Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009
Významní fyzikové
V následujícím článku je uvedeno několik opravdu významných fyziků, kteří se zasloužili o velmi důležité objevy a rozvoj fyzikálních poznatků. Jsou zde uvedeni ti, o kterých by měl vědět snad každý z nás.
Marie Curie-Sklodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě. Její otec byl profesorem matematiky a fyziky na gymnáziu. Základní vzdělání získala Sklodowská na místních školách. Další vědecké znalosti pak získala od svého otce. V roce 1891 odešla Sklodowská studovat do Paříže na Sorbonu. Roku 1894 se seznámila s profesorem fyziky s Pierrem Curriem a o rok později se za něj provdala.
V roce 1906 byla jmenována první profesorkou na pařížské Sorbonně (všeobecná fyzika po svém tragicky zemřelém manželovi). Jako první žena se stala Curie-Sklodowská hned dvakrát laureátem Nobelovy ceny:
1903 Nobelova cena za fyziku za zkoumání radiačních jevů
1911 Nobelova cena za chemii– za objev radia a polonia.
V roce 1898 spolu s manželem izolovala polonium a později radium. V roce 1903 CurieSklodowská teoreticky prokázala existenci prvku radium. V roce 1910 izolovala radium v kovovém stavu. Vedle již zmíněných Nobelových cen za fyziku (1903) a chemii (1911) obdržela Marie CurieSklodovská mnoho vědeckých ocenění, čestných doktorátů apod. Celý život se věnovala výzkumu radioaktivity. Práce s radioaktivními látkami ale také byla jednou z příčin její smrti. Marie Curie-Sklodowská umírá 4. července 1934 v Savoy ve Francii na chorobu vyvolanou účinky radioaktivního záření. Její dcera Iréne Curiová s manželem Fréderikem Joliotem obdrželi rok po její smrti Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity.
Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu. Jeho otec Hermann Einstein řídil rodinou továrnu na výrobu dynam. Ve čtyřech letech malý Albert dostal svůj první kompas a začal se zajímat o fyziku. V roce 1885 se rodina přestěhovala do Mnichova. V deseti letech začal Albert Einstein se samostudiem přírodních věd. V roce 1894 se rodina přestěhovala do italské Pavie, protože se rodinné firmě přestalo v Německu dařit. Albert zůstal v Mnichově, aby dokončil střední školu. V Mnichově Albert Einstein navštěvoval gymnázium. Studium nedělalo Albertovi problémy, co ale nesnášel byla velká přísnost, která na německých školách panovala. Patnáctiletý Albert Einstein (1894) se vzepřel a odešel za rodinou do Pavie. Nepodařilo se mu složit přijímací
zkoušky na švýcarskou polytechniku a tak pokračoval na střední škole ve švýcarském Aarau, která měla velmi dobře vybavenou fyzikální laboratoř.
V roce 1896 vstoupil Albert Einstein na polytechnickou školu v Curychu (ETH), aby se mohl stát učitelem matematiky a fyziky. Zde se Einstein seznámil se svou budoucí manželkou, spolužačkou Milevou Marič. Einstein se nerad podřizoval školnímu programu. Vybíral si jen ty oblasti, které ho zajímaly. V roce 1901 získal Einstein švýcarské občanství. Nedařilo se mu sehnat místo asistenta na žádné z evropských univerzit. Proto jezdil po Švýcarsku jako suplující učitel. Podle dostupných informací se Albertovi a Milevě v roce 1902 narodila nemanželská dcera Lieserl. V té době už Albert Einstein pracoval na švýcarském patentovém úřadě v Bernu a skandál s nemanželským dítětem by ohrozil jeho místo. Proto byla dána Lieserl k adopci. Při své úřednické práci na patentovém úřadu měl Albert Einstein dostatek prostoru k vypracování mnoha svých pozoruhodných vědeckých prací. V roce 1905 obhájil Albert Einstein doktorát. Rok 1905 je označován jako Annus mirabilis (zázračný rok). Albert Einstein publikoval tři zásadní vědecké práce na téma:
fotoelektrický jev,
Brownův pohyb,
speciální teorie relativity (30. 6. 1905 ji publikoval Einstein v článku O elektrodynamice pohybujících se těles).
Do Prahy Albert Einstein dorazil v dubnu 1911. Působil jako profesor teoretické fyziky v Praze. Einstein byl jmenován přednostou Ústavu teoretické fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity. V Praze žil Einstein rok a čtvrt. Jeho pražský pobyt přinesl 11 vědeckých prací. Pravdou je, že Einsteina a jeho ženu Milevu Praha moc nenadchla. Do Prahy se Einstein vrátil v roce 1921 přednést přednášku na téma své teorie relativity. V roce 1912 Albert Einstein opuští Prahu a vydávává se do Curychu. Tady je jmenován profesorem teoretické fyziky. V roce 1914 se Einstein stal profesorem fyziky na univerzitě v Berlíně a ředitelem tamního Institutu císaře Viléma. Ve stejném roce získal německé občanství. V roce 1921 se Albert Einstein stal členem londýnské Královské společnosti. V Německu zůstal až do roku 1933, kdy byl přinucen politickou situací emigrovat do USA. Einstein zde získal pozici profesora teoretické fyziky na Princetonu a ve fyzikálním ústavu v Princetonu. V roce 1940 získal americké občanství. V roce 1945 své místo opustil. Po druhé světové válce se Albert Einstein stal předsedou sdružení amerických fyziků, které se postavilo proti zneužití jaderné energie pro válečné účely. Byl mu nabídnut úřad presidenta státu Izrael (1952), což odmítl. Spolupracoval s Dr. Chaimem Weizmannem na založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ke konci života Einstein pracoval na jednotné teorii pole. Albert Einstein zemřel 18. dubna 1955 v Princetonu.
Thomas Alva Edison se narodil 11. února 1847 ve městě Milan ve státě Ohio jako nejmladší 7. dítě Samuela Edisona a Nancy Elliot Edisonové. Edison byl americký vynálezce, podnikatel a průkopník využití elektrické energie. V 7 letech se rodina přestěhovala do Port Huronu v Michiganu. Do školy chodil Edison pouhého čtvrt roku - ředitel školy jej považoval za duševně zaostalého (Edison měl silnou vadu sluchu a nestačil sledovat výuku). Vzdělával se proto doma. Záhy se u Edisona projevil podnikatelský duch. V 11 letech přiměl několik dětí, aby pro něj pěstovali zeleninu. Tu pak prodával. Ve dvanácti letech pracoval jako roznašeč novin. Dále pracoval jako novinář (od 14 let vydával týdeník Grand Trunk Herald) a telegrafní úředník. Věnoval se také fyzice a mechanice. Za svůj život Edison získal více než
1000 patentů. Edison byl známý svou pracovitostí, často pracoval i 20 hodin denně. Sám říkal, že "genialita je 1 % inspirace a 99 % potu".
Od roku 1862 do roku 1868 pracoval Edison jako telegrafista na americkém středozápadě. V roce 1869 patentoval mj. telegraf. Za prodej práv na patent na vylepšení telegrafu získal Thomas Alva Edison 40 000 dolarů, přestěhoval se do New Yorku a mohl si otevřít svou první dílnu v Newarku (stát New Jersey). V té době se poprvé oženil - vzal si Mary Stilwellovou, se kterou měl 3 děti. Na podzim roku 1877 vynalezl fonograf. Edisonova manželka Mary pak mohla říci do dřevěného trychtýře dětskou básničku "Mařenka měla ovečku a její vlna je měkká a bílá…". Tak vznikl první fonografický záznam lidského hlasu. Téměř hluchý Edison vymyslel přístroj, který přinesl zvuk milionům uší na celém světě.
V roce 1879 začaly první zkoušky snad největšího Edisonova vynálezu. První žárovka na malou chvíli zablikala právě na jaře 1879. V říjnu použil zuhelnatělou nit z bavlny. Téměř dva dny se technici snažili v pec získat zuhelnatělé vlákno a to zatavit do skleněné baňky. Celá cívka, jediné vlákno a sklářovi se malý kousek uhlíku zlomil v rukou. Až 21. října 1879 se naplno rozzářila první žárovka. První žárovky ale svítily jen několik hodin. Edison proto započal se sérií testů s cílem přiblížit svůj vynález praktickému využití. Edison ovšem vytvořil nejen žárovku, ale celý systém nutný pro její "rozsvícení". Bylo třeba postavit elektrárnu, elektřinu rozvést (1882). I toto vytvořil Edison.
Následovalo další množství vynálezů: elektrická lokomotiva, filmová kamera, promítací přístroj, cyklostyl, akumulátor, umělý kaučuk atd. Ukázalo se totiž, že Edison je nejen vynikající vynálezce, ale snad ještě lepší podnikatel. Thomas Alva Edison zemřel 18.10.1931 ve West Orange ve státě New Jersey. Na jeho počest byly 21. 10. 1931 zhasnuty v USA všechny žárovky.
Isaac Newton se narodil 4. ledna 1643 ve vesnici Woolsthorpe nedaleko Granthamu (asi 200 km severně od Londýna) v roce 1643. Do svých 11 let Isaac Newton navštěvoval vesnickou školu a od roku 1654 pak pokračoval ve studiu na King's school v Granthamu. Po čtyřech letech Newton školu opustil a vrátil se zpět ne vesnici, kde pomáhal matce živit své dva mladší sourozence. V roce 1661 začal Isaac Newton studovat univerzitu v Cambridgi.
Je důležité si uvědomit, že 17. století bylo obdobím silného náboženského cítění, zvlášť ve Velké Británii. Isaac Newton byl velmi pobožný. V roce 1704 vydává Isaac Newton knihu Optika. Newton v ní přichází s myšlenkou částicové povahy světla. Newtonovy tři pohybové zákony a jeho princip univerzální gravitace stačily k řízení nového kosmu, ale pouze, jak věřil Newton, s pomocí Boha. Newton říkal, že gravitace je přímou akcí Boha, stejně jako všechny síly řádu a vitality. Absolutní prostor měl pro Newtona zásadní význam, protože prostor byl "sídlem Boha" a sídlo Boha musí být základním souřadným systémem. Newtonova analýza vzájemných poruch pohybů planet způsobených jejich vlastními gravitačními poli předpovídala úplné zhroucení slunečního systému, pokud by Bůh nezasahoval a neuváděl vše opět do pořádku. Isaac Newton byl v roce 1705 povýšen do rytířského stavu.
Isaac Newton zemřel 31. března 1727 ve věku 84 let.
Německý fyzik s holandskými předky Wilhelm Conrad Röntgen se narodil 27. března 1845 v Lennep jako jediné dítě v rodině obchodníka. Ve jeho třech letech se rodina přestěhovala do nizozemského Apeldoornu V roce 1862 nastoupil Wilhelm Conrad Röntgen na technickou školu v Utrechtu odkud byl ale vyloučen na základě falešného obvinění, že nakreslil na tabuli karikaturu profesora (autorem byl ovšem někdo jiný). V roce 1865 začal Röntgen na univerzitě v Utrechu studium fyziky. Následně studoval strojní inženýrství na polytechnice v Curychu. Na zurišské univerzitě pak získal v roce 1869 titul Ph.D. Röntgen byl především uznávaným představitelem experimentální fyziky. Wilhelm Conrad Röntgen působil na univerzitě v Štrasburku (1874), v Giessenu (1879), v Jeně (1886), v Utrechtu (1888), ve Wuzburku (1888), v Lipsku (1889) a Mnichově (1900). Svou první vědeckou práci, která se týkala plynů, publikoval Röntgen v roce 1870. Později zveřejnil práce z oblasti piezoelektrických a pyroelektrických vlastností krystalů. Röntgen mimo jiné popsal jev, kdy rotující dielektrikum v elektrickém poli má magnetické vlastnosti. Toto zjištění přispělo k formulování Lorentzovy elektronové teorie. Wilhelm Conrad Röntgen je převážně spojován s objevem paprsků X. Večer 8. listopadu 1895 Röntgen při svých pokusech s katodovými paprsky v temné komoře zjistil, že při elektrickém výboji ve výbojové trubici, která byla uzavřena do silného černého kartonu, stínítko pokryté vrstvou kyanidu platinobarnatého světélkuje a to i na vzdálenost 2 metrů. Při následných experimentech Röntgen zjistil, že se v závislosti na tloušťce stínítka mění světlost obrazu na
fotografické desce. Při experimentech takto zobrazil kostru ruky své ženy. Röntgen tak získal první rentgenový snímek všech dob. V roce 1896 byly parsky X na jeho počest pojmenovány rentgenovými. V roce 1901 mu byla za objev rentgenového záření udělena první Nobelova cena za fyziku. Röntgen byl velmi skromný a tichý člověk. Miloval pobyt v přírodě. Oblíbil si hlavně bavorské Alpy. Výčet ocenění, která Wilhelm Conrad Röntgen získal by byl velmi dlouhý.
Wilhelm Conrad Röntgen zemřel 10. února 1923 v Mnichově na rakovinu střev.
Francouzský fyzik a matematik Blaise Pascal se narodil 19. června 1623 v Clermontu v rodině místního soudce. Brzy mu zemřela matka a tak zůstala výchova na otci, který odhalil jeho velké nadání a začal jej vzdělávat. Pascal vynikal matematickým nadáním. Jako osmnáctiletý (1641) sestrojil počítací stroj a následně ho vylepšoval. Princip tohoto počítacího stroje se od současných mechanických počítacích strojů příliš nelišil.
Ve fyzice navazoval Pascal na Toricelliho. Blaise Pascal je autorem zásadního díla Pojednání o tlaku vzduchu. Věnoval se také filozofii. Blaise Pascal zemřel 19. srpna 1662 v klášteře v Paříži ve věku pouhých 39 let.
