Vznik a v voj vysou ecího pracovi tû Národního technického muzea v Praze

Vznik a v˘voj vysou‰ecího pracovi‰tû Národního technického muzea v Praze Katefiina ·UPOVÁ, Zbynûk HE¤MÁNEK

1

Rok 2002 – Archiv Národního technického muzea a jeho po‰kození pfii povodni JiÏ od zaloÏení Národního technického muzea

Obr. 1. Praha, Karlín, Invalidovna krátce po kulminaci povodÀové hladiny. (Foto archiv Národního technického muzea, 2002)

v roce 1908 jsou v jeho depozitáfiích shromaÏìo-

Obr. 2–3. Praha, Karlín, interiér archivu Národního

vány i sbírky archivního materiálu, a to archiv ar-

technického muzea po opadnutí vody. (Foto archiv Národ-

chitektury a stavitelství a archiv pro dûjiny techni-

ního technického muzea, 2002)

ky a prÛmyslu. Archiv architektury a stavitelství je tvofien pozÛstalostmi a osobními archivy v˘znam-

2

n˘ch ãesk˘ch architektÛ. Sbírka ãasovû zahrnuje

a grafiky, firemní prospekty a tisky, plakáty, plake-

období od poãátku 19. století do souãasnosti.

ty a medaile, firemní dokumenty, ãasopisy, osobní

Jsou zde zastoupena rÛzná období, napfiíklad his-

korespondence, patentová literatura a mnohé dal-

torismus (architekti Josef Schulz, Josef Zítek, An-

‰í pfiedmûty.

tonín Wiehl, Antonín Viktor Barvitius), secese (Jan

Pfii povodních v srpnu roku 2002 se zatopení

Kotûra, Jan Koula, Josef Fanta, Alois Dryák), ães-

dotklo zhruba 7,6 % z celkového mnoÏství sbírko-

k˘ kubismus (Josef Goãár, Pavel Janák), mezivá-

v˘ch pfiedmûtÛ a archivního materiálu Národního

leãné období (Vít Obrtel, EvÏen Linhart, Jan Gillar,

technického muzea. Do‰lo k zaplavení ve‰ker˘ch

Kamil Ro‰kot, Josef ·tûpánek, Pavel Janák, Josef

muzejních depozitáfiÛ v pfiízemí historické budovy

Goãár) ãi období pováleãné aÏ po 80. léta 20. sto-

Invalidovny v Praze-Karlínû o plo‰e 3200 m (aÏ

letí (Jaroslav Frágner, Jifií ·tursa, SIAL, Metropro-

do v˘‰e 3,5 m), kde byly uloÏeny jak trojrozmûrné

jekt). Archiv pro dûjiny techniky a prÛmyslu pak

sbírkové pfiedmûty, tak rozsáhlé sbírky archivu ar-

obsahuje pfieváÏnû osobní pozÛstalosti v˘znam-

chitektury a stavitelství a archivu pro dûjiny tech-

n˘ch domácích vûdcÛ, inÏen˘rÛ, technikÛ a prÛmy-

niky a prÛmyslu. Pod vodou se ocitla velká ãást

slníkÛ a dokumenty prÛmyslov˘ch podnikÛ, spol-

sbírek z oborÛ elektrotechniky, strojírenství, che-

kÛ ãi institucí. âasové rozpûtí fondÛ se pohybuje

mie, architektury a stavitelství, hutnictví i textilní

od 18. do 20. století. Sbírka se skládá z velmi roz-

v˘roby a také v˘kresová dokumentace fiady archi-

manit˘ch materiálÛ – jsou zde zastoupeny skicáky,

tektÛ 19. a 20. století, leteckého archivu, pfií-

plány i v˘kresy, fotografie a negativy, papírové, dfie-

bramsk˘ch dolÛ a praÏsk˘ch strojíren z 19. století,

vûné ãi sádrové architektonické modely, obrazy

desítky osobních fondÛ a písemn˘ch pozÛstalostí

2

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | K a t e fi i n a · U P O VÁ , Z b y n û k H E ¤ M Á N E K / V z n i k a v ˘ v o j v y s o u ‰ e c í h o p r a c o v i ‰ t û N á r o d n í h o t e c h n i c k é h o m u z e a v P r a z e

3

91

Obr. 4. D˘‰ina (okres PlzeÀ-sever), vrata do mrazicího boxu pronajatého v Mrazírnách PlzeÀ-D˘‰ina, a. s. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 5. D˘‰ina (okres PlzeÀ-sever), rámy se zamraÏen˘mi archiváliemi jsou v boxu vyskládány aÏ do v˘‰e 8 m. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 6–9. Praha 7, Národní technické muzeum, zku‰ební vysou‰ení v provizorních prostorech v suterénu. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 10. Praha 7, Národní technické muzeum, hlavní místnost s vanami pro „mokr˘ proces“ vysou‰ení. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 11. Praha 7, areál Národního technického muzea, b˘valá tiskárna zrekonstruovaná na nové vysou‰ecí pracovi‰tû. (Foto archiv Národního technického muzea) 4

5

v˘znamn˘ch pfiedstavitelÛ ãeské techniky, archi-

uskladnûní zprovoznily své neobsazené haly v Klad-

pokusÛ o vysou‰ení. Zlom nastal v letních mûsí-

tektur y, prÛmyslu a vûdy, firemní tisky a rovnûÏ

nû. Tímto zpÛsobem se podafiilo bûhem tfií t˘dnÛ

cích, kdy pfii‰lo na pomoc mnoho brigádníkÛ, pfie-

3

rozsáhlé sbírky fotografick˘ch negativÛ i pozitivÛ

zamraÏením zachránit odhadem cca 200 m papí-

dev‰ím studentÛ restaurátorsk˘ch ‰kol (praÏské

v ãasovém rozpûtí zhruba 1880–1970.

rového archivního materiálu.

Stfiední prÛmyslové ‰koly grafické, oboru konzer-

Po opadnutí vody se zamûstnanci NTM spoleãnû s velk˘m poãtem dobrovolníkÛ pustili do boje s ãa-

vátorství a restaurátorství, a litomy‰lského InstituRok 2003

tu restaurování a konzervaãních technik – dnes Fa-

sem. Cílem bylo co nejvût‰í mnoÏství archivního

Od poãátku roku 2003 se archiváfii a kurátofii

kulty restaurování Univerzity Pardubice).

materiálu co nejrychleji opláchnout od hrub˘ch ne-

postiÏen˘ch archivÛ snaÏili zahájit vysou‰ecí prá-

Tento projekt pomohlo Národnímu technickému

ãistot a zabalit do polyetylenov˘ch fólií. Zpracované

ce, aby se archiválie mohly navracet do suchého

muzeu financovat mnoho dárcÛ. Nejv˘znamnûj‰í

balíky se skládaly na palety a do mrazírensk˘ch rá-

stavu a následnû i zpût do archivÛ. Ve spolupráci

podpora pfii‰la od Britské rady, která zprostfiedko-

mÛ a poté zamrazovaly v kontejnerech, které v prv-

s odborníky na restaurování papíru z tehdej‰ího

vala pomoc mnoha postiÏen˘m institucím a pro

ních dnech katastrofy zdarma poskytla spoleãnost

Státního ústfiedního archivu (dnes Národní archiv),

Národní technické muzeum konkrétnû zafiídila do-

Maersk Sealand. Následnû byly takto pfiedbûÏnû

Národní knihovny a mnoha dal‰ími se postupnû

voz vakuov˘ch baliãek, vakuového stolu, sáãkÛ na

o‰etfiené archiválie pfiepraveny do Mochovsk˘ch

sami archiváfii spolu s restaurátorsk˘mi dílnami

vakuování a speciálních filtraãních papírÛ na

mrazíren, a. s., které k jejich dlouhodobému

Národního technického muzea pustili do prvních

zkou‰ky s vysou‰ením velk˘ch formátÛ (tzv. sendviãovou metodou). S odmûÀováním brigádníkÛ pomohlo velmi operativnû a vstfiícnû sdruÏení SOS archiv architektury, které k tomuto úãelu nabídlo finanãní hotovost. Firma Maersk Sealand zapÛjãila mrazicí kontejner, do nûhoÏ se ve‰lo aÏ osm palet se zamraÏen˘mi archiváliemi a kter˘ mohl zÛstat zapojen˘ na dvofie Národního technického muzea na Letné. Pro první pokusy s vysou‰ením se uvolnily v suterénu hlavní budovy muzea tfii místnosti, které byly narychlo upraveny tak, aby mohly slouÏit k práci

6

7

8

9

s vût‰ím mnoÏstvím archivního materiálu. Byl zakoupen pfiíruãní mrazicí box na pfiechovávání zamraÏen˘ch balíkÛ, které ãekaly na postupné zpracování. Do místností jsme nechali zabudovat vany na om˘vání rozmraÏen˘ch archiválií a instalovat velké stoly na su‰ení sendviãovou metodou. K desinfekci prostor, v nichÏ se pracovalo s povodnûmi zasaÏen˘m materiálem, byly místnosti vybaveny germicidními lampami, ozafiujícími pfies noc pracovi‰tû UV záfiením.

92


11

10

Rok 2004

to provozní vedoucí, restaurátofii papíru a konzer-

do té mír y, Ïe se osamostatnilo od restaurátor-

Ke konci roku se vysou‰ecí pracovi‰tû rozrostlo

UÏ koncem roku 2003 bylo jasné, Ïe bude po-

vátofii. Bûhem letních mûsícÛ navíc pfiichází kaÏ-

sk˘ch dílen, k nimÏ bylo pfiedtím pfiiãlenûno, a do-

tfieba vybudovat zcela nové pracovi‰tû, které bude

doroãnû na brigádu mnoho studentÛ ze stfiedních

stalo samostatné organizaãní vedení. Souãasnû

splÀovat ve‰keré podmínky pro kvalitní práci a ta-

i vysok˘ch ‰kol.

se ve zku‰ebním provozu ovûfiilo, Ïe ruãní metoda

ké vysoké nároky na hygienu. Jako nejsnaz‰í ces-

Oddûlení je vybaveno dvûma vakuov˘mi baliãka-

vysou‰ení je pro archiválie vysoké kulturní a histo-

ta se ukázala pfiestavba budovy b˘valé tiskárny,

mi, pfiístrojem na v˘robu destilované vody Aqua

rické hodnoty nepochybnû tou nej‰etrnûj‰í. Ukáza-

která se nachází ve v˘chodní ãásti areálu technic-

Osmotic 02 a hydraulick˘m lisem. Pro pfiechová-

lo se, Ïe díky jejímu pouÏití nebude nutné mnohé

kého muzea. Cel˘ objekt má 200 m . Po úpravách

vání men‰ího mnoÏství zmraÏeného materiálu

archiválie následnû restaurovat.

pfiíãek a rozvodÛ vody i elektfiiny vzniklo ojedinûlé

jsou zde umístûny dva pultové mrazicí boxy. Pro

moderní pracovi‰tû nového oddûlení vysou‰ení za-

operativní dokumentování nejvíce po‰kozen˘ch

mraÏen˘ch archiválií.

dokumentÛ a fotografií je k dispozici digitalizaãní

V prÛbûhu prací jsme zjistili, Ïe pÛsobení povodÀové vody na‰tûstí nemûlo na archiválie tak zniãují-

2

cí dopad, jakého jsme se obávali. Vût‰ina doku-

Budova je rozãlenûna na sedm základních pro-

zafiízení. Z krizového ‰tábu mûstské ãásti Praha 7

mentÛ se po rozmrazení nachází v pomûrnû dobrém

stor. Samotnému procesu vysou‰ení slouÏí míst-

jsou zapÛjãeny odvlhãovaãe, které bûhem dne

stavu. Dokumenty psané inkoustem ãi plány r˘so-

nosti s vanami pro rozmrazování a ãi‰tûní, dal‰í

(pfiedev‰ím v letních mûsících) sniÏují vzdu‰nou

vané tu‰í, ãasto i kolorované, zÛstaly aÏ na v˘jimky

jsou urãeny pro balení vakuov˘ch balíãkÛ, pro do-

vlhkost. Pût van je urãeno na rozmrazování a pfií-

nerozpité.

sou‰ení materiálu z vakuov˘ch balíãkÛ, pro su‰ení

padné om˘vání a ãi‰tûní archiválií. Pojízdné pra-

Dal‰ím problémem, kter˘ jsme museli fie‰it, by-

a pfiekládání sendviãÛ a pro dosou‰ení plánÛ a po-

covní stoly umoÏÀují pracovat dle potfieby v rÛz-

ly náklady na skladování zamraÏen˘ch archiválií

slední pro balení such˘ch archiválií. Dále je zde

n˘ch místnostech. Mobilní stojany se síty slouÏí

v Mochovsk˘ch mrazírnách, jeÏ za rok vyrostly aÏ

provozní kanceláfi, denní místnost a hygienické zá-

k dosou‰ení archiválií a su‰ení pomocného mate-

na ãtyfii miliony korun. To byla vzhledem k pfiedpo-

zemí. ·atny se sprchami jsou situovány do sta-

riálu (filtraãních papírÛ). PfiíleÏitostnû je pro vyrov-

kladu, Ïe archiválie budou zamraÏeny a postupnû

vebních bunûk, které stojí v bezprostfiední blízkos-

nání fotografií nebo men‰ích formátÛ na kar to-

vysou‰eny po dobu osmi aÏ deseti let, pro muze-

ti provozní budovy. Pfiestavba byla dokonãena

nech vyuÏíván knihafisk˘ lis. Na regály se odkládají

um pfiíli‰ vysoká ãástka. Proto byly na jafie roku

v dubnu 2004. Poãátkem kvûtna bylo pracovi‰tû

vakuové balíãky a drobné nástroje a náfiadí.

2003 osloveny i jiné mrazírenské podniky v âes-

slavnostnû otevfieno za pfiítomnosti námûstka mi-

Pomocn˘m materiálem je pfiedev‰ím netkaná

ké republice, z nich nejlep‰í podmínky nabídly

nistra kultury Mgr. ZdeÀka Nováka, senátorky doc.

textilie (netex–pervin 25 g/m ), silné nekyselé filt-

2

2

Mrazírny PlzeÀ-D˘‰ina, a. s. Do jejich prostor byly

MUDr. Jaroslavy Moserové, DrSc., fieditelky Britské

raãní papíry (520 g/m ), ãisté staré noviny a hed-

archivní materiály pfiemístûny v létû 2003

rady Mandy Johnson a britské velvyslankynû v âes-

vábn˘ papír. Z chemikálií se pouÏívá Ajatin Profar-

a uskladnûny za smluvní ãástku, která nedosahu-

ké republice Anne Pringle. OkamÏitû byl zahájen

ma solutio, Dosanin a Orthosept-P na desinfekci

je ani ãtvr tiny objemu financí, které si úãtovaly

provoz. Pfiestavbu se podafiilo uskuteãnit za pod-

pfii úklidu a 100% bezvod˘ líh na ãi‰tûní fotografií.

Mochovské mrazírny.

por y Ministerstva kultur y âR a mnoha dal‰ích

ProtoÏe se pracuje s materiálem, jenÏ byl nûko-

V prvním roce práce na rozmrazování archiválií,

sponzorÛ. Nejvût‰ím podílem pfiispûla spoleãnost

lik dní v povodÀové vodû, nelze podceÀovat z toho

plném zkou‰ení a pokusÛ, byly postupnû stanove-

âlovûk v tísni. Celkové náklady na vybudování vy-

plynoucí zdravotní rizika. Proto je celé pracovi‰tû

ny jasné metodické pokyny pro zacházení s jednot-

sou‰ecího pracovi‰tû vãetnû zafiízení dosáhly ãást-

stále pod kontrolou hygienika, kter ˘ pravidelnû

ky 5,4 milionÛ korun.

kaÏdé tfii mûsíce odebírá vzorky ze vzduchu i z povr-

liv˘mi materiály a celkem bylo zpracováno 12 m zamraÏeného materiálu.

3

Provoz oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archi-

chÛ vybavení. Byla pfiijata i fiada dal‰ích hygienic-

válií je zaji‰Èován ‰esti aÏ osmi pracovníky. Jsou

k˘ch opatfiení. Pracovat zde mohou jen osoby, které


93

Obr. 12. Clara von Waldthausen (vlevo) pfii semináfii Konzervace fotografick˘ch materiálÛ po‰kozen˘ch Ïivelními pohromami pofiádaném v kvûtnu 2006. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 13. Praha 7, Národní technické muzeum, den otevfien˘ch dvefií pro vefiejnost. (Foto archiv Národního technického muzea) 12

13

Obr. 14. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení

14

15

vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. âi‰tûní archiválií zanesen˘ch povodÀov˘m bahnem. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 15. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Nûkdy pro práci s velk˘mi formáty staãí pfiirazit více stolÛ k sobû. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 16. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Nûkteré plány kreslené v pomûru 1 : 1 (Josef Schulz – kostel v Horním Mar‰ovû) se nevejdou na stoly a musí se s nimi pracovat na zemi, nû-

byly oãkovány proti tetanu a Ïloutence typu A a pra-

bu jako archiválie technického muzea. ·lo pfiede-

kdy i pfies nûkolik místností. (Foto archiv Národního tech-

videlnû jednou roãnû absolvují lékafiskou prohlídku.

v‰ím o dokumentaci b˘valého Státního ústavu pro

nického muzea)

Musejí se pfievlékat do pracovního odûvu, nosit pra-

rekonstrukci památkov˘ch mûst a objektÛ – sta-


covní obuv a pouÏívat ochranné (vinylové nebo late-

vebnû-historické prÛzkumy, které obsahují velké

vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií, bûÏn˘ denní provoz.

xové) rukavice, popfiípadû respirátory. Pro o‰etfiení

mnoÏství fotografického materiálu (fotografie i ne-

(Foto archiv Národního technického muzea)

rukou se pouÏívá desinfekãní m˘dlo a ochranné

gativy), ruãnû psané texty, strojopisy a plány na


krémy. Pracovní doba byla zpoãátku zkrácena na

pauzovacích papírech.

vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Materiály zamraÏené

‰est hodin dennû, ale postupem ãasu do‰lo k její-

Souãasnû nás oslovil dr. Michal ëuroviã z Ná-

v jednotliv˘ch balících b˘vají velmi rÛznorodé: inkoustov˘

mu prodlouÏení na obvykl˘ch osm, neboÈ se nepro-

rodního archivu, kter˘ obûma institucím nabídl po-

rukopis, fotografie, kolorované, tu‰í kreslené plány nalepe-

kázaly Ïádné zdraví ‰kodlivé faktory.

moc pfii su‰ení zapÛjãenou lyofilizaãní komorou.

né na kartonu a katalog na kfiídovém papíru. (Foto archiv Národního technického muzea)

V noci jsou prostory desinfikovány UV záfiením

Jeho nabídky jsme vyuÏili a aplikovali jsme tuto

z germicidních lamp. Poãet odsvícen˘ch hodin je

metodu na vysu‰ení spisÛ a plánÛ pfievzat˘ch ze

tfieba sledovat, neboÈ po tfiech tisících hodinách

zru‰eného podniku Metroprojekt. ·lo pfiedev‰ím

pfiestává svûtelné spektrum UV záfiení vysílat, a tím

o strojopisy a sloÏené plány na ozalidech (kopie

i dostateãnû spolehlivû desinfikovat osvûtlené pro-

zhotovená fotoprocesem, typická fialov˘m zbarve-

story. Po cel˘ den je zapnuta vzduchotechnika, kte-

ním). Vysou‰ení cca 1,5 m zamraÏeného mate-

rá zaji‰Èuje pfiísun ãistého vzduchu do v‰ech pro-

riálu trvalo asi tfii t˘dny a v˘sledkem byly suché do-

stor. KaÏdodenní bûÏn˘ úklid na konci smûny je

kumenty, které vykazovaly lehkou konturu (mapy)

provádûn desinfekãním roztokem, a to stfiídavû rÛz-

postupného vysychání od stfiedu ke kraji; proto

n˘mi prostfiedky (Ajatin, Dosanin a Orthosept), aby

jsme plo‰né vyuÏití této metody vylouãili.

3

se u mikrobÛ nevytvofiila vÛãi tûmto desinfekcím re-

V kvûtnu 2005, po roãním provozu vysou‰ecího

zistence. Pravidelnû kaÏd˘ch pût t˘dnÛ je sanitární

pracovi‰tû, pfievzal díky dosaÏen˘m v˘sledkÛm

den. To znamená, Ïe se provádí dÛkladn˘ úklid

nad projektem ruãního vysou‰ení archiválií zá‰titu

a desinfekce v‰ech, i bûÏnû ménû dostupn˘ch

âesk˘ v˘bor pro UNESCO.

ploch a zafiízení.

16

Tfii roky po povodni jsme se rozhodli ukázat pro-

V roce 2004 bylo za osm mûsícÛ zku‰ebního

ces ruãního vysou‰ení i v˘sledky na‰í práce vefiej-

provozu na novém pracovi‰ti zpracováno celkem

nû. V oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií

3

13 m zamraÏeného materiálu. To znamená, Ïe 3

jsme uspofiádali den otevfien˘ch dvefií pro laickou

do dal‰ích let zbylo v mrazírnách je‰tû 175 m ar-

vefiejnost: 11. fiíjna 2005 se mohl kdokoliv pfiijít

chiválií.

podívat na na‰e pracovi‰tû v normálním provozu, absolvovat jeho prohlídku s v˘kladem, vidût postu-

Rok 2005

py vysou‰ení i ukázky rÛzn˘ch typÛ archiválií usu-

Na poãátku roku nabídlo Národní technické

‰en˘ch v‰emi pouÏívan˘mi metodami. Zájem byl

muzeum pomoc Národnímu památkovému ústa-

pfiekvapiv˘, celkem se pfii‰lo podívat více neÏ sto

vu, jehoÏ archivní fondy byly také postiÏeny po-

padesát zájemcÛ.

vodnûmi. Materiály památkového ústavu, které

Od ledna do prosince roku 2005 se podafiilo

byly uloÏeny v mrazírnách, mûly podobnou sklad-

zpracovat 25 m na‰ich archiválií a navíc jsme vy-

94

3


18

17

3

su‰ili i 2 m archiválií pro Národní památkov˘

rady (Committee on Preservation of Archives in

Rok 2007

ústav. Tím jsme si ovûfiili, Ïe na novém pracovi‰ti

Temperate Climates) a pfiední evrop‰tí odborníci

Na‰e pracovi‰tû nabídlo pomoc Mûstské kni-

3

mÛÏeme roãnû ruãní metodou zpracovat 20–25 m

na restaurování fotografick˘ch materiálÛ – fieditel

hovnû v Praze, která své tisky su‰ila ve spolupráci

zamraÏen˘ch dokumentÛ a cel˘ proces vysou‰ení

Centre de Recherches sur la Conservation des

s Národní knihovnou v její víceúãelové komofie, pfii

bychom tak mûli dokonãit v roce 2011 ãi 2012.

Documents Graphiques v PafiíÏi prof. Bertrand La-

záchranû atlasu ptákÛ o rozmûru 70 x 100 cm.

védrine a holandská restaurátorka Clara von

Jednalo se o bibliofilsk˘ tisk tfiiceti barevn˘ch oce-

Rok 2006

Waldthausen (Fotorestauratie Atelier, Amster-

lor ytin z legendárního díla The Birds of America

Na zaãátku roku 2006 jsme podali pfiihlá‰ku

dam), která vedla jiÏ zmínûn˘ workshop.

známého amerického ornitologa Johna Jamese.

do soutûÏe Gloria musealis v kategorii Poãin roku

V roce 2006 jsme také zaznamenali zv˘‰en˘ zá-

Knihovna zatím nemûla zku‰enosti se su‰ením

2005. Porota udûlila na‰emu pracovi‰ti za pro-

jem o na‰e pracovi‰tû v zahraniãí. Bûhem roku nás

tak velkého formátu. Díky ‰etrnému roze‰ití atla-

jekt Vysou‰ení archiválií postiÏen˘ch povodní v ro-

nav‰tívil napfiíklad jeden ze svûtovû uznávan˘ch od-

su, vyãi‰tûní a su‰ení ruãní sendviãovou metodou

ce 2002 na vysou‰ecím pracovi‰ti Národního

borníkÛ na restaurování fotografií Mogens Koch

se podafiilo cel˘ tisk navrátit do velmi uspokojivé-

technického muzea 3. místo.

z dánské Královské knihovny v Kodani, dal‰í náv‰tû-

ho stavu, navíc jsme provedli jeho digitalizaci.

Kromû bûÏného, jiÏ rutinního vysou‰ení vlastního materiálu jsme bûhem roku pokusnû vysou‰eli

vy byly z univerzit a odborn˘ch konzervátorsk˘ch pracovi‰È USA, ·v˘carska, Rakouska a Slovinska.

Koncem února roku 2007 byla dokonãena v˘stavba mrazicího boxu v depozitárním areálu Národ-

pro âeské muzeum hudby notov˘ materiál zapsa-

K úspûchÛm pracovi‰tû patfií nepochybnû i to,

ního technického muzea v âelákovicích. Po zku‰eb-

n˘ na historickém ruãním papíru. V tomto pfiípadû

Ïe dvûma na‰im pracovníkÛm byla nabídnuta spo-

ním provozu a kolaudaci byly ve‰keré zamraÏené

se v‰ak vzhledem k typu zaplavení (vertikálnû ulo-

lupráce s firmou Gema Art Group, a. s., která na

archiválie pfievezeny bûhem mûsíce bfiezna z mrazí-

Ïené noty, pevnû uzavfiené v archivních krabicích,

základû vládního usnesení o pomoci pfii obnovû

ren v D˘‰inû u Plznû do tohoto boxu, kde budou

byly zatopeny pouze zhruba do jedné tfietiny v˘‰ky,

kulturního dûdictví Irácké republiky zaji‰Èovala

skladovány aÏ do koneãného vysu‰ení. Pro muzeum

nebyly ani zkroucené, ani zanesené ‰pínou a bah-

kompletní vybavení konzervátorského a restaurá-

to znamená finanãní úsporu za skladování v ko-

nem) ukázalo b˘t pro muzeum v˘hodnûj‰í hromad-

torského pracovi‰tû Národního archivu a Národní

merãních mrazírnách a v˘hodu ve stálém dohledu

né vysou‰ení v lyofilizaãní komofie Technického

knihovny v Bagdádu a také kurz pro irácké restau-

nad archiváliemi. Mrazicí box má rozmûr pfiibliÏnû

muzea v Brnû.

rátory papíru. Kurz probíhal v ãervnu a ãervenci na

80 m a bylo do nûj pfievezeno celkem 58 mrazíren-

Dále jsme si pfii havárii vodovodního potrubí ve

Salahaddinovû univerzitû v Irbilu, hlavním mûstû

sk˘ch rámÛ, coÏ ãiní cca 116 m dokumentÛ.

Státním ústavu kontroly léãiv v praxi vyzkou‰eli

irácké autonomní oblasti Kurdistán, a jako lektofii

V˘hledovû je plánováno vytvofiení nového pra-

moÏnost a úãinnost rychlého operativního zásahu

se ho zúãastnili dr. Michal ëuroviã, Zuzana Zajaãi-

covi‰tû pro restaurování papíru a speciálnû plá-

mimo na‰e vlastní pracovi‰tû. Zatopen˘ archiv byl

ková a Du‰an Nováãek (Národní archiv), Jifií Vnou-

nové dokumentace, které bude navazovat na ãin-

vysu‰en ihned po havárii, bez zamraÏování a bez

ãek (Královská knihovna, KodaÀ, Dánsko) a dva

nost oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií.

pfievozu, pomocí na místo dopravené vakuové ba-

pracovníci oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archi-

liãky.

válií, Zbynûk Hefimánek a Zuzana ·varcová. 3

2

3

Pracovní postupy ruãního vysou‰ení

Na konci kvûtna jsme ve spolupráci s Národ-

Bûhem roku jsme zpracovali 20 m vlastních za-

ním archivem uspofiádali jednodenní semináfi na

mraÏen˘ch archiválií a 2 m archiválií Národního

nou t˘dnû pfievezou zamraÏené balíky do pfiíruã-

téma Konzer vace a restaurování fotografick˘ch

památkového ústavu. Kromû toho jsme vysu‰ili

ních mrazicích boxÛ na pracovi‰ti. Materiál je

3

3

Z velkého mrazicího kontejneru se pfiibliÏnû jed-

materiálÛ po‰kozen˘ch Ïiveln˘mi pohromami, na

dal‰í 2 m vlastního materiálu v lyofilizaãní komo-

z nich vyjímán zhruba 20–24 hodin pfied vlastním

nûjÏ druh˘ den navazoval tematick˘ workshop. Na

fie Národního archivu a zahájili jsme zku‰ební spo-

zpracováním a ukládán do vany, kde se nechá

semináfi byli pozváni ãlenové mezinárodní archivní

lupráci s Národní knihovnou.

v pokojové teplotû volnû rozmrzat.


95

Ráno kurátor pfiíslu‰ného archivu prohlédne

Malé formáty – vakuové balíãky

o‰etfiují. Om˘vají se destilovanou vodou nebo se

rozmrzl˘ balík, rozebere ho a urãí dal‰í postup. Se-

Formáty A4 a men‰í se zpracovávají metodou va-

za sucha ãistí bezvod˘m lihem. Pro vyrovnání se

lekci mÛÏe provést pouze archiváfi nebo kurátor.

kuov˘ch balíãkÛ. Mokr˘ materiál je po mal˘ch ãás-

Obalov˘ materiál, jako desky, ko‰ilky, obalové pa-

tech vkládán do ãist˘ch novin, zbaven˘ch kfiídového

Evidence, desinfekce

píry, podlepy ãi kartony, které nenesou Ïádnou in-

papíru (reklamní letáky, pfiílohy) v pofiadí vrstva no-

Such˘ materiál archiváfii peãlivû roztfiídí, evidují

formaci, se vût‰inou vyhazuje, zbylé dokumenty se

vin – ãist˘ papír – netkaná textilie (netex) – mokrá

a balí do krabic. Poté je odváÏen do Národního ar-

podle velikosti formátu a typu materiálu dále zpra-

archiválie (i více listÛ najednou) – netkaná textilie –

chivu nebo Archivu hlavního mûsta Prahy na Chodo-

covávají.

ãist˘ papír – vrstva novin, coÏ se mÛÏe nûkolikrát

vû, kde prochází etoxenovou desinfekãní komorou.

Velké formáty – sendviãe

opakovat aÏ do v˘‰ky cca 10 cm. Takto pfiipraven˘

dávají do sendviãe nebo do lisu.

UloÏení do archivu

Archiválie formátu vût‰ího neÏ A4 (plány, plaká-

mal˘ sendviã se vloÏí do speciálního polyetylenové-

V souãasné dobû se desinfikované archiválie

ty, kresby, návrhy, listiny) se zpracovávají takzva-

ho sáãku, kter˘ je oznaãen ãíslem balení (v krouÏ-

prozatímnû ukládají v pronajat˘ch prostorách v Ar-

nou metodou sendviãování. Pojízdn˘ stÛl je pfiive-

ku), datem, názvem archivu, ãíslem fondu nebo

chivu hlavního mûsta Prahy v Praze na Chodovû.

zen k vanám a na nûm se zaãne vytváfiet sendviã,

specifikací urãenou archiváfiem a parafou baliãe.

Postupnû se budou pfieváÏet do nov˘ch archivÛ

nejãastûji o velikosti dvou filtraãních papírÛ poloÏe-

Hotov˘ balík se zataví ve vakuové baliãce. Je tfieba

Národního technického muzea – jak do rekonstru-

n˘ch vedle sebe, tedy 140 x 100 cm. Jednotlivé

dbát na to, aby pfii vakuování nezÛstal ve sváru cíp

ovan˘ch prostor v hlavní budovû v Praze na Letné,

vrstvy se skládají následovnû: filtraãní papír – ne-

novin ãi textilie nebo aby sáãek nebyl pfiíli‰ nahrnu-

tak do nového objektu v âelákovicích u Prahy.

tex – jedna vrstva plánÛ – netex – filtraãní papír.

t˘. Tím by se do balíku postupnû dostal vzduch

Takto se pokraãuje do v˘‰ky cca 20 cm. Poté se

a cel˘ efekt vakuového su‰ení by byl naru‰en.

Závûr

sendviã pfiikryje plastov˘mi deskami, zatíÏí a ozna-

Zásadnû se nevakuují fotografie. Zv˘‰enou pozor-

Ruãní metoda se na první pohled zdá pracná

ãí se lístkem s datem a názvem archivu – ãíslem

nost je potfieba vûnovat tiskÛm na kfiídovém papífie,

a zdlouhavá. Av‰ak zamraÏené dokumenty archivu

fondu nebo specifikací urãenou archiváfiem.

které se musí proloÏit netexem po jednotliv˘ch

Národního technického muzea jsou velmi rozmani-

Rozmrzl˘ materiál není máãen ve vodû, v pfiípadû

stránkách, aby nedo‰lo k jejich slepení. Polyetyleno-

té, zãásti za‰pinûné od zbytkÛ bahna, nûkteré ba-

zneãi‰tûní se pouze otírá jemnou houbiãkou nebo

v˘ sáãek je po sedmi aÏ deseti dnech rozfiíznut, po-

líky jsou i znaãnû zdeformované. Po zku‰enostech

se dle potfieby lehce osprchuje teplou vodou. Druh˘

mocn˘ su‰icí materiál (noviny, netex, ãist˘ papír) se

se ukazuje, Ïe pro tento materiál, z nûhoÏ aÏ 80 %

den je sendviã rozebrán. Pokud jsou plány proschlé,

vyhodí a cel˘ postup se opakuje. Takto se postupuje

tvofií plánová dokumentace, je ruãní metoda jedi-

nechají se dosychat volnû na vzduchu. Pokud jsou

3–4x, dokud nejsou archiválie suché. Po posledním

nou ‰etrnou moÏností, jak archiválie bez po‰kození

více zavlhlé, je nutné je pfieloÏit do such˘ch prokla-

balení se dokumenty opatrnû rozlistují stránku po

zachraÀovat. V˘stupem této metody jsou pfiebrané,

dÛ. Mokr ˘ pomocn˘ materiál se su‰í – netex na

stránce a nechají se volnû dosu‰it. PouÏit˘ pomocn˘

suché, ãisté a vyrovnané archiválie, které se po

‰ÀÛrách, proklady se dávají do stojanÛ se síty nebo

materiál se vyhazuje do speciálního kontejneru ur-

desinfekci z velké ãásti mohou ukládat rovnou do

do pojízdného su‰áku. Vyskytuje se i materiál, kter˘

ãeného pouze pro kontaminovan˘ odpad.

archivÛ.

se pro velké rozmûry nevejde na stÛl a sendviã se

Fotografie a digitalizace

pak musí tvofiit na zemi. Takto byl zpracováván na-

Jsou-li v rozmrzlém balíãku fotografie, je nutné

pfiíklad fond Schulz, kter ˘ mimo jiné obsahoval

je pfied jak˘mkoliv o‰etfiením zdokumentovat digi-

pfiedlohy v mûfiítku 1 : 1 na sloupy Rudolfina.

tálním fotoaparátem. Poté se podle typu dále

Vzácnûj‰í materiál se postupnû dle moÏností zaãíná i restaurovat.

Obr. 19. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Plány kolorované akvarelov˘mi barvami zÛstaly v pfiekvapivû dobrém stavu: první hrubé ãi‰tûní rozmraÏeného návrhu Franti‰ka Sandera na regulaci Vltavy v úseku Praha – Hofiín. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 20. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. Zrestaurovan˘, na plát19

20

21

22

no napnut˘ návrh z pfiedchozí fotografie. Restaurovala Jana Tom‰Û. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 21., 22. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou‰ení zamraÏen˘ch archiválií. âi‰tûní archiválií zanesen˘ch povodÀov˘m bahnem. (Foto archiv Národního technického muzea)

96


Vznik a v voj vysou ecího pracovi tû Národního technického muzea v Praze

Recommend Documents