XIX listopad prosinec Zprávy z provincie

Zprávy z provincie

č. 11-12/XIX listopad–prosinec 2012

Výběr z obsahu ročníku 2012 Zasedání provinční rady: ZP 01‐05, č. 17 (s. 2), č. 18 (s. 5), č. 19 (s. 11), č. 20 (s. 20), č. 21 (s. 28), č. 22 (s. 31), č. 01 (s. 40), č. 02 (s. 41), ZP 06‐07, č. 03 (s. 49), ZP 08‐10, š. 04 (s. 69), ZP 11‐12, č. 05 (s. 97), č. 06 (s. 102). Provinční kapitula: ZP 01‐05, s. 33-39. Zpráva gen. ministra a dekret jeho volby: ZP 08‐10, s. 88-92. Zprávy od kapucínek ze Šternberku: ZP 01‐05, s. 23-25, ZP 11‐12, s. 106-107. Kapucínské misie v ČR: ZP 06‐07, s. 56-59. Misijní drobky z Ruska: ZP 06‐07, s. 61-63; ZP 11‐12, s. 116-118. Exercicie pro bezdomovce: ZP 08‐10, s. 93-94. Interfran škánské exercicie: ZP 11‐12, s. 126. Setkání rodičů bratří a sester: ZP 06‐07, s. 67. Život br. Dominika Vinahory + doživotní sliby : ZP 08‐10, s. 77-81. Život br. Vavřince Zimmermanna: ZP 11‐12, s. 108-114. První sliby a přije do noviciátu: ZP 08‐10, s. 82-83. Blahořečení 14 pražských fran škánů: ZP 08‐10, s. 84-85. Posvěcení varhan Olomouc: ZP 08‐10, s. 86. Zprávy z postulátu: ZP 06‐07, s. 55. Zprávy z noviciátu: ZP 11‐12, s. 129-130. Setkání rady s kvardiány a ekonomy: ZP 11‐12, s. 97.

Bratři na Hradčanech si vybrali nové auto! ☺

132

Bulletin Provincie kapucínů v ČR č. 11-12 (listopad-prosinec) 2012/XIX

Zápis ze setkání rady provinciála č. 05 Datum konání: 8. 11. 2012 Místo konání: klášter Olomouc Přítomni: provinciál br. Bonaventura, rádci: br. Kryštof, br. Tomáš, br. Vojtěch, br. Serafín, přizváni byli kvardiáni a ekonomové domů br. Pacifik, br. Josef a br. Petr.

Jednání 1. S E T K Á N Í S K V A R D I Á N Y A E K O N O M Y Jednotlivá měsíční vyúčtování musí být předložena radě (místní komunitě) a výkaz podepsán radou (kvardiánem a místním ekonomem). Je nutné seznamovat bratry s hospodařením komunit. Je nutné hlídat měsíčně odběry energií, vody a povinné revize (vést a archivovat zápisy o provedených revizích). Hlavní povinností kvardiánů je být příkladem bratřím a znát předpisy církve, místní církve, řádu a provincie. Jednání kvardiánů musí být ve vztahu k bratřím příkladné a bratrské. Je nutné pravidelně svolávat místní kapituly a vést o tom zápisy. Je třeba dbát na předpisy ohledně nutnosti hlasování o některých záležitostech. Je nutné mít oddělené externí a interní pokladny a pravidelně provádět kontroly stavu zůstatků v pokladnách. V dokladech je nutné oddělit sbírky, předávané sbírky a dary. V lednu je povinnost podat přiznání k dani darovací, kde se uvádějí sbírky a dary. Limity mimořádných výdajů jsou kvardián 12 500,-Kč, kvardián se souhlasem rady 40 000,-Kč, provinciál 125 000,-Kč, provinciál s radou ¼ limitu pro ČBK tj. 12 500 000,-Kč. Kvardián je povinen vést inventář. Do inventáře je třeba uvádět všechny předměty s pořizovací hodnotou nad 7 000,-Kč.

Zprávy z provincie

2. S E Z N Á ME N Í

RADY S DOŠLOU A ODESLANOU POŠTOU

3. K A P U C Í N S K Ý B A L Z Á M Br. Bonaventura informoval radu, že známe výrobní postup a bude vést jednání se zájemci o zahájení výroby balzámu. 4. L I T O M Ě Ř I C K Ý K L Á Š T E R Našel se zájemce o koupi kláštera za 10 500 000,-Kč. P. Petr Urbánek souhlasí s touto odhadní cenou. Rozhodnutí: rada provinciála vyslovila souhlas s prodejem za zmíněných podmínek. 5. P R A C O V N Ě - L É K A Ř S K Á S L U Ž B A Jednáme o smluvním vztahu s lékařem, který by pro nás prováděl vstupní prohlídky zaměstnanců a vedl nutnou agendu s tímto spojenou. 6. P O S T U L Á T Rada projednala návrh smlouvy se slovenskou provincií o fungování společného postulátu. Návrh bude sloužit jako podklad pro jednání se Slovenskou provincií. 7. L O R E T A – S P O L U Ú Č A S T N O R S K Ý C H F O N D Ů V případě zachování současných podmínek by naše spoluúčast měla být 7 200 000,-Kč. Pokud by došlo k prodeji Litoměřic, je možné provést opravu i při zvýšené spoluúčasti v plném rozsahu. K závaznému rozhodnutí bude možné přistoupit až po vyjasnění situace ohledně prodeje a podmínek pro získání fondů. 8. G R A N T N A O P R A V U S A N T A C A S Y Rada souhlasí s žádostí o grant na opravu v roce 2013. 9. O B N O V A K L E N O T N IC E V P R A Ž S K É L O R E T Ě Rada souhlasí s vyřešením problémů s klimatizací v rámci projektu na obnovu klenotnice. 10. M I S I JN Í T Ý M Br. Kryštof navrhl znovuvytvoření misijního týmu. Pokud má někdo z bratří zájem o působení v tomto týmu, ať se do Vánoc přihlásí na provincialát.

98


V srpnu restaurátoři dokončili obnovu výzdoby historic. refektáře a následně byly v říjnu na trávník podél refektáře vysázeny stromky.

O slavnosti sv. Františka dne 4. října kvardián br. Serafín oznámil úmysl založit v Sušici místní společenství SFŘ. 14 zájemců se poprvé sešlo dne 16. října. Počáteční formace a další kroky nutné pro vznik samostatného místního společenství bude probíhat pod patronací MBS SFŘ v Plzni. Setkání probíhají každou sudou středu, za účasti asi 20 lidí. Začátkem listopadu si br. Jiří Paďour, biskup, přijel si odpočinout a načerpat nových sil do kláštera, zúčastnil se části programu Svatohubertských slavností organizovaných farností a městem. Klášter je oblíbeným místem pro víkendové duchovní obnovy. Od 30. listopadu zde měly obnovu dívky pod patronací salesiánek. Od 7. prosince zde probíhala duchovní obnova mládeže františkánské farnosti z Plzně pod vedením sušických kapucínů. Zúčastnilo se 17 starších mládežníků a 2 kuchařky. 2 přednášky si připravil br. Serafín a jednu br. Vianney. Ze soboty na neděli byla celonoční adorace. Od 14. prosince proběhla duchovní obnova FrMolu z Prahy – Chýšky – na starost má br. Romuald. 15. prosince proběhla adventní přednáška br. Serafína se zpovídáním a adorací v rámci duchovní obnovy farnosti. 131

Zprávy z provincie

21. až 28. října se Janko Macej s novici zúčastnili týdenních celoměstských misií v Prešově. 11. až 15. listopadu Milan Karas přednášel na Kremnických Baniach o modlitbě. Během dvou dní 16. a 17. listopadu bratři zpracovali 25m3 buku tj. nakrátili ho a poštípali. Během podzimu Milan Majda ohradil pěkným mantinelem z modřínu již staré betonové hřiště na dvoře a po společném úsilí zalévání a odklízení sněhu se koná v pátek 14. 12. neslavnostní otevření plochy. Na Mikuláše byli novicové na Krahuljach, kde svým vystoupením obohatili mikulášskou besídku. 14. prosince po návštěvě zpovědníka na Hriňové, uspořádali novicové výlet na Poľanu, která je nejvyšším kopcem v okolí města Hriňové.


11. R E K O L E K C E Provinciál vyzývá jednotlivé kvardiány, aby spolu se svými komunitami stanovili do konce roku aspoň jednoho bratra, který by dával bratřím v provincii rekolekce. 12. K A P U C Í N S K É E X E R C IC I E Br. provinciál dohodne termín a exercitátora. 13. M Í S T N Í S P O L E Č E N S T V Í SFŘ V SUŠICI Br. Serafín seznámil definitorium se snahou o založení terciářského společenství v Sušici. Toto společenství bude ze začátku zaštiťováno místním společenstvím SFŘ v Plzni a formaci jim budou dávat naši bratři ze Sušice. 14. N O V Í K A N D I D Á T I Br. Bonaventura přijal do kandidatury Michala Giacintova a Vítězslava Petáka, takže spolu s Kristiánem Urbanem jsou momentálně tři kandidáti.

SUŠICE 16. října se br. Vianney po delší době vrátil do kláštera, protože se podařilo najít umístění v pečovatelském domě pro jeho tatínka, o kterého doma pečoval.

19.-20. října proběhal akce „24 hodin v klášteře“ – tradiční akce pořádaná kaplanem pro mládež P. Janem Turkem a manžely Šmídlovými pro mladé od 12 do 15 let. S organizátory se účast pohybovala kolem 20 duší. 130

99


Zprávy z provincie

Výběr z došlé pošty 3.10. Olomoucký kraj zaslal rozhodnutí k výměně dveří na terase před kostelem. 4.10. Petr Lukas zaslal smlouvu o pronájmu prostor v Brně. 4.10. Magistrát města Olomouce zaslal rozhodnutí o nedovolení výměny oken Nové budovy. 5.10. Duchovní správa na Svatém Hostýně zaslala 1000 intencí. 8.10. Magistrát města Sušice oznámil, že zahájil řízení ve věci dveří do kostela. 16.10. Kat. úřad Olomouc zaslal smlouvu o prodeji bytu po pí. Hauftové. 17.10. Magistrát hl. m. Prahy zaslal rozhodnutí ve věci opravy soklu Loretánské kaple. 24.10. Sekretariát KVPMŘ v ČR zaslal zápis z jednání na Svaté Hoře. 27.10. Smlouva s ak. sochařem M. Pokorným o restaurování soklu Loretánské kaple.

Dne 11. listopadu navštívili naši komunitu čeští i slovenští postulanti se svým magistrem Milanem Pastierčinem.

KREMNICKÉ BANE

Výběr z Odeslané pošty 27.9. Ing. Tošovskému vystavena plná moc na opravy Litoměřic a plynové přípojky v Sušici. 13.10. Duchovní správě na Svatém Hostýně bylo zasláno potvrzení o přijetí 1000 intencí. 28.10. M. Giancintovi byl vystaven doklad o přijetí do kandidatury. 31.10. V. Petákovi byl vystaven doklad o přijetí do kandidatury. 5.11. Br. Radkovi byl vystaven jmenovací dekret Provinčního asistenta pro formaci. V tomto období bylo vystaveno 6 pozvání do Běloruska.

100

129

PRAHA-NOVÉ MĚSTO

128 Zásluhou br. Františka a Koncem října komunita přikročila k dlouho připravované br. Ambrože došlo k přesunu výměně vložek a zavedení systémového generálního klíče, nepřístupných zásuvek a umožňujícího zredukovat nadité fascikly klíčů a vymezit rozdělení přetížených okruhů hostům i společenstvím přístup do jednotlivých částí kláštera. do více jističů.

Zprávy z provincie č. 11-12/XIX listopad–prosinec 2012

OLOMOUC Již tradičně se ve velkém refektáři našeho kláštera v Olomouci konaly adventní večery u kapucínů (4., 11. a 18.. prosince), tentokrát na téma roku víry.

101


Zprávy z provincie

Zápis ze setkání rady provinciála č. 06

Jednání 1. S E Z N Á ME N Í

RADY S DOŠLOU A ODESLANOU POŠTOU

2. P O Z V Á N Í B Ě L O R U S Ů Br. Bonaventura informoval o stavu naší spolupráce s Běloruskou viceprovincií. 3. N O V É P R A C O V N Í S M L O U V Y Provinciál informoval radu o zásadách uzavírání nových pracovních smluv od 1. ledna 2013. 4. Z V Ý Š E N Í M E Z D V příštím roce dojde ke zvýšení mezd zaměstnanců o 5%. 5. SIK Na svém prvním setkání projednala Stavebně-investiční komise (SIK) stav oprav schválených na rok 2012, postup při získávání Norských fondů, formu žádostí na rok 2013. Tak jako v minulých letech budou žádosti rozděleny do 3 skupin: a) stavební opravy b) restaurování c) provozní investice Žádosti budou kvardiáni a vedoucí jednotlivých ekonomických jednotek podávat na provincialát do konce roku 2012 formou tabulek, které jim zašle br. Tomáš. Náklady je třeba jednotně uvádět včetně 20% DPH, pouze tam kde je jisté že se DPH nebude platit či je jiná, ať se uvede hodnota s touto částkou. Budou se i nadále uvádět priority akce pro komunitu (A – D). V tabulkách je třeba uvádět i probíhající akce s uvedením stavu a předpokládanými náklady na rok 2013 a celkovými náklady na celou akci. U akcí kde se žádají státní či jiné granty je třeba uvést žádanou částku grantu a spoluúčast provincie. U již dříve schválených akcí je nutné uvést, zda už probíhají, či v jakém jsou stavu. 102

PRAHA–HRADČANY: Od 1. listopadu 2012 byl zrušena sobotní večerní mše svatá v klášterním kostele a zůstává pouze ranní mše v loretánské Chýši. Pravidelně probíhají benefiční Večery u kapucínů, v rámci kterých: 7.11. vystoupila folk. skupina Vrkoč (výtěžek ve prospěch terapeut. komunity Kaleidoskop) 5. 12. vystoupila Salvátorská schola (výtěžek ve prospěch mateřské školy pro sluch. postižené v Praze, ul . Holečkova.)

Datum konání: 13.12.2012 Místo: klášter Praha Nové Město Přítomni: provinciál br. Bonaventura, rádci: br. Kryštof, br. Tomáš, br. Vojtěch, br. Serafín.

Noticky z komunit

11. září manželé Královi oslavili 160 let života. U té příležitosti jim br. Josef zahrál na ukulele.

127

Zprávy z provincie

Vzpomínka na interfrantiškánské exercicie Ve dnech 18. až 24. listopadu 2012 proběhly na Svatém Hostýně tradiční interfrantiškánské exercicie. Tento rok byl vedením pověřen Řád kapucínů. Exercitátorem byl br. Pacifik Matějka OFMCap. a duchovních cvičení se účastnilo celkem 40 bratří ze tří františkánských rodin, včetně několika františkánů a kapucínů ze Slovenska. Exercicie sestávaly ze tří tematických řad přednášek. Hlavním tématem přednášek bylo Kristovo kněžství podle listu Židům.

126


Do provozních investic ať se uvádějí pouze větší akce a akce na které je nutné použít mimořádné provinční prostředky. Drobnější věci hrazené z rozpočtu jednotlivých klášterů či ekonomických jednotek se nyní už neuvádějí. SIK se bude scházet pravidelně 3x ročně. Bude-li to třeba, předseda SIK, svolá jednání i v jiném termínu. Termíny pravidelných setkání SIK v roce 2013: 07.02.: příprava akcí 2013 a vyhodnocení za rok 2012 19.09.: revize akcí schválených na rok 2013 21.11.: revize akcí schválených na rok 2013 6. F O R M A Č N Í R A D A Ve dnech 26. až 28. listopadu proběhlo v Praze na Hradčanech pracovní setkání české a slovenské formační rady: Byl vytvořen "základ" pro společný formační plán postulátu, který bude ještě třeba doplnit, aby splňoval všechna kritéria pro použití ve formaci (cíle, metody, kritéria na postulanta před noviciátem, kompetence submagistra...). Slovenská provincie si musí ještě vyjasnit, zda jejich postulanti budou začínat postulát u nich a zůstanou tam po určitý čas, nebo zda rovnou začnou celý postulát u nás. Bylo naplánováno další setkání na Kremnických Baniach, tentokrát s hlavním záměrem přepracovat formační plán noviciátu. V rámci výše popsaného setkání jednala krátce i naše prořídlá formační rada. Zabývala se zvláště tím, co jako provincie potřebujeme a čemu bychom se tedy měli věnovat na případné rohožkové kapitule příští rok. Konala by se, pokud se nebudeme moci připojit ke květnovému formačnímu setkání slovenských bratří. Na tom se ještě musí dohodnout provinciálové. 7. K A P U C Í N S K É E X E R C IC I E Bude je dávat br. Cyryl Mozdyniewicz ve dnech 7. až 13. 7. 2013 v klášteře v Praze na Hradčanech. Kvardiáni, nahlaste prosím do konce května účastníky br. Ambrožovi. 8. R O Č N Í P Ř ÍS P Ě V E K N A P O T Ř E B Y G E N E R Á L N Í K U R IE Za bratra činí € 135, za celou provincii € 4320.

103

Zprávy z provincie


9. D O P I S Z O L O M O U C E Provinciál informoval provinční radu o dopisu z Olomouce, který nebyl podepsán, ale autorem je pravděpodobně pan Lumír Uvíra. Dopis obsahuje návrhy na využití místností pod terasou v Olomouci a možnosti získání dotací. 10. K O L ÍN : S L O U Č E N Í P R Á V N IC K Ý C H O S O B Na návrh provinciála provinční rada schválila v souladu s ustanovením kán. 121 CIC/1983 sloučení právnické osoby Kapucínský klášter v Kolíně (Kutnohorská 26, 280 02 Kolín) a Provincie kapucínů v ČR. Došlo tak k zániku historické církevní právnické osoby bez likvidace. Veškerá nástupnická práva po zaniklém subjektu přešla na Provincii kapucínů v ČR. 11. Z A S E D Á N Í R A D Y P R O V I N C IÁ L A 2013 29.01.: Šternberk 12.03.: Brno 01.05.: Olomouc 06.06.: Sušice 13.07.: Praha–Hradčany 03.09.: Praha–Nové Město 15. 10.: Brno 27. 11.: Praha–Hradčany 13. M I S I JN Í T Ý M Prozatím se ke spolupráci přihlásili br. Serafín a br. Maxmilián. 14. R E K O L E K C E Budou dávat bratři Serafín, Nehemiáš, Rafael, František a Milan Pastierčin.

104

125

Zprávy z provincie


Výběr z došlé pošty 19.11. Finanční úřad Litoměřice zaslal platební výměr. 19.11. Městský úřad Brno – Bohunice nás vyzval k údržbě pozemku. 21.11. Generální úřad pro ekonomickou solidaritu zaslal zamítnutí naší žádosti o příspěvek na opravu noviciátního domu. 22.11. Magistrát města Olomouce informoval o vyřízení žádosti na poskytnutí dotace (předáno na ministerstvo). 30.11. Spol. advokátní kancelář Vítek a Mrázek zaslala oznámení o zastupování p. Petrova, který si zlomil nohu před Loretou. 3.12. Právník Viktor Rossmann zaslal nabídku na naše zastupování při restitučních žádostech. 5.12. Městský úřad Sušice zaslal oznámení o zahájení řízení ve věci přípojky plynu 5.12. Kapucíni z Ugandy zaslali žádost o finanční pomoc pro základní školu. 5.12. KVPMŘ v ČR zaslala výzvu ke jmenování zástupců v analytické skupině ekonomiky církve. 5.12. KVPMŘ v ČR zaslala výzvu ke jmenování zástupců v koordinační skupině restitucí. 10.12. Magistrát hl. města Prahy odbor životního prostředí zaslal rozhodnutí o prominutí poplatku za znečištění ovzduší pro kotelnou v Praze na Hradčanech. 11.12. Národní pam. úřad v Plzni zamítl naši žádost o vybudování ohradní zdi v Sušici. 12.12. Magistrát města Olomouce zaslal oznámení o zahájení řízení ve věci zadláždění terasy. 12.12. Magistrát města Olomouce zaslal oznámení o zahájení řízení ve věci restaurování kovových a kamenných prvků terasy.

Výběr z Odeslané pošty 11.12. Ing. Tošovskému vystavena plná moc na úpravy vjezdu do areálu Praha Nové Město. 12.12. Ing. Tošovskému vystavena plná moc na úpravy vchodu do kostela sv. Josefa. V tomto období byla vystavena 2 pozvání do Běloruska.

124

105

Zprávy z provincie


Kapucínské Ad Limina Apostoloru Apostolorum m

Jsme vděčné Pánu Bohu za jeho lásku, starostlivou péči, ochranu a pomoc. Děkujeme za přízeň našemu otci arcibiskupovi Janovi, otcům biskupům Josefovi a Jiřímu, kapucínovi. Děkujeme také všem kněžím, kteří u nás slouží mši svatou, všem farníkům a františkánským terciářům, rodičům, příbuzným a dobrodincům, kteří nás finančně, hmotně a duchovně podporují. Prosíme dobrého Boha, aby Vám všem v hojnosti odplatil. Panna Maria kéž nám pomáhá připravit se na nové zrození Ježíše v našich srdcích. Milostiplné vánoční svátky a Boží požehnání v novém roce! Vyprošují sestry kapucínky ze Šternberku.

106

Začátkem října 2012 se bratři Pavel, Vojtěch a Cyril vydali k hrobům apoštolů do přepamátného věčného Říma. Celá pouť byla zorganizována díky br. Pavlovi, který chtěl jednak poděkovat Pánu Bohu za svůj život a povolání a dále pak poznat toto starobylé město s jeho neopakovatelnou atmosférou. Během několika málo dní bratři prošli nejvýznamnější historické památky, chrámy a místa spojená s křesťanstvím. Snad v každé ulici se zde mísí antika, renesance i baroko, a "živá" historie zde doslova dýchá na každého ze všech stran. Uchváceni touto krásou i životem obyčejných lidí se bratři vraceli domů povzbuzeni a plni vděčnosti nejen svatým apoštolům.

123

Zprávy z provincie


Naši milí přátelé! Pomalu končící rok 2012 byl pro nás jubilejní. Připomínaly jsme si událost z roku 1212, kdy svatá Klára přijala z rukou svatého Františka řeholní oděv, a tím byl dán počátek našeho řádu. Ve své Závěti Klára píše: „Mezi ostatními dobrodiními, která jsme od našeho štědrého dárce, Otce milosrdenství, přijaly a každodenně přijímáme a za která slavnému Otci máme zvláště vzdávat díky, je dobrodiní našeho povolání.“ Toto povolání od Boha církev veřejně potvrdila naší sestře Bernadetě, která se letos 21. dubna odevzdala Pánu slavnými sliby. Další radostnou událostí bylo přijetí kandidátky Veroniky. V tomto „Roce biřmování“ jsme měly exercicie na téma: „Duch svatý ve spisech svatého Františka.“ Přednášel nám bratr Kryštof, OFMCap. V závěru duchovních cvičení jsme si připomněly milost přijaté svátosti biřmování a prosily jsme o novou otevřenost pro dary Ducha svatého. V květnu jsme modlitbami podporovaly volební kapitulu našich bratří kapucínů. Provinciálem byl zvolen bratr Bonaventura Štivar a vikářem bratr Kryštof Javůrek. Máme radost, že prostory pro hosty jsou v našem klášteře stále hojně využívány pro duchovní obnovy jednotlivců, kteří se rádi účastní mše svaté, naší liturgické modlitby i adorace. Snažíme se živit pracemi, které dovoluje náš klauzurní způsob života. Šijeme a vyšíváme pro církevní potřeby a také zdobíme svíčky k různým příležitostem. Těší nás, že zakázek máme stále hojně. Spolu s celou církví jsme vstoupily do „Roku víry,“ který vyhlásil Svatý otec 11.října 2012. Ve společenství se proto budeme více sdílet o nedělním evangeliu a katechezích Svatého otce Benedikta o modlitbě. 122

107

Zprávy z provincie


Vzpomínka na br. Vavřince (Járu Zimmermanna)

Dne 4. září uplynuly dva roky od smrti vzácného bratra, který spolu se svým rodným bratrem Štěpánem stál u počátků naší obnovené provincie. Textovou i video vzpomínku na něj lze nalézt na adrese: (h p://www.ustrcr.cz/cs/predstavitele‐clenove‐cirkvi‐jaroslav‐ vavrinec‐zimmermann). Protože jeho životopis nebyl ve Zprávách nikdy publikován, považuji za správné se k němu vrátit. Jaroslav Zimmermann se narodil 2.9.1923 v Třebíči–Zámostí. Rodiče se posléze přestěhovali do domku poblíž tamní cihelny. Matka tam pracovala a otec se živil kovařinou. V prvním matčině manželství byly 4 děti (2 děvčata a 2 chlapci), v druhém manželství, z něhož vzešel i Jaroslav, se narodilo 5 dětí (1 děvče a 4 chlapci – ten poslední zemřel hned po narození). Jaroslav se v mládí chtěl stát krejčím, ale nakonec skončil u ševcovského řemesla. Za druhé světové války nejprve pracoval v Třebíči, poté odešel do Prostějova. Už v té době u něj začalo klíčit duchovní povolání, což přičítá bídě, kterou viděl kolem sebe. V roce 1942 byl coby mladý řemeslník totálně nasazen pro práci v Německu. 108

121

Zprávy z provincie


Dostal se do Vratislavi (Breslau) v německém Slezsku. Nejdřív mu hrozilo, že skončí v ocelárně, ale nakonec se octl na venkově, kde mohl v malé dílně vesnického ševce dál provozovat řemeslo, kterému rozuměl. Utrpení strádajících lidí, které viděl kolem sebe, jej ještě více přimklo k víře. Když se začátkem roku 1945 blížila fronta, přidal se k uprchlíkům a týden na otevřeném voze putoval západním směrem. Jakmile se kolona vydala směrem k Drážďanům, zamířil zpět do protektorátu. Přes Frýdlant se dostal až k Bělé pod Bezdězem, kde ve vesnici Kuřivody působil v ševcovské dílně sudetského Němce. Po jeho vysídlení se ujal státní správy nad provozovnou. Po nějakém čase byl povolán na vojnu do Broumova (1946). Odtud se po nějakém čase dostal a měl ještě možnost absolvovat kurz náboženské pedagogiky v Praze, který ho opravňoval k výuce na venkovských školách. Té se také nějaký čas věnoval. Jeho aktivitu ovšem přerušil příkaz k návratu do armády – prý jej předtím propustili omylem… Jaroslav Zimmermann si tedy odkroutil ještě řádku měsíců v československé armádě. Až poté si mohl vyplnit záměr, o němž mnoho let přemýšlel – vstup do řeholního řádu Kapucínů, kde již dva roky působil jeho rodný bratr Eduard řeholním jménem Štěpán. Jako řádové jméno si Jaroslav vybral Vavřince. Přenechejme v dalších řádcích místo jeho osobním vzpomínkám, sepsaným roku 1993 v noviciátní komunitě v Újezdě u Uničova: "Po skončení vojenské služby v říjnu 1949 jsem vstoupil do kapucínského kláštera v Praze na Hradčanech jako kandidát. Byli jsme 3 laici. S životem v klášteře jsem byl obeznámen, neboť jsem tam bydlel asi tři měsíce, když jsem navštěvoval katechetický kurs v Praze. Byl jsem nejmladší a měl jsem tu čest, nést Jezulátko do jesliček v průvodu a za zpěvu svých bratří. V březnu 1950, po obláčce, jsme nastoupili do noviciátu, a to dva bratři-klerici a dva bratři-laici. Novicmistrem byl P. Bernard (Bartoň), pomocníkem P. Anastáz (Polášek). Začali jsme plni nadšení, i když jsme občas zaslechli, že se stahují mraky nad církví svatou u nás. Začátkem dubna byly některé řeholní řády zrušeny a jejich členové násilně odvezeni do internačních klášterů. Asi za dva týdny na to byli povoláni představení zbývajících řeholních komunit na církevní úřad a vrátili se v doprovodu policie. Milice a Bezpečnost obklíčily klášter, obsadily vchody a telefon. P. Magistr nás poslal modlit se do kaple. Po skromné večeři nám oznámil P. kvardián, že musíme opustit klášter. Když podepíšeme, že jdeme dobrovolně, tak příští den, jinak že nás ještě tuto noc odvezou. 120

109

Zprávy z provincie


Dostal jsem od představeného nějaké peníze a měl jsem vzít nějaké kůže na opravu sandálů. Měl jsem totiž na starosti dílnu, a tak jsem to dal do kufříku a vzal se svým prádlem. Kůže i peníze mi sebrali, než to přivezli, peníze při prohlídce. Šel jsem nerad, neboť jsem před krátkou dobou odešel ze světa. Posilněni Tělem Kristovým, když jsme vyprázdnili svatostánek, jsme nastoupili do autobusu a jeli neznámo kam. Až na místě jsme viděli, že je to Broumov, benediktinský klášter. Tam byla osobní prohlídka milicí. Připraveno k ubytování nebylo nic, teprve se to dávalo dohromady, kde a na čem spát a umývat se. Novicové jsme drželi pohromadě, byly i některé přednášky, ale čím dál to bylo nesnadné. Pracoval jsem jako obuvník s dvěma spolubratry. Snažili se nás školit politicky, ale nebyl o to zájem, my jsme měli na mysli věci duchovní. Asi po dvou měsících, když hrozilo nebezpečí, že nás odvezou někam jinam, rozhodli představení, abychom složili sliby na tři roky. To jsme udělali a pak nastalo třídění. Jedni šli na vojnu, bratry-laiky odvezli do Hejnic, některé do Oseku a na Králíky, přestárlé do Semil. V Hejnicích (františkánský klášter) byli svezeni bratři-laici ze všech řádů a byl s námi P. Beda (benediktýn), sloužil mši svatou a zpovídal. Nejprve jsme chodili do keramické továrny, ale protože jsem nosil řeholní šat, byl jsem odvolán a opravoval v klášteře obuv. Nastalo přeškolování, čtení novin, světské filmy. Velice se nám to protivilo a snažili jsme ses tomu vyhnout, a tak byly stále různé nepříjemnosti. Nabízeli mi odchod, abych dělal katechetu. To jsem odmítl a vyhnali mě z kanceláře. Přišla na mne řada číst veřejné články jimi vyznačené z novin, to jsem rázně odmítl. Když roku 1951 došlo k dalšímu třídění, byl jsem odvezen s několika bratry do Hájku u Prahy (františkánský klášter). Bylo nás tam asi 20 kněží a bratří, práce byla na poli a opravovat boty. Věnoval jsem větší péči kapli, chodil jsem v hábitu a to se lidem, kteří nás hlídali, nelíbilo. Asi za 3 měsíce nás několik odvezli do Želiva. Tam při vstupu byla osobní prohlídka (šacování), ale co jsem měl převézt, jsem dobře odevzdal. Potom bylo radostné setkání s představenými a se spolubratry. Bylo to přísnější středisko, ale to mně nevadilo. Společné ubytování, asi deset, kněží i bratři. Z kapucínského řádu jsme tam byli 4 bratři-laici. Mše sv. se sloužila na světnici nebo v malé kapli 4 x 4 m. Bylo tam si 5 stolů, u kterých se sloužila jedna mše sv. za druhou. Liturgie byla ještě 110

119

Zprávy z provincie svobodně zakládat nové obce a v rámci apoštolátu udržovat kontakty s jinověrci. Díky zplnomocnění Svatým Stolcem měli právo udělovat svátosti křtu, smíření a další svátosti, oddávat a zbavovat církevních trestů. Jejich plná moc zahrnovala také budování chrámů, ustanovení pastýřů a také možnost přijmout kněžské svěcení od libovolného katolického biskupa. Přicházeli do nových míst, a když se tam menší bratři usadili, využili zkušeností, které získali přípravou v západní a střední Evropě a vypracovali v průběhu několika desetiletí „františkánskou taktiku“. Nejprve do města přišli bratři „průkopníci“ poslaní provinciálem nebo kustodem. Začali kázat a seznamovali lidi s Řádem sv. Františka a navazovali kontakty s místním obyvatelstvem. Protože církevní struktury katolické církve ve východní Evropě v té době ještě neexistovaly, tím pádem odpadla otázka souhlasu příslušného úřadujícího biskupa k působení menších bratří a proto Alexandr IV. dal misionářům tak široké pravomoci. Brzy po průkopnickém období začali bratři vytvářet podmínky pro založení kláštera a systematickou pastorační činnost. Jakmile za podpory dobrodinců bylo připraveno obydlí (nejčastěji provizorní) nebo místo (pozemek) pro klášter, do města přicházela skupina řeholníků a vzniklo společenství. Je třeba říci, že stanovení přesného data založení toho nebo jiného kláštera bývá často problematické. Ve většině případů původní dokumentace chybí (a to platí i u mnoha klášterů ve střední a západní Evropě). Předpokládá se, že klášter byl založen, když se ve městě usadili řeholníci, byť byli ubytováni v provizorních obydlích a zpočátku bylo v konventech malé množství bratří. Prvním stupněm řeholních struktur v řádu, byly kustodie. Vznikaly operativně, zvláště v oblastech, kde se plánovalo zakládání nových klášterů. Takovým způsobem vznikla r. 1260 Ruská kustodie a zanedlouho potom Gazarijská kustodie na Krymu, Sarajská v Povolží, Přiazovsku a na Kavkazu a potom Čínská a Armalekská kustodie na Dálném východě a také 3 kustodie v Zakavkazsku a Malé Asii. Dále se činnost rozvíjela na úrovni kustodie. Kustod rozhodoval o zakládání nových klášterů, které měly status filiálních domů, a také tam posílal působit bratry. Takovým způsobem kolem sebe sdružovalo centrum kustodie několik dceřiných společenství. (pokračování příště) 118


latinská. Později dovolili slavit o svátcích liturgii v sále, to bylo slavnostnější. Můj noviciát spočíval v rozhovorech se staršími bratry, příkladu druhých, četbě různých překladů, které se tam uskutečňovaly, modlitbě. Tak jsem nabýval své řeholní povolání. Na práci jsem se dostal do obuvnické dílny, kde jsem byli 3 kapucíni a 2 jezuité. Skupiny řeholníků pracovaly v lese, na stavbě, ve statku, při žních a

třídění brambor. Ráno nástup do práce, večer sčítání, zdali někdo neutekl. My, kapucíni, jsme v domě pracovali v hábitech. Občas nějaká prohlídka ze strany dozorců nebo nějaká nepříjemnost. Pak byla zamčena kaple. Ale vše jsme společně dobře snášeli. V tomto společenství uzavřeném od světa a skrze různé těžkosti jsem se učil řeholnímu životu. Po skončení jednoduchých slibů doporučil představený P. Cyril (Navrátil) prodloužit sliby jednoduché až do jednoho roku po návratu do kláštera (1990!) a to se také provedlo. Dostal jsem tam revmatismus, který mne už neopustil, též vřed na oku. Br. Kosmasovi, františkánovi, vděčím za to, že mi dal nějaké léky - vitamíny a oko se uzdravilo. Vycházky bývaly hodinu po 111

Zprávy z provincie

obědě v zahradě. Později jsem si obstaral dovolení a občas jsem odpoledne pracoval v zahradě. Politické školení už nebylo. Když nám zemřel tatínek, dostali jsme dovolení na jeden den a jeli

jsme na pohřeb v doprovodu příslušníka SNB. V roce 1955 začalo postupné propouštění. V září nám řekli, že jsme propuštění, dali nám železnou postel a matrace. Jednou k večeru jsme přijeli do rodného města Třebíče k mamince, která ještě byla naživu. Přijeli jsme v civilu, řeholní šat nám zakázali nosit. Také jsme se hned oholili, abychom nebyli nápadní. Práci jsme našli u obce. Bratr Štěpán se zakrátko dostal do městského zahradnictví, já jsem pracoval na ulicích, vozovkách, u zedníků, u popela a jiných příležitostných pracích. Ráno jsme vstávali dříve, abychom vykonali své duchovní povinnosti, šli jsme v šest hodin na mši svatou a v sedm hodin do zaměstnání. Později, když P. Metoděj (Sládek) sloužil soukromě mši sv., chodívali jsme k němu večer. Neděle jsme trávili odpoledne v našem kapucínském kostele v chóru, měl jsem i klíč od kostela. Navštěvovali jsme P. Egida (Pytlíčka), faráře, našeho bývalého provinciála. Čas od času jsme jeli navštívit spolubratry v Praze, přestárlé bratry na Moravci a jezdili jsme za P. Markem (Mayerem) do Kyjova. 112

č. 11-12/XIX listopad–prosinec 2012 Perekop, Donské stepi, Povolží, jižní Ural, Kyrgyzstán, poušť Gobi a Sibiř do Karakorum, kam dorazili 26.12.1253. Spojenectví s Mongoly se ani v tomto případě nepodařilo uzavřít. 6.7.1254, když nedosáhli účelu misie se Gilom Rubruk vydal na zpáteční cestu. Br. Bartoloměj, který měl ne tak neoblomnou povahu a chatrné zdraví se obával, že nepřežije zpáteční cestu, a proto natrvalo zůstal v Karakorum. Roku 1285 Rubruk dorazil do Jeruzaléma, kde v klášteře v Akře napsal „Cesta do východních zemí“, knihu, která proslavila jeho jméno. „Cesta do východních zemí“, stejně jako „Dějiny Mongolů“ od Karpiniho – obě díla byla začleněna do knihy „Cesta do východních zemí“ vydané moskevským vydavatelstvím „Mysl“ v roce 1997. Gilom Rubruk zemřel kolem roku 1270. Jeho misie, stejně jako ta první, neměla přímý úspěch, ale vyplnila neméně důležitý úkol, když prošla zeměmi, v nichž nedlouho poté vznikla celá síť františkánských klášterů.

První kláštery a organizace řádových struktur Cesty Jana Plano Karpiniho a Giloma Rubruka do východních zemí a také rychlý rozvoj a růst klášterů ve střední Evropě, odkrývaly menším bratřím nové horizonty na východě a jihovýchodě. 19.4.1258 papež Alexandr IV. udělil menším bratřím odcházejícím do Ruska široká pastorační privilegia týkající se především možnosti 117

Zprávy z provincie

Misijní drobky (02) (pokračování z č. 06-08/2012) 13.11.1247 se vyslanci, po více než dvouletém putování, vrátili do Lyonu, kde Jan Plano Karpini předložil římskému papeži písemnou odpověď, kterou nazval „Dějiny Mongolů, nazývaných námi Tatary“. Inocenc IV. povýšil italského řeholníka do hodnosti arcibiskupa města Antivari, kde i zemřel 1.4. 1252. Na první pohled byla tato františkánská misie neúspěšná. Nicméně její význam byl ohromný. Konkrétně díky ní Evropa poprvé získala hodnověrné poznatky o mongolském impériu, jeho obyvatelích a zvycích, o tajemstvích vojenského úspěchu. Kromě toho menší bratři cestou kázali, obracejíce na křesťanství mnohé, které na své pouti potkali. Díky působení Jana Plano Karpiniho se kníže Vasilko Volyňský a také jeho bratr – Haličský kníže Daniel přihlásili 27.8.1247 k plné jednotě s katolickou církví. A konečně nelze zapomínat na to, že Jan Karpini, žebravý mnich, poprvé vytvořil diplomatické vztahy mezi dalekým Východem a Evropou. V roce 1253 francouzský král Ludvík IX., člen třetího františkánského řádu, připočtený mezi svaté katolické církve, se rozhodl podniknout ještě jeden pokus navázat kontakt s mongolskými vládci: Sartakem a Mangu-chánem. Pro vykonání této mise vybral Giloma Rubruka, menšího bratra rodem z Flander. Rubruk, který se později stal celosvětově známým cestovatelem a misionářem, se narodil okolo roku 1220. Dlouhý čas přebýval ve Francii, včetně pobytu u královského dvora. V roce 1252 se mnich vypravil do Akky, kde po uplynutí roku dostal důležitý úkol od Ludvíka IX. Kromě možnosti hlásat křesťanství mezi Mongoly, měla misie nabídnout možnost spojenectví křižáků s velkým chánem v boji proti islámu ve válkách, do kterých byli vtaženi v Malé Asii. Na svoji dalekou a nebezpečnou cestu se Gilom de Rubruk vypravil spolu se svým řeholním spolubratrem Bartolomějem Kremonským. Není vyloučeno, že s nimi byl ještě jeden menší bratr, o kterém se však nezachovaly žádné poznatky. Menší bratři se nejprve vypravili do Konstantinopole a odtud po moři na Krym, kde se zastavili v Chersonu, který Gilom ve své knize nazval městem sv. papeže Klimenta, podle hlavní svatyně, která se v něm nachází. Potom misionáři vysedli v Sudaku a putovali přes 116


Při práci u zedníků jsem se naučil tomu řemeslu. Po dovolení představených jsem si roku 1962-63 udělal zkoušku jako zedník. Roku 1964 mi při práci prasklo v oku, byl jsem 2 měsíce v nemocnici a dostal jsem částečný invalidní důchod. Změnil jsem zaměstnání za práci na hřbitově. Pracovní dobu jsem si dohodl, aby mi vyhovovala kvůli ranní mši svaté. Naučil jsem se všechny práce se zahradníkem a dobře jsme vycházeli. Čištění hrobů, vysazování, vazba a hrobařské práce. Lidé chudí a potřební přicházeli se žádostí o zednické práce. Co jsem mohl a nač byl čas, jsem jim dost vyhověl, a to většinou za »Zaplať Pán Bůh!«. V té době byl zavřený a odsouzený P. Metoděj (Sládek), s jeho tatínkem jsem jezdil na návštěvu do věznice. Sám jsem měl také výslechy u StB. Přišel rok 1968, byla naděje na návrat do kláštera. P. Marek (Mayer) byl ustanoven představeným v Třebíči, kde jsme měli začít společný život na kapucínské faře. Bydleli jsme v zadních místnostech za skladištěm. P. Marek konal duchovní rekolekce pro kněze, sestry i civilní lidi, pro které jsme připravovali i pohoštění, když tam přes den trávili dni při duchovních úkonech a ve zbožnosti. Dále jsem chodil do zaměstnání a připravoval P. Markovi jídlo. Potom přišel zvrat a upadli jsme v nemilost. Pán nejlépe ví, co jsme tam spolu prožili, s pláčem jsme zasévali semeno. Nakonec P. Marek ztratil státní souhlas, šel do Rosic u Brna. Já jsem se vrátil k bratrovi. V té době nám umřela maminka. Dojížděl jsem z P. Markem, stěhoval jej, když byl přeložen do Štěpánova nad Svratkou. Cesta byla delší, na motorce v létě, v zimě autobusem jsem jej navštěvoval. Dost jsme se tam naopravovali. Potom zase musel do Pravlova, znovu začínat opravy kostela a fary. Vděčím mu za jeho slova a za příkladný život, neb jsem s ním byl často ve styku. V měsíci září nám pravidelně dával duchovní cvičení. Potom byl P. Marek povolán do litoměřického semináře za spirituála. Náš styk neustal, byla zde korespondence a při návratu jsem byl vždy u něho v Pravlově (kde zůstal jako farář). Roku 1983 jsem dostal starobní důchod a krátce nato mne požádali, abych převzal úřad kostelníka v Třebíči–bazilice. Po souhlasu představených jsem tuto službu nastoupil. Byla to služba náročná na čas i náročná na docházku. To ví nejlépe Pán. Přitom jsem v určitých obdobích vypomáhal na hřbitově i při různých zednických pracích u potřebných lidí a také v Pravlově. Dovolenou jsem při změně zaměstnání trávil jako zedník. Pohlížím-li zpět na dobu prožitou 113

Zprávy z provincie

v rozptýlení, je třeba děkovat Bohu za ochranu a péči, za dar rady a síly v přemáhání různých obtíží a za dar vytrvalosti. Ta doba prožitá byla pro mne požehnáním v řeholním životě i ve službě bližním." Tolik jeho osobní vzpomínky. Já osobně na něj vzpomínám jako na výborný příklad řeholního života od roku 1990 v první komunitě noviciátu v Újezdě u Uničova, kde oba bratři Zimmermannové spolu coby zahradníci a kuchaři řadu let žili, a později jsem byl společníkem jeho posledních let života, které o smrti rodného bratra Štěpána strávil od roku 2006 v klášteře v Praze na Hradčanech. Ačkoli v posledních letech měl vývod z tlustého střeva, velmi málo viděl i slyšel, málokdy ho někdo zaslechl, že by si naříkal. Poctivě se účastnil každodenních bratrských rekreací a snažil se být všemožně užitečný, jak mu to jen jeho zdravotní stav dovoloval. Jeho trpělivé a radostné nesení životního kříže bude pro pamětníky provždy povzbudivým mementem. Ve věčných sporech s br. Kajetánem Sasínkem bylo vždy předmětem radostného pošťuchování, že br. Vavřinec byl přesvědčen, že ten, kdo trpí s Kristem, půjde přímo do nebe, zatímco br. Kajetán jej napomínal, že i P. Pio prý strávil tři dny v očistci, takže nemůže být přece lepší než on! Já osobně jsem také zažil humorné okamžiky, když jsem mu na Konfederaci politických vězňů podával žádost o odškodnění, a dotyčný úředník vykřikl: "To mi nikdo neuvěří, že jsem odškodňoval Járu Zimmermanna!" Zemřel pokojně ve své klášterní cele dne 4. září 2010 o svátku sv. Růženy z Viterba. Pohřben je v řádovém hrobě na hřbitově na pražském Břevnově. Uspořádal br. Pacifik Matějka

114


Nová fran škánská publikace Dne 19. prosince 2012 proběhla ve františkánském klášteře Pann Marie Sněžné v Praze slavnostní prezentace již čtvrtého pokračování kolektivní monografie cyklu Historia Franciscana. Předchozí svazky: 1) Historia Franciscana, díl 1, Katalog výstavy pořádané k 400. výročí příchodu bratří františkánů do kláštera Panny Marie Sněžné v Praze (1604-2004), Praha: Provincie bratří františkánů, 2004, ISBN 80-239-4005-8 (v knize neuvedeno). 2) Historia Franciscana, díl 2, Kapitoly z dějin české františkánské provincie sv. Václava u příležitosti 300. výročí úmrtí provinčního ministra a významného učence Bernarda Sanniga (+ 1704) a 400. výročí příchodu františkánů k Panně Marii Sněžné v Praze (1604), Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2005, ISBN 88-7195-016-5. 3) Beneš P.R.– Hlaváček P.–Pospíšil C.V. et. al.: Františkánství v kontaktech s jiným a cizím (Europaeana Pragensia 1 – Historia Franciscana III), Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2009, ISBN (FF UK): 978-80-7308-283-3; ISBN (FILOSOFIA): 978-80-7007-300-1. Zatím poslední pokračování nese tento titul: Hlaváček P. et. al.: Františkánský kontext teologického a filosofického myšlení (Europaeana Pragensia 4 – Historia Franciscana IV.), Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta: Filosofia, 2012, ISBN 978-80-7308-436-3 (UK: brož.) – ISBN 978-80-7007383-4 (Filosofia: brož.), s. 356-387 (462). Naše provincie poprvé finančně přispěla na vydání této kolektivní monografie, mj. i proto, že kniha obsahuje vědecký článek br. Pacifika, zpracovávající osobní vzpomínky sv. Vavřince z Brindisi na jeho působení v naší provincii, doplněné překladem výběru z dobové diplomatické korespondence. Matějka Mir.Pacifik: Pamětní spis De rebus Austriae et Bohemiae kapucínského kazatele sv. Vavřince z Brindisi, op. cit. s. 356-387. Dále pak se nás týkají dva další příspěvky: Bajger Matyáš Franciszek: České františkánské knihovny od reformace až do moderní doby, op. cit. s. 323–355; Dospěl Marek: Františkánská misie a pastorace mezi Kopty a Etiopy v 17. a 18. století v kontextu dobové knižní produkce a její stopy v České republice, op. cit., s. 388–412

115

XIX listopad prosinec Zprávy z provincie

Recommend Documents