DAŇOVÉ
Informace: www.danove−zakony.cz
Aktualizační servis 2014
1
ZÁKONY
DE
IURE
DAŇOVÉ www. ZÁKONY danove365.cz
zakony.cz 06_2014
www.danove−zakony.cz
Informace: www.danove−zakony.cz
DAŇOVÉ
ZÁKONY
Aktualizační servis 06_2014 Základní informace a obsah Od vydání Daňových zákonů 2014 na počátku prosince 2013 nebyla ve Sbírce zákonů publikována žádná novela z oblasti daňové legislativy. Úplná znění zákonů publikovaná ve všech verzích tištěné publikace Daňové zákony 2014 platí ve zveřejněné podobě. Ke dni vydání tohoto čísla aktualizačního servisu je - na Ministerstvu financí připravena velká novela zákona o daních z příjmů (podrobnější informace přineseme v 7. vydání aktualizačního servisu) a chystá se také věcná novela zákona o dani z přidané hodnoty (úprava sazeb) - v Poslanecké sněmovně předložena jedna drobná formální novela zákona o daních z příjmů týkající se vojáků z povolání (viz předchozí vydání aktualizačního servisu), jedna velká novela zákona o dani z přidané hodnoty (viz dále) - v Poslanecké sněmovně schválena jedna menší novela zákona o daních z příjmů (viz dále), která bude účinná od 1. 9. 2014 Všechny další plánované změny v daňové legislativě jsou ve stadiu příprav. Obsah vydání aktualizačního servisu 06_2014 ze dne 22. 6. 2014: Sdělení k vedení jednoduchého účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Schválená novela zákona o daních z příjmů (zákon o dětských skupinách) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Připravovaná novela zákona o dani z přidané hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
2
Informace: www.danove−zakony.cz
DAŇOVÉ
ZÁKONY
Sdělení k vedení jednoduchého účetnictví (výklad § 38a zákona č. 563/1991 Sb.) V otázce vedení účetnictví nově vzniklých spolků po 1. lednu 2014 se Ministerstvo financí přiklání k názoru, že nelze i u těchto účetních jednotek vyloučit možnost vedení jednoduchého účetnictví, a to zejména s ohledem na následující skutečnosti. Podle § 38a zákona o účetnictví mohou vést občanská sdružení a jejich organizační jednotky účetnictví podle zákona o účetnictví, ve znění účinném do 31. prosince 2003, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. Právním institutem „občanského sdružení“, resp. „organizační jednotky občanského sdružení“, je nutné podle přechodného ustanovení čl. XXXV bod 2 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. ve spojení s § 3029 odst. 1 občanského zákoníku rozumět právní institut „spolku“, resp. „pobočného spolku“. Uvedené přechodné ustanovení totiž stanoví, že v případě použití právního institutu, který byl v textu právního předpisu nahrazen jiným právním institutem, je třeba tímto institutem rozumět institut, který ho nahradil. Právní institut „občanského sdružení“ byl nahrazen institutem „spolku“ a institut „organizační jednotky občanského sdružení“ institutem „pobočného spolku“ (v rámci celého zákona - v § 9 i § 38a). V návaznosti na výše uvedené lze shrnout, že dle právního názoru Ministerstva financí tzv. „jednoduché“ účetnictví mohou vést jak účetní jednotky vyjmenované v § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tzn. občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, tak spolky a jejich pobočné spolky podle nového občanského zákoníku, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000,- Kč. Zdroj: Ministerstvo financí
3
Informace: www.danove−zakony.cz
DAŇOVÉ
ZÁKONY
Schválená novela zákona o daních z příjmů (zákon o dětských skupinách) Na desáté schůzi Poslanecké sněmovny byl dne 20. 6. 2014 schválen návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který v sobě obsahuje také novelu zákona o daních z příjmů. Návrh zákona vychází z Programového prohlášení vlády, ve kterém se vláda zavázala vytvořit podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem zvýšit společenskou prestiž rodiny, posílit zapojení obou rodičů do péče, podpořit rozvoj služeb péče o děti, vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti a mimo jiné podpořit rozvoj alternativ rodinné péče ve fázi pre-primárního vzdělávání. Návrh obsahuje opatření k podpoře sladění pracovního a rodinného života rodičů s malými dětmi za účelem možnosti jejich participace na trhu práce. Reaguje rovněž na úpravu rodičovského příspěvku, kdy sám rodič flexibilně volí parametry jeho pobírání v souvislosti s profesní i rodinnou situací. Návrh zákona zavádí nový typ služby spočívající v hlídání a péči o dítě v dětské skupině. Novelou zákona o daních z příjmů, která obsahuje související daňová opatření k podpoře rozvoje služeb péče o děti, se zavádí možnost daňově uznat náklady na zajištění těchto služeb ze strany zaměstnavatelů a sleva na dani z příjmů pro výdělečně činné rodiče při zajištění služeb péče o jejich děti. Zavedení daňových výhod pro zaměstnavatele zajišťující svým zaměstnancům péči o děti umožní rozšířit spektrum služeb péče o děti poskytovaných soukromým sektorem, a tedy umožní zapojení většího počtu rodičů malých dětí na trh práce jakožto plátců daní a pojistného. Rovněž podpora rodičů v podobě slevy na dani z příjmů při úhradě péče o děti v souvislosti s participací na trhu práce bude pro rodiče pozitivní motivací. V novele zákona o daních z příjmů byl zpřesněn pojem „předškolní zařízení“ a byl převzat pojem používaný pro zařízení určené pro péči o děti předškolního věku. Z vládou schváleného věcného záměru zákona o dětské skupině vyplývá, že výdaje (náklady) na provozování dětské skupiny, případně obdobného zařízení péče o děti předškolního věku, mají být daňově uznatelné. Proto bylo navrženo výslovné doplnění úpravy v § 24, podle které budou výdaje (náklady) na provoz těchto zařízení daňově uznatelné. Obdobně budou posuzovány také příspěvky na provoz těchto zařízení zajišťovaný jinými subjekty pro děti zaměstnanců zaměstnavatele, který tyto příspěvky bude poskytovat. I nadále však zůstane možnost uplatnit dotčené výdaje (náklady) nedaňově, což představuje výhodnější postup pro zaměstnavatele z hlediska dopadu na jeho cash flow, neboť v takovém případě bude toto nepeněžní plnění na straně zaměstnance od daně osvobozeno díky navrhovanému doplnění § 6 odst. 9 písm. d). V případě daňové uznatelnosti dotčených plateb na straně zaměstnavatele se bude u zaměstnance jednat o jeho zdanitelný příjem, který podléhá veřejnoprávnímu pojistnému a tím zakládá další výdaje/náklady na straně zaměstnavatele s negativním dopadem na jeho cash flow. Navrhovaná úprava také snižuje administrativní zatížení, neboť do kolektivní smlouvy, popř. vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní či jiné smlouvy, nebude nutné uvádět práva zaměstnanců týkající se možné podpory provozu nebo příspěvků pro zařízení péče o děti předškolního věku zaměstnavatelem. Navrhovaná úprava se nevztahuje na výdaje/náklady na pořízení objektů sloužících pro provoz dětské skupiny, popřípadě na výdaje/náklady na úpravu stávajících objektů, které budou mít charakter technického zhodnocení. Tyto výdaje/ náklady nejsou jednorázovým daňovým výdajem/nákladem, ale jsou výdajem/nákladem, který bude uplatňován postupně ve formě odpisů hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. a), resp. podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů. Cílem úpravy v § 35 ba odst. 1 písm g) je daňově podpořit rychlejší návrat rodiče pečujícího o děti předškolního věku na trh práce formou slevy na dani. Vzhledem k tomu, že tato právní úprava se bude vztahovat i na rodiče, kteří již na trhu práce jsou, není poskytnutí slevy na dani omezováno právě podmínkou návratu rodiče na trh práce. Sleva na dani je tedy koncipována jako podpora rodin s dětmi nikoliv jako selektivní podpora pouze toho z rodičů, který se na trh práce vrací. I s ohledem na situaci na trhu práce tedy není podmínkou pro uplatnění slevy na dani ekonomická aktivita obou rodičů dítěte. Za tímto účelem bylo navrženo zavést novou slevu na dani z příjmů fyzických osob za umístnění dítěte pro poplatníka, který za účelem poskytnutí péče o děti předškolního věku (nejvýše do sedmi let) využije služeb mateřské školy podle školského zákona nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny. Podmínky a výše slevy jsou upraveny v novém ustanovení § 35bb. Nové ustanovení § 35bb – Sleva za umístnění dítěte upravuje slevu za umístění dítěte, zejména její výši a podmínky jejího uplatnění. Pro snížení daně se navrhuje uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené za umístění dítěte v předmětném zařízení v daném zdaňovacím období. Přitom ale poplatník (rodič) s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů tyto částky nebude současně moci uplatnit jako daňový výdaj. Daňová úleva bude náležet na vyživované dítě podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, tedy na dítě vlastní, osvojené nebo v péči nahrazující péči rodičů a také na dítě druhého z manželů, s výjimkou vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Toto omezení se navrhuje s ohledem na skutečnost, že nová právní úprava má podpořit rodiče dítěte, kteří za účelem zapojení se do výdělečné činnosti využijí služeb péče o děti. Bude-li např. dítě, vnuk nebo vnuk druhého z manželů prarodiči rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, mohl by při splnění zákonných podmínek předmětnou slevu uplatnit i tento prarodič. Vnukem je zde myšlena i vnučka, neboť je vycházeno ze stejné konstrukce jako v ustanovení § 35c odst. 6 zákona, kde také není nerozlišováno
4
Informace: www.danove−zakony.cz
DAŇOVÉ
ZÁKONY
mezi vnukem a vnučkou. Navrhuje se, aby bylo možné uplatnit tuto slevu na dani na každé dítě umístěné ve zmíněném zařízení s tím, že výše slevy na každé z dětí bude limitována aktuální výší minimální mzdy (obdobně jako je tomu u daňového zvýhodnění). Navrhuje se, aby výdaje vynaložené během kalendářního roku na péči o dítě v předškolním věku mohl uplatnit na totéž dítě formou slevy na dani pouze jeden rodičů obdobně, jako je tomu u daňového zvýhodnění. Zákon bude účinný od 1. 9. 2014. Přesné znění novely zákona o daních z příjmů přineseme v sedmém vydání aktualizačního servisu.
5
Informace: www.danove−zakony.cz
DAŇOVÉ
ZÁKONY
Připravovaná novela zákona o dani z přidané hodnoty Na desáté schůzi Poslanecké sněmovny byl v prvním čtení projednán návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, jehož primárním cílem je transpozice nových směrnic EU, které mění směrnici o dani z přidané hodnoty. Zákon byl postoupen k projednání rozpočtovému výboru a lze předpokládat, že sněmovna se k němu vrátí po prázdninách. Plánovaná účinnost novely je částečně od 1. 10. 2014, částečně od 1. 1. 2015. Pro zajištění řádné transpozice nových směrnic návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty obsahuje následující věcné změny: - změny v pravidlech pro stanovení místa plnění ve smyslu čl. 5 směrnice Rady 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES s účinností od 1. ledna 2015. Zásadní změnou je nové zvláštní pravidlo pro stanovení místa plnění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani. Od 1. ledna 2015 dochází ke sjednocení pravidel a veškeré tyto služby se zdaňují ve státě příjemce služby. V návaznosti na přímo použitelné prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 s účinností od 1. ledna 2015, se rovněž zpřesňují a sjednocují formulace v textu některých ostatních ustanovení týkajících se zvláštních pravidel pro stanovení místa plnění, zejména pak těch, která vychází z principu zdanění v místě příjemce služby. - rozšíření zvláštních režimů jednoho správního místa pro neusazené osoby poskytující vybrané služby podle čl. 5 směrnice Rady 2008/8/ES, kterou se mění směrnice 2006/112/ES s účinností od 1. ledna 2015. V návaznosti na změnu pravidel pro stanovení místa plnění u poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani se od 1. ledna 2015 pro usnadnění plnění povinností k dani z přidané hodnoty rozšiřují zvláštní režimy pro neusazené osoby. Dosavadní zvláštní režim platný pro osoby povinné k dani ze třetích zemí poskytující elektronické služby osobám nepovinným k dani v EU se rozšiřuje o okruh telekomunikačních a vysílacích služeb (tzv. zvláštní režim mimo Evropskou unii). Současně se zavádí obdobný režim pro osoby povinné k dani, které jsou usazené v EU, ale ne v členském státě konečného zákazníka (tzv. režim Evropské unie). Pro oba zvláštní režimy se zavádí do zákona o dani z přidané hodnoty společný pojem zvláštní režim jednoho správního místa. S ohledem na skupinu potencionálních uživatelů tohoto režimu a harmonizaci pravidel v EU se do zákona o dani z přidané hodnoty v souvislosti s tímto zvláštním režimem zavádí pojmy, které v maximálně možné míře kopírují pojmosloví, které u tohoto režimu používají české jazykové verze právních předpisů a souvisejících metodických výkladů (např. vysvětlivek Komise) na úrovni EU. Princip tohoto dobrovolného zvláštního režimu spočívá v tom, že poskytovatel těchto vybraných služeb plní své základní povinnosti k dani z přidané hodnoty (podává daňová přiznání a poukazuje platby k dani z přidané hodnoty) vzniklé v členských státech, ve kterých nemá sídlo ani provozovnu, prostřednictvím elektronického portálu vedeného v jednom členském státě, kde se k režimu registruje (tzv. členském státě identifikace), bez toho, že by byl povinen se registrovat pro účely daně z přidané hodnoty, podávat daňová přiznání a odvádět daň z přidané hodnoty v jednotlivých členských státech, ve kterých tyto vybrané služby poskytuje. Členský stát identifikace získané informace a platby předává ostatním členským státům. Ustanovení upravující zvláštní režim jednoho správního místa jsou v plném souladu s prováděcími opatřeními v prováděcím nařízení č. 282/2011, do něhož byla úprava týkající se zvláštního režimu jednoho správního místa zapracována prováděcím nařízením č. 967/2012. Rozšíření zvláštního režimu se dotkne osob povinných k dani, které poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani v EU, a dobrovolně se k používání tohoto zvláštního režimu rozhodnou. Tyto změny se rovněž dotknou správce daně ve státě identifikace a ve státě spotřeby. - nové vymezení území členského státu Evropské unie ve vazbě na směrnici Rady 2013/61/EU, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte. Dochází ke změně ve vymezení území, která se nepovažují za území členského státu Evropské unie, a tím ani za území EU. Francouzské regiony, které jsou uvedeny v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, se pro účely daně z přidané hodnoty považují za třetí zemi. Ostatní změny obsažené v návrhu zákona souvisejí s doladěním stávajících ustanovení platného zákona o dani z přidané hodnoty na uvedené změny. Předložená novela však také zavádí některé změny ve struktuře zákona o dani z přidané hodnoty. V Hlavě II dochází ke změně v Dílu 2, který nově strukturuje úpravu pravidel pro stanovení místa plnění do 4 oddílů, a to v návaznosti na předmět daně. Další změnou legislativně technického charakteru v tomto dílu je přesun textu dosavadního § 10k do nového § 9a za § 9, se kterým věcně souvisí. V Hlavě III se od 1. ledna 2015 ruší stávající § 88. V souvislosti s rozšířením původního zvláštního režimu pro poskytování elektronicky poskytovaných služeb o další skupinu osob a na další okruhy služeb bylo nutné obsah původního § 88 zcela přepracovat a včlenit jej do nových ustanovení upravujících zvláštní režim v rozšířené podobě - zvláštní režim jednoho správního místa. Tento režim nebyl zařazen do Hlavy III Zvláštní režimy, ale tvoří samostatný Díl 2 v Hlavě IV Správa daně. Důvodem pro toto systematické zařazení je fakt, že se v případě tohoto zvláštního režimu nejedná o zvláštní subsystém daně z přidané hodnoty s
6
Informace: www.danove−zakony.cz
DAŇOVÉ
ZÁKONY
odlišnými pravidly pro uplatňování daně z přidané hodnoty, ale spíše o odlišný systém správy daně, kdy pro účely poskytování vybraných služeb v rámci tohoto zvláštního režimu přechází část kompetencí v oblasti správy daně na členský stát identifikace. Hlava IV nově zahrnuje dva díly. Dosavadní obecná ustanovení o správě daně (§ 93 až § 110) jsou zařazena v Díle 1. Nová ustanovení (§ 110a až § 110a) upravující zvláštní režim jednoho správního místa jsou zařazena v Díle 2, který je dále členěn na čtyři oddíly a čtyři pododdíly. O dalším postupu legislativního procesu budeme uživatele aktualizačního servisu průběžně informovat.
7
