VZDELAVACI NABÍDKA PRO DOSPELE V ČESKÉ REPUBLICE 1 Jiří Zounek, Petr Novotný, Dana Vlastimil Čiháček
Knotová,
Anotace: Text představuje proces a výsledky výzkumu vzdělávací nabídky pro dospělé v České republice. Na pozadí vývoje v oblasti vzděláváni dospělých analyzuje a charakterizuje vzdělávací nabídku na trhu vzděláváni. Nabídku třídí podle poskytovatelů, oborové struktury a dalších významných charakteristik. Klíčová slova: vzděláváni dospělých, vzdělávací nabídka, poskytovatelé školy, vyšší odborné školy, vysoké školy, vzdělávací akce.
vzděláváni,
střední
v eská republika se s t e j n ě jako jiné evropské země přihlásila к realizaci konceptu celoživotního učení a vzdělávání, v jehož rámci patří к významným prioritám vzdělávání dospčlých. Předpokládaným výsledkem realizace tohoto konceptu má být společnost, v níž mají lidé příležitosti a motivaci vzdělávat se a učit se v průběhu všech fází svého života. Vzdělávací sféra v České republice prošla a dosud prochází změnami souvisejícími s nutností vytvářet podmínky pro individuální a sociální rozvoj všeho druhu a všemi prostředky (Celoživotní..., 1997). Zásadní změny se netýkají pouze primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání, ale také výrazně zasahují do vytváření vzdělávacích příležitostí ke vzdělávání dospělých jak formálně, tak i neformálně v mnoha směrech.
Č
Na jedné straně se proměňují instituce zabývající se vzděláváním dospělých, mění se profesní vzdělávání či vzdělávání určené
pro pracovníky firemní sféry, výrazně se take proměňuje nabídka vzdělávání pro dospěléNa stranč druhé se rozvíjí teoretické studium vzdělávání dospělých, 2 s nímž j e úzce spojeno mimo jiné i téma rozvoje lidských zdrojů (např. Armstrong 2002, Koubek 2001 aj-)V poslední době j e problemátika vzdělávaní dospělých sycena relativně velkým množstvím publikací domácí i zahraniční provenience (např. publikace nakladatelství Grada Publishing, ASPI Publishing, Management Press), к dispozici jsou i časopisecké tituly (např. Andragogika, na Slovensku Vzdelávanie dospělých). Současný stav nabídky na trhu vzdělávacích příležitostí stále nese stopy živelného vývoje v devadesátých letech. Před rokem 1989 bylo v ČR dominantní především p o c l ' nikové vzdělávání, které bylo vnímáno jak° důležitá složka fungováni „národního hosp o d á ř s t v í " . Po roce 1989, v souvislos'j s restrukturalizací ekonomiky, se dřívějš«
' Sdělení je jedním z výstupů výzkumného projektu „Vzdělávání dospělých v různých fázích životní!^ cyklu: priority, příležitosti a možnosti rozvoje" č. 1J 017/04-DP2 podporovaného MPSV ČR- D výsledky této fáze výzkumu byly prezentovány na konferenci ČAPV v Olomouci a na konferenci Sod 3 lia v Tmavě v roce 2005. 2 Tato oblast má u nás poměrně velkou tradici, jako příklady lze zmínit práce F. Hyhlíka, E. Livec r K. Škody a jiných. 152
systém z pochopitelných důvodů rozpadl, mnozí experti dříve aktivní v podnikovém vzdělávání stáli u vzniku nových vzdělávacích institucí a podíleli se na rozvoji institucionální základny pro vzdělávání dospělých, kde především v počátku byl trh řízen více nabídkou než poptávkou. Vzdělávací instituce vzniklé v této době prokázaly překvapivou flexibilitu v reakcích na potřeby transformující se společnosti ať už řešením problematiky rychle rostoucí poptávky po určitých odbornících (typicky např. účetní či daňoví poradci) nebo poptávky po rozšíření kalosti cizích jazyků apod. Dnes se v ČR odhaduje počet vzdčlávach institucí, agentur a firem až na 3000, Пе všechny ale samy sebe označují jako vzdělávací, někdy spíše jako poradenské či konzultační. Některé z těchto agentur maji a krcditaci MŠMT, jiné ne a ani o ni neusilu Ü, neboť v jejich segmentu vzdělávacího tr hu to není nezbytné, mnohé agentury formálně existují, ale dočasně či trvale nevys e j í aktivitu. Vzdělávací instituce se sdru4)i do sítí, např. Asociace institucí vzděl á n í dospělých či Asociace trenérů a konzultantů managementu. O tom, že tyto Century již zaujaly své místo na trhu a že ^mimálnč část z nich j e považována za partnera, svědčí např. fakt, že . 0/0 podniků v ČR dává přednost zajištěn ' vzděláváni svých zaměstnanců externíI?1 Poskytovateli, jen 30 % zajišťuje vzděl á n í vlastními silami (Lidské..., 2003). odle dalšího šetření více než 80 % podnic,
stituce zvládat všechny aspekty vzdělávání dospělých, к nimž patří i takové činnosti, jako je identifikace a analýza vzdělávacích potřeb, je otevřenou otázkou. Také proto se opět, v pozměněných podobách, znovu konstituují vnitřní systémy podnikového vzdělávání. Především je ale zřejmé, že není snadné zorientovat se na trhu vzdělávání dospělých, ať už к němu přistupujeme v roli experta či v roli zájemce o vzdělávání. Zaměření výzkumu Nabídka vzdělávacích příležitostí pro dospělé je velmi rozmanitá a poměrně fragmentovaná, a tím i těžko postižitelná, byť jen v základních parametrech. Jako nedostatek se může jevit absence jednotného systému či soustředěné nabídky. V ČR dosud téměř chybějí empirická data, která by zpřehledňovala či jistým způsobem vysvětlovala, popř. analyzovala charakteristiky vzdělávací nabídky pro dospělé. V našem výzkumu se snažíme relativně komplexně zmapovat vzdělávací nabídku v ČR určenou pro dospělé. Naším cílem však nebylo vytvoření vyčerpávajícího přehledu o institucích nebo konkrétní nabídce, neboť to by ani nebylo možné. Zajímal nás zejména charakter nabídky vzdělávacích příležitostí, dále analýza toho, v jakých oborech se mohou dospělí vzdělávat, jaké didaktické formy vzdělávání jsou využívány, zaměřili jsme se také na časové dotace, které vzdělavatelé preferují, a v jakých cenových hladinách se vzdělávací nabídka pohybuje.
V ČR
spolupracuje v oblasti vzdělávání , nějakou soukromou vzdělávací institucí Podkladové..., 2003). v Druhou stránkou tohoto problému je, že «tš, l n a zmíněných vzdělávacích institucí, a eent. ntura firem je velmi malá a má jen omeg o u nabídku služeb - 45 % z nich nabízí 2q 'málně pět vzdělávacích akcí (Lidské..., • s. 102). Do jaké míry mohou tyto inPED
A (L O G I K Aroč. LVI, 2 0 0 6
Metodologie výzkumu a výzkumný vzorek V našem výzkumu jsme analyzovali nabídku vzdělávání pro dospělé publikovanou různými institucemi, organizacemi a firmami na webových stránkách, které jsou v současnosti dominantním zdrojem informací o vzdělávacích příležitostech. Náš
průzkum je svou formou blízký situaci zájemce o vzdělávání, který hledá vzdělávací akci naplňující jeho potřebu. Tento postup má samozřejmě i své potenciální slabiny v tom, že může jen obtížně postihnout ty oblasti vzdělávání, které nejsou předmětem veřejné nabídky (především se jedná o vnitropodnikové vzdělávání, ale také o kurzy vytvářené na zakázku) a nemůže postihnout ani ty nabídky, které nejsou dostupné na internetu. Výzkum proběhl v květnu a červnu 2005 a byl rozčleněn do dvou základních fází. V první fázi jsme ověřovali možnosti našeho postupu při vyhledávání nabídky vzdělávání dospělých a zejména to, jaké informace o možnostech vzdělávání dospělých poskytují webové stránky jednotlivých institucí. V této fázi byly u nalezených nabídek vyhledávány následující základní informace: jméno poskytovatele, název vzdělávací akce, obor a webová adresa vzdělávací akce.3 Paralelně jsme využili ještě jednu cestu vyhledávání nabídky vzdělávání dospělých, a to prostřednictvím internetových portálů (Seznam: www.seznam.cz, Centrum: www.centrum.cz, Atlas: www.atlas.cz) a nejpoužívanějšího vyhledávače Google (www.google.com). 4 Rovněž zde byly u nalezených vzdělávacích akcí zaznamenány již zmíněné základní informace. Prvořadým cílem tohoto postupu bylo vytvoření kvalifikovaného odhadu celkové vzdělávací nabídky pro dospělé u nás. Východiskem pro naše hledání bylo rozčlenění poskytovatelů vzdělávání dospělých do několika hlavních skupin, což představovalo zároveň přesnější vymezení jednot-
3
livých směrů vyhledávání na webových stránkách. Rozdělení jsme provedli na základě teoretického studia relevantních zdrojů a odborných konzultací v rámci výzkumného týmu. První fáze výzkumu ukázala, že navrženým způsobem je možné při analýze nabídky vzdělávání dospělých na internetu postupovat. Bylo nutné pouze dílčím způsobem upravit skupiny poskytovatelů vzdělávání dospělých, protože některé instituce jen odkazovaly na svých webových stránkách na instituce či databáze, které jsme našli i jinými postupy. Ve výsledku jsme tedy pracovali s následujícími skupinami poskytovatelů: vysoké školy veřejné (Veřejné VŠ), vysoké školy soukromé (Soukr. VŠ), vyšší odborné školy (VOŠ), střední školy (SŠ), soukromé firmy a instituce (Privátní nabídka), nevládní neziskové organizace (NNO). Ve druhé fázi jsme přistoupili к podrobnější analýze nabídky vzdělávacích akciVyhledávali jsme tyto informace: jméno p 0 ' skytovatele, název vzdělávací akce, obor a webová adresa vzdělávací akce, cílová skupina, forma studia, typ akce, časová dotace» akreditace, finance (cena vzdělávací akce). Vše bylo zaznamenáváno do speciálně vytvořených záznamových archů v program11 MS Excel a získaná data byla zpracován 3 s využitím popisných statistických procedurVýzkumný vzorek tvořily všechny nale* zené vzdělávací akce na webových stránkách všech vyšších odborných škol, s°U' kromých veřejných škol a neziskových organizaci. Pod pojmem vzdělávací akce ro^ zumíme jakoukoliv samostatnou, oddělen nabízenou vzdělávací jednotku (např. kurZ'
Všechny informace byly zaznamenávány do speciálně vytvořených záznamových archů v progr3111 MS Excel. J, 4 Portály a vyhledávač nebyly zvoleny náhodně, ale byly vybrány podle monitoringu internetový služeb - http://www.iaudit.info/v3/. Stav ke konci dubna 2005. 154
seminář, cyklus přednášek), která je explicitně určená pro dospělé 5 a je charakterizována informacemi, jako je název, vzdělávací cíle, obsah a formy studia, kritéria Pro výběr účastníků, časové dotace, termín konání apod. Při analýze nabídky veřejných vysokých škol a soukromých firem a institucí jsme náhodně vybrali 300 vzdělávacích akcí 2 celkové nabídky v databázi DAT.CZ. U středních škol jsme náhodně vybrali 300 škol z celkového počtu škol (databáze ÚIV dostupná na internetu), které provozovaly
webové stránky, a zkoumali jsme na nich nalezenou nabídku vzdělávacích akcí. Do vzorku byly zahrnuty pouze aktuální vzdělávací akce, tedy takové, které se budou zahajovat v nejbližší době (nejdéle v příštích 6 měsících), popř. právě probíhají. Nebyly zařazovány ty, u nichž není zřejmé pokračování nebo informace o nich byly starší než 6 měsíců a nebyly aktualizovány. Přehled vzdělávací nabídky podle skupin poskytovatelů a způsob vytváření vzorků pro charakteristiku nabídky těchto poskytovatelů ukazuje tabulka 1.
Tab. 1: Přehled nabídky vzdělávacích akcí podle poskytovatelů Poskytovatel
Celkový počet vzdělávacích akcí v nabídce
p ř e d n í školy
2543'
Vzorek 300 z 1688
škol6
^ y š š i odborné školy
804
^®řejné vysoké školy
1370
_^°ukromé vysoké školy
240
celá
nabídka
,J^®ziskové organizace
302
celá
nabídka
J^vátnínabídka
33
760'
celá
nabídka
300 z 1370 vzdělávacích
311 z 5402 zahrnutých
39
vzdělávacích do databáze
akcí
akcí DAT.CZ
019'
^Značené údaje představují kvalifikovaný odhad. V případě středních škol vznikl lento odhad zobecctv."» "dajů o vzorku 300 škol. V případě privátní nabídky jsme porovnáním výsledků hledání prostředniI 'J1 in,ernetových vyhledávačů zjistili, že 5402 vzdělávacích akcí v databázi DAT.CZ představuje asi ° z celkové nabídky na trhu, a na tom jsme založili kvalifikovaný odhad celkového počtu. Hlavní zjištění Nabídka vzdělávání pro dospěy v České republice je poměrně široká. , niedem ke specifickému výzkumnému V? orku a výrazné převaze nabídky soukro^ých vzdělávacích institucí by celková cha-
rakteristika nabídky nebyla zcela přehledná. Nejsilnčjší kategorie poskytovatelů-mimoškolské soukromé vzdělávací instituce - by svými parametry překryla charakter nabídky dalších poskytovatelů.
V n J e m vzdělávací akce byl použit proto, aby bylo možno pokrýt celou škálu vzdělávacích aktivit. Hle °bných souvislostech bývá užíván pojem kurz (srv. Palán 2002, s. 107), který však zde využíváSp v jiné souvislosti. ° d l e statistické ročenky 2004. P E D
A G O G I K A roč.
LVI, 2006
Proto se v následujícím textu soustředíme především na rozdíly mezi charakterem nabídky jednotlivých skupin poskytovatelů. Ta se liší nejen co do kvantity, ale také v dalších charakteristikách, které uvádějí oborovou strukturu, typy a formy studia, rozsah a cenu vzdělávacích akcí a cílové skupiny. V grafech prezentujeme relativní zastoupení těchto charakteristik v nabídkách skupin poskytovatelů. Při interpretaci grafů je tedy třeba mít na mysli, že stejný podíl vzdělávacích akcí v relativních číslech znamená u každé kategorie poskytovatelů jiné absolutní počty.
Oborová struktura Oborová struktura, kterou jsme pro účely prezentace zpracovali do devíti oblastí (viz graf la a lb), je prvním orientačním bodem pro analýzu, stejně jako je prvním tématem, které sleduje dospělý coby zájemce o vzdělávání. Obecné kategorie, které musíme použít pro přehled, samozřejmě velmi zplošťují skutečnou pestrost nabídky, protože v jedné kategorii se mnohdy objevují obtížně srovnatelná témata. Napřoblast administrativa, ekonomika a finance sdružuje kurzy účetnictví, fundraisingu, podnikání, obchodu atd.
Graf la: Oborová struktura nabídky vzdělávání dospělých
• Školy
DNNO
Graf la prezentuje oborovou strukturu za sdruženou kategorii škol, dále za neziskové organizace a v privátní nabídce. V celkové nabídce převládají vzdělávací akce orientované na informatiku a výpočetní techniku a její rozmanité aplikace v mnoha oborech. Konkrétně převládají kurzy práce
CD Privátní nabídka
s různými softwary. Dalším z tematický c ' 1 „tahounů" jsou administrativa, ekonomik 3 ' obchod a finance, kam směřují své akti v ' > soukromé vysoké školy, vyšší odborné Školy a také např. neziskové organizace (ty P®^ devším díky jednomu z témat, a to f u n raisingu).
156
J
G r a f l b : Oborová struktura nabídky vzdělávání dospělých na středních, vyšších odborných a vysokých školách
• SS
nvoš
Detailnější přehled podle typu školy posky^ j e graf 1 b. Je z něj zřejmé, že převaha vzdě'ávacích akcí zaměřených na informatiku a výpočetní techniku v nabídce škol j e dána žifí této nabídky na středních školách. Toto s e P cifikum zřejmě plyne z angažovanosti l e d n í c h škol v realizaci státní politiky informatizace ve školství. Jiným trendovým témate m především pro vyšší o d b o r n é školy a s oukromé vysoké školy je administrativa, ^onornika a finance. Další struktura nabidУ Plyne z odborné orientace škol.
•
Veřejné V Š
QSoukr.VŠ
Cílová skupina Důležitou, v m n o h ý c h případech klíčovou informaci pro z á j e m c e o vzdělávání mezi dospělými představuje jistě vymezení cílové skupiny, pro niž j e příslušná vzdělávací akce určena. Vzhledem к velké rozmanitosti nabídky a široké škále cílových skupin (jsou definovány věkem, povoláním, profesním zařazením, organizací, ve které pracují atd.) j s m e zjišťovali pouze to, zda nabídky takovou informaci obsahují, nebo ne.
Tab. 2: Vymezení cílové skupiny v nabídce vzdělávacích akcí (v %) °skytovatel
ü
Veřejné VŠ
Soukr. VŠ
sš
NNO
Privátní nabídka
VOŠ
80
70
66
56
55
20
Obecně lze říci, že tato informace bývá 'ativně velkého procenta vzdělávacích
re
PEDA(LOGIKAroč.
LVI, 2006
nabídek uvedena, i když mezi poskytovateli existují rozdíly. Například v nabídce veřej-
ných vysokých škol j e tato informace obsažena u 80 % nabídek, u vyšších odborných škol pouze ve 20 %. Ostatní poskytovatelé se pohybují nad hranicí 50 %, což znamená, že nabídka pomčrně velkého procenta vzdělávacích akcí neobsahuje informaci o tom, komu j e vzdělávací akce vlastně určena.
níků. Vzdělávací příležitosti pro pedagogické pracovníky v našem vzorku jsou v největší míře zastoupeny v nabídce středních škol (57 %). U ostatních poskytovatelů představují menšinovou nabídku, např. u veřejných a soukromých vysokých škol. Nejmenší zastoupení učitelských oborů j e v případě nabídek vyšších odborných škol a privátních poskytovatelů.
Významnou kategorií j e z našeho pohledu další vzdělávání pedagogických pracovTab. 3: Zastoupení učitelských oborů (v % ) Poskytovatel
SŠ
Soukr. VŠ
NNO
%
Veřejné VS
57
22
10
9
Akreditace Za velmi významné považujeme to, zda zjištěné vzdělávací nabídky mají jednotlivé skupiny poskytovatelů akreditovány. 7 Vzhledem к obrovské šíři akreditací v různých oborech jsme nesledovali, kdo akreditaci udílí ani na jakou dobu je akreditace udělena, ale pouze to, zda vzdělávací akce akreditaci má, nebo nemá. Ukázalo se, že akreditaci nabízených vzdělávacích příležitostí ve většině nemají vysoké školy (dvě třetiny
VOS 1
Privátní nabídka 1
v případě veřejných VŠ, u soukromých VŠ je toto číslo ještě vyšší). Domníváme se, že toto zjištění pravděpodobně ovlivňoval zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a z něj vyplývající možnost nemít akreditované studijní příležitosti v rámci celoživotního studia na vysoké škole. Také většina vzdělávací nabídky poskytovatelů z neziskového sektoru nemá akreditaci. V našem souboru se výrazně odlišují vyšší odborné školy, které niaj1 81 % vzdělávacích nabídek akreditovaných-
Tab. 4: Podíl (v %) akreditovaných nabídek vzdělávání akreditace
VOS
SŠ
Privátní nabídka
Veřejné VS
Soukr. VŠ
NNO
má akreditaci
81
56
47
33
16
8
nemá akreditaci nebo neuvádí 8
19
44
53
67
84
92
Forma studia Analýza nabídky podle formy studia j e obtížná díky neujasněnosti samot-
„
ného pojmu. V nabídce se to projevuje tu»' že poskytovatelé definují formu studia d V ' jím způsobem: 9 první skupina poskytovate-
7
Akreditaci rozumíme ve shodě např. s Palánem (2002, s. 10) uznání platnosti výstupu vzděláváníV této kategorii jsou zahrnuty rovněž vzdělávací akce, u nichž nebyla uvedena žádná o akreditaci. informal v Proto prezentujeme nabídku ve dvou grafech, přestože jde o jeden celek. 8
158
j
'ů definuje svou nabídku v kategoriích prezenční, distanční a kombinované formy studia, druhá skupina poskytovatelů hovoří spise o organizačních formách výuky a pojmenovává vzdělávací akce jako přednášku, se-
minář, výcvik apod. Do této kategorie přiřazujeme i poněkud nejasnou kategorii „kurz", která bývá vzdělavateli chápána opravdu velmi různě.
Graf 2a: Forma studia (první část) 100
2
• SŠ
PVOŠ
ИЗ veřejné VŠ
V členění podle formy studia převládá zdělávání vedené prezenční formou, zastouPen é jednak kategorii vzdělávacích akcí, kte[° u tak poskytovatelé přímo označili, a dále ategorií ostatní, která j e analyzována níže. lst anční a kombinované formy, považovaПе г а velmi perspektivní do budoucna, jsou st á'e ve výrazné menšině, i když se jich potu n P ě ujímaji vysoké a vyšší odborné školy. ^ Pohledu organizačních forem výuky přec ,adaji v celkové nabídce obecně vzděláva1 akce označované jako kurzy. Formu nav
PED
A G O G I K A roč. LVI, 2006
• soukromé V Í
DNNO
CD privátní nabídka
zvanou cyklus přednášek a seminářů využívají při vzdělávání dospělých nejvíce střední školy, vyšší odborné školy sázejí na prezenční formy studia. Semináře pořádají v největší míře neziskové organizace. Ve zkoumaném vzorku se jen minimálně objevily formy jako dílna, kombinace semináře a exkurze či výcvik, přičemž tyto i další formy bývají z hlediska didaktiky vzdělávání dospělých vnímány jako velmi perspektivní. Mohou být ovšem zahrnuty také pod shrnující a nespecifikovaný pojem kurz. 159
Graf 2b: Forma studia (druhá část - vzdělávací akce definované prostřednictvím organizačních forem výuky)
• SŠ
OVOŠ
Ш veřejné VŠ
Typ vzdělávací akce Pokud j d e o typ vzdělávací akce, nabídka j e opět p o m ě r n ě komplikovaná. K r o m ě ne z c e l a u s t á l e n é t e r m i n o l o g i e к označení typu akce, jíž může být např. rekvalifikace, doplňující studium, diplomová specializace či kurz „na klíč", dále platí, že potřebné informace nejsou ve velké části nabídky к dispozici. Dominuje zde kategorie nespecifikovaných vzdělávacích akcí, tzn. že příslušné konkrétní informace na webových stránkách uvedeny nebyly. Nespecifikované vzdělávací akce představují 98 % všech nalezených nabídek u neziskových organizací, u privátních subjektů
160
O soukromé VŠ
a NNO
• p r i v á t n í nabídka
78 %. Je to zajímavé svědectví o nízké transparentnosti nabídky - dalo by se očekávat, že zvláště privátní poskytovatelé budou mi' zájem dávat к dispozici co nejzřetelnější i11* formace. Další kvalifikační studium j e realizováno především na středních školách (65 0/o)' v diplomových specializacích pochopíte' 0 převládají vzdělávací akce vyšších odborný 0 ' 1 škol (58 %). Na veřejných vysokých školách zaujímá 50 % nabídky doplňující studium. n í l soukromých vysokých školách pak převláda jí zejména specifické kurzy (tzv. kurzy na № ' 37 %) a podobně jako u veřejných vysoký c škol doplňující studium (33 %).
Graf 3: Typ vzdělávací akce
• SŠ
• VOŠ
Ш veřejné VŠ
• soukromé VŠ
O NNO
• privátní nabídka
Graf 4; č a s o v á dotace nabídek vzdělávání
i I
Od J o j e d n o h o dne
• SŠ
více než den
více než týden
a ž týden
a ž mčsíc
• VOŠ
^ A G o g i k a roč. LVI, 2006
Шveřejné VŠ
PsoukroméVŠ
více než mésíc
DNNO
nespecifikováno
• privátní nabídka
161
Časová dotace V analýze vzdělávacích příležitostí hraje svou roli také časová dotace zjištěných vzdělávacích nabídek. Do jednoho dne délky trvání výrazně převažuje nabídka poskytovatelů z neziskového sektoru. Až na vyšší odborné školy nabízejí jednotliví poskytovatelé vzdělávací příležitosti v délce trvání jed-
• SŠ
• VOŠ
Ш veřejné VŠ
C e n a vzdělávání Pro potenciální zájemce je cena významným faktorem dostupnosti vzdělávací akce. V naší sondě samozřejmě neposuzujeme, zda jsou ceny adekvátní či nikoliv, podáváme pouze charakteristiku nabídky (viz graf 5). Nabídka středních škol, veřejných vysokých škol a neziskových organizací směřuje převážně do kategorie vzdělávacích akcí v ceně do 5000 Kč. Finančně náročnější vzdělávání převažuje v nabídce vyšších odborných škol, soukromých vysokých škol a privátních poskytovatelů vzdělávání. V nabídce vzdělá162
noho dne až týdne (kolem 30 až 40 %). Výrazné rozdíly se projevují u vzdělávacích nabídek, které mají délku trvání delší jak jeden měsíc, kde j e nejvýrazněji zastoupena nabídka vyšších odborných škol (dvě třetiny jimi nabízených vzdělávacích příležitostí) a škol vysokých (asi třetina). Souvisí to jistě se způsobem organizace studia na těchto typech škol-
• soukromé VS
DNNO
• privátní nabídka
vacích příležitostí jsou i takové, jejichž cen 3 přesahuje 50 000 Kč. Jedná se p ř e d e v š ^ o nabídky formálního vzdělávání v některý specifických oborech. Nabízejí j e vyšší o ^ borné školy (10 % j e j i c h nabídek) stoupeny jsou také školy vysoké (veřejné 4 %, soukromé VŠ 5 %). g Sledujeme-li v celkové nabídce cenu, niž jsou nabízeny vzdělávací příležitosti, P nejméně j e u všech poskytovatelů zastoUP^ na položka zdarma. Nejvíce zastoupený.) ^ v celkové nabídce vzdělávání akce s cej • ^ mezi 1001 a 5000 Kč, které představují P nou třetinu vzdělávací nabídky, í t v r
vzdělávací nabídky pak lze zařadit do skupiny 5001 - 50 000 Kč. Musíme brát ale v potaz to, že čtvrtina nalezené nabídky informaci o ceně neobsahovala, což je opčt s podivem. Závěry Vzdělávací nabídka pro dospěte dostupná na internetu je v České republice poměrně pestrá, ale na straně druhé také značně nepřehledná. Stále se v ní odráží poněkud chaotické ustanovování vzdělávání dospělých po roce 1989. To se projevilo také v Průběhu našeho výzkumu, zejména v první 'ázi, během níž bylo poměrně obtížné zorientovat se v nabídce nebo zvolit relevantní strategii vyhledávání. V souvislosti s tímto zjištěním s e nabízí otázka, jak složité j e hledání Pro běžného zájemce či jakými cestami se Publikovaná nabídka dostává ke klientům. Zajímavým řešením j e v tomto směru databáze sdružující nabídku více poskytovatelů. ak o přiklad lze uvést Databázi akci dalšího P r °fesniho vzdělávání (dostupná na adrese tl P://www.cu-dat.cz/), kde j e soustředěno Poměrně velké množství vzdělávacích akcí a °rientacc v tomto rozsáhlém souboru j e nadná a rychlá. Podobně praktickým příj e m může být vznikající informační sysCm v rámci Státní informační politiky ve v zdělávání, kde na webové stránce http:// ' e "gram.cz/ j e budována databáze školení Pr"0 Pedagogy v oblasti informačních a komun
i k a ě n i c h technologií. 'akta, která jsme o vzdělávací nabídce pro n s u P ě l é v České republice zjistili, odrážejí kolik v ý v o j o v ý c h okolností. Mezi po. ytovateli dominují soukromé vzdělávací ' Uucc, aktivizovat se však začínají také (a to především střední a vyšší odbor4 což j e potěšitelné zjištění. V nabídce se t a k ^ u J C nejen zaměření poskytovatele, ale lv I s °učasnc trendy ve vzdělávání dospč2 hlediska formy, především rozšiřováPED
A (L O G I K Aroč. LVI, 2006
ní k o m b i n o v a n é h o a distančního studia, a také trendy dané rozvojem různých profesí. V každém případě se však ukazuje, že orientace v různorodé a informačně často nedostatečně specifikované nabídce nemusí být ani pro vážného zájemce o vzdělávání dospčlých snadná. Literatura: A R M S T R O N G , M. Řízeni lidských zdrojů. Praha : Grada, 2002. 856 s. ISBN 80247-0469-2. Celoživotní učeni pro všechny. OECD, 1996. P r a h a : Učitelské noviny - Gnosis, 1997. České vzděláni a Evropa: Strategie rozvoje lidských zdrojů při vstupu do Evropské unie. Praha : Phare, Sdružení pro vzdělávací politiku, 1999. European Report on Quality Indicators of Lifelong Learning. Brussels : European Commission, 2002. K O U B E K , J. Řízeni lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. Praha : Management Press, 2001. 367 s. ISBN 807261-033-3. Lidské zdroje v České republice. Praha : NVF, 2003. Memorandum on Lifelong Learning. Brussels : European Commission, 2000. M U Ž Í K , J. Androdidaktika. Praha : ASPI Publishing, 2004. 207 s. ISBN 80-7357019-X. PALAN, Z. Lidské zdroje. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0950-7. Podkladové studie a materiály ke studii „ Identifikace nedostatku kvalifikaci na českém trhu práce". Praha : Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání; Národní vzdělávací fond, 2003. Statistická ročenka 2004. Praha: ČSÚ, 2004. URBAN, J. Výkladový slovník řízeni lidských zdrojů s anglickými ekvivalenty. Praha : ASPI Publishing, 2004. 207 s. ISBN 807357-019-X.
