ČÍSLO 3 | ROČNÍK 3 SRPEN 2010
ÚVODNÍK
INFORMAČNÍ BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁJMEM O EKOLOGICKOU VÝCHOVU
Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, vážení přátelé a příznivci předškolního vzdělávání, přinášíme vám v roce 2010 již třetí číslo Informačního bulletinu Mrkvička pro mateřské školy zapojené do celostátní sítě mateřských škol se zájmem o ekologickou/environmentální výchovu (EV). Zároveň vám zasíláme metodickou publikaci Vyprávění starého dubu, kterou vydala Lipka, Brno. Vám, kteří jste si objednali publikaci Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu, posíláme i ji. Dík za její poskytnutí patří MŽP. Věříme, že vás obě publikace zaujmou a že v nich naleznete inspiraci pro svoji práci. V podzimním období budou krajští koordinátoři sítě Mrkvička realizovat akreditovaná regionální jednodenní setkání. Pozvánky a informace s programem obdržíte zajisté včas. Těšíme se na vaši účast. Přejeme vám do další práce mnoho síly a radosti a těšíme se na vaše případné podněty ke zlepšení naší práce či příspěvky z dobré praxe ve vašich mateřských školách. Kontakt na šéfredaktorku:
[email protected]. Blanka Toušková, koordinátorka celostátní sítě Mrkvička, SSEV Pavučina Foto Martin Kříž, SEV Chaloupky
VZDUCH JE DNES JINÝ | Hana Kolářová Vzduch je dnes jiný než před 2000 lety, složení atmosféry je dokonce jiné než před pouhými 200 lety. Oxidu uhličitého přibývá téměř půl procenta ročně, metanu celé procento. Oba jsou to skleníkové plyny, které patří mezi hlavní podezřelé z vyvolávání klimatických změn. Také obsah ozónu v atmosféře se mění – ve stratosféře, kde nám ozón vytváří deštník před nebezpečným zářením, ho v uplynulých desetiletích prudce ubylo, zato v přízemní vrstvě vzduchu, kde při vdechování škodí zdraví, ho přibývá zhruba 1,5 % ročně. Dobrá zpráva je, že například znečištění vzduchu oxidem siřičitým, ale i jinými látkami, se přece jen aspoň někde daří omezovat. Zato třeba prach, který bychom byli možná ochotni považovat za takové „normální“ znečištění, zdaleka není vždy nevinný. Jeho nejmenší částice, které ani pořádně nejsou vidět, odborníci označují jako PM2,5, protože měří méně než 2,5 μm. Právě ty proniknou při dýchání velmi hluboko do plic, až do samých plicních sklípků, a tudy do našeho těla vnášejí různé látky, které ohrožují zdraví nejen dospělých a dětí, ale dokonce i ještě nenarozených. Mohou totiž poškodit i genetickou informaci. Důležitý podíl na těchto zjištěních mají čeští vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Má tedy smysl usilovat o čistý vzduch a zajímat se o to, před kterými emisemi ho chránit přednostně. Cesta k čistšímu vzduchu může být někdy překvapivě jednoduchá: porovnání ekologických důsledků našeho výběru výrobků před nákupem nebo volba z různých dopravních prostředků (včetně vlastních nohou) před cestou atd. Můžeme v mnoha denních situacích porovnávat společně s dětmi. Skoro vždycky totiž existuje možnost volby chování třeba jen o krapánek šetrnějšího k naší báječné Zemi s jedinečnou atmosférou umožňující život. →
Hlavní téma:
VZDUCH
NÁPADY A NÁMĚTY
KRÁLOVSTVÍ VZDUCHU [2]
KRÁLOVSTVÍ VZDUCHU Lenka Hronešová Podrobný metodický popis 3. části celoročního projektu O čtyřech královstvích. Pracovní listy k projektu najdete na www.pavucina-sev.cz.
Obsah: → Co je vzduch a kdo ho potřebuje? → Co pohání vítr? (větrná energie) → Všechno lítá, co křídla má (létající živočichové) → Vítr – umělec (výtvarné hry) → Hry, pokusy, pozorování → Pokračování na str. 2
NEJEKOLOGIČTĚJŠÍ CESTA: POUŽÍVAT HLAVU [2] VYROBTE SI HEJBLÁTKA [3] KALENDÁŘ [8]
HLAVNÍ TÉMA: VZDUCH
→
NEJEKOLOGIČTĚJŠÍ CESTA: POUŽÍVAT HLAVU Připravila Hana Kolářová s využitím uvedených zdrojů
NÁPADY A NÁMĚTY KRÁLOVSTVÍ VZDUCHU Lenka Hronešová Celoroční projekt: O čtyřech královstvích – pokračování ze str. 1.
Zboží a výrobky, které si kupujeme, se různě podílí na znečištění prostředí, na spotřebě surovinových a energetických zdrojů. Tady platí velice nekonzumní zásada: spotřebovávat co nejméně, ale v co nejvyšší kvalitě. Přitom do kvality se počítá i vliv na životní prostředí, který v mnoha případech znamená právě znečišťování ovzduší. Některé výrobky jsou neekologické už ze své podstaty: například automobil. Ideální ekologický automobil nespotřebovává benzín, nečoudí, je lehký, vyroben z recyklovatelných materiálů, nehlučí, nezabírá místo v ulicích, nepotřebuje nové široké dálnice, nezabíjí. Tato kritéria splňuje snad bicykl, ale zatím žádné auto. Můžeme tedy mít auta, která poškozují lidské životní prostředí více nebo méně, ale v žádném případě auta „ekologická“. Za ekologické výrobky se zkrátka obvykle označuje to, co ve srovnání s jiným obdobným zbožím udělá v přírodě nejmenší škodu. Tak tedy auto s katalyzátorem je lepší nežli bez něho, kotle ústředního vytápění mají různě vysoké emise, nátěrové barvy obsahují různě škodlivé chemikálie, recyklovaný papír je lepší nežli papír ze dřeva. Ekologický spotřebitel však dává přednost kolu nebo autobusu, svůj dům izoluje, aby protopil co nejméně, natírá jen to, co opravdu musí, a na papír píše z obou stran. Dává si pozor, aby nesklouzl do pasti ekologického plýtvání: když si koupí novou žárovku-úsporku, která spotřebuje čtyřikrát méně proudu, nenechá ji svítit čtyřikrát déle. Nejzelenější chování vůbec není totiž vůbec vidět. Odhodit papír na zem je barbarství, odhodit jej do popelnice je normální, dát jej do sběru je dobré, ale nejlepší je vůbec vyhnout se nákupu zbytečného papíru. Vybráno ze stránek www.ekospotrebitel.cz, které provozuje Rosa – společnost pro ekologické informace a aktivit, o. p. s.
Tématu Vzduch bylo věnováno celé číslo časopisu Bedrník, který pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER. Bedrník je sice určen především pro učitelky a učitele základních a středních škol, ale je v něm vždy soustředěna řada informací k jednotlivým tématům čísel, odkazů na literaturu i praktických námětů, z nichž některé jsou využitelné i pro práci s mladšími dětmi. Bedrník č. 2006/1 na téma Vzduch najdete na internetové adrese: http://www.pavucina-sev.cz/b_bedrnik.htm.
2
Námět: Království vzduchu Kde: Na zahradě, na vycházce, ve třídě Kdo: Děti s učitelkou, děti s rodiči NÁMĚT 1: POHYB VZDUCHU
Pokusy, pozorování → Děti vyfukují přes oko stočené z květinového drátku mýdlové bubliny (saponátový roztok 1:1) a pozorují jejich pohyb na různých místech (venku, nad radiátorem, mezi dveřmi…) – bubliny se pohybují díky proudění vzduchu! → Určujeme směr větru pomocí větrné korouhvičky či větrného pytle nebo připevníme na klacíky lepicí páskou natrhané pruhy papíru. Výroba větrníku → Čtverec z tužšího papíru potřeme klovatinou a zapustíme do ní barvy. Úhlopříčky nastřihneme směrem do středu, vzniklé cípy přehneme napřeskáčku do středu a přibijeme delším hřebíkem na klacík (pod hlavičku hřebíku nejdříve navlékneme větší korálek). → Děti s větrníkem pobíhají a vykonávají různé pohyby, nakonec jej mohou připevnit za okno. NÁMĚT 2: VŠECHNO LÍTÁ, CO KŘÍDLA MÁ
Živočichové ve vzduchu → Vyjmenujeme s dětmi všechny živočichy pohybující se ve vzduchu (ptáci, savci – netopýr, hmyz). → Vyrábíme tyto živočichy různými technikami s využitím přírodního a odpadového materiálu, zavěsíme do prostoru a pozorujeme. → Blíže se seznámíme s životem těchto živočichů. Lidské výtvory ve vzduchu → Co ještě lítá? A jak se to udrží ve vzduchu? → Povídáme si s dětmi o různých možnostech létání. (Jaký pohon neznečišťuje vzduch?) → Skládáme papírové vlaštovky. NÁMĚT 3: DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY
Didaktická aktivita → Ukážeme dětem obrázky různých dopravních prostředků (můžeme využít pracovní list). → Společně si povídáme o tom, jak se pohybují – který z prostředků potřebuje naše svaly a který má motor? Který z nich
znečišťuje vzduch a který ne? Jak se ve vzduchu pohybují ptáci? → Pokusíme se seřadit obrázky podle toho, jak velký podíl mají na znečištění vzduchu. → Kde bývá nejméně znečištěný vzduch a kde nejvíce? Co může udělat každý z nás pro to, abychom dýchali čistý vzduch? Vadí znečištěný vzduch i rostlinám a živočichům? → V pracovním listě (na www.pavucina-sev.cz) zakroužkujte dopravní prostředky, které znečišťují vzduch, a následně je spojte od nejméně po nejvíce znečišťující. Pohybová aktivita, spolupráce → Hrajeme si na auta: děti se rozdělí do dvojic podle klíče, který jim zadáme (stejně velcí, mladší + starší, děvče + kluk…). → Dvojice se postaví za sebe – vpředu je auto, vzadu řidič. → Řidič vezme „auto“ za ramena, to zavře oči a nechá se postrkovat. → Nejdřív děti necháme „jezdit neřízeně“ – „auta“ troubí, vrčí – dělají rámus. „To je rámusu a dopravních nehod!“ → Určíme pravidla: řidič řídí – zodpovídá za auto, musí dodržovat dopravní předpisy. Pokud do někoho vrazí, musí účastníci nehody do nemocnice (sednou si stranou). Reagují na povel červená, oranžová, zelená. V průběhu hry se dvojice vymění (řidič – auto). Shrnutí: Řidiči zodpovídají za bezpečnost dopravy. Každé auto má výfuk. Kolik aut tu bylo? Kdyby všichni z aut nastoupili do vlaku, byl by vzduch čistší – vlak má jen jeden motor – komín! Další náměty: → Vlak – všechny děti vystoupí z aut (viz předešlá aktivita) a zapojí se jako vagonky za paní učitelku – lokomotivu. → Loďka – sedíme a pádlujeme – kánoe, veslujeme – pramice… → Kolo – leh na zádech – šlapeme, jedeme z kopce – zvedneme hlavu, rukama mačkáme brzdy, nohy jsou zvednuté… NÁMĚT 4: VÍTR – UMĚLEC
Výtvarné hry → Natrháme dlouhé proužky papíru. Připevníme je na větvičky, na plot, na stromy – pozorujeme, jak si s nimi vítr hraje, kreslíme rukou do vzduchu pohyb, který pozorujeme. → Na velký balicí papír volným pohybem kreslíme pohyb větru (štětcem a barvou, tuší, uhlem…).
→
VYROBTE SI HEJBLÁTKA Hana Zachová, SEV Ostrůvek Vzduch – to je přece taky vítr... draci a větrníky a zvonkohry a různá „hejblátka“. Na jedno jsem si vzpomněla. Dělávali jsme si jej pravidelně na podzim a pořádali soutěže, komu „doběhne“ nejdál. Závodní dráha bývala většinou silnice, nebyl takový provoz (alespoň u nás na vesnici) jako dnes. Výroba je velice jednoduchá – přikládám fotky. Jen podotýkám, že je lepší nějaký pevnější papír (klasický tvrdý výkres se při větším průměru kolečka prohýbá). Další jednoduchý výrobek, který uvede do pohybu vzduch: papíroví hadi na špejli (my ji zapichujeme do brambory). Jakmile začne topná sezóna, už je máme na radiátoru... Foto autorka
→ Prsty namočíme do suché hlinky (strouhaného pastelu…) a volným pohybem na papír napodobujeme, jak nás vítr hladí po tvářích, jak se dotýká květin, trávy, našich vlasů… → Pouštíme listy po větru – namočíme list do barvy, položíme jej na okraj pruhu papíru tak, aby mohl vítr list posunovat po cele ploše (nebo do listu foukáme) – vzniklé cestičky pozorujeme, případně dokreslujeme, kresebně si s nimi hrajeme. → Na mokrý papír rozfoukáme barevnou hlinku (jedním směrem, více směry atd.), necháme zaschnout, domalujeme pohyb větru/vzduchu atd. → Jakou barvu má vzduch? Jakou cenu? Závěrečná akce a další náměty → Ze všech výrobků a starých záclon nebo bílé gázy vytvoříme Království vzduchu. → Pouštíme po větru různá semena – která z nich dobře létají? Proč? → Pozorujeme na vycházce stromy ve větru, vodní hladinu, pohyb mraků… → Děti s rodiči vyrábějí a pouštějí draky. → Povídáme si s dětmi o znečištění vzduchu. (Jak znečištění vzniká a jak tomu předcházet? Jaký vliv má znečištěný vzduch na naše zdraví?)
↑ Pracovní list Království Vzduch – najdete ho též v elektronické podobě na www.pavucina-sev.cz.
VYZKOUŠEJTE VĚTRNÍK Kateřina Řeháková, Lipka Nevidíme ho, ale setkáváme se s ním skoro každý den – může to být osvěžující lehký vánek v letním horku i ničivá vichřice. Tam, kde nejsou lesy a vítr se může rozběhnout po krajině velkou rychlostí, se sází větrolamy – řady stromů, které vítr zabrzdí. Jeho sílu ale dokážeme také využít. Na kopcích a v oblastech, kde hodně fouká, stavíme větrné elektrárny jako zdroj energie nezatěžující přírodu. Vyrobte si větrník, abyste mohli s dětmi zkoumat, jak moc vítr fouká kolem vaší školky. Vyzkoušejte ho na volné ploše, mezi domy, za kmenem stromu nebo v lese. A věděli jste, že i vítr má svůj svátek? Mezinárodní den větru slavíme 15. června. Užitečné informace o větrné energetice najdete například na webových stránkách České společnosti pro větrnou energii www.csve.cz.
INFORMAČNÍ BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁJMEM O EKOLOGICKOU VÝCHOVU MRKVIČKA | ČÍSLO 3 | ROČNÍK 3 | SRPEN 2010
3
NÁPADY A NÁMĚTY
→
POKLADY ZAHRADY ŽIVÁČKŮ Kolektiv MŠ v Uničově, J. z Poděbrad Rozmary počasí nás provázely i 6. 5. 2010, kdy se v naší MŠ v Uničově, J. z Poděbrad, konal seminář Poklady zahrady živáčků. Navštívilo nás dvacet kolegyň a mezi nimi také zástupkyně z odboru životního prostředí Městského úřadu Uničov. Účelem bylo předat naše zkušenosti z budování školní zahrady a přiblížit jim, jak umožňujeme dětem aktivní vnímání přírody a její ochrany. Deštivé počasí způsobilo, že velká část programu byla situována do budovy. V ukázkové práci s dětmi učitelky poskytly spoustu nápadů a námětů pro prožitkové učení. Také výtvarná galerie ukázala, jak se zážitky dětí z přírody odrážejí v estetickém cítění a vyjadřování. V promítané fotodokumentaci školy si kolegyně vytvořily představu, jak velký kus práce byl na této zahradě vykonán od podzimu 2006, zhlédly i část našich aktivit s dětmi z let 2007–2010, které se uskutečnily v zahradě. Další záběry nastínily projekty z oblasti
EVVO, které děti prožívaly v lese, v parku, na poli či u vody, a to v různém ročním období. Před polednem déšť ustal, a tak jsme mohli vyjít i do zahrady. Učitelky ocenily v jakém klidném a příjemném prostředí se tato velká zahrada nachází, jak je intenzivně využívána při výchovně vzdělávací práci. Z její úpravy viděly, že je výsledkem práce nadšeného kolektivu z řad učitelek a provozních pracovnic školy, také brigádnické a sponzorské pomoci rodičů a přátel naší školičky a vyzvednout je třeba i pracovníka, který zde v poslední době vykonává veřejně prospěšnou práci pro město. Učitelky zakončily seminář dobrým obědem v restauraci U Gurmána, kde o ně bylo dobře postaráno. Věříme, že i přes deštivý den se jim u nás líbilo a budou na tento den rády vzpomínat. Oba příspěvky zaslala Helena Nováčková, SEV Sluňákov
Děkujeme všem, kdo nám do Mrkvičky napsali, a dělíme se s ostatními o dopis z MŠ Brouček v Prackovicích nad Labem. Těšíme se i na vaše čtenářské náměty. Posílat je můžete na adresu SSEV Pavučina (na zadní straně v tiráži) nebo e-mailem na adresu
[email protected].
ZELENÉ OKÉNKO V Zeleném okénku vám nabízíme tipy a nápady, jak na to, aby provoz vaší mateřské školy byl šetrný a ohleduplný k životnímu prostředí. Čerpáme z praxe školek v Chrudimi, kde ve spolupráci s Ekocentrem Paleta postupně zavádějí řadu ekologicky i ekonomicky šetrných opatření. EKOLOGICKÝ ÚKLID V MATEŘSKÉ ŠKOLE Alena Vařejková, Ekocentrum Paleta Pardubice, www.paleta.cz Máme tu začátek nového školního roku. Jistě už máte ve své školce vše připraveno na přivítání dětí po prázdninách. Vše se leskne a voní čistotou… Ale současný ideál čistoty a úklidu není vždy v souladu se zodpovědným přístupem k životnímu prostředí. Při úklidu, čištění a praní se používají chemické čistící prostředky, často zbytečně agresivní, při dávkování „od oka“ mnohdy převyšující koncentraci doporučenou výrobcem. Tyto prostředky se pak s vodou dostávají do čistíren odpadních vod a často i dále do potoků a řek. Kromě toho používání čisticích prostředků může způsobit kožní nebo dýchací problémy úklidového personálu i dětí v mateřské škole. Přitom tato chemie nezaručí vždy dostatečně odstranění nečistot a dojem čistoty navozuje často leskem a vůní. Působení chemie je možné nahradit a většinu nečistot odstranit k přírodě i k nám šetrnějšími prostředky, delší dobou působení prostředku, vyšší teplotou a mechanickým působením. Velký efekt přináší i používání moderních materiálů, především mikrovlákna, a metod úklidu. Co se týká legislativních požadavků na úklid ve školských zařízeních, školský zákon (zákon č. 410/2005 Sb.,
odst. 22) stanoví četnost úklidu a dezinfekce, nikoli druh čisticích a dezinfekčních prostředků. Krajské hygienické stanice pak vyhlašují pravidla dezinfekce v případě epidemií a karanténních opatření. Při běžném provozu je tedy jen na vás, jaký způsob úklidu si ve své školce zvolíte. Pro ekologický úklid platí tyto hlavní zásady: 1. Používejte opatření, která předcházejí znečištění. → instalujte dostatečně velké rohože a čistící zóny u vstupů do budovy (každá noha by se měla dotknout rohože dvakrát), výrazně tím omezíte znečištění podlah (až o 80 %) a tím i nutnost častého úklidu 2. Omezte škálu a množství použitých čisticích prostředků. → používejte jen prostředky nezbytně nutné (na nádobí, na podlahy, na okna, na nábytek, na sanitu, dezinfekce) → používejte jen nezbytně nutné množství čisticího prostředku, dodržujte dávkování uvedené výrobcem, používejte ředící lahve, dávkovače, odměrky → používejte mechanické rozprašovače, připravíte si jen tolik roztoku, kolik potřebujete, nemusíte nic vylévat → omezte používání čisticích prostředků obsahujících chlór na nezbytnou míru → vylučte nebo výrazně omezte používání silných kyselin (kyselina
SLUNÉČKO SEDMITEČNÉ
Kulaté sluníčko rozdělíme maličko a přidáme čepičku, dvě anténky na špičku. Tři nožičky nalevo, tři nožičky napravo. Ještě tečky na záda, aby byla paráda. Leť slunéčko sedmitečné – asi budeš užitečné. 4
LESNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA fosforečná, chlorovodíková) → vylučte používání chemických vůní, místo nich lze dobře vyvětrat a použít přírodní rostlinné silice (v aromalampě nebo rozprašovači), případně vonné sáčky s levandulí nebo jinou aromatickou bylinou → při praní vylučte používání aviváže, snižuje savost prádla a může být alergenem; aviváž můžete nahradit octem, při správném dávkování není ocet z prádla cítit, prádlo bude měkké na omak a zbavené zbytků pracích prostředků a zároveň ošetříte pračku proti usazování vodního kamene a zbytků pracích prostředků 3. K úklidu používejte ekologicky šetrné čisticí prostředky a metody. → používejte vhodné mechanické pomůcky (mopy a utěrky z mikrovlákna), vhodnou techniku úklidu (skládání utěrky, mopování „v rámečku“, stěrkování) → používejte přírodní prostředky, jako je ocet, kyselina citronová, soda nebo přírodní mýdlo → nakupujte a používejte čisticí prostředky z kategorie Ekologicky šetrný výrobek (EŠV) → nakupujte čisticí a prací prostředky ve velkých baleních, náhradních baleních a koncentráty, snížíte tak množství odpadů z obalů, nemusíte tak často nakupovat → dávejte přednost tuzemským výrobkům, nakupujte u místních dodavatelů nebo chráněných dílen
Úklid vám může zjednodušit i používání systému barevného kódování úklidových pomůcek. Jednotlivé pomůcky odpovídají barvou určité části budovy a jejich používáním můžete účinně předejít přenosu nežádoucích látek (např. mezi toaletami a třídami). Červená barva přísluší WC, žlutá je pro koupelny a umývárny, zelená pro kuchyň a modrá pro úklid běžných prostor. Tato opatření povedou k tomu, že vaše školka bude čistá a voňavá, její provoz bude zase o něco šetrnější k našemu životnímu prostředí, a navíc časem zjistíte, že i finanční náklady na úklid budou o něco nižší. Aktuální informace o čisticích a pracích prostředcích s českou certifikací Ekologicky šetrný výrobek najdete na www.ekoznacka.cz. Další informace o ekologicky šetrném úklidu najdete na: → www.veronica.cz/uklid/ – stránky Ekologického institutu Veronica Brno věnované ekologickému úklidu → www.uklid.to – Česká asociace úklidu a čištění → www.ekospotrebitel.cz – stránky o ekospotřebitelství s praktickými radami → www.ekoporadna.cz – stránky Sítě ekologických poraden
Joseph Cornell (nar. 1950, USA) je významnou osobností „první vlny” environmentální výchovy. Vyvinul oblíbenou a hojně využívanou metodiku pro aktivity s dětmi v přírodě. Kniha Sdílet přírodu s dětmi1 byla přeložena do dvanácti jazyků2 a je základem řady programů s dětmi v přírodě. Není tedy divu, že Cornellovy metody a myšlenky jsou využívané v praxi lesních mateřských škol. Na stáži v německých lesních mateřských školách (LMŠ) jsem se nejednou setkala s jejich různými provedeními. Zde budou po úvodním seznámení se základním záměrem Cornellovy metodiky popsány některé konkrétní metody přizpůsobené věkové kategorii 3–7 let využívané v LMŠ. nd
1 Cornell, J. (1998): Sharing nature with children, 2 edition. Kanada: Dawn Publications. 2 V českém jazyce dosud publikována nebyla
→
5. ČÁST: VYUŽITÍ METODIKY JOSEPHA CORNELLA (NEJEN) V LESNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLE Tereza Vošahlíková V Německu je dílo Josepha Cornella považováno za jeden ze základních pramenů tzv. zážitkové pedagogiky. Zážitek je v Cornellově pojetí cestou k poznání přírody. Cornell označuje proces učení zážitkem pojmem “flow,” který můžeme chápat jako plutí, sladění se. Flow stav známe, když se plně soustředíme na nějakou aktivitu, jsme pohlceni činností v každém jejím detailu. Ne náhodou je významným prvkem zážitkové pedagogiky lezení na lanech. Ačkoli sám Cornell tyto aktivity nezařazuje, zážitek na laně v korunách stromů je dobrým příkladem pro porozumění flow stavu. Pro většinu lidí je lezení ve výšce intenzivní a plně pohlcujícící, tedy navozující flow stav, v němž silně prožíváme každý moment. Takový stav Cornell považuje za ideální způsob poznávání přírody. Je intenzivní, aktivizující a podle Cornella vede k porozumění procesům v přírodě, z něhož odvozuje vůli ji chránit.1 Při pobytu v přírodě pedagog může určitými kroky pomoci dětem „ponořit se“ do prožitku, tedy podpořit flow učení. Je pochopitelné, že takový krok nelze autoritativně nařídit. Klíčový je proto přístup pedagoga k dětem. Cornell (2006 str. 35–39) shrnuje doporučení pro práci s dětmi následovně: 1 | méně učte a více sdílejte 2 | buďte vnímaví 3 | udržujte koncentrovanou pozornost 4 | nejdřív nechte dívat se a prožít, pak mluvte 5 | celý zážitek naplňujte radostí Cornellovy metody jsou zaměřené zejména na pozorování a radost z pobytu v přírodě. Pro program s dětmi v přírodě na bázi flow učení navrhuje čtyři stupně zážitku od úvodního vzbuzení nadšení k závěrečnému sdílení příběhů. Pro každý stupeň pak vyvinul řadu metod. Zde si představíme pro každý stupeň jednu metodu, využívanou v lesních MŠ. Prvním stupněm flow učení je vzbudit nadšení. Tento stupeň je 1 Cornell zastává filosofii „jen ten, kdo přírodu zná, ji také může chránit“.
založen na dětské potřebě hrát si. Je obvykle spojený s čilou aktivitou, má dynamický průběh. Příkladem této aktivity je hra Netopýr a můry. Lze ji hrát již s dětmi ve věku tří let, a to za každého počasí. Děti vytvoří kruh, jedno jde doprostřed a představuje netopýra. Hráč – netopýr má zavázané oči, protože netopýr létá v noci a neorientuje se zrakem, ale sluchem. K netopýrovi „přiletí” do kruhu 3–5 nočních můr. Netopýr vysílá signál (starší děti lze seznámit s pojmem ultrazvuk) tím, že zavolá „netopýr.” Na to se mu každá můra ozve zavoláním „můra.” Netopýr tak ví, kterým směrem letět, a můry chytá. Po ulovení všech můr se děti v rolích střídají. Pokud je lov poslední můry zdlouhavý, lze zmenšit kruh. V aktivitě jde zejména o pohyb a radost ze hry. Po vzbuzení nadšení následuje fáze koncentrované pozornosti. Je to fáze, kdy se děti otevírají novým zkušenostem při zaměření se na konkrétní činnost. Oblíbenou metodou je hra Kolik zvuků. Děti sedí na zemi2, mají zavřené oči a připravené ruce. Čekají, až uslyší předem určený zvuk, obvykle se začíná zpěvem ptáka. Jakmile uslyší zpěv jednou, zvednou ruku. Když jej slyší podruhé, zvednou druhou. Na pokyn pedagoga děti otevřou oči (děti s oběma rukama nahoře již obvykle otevřené mají) a vidí, kolik kamarádů slyšelo zvuk. Se staršími dětmi lze hrát hru déle, místo zvedání rukou ukazují na prstech ruky, kolikrát slyšely zvuk. Následuje povídání o tom, zda byl zpěv blízko či daleko, hlasitý či tichý, případně komu přesně patřil. Zejména na jaře se lze zaměřit na hlas patřící určitému druhu ptáka. Dovednost poznat ptáky podle zpěvu je u dětí z lesních MŠ skutečně obdivuhodná. Zajímavé je také porovnání zážitků z této hry při poslechu zvuků v lese a ve městě. Další fází flow učení je nezprostředkovaná zkušenost. Jejím cílem je prohloubit poznání a podpořit intuitivní porozumění situaci. Metodou, která navazuje na před2 V LMŠ jsou na sezení využívány nastříhané karimatky, které si děti obvykle nosí připevněné na batůžku
INFORMAČNÍ BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁJMEM O EKOLOGICKOU VÝCHOVU MRKVIČKA | ČÍSLO 3 | ROČNÍK 3 | SRPEN 2010
5
PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE chozí je hra na Ptačí řeč. Děti se snaží napodobit hlas ptáka, kterého slyší, a čekají, zda se jim opět ozve, poté zvuk opakují. Je proto vhodné, když se děti podle předem určeného pravidla střídají3, také je možné, aby zpívaly společně. Zpívání lze nahradit i rytmickým „pššš-pš-pš-pššš“. Děti u této aktivity vydrží až překvapivě dlouho, plně se ponoří do prožitku „mluvení ptačí řečí”. Jejich citlivost pro zvuky v přírodě se zvyšuje s pocitem vzájemného porozumění. Zároveň s sebou tato aktivita přináší prožitek ticha, který může být zejména pro děti z města výjimečný. Poslední fází Cornellova flow učení je sdílení příběhů s ostatními. Konkrétně je myšleno sdílení příběhů lidí, kteří zásadním způsobem ovlivnili situaci, v níž se nacházíme, nebo souvisí s děním kolem nás. V lesní MŠ jsem se setkala s vyprávěním příběhů ochranářů přírody, poutavě popisujících péči o les a živočichy v něm žijící. Na vyprávění pak mohou navázat děti, které zažily něco podobného. Vyprávění s dětmi (tzv. ekonaratologii) u nás rozvíjí např. Kateřina Jančaříková. V Cornellově pojetí tvoří výše popsané metody logický celek tzv. flow učení, kde pedagog záměrně navozuje intenzivní prožitky. V praxi LMŠ se často setkáme se zařazením jednotlivých metod do programu podle přání dětí, vhodné situace nebo jako jedné z aktivit v rámci tematicky zaměřené činnosti. Cornellovy metody jsou jednoduché a ověřené dlouholetou praxí. Při náhodném zařazení pouze dílčích metod může být oslaben jejich potenciál pro navození flow stavu. V každém případě je pro pedagogy lesních mateřských škol Cornellova metodika dobrým a osvědčeným zdrojem inspirace. Text byl publikován na portálu www.rvp.cz. 3 v LMŠ se např. osvědčil kamínek, který znamená “máš slovo”
6
O MARŤÁNKOVI | 10. ČÁST PhDr. Marek Herman,
[email protected], Marťan je malý človíček, který přiletěl z Marsu na Zem. Neposlouchá velká slova ani nevěří statistickým tabulkám. Ale zajímá ho, co lidé skutečně dělají, spíše než co říkají, že dělají. „Marťanština“ ukazuje věci, jaké opravdu jsou. A je dobré vědět, že každý z nás máme svého malého marťana uvnitř své duše. O ČEM TO BUDE DNESKA: o benzínu, který zničehonic došel, o ženě, která si vždycky zas a znova najde ochmelku, aby jí kazil život, a krutosti 71. informace neboli o tom, že se lidé nechovají rozumně, ale spíše podle vnitřního scénáře, který jim do hlavy vtiskli jejich rodiče... KLETBA PORAŽENÉHO
Vnitřní svět dítěte se neutváří někde v „laboratoři“, ale každodenním vzájemným kontaktem se svými lidmi a prostě a jednoduše společně stráveným časem. Během obyčejných dnů převažujícím způsobem našeho chování vpisujeme do duše dítěte vzorce, které ho budou po celý další život ovlivňovat. Ukážeme si teď jeden z klíčových mechanismů, jak se dá z dítěte vychovat poražený. Neboli jak si dítě o sobě vytváří nesprávný obraz a jak se u něj budují tzv. negativní scénáře. Dělá se to například takto: → Máma řekne dítěti: Nepij horký čaj – musíš chvilku počkat a foukat, jinak si spálíš jazyk. Dítě neposlechne – nepočká, nefouká, napije se horkého čaje a spálí si jazyk. → Máma řekne: Když buchtu zapiješ studeným mlékem – bude se ti to lépe polykat. Dítě zapije buchtu studeným mlékem a lépe se mu polyká. → Máma řekne: Když si vezmeš teplou bundu – neprofoukne tě vítr. Dítě si vezme teplou bundu a neprofoukne ho vítr. A takhle mu řekne padesát, šedesát, sedmdesát informací a všechny budou pravda. Přesněji řečeno – všechny předpovědi se splní. A teď si představte, že sedmdesátou první informací bude: „…ty nikdy nic nedotáhneš do konce...“ A víte, co se stane? Dítě poslechne – vyplní tu předpověď a později ve svém životě nebude skutečně nikdy nic dotahovat do konce. Ve škole mu bude každoročně unikat vyznamenání o jedinou dvojku, v práci těsně před dokončením velkého projektu nepochopitelně onemocní, provede rekonstrukci celého bytu, ale spárování obkladů v koupelně zůstane nedokončeno… Bude se večer co večer sprchovat, každý den bude mít svůj nedodělek na očích, ale nikdy se neodhodlá,
aby s tím něco udělal, protože hlas matky v jeho hlavě bude silnější než všechny racionální argumenty... Každé dokončení, každý slib ho bude stát spoustu energie, a často se mu nepodaří věci dokončit nebo dodržet slovo. Na pozadí má totiž posazenou onu větu: „Ty nikdy nic nedotáhneš do konce…“ A co se tak asi může stát, když vám vaše matka bude příležitostně opakovat „zmiz mi z očí“, „ty máš obě ruce levé“ anebo třeba „já ti ten mozek vymlátím z té tvojí blbé palice“? Ale ono stačí i opakované a vytrvalé a lehce jedovaté „dneska nemám čas, myšáčku…“. Myslím, že to není tak těžké předpovědět. Samozřejmě poslechnete hlas své matky a později hlas ve své hlavě, a to i za cenu, že by se z vás měl stát alkoholik, že byste měli utratit všechno své jmění, nebo byste se měli zabít. Jinými slovy, i za cenu, že to bude pro vás nevýhodné, sebepoškozující, nebo dokonce sebezničující. A jak se u toho asi budete cítit? Jak se může cítit člověk, který naplňuje svůj negativní scénář? Dost bídně – je to smutný, bolavý a sebeobviňující svět. Potřebujete si o sobě myslet špatné věci, například: jsem hloupý, jsem budižkničemu, jsem na obtíž, jsem zmetek, nic pořádného neumím, anebo zvlášť tvrdá varianta – nic dobrého si vlastně nezasloužím… A na základě toho se budete cítit zle. Ale matka ve vaší hlavě bude spokojená. A tím vlastně dosáhnete svého zisku. „Ziskem“ je totiž u poraženého potvrzení, že je skutečně špatný, neschopný a budižkničemu. To špatné je vlastně zisk. Jen tak vás matka a její hlas, který nosíte ve své hlavě, neopustí.
chtěli se svým dítětem vycházet. Prověří vás desítky, stovky obyčejných situací během zdánlivě nekonečných dní. Je to kouzlo a krutost 71. informace. Záleží na vás, jak vyzní. Rozhodněte se.
KOUZLO A KRUTOST 71. INFORMACE
Příklad s benzínem a prázdnou nádrží výborně ilustruje další mimořádně důležitou informaci: člověk se ve svém životě zpravidla nechová racionálně, ale scénářově. Toto zdánlivě jednoduché tvrzení může být odpovědí na prapodivné, nelogické nebo evidentně nevýhodné chování lidí v našem
Záleží na vás, jakou informaci použijete jako sedmdesátou první. Záleží na vás, čemu vaše dítě uvěří. Záleží na vás, jestli začnete časem víc a víc slevovat ze svých předsevzetí o tom, jak dobře byste
BENZÍN, KTERÝ ZNIČEHONIC DOŠEL…
Výborným příkladem, který nám pomůže pochopit to nutkavé scénářové chování, je situace, kdy člověku dochází v autě benzín. Je totiž jasné, že taková situace se vždy chystá dva až tři dny předem… Člověk se dívá na ručičku palivoměru a „plánuje“, že „už brzy“ doplní benzín, ale neudělá to. Ve skutečnosti je nemožné, aby benzín došel zničehonic a právě teď. Vždy je to událost, ke které dochází postupně a pomalu se připravuje. Při každém sednutí za volant je ručička palivoměru přímo před námi a my máme v každém okamžiku možnost pozorovat, jak se blíží k nule. Všechny informace máme přímo před nosem. Moderní auta nám dokonce přesně ukazují i počet kilometrů, který ještě ujedeme. A přesto… přesto je nakonec nádrž prázdná a auto zastaví: je to totiž předem naplánovaná scéna ve scénáři poraženého. Mnoho vítězů projede životem, aniž by jim benzín došel. Anebo jim jednou dojde, ale oni se z této zkušenosti poučí tak, aby se již stejná situace neopakovala. Na opačné straně se mnoho poražených znovu a znovu diví nad prázdnou nádrží nepojízdného auta někde uprostřed polí: „Jak se mi to zase mohlo stát?!!?“ ČLOVĚK SE NECHOVÁ RACIONÁLNĚ, ALE SCÉNÁŘOVĚ
POMOCNÍCI okolí. Díváte se na situace, jak si lidé úplně zbytečně a opakovaně komplikují život, už na první pohled řeší své problémy naprosto nevhodnými způsoby a vás napadá stále jedna a tatáž otázka: proč to ten člověk dělá? Odpověď je jednoduchá: protože lidé se nechovají racionálně, ale scénářově. Chovají se podle toho, jaký jim rodiče vtiskli scénář. JSEM JÁ TO ALE BUDIŽKNIČEMU, VIĎTE?
A protože někteří lidé mají v hlavě scénář převrácený neboli NEGATIVNÍ, musí naplnit jeho negativní příkazy. Proto se chovají tak, aby sobě nebo lidem okolo sebe dokázali, že za nic nestojí. Potřebují mít problémy a nepříjemnosti, aby mohli být spokojeni. Potřebují přesvědčovat sebe i ostatní, že jsou poražení. Někde na pozadí jim neustále vyvstávají věty typu: → jsem budižkničemu → není na mě spolehnutí → nezasloužím si nic dobrého → nemůžu odpočívat → nebo… ať se snažím jakkoli, nakonec to stejně podělám… atd. atd. Když takového člověka pozorujete, tak jeho chování a usilování vám opravdu zdánlivě nedává smysl. Slibuje, co nemůže dodržet, důvěřuje nespolehlivým lidem, vrhá se po hlavě do věcí, které jsou evidentně předem odsouzeny k nezdaru. Může nás napadnout něco jako „vždyť si tak evidentně komplikuje život“ nebo „vždyť je sám proti sobě“… Musíme si ale uvědomit jednu důležitou věc: člověka s negativním scénářem neopustí jeho matka v hlavě jen tehdy, když ten negativní scénář bude důsledně plnit. Při pohledu zvenčí to sice může vypadat, že „prohrává“, ale pro poraženého je prohra vlastně výhrou… Marťansky bychom si motivy chování mohli přeložit takto: → aby mě matka neopustila, nesmí na mě být spolehnutí → když se mi nebude dařit, moje matka mě neopustí → aby mě moje matka neopustila, nemůžu odpočívat a musím do úmoru dřít → aby si mě moje matka všimla, musím být smutný → když to nakonec podělám, přijde moje matka
JSEM TAK RÁDA, ŽE TOLIK PIJEŠ!
Jeden příklad za všechny: žena, kterou trápí manžel alkoholik a celá ulice ji každý večer při nervy drásajících scénách lituje: „Taková hodná ženská a takového grázla si vzala.“ Manžel se po 10 letech úspěšně upije k smrti a ona se po čase znovu vdá. A k překvapení všech si znovu naprosto neomylně vybere alkoholika. Kdyby se obrazně řečeno postavila na náměstí a před ní stál třísethlavý dav mužů a mezi nimi jeden jediný alkoholik, tak ho pozná. Pozná ho mezi všemi, protože ji bude neodolatelně přitahovat. A opravdu: už před její druhou svatbou bylo naprosto jasné, že nový partner hodně pije, a dokonce ji občas i bije. „Nevadí,“ řekne si žena se scénářem poraženého, „myslím, že mě má rád a tentokrát to určitě vyjde.“ Kdyby se chovala racionálně, nikdy by si po své první zkušenosti nevzala znovu evidentně riskantního partnera. Prostě ne. Protože ale naslouchá svému vnitřnímu hlasu, který jí přikazuje prohrát, nedbá na žádné varovné signály a neomylně se znovu řítí do dalšího neštěstí. Poslouchá totiž ten hlas ve své hlavě. Ten, který jí tam vložili matka s otcem v době, kdy jí bylo méně než šest let. Ten, který dlouhé roky našeptává: „Nestojíš za nic, nic pořádného si nezasloužíš…“ Anebo: „Jsi stejná jako já, a nakonec tak i dopadneš!“ „No, tak to jste to do nás pěkně našil,“ řekl mi jeden student na fakultě po přednášce o scénářích. „No, našil. Ale jenom proto, abyste tomu uměli čelit anebo dokonce úplně vyhnout.“ Přeju dobré dny s vaším vnitřním marťánkem. Příště vám nabídnu protikouzlo proti těm všemocným rodičovským kletbám. Je obyčejné, jednoduché, ale spolehlivě funguje. ↓ Dovolte, abychom vám představili autora oblíbeného seriálu o Marťánkovi: Marek Herman. Foto Iva Koutná
→
V této rubrice vás Mrkvička informuje o publikacích, metodických materiálech a pomůckách, které mohou být užitečné pro realizaci ekologické výchovy ve vaší mateřské škole. Rádi přidáváme i odkazy na webové stránky či organizace, které realizují či podporují ekologickou výchovu předškolních dětí, nebo pozvánky. Připravily Hana Kolářová, Iva Koutná a Jana Modrá LESNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY A ŠKOLNÍ ZAHRADY A HŘIŠTĚ V PŘÍRODNÍM STYLU
Praktický seminář pro pedagogy a zřizovatele mateřských škol Termín konání: 15. září 2010 od 9.00 do 16.00 Místo konání: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, zasedací sál 081 – budova C, Karmelitská 7, Praha 1 Pořadatelé: Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Organizační zajištění a registrace účastníků: APUS, o. s., Erika Smrtová (tel. 724 159 899; e-mail
[email protected]), Zdenka Kováříková (tel. 724 159 870; e-mail
[email protected]) V dopolední části seminář představí koncept lesních mateřských škol z pohledu podmínek v České republice. Budou představeny zejména prvky, které lze využít při běžné MŠ, a předpoklady jejich realizace. V odpolední části se seminář zaměří na dětská hřiště v přírodním stylu a představí zejména příklady dobré praxe z Německa. Seminář navazuje na publikace Ekoškolky a lesní mateřské školy a Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu, které Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2010. Zdroj: MŽP PUTOVÁNÍ SKŘÍTKA JAVORNÍČKA ZA HOCHWALDSKÝM MUŽÍČKEM
světě, který se vůbec nepodobal žádnému známému místu. Nevěděly, že je čekají dlouhé dny, které přinesou strasti, ale i zajímavé a nevšední zážitky. Potkají spoustu zvířátek a jiných bytostí, které jim pomohou, poradí cestu a od nichž se také dozvědí mnoho nového o přírodě. Než se dostanou domů, budou se toho muset ještě hodně naučit. Zdroj: www.janamodra.cz ZVÍŘÁTKA LABSKÝCH PÍSKOVCŮ
Omalovánky představí dětem 13 zvířecích obyvatel Labských pískovců jednoduchou formou obrázků a básniček. Děti se mohou seznámit např. s ledňáčkem říčním, rysem ostrovidem nebo netopýrem velkým. Vydala AOPK ČR ve spolupráci s dalšími pratnery. Grafické zpracování Petr Nesvatba, texty básní Veronika Kučírková Kroftová. Zdroj: MŽP HRAVÉ ŘÍKANKY PRO ŠIKOVNÉ VŠEZNÁLKY
Publikace, jejíž autorkou je Milica Vojtíšková, je určena nejen rodičům s dětmi předškolního a školního věku (od 3 do 10 let), ale i jejich
Koncepce EVVO pro mateřskou školu Studánka v Jablonném v Podještědí a realizace stejnojmenné přeshraniční stezky z Jablonného do Lückendorfu. Zdroj: www.janamodra.cz CO SE SKRÝVÁ ZA BLUDNÝM KOŘENEM
Celoroční program EVVO pro mateřské školy. Děti z mateřské školy na své vycházce nešťastnou náhodou překročily bludný kořen a zničehonic se ocitly v neznámém
INFORMAČNÍ BULLETIN SÍTĚ MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁJMEM O EKOLOGICKOU VÝCHOVU MRKVIČKA | ČÍSLO 3 | ROČNÍK 3 | SRPEN 2010
7
EKOLOGICKÁ VÝCHOVA
→
CO NOVÉHO V MRKVIČCE V Hradci Králové se 17. června 2010 sešli krajští koordinátoři Mrkvičky. V dobré pohodě připraveni vnímat si vyměňovali zkušenosti, předváděli aktivity, popisovali metody práce s dětmi...
učitelům, vychovatelům či vedoucím kroužků. Obsahuje řadu námětů pro tvoření z přírodnin a odpadů. Každý návod je uveden veselou říkankou a doplněn krátkým naučným textem. Vydal Rezekvítek Brno, www.rezekvitek. cz. Vytvoření a vydání publikace bylo podpořeno v grantovém řízení MŽP v roce 2009. SEDLÁKOVO ČAROVÁNÍ
↑↑ Zleva: Lenka Hronešová (Královéhradecký kraj), Blanka Toušková (SSEV Pavučina), Katka Řeháková (Jihomoravský kraj). ↑ Zleva: Erika Hovorková (Jihočeský kraj), Dobra Stránská (Liberecký kraj), Tomáš Hodina (kraj Praha), Jana Dufalová (Středočeský kraj), Standa Filip (Karlovarský a Plzeňský kraj), Lenka Hronešová (Královéhradecký kraj). Foto archiv SSEV Pavučina
Upozorňujeme na termíny regionálních setkání Mrkvičky v jednotlivých krajích: Jihočeský – 12. října 2010, Jihomoravský – již proběhlo v únoru, Karlovarský a Plzeňský – zatím není stanoven, Královéhradecký – 11. listopadu 2010, Liberecký – již proběhlo v dubnu, Moravskoslezský – zatím nebyl stanoven, Olomoucký – 16. listopadu 2010, Pardubický – 19. října 2010, Praha – 4. listopadu 2010, Středočeský – 29. září a 2. listopadu 2010, Ústecký – zatím nebyl stanoven, Vysočina – 19. října 2010, Zlínský – 8.–9. října 2010.
Vydalo: Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, Senovážné nám. 24, 116 47, Praha 1, tel. 234 621 386, e-mail:
[email protected], www.pavucina-sev.cz
Další publikace z úspěšné řady „čarování“ od Blanky Ponížilové obsahuje aktivity tentokrát k tématu život na statku. Dozvíte se více o zemědělské výrobě a chovu hospodářských zvířat včera i dnes. Obsahuje spoustu hádanek, her, omalovánek, vystřihovánek a informací. Sborník námětů lze využít v ekologické výchově ve školách a v mimoškolní výchově. Vydal Rezekvítek Brno, www.rezekvitek. cz. Vytvoření a vydání publikace bylo podpořeno v grantovém řízení MŽP v roce 2009. PÉČE O VOLNĚ ŽIJÍCÍ ŽIVOČICHY
Správa Krkonošského národního parku vydala brožuru Péče o volně žijící živočichy – Jak můžeme pomoci zvířatům v nouzi. Každý si ji může stáhnout v elektronické podobě na www.krnap.cz/publikace. Obsahuje rady jak pomoci jednotlivým skupinám živočichů, ať už jde o zvířata poraněná nebo zdravá. Vysvětluje jak poznat, kdy je zvíře v nouzi a kdy se jedná o normální stav a je naopak nutné „dát ruce pryč“. V příručce jsou rovněž uvedeny kontakty, kam se lidé v regionu mohou obrátit na odbornou pomoc, když najdou živočicha v nouzi. Zdroj: Správa KRNAP
KALENDÁŘ DNY VÝZNAMNÉ PRO PŘÍRODU
Šéfredaktorky: Mgr. Hana Kolářová, Mgr. Iva Koutná (Líska, o. s., pro EVVO ve ZK), Mgr. Blanka Toušková (SSEV Pavučina) Korektury: Mgr. Kateřina Chobotová Grafická úprava: Petr Kutáček Tisk: VAMB Štěchovice | Vytištěno na recyklovaném papíru
Vydání tohoto čísla Informačního bulletinu Mrkvička finančně podpořilo MŽP ČR.
29. srpen – Evropská noc pro netopýry 1. září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství 16. září – Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy 22. září – Evropský den bez aut 1. října – Světový den vegetariánství 4. října – Světový den zvířat 16. října – Světový den výživy 20. října – Světový den stromů Zdroj: www.rezekvitek.cz
2010 – MEZINÁRODNÍ ROK BIODIVERZITY Připravily Iva Koutná a Hana Kolářová Mezinárodní rok biodiverzity – pro pestrou přírodu, pro budoucnost. Rok 2010 byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů Mezinárodním rokem biodiverzity. Smyslem této iniciativy je zvýšit informovanost a veřejné povědomí o významu biologické rozmanitosti pro kvalitu a udržitelnost života na Zemi a vyzvat jednotlivce, organizace a další partnery k aktivitám, které pomohou zastavit úbytek biologické rozmanitosti po roce 2010. V této souvislosti probíhají v řadě států informační a osvětové kampaně, k nimž se připojila i Česká republika. V rámci naší osvětové kampaně vedené pod heslem „Mezinárodní rok biodiverzity – pro pestrou přírodu, pro budoucnost“ se české Ministerstvo životního prostředí zaměřilo na vysvětlení základních otázek: Co je biologická rozmanitost? Proč je nezbytná? Co ji ovlivňuje, proč biodiverzita ubývá? Co děláme a co můžeme ještě udělat pro zastavení úbytku přírodní rozmanitosti jako jednotlivci, organizace, státy? Bližší informace o akcích se dozvíte na webových stránkách MŽP www.mzp.cz, kde najdete přehled důležitých odkazů, které souvisejí s Mezinárodním rokem biodiverzity a biologickou rozmanitostí, seznam akcí a související dokumenty. Ministerstvo životního prostředí také připravuje pro konkretizaci a přiblížení tématu ochrany biologické rozmanitosti a cílů Roku biodiverzity pro každý měsíc informační listy o vybraném živočišném a rostlinném druh, vázaném na určitý biotop. Tyto informační listy lze využít jako pomůcku, jsou ke stažení na: http://www.mzp.cz/ cz/zivocich_rostlina_mesice. Pomozte zastavit úbytek biologické rozmanitosti pro budoucnost. Zdroj: MŽP
INFOLISTY O BIODIVERZITĚ → Hřib královský a rys ostrovid: Druhy pro měsíc leden – rys ostrovid a hřib královský – jsou vázané na les. → Rašeliníky a střevlík Ménétriésův: Druhy pro měsíc únor – rašeliníky a střevlík Ménétriésův – potřebují pro svůj život rašeliniště. → Rak říční a losos: Pro měsíc březen byly vybrány dva živočišné druhy vázané na vodní toky – rak říční a losos. → Rorýs obecný a malolistá i velkolistá lípa: Druhy vybrané pro měsíc duben žijí často v městském prostředí. → Užovka stromová a oskeruše: Sady a zahrady představují biotopy uměle vytvořené člověkem pro jeho potřeby, které se přesto postupně stávají nedílnou součástí krajiny a mají v ní své významné místo. Pro měsíc květen byly vybrány dva druhy vázané na sady a zahrady – užovka stromová a oskeruše. → Koukol polní a skřivan polní: Druhy měsíce června, žijí v zemědělské krajině. Hranice mezi „škůdcem“, „plevelem“ a druhem vymírajícím kvůli nevhodnému velkoplošnému hospodaření na polích je tenká. → Kavyl Ivanův a sysel obecný: Červencový živočich a rostlina patří na stepi – pozůstatky starého bezlesí. → Modrásek očkovaný a vstavač trojzubý: Tyto druhy vybrané na srpen obývají louky, včetně mokřadních, a pastviny. Člověk jako součást přírody zde hospodařil tradičním způsobem, a tím umožňoval některým druhům přežití. Další druhy každý měsíc přibývají na http://www.mzp.cz/ cz/zivocich_rostlina_mesice.
