Významné krajinné prvky Lanškrounska

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Významné krajinné prvky Lanškrounska Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Mgr. Jaroslav Knotek, Ph.D.

Vypracovala: Iveta Čulíková Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Deklaruji, že bakalářská práce na téma významné krajinné prvky Lanškrounska byla autorkou vypracovaná samostatně pod odborným vedením vedoucího bakalářské práce. Zdroje použitých informací a dat v této literární rešerši jsou citovány v seznamu pramenů a literatury. Vzhledem k tomu, že je bakalářská práce školním dílem, je možné její využití, ke komerčním nebo studijním účelům, jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zveřejnění bakalářské práce bude v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. V Brně, dne

..............................................................

Podpis

..............................................................

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou vyjádřila své poděkování všem, kteří přispěli jakoukoliv formou ke zhotovení této bakalářské práce. V popředí patří obrovské poděkování panu JUDr. Mgr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D., za odborné a metodické vedení, objektivní komentáře, sugestivní doporučení, jedinečnou motivaci, ochotné jednání a trpělivost. Dále pak plně náleží mé poděkování odboru životního prostředí, konkrétně referentce ochrany přírody Ing. Veronice Kubelkové a rovněž i středisku Agentury ochrany a přírody v Pardubicích, a to především paní RNDr. Heleně Faltysové, kteří mi poskytli potřebné informace, podklady, odbornou pomoc a ucelili přehled. Jejich ochotná spolupráce a vstřícné jednání mi byly oporou. Za objasnění záležitostí spojených s parcelním vymezením jednotlivých významných krajinných prvků, patří poděkování katastrálnímu pracovišti Ústí nad orlicí, a to konkrétně panu Bc. Strnadovi. A v neposlední řadě děkuji i dalším nejmenovaným, kteří byli jakýmkoliv stylem nápomocni při řešené problematice.

ABSTRAKT Předmětem zájmu jsou významné krajinné prvky (VKP) v regionu Lanškrounsko, spadající do kategorie obecné územní ochrany přírody a krajiny, registrované příslušným orgánem ochrany přírody. Cílem je zhodnocení současného stavu jednotlivých VKP v daném území a jejich bližší charakteristika. Oblast informací a dat, vztahujících se k této problematice, pochází z různých zdrojů, dostupných pramenů a je doplněna o poznatky získané v rámci samotného terénního průzkumu zájmových lokalit. Klíčová slova: Významný krajinný prvek, region Lanškrounsko, registrace a ochrana VKP, terénní průzkum

ABSTRACT The focal points are important landscape elements (SLE) in the region Lanškrounsko, falling into the category of general territorial nature and landscape protection, registered by the competent authority of the nature conservation. The aim is to assess the current state of SLE in a given area and their further characterization. Area information and data relating to this issue come from various and available sources, and is supplemented by findings obtained under actual field research sites of interest. Keywords: Significant landscape element, region Lanškrounsko, registration and protection of SLE, field survey

OBSAH 1

MOTO k tématu - NEZKRESLENÝ POHLED ...................................... 11

2

ÚVOD .......................................................................................................... 17

3

MOTIV A CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................ 19

4

PROBLEMATIKA VÝZNAMNÝCH KRAJINNÝCH PRVKŮ ........... 20

5

6

7

4.1

Pojem významný krajinný prvek .......................................................... 20

4.2

Registrace VKP..................................................................................... 21

4.3

Ochrana VKP ........................................................................................ 21

4.4

Sankce za poškození nebo zničení VKP ............................................... 22

4.5

VKP x krajinný prvek ........................................................................... 23

VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ...................................................... 25 5.1

Geografická charakteristika Lanškorunska ........................................... 25

5.2

Charakteristika regionu Lanškrounsko ................................................. 25

PŘÍRODNÍ POMĚRY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ..................................... 26 6.1

Geologická charakteristika území ......................................................... 26

6.2

Geomorfologická charakteristika území ............................................... 28

6.3

Půdní poměry v zájmovém území ........................................................ 29

6.4

Hydrologické poměry v zájmovém území ............................................ 30

6.5

Biogeografické začlenění zájmového území ........................................ 30

6.6

Vegetační poměry v zájmovém území.................................................. 31

6.7

Fauna v zájmovém území ..................................................................... 32

6.8

Klimatické poměry v zájmovém území ................................................ 33

METODIKA ............................................................................................... 34 7.1

Přípravné práce ..................................................................................... 34

7.2

Terénní průzkum ................................................................................... 35

7.3

Registrované VKP v přehledu .............................................................. 35

8

9

VÝSLEDKY PRÁCE ................................................................................. 36 8.1

Alej k zámečku ..................................................................................... 37

8.2

VKP Babí kout ...................................................................................... 43

8.3

Bendův rybník....................................................................................... 47

8.4

Bývalý písník ........................................................................................ 50

8.5

Šlajfront ................................................................................................ 53

8.6

Žichlínek ............................................................................................... 57

VLIV POZEMKOVÝCH ÚPRAV (PÚ) NA VKP .................................. 71 9.1

Obecné nastínění problematiky ............................................................ 71

9.2

Konkrétní stav ve všech dotčených katastrálních územích .................. 73

9.2.1 K.ú. Rudoltice ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP ................... 74 9.2.2 K.ú. Lanškroun ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP .................. 75 9.2.3 K.ú. Žichlínek ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP ................... 76 9.2.4 K.ú. Ostrov ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP ........................ 77 9.2.5 K.ú. Albrechtice ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP ................ 78 10 DISKUZE .................................................................................................... 79 11 ZÁVĚR ........................................................................................................ 83 12 ZKRATKY A CIZÍ VÝRAZY V TEXTU................................................ 84 13 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ....................... 85 13.1 Literatura ............................................................................................... 85 13.2 Internetové zdroje ................................................................................. 87 13.3 Další prameny ....................................................................................... 89 14 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A PŘÍLOH V TEXTU ................... 90 14.1 Obrázky ................................................................................................. 90 14.2 Tabulky ................................................................................................. 90 15 SEZNAM PŘÍLOH V SAMOSTATNÝCH PŘÍLOHÁCH ................... 92

16 REGISTROVANÉ VKP V PŘEHLEDU ................................................. 94 16.1 Formuláře .............................................................................................. 94 16.1.1 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Alej k Zámečku .......... 94 16.1.2 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Bendův rybník............ 98 16.1.3 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Bývalý písník ........... 101 16.1.4 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Šlajfront ................... 104 16.1.5 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Žichlínek .................. 107 VKP ŽICHLÍNEK I .................................................................... 107 VKP ŽICHLÍNEK II ................................................................... 110 VKP ŽICHLÍNEK III .................................................................. 113 VKP ŽICHLÍNEK IV .................................................................. 116 VKP ŽICHLÍNEK V ................................................................... 119 VKP ŽICHLÍNEK VI .................................................................. 122 VKP ŽICHLÍNEK VII ................................................................ 125 VKP ŽICHLÍNEK VIII ............................................................... 128 VKP ŽICHLÍNEK IX .................................................................. 131 16.2 Mapové zákresy .................................................................................. 134 16.2.1 VKP Alej k Zámečku v k.ú. na podkladu ortofotomapy ............. 134 16.2.2 VKP Alej k Zámečku na podkladu rastru s proložením DKM ... 135 16.2.3 VKP Bendův rybník v k.ú. na podkladu ortofotomapy............... 136 16.2.4 VKP Bendův rybník na podkladu rastru s proložením DKM ..... 137 16.2.5 VKP Bývalý písník v k.ú. na podkladu ortofotomapy ................ 138 16.2.6 VKP Bývalý písník na podkladu rastru s proložením DKM ....... 139 16.2.7 VKP Šlajfront v k.ú. na podkladu ortofotomapy......................... 140 16.2.8 VKP Šlajfront na podkladu rastru ............................................... 141 16.2.9 VKP Žichlínek v k.ú. na podkladu ortofotomapy ....................... 142

16.2.10 VKP Žichlínek I na podkladu rastru s proložením DKM ......... 143 16.2.11 VKP Žichlínek II na podkladu rastru s proložením DKM ........ 144 16.2.12 VKP Žichlínek III na podkladu rastru s proložením DKM ....... 145 16.2.13 VKP Žichlínek IV na podkladu rastru s proložením DKM....... 146 16.2.14 VKP Žichlínek V na podkladu rastru s proložením DKM ........ 147 16.2.15 VKP Žichlínek VI na podkladu rastru s proložením DKM....... 148 16.2.16 VKP Žichlínek VII na podkladu rastru s proložením DKM ..... 149 16.2.17 VKP Žichlínek VIII na podkladu rastru s proložením DKM .... 150 16.2.18 VKP Žichlínek IX na podkladu rastru s proložením DKM....... 151 16.3 Fotodokumentace registrovaných VKP .............................................. 152 16.3.1 VKP Alej k Zámečku .................................................................. 152 16.3.2 VKP Bendův rybník .................................................................... 155 16.3.3 VKP Bývalý písník ...................................................................... 156 16.3.4 VKP Šlajfront .............................................................................. 157 16.3.5 VKP Žichlínek ............................................................................. 158

1

MOTO k tématu - NEZKRESLENÝ POHLED Vše, co je podle přírody, je hodno úcty. (Marcus Tullius Cicero)

Planeta Země je naším domovem, přesto, její zničení, bereme závodem, i když nám poskytuje existenci, ... těžko, k ní hledat konkurenci!!! Proč tedy ničíme její krásu?? Naši jedinou ... životní spásu!!! Příroda je krásné místo na Zemi, bez citu měněna, zdá se mi. Lidé devastují vše možné, reálně, se to zdá být nemožné!!! Kéž by svět byl jiný, než se jeví, kolik lidí to vnímá? ... nikdo neví!! Možná známe všichni ... tu skutečnost?? Obdivuhodná by to byla početnost!! Vraťme morálku a hodnoty zpět!! Zachraňme ... zdevastovaný svět!! Zásah, do „životní tepny“ přírody, nelze napravit!! Vzácnost darů života, nelze vyslovit!! Cožpak si to nikdo neuvědomí?? Pozdě je ... zpytovat svědomí!! Tak vyhodnoťme předem, námi myšlené činy, tak dost, už existuje, nezkrotné viny!!! Nic nelze vrátit ... a těžko se začíná znova, tak postůj a vyslyš ta tichá slova!! Příroda „křičí“... vy lidé, nejste tu sami!! Zvířata kývou ..., ano, jsme tu s Vámi!!! Přírodní svět, je jejich domov... a naše uvolnění!!! Nespoutanost, v níž lze hledat duševní naplnění!!!

Příroda to tak vymyslela, že každý nakonec nějak dostane, co si zaslouží. (Robert Fulghum) Tak neničme nic, co nikomu nepatří!! A všem, nám to existenci opatří!!! Vše má svůj smysluplný vznik a hlavně význam!!! Ne ke všemu ... existuje o zrození záznam!!! Ale vše, co žije ... má přec právo tu být!!! Svůj prostor, volnost a životní cestu, kudy jít!! Snad jsou to výstižná slova, která nemusím opakovat znova!!! Snad každý ví ..., co v životě má smysl, nikdy, nesmí chybět důmysl!!! Proto přemýšlejme a pak řešme mnohé ... rozvaha, nikdy není ... to ubohé!!! Smutný je čin, bez rozmyslu, ukryt v tajemství nesmyslu!! S obavami ... přijímat časové dění, v kterém se neustále ... něco mění!!! A „každý druhý,“ za to nese kus viny, protože každý ... je zodpovědný za své činy!!! Pokud vyslechneme tato tichá slova ... nebudeme čelit ... chybám svým znova!!! Nelitujme ..., jen ve vzdoru je síla, každý ... je tvůrcem svého díla!!! Společně, v dobré víře tvořme, že svět bude dokonalý, věřme!!! Náhle spatříme, tu sílu drobnosti ... zjistíme, že z nich, tvořeny jsou mocnosti!!!

Jediný azyl, vždy a všude otevřený pro všechny trpící, je příroda. (Lingner Max) Tak pohleď, na krásu přírody, kolem sebe, sleduj, nekonečnost blankytného nebe!!! Pozoruj krásu každého květu ..., kouzelné tajemství, přec je tu!!! Ta slova ... nikdy nepochopíš, dokud ten fakt ... neprocítíš!!! Nechtěj vysvětlení ..., jen tu realitu vnímej a tu vzácnost ... svým vnitřkem snímej!!! Všechny významné krajinné prvky, kterých je někde i stovky, to vše, má svůj význam v krajině, ať na kopcích, tak v dolině!!! Vodní tok, jezero, rybník, rašeliniště, vše krásnější, než Supermarketové staveniště. Proč mýtit lesy, které tajemství života ukrývají?? Ty zničující zásahy člověka ... vlídné nebývají!!! Mokřad, remízek, mez či skalní útvary, vše jsou to překrásné výtvory!!! Naleziště zkamenělin a nerostů, cenné plochy porostů, udolní nivy či stepní trávníky, za to vše, patří v krajině ... díky!!! To vše ... v živé paměti mít!!! Nic neničit, jen ochranu chtít!!! Někdy jsou zásahy správné, jindy nikoli, do přírody, prostě nepatří cokoli!!! Celý život závisí na interakci, ... vše je založeno na reakci a akci.

Příroda je proti nám ve výhodě, může existovat bez nás, my bez ní zahyneme. (Jaromíra Kolářová) Chraňme přírodně cenné lokality, ať zůstanou původní kvality, ať devastace přírody ... je značně usměrněna, pro budoucí generaci zachráněna!!! Ať biologická rozmanitost neubývá, ať ochranou a péčí ... se každý zabývá!! Naše existence, není náhoda, přírodní svět, je velká záhada!!! Není možné ... všemu rozumět, přesto, lze s přírodou se srozumět!!! To jediné ... uvědomit bychom si měli, aby radovat ze života, jsme se směli!!! Krajina podléhá ... obzvláště vlivu lidské rasy, mizí ta nespoutanost ... přírodní krásy!!! Nejen svůj život ... tak ztěžujeme a do záhuby se směřujeme!!! Pak už bude vše ... ztraceno, bez možnosti, aby to bylo vráceno!!! Všude kolem ... jen budovy, žádná příroda a klid, „pusto, prázdno“ ... a jen ten všemohoucí lid!!! Nechtějme nic ... vracet zpět, tvořme a pečujme o „svůj přírodní svět“!!! Porost ..., je zárukou našeho života, tak rozhodující moc, má určitá biota. V případě odstraňování nyní nežádoucího výtvoru, ponechme i sukcesi, patřičného prostoru, pro zregenerování krajiny …, je to jedinečný „nástroj“, takový, k tomuto procesu, zaujměme postoj!!!

Jedině příroda ví, co chce ... nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk. (Johann Wolfgang von Goethe) V životě, je spousta snů a nerozvážně promarněných dnů!!! Není to vše ... zbytečnost?? Pomozme všichni ... změnit skutečnost!!! To my ... se musíme činit!!! A ne ... ostatní vinit!!! Protože všichni ... jsme součástí planety ... životadárné!!! Pod „kontrolou času“ ... každý z nás stárne!!! Není na co čekat, stále!!! Čas, neúprosně ztrácí se, dále!!! Žít ... nám všem umožňuje planeta Země!!! A my?? ... Nechováme se k ní zrovna jemně!!! To vše, my dokážeme ..., než se odtud všichni vykážeme!!! Pak pozdě je ... činů svých litovat a k pláči se schylovat!!! „Spravedlnost“ ... naše chybné kroky zapisuje!!! Dle toho ... „osud“ nám přisuzuje!!! Smažme, těch pár smutných vět a svými činy, změňme dnešní svět!!! Slušnost, by měla kořenem existence být!!! Pak nic zlého, nemohlo by se dít!!! Co jako samozřejmost, zdá se být, může se rychle ... ve slově ztráta skrýt!!! Proto neberme nic, jako všednost, neopomeňme, k životu vděčnost!!! Způsob života, je převážně naší volbou, ale konec přirozenosti ... každého z nás, hanbou!!!

Člověk je nešťastný proto, že nerozumí přírodě. (Holbach Paul Henry Dietrich) Každý, by měl pochopit ... smysl daru života a v čem pravá je tedy hodnota!!! Pak úsměv, by ve tváři nechyběl ... jediné bytosti, nebyl by důvod ... uchylovat se k lítosti!!! Snad brzy ... bude vše, jak má být!!! A nebudeme ... muset už jen snít!!! Ale moci naplno ... prožívat tu krásu, pak poděkujeme, za tuto spásu!!! Držet pěsti, ať má život ... příznivé dění!!! Ať významných krajinných prvků ... méně není, jen dle správných představ ..., ať se svět mění!!! Pak příroda bude stále ... neskutečné jmění!!! Nezmizí úžas z různorodosti a okouzlení z té rozmanitosti!!! Segmenty krajiny s ekologickou významností, pak zůstanou kouzlem ... s živoucí radostí. Zvěři zůstane domov a lidem možnost relaxace ..., ta neopomenutelná životní štace!!!

Moto: „Žít bona fide a neminem leadere“

Obrázek č. 1 KRESBA (Samková Terezie)

Zdroj: http://free-and-green.blog.cz/archiv

2

ÚVOD

Existence života na planetě Zemi je podmíněna neustálému vývoji, a tudíž i jednoznačným změnám. Svou podobu mění nejen každý z nás, ale i prostředí kolem. Tyto změny jsou spjaty s přirozeností nebo s antropickými vlivy. Lidstvo a přírodu je možno definovat jako dva protiklady, které se přesto přitahují. Od nepaměti člověk přetvářel krajinu a její přirozenost k obrazu svému, ovšem se vší uvážeností, vlídností a úctou! Je tomu již dávno, kdy si lidé vážili darů přírody, a tudíž o ni vděčně pečovali a ponechávali ji patřičný prostor. V tehdejším Československu na konci 40. a během 50. let 20. století probíhala kolektivizace zemědělství. Jednalo se o proces přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní. Tato událost vyvolala nejrozsáhlejší sociální změny ve společnosti, došlo k narušení tradičních sociálních vazeb a kulturních zvyklostí. Mimo zmíněné události má kolektivizace na svědomí tisíce zničených životů, lidských tragedií a v neposlední řadě ji lze považovat za radikální zlom v dějinách, který se podepsal na neblahém vzhledu, nepříznivém uspořádání a hlavně funkčnosti krajiny. Obzvláště dalekosáhlé lány polí s velmi zřídka se vyskytujícími krajinotvornými prvky, nemají blahodárný vliv na ekotop ani biotu. Přesto, že jsou mnohdy již předem známy negativní dopady nevhodných zásahů a intenzivního využívání krajiny člověkem, je opatrnost a šetrnost v tomto počínání stále záměrně opomíjena nebo neuvědoměle přehlížena. Přitom každý dobře ví, že je vždy lepší předcházet jakýmkoliv zásadním chybám, než se opožděně zabývat jejich nápravou. Dříve harmonický vztah člověka s přírodou, v němž vládla spjatost a vzájemné porozumění, se zjevně v důsledku pohodlí, uspokojování lidských potřeb a v závislosti na vzrůstajícím počtu obyvatel, radikálně změnil, a to bohužel v neprospěch přírody a její existence. Nevratné, devastující lidské zásahy, bohužel mnohdy i cílené a postrádající smysl, odnímají prvotní krásu, tajemství, přirozenost a i doposud nenahraditelné bohatství planety Země a zároveň i jediná místa vhodná pro relaxaci, prostoupena klidem, nespoutaností a kouzlem. Hodnota místa, tkví v uchování jedinečnosti a neopakovatelnosti nejrůznějších typů krajin.

Skličující

geometrizovanými

stereotyp

a

monotónnost

prostory zástaveb

či

okolních

zformováním 17

míst, volných

je

podmíněna

dalekosáhlých

prostranství z důvodu lepšího a hlavně rychlejšího obhospodařování zemědělskou technikou. Tímto stylem a systémem, brzy vymizí z přírody nezaměnitelnost, kouzlo, různorodost a žádoucí pestrost. Bez ohledu na zachování přirozenosti přírody a její krásy, pro další generace, si tak přisvojujeme a navykáme na zcela jiný obraz a formu krajiny, aniž by se nám to samo líbilo a aniž bychom toto uspořádání upřednostňovali. Povzbudivá je alespoň skutečnost, že určité segmenty krajiny lze mimo jiné registrovat jako tzv. významné krajinné prvky (dále jen VKP), čímž se jim zajistí patřičná právní ochrana. Díky tomu lze zachovat určitou biologickou rozmanitost a zajistit zachování či případně i zvýšení ekologické stability a estetické hodnoty krajiny, ovšem pouze při aktivní péči o tyto cenné části krajiny. Politováníhodný je každý nastávající den, ve kterém ubývá biologické rozmanitosti a nenávratně mizí, „na úkor své doby“ a přehnaných požadavků lidské populace, jakákoliv další přírodní stanoviště a druhová pestrost. Vytrácí se přirozenost a neodmyslitelné ekotopy a biota, aniž by se nad tím někdo dokázal pozastavit a uvědomit si, že krása přírody a její vzácnost je jedinečná a při jejím zničení, je těžké docílit regenerace a mnohdy je to dokonce nemožné. Proto bychom měli všichni chránit tyto segmenty krajiny a v rámci svých možností pečovat o tato místa, která jsou mnohdy vyhledávaná a téměř pro každého nepostradatelná, a to obzvláště v době, kdy v nich hledáme odpočinek, klid a nezbytné načerpání nové energie pro nadcházející dny. Ti, kteří nemají k přírodě patřičný vztah, by ji neměli ničit, nebo jakkoliv poškozovat, a to ani její součásti, neboť to vše je nenahraditelné a tvoří určitý celek. Vždyť pro mnohé jsou právě místa v přírodě zdrojem spásy a radosti. Jsem vděčná za možnost věnování svého času, získávání informací, sběru poznatků a samotnému odhalování výjimečností a cenných částí území v regionu Lanškrounsko. Tato bakalářská práce je zaměřena pouze na ty části krajiny Lanškrounska, které byly zaregistrovány jako významný krajinný prvek, a tudíž podléhají ochraně podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pozornosti a obdivu ovšem neunikla ani jiná zákoutí přírody a krajiny této oblasti.

18

3

MOTIV A CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Tato bakalářská práce je dílem zaměřeným na problematiku registrovaných významných krajinných prvků (dále jen VKP) v regionu Lanškrounsko, a to pouze těch, které v současnosti spadají pod správu pověřeného obecního úřadu Lanškroun, který je zároveň obcí s rozšířenou působností (ORP) Lanškroun. Jedná se o VKP, které jsou zároveň zakresleny v územně analytických podkladech (ÚAP) pro ORP Lanškroun a uvedeny jako VKP registrované. Pro ucelení dat a oficiálních dostupných informací byl vyhotoven seznam těchto VKP na Lanškrounsku, čítající celkem 13 registrovaných VKP a jeden evidovaný VKP vyskytujících se v různých katastrálních územích. Pro objektivnost byl proveden terénní průzkum všech lokalit, zhodnocen jejich současný stav a následně pak vytvořen popis jednotlivých VKP. Cílem bylo na základě získaných poznatků, dat a informací provést zhodnocení a porovnání současného stavu jednotlivých VKP se stavem v době registrace, a to především na základě vlastního terénního průzkumu zájmových lokalit. V případě zjištění změn a rozdílů od dob registrace jednotlivých VKP do současnosti nebo při objevení nesrovnalostí, bude autorkou této práce zhodnocen a vysvětlen možný rozpor a bude doporučeno jeho případné řešení.

19

4

PROBLEMATIKA VÝZNAMNÝCH KRAJINNÝCH PRVKŮ

4.1 Pojem významný krajinný prvek Významný krajinný prvek (VKP) je vymezený pojem pro zákonem definovanou část krajiny spadající do obecné územní ochrany přírody a krajiny. V § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody) je definován významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Zákonem o ochraně přírody je zároveň i stanoveno dělení významných krajinných prvků do dvou skupin, tj. na:  VKP ze zákona (ex lege)  VKP registrované (tj. VKP zaregistrované příslušným orgánem ochrany přírody) Co se týče VKP ze zákona, jsou jimi podle výčtu v již zmíněném zákoně o ochraně přírody všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. U VKP registrovaných se jedná o jiné části krajiny, které jsou v zákoně o ochraně přírody uvedeny jen fakultativně a musejí být zaregistrovány podle § 6 příslušným orgánem ochrany přírody jako významný krajinný prvek. V případě registrovaných VKP se jedná především o části krajiny, jako jsou mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Dále je možné, aby jimi byly cenné plochy porostů v sídelním útvaru, kterými mohou být historické zahrady a parky. U historických zahrad a parků je zároveň možné, že jsou nemovitou kulturní památkou podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Přesto, že jsou VKP rozděleny podle zákona o ochraně přírody do dvou kategorií, a to VKP ze zákona a VKP registrované, režim jejich ochrany je ve všech hlediscích zcela totožný. Statusem VKP jsou či mohou být podle zákona o ochraně přírody chráněny takové segmenty volné krajiny, které nejsou vyhlášeny jako zvláště chráněné části přírody.

20

4.2 Registrace VKP Registrace VKP se uskutečňuje dle ustanovení § 6 zákona o ochraně přírody a § 7 prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu. Zaregistrování segmentů volné krajiny jako VKP je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je pověřený obecní úřad. Registrace je provedena skrze zápis do seznamu VKP, vydání rozhodnutí o registraci daného významného krajinného prvku je uskutečněno v rámci správního řízení. Účastníci řízení jsou především vlastníci dotčených pozemků (příp. i nájemci), dále pak obec a při splnění podmínek uvedených v § 70 zákona o ochraně přírody rovněž i občanská sdružení. Příslušným právním předpisem (prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb.) jsou stanoveny podmínky pro zápis do seznamu VKP, a to tak, že obsahem tohoto registru musí být soupis příslušných katastrálních území a výčet dotčených parcel i s uvedením jejich vlastníků a případných nájemců, dále pak je nezbytné uvést stručnou charakteristiku daného VKP, doklad o oznámení, případně o výsledcích projednání, nebo o případném zrušení registrace a v neposlední řadě je součástí i zákres do map vhodného měřítka (nejžádanější jsou mapy v M 1 : 5 000 a větším). Obsahem rozhodnutí o registraci VKP je vyjma náležitostí ustanovených obecnými předpisy správního řízení uvedení vymezení daného významného krajinného prvku a zároveň i poučení o právních následcích registrace. Dojde-li po zaregistrování určitého VKP k situaci, že bude podán návrh na zrušení této již uskutečněné registrace VKP, pak se postupuje podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o ochraně přírody, kterým je umožněno zrušení registrace VKP, ale pouze za podmínky, že tak bude učiněno orgánem ochrany přírody, který vydal rozhodnutí o registraci vystavil, a to pouze za předpokladu, že došlo ke shledání veřejného zájmu převyšujícího zájem ochrany přírody a krajiny.

4.3 Ochrana VKP Významné

krajinné

prvky

jsou

chráněny

zákonem

o

ochraně

přírody

před poškozováním a ničením. Jejich využívání je možné za předpokladu, že nebude narušena jejich obnova a nedojde k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.

21

V případě zásahů vedoucích k potenciálnímu poškození nebo případnému zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce je povinností toho, kdo takové zásahy zamýšlí, si obstarat závazné stanovisko k tomuto smýšlenému počínaní, a to od příslušného orgánu ochrany přírody. Nevhodně ovlivňujícími nebo zničujícími zásahy výše zmíněného charakteru se mohou stát záměr a jeho plánovaná realizace ve smyslu umísťování staveb, dále pak to mohou být pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.1

4.4 Sankce za poškození nebo zničení VKP Orgán ochrany přírody má ve své pravomoci udělení pokuty ve výši do 20 000 Kč fyzické osobě, a to za okolnosti, dopustí-li se přestupku tím, že provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody.2 Dojde-li k závažnému poškození nebo zničení VKP fyzickou osobou, pak je toto počínání přestupkem a je v kompetenci orgánu ochrany přírody uložení pokuty, a to až do výše 100 000 Kč, osobě, která se tohoto přestupku dopustila.3 Pokuta až do výše 1 000 000 Kč je orgánem ochrany přírody uložena právnické nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, provádí-li škodlivý zásah do VKP bez souhlasu orgánu ochrany přírody.4 Orgán ochrany přírody má právo uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, v případě dopuštění se protiprávního jednání tím, že bude VKP závažně poškozen nebo zničen.5 Kdo poškodí, zničí nebo provede nedovolené změny v segmentech přírody a krajiny, chráněných zákonem, pak je tato osoba, dopouštějící se protiprávního jednání, povinna uvést tyto části přírody a krajiny do původního stavu, ale pouze za předpokladu, že je to možné a účelné.6 1

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zněním pozdějších předpisů, § 4 odst. 2.

2

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zněním pozdějších předpisů, § 87 odst. 2 písm. f).

3

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zněním pozdějších předpisů, § 87 odst. 3 písm. m).

4

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zněním pozdějších předpisů, § 88 odst. 1 písm. i).

5

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zněním pozdějších předpisů, § 88 odst. 2 písm. b).

6

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zněním pozdějších předpisů, § 86.

22

Orgán ochrany přírody rozhoduje o možnosti a podmínkách navrácení původního stavu. V případě, že uvedení do původního stavu není možné a účelné, je v kompetenci orgánu ochrany přírody uložit povinnému provedení přiměřených náhradních opatření sloužících k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen z části, následky nedovoleného jednání. Uložením povinnosti související s uvedením do původního stavu či náhradním opatřením není dotčena povinnost náhrady škody podle jiných předpisů ani možnost postihu za přestupek nebo protiprávní jednání či trestný čin.7

4.5 VKP x krajinný prvek Ve vztahu ke krajině je možné se setkat mimo pojmu „významný krajinný prvek“ ještě s pojmem „krajinný prvek“ (dále i jako KP). Ve stručnosti lze říci, že tyto dva pojmy spolu úzce souvisí a přesto, že má každý z nich svou definici, která není zakotvena ve shodném zákoně, jejich samotný význam je v mnohém identický. Krajinné prvky vznikaly v krajině obvykle samovolně, a to na neúrodné, kamenité či podmáčené půdě nebo jako předěl mezi poli či osamoceně uvnitř půdních bloků. Tvorba a zakládání nových krajinných prvků je i dnes samozřejmě možná ne-li žádoucí. Navíc je takovéto počínání z určitých zdrojů finančně podporováno. V současné době, je obzvláště zvýšená snaha krajinné prvky chránit a také obnovovat. Krajinné prvky eviduje místně příslušné pracoviště Agentur pro zemědělství a venkov (AZV). Každý krajinný prvek je považován za útvar, který je nedílnou součástí zemědělské krajiny s mimoprodukční funkcí, člení ji a spoluvytváří její typický ráz. Každý z těchto elementů v krajině má svůj původ, a to přírodní nebo antropogenní, a samozřejmě svou formu, jedinečný význam a funkce. V § 3aa odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zemědělství) je vymezen KP, který je předmětem evidence. Dále je v zákoně o zemědělství uvedeno, co se přesně u KP eviduje, upravena možnost získání dotace na KP (při splnění náležitých podmínek) a zakotvena také celá problematika evidence KP.

7

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zněním pozdějších předpisů, § 86.

23

Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, ve znění pozdějších předpisů, jsou za KP považovány pouze tyto druhy: a) mez, b) terasa, c) travnatá údolnice, d) skupina dřevin, e) stromořadí, f) solitérní dřevina. Pro ucelení představy a objasnění těchto pojmů (tj. VKP a KP), zahrnujících svá specifika, je zapotřebí podotknout, že ačkoliv VKP automaticky nespadají do KP, je teoreticky i prakticky možné, že může v určitých případech dojít k prolnutí těchto dvou skupin, což znamená, že by KP evidovaný dle současného zákona o zemědělství mohl být zároveň VKP, tudíž by se na něj rovněž vztahovala ochrana dle zákona o ochraně přírody. Na

místě

je

také

v souvislosti

s problematikou

VKP

a

KP

upozornit

na článek 10 směrnice 92/43/EHS (tzv. směrnice o stanovištích). V tomto článku se uvádí, že členské státy EU, kde to považují za zcela nezbytné, usilují o podporu péče o krajinné prvky, které mají rozhodující význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, a to prostřednictvím územního plánování, strategií územního rozvoje a s ohledem na zlepšení ekologické soudržnosti soustavy Natura 2000. Takovýmito krajinnými prvky jsou podle směrnice o stanovištích ty, které mají zásadní význam pro migraci, šíření a výměnu genetické informace volně žijících druhů, a to s ohledem na lineární a nepřetržitou strukturu těchto krajinných prvků (např. řeky a jejich břehy nebo tradiční způsoby vyznačování okrajů polí) nebo s ohledem na funkci „nášlapných kamenů“ neboli spojovacích ostrůvků (např. rybníky nebo malé remízky).

24

5

VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

5.1 Geografická charakteristika Lanškorunska Region Lanškrounsko se rozprostírá v severovýchodní části ČR, ve východní části Pardubického kraje, a to při jeho hranici s Olomouckým krajem. Území Lanškrounska dále spadá do okresu Ústí nad Orlicí a nachází se v jeho jižní části.

5.2 Charakteristika regionu Lanškrounsko Současný region Lanškrounsko byl zřízen k datu 12. června roku 2000. Správním centrem regionu je desetitisícové město Lanškroun. Rozloha regionu činí cca 280 km2. Bezmála celé území tohoto regionu bylo poznamenáno poválečným vystěhováním německého obyvatelstva a pozdějším dosídlením. Do výše zmíněného regionu spadá celkem 22 obcí se souhrnným počtem obyvatel cca 23 000. Obcemi regionu jsou Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice a Žichlínek v abecedním seřazení. Lanškrounsko je regionem, jehož územím prochází hlavní evropské rozvodí Severního a Černého moře od Bukové hory, která se týčí do výšky 958 m n. m., přes poutní místo Mariánská hora a dále přes přírodní rezervaci Třebovské stěny s místním vrcholem zvaným Palice, až po Třebovické sedlo, nacházející se na JZ tohoto regionu o výšce 438 m n. m., což je zároveň nejnižší místo celého evropského rozvodí Labe - Dunaj. Středisko zimních sportů v Čenkovicích je největší lyžařský areál v Pardubickém kraji, pyšní se řadou sjezdovek s možností umělého zasněžení nebo desítkami kilometrů strojově upravovaných běžeckých tratí. Buková hora je mimo jiné i místem, kde pramení řeka Lanškrounské kotliny zvaná Moravská Sázava, podél níž vede naučná stezka s místy k odpočinku. Rozhledna na Lázku ve výšce 714 m n. m. umožňuje spatřit nejvyšší vrcholky Orlických hor, dále pak masiv Kralického Sněžníku, vrcholy Jeseníků s Pradědem a je možné dohlédnout i do úrodné Hané a na kopce Českomoravské vrchoviny. V létě neujde zájmu turistů přírodní park Lanškrounské rybníky.8 Po celý rok mohou nejen turisté objevovat pestrost, možnosti a krásu tohoto regionu. 8

Region Lanškrounsko. [online]., [cit. 2012-08-26]. Dostupné z: http://www.lanskroun.eu/cz/region/

25

6

PŘÍRODNÍ POMĚRY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

6.1 Geologická charakteristika území Krajina v okolí města Lanškroun je tvořena nápadně poutavými tvary, čehož je možné si všimnout i bez odborných poznatků a znalostí v oboru geologie aj. Při cestě ze směru od města Ústí nad Orlicí je možné sledovat mírně se zvedající svah k severovýchodu, který je náhle za obcí Skuhrov přeťat strmým srázem Třebovských stěn. Jedná se o část krajiny na okraji druhohorních křídových sedimentů, které jsou zde zakončeny tzv. kuestou, tvořící erozní okraj východního křídla ústecké synklinály. Při putování skuhrovským kopcem směrem dolů, je možné spatřit horniny stále starších svrchnokřídových souvrství, která tvoří její sedimentární výplně. V místech pod svahem se dostaví výrazná geologická změna, podmiňující odlišný vzhled tvaru krajiny. V těchto místech se začínají objevovat rudohnědé sedimenty mladších prvohor, permu, nápadité především v časovém období, kdy není na polích vegetace. Již v prostoru Lískového kopce, ležícího západně od města Lanškroun dochází k opětovnému setkání se sedimenty křídového moře (opukami), a to při pozvolném stoupání ze směru od města Ústí nad Orlicí do Skuhrova. Oproti prvnímu případu výskytu opuk v ústecké synklinále, kde byly vrstvy uloženy v mírném sklonu, jsou v případě místa v oblasti Lískového kopce strmě vztyčeny. Cestou dále do města Lanškroun se opět sestupuje mírně svažitým terénem, ovšem s tím rozdílem, že tento mírný svah již patří do prostoru tzv. kyšperské synklinály, která je nesymetrickou mísovitou prohlubní, vyplněnou druhohorními (křídovými) a třetihorními (miocénními) sedimenty. Jedná se o sedimenty, které zůstaly zachovány před odnosem (erozí), a to díky zaklesnutí dna této synklinály v důsledku pohybů starších horninových bloků tvořících její podloží. Poslední místo setkání s křídovými sedimenty výplně kyšperské synklinály je na severovýchodu. Cestou dále na východ a severovýchod dochází k odkrytí starších, výrazně odlišných metamorfovaných hornin zábřežského krystalinika, které tvořily krajinu před křídovou záplavou.9

9

ŠTAFEN Z., 2002: GEOLOGICKÉ POMĚRY LANŠKROUNSKA, s. 11-19. BORKOVCOVÁ, Marie

a kol., Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s.

26

V rámci geologie je tedy krajina Lanškrounska tvořena několika stářím výrazně odlišnými jednotkami a jejich horninami. K nejstarším se řadí horniny zábřežského krystalinika (prekambrium). Za nimi následuje perm (mladší prvohory, paleozoikum), v jehož nadloží se vyskytují horniny svrchní křídy (druhohory, mezozoikum) a za nejmladší

jsou

považovány horniny miocénu

(třetihory,

terciér).

Nebýt

horotvorného procesu, a to v období průběhu druhohor a třetihor, zvaného alpínské vrásnění, s největší pravděpodobností by nebylo možné spatřit v okolí města Lanškroun horniny starší než svrchnokřídové (zábřežské krystalinikum, perm), protože ostatní horniny, vyskytujících se dnes v dané oblasti, by byly ukryty pod stametrovými nánosy druhohorního a mladšího třetihorního moře.10 V důsledku pohybů (výzdvihů, poklesů) se terén zformoval do mělkých prohlubní tzv. synklinál anebo hřbetů tzv. antiklinál. Na okraji těchto vzniklých útvarů došlo v některých místech k přetržení vrstev, čímž vzniklo porušení systémem zlomů, podél kterých došlo k poklesu či zdvihu jednotlivých skalních bloků staršího podloží i s křídovými sedimenty. Těmito zlomovými poruchami byla krajina zformována do dnešní podoby s výskytem geologicky odlišných pruhů.11 Město Lanškroun a jeho bezprostřední okolí se rozkládá v tektonicky založené, mísovité a asymetrické prohlubni zvané kyšperská synklinála. Po západním okraji kyšperské synklinály probíhá stejnojmenně pojmenovaný zlom, tzn. zlom kyšperský. Zlomy vytvářejí tzv. zlomová pásma, na kterých je pohyb uskutečněn za vzniku mohutných ohybů vrstev tzv. flexur. V okolí Lanškrouna se vyskytuje flexura lanškrounská, která je součástí kyšperského zlomu a leží západně od města. Lanškrounská flexura je složitou povrchovou strukturou, kde je možné spatřit jak poklesy, tak výzdvih jednotlivých ker hornin. Vedle zlomů SZ - JV směru je kyšperská synklinála porušena i napříč, a to ve směru JZ - SV, čímž je dělena na dílčí skalní bloky kilometrových rozměrů, které mají v dobách tektonického namáhání samostatný a často vzájemně odlišný pohybový vývoj, což je příčinou různého stáří hornin budujících v nynějšku povrch krajiny této oblasti.12

10, 11, 12

ŠTAFEN Z., 2002: GEOLOGICKÉ POMĚRY LANŠKROUNSKA, s. 11-19. BORKOVCOVÁ,

Marie a kol., Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s.

27

Svrchnokřídové sedimenty vzniklé v době druhohor (mezozoika), vyplňují kyšperskou synklinálu a utváří pruh SZ - JV směru o šířce 5 – 7 m. Město Lanškroun a jeho blízké okolí dále naleží okrsku zvanému Lanškrounská kotlina, který je charakteristický rovinatým a často podmáčeným terénem, naproti poblíž se vyskytující členité krajině s oblými vršky budované permskými sedimenty. Čas vzniku a vzhled mladších nových usazenin je značně odlišný. V odkrytém (denudovaném) jádře litické antiklinály se vyskytují

nápadné

rudohnědé

sedimenty

mladších

prvohor

(svrchního

paleozoika) - permu a naproti tomu, mohutné pohyby v místech kyšperského zlomu zapříčinily nynější existenci hornin, jejichž dobu vzniku, vzhledem k okolním, dělí dlouhý časový úsek. V důsledku poklesu synklinální osy došlo k ponoření mladých sedimentů, čímž jim byla poskytnuta ochrana před erozí, způsobenou vnějšími klimatickými vlivy, a tudíž se v kyšperské synklinále zachovaly svrchnokřídové sedimenty z období druhohor. Sedimenty permu mají ve svém podloží starší horniny zábřežské skupiny, které se vyskytují i podél kyšperského zlomu a pravděpodobně tvoří i podloží kyšperské synklinály.13 Pozornost si z geologického hlediska zasluhují četné třetihorní mořské usazeniny v podobě množství pískových ložisek a opukových lomů. Opracované křemenné valouny nacházející se v polích poukazují na deltu bývalého třetihorního veletoku. Právě bývalé pískovny, které zde v určité době fungovaly, vytvářejí jeden z nejzajímavějších biotopů s velmi specifickým mikroklimatem.14

6.2 Geomorfologická charakteristika území Reliéf Lanškrounska je rozmanitý a krajinný obraz velmi proměnlivý. Územně se tento region nachází na rozmezí tří geomorfologických jednotek, kterými jsou Česká vysočina - Orlické oblasti, Česká tabule a Jesenická oblast. Nadmořská výška se na Lanškrounsku pohybuje od 370 do 500 m n. m. Nejbližším vrcholem je Lískový kopec tyčící se do výšky 454 m n. m., který je obklopený z jedné strany vrchem Kypuš sahajícím do výšky 450 m n. m. a z druhé strany Zámeckou horou o výšce 435 m n. m.

13, 14

ŠTAFEN Z., 2002: GEOLOGICKÉ POMĚRY LANŠKROUNSKA, s. 11-19. BORKOVCOVÁ,

Marie a kol., Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s.

28

Město Lanškroun, správní místo daného regionu a jeho blízké okolí, patří v rámci geomorfologického členění do Hercynského systému. Nachází se v provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko - jesenická (Sudetské) soustava, v oblasti Orlické (Sudety), celku Podorlická pahorkatina a leží na hranici podcelků Žamberecké a Moravskotřebovské pahorkatiny.15 Obrázek č. 2 Reliéf krajiny na Lanškrounsku

Zdroj: http://www.lanskroun.eu/cz/region/prezentace-regionu/

6.3 Půdní poměry v zájmovém území Vyskytující se půdu v okolí Lanškrouna lze charakterizovat jako půdu hnědou, která dokazuje dříve zde rozšířené květnaté bučiny. Vlastnosti, které jsou pro půdy v okolí města Lanškroun společné, jsou menší obsah humusu v půdním profilu a kyselé pH. Ve směru na jih dochází ke zlepšení kvality půdy a obsah humusu se zde zvyšuje, ale v kopcích dochází k procesu vymývání půd a částečné podzolizaci. Značně velkým problémem se jeví při zemědělské činnosti výskyt značného množství kamenů na kopcovitých svazích polí.

15

Národní

geoportál

INSPIRE

[online].,

[cit.

.

29

2012-08-31].

Dostupné

z:

6.4 Hydrologické poměry v zájmovém území Region Lanškrounsko se nachází v rozvodí dvou světových moří. Severozápadní část spadá do oblasti povodí Labe a vody, zde se vyskytující, jsou odváděny na severu Čermenským a Dobroučským potokem zprvu do Tiché Orlice a dále Labem do Severního moře. Stejným směrem proudí rovněž vody z jihovýchodních svahů Třebovských stěn, které pojímá říčka Třebovka. Jihovýchodní část Lanškrounska náleží do povodí Moravy. Řeka Morava odvádí následně vodu přes Dunaj do Černého moře. Z Lanškrounské kotliny je tato voda odváděna říčkou Moravská Sázava, která zde má hlavní přítoky v podobě Ostrovského, Lukovského a Lubnického potoka.16 Severozápadně

od

města

Lanškroun

se

rozprostírá

oblast,

kde

dominují

tzv. Lanškrounské rybníky. Jedná se o část území, která byla k datu 1. 6. 1992 vyhlášena za přírodní park. Dříve to bývala tzv. oblast klidu, přírodním parkem se stala na základě znění společných ustanovení zákona o ochraně přírody – viz § 90 odst. 10. Je to oblast zahrnující rybníky Sluneční (o rozloze 5,29 ha), Pšeničkův (o rozloze 3,06 ha), Olšový (o rozloze 6,08 ha) a Dlouhý (o rozloze 21,40 ha). Do přírodního parku patří i dva malé rybníky u obce Ostrov. Jihovýchodně od Dlouhého rybníka se nalézá ještě Krátký rybník, ten však již do přírodního parku nenáleží.17

6.5 Biogeografické začlenění zájmového území Lanškrounsko v rámci biogeografické charakteristiky patří převážně do Hercynské podprovincie, Svitavského bioregionu, ale částečně spadá i do bioregionu Šumperského. Svitavský bioregion se nachází na pomezí východních Čech, jižní a střední Moravy. Plošně zaujímá území o rozloze 2068 km2, je protáhlého tvaru ve směru od jihu k severu a představuje převážnou část geomorfologického celku Svitavská pahorkatina a jižní polovinu Podorlické pahorkatiny. Tento bioregion tvoří opukové hřbety a brázdy na permu s významnými průlomovými údolími. Při pohledu do minulosti byl Svitavský bioregion významným spojovacím koridorem mezi oběma dnešními centry teplomilné bioty – Moravou a českou kotlinou.18

16, 17

KRÁTKÁ D., 2002: KVĚTENA LANŠKROUNA A OKOLÍ, s. 31-39. BORKOVCOVÁ, Marie

a kol., Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s. 18

CULEK M. (ed.), 1996: 1.39 SVITAVSKÝ BIOREGION,s. 162.CULEK M., a kol.,Biogeografické

členění České Republiky. ENIGMA, Praha, 347 s.

30

Mimo to je rovněž i význačný pronikáním druhů alpínských, většinou karpatského charakteru. Na převážně vápnitých podkladech dochází ke střídání bohatších, ale monotónních typů společenstev odpovídajících 3. dubovo-bukovému a 4. bukovému vegetačnímu stupni. V rámci potenciální vegetace jde o zařazení do bikových bučin, na svazích do květnatých bučin a suťových lesů. V nižších částech se zpravidla vyskytují acidofilní doubravy a na svazích dubohabrové háje. Co se týče méně typických

částí

tohoto

bioregionu,

jsou

tvořeny

plochým

reliéfem

(obvykle se sprašovými pokryvy), v teplých polohách s dubohabrovými háji. Tato území tvoří přechod do okolních bioregionů, podobně jako chladnější přechodné pásmo k Orlickým horám. Přechodný charakter má také údolí Svitavy s výchozy krystalinika, navazující na bioregion zvaný Sýkořský. Svitavský bioregion je význačný převahou výskytu orné půdy, v lesích kulturních smrčin, ale své zastoupení mají i bučiny a dubohabřiny.19

6.6 Vegetační poměry v zájmovém území Region Lanškrounsko náleží do Pardubického kraje, který patří mezi nejrozvinutější oblasti na území České republiky, ale přesto se pyšní zachováním přírodního bohatství a krás, kde se neopomíná stálá ochrana a péče o přírodu a krajinu a kde je čistota životního prostředí v popředí priorit. Území Lanškrounska nebylo z botanického hlediska příliš prozkoumáno. Nejstarší dochované záznamy, vztahující se k botanickému průzkumu, pochází až z počátku 19. století. V těchto záznamech je uvedena řada vzácných rostlinných druhů na území Lanškrounska, jako např.: oměj vlčí, česnek medvědí, ďáblík bahenní, rosnatka okrouhlolistá, hořeček nahořklý, kosatec sibiřský, kotvice plovoucí a další. S největší pravděpodobností je bohužel výčet těchto vzácných rostlinných druhů až na česnek medvědí záležitostí minulosti, poněvadž se nepodařilo za posledních dvacet let výskyt těchto rostlinných druhů potvrdit. Ovšem i přes silný vliv civilizačních faktorů, často negativně zasahujících do přírody, je možné v okolí Lanškrouna nalézt ještě stále mnoho zajímavých druhů rostlin.20 19

CULEK M. (ed.), 1996: 1.39 SVITAVSKÝ BIOREGION,s. 162.CULEK M., a kol.,Biogeografické

členění České Republiky. ENIGMA, Praha, 347 s. 20

KRÁTKÁ D., 2002: KVĚTENA LANŠKROUNA A OKOLÍ, s. 31-39. BORKOVCOVÁ, Marie a kol.,

Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s.

31

Pro ráz krajiny je vždy ovlivňujícím faktorem množství a druhové zastoupení dřevin v daném území. Pro ucelení představy lze zjednodušeně říci, že lesy na Lanškrounsku je možné rozdělit do čtyř skupin, a to na olšiny, kulturní smrčiny, smíšené lesy a svahové lesy v údolí Moravské Sázavy.21 Lanškrounsko ležící ve střední nadmořské výšce okolo 350 m n. m. pokrývaly původně z velké části bukové pralesy. Vlivem intenzivní činnosti člověka došlo na místech dnešních lesů k nahrazení těchto bukových pralesů lesy smíšenými a smrkovými monokulturami.22 Flóra luk v okolí rybníků, potoků a řeky je značně rozmanitá. Pestré je i druhové složení květeny vyskytující se na rumištích a skládkách nebo v těsné blízkosti silnic, cest či v příkopech. Jmenný seznam rostlin by tedy byl značně dlouhý, proto je zde uvedeno jen několik zástupců rostlin z červeného seznamu ohrožených druhů vyšších rostlin, jako je bledule jarní, patřící do skupiny silně ohrožených druhů (C II), dále pak jedle bělokorá, zábělník bahenní, prstnatec májový, lýkovec jedovatý, vachta trojlistá, vemeník dvoulistý, prvosenka jarní a vyšší, řazené do skupiny ohrožených druhů (C III) či vrbina tečkovaná patřící do skupiny zranitelných druhů vyžadujících pozornost (C IV).23

6.7 Fauna v zájmovém území Město Lanškroun a jeho okolí je možné zjednodušeně specifikovat jako podhůří ovlivněné ze severu blízkostí Orlických hor a Kralického Sněžníku. Ve směru na jih se krajina svažuje do rovin Malé Hané nebo zvedá k Zábřežské vrchovině. S ohledem na drsné podmínky místního klimatu je zde omezen výskyt teplomilné fauny. K nejzajímavějším zoologickým lokalitám tedy patří soustava Lanškrounských rybníků, údolí Moravské Sázavy a lokality vzniklé činností člověka.24 Typickým ptačím druhem je v tomto regionu koroptev polní. Další obvyklé druhy ptáků, zde žijící, jsou poštolka obecná, křepelka obecná, chřástal polní, čejka chocholatá, kukačka obecná, skřivan polní, linduška luční, ťuhýk obecný a šedý, straka obecná, rákosník zpěvný, cvrčilka zelená, vrabec polní a další.25 21, 22, 23

KRÁTKÁ D., 2002: KVĚTENA LANŠKROUNA A OKOLÍ, s. 31-39. BORKOVCOVÁ, Marie

a kol., Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s. 24, 25

TEICHMANNF., 2002: ZOOLOGIE LANŠKROUNSKA, s. 41-53. BORKOVCOVÁ, Marie a kol.,

Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s.

32

Dominantním zástupcem hlodavců je zde všudypřítomný hraboš polní. Dalšími obvyklými druhy, zde se vyskytujícími, jsou krtek obecný, lasice kolčava i hranostaj, kuna skalní, zajíc polní, srnec obecný, prase divoké a další. Vzácně je možné zahlédnout křečka polního. K synantropním druhům patří holub domácí, čáp bílý, konipas bílý, vlaštovka obecná, kos černý, sýkora koňadra a modřinka, vrabec domácí a polní a jiní. Nejpočetnější synantropní populací obratlovců jsou ovšem hlodavci.26 V rámci ekosystému stojatých vod a jejich bezprostředního okolí je zapotřebí zmínit, že soustava vodních ploch šesti lanškrounských rybníků spolu s nádržemi ve vytěžených pískovnách patří k nejzajímavějším lokalitám tohoto regionu. Bývalé pískovny se staly rájem pro říši bezobratlých, obojživelníků a plazů. K obojživelníkům hojně se zde vyskytujícím patří ropucha obecná, skokan zelený a hnědý, čolek horský a obecný. Z plazů jsou zde často k vidění užovky obojkové a ještěrky obecné. Z ryb se zde nejčastěji vyskytují lín, karas, okoun a štika.27

6.8 Klimatické poměry v zájmovém území V regionu Lanškrounsko vládne vrchovinové, mírně vlhké klima. Průměrná celoroční teplota v této zájmové oblasti se pohybuje okolo 7 °C, teplotní maximum dosahuje průměrné hodnoty 30 °C a teplotní minimum je stanoveno na hodnotu -21 °C.28 V rámci dlouhodobého pozorování v nedaleké České Třebové, je zřejmé, že nejvyšší úhrn srážek připadá na měsíc červenec, a to v množství 90 - 100 mm vodního sloupce. Nejnižší úhrn srážek připadá na měsíc březen, kdy se jedná o množství 30 - 35 mm vodního sloupce. Průměrný roční úhrn srážek činí 700 - 900 mm vodního sloupce.29 Co se týče sněhové pokrývky daného území je zjištěno, že datum výskytu prvního a posledního sněžení se rok od roku mění. Průměrný počet dní, kdy je území zahaleno sněhovou pokrývkou, se pohybuje v rozmezí od šedesáti do osmdesáti. Sníh se obvykle na tomto území začíná vyskytovat koncem listopadu nebo začátkem prosince a průměrná maximální výška sněhové pokrývky dosahuje 20 - 30 cm. Na Lanškrounsku sněží v průměru 40 - 50 dní v roce a počátkem března mizí poslední stopy sněhu. 26, 27

TEICHMANNF., 2002: ZOOLOGIE LANŠKROUNSKA, s. 41-53. BORKOVCOVÁ, Marie a kol.,

Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s. 28, 29

KRÁTKÁ D., 2002: KVĚTENA LANŠKROUNA A OKOLÍ, s. 31-39. BORKOVCOVÁ, Marie

a kol., Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TG TISK s.r.o., 560 s.

33

7

METODIKA

7.1 Přípravné práce Po objasnění určitých záležitostí vztahujících se k problematice VKP a po shrnutí požadavků k samotné bakalářské práci ze strany jejího vedoucího, byla docílena představa o náležitostech této práce a na základě toho byl stanoven postup, jehož body byly následně autorkou této práce realizovány. První kroky byly směřovány k ORP Lanškroun na odbor životního prostředí, neboť zájmové VKP, které jsou předmětem této bakalářské práce, spadají právě pod správu pověřeného obecního úřadu Lanškroun. Z odboru životního prostředí, oddělení ochrany přírody, byl poskytnut seznam VKP a další důležité podklady, informace a cenné rady. Vzhledem k tomu, že měly být sehnány všechny možné materiály, které se k jednotlivým VKP vztahují a na základě toho, že většina VKP jmenovaných v této BP existuje řadu let, tudíž se na jejich zřízení nepodílel pověřený obecní úřad Lanškroun, který má v současnosti na starost jejich správu, ale okresní úřad, bylo nutné na to brát ohled. Veškeré údaje o těchto VKP a jejich sounáležitostí, pokud existovaly, byly tedy vedeny a řešeny až do konce roku 2002 okresním úřadem v Ústí nad Orlicí. Poté, co byly okresní úřady k 1. 1. 2003 zrušeny, byly data, různé soubory a dokumenty přesunuty do budovy Státního okresního archivu Ústí nad Orlicí v Hylvátech. Po zjištění těchto skutečností byl tedy tento archiv kontaktován jako možný zdroj informací o některých zájmových VKP. Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí zaslal, po provedení šetření v dokumentech archivního fondu Okresního úřadu Ústí nad Orlicí, písemné vyjádření, že požadovaný soubor není zpracovaný, poněvadž v předávacích seznamech referátu životního prostředí není uveden pojem významný krajinný prvek. Nezbylo tedy, než se obrátit na Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení ochrany přírody, ale ani zde bohužel nejsou vedena podrobnější data k VKP zájmového území. Další kroky tedy vedly k Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK ČR) se střediskem v Pardubicích a odtud už byly získány stěžejní data, informace a rovněž i objasněny veškeré záležitosti s VKP spojené a následně poskytnuty i další cenné rady. Katastrální úřad pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí objasnilo problematiku parcelního vymezení a jiné souvislosti pozemkové držby po pozemkových úpravách, které byly v zájmovém území řešeny. 34

MěÚ Lanškroun, odbor stavební úřad, uvedl plošné vymezení VKP. Na základě těchto poznatků, prostudování určitých dokumentů a souborů bylo možné zahájit terénní průzkum. V rámci každé návštěvy jednotlivých lokalit byly získány zajímavé poznatky, uskutečněny zajímavé objevy, zdokumentován stav, postupně vytvářen koncept a následně zpracován všechen dosažený materiál. Mezi tím vším byly shromažďovány i všechny možné prameny a materiály vypovídající o regionu, v němž se nacházejí VKP, které jsou předmětem této BP. Dále bylo nahlédnuto do Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje, územních plánů dotčených obcí, studovány potřebné zákony a jejich komentáře, ostatní právní předpisy, odborná periodika, písemné prameny a další. Sběr dat a informací z různých zdrojů byl od této doby směřován cíleně k jednotlivým VKP, o nichž pojednává tato práce.

7.2 Terénní průzkum Po získání dostupných mapových a písemných podkladů a jejich následném prostudování byl započat samotný terénní průzkum spočívající ve vyhledání a poznávání jednotlivých VKP, jež jsou předmětem této bakalářské práce. Podpůrným materiálem je zhotovená fotodokumentace. Vzhledem k tomu, že VKP nejsou v terénu nijak značeny a řada obyvatel obcí, kde se VKP vyskytují, pojem VKP ani neznala, pokud nebyl název VKP shodný či podobný místně užívaným názvům, bylo nutné přistoupit k vymezení některých VKP z ortofotomap, dále pomocí katastrálních map nebo zjistit GPS souřadnice, a poté už nebyl problém jednotlivá místa dohledat. Některé VKP byly přístupné z místních komunikací nebo polních či lesních cest a k některým z nich naopak žádná cesta bezprostředně nevedla. Jednotlivé VKP byly autorkou této práce navštíveny několikrát a pokaždé měly odlišný a někdy dokonce i zcela jiný kontext.

7.3 Registrované VKP v přehledu Na základě shromážděných dat, získaných poznatků, podkladů a informací a díky samotnému

terénnímu

průzkumu,

došlo

k

vytvoření

podrobných

formulářů

k jednotlivým VKP (viz přílohy). Forma tiskopisů je koncipována tak, aby byly zrevidovány a rozšířeny údaje uváděné v primárních dokumentech prokazujících registraci VKP. Analýza případných nesrovnalostí je předmětem kapitoly diskuze. 35

VÝSLEDKY PRÁCE

8

SEZNAM A BLIŽŠÍ URČENÍ ZÁJMOVÝCH VKP Tabulka č. 1: Přehled základních údajů u jednotlivých VKP

VKP

1

KÓD AOPK

-

2

11050

3

11102

4

11091

5

11111

6

-

NÁZEV VKP

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

REGISTRACE

Alej k zámečku

Rudoltice

17.5. 2004

Babí kout Bendův rybník Bývalý písník

Albrechtice u Lanškrouna, Lubník Ostrov u Lanškrouna

/

ZPRACOVÁNO

1989

3.10. 2001

Lanškroun

22.6. 1995

Šlajfront

Albrechtice u Lanškrouna

7.3. 2005

Žichlínek

Žichlínek

9.12. 1997

Obrázek č. 3 Správní obvod ORP Lanškroun

Vysvětlivky: Topografický podklad vodní tok vodní plocha les zastavěné území bodové naznačení VKP Dopravní infrastruktura silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy železnice Administrativní hranice hranice obcí hranice SO ORP Zdroj mapového podkladu bez zakreslených VKP: http://www.lanskroun.eu/customers/lanskroun/ftp/File/dokumenty/uap/aktualizace2/01.pdf

36

8.1 Alej k zámečku

A.

Lokalizace středu VKP pomocí GPS souřadnic

WGS-84: 49°54'07.76"N, 16°34'58.35"E B.

Širší charakteristika zájmové lokality (údaje z mapových portálů)

Geomorfologicky patří celé území VKP na Zámecké hoře do Krkonošsko-jesenické soustavy, Orlické podsoustavy, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Žamberská pahorkatina a okrsku Dobroučská pahorkatina, pouze okrajové časti VKP v oblasti za cihelnou a u silnice I. třídy značené číslem 43 spadají do podcelku Moravskotřebovská pahorkatina a do okrsku Lanškrounská kotlina. Jedná se o VKP ležící v mírně teplé klimatické oblasti (MT7). Průměrná rychlost větru ve 100 metrech nad povrchem je na většině území v oblasti Zámecké hory 6 m/s a na zbytku území 5,5 m/s. Rozloha VKP je cca 1,5 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 390 - 435 m n. m. Vzhledem k typu krajiny podle reliéfu spadá tento VKP do krajiny vrchovin Hercynia, co se týče typu krajiny podle využití, pak jde o zemědělskou krajinu. V geobotanické mapě je tato lokalita řazena do bikové bučiny, kolem Zámecké hory do dubo-habrového háje. Zájmové území spadá do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu Lanškrounská kotlina (63j), mimo severozápadu nad Zámeckou horou, kde se jedná o fytogeografický okres Žambersko (63a). VKP leží ve Svitavském bioregionu (1.39). Větší část VKP kolem Zámecké hory se nachází v biochoře zvané erodované plošiny na permu 4. vegetačního stupně (4BL) a pouze okrajové časti VKP v oblasti zvané Za cihelnou a u silnice značené číslem 43, spadají do biochory zvané plošiny na spraších 4. vegetačního stupně. 37

Dle mapy potenciální přirozené vegetace se jedná o lokalitu černýšové dubohabřiny. Lokalita VKP se nachází v přírodní lesní oblasti Českomoravské mezihoří. V rámci klasifikace půdních typů podle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP) se v lokalitě daného VKP vyskytuje luvizem modální. Horniny jsou zde mezozoické (pískovce, jílovce), a to na většině území, u silnice I. třídy značené číslem 43 a rovněž i v oblasti zvané Za cihelnou se jedná o horniny tercierní (písky, jíly). C.

Popis lokality a aktuální stav

Jihozápadně od ORP Lanškroun, ve východní části katastrálního území Rudoltice u Lanškrouna, se nacházejí staleté aleje. VKP Alej k Zámečku se skládá ze třech alejí, přesto, že jsou v listu rozhodnutí o registraci uvedeny pouze dvě aleje. Tento na první pohled značný rozpor je z toho důvodu, že v rozhodnutí o registraci jsou dvě rozdílné aleje považovány za jednu. Dle kroniky se ovšem jedná o dvě různé aleje, které na sebe v kolmém směru plynule navazují. Bude zde tedy dále hovořeno o třech alejích, z toho dvě aleje byly zřejmě vysázeny v rámci parkových úprav, a to podél přístupových komunikací k Novému zámku u Lanškrouna, který byl postaven v letech 1698 až 1712 na návrší mezi městem Lanškroun a obcí Rudoltice, a to jako mohutná třípatrová budova o půdorysu písmene H. Tato oblast, kde se nachází i registrovaný VKP, je nazývána Zámeckým vrchem. Jedná se o místo, které s postupem doby doznalo radikálních změn. Původní rozsáhlý barokní zámek rodu Lichtenštejnů, který zde stál, byl v polovině 18. stol. z důvodu značného poškození sledem požárů z velké části odstraněn. Do nynějška byla zachována a nově rekonstruovaná pouze jihovýchodní třípatrová nárožní věž, což je jen asi jedna šestnáctina původního zámku. Zámecký park v okolí tohoto zámku zpustl, následně byl vykácen a z části došlo k jeho nahrazení lesním porostem, který v určité části z boku přilehá ke dvěma ze zájmových alejí. V současnosti aleje svírají nově zrealizovanou výstavbu bytových a rodinných domů. Rozdělením pozemků vzniklo kolem 90 parcel a více než tři stovky bytových jednotek, které kompletně změnily charakter tohoto území. Zámek, který je historickou dominantou této lokality spolu s alejemi, které k němu vedou, jsou dle autorky této 38

práce negativně dotčeny vznikem této obytné zóny. Hned pod lesem, poblíž zmiňovaného zámku s alejemi, se pro změnu rozmáhají firemní areály a bohužel nebyla ušetřena ani zemědělská půda, na které jsou rozprostřeny fotovoltaické panely. Z povzdáli je zcela evidentně narušen krajinný ráz a znehodnoceny historické hodnoty a dominanty tohoto místa. Harmonické měřítko krajiny bylo v rámci těchto různorodých nepatřičných zásahů a realizací moderních a příliš pestrých objektů, nerespektujících historicko-přírodní charakter tohoto místa, do značné míry zničeno. V opačném směru od zámku se nachází ještě zahrádkářská kolonie, ovšem ta svou nenápadností, stylem a samotným situováním není rušivým elementem této krajiny. Aleje, jak již bylo nastíněno, zde jsou tři, jedna je tzv. Zámecká alej, druhá je Lanškrounská a v případě třetí by se mohlo jednat o tzv. Mírovou alej, uváděnou v místních kronikách. V listu rozhodnutí o registraci se ovšem hovoří pouze o dvou alejích, jak již bylo výše nastíněno, a to tím stylem, že nejsou pojmenovány, nýbrž očíslovány jako alej č. 1 a alej č. 2. Přičemž o aleji č. 1 zde bude hovořeno jako o tzv. Lanškrounské aleji a o aleji č. 2 bude pojednáno jako o tzv. Zámecké a Mírové. Zámecká alej byla vysazena při hlavní přístupové komunikaci k Novému zámku, a to v celé její délce cca 370 m. Tato alej vychází cca 33 m od jihovýchodního nároží zámecké věže a cca po 370 m, u skladu společnosti Kořínek, vchází v kolmém napojení do tzv. Mírové aleje, která dle kroniky vedla z obce Damníkov směrem k obci Rudoltice. Mírová alej byla tedy součástí komplexu alejí vysázených při historické cestě vedoucí z Vídně do Vratislavy právě přes obec Rudoltice a město Lanškroun. Ale k vysázení Zámecké aleje došlo pravděpodobně společně se zámeckým parkem. Původní dřevinná skladba této aleje byla pravděpodobně dle torz stromů a pařezů tvořena trnovníkem akátem s pozdější dosadbou jasanu ztepilého. Ve 20. stol. byla do vzniklých mezer po vykácených stromech uskutečněna dosadba dalších druhů dřevin, a to javoru klenu a lípy srdčité. Tyto dřeviny byly rovněž dosazovány mezi v té době ještě stojící akáty. S příchodem druhé poloviny 20. stol. došlo k postupnému skácení původně vysazených akátů.30 Dle leteckých snímků města Lanškroun je možné odvodit, že alej vysázená při historické stezce z Vídně do Vratislavy, a to tzv. Mírová alej, zřejmě navazovala na stromořadí u Lanškrounského hřbitova, které je tvořeno rovněž lípami. 30

KOHOUT, R., 2013: Projekt Zámecké aleje

39

Jak již bylo nastíněno výše, jedná se pravděpodobně o cestu vedoucí až „do Vídně“. V rámci ČR je tato zbylá část z původní aleje raritou, a to z důvodu tvaru korun. Stromy v aleji mají totiž prapodivný vidlicovitý tvar, a to z toho důvodu, že byly v historii mezi tyto stromy umístěny telegrafní sloupy, a tudíž musely být jednotlivé stromy pod úrovní drátů pravidelně zakracovány. V rámci rozvoje města a s tím spojené automobilové dopravy, byl vznesen požadavek na rozšíření cesty, což vedlo k vykácení velké části aleje. V místě Zámeckého vrchu byla ve směru od Rudoltic z důvodu strmého stoupání část této historické cesty přeložena, čímž došlo k zachránění alespoň části této původně se zde vyskytující aleje. V návaznosti na přeložení této komunikace došlo k sundání telegrafního vedení, čímž byl pravidelný ořez stromů ukončen a lípy tak byly ponechány volnému růstu bez jakýchkoli zásahů. Na základě těchto skutečností vznikl unikátní tvar těchto lip a v současnosti se jedná o část VKP. Tato alej obdržela v roce 2011 nominaci na alej roku 2011. Poslední alejí je tzv. Lanškrounská alej, která byla rovněž vysázena při přístupové komunikaci ke zmiňovanému zámku, a to v délce cca 690 m. Tato alej byla vysázena podél jedné z mnohých cest, většinou pěších, vedoucích z Lanškrouna k zámeckému návrší. V důsledku toho, že se cesta v rámci výstupu k Zámeckému vrchu větvila, byl podmíněn vznik mírně vlnitého charakteru této aleje a její ostřejší zalomení cca v polovině její délky. Tato alej je vyústěna cca 40 metrů od jihovýchodního nároží věže Nového zámku u Lanškrouna a po cca 690 m je ukončena před napojením cesty na zpevněnou komunikaci, která vede od zahrádkářské kolonie v oblasti Cihelna přes průmyslovou zónu do samotného města Lanškroun. Je možné se pouze domnívat zda byla cesta osázena stromy společně s výsadbou parku nebo zda byla alej vysázena v rámci parkové úpravy zámeckého návrší na přelomu 19. a 20. stol. Původní dřevinnou skladbu této aleje tvořil dle torz stromů a pařezů pravděpodobně jírovec maďal doplněný lípou a jasanem ztepilým, s pozdější dosadbou samotného jasanu ztepilého.31 Dnešní stav alejí je žalostný. Velmi negativní vliv na stav těchto alejí měla především samotná výstavba nového sídliště a rodinných domů, která se dotýkala i ochranných pásem těchto alejí, které pro ně byly vymezeny, ovšem po formální stránce je nutné zdůraznit, že VKP ochranná pásma mít nemohou.

31

KOHOUT, R., 2013: Projekt Zámecké aleje

40

Tato obytná zóna, která vznikla na zelené louce v bezprostřední blízkosti těchto alejí i nadále poškozuje jejich zdravotní stav, a to v důsledku zvýšení provozu na předmětných cestách, které na takové množství a tonáž dopravních prostředků nebyly koncipovány. Zvýšením počtu návštěvníků v této lokalitě došlo k rozrušení povrchu a k přetížení vozovky a základů cesty, což vedlo k silnému zaboření této komunikace. Tento jev následně způsobil poškození dřevin aleje v jejich kořenové a bazální části. Vznikem této obytné zóny došlo k markantnímu zvýšení počtu návštěvníků této lokality a mimo všechna poškození a ohrožení dřevin v těchto alejích, bylo v rámci obav z možného pádů dřevin přistoupeno také k nucenému kácení některých stromů, čímž došlo mimo jiné k razantnímu zásahu ničícímu charakter samotných alejí a zároveň bylo tímto krokem zničeno možné útočiště řady živočichů, zejména ptáků a hmyzu, jakož i jiných organismů, jejichž biotopem jsou právě torza starých stromů. Je zapotřebí podotknout, že všechny pokácené stromy zřejmě nebyly v tak špatném zdravotním stavu, ale přesto bohužel podlehly zásahu motorové pily. A to i přesto, že se místy nabízela možnost ponechání alespoň torz stromů, protože nebyly tak ohrožujícím elementem. Nabízí se úvaha, že kdyby bývalo nebylo realizace sídliště a rodinných domů, nebyl by na možný pád stromů tvořících aleje, kladen takový důraz a mohlo se jednat o jedinečné prvky, které by byly v mnoha směrech přínosem, a to jak pro živočichy, tak pro samotnou strukturu krajiny. Možná ohrožení Minulou, současnou a zároveň i potenciální hrozbou pro stav alejí jsou různorodé vlivy spojené s nově vzniklou obytnou zónou v této lokalitě. Mimo již doposud nešetrně provedených zásahů, vzhledem k alejím, dokonce vznikají i úvahy týkající se kompletního vykácení těchto alejí, a to na základě jejich údajně dost špatného zdravotního stavu a jsou vzneseny návrhy na založení nových alejí na totožném místě. Navrhovaná opatření Současný stav alejí není z laického pohledu natolik alarmující, že by muselo dojít ke kompletnímu vykácení a tudíž i zničení tohoto VKP. Alejí je v krajině čím dál méně 41

a je proto nezbytně nutné podporovat jejich novou výsadbu, ale zároveň je důležité zachovat již existující aleje a věnovat jim patřičnou péči, protože jejich hodnota může být z mnoha pohledů nenahraditelná. Tyto stromy tvořící aleje úctyhodného staří byly zjevně často zanedbávány a negativních činitelů v jejich blízkosti bylo v posledních letech neúměrně mnoho. S ohledem na tyto skutečnosti je v současnosti stav alejí takový, jaký je. Přesto jsou stále a měly by být i nadále neodmyslitelnou součástí této krajiny, neboť jedinečným způsobem dotvářejí pohledový horizont směrem k zámku. Genius loci (duch místa), tímto způsobem by bylo možné tyto aleje spolu se zámkem na návrší definovat, a proto je nezbytně nutné k nim přistupovat s patřičným ohledem, úctou, zájmem a péčí. Na základě toho by bylo vhodné zajistit přírodovědný průzkum, který by objasnil vážnost zdravotního stavu jednotlivých dřevin a na základě toho by bylo rozhodnuto o budoucnosti současného VKP, o náležitém ošetření dřevin a patřičných opatření, které by eliminovaly možný pád některých jedinců. Nehledě na to, že v rámci realizace výše zmíněné zástavby v této oblasti, mělo být již v minulosti provedeno odpovídající biologické hodnocení. Stěžejní je zároveň zachování přilehlého lesa, který tvoří jistou ochranu těchto alejí, a to s ohledem na zde panující proudění větrů. Dále, pokud to bude jen trochu možné, zachovat co nejvíce těchto starých alejových stromů, a to i přesto, že by se jednalo o pouhá stojící torza, poněvadž i tak by plnily významnou biologickou funkci, neboť by byly obrovským přínosem pro řadu druhů z živočišné říše vyhledávající právě tato stanoviště. Do vzniklých mezer mezi stromy, které se zde již vyskytují nebo které by zde byly ještě, na základě obav z bezprostředního ohrožení života, vytvořeny, by byly vysázeny nové stromy, které by s postupem času převzaly funkci a estetickou roli těch stávajících. Přesto, že takovýto postup architekti krajináři z důvodu vizuální dojmu neradi akceptují, byl by tímto vytvořen kompromis a staré stromy by poskytovaly příležitost pro odborné studium ptáků, letounů a dutinového hmyzu, kteří obývají tyto biotopy. V neposlední řadě je nutné zmínit, že tento VKP z části zasahuje do sousedních parcel, které tudíž byly automaticky považovány za parcely dotčené touto registrací a byly tak uvedeny v listu rozhodnutí o registraci tohoto VKP. Po uvážení skutečnosti nešťastného parcelního stavu se nabízí úvaha, zda by nebylo lepší zrušit registraci alejí za VKP a provést vyhlášení za památné stromy. Ty by nebyly vázány na parcelní 42

vymezení stávajícího VKP a navíc by měly vymezeno ochranné pásmo, a to buď ze zákona nebo individuální. S ohledem na bezprostřední blízkost zástavby by se zřejmě muselo jednat spíše o individuální ochranné pásmo. Tak i tak by to bylo oproti registraci VKP vhodnější. Předmět ochrany by byl totiž vymezen jasně a srozumitelně. Památné stromy jsou navíc evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, což by oproti VKP, jejichž databáze není online, znamenalo i snadnější dohledání.

8.2 VKP Babí kout

A.

Lokalizace středu VKP pomocí GPS souřadnic

WGS-84: 49°54'31.44"N, 16°40'56.40"E B.

Širší charakteristika zájmové lokality (údaje z mapových portálů)

Geomorfologicky patří toto území do Krkonošsko-jesenické soustavy, Jesenické podsoustavy, celku Zábřežská vrchovina, podcelku Drozdovská vrchovina a okrsku Zborovská vrchovina. Babí kout leží v chladné klimatické oblasti (CH7), přičemž směrem na západ od něj již začíná mírně teplá oblast (MT7). Průměrná rychlost větru ve 100 metrech nad povrchem je na tomto území 5 m/s. Rozloha VKP je cca 3,5 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 442 - 446 m n. m. Vzhledem k typu krajiny podle reliéfu spadá tato lokalita do krajiny zaříznutých údolí, co se týče typu krajiny podle využití, jedná se o lesní krajinu. V geobotanické mapě je tato lokalita řazena do bikové bučiny, fytogeografického obvodu

Českomoravské

mezofytikum,

fytogeografického

okresu

Hanušovická

vrchovina (73b). Severnější část Babího koutu leží v Šumperském bioregionu (1.53), v biochoře zvané výrazná údolí v kyselých metamorfitech 4. vegetačního stupně (4US), 43

naopak jižní část leží ve Svitavském bioregionu (1.39), v biochoře zvané vrchoviny na opukách 4. vegetačního stupně (4VD). Dle mapy potenciální přirozené vegetace se jedná o lokalitu bikové bučiny. Babí kout se nachází v přírodní lesní oblasti Českomoravské mezihoří. Spadá do oblasti, kde je vymezen nadregionální biokoridor (NRBK 31) a zároveň se jedná se o migračně významné území a lokální biocentrum. V rámci klasifikace půdních typů podle taxonomického klasifikačního systému půd se v lokalitě daného VKP vyskytuje fluvizem glejová a v okolí kambizem kyselá. V nivě Hraničního potoka se jedná o fluvizem glejovou a v okolí opět o kambizem kyselou. Horniny jsou zde proterozoické, assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly). C.

Popis lokality a aktuální stav

Nejprve je nutné uvést, že bylo zjištěno, že se po formální stránce nejedná o registrovaný VKP. Přestože je tato lokalita pojmenovaná Babí kout uváděna jako registrovaný VKP, a to v územně analytických podkladech ORP Lanškroun, nebylo možné dohledat primární poklad, kterým je rozhodnutí o registraci tohoto VKP, v rámci kterého by toto území získalo status registrovaný VKP. Existuje pouze evidenční list, na kterém je uvedeno, že se jedná o registrovanou lokalitu. Lokalitu proto není možné považovat za registrovaný VKP, a to mimo jiné už z toho důvodu, že byl tento dokument prokazující „registraci“, zpracován již v roce 1989. V tomto roce ovšem ještě neexistoval zákon o ochraně přírody, prostřednictvím kterého došlo teprve posléze k vymezení pojmu VKP a jeho dalších sounáležitostí a vazeb. V době do roku 1992 se mohlo jednat pouze o tzv. ekologicky významný segment krajiny (EVSK), které se vymezovaly pro utvoření tzv. kostry ekologické stability (KES) krajiny. Tento fakt ovšem neznamenal, že tato lokalita by v současnosti nemohla být VKP, přestože její prvotní zpracování bylo utvořeno již v roce 1989, ovšem musela by být po roce 1992 provedena dodatečná registrace za VKP, čímž by Babí kout po formální stránce nabyl statusu registrovaný VKP. Ovšem v tomto případě by se ani dodatečná registrace neměla uskutečnit, neboť se jedná o VKP ze zákona, a to v rámci celku definovaného jako údolní niva, jež je zároveň součástí většího lesního komplexu, který je sám o sobě rovněž již VKP ze zákona. Při dodatečném zaregistrování tohoto VKP ze zákona by se tedy jednalo o duplicitní ochranu, což není přípustné. 44

Přestože je tato bakalářská práce zaměřena pouze na registrované VKP, nebyla tato lokalita ani po zjištění, že se nejedná o registrovaný VKP, vypuštěna, protože bylo v rámci terénního průzkumu zjištěno, že toto území má svoji hodnotu a význam a že si zaslouží zvláštní pozornost v rámci VKP ze zákona vyskytujících se v zájmovém území. Babí kout se rozprostírá cca na 3,5 ha půdy v údolí u Hraničního potoka, cca 4 km severně od obce Tatenice. Místně je tato oblast, kde se nachází i VKP Babí kout, známá spíše pod názvem ,,Kátr“. Babí kout leží z převážné části na lesním pozemku, v tzv. Městském lese, před prvním brodem ve směru na Herbortice, a to v nadmořské výšce kolem 420 m n. m., a je lemován z jedné strany lesní cestou a z druhé strany meandrujícím tokem. Na tomto území je terén téměř rovinatý, místy zvlněný, zamokřený. Lokalita je přístupná a okolí obohacuje svým charakterem a vnáší do krajiny žádoucí různorodost a harmonický dojem. Babí kout je tvořen potoční olšinou v nivě Hraničního potoka rozprostřenou pod lesní silnicí. Olšiny jsou zde vysázeny v pravidelných řadách o stejném rozestupu, a to od lesní cesty směrem k meandrujícímu Hraničnímu potoku. Výška jednotlivých řad olšin je v průměru cca 7 metrů, rozestup mezi jednotlivými olšemi činí v průměru 1 m a jednotlivé řady jsou od sebe vzdáleny cca 2 m. Místy byly mezi řadami olšin vysázeny řady jasanů, a to po 3 řadách olšin 4 řady jasanů s výraznějším časovým zpožděním při zachování stejného rozestupu. Babí kout je v sevření dvou strmých svahů, které jsou porostlé vzrostlými stromy, přičemž východní břeh má charakter smíšeného lesa a na západním břehu se smíšený les proměňuje ve smrkové monokultury, které byly místy vykáceny. Olšiny v tomto údolí, obklopeny stávajícím lesním porostem, zjemňují celkový dojem a dodávají dané oblasti pestrost a žádoucí různorodost. Jejich staří je téměř stejné, jen místy jsou mírné výškové a věkové rozdíly, jejich zdravotní stav je velice dobrý. Lokalita vzbuzuje dojem upravenosti a řádného ošetřování a péče. Ani koryto samotného vodního toku evidentně nejeví problémy, není zaneseno splaveným materiálem, jeho břehy nejsou výrazně vymleté a průtočnost toku se zdá být zcela optimální. Hraniční potok zde má přirozený charakter, značně meandrující tok vytváří konvexní a konkávní břehy. Sklonové poměry, podélného profilu, se v jednotlivých úsecích moc neliší.

45

D.

Vedené záznamy

V zamokřené olšině pod lesní cestou ze směru z obce Tatenice před prvním brodem na Herbortice se dle dřívějších průzkumů paní RNDr. Heleny Faltysové vyskytuje bledule jarní (Leucojum vernum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), dalšími druhy na území Babího koutu jsou Impatiens noli-tangere, Filipendula denudata, Oxalis acetosella, Ficaria verna, Hypericum maculatum, Symphytum officinale, Angelica sylvestris, Cirsium palustre, Rubus fruticosus, Maianthemum bifolium, Athyrium femina, Viola reichenbachiana, Alnus glutinosa, Acer pseudoplatanus, Acer platanoides, Rubus idaeus, Picea excelsa, Calamagrostis epigeios, Aegopodium podagraria, Petasites albus, Allium ursinum, Chaerophyllum hirsutum, Mercurialis perennis, Thalichrum squilegiifolium, Valeriana sambucifolia, Chrysosplenium alternifolium, Pulmonaria obscura, Anemone nemorosa, Carex sylvatica, Asarum europaeum, Cardamine amara, Carpinus betulus, Galeobdolon montanum, Primula elatior, Rosa pendulina, Paris quadrifolia, Carex remota, Euphorbia dulcis, Cardamine impatiens, Dentaria bulbifera, Galium odoratum a Polygonatum multiflorum.32 E.

Možná ohrožení

Nebezpečím a ohrožením této lokality by se mohlo stát kácení nebo dokonce těžba okolního lesního porostu či narušení jeho charakteru, a to výsadbou a šířením nepůvodních druhů nebo výsadbou monokultur. Dále je možné, že dojde k nevhodné regulaci toku nebo může nastat výrazné snížení průtoku potoku, změna chemismu nebo různá znečištění, která by rovněž nebyla příznivá. Vzhledem k tomu, že je Babí kout v sevření vrostlého lesního porostu, kde je častý výskyt zvěře, mohlo by dojít k poškození olšin např.: oděrem, a to ze strany srnce obecného (Capreolus capreolus). V důsledku toho, že tento VKP ze zákona lemuje po jedné straně lesní cesta a místy jsou zde i sjezdy, mohlo by dojít i ke znečištění této lokality komunálním nebo biologicky rozložitelným odpadem a není možné opomenout i možný vandalismus. F.

Navrhovaný management

Zachovat přírodní charakter oblasti a stanovištní podmínky jednotlivých druhů.

32

FALTYSOVÁ, H., 1988: Registrovaná lokalita - evidenční list, AOPK ČR

46

Udržovat současný stav, regulovat nevhodné zásahy a při výskytu náletových dřevin proklestit potřebné části. Kontrolovat, zda v okolí nedochází k ukládání nějakého odpadu. V případě nálezu jakéhokoliv druhu odpadu je žádoucí neprodleně zajistit jeho odstranění. Udržovat účelovou komunikaci v provozuschopném stavu, aby nedošlo k jízdě dopravních prostředků mimo její těleso.

8.3 Bendův rybník

A.

Lokalizace středu VKP pomocí GPS souřadnic

WGS-84: 49°56'30.59"N, 16°33'11.23"E B.

Širší charakteristika zájmové lokality (údaje z mapových portálů)

Geomorfologicky patří toto území do Krkonošsko-jesenické soustavy, Orlické podsoustavy, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Žamberská pahorkatina a okrsku Dobroučská pahorkatina. Území registrované jako VKP Bendův rybník čítá rozlohu cca 2,2 ha, z toho převážná část spadá do mírně teplé oblasti (MT2), ovšem jihovýchodní část VKP, nacházející se dále pod Bendovým rybníkem již leží v mírně teplé oblasti (MT7). Průměrná rychlost větru ve 100 metrech nad povrchem je 5,5 m/s. Rozloha VKP je cca 2,19 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 395 - 400 m n. m. Vzhledem k typu krajiny podle reliéfu spadá tento VKP do krajiny vrchovin Hercynia, co se týče typu krajiny podle využití, pak jde o lesozemědělskou krajinu. V geobotanické mapě je tato lokalita řazena do bikové bučiny, fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu Žambersko (63a). 47

VKP leží ve Svitavském bioregionu (1.39) a na hranici biochor zvaných: erodované plošiny na permu 4. vegetačního stupně (4BL) zleva a erodované plošiny na opukách 4. vegetačního stupně (4BD) zprava. Dle mapy potenciální přirozené vegetace se jedná o lokalitu bučiny s kyčelnicí devítilistou. Lokalita VKP se nachází v přírodní lesní oblasti Českomoravské mezihoří. V oblasti horní části Bendova rybníku a dále na sever až severozápad je vymezen nadregionální biokoridor (NRBK 31). V rámci klasifikace půdních typů podle taxonomického klasifikačního systému půd se v lokalitě VKP vyskytuje glej fluvický, a to v nivě Vraního potoka, a v okolí pak na zmíněný půdní typ navazuje kambizem modální. Horniny jsou zde tercierní, z poloviny Bendova rybníku směrem na sever až severovýchod se vyskytují horniny kvarterní (hlíny, spraše, písky, štěrky) a na zbytku lokality jsou mezozoické horniny (pískovce, jílovce). C.

Popis lokality a aktuální stav

Tento VKP lze charakterizovat jako větší obtokový rybník s přirozeným litorálem, napájený vodou přitékající z Vraního potoka, koncipovaný do jeho nivy, na který navazují mokřady a olšiny, a to jak nad rybníkem, tak i pod ním. Jedná se o VKP z části VJV expozice a zbytek území je ZJZ expozice. Litorální pásmo se nachází především při západním přírodě blízkém břehu této nádrže a pozvolně přehází za oblastí přítoku na severu do přilehlých mokřadů. Obzvláště na tomto břehu, bezprostředně navazujícím na litorální pásmo, je výskyt dřevin minimální, a to z důvodu lepšího oslunění samotného litorálu. Toto mělkovodní pásmo (do 40 cm) má šířku několika metrů. Jižní nárazový břeh, kde se nachází i betonové stavidlo, je zpevněn pomocí vyskládaného lomového kamene stejně jako samotný přepad. Lokalita je přístupná po polní cestě. V současnosti proběhla kompletní rekonstrukce Bendova rybníku od odbahnění až po nově vybudované stavidlo, kamenné schůdky do rybníku, ocelové přístupové mostky a zároveň došlo k upravení ohrazujících náspů a zpevnění míst vtoku a výtoku. Tyto stavební práce je možné shledat za velice příznivé. V důsledku prováděných úprav byl rybník po celou dobu návštěv vypuštěn, z toho ovšem plyne, že při vypuštěném rybníku nebylo možné potvrdit výskyt obojživelníků. 48

Uskutečněné stavební úpravy je možné shledat za velice vhodné nejen z pozice účelnosti, ale i estetiky. Tento VKP není po formální stránce vhodně vymezen, protože registrace zahrnuje i samotný rybník, který je VKP již ze zákona. Korektní by tedy byla pouze registrace okolních mokřadů bez území, které zaujímá tento rybník. D.

Vedené záznamy

Na pravém břehu rybníka a rovněž i na hrázi se vyskytují staré topoly (Populus x canadensis), na levém břehu tvoří porost smrčina s borovicí. V rámci průzkumů odborníků zde byly z makrofyt zjištěny: okřehek menší (Lemna minor), rdest vzplývavý (Potamogeton natans), závitka (Spirodellapolyrhiza) a ohrožený lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum). Na březích rybníka a v litorálu se dále vyskytuje lilek potměchuť (Solanum dulcamara), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), chrastice rákosovitá (Baldingera arundinacea), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata) a kyprej obecný (Lythrum salicaria). Na území pod rybníkem rostou olšiny, a to olše lepkavá (Alnus glutinosa) a olše šedá (Alnus incana) s podrostem ostřice třeslicovité (Carex brizoides) a na nivních loukách je dominantní psárka luční (Alopecurus pratensis). V olšinách dále rostou tyto dřeviny: smrk

ztepilý

(Picea

abies),

jeřáb

ptačí

(Sorbus

aucuparia),

javor

klen

(Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula verrucosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol osika (Populus tremula) a hybridní topol černý (P. x canadensis), vrba křehká (Salix fragilis), vrba jíva (S. caprea), vrba popelavá (S. cinerea) a kalina obecná (Viburnum

opulus).

Z

bylin

se

zde

vyskytuje

netýkavka

nedůtklivá

(Impatiens noli-tangere), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), sasanka hajní (Anemone nemorosa), čistec lesní (Stachys sylvatica), kopytník evropský (Asarum europaeum), blatouch bahenní (Caltha palustris), pomněnka bahenní (Myosotis palustris). V olšině má své zastoupení i početná populace chráněné bledule jarní (Leucojum vernum) a místy je zde možné nalézt i ohroženou ostřici latnatou (Carex paniculata). Rybník slouží k chovu ryb, ale mimo to zde působí i velmi početná populace chráněného čolka obecného (Triturus vulgaris) a dále pak méně početná populace chráněného čolka horského (Triturus alpestris).33 33

BUREŠ, L., MÁLEK, K., 2005: Významné krajinné prvky v okolí Ostrova u Lanškrouna - aktuální stav

a navrhovaný management.

49

Možná ohrožení Žádná ohrožení nezaznamenána. Navrhovaná opatření Není nutné stanovit žádná opatření, lokalita byla v současné době zrekonstruována a všechny žádoucí zásahy byly provedeny odborníky.

8.4 Bývalý písník

A.

Lokalizace středu VKP pomocí GPS souřadnic

WGS-84: 49°53'30.96"N, 16°35'50.94"E B.

Širší charakteristika zájmové lokality (údaje z mapových portálů)

Geomorfologicky patří toto území do Krkonošsko-jesenické soustavy, Orlické podsoustavy, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Moravskotřebovská pahorkatina a okrsku Lanškrounská kotlina. Jedná se o VKP ležící v mírně teplé klimatické oblasti (MT7). Průměrná rychlost větru ve 100 metrech nad povrchem je 5,5 m/s. Rozloha VKP činí cca 0,39 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 370 - 375 m n. m. Vzhledem k typu krajiny podle reliéfu spadá tento VKP do krajiny vrchovin Hercynia, co se týče typu krajiny podle využití, pak jde o zemědělskou krajinu. V geobotanické mapě je tato lokalita řazena do dubo-habrových hájů, fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu Lanškrounská kotlina (63j). VKP leží ve Svitavském bioregionu (1.39), v biochoře zvané plošiny na spraších 4. vegetačního stupně (4RE). Dle mapy potenciální přirozené vegetace se jedná o lokalitu černýšové dubohabřiny. Lokalita VKP se nachází v přírodní lesní oblasti Českomoravské mezihoří.

50

V rámci klasifikace půdních typů podle taxonomického klasifikačního systému půd se v lokalitě VKP vyskytuje luvizem modální. Horniny jsou zde tercierní (písky, jíly). C.

Popis lokality a aktuální stav

VKP Bývalý písník se nachází východně od železniční stanice Rudoltice a jižně pod městem Lanškroun, a to při železniční trati vedoucí z Rudoltic do ORP Lanškroun. Tento VKP lze charakterizovat jako antropogenní jezírko vzniklé po zatopení určité části pískovny po ukončení těžby písku v této lokalitě. Hloubka jezírka v současnosti činí cca 80 cm, a to v průměru do vzdálenosti cca 1 až 1,5 metru od břehu. Při okraji jezírka rostou vrby, borovice, břízy, jívy a duby. Z vodní hladiny vyčuhují náletové dřeviny. Rákos, který se zde vyskytuje, místy zarůstá část vodní plochy a vytváří litorální porost. Podrost na březích tvoří místy rákos, maliník apod. Roste zde i muchomůrka červená a pelyněk. Tento vzniklý biotop se stal ekologicky i esteticky hodnotnou částí krajiny, především z důvodu výskytu silně ohrožených a ohrožených druhů obojživelníků. Expozice tohoto VKP je ZJZ až Z. Od severu až po jihovýchod spadají tato místa do zrušené plochy ložiska čítajícího rozlohu cca 235 ha. Jedná se o ložisko písku, jehož těžba mohla probíhat asi v počátcích 20. století. Z ortofotomap pocházejících z 50. let 20. století je již patrné pozvolné utváření specifického ekosystému po urovnání a zavezení určitých částí vytěženého prostoru (z doslechu zřejmě převážně stavební sutí). Následně byla lokalita ponechána přirozené sukcesi. V současnosti už po těžbě není památky, ovšem bohužel se zde dodnes místně vyskytuje černá skládka, převážně stavební suti, která zde je již několik let, dle starších údajů uvedených v seznamu VKP pro okres Ústí nad Orlicí v kolonce hodnocení stavu biotopu. Dále se zde dnes nachází i odpad v podobě plastových folií, geotextílií a dokonce je zde pohozen i okapní žlab. V současnosti se nezdá, že by se tato skládka rozšiřovala spíše zde byl odpad vyvezen jednorázově. Jenže při všímavosti lidské populace může toto místo svádět k dalšímu ukládání odpadu, pokud nebude neprodleně zajištěno jeho odstranění. Nehledě na to, že výskyt těchto cizorodých nepatřičných materiálů hyzdí okolní prostředí a poškozuje stanovištní podmínky.

51

Vzniklé jezírko tvořící VKP je možné shledat za přirozený ukazatel hladiny podzemní vody v dané oblasti. V okolí břehových porostů, obklopujících jezírko, se v současné době provozuje zemědělská činnost. Tento VKP vnáší do okolní zemědělské krajiny svůj význam a krásu. Možná ohrožení Za ohrožení tohoto VKP lze především považovat zemědělskou činnost, poněvadž orba probíhá místy až k okraji tohoto VKP, což není příznivé jak pro kořenový systém, tak ani pro nadzemní části stromů obepínajících uměle vytvořené jezírko. Jisté nebezpečí pro tento VKP představuje i skládkování odpadů. O části této černé skládky se ví již několik let, ovšem do nynějška neproběhlo její odstranění, přestože je její existence uvedena i ve výše zmíněných záznamech. Dále je zcela aktuální ta skutečnost, že s příchodem jara do těchto míst zavítali občané (zřejmě z řad dětí, popřípadě nelze vyloučit rybáře) prostřednictvím kterých byly skáceny některé stromy (především břízy a jíva) a byla i s pomocí určitých prvků ze zde se vyskytující skládky stavební sutě vytvořena při okraji rybníku podesta, a postaveny stojiny se vzpěrami jako základ jednoduché pultové střechy. Tato provizorní stavba poskytující určité přístřeší nebude mít z důvodu působnosti lidí v těchto místech pozitivní vliv na ekotop zde se vyskytujících druhů, kteří potřebují patřičný klid. Nehledě na to, že kvůli této stavbě padl na potřebný materiál určitý okolní porost, který zde nerostl pouhý zlomek času a kterého tady nazbyt zas tolik není! Zřejmě poslední hrozbou je zarůstání náletovými dřevinami. Navrhovaná opatření Neprodlené odstranění černé skládky a zamezení jejímu opětovnému vzniku, a to samé i v případě základů provizorní stavby přístřešku. Dále by bylo vhodné odstranit nežádoucí náletové dřeviny v rámci zlepšení stanovištních podmínek pro obojživelníky. Žádoucí je rovněž provedení probírky dřevin. A v neposlední řadě je záhodno zmínit, že v době pozorování došlo někdy na přelomu měsíce února a března tohoto roku k polámání dřevin (především částí břízy a borovice) v důsledku náporu sněhové pokrývky, což vyžaduje patřičný zásah a následné ošetření. 52

8.5 Šlajfront

A.

Lokalizace středu VKP pomocí GPS souřadnic

WGS-84: 49°56'02.77"N, 16°38'28.78"E B.

Širší charakteristika zájmové lokality (údaje z mapových portálů)

Geomorfologicky patří toto území do Krkonošsko-jesenické soustavy, Jesenické podsoustavy, celku Zábřežská vrchovina, podcelku Drozdovská vrchovina a okrsku Zborovská vrchovina. Jedná se o VKP ležící v mírně teplé klimatické oblasti (MT7), nedaleko od VKP ve směru na sever začíná mírně teplá oblast (MT2) a ve směru severovýchod až východ se pak nachází chladná klimatická oblast (CH7). Průměrná rychlost větru ve 100 metrech nad povrchem je na většině zájmového území 5 m/s, jen v severní části je rychlost 5,5 m/s. Rozloha VKP je cca 8,75 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 400 - 475 m n. m. Vzhledem k typu krajiny podle reliéfu spadá severní část tohoto VKP do krajiny zaříznutých údolí a zbytek VKP do krajiny rozřezaných tabulí. V širším okolí dále na východ, stejně jako na západ, se pak vyskytují krajiny vrchovin Hercynia. Co se týče typu krajiny podle využití, pak jde o lesozemědělskou krajinu, pouze severní část náleží lesní krajině. V geobotanické mapě je tato lokalita řazena do květnaté bučiny, fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu Žambersko (63a), ale to pouze severní část, zbytek území VKP spadá do fytogeografického okresu Lanškrounská kotlina (63j). VKP leží ve Svitavském bioregionu (1.39), při hranici se Šumperským bioregionem od východu, a v biochoře zvané vrchoviny na opukách 53

4. vegetačního stupně (4VD). Dle mapy potenciální přirozené vegetace se jedná o lokalitu bučiny s kyčelnicí devítilistou. Lokalita VKP se nachází v přírodní lesní oblasti Předhoří Orlických hor. Zároveň leží v oblasti, kde je vymezen nadregionální biokoridor (NRBK 31). Severní část VKP patří k migračně významnému území. VKP Šlajfront je i lokálním biocentrem. Poblíž této části VKP ve vzdálenosti cca 250 metrů vzdušnou čarou směrem na východ se rozprostírá EVL Moravská Sázava (kód lokality CZ0530034). V rámci klasifikace půdních typů podle taxonomického klasifikačního systému půd se v lokalitě VKP vyskytuje fluvizem glejová a v severní části VKP kambizem luvická vyluhovaná. Horniny jsou zde převážně proterozoické, assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly), pouze na jihu jsou to horniny mezozoické (pískovce, jílovce). C.

Popis lokality a aktuální stav

VKP Šlajfront se rozprostírá západně od obce Albrechtice na strmých a velmi strmých svazích východní expozice, místy skalnatého charakteru, pozičně nad nivou Moravské Sázavy. Tento VKP je tvořen květnatými bučinami s mozaikou suťových lipových javořin. Místy ze svahu vystupuje skalnaté podloží pískovcového charakteru. Jedná se o funkční lokální biocentrum a o lokalitu se zachovalým přirozeným charakterem oblasti. Vzhledem k významu této lokality byl na základě iniciativy orgánu ochrany přírody, zpracován plán péče v rámci návrhu na vyhlášení lokality Šlajfront za zvláště chráněné území (dále jen ZCHÚ), a to již v roce 2002. Vyhlášení za ZCHÚ se bohužel neuskutečnilo, ovšem v roce 2005 došlo alespoň k registraci tohoto území jako VKP Šlajfront. Tento krok je ovšem možné posoudit za velice nevhodný, protože VKP Šlajfront je tvořen lesem, který je již VKP ze zákona a nepřipouští se tedy duplicitní ochrana. Což znamená, že tato registrace neměla být po formální stránce vůbec uskutečněna. Daleko vhodnější se jeví zpracovaný návrh na vyhlášení Šlajfrontu za ZCHÚ, bohužel nebyl doposud akceptován. Platnost existujícího plánu péče je stanovena až do roku 2016. Bylo by tedy vhodné (ne-li žádoucí) zrušit registraci tohoto 54

VKP a provést vyhlášení za ZCHÚ Šlajfront. ZCHÚ je nadřazeno statusu VKP, a tudíž by jeho prostřednictvím byla zajištěna i větší právní ochrana této lokality. Výměra lesní půdy ve VKP činí podle LHP 7,77 ha, což je shodné s porostní půdou, tudíž se zde neobjevuje bezlesí. Co se týče lesů, tvořících tuto lokalitu, jedná se o les hospodářský (2,77 ha) a les ochranný (5,00 ha).34 Jedná se o VKP východní expozice. Předmětem ochrany jsou autochtonní lesní společenstva květnatých bučin s mozaikou suťových lipových javořin. V severní části pak nastává přechod do acidofilních bučin.35 V porostech se převážně vyskytuje ekotyp Albrechtického buku, který je v přírodní lesní oblasti Předhoří Orlických hor zastoupen v současné době pouze fragmentálně.36 S ohledem na charakter území nebylo a není možné intenzivně využívat tuto lokalitu k lesnické produkci. Dle údajů uvedených v LHP má nejstarší etáž porostu v tomto VKP věk 140 - 150 let. V porostech probíhaly pouze ojedinělé zásahy, což znamenalo jednotlivý výběr, zpracování vývratů apod. Tyto zásahy především dokládají starší dochované pařezy. Obvykle se jedná o torza kmenových bází po zlomech s plodnicemi saprofytických hub.37 Ve spodních segmentech svahu, v porostní skupině 142 C 13b byla v období roku 1997 až 1998 odtěžena část porostu, a to z toho důvodu, že v důsledku spadlých stromů byly potenciálně ohroženy pozemky a nemovitosti nacházející se pod svahem.38 Na severu VKP bylo hospodaření zdaleka intenzivnějšího charakteru, o čemž svědčí změny v druhové skladbě, a to ku prospěchu hospodářsky atraktivnějších dřevin, kterými jsou smrk a borovice. Mimo jiného byly uskutečněny probírky a likvidace starých a mrtvých stromů.39 V horním okraji svahu VKP se nacházejí dva drobné kamenné lomy, které byly zřejmě využívány místními obyvateli. U jižní části tohoto VKP se v současnosti na přilehlé louce pase v ohradníku kráva s telátkem, což je velice příjemným zpestřením a i přínosem pro trvalý travní porost.

34, 35, 36, 37, 38, 39

Servus, M., 2002: Plán péče - návrh zvláště chráněného území Šlajfront, Olomouc.

55

D.

Vedené záznamy

Do kategorie ochranného lesa je zařazen porost 142 C. Převládajícím lesním typem je lipová bučina bažantková (4A1 - Tilieto - Fagetum acerosum lapidosum) s drobnějšími ostrůvky lipové javořiny lipnicové (3J1 - Tilieto - Aceretum saxatile) na skalních výchozech. Dřevinné patro je charakteru vyvinutého klimaxového společenstva. Původně se zde vyskytující dřeviny jako javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) s příměsí jilmu horského (Ulmus glabra) byly prostřednictvím sukcese nahrazovány právě společenstvy květnatých bučin s habrem obecným (Carpinus betulus) a bukem lesním (Fagus sylvatica).40 Co se týče druhové skladby, bylo konstatováno, že zde v současnosti převažuje buk (ekotyp Albrechtický buk) s doplněním habru, dubu a jedle. Ve vztahu k terénu je evidentní, že se v severní části VKP sklon svahu zmírňuje a terén přechází do náhorní plošiny. V závislosti na této skutečnosti dochází samozřejmě i k přechodu společenstev, a to z lipové bučiny do bohaté bučiny svahové (4 B 9 - Fagetum eutrophicum) a dále do svěží až kyselé bučiny (4 S 6 - Fagetum mesotrophicum, 4 K 1 - Fagetum acidophilum). V tomto úseku je rovněž zastoupen i smrk a borovice, jako vtroušená dřevina se zde vyskytuje dub zimní. V hustě zapojeném porostu dochází k redukci samotného bylinného patra. Jako běžné druhy jsou zde zastoupeny např. Senecio nemorensis, Asperula odorata, Rubus caesius aj. Keře tvoří samotný okraj porostu či nárost, a to společně s dřevinami ve světlinách po zlomech a vývratech a i na odtěžené ploše. Dominující jsou v těchto místech líska obecná (Corylus avellana) a bez černý (Sambucus nigra).41 Na základě toho, že současný nárost na odtěžených plochách, a to ve spodním segmentu svahu, je charakteru iniciačních stádií suťových a roklinových lesů s převládajícím javorem, jasanem, břízou a dalšími, především rychleji rostoucími dřevinami, znamená to, že přirozená obnova původního klimaxového stádia s bukem, habrem a dubem zimním by se uskutečnila za dlouhý časový úsek, a to v řádech staletí. 42 E.

Možná ohrožení

V případě nevhodných těžebních zásahů, a to v porostu 142 C, by došlo k ohrožení jeho druhového složení.43 40, 41, 42, 43

Servus, M., 2002: Plán péče - návrh zvláště chráněného území Šlajfront, Olomouc

56

Změny půdních podmínek, vztaženo k chemismu, pak mohou rovněž působit proti přirozeným sukcesním tendencím, poněvadž zvýšená eutrofizace půd je příznivějším faktorem pro rychle odrůstající dřeviny, kterými jsou právě jasan a javor. V případě odlesnění lze potom předpokládat, že na ploše s narušeným půdním krytem vznikne nebezpečné ohrožení erozí. Odlesnění svahu v kombinaci s nepříznivými klimatickými podmínkami (výrazná srážková činnost, ...) může ve výsledku způsobit utržení částí svahu, a to se všemi doprovodnými negativními vlivy, čímž dojde k přímému ohrožení nemovitostí pod svahem, popřípadě i k přehrazení stávajícího koryta Moravské Sázavy a tím i k zatopení určité části nivy. F.

Navrhovaný mangement

Lokalita jeví známky stále péče a je vhodně regulovaná a ošetřovaná, není tedy nutné navrhovat specifické zásahy.

8.6 Žichlínek A.

Lokalizace středu VKP pomocí GPS souřadnic

VKP Žichlínek I: WGS-84: 49°51'41.36"N, 16°38'27.07"E VKP Žichlínek II: WGS-84: 49°53'49.04"N, 16°37'46.71"E VKP Žichlínek III: WGS-84: 49°51'44.72"N, 16°39'06.57"E VKP Žichlínek IV: WGS-84: 49°53'31.58"N, 16°37'59.85"E VKP Žichlínek V: WGS-84: 49°52'11.67"N, 16°38'52.83"E VKP Žichlínek VI: WGS-84: 49°52'15.35"N, 16°38'58.76"E VKP Žichlínek VII: WGS-84: 49°52'34.05"N, 16°38'38.75"E VKP Žichlínek VIII: WGS-84: 49°52'38.00"N, 16°38'57.50"E VKP Žichlínek IX: WGS-84: 49°53'05.43"N, 16°37'11.93"E B.

Širší charakteristika zájmové lokality (údaje z mapových portálů)

Geomorfologicky patří toto území do Krkonošsko-jesenické soustavy, Orlické podsoustavy, celku Podorlická pahorkatina, podcelku Moravskotřebovská pahorkatina 57

a okrsku Lanškrounská kotlina, pouze jih katastru Žichlínek, a to v okolí Lukovského potoka a Kozího rybníku, spadá do Moravskotřebovské kotliny. Všechny VKP v obci Žichlínek, a to I - IX, leží v mírně teplé klimatické oblasti (MT7). Průměrná rychlost větru ve 100 metrech nad povrchem je v zájmovém území 5,5 m/s. Vzhledem k typu krajiny podle reliéfu spadá toto území do krajiny vrchovin Hercynia. Co se týče typu krajiny podle využití, pak jde o zemědělskou krajinu. V geobotanické mapě je lokalita VKP VIII, VKP III, VKP V (bez malé části na východě) a z části i lokalita VKP VI řazena do luhů a olšin. VKP I, VKP II, VKP IV, VKP VII, VKP IX a z části i VKP VI patří dle geobotanické mapy do dubo-habrového háje. Všechny VKP se nacházejí ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum a fytogeografickém okresu Lanškrounská kotlina (63j). Zároveň všech devět VKP v obci Žichlínek leží ve Svitavském bioregionu (1.39). VKP II, IV, a VKP IX náleží biochoře zvané plošiny na spraších 4. vegetačního stupně (4RE) a VKP III, V, VI, VII a VIII spadají do biochory zvané plošiny na spraších v suché oblasti 3. vegetačního stupně (3RE). VKP I patří z převážné části do biochory zvané hlinité nivy 4. vegetačního stupně (4Nh), pouze severozápadní část leží v biochoře zvané erodované plošiny na opukách 3. vegetačního stupně (3BD). Dle mapy potenciální přirozené vegetace se jedná o lokality černýšové dubohabřiny. Lokalita VKP se nachází v přírodní lesní oblasti Českomoravské mezihoří. VKP I, II a III leží v záplavovém území Q5, Q20 i Q100 a zároveň leží VKP II a VKP III v aktivní zóně záplavových území. Poblíž VKP II a uvnitř východní části VKP IV se nachází zrušená plocha ložiska písku, jehož rozloha činila cca 130 ha. V rámci klasifikace půdních typů podle taxonomického klasifikačního systému půd se v lokalitě VKP II a VKP IV vyskytuje fluvizem glejová. U VKP IX se jedná o pseodoglej modální a JV část leží na luvizemi modální. Severní část VKP I leží na fluvizemi glejové a v jižní části se vyskytuje pseudoglej modální. V lokalitě VKP III a VII se nachází fluvizem glejová, ve VKP VIII luvizem modální. Západní část VKP V leží na fluvizemi glejové a východní část na luvizemi modální. U VKP VI je to obdobné, z převážné části se nachází na luvizemi modální a jeho malá část na západě leží na fluvizemi glejové.

58

Téměř celý katastr obce Žichlínek pokrývají horniny kvarteru (hlíny, spraše, písky, štěrky), pouze v západní časti, kde se nachází i VKP IX jsou tercierní horniny (písky, jíly). C.

Popis lokality a aktuální stav

V popředí je zapotřebí objasnit získaný fakt, že VKP Žichlínek není pouhou jednou lokalitou, nýbrž devíti samostatnými lokalitami. V listu rozhodnutí o registraci nejsou tato místa blíže určena, proto je pro účely této práce a zároveň pro lepší identifikaci jednotlivých lokalit vytvořeno římské číslování, odpovídající počtu VKP, tudíž v rozmezí od I - IX. Znamená to tedy, že v listu rozhodnutí dokládajícím registraci VKP není přesně uveden název VKP, což není po formální stránce korektní, nicméně registrace opravdu uskutečněna byla a byly i vyjmenovány pozemky dotčené všemi VKP v obci Žichlínek a jsou k dispozici jednoduché zákresy všech těchto VKP ve výřezu katastrálních map z dob registrace. U žádného z těchto VKP, které mají společný list rozhodnutí o registraci VKP, není uveden přesný předmět ochrany, nýbrž je souhrnně řečeno, že se jedná o ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotné části přírody, což ovšem plyne ze samotné definice VKP. Na základě toho, že každý z těchto devíti VKP v k.ú. Žichlínek má jiný nebo odlišný charakter a jiné stanovištní podmínky, bude o každém z nich blíže pojednáno jednotlivě. 

VKP Žichlínek I

VKP I se rozprostírá poblíž meandrujícího Lukovského potoku až za soutok tohoto vodního toku s řekou Moravskou Sázavou, která má rovněž meandrující charakter. Tímto způsobem došlo k regulaci vodních toků v rámci účelné výstavby suchého poldru Žichlínek. Porost tohoto VKP tvoří olše, jívy, duby, černý bez, javory, smrky a ořešák. 59

Jedná se o VKP bezprostředně přiléhající k hranici k.ú. Žichlínek, a to při hranici s k.ú. Rychnov na Moravě a zvedající se z poměrné roviny na přilehlý svah. Rozloha VKP je cca 1,98 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 345 - 365 m n. m. Tento VKP je snáze dohlédnutelný z vlaků, které nedaleko po drážním tělese projíždějí. Ve směru na východ se pak nachází samotná železniční zastávka Žichlínek. Z ortofotomap pocházejících z 50. let 20. stol. je možné zjistit, že se v těchto místech, kde je v současnosti tento VKP, vyskytovaly pouze malé shluky stromů. Zároveň je možné vidět jak došlo oproti minulosti k rozšíření plochy porostů i v sousedním k.ú. Rychnov na Moravě. Na základě toho lze tedy říci, že v roce 1954 zde docházelo k pozvolnému rozrůstání porostů, které původně tvořily spíše jen roztroušenou zeleň, což v současnosti již není pravdou, neboť se jedná o ucelený přírodní útvar podlouhlého tvaru, který se táhne až do k.ú. Rychnov na Moravě, kde je následně zaústěn do rozsáhlejší lesní části, rozrostlé po kopcovitém terénu. V rámci těchto poznatků je tedy možné říci, že VKP v návaznosti na úsek porostů v k.ú. Rychnov na Moravě tvoří přírodní koridor z nižších poloh v oblasti suchého poldru až k vrcholkům kopců porostlých daleko rozsáhleji. Jedná se tedy o velice přínosný prvek těchto míst, a to nejen po estetické a funkční stránce. Možná ohrožení Žádná bezprostřední ohrožení zde nebyla shledána. Navrhovaný management Bylo by vhodné místy provést probírku porostu. 

VKP Žichlínek II

VKP II se nachází na protější straně k.ú. Žichlínek, oproti VKP I, a to při výběžku k.ú. Lanškroun a poblíž k.ú. obce Sázavy. 60

Rozloha VKP činí cca 0,89 ha a nadmořská výška je kolem 360 m n. m. Jedná se o VKP rozprostřený od místa soutoku Ostrovského potoka s řekou Moravskou Sázavou a dále se táhnoucí podél ní až téměř k místní komunikaci procházející obcí Sázavou. V rámci terénního průzkumu zde byla častokrát spatřena čejka chocholatá. Vzhledem k uskutečněné KPÚ Lanškroun, kterou byly zasaženy i další dvě katastrální území (k.ú.), přičemž jedno z nich bylo právě k.ú. Žichlínek, došlo lokálně k úpravě hranic k.ú., což se nestává tak často, a zároveň byly sceleny určité parcely, které jsou tímto VKP dotčeny. Po prozkoumání situace je možné říci, že tento VKP vymezený při registraci parcelami v k.ú. Žichlínek se v současnosti po zmíněné KPÚ tedy z části nachází i na k.ú Lanškroun. Lze říci, že se jedná o břehové porosty a místy o doprovodný porost při zmíněném vodním toku a z části i o jeho samotné koryto. Skladbu porostů tvoří především olše, pak se zde v daleko menším počtu vyskytuje černý bez, jívy a smrky. Vzhledem k minulosti, oproti roku 1954, se zde nevyskytovalo tolik dřevin jako v současnosti, ale určité shluky stromů zde ve značné míře již byly. Je tedy možné říci, že s postupem doby došlo k posupnému rozrůstání dalších doprovodných porostů z náletů při korytu řeky a k jejich určitému zformování do dnešní podoby. V okolí, a to po obou stranách tohoto v současnosti VKP, se původně rozprostíraly louky a zemědělsky obhospodařované pozemky. V dalších letech se tento stav mírně pozměnil, a to tím způsobem, že hlavně ve směru na východ od tohoto VKP se vyskytoval

luční

porost

a jinak

byly,

až

na

výjimky,

všude

zemědělsky

obhospodařované pozemky. Po roce 2006 došlo k záboru orné půdy, po západní straně tohoto VKP, pro stavební účely. Dnes se zde vyskytují zrealizované novostavby a zdá se, že jejich stávající počet nebude konečný. Možná ohrožení Rozšiřující se zástavba rodinných domů. Navrhovaný management Výchovná probírka a odstranění nežádoucích náletových dřevin. 61



VKP Žichlínek III

VKP III se nachází nedaleko od VKP I a je tedy možné z jednoho místa na druhé snadno dohlédnout. Rozloha VKP činí cca 0,44 ha a nadmořská výška je kolem 345 m n. m. VKP těchto míst je z jedné strany malého vodního toku trvalým travním porostem a z druhé strany se jedná o remíz, kde je z velké části zastoupen především smrk. V daleko menších počtech je zde možné nalézt břízu, vrbu, ořešák, bez černý, jívu, borovici a buk. Pozičně se tento VKP táhne v určitém úseku po obou stranách podél potůčku východně od řeky Moravské Sázavy a nachází se za ochrannou hrází železnice, která slouží k ochraně železničního tělesa před přelivem vzduté vody a před jejími škodlivými účinky. Tato hráz, která se nachází na severní straně železniční tratě, je samostatně vybavena malým nouzovým přelivem. Koruna této hráze převyšuje úroveň kolejiště. Z ortofotomap pocházejících z 50. let 20. stol. je zřejmé, že zde v této době neexistoval žádný remíz ani řada dalších prvků (ochranná hráz, nouzový přeliv, ...), které se zde v současnosti nacházejí. Tato lokalita tedy až s postupem doby získávala svou formu a jedinečný charakter. V prosinci roku 1997, kdy proběhla registrace všech VKP v obci Žichlínek, se již v této lokalitě tento remíz, stejného charakteru a tvaru jako je zde dnes, nacházel. Na druhém pozemku, který spadá do zmíněné registrace, se až do roku 2003 vyskytovalo stromořadí vysázené při železniční trati a okolí celého VKP bylo z převážné části tvořeno zemědělsky obhospodařovanými pozemky. V roce 2004 došlo k radikální změně na druhém pozemku, dotčeném registrací VKP, protože zde bylo v roce 2002 - 2003 vykáceno stromořadí vyskytující se podél železniční tratě. Důvodem byla revitalizace toku a zbudování ochranné hráze s nouzovým přelivem v rámci ojedinělého 62

vodního díla, kterým je suchá retenční nádrž „Žichlínský poldr“. Pozemek, na kterém roste remíz, zůstal se skladbou porostu zcela zachován. Tento stav trval cca až do roku 2006. Dne 30. 5. 2006 zde byla slavnostně po téměř čtyřleté přípravě zahájena stavba jednoho z nejzajímavějších vodohospodářských děl v povodí Moravy. Následně pak až do roku 2008, kdy byly již uskutečňovány finální úpravy, získávala tato oblast, bráno v širším měřítku, zcela jiný charakter a formu. Od té doby až do dnes se pyšní svou jedinečností, krásou a účelností. Možná ohrožení Uvnitř v porostu dochází ke kácení dřevin, možná se jedná o černou těžbu. Usměrnění skladby porostu by bylo žádoucí, ovšem je nutná vhodná regulace těchto kroků a správný výběr dřevin ke skácení. Navrhovaný management Snížit zalesnění smrkem. 

VKP Žichlínek IV

Jihovýchodně od VKP II se nachází VKP IV. V současnosti se jedná o pozemek s trvalým travním porostem. Rozloha VKP je cca 0,52 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 360 - 370 m n. m. V době pozorování zde nebyly zaznamenány žádné vzácné druhy, to ovšem neznamená, že se zde žádné nemohly či ještě nemohou vyskytovat, protože jejich stav v současnosti může být z nějakého důvodu latentní. Co se týče samotného vymezení tohoto místa v minulosti, byl již v roce 1954 podle ortofotomap patrný současný tvar pozemku, pouze nebyl ničím ohraničen. Tato 63

skutečnost se s postupem času začala měnit a byla získána forma, která zde je zachována do dnes, a to taková, že téměř polovinu pozemku ohraničují vzrostlé stromy, a to převážně smrky a olše, pak je zde v menší míře vrba, černý bez, dub, modřín a třešeň. Část pozemku má plynulý přechod na pozemek určený pro způsob využití ostatní komunikace a dále na zemědělsky obhospodařovaný sousední pozemek. A zbylé území má hranice naznačeny ve formě ojedinělých stromů nad přilehlou zástavbou. Při oslovení okolních občanů bylo zjištěno, že o výskytu tohoto VKP nevědí, nicméně pamatují si, že před několika lety se zde nacházelo pole, které bylo později zatravněno a tento stav setrval až do nynějška. Hojnější výskyt psárky luční v tomto biotopu mezofilních ovsíkových luk je důkazem dobré výživnosti půdy a její patřičné vlhkosti. Možná ohrožení Žádná neshledána. Navrhovaný management Nebyly zde nalezeny žádné vzácné ani zajímavé druhy, což ovšem neznamená, že se zde nemohly či nemohou ještě vyskytovat. Z tohoto důvodu je vhodné pravidelné sečení, popřípadě i formou mozaikovitosti, což by mohlo výskyt těchto druhů podpořit, popřípadě obnovit jejich možnou existenci. Je důležité nehnojit a nemulčovat. 

VKP Žichlínek V

VKP V lemuje v určitém úseku okraj místní komunikace vedoucí z města Lanškroun do obce Rychnov na Moravě. Rozloha VKP je cca 0,97 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 345 - 355 m n. m. Dle snímkování z roku 1954 je zřejmé, že se v těchto místech dřevinný porost vyskytoval jen ojediněle, a to zcela v nepatrném zastoupení. S postupem času zde vznikl 64

hustý podlouhlý remíz. Do roku 2002 - 2003 se tento získaný tvar a charakter neměnil, zlom ovšem nastal v rozmezí let 2004 - 2006, kdy došlo k postupnému vykácení celé střední části tohoto VKP a zůstaly zachovány v určitém rozsahu jen porosty po severozápadní a jihovýchodní straně. Díky postupné dosadbě je dnes opět obnovena návaznost porostu, ovšem věkový odstup mezi jednotlivými částmi je zcela evidentní. Místy jsou tyto dřeviny prořídleji uspořádány, než tomu bylo dříve. Z dřevin se zde vyskytují dub, javor, lípa, černý bez, švestka, smrk, borovice, jíva, bříza a modřín. Možná ohrožení Ohrožení tohoto VKP je především ze strany pracovníků silnic, a to v rámci jejich nešetrných zásahů při údržbě silniční vegetace. Navrhovaný management Je žádoucí usměrnění uskutečňovaných zásahů ze strany pracovníků silnic. Dále je na zvážení orgánů ochrany přírody, zda by podél VKP lemujícího okraj silnice bylo vhodné vyskládat kamennou zídku, která by byla přínosem, jak po estetické stránce, tak po stránce ochranné a zároveň by se jednalo o vytvoření úkrytu pro některé živočišné druhy tohoto stanoviště. 

VKP Žichlínek VI

VKP VI leží pozičně nad VKP V, ve směru na sever, a to ve vzdálenosti necelých 240 metrů vzdušnou čarou. Rozloha VKP je cca 0,04 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 360 - 365 m n. m. 65

Tento registrovaný VKP má nepřiměřené parcelní vymezení uvedené v listu rozhodnutí o registraci, oproti tomu jaký prostor sám tento prvek zaujímá. Tento závěr je stanoven na základě terénního průzkumu, pomocí ortofotomap a v neposlední řadě bylo vycházeno z rastrů proložených současnou digitální katastrální mapou (dále jen DKM). V rámci registrace tohoto VKP došlo k vymezení parcely pro tento prvek dle pozemkového katastru (dále jen PK). Tento krok vedl k tomu, že parcela PK přidělená k tomuto VKP v době jeho registrace, což byl rok 1997, v současnosti vůbec neodpovídá jeho výměře. Za mapování Rakouska - Uherska byly pozemky často úzkých podlouhlých tvarů patřící jednotlivým hospodářům, kteří si je šetrně ohospodařovali, což se dnes vidí jen zřídka. Úzká podlouhlá parcela PK, která měla celkovou rozlohu cca 8,5 ha, byla tedy uvedena jako parcela dotčená tímto VKP, který ovšem v současnosti činí rozlohu cca 0,05 ha. Vzhledem k tomu, že nebyl tento VKP blíže popsán a nebyly získány žádné záznamy z průzkumů, které ovšem ani proběhnout nemusely, naskýtala se otázka, zda nedošlo nějakým způsobem ke zničení převážné části tohoto VKP. Vzhledem k tomu, že se okolo VKP v současnosti rozprostírá rozsáhlý blok pole, nejvíce pravděpodobné se tedy jevilo to, že snad došlo k rozorání převážné části tohoto registrovaného VKP na parcele pozemkového katastru číslo 899/2. Nikdo nedokázal objasnit tuto skutečnost, proto bylo přistoupeno v dohledání místa tohoto VKP v ortofotomapách pocházejících z 50 let 20. stol. Prostřednictvím nich se vše vysvětlilo, vůbec se zde nevyskytoval na celé ploše prvek stejného charakteru, který je registrován jako VKP. Na místě, kde stojí tento VKP dnes, se již tento útvar stejného tvaru vyskytoval i tehdy, ovšem jiných výškových rozměrů a jiného stáří. VKP VI tvoří shluk vzrostlých stromů uprostřed rozsáhlého bloku polností. Tento VKP, který byl registrován spolu s jinými VKP v obci Žichlínek až v roce 1997, se jako jeden z mála na tomto území vyskytoval ve stejné vizuální podobě již při snímkování v roce 1954. Především je zapotřebí zmínit, že tento VKP má mimo svého estetického půvabu, zjevného již z dálky, i své skryté charisma. V jeho nitru je totiž umístěn kamenný pomník, na kterém je mimo jiné vytesáno datum 13. 9. 1908. Původně se dle pamětníků jedná o místo patřící německému občanovi, který byl kovářem a bydlel poblíž. Údajně toto místo nazýval svým hřbitovem. Toto místo, tudíž něco znamenalo i v minulosti, což se jeví jako genius loci (duch místa). 66

Co se týče druhového zastoupení dřevin na tomto místě, jedná se především o dub, dále je zde javor, bez černý a akát. Po realizaci KPÚ Žichlínek II mají v těchto místech parcely zcela jiný tvar, a to včetně parcely, na které se nachází VKP. Mimo to byla v rámci této KPÚ vybudována nová polní asfaltová cesta. Toto společné zařízení je od roku 2007 funkční a nachází se cca 160 metrů východním směrem od tohoto VKP. Tento VKP je dle veřejného registru půdy (LPIS) i krajinným prvkem (KP 7601 Sd). Poměrně blízko tohoto VKP se západním směrem nachází ještě dřevěný sloup elektrického vedení s konzolou typu pařát, na kterou ptáci sedají jen výjimečně, ovšem pokud se tak stane riziko úrazu při dosednutí je vysoké jako u ostatních konstrukcí nadzemního elektrického vedení. Možná ohrožení Poškození kořenového systému a nadzemních částí porostů bezprostřední orbou. Navrhovaný management Orbu neprovádět až k okrajům VKP. Dále je z důvodu výskytu vzrostlého trnovníku akátu nutné monitorovat možné rozšíření této nebezpečně invazivní dřeviny. V případě dalšího výskytu provést mechanické odstranění a opakovaně použít nátěr neselektivním herbicidem na řezné plochy. Bylo by vhodné na dřevinách provést výchovný a zdravotní řez. 

VKP Žichlínek VII

VKP VII se rozprostírá na sklonitém terénu při východní hranici intravilánu k.ú. Žichlínek. 67

Rozloha VKP je cca 0,18 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 360 - 365 m n. m. Jedná se o remízový útvar, který je obklopen zemědělsky obhospodařovanými pozemky. Na jednom z těchto pozemků, který je ohraničen dřevěnými kůly, se v současnosti pasou ovce. Místními obyvateli byla poskytnuta informace, že se jedná o skupinu stromů, které byly vysázeny mysliveckým sdružením. V rámci druhové skladby se zde vyskytuje převážně smrk a modřín, dále zde v určitém počtu roste dub, buk, borovice, bříza, ořech, třešeň, šípek a škumpa orobincová (Rhus typhina). Dle ortofotomap pocházejících z 50. let 20. stol. je evidentní, že se zde v této době žádný strom nevyskytoval. V současnosti je tento vzniklý útvar velice příznivým zpestřením, a to včetně přilehlé pastvy ovcí, což je možné vidět už jen zřídka. Možná ohrožení Bezprostřední ohrožení neshledáno. Navrhovaný management Škumpa, jakožto velmi pěkný a zajímavý strom, která má po celou zimu až do jara stále květy i plody, které jsou opravdu velmi dekorativní, je rovněž jedovatou a invazivní rostlinou, proto je nezbytné její výskyt monitorovat. V případě jejího rozšiřování, provést mechanické odstranění s opakovanou aplikací neselektivního herbicidu na řezné plochy, stěžejní je ovšem doba zásahu a správná koncentrace použitého herbicidu. Pokud ovšem bude přilehlý travnatý porost pravidelně sečen, jako tomu je doposud, nemělo by zde k riziku rozšíření této dřeviny vůbec dojít.



VKP Žichlínek VIII

VKP VIII se nachází ve vzdálenosti cca 330 metrů vzdušnou čarou severovýchodním směrem od VKP VII. Tento VKP leží v současnosti svou kratší stranou při nově zřízené 68

asfaltové polní cestě vybudované v rámci realizace KPÚ Žichlínek II. Rozloha VKP činí cca 0,19 ha a nadmořská výška je kolem 360 m n. m. Jedná se o remízový útvar, skrze který prochází nadzemní elektrické vedení. Železobetonový sloup elektrického vedení stojící při okraji tohoto VKP nemá vhodný tvar. Jedná se o rovinný typ konzoly, na kterém je zaznamenána vysoká frekvence úrazů určitých ptačích druhů elektrickým proudem. V roce 1954, kdy proběhlo snímkování, se žádné stromy na tomto území nevyskytovaly. S postupem času zde vznikl dřevinný porost, ve kterém se v současnosti nacházejí především smrky a javory s příměsí bříz, jív, černého bezu a ořešáku. Nachází se zde i posed sloužící k myslivecké činnosti. Možná ohrožení Orba v bezprostřední blízkosti tohoto VKP. Deponování odstraněné travní biomasy v bezprostřední blízkosti okraje VKP. Navrhovaný management V rámci ochrany tohoto VKP je žádoucí odstranit zde již uloženou odstraněnou travní biomasu a zamezit jejímu dalšímu deponování v těchto místech. Orbu provádět v patřičné vzdálenosti, aby nedošlo k porušení nadzemních ani podzemních částí porostů tvořících VKP. A v neposlední řadě je důležité hlídat dosah stromů k vodičům elektrického vedení protínajícím tento VKP. 

VKP Žichlínek IX

VKP IX leží na západě k.ú. Žichlínek, a to poblíž hranice k.ú. Lanškroun. 69

Rozloha VKP je cca 0,30 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 353 - 358 m n. m. Tento VKP má remízový charakter a jako většina útvarů v tomto k.ú. se zde, dle ortofotomap z 50. let 20. stol., ani tento prvek nevyskytoval. S postupem času získal své místo a svůj tvar. Skladbu porostu tvoří smrky, jívy a javory. Vyskytuje se zde i třešeň a černý bez. Rovněž zde byl umístěn krmelec, takže se zároveň jedná o lokalitu vyhledávanou zvěří. Tento VKP je v obklopení zemědělsky obhospodařovaných pozemků, na kterých jsou umístěny dřevěné „T“ kolíky pro káňata. Možná ohrožení Orba v bezprostřední blízkosti tohoto VKP. Navrhovaný management Orbu provádět v patřičné vzdálenosti, aby nedošlo k porušení nadzemních ani podzemních částí porostů tvořících VKP.

70

9

VLIV POZEMKOVÝCH ÚPRAV (PÚ) NA VKP

9.1 Obecné nastínění problematiky Pozemkové úpravy (PÚ), stejně jako územní plány, jsou svým způsobem propracované svébytné dokumenty, mající zásadní vliv na charakter území. Jedná se o nástroje veřejné správy prostřednictvím kterých dochází zejména k udržitelnému rozvoji daného území (katastru), k novému uspořádání krajiny, její ochrany a tvorby. Evidentní rozdíl v charakteru územního plánu a pozemkových úprav je mimo jiné ten, že územní plán je pouze koncepčním, nikoli realizačním dokumentem, což znamená, že se nepředpokládá bezprostřední realizace záměrů v územním plánu obsažených, na rozdíl od pozemkových úprav, kde je stěžejní realizace navržených opatření a zařízení. Životnost uskutečněných pozemkových úprav (PÚ), na rozdíl od územních, respektive regulačních plánů, se předpokládá na desítky let. Důvodem požadavku na delší životnost PÚ je především to, že změny hranic pozemkové držby patří k velice obtížným a finančně nákladným, protože dochází k nové organizaci pozemků a základních krajinných struktur. Tyto úpravy mají mimo jiné i vliv na VKP v krajině, které jsou obecně chráněny před poškozováním a ničením, přesto mohou být změnami v pozemkové držbě negativně dotčeny. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo k ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, jsou zákonem o ochraně přírody řazeny mimo jiné i pozemkové úpravy a je tedy nezbytně nutné si k těmto úkonům opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.44 Styčnými body obou výše zmíněných procesů, ve kterých jsou vyjádřeny veřejné zájmy pro další rozvoj území, jsou především návrh plánu společných zařízení, řešený v rámci pozemkových úprav, a vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření v návrzích územních plánů. Za veřejné zájmy je shledáno efektivní a udržitelné hospodaření v krajině, zvýšení ekologické stability krajiny, ochrana území před povodněmi stejně jako před vodní a větrnou erozí, ochrana i zvýšení estetických a rekreačních hodnot území, zajištění prostupnosti krajiny a zachování nebo zlepšení krajinného rázu.45

44, 45

Koordinace územních plánů a pozemkových úprav: Garant úkolu Ing. Igor Kyselka, CSc.,

Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje, květen 2010. 49 s.

71

Pozemkové úpravy (dále jen PÚ) jsou prováděny v nezastavěném území, ovšem svým způsobem

mohou

podpořit

realizaci

územního

plánu

jak

v

nezastavěném,

tak i v zastavěném území. V případě, jde-li o situaci, kdy obec nemá vyhotoven platný územní plán nebo je nezbytné současný změnit, pak jsou PÚ pro tvorbu územního plánu zcela nezbytným podkladem.46 Pozemkové úpravy jsou řešeny v podrobnosti parcel, popřípadě břemen k jednotlivým pozemkům na rozdíl od územního plánu, pracujícího v podrobnosti ploch a koridorů. Proces zpracování pozemkových úprav ovlivňují vlastníci pozemků a mimo to i řada oborových dokumentů, což má zásadní vliv na zpracování, projednání a konečné schválení díla.47 Obstarávání územních plánů stejně jako zpracování návrhů pozemkových úprav, ať už po technické, tak po odborné stránce, prošlo a neustále prochází postupným vývojem, přičemž získané zkušenosti samozřejmě pozitivně ovlivňují kvalitu zpracování těchto dokumentů. Pozemkové úpravy jsou po organizační, věcné a dokumentační stránce dosti složitým technicko-administrativním procesem a je možné je řešit formou jednoduchých pozemkových úprav (JPÚ) nebo formou komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Po právní

stránce

problematiku

pozemkových

úprav

primárně

upravuje

zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (zákon o pozemkových úpravách). Samotné pozemkové úpravy jsou mimo zmíněný zákon regulovány ještě řadou dalších zákonů a vyhlášek.48 Krajina, která je propojeným souborem ekosystémů, se v rámci pozemkových úprav ve veřejném zájmu mění, pozemky se dělí nebo scelují, zabezpečuje se jejich přístupnost, racionální využití a vyrovnání průběhu jejich hranic v terénu, což je stěžejní pro racionální hospodaření vlastníků půdy.

46, 47, 48

Koordinace územních plánů a pozemkových úprav: Garant úkolu Ing. Igor Kyselka, CSc.,

Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje, květen 2010. 49 s.

72

Proces pozemkových úprav slouží k optimálnímu prostorovému a funkčnímu uspořádání pozemků, současně se v rámci určitých úkonů vytvoří předpoklady pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a v neposlední řadě se stanoví kroky pro zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. Na základě toho, že realizací pozemkových úprav původní pozemky zanikají a jsou nahrazeny novými, je zapotřebí uspořádat vlastnická práva a s nimi související věcná břemena.49 VKP tedy mohou být poznamenány novým vymezením hranic jednotlivých parcel nebo jejich úpravou, dále tvorbou určitých opatření, popřípadě umístěním nových společných zařízení či zřízením nebo nevhodnou úpravou věcných břemen. Výsledky pozemkových úprav, a to soubor grafických informací je zapsán do katastru nemovitostí ve formě digitální katastrální mapy (DKM) a soubor popisných informací je udržován katastrálním úřadem v katastru nemovitostí (KN) pouze v digitální podobě, což znamená, že na rozdíl od všech předchozích podob KN je výměra pozemků po provedené pozemkové úpravě určená ze souřadnic, v čemž spočívá tudíž i závaznost jednotlivých výměr pozemků. Dále jsou závěry z pozemkových úprav nezbytným podkladem pro územní plánování.50 Vzhledem k tomu, že je krajina předmětem veřejného zájmu, neboť hraje významnou roli v různých odvětvích (zemědělství, průmysl, ekologie, kultura, ...) a zároveň je nezastupitelným uceleným systémem v životě každé bytosti, je žádoucí k ní přistupovat preventivním způsobem a eliminovat veškeré možné neuvážené zásahy, které by mohly mít na krajinu negativní vliv a dopady. Současně s tím je zapotřebí korigovat činnosti v krajině, pečovat a chránit tento krajinný prostor náležitým způsobem, stejně jako je důležité vzniklé problémy odstraňovat v prvopočátcích.

9.2 Konkrétní stav ve všech dotčených katastrálních územích VKP, které jsou předmětem této bakalářské práce, se nacházejí v několika katastrálních územích (dále jen k.ú.), přičemž do obvodu pozemkové úpravy, pokud byla zahájena, schválena a následně realizována, patřily obvykle pozemky jednoho k.ú (jen výjimečně jeho části), což znamená, že pozemky, na kterých se nacházejí některé ze zájmových 49, 50

Koordinace územních plánů a pozemkových úprav: Garant úkolu Ing. Igor Kyselka, CSc.,

Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje, květen 2010. 49 s.

73

VKP, spadající do obvodu pozemkových úprav, byly řešeny v rámci jednotlivých korekcí v každém k.ú. zvlášť. Z internetového portálu věnovanému pozemkovým úpravám byly zjištěny informace ze zdrojů Ministerstva zemědělství týkající se pozemkových úprav v jednotlivých zájmových katastrálních územích. Závěr je takový, že ve všech zájmových k.ú., vyjma katastru obce Albrechtice, ve kterých se nacházejí registrované VKP Lanškrounska, proběhla v nedávné době KPÚ. Což potvrzuje pravidlo, že KPÚ jsou obvyklejší a zároveň nepochybně účelnější formou pozemkových úprav. Jediným z pěti k.ú., kde nedošlo k žádným pozemkovým úpravám jsou Albrechtice u Lanškrouna. Zbylé čtyři k.ú., kterými jsou Rudoltice, Lanškroun, Žichlínek a Ostrov u Lanškrouna, doznaly jistých změn v závislosti na uskutečněné pozemkové úpravě. 9.2.1 K.ú. Rudoltice ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP V k.ú. Rudoltice byla uskutečněna pouze KPÚ nazvaná KPÚ Rudoltice, která byla zahájena k 1. 1. 1998 a ukončena 20. 3. 2002, přičemž hlavním důvodem byla obnova katastrálního operátu, dále řešení přídělů a nedokončené scelování pozemků. Velkým pozitivem tohoto uskutečněného procesu je mimo jiné zredukování počtu vlastnických parcel na méně jak jednu třetinu, a to z původního počtu 1945 parcel na současných 623. Nebyly realizovány žádné protierozní opatření nebo ekologická opatření včetně ÚSES a další zeleně ani žádná vodohospodářská opatření, ovšem byla vyčleněna půda od státu (42 ha) a od obce (16 ha), a to na společná zařízení. Vzhledem k VKP Alej k zámečku, který se nachází v tomto katastrálním území, nedošlo v tomto k.ú. na základě těchto změn v pozemkové držbě k radikálním změnám, které by zásadně ovlivnily dohledání parcel dotčených tímto VKP, a to především z toho důvodu, že registrace tohoto VKP proběhla až v roce 2004, což bylo téměř dva roky po ukončené KPÚ, a tudíž by parcely dotčené VKP a uvedené v rozhodnutí o registraci měly existovat a být dohledatelné. Nicméně vzhledem k tomu, že od konce devadesátých let se obec Rudoltice zaměřuje na rozšiřování bytového fondu, byla po dokončení šesti bytových domů v obci uskutečněna i postupná realizace další plánované výstavby, a to více než tří stovek bytových jednotek v lokalitě Zámeček, která byla dokončena cca v roce 2009. Koncem roku 2006 bylo tedy přistoupeno ke změně územního plánu obce Rudoltice, v němž je v lokalitě Zámeček zahrnuto výše 74

zmíněné bydlení městského typu. Touto skutečností je zřejmě způsobeno nemožné dohledání některých parcel, které jsou VKP dotčeny. Ovšem vzhledem k tomu, že KPÚ se uskutečnila v nedávné době, lze předpokládat, že s touto změnou bylo počítáno, neboť parcelní čísla, která není možné v současnosti dohledat, zcela nezanikla, pouze došlo na základě potřeby k jejich rozčlenění a byly utvořeny jednotlivá podlomení těchto parcel, a to dle současné potřeby. Lze tedy konstatovat, že byl tento do budoucna řešený projekt předem promyšlen a na základě toho byla zajištěna bezproblémová dodatečná úprava příslušných pozemků. Po seznámení se s touto problematikou a po terénním průzkumu je možné říci, že v rozhodnutí o registraci tohoto VKP je uvedeno možná zbytečné množství parcelních čísel, neboť VKP tvoří řady alejí a pozemky, na kterých se nacházejí, by bylo možné definovat pouze dvěma parcelními čísly, a to p. č. 4191 a 4290 v k.ú. Rudoltice, které respektují trasu, a zdá se, že i výskyt jednotlivých stromů tvořících aleje. Zbylé parcely uvedené v dokumentu o registraci jsou zřejmě pouze sousedními parcelami, do kterých snad jen malou částí jednotlivé stromy zasahují. 9.2.2 K.ú. Lanškroun ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP V rámci k.ú. Lanškroun, kde se nachází registrovaný VKP Bývalý písník, se v nedávné době uskutečnila KPÚ, zvaná KPÚ Lanškroun, prostřednictvím které byly zasaženy i další k.ú., a to Dolní Třešňovec a Žichlínek. Podnětem k zahájení této PÚ bylo řešení přídělů a nedokončeného scelování, realizace protierozních opatření a v neposlední řadě obnova katastrálního operátu. VKP Bývalý písník se dle zjištění nachází na k.ú. Lanškroun, což je sousední katastr k.ú Luková, kde se má původně tento VKP podle uvedení v listu rozhodnutí vyskytovat. Tento údaj nemohla provedená KPÚ ovlivnit, poněvadž nedošlo k posunu katastrálních hranic, což se ve výjimečném případě stát může, ovšem obvykle veškeré PÚ stanovené katastrální hranice respektují. Zřejmě se tedy jedná o pochybení a evidentní omyl při samotné registraci tohoto VKP. Vzhledem k provedeným KPÚ v k.ú. Lanškroun, kde se VKP vyskytoval a v současnosti nadále vyskytuje, je i v dnešní době, po přidělení nových parcelních čísel, poměrně lehce tento VKP dohledatelný, poněvadž pozemek na kterém se VKP nachází je svým způsobem stejného tvaru, pouze došlo k nepatrnému zvětšení jeho 75

rozlohy. Vzhledem k tomu, že naprostá většina okolních parcel má v současnosti ten nejoptimálnější možný tvar a velikost pro racionální využívání, je zde parcela patřící VKP, co do velikosti a tvaru zcela originální a jednoznačně identifikovatelná, poněvadž kopíruje tvar samotného VKP, což nebývá zcela běžné. Nepatrné zvětšení parametrů této parcely po provedené KPÚ a s ohledem na to, že bylo respektováno dřívější vymezení VKP, které bylo dle současných potřeb tohoto VKP mírně upraveno, lze považovat spíše za zcela výjimečný přístup. 9.2.3 K.ú. Žichlínek ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP V k.ú. Žichlínek byly uskutečněny dvě KPÚ, a to KPÚ Žichlínek I zahájená 9. 8. 1995 a ukončená 17. 9. 1999 a KPÚ Žichlínek II, která byla zahájena 1. 1. 2003 a ukončena 12. 5. 2006. Obě tyto úpravy splňovaly jiný účel. V rámci procesu KPÚ Žichlínek I byla důvodem této PÚ realizace staveb a zpřístupnění pozemků. Na společná zařízení byla vyčleněna půda od státu (1,10 ha) a od obce (5,30 ha). Předmětem KPÚ Žichlínek II bylo řešení přídělů a nedokončeného scelování, realizace protipovodňových opatření, realizace protierozních opatření, realizace staveb a ostatní důvody výše neuvedené (tj. výstavba poldru a obnova katastrálního operátu). Realizace suchého poldru v obci Žichlínek, který z menší části leží i na sousedním k.ú. Rychnov na Moravě, uskutečněná v rámci KPÚ Žichlínek II, je z mnoha pohledů obrovským přínosem pro tuto krajinu. Jedná se o ojedinělou stavbu, a to nejen v rámci naší republiky, ale i v evropském měřítku. Tento poldr je situován do údolní nivy, a to u soutoku Moravské Sázavy a Lukovského potoka, pozičně pod obcí Žichlínek. V tomto prostoru se v historii vyskytovaly převážně louky, které byly v minulém století rozorány a území začalo být využíváno jako orná půda, a to i přesto, že pěstování zemědělských plodin nebylo produktivní a bylo výrazně ohrožováno povodněmi. Účelem vybudování tohoto ojedinělého díla je nadržení průtoku vod Moravské Sázavy, která pramení pod Bukovou horou v Orlických horách. Jen pro představu, největší plocha zátopy je 166 ha a retenční prostor činí 5,9 mil. m3. V rámci realizace poldru byla v ploše provedena i revitalizace toku Moravské Sázavy, která se díky tomu může přirozeně rozlévat a meandrovat. Následně bylo ještě nutné vytvořit hráz, sloužící k ochraně přilehlé železniční trati Česká Třebová – Zábřeh na Moravě. Současně došlo mimo jiného i k vybudování zpevněných ostrůvků pro budoucí hnízdiště ptactva a oproti původnímu stavu koryta, kde bylo mnoho 76

migračních překážek, které zapříčiňovaly velmi těžkou migrační prostupnost, jsou v současnosti v rámci těchto úprav všechny předešlé migrační bariéry odstraněny, čímž je migrace živočichů zcela bezbariérová. Zmínka o tomto unikátním díle byla hodna i z toho důvodu, že se téměř v bezprostřední blízkosti nachází VKP a nedaleko, přesněji za železniční tratí, i další VKP registrované v rámci území obce Žichlínek. Je tedy zřejmé, že tato vodohospodářská stavba, dokončená v roce 2008, je přínosem a zpestřením oblasti ve všech směrech a zároveň i pozitivně ovlivňujícím prvkem poblíž se vyskytujících VKP. Součástí KPÚ v obci Žichlínek, které se určitým způsobem dotýkaly dalšího z VKP v této obci, bylo vybudování nové polní cesty vedoucí přes pole při hranici VKP VIII. Touto realizací byly zpřístupněny jednotlivé pozemky, a to z obou stran této cesty, zároveň vznikly nové hranice parcel a jejich očíslování a došlo, díky tomuto společnému zařízení, ke kolmému propojení dvou souběžných komunikací přes lány polností. Při této nově vzniklé cestě byla vysazena i doprovodná zeleň, což je přínosným zpestřením, ovšem bohužel ne všechna je zcela dostatečně chráněna proti okusu polní zvěře, ať už to formou různých tubusů, fólií nebo pletiv. Zároveň je prostřednictvím této polní cesty umožněn přístup k VKP VIII, který se dříve vyskytoval v

dalekosáhlém

zemědělsky

obhospodařovaném

bloku.

Umožnění

přístupu

v bezprostřední blízkosti VKP má svá pozitiva, ale rovněž i negativa. KPÚ se týkaly pouze extravilánu, intravilán byl zachován beze změn, ovšem i některé VKP nacházející se v intravilánu byly doposud dotčeny určitými změnami, a to kupříkladu tím, že došlo k podlomení některé z parcel nebo k menší úpravě některých parcelních hranic. V zásadě šlo pouze o nepatrné zásahy. V extravilánu, kde se projevily KPÚ jsou více evidentní změny, a to mimo výše zmíněné (realizace suchého poldru a společných zařízení), se v určitých místech k.ú. provedlo i kompletní přeparcelování, ale přesto byly VKP vyskytující se mimo obec v zásadě respektovány. V rámci KPÚ zde došlo pouze ke změně parcelních čísel, ovšem ne všude, dále pak byly někde mírně upraveny hranice parcel. 9.2.4 K.ú. Ostrov ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP V k.ú. Ostrov u Lanškrouna byly uskutečněny celkem tři KPÚ a jedna JPÚ. První KPÚ byla nazvána KPÚ Ostrov I, datum zahájení 10. 5. 1999 a ukončená 22. 1. 2001. 77

Druhá KPÚ nazvaná KPÚ Ostrov II byla zahájena 1. 1. 2001 a ukončena 1. 6. 2007. A poslední KPÚ v tomto k.ú. byla KPÚ Ostrov III, která byla zahájena 19. 9. 2002 a ukončena k datu 14. 10. 2009. Po těchto KPÚ byla následně realizována JPÚ z důvodu iniciativy Pozemkového úřadu. JPÚ nazvaná JPÚ Ostrov byla zahájena 8. 2. 2010 a ukončena 15. 11. 2010. Každá z těchto korektur splňovala jiný účel. Důvodem zahájení KPÚ Ostrov I bylo zpřístupnění pozemků a realizace staveb. V rámci KPÚ Ostrov II byla předmětem řešení obnova katastrálního operátu, řešení přídělů a nedokončeného scelování a realizace protipovodňových opatření. Prostřednictvím KPÚ Ostrov III se řešila realizace protipovodňových opatření, řešení přídělů a nedokončeného scelování, realizace staveb, zpřístupnění pozemků a další důvody výše neuvedené, jako obnova katastrálního operátu. V oblasti registrovaného VKP Bendův rybník došlo v rámci pozemkových úprav k úpravě vlastnických hranic pozemků, jimiž byl tento VKP vymezen. Zároveň byly pozemkům přiděleny nová parcelní čísla, tudíž není možné, jako nakonec ve většině případů, akceptovat parcelní čísla pozemků, která jsou uvedena v rozhodnutí o registraci VKP, neboť v současnosti po provedení KPÚ tyto čísla parcel již neexistují, ale jsou nahrazena novými. V rámci KPÚ zde došlo k vymezení pozemků pro dvě cesty. Dále byl ve spodní části upraven průběh koryta vodního toku. Rovněž byly zde i v širším okolí sceleny nebo naopak rozděleny pozemky a místy došlo i ke změně druhu pozemků. Vzhledem k tomu, že žádoucí změny byly docíleny, byl splněn předpokládaný efekt KPÚ. 9.2.5 K.ú. Albrechtice ve vztahu k PÚ a jejich vazbě na VKP V tomto k.ú. dle dostupných údajů neproběhly žádné pozemkové úpravy (KPÚ, JPÚ), nebyly žádné zahájeny a prozatím nejsou ani v plánu. Pokud by ovšem časem došlo ke stavu potřeby realizace PÚ, je zapotřebí vycházet ze současného stavu, respektovat a přistupovat s ohledem k patřičným hodnotám daného území. Jakékoliv změny, zařízení nebo opatření, které by mohly vést ke zlepšení kvality, stavu, popřípadě k obohacení VKP je zapotřebí preferovat.

78

10 DISKUZE V zájmovém území, kterým je region Lanškrounsko skládající se z 22 obcí, bylo studováno celkem 13 registrovaných VKP a jeden evidovaný VKP. Přesto, že měla být bakalářská práce zaměřena pouze na registrované VKP, nemohla o evidovaném VKP Babí kout (v kapitole výsledky práce) chybět zmínka, a to už z toho důvodu, že je v územně analytických podkladech (ÚAP) ORP Lanškroun uváděn jako VKP registrovaný. Tento údaj ovšem není možné považovat za pravdivý, protože neexistuje primární poklad dokládající registraci tohoto výše zmíněného VKP. Bylo navíc zjištěno, že se jedná o VKP ze zákona, a tudíž není možné provést dodatečnou registraci, poněvadž zákon o ochraně přírody duplicitní ochranu nepřipouští, což se jeví jako zcela logické. Co ovšem tak jednoznačné není, je skutečnost, jak chránit cennější části VKP ze zákona, nebo-li jak zdůraznit ochranu ekologicky cenných částí VKP ze zákona, které nesplňují parametry pro vyhlášení za ZCHÚ, oproti jejich ekologicky málo hodnotným až téměř bezcenným segmentům. Registrované VKP mají primární podklad dokládající registraci, a tudíž by se mělo jednoznačně jednat o registrované VKP, ovšem někde je možné označit registraci za spornou, jinde za neoprávněnou a v neposlední řadě se jedná o registraci, která není vyhovující po formální stránce. Blíže je o této problematice pojednáno u jednotlivých VKP ve výsledcích práce nebo zmíněno ve vyhotovených formulářích pro registrované VKP v kolonce poznámka. U VKP Bývalý písník je možné dokonce registraci označit za chybnou, poněvadž nebyl korektně uveden katastr, ve kterém se VKP nachází. Tento fakt podnítil spekulaci, zda nedošlo v těchto místech s postupem času ke změně katastrálních hranic, což by vysvětlilo rozpor v katastrálním vymezení tohoto VKP. To ovšem bylo na katastrálním pracovišti vyvráceno a bylo tedy zjištěno, že k žádným takovýmto změnám nedošlo. To znamená, že se zde VKP vyskytovat nikdy nemohl a současný výskyt odpovídá realitě a stavu při registraci, při které došlo k pochybení v rámci těchto skutečností. Většina registrovaných VKP se nachází v obci Žichlínek, kde jich je celkem 9, zbylé 4 registrované VKP leží v různých katastrálních území (dále jen k.ú.), a to v k.ú. Albrechtice u Laškrouna, Ostrov u Lanškrouna, Rudoltice u Lanškrouna a v k.ú. Lanškroun. 79

Jednotlivé zkoumané VKP patřily buď do kategorie lesní, nelesní nebo mokřadní. Registrace jednotlivých VKP byla uskutečněna v letech 1997 až 2005. Největší rozlohu zaujímá VKP Šlajfront (8,75 ha), který ovšem jak již bylo pojednáno ve výsledcích práce a rovněž i ve vyhotoveném formuláři k tomuto VKP by měl být spíše ZCHÚ. Nejmenším VKP je pak jeden z registrovaných v rámci obce Žichlínek (v textu pro odlišení pojmenován jako VKP Žichlínek VI). Tento VKP čítá rozlohu pouze 0,04 ha. I přes jeho malou rozlohu má tento VKP své jedinečné charisma a ve svém nitru ukryté tajemství a vzpomínku na událost minulosti v podobě malého kamenného pomníčku, do kterého bylo mimo jiného vytesáno datum 13. 9. 1908. Zároveň se dle veřejného registru půdy (LPIS) jedná i o krajinný prvek (KP 7601 Sd). Tato fakta sama o sobě potvrzují pravidlo, že „málo je někdy více“. Pro každý registrovaný prvek, a to i pro ty, které byly zaregistrovány v rámci obce Žichlínek na jednom dokumentu dokládajících jejich registraci, byl vytvořen návrh evidenčního listu v podobě formuláře. Prostřednictvím těchto dokumentů je výstižně ucelen přehled stěžejních údajů o jednotlivých v současnosti registrovaných VKP na Lanškrounsku. Jediné, co je zapotřebí podotknout, je to, že vzhledem k parcelnímu vymezení, uvedeném v listu rozhodnutí o registraci jsou až na jedno k.ú. změněna čísla parcel v důsledku některé z realizovaných pozemkových úprav. Proto byla ve formulářích vytvořena v rámci pole nazvaného „čísla parcel evidovaných v KN“, navíc i kolonka, která je pojmenována jako „identifikované po PÚ,“ což znamená, že byla projevena snaha o vymezení tohoto VKP pomocí parcelních čísel přidělených po provedené pozemkové úpravě, aby bylo možné jednotlivé VKP v současnosti snáze dohledat. Ovšem není vyloučena určitá odchylka ve vymezení stavu parcel dotčených VKP při registraci od nově vyčleněných, a to v důsledku úprav hranic pozemků, scelování nebo naopak dělení pozemků, a to místy právě bez ohledu na VKP. Z tohoto plyne, že bezprostřední vazba lokalizace VKP na jednotlivé parcely není příliš vhodný počin, nehledě na to, že někdy tvar parcely neodpovídá tvaru VKP registrovaného právě skrze parcelní čísla. Existovala by zde možnost přesného vyměření jednotlivých VKP pomocí lomových bodů, které jsou ovšem zpoplatněny a tudíž by se mimo pracnosti zvyšovaly i nežádoucí finanční náklady. Tyto skutečnosti znamenají, že tato problematika bude zřejmě i nadále svízelná. 80

Další nesrovnalosti mohou z určitých důvodů vznikat i v samotných seznamech VKP, které jsou k dispozici především a někdy pouze jen na obci s pověřeným obecním úřadem, který je oprávněn k registraci VKP. Problémem může být mimo jiné i to, že tento seznam nemusí být patřičně aktualizován, což vede k tomu, že se v současnosti již nejedná o VKP, nýbrž např. o zvláště chráněné území, popřípadě o jiný vyšší stupeň právní ochrany než je VKP. Na základě tohoto pak status VKP vztažený k tomuto místu zaniká. Snad poslední zmínku o problematice VKP je možné směřovat k nedostatečné provázanosti

dat

a

informací

mezi

jednotlivými

orgány

veřejné

správy,

zainteresovanými problematikou VKP, což způsobuje, že se informace a data v podkladech, vztažené ke shodným místům, rozcházejí. Se vší úctou a uvážeností je zapotřebí ale podotknout, že na stranu jednotlivých pověřených pracovníků jsou mnohdy kladeny takové požadavky, že není možné, aby věnovali čas těmto záležitostem. Nehledě na to, že existují také problémy i v samotném vymezování VKP ze zákona, protože ne vždy je jejich identifikace tak jednoznačná. Pokud došlo k registraci VKP ze zákona, není to z právního hlediska správný postup, ovšem není na místě to jakkoliv napadat, neboť se zřejmě jednalo o projev snahy pověřených pracovníku ochránit cenné části VKP ze zákona, oproti těm méně cenným v rámci tohoto celku. Jde tedy o jakési logicky se jevící zdůraznění hodnoty a významu přírodně cenné části VKP z zákona. Všechny tyto výše zmíněné skutečnosti mohou následně vést k přejímání chybných nebo nepřesných údajů a k jejich následnému zanášení do dalších podkladů, jako k tomu došlo i v případě územně analytických podkladů (ÚAP) vypracovaných pro ORP Lanškroun, kde je jako registrovaný VKP uváděn i

Babí kout

v k.ú. Albrechtice u Lanškrouna, který ovšem po formální stránce žádnou registraci nezískal a ani z právního hlediska získat nemohl, poněvadž se již jedná o VKP ze zákona, jak již bylo zmíněno výše. Co se týče samotného vymezení VKP v terénu, rovněž se zde projevují problémy a to takové, že z důvodu absence patřičného značení není možné výskyt daného VKP zjistit, popřípadě nelze jednoznačně identifikovat jeho hranice. Obojí je škoda už nejen proto, že může být na základě nevědomosti tento VKP poškozován nebo ničen, což je konání v rozporu se zákonem, ovšem čím se má vnést do podvědomí a paměti těch, kteří 81

mnohé nerespektují, to, že se jedná o chráněný oficiálně pojmenovaný segment krajiny, než mimo jiné skrze patřičné upozornění a vyznačení v terénu? V rámci tématu vztahujícího se k péči o jednotlivé lokality VKP by bylo možné dlouze diskutovat, někde by to mohlo být v pozitivním jinde v negativním slova smyslu. Souhrnně lze říci jediné a sice, že péčí o jednotlivé VKP je ze zákona pověřena příslušná obec s pověřeným obecním úřadem, kterým je na území Lanškrounska, právě Lanškroun, jenž je zároveň ORP tohoto území. Jak je známo, „tam kde by bylo finančních prostředků potřeba, bohužel nejsou.“ Což znamená, že není tedy vždy a všude zcela možné zajistit pravidelnou a dostatečnou péči, a to z důvodu nedostatku pracovní síly nebo již zmíněných finančních prostředků, ze kterých by byly veškeré nebo alespoň většina vynaložených nákladů hrazena. Nebylo by proto na místě vznášet výtky, spíše se zde naskýtá otázka: „proč chybí peníze právě tam, kde jsou prostředkem pro zachování rozmanitosti biodiverzity nebo cenných přírodních stanovišť?“. Jen uznalí a nestranní budou souhlasit, že VKP jakéhokoliv charakteru jako i jiné segmenty v krajině jsou zárukou naší existence nebo podporou žádoucí druhové rozmanitosti a pestrosti přírodních biotopů. „Charakter budoucnosti“ je mimo jiné z jistého pohledu i v rukou smrtelníků, kteří svými činy ledacos ovlivňují, mění, ničí nebo vytváří, a proto by se všichni měli začít chovat více uvědoměle, být nápomocní ve správném slova smyslu, brát na různá zákoutí přírody patřičný ohled, podporovat jejich zachovalost a přispět ke zlepšení těchto míst, aby bylo stále co obdivovat a čeho si užívat. A to vše bez ohledu na to, že nejsme jediní, kteří jsme tu byli, jsme a kteří tu budou. Na takové zásadní záležitosti by neměl nikdy nikdo zapomenout! Při tomto přístupu by se eliminovalo vše negativní, a kdyby náhodou nebylo možné zajistit stoprocentní úspěch, nebylo by nutné dávat prostor k zoufání, protože spolupráce existovala, existuje a snad i nadále bude. To znamená, že by při vyčerpání lidských sil přišla opět na řadu samotná „matka příroda,“ která by prostřednictvím procesu sukcese zahojila všechny rány a s velkou pravděpodobností by vytvořila i nevídané, úctyhodné a jedinečné prvky. To vše vypovídá o tom, že nic nesmí být v životě zavrhnuto, vše má svůj prostor, dobu existence, šanci se „zotavit“, změnit a něco znamenat.

82

11 ZÁVĚR Při studiu a v rámci terénních průzkumu registrovaných VKP Lanškrounska byla obdivována krása, rozmanitost a provázanost jednotlivých ekosystémů v krajině, prostřednictvím čehož zároveň dochází i k prolínání hodnot, jednotlivých významů a účelného zastoupení přírodních biotopů. Zároveň byl mnohde příjemným zpestřením výskyt různých živočichů, převážně srnců a srn, zajíců, špačků, káňat a čápů. Od závěrů vedoucích k označení nejlepšího VKP, ať už to po estetické, ekologické či jiné stránce se autorka této práce distancuje, poněvadž shledává každý segment krajiny za zcela ojedinělý, něčím výjimečný nebo zajímavý, a to nejen pro určitou biotu této planety. Je tedy bezpředmětné vyhodnocovat různé ekotopy, a to i ty, které si jsou podobné, protože každý tvor vždy orientuje své zájmy a svůj úžas jiným směrem a do jiného pole působiště. Stejně tak jako má příslušný zástupce z živočišné říše v určitý čas, na určitém místě svůj prostor. To vše totiž ve spojení tvoří neodmyslitelnou součást krajiny a je žádoucí pro pestrost a různorodost života. Nesprávné je preferovaní pouze toho či té bioty, která se vládnoucím vrstvám bytostí líbí či která je strůjcem výnosu, protože to buduje zchudlost. Přitom každým je ve světě žádána rozmanitost forem. Nikdy by se nemělo zapomínat na existující dokonalost, kterou je vývoj a změna, prostřednictvím čehož může být docíleno i neočekávaného a může tak být zapříčiněn vznik něčeho unikátního, a to ať už na světové, mezinárodní, státní nebo na lokální úrovni. Zjednodušeně lze říci, že i to, co v současnosti nepůsobí z nějakého důvodu příjemným dojmem, ať už to z hlediska zanedbání, poškození nebo dokonce zničení se může „v zápětí“ proměnit v neskutečně okouzlující zákoutí, neočekávanou druhovou rozmanitost nebo v jinak významný segment krajiny. Ne vždy je totiž předem jasné, co se v životě může stát! Nic a nikdo jen tak nezvítězí nad mocí, „schopnostmi“, sebezáchovou a časoprostorem samotné přírody. Chovat se ke všemu šetrně, s úctou, patřičným poznáním, péčí a s vhodnou vizí je předpokladem nejen pro existenci samotného prvku či bytosti, nýbrž v konečném řádu pro existenci celé planety. Přesto tomu mnozí nerozumí nebo spíše nechtějí rozumět, dokud se nedostaví něco, co jejich myšlenky a chování přeorientuje.

83

12 ZKRATKY A CIZÍ VÝRAZY V TEXTU AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

DKM

Digitální katastrální mapy

EVL

Evropsky významná lokalita

GPS

Global Positioning System (vojenský globální družicový polohový systém)

JPÚ

Jednoduchá pozemková úprava

KN

Katastr nemovitostí

KP

Krajinný prvek

KPÚ

Komplexní pozemková úprava

k.ú.

Katastrální území

LHP

Lesní hospodářský plán

LPIS

Veřejný registr půdy

NRBK

Nadregionální biokoridor

ORP

Obec s rozšířenou působností

p. č.

Parcelní číslo

PK

Pozemkový katastr

PUPFL

Pozemek určený k plnění funkcí lesa

PÚ

Pozemkové úpravy

SO

Správní obvod

stol.

Století

TTP

Trvalé travní porosty

ÚAP

Územně analytické podklady

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

WGS 84 World Geodetic System (Světový geodetický systém 1984) ZCHÚ

Zvláště chráněné území 84

13 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY 13.1 Literatura BORKOVCOVÁ, M., Uhlíř, K.: Vesnice Lanškrounska na starých pohlednicích ze sbírky Karla Uhlíře.

Redakce Marie Borkovcová.

1. vyd. Lanškroun: Městské

muzeum, 1997. 243 s., fot. BORKOVCOVÁ, M., a kol.: Krajem koruny země – Vlastivěda Lanškorunska. 1. vyd. Město Lanškroun: TGTISK s.r.o. 2002, 560 s. ISBN 80-238-9081-6. BÖHM, J.,: Lanškroun. z fotoateliéru lanškrounského fotografa z 30. let 20. století. foto Josef Böhm; Vybrali Marie Borkovcová, Karel Uhlíř.

Lanškroun: Městské

muzeum, 2005. 135 s., fot. CULEK, M., a kol. Biogeografické členění České republiky. 1. díl. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. DEMEK, J., a kol.: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. 1. vyd., Praha: Academia, Praha, 1987. 584 s. FALTYSOVÁ, H., BÁRTA, F., a kol.: Pardubicko. Chráněná území ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. 314 s. ISBN 80-86064-44-1. Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje. 6. STAV KRAJINY: 6.3. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ

PRVKY.

ATELIER

FONTES,

s.r.o.,

97 s.

Dostupné

z:

. Koordinace územních plánů a pozemkových úprav: Garant úkolu Ing. Igor Kyselka, CSc., Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje, k věten 2010. 49 s.

Dostupné z: . KUBÁT, K., a kol. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 928 s. ISBN 80-200-0836-5. MACHAR, I., DROBILOVÁ, L., a kol.: Ochrana přírody a krajiny v České republice, I.

a

II.

díl,

Univerzita

Palackého

v Olomouci,

Olomouc,

2012,

ISBN 978-80-244-3041-6. Pozn. Publikace jsou, včetně části „Případové studie“, volně dostupné z: . 85

Metodická pomůcka pro provádění registrace významných krajinných prvků. VERZE květen 2005. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí. Dostupné z: . MIKO, L., BOROVIČKOVÁ, H., a kol.: Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář, 2. vydání, C. H. Beck, Praha, 2007. ISBN 978-80-7179-585-8. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. SOUBOR STANOVISEK K ZÁKONU O OCHRANÉ PŘÍRODY A KRAJINY V LETECH 1992 – 2005: Soubor stanovisek k ochraně přírody a krajiny. PLANETA, 2005, XII, 7/2005. ISSN 1213-3393. Dostupné z: . Lanškrounsko. Lanškroun: Místní národní výbor, 1948. 72 s., fot. v tex. Lanškroun: Příspěvky k poznání města a jeho okolí.

1. vyd. Lanškroun: Městské

muzeum, 1991. 94 s., 71 fot. v tex. PRCHALOVÁ, J., 2010: Zákon o ochraně přírody a krajiny a Natura 2000. 2. vyd., Linde, Praha, 351 s. PRIMACK, R B., KINDLMANN, P., JERSÁKOVÁ, J.: Biologické principy ochrany přírody. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 349 s. ISBN 80-7178-552-0. BÁRTA, F., a kol.: Pardubický kraj: Natura 2000. Tiskárna Horáček, 2006. 56 s. RŮŽIČKOVÁ, Z., a kol.: Přírodní parky Pardubického kraje. GRASPO CZ, dotisk 2008. 60 s. ISBN 978-80-87051-18-4. VĚTVIČKA, V. Stromy: Evropské stromy. 3. vyd. AVENTINUM, 1999. 216s. Průvodce přírodou. ISBN 80-7151-225-7. VOREL, P. Pardubitzer Bezirk.

[Petr Vorel ; Do německého jazyka přeložil Jiří

Kumsta]. 1. vyd. Pardubice : Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2000. Nestr., fot.

86

13.2 Internetové zdroje Atlas rostlin. [online]. [cit. 2012-12-15] Dostupné z: . Biomonitoring [online]. [cit. 2012-02-13] Dostupné z: . Citáty

o

přírodě

[online].,

[cit.

2012-08-31].

Dostupné

z:

. Česká

geologická

služba

[online].,

[cit.

2012-09-15].

Dostupné

z:

. Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Pardubicích, Správní obvod Lanškroun [online].,

[cit.

Dostupné

2013-01-10].

z:

. FLORACR.UNAS.CZ

[online].

[cit.

2013-01-15]

Dostupné

z:

. GARTEN.CZ [online]. [cit. 2013-01-15] Dostupné z: . Geoprohlížeč

ČÚZK.

[online].

[cit.

2013-01-15]

Dostupné

z:

. Hydroekologický informační sytém VÚV TGM [online]. [cit. 2013-03-15] Dostupné z: . Květena

ČR.

[online].

[cit.

2013-01-12]

Dostupné

z:

. Mapový

server

AOPK

ČR

[online].,

[cit.

2012-09-26].

Dostupné

z:

. Město

Lanškroun

[online].,

[cit.

2012-09-21].

Dostupné

z:

. Nahlížení

do

KN

[online].,

[cit.

.

87

2012-10-18].

Dostupné

z:

Národní

geoportál

INSPIRE

[online].,

[cit.

Dostupné

2012-08-31].

z:

. Národní inventarizace kontaminovaných míst. [online]. [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: . NATURE.UNAS.CZ

[online].

[cit.

Dostupné

2013-01-15]

z:

. Pardubický

kraj,

GIS

-

MAPY

[online].,

[cit.

2012-11-20].

Dostupné

z:

. Pozemkové

úpravy.

[online].

[cit.

Dostupné

2012-12-20].

z:

. Příroda.cz

[online].

[cit.

2012-02-20].

Dostupné

z:

. Region

Lanškrounsko

[online].,

[cit.

2012-08-13].

Dostupné

z:

. Resort Životního prostředí, AOPK ČR [online]., [cit. 2012-09-26]. Dostupné z: . Taxonomický klasifikační systém půd ČR. [online]. [cit. 2012-12-15] Dostupné z: . Ústav pro studium totalitních režimů [online]., [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: . Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]., [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: . Veřejný

regitr

půdy

-

LPIS.

[online].

[cit.

.

88

2013-02-19]

Dostupné

z:

13.3 Další prameny AOPK ČR. Obnova rybníků: Obnova malých vodních nádrží jako významných krajinných prvků. Praha: OMIKRON, 2009. ISBN 978-80-87051-63-4. Dostupné z: . BUREŠ, L., MÁLEK, K., 2005: Významné krajinné prvky v okolí Ostrova u Lanškrouna - aktuální stav a navrhovaný management. FALTYSOVÁ, H., 1988: Registrovaná lokalita - evidenční list, AOPK ČR. INFOCENTRUM LANŠKROUN. LANŠKROUNSKO: Zemská koruna. TG TISK s.r.o., 2007. Dostupné z: . KOHOUT, R., 2013: Projekt zámecké aleje. Nařízení vlády č. 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků, ve znění pozdějších předpisů. Servus, M., 2002: Plán péče - návrh zvláště chráněného území Šlajfront, Olomouc. Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ve znění pozdějších předpisů. Stav životního prostředí a veřejného zdraví v okrese Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí: Okresní úřad, 1998. 85 s. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 291/2009 Sb., změna zákona o zemědělství a změna souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 89

14 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A PŘÍLOH V TEXTU 14.1 Obrázky Obrázek č. 1 KRESBA (Samková Terezie) ........................................................ 13 Obrázek č. 2 Reliéf krajiny na Lanškrounsku .................................................... 29 Obrázek č. 3 Správní obvod ORP Lanškroun .................................................... 36

14.2 Tabulky Tabulka č. 1: Přehled základních údajů u jednotlivých VKP ............................ 36

90

SAMOSTATNÉ PŘÍLOHY

15 SEZNAM PŘÍLOH V SAMOSTATNÝCH PŘÍLOHÁCH Příloha č. 1: Stará fotografie zobrazující okolní krajinu Zámečku s alejemi ... 152 Příloha č. 2: Stará fotografie cca z 30 let 20 stol. ............................................ 152 Příloha č. 3: Cesta od zámečku lemovaná jírovci, dnes ................................... 153 Příloha č. 4: Letecký snímek ............................................................................ 154 Příloha č. 5: Letecký snímek ............................................................................ 154 Příloha č. 6: Zrekonstruovaný Bendův rybník v zimním období ..................... 155 Příloha č. 7: Zrekonstruovaný Bendův rybník při napouštění ......................... 155 Příloha č. 8: Letecký snímek VKP v roce 2010 od západu.............................. 156 Příloha č. 9: Pohled od jihu na VKP Bývalý písník ......................................... 156 Příloha č. 10: Pohled od západu na VKP Šlajfront .......................................... 157 Příloha č. 11: Jižní část VKP Šlajfront - v pozadí ........................................... 157 Příloha č. 12: Letecký snímek od severovýchodu na VKP Žichlínek I ........... 158 Příloha č. 13: Jižní pohled na VKP Žichlínek I ............................................... 158 Příloha č. 14: Letecký snímek od východu na VKP Žichlínek I...................... 159 Příloha č. 15: Letecký snímek na VKP Žichlínek I od severu - rok 2010 ....... 159 Příloha č. 16: Pohled na VKP od jihovýchodu ................................................ 160 Příloha č. 17: Čejka chocholatá je zde častým návštěvníkem.......................... 160 Příloha č. 18: Letecký snímek od severozápadu na VKP III (vlevo dole) ....... 161 Příloha č. 19: Letecký snímek od jihu.............................................................. 161 Příloha č. 20: Pohled na VKP Žichlínek III od jihozápadu ............................. 162 Příloha č. 21: Pohled na VKP od severu z místní komunikace........................ 162 Příloha č. 22: Pohled od východu na VKP Žichlínek IV ................................. 163 Příloha č. 23: Některé zastoupené druhy rostlin .............................................. 163 Příloha č. 24: Pohled od západu na VKP Žichlínek V ..................................... 164 Příloha č. 25: Pohled od severozápadu na VKP Žichlínek V .......................... 164 92

Příloha č. 26: Pohled od východu na VKP Žichlínek VI ................................. 165 Příloha č. 27: Pohled od jihu na VKP Žichlínek VI......................................... 165 Příloha č. 28: Pohled od východu na VKP Žichlínek VII................................ 166 Příloha č. 29: Pohled od západu na VKP Žichlínek VII .................................. 166 Příloha č. 30: Pohled od západu na VKP Žichlínek VIII ................................. 167 Příloha č. 31: Pohled od severu na VKP Žichlínek VIII.................................. 167 Příloha č. 32: Pohled od jihovýchodu na VKP Žichlínek IX ........................... 168 Příloha č. 33: Pohled od jihozápadu na VKP Žichlínek IX ............................. 168

93

16 REGISTROVANÉ VKP V PŘEHLEDU 16.1 Formuláře 16.1.1 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Alej k Zámečku

VKP ALEJ K ZÁMEČKU

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Alej k zámečku

Pomístní název lokality:

Zámecká hora, Zámecký vrch

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Rudoltice u Lanškrouna

94

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

4290, 4191

Identifikované po PÚ

4290, 4191

Rozloha (ha):

1,50

Druh pozemku:

Ostatní plocha

Nadmořská výška:

390 - 435 m n. m.

Čísla parcel dotčených registrací VKP uvedená v rozhodnutí: Čísla parcel dotčených registrací VKP, indentifikované po PÚ:

4189, 4220, 4221, 4192, 4205, 4245, 4286, 4250, 4249, 4243, 4234, 4227, 4225, 4218, 4219, 4289, 4293, 4288 4189, 4220, 4221, 4192, 4205, 4245/1, 4286, 4250, 4249/1, 4249/2, 4243/1, 4243/2, 4234, 4227, 4225/1, 4225/2, 4218/1, 4219/1, 4289, 4293/1, 4288/1

Datum registrace (evidence):

17. 5. 2004

Číslo rozhodnutí (Číslo jednací):

10062/2004/OŽP/246-RBu Aleje historicko-přírodní hodnoty. U Aleje č.1 ochranné pásmo v šíři 12 m na obě strany od osy

Důvod registrace (evidence):

přístupové cesty k Zámeckému vrchu p.č. 4191. Pro Alej č.2 stanoveno šíře ochranného pásma 14 m na obě strany od cesty p.č. 4290.

Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

–

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Rudoltice

Mapový list (1 : 10 000):

14-32-20

Mapový list (1 : 5 000):

Moravská Třebová 6-1

POZOROVÁNÍ V TERÉNU Datum návštěv:

Dlouhodobě v letech 2003 - 2013

Charakteristika lokality:

Nelesní

95

Popis lokality: Jihozápadně od ORP Lanškroun, ve východní části katastrálního území Rudoltice u Lanškrouna se nacházejí staleté aleje, které byly vysázeny při přístupových cestách k Zámeckému vrchu. V současnosti svírají nově zrealizovanou výstavbu bytovek a rodinných domů a jejich zdravotní stav není zcela příznivý. Druhovou skladbu tvoří především jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a národní strom lípa srdčitá (Tilia cordata)

Přístupnost: Bezproblémová přístupnost po cestách, které jsou těmito alejemi lemovány.

Vedení hranice v terénu: Hranice tohoto VKP je naprosto zřetelná, jde o linie podél příslušných cest.

Péče o lokalitu: Stromy nebyly nikterak ošetřovány ani na ně nebyl brán patřičný ohled, což se podepsalo nejen na jejich zdravotním stavu. Místy byly stromy skáceny. Biotopy:

V malém úseku

L5.1 (100) (Květnaté

bučiny), poblíž T1.1 (100) Mezofilní ovsíkové louky

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů:

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Přítomnost

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

invazních / expanzivních rostlin:

Aleje negativně dotčeny vznikem obytné zóny v bezprostřední blízkosti (nešetrné zásahy, nucené Existence zásadního negativního kácení činitele:

některých

stromů).

Zvýšení

provozu

na předmětných cestách, které na takové množství a tonáž dopravních prostředků nebyly koncipovány (poškození dřevin v jejich kořenové a bazální části).

Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

Místy odhozený odpad Úvahy

o

kompletním

na základě obav z pádu stromů.

96

vykácení

porostů

KOMENTÁŘ Vzhledem k hrozbě zániku tohoto VKP provést přírodovědný průzkum, který by objasnil vážnost zdravotního stavu a na základě toho by bylo rozhodnuto o budoucnosti současného VKP, jeho ošetření a patřičných opatření. Aleje v co největší míře zachovat, a to i přesto, že by se mohlo místy jednat už o pouhá stojící torza, poněvadž i tak by plnily významnou biologickou funkci. Do vzniklých mezer mezi stromy, které se zde již vyskytují nebo které by zde byly ještě vytvořeny, vysázet nové stromy, které by s postupem času převzaly funkci a estetickou roli těch stávajících. Z důvodu komplikovaného parcelního stavu v tomto území, se nabízí úvaha, zda by nebylo lepší zrušit registraci alejí jako VKP a provést vyhlášení za památné stromy, které by nebyly vázány k parcelnímu vymezení, nýbrž měly své ochranné pásmo, a to buď ze zákona nebo individuální. Což by oproti registraci VKP bylo vhodnější, protože by tímto byl předmět ochrany vymezen účelněji. Památné stromy jsou navíc evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, což by oproti VKP jejichž databáze není online, znamenalo i snadnější dohledání.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

97

16.1.2 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Bendův rybník

VKP BENDŮV RYBNÍK

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Bendův rybník

Pomístní název lokality:

Bendův rybník

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Ostrov u Lanškrouna

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

2786/2, 2784/5, 2784/3, 2786/3, 2786/4, 2800/1 (část), 2800/2 6266, 6265/1, 6265/2, 6265/3, 6265/4, 6265/5,

Identifikované po PÚ

6265/6, 6265/7, st. 474/3, st. 474/1, st. 474/2, 6262, 6261, 6260, 6259, 6257, 6258, 6256

Rozloha (ha):

2,19

98

Lesní pozemek, vodní plocha, zastavěná Druh pozemku:

plocha a nádvoří, ostatní plocha, trvalý travní porost

Nadmořská výška:

395 - 400 m n. m.

Datum registrace (evidence):

3. 10. 2001

Číslo rozhodnutí (Číslo jednací):

ŽP/OP/211/01/246-Ju Rybník s přirozeným litorálem a navazující mokřady a potoční olšiny s podrostem ostřice třeslicovité (Carex brizoides). V olšinách dále

Důvod registrace (evidence):

např. kuklík potoční (Geum rivale), blatouch bahenní (Caltha palustris), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) aj. niťolistý

Lakušník

(Batrachium

Biotop zvláště chráněných druhů

trichophyllum), bledule jarní (Leucojum vernum),

(resp. i jiných vzácných druhů):

ostřice latnatá (Carex paniculata), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris).

Vztah k ÚSES:

Severní

prochází

nadregionální

biokoridor (NRBK 31)

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO: Realizace pozemkových úprav:

částí

Ne KPÚ Ostrov I, KPÚ Ostrov II., KPÚ OSTROV III., JPÚ Ostrov

Mapový list (1 : 10 000):

14-32-19

Mapový list (1 : 5 000):

Žamberk 7-8, část v Žamberk 7-9

POZOROVÁNÍ V TERÉNU 15. 9. 2012, 5. 10. 2012, 20. 10. 2012, Datum návštěv:

30. 10. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, 31. 3. 2013, 1. 4. 2013

Charakteristika lokality:

Mokřadní

Popis lokality: Tento VKP lze charakterizovat jako větší obtokový rybník s přirozeným litorálem, napájený vodou přitékající z Vraního potoka, koncipovaný do jeho nivy, na který navazují mokřady a olšiny, a to jak nad rybníkem, tak i pod ním.

99

Přístupnost: Dobrá, k lokalitě je vedena mimo jiné polní cesta přímo z obce.

Vedení hranice v terénu: Hranice je v terénu nepříliš znatelná, z důvodu přechodu VKP do přilehlého lesa na západní straně. Hranice je zřejmá pouze v menším úseku po západní straně Bendova rybníku, kde se podél jeho okraje nachází lesní pěšina.

Péče o lokalitu: Nedávno proběhla kompletní rekonstrukce Bendova rybníku, od odbahnění až po nově vybudované stavidlo, kamenné schůdky do rybníku, ocelové přístupové mostky a zároveň došlo k upravení ohrazujících náspů a zpevnění míst vtoku a výtoku. Významnou část vodní plochy tvoří litorální pásmo. Nevyskytují se zde žádné samostatné tůňky. Biotopy:

V místech nad i pod rybníkem L2.2 (100) (Údolní jasanovo-olšové luhy)

Pozorované a bezpečně určené

Čáp bílý (Ciconia ciconia), bledule jarní

zvláště chráněné (resp. i jiné (Leucojum vzácné či cenné) druhy:

vernum),

prvosenka

vyšší

(Primula

elatior)

Zastoupení nitrofilních druhů: Přítomnost invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního činitele: Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) –

Neshledána

Ne Neshledány

KOMENTÁŘ Provedené úpravy měli na tuto lokalitu příznivý vliv. Byla posílena krajinotvorná a ekostabilizační funkce. I s estetického hlediska došlo k vyvážení parametrů. Ovšem je nutné podotknout, že tento VKP není po formální stránce vhodně vymezen, protože registrace zahrnuje i samotný rybník, který je VKP již ze zákona. Korektní by tedy byla pouze registrace okolních mokřadů.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

100

16.1.3 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Bývalý písník

VKP BÝVALÝ PÍSNÍK

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Bývalý písník

Pomístní název lokality:

–

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Lanškroun

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

2023/2

Identifikované po PÚ

8608

Rozloha (ha):

0,39

Druh pozemku:

Vodní plocha

Nadmořská výška:

370 - 375 m n. m.

Datum registrace (evidence):

22. 6. 1995

Číslo rozhodnutí (Číslo jednací):

ŽP/VKP/1/95-Ju

101

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability. Důvod registrace (evidence):

Nachází se zde jezírko, ve kterém se množí a žijí některé

ohrožené

a

silně

ohrožené

druhy

obojživelníků. Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

Ropucha obecná, skokan zelený a hnědý, čolek horský a obecný

Vztah k ÚSES:

–

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

–

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Lanškroun

Mapový list (1 : 10 000):

14-32-25

Mapový list (1 : 5 000):

Moravská Třebová 6-1

POZOROVÁNÍ V TERÉNU 15. 9. 2012, 5. 10. 2012, 20. 10. 2012, Datum návštěv:

30. 10. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, 31. 3. 2013, 1. 4. 2013

Charakteristika lokality:

Nelesní

Popis lokality: VKP Bývalý písník se nachází východně od železniční stanice Rudoltice a jižně pod městem Lanškroun, a to při železniční trati vedoucí z Rudoltic do ORP Lanškroun. Tento VKP lze charakterizovat jako antropogenní jezírko vzniklé po zatopení určité části pískovny po ukončení těžby písku v této lokalitě. Při okraji jezírka rostou vrby, borovice, břízy, jívy a duby. Ve vodní ploše se vyskytují náletové dřeviny. Tento vzniklý biotop se stal ekologicky i esteticky hodnotnou částí krajiny především z důvodu výskytu silně ohrožených a ohrožených druhů obojživelníků.

Přístupnost: Horší, neboť se tento VKP nachází v rozsáhlém bloku pole. Ovšem nedaleko vede místní komunikace z obce Lukové do Lanškrouna. Od vlakové zastávky Luková u Rudoltic v Čechách po výše zmíněné komunikaci ve směru Lanškroun je za mostkem (přes potok Lukávka) odbočka na polní cestu zhotovenou z železobetonových panelů, která později přechází v povrch ze stabilizované zeminy. Polní cesta vede až k okraji porostů u železniční tratě směřující z Rudoltic do Lanškrouna a nedaleko odsud (na dohled) se po pravé straně (severním směrem) v poli rozprostírá VKP.

102

Vedení hranice v terénu: Zcela evidentní ohraničení stromovým porostem, tento útvar je rozpoznatelný už z dálky. Nacházejí se zde dva vztyčené železobetonové pražce, které zřejmě naznačovaly hranice, než došlo k přejmutí této funkce okolním porostem.

Péče o lokalitu: Lokalita není patřičně kontrolována a ošetřována, z vodní hladiny vystupuje řada náletových dřevin. Černá skládka, která se zde vyskytuje již delší dobu, nebyla doposud odstraněna, což vede k podpoře rumištních druhů. Zdá se být stabilizovaná, ovšem není možné při její existenci vyloučit možné rozšiřování. V1G (100) (Stanoviště bez vodních makrofyt, Biotopy:

ale s přirozeným nebo přírodně blízkým charakterem dna a břehu)

Pozorované a bezpečně určené –

zvláště chráněné (resp. i jiné vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů:

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bodlák obecný (Carduus acanthoides)

Přítomnost

–

invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního činitele:

Lokální skladka stavební suti a dalšího cizorodého materiálu.

Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

Ano Neshledány

KOMENTÁŘ Vzniklé jezírko je možné shledat za přirozený ukazatel hladiny podzemní vody. Lokalita má v této zemědělsky obhospodařované krajině svůj význam a funkčnost. Má nezpochybnitelnou vysokou estetickou hodnotu a zároveň podporuje rozmanitost struktury krajiny.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

103

16.1.4 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Šlajfront

VKP ŠLAJFRONT

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Šlajfront

Pomístní název lokality:

Šlajfront

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Albrechtice u Lanškrouna 421/2, 421/1, 430/1, 430/2, 430/3, 421/3,

Čísla parcel evidovaných v KN:

1550/1, 282/3, 282/4, 308/1, 309, 273/1, 273/2, 1606/3

Rozloha (ha):

8,75 Lesní pozemek, ostatní plocha, zahrada, trvalý

Druh pozemku:

travní porost

Nadmořská výška:

400 - 475 m n. m.

Datum registrace (evidence):

7. 3. 2005

Číslo rozhodnutí (Číslo jednací):

4463/2004/OŽP/246-RBu

104

Květnaté bučiny s mozaikou suťových Důvod registrace (evidence):

lipových javořin na velmi strmém a skalnatém svahu. Funkční lokální biocentrum.

Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů): Vztah k ÚSES:

Dříve výskyt střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) Nadregionální biokoridor (NRBK 31), lokální biocentrum

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

Ne

Mapový list (1 : 10 000):

14-32-20

Mapový list (1 : 5 000):

Žamberk 4-9

POZOROVÁNÍ V TERÉNU 15. 9. 2012, 5. 10. 2012, 20. 10. 2012, Datum návštěv:

30. 10. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, 31. 3. 2013, 1. 4. 2013

Charakteristika lokality:

Lesní

Popis lokality: VKP Šlajfront se rozprostírá západně od obce Albrechtice na strmých a velmi strmých svazích, místy skalnatého charakteru, pozičně nad nivou Moravské Sázavy. Tento VKP je tvořen květnatými bučinami s mozaikou suťových lipových Javořin. Místy ze svahu vystupuje skalnaté podloží pískovcového charakteru. Jedná se o lokalitu se zachovalým přirozeným charakterem.

Přístupnost: Z obce vedou k lokalitě lesní cesty.

Vedení hranice v terénu: Západní a východní hranici tvoří okraj lesa. V jižní části je hranice tvořena v rámci porostní skupiny 142 C 13c. Na severu je hranice tvořena parcelními hranicemi a dělí porostní skupiny, ovšem v terénu to je dobře identifikovatelné vyústěním lesní cesty.

Péče o lokalitu: Evidentně se jedná o velice zachovalou a v rámci možností udržovanou lokalitu. Většina území VKP L4 (100) (suťové lesy), Biotopy:

pouze severní část VKP spadá do L5.1 (100) (květnaté bučiny)

105

Pozorované a bezpečně určené –

zvláště chráněné (resp. i jiné vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů:

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bez černý (Sambucus nigra)

Přítomnost invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního činitele: Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)

Neshledána

Lokální odpad v jižní okrajové části Neshledány

KOMENTÁŘ Okouzlují charakter lokality, obzvláště pak v podzimních měsících. Mimo jiného se v rámci zachování přirozenosti této lokality uvažuje o vyhlášení tohoto území za ZCHÚ. Dokonce existuje již zpracovaný plán péče o ZCHÚ Šlajfront, který je platný až do roku 2016. Registrovaný VKP Šlajfront tvoří les, který je VKP již ze zákona, proto je žádoucí zrušit tuto registraci a provést spíše vyhlášení za ZCHÚ Šlajfront.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

106

16.1.5 Návrh nového evidenčního listu pro VKP Žichlínek

VKP ŽICHLÍNEK I

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

U Poldru

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

1093/1, 1098/3, 1096, 1098/2

Identifikované po PÚ

1093/1, 3455, 3454

Rozloha (ha):

1,98

Druh pozemku:

Ostatní plocha, lesní pozemek

Nadmořská výška:

345 - 365 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí (Číslo jednací):

ŽP/OP/1/97-Ju

Důvod registrace (evidence):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability.

107

Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

–

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1 : 10 000):

14-34-05

Mapový list (1 : 5 000):

Moravská Třebová 5-3

POZOROVÁNÍ V TERÉNU 29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, Datum návštěv: Charakteristika lokality:

31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013 Lesní

Popis lokality: VKP se rozprostírá poblíž meandrujícího Lukovského potoku až za soutok tohoto vodního toku s řekou Moravskou Sázavou, která má rovněž meandrující charakter v oblasti zrealizovaného suchého poldru Žichlínek. Porost tohoto VKP tvoří olše, jívy, duby, černý bez, javory, smrky a ořešák. Jedná se o VKP bezprostředně přiléhající k hranici k.ú. Žichlínek, a to při hranici s k.ú. Rychnov na Moravě a zvedající se z poměrné roviny na přilehlý svah.

Přístupnost: Bezproblémová, díky přístupovým cestám a mostkům situovaným do oblasti suchého poldru.

Vedení hranice v terénu: Západní okraj VKP lemuje přilehlý blok polností a východní okraj cestu, která tudy prochází. Již z dálky je vidět tento VKP, jakožto podlouhlý útvar lesa v přilehlé holé krajině. Pouze jižní část, na kterou plynule navazuje další lesní porost způsobuje, že hranice v těchto místech není dobře identifikovatelná.

Péče o lokalitu: V nižších polohách vysázeny nové listnaté stromky v chráničkách proti okusu a oděru zvěře. Uvnitř je z větší části lokalita značně neudržovaná s ruderálním charakterem. Východní část VKP L2.2B (100) (Potoční Biotopy:

a degradované jasanovo-olšové luhy), západní část VKP L3.1 (100) (Hercynské dubohabřiny)

108

Pozorované a bezpečně určené Čáp bílý (Ciconia ciconia)

zvláště chráněné (resp. i jiné vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů:

Bez

černý

(Sambucus

nigra),

kopřiva

dvoudomá (Urtica dioica)

Přítomnost invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního činitele: Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

–

Neshledána

Ne Neshledány

KOMENTÁŘ Jedná se o velice přínosný prvek těchto míst, a to nejen po estetické a funkční stránce. Z velké části se tento VKP rozprostírá na pozemku určenému k plnění funkce lesu (PUPFL), což znamená, že se jedná o VKP již ze zákona. Tento VKP je spolu s poldrem snáze dohlédnutelný z vlaků, které nedaleko po drážním tělese projíždějí. Ve směru na východ se pak nachází samotná železniční zastávka Žichlínek.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

109

VKP ŽICHLÍNEK II

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

–

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek, Lanškroun

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

650/14, 1913, 650/13, 646, 650/12, 650/2, 1914, 650/1

Identifikované po PÚ

3610, 8537 (část)

Rozloha (ha):

0,89

Druh pozemku:

Ostatní plocha, vodní plocha

Nadmořská výška:

360 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí (Číslo jednací):

ŽP/OP/1/97-Ju

Důvod registrace (evidence):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability.

110

Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

–

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1 : 10 000):

14-32-25

Mapový list (1 : 5 000):

Moravská Třebová 5-1

POZOROVÁNÍ V TERÉNU 29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, Datum návštěv: Charakteristika lokality:

31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013 Nelesní

Popis lokality: VKP se nachází poblíž obce Sázavy. Jedná se o VKP rozprostřený od místa soutoku Ostrovského potoka s řekou Moravskou Sázavou a dále se táhnoucí podél ní až téměř k místní komunikaci procházející obcí Sázavou. Lze říci, že se jedná o břehové porosty a místy o doprovodný porost při zmíněném vodním toku a z části i o jeho samotné koryto. Skladbu porostů tvoří především olše, pak se zde v daleko menším počtu vyskytuje černý bez, jívy a smrky.

Přístupnost: Bezproblémová, díky místní komunikaci procházející obcí Sázavou a poté po přilehlých pozemcích.

Vedení hranice v terénu: Až na výjimky dosti zřejmé ohraničení prostřednictvím břehových porostů.

Péče o lokalitu: Výchovná probírka a odstranění nežádoucích náletových dřevin. Biotopy:

Východní část VKP L2.2B (100) (Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy)

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů:

Bez

černý

(Sambucus

dvoudomá (Urtica dioica)

111

nigra),

kopřiva

Přítomnost

–

invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního činitele:

Zábor orné půdy a rozšiřující se zástavba k západní hranici VKP.

Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

Místy odhozený odpad Neshledány

KOMENTÁŘ Značná část tohoto registrovaného VKP je již VKP ze zákona

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

112

VKP ŽICHLÍNEK III

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

U Poldru

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

971/2, 933/2

Identifikované po PÚ

971/2, 933/2

Rozloha (ha):

0,44

Druh pozemku:

Ostatní plocha

Nadmořská výška:

345 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí (Číslo jednací):

ŽP/OP/1/97-Ju

Důvod registrace (evidence):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability.

113

Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

–

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1 : 10 000):

14-34-05

Mapový list (1 : 5 000)

Moravská Třebová 4-3

POZOROVÁNÍ V TERÉNU Datum návštěv: Charakteristika lokality:

29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, 31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013 Lesní, nelesní

Popis lokality: Pozičně se tento VKP nachází po obou stranách podél potůčku východně od řeky

Moravské Sázavy a nachází se za ochrannou hrází železnice, která slouží k ochraně železničního tělesa před přelivem vzduté vody a před jejími škodlivými účinky. VKP těchto míst je z jedné strany malého vodního toku trvalým travním porostem a z druhé strany se jedná o remíz, kde je z velké části zastoupen především smrk s příměsí bříz, vrb, ořešáku, bez černého, jív, borovic a buků.

Přístupnost: Bezproblémová, díky přístupové cestě od vlakového nádraží v návaznosti na cestu vedoucí po hrázi.

Vedení hranice v terénu: Část VKP tvořená porostem je jasně vymezena, ovšem zbylá část VKP tvořená TTP není, co se týče jejího hraničního vymezení v samotném terénu, znatelná.

Péče o lokalitu: Uvnitř v porostu dochází ke kácení dřevin, je možné že se jedná o černou těžbu. Usměrnění skladby porostu by bylo žádoucí, ovšem je nutná vhodná regulace těchto kroků a správný výběr dřevin ke skácení. Biotopy:

–

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy:

114

Zastoupení nitrofilních druhů: Přítomnost invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního činitele: Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

– –

Zalesnění smrkem

Ne Neshledáno

KOMENTÁŘ Příznivé zpestření krajinné struktury. Pohledný útvar v blízkosti drážního tělesa. Uvnitř umístěn krmelec. Bylo by vhodné snížit zastoupení smrku.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

115

VKP ŽICHLÍNEK IV

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

V Pískovně

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

1895/1

Identifikované po PÚ

1895/1

Rozloha (ha):

0,52

Druh pozemku:

Trvalý travní porost

Nadmořská výška:

360 - 370 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí (Číslo jednací):

ŽP/OP/1/97-Ju

Důvod registrace (evidence):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability.

116

Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

–

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1 : 10 000):

14-32-25

Mapový list (1 : 5 000)

Moravská Třebová 5-1

POZOROVÁNÍ V TERÉNU Datum návštěv: Charakteristika lokality:

29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, 31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013 Nelesní

Popis lokality: V současnosti se jedná o pozemek tvořený TTP. V době pozorování zde nebyly zaznamenány žádné vzácné druhy, to ovšem neznamená, že se zde žádné nemohly či ještě nemohou vyskytovat, protože jejich stav v současnosti může být z nějakého důvodu latentní.

Přístupnost: Lokalita se nachází pozičně nad zástavbou obce poblíž severní hranice tohoto k.ú.

Vedení hranice v terénu: Téměř polovinu pozemku ohraničují vzrostlé stromy, a to převážně smrky a olše, pak je zde v menší míře vrba, černý bez, dub a modřín. Část pozemku má plynulý přechod na pozemek určený pro způsob využití ostatní komunikace a dále na zemědělsky obhospodařovaný sousední pozemek. Zbytek VKP má hranice naznačeny ve formě ojedinělých stromů nad přilehlou zástavbou.

Péče o lokalitu: Probíhá zde kosení travních porostů. Biotopy:

T1.1 (100) (mezofilní ovsíkové louky)

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů: Přítomnost invazních / expanzivních rostlin:

– –

117

Existence zásadního negativního činitele: Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

Neshledána

Ne Neshledány

KOMENTÁŘ Místními obyvateli bylo objasněno, že tato lokalita byla před několika lety polem, které bylo následně zatravněno. Nebyly zde nalezeny žádné vzácné ani zajímavé druhy, což ovšem neznamená, že se zde v době registrace nemohly či nemohou ještě vyskytovat. Z tohoto důvodu je vhodné pravidelné sečení, popřípadě i formou mozaikovitosti, což by mohlo výskyt těchto druhů podpořit, popřípadě obnovit jejich možnou existenci.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

118

VKP ŽICHLÍNEK V

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

U Rychty, U Křížku

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

917, 974/5, 922/1

Identifikované po PÚ

922/1, 974/5, 917/1, 917/2, 974/6

Rozloha (ha):

0,97

Druh pozemku:

Ostatní plocha

Nadmořská výška:

345 - 355 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí:

ŽP/OP/1/97-Ju

Důvod registrace (evidence): Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability. –

119

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1:10 000):

14-34-05

Mapový list (1 : 5 000)

Moravská Třebová 4-3

POZOROVÁNÍ V TERÉNU Datum návštěv: Charakteristika lokality:

29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, 31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013 Lesní

Popis lokality: VKP V lemuje v určitém úseku okraj místní komunikace vedoucí z města Lanškroun do obce Rychnov na Moravě. Z dřevin se zde vyskytují dub, javor, lípa, černý bez, švestka, smrk, borovice, jíva, bříza a modřín.

Přístupnost: Bezproblémová, díky místní komunikaci bezprostředně vedoucí podél tohoto VKP.

Vedení hranice v terénu: V rámci vzrostlého porostu snáze indentifikovatelné hranice převážné části VKP. Jižní okraj kopíruje přilehlou komunikaci. Západní a východní okraj VKP není tak evidentní. Na východě je porost řidší s výskytem dalších roztroušených dřevin. Na západě se pak jedná o přechod do lučních porostů.

Péče o lokalitu: Zcela znatelné nešetrné zásahy ze strany pracovníků silnic při údržbě silniční vegetace.

Biotopy:

Malá část VKP východním směrem zasahuje do T1.1 (100) (mezofilní ovsíkové louky)

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů: Přítomnost invazních / expanzivních rostlin:

Bez

černý

(Sambucus

dvoudomá (Urtica dioica) –

120

nigra),

kopřiva

Existence zásadního negativního činitele:

Nešetrné

bez

následného

ošetření

v rámci údržby silniční vegetace.

Lokalizace černé

Místy odhozený drobný odpad

skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

řezy,

Vlivy

působené

blízkostí

pozemní

komunikace.

KOMENTÁŘ Kvůli silnici, která se táhne v bezprostřední blízkosti, je VKP negativně dotčen různými vlivy – viz výše.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

121

VKP ŽICHLÍNEK VI

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

Slouků háječek

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek

Čísla parcel evidovaných v PK: Uvedené v listu rozhodnutí:

899/2

Čísla parcel evidovaných v KN: Identifikované po PÚ

3481

Rozloha (ha):

0,04

Druh pozemku:

Ostatní plocha

Nadmořská výška:

360 - 365 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí:

ŽP/OP/1/97-Ju

122

Důvod registrace (evidence): Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability. –

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1:10 000):

14-34-05

Mapový list (1 : 5 000):

Moravská Třebová 4-3

POZOROVÁNÍ V TERÉNU Datum návštěv: Charakteristika lokality:

29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, 31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013 Nelesní

Popis lokality: VKP tvoří shluk vzrostlých stromů úctyhodného stáří uprostřed rozsáhlého bloku polností. Druhová skladba je tvořena dubem, javorem a akátem. V současnosti se zde nachází ještě bez černý. Tento VKP má mimo svého estetického půvabu zjevného již z dálky, i své skryté charisma. V jeho nitru je totiž umístěn kamenný pomník, na kterém je mimo jiné vytesáno datum 13. 9. 1908. Toto místo tudíž něco znamenalo i v minulosti.

Přístupnost: Horší, k tomuto místu nevede žádná cesta - VKP je obklopen polem. Ovšem nedaleko se nachází zástavba obce, od které to po poli již není tak daleko, aby sem nebylo možné dojít.

Vedení hranice v terénu: Jasně vymezena shlukem stromů tvořících VKP.

Péče o lokalitu: Absence výchovného a zdravotního řezu dřevin. Biotopy:

–

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů:

Bez černý (Sambucus nigra)

123

Přítomnost

Trnovník akát (Robinia pseudacacia)

invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního

Bezprostřední orba

činitele: Lokalizace černé

Ne

skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

Kontaminace z přilehlého pole. Zarůstání nálety akátu.

KOMENTÁŘ Dle veřejného registru půdy (LPIS) je tento VKP zároveň i krajinným prvkem (KP 7601 Sd). Nachází se zde geodetický bod. Pomníček, který se zde nachází, je v některých mapách zakreslen symbolickou značkou.

Původně se dle pamětníků jedná o místo patřící německému, který byl kovářem (miska s plamenem v dolní části) a který údajně toto místo nazýval svým hřbitovem.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

124

VKP ŽICHLÍNEK VII

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

–

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

858, 856, 855, 854,

Identifikované po PÚ

858, 856/1, 855, 854/1

Rozloha (ha):

0,18

Druh pozemku:

Ostatní plocha

Nadmořská výška:

360 - 365 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí:

ŽP/OP/1/97-Ju

Důvod registrace (evidence):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability.

125

Biotop zvláště chráněných druhů

–

(resp. i jiných vzácných druhů): Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1:10 000):

14-34-05

Mapový list (1 : 5 000)

Moravská Třebová 4-2

POZOROVÁNÍ V TERÉNU Datum návštěv:

29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, 31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013

Charakteristika lokality:

Lesní

Popis lokality: Tento VKP se rozprostírá na sklonitém terénu při východní hranici intravilánu k.ú. Žichlínek.

Jedná se o remízový útvar, který je obklopen zemědělsky obhospodařovanými pozemky. Na jednom z těchto pozemků, který je ohraničen dřevěnými kůly, se v současnosti pasou ovce. V rámci druhové skladby se zde převážně vyskytuje smrk a modřín, dále zde v určitém počtu roste dub, buk, borovice, bříza, ořech, třešeň, šípek a škumpa orobincová.

Přístupnost: Horší, cesty vedou pouze k zástavbě obce, dále pak navazují soukromé pozemky.

Vedení hranice v terénu: Evidentní vymezení prostřednictvím porostu až na výjimku západní a východní strany. Na západě je porost řidší a na východě je další porost k VKP přidružen, ovšem již nespadá do parcelního vymezení v rámci registrace.

Péče o lokalitu: Lokalita je v péči soukromých vlastníků. VKP zvyšuje estetický dojem tohoto místa. Biotopy:

–

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů:

–

126

Přítomnost invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního činitele: Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

škumpa orobincová (Rhus typhina)

Neshledána

Ne Neshledány

KOMENTÁŘ Místními obyvateli byla poskytnuta informace, že se jedná o skupinu stromů, které byly vysázeny mysliveckým sdružením. Lokalita je v péči soukromých vlastníků, jedná se o příjemné prostředí v bezprostřední blízkosti samotné pastvy ovcí, které se v krajině již moc nevyskytují.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

127

VKP ŽICHLÍNEK VIII

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

–

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

823

Identifikované po PÚ

3470

Rozloha (ha):

0,19

Druh pozemku:

Ostatní plocha

Nadmořská výška:

360 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí:

ŽP/OP/1/97-Ju

Důvod registrace (evidence): Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability. –

128

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1:10 000):

14-34-05

Mapový list (1 : 5 000)

Moravská Třebová 4-2

POZOROVÁNÍ V TERÉNU 29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, Datum návštěv:

31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013 Lesní

Charakteristika lokality:

Popis lokality: Jedná se o remízový útvar, skrze který prochází nadzemní elektrické vedení. Dále je zde v rámci myslivecké činnosti umístěn posed. VKP leží v současnosti svou kratší stranou při nově zřízené asfaltové polní cestě vybudované v rámci realizace KPÚ Žichlínek II. Druhovou skladbu porostů tvoří především smrky a javory s příměsí bříz, jívy, černého bezu a ořešáku.

Přístupnost: Bezproblémová v rámci nově vybudované asfaltové polní cesty propojující téměř souběžné místní komunikace a zpřístupňující pozemky v těchto místech.

Vedení hranice v terénu: Hranice jednoznačná, tvoří ji samotný remízový útvar.

Péče o lokalitu: Evidentní zarůstání náletovými dřevinami. Deponování odstraněné travní biomasy v bezprostřední blízkosti okraje VKP. Biotopy:

–

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů: Přítomnost invazních / expanzivních rostlin:

Bez

černý

(Sambucus

dvoudomá (Urtica dioica) –

129

nigra),

kopřiva

Existence zásadního negativního činitele:

Železobetonový sloup elektrického vedení stojící při okraji tohoto VKP.

Lokalizace černé

Ne

skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

Kontaminace z přilehlého pole. Zalesnění smrkem.

KOMENTÁŘ Důležité je hlídat dosah stromů k vodičům elektrického vedení protínajícím tento VKP.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

130

VKP ŽICHLÍNEK IX

POPISNÁ ČÁST Oficiální název:

Žichlínek

Pomístní název lokality:

–

Obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

Pověřená obec:

Lanškroun

Katastrální území:

Žichlínek

Čísla parcel evidovaných v KN: Uvedené v listu rozhodnutí:

1536

Identifikované po PÚ

3269

Rozloha (ha):

0,30

Druh pozemku:

Lesní pozemek

Nadmořská výška:

353 - 358 m n. m.

Datum registrace (evidence):

9. 12. 1997

Číslo rozhodnutí:

ŽP/OP/1/97-Ju

Důvod registrace (evidence): Biotop zvláště chráněných druhů (resp. i jiných vzácných druhů):

Lokalita je ekologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny a zároveň přispívá k udržení její stability. –

131

Vztah k ÚSES:

Ne

Překryv se ZCHÚ, EVL či PO:

Ne

Realizace pozemkových úprav:

KPÚ Žichlínek I, KPÚ Žichlínek II

Mapový list (1:10 000):

14-32-25

Mapový list (1 : 5 000):

Moravská Třebová 5-2

POZOROVÁNÍ V TERÉNU 29. 11. 2012, 16. 3. 2013, 20. 3. 2013, Datum návštěv:

31. 3. 2013, 1. 4. 2013, 29. 4. 2013 Lesní

Charakteristika lokality:

Popis lokality: Tento VKP je remízového charakteru a leží na západě k.ú. Žichlínek, a to poblíž hranice k.ú. Lanškroun. Druhovou skladbu tvoří smrky, jívy a javory. Vyskytuje se zde i třešeň a černý bez. Rovněž zde je umístěn krmelec. Nacházejí se zde i dva vztyčené železobetonové pražce, které zřejmě dříve naznačovaly určitou hranici. Tento VKP je v obklopení zemědělsky obhospodařovaných pozemků, na kterých jsou umístěny dřevěné „T“ kolíky pro káňata.

Přístupnost: Bezproblémová, od budovy obecního úřadu po asfaltové silnici směrem ke „Kafině“ u železničního přejezdu poblíž obce Lukové. Ovšem z této komunikace je nutné cca po 235 metrech od obecního úřadu zabočit vpravo na komunikaci mezi objekty zemědělského družstva, na konci zahnout doleva na cestu vyskládanou ze železobetonových panelů, poté vpravo, kde následně navazuje polní cesta vedoucí až k samotnému VKP.

Vedení hranice v terénu: Jednoznačné vymezení samotným remízovým útvarem.

Péče o lokalitu: Vyskytuje se zde pozdější dosadba. Porost místy vysázen v řadách. Biotopy:

–

Pozorované a bezpečně určené zvláště chráněné (resp. i jiné

–

vzácné či cenné) druhy: Zastoupení nitrofilních druhů:

Bez

černý

(Sambucus

dvoudomá (Urtica dioica)

132

nigra),

kopřiva

Přítomnost invazních / expanzivních rostlin: Existence zásadního negativního činitele: Lokalizace černé skládky / přítomnost odpadu: Další možnosti ohrožení:

–

Neshledána

Ne Kontaminace z přilehlých polí

KOMENTÁŘ Lokalita působí velice příjemným dojmem, díky rozestupu dřevin je místy i dobře průchozí. Území je příjemným zpestřením, svou odlišností od charakteru okolní krajiny vnáší patřičnou různorodost, výškovou členitost a zároveň poskytuje úkryt mnoha druhům živočichů. V neposlední řadě je nutné podotknout, že se tento VKP rozprostírá na PUPFL, což znamená, že se jedná již o VKP ze zákona.

PŘÍLOHY -

-

zákres VKP ortofotomapa (se zákresem VKP) fotodokumentace

133

16.2 Mapové zákresy 16.2.1 VKP Alej k Zámečku v k.ú. na podkladu ortofotomapy

VKP ALEJ K ZÁMEČKU v k.ú. Rudoltice u Lanškrouna

Zakreslený VKP Hranice k.ú. 134

16.2.2 VKP Alej k Zámečku na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ALEJ K ZÁMEČKU v k.ú. Rudoltice u Lanškrouna

Rastr KN DKM 135

16.2.3 VKP Bendův rybník v k.ú. na podkladu ortofotomapy

VKP BENDŮV RYBNÍK v k.ú. Ostrov u Lanškrouna

Zakreslený VKP Hranice k.ú. 136

16.2.4 VKP Bendův rybník na podkladu rastru s proložením DKM

VKP BENDŮV RYBNÍK v k.ú. Ostrov u Lanškrouna

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 137

16.2.5 VKP Bývalý písník v k.ú. na podkladu ortofotomapy

VKP BÝVALÝ PÍSNÍK v k.ú. Lanškroun

Zakreslený VKP Hranice k.ú. 138

16.2.6 VKP Bývalý písník na podkladu rastru s proložením DKM

VKP BÝVALÝ PÍSNÍK v k.ú. Lanškroun

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 139

16.2.7

VKP Šlajfront v k.ú. na podkladu ortofotomapy

VKP ŠLAJFRONT v k.ú. Albrechtice u Lanškrouna

Zakreslený VKP Hranice k.ú. 140

16.2.8

VKP Šlajfront na podkladu rastru

VKP Šlajfront v k.ú. Albrechtice u Lanškrouna

Mapový zákres součástí registrace Hranice VKP 141

16.2.9

VKP Žichlínek v k.ú. na podkladu ortofotomapy

VKP ŽICHLÍNEK I - IX v k.ú. Žichlínek

II IV

IX

VII VIII VI

V III

I

Zakreslený VKP Hranice k.ú. 142

16.2.10 VKP Žichlínek I na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK I v k.ú. Žichlínek

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 143

16.2.11 VKP Žichlínek II na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK II v k.ú. Žichlínek

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 144

16.2.12 VKP Žichlínek III na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK III v k.ú. Žichlínek

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 145

16.2.13 VKP Žichlínek IV na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK IV v k.ú. Žichlínek

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 146

16.2.14 VKP Žichlínek V na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK V v k.ú. Žichlínek

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 147

16.2.15 VKP Žichlínek VI na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK VI v k.ú. Žichlínek

Rastr PK (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 148

16.2.16 VKP Žichlínek VII na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK VII v k.ú. Žichlínek

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 149

16.2.17 VKP Žichlínek VIII na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK VIII v k.ú. Žichlínek

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 150

16.2.18 VKP Žichlínek IX na podkladu rastru s proložením DKM

VKP ŽICHLÍNEK IX v k.ú. Žichlínek

Rastr KN (s barevným vyznačením hranice VKP dle parcel z registrace) DKM 151

16.3 Fotodokumentace registrovaných VKP 16.3.1 VKP Alej k Zámečku Příloha č. 1: Stará fotografie zobrazující okolní krajinu Zámečku s alejemi (vpravo ve vrchní části)

Zdroj: BÖHM, J.,: Lanškroun. z fotoateliéru lanškrounského fotografa z 30. let 20. století. 105 strana.

Příloha č. 2: Stará fotografie cca z 30 let 20 stol. Cesta od zámečku lemovaná jírovci („Lanškrounská alej“)

Zdroj: Lanškrounsko. Lanškroun: Místní národní výbor, 5. strana.

152

Příloha č. 3: Cesta od zámečku lemovaná jírovci, dnes („Lanškrounská alej“)

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29.4. 2013

153

Příloha č. 4: Letecký snímek Aleje obepínající současnou zástavbu v lokalitě zámeček, stav v roce 2010

Zdroj: http://sdh.tatenice.cz/fotografie_obce/2010/letecke_foto_mfilipi/slides/letecke_foto_filipi_271.html (při dolním okraji „Lanškrounská alej“, naproti „Mírová alej“ a při pravém okraji „Zámecká alej“ přiléhající k lesnímu porostu)

Příloha č. 5: Letecký snímek Aleje obepínající současnou zástavbu v lokalitě zámeček, stav v roce 2010 (pozn. vlevo v obklopení porostů Nový zámek)

Zdroj: http://sdh.tatenice.cz/fotografie_obce/2010/letecke_foto_mfilipi/slides/letecke_foto_filipi_272.html

154

16.3.2 VKP Bendův rybník Příloha č. 6: Zrekonstruovaný Bendův rybník v zimním období

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 3. 2013

Příloha č. 7: Zrekonstruovaný Bendův rybník při napouštění

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

155

16.3.3 VKP Bývalý písník Příloha č. 8: Letecký snímek VKP v roce 2010 od západu (pozn. v levé části těleso železniční trati mezi Rudolticemi a Lanškrounem)

Zdroj: http://sdh.tatenice.cz/fotografie_obce/2010/letecke_foto_mfilipi/slides/letecke_foto_filipi_278.html

Příloha č. 9: Pohled od jihu na VKP Bývalý písník

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

156

16.3.4 VKP Šlajfront Příloha č. 10: Pohled od západu na VKP Šlajfront

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 10. 2012

Příloha č. 11: Jižní část VKP Šlajfront - v pozadí

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 10. 2012

157

16.3.5 VKP Žichlínek VKP Žichlínek I Příloha č. 12: Letecký snímek od severovýchodu na VKP Žichlínek I Rok 2007 - pohled při stavbě poldru Žichlínek (vlevo nahoře VKP)

Zdroj: http://www.obec-zichlinek.cz/cz/obec/fotogalerie/2007-9-17-poldr-2007

Příloha č. 13: Jižní pohled na VKP Žichlínek I

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 1. 4. 2013

158

Příloha č. 14: Letecký snímek od východu na VKP Žichlínek I Poldr Žichlínek (v roce 2010) s VKP v horní části nad meandrem řeky

Zdroj: http://sdh.tatenice.cz/fotografie_obce/2010/letecke_foto_mfilipi/slides/letecke_foto_filipi_013.html

Příloha č. 15: Letecký snímek na VKP Žichlínek I od severu - rok 2010 (VKP vlevo při okraji)

Zdroj: http://sdh.tatenice.cz/fotografie_obce/2010/letecke_foto_mfilipi/slides/letecke_foto_filipi_290.html

159

VKP Žichlínek II Příloha č. 16: Pohled na VKP od jihovýchodu

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 3. 2013

Příloha č. 17: Čejka chocholatá je zde častým návštěvníkem

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 3. 2013

160

VKP Žichlínek III Příloha č. 18: Letecký snímek od severozápadu na VKP III (vlevo dole)

Zdroj: http://sdh.tatenice.cz/fotografie_obce/2010/letecke_foto_mfilipi/slides/letecke_foto_filipi_292.html

Příloha č. 19: Letecký snímek od jihu Poldr Žichlínek v roce 2007 a většina VKP v obci

Zdroj: http://www.obec-zichlinek.cz/cz/obec/fotogalerie/2007-9-17-poldr-2007 (pozn. vlevo úplně nahoře VKP Žichlínek IX, pod ním uprostřed I, od něj napravo uprostřed III, nad ním zleva V, za ním VI, nad ním VIII a vedle nalevo VII)

161

Příloha č. 20: Pohled na VKP Žichlínek III od jihozápadu (pozn. foceno z ochranné hráze)

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

Příloha č. 21: Pohled na VKP od severu z místní komunikace Pozn. Foceno ze silnice směřující do obce Rychnov na Moravě (vlevo projíždějící vlak a za ním část poldru Žichlínek).

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

162

VKP Žichlínek IV Příloha č. 22: Pohled od východu na VKP Žichlínek IV

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

Příloha č. 23: Některé zastoupené druhy rostlin

psárka luční (Alopecurus pratensis)

řeřišnice luční (Cardamine pratensis)

Zdroj: Vlastní fotografie pořízené dne 29. 4. 2013

163

VKP Žichlínek V Příloha č. 24: Pohled od západu na VKP Žichlínek V

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

Příloha č. 25: Pohled od severozápadu na VKP Žichlínek V

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

164

VKP Žichlínek VI Příloha č. 26: Pohled od východu na VKP Žichlínek VI

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 3. 2013

Příloha č. 27: Pohled od jihu na VKP Žichlínek VI

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 3. 2013

165

VKP Žichlínek VII Příloha č. 28: Pohled od východu na VKP Žichlínek VII

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 3. 2013

Příloha č. 29: Pohled od západu na VKP Žichlínek VII

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

166

VKP Žichlínek VIII Příloha č. 30: Pohled od západu na VKP Žichlínek VIII

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 3. 2013

Příloha č. 31: Pohled od severu na VKP Žichlínek VIII

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

167

VKP Žichlínek IX Příloha č. 32: Pohled od jihovýchodu na VKP Žichlínek IX

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 20. 3. 2013

Příloha č. 33: Pohled od jihozápadu na VKP Žichlínek IX

Zdroj: Vlastní fotografie pořízená dne 29. 4. 2013

168