Sympatibulum České společnosti pro sexuální medicínu:
XVIII. andrologické sympozium a I. feminologické sympozium
Central European Collaboration on Sexual Medicine – CECSM Meeting
31. května – 1. června 2013 Městské divadlo Český Krumlov Krčma U dwau Maryí
NOVÁ INDIKACE
Cialis 5 mg denně je jediný lék
schvválený k lléčbě ED a LLUTS-BPH1
2 problémy 1 řešení První lék k léčbě ED a LUTS-BPH v jedné tabletě1,2,3
9 Prověřená účinnost 9 Bezpečnost 9 Minimální nežádoucí účinky
9 Jistota, že pacienti
mohou mít sex kdykoli přijde ta správná chvíle
2v19 CZCLS00238
Zkrácená informace o přípravku Cialis: Název přípravku: CIALIS 5 mg, potahované tablety k perorálnímu podání. Léčivá látka: Tadalafil 5 mg v tabletě Indikace: Léčba erektilní dysfunkce. K dosažení účinku tadalafilu pro léčbu erektilní dysfunkce je nezbytné sexuální dráždění. Léčba známek a příznaků benigní hyperplazie prostaty u dospělých mužů. CIALIS není indikován k užití u žen. Dávkování a způsob podání: Erektilní dysfunkce u dospělých mužů - Obvyklá doporučená dávka je 10 mg nejpozději 30 minut před předpokládanou sexuální aktivitou nezávisle na příjmu potravy. Pokud dávka 10 mg tadalafilu nevede k přiměřenému účinku, je možno použít dávku 20 mg. Maximální četnost užití dávky je jedenkrát denně. U pacientů, kteří předpokládají častější užívání přípravku CIALIS (tj. alespoň dvakrát týdně), může být vhodné zvážit dávkování s nejnižšími dávkami přípravku CIALIS jednou denně. U těchto pacientů se doporučuje dávka 5 mg jednou denně v přibližně stejnou dobu. Dávku je možné snížit na 2,5 mg jednou denně podle snášenlivosti pacienta. Vhodnost kontinuálního podávání jednou denně se má pravidelně přehodnocovat. Benigní hyperplazie prostaty u dospělých mužů - Doporučená dávka je 5 mg užívaná každý den přibližně ve stejnou dobu nezávisle na jídle. U dospělých mužů léčených jak pro benigní hyperplazii prostaty, tak i pro erektilní dysfunkci je doporučená dávka také 5 mg užívaná každý den přibližně ve stejnou dobu. U pacientů netolerujících při léčbě benigní hyperplazie prostaty dávku tadalafilu 5 mg by se měla zvážit jiná léčba, protože účinnost tadalafilu 2,5 mg v léčbě benigní hyperplazie prostaty nebyla prokázána. U starších pacientů a u pacientů s lehkou až středně závažnou poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky přípravku. Podávání tadalafilu 2,5 mg nebo 5 mg jednou denně jak pro léčbu erektilní dysfunkce, tak i benigní hyperplazie prostaty, není doporučeno u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin. Podávání přípravku CIALIS jednou denně jak pro léčbu erektilní dysfunkce, tak i pro léčbu benigní hyperplazie prostaty nebylo hodnoceno u pacientů s poruchou funkce jater, a proto musí lékař v případě předepsání přípravku individuálně a důsledně zvážit poměr prospěchu a rizika. U pacientů s diabetem není nutná úprava dávky přípravku. Kontraindikace: Hypersenzitivita na tadalafil nebo kteroukoli pomocnou látku přípravku. Současné použití s organickými nitráty v jakékoli formě. U pacientů s onemocněním srdce, pro které není sexuální aktivita vhodná. Lékaři by měli pečlivě zvážit riziko srdečních příhod u pacientů s preexistujícím kardiovaskulárním onemocněním. Infarkt myokardu v uplynulých 90ti dnech nebo nestabilní angina pectoris, anginózní bolesti v průběhu pohlavního styku, srdeční selhání (NYHA 2 a závažnější) běhemposledních 6ti měsíců, neléčené poruchy rytmu, hypotenze (<90/50 mm Hg) nebo neléčená hypertenze, cévní mozková příhoda v uplynulých 6ti měsících, ztráta zraku na jednom oku z důvodu NAION. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Diagnóza erektilní dysfunkce nebo benigní hyperplazie prostaty se stanoví na základě anamnézy a lékařského vyšetření, a určí se možné skryté příčiny dysfunkce před zahájením farmakologické léčby. Před zahájením léčby erektilní dysfunkce by měl být posouzen kardiovaskulární stav pacienta. Před zahájením léčby benigní hyperplazie prostaty tadalafilem by měl být vyšetřením vyloučen karcinom prostaty a podrobně zhodnocen kardiovaskulární stav. Interakce: U pacientů užívajících současně antihypertenziva může tadalafil vyvolat snížení krevního tlaku. Na začátku léčby tadalafilem jednou denně je zapotřebí zvážit případnou úpravu dávky antihypertenzívní terapie. U pacientů užívajících alfa1blokátory může současné podání přípravku CIALIS vést u některých pacientů k symptomatické hypotenzi. Pacienti s erekcí přetrvávající déle než 4 hodiny by měli neodkladně vyhledat lékařskou pomoc. Není-li léčba priapismu zahájena včas, může nastat poškození tkáně penisu a trvalá ztráta potence. Přípravek CIALIS je třeba užívat s opatrností u pacientů s anatomickými deformacemi penisu nebo u pacientů trpících onemocněními, která mohou predisponovat ke vzniku pripapismu. Opatrnosti je třeba při předepisování přípravku CIALIS pacientům užívajícím ritonavir, saquinavir, ketoconazol, itraconazol, erytromycin, klaritromycin a grapefruitovou šťávu, neboť v kombinaci s těmito léky a látkami byla pozorována zvýšená systémová expozice tadalafilu. Bezpečnost a účinnost kombinace přípravku CIALIS s jinými inhibitory PDE5 nebo s jinými formami léčby erektilní dysfunkce nebyla zjišťována. Pacienti by měli být informováni, aby přípravek CIALIS v těchto kombinacích neužívali. Přípravek CIALIS obsahuje laktózu. Pacienti s dědičnými poruchami jako je nesnášenlivost galaktózy, Lappův nedostatek laktázy nebo porucha vstřebávání glukózygalaktózy by neměli tento přípravek užívat. Současné podání doxazosinu a tadalafilu se nedoporučuje. Při použití tadalafilu u pacientů léčených jakýmkoli alfa blokátorem je zapotřebí zvýšené opatrnosti, zejména u starších pacientů. Léčba by měla být zahájena nejmenší dávkou a upravována postupně. Pacienti by měli znát svoji reakci na přípravek CIALIS dříve, než budou řídit motorové vozidlo nebo obsluhovat stroje. Těhotenství a kojení: CIALIS není indikován k použití u žen. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u pacientů užívajících přípravek CIALIS byly bolest hlavy, dyspepsie, bolest zad a bolest svalů. Hlášené nežádoucí účinky byly přechodné a obvykle mírné nebo středně závažné. Ve srovnání s placebem byl u pacientů léčených jednou denně tadalafilem hlášený mírně zvýšený výskyt abnormalit EKG, především sinusové bradykardie. Většina těchto abnormalit EKG nebyla spojena s výskytem nežádoucích účinků. Doba použitelnosti, skladování: 3 roky. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.Uchovávejte při teplotě do 25°C. Balení: Blistr v papírové skládačce obsahující 14 nebo 28 potahovaných tablet. Držitel rozhodnutí o registraci: Eli Lilly Nederland B.V.,Grootslag 1-5, NL-3991 RA Houten, Nizozemsko. Registrační číslo: EU/1/02/237/007-008 Datum revize textu: 24.10.2012. Před předepsáním přípravku si pečlivě prostudujte úplné znění Souhrnu údajů o přípravku, které naleznete na webových stránkách VPOIS spol. Lilly: https://www.lilly.cz/info/default-page/vpois nebo se obraťte na zastoupení ELI LILLY ČR, s.r.o., Pobřežní 12/394, 18600 Praha 8, tel. 234 664 111, fax: 234 664 891. Lék je vázán na lékařský předpis a není hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Tato zkrácená verze SPC je platná ke dni 26.11.2012. Literatura: 1. SPC Cialis 5mg 2012. 2. Donatucci CF, et al. Effi cacy and safety of tadalafi l once daily: considerations for the practical application of a daily dosing option. CMRO 2008; 24(12): 3383-3392. 3. Wrishko R et al. Safety, effi cacy and pharmacokinetic overview of low-dose daily administration of tadalafi l. J Sex Med 2009; 6:2039–2048.
Program sympatibula ČSSM 2013 Pátek 31. května 2013 Registrace: od 9.00
Andrologický blok 1: 9.30–12.40 Městské divadlo Český Krumlov Moderuje Vladimír Kubíček
1. Pavel Pafko: Gender a chirurgie 10.30 Firemní sympozium Pfizer: „Stále na vrcholu“ Ondřej Trojan: Viagra – 15 let historie V rámci sympozia proběhne křest knihy: Taťána Šrámková: Poruchy sexuality u somaticky nemocných a jejich léčba. Grada 2013. Přestávka: 11.00–11.20 2. Ondřej Trojan, Libor Zámečník: Rázová vlna v terapii erektilní dysfunkce – první zkušenosti 3. I gor Motíl, Martin Drábek, Taťána Šrámková: Terapie ED přístrojem Renova s lineární aplikací rázové vlny (LSWT) – první zkušenosti 4. Marek Broul: Kvalita života a hodnocení erektilní dysfunkce po radikální prostatektomii 5. Libor Zámečník: Kurvatury penisu a jejich řešení Přestávka na oběd 12.40–14.00 13.00 Výroční shromáždění – valná hromada ČSSM v restauraci penzionu Barbakán 14.00 Firemní sympozium Berlin-Chemie Menarini: Léčba předčasné ejakulace: prodloužená radost z intimních chvil – Městské divadlo Český Krumlov Petr Weiss: Rychlejší prohrává Karel Kočí: Praktický průvodce předčasnou ejakulací Libor Zámečník: Dapoxetin z pohledu klinických studií Anglicky mluvený blok: 15.00–18.00 Městské divadlo Český Krumlov Central European Collaboration on Sexual Medicine – CECSM Moderuje Petr Weiss 6. Martin Hrivňák: Erectile dysfunction – from guidelines to practice 7. Z urab Marshania: Debutant form of lifelong delayed ejaculation in men with retarded psychosexual development: case study 8. Dejan Bratus: Sexual behaviour of Slovenian couples 9. Michal Lew-Starowicz: Problematic hypersexuality – critical view on the „sexual addiction“ Přestávka: 16.20 –16.40 10. Ferenc Fekete: Sexual medicine in Hungary – the past and present; What is new in penile implants? 11. Michal Pohanka, Jaroslav Zvěřina: Worsening of male fertility – myth, or reality? 12. Danica Caisová: Retarded ejaculation as a sign of paraphilia 13. Juraj Fillo: Erectile dysfunction and testosterone level in men after forty years with abdominal obesity
Feminologický blok 1: 15.00–18.00 Krčma „U dwau Maryí“ Moderuje Vladimír Kubíček
14. Zlatko Pastor: Klasifikace ženských sexuálních dysfunkcí, historie a současnost 15. Zlatko Pastor: Novinky v ženské sexuální anatomii 16. Stanislav Kratochvíl: Ženské sexuální dysfunkce, osobnost a láska Přestávka: 16.25 –16.40 17. Dita Pichlerová: Ženská pohlavní mutilace – kultura, náboženství, mýty a obavy 18. Laura Janáčková: Masturbace 19. Anna Marešová: Estetická erotika 20. Vanda Lukáčová: Ukradnutá ženskosť – sexualita onkologicky chorých žien Večerní společenský program: od 19.00
strana 3
Program sympatibula ČSSM 2013 Sobota 1. června 2013 Registrace: od 8.30
Andrologický blok 2: 9.00–11.35 Městské divadlo Český Krumlov Moderují Adéla Kubičková, Taťána Šrámková
21. František Koukolík: Freud 2012 22. Kateřina Semrádová: Výživa a fyzická aktivita rodu Homo, dispozice ke vzniku cévního postižení 23. Štěpán Svačina: Výživa a fyzická aktivita současného člověka – dispozice ke vzniku cévního postižení 24. Taťána Šrámková: Endoteliální-erektilní dysfunkce a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění 50 českých mužů s ED 25. Matúš Chocholatý: Venogenní erektilní dysfunkce 11.05 Firemní sympozium Eli Lilly Jiří Heráček: Cialis 5 mg denně – nyní i na LUTS!
Varia: 9.00–11.00 Krčma „U dwau Maryí“ Moderuje Petr Weiss
26. Matúš Chocholatý: Sexuální dysfunkce u nemocných s míšním poraněním 27. Alexandra Hrouzková: Sexualita uživatelů marihuany očima partnerek 28. Petr Weiss: Mýty v sexu II 29. Michal Chovanec: Sleepsex 30. D ana Nováková, Petr Vlček: Mikrokarcinomy štítné žlázy. Podíl endogenních a exogenních hormonů na etiologii nádorů štítné žlázy a dalších maligních onemocnění 31. Jana Žáková, Dana Nováková: Imunita pochvy, mikrobiální flóra, probiotické bakterie Přestávka na oběd 11.35–13.00
Feminologický blok 2: 13.00–15.00 Městské divadlo Český Krumlov Moderuje Petra Vrzáčková
32. Petra Vrzáčková: FECSM – zkušenosti z prvního ročníku 33. Petra Vrzáčková: Využití erotických pomůcek při posilování pánevního dna 34. Adéla Kubičková: Posílení svalů pánevního dna cvičením pilates 35. David Tomášek: Plastickochirurgické, multidisciplinární řešení poporodních traumat 36. Renata Kavanová: Vliv kombinované hormonální antikoncepce (COC) na ženskou sexuální touhu 37. Petr Weiss: Partnerská a sexuální spokojenost českých žen a mužů středního věku
Cvičení pilates: 15.00 – praktikum, zkušebna divadla 1. patro Moderuje Adéla Kubičková
Přestávka: 15.15–15.30 15.30 Firemní sympozium Promed Zlatko Pastor: Mluvíme s pacienty o sexu?
Andrologický blok 3: 16.00–18.00 Městské divadlo Český Krumlov Moderuje Vladimír Kubíček
38. Luboslav Stárka: Co nového víme o testosteronu 39. Hana Konečná: Psychosociální a právní souvislosti odanonymňování dárcovství gamet v asistované reprodukci 40. Karel Řežábek: Vliv nových pravidel úhrady IVF zdravotními pojišťovnami na snížení frekvence vícečetných gravidit u andrologické sterility 41. Tonko Mardešić: Vliv zákona na incidenci vícečetných těhotenství v ČR 42. Adéla Kubičková: S muži na kus řeči – o prevenci poruch reprodukčního zdraví 43. Vladimír Kubíček: Vyšetření neplodného muže podle WHO versus realita v ČR 18.00 Závěr, vyhlášení a odměnění nejlepších prezentací
strana 4
ABSTRAKTA Sympatibulum České společnosti pro sexuální medicínu:
XVIII. andrologické sympozium a I. feminologické sympozium
Central European Collaboration on Sexual Medicine – CECSM Meeting
31. května – 1. června 2013 Městské divadlo Český Krumlov Krčma U dwau Maryí
Souhrny přednášek Gender a chirurgie Pavel Pafko
3. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol
Přednáška vychází z dotazníkové akce. Té se účastní jak zaměstnanci chirurgických oddělení (lékaři i SZP), tak i chirurgičtí pacienti. Otázky byly koncipovány ve spolupráci chirurga a sexuologa. Týkají se genderové odlišnosti v odvaze a rozhodnosti personálu a některých typických vlastností chirurgů i možných sexuálních vztahů k pacientovi. Pacienti vyjadřují svůj pohled na zaměstnance chirurgických oddělení ve vztahu ke genderu.
Rázová vlna v terapii erektilní dysfunkce – první zkušenosti Ondřej Trojan, Libor Zámečník TH klinika, s. r. o., Praha
Rázová vlna v léčbě erektilní dysfunkce je novou možností neinvazivní terapie, při které se obnovuje přirozený mechanismus možnosti erekce – naplnění topořivých těles krví. V experimentu je prokázán vliv na neoangiogenezi v topořivém tělese, oproti konvenční terapii rázová vlna nevyžaduje jakákoli jiná farmaka, tato terapie nepůsobí žádné nežádoucí účinky nebo systematickou zátěž pro jiné orgány a zdravou tkáň. Ambulantně vedená léčba nevyžaduje použití sedativ či anestetik. Autoři prezentují první zkušenosti a výsledky léčby s použitím přístroje Medispec ED1000. strana 6
Terapie ED přístrojem Renova s lineární aplikací rázové vlny (LSWT) – první zkušenosti Igor Motíl (1), Martin Drábek (1), Taťána Šrámková (2) Uro-clinic s. r. o. Brno (1) Sexuologické oddělení FN Brno (2)
Shock wave therapy (SWT), léčba rázovou vlnou, je nová neinvazivní terapie ED, která pracuje na principu nízké intenzity rázové vlny. Tato metoda se s úspěchem roky používá v ortopedii, urologii k extrakorporální litotrypsi a estetické medicíně. Využívá akustického pulzu, který se šíří formou kmitající vlny. Existují dva druhy přístrojů: první pracuje na principu fokální aplikace rázové vlny, druhý (Renova) používá lineární aplikaci rázové vlny spočívající v celoplošném působení nízkoenergetické rázové vlny (LSWT). Mechanismem působení na zlepšení erektilní funkce je indukce angiogeneze produkcí VEGF (vascular endothelial growth factor), který reguluje růst endotelu. Výsledkem je zlepšení hemodynamiky penisu. Aplikace je neinvazivní, bezbolestná, bez nutnosti sedace. Cílovou skupinou jsou proto nemocní s vaskulární etiologií erektilní dysfunkce. V případě fokální aplikace rázové vlny je v 56–72 % uváděno významné zlepšení erektilní funkce a dlouhodobý efekt. Na našem pracovišti využíváme unikátní metody lineární aplikace rázové vlny (LSWT), u které lze předpokládat ještě lepší výsledky. Do klinického sledování bylo v období únor – duben 2013 zařazeno celkem 15 nemocných s vaskulární etiologií ED. Před zahájením léčby jsme provedli klinické, laboratorní (cholesterol celkový, jeho HDL a LDL frakce, triglyceridy, glykemie, testosteron), dotazníkové vyšetření (IIEF-5) a explorovali jsme čtyřstupňovou škálu EHS (Erectile Hardness Score). Léčba probíhala ambulantně ve 4 sezeních s týdenním odstupem. Efekt léčby byl sledován za měsíc po jejím skončení (IIEF-5, EHS), poté bude vyhodnocen za 3, 6 a 12 měsíců. Jako všechny nové léčebné modality i metoda LSWT vyžaduje ověření dalšími klinickými studiemi. Na základě našich dosavadních zkušeností však již nyní můžeme konstatovat, že metoda se jeví jako účinná a efektivní u pacientů s vaskulární etiologií erektilní dysfunkce alespoň parciálně reagujících na léčbu PDE5-I, u kterých umožňuje snížení dávky nebo i úplné vysazení medikace. LSWT představuje další rozšíření terapeutických možností léčby erektilní dysfunkce, která trápí miliony mužů na celém světě.
strana 7
Kvalita života a hodnocení erektilní dysfunkce po radikální prostatektomii Marek Broul, Jan Schraml
Centrum robotické chirurgie KZ, a. s., Ústí nad Labem
Cíl: Vyhodnotit dotazníky IIEF-5 vyplněné pacienty CRCH KZ, a. s., v letech 2008–2012 před biopsií prostaty, před roboticky asistovanou radikální prostatektomií (dVP) a po dVP v několika časových odstupech. Metoda: Dotazníkovou metodou (International Index of Erectile Function – IIEF-5) jsme získali data od pacientů, kteří byli pro podezření na karcinom prostaty indikováni k biopsii prostaty. První vyplnění dotazníku IIEF jsme požadovali od pacientů v den indikace biopsie prostaty. Dále tito pacienti vyplňovali dotazník před biopsií prostaty a poté v den přijetí do nemocnice před dVP. Následně pacienty po dVP i nadále sledujeme a pacienti vyplňují dotazník po 3, 6, 9 a 12 měsících. Výsledky: Na našem oddělení jsme v letech 2008 až 2012 provedli celkem 2951 biopsií prostat; 894 z nich bylo pozitivních (30,29 %). Od 22. 8. 2008 (1. dVP na našem pracovišti) do 31. 12. 2012 jsme provedli celkem 779 roboticky asistovaných radikálních prostatektomií. Vzhledem k věkové různorodosti našeho souboru (nejmladší 43 let a nejstarší 85 let) a výskytu erektilní dysfunkce u starších mužů i v jinak zdravé populaci jsme v naší práci hodnotili pacienty mladší 65 let. Závěr: Na našem pracovišti se snažíme dlouhodobě sledovat kvalitu života po dVP. Jednou z hodnocených komplikací dVP je i erektilní dysfunkce. Vzhledem k většímu výskytu erektilní dysfunkce u starších mužů i v jinak zdravé populaci omezujeme sledování ED pouze na pacienty mladší 65 let.
strana 8
Kurvatury penisu a jejich řešení Libor Zámečník
Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, TH klinika, s. r. o., Praha
Zakřivení penisu je stav, který může svému nositeli činit několik problémů. Obvykle je to stav, který (pokud je vrozený) muž zjistí v období raného dospívání a tehdy bývá hlavně problémem estetickým či psychickým, pokud chlapec svůj penis porovnává s penisy ostatních. To se samozřejmě stává i v pozdějších letech. S nástupem pohlavního života však bývá problém již závažnější, mnohdy dojde až k nemožnosti koitu pro anatomické poměry při ohybu penisu. Erektilní funkce však obvykle narušena nebývá. Zakřivení penisu může být vrozené – mívá neznámou příčinu a prevalence bývá mezi 4 a 10 % (pokud není přítomna patologie uretry, např. hypospadie). Sama výrazná zakřivení penisu zjištěná již v dětství (zvláště spojená s hypospadií nebo jinou patologií vývoje uretry) jsou samostatnou kapitolou řešenou dětským urologem. Neexistuje žádná evidentní příčina vzniku vrozeného zakřivení penisu, jen jedna ze studií se zaměřila na analýzu ultrastruktury obalů topořivého tělesa s jejich změnami (1). Získané zakřivení penisu obvykle vzniká na podkladě plastické indurace penisu (tzv. Peyronieho choroby, ačkoli François Gigot de La Peyronie nebyl prvním, kdo toto onemocnění popsal). Epidemiologická data výskytu Peyronieho choroby jsou omezená, ale obvykle se udává prevalence mezi 0,4–9 %. Etiologie je neznámá, nejcitovanější hypotézou je však poškození obalů topořivých těles (tunica albuginea), a to i opakovanými mikrovaskulárními traumaty. Celý proces vzniku fibrózy začíná akutní zánětlivou reakcí, charakterizovanou zvýšenou proliferací fibroblasty, z nichž se některé mění na myofibroblasty s výrazným ukládáním kolagenu, perzistencí fibrinových a elastinových fragmentů. Pokračující zánětlivá reakce vede k remodelaci pojivové tkáně a vzniku fibrotických plaků, ty mohou způsobovat ohyb penisu (jakýmkoli směrem a pod různými úhly), někdy až znemožňující zavedení penisu do pochvy. Nejčastějšími komorbiditami a rizikovými faktory spojovanými s plastickou indurací penisu jsou: diabetes mellitus, hypertenze, abnormity lipidového spektra séra, ischemická choroba srdeční, poruchy erekce, kouření a užívání alkoholu. Dupuytrenova kontraktura je nálezem u 9–39 % pacientů s plastickou indurací penisu, ale jen 4 % pacientů s Dupuytrenovou kontrakturou udávají také nějaký ohyb penisu. Mladší muži (běloši) mívají vyšší riziko vzniku plastické indurace penisu po radikální operaci strana 9
v malé pánvi (např. radikální prostatektomie). V přirozeném průběhu onemocnění dochází ke zhoršení u 30–50 % pacientů a ke stabilizaci u 47–67 % postižených. Spontánní vymizení je popisováno jen u 3–13 % pacientů, bolest zpravidla během prvních 12 měsíců nemoci ustupuje až u 90 % mužů. Diagnózu obvykle není těžké stanovit na podkladě fyzikálního vyšetření, zobrazení kurvatury (fotografie, vyšetření penisu v erekci, moderní metody samovyšetření). Měření velikosti plaku pomocí ultrazvuku nebývá přesné a není obvykle doporučováno, další metodou k vyšetření postižení je magnetická rezonance penisu. Před event. operačním výkonem je vhodné dopplerovské vyšetření cévních poměrů penisu. Léčbu lze rozdělit na neoperační (medikamentózní perorální, topická – včetně injekcí, iontoforézy a rázové vlny) a operační (mnoho rozdílných metod s možností zkrácení či prodloužení obalů topořivých těles, s možností štěpu atd.). Autor ve sdělení uvede doporučovaný algoritmus pro diagnostiku a léčbu a také vlastní klinické zkušenosti s léčbou kurvatury penisu u 70 pacientů (léčba vrozených kurvatur penisu, sekundárních zakřivení při m. Peyronie). Darewicz B, Kudelski J, Szynaka B et al.: Ultrastructure of the tunica albuginea in congenital penile curvature. J Urol 2001 Nov; 166(5): 1766–1768. www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11586220.
Erectile dysfunction – from guidelines to practice Martin Hrivňák
Andrologická a urologická ambulancia Košice – Sídlisko Ťahanovce
Background: Erectile dysfunction is the persistent inability to attain and maintain an erection sufficient to permit satisfactory sexual performance. Aim: The etiology of ED is organic(73 %), or psychogenic (9 %) or combined(18 %). More then 63 % of men and women with sexual dysfunction do not consult a physician. Physician MUST ask patient about ED. Diagnosis takes 30–40 min. Differential diagnosis between organic, psychogenic and hormonal ED is not complicated. PDE5-Is therapy is a first line treatment. PDE5-Is may by used on-demand or daily. Intracavernous injection is second-line therapy. Penile implant is third-line therapy. Conclusions: ED affects about 5–20 % of men. The most frequent causes of ED are organic . Diagnosis is not complicated. PDE5-Is therapy is effective. Inadequate prescription and poor patient education are the main causes of lack of response to PDE5-Is.
strana 10
Debutant form of lifelong delayed ejaculation in men with retarded psychosexual development: case study Zurab Marshania
The President of the Georgian Society for Sexual Medicine V. Iverieli Endocrinology, Metabology and Dietology Center ENMEDIC Department of Sexology
According to the classical psychological view, lifelong delayed ejaculation is attributed to retarded psychosexual development and relationship difficulties. It is generally believed that lifelong retarded ejaculation is difficult to treat. Various treatments have been used to treat men with delayed ejaculation including a range of psychotherapeutic techniques as well as sex therapy of Kaplan’s method. This case report describes that some patients are actually cured after treatment. Condition of success in the process of treatment of above mentioned patients is qualified treatment by sexologist as well as the being of friendly sexual partner for men with debutant form of lifelong delayed ejaculation attributed to retarded psychosexual development.
Sexual behaviour of Slovenian couples Dejan Bratus
University Clinical Center Maribor
Sexual health is an important part of overall wellbeing and any disturbances that prevent a couple to engage in a normal sexual activity have great influences on couple’s quality of life. However, normality in sexual behaviour is hard to define and the perception of one’s sexuality is highly individual. A global internet survey was done in 14 countries worldwide to establish if there are any international differences in sexual behavior due to the various cultural backgrounds. Slovenia was one of the countries where this survey was conducted and the data obtained was used to establish the basic patterns in sexual behavior of Slovenian couples. The survey took about 10 minutes and it included men and women in the age group above 33 years. 1006 individuals participated of whom 60 % were males and 40 % females. 43 % of them were in the age group between 34 and 45, 46 % between 46 and 60 and 11 % were older than 60 years. The survey included questions about basic sexual behavior and also about troubles that individuals encounter when seeking the information and help in dealing with sexual health, especially regarding the erectile dysfunction. strana 11
Slovenian couples proved to be very near the global average regarding the frequency of sexual activity with no preference in timing, spontaneity being the most important issue. A large proportion of Slovenians suspect that their partners are using excuses to avoid sexual activity and about the same proportion admit that they have indeed done so in the past. Slovenians don’t like to discuss their sexual problems with their doctors and prefer to look for the information on the internet but some differences between the age groups exist in that matter. Luckily, they don’t use the internet extensively for obtaining the oral treatment for erectile dysfunction though the percentage that has used such treatment is relatively low. The main reason for the internet preference is a feeling of shame while talking about their sexuality. The sexual behavior of Slovenian couples is well within the global average yet some differences exist in some aspects that are probably linked to the personal preferences rather than specific cultural or national characteristics. LITERATURE: 1. Shabsigh R, Perelman MA, Laumann EO, Lockhart DC: Drivers and barriers to seeking treatment for erectile dysfunction: a comparison of six countries. BJU Int 2004; 94(7): 1055–1065. 2. Global erectile dysfunction survey. Report for Slovenia. SKIM Healthcare April 2012, by permission from Eli Lilly farmacevtska družba, d. o. o., Slovenia
Problematic hypersexuality – critical view on the „sexual addiction“ Michal Lew-Starowicz
III Department of Psychiatry, Institute of Psychiatry and Neurology, Warsaw, Poland Lew-Starowicz Therapy Centre, Warsaw, Poland
The author discuss contemporary conceptual perspectives of problematic hypersexuality (PH). „Sexual addiction” is the most widespread term used in mass-media, commonly also in the scientific literature. It is an oversimplification as addictive mechanism does not explain the various implications of lack of control over sexual behavior. PH is a vital health and social problem estimated between 3 and 6 % of the general population. The out of control sexual behavior is usually manifested by autoerotic activity, use of pornography, protracted promiscuity, telephone- and cybersex. There are different concepts of PH that rely on addiction model, sexual strana 12
compulsivity, impulsivity and desire disorders. Preference of particular concept has a strong impact on therapeutic approach. The extension of concepts and remaining controversies over PH resulted in proposals prepared for DSM-V. Recently, the majority of therapeutic settings are still based on addictive models. It is particularly important to understand the goal of the therapy correctly. Contrary to addiction treatment, it is not a full abstinence but rather establishing control over one’s sexual behavior and developing satisfactory relationships. In order to accurately assess and treat PH, cognitive, behavioral and emotional indicators as well as personal distress should be considered.
Sexual medicine in Hungary – the past and present Ferenc Fekete
Budapest, Hungary
Short history of the treatment of the sexual problems in Hungary will be presented with many pictures. Main events and achievements during the last for years of the first independent sexual medicine society discussed. We believe that multidisciplinary approach, collaboration of the different fields are the key of the development in the future. The intensification of the education and the international collaboration are also very important in the field of sexual medicine.
What is new in penile implants? Ferenc Fekete
Budapest, Hungary
History of the penile implant surgery and the present situation in Hungary will be presented. During the last few years significant technical developments of the penile implants improved the complication rates and satisfaction of the patients. The new developments in this field will be discussed. The spread of the radical prostate operations and increase of the age of the population increased the importance of this operations, but from the other hand the sociostrana 13
financial crisis and lack of information are against he development of this field in this region of Europe. Improvement of the collaboration between the professionals and delivery of the appropriate information to the patients are necessary for the development of the surgical treatment of ED. The speaker will present more than twenty years of personal experience with this operations.
Zhoršování plodnosti mužů: mýtus, nebo realita? Michal Pohanka, Jaroslav Zvěřina
Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN v Praze
Autoři ze Sexuologického ústavu předkládají soubor mužů vyšetřovaných pro neplodnost manželství v letech 1954–2012, který je v rozporu s tvrzením o „sekulárních trendech“ plodnosti mužů. Toto tvrzení patří k postmoderním katastrofickým vizím, podobně jako takzvané „globální oteplování“. Na souhrnu přehledu spermiogramů Sexuologického ústavu ukazujeme, že žádné dramatické zhoršování spermiologických nálezů se nekoná. Pokud někteří autoři argumentují klesajícími požadavky na „ještě normální“ sper miologické parametry, jak je definují manuály WHO, je třeba přihlédnout k metodě, kterou jsou tyto „normy“ definovány. Minimální normativy jsou odvozeny od sper miogramů „plodných mužů“ (tedy mužů, kterým se nedávno narodilo dítě) nebo od longitudinálních studií pravděpodobnosti otcovství v letech, které následovaly po jednom vyšetření spermiogramu. Naše aktuální zkušenosti ukazují, že mladí zdraví muži mají stejně tak dnes jako před lety většinou velmi dobré spermiogramy. Většina dnešních podprůměrných spermiologických parametrů u mužů z neplodných manželství je docela dobře vysvětlitelná jejich průměrným věkem, který je dnes o zhruba 10 roků vyšší, než tomu bylo před dvaceti lety.
strana 14
Retarder ejaculation as a sign of paraphilia Danica Caisová Ambulancia FAIRA
Retarded (delayed) ejaculation is less frequent than premature ejaculation. It can be a permanent life-long condition or it can be acquired during one’s life. The reasons for retarded ejaculation can be psychogenic, a result of congenital defects and anatomical factors, neurogenic, a result of infectious diseases of the endocrine system, or as a reaction to certain drugs or medications. Any combination of a psychic or somatic disease, surgery or effects of medication, which influences the central or peripheral ejaculation control can result in a retarded ejaculation, anejaculation or anorgasmia in men. Despite this fact, most men who suffer from retarded ejaculation do not have a somatic etiology. The statement that the reason lies in the man‘s psychic requires thorough examination of the psychosexual anamnesis. We present a case of a male patient with retarded ejaculation, which we believe might be a result of an unnoticed and non-treated paraphilia.
Erectile dysfunction and testosterone level in men after forty years with abdominal obesity Juraj Fillo (1), Michaela Levčíková (2)
Comenius University, Urology, Bratislava, Slovakia, (1) Comenius University, General Medicine, Bratislava. (2)
The aim of study: appropriate treatment of patients with erectile dysfunction (ED).
Introduction & objectives Male sex hormones play an important role in ED and variety of testosterone deficiency symptoms. The number of men with abdominal obesity (AO) is continuously growing. Testosterone deficiency syndrome (TDS) significantly decrease quality of life and his occurrence is 38,7 % of men over 45 yr. Obesity appears to be a driving factor since adipose cells secrete leptin, which results in a decrease in testosterone level.
strana 15
Material and methods We examined from 2/2006 up to now 206 men from 42 years to 78 years. AO (waist circumference over 94cm) has 192 men and 14 men as control group without AO. Every patient had complete urological examination with hormonal evaluation. To assess subjective symptoms related TDS were utilized the Aging Males’ Symptoms Scale, to evaluate ED we used Sexual Health Questionnaire IIEF 5.
Results From our group 206 patients we found some degree of ED in 73,3 % (151/206) pts. TST levels below 14 nmol/l had 134/206 pts. (65 %) and below 9 nmol/l 62/206 pts. (30 %). We found association with AO and TST levels -Table 1. Number of patients with low TST levels increases with increasing waist circumference. Low levels of TST were found in all ages groups.
Table 1. Influence of AO on TST levels Waist ircumference below 94cm
Grade I 94–101 cm
Grade II 102–109 cm
Grade III 110–119 cm
Grade IV 120+
TST level 0–9 nmol/l
3 (8,3%)
11 (23,4 %)
14 (22,6 %)
20 (34,4 %)
16 (57,1 %)
62 pts. (100 %)
9–14
3 (25,0%)
18 (38,3 %)
26 (41,9 %)
19 (34,5 %)
8 (28,6 %)
74
14+
8 (66,7%)
18 (38,3 %)
22 (35,5 %)
16 (29,1 %)
4 (14,3 %)
68
Total
14 pts.
47
62
55
28
206 pts.
Total
Conclusion Patients over 40 years of age with AO and ED should also be examined for TDS and metabolic syndrome. In this group of patients we found TST levels below 14 nmol/l in 134/206 pts. (65 %) and below 9 nmol/l 62/206 pts. (30 %). It is important not treat only ED, with appropriate treatment we can improve the quality of life of the affected men. strana 16
Klasifikace ženských sexuálních dysfunkcí, historie a současnost Zlatko Pastor GONA, s. r. o.
Ve světovém písemnictví existují tři hlavní systémy, podle kterých dělíme ženské sexuální dysfunkce (FSD). Vzhledem k novým pohledům na jejich etiopatogenezi, terminologickým úpravám a výsledkům jednání různých odborných skupin se kategorizace FSD dynamicky mění a jednotlivé klasifikace nejsou mezi sebou zcela kompatibilní. V České republice je pro diagnostiku sexuálních poruch závazná desátá revize Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 z roku 1992, která dělí poruchy do sedmi hlavních kategorií: nízká sexuální touha, sexuální averze, selhání genitální reakce, poruchy orgasmu, neorganický vaginismus, neorganická dyspareunie a nadměrná sexuální touha. V anglosaské oblasti se používá čtvrtá revize klasifikace ženských sexuálních dysfunkcí Americké psychiatrické společnosti (DSM-IV-TR – Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders) z roku 1994, která rozlišuje sníženou sexuální touhu, sexuální averzi, poruchy ženského vzrušení, poruchy ženského orgasmu, dyspareunii a vaginismus. Pro klinickou praxi je nejvhodnější a ve světě nejpoužívanější mezinárodní reklasifikace ICSM (3rd International Consultation on Sexual Medicine) publikovaná v roce 2010. Poprvé byla vytvořena mezinárodním konsenzem odborníků ICSM (International Consultation on Sexual Medicine) podporovaným AUAF (American Urological Association Foundation) v rámci AUA (American Urology Association), která rozděluje FSD na poruchy vrozené (primární) nebo získané (sekundární), selektivní (týkající se např. jednoho partnera, období nebo části cyklu ženské sexuální reakce) či generalizované (zahrnující všechny složky sexuálních reakcí), částečné (vyjádřené v určité míře) nebo úplné (projevující se v plném rozsahu) a podle příčiny na organické, psychogenní, smíšené a neznámé. První doporučení ICSM týkající se diagnostiky a terapie FSD bylo vydáno v roce 1998 na mezinárodním kongresu v Bostonu. Druhý diskusní panel ICSM na toto téma se konal v červnu 2003 v Paříži a poslední úpravy byly provedeny skupinou 186 expertů z 33 zemí v 25 pracovních skupinách a byly publikovány v roce 2010. V roce 2013 se chystá zveřejnění nového diagnostického a statistického manuálu (DSM-V-TR), který počítá se zavedením termínu SIAD (Sexual Interest Arousal Disorder) čili sloučením symptomů nízké sexuální touhy a poruchy vzrušení, což by korespondovalo s termínem frigidita (kombinovaná porucha touhy a vzrušení), který se používá i v českém písemnictví. Americká psychiatrická asociace uvažuje o vypuštění termínu sexuální averze a zařazení tohoto problému mezi úzkostné (nesexuální) poruchy. Upřesnění se očekává také u diagnóz vaginismu a dyspareunie, které se mají vymezit především podle frekvence výskytu. Cílem tohoto sdělení je porovnat různé klasifikační systémy FSD a zdůraznit jejich výhody či nedostatky zvláště ve vztahu ke klinické praxi. strana 17
Novinky v ženské sexuální anatomii Zlatko Pastor GONA, s. r. o.
Adekvátní anatomické poměry a fyziologické funkce ženského genitálu jsou základními předpoklady ke spokojenému sexuálnímu životu. Výzkumy ženské sexuální anatomie a fyziologie byly po léta ovlivňovány sociálně-kulturními faktory, ke kterým se poslední dobou přidávají i komerční aspekty. Správné anatomické uspořádání, poloha a funkce pohlavních orgánů umožňují sexuální styk a reprodukci. Konfigurace ženského těla, pánve, celkový růst, proporcionální přestavba dělohy i vývoj genitálu končí zhruba v patnácti letech v době puberty. Psychosexuální dozrávání trvá o několik roků déle. Metody digitálních technologií, dynamické ultrasonografie (2D a 4D), magnetické izotopové rezonance (MRI) a další funkční vyšetřovací metody (elektromyografie, fyzikální a manometrické metody) vnesly do této oblasti nové poznatky. U některých dříve zcela samostatně a uniformně pojímaných anatomických jednotek (např. klitoris, vagina) nyní zdůrazňujeme, ze sexuologického hlediska, jejich integrální entitu v rámci topograficky blízkých orgánů (např. klitoridální komplex chápeme díky stejnému nebo podobnému cévnímu a nervovému zásobení v jeho topograficko-anatomických a funkčních souvislostech jako konglomerát, který se skládá z distální části pochvy, klitorisu a uretry). Pro přesné definování sexuálních funkcí moderní sexuologické učebnice opouštějí tradiční anatomické modely v jejich „stavebnicových“ schématech a nahrazují je koncepcí „integrovaných systémů“ ve funkčně provázaném celku. Pohlavní orgány se již nepopisují tradiční deskriptivní metodou, jak bývá zvykem v učebnicích systematické anatomie, ale zdůrazňují se hlavně jejich anatomicko-funkční souvislosti. Kromě klitoridálního komplexu demonstruji sexuální význam distální vaginy čili oblasti, která rozhoduje o kvalitě somatického sexuálního prožitku. Rekapituluji význam klitorisu jako hlavního ženského pohlavního orgánu, který slouží ke generování, recepci a transformaci ženských sexuálních vzruchů. Stupeň sexuálního vzrušení a vaginální orgasmus jsou ovlivněny šíří uretrovaginálního prostoru, zvláště jeho distálního segmentu. Zmíněné struktury se uplatňují v rámci vaginokavernózního reflexu, který modifikuje sexuální uspokojení při koitu. Správné pochopení a interpretace principů ženské sexuální anatomie v jejích patofyziologických souvislostech vede k lepšímu porozumění mechanismů ženských sexuálních reakcí.
strana 18
Ženské sexuální dysfunkce, osobnost a láska Stanislav Kratochvíl
Psychiatrická léčebna Kroměříž
Vznik a udržování sexuálních dysfunkcí a účinek jejich terapie ovlivňují vedle faktorů organických faktory psychologické, zejména osobnostní, vztahové a situační. U osobnosti mají v oblasti sexuality význam zejména sexuální kapacita a sexuální scénář. Kapacitou rozumíme sílu pohlavního pudu a zdatnost a výkonnost sexuální funkce. To se odráží v požadavcích na častost, intenzitu a trvání sexuálních aktivit. Sexuální scénář chápeme jako preferované způsoby sexuální aktivity. Týkají se např. polarit něžnosti a ráznosti, unikání a dobývání, dlouhé či krátké předehry, dominance a submise, tendence k zaběhlým zvykům či vyhledávání novot. K sexuálním dysfunkcím může docházet, když se sexuální kapacita partnerů a jejich požadavky na scénář hodně liší. Je tomu například ve vztahu výkonného, realisticky zaměřeného muže se senzitivní romantickou ženou nebo ve vztahu nejistého zranitelného muže a energické vyžadující ženy. Láska je intenzivní cit, který zahrnuje duševní blízkost, důvěrnost a oddanost. Pro mnohé ženy je předpokladem spokojeného sexuálního soužití a jeho chybění nebo nedostatečné prožívání se může uplatňovat u sexuálních dysfunkcí. Na jedné straně mohou ženě chybět projevy lásky od partnera. Na druhé straně se setkáváme se vztahy, v nichž sama žena necítí lásku k manželovi. Může jít o manželství uzavřená ženou z různých důvodů bez lásky i bez chuti na sex nebo o manželství, v němž se původně prožívaná láska vytratila, a v souvislosti s tím poklesla i dříve přiměřená sexuální apetence a schopnost dosahovat orgasmus. Kazuistické ukázky ilustrují možnosti a meze psychoterapie.
strana 19
Ženská pohlavní mutilace – kultura, náboženství, mýty a obavy Dita Pichlerová OB klinika Praha
Loni v prosinci jsem měla možnost účastnit se 15. kongresu ESSM v Amsterdamu a mimo jiné mne velice zaujala Master Lecture doktorky Jasmine Abdulcadir ze Švýcarska na téma Female genital mutilation. V přednášce byla probírána jednak technika ženské obřízky a jednotlivé druhy lišící se rozsahem zákroku, jednak rozšíření v jednotlivých zemích a kulturách a také vztah těchto rituálů ke kultuře a náboženství jednotlivých etnik. Jisté je, že ženská obřízka nemá pro ženy žádné zdravotní přínosy, naopak je spojena s mnoha komplikacemi a riziky (jinak je tomu u mužů, kdy mohou pozitiva převládat). Infibulace u žen je podstatně vážnější zákrok s celoživotními, především negativními důsledky. Druhá stránka pohledu je vztah k historii a tradici tohoto rituálu. My, Evropané, tento zákrok povětšinou odsuzujeme a považujeme za mrzačení žen, ovšem nahlíženo optikou afrických etnik je tento zákrok rodinou vyžadován a je například podmínkou možnosti budoucího úspěšného sňatku dívky a začlenění do společnosti obecně. S ženskou obřízkou je spjata i řada tradic a pověr a v neposlední řadě jde i o estetickou funkci, která je těmito kulturami vnímána zcela odlišně.
Masturbace Laura Janáčková
Institut partnerských vztahů
Donedávna byla masturbace považována za mužskou záležitost. Přednáška se zabývá historickým pohledem na masturbaci a vývojem společenského přijetí ženské masturbace. Na základě studií Institutu partnerských vztahů seznamuje s motivací českých žen k masturbaci, nastiňuje nejčastější způsoby a zabývá se též fantaziemi, které provázejí masturbaci žen. V závěru jsou prezentovány některé rozdíly mezi ženskou a mužskou masturbací.
strana 20
Estetická erotika Anna Marešová
Studio Anna Marešová designers s.r.o.
Existuje několik oblastí designu, které jsou stále velmi diskutované a může se zdát až sporné, zda do tohoto pole vůbec patří. Jednou z nich jsou erotické pomůcky. Po jednoduché úvaze, tvar zde udává funkci, můžeme s klidem říci, že „sexuální hračky“ do produktového designu jednoznačně patří. Poněkud složitější je to s jejich zprostředkováním uživateli a prezentací, která přímo souvisí s rozporuplným přijímáním a vnímáním těchto produktů společností. Současná situace ovšem žádné ideální řešení nenabízí. Na jedné straně se setkáváme s nevkusem, který erotické pomůcky doprovází od 80. let minulého století a statečně přetrvává a který stále znamená něco zakázaného. Na straně druhé se erotické pomůcky stávají módní a luxusní záležitostí, která bude možná za chvíli povinná v případě, že chcete být společensky „na úrovni“. Je zřejmé, že situace se proměňuje a rozvolňuje, ale otázkou je, zda se přes trendy a módnost nedostaneme opět na samý začátek, kde erotická pomůcka znamená odchylku od normy. Cílem by nemělo být ohromit uživatele extravagantním řešením, ale s nadhledem nalézt střední cestu, která bude snadno přístupná pro širokou škálu zákazníků a stane se uživatelským estetickým standardem. Erotické pomůcky úzce souvisí s lidskou sexualitou a ta, ať chceme či ne, dokonale prostupuje všemi oblastmi lidského bytí. Tak jako každý předmět i erotické pomůcky mají svou nezvratnou historii a vůbec ne nezajímavou. Jejich vývoj probíhal ruku v ruce s kulturním a sociálním vývojem společnosti. Je tedy zajímavé sledovat, co vlastně předcházelo tomuto dnešnímu rozpačitému vnímání erotických pomůcek. Co vše může takto citlivé a intimní téma ovlivňovat a jakým způsobem může jednání jedince působit na celé generace lidí.
strana 21
Ukradnutá ženskost – sexualita onkologicky chorých žien Vanda Lukáčová
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Referát prináša prehľad zo sympózia „Stolen feminity – help cancer survivors at regaining their own sexuality“ Európskej spoločnosti pre sexuálnu medicínu, v Amsterdame, 2012. Je doplnený o všeobecné i aktuálne informácie k tejto téme, ktoré na sympóziu neodozneli. Sexualita je podstatnou súčasťou života zdravých ľudí, patrí k aspektom spolupodieľajúcim sa na jeho kvalite. Stále však panuje neistota vo vzťahu sexu a závažného ochorenia. Je namieste túto tému otvárať, keďže onkologická problematika sa dotýka priamo alebo nepriamo veľkej časti populácie. Narušenie sexuality je možné na viacerých úrovniach. Hovoríme o poškodení somatickom, v dôsledku ochorenia a jeho terapie – za príklad možno uviesť poškodenie konkrétnych orgánov gynekologickej oblasti po liečbe novotvarov, ktoré vznikli v tomto prostredí. Za primárne somatické, avšak so silným dopadom najmä na psychiku ženy, považujeme výkony narušujúce telovú schému, napríklad alopéciu po podávaní chemoterapie u rôznych malignít alebo odstránenie prsníka kvôli jeho karcinómu. Okrem toho prechádzajú ženy s malignitou množstvom zmien, nielen v ich vlastnom živote, ale aj v partnerskej interakcii. Rakovina partnerky prináša zmätok aj do života partnera, či už v rovine nesexuálnej – dochádza k výmene rolí, muž má väčšiu neistotu a strach z budúcnosti, ale práve aj v oblasti sexuality. V referáte sa zameriavame na ženské pacientky a prinášame prehľad o tom, akým spôsobom je možné sa so vzťahom sexuality a rakoviny vyrovnávať, s akými eventuálnymi dopadmi liečby malignít na sexuálny život je nutné počítať a aké sú možnosti riešenia týchto následkov.
strana 22
Freud 2012 František Koukolík
Oddělení patologie a molekulární medicíny, Thomayerova nemocnice Praha-Krč
SOUHRN Některé z Freudových pojmových konstruktů mohou mít neurobiologický podklad. Freudův popis primárních a sekundárních procesů, Id a Ega do jisté míry odpovídá stavbě a činnosti homeostatického/interoceptivního systému, korových systémů senzorických a defaultního/implicitního systému. Vědomí může být závislé na afektivních prožitcích vznikajících na úrovni horního kmene. Freudovo Id může být vědomé Id.
SUMMARY Some Freudian constructs may have neurobiological substrates. Freud’s descriptions of the primary and secondary processes, of the Id and Ego are in some degree consistent with the structure and function of the homeostatic/interoceptive, exteroceptive and default/implicite systems. All of consciousness may be dependent on evolution of affective experiences arising at upper brain stem level. Freud’s Id may be a conscious Id.
Výživa a fyzická aktivita rodu Homo, dispozice ke vzniku cévního postižení Kateřina Semrádová
Česká společnost archeologická, o. p. s.
Rod Homo se po tzv. starém kontinentě pohybuje už více než dva miliony let. Někdy před necelými dvěma miliony lety se prokazatelně dostal z Afriky do Evropy a už zde zůstal. Archeologická data z posledních desetiletí ukazují na trochu jiný obrázek našich předků, než jaký jsme ochotni přijmout pod vlivem Štorchových příběhů a obrazů Zdeňka Buriana.
strana 23
Ukazují na sofistikovaný svět lovců a sběračů, na promyšlený systém uspořádání společnosti, dělbu práce, schopnost učení se a předávání zkušeností a v neposlední řadě na složitý systém vnitřního světa. Paleolitický člověk žil v dokonalé harmonii s přírodou a přírodním prostředím, které mu poskytovalo vše nezbytné pro život. To se projevovalo například v pohybu po krajině, propracovaným systémem sídlištních struktur od krátkodobých loveckých stanic přes místa úlovku či bourání a úpravy ulovené zvěře až po klasické základní tábory, v nichž jejich komunity žily. S různými typy sídlišť pak souvisí také otázka výživy. Ta je sice do velké míry limitovaná stavem dochovaného archeologického materiálu (zejména organické části podléhají velmi rychle postdepozičním procesům), nicméně i tak v poslední době vykazuje velmi zajímavé výsledky. Jestliže se na archeologickém nalezišti podaří nalézt dochované zbytky paleontologického materiálu, a nesou-li tyto dokonce stopy po záměrné úpravě (řezné stopy, stopy po vaření, pečení atd.), máme k dispozici data, s jejichž pomocí lze rekonstruovat tzv. energetický potenciál naleziště. a základě energetického potenciálu pak můžeme zjistit nejenom to, jakými zvířaty N se ta která komunita živila, co lovila, co upřednostňovala, ale také to, jak dlouho zde lidé mohli žít. To přináší nejedno překvapení. My, kteří jsme lov a sběr zredukovali na boj o lepší místo u kasy v supermarketu, kam jsme se ještě ke všemu nejspíš dopravili automobilem, máme o paleolitických lovcích sběračích představu velmi podobnou večerníčku „O človíčkovi“. Vždyť jak dlouho mu trvalo jen vykřesat první jiskřičku, ulovit první zvíře a jak často trpěl hlady… Archeologická data jsou však jiného názoru. Některé, a to i velmi staré lokality ukazují, že si jejich obyvatelé mohli žít ve spokojeném nadbytku i několik let v řadě. Ukazují, že to, co se v průběhu tisíciletí mění, není ani tak schopnost něco ulovit, ale preference toho, co lovit. Člověk jako by si uvědomoval efektivitu této činnosti a směřuje od lovení čehokoli, co proběhne kolem tábora, k velmi specifickému výběru energeticky výhodné potravy, tak jak tomu bylo v období vrcholu lovecko-sběračských kultur, před 20–30 tisíci lety – v kultuře lovců mamutů. Paleolitický člověk byl podle všeho dobrý a aktivní lovec, který svůj život, na rozdíl od nás „bývalých zemědělců“ odsouzených k minimálně osmihodinové pracovní době, rozhodně nemusel trávit svůj běžný den vyčerpávajícím honem za potravou a řešit složité existenciální problémy. Měl čas nejen na bohatý vnitřní život, ale i na to, čemu dnes říkáme paleolitické umění.
strana 24
Výživa a fyzická aktivita současného člověka – dispozice ke vzniku cévního postižení Štěpán Svačina
3. interní klinika VFN a UK 1. LF, Praha
Hlavní vaskulární riziko v naší populaci přinášejí choroby zahrnované pod pojem metabolický syndrom (obezita, hypertenze, dyslipidemie metabolického syndromu a diabetes 2. typu). Patogeneticky se na cévním postižení podílejí např. hormony tukové tkáně, stres a zvýšená sympatikotonie, spojená často s kouřením, systémový zánět a inzulinorezistence). Co je primární příčinou této společné kumulace rizik, je nejasné: Ač nebyly nalezeny žádné významné geny metabolického syndromu, je rodinný výskyt těchto onemocnění typický. Do značné míry však může jít o dědičnost životního stylu a dědičnost kuchařky. Diabetes 2. typu přináší přitom několikanásobně vyšší rizika než ostatní složky metabolického syndromu. Dokonce již tzv. prediabetes má kardiovaskulární riziko srovnatelné s diabetem 2. typu. Nejdůležitějším opatřením ke snížení kardiovaskulárního rizika jak v populaci, tak u pacientů s metabolickým syndromem je prevence diabetu 2. typu. K té patří na prvním místě fyzická aktivita (snižuje riziko až o 50 %) a omezení diabetogenních potravin, především tzv. zpracovaného masa (uzenin, paštik, fast-foodu apod.). Riziko diabetu ale nesouvisí s příjmem cukru. Významným prediktivním faktorem pro vznik diabetu 2. typu jsou rodinná anamnéza, vzestup hmotnosti v dospělosti, absence pravidelné pohybové aktivity, přítomnost obezity, zvýšeného obvodu pasu, a zejména výskyt hypertenze. Riziko lze snížit vhodnou volbou antihypertenziv. Od roku 2000 do roku 2013 byl již 5x proveden průzkum obezity u nás. Financován byl z preventivních fondů VZP. Proveden byl na vzorcích kolem 2000 osob agenturou STEM/MARK a odborně garantován naší klinikou. Prudký nárůst obezity se již zastavil a věk obézních se prodlužuje (výskyt je prakticky stejný od 55 do 75 let). Osoby pravidelně sportující a rovněž osoby se zdravými stravovacími návyky mají nižší hmotnost a nižší výskyt komorbidit obezity a metabolického syndromu. Zejména mladší mužská populace do 35 let ztloustla v posledních letech výrazně více než jejich předchůdci. U žen je vzestup hmotnosti dříve a dnes srovnatelný. Fyzická aktivita v dětství a dospívání predikuje nižší výskyt obezity, hypertenze a diabetu 2. typu na celý další život. Daleko menší vliv má přítomnost obezity v dětství a většina rizikových osob ztloustne až v dospělosti. V regresní analýze je váha pohybu pro prevenci obezity a jejích komplikací významnější než jednotlivé klasické dietní rizikové faktory (příjem živočišného tuku, malý příjem zeleniny a ovoce a další). Sumárně jsou dietní faktory významnější. To odpovídá zprávě WHO z roku 2000, která konstatuje, že téměř polovina lidských onemocnění má výživu jako dominantní faktor vzniku a třetina jako podstatný faktor v patogenezi a jen asi 20 % nemocí člověka s výživou nesouvisí. Cévní onemocnění strana 25
patří pochopitelně do první skupiny spolu s hlavním rizikovým kardiovaskulárním faktorem v naší populaci – diabetem 2. typu. Vliv fyzické aktivity je jen mírně nižší, ale významný. Fyzická aktivita je schopna výrazně tlumit systémový zánět a odstranit tzv. postprandiální zánětlivý stav, který nezdravá strava indukuje.
Endoteliální-erektilní dysfunkce a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění 50 českých mužů s ED Taťána Šrámková (1, 2), Libor Zámečník (2), Kateřina Šrámková (3) Sexuologické oddělení FN Brno (1) Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze (2) Urologické oddělení FN u svaté Anny, Brno (3)
Endotel hraje rozhodující roli ve vazodilataci a hemodynamických dějích zahrnujících i fyziologii erekce. Nejdůležitějším faktorem uvolňovaným z endotelových buněk je vazodilatátor oxid dusnatý. Zdravý endotel je nezbytný pro normální erektilní schopnost. Porucha funkce endotelu je první fází řady kardiovaskulárních onemocnění, zejména aterosklerózy. Penilní endoteliální dysfunkce vede k ED, která je indikátorem systémové endoteliální dysfunkce a následné koronární příhody. Endoteliální dysfunkce a ED jdou ruku v ruce a představují tak predikci systémového kardiovaskulárního onemocnění, její diagnostika je proto důležitá v rámci prevence u nemocných, kteří nemají žádné symptomy KVO (kardiovaskulární onemocnění). Do sledování bylo zařazeno 50 mužů ve věku 32–82 let (v průměru 50 let). Měření endoteliální funkce snímáním periferního arteriálního tonu (PAT signál brachiální arterie digitální pletysmografií) bylo provedeno na ENDO-PAT 2000 ITAMAR. Sledovali jsme rizikové faktory KVO: BMI, obvod pasu, kouření, hypertenze, DM, cholesterol (celkový, HDL, LDL), triglyceridy. Statistické vyhodnocení bylo provedeno s použitím softwarového nástroje STATISTICA 10 firmy StatSoft ČR. Patologické hodnoty RHI (reaktivní hyperemický index, průkaz endoteliální dysfunkce) mělo 32 % nemocných, 32 % rizikové, 36 % normální. 24 % nemocných trpělo diabetem, obézní byla více než polovina nemocných – 60 %, obvod pasu > 102 cm byl nalezen u 74 % souboru. Kuřáků bylo 43 %, dyslipidemie byla zjištěna u 70 % nemocných. U pacientů s endoteliální dysfunkcí bylo statistickými metodami prokázáno signifikantně vyšší procento nemocných s DM (p = 0,04865), signifikantní byl počet komorbidit 2 a více (p = 0,00368) a statisticky významná závislost mezi RHI a hladinou triglyceridů (p = 0,04917). Vyšetření funkce cévního endotelu je vhodným ambulantním nástrojem majícím prediktivní hodnotu. Endoteliální dysfunkce je na rozdíl od aterosklerózy dobře ovlivnitelná, ať již změnou životosprávy, léčbou závažných komorbidit či medikamentózní léčbou, kam patří i užití inhibitorů PDE5. strana 26
Venogenní erektilní dysfunkce Matúš Chocholatý (1), Pavel Hanek (2), Radek Pádr (3), Ladislav Jarolím (1), Marcela Čechová (1) Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol (1) Urologické oddělení, Oblastní nemocnice Příbram (2) Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol (3)
ÚVOD: Pro venogenní erektilní dysfunkci je typická krátce trvající erekce s rychlou detumescencí nebo pouze přítomnost tumescence. Přibližně 10 % mužů s ED má nedostatečnou erekci po aplikaci vazoaktivních látek. V diagnostice venogenní ED je důležitá anamnéza, fyzikální a laboratorní vyšetření, dotazníky. Z invazivních metod je základním vyšetřením ultrazvukové vyšetření s dopplerem po aplikaci vazoaktivní látky a kavernózografie/CT kavernózografie, příp. kavernózometrie. DIAGNOSTIKA: Ultrazvukové dopplerovské vyšetření penisu provádíme po aplikaci vazoaktivní látky (alprostadil). Dávka 10 µg by měla navodit úplnou erekci do 10–15 min. Když plná erekce vydrží déle než 30 min, je vaskulogenní impotence vyloučena. Pro arteriogenní ED je charakteristická hodnota PSV (peak systolic velocity) v a. cavernosa pod 25 cm/s, a pokud je PSV konstantně vyšší než 35 cm/s, je vyloučeno významné poškození arteriální cirkulace. Pro venózní nedostatečnost je typický EDV nad 5 cm/s a RI (resistive index) pod 0,8. Kavernózometrii i kavernózografii provádíme po aplikaci vazoaktivní látky. K zobrazení venózního úniku z kavernózních těles používáme kavernózografii. Pomocí CT kavernózografie zjistíme přesnou topografickou lokalizaci venózního úniku. Na našem pracovišti jsme provedli CT kavernózografii u 12 nemocných. Venózní únik přes v. dorsalis penis mělo 81,8 % nemocných, přes aberantní žíly z těla penisu 36,3 % nemocných, přes žíly z crus penisu 45,5 % nemocných a otevřené cirkumflexní spojky 18,1 % nemocných. CT kavernózografie nám umožňuje zvolit individuální přístup v terapii nemocných s venogenní ED. TERAPIE: I když v posledních letech ztratilo chirurgické řešení předchozí důležitost v řešení nemocných s venogenní erektilní dysfunkcí, není ji možno přehlédnout a má jednoznačný význam zejména u nemocných nereagujících adekvátně na vazoaktivní látky. Základním cílem všech chirurgických metod je zvýšení rezistence venózního systému. Venogenní erektilní dysfunkci můžeme řešit sklerotizací vena dorsalis penis profunda, podvázáním vén penisu, podvázáním crus penis, arterializací venózního řečiště, vakuovou pumpou nebo implantací penilní protézy. Na našem pracovišti jsme v letech 2005–2011 provedli u nemocných s venogenní ED sklerotizaci hluboké dorzální žíly penisu 96% etanolem u 20 nemocných a u jednoho nemocného směsí Histoacrylátu s lipiodolem. Průměrný věk byl 41 let (21–65). V lokální anestezii jsme strana 27
vypreparovali v. dorsalis penis profunda. Po zavedení kanyly jsme aplikovali 6,5 ml (2,5–10) 96% etanolu, resp. 0,5 ml Histoacrylátu s lipiodolem. Erektilní funkce byla ohodnocena IIEF-5 dotazníkem, který nemocní vyplnili před léčbou a dále první, šestý a dvanáctý měsíc po sklerotizaci. Po měsíci bylo 14 nemocných (67 %) spokojených s erekcí (IIEF-5 se zvýšil z 9,6 na 19,4), po roce bylo spokojeno 10 nemocných (48 %) a IIEF-5 se zvýšil z 9,7 na 19,4. U 4 nemocných s venózním únikem do plexus venosus prostaticus jsme provedli retrográdní sklerotizaci s 25% úspěšností. ZÁVĚR: Inkompetence venookluzivního mechanismu se významnou měrou podílí na erektilní dysfunkci u mužů. Základem diagnostiky je anamnéza, dopplerovské vyšetření penisu po aplikaci vazoaktivní látky, CT kavernózografie. Z léčebných modalit se zdá nejvýhodnější sklerotizace v. dorsalis penis profunda a příp. retrográdní sklerotizace pro svou jednoduchost a bezpečnost.
Sexuální dysfunkce u nemocných s míšním poraněním Matúš Chocholatý (1), Marcela Čechová (1), Jan Diblík (2), Jiří Kříž (3) Urologická klinika 2. LF UK a FN Motol (1) Centrum reprodukční medicíny FN Motol (2) Spinální jednotka FN Motol (3)
Celosvětově narůstá incidence míšních poranění. Poranění míchy způsobí ztrátu motoriky pod místem poranění, ztrátu citlivosti, poruchy svěračových a sexuálních funkcí. Během několika vteřin se ze zdravého jedince stává vozíčkář, který se musí adaptovat na změnu vnímání tělesného schématu. Adaptace je většinou dlouhodobý proces a vyžaduje psychoterapeutické vedení nemocného. Neřešené sexuální problémy prokazatelně snižují kvalitu života postižených. Sexuální funkce závisí na rozsahu a úrovni míšního poranění. Frekvence sexuální aktivity bývá obvykle 1x týdně až 1x měsíčně. Mění se lokalizace erotogenních zón, které jsou nyní lokalizované nad místem ochrnutí (bradavky, ušní lalůčky, šíje, ústa). Při míšní lézi nad T10 má většina nemocných reflexní erekci. K erekci dochází při oblékání, zavádění cévky, příp. stimulaci genitálu. Při pokusu o penetraci nebo krátce po imisi erekce často odezní. Psychogenní erekci má zachováno 25 % nemocných s kompletní a 90 % nemocných s inkompletní míšní lézí S2 a níže. Erekce je krátkodobá, většinou se jedná pouze o tumescenci. V terapii se používají inhibitory PDE-5, které jsou účinné přibližně u 80 % nemocných, v případě neúspěchu lze použít podtlakové pumpy, intrakavernózní injekce, příp. penilní protézu. Při přítomnosti sekundární psychogenní ED je důležitá psychoterapie. Zachovanou schopnost ejakulace má 5 % až 30 % nemocných s lézí horního motoneuronu a 20 % až 70 % nemocných s lézí dolního motoneuronu. Ejakulát u nemocných s míšní lézí můžeme získat penilní vibrostimulací (PVS), elektroejakulací, TESE (mikroTESE). strana 28
U některých nemocných dochází ke spontánnímu odchodu ejakulátu při určitých činnostech, např. při stolici, v poloze na kolenou atd. PVS patří mezi metody první volby u nemocných s míšní lézí nad T10. Na našem pracovišti jsme od 9/2011 do 5/2012 provedli PVS u 11 nemocných. Poranění C páteře mělo 8 nemocných a poranění T9–10 měli 3 nemocní. U každého nemocného jsme PVS provedli nejméně 2x – interval mezi stimulacemi byl 2 týdny (medián). K PVS jsme použili přístroj FERTICARE Multicept. Ejakulace jsme dosáhli u 8 (72 %) nemocných a opakovaná stimulace vedla ke zlepšení kvality ejakulátu. Další metodou k získání ejakulátu je elektroejakulace. Principem je reflexní ejakulace vyvolaná působením střídavého proudu o napětí do 15 V u paraplegiků a do 5 V u tetraplegiků. Úspěšnost metody je kolem 90 %. Při PVS i elektroejakulaci je potřeba kontinuální sledování vitálních funkcí a TK z důvodu rizika autonomní dysreflexie u nemocných s míšní lézí nad T6. Při TESE/mikroTESE odebíráme testikulární tkáň. Největší výhodou je efektivita, která dosahuje až 100 %. Závěr: Vysoký výskyt sexuálních dysfunkcí u mužů po poranění míchy poukazuje na nutnost aktivního přístupu androloga k této problematice, a to nejen pro zlepšení kvality života pacientů po míšním poranění. Pacienti po poranění míchy vyžadují celoživotní urologickou dispenzarizaci, nejlépe ve specializovaných centrech.
Sexualita uživatelů marihuany očima partnerek Alexandra Hrouzková, Petr Weiss
Katedra psychologie FF UK, Praha Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN v Praze
Úvod. Konopné drogy jsou nejužívanějšími ilegálními látkami na světě. Po alkoholu a tabáku jsou třetí nejoblíbenější skupinou drog nejen v České republice, ale i ve světě. Naproti tomu dopad dlouhodobého chronického užívání konopných drog na sexuální chování a sexuální zdraví člověka není stále dostatečně prozkoumán. Cíle. Součástí výzkumu sexuality uživatelů marihuany, který byl realizován v ČR v letech 2010–2013, bylo zmapovat, jak o vybraném sexuálním chování a sexuálních funkcích vypovídají partnerky uživatelů marihuany. Metoda. Výzkum mezi partnerkami uživatelů marihuany byl kvantitativní povahy, ke sběru dat bylo použito k tomu účelu sestaveného anonymního dotazníku, který vyplnilo 204 respondentek. Výsledky. Bylo zmapováno, jaký vliv na vybrané sexuální funkce a sexuální chování má užívání marihuany, dále také užívání marihuany v kombinaci s dalšími psychoakstrana 29
tivními látkami, včetně tabáku. Byla zjišťována souvislost délky a frekvence užívání marihuany na vybrané sexuální funkce a sexuální chování. Byly zmapovány potíže, které partnerky uživatelů registrují v případě užití marihuany před započetím sexuální aktivity. Vybrané výstupy byly srovnány s výstupy výzkumu sexuálního chování populace ČR prof. Weisse a doc. Zvěřiny z roku 2008. Závěr. Výzkum mezi partnerkami uživatelů marihuany poukázal na trendy v sexuálním chování a sexuálních funkcích uživatelů marihuany, které by bylo užitečné podrobit dalšímu výzkumu. Klíčová slova: sexuální zdraví – sexuální chování – dotazník sexuálního zdraví IIEF-5 – uživatelé marihuany – konopné drogy
Mýty v sexu II Petr Weiss
Sexuologický ústav VFN a 1. LF UK, Praha
Autor se zabývá mýty, které se tradují v oblasti lidské sexuality. Zaměřil se na mýty kolem délky penisu, ženské sexuální vzrušivosti, výmluv používaných při vyhýbání se sexuálnímu styku, ale i na mýty kolem vztahu pornografie a sexuální delikvence, užitečnosti publikace seznamu sexuálních delikventů na internetu i na mýty týkající se mužské sexuální plodnosti.
Sleepsex Michal Chovanec, Petr Weiss
FF UK Praha, Psychiatrická nemocnica Hronovce Sexuologický ústav VFN a 1. LF UK, Praha
V príspevku autor vymedzuje nosné pojmy relevantné k téme a pokúša sa ponúknuť prehľad prevalencie, ako aj pohľad viacerých svetových odborníkov na danú problematiku. V ďalšej časti sa venuje priestor teoretickým východiskám, diagnostike, diferenciálnej diagnostike, vyvolávajúcim faktorom a nakoniec aj samotnej liečbe. Pre lepšie a zrozumiteľnejšie pochopenie sú pridané aj kazuistiky, ktoré sú neklamným dôkazom existencie predmetnej témy a následnej exkulpácie obvinených ľudí trpiacich sexom počas spánku. Kľúčové slová: sexsomnia – vyvolávajúce faktory – diferenciálna diagnostika – liečba
strana 30
Mikrokarcinomy štítné žlázy. Podíl endogenních a exogenních hormonů na etiologii nádorů štítné žlázy a dalších maligních onemocnění Dana Nováková, Petr Vlček
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol
Karcinomy štítné žlázy se vyskytují 3krát až 5krát častěji u žen než u mužů. U žen představují přibližně 6 % a u mužů 2 % ze všech zhoubných nádorů. V posledních letech dochází k velkému nárůstu mikrokarcinomů štítné žlázy (karcinomů velikosti do 2 cm) u žen v reprodukčním věku. Etiologie karcinomu štítné žlázy není dosud vyjasněna. Rozdíly v incidenci nádorů u žen nasvědčují tomu, že etiologie tohoto onemocnění může mít souvislost s hormonální a reprodukční funkcí. Tento vztah zkoumala řada studií. Studie byly zaměřeny na zkoumání vlivu věku menarché, počtu těhotenství, věku při prvním těhotenství, výsledků prvního těhotenství, věku při posledním těhotenství, užívání hormonální antikoncepce a věku při menopauze ve skupinách žen s nádory štítné žlázy a u kontrolní skupiny. Zvláštní pozornost je zaměřena na vliv hormonální stimulace v asistované reprodukci. Naše sdělení referuje o diagnostice a terapii karcinomu štítné žlázy na našem pracovišti. V rámci řešení grantového úkolu, který se věnuje mikrokarcinomům štítné žlázy, sledujeme u žen v reprodukčním věku vztah mezi záchytem nádorů štítné žlázy a reprodukcí. Evidujeme pacientky, u nichž byl nádor zachycen v souvislosti s léčbou sterility a těhotenstvím. Sdělení také uvádí přehled publikovaných studií k tematice karcinomu štítné žlázy i ostatních maligních onemocnění, jejich vztahu k léčbě sterility a k těhotenství. Podporováno grantem IGA MZČR, NT 11455-5/2010.
strana 31
Imunita pochvy, mikrobiální flóra, probiotické bakterie Jana Žáková, Dana Nováková
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno
Významnou roli v prevenci urogenitálních infekcí u žen má normální vaginální mikrobiální flóra. Pro pochopení etiologie urogenitálních onemocnění je důležité porozumět, jaké je složení vaginální mikroflóry, za jakých okolností dochází k jejímu porušení a zda je možné zasahovat do jejího složení. Mililitr vaginální tekutiny obsahuje v průměru asi 100 milionů mikroorganismů, z nichž 95 % představuje rod Lactobacillus. Nejčastěji jsou zastoupeny L. crispatus, L. iners, L. gasseri, L. jensenii, a L. buchneri. U zdravých žen je vaginální mikroflóra dynamicky se měnící ekosystém, který je ovlivněn mnoha známými i dosud neznámými vlivy. Významnou roli hrají hlavně hladiny hormonů, uplatňují se také sexuální kontakty, intimní hygiena a dieta. Vliv má i imunologická reaktivita, která je individuální. Při fyziologických podmínkách je zachována vhodná rovnováha bakteriální flóry. Při dostatečné přítomnosti probiotických bakterií nedochází k uplatnění patogenů. Probiotika, především laktobacily, jsou druhy bakterií, které jsou součástí zdravého urogenitálního ekosystému. Při porušení vaginální mikroflóry se nabízí možnost obnovit fyziologii pochvy podáváním probiotických preparátů. V posledních letech jsou testovány různé probiotické kmeny a jsou vyvíjeny přípravky pro vaginální i orální použití. Jde o nový potenciální prostředek pro prevenci i léčbu urogenitálních infekcí.
strana 32
FECSM – zkušenosti z prvního ročníku Petra Vrzáčková
TH klinika, s. r. o., Praha
FECSM je zkratka nového mezinárodního titulu Fellow of the European Committee on Sexual Medicine. Titul získává lékař, který splňuje vstupní kritéria a složí kvalifikační zkoušku z oboru sexuální medicíny v anglickém jazyce. Tato zkouška byla vytvořena komisí předních odborníků z oblasti psychiatrie, urologie, gynekologie a porodnictví – Multidisciplinary Joint Committee (MJCSM) – (European Board of Psychiatry, European Board of Urology, European Board and College of Obstetrics and Gynecology). Komise byla v říjnu 2011 uznána Evropskou unií medicínských specialistů (European Union of Medical Specialists – UEMS). První ročník se konal v prosinci 2012 v Amsterdamu, organizačně podporovaný Evropskou společností pro sexuální medicínu (ESSM). Tento příspěvek si klade za cíl seznámit s předzkouškovým „crash“ kurzem, obsahem zkoušky, modelovými otázkami a výsledky účastníků.
Využití erotických pomůcek při posilování pánevního dna Petra Vrzáčková
TH klinika, s. r. o., Praha
Sexuální aktivita je pro většinu lidí základní součástí kvalitního života. Svaly pánevního dna hrají důležitou roli při fyziologické odpovědi na sexuální podněty, jejich správná funkce podporuje kvalitní prožívání vaginální i anální soulože a přispívá k pozitivním pocitům během vyvrcholení. V průběhu života může docházet k ochabnutí či poranění svalů pánevního dna, zejména v důsledku těhotenství a vaginálního porodu. Pacientky trpí nejen následky descensu dělohy a vaginálních stěn, ale také poruchami kontinence moči a stolice. V neposlední řadě může být negativně ovlivněno sexuální prožívání, komfort obou partnerů během soulože a snížené vnímání zavedeného penisu do pochvy. V současné době je cílem poskytnout pacientkám terapii „ušitou na míru“. Odborníci mohou nabídnout postupy konzervativní v rámci fyzioterapie pánevního dna i nejnovější chirurgické přístupy. Cílem toho příspěvku je seznámení s volně dostupnými erotickými pomůckami, které mohou pacientky v rámci fyzioterapie pánevního dna využít. strana 33
Posílení svalů pánevního dna cvičením pilates Adéla Kubičková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity
Na počátku 20. století Joseph Hubertus Pilates vymyslel speciální cvičební trénink pro sportovce, vojáky a policisty, později se věnoval hlavně tanečníkům. Metoda pilates, nazvaná podle svého zakladatele, je dnes široce rozšířená. Za cíl si klade posílení svalů celého těla, především hlubokých břišních a zádových svalů a svalů pánevního dna. Cvičení se zaměřuje na vytvoření vzájemné souhry břišních a zádových svalů, což je důležité pro správné držení těla. Při zapojení pánevního dna při tomto postavení je vytvořen základ pro řadu pohybů. Cvičení má zapojovat jednotlivé svaly postupně, důležité je procítění jednotlivých pozic. Cvičební metoda pilates je spojována především s posilováním pánevního dna a stala se jednou z uznávaných možností prevence inkontinence. Její využití je však mnohem širší. Podstatou filozofie pilates je až překvapivé zjištění, že můžeme důmyslně zlepšovat naši tělesnou zdatnost i při každodenních činnostech, pokud se naučíme o svém těle správně přemýšlet a vnímat ho. Zásadou číslo jedna je naslouchání vlastnímu tělu, kdy cvičící je sám sobě hlavní autoritou. Kromě stručné přednášky o přínosech a zkušenostech ze cvičení této metody bude možné se v rámci feminologického sympozia účastnit i praktické ukázky. Pod vedením fyzioterapeutky Štěpánky Halamové si budete moci sami na sobě vyzkoušet cvičení zaměřená na posilování pánevního dna.
Plastickochirurgické, multidisciplinární řešení poporodních traumat David Tomášek (1), Michal Otčenášek (2)
Centrum estetické plastické chirurgie DaTOM, Praha (1) Gynekologická klinika Nemocnice Na Bulovce, Praha (2)
Následky komplikací po porodu „per vias naturales“ často ztěžují život ženy poruchami kontinence moci, defekace a dyspareunií. Dojde-li ke špatnému zhojení hráze, je navíc často značně rozšířen poševní vchod. Tento stav snižuje hodnotu sexuálního života matky i jejího partnera, a má tedy celospolečenský význam. Neuspokojený partner si hledá jinou, zdravou partnerku, často rozbíjí původní rodinu a i tato situace přispívá k vysoké rozvodovosti v naší populaci. Pozdní řešení poporodních traumat by nemělo být doménou gynekologa. Měla by to být multidisciplinární záležitost týmu gynekologa, jemuž tento region odborně přísluší, plastického chirurga, který je školen navracet špatně zhojené struktury strana 34
těla do pokud možno původního stavu šetrným způsobem, a všeobecného chirurga, specialisty v oboru proktologie. Posledním členem týmu by měl být psycholog, sexuolog, který by měl svými zkušenostmi přispět v rámci možností ke spokojenějšímu soužití partnerů. Z těchto důvodů je sdělení uváděno na poli sexuologickém, aby tento spe cialista získal přehled o možnostech současné medicíny v problematice řešení poporodních traumat. Je důležitým úkolem pro budoucnost zlepšit informovanost lékařů primární péče i pacientek samotných. První výsledky činnosti v této sféře jsou povzbudivé. Naším cílem je v rámci této multidisciplinární péče kvalitně ošetřovat ženy jak v rámci primárního řešení problému, tak i ženy s komplikovaným, obecně obtížně řešitelným nálezem.
Vliv kombinované hormonální antikoncepce (COC) na ženskou sexuální touhu Renata Kavanová GONA, s. r. o.
Ženská sexualita je modifikována biopsychosociálními faktory. Je výrazně ovlivňována endogenními, ale i exogenně podávanými pohlavními hormony. Účinek hormonální antikoncepce na ženskou sexualitu je velmi komplikovaný. Androgeny jsou všeobecně považovány za modulátor ženské sexuální touhy, ale přesný mechanismus jejich vlivu na ženské pohlavní funkce není doposud jednoznačně objasněn. COC inhibuje enzym 5-alfa reduktázu, který konvertuje testosteron na dihydrotestosteron, což je forma, která se váže na buněčné receptory hormonálně senzitivních tkání. Hypotéza, že COC snižuje sexuální touhu, je založena na předpokladu, že snižuje-li COC biologicky aktivní testosteron, snižuje se tím automaticky i libido. Někteří autoři dokonce považují COC za modulátor ženské sexuální touhy. Aplikace exogenních estrogenů je spojená se snížením hladiny biologicky aktivního testosteronu. Je to dáno jednak sekundárním poklesem tvorby estrogenů v ovariích, jednak zvýšením produkce globulinu vázajícího pohlavní hormony (SHBG) s následným poklesem sérových hladin volně cirkulujícího testosteronu. Tyto změny jsou reverzibilní a závisí na dávce použitého estrogenu. Některé studie sice dávají pokles volného testosteronu do souvislosti se snížením sexuální touhy a změnami pohlavního chování, avšak většina studií tuto premisu nepotvrzuje. Rozdíly mezi dávkami použitého estrogenu a typem progestinu v COC nemají ve většině případů podstatný vliv na sexuální chování. Užívání kombinované hormonální antikoncepce souvisí s kvalitou sexuálního života. Efekt COC je komplexní a neexistuje univerzální indikátor, který by determinoval, jak je sexuální touha u žen s antikoncepcí ovlivněna. Přestože dochází při užívání COC ke snížení hladiny volného testosteronu, ve většině případů k poklesu libida nedochází. strana 35
Většina studií uvádí, že antikoncepce s ultranízkými hladinami estrogenů (EE < 20 μg) snižují sexuální touhu spíše než preparáty s relativně vyšším obsahem estrogenů (EE > 20 μg). Ukazuje se, že změny volného testosteronu mají vliv na sexuální touhu pouze v případech, když jeho hodnoty klesnou v určitém hormonálním pásmu pod specifickou kritickou úroveň u zvláště disponovaných žen. Velké srovnávací studie se shodují, že zhruba v 15–20 % může užívání kombinované hormonální antikoncepce ženskou sexuální touhu snižovat, zatímco přibližně v 80 % se libido u uživatelek COC nemění, nebo se dokonce zvyšuje. Významný (možná nejdůležitější) vliv na sexuální touhu mají, kromě biologických faktorů, psychosociální a vztahové faktory, stejně jako kulturní prostředí. Úloha pohlavních hormonů v sexuálním životě ženy je důležitá, ale je pouze jedním z modulátorů ve složitém biopsychosociálním komplexu ženského sexuálního chování.
Partnerská a sexuální spokojenost českých žen a mužů středního věku Petr Weiss
Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN v Praze
Autor prezentuje výsledky reprezentativního výzkumu zaměřeného na zjišťování sexuální spokojenosti českých žen a mužů středního věku. Uvádí data týkající se hlavních faktorů určujících sexuální spokojenost (tedy především psychickou pohodu a otevřenou komunikaci), důležitost délky penisu pro sexuální uspokojení žen, typy prožívaných orgasmů, nejčastější sexuální dysfunkce, ale i předstírání orgasmu. Data celkově svědčí o uspokojivé sexuální aktivitě i spokojenosti českých párů.
strana 36
Co nového víme o testosteronu Luboslav Stárka
Endokrinologický ústav, Praha
Zájem o testosteron v odborné literatuře má vzrůstající tendenci – v roce 2012 vyšlo téměř 3 tisíce článků, které se tohoto tématu týkaly. Převažují příspěvky k otázce asociace změn v hladinách hormonu s civilizačními onemocněními, zejména o vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním, diabetu 2. typu, metabolickému syndromu nebo k obezitě. Dokladů o nepříznivém vlivu nízkých hladin testosteronu na prognózu civilizačních onemocnění je velké množství, ale dosud není rozhodnuto, zda nedostatečné zásobení testosteronem je významným faktorem vzniku a průběhu těchto nemocí, nebo jen jejich následkem. V poslední době se také množí doklady o působení testosteronu jako neuroaktivního steroidu. Jeho účinek v CNS se projevuje na úrovni kognitivních schopností, emocí i chování. Proto také testosteron významně ovlivňuje sociální vztahy. Přitom není důležitým faktorem jenom aktuální koncentrace testosteronu v cirkulaci, ale i jeho zásobení plodu během intrauterinního života. V pozdějším životě mají ti, kteří byli prenatálně dobře androgeny zásobeni (jak to pak lze demonstrovat na poměru délky 2. a 4. prstu), větší ochotu riskovat, jsou muzikálnější, ale také je mezi nimi více případů autismu, na druhé straně nízké zásobení snižuje fertilitu u mužů a zvyšuje ji u žen, vede k větší incidenci leváctví a u žen k incidenci karcinomu prsu. O zásobení testosteronem v průběhu života rozhodují dědičné faktory asi ze 60 %. Byly navrženy některé nové typy suplementace testosteronem, např. kombinace testosteronových přípravků s inhibitory steroidní 5alfa-reduktázy (dutasterid). Blíže byla studována alternativní cesta biosyntézy androgenů, která obchází tvorbu testosteronu a byla známa u některých australských vačnatců již dříve. Bylo poukázáno na její roli např. u některých případů vrozené adrenální hyperplazie, poruch sexuálního vývoje nebo u karcinomu prostaty refrakterního na androgenní deprivaci. Podpořeno grantem IGA MZ ČR NT 13890-4.
strana 37
Psychosociální a právní souvislosti odanonymňování dárcovství gamet v asistované reprodukci Hana Konečná
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity
Nově zaváděným principem v asistované reprodukci (ART) je tzv. open identity, tedy legislativně ukotvené právo dítěte znát identitu dárce, obvykle při dosažení dospělosti dítěte. Princip se odvozuje od genetické interpretace pojmů „rodič“ a „identita“, vyskytujících se v článcích 7 a 8 Úmluvy o právech dítěte, která je součástí českého právního systému. Za hlavní důvody pro rušení anonymity jsou považovány: přístup dítěte ke zdravotní anamnéze původce své DNA, riziko partnerství s geneticky spřízněným partnerem, identita. K dnešnímu dni mají v Evropě povinně neanonymní dárcovství tyto země: Švédsko, Finsko, Nizozemsko, Velká Británie, Německo, Chorvatsko. Rodiče dětí narozených díky dárcovství gamet mají v zemích s neanonymním dárcovstvím k dispozici kurzy, písemné materiály i DVD s návody a doporučeními, kdy a jak sdělit a vysvětlit dítěti fakt dárcovství. V ČR je genetická interpretace rodičovských vztahů odražena už v novém občanském zákoníku (např. zákonná povinnost informovat dítě o adopci, přístup dítěte ke spisu o adopci po dosažení dospělosti, možnost dítěte zpochybnit rodičovské vazby), opakovaně se objevuje poslanecký návrh na zrušení anonymity v dárcovství gamet. Příspěvek bude diskutovat důvody, pozitiva i negativa tohoto trendu.
strana 38
Vliv nových pravidel úhrady IVF zdravotními pojišťovnami na snížení frekvence vícečetných gravidit u andrologické sterility Karel Řežábek
APOLINÁŘ CAR, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Úvod: Embrya transferovaná po IVF do dělohy se implantují nezávisle – proto zvýšení jejich počtu zvyšuje naději ženy na otěhotnění v daném cyklu, zároveň ale zvyšuje pravděpodobnost vzniku rizikového vícečetného těhotenství. Podle zákona 369/2011 Sb. hradí zdravotní pojišťovny v České republice od 1. 4. 2012 každé pacientce do 39 let věku celkem 4 cykly IVF namísto dosavadních tří cyklů, a to za podmínky, že v prvních dvou cyklech je transferováno nejvýše jedno embryo. Cílem je snížení počtu transferovaných embryí, a tím snížení rizika vzniku vícečetných gravidit. Porovnali jsme výsledky cyklů IVF u žen v našem centru před platností a po platnosti uvedené změny, abychom zjistili, zda cíl zákona se daří v praxi naplnit.
Soubor a metodika: Cykly IVF provedené v APOLINÁŘ CAR – Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, v době od 1. 9. 2012 do 28. 2. 2013, byly porovnány s cykly ve stejném období o rok dříve – před platností uvedeného zákona. Období bylo určeno tak, aby se dopady nového zákona již plně projevily.
Výsledky: Ve standardní skupině žen do 35 let, jejichž partneři měli patologický spermiogram, klesl průměrný počet transferovaných embryí (PPTE) v cyklu z 1,57 na 1,28, a zastoupení dvoučetných gravidit se snížilo ze 31 na 15 % (ze všech dosažených gravidit). Pro porovnání jsme hodnotili i analogickou skupinu žen, jejichž partneři ve stejném období měli normozoospermii – PPTE klesl z 1,45 na 1,15 a počet dvojčetných gravidit se snížil ze 21 na 11 %. Závěr: Ačkoli v našem centru je již dlouhodobě transferováno jen 1 či nejvýše 2 embrya, i u nás nová pravidla úhrady IVF cyklů vedla k dalšímu výraznému snížení výskytu dvojčetných gravidit po IVF. strana 39
Vliv zákona na incidenci vícečetných těhotenství v ČR Tonko Mardešič
Sanatorium Pronatal, Praha
Vícečetná těhotenství představují zvýšené riziko jak pro matku během těhotenství a porodu, tak i pro novorozence. Tato rizika se promítají i do signifikantně horších perinatálních výsledků ve skupině žen s vícečetnou graviditou ve srovnání s těhotnými s jedním plodem. Rozvoj metod asistované reprodukce přinesl dramatický nárůst dvou- a vícečetných gravidit. Snížení frekvence výskytu těchto těhotenství (při zachování vysoké úspěšnosti) je v současné době jedním z hlavních úkolů asistované reprodukce. Přenos jediného embrya (eSET – elektivní single embryo transfer) je jedinou možností, jak se vyhnout dvou- a vícečetnému těhotenství po přenosu embryí do dělohy po mimotělním oplodnění. Statistiky v ČR vykazovaly do roku 2011 každoroční nárůst frekvence vícečetných gravidit se všemi z toho vyplývajícími důsledky (tlak na neonatologické jednotky intenzivní péče, finančně náročná péče často přesahující neonatální období). Společné úsilí odborníků z oblasti produkční medicíny, perinatologů a neonatologů vedlo k novelizaci zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (novelizován zákony 298/2011 a 369/2011), kterou jsou zvýhodněny ty páry, které v prvních dvou IVF cyklech souhlasí s přenosem jediného embrya (jsou jim z všeobecného pojištění hrazeny místo tří čtyři cykly IVF). Tato novela vstoupila v platnost 1. 4. 2012. Cílem sdělení je ukázat dopad změny novely zákona na každodenní praxi a výsledky asistované reprodukce jak na úrovni velkého IVF centra, tak na úrovni celostátní perinatální statistiky. V Sanatoriu Pronatal jsme v roce 2012 provedli 891 přenosů čerstvých embryí vzniklých z vlastních oocytů, z nich bylo 57 % s přenosem jednoho embrya (eSET) a 43 % s přenosem dvou embryí (double transfer). Úspěšnost léčby byla 40,4 % klinických těhotenství po přenosu jednoho embrya a 50,7 % po přenosu dvou embryí, přičemž po přenosu jednoho embrya jsme nezaznamenali žádné vícečetné těhotenství, po přenosu dvou embryí bylo dvoučetné těhotenství diagnostikováno v 26,9 %. Na celostátní úrovni byl zaznamenán dramatický pokles dvoučetných gravidit, a to na úroveň roku 2004. Závěr: Novela zákona motivovala vysoký počet párů k přenosu jediného embrya. Tento postup nevedl k významnému snížení efektivity IVF a dramaticky snížil incidenci vícečetných těhotenství na celostátní úrovni. Vzhledem k platnosti zákona od 1. 4. 2012 lze očekávat jeho plný dopad teprve v roce 2013. strana 40
S muži na kus řeči – o prevenci poruch reprodukčního zdraví Adéla Kubičková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity
Nejedná se o přednášku výhradně lékařsky zaměřenou, ale o pohled zdravotně sociální, který se snaží chápat téma v širších souvislostech. Metody prevence poruch zdraví jsou těžko uchopitelné a často je jejich úspěšnost postavena na komunikačních schopnostech profesionála. Při analýze kvalitativních rozhovorů s muži, kteří prošli diagnostikou a léčbou infertility, bylo zjištěno, že vědomí vlastních reprodukčních limitů je prožíváno jako vážná životní krize. Poruchy fertility jsou jedním z témat, která odráží podobu současných rodin a ovlivňují párové soužití. Je to téma medicínské s významným přesahem do psychosociální sféry života jedince. Přestože klinická praxe poukazuje na vyrovnaný podíl mužů a žen na příčinách neplodnosti, málokterý muž sám věnuje pozornost prevenci svého zdraví. Muži ani jejich blízcí nebývají na tyto situace připraveni, neboť jsou to spíše ženy, kterým je v otázkách rodičovství věnována péče a podpora. Preventivní podporu reprodukčního zdraví si zaslouží muži a ženy od nejútlejšího věku. Primární roli by měla sehrát rodina ve spolupráci s lékaři. U dospívajících mají nezastupitelnou roli školy, kdy výchova ke zdraví je téma průřezové. Dokumentů a projektů, které odkazují na rozmanité přístupy k podpoře prevence, je řada. Zásadní role pedagogů a pomáhajících profesionálů je v usnadňování komunikace. Společným cílem je motivovat muže k dialogu a posílení odpovědnosti za ochranu zdraví.
strana 41
Vyšetření neplodného muže podle WHO versus realita v ČR Vladimír Kubíček
Centrum andrologické péče Androcare České Budějovice
V roce 2000 byl publikován WHO Manual for the Standardized Investigation and Diagnosis of the Infertile Male (autoři Rowe PJ, Comhaire FH, Hargreave TB, Mahmoud AMA). Publikace navazuje na další manuály WHO zabývající se diagnostikou spermatu: WHO Laboratory Manual for the Examination of Human Semen and Sperm-Cervical Mucus Interaction, 1999, nové vydání 2010, a WHO Manual for the Standardised Investigation and Diagnosis of the Infertile Couple, 1993. Podle prvního z uvedených manuálů je mužská reprodukční kapacita deficientní nejméně u 50 % infertilních párů. WHO manuál pro standardizované vyšetření a diagnózu infertilního muže, stejně jako nejnovější publikace Male infertility (Parekattil SJ, Agarwal A, Springer 2012), zdůrazňuje nutnost náležité diagnostiky příčin mužské infertility, neboť většina příčin mužské neplodnosti je léčitelná či preventabilní. Ve snaze zjistit příčiny nedostatečné diagnostiky mužské neplodnosti v českých zemích jsme podrobili analýze odpovědi na 100 dotazů v internetové poradně, kde lékaři on-line odpovídali na dotazy v rubrice Špatný spermiogram – doporučení. Na 100 dotazů došlo 197 odpovědí. Z toho bylo 25 odpovědí odborně správných, v souladu s doporučením WHO. V rozporu s doporučením WHO bylo 172 odpovědí lékařů. Většina odpovědí byla od lékařů z pracovišť asistované reprodukce, dvě odpovědi byly z pracoviště urologického. V prezentaci jsou uvedeny reálné příklady nesprávného informování tazatelů. Příčiny nedostatečné diagnostiky a léčby mužské neplodnosti v ČR: – koncepce oboru reprodukční medicína, který je orientován hlavně na asistovanou reprodukci; lékaři neznají či přehlížejí aktuální poznatky v oboru andrologie, – s naha využít ekonomický potenciál infertilního páru hlavně v oblasti asistované reprodukce, – marginalizace andrologie jako specializace v urologii, z toho plynoucí nedostatek zkušeností s diagnostikou a špatná dostupnost diagnostiky mužské neplodnosti, – č asově, kvalifikačně, ekonomicky náročná andrologická diagnostika a terapie,
strana 42
– nedostatečná a nesprávná informovanost infertilních mužů a jejich nízká motivace, kdy přenechávají řešení infertility páru na partnerce i při evidentním mužském faktoru, – neaktuální informace, nesprávné informace a dezinformace o možnostech diagnostiky a léčby mužské infertility a o vlivu testikulární nedostatečnosti na celkový zdravotní stav muže u lékařské veřejnosti (citace: „Kromě toho, že jste neplodný, jste úplně zdráv“). Závěr: Diagnostiku a léčbu mužské infertility je nutno v českých zemích vést podle aktuálních medicínských poznatků. Cílem není jen otěhotnění partnerky, cílem je řešení zdravotního stavu muže s ohledem na plodnost páru.
strana 43
Děkujeme za podporu všem vystavovatelům a partnerům Generální partner:
Hlavní partneři:
Vystavovatelé:
Největší vydavatelství zdravotnických titulů v ČR
Síla pro muže
Radost pro ženu sildenafili citras
Osvobození vztahu od problémů s EREKCÍ
Složení: Sildenafilum 50 a 100 mg v 1 potahované tabletě. Farmakoterapeutická skupina: Léky používané při poruchách erekce. Indikace: Léčba erektilní dysfunkce u mužů, pod kterou rozumíme neschopnost dosáhnout nebo udržet erekci dostatečnou k umožnění pohlavního styku. Pro dosažení účinku sildenafilu je nezbytné sexuální dráždění. Kontraindikace: Známá přecitlivělost na sildenafil nebo kteroukoliv pomocnou látku tohoto přípravku, současné užití s látkami schopnými uvolňovat oxid dusnatý (amylnitrit) nebo nitráty, pacienti se závažnými kardiovaskulárními poruchami (nestabilní angina pectoris nebo závažné srdeční selhání), ztráta zraku v důsledku nearteritické přední ischemické neuropatie optického nervu (NAION), dále pak závažná jaterní porucha, hypotenze (TK < 90/50 mm Hg), cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu v nedávné anamnéze a hereditární degenerativní postižení sítnice (např. retinitis pigmentosa). Nežádoucí účinky: Bolest hlavy, závratě, poruchy vidění, změny barevného vidění, návaly, zduření nosní sliznice a dyspepsie. Interakce: Inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazol, erytromycin, cimetidin) snižují clearance sildenafilu, inhibitory HIV proteázy (ritonavir, saquinavir) výrazně zvyšují cmax a AUC sildenafilu, současné podání sildenafilu a ritonaviru sa nedoporučuje, grapefruitový džus způsobuje mírné zvýšení plazmatických hladin sildenafilu. Sildenafil je schopen potencovat hypotenzní účinky nitrátů, souběžné podání sildenafilu s alfa-blokátory může vést k symptomatické hypotenzi. Upozornění: Sildenafil není indikován k použití u žen a není určen pro děti a mladistvé do 18 let. Nemocní by měli znát svoji reakci na sildenafil dříve, než budou řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje. Sildenafil je třeba používat opatrně u pacientů s anatomickou deformací penisu (angulace, kavernózní fibróza nebo Peyroneova choroba) nebo u pacientů s onemocněními, které predisponují k priapismu (sprkovitá anémie, vícečetný myelom nebo leukémie). Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 50 mg, kterou je třeba užít podle potřeby přibližně 1 hodinu před sexuální aktivitou. Podle účinnosti a snášenlivosti lze dávku zvýšit na 100 mg nebo snížit na 25 mg. Maximální doporučená dávka je 100 mg denně. Pokud je sildenafil užit současně s jídlem, může dojít ke zpoždění nástupu účinku ve srovnání se stavem na lačno. U pacientů se závažnou poruchou ledvin nebo s poruchou jater (např. cirhóza) doporučujeme zahájit léčbu dávkou 25 mg. Balení: 4 potahované tablety po 50 mg, 4 a 8 potahovaných tablet po 100 mg. Datum poslední revize textu: 1. 8. 2012. S podrobnějšími informacemi o přípravku se seznamte v SPC. Přípravek je vázán na lékařský předpis a není hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Držitel rozhodnutí o registraci: PRO.MED.CS Praha a. s., Telčská 1, 140 00 Praha 4, Česká republika.
Telčská 1, 140 00 Praha 4, Česká republika / tel.: +420 241 013 111 / fax: +420 241 013 412
[email protected] / www.promed.cz
013028818
Modrasil 50 mg, Modrasil 100 mg
PŘEDČASNÁ EJAKULACE
PRILIGY® je přínosem pro sexuální prožitek i partnerský vztah.1
Berlin-Chemie/A.Menarini Ceska republika s.r.o. Komárkova 16, Praha 4, Tel.: 267 199 333, e-mail: offi
[email protected]
PRI-04-2013
Více kontroly, více sebejistoty.
Přípravek bude dostupný na českém trhu od července 2013.
Zkrácená informace o přípravku: Priligy® 30 mg/60 mg potahované tablety Složení: Dapoxetini hydrochloridum odpovídající 30 mg nebo 60 mg dapoxetinum. Indikace: Léčba předčasné ejakulace (F52.4) u mužů ve věku 18–64 let. Dávkování: 30mg tableta užívaná přibližně 1–3 hodiny před sexuální aktivitou. Při nedostatečné odpovědi a při absenci prodromálních příznaků ukazujících na synkopu může být dávka zvýšena na 60 mg užitých 1–3 hodiny před sexuální aktivitou. Kontraindikace: Hypersenzitivita na složky přípravku. Srdeční selhání (NYHA třídy II - IV); poruchy vedení jako AV blokáda nebo sick sinus syndrom; závažná ischemická choroba srdeční; závažné onemocnění chlopní; synkopa v anamnéze; mánie nebo těžká deprese v anamnéze; středně těžká nebo těžká porucha funkce jater. Současná léčba a 14 dní po ukončení léčby: inhibitory monoaminooxidázy, thioridazinem, SSRI, SNRI, tricyklickými antidepresivy nebo jinými přípravky se serotonergním účinkem. Současná léčba silně účinnými inhibitory CYP3A4. Upozornění: Priligy® nemají užívat muži s erektilní dysfunkcí, kteří užívají inhibitory PDE5. V klinických studiích byla hlášena ortostatická hypotenze. Pacienty je nutno poučit, že synkopa se může vyskytnout kdykoli během léčby Priligy® buď s výskytem prodromálních příznaků nebo bez nich. Pacienty je třeba upozornit, aby se vyvarovali situací, včetně řízení nebo obsluhy nebezpečných strojů, při kterých by při výskytu synkopy nebo jejích prodromálních příznaků, jako je závrať nebo točení hlavy, mohlo dojít ke zranění. Pacienti mají být poučeni, aby neužívali Priligy® současně s “rekreačními” drogami nebo s alkoholem. Priligy® nemá být používána u pacientů s mánií/hypománií nebo bipolární poruchou (ani v anamnéze). Doporučuje se opatrnost při současném užívání léčivých přípravků ovlivňujících funkci krevních destiček, dále u pacientů s krvácivými stavy (i v anamnéze). Priligy® není doporučena pro pacienty s těžkou poruchou funkce ledvin. Priligy® má být užívána s opatrností u pacientů se zvýšeným nitroočním tlakem. Obsahuje laktózu. Interakce: V souhrnu údajů o přípravku Priligy® jsou popsány interakce s inhibitory monoaminooxidázy, thioridazinem, přípravky se serotonergním účinkem, přípravky ovlivňující CNS, inhibitory CYP3A4 silně účinnými inhibitory CYP2D6, inhibitory PDE5. Nežádoucí účinky: Velmi časté: závratě, bolest hlavy; nauzea. Časté: úzkost, agitovanost, neklid, insomnie, abnormální sny, snížení libida; somnolence, porucha pozornosti, tremor, parestezie; rozmazané vidění; tinitus; zčervenání; kongesce sinů, zívání; průjem, zvracení, zácpa, bolest břicha, bolest v horní části břicha, dyspepsie, flatulence, žaludeční nevolnost, distenze břicha, sucho v ústech; hyperhidróza; erektilní dysfunkce; únava, podráždění; zvýšení krevního tlaku. Méně časté (synkopa atd.) a vzácné viz plné znění souhrnu údajů o přípravku. Balení: 3, 6 potahovaných tablet. Držitel registrace: Berlin-Chemie AG (Menarini Group), Berlín, Německo. Reg. číslo: 87/ 315/12-C, 87/ 316/12-C. Datum poslední revize: 6. 3. 2013. Přípravek je vydáván pouze na lékařský předpis a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. 1 Upraveno podle Buvat J et al. Dapoxetine for the treatment of premature ejaculation: results from a randomized, double-blind, placebo-controlled phase 3 trial in 22 countries. Eur Urol. 2009 Apr;55(4):957-67.