Prosinec
4
VÝZNAMNÉ A MEZINÁRODNÍ DNY – PROSINEC 1. 12. 2. 12. 2. 12. 3. 12. 5. 12. 7. 12. 9. 12. 10. 12. 11. 12. 11. 12. 11. 12. 18. 12. 20. 12. 29. 12.
Světový den AIDS Světový den počítačové gramotnosti Mezinárodní den boje za vymýcení otroctví Mezinárodní den zdravotně postižených Mezinárodní den dobrovolníků Mezinárodní den civilního letectva Mezinárodní den proti korupci Mezinárodní den lidských práv Světový den dětství Mezinárodní den hor Mezinárodní den solidarity s ženami a dětmi Afriky Mezinárodní den vystěhovalců Mezinárodní den lidské solidarity Mezinárodní den biologické rozmanitosti
PRANOSTIKY PRO MĚSÍC PROSINEC Studený prosinec - brzké jaro. Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich. Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní. Když prosinec bystří, po vánocích jiskří. Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti. Prosinec naleje a leden zavěje. Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly. Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou. Jaký prosinec, takové jaro. Jaký prosinec - takový červen. Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry. Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí. Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu. Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná. Po studeném prosinci bývá úrodný rok. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu. Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy. Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.¨
Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. S Vánoci souvisí doba adventní, která jim předchází a slouží jako příprava na slavnost. Vánoce patří (spolu s Velikonocemi) k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slavnost Narození Páně připadá tradičně na 25. prosince a Vánoce se v římskokatolické tradici slaví od jejího předvečera (večer 24. prosince) do svátku Křtu Páně. První záznamy oslav Vánoc křesťany pocházejí ze 4. století z Říma. V Česku a dalších zemích s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc na Štědrý den, 24. prosince, kdy je předvečer vánoční slavnosti. K Vánocům se pojí množství lidových tradic, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví. Ve 20. a 21. století jsou Vánoce v mnoha zemích vnímány převážně jako svátky pokoje, rodiny a lásky, který lidé slaví společně bez ohledu na své náboženské přesvědčení. ŠTĚDRÝ DEN Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr. VÁNOČNÍ A ŠTĚDROVEČERNÍ ZVYKY U stolu by měl sedět sudý počet lidí. Lichý počet přináší smůlu. Talíř navíc se na stůl o Štědrém dni dává pro nečekaného hosta.
Neodmítneme pohoštění žádné náhodné návštěvě, pocestnému, tulákovi nebo žebrákovi, zavítá-li k našemu prahu. Zároveň tím vyjadřujeme, že příbuzní, kteří navždy odešli, mají stále místo mezi námi. Přímo typický štědrovečerní pokrm je ryba. A nemusí to být jen klasický kapr. Ryba totiž charakterizuje Ježíše Krista. Vánoční stromeček – bez něj si neumíme Vánoce představit. Jmelí nosí štěstí tomu, kdo pod ním projde a tomu, kdo je jím obdarován. Kdo jsi jej koupí sám pro sebe, tomu štěstí nepřinese. Mezi pomalu mizící vánoční zvyk patří lití olova – dnes je tento materiál bohužel těžko sehnatelný. Mnohem raději lidé pouští lodičky ze skořápek ořechů. Lodičky se vytvoří z rozlousknutých slupek vlašských oříšků, do kterých se připevní male svíčičky. Zapálí se, vloží do velkého lavoru s vodou a nechají plout po hladině. Rozkrajování jablka – po skončení štědrovečerní večeře hlava rodiny překrojí jablko napříč. Obě poloviny pak ukáží, jak to bude s rodinou příští rok. Pokud jádra v jádřinci tvoří hezkou hvězdičku, všichni se příští rok sejdou ve zdraví. Mají-li ovšem jádra tvar kříže, někdo těžce onemocní nebo zemře. Šupiny - pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. K Vánocům patří také vánočka. Na Štědrý den byste měli snídat vánočku s mlékem nebo kakaem. Na Štědrý den nic nekupujeme, nepůjčujeme ani neprodáváme. Přineslo by nám to neštěstí. Cukroví - původ cukroví sahá pravděpodobně až do dob pohanství, kdy se připravovalo obřadní pečivo o zimním slunovratu. Původními tvary jsou měsíčky a kolečka s medem – připomínaly bohyni Měsíc (Luna) a boha Slunce. Vánoční čaj - jako vánoční čaj se vařil vývar z mladých borovicových ratolestí. Byl to velký zdroj vitamínu C.
Vánoce jsou, to je prima... Vánoce jsou, to je prima, skončil podzim, přišla zima v celé svojí bílé kráse a po roce uvidíme zase... Koho? Zlaté prasátko... Objeví se zakrátko. Zatím přejem krásné svátky a nový rok jako z pohádky.
Vánoce se slaví na mnoha místech po celém světě a to i tam, kde křesťanství nemá silnou tradici či stoupence; slaví se zvláště v Evropě, Americe, Austrálii, Africe a částečně i Asie. Samotná oslava Vánoc se však značně liší s ohledem na historické tradice či víru obyvatel. VÁNOCE V ANGLII, USA A KANADĚ
V Anglii a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno. V domácnostech nesmí chybět vánoční stromek, v USA je též oblíbené venkovní zdobení domů vánoční výzdobou, především osvětlením. Tradičním štědrovečerním pokrmem je nadívaný krocan, případně jiná drůbež. Podává se s pečenými bramborami, zeleninou a brusinkovou omáčkou. Tradičním dezertem je vánoční pudink. Dárky v anglosaských zemích roznáší starší mužská postava jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních, které jsou taženy soby.
VÁNOCE V BELGII
V Belgii děti prožívají více svátek Sv. Mikuláše než Vánoce. Tehdy totiž ty hodnější dostávají dárky od Sinterklaase (ve Vlámsku) nebo Saint Nicholase (ve Valonsku). Těm zlobivějším pak hrozí, že si je odnese Černý Petr, prý do Španělska. Vánoční svátky jsou tradičně zasvěceny spíše setkávání rodin a přátel namísto rozdávání dárků. V posledních letech však i Belgie podléhá komerčním vlivům a Santa Claus obvykle pod vánoční stromek či do punčoch zavěšených u krbu něco nadělí. K tradičním vánočním jídlům patří ryby, mořské plody a plněný krocan. Nejtypičtější pochoutkou vyhrazenou jen pro vánoční tabuli je sladké „vánoční poleno“ (kerststronk). Jedná se o měkkou, pěnovitou roládu naplněnou krémem a zvenčí ozdobenou čokoládou tak, že opravdu připomíná poleno.
VÁNOCE VE ŠVÉDSKU
Prvním vánočním svátkem je ve Švédsku 13. prosince Den sv. Lucie. Tento svátek se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za anděly a na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Typickou vánoční ozdobou je slaměná postavička kozla, ať už je v nadživotní velikosti nebo k zavěšení na stromeček, která se později na Tři krále hází do ohně. Hlavním chodem sváteční večeře je sušená treska s bílou omáčkou, dalším tradičním pokrmem je vörtbröt – kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají i vařené fazole se slaninou a cibulí nebo malé klobásky, kterým se říká julkorv. Po večeři přichází nadělovat dárky přihrblý dědeček Jultomten (Vánoční muž) za pomoci skřítků Julnissarů. Je zvykem na dárky místo jména obdarovaného napsat krátký verš charakterizující danou osobu, která se má podle toho o svůj dárek sama přihlásit. VÁNOCE V DÁNSKU
Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser . Můžou být různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé). Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Drobné dárečky a sladkosti se zavěšují na větve vánočního stromečku. Na Štědrý den lidé často chodí zapálit svíčku na hřbitov. Večer se rodina sejde u stolu, na kterém nesmí chybět husa, kachna, popřípadě vepřová pečeně s červeným zelím jako hlavní chod a dále pak opepřená treska s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, hnědé koláčky nebo horká rýže zalitá studeným mlékem. Speciálním dezertem je rýžový nákyp se zapečenou mandlí, jejíž nálezce dostane zvláštní dárek. Po večeři rodina přesune ke stromečku, kolem kterého tančí dokola držící se za ruce a zpívající koledy.
NÁZEV Slovo Vánoce pochází z německého Weinachten, to v doslovném překladu znamená svatá noc. První slabika „vá“ je ponecháním počátku německého „Wei“, dále se přiřadila druhá část slova „noc“, upraveno tedy na „noce“.
ADVENT Advent, to je doba, kdy každý očekává neděli, aby si mohl zapálit svíčku na slavnostním věnci. Ale v hlubším hledisku se jedná o dobu příprav na příchod Spasitele, během níž byl zaveden tvrdý půst. Půst jako takový znamenal dle Starého zákona pokání, vyjadřoval smutek za zesnulé. OBDAROVÁVÁNÍ Daruj dárek, daruješ tím část sebe… toto byla prvotní myšlenka obdarovávání o Vánocích, která se zrodila v době středověké. Dárek měl sloužit k upevnění mezilidských, především rodinných vztahů. Nejvzácnější byly dárky, které byly vlastnoručně vyrobeny, ty měly pro obdarovaného největší hodnotu. VÁNOČNÍ STOMEČEK Je pravdou, že úplně přesný původ jehličnatého vánočního stromečku, není úplně jistý, ale traduje se, že byl zvolen z toho důvodu, že propojuje 3 základní části světa. Jeho kořeny značí Peklo, kmen symbolizuje Očistec a jeho větve znamenají Nebe. Dalším důvodem, proč byl vybrán zrovna jehličnatý strom, byla skutečnost, že je věčně zelený, neopadavý, což má symbolizovat věčný život. JMELÍ Stojíte pod jmelím, musíte se políbit! Jmelí k Vánocům také neodmyslitelně patří. Již od pohanských dob je mu přisuzována magická moc. Tvrdí se, že pokud je doma zavěšeno jmelí, přináší do domova štěstí a lásku a ochraňuje proti zlým čarodějným silám a duchům. Dále se kouzelná moc zvyšuje, pokud jmelí nebylo zakoupeno, ale darováno. Také platí, že čím více kuliček bude jmelí mít, tím je jeho síla účinnější. A líbání pod jmelím se zrodilo z keltských pověr, které tvrdily, že jmelí zaručuje plodnost a udržuje pevný vztah zamilovaných právě kvůli lepivým kuličkám. SANTA CLAUS Tvrdí se, že postava Santa Clause byla inspirována biskupem Saint Nicholasem alias Svatým Mikulášem, který se narodil okolo 3. století našeho letopočtu v turecké obci Patara. Tento biskup byl známý pro své tajné peněžní dary chudým lidem. ZVUK ZVONEČKU Zvuk zvonků totiž v době pohanské sloužil k zahánění zlých duchů během dlouhých pozdně podzimních a zimních nocí. Později se zvuk zvonů začal spojovat s trochu jinou situací, byl využíván při oznamování důležitých událostí, především těch negativních, jako je hrozící nebezpečí při požáru nebo při oznamování úmrtí, přičemž tento zvyk se na některých českých vesnicích stále drží. Nicméně, zvony začaly oznamovat také oslavy nebo narození a postupem času se tato tradice přesunula právě až k Vánocům. Můžeme ještě dodat, že cinkání zvonečku se ke Štědrému dni dostalo plynule z toho důvodu, že vánoční koledníci sebou dříve nosili lehoučké zvonečky, aby lehkými, cinkavými tóny doplnili koledy, které zpívali.
ZROZENÍ SANTA CLAUSE Santa Claus nebyl v USA první… Původně si prý holandští osadníci už v 17. století přivezli do Nového světa tajemného muže jménem Sintaklaas, který dostal na starost právě vánoční dárky. Jeho příbuzným měl být svatý Nikolas – my ho známe jako svatého Mikuláše. Později se dlouho o distribuci vánočních dárků v USA staral Father Christmas a proti jeho činnosti nebyly žádné vážné námitky. Nikdo si u amerických soudů ani jiných institucí nestěžoval, a zdálo se, že tento dobromyslný a pro děti tajemný pán bude - podobně jako jeho kolegové přes vánoční dárky na světě - věčný. Zrození Santa Clause Jedna z několika verzí o zrození Santy Clause - ovšem ta nejvíce pravděpodobná a rozšířená je spojená s Coca Colou. Podle jiných zdrojů ale Santa Claus v době, kdy s ním přišla Coca Cola, už existoval. V každém případě gigantická nápojová společnost v souvislosti s velkou vánoční reklamní akcí představila v roce 1931 vousatého staříka silnější postavy. Měl na sobě červený plášť s bílým lemováním, červenou čepici s bílou bambulkou a jmenoval se Santa Claus. Děti přišli o svoji báječnou iluzi, firma a vzápětí i mnozí další vydělali báječné peníze. Bylo zřejmé, že Santa Claus bude peníze vydělávat každý rok, a tak původní nekomerční Father Christmas už neměl žádnou šanci. Santa Claus se postupně dostal do celého světa, a aby všechno stihnul, pořídil si létající saně, které táhne 9 sobů, vpředu vedených statným sobem Rudolfem.
Krásné a pohodové Vánoce a vše nejlepší v roce 2017 přejí redaktoři školního časopisu spolu s paní učitelkou Ganišinovou.
Složení české štědrovečerní večeře se v současné době už v mnoha domácnostech změnilo. Některá staročeská jídla nahrazujeme jinými, současnějšími. Klasická česká kuchyně má pro Štědrý den, ale i Boží hod, svátek sv. Štěpána a také Nový rok několik typických jídel. V současnosti se některá z nich už ale nepřipravují, nahradili jsme je jinými, která považujeme za moderní a současná. Místo rybí polévky vaříme hovězí vývar s játrovými knedlíčky, místo kapra smažíme řízky, štrúdl jsme vyměnili třeba za tiramisu … JÍDLA PRO ŠTĚDRÝ VEČER Klasická jídla na stůl pro Štědrý den a večer jsou vyzkoušená a měnit je není potřeba. Zde jsou základní recepty, z kterých si složíte tradiční vánoční menu. Všechny recepty jsou pro 4 osoby. Rybí polévka Suroviny:
3 rybí hlavy rybí jikry a mlíčí 1 mrkev 1 celer 1 kořenová petržel 1 cibule pepř a sůl máslo a mouka na jíšku housky
Postup: Očištěnou zeleninu, rybí hlavy, jikry a mlíčí necháme vařit v 1,5 litru vody přibližně 45 minut. Pak vše přecedíme, maso z rybích hlav, jikry, mlíčí a zeleninu nožem naškrábeme a dáme zpět do vývaru. Připravíme si světlou jíšku, polévku s ní zahustíme a necháme ještě krátce provařit. Housku nakrájíme na kostičky, které dozlatova osmažíme na rozpáleném másle a necháme na papírovém ubrousku okapat. Polévku servírujeme s usmaženými kostičkami housky a petrželovou natí.
Staročeský vánoční Kuba Suroviny:
400 g krup 100 g vepřového sádla 100 g sušených hub 1 cibule 1 česnek kmín, majoránka, pepř, sůl
Postup: Kroupy propláchneme ve studené vodě a dáme uvařit do osolené vody s kmínem. Sušené houby namočíme do vody. Cibuli oloupeme a najemno nasekáme, oloupané stroužky celého česneku prolisujeme. Uvařené kroupy slijeme. V hrnci rozehřejeme sádlo, krátce na něm osmahneme nakrájenou cibuli a okapané houby a vše promícháme s kroupami. Směs dochutíme majoránkou, pepřem a solí, dáme ji do vymazaného pekáče a přibližně 15 minut pečeme ve středně vyhřáté troubě. Vánoční kuba se podává s kyselými okurkami nebo zelím bez dalších příloh. Smažený kapr Suroviny:
1 kg kapr 4 vejce strouhanka hladká mouka sůl mléko olej na smažení
Postup: Rybu důkladně opláchneme studenou vodou, očistíme, vykostíme a naporcujeme na filety, které mírně osolíme a necháme přes noc v chladničce, naložené v mléku. Filety před obalováním otřeme a obalíme v klasickém trojobalu v pořadí mouka – vejce – strouhanka. Porce ryby opečeme do zlatova v rozpáleném oleji a pak je necháme krátce okapat na papírovém ubrousku nebo v sítu.
Bramborový salát Suroviny:
0,5 kg brambor 250 g sterilované kořenové zeleniny 50 g sterilovaného hrášku 1 cibule kyselé okurky 2 vejce majonéza plnotučná hořčice lák z kyselých okurek pepř a sůl
Postup: Omyté brambory uvaříme ve slupce, necháme je vychladnout, pak oloupeme a nakrájíme na kostičky. Vajíčka uvaříme natvrdo, ochladíme je, oloupeme a nakrájíme na kostičky. Cibuli oloupeme a najemno nasekáme. Kyselé okurky nakrájíme na malé kousky. V míse smícháme okapanou sterilovanou zeleninu a hrášek, přimícháme nakrájenou cibuli a kyselé okurky a nakrájená vajíčka. Pak do směsi přidáme nakrájené brambory. Z majonézy, hořčice a nálevu z okurek smícháme zálivku, kterou dochutíme pepřem a solí. Zálivku za stálého míchání přidáváme do salátu, až dosáhneme požadované hustoty. Jablečný závin s mandlemi Suroviny:
2 kg jablek 200 g listového těsta 50 g mandlí vaječný žloutek máslo 1 bal. vanilkového cukru 1 bal. skořicového cukru hladká mouka strouhanka
Postup: Listové těsto necháme rozmrazit. Jablka omyjeme, oloupeme a nakrájíme na malé kostičky, případně je nastrouháme. Nasekáme mandle a rozehřejeme máslo. Listové těsto rozválíme na pomoučené pracovní ploše, lehce ho potřeme rozpuštěným máslem a posypeme strouhankou. Z připravených jablek mírným tlakem vymačkáme
přebytečnou šťávu, rozprostřeme je na těsto, posypeme vanilkovým i skořicovým cukrem a nasekanými mandlemi. Plát těsta zabalíme a přendáme na pečící plech. Závin na povrchu potřeme rozšlehaným žloutkem a na několika místech ho propíchneme, aby při pečení nepraskal. Pečeme ho v troubě při teplotě 160 až 180° Celsia 30 až 40 minut. Závin servírujeme nakrájený a posypaný moučkovým cukrem. JÍDLA PRO DALŠÍ VÁNOČNÍ DNY Vánoce nejsou jen na Štědrý den a česká kuchyně samozřejmě nezapomíná ani na ostatní sváteční dny. Boží hod Boží hod, nebo také svátek Narození Páně - 25. prosinec - je většinou věnován návštěvám příbuzných, přátel a známých a mělo by se opravdu hodovat. Podávaná jídla se liší podle krajů i rodinných zvyklostí, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je to ale většinou tradiční svíčková s houskovým knedlíkem nebo vepřová pečeně, případně šunka. Svátek svatého Štěpána Svatý Štěpán má svátek 26. prosince a v tento den se chodilo - a někde na vsi ještě chodí - na koledu. Na Valašsku se podle tradice pečou žitné koláčky s medem, ale ve většině domácností se od dávných dob servíruje pečená husa nebo kachna, bramborové knedlíky a zelí. Silvestr a Nový rok V dřívějších časech se Silvestr ani Nový rok neoslavovali tak, jako v současnosti. Pověry o čočce, hrachu nebo rýži a bohatství v dalším roce z dávných časů nepochází, jsou poměrně nové. Oběd, večeře ani občerstvení na tyto dny vlastně žádnou tradici nemá a záleží jen na naší fantazii, co si připravíme.
Více na milujivanoce.cz
VÁNOČNÍ LUŠTĚNÍ KŘÍŽOVEK
NAJDI 5 ROZDÍLŮ
NAŠE MOCNÁ PLANETA – NEJVYŠŠÍ, NEJTEPLEJŠÍ, NEJHLUBŠÍ, NEJRYCHLEJŠÍ
Zjistěte, jste – li nejchytřejší a rozpoznáte pravdu o nejvyšších, nejhlubších, nejdelších, nejrychlejších, nejteplejších, nejstudenějších a nejsušších věcech na naší planetě. Zaškrtni PRAVDA nebo LEŽ. FAKTA
1. Mount Everest je nejvyšší hora planety. 2. Množství vody protékající každou hodinu Viktoriinými vodopády by spláchlo pět milionů toalet. 3. Nejvyšší newyorská budova Empire State Building by zaplnila nejhlubší oceánský příkop. 4. Nejrychlejší ledovec se každoročně posune o 12 600 metrů. 5. Na nejteplejším místě na Zemi je průměrná roční teplota 35 °C. 6. Vůbec nejnižší teplota byla zaznamenána na severním pólu. 7. Nejsušším místem na Zemi je poušť Sahara.
PRAVDA
LEŽ
o o
o o
o
o
o o
o o
o o
o o
A) APLIKACE, KAMNA, KAŠTAN, KNÍŽKA, KONĚ, KRÁLOVNA, MANKA, NUDA, PÍSNĚ, PODDANÝ, PODKONÍ, PŘÍZVUK, ŘÍKADLO, ŘÍKANKA, SEKUNDANT, SLOUP, ŠTĚNĚ, ŠPAČEK, TALISMAN, VÁNICE, VNUCI, VÝKŘIK B) HEJNO, KAMERA, KANÁREK, KLÁDA, KLÍCKA, KMÍNEK, KONIPAS, KVĚTEN, NENASYTA, NETŘESK, PÍRKO, PUMPA, SLÍPKA, STROMY, TLAPKA, ZÁZRAKY, ZOBÁČEK, ZPĚVÁK
NAŠE MOCNÁ ZEMĚ – NEJVYŠŠÍ, NEJTEPLEJŠÍ, NEJHLUBŠÍ, NEJRYCHLEJŠÍ MOUNT EVEREST JE NEJVYŠŠÍ HORA PLANETY - LEŽ
S výškou 8850 metrů je Mount Everest nejvyšší hora nad hladinou moře, ale vezmeme – li v úvahu i hory, které jsou částečně pod vodou, pod mořem, je havajská Mauna Kea s 10 205 metry mnohem vyšší. Nad mořskou hladinou je přitom vidět pouhých 4205 metrů. MONOŽSTVÍ VODY PROTÉKAJÍCÍ KAŽDOU HODINU VIKTORIINÝMI VODOPÁDY BY SPLÁCHLO PĚT MILIONŮ ZÁCHODŮ - PRAVDA Viktoriiny vodopády na řece Zambezi v Africe jsou 108 metrů vysoké a 1708 metrů široké. Nejsou nejvyšší na světě, ale voda, která jimi protéká, vytváří největší padající vodní stěnu na světě. Voda burácející vodopády by spláchla 83 692 toalet za sekundu, tedy pět milionů za hodinu. EMPIRE STATA BUILDING BY ZAPLNIL NEJHLUBŠÍ OCEÁNSKÝ PŘÍKOP - LEŽ Mariánský příkop v Tichém oceánu je podle vědců nejhlubším místem na Zemi. Jeho součástí je prohlubeň Challenger, jejíž dno se nachází neuvěřitelných 10 923 metrů pod mořskou hladinou. Je tak hluboká, že by bylo potřeba postavit na sebe téměř 29 mrakodrapů vysokých jako Empire State Building, aby dosáhly ke hladině. NEJRYCHLEŠÍ LEDOVEC SE KAŽDÝ ROK POSUNE O 12 600 METRŮ - PRAVDA Ledovec je mohutná plocha, která se vyvářela tisíce let, kdy padal sníh, který se stlačoval v obrovskou masu. Pouhá velikost a hmotnost umožňuje ledovci klouzat dolů jako velice pomalá řeka. V roce 2003 změřili vědci rychlost nejrychleji se pohybujícího ledovce Jakobshavn v Grónsku – 12 600 metrů ročně. Tam, kde se ledovec dostane k moři, často praskne a odpadlé kusy spadnou do moře jako plouvoucí kry. Až ledovce a plující kry roztají, uvolněná voda zvedne hladiny moří. Mnozí vědci věří, že globální oteplování zvyšuje rychlost pohybu ledovců a jejich tání. NA NEJTEPLEJŠÍM MÍSTĚ NA ZEMI JE PRŮMĚRNÁ ROČNÍ TEPLOTA 35 °C - PRAVDA Danaklinská proláklina je poušť v Etiopii a nejteplejší místo na Zemi. Je to oblast s bouřlivou sopečnou aktivitou, kde se teplá jara spojují se smrdutým bubláním síry páchnoucí po zkažených vejcích. Průměrná teplota je zde 35 °C. Vůbec nejvyšší jednorázově naměřenou teplotou však bylo 57,8 °C v libyjské poušti Al Azízíja. VŮBEC NEJNIŽŠÍ TEPLOTA BYLA ZAZNAMENÁNA NA SEVERNÍM PÓLU - LEŽ Antarktida je mnohem chladnější než severní pól: 21. července 1983nzde ruském výzkumné středisko stanice Vostok zaznamenalo rekordní mráz -89 °C. Zimní teploty v Antarktidě bývají mnohem nižší, protože má vyšší nadmořskou výšku než severní pól. NEJSUŠŠÍM MÍSTEM NA ZEMI JE POUŠŤ SAHARA - LEŽ Nejsušším místem na světě je poušť Atacama v Jižní Americe. Měření prokázala, že v některých jejích částech nepršelo déle než 20 milionů let. Navzdory tomuto rekordnímu suchu leží Atacama paradoxně v blízkosti Tichého oceánu, největší vodní plochy světa.
Vytiskni si obrázek, vybarvi a naposledy slep dohromady a vznikne ti Santa.
Vyrob si doma vlastní zimní výzdobu nebo si ozdob okna. Tím ti čekání na Ježíška určitě rychleji uteče! Inspiruj se v našem časopisu!
Plavecký výcvik ve třídě 3.B
