Pár slov úvodem : Milí čtenáři, právě si prohlížíte první = zkušební číslo školního časopisu „ZA ZDÍ“. Cílem tohoto časopisu je, a snad nadále i bude, přiblížit ještě více veřejnosti život v naší škole. Toto číslo je pouze malou ukázkou, jak by mohl náš školní časopis vypadat. Do budoucna by časopis měli tvořit především sami žáci, s jemným vedením nás dospělých. Pro začátek by časopis mohl vycházet jako dvouměsíčník, bude záležet jen na Vašem zájmu, zda bude vycházet častěji nebo jestli zanikne úplně.
„VÝZVA“ Obracím se touto cestou ke všem žákům, učitelům, vychovatelům a dalším zaměstnancům naší školy. Na těchto stránkách bude pro Vás připraven prostor k prezentaci Vašich zážitků, úspěchů, výtvarných děl, polemik a názorů. Budeme rádi, když dokážete přiblížit všem například pobyt ve škole v přírodě, zajímavou exkurzi, školní projekty, slohové práce nebo třeba Vaši oblíbenou hudební skupinu. Ukážeme spolu ostatním práci školního parlamentu, družin, školních klubů nebo technického zázemí školy. Můžete se sami stát redaktory a ilustrátory.
Připojte se a pokusme se společně ukázat, co se děje „ZA ZDÍ“. Martina Erbová – školní knihovna
školní časopis Základní školy v Hostivici č. 1/2013 šéfredaktor : Martina Erbová elektronicky : http://zs.hostivice.cz
Trocha historie naší školy První dochované písemné zprávy jsou datovány již do roku 1734. V tomto roce se tehdejší majitelka panství, Anna Marie Terezie - velkovévodkyně Toskánská, rozhodla v Hostivici postavit faru a také školu pro děti. Škola postupně vystřídala několik budov, jednou z nich byl například dům před kostelem – nynější budova, kde je v současnosti umístěna Městská knihovna.
V roce 1906 byla dokončena stavba velké školní budovy, ve které nyní sídlí Gymnázium Hostivice. Dětí v Hostivici přibývalo a prostory školy byly nedostačující. Nevyhovující byla školní jídelna, žáci docházeli na hodiny tělocviku do Sokolovny, která stojí za velice frekventovanou Karlovarskou silnicí a jejíž technický stav se stále zhoršoval. Také budova školy nemládla a objevovaly se především problémy technického rázu. Město tedy zahájilo výstavbu nového areálu školy na pozemcích v těsné blízkosti školy mateřské. Dne 3.března 2003 byla otevřena a uvedena do provozu první část nově budovaného areálu. Pavilony D a E otevřel
starosta města Ing. Jiří Pelc spolu s ředitelem školy, jímž byl v té době Mgr. Vít Šolle. Do pavilonu D se přestěhovaly třídy II.stupně a v pavilonu E byly vytoužené tělocvičny. Ve staré budově školy zůstaly třídy I.stupně, družiny a jídelna. Po nekonečně dlouhých šesti letech se začalo za podpory Středočeského kraje budovat další křídlo areálu, pavilon C školní kuchyně, jídelna a v patře budoucí prostory knihovny. Dne 26.května 2010 předal řediteli školy Mgr. Josefu Marešovi pomyslný klíč od pavilonu starosta Hostivice pan Jaroslav Kratochvíl a hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath. Prostory budoucí knihovny prozatím zabydlely děti z Mateřské školy. Prakticky okamžitě následovalo další stavební hemžení a 1.září 2011 uvítal ředitel Mgr. Josef Mareš děti I.stupně v pavilonech A a B, opět za účasti starosty města pana Jaroslava Kratochvíla a hejtmana MUDr. Davida Ratha. Tím byla dokončena základní výstavba areálu školy do současné podoby. Na podzim roku 2012 se ještě podařilo prosadit vybudování venkovního sportoviště, které budou žáci využívat při příznivém počasí. Jsou zde dvě venkovní hřiště, běžecká dráha a doskočiště. Zbývá ještě dobudovat odpočinkové hřiště pro školní družiny, které by mělo začít sloužit dětem v nejbližší době. Postupně Vám v dalších číslech jednotlivé prostory představíme. Martina Erbová
Ohlédnutí za uplynulým školním rokem 2012/13 LONDÝN – královské město na Temži – poznávací zájezd žáků 2.stupně V pondělí 13.5.2013 jsme vyrazili na cestu do Velké Británie pod vedením p.uč. Liškové a po 14ti hodinové cestě autobusem jsme dorazili k břehům řeky Temže. Z přístavu to bylo do Londýna už jen kousek. Pod baldachýnem šedých mraků započala naše prohlídka památek. První zastávkou byl Houses of Parlament s Clock Tower, známější jako Big Ben. Následovala krátká zastávka u Westminster Abbey ( Westminsterské opatství ), kde probíhají všechny korunovace, svatby a pohřby královské rodiny. Cestou na Trafalgar Square jsme minuli pancéřovanou bránu Downing Street 10, kde sídlí premiér. Trafalgar Square dominovaly krom padesátimetrového sloupu připomínající památku admirála lorda Nelsona také dvě velké fontány a jezdecká socha Jiřího IV. Přes Covent Garden, kde nás uvítaly milé, ale nesmírně drzé veverky, jsme zamířili k Buckingham palace. Shlédli jsme střídání stráží a jako bonus jsme viděli projíždět královnu Alžbětu II. Vrátili jsme se zpět na Trafalgar Square na prohlídku National Galery, zde jsou vystaveny obrazy světového významu, od autorů jako Monet nebo van Gogh. Zlatým hřebem dne byla projížďka na London Eye, díky které jsme si prohlédli Londýn z ptačí perspektivy. Den jsme zakončili odjezdem do náhradních rodin. Třetí den jsme zahájili prohlídkou královského města Windsor, nedaleko Londýna. Windsor Castle je druhou největší a nejstarší nepřetržitě obývanou královskou rezidencí na světě. Odpoledne jsme se vrátili do Londýna a navštívili největší muzeum voskových figurin – Madame Taussaud´s. Měli jsme možnost vyfotit se s nejznámějšími celebritami světa, jak současnosti, tak i minulosti. Ke konci dne jsme si mohli prohlédnout bývalý dům Sherlocka Holmese ( který je dnes jeho
muzeem ). A co by to bylo za zájezd do Londýna bez projížďky londýnským metrem. K večeru jsme se opět rozjeli do náhradních rodin. Poslední den v Londýně jsme začali rozloučením s rodinami a návštěvou Tower of London. Zde jsou uloženy korunovační klenoty windsorského rodu, jejichž krása nám doslova vyrazila dech.
Poté jsme se vydali na Tower Bridge, který nám opět poskytl nevídaný výhled na Londýn. Na Temži byl vystaven válečný křižník Belfast, který bylo možné si prohlédnout. Nasedli jsme na loď, která nás odvezla na Greenwich, kde jsme měli šanci vidět největší plachetnici na světě – Cutty Sark. Dobrovolníci se mohli podívat do největšího muzea námořnictva v Anglii, National Maritine Museum, zde jsou vystaveny rozmanité exponáty od primitivních kánoí po moderní plavidla. Celý zájezd jsme ukončili v Royal Observatory, kterou prochází nultý poledník rozdělující západní a východní polokouli. Zde nás čekal autobus, jenž nás odvezl domů a nám nezbývalo nic jiného, než říci „Good-bye, London!“ Pobyt zaznamenaly Tereza Uhrová a Gabriela Parkhomchuk
Sportovně ozdravný pobyt s prvky zážitkové pedagogiky
Chorvatsko – Pakoštane 2.6. – 9.6.2013 Stejně jako v minulých letech, tak i letos uspořádala ZŠ Hostivice zahraniční pobyt žáků v Chorvatsku. Naše motto i nadále je „Zážitek je prožitek.“ Tento pobyt byl připraven pro žáky s prvky prožitkové pedagogiky. Letos se zúčastnilo celkem 31 žáků naší školy. Náš zájezd začal v pátek večer, kdy rodiče předali své miláčky do péče tří vedoucích, v čele s paní učitelkou Prokůpkovou. Cesta vedla přes Dolní Dvořiště, Rakousko, Slovinsko a část Chorvatska přímo k moři. Děti byly ubytovány v krásném pensionu přímo u moře, s českým názvem Milan. Kuchyně nabízela přímo domácí stravu z rukou šikovné paní kuchařky Jitky z CK Topinka. Děti si užily dny plné her na téma Cestování po Evropě. Bojovaly o pěkné věcné ceny. Snažili jsme se vytvořit nový fungující kolektiv, který spolu prožije
pěkné chvíle v přírodě. Formou hry se děti snažily procvičit také anglický jazyk. Soutěžili jsme v běhu, hodu, obratnosti, plavání a realizovali jsme různé strategické hry ve skupinkách. Na výlet jsme se vydali lodí, která byla objednána pouze pro nás, po ostrovech Kornati, kde nás čekala krásná příroda a v závěru grilování na ostrově. Děti si pobyt opravdu užily a mohou se těšit na příští rok. Zpět domů jsme se vraceli za krásného počasí, které na počátku bylo docela chladné. O děti se starali ještě dva lektoři, paní Lucie Hradilová a pan Karel Prokůpek, kteří s dětmi nebyli poprvé. Foto i video z pobytu dětí najdete na stránkách školy. Prokůpková Věra zážitkové pedagogiky
–
učitel,
lektor
Školní akademie 21.června 2013 a pomoc pražské ZOO Červnová Školní akademie je vždy přehlídkou drobných vystoupení všech tříd školy. Malí školáčci se na svých několik minut slávy pečlivě a s nadšením připravují a pilně nacvičují v dostatečném předstihu. Jiné je to na 2.stupni. Tam už žáci mnohdy nácvik sabotují, dlouze se dohadují o výběru hudby, krokových variacích či kostýmech. Díky tomu se na Akademii ani druhostupňové děti, ani jejich učitelé příliš netěší. Pak ale přijde den „D“. Od rána jede „generálka na pódiu“, prozatím bez kostýmů, je mnohdy ještě rozpačitá, ale už je vidět nesmělý náznak nadšení. Přehoupne se poledne a situace se otočí o 180 stupňů. Atrium školy se zaplní rodiči, prarodiči a program začíná. Úvodní slovo ředitele školy roztáčí pásmo připravených vystoupení. Děti se najednou v kostýmech vidí v novém světle, hlasitá hudba pumpuje do žil energii a potlesk obecenstva odměňuje účinkující. Tak, jak se mnozí na Akademii netěší, tak si ji nakonec o to víc užívají. Ve svém závěru Akademie vrcholí šerpováním deváťáků, kterým se tito žáci se školou symbolicky loučí.
Akademie školního roku 2012/13 měla ještě další, hlubší rozměr. Jarní povodně poničily velkou část naší krásné země a nevyhnuly se již poněkolikáté ani pražské zoologické zahradě. Zvířátka máme všichni rádi, a proto se zrodil nápad alespoň trochu pomoci. Původně finanční
pomoc začali skládat zaměstnanci školy, pak se přidala myšlenka, že by pomoci mohly i děti. Školní družiny a výtvarníci 2.stupně vyráběli drobné upomínkové předměty – želvičky, kočičky, rybičky, sluníčka a další maličkosti, malovaly obrázky. Výrobky dětí pak na Akademii nabízely prodejní stánky. Výtěžek hodně navýšil původně vybranou částku. Významnou roli sehrál také „spíkr akademie“ pan Marek Černoch, který motivoval obecenstvo k nákupu dětmi vyrobených suvenýrů. Pro ilustraci časopis „Za zdí“ přináší zatím nezveřejněná čísla podle jednotlivých sekcí:
zaměstnanci školy 3 592,- Kč družina + 1.stupeň 8 400,- Kč výtvarníci 2.stupně 2 708,- Kč celkem úžasných 14 700,- Kč
Tak vysokou částku nikdo z nás opravdu nečekal a naše tipy byly řádově o tisíce nižší. Vybrané peníze pečlivě počítaly za asistence zástupců školy samy děti a výsledná částka nás mile ohromila. Poslední fází pak bylo předání peněz přímo v pražské Tróji. Při prázdninovém pobytu dětí na příměstském táboře, organizovaném CDP Hostivice, se výletníci vydali také za zvířátky do ZOO. Bylo mi ctí moci se k dětem a jejich doprovodu, v čele s paní Jitkou Hákovou, připojit a návštěvu ZOO zdokumentovat. Děti byly velice mile přijaty, zástupce ZOO pan Michal Šťastný jim poděkoval a přislíbil, že zahrada se také díky jejich příspěvku bude dál rozrůstat do krásy, budou se stavět nové pavilony na bezpečnějších místech a dál nám bude přinášet radost i poučení. Celý den mezi zvířátky jsme si všichni užili s pocitem, že i my umíme svou prací pomoci. Martina Erbová
pečlivé počítání utržených peněz na pomoc zvířátkům
pan Michal Šťastný – mluvčí pražské ZOO
Co se děje ve škole o prázdninách? Mnozí si představují, že o prázdninách škola zeje prázdnotou. Opak je pravdou. Škola je stále plná ruchu a shonu, i když nezní školní zvonek, ani hlásky dětí a výklad učitelů. Na pořadu dne je generální úklid, mytí oken, čištění podlah a mnohé prostory musí projít celkovou očistou, včetně vymalování zdí. Všude voní vosk na podlahy, stěhuje se nábytek mezi třídami tak, aby všichni žáci měli v září správnou velikost lavic a židlí. Probíhají opravy nábytku, šatních skříňek. Poslední týden v srpnu je tak zvaným týdnem přípravným. Do školy se vracejí učitelé, proběhnou
první pracovní porady a školení, reparáty neprospívajících žáků, ale především zdobení tříd a přípravy na příchod nového školního roku. Na několika ilustračních fotografiích můžete nahlédnout do školy o prázdninách. Uvidíte například paní učitelky a vychovatelky, které pan ředitel požádal, aby při přípravném týdnu vyplely záhonky v atriu školy a před pavilony A a B. Zkrátka, škola je živý organismus, který i v době odpočinku stále dýchá, regeneruje se a připravuje na další školní rok. Martina Erbová
Okénko do žákovského parlamentu
Žákovský parlament na 1.stupni Od listopadu 2011 pracuje i žákovský parlament na 1.stupni, tj. pro žáky 2. - 4. ročníků. Z každé třídy se setkávání účastní dva zástupci. Pro zaznamenávání projednávaných skutečností má každá třída – Zápisník ŽP. Pravidelná setkání se konají 1x za měsíc. Co se řeší, o čem se diskutuje? Zástupci tříd přinášejí jednotlivé problémy, dotazy, návrhy, které vznikly na třídnických hodinách nebo si také všímají svého okolí a kladou otázky pozvaným hostům, např. p. řediteli, p. školníkovi, p. knihovnici. Za všechny činnosti jmenujme – vybudování a péči o květinový koutek ŽP nebo výstavu v předsálí Městské knihovny, kterou na žádost ŽP organizačně připravila p.vych. Jitka Háková. V. Lišková
Rozhovor s učitelem
Jaroslav KALOUCH Pana učitele Kaloucha, třídního ze 7.A, jsem zastihla ve chvíli, kdy právě přijel do školy na kole. Ještě než šel za svými žáky, stačila jsem ho pro naše čtenáře krátce vyzpovídat. Pro ty, kteří Vás zatím neznají, jaké předměty v naší škole učíte? V letošním roce vyučuji fyziku, tělesnou výchovu, pracovní činnosti a sportovní hry. Učil jste v nějaké jiné škole a jak dlouho působíte ve škole v Hostivici? Začal jsem učit na základní škole v Řevnicích, kde jsem učil dva roky a od roku 1988 jsem v Hostivici. Kde v současnosti žijete? Od dětství bydlím v Berouně, kde jsem se i narodil. Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Jako každý jsem chtěl být, dá se říci, vším možným, ale dlouhou dobu jsem chtěl odchytávat divokou zvěř v Africe. Poté, co jsem zjistil, že je k tomu třeba pouze zemědělské učiliště, tak jsem byl rodiči přemluven, šel jsem na gymnázium a tím to skončilo. Takže rodiče ovlivnili celou Vaši kariéru? No ne celou, ale dá se říci, že zjistili, že bych se tam také nemusel dostat, protože to byl v té době úzce specializovaný obor. Pan Josef Vágner, bývalý ředitel ZOO ve Dvoře Králové byl Váš velký vzor? Tehdy ano. Kdy a proč jste se tedy rozhodl stát učitelem? Zřejmě někdy v průběhu svého gymnaziálního studia? To je také zajímavá otázka, protože na
gymnáziu mi náš profesor na dějepis jednou řekl: „Tebe bych si představil jako venkovskýho učitele.“ Tehdy jsem se tomu smál. Posléze, poté co jsem ze zdravotních důvodů ukončil studium na báňského inženýra, jsem v Praze chtěl jít studovat hotelovou školu. Spletl jsem si ale dveře, vstoupil do Okresního úřadu a tam řekli, „My nejsme hotelová škola, ale potřebujeme učitele,“ no a od té doby jsem učitelem.
Takže otázka jakou školu jste vystudoval je vlastně již částečně zodpovězena. Gymnázium, pak jsem studoval Vysokou školu báňskou, tu jsem studoval dva roky a pak jsem pět let studoval na Pedagogické škole v Plzni, kterou jsem nedokončil. Teď otázka, která bude jistě nejvíc zajímat děti – co Vás v práci nejvíc baví? Ve škole mě nejvíc baví pestrost, pořád se nabízí nové a nové situace, nové výzvy, to je na tom to zajímavé. Není to monotónní práce. Jaký jste Vy sám byl žák? Žáci se mě často ptají na toto téma. Měl jsem asi štěstí, přestože jsem měl vyznamenání a nejhůř asi čtyři dvojky na základní škole, tak v naší třídě jsem patřil mezi velice průměrné žáky. Naše třída byla tedy zřejmě dost fenomenální, protože já se svými čtyřmi dvojkami jsem byl někde v polovičce třídy. Potom celá jedna řada z té naší bývalé třídy ze základní školy, jsme zase seděli v jedné třídě na gymnáziu. Který předmět Vás ve škole nejvíc bavil a co Vám nejvíc nešlo? Mě vždycky bavily v podstatě všechny předměty, ale nejraději jsem měl přírodopis a fyziku. Přírodopis jsem měl radši, protože jsem se tím chtěl i zabývat od dětství. Doma jsem měl, dalo by se říci, malý zvěřinec, od rybiček přes krtka. Krtka? Krtka jsem měl doma, želvy a andulky, docela dost velká rozmanitost a skončilo to teprve tehdy, když jsem přestával být doma a museli se o to starat rodiče. V té době se moc dobře nedalo koupit krmivo, muselo se to chytat různě po stájích a doma se rozhodli, že tudy cesta nevede. Takže chytání žížal pro krtka? Přesně tak a v zimě lovit mouchy v kravíně, doma řekli, „to ne, to si dělej sám,“ tak to zrušili. Přírodopis - od základní školy až přes gymnázium jsem byl každý rok na nějakých olympiádách, ať už okresních, krajských i v celostátním kole. Váš životní úspěch nebo co za něj považujete? Na ten asi ještě pořád čekám. Dobře, co životní sen? Já nemám žádné životní sny, vždycky to co chci, tak se mi nějakým způsobem splní. Taky jsem toho už spoustu vyzkoušel, takže vždycky když jsem si něco předsevzal, tak se mi to vyplnilo. Nemám žádný vyhraněný sen.
Čím Vás žáci nejvíc naštvou a čím naopak potěší? Spolehlivě mě naštvou svojí laxností. Dalo by se říci tím, když je jim všechno jedno. Nemám rád, když někdo lže a podvádí. Potěší mě, když mají o něco zájem. Nejvíc mě potěší žáci, kteří se snaží, i když pro to nemají předpoklady. Máte nějaký oblíbený sport a dělal jste nějaký sport například závodně? Do školy jste právě před chvílí přijel na kole. Dá se říci, že se snažím ve svém věku trošku udržovat, plavu, jezdím na kole, rád jdu něco nového vyzkoušet. A nějaké sporty řekněme adrenalinového typu, to Vás nějak oslovuje, například lezení po skalách nebo bungee jumping? Ne to mě nijak neláká. Cestujete rád a kam byste se rád ještě anebo znovu podíval? Ta Afrika? Ani ne, měl jsem možnost procestovat docela velkou část Evropy a pokud bych si měl vybrat, asi Francie – Provence. A kde jste byl o letošních prázdninách? O letošních prázdninách jsem hodně sportoval, rekreoval jsem se více méně v Čechách, jezdil jsem na kole, snažil jsem se trošku dát do formy. Vaše současné koníčky, čemu se teď rád věnujete ve svém volném čase, když pomineme sport, je ještě něco dalšího? Zaujal mě Váš chov krtků?
Už dávno mám jiné zájmy. Věnuji se všemu, vždy se něco naskytne a já to nějakou dobu zkouším. Nové a nové věci. Takže především rozmanitost? Asi tak. Otázka, na kterou se většinou ptají všechny děti – oblíbené jídlo a co byste naopak nikdy nesnědl? Oblíbené jídlo – v podstatě jím úplně všechno, oblíbené jídlo vysloveně nemám. Ale co nemám rád , co nesnáším ( vzpomínka na nemocniční pobyty ) je mléková polévka, vajíčková polévka, teplé mléko, kakao se škraloupem. Které je Vaše oblíbené zvíře, já například v ZOO nevynechám hrochy, ti jsou úžasní, takže Vaše oblíbené zvíře? Lenochod, toho mám rád. A máte teď v současné době nějakého domácího mazlíčka nebo byste si nějakého přál? Ne ne, právě proto, že jsem dlouhou dobu doma ta
zvířata měl, jsem časem dospěl k tomu, že je líp zvířatům když jsou ve volné přírodě, nebo v prostorách, kde se cítí volně. To je kapitola, kterou jsem uzavřel a nechtěl bych už ani psa ani žádné
jiné zvíře. Jednak proto, že když člověka to zvíře opustí, tak je z toho smutný a za další vím, že když nejsem doma, tak bych to přenášel na někoho dalšího z rodiny, kdo by se musel starat. Takže ne. Pokud byste věřil v převtělení, do jakého zvířete byste se chtěl převtělit? Lenochod mi k Vám moc nepasuje. Lenochod možná ano, ale třeba i medvěd je zajímavý. V zimě spí, tomu rozumím. Jaké roční období máte nejraději a proč? Roční období vysloveně ne, ale dalo by se říct, že mám nejradši období před prázdninami. Ještě není léto v plném proudu, skončilo jaro, jsou dlouhé dny, venku je všechno ještě takové svěží, to mám nejradši. Všechno je před námi, budou prázdniny, léto bude, tak to mám rád. Žádné období mi ale vysloveně nevadí, protože vždycky si nacházím nějakou činnost pro to období typickou a hledám v tom pozitiva. Bojíte se něčeho, strach z něčeho, fobie? Fobii mám, určitě – z ptáků, z pernaté zvěře, už od dětství. A má to nějaké kořeny, nějaká historka s tím spojená? Ano, napadl mě kohout a krůty, ale už jako velmi malého kluka. Bojuju s tím statečně, viz například, když tady jsou ukázky ptáků. Měl jsem na ruce orla, musím zachovat tvář, ale příjemný pocit to není. Vadí mi ten kontakt . I andulka mi vadila, i když jsem doma andulky měl. To je zvláštní mít z něčeho fobii a přesto to chovat. Další otázka která opět zajímá všechny děti – oblíbený umělec – herec, zpěvák, jakou hudbu posloucháte? V hudbě nerozlišuji žánry, rozlišuji
jenom dobrou hudbu, to co se mi líbí, to znamená napříč všemi žánry. Podle nálady, od vážné hudby přes šansony, až po naši scénu. Nevybírám si skupinu jako takovou, ale jednotlivé skladby. A co knihy a filmy? To je myslím to samé, radši dobrý dokument, než špatný hraný film. Poslední otázka, životní vzor? Vzor jsou samozřejmě moji rodiče. Babičky , dědečkové, prostě rodina. Takže rodinné zázemí je nejdůležitější? Rodinné zázemí je pro mě nejdůležitější. Zbývá mi jen poděkovat za příjemný rozhovor, popřát vnímavé žáky a další zajímavé výzvy. Martina Erbová
Pasování na čtenáře „Pasování prvňáčků na čtenáře“ – této malé slavnosti vždy předchází celoroční práce dětí a jejich paní učitelek. V průběhu měsíce května pak všechny děti předvedou před tříčlennou komisí své čtenářské dovednosti, které zahrnují nejen znalost všech písmenek, jejich skládání do slov a vět, ale také zda děti čtou s porozuměním. Dalším kritériem je soustředění jednotlivých žáčků i celé třídy. Když všichni prvňáčci projdou tímto přípravným kolem, můžeme se sejít při slavnostním pasování na čtenáře.
Bohužel, ve školním roce 2012/13 zaplavila naši zemi na počátku června voda a naši hosté, aktéři pasování, měli povinnosti jinde. Děti ale o své pasování nepřišly. Dne
20.září jsme hosty konečně mohli přivítat v atriu školy, kam nejdříve dorazily krásné paní, které také netrpělivě očekávaly návrat svých rytířů. Paní se strachovaly, zda jejich vyvolení dorazí bez úhony, když v tom rytíř Lukáš z Dražic vjel se svým doprovodem a za jásotu dětí, na svém krásném oři přímo do středu školního areálu. Vysvětlil dětem, proč přijíždí s takovým zpožděním a rád se ujal svých povinností. Všechny děti byly pasovány na čtenáře, obdržely pasovací listiny a vždy deset nejlepších čtenářů ze třídy si odnášelo také knižní odměnu. Nechyběla ani malá šarvátka, rytíři si své neshody vyřizují rychle a za pomoci svých zbraní, ale jinak celá slavnost proběhla v milém a přátelském duchu. V závěru pasování odměnili rytíři paní učitelky za jejich nelehkou práci květinou a naopak děti darovaly květinu každé z krásných paní. Pro rytíře děti namalovaly překrásné obrazy draků, aby věděli, jací nebezpeční tvorové mohou ohrozit jejich vyvolené. Na památku se všichni s rytíři mohli vyfotografovat a již jako opravdoví čtenáři se vrátili do svých tříd. Martina Erbová foto Martin Fous Švancar
Aktuálně : Volby 2013 nanečisto v ZŠ Hostivice Projekt ,,Volby nanečisto v ZŠ Hostivice", pana učitele M. Dubského a vybraných žáků 9.tříd, našel inspiraci u podobného projektu na středních školách. Hlavním důvodem vytvoření této iniciativy bylo, zjistit školní výsledek voleb a ten pak poměřit s výsledkem ve skutečných volbách, které se konají 25. a 26.října. Ve třídách 2.stupně se volilo jednoduchým způsobem - napsáním čísla či odevzdáním prázdného papírku. Vždy se žákům představila skutečná čísla politických stran a byl jim poskytnut potřebný čas k napsání čísla zvolené strany. Celkem volilo osm tříd, od 6. do 9.ročníku, kde každý ročník měl dvě třídy. Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce nevoličů bylo v šestých třídách.
zastoupení stran v poslanecké sněmovně 85 46 38 31
TOP09 ČSSD ODS PIRÁTI DSSS Romská DS Strana… ANO Strana zelených KSČM ZMĚNA ČSSS
0 0 0 0 0 0 0 0
34
počty hlasů pro jednotlivé 32 strany 18 15 12
2
2
2
2
ZMĚNA
ČSSS
nevoliči
2
KSČM
Strana svobodných…
Romská DS
DSSS
PIRÁTI
ODS
ČSSD
2
Strana zelených
5
ANO
5
TOP09
Hlavním důvodem této iniciativy bylo zjištění, jestli žáky šestých až devátých tříd vůbec politika zajímá. Můj názor, který se nemusí shodovat s názorem ZŠH je, že žáky ve velké většině nezajímá ani politika, ani s tím spojené záležitosti. Pro mě osobně, pro vrozeného pravičáka, byl i přes imaginární většinu pravice v parlamentu výsledek zklamáním. V našich volbách získala velké procento TOP09, ale podle mě jen díky osobnosti hlavního lídra, tedy pana Schwarzenberga. Česká strana sociálně demokratická skončila druhá a to podle mě ne kvůli svému sociálně zaměřenému programu, ale díky svému volebnímu číslu, kterým je 1. Třetí stranou byli občanští demokraté, kteří podle mě dostali hlas díky své tradici u žáků. Čtvrtou stranou byli Piráti, kteří asi dostali hlas kvůli svému atraktivnímu jménu. Shodně pěti hlasů také dosáhly strany Romská demokratická strana a DSSS, které ale nepřekročily práh pěti procent. Ještě tu máme dalších šest stran, které dostaly shodně po dvou hlasech a které se také nedostaly
do parlamentu. Náš výsledek je takový, že by vládu vytvořila TOP09 a ODS, kde by byl premiérem Karel Schwarzenberg a vicepremiérkou paní Němcová. Volební účast v naší škole byla 76%, volilo 101 studentů z celkového počtu 133 studentů. Zde vám ukážeme v grafech, kolik hlasů a procent dostaly dané strany a také kolika poslanci by byly zastoupeny strany, které překročily hranici 5% hlasů.
,,V dalším vydání Vám představíme přesný graf poměru školních a reálných voleb. Již po volbách bude k dispozici reportáž naší výroby, ve které Vám my studenti představíme celé ,,volby po našem". Daniel Tričkov 9.B
Ukázky výtvarných prací žáků II.stupně
Inzerce :
Anketní otázky pro příští číslo časopisu „ZA ZDÍ“ CO BYCH SI PŘÁL(A) NAJÍT POD STROMEČKEM? JAKÝ DÁREK PŘIPRAVUJI PRO SVÉ RODIČE? CO BYCH POPŘÁL(A) OSTATNÍM DO PŘÍŠTÍHO ROKU 2014
