Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012
1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů před námi poznalo vliv statkových hnojiv na přírůstek ryb. Připomeňme si citát J. Šusty „Rybníky návesné a rybníky při dvořích ležící, kde přítok hnojnice jest pravidelný …vykazují na 1 ha 200 – 400 kg ročního přírůstku kaprového při mladé rybě“. Současný chov ryb v rybnících podléhá tlaku vodoprávních orgánů, který směřuje k zajišťování žádoucí čistoty rybničních vod s cílem: -zadržování a využívání zásob živin v rybnících a z povodí rybníků a jejich přeměny do biomasy ryb, - omezování hnojení rybníků, které ve své podstatě zajišťuje „výživu rybniční biocenózy“. Hnojení rybníků sleduje zvyšování přírůstku ryb, zatímco výživa rybniční biocenózy kontroluje kromě přírůstku ryb také přeměnu živin do biomasy ryb, bilanci živin v rybníku a jejich vliv na povodí.
Výživa rybniční biocenózy (obdoba výživy rostlin v rostlinné výrobě) spočívá v zajištění -optimálního poměru živin (mezi které v rybníkářství počítáme i C) tj. 106 C : 16 N : 1 P (Füllner,G.2000) , pro rozvoj primární produkce,
-kontroly přeměny živin a to především důležitého cP (celkového fosforu) na biomasu ryb tak, aby přísun cP organickými hnojivy a krmivy byl co nejvíce vytěžen přírůstkem ryb a neodcházel odtékající vodou z rybníků níže do povodí (cP způsobuje tvorbu sinic) Knösche,R. a kol.,1998),
-doprovodných efektů mikroflóry animálních hnojiv jako zdroje výživy zooplanktonu v širším pojetí potravních organizmů ryb a zintenzivnění mikrobiálních pochodů ve vodním prostředí (Schäperclaus,W.,Lukowicz,M.-1998), Tato kriteria jsou koordinujícím faktorem pro připravovanou právní normu a to vyhlášku k §39 vodního zákona č.254/01 Sb. o používání krmiv a hnojiv (závadných látek) pro chov ryb v rybnících.
.
Vodohospodáři vytýkají rybářům, že např. do Orlíku ročně vypouští z rybníků řádově desítky tun čistých živin P (výpočtem 49 – 53 t č.ž.P, AVČR,v.v.i., HBÚ Č. Budějovice, 2010), je tím ohroženo obecné užívání vody. V důsledku toho navrhují orgánům (MZe a MŽP ČR) snížit produkci ryb v rybnících a kompenzovat ji finančními náhradami (dotacemi), aniž zvažují dopady útlumu produkce na samotný obor rybářství. Vyžadují omezit přikrmování obsádek obilovinami, protože P vázaný v rostlinných bílkovinách obilovin je kaprem velmi málo stravitelný – na 25-28 % (na rozdíl od P v přirozené potravě) a je proto recipročně ze 7275 % vylučován do prostředí (Steffens,W., 1985). (podle tabulek US NRC pro výživu ryb -1993) je využití cP kaprem na 25 %).
-vyšší retenci fosforu z obilovin uvádí Jirásek et. al. 2005 a to ve výši až 32 %. -stravitelnost cP rostlinného původu je podle Steffense,W.1985, ovlivňována řadou faktorů od teploty a okysličení vody počínaje, podílem přirozené potravy, obsahem tuků v potravě a fází růstu kapra konče.
2. Pracovní postup Cílem této práce je především hledání vztahu mezi spotřebou organických hnojiv a jejich přeměnou na přírůstek ryb. S přírůstkem ryb souvisí vytěžení cP výlovem. Byla sledována účinnost aplikace pevných a tekutých stájových hnojiv v rybnících Třeboň na sádkách Šaloun, Rybářství Jindřichův Hradec, na Školním pokusnictví SRTŠ Vodňany a některých rybnících města Vodňany.
Vedle základních ukazatelů kvality vody zejména obsahu kyslíku, organických látek, dusíku a fosforu, byl dále sledován bakterioplankton, obsah chlorofylu a produkce kyslíku jako ukazatel intenzity fotosyntetické asimilace (na Šalouně) a zdravotní stav ryb.
Pokusy ve Vodňanech sloužily vedle organického hnojení také k ověření účinnosti vápnění rybníků, koloběhu vápníku a bilance jeho úbytku výlovem rybníků
3. Výsledky Na 8 sádkách areálu byla ověřována aplikace prasečí kejdy ve 3 rovnoměrně rozdělených dávkách (v pol. dubna, května a června). Sádky jako pokusné zemní rybníčky neprotékaly a byly nasazeny 30 ks K2 o celkové počáteční hmotnosti 10,6 kg (tj, 750 K2 . ha-1 = 265 kg.ha-1), obsádky nebyly přikrmovány. Tabulka č.1. výsledky pokusů hnojení kejdou - Šaloun Sádka č.1
Sádka č.2
Sádka č.3
Sádka č.4
Sádka č.5
Sádka č..6
Sádka č.7
Sádka č.8
obs. K2.ha-1
750
750
0
750
750
0
750
0
obs. Kg.ha-1
265
265
0
265
265
0
265
0
Sp.kejdy t/ha
30
30
30
15
15
15
0
0
výlov ks.ha-1
350
250
0
675
725
0
650
0
Hmotn. g.ks-1
632
751
0
1060
828
0
642
0
Přír. kg.ha-1
-44
-77
0
450,5
335,3
0
152,3
0
BSK5, x¯ 10n
7,44
9,38
5,5
9,14
8,0
5,6
6,1
5,08
chlorofyl µg.l-1
149,9
168,5
15,6
114,4
115,4
19,8
48,0
16,7
prod.02mg.dm2
101,1
105,0
12,3
90,5
105,0
10,9
44,9
8,5
ukazatel
Graf 1. Vliv organického hnojení Vliv aplikace kejdy v době vegetace na přírůstek ryb a kvalitu vody - chlorofyl, produkce kyslíku, N celkový a BSK5, průměry (Hartman P.1973)
500
400
300
Spotř. kejdy v hl.ha-1 Přírůstek kg.ha-1 obsah chlorofylu a v µg.l-1,
200
Produkce O2 v mg.dm-2,
N-celk. mg.l-1, 100
BSK5 v mgO2.l-1, 9,38
7,44
9,14
5,5
8,08
6,1
5,06
5,08
0 Sádka č.1
-100
-200
č.2
č.3
č. 4
č.5
č.6
č.7
č.8
samotné organické hnojení působilo
pozitivně (r=0,6329) na přirozený přírůstek ryb. Organické hnojení s vápněním se projevovalo kauzální závislostí – korelací (r=0,665 ; r. 1990), Hartman,P.1992, Tabulka č. 2 údaje o přírůstku ryb na rybnících J. Hradec,Třeboň a pokusnictví Rybářské školy Vodňany po aplikaci různých dávek převážně pevných organických hnojiv Rybník Vnos cP Přírůst.ryb bez Přír. hnojením výnos cP z přemena cP z org.hnoj. na sádka g.ha-1 přikrm.kg.ha-1 kg.ha-1 org.hn. přír. ryb % v g.ha-1
Konračský
2010
381
171
1436
71
Vosecký
3983
505
295
2478
62
Stojčín
4586
514
254
2134
47
Krčín
1603
397
152
1277
80
Stojčín (72)
1188
402
142
1193
100
Sádka č.3 V/89
3000
545
235
1974
66
Sádka č.6 V/89
3000
446
136
1142
38
Prostřední V/89
3000
471
161
1352
45
Kačírek V/89
1140
423
113
949
83
Sádka č.6 V/90
3000
572
262
2201
73
Kačírek V/90
2290
508
198
1633
73
Loviště V /90
1980
494
184
1546
78
Z průběhu křivky (graf 2.) je patrný těsnější vztah mezi organickým hnojením do
úrovně aplikačních dávek 3 t chlévské mrvy (3000-3300 g cP.ha-1). Při vyšších dávkách je soubor dat rozptýlen. -Vzhledem k nelineárnímu průběhu vztahu (logaritmická funkce) lze předpokládat, že aplikační dávky nad 5 t chlévské mrvy na 1 ha se projevují stagnací produkce.
Graf 2. Účinnost dávek organického hnojení
Graf 3. Vliv organického hnojení na přírůstek ryb.
30
Tabulka č. 3. Účinnost chlévské mrvy aplikované na 1 ha vodní plochy rybníka o hloubce 1m. Spotřeba chlév. mrvy v t na 1 ha
do 1 t
Zvýšení přiroz. přír. ryb v kg na 1 ha (Ph)-přír. hnojením 95 - 110
Přírůstek rozdílem spotřeby tun kg . ha-1
Koef.účinnosti aplik.chl. mrvy kumulativně
Výnos cP v g přír. ryb na 1 ha k příslušné spotř. chl. mrvy
95 – 110
0,925
920
do 2 t
170
60 - 75
0,715
1430
do 3 t
220
50
0,617
1850
do 4 t
250
30
0,525
2100
do 5 t
270
20
0,454
2270
Graf 4. Pokles účinnosti organických hnojiv v závislosti na jejich spotřebě.
5t
4t
3t
2t
1t
Rozdělení organických hnojiv podle původu a podmínek aplikace (metodika BRD–řádné rybniční hospodaření,Füllner,G., 2000): A/zelené hnojení výsevem polních plodin = optimální způsob výživy rybniční biocenózy, rostlinná hmota polních plodin má stejné složení jako nově vytvořená biomasa řas, využity jsou vlastní živiny biotopu rybníka (Füllner,G.,2000), B/ pevná organická stájová hnojiva mají až 90 % organicky vázaného N, patří na „pevné dno“ (lze předzásobit pro vegetaci), plní funkci uhlíkatého hnojiva, vnos N a P je nevýznamný , dávky 0,5 – 5 t .ha (Schäperclaus, W. a Mathias von Lukowicz,1998), C/ kapalná organická stájová hnojiva (močůvky až kejdy) mají 40 % 90% minerálního N-NH3, NH4+ , jsou nevhodná pro výtažníky - agresivní, opatrné dávkování s určením do vody k přímé výživě rybniční biocenózy, nedoporučují se aplikovat do zásoby na dno - vznikají ztráty, dávky podle sušiny 10-15 t . ha-1, s plošným rozprostřením.
4. Diskuse a závěr 1/ přiměřená spotřeba organických hnojiv časově orientovaná do nástupu vegetace a neprotékajících rybníků, působí pozitivně na vzestup přirozené produkce rybníků a současně i na vysoký stupeň přeměny živin na přírůstek ryb, zejména s ohledem na cP, 2/ vhodně aplikovaná organická hnojiva významně oživují rybniční biocenózu za předpokladu optimální skladby a hustoty obsádky, která je podmínkou účinné přeměny živin v rybniční biocenóze (Knösche,R. a kol.,1998), ,
3/mikrobiální složka organických hnojiv podporuje i rozvoj vodních bezobratlých živočichů, protože „slouží k přímé výživě potravních organizmů ryb“ - zooplanktonu (Schäperclaus,W. a Mathias von Lukowicz, 1998). 4/se stoupající spotřebou organických hnojiv významně klesá jejich účinnost až do rizika kyslíkových deficitů či dalších vlivů na rybniční biocenózu vč. obsádek ryb s rizikem plísňových onemocnění (Schäperclaus,W. a Mathias von Lukowicz, 1998).
5/Výrazným vlivem na rybniční biocenózu se projevují kapalná hnojiva – kejdy, aplikační dávky nad 15 t.ha-1 ve vegetaci jsou nebezpečné. Živiny kapalných hnojiv jsou přístupnější a jejich účinky agresivnější než u pevných animálních hnojiv (Albert a kol. podle Füllner,G.2000).
Podíly – organicky vázaný N – černě Minerální N-NH4 (pohotový) u stájových hnojiv - šedě (podle ALBERTA et al.,1997).
močůvka skotu a prasat kejdy skotu a prasat hluboká podestýlka skotu hnůj skotu a prasat
6/ Představa reálně docílitelné přirozené produkce a přírůstku přikrmováním v budoucím období při vyrovnané bilanci cP v rybnících je cca 525 -625 kg.ha-1 a při dodržení RKK cca 2,0 (±0,3) a spotřebě 1 t .ha-1 organických hnojiv.
kg/ha kg/ha
Děkuji za pozornost
