Zemědělství
Význam zemědělství a podmínky vývoje • zajišťuje výživu obyvatel a poskytuje suroviny pro průmysl • v méně rozvinutých státech zaměstnává až 60 % obyvatel • v průmyslově vyspělých je zaměstnanost do 30 % obyvatel zemědělská výroba je těsně spjata s přírodními podmínkami • nejvýznamnější z nich jsou – podnebí – půda – poloha (množství světla a tepla ze Slunce)
• Pro chov dobytka a pěstování kulturních rostlin je nejvhodnější oblast stepí a savan • Nejmenší užitek naopak poskytují tundry • Z 3,4 ha plochy souše připadající na 1 obyvatele tvoří obdělaná zemědělská půda jen 0,4 ha.
Základní zemědělské systémy • Podle intenzity zemědělské výroby dělíme systémy na – extenzivní • užívá se v oblastech přirozeně úrodných, teprve odnedávna obdělávaných • při malé lidnatosti je nadbytek půdy • výnosy jsou nižší, je rentabilní pouze na velkých plochách • jsou to např. celiny v asijské části Ruska, prérie v USA, Kanadě, pampy v Argentině – intenzivní • vyznačuje se velkou potřebou lidské práce, vyžaduje i značné investice do technologií • uplatňuje se na malých plochách v hustě obydlených oblastech nebo ve speciálních zemědělských odvětvích • typické je „příměstské zemědělství“ a ze států např. Holandsko, Belgie, Dánsko
Plantážní hospodářství • Zvláštním typem rostlinné výroby v tropických a subtropických oblastech je plantážní hospodářství. • Jeho význačným rysem je zaměření na jednu nebo několik málo rostlinných kultur pěstovaných pro trh • Vyskytuje se v jižních státech USA, v Mexiku, Střední Americe, v Indii, v Indonésii
Rostlinná výroba • neolitická revoluce (ml. doba kamenná) • nejstarší civilizace založeny na pěstování obilnin – Evropa – pšenice, ječmen – Asie – proso, rýže – Inkové, Mayové, Aztékové – kukuřice
• dochází ke šlechtění rostlina a zkvalitňování péče o půdu
hák
ruchadlo bratranců Veverkových
Nejdůležitější plodiny • • • • • • • • • • • •
obilniny (zrniny) hlíznaté rostliny rostliny pro výrobu cukru olejniny textilní rostliny průmyslové rostliny pochutiny narkotika koření léčivé rostliny ovoce a zelenina květiny
Obilniny • dříve se pěstovaly hlavně v mírném a subtropickém pásu, dnes se „obilní hranice“ posunula více na sever • rýže – – – –
90 % rýžovišť je v Asii (monzunové a subtropické oblasti) největšími producenty jsou Čína a Indie asijské státy - spotřeba na místě (ne export) na ostatních kontinentech se rýže pěstuje např. v Latinské Americe, jižní státy USA, Itálie, Španělsko – největšími vývozci jsou Brazílie, Mexiko, USA, Vietnam
• žito – kromě Evropy není pěstování příliš rozšířeno – je odolné proti suchu a méně náročné na kvalitu půdy – v evropské části Ruska je hlavním chlebovým obilím
kukuřice pšenice
• kukuřice –je jediné obilí pocházející z Ameriky –teprve po příchodu Evropanů se rozšířila do dalších oblastí –vyžaduje hojnost vláhy a tepla v době zrání –největší kukuřičná pásma jsou v USA, Mexiku, Argentině a v Číně –hojně se pěstuje i v Evropě - ve Francii, na Ukrajině –evropské státy využívají kukuřici především jako krmivo pro hospodářská zvířata
• pšenice –je „světovým“ obilím – rozšířeno ve všech obydlených kontinentech (Asie – Turecko, Indie, Irák, S Amerika – USA, Kanada, J Amerika – Argentina (pampy), Austrálie)
• oves
oves ječmen
–patří k méně náročným obilninám –pěstuje se především v SZ části Evropy, v oblasti Velkých jezer v USA, na Urale i Sibiři v Rusku
• ječmen –je jednou z nejstarších obilnin –dlouhou dobu byl základní chlebovou surovinou ve Středomoří, ale pronikl i na sever díky tomu, že má krátké vegetačnímu období –pěstuje se ve všech světadílech –kvalitní „sladovnický“ ječmen slouží při výrobě piva
• proso a pohanka – dávají pouze malý výnos – jsou však odolné proti suchu a mají krátké vegetační období, takže mají význam pro výživu obyvatelstva suchých oblastí – Mongolsko, Sibiř
kukuřice
oves
pšenice
žito
ječmen
rýže
proso
a
pohanka
Hlíznaté rostliny • maniok – jsou důležité pro obživu obyvatel především rozvojových států v tropické a subtropické oblasti – Afrika, Latinská Amerika, Indonésie
• jamy – pěstuje se výhradně v afrických tropických zemích (90 % Nigérie)
• batáty – nejznámější a nejvýznamnější hlíznatá plodina mimo Evropu – má široké rozšíření – od tropického pásu až po jižní části pásu mírného – 1. Čína, 2. Nigérie, 3.Brazílie
• brambory – pocházejí z andské oblasti, do Evropy se dostaly v 16. století, hojně se rozšířily na konci 18. století, kdy byly potřeba levné potraviny pro rychle se rozvíjející průmysl – další výhodou je nenáročnost na kvalitu půdy a klima, takže se hojně pěstuje i v horských oblastech mírného pásu a v subpolárním podnebí – oproti obilí má však nižší výživnost (obsahuje 21% škrobu a 74 % vody) – nejlépe se jim daří v lehkých písčitých půdách, je-li dostatek srážek – 85 % brambor se vypěstuje v Evropě (Rusko, Ukrajina, Polsko, Německo, Francie) a velké množství se pěstuje také v USA – z několika tisíc druhů rozeznáváme odrůdy vhodné pro konzum, dále krmné brambory a průmyslové b. pro výrobu škrobu
maniok
jamy
batáty
brambory
Rostliny pro výrobu cukru • cukrová třtina – – – –
je tropická tráva původem z Bengálska se sladkou dření 70 % veškerého vyrobeného cukru je z cukrové třtiny z asijských zemí se rozšířila hlavně do Latinské Ameriky největšími producenty jsou • Brazílie, Kuba, Mexiko 40 % • Indie, Čína, Pákistán, Filipíny 40 %
• řepa cukrovka – vyžaduje mírné, teplé podnebí, dostatek srážek a kvalitní půdu (černozemě, hnědozemě) – rozvoj pěstování zapříčinily napoleonské války, kdy blokáda evropských přístavů znemožnila dovoz cukrové třtiny ze zámoří – evropské státy vypěstují 80 % světové produkce (Rusko, Ukrajina, Francie, Německo, Polsko) – výhodou je i možnost využití chrástu a zbytků po zpracování jako krmiva pro hovězí dobytek
cukrová řepa a cukrová třtina
Olejniny • narozdíl od živočišných tuků neobsahují rostlinné tuky cholesterol a stále častěji tak v potravinářství nahrazují živočišné oleje • 80 % produkce tuků se používá pro potravinářské účely, zbylých 20 % pro průmyslovou výrobu a jako krmivo • slunečnice – nejkvalitnější olejnatá rostlina mírného pásu (rozšířena v Evropě, zejména v Rusku) • sója – největšími producenty jsou USA a Čína, největším dovozcem jsou evropské státy • podzemnice olejná (arašídy, buráky) – pochází z Brazílie, příbuzná našich luštěnin, její plody se po odkvětu zavrtávají do země; nejvíce se pěstuje v Indii, Africe (Nigérie, JAR, Senegal, Zair) a v Číně • olivovník – typický pro středomořské země (Španělsko, Itálie, Řecko) • bavlníkové semeno – zdroj oleje v bavlnářských oblastech (především Asie, S a J Amerika), 90 % vývozu pochází ze Severní Ameriky
Textilní rostliny • přírodní vlákna lze rozdělit podle toho, ze které části rostliny pocházejí – vlákna plodů – bavlník, kapok, kokosová vlákna (koir) – vlákna lýková – len, konopí, juta, kenaf – listová vlákna – sisal, vlákna z banánu vláknitého (abaka) • bavlna • jutovník • kenaf • sisalské konopí • manilské konopí (abaka) • ramie (rhea – čínská tráva) • kapok • koir • len • konopí
bavlna • byla využívána už před 5000 lety • v Evropě byla neznámá až do pozdního středověku • v 19. století byla obsažena dokonce až 80 % textilií • nejvýznamnější z dnes pěstovaných textilních plodin • vlákna bavlny jsou v současnosti přítomna v 50 % vyráběných textilií (velkou konkurencí jsou umělé textilie) • Čína, USA, Pákistán, Indie, Uzbekistán
jutovník (agáve sisalová) • jižní Asie • výroba hrubých tkanin (pytloviny, plachet, koberců) • 40 % Bangladéš
kenaf • produkuje a spotřebovává se především v asijských zemích • 2/3 produkce - Thajsko
sisalské konopí (bílý sisal) • získává se z různých druhů agáve • pěstuje se především v Mexiku na Yucatánu • největším spotřebitelem jsou USA • využívá se k výrobě lan, provazů, plachtoviny a papíru
manilské konopí (abaka) • vyrábí se z listových pochev banánu vláknitého • v chladnu a vlhku však brzy ztrácí ohebnost a hnije, takže se používají na výrobu provazů jen pro teplé kraje • největšími producenty jsou Filipíny
ramie (rhea) • pevné a jemné přadivo • vyrábí se z vláken kopřivovité rostliny pocházející ze Střední Ameriky • největší množství vyrobí Čína – lehké, trvanlivé letní látky •
kapok • vlákna obalující plod kapokového stromu • užití v čalounictví • Jáva, Filipíny
koir • hrubá vlákna kokosového ořechu • zpravidla se zpracovávají jako surovina pro výrobu kartáčů, koberců a lan • největší výrobce je Srí Lanka
len • vlákna se vyrábějí z lýkových vláken • vyžaduje spíše chladné a vlhké podnebí • proto se vždy pěstoval v horských krajích mírného pásu a přímořských oblastech • největší produkce - Rusko
konopí • textilní rostlina mírného pásu • pochází z asijských stepí • vyžaduje vlhkou půdu a hojnost srážek jako len, ale půda musí být úrodná • vlákna jsou trvanlivá, hrubá a hodí se k výrobě lan a provazů
Ostatní průmyslové plodiny • chmel – vytrvalá popínavá rostlina – obsahuje lupulin – důležitý pro výrobu piva (dává mu hořkou chuť) – je uváděno, že chmel vykazuje zklidňující spánek navozující účinek a působí místně proti baktériím. Tradičně je užívám při bolestech nervového původu, nespavosti a podrážděnosti – na Evropu připadá 70 % produkce (Německo, Polsko, ČR, Velká Británie), na USA a Kanadu 20 % – v poslední době se rozšiřuje jeho pěstování v Austrálii a Japonsku
• kaučuk – je ztuhlá mléčná šťáva z kaučukovníku – původem je z Brazílie – s nástupem automobilismu se díky svým vlastnostem stal významnou surovinou v automobilovém průmyslu (výroba pneumatik) – nyní 90 % produkce pochází z JV Asie (Malajsie, Indonésie) – největšími odběrateli jsou Japonsko, Z Evropa a Kanada – své významné postavení si udržel i po vynálezu syntetického kaučuku po 2. sv. válce
chmel
kaučukovník
Pochutiny • káva – – – – –
je plod stromovitých nebo keřovitých kávovníků pochází pravděpodobně Etiopie kávovník plodí asi 20 let a z jednoho stromku je asi 1 kg za rok pražením ztrácí vodu a cukr se mění v karamel (zrno hnědne) největším producentem byla před 2.sv. válkou Jižní Amerika (Brazílie, Kolumbie), nyní vzrůstá podíl afrických zemí na 20 – 30 % (Pobřeží slonoviny, Angola) – kávovník liberský • pěstuje se v nížinách – Guinea, Angola, Uganda • dává jednu sklizeň ročně • plody jsou velké, ale málo aromatické • lépe vzdoruje škůdcům – kávovník arabský • daří se mu v horských oblastech tropů • je náročný na kvalitní půdu, v době sklizně potřebuje sucho
kávovník arabský
kávovník liberský
• kakao • získává se z plodu kakaovníku • je to strom nížinatých tropů, který vyžaduje hojné srážky, vysokou teplotu (roční průměr kolem 200C) • pochází z Mexika a obyvatelé jej nazývali chocolatl • Španělští dobyvatelé přispěli k jeho rozšíření do ostatních částí světa • dnes je největším producentem Afrika (Ghana, Nigérie, Pobřeží slonoviny) • největšími odběrateli jsou USA, Nizozemsko, Švýcarsko
• čaj • jsou lístky keře – čajovníku – pocházejícího z monzunových oblastí • čaj indický (ásámský) • nesnáší mráz a velké teplotní rozdíly • má větší listy, zraje rychleji a lístky mohou být častěji trhány • čaj čínský • snese i mírnější mrazíky, ale vyžaduje hojné a rovnoměrné srážky • daří se mu nejlépe na horských svazích chráněných před větrem
kakaovník
čajovník čínský
čajovník čínský
čajovník indický
Narkotika -jedná se o plodiny, které ovlivňují fyziologii i psychiku člověka a rychle se u uživatelů buduje závislost, která negativně ovlivňuje zdraví člověka i jeho sociální zázemí (rodina, práce,...) - s výjimkou tabáku je obchod s narkotiky nelegální - pěstováním narkotik ve velkém se zabývají především obyvatelé rozvojových států, pro které představují jediný zdroj obživy
• tabák
– mírné narkotikum původem z Ameriky – obsahuje nikotin, který krátkodobě stimuluje činnost srdce a rozšiřuje žíly a tepny – obsahuje také látky, které mohou vyvolat rakovinu – největšími spotřebiteli jsou USA a západoevropské země – největší produkční oblasti jsou • • • •
Asie – Čína, Indie, Japonsko USA 20 % Latinská Amerika (Brazílie) Afrika 10 %
45 % 10 %
tabák
•opium • vyrábí se z mléčné – na vzduchu tuhnoucí – šťávy nezralých makovic máku setého • jako narkotikum je známe už od starověku • jeho pěstování je rozšířeno především v Indii
•hašiš • vyrábí se z orientálních druhů konopí (především indického) • pro svou hořkou chuť se míchá s různými kořennými a sladkými přísadami a žvýká se • pro konzum v hospodářsky vyspělých státech se vyrábí marihuana
•kokain • vyrábí se z listů Erythroxylon coca • pochází z Jižní Ameriky • pěstuje se také v Indonésii, na Srí Lance a v Indii
hašiš
opium
Erythroxylon coca
Léčivé rostliny • chinovník • kafrovník
cinchona pubescens
kafrovník Cinnamomum camphora
Koření • pepř – sušené bobule keře pepřovníku – pochází z Indie – ¾ produkce pochází z Malajského poloostrova, Filipín a Indonésie – do obchodu se dostávají hlavně bílý a černý pepř
• vanilka – jsou sušené tobolky tropického vanilovníku – pochází z Jižní Ameriky a Mexika – nejvíce vanilky dodává Madagaskar
pepřovník černý (Piper nigrum)
vanilovník (Vanilla planifolia)
• skořice • sušená kůra skořicovníku (odlupuje se po 3 letech) • největší rozšíření je v Srí Lance • původně se sbírala kůra stromů divoce rostoucích, dnes se pěstují křovité druhy na plantážích • největším odběratelem je Velká Británie
• paprika • jediný druh koření, který se z původní oblasti tropů (Střední a Jižní Ameriky) rozšířil i do subtropů a mírného pásu
• pěstuje se v Evropě (Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Francie) a také v USA • v zemích mírného pásu jsou oblíbeny další druhy koření, které se většinou pěstují a spotřebují přímo na místě – česnek, kmín, křen, hořčice
skořice (Cinnamomum aromaticum)
paprika
Ovoce a zelenina • pro svůj obsah cukru, minerálních solí a vitamínů jsou důležitým doplňkem výživy • při dovozu se výrazně snižuje kvalita a předmětem světového obchodu jsou tak jen nejodolnější druhy • v exportu mají největší podíl banány a citrusy • největšími odběrateli jsou evropské státy
• banány – pěstují se v tropech JV Asie, Latinské Ameriky a Afriky – v tropech nahrazují zeleninu i ovoce – na export se trhají nezralé a dozrávají až během přepravy – 90 % exportních banánů pochází z Latinské Ameriky
• pomeranče a citróny – pocházejí z monzunové Asie, ale rozšířily se i v ostatních světadílech s obdobným podnebím – první v produkci jsou USA (Florida, Kalifornie) – Evropa kryje svoji spotřebu ze zemí kolem Středozemního moře (Španělsko, Itálie, Maroko, Alžír)
• ananas • pochází z Mexika a severní Brazílie • rozšířil se i do Číny, Indonésie a na Filipíny, kde se nyní pěstuje 40 % světové produkce • na země Latinské Ameriky připadá asi 30 % • Hawai a Florida dodává asi 20 % množství
• vinná réva • pochází ze zakavkazských krajů a Podunají • z Evropy se rozšířila do celého světa • potřebuje teplé a slunné léto a podzim (nejsevernější oblasti pěstování v Evropě je Porýní v Německu a Mělnicko) • nejlépe se jí daří na svazích orientovaných k jihu a západu na sopečných a vápencových půdách • až 90 % se zpracovává na víno • Evropa vyprodukuje 64 % vína (Itálie, Francie, Španělsko) • Řecko a Turecko dominují v produkci rozinek
• jablka • ze všech druhů ovoce mírného pásu se nejvíce vyvážejí • v Evropě se pěstují nejvíce ve Francii • z mimoevropských zemí mají velkou produkci USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland
• zelenina • pěstuje se především v okolí velkých měst, protože dlouhou dopravou ztrácí hodnotu • konzumuje se přímo v produkčních oblastech • rajčata, okurky, hlávkový salát, květák, kedlubny
Květiny • orchideje – vyvážejí se z pralesů V Indie a tropické Ameriky
• růže – pěstují se také pro výrobu olejů a substancí – růžový olej se vyrábí především v Íránu a Bulharsku
• tulipány a hyacinty – největším vývozcem je Nizozemsko
• sakury, magnólie, kosatce, chryzantémy – pěstují se ve sklenících a sbírají se ve volné přírodě především v JV Asii (Čína, Japonsko, Indie)
magnólie
sakura