Význam lehací plochy pro zdravý spánek

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ _______________________________________________________________

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ

Význam lehací plochy pro zdravý spánek

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.

2010

Lukáš Missbach

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci na téma Význam lehací plochy pro zdravý spánek zpracoval samostatně a uvedl všechny pouţité literární prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne……………………..

……………………………. Lukáš Missbach

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych rád poděkoval své vedoucí práce doc. Ing. arch. Ludvice Kanické, CSc. za její odborné rady a připomínky. Také bych rád poděkoval mým nejbližším a Lukáši Pechovi, kteří mě ve veškeré činnosti týkající se bakalářské práce podporovali.

ABSTRAKT

Jméno studenta: Lukáš Missbach Název práce: Význam lehací plochy pro zdravý spánek

Tato práce se zabývá charakteristikou lehacích ploch a významem spánku s ohledem na zdraví člověka. Součástí práce je i vlastní průzkum, který se týká sedmdesáti domácností a má poukazovat na současný stav sloţení lehacích ploch a úrovně spánku v současných domácnostech. Text je doplněn mnoha tematickými obrázky pro jednoduší pochopení a zorientování se v dané problematice. Klíčová slova: antropometrie, bezpečnost, ergonomie, historie, hygiena, postel, průzkum, spánek, zdraví

ABSTRAKT

Student´s name: Lukáš Missbach Title of thesis: The importance of lying areas for healthy sleep

This paper deals with characteristics lying areas and the importance of sleep with regards to human health. The work also includes its own survey, which covers seventy homes and refers to the current state of composition lying areas and levels of sleep in the current household.The text presents a collection of thematic images for easier understanding and better orientation in the given area. Key words: anthropometry, safety, ergonomics, history, hygiene, bed, exploration, sleep, health

OBSAH 1.

Úvod ................................................................................................................................... 8

2.

Cíl práce ............................................................................................................................ 9

3.

Metodika ......................................................................................................................... 10

4.

Vymezení pojmů ............................................................................................................. 11 4.1.

5.

6.

Postel a její skladba ................................................................................................... 11

Analýza významu spánku pro regeneraci organismu ................................................. 12 5.1.

Spánek ....................................................................................................................... 12

5.2.

Faktory ovlivňující spánek ........................................................................................ 12

5.3.

Spánková stádia ......................................................................................................... 13

5.4.

Páteř ........................................................................................................................... 15

Vývoj lehacích ploch ...................................................................................................... 17 6.1.

Pravěk ........................................................................................................................ 17

6.2.

Starověk ..................................................................................................................... 17

6.3.

Románské období (od roku 1000 – konec 13. Století) .............................................. 18

6.4.

Gotika (12. – 15. století) ............................................................................................ 18

6.5.

Renesance (15. – 17. století) ...................................................................................... 19

6.6.

Baroko (16. – pol. 18. století) .................................................................................... 19

6.7.

Rokoko (1720 – 1760) ............................................................................................... 20

6.8.

Empír (přelom 18. a 19. století) ................................................................................. 20

6.9.

Biedermeier (1. polovina 19. století) ......................................................................... 21

6.10. Romantismus (2. polovina 19. století) ....................................................................... 21 6.11. Secese (přelom 19. a 20. století) ................................................................................ 21 6.12. Lůţkový nábytek 20. století ...................................................................................... 22 6.13. Shrnutí ....................................................................................................................... 22 7.

Východiska problému .................................................................................................... 23 7.1.

Antropometrie ............................................................................................................ 23

7.1.1. 7.2.

Ergonomie ................................................................................................................. 24

7.2.1. 8.

Výškový růst populace ................................................................................... 23

Ergonomické poţadavky kladené na lůţko .................................................... 24

Základní rozměry lehacího nábytku ............................................................................ 26 8.1.

Šířka lehací plochy .................................................................................................... 26

9.

8.2.

Délka lehací plochy ................................................................................................... 26

8.3.

Výška lehací plochy................................................................................................... 27

Skladba lůžka.................................................................................................................. 28 9.1.

Rám postele ............................................................................................................... 28

9.2.

Postelový rošt ............................................................................................................ 28

9.3.

Matrace ...................................................................................................................... 30

9.3.1.

Skladba matrace .............................................................................................. 31

9.3.2.

Dělení matrací podle materiálu jádra.............................................................. 33 9.3.2.1.

Pruţinové matrace…………………………………………….………33

9.3.2.2.

Pěnové matrace…………………………………………..……………33

9.3.2.3.

Gelové matrace……………..……………………………………..…..37

9.3.2.4.

Vzduchové matrace…………………………...…………………...….38

9.4.

Lůţkoviny a loţní prádlo ........................................................................................... 39

9.5.

Hygiena lůţka ............................................................................................................ 40

9.5.1. 9.6.

Roztoči ............................................................................................................ 40

Bezpečnost lůţka ....................................................................................................... 41

10. Průzkum trhu ................................................................................................................. 43 10.1. Ahorn (www.ahorn.cz) .............................................................................................. 43 10.2. Lattoflex (www.lattoflex.cz) ..................................................................................... 45 10.3. Gumotex (www.gumotex.cz) .................................................................................... 46 10.4. Zhodnocení českého trhu ........................................................................................... 47 11. Vlastní průzkum ............................................................................................................. 48 11.1. Vyhodnocení průzkumu ............................................................................................ 48 11.1.1.

Studenti ........................................................................................................... 48

11.1.2.

Rodiče ............................................................................................................. 49

12. Diskuse............................................................................................................................. 51 13. Závěr ................................................................................................................................ 54 14. Summary ......................................................................................................................... 55 15. Použitá literatura ............................................................................................................ 56 16. Seznam odkazů ............................................................................................................... 57 17. Soupis obrázků, tabulek a grafů ................................................................................... 58

1. Úvod Spánek je jedna z neodmyslitelných lidských činností. Zabere téměř jednu třetinu ţivota. Jeho kvalita je velice důleţitá. Z tohoto důvodu by se této problematice měla věnovat větší pozornost, i kdyţ bohuţel v dnešní hektické době tomu tak není a zdravému spánku se ve spotřebitelské společnosti dostatečná pozornost nevěnuje. Mnozí lidé spánek a odpočinek podceňují. Domnívají se, ţe je obírá o jejich drahocenný čas, ale není tomu tak. Lékaři celého světa se shodují na tom, ţe kvalitní, dostatečně dlouhý spánek v příjemném prostředí a na individuálně vybaveném lůţku je jedním ze základních předpokladů pro dokonalý odpočinek zajišťující potřebnou regeneraci fyzických a duševních sil. Pro dokonalý a zdravý odpočinek není rozhodující pouze délka spánku. Stejně tak důleţitá je i správná skladba lůţka. Nevhodné lůţko, matrace či lůţkoviny mohou vyvolat nespavost, stres a únavu, případně jiné zdravotní potíţe. Stavba těla člověka má své specifické uspořádání. U celé populace je ve své podstatě stejná, ale tělesná schránka kaţdého jedince je originálem s nezaměnitelnými parametry, rozměry, hmotností, proporcemi, křivkami. Mezi jedinci jsou však velké rozdíly, a proto existují individuální nároky na lehací plochu. Velmi důleţité je zabezpečit správné drţení celé kostry nejen při bdění při odpočinku vleţe, kdy lze vědomě měnit polohy těla, ale zvláště v době spánku. Ve spánku totiţ člověk nemůţe vědomě korigovat drţení svého těla a je plně odkázán na kvalitu lehací plochy. Funkce lehacího nábytku zůstává po staletí stejná, ale jeho vzhled a skladba se výrazně změnily. Lůţko prošlo velkou proměnou od pravěku, kdy byla lehací plocha tvořena ze suché trávy, listí, mechu a později také z koţešin ulovené zvěře aţ po současnost, kdy existují postele tvořené z nejrůznějších materiálů a konstrukcí situovaných tak, aby co nejvíce zkvalitnily úroveň spánku. Čím dál více se klade důraz na celou řadu parametrů jako je ergonomie, hygiena a ekonomie. Přehnaná zdobivost ustoupila ve prospěch technologického zpracování postele. V dnešní době je důleţitá volba matrace a roštu, které by měly odpovídat tělesným proporcím kaţdého jedince. Lůţko se musí podřídit svému uţivateli.

8

2. Cíl práce

Cílem bakalářské práce je vytvořit ucelený přehled o všeobecných poţadavcích lehacího nábytku a spánku se zvýrazněním důleţitosti této problematiky pro lidské tělo jak po stránce fyzické tak psychické. Dalším cílem je zjistit pomocí vlastního průzkumu současný stav lehacích ploch v českých domácnostech, analyzovat získané informace a polemizovat nad úrovní lehacích ploch, jejich sloţením a moţnými chybami, které jsou překáţkou pro vytvoření zdravého lůţka. Téma bylo zvoleno z důvodu jeho důleţitosti pro zdraví člověka. Spánek zabere téměř 1/3 lidského ţivota. Z tohoto důvodu by měla být volba lehací plochy co nejkvalitnější. Tento fakt si ale většina lidí neuvědomuje a danou problematiku velmi často podceňuje.

9

3. Metodika

Práce je psaná formou literární rešerše na základě dostupných informací. Byla pouţita odborná literatura, týkající se lehacích ploch. Další informace byly získané z katalogů, propagačních materiálů a webu. Práce se dělí do tří základních částí. První část se zabývá spánkem a to především jeho významem a potřebou pro regeneraci organismu, dále pak spánkovými fázemi a faktory, které spánek ovlivňují. Druhá část hodnotí historický vývoj lůţka v Evropě a analyzuje skladbu moderního lůţka, zvolených materiálů, technologií a dalších informací, které jsou klíčové pro volbu správné lehací plochy. Třetí část práce je vlastní průzkum, který byl proveden na základě vyplnění dotazníků v sedmdesáti domácnostech. Výsledky byly vyhodnoceny klasickými statistickými metodami a jsou uvedeny na konci práce. V závěrečné diskusi je polemizováno nad správným sloţením lůţka a jeho důleţitostí pro lidské tělo a zdravý spánek včetně porovnání poţadavků na lehací plochy s informacemi získanými vlastním průzkumem.

10

4. Vymezení pojmů 4.1. Postel a její skladba Posel je určená k pravidelnému odpočinku v poloze vleţe, a proto patří mezi základní předměty bytového zařízení. Na ţádný z ostatních nábytkových předmětů se nekladou tak vysoké kvalitativní nároky jako na postel, která je pouţívána zhruba třetinu ţivota. Musí splňovat poţadavek pevnosti, podpory a pruţnosti.

Obr. 1. Dvoulůžková postel

Konstrukce postele se ve většině případů skládá z rámu, na němţ je uloţen rošt nesoucí matraci. Rám zajišťuje upevnění matrace, tak aby neklouzala. Spolu s čely určuje její estetiku. Postele jsou vyráběny v rozměrech odpovídajícím typizovaným rozměrům matrací. Dělení postelí dle konstrukce: 

jednolůžková: slouţí k dlouhodobému odpočinku jedné osoby.



dvoulůžková: tzv. manţelská je určena pro dvě osoby, přičemţ kaţdá by měla mít rošt a matraci přizpůsobenou tělesné hmotnosti.



patrové (etáţové, poschoďové): lehací plochy jsou umístěny nad sebou, buď souběţně jdoucí, nebo na sebe kolmé.



sklopná: je určená převáţně ke spánku příleţitostnímu nebo v prostorách s omezeným místem.



válenda: jedná se o univerzální nábytek, který je určen ke spánku a příleţitostnímu sezení.

Bakalářská práce se především zabývá skladbou jednolůţkové postele (rám, rošt, matrace).

11

5. Analýza významu spánku pro regeneraci organismu 5.1. Spánek Spánek je citlivým ukazatelem zdraví a sám také stav zdraví vytváří. Umoţňuje regeneraci všech buněk v lidském těle. Je tak důleţitý, ţe některé druhy ţivočichů nejsou bez spánku schopny ţivota, tudíţ je jeho nezbytnou součástí. Otázkou spánku se zabývali vědci a filozofové od Aristotela aţ po současnost. Většina vědců i filozofů došla k závěru, ţe je pro člověka stejně důleţitý jako příjem tekutin, potravy a vzduchu. Je důleţitý pro odpočinek, uklidnění, obnovení a načerpání nových sil. Spánek můţeme charakterizovat jako sníţený stav vědomí, díky kterému je moţné zotavení těla a obnovení zásob energie v nervových buňkách. Zabere zhruba jednu třetinu lidského ţivota. Spánek je prokazatelný pomocí měření elektrických projevů, které vydává mozek. Lze také popsat jako opakující se odpočinkovou fázi, během které je vědomí znatelně sníţené. Během spánku dochází k poklesu krevního tlaku, sníţení tělesné teploty, dechové frekvence či poklesu činnosti endokrinních ţláz. Zdravý spánek lze charakterizovat jako stereotypní polohu těla bez velkého mnoţství pohybu na lůţku se sníţenou reakcí na vnější podměty a spánkovými epizodami, které probíhají dle předem daného vzorce. (Pstruţina, 1994).

5.2. Faktory ovlivňující spánek Potřeba spánku je individuální. Jeho délka se mění s různým věkovým obdobím. Zdravý člověk spí v průměru 6 – 8 hodin, u kojenců je délka spánku 18 – 20 hodin, u dětí předškolního věku se potřeba spánku sniţuje na 12 hodin a u dospívajícího by měla být délka spánku kolem 8 hodin denně. Spánek nelze přesně přiřadit k věkovým skupinám, dá se pouze konstatovat, ţe se zvyšujícím se věkem se délka spánku krátí. Nejkratší délka spánku, 5 – 6 hodin je typická pro seniory. Pokud jde o biologický účel spánku a jeho splnění, nezáleţí pouze na délce, ale i na hloubce a kvalitě. Osvěţující hodnotu spánku lze posoudit podle pocitu po vyspání. Existuje optimální mnoţství spánku (pro kaţdého člověka individuální), které zaručuje dostatečnou aktivitu v bdělém stavu. Při prodlouţení spánku se tato aktivita nezvyšuje. Důleţitou zárukou dobrého spánku je i pravidelné dodrţování navyklé doby usínání a probouzení.

12

Spánek ovlivňuje mnoho faktorů a existuje mnoho způsobů, jak jej. Nic však neplatí stoprocentně, kaţdý člověk má trochu jiné potřeby. Kromě věku délku spánku ovlivňuje také druh pracovního vytíţení, ţivotospráva a tělesná konstituce. Velký vliv má i genetická výbava. Další faktory ovlivňující spánek:  Tma – čím větší je tma, tím je spánek kvalitnější. Působením světla se narušuje tvorba hormonu melatoninu, coţ negativně narušuje biologické hodiny a pro klidný spánek není příznivé.  Hluk – citlivost na hluk se u kaţdého jedince liší. Pro klidný spánek je nutné okolní hluk minimalizovat. S přibývajícím věkem se zvyšuje citlivost na hluk.  Teplota a vzduch – lůţko musí být umístěno v chladnější větrané místnosti (17 °C), Minimální mnoţství vzduchu pro jedno lůţko je 20m3, pro dvoulůţko 30m3.  Pohodlí – je určeno vlastnostmi matrace, roštu, kostry lůţka.

Obr.2. Rošt Lattoflex Winx zaručující maximální pohodlí

5.3. Spánková stádia Spánek je plynulý děj, při kterém mozek postupně vysílá signály, které lze vidět na záznamech EEG. Běţně pouţívaná klasifikace hovoří o „spánkových stádiích“. Tyto elektrické vlny, probíhající v mozku během spánku je moţné měřit pomocí speciálního přístroje, který má fáze spánku poměrně dobře zmapovány. Spánek má několik různých fází, které se pro jednodušší vnímání označují jako fáze klidového spánku non-REM (non-rapid eye movement sleep = spánek bez rychlých pohybů očí) a aktivního REM spánku (rapid eye movement sleep = spánek s rychlými pohyby očí).

13

1.

N-REM spánek (non-rapid-eye-movement - spánek klidový), se jinak nazývá fází synchronní a mající čtyři stádia.  Stadium 1 - V tomto stádiu je vědomí v souladu s podvědomím. Člověk je stále v kontaktu s okolím, i kdyţ si toho není vědom. Stádium 1 tvoří normálně kolem 5% celkového nočního spánku. Trvá několik sekund aţ 15-20 minut.  Stadium 2 – během několika sekund dochází k upadáni do spánku. Stadium 2 tvoří normálně 45 – 50 % nočního spánku. Trvá několik minut.  Stadium 3 a 4 - spánek se stává čím dál hlubším. Stadium 3 a 4 tvoří dohromady přibliţně 20% spánku. Třetí fáze trvá přibliţně 10 minut, čtvrtá fáze 20 – 30 minut.  Po ukončení 4. stadia se člověk vrací opět do stádia 3. a 2. Celý cyklus trvá zhruba 90 minut. Teprve po skončení tohoto cyklu nastává první etapa REM spánku, jejíţ trvání je 5 – 10 minut. V typických případech se celý cyklus opakuje 4 – 5 krát za noc.

2. REM spánek (rapid-eye-movement- spánek s rychlými očními pohyby), jinak také nazývaný spánek paradoxní, je velmi důleţitý pro ukládání nových záţitků a získaných informací do paměti. Zabírá 20 – 25% celkového spánku.

Obr. 3. Spánkové cykly

Tyto dvě fáze se v průběhu spánku střídají ve čtyřech spánkových stádiích, přičemţ jeden cyklus trvá přibliţně 90-120 minut. Non-REM a REM fáze se téměř pravidelně střídají, ke konci spánku se sniţuje podíl non-REM spánku důleţitého pro fyzický odpočinek a prodluţuje se fáze REM spánku, potřebná pro zdraví duševní. (Prokopová, 2008) 14

5.4. Páteř Součástí kostry všech obratlovců je páteř, která umoţňuje člověku vzpřímenou polohu těla, pohyb a chrání míchu. Ta je součástí centrálního nervového systému a řídí logisticky tělo. Páteř je sloţená ze 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních obratlů, spojených klouby a vazy, z kosti kříţové a kostrče. Mezi obratli jsou uloţeny měkké meziobratlové ploténky. které zmírňují nárazy, pruţí a způsobují určitou „vůli“ páteře. Vlivem zátěţe se člověk můţe zkrátit o 2 – 5cm. Na páteř je navázána lebka, pánev, hrudní koš a končetiny. Páteř umoţňuje člověku vzpřímenou chůzi. Dvojnásobné esovité prohnutí, lordóza a kyfóza, zajišťuje její pruţnost a pevnost.

Obr. 4. Polohy páteře při ležení

Typický obratel lze anatomicky i funkčně rozdělit na tři části:  tělo obratle - je uloţené vpředu (ventrálně) a je nosnou částí. Směrem nahoru a dolů končí rovnou plochou, na kterou se připojuje meziobratlová ploténka  oblouk obratle - jeho hlavní funkcí je ochrana míchy. Spojením těla s obloukem je vytvořený otvor.

Otvory všech obratlů pod sebou, spolu se zadními plochami

meziobratlových plotének a s vazy vytvářejí páteřní kanál  výběžky obratle – jsou součástí oblouku obratle a slouţí ke spojení obratlů. 15

Meziobratlová ploténka je elastická tkáň tvořící nárazníkovou zónu mezi dvěma sousedními obratli a navzájem je spojuje. Ploténka se skládá z prstence a jádra. Je tvořena chrupavkou, spojovací tkání a z 80 % vodou. Čím je větší obsah vody, tím je lepší schopnost odpruţit případnou zátěţ. Jádro je rosolovitého charakteru. Kolem jádra se nachází vrstvy vláken a chrupavek, které dohromady tvoří vazivovou vnější vrstvu neboli prstenec. Meziobratlová ploténka nemá vlastní kapilární systém. Její regenerace probíhá nasáváním nasáváním tekutiny z čel obratlů na principu mycí houby. Stejně tak se chová i meziobratlová ploténka. Pokud je stlačena, začne prstenec vysychat, meziobratlová ploténka ztrácí svoji pruţnost a její výška se sniţuje. K dosaţení správného drţení páteře při spánku, je důleţité správné sloţení lehací plochy. Především se jedná o správnou kombinaci matrace a roštu s kombinací správného polštáře. Při poloze na boku by měla být páteř ve vodorovné poloze, při leţení na zádech by měla být ve svém fyziologickém tvaru. Na tvrdé nebo naopak na příliš měkké lehací ploše se vyrovnávají páteřní oblouky, nebo se páteř prohýbá. Vzniká klínovité stlačení meziobratlových plotének. To vyvolává jejich deformaci s následným vysycháním prstenců. Pro odlehčení meziobratlových plotének při spánku, je třeba konstruovat lehací plochu tak, aby se kaţdý obratel od sebe rovnoběţně vzdálil a meziobratlové ploténky se mohly uvolnit, zvýšit a regenerovat. Špatné podepírání těla a páteře při leţení celkově zhoršuje kvalitu spánku, která je důleţitá nejen pro odpočinek fyzický, ale i psychický. Pokud není zajištěna dokonalá regenerace meziobratlové ploténky, dochází k jejímu rychlému stárnutí a následnému poškození. (1)

Obr. 5. Vlivy vyhřezlé meziobratlové ploténky

16

6. Vývoj lehacích ploch 6.1. Pravěk Spánek byl odjakţiva základní ţivotní potřebou člověka. Jiţ v období doby kamenné nacházeli naši prapředci úkryt v primitivních příbytcích či v jeskyních. Ve starší době kamenné (paleolit) uţ dokázali primitivně upravit své bezprostřední okolí, coţ lze povaţovat za první pokusy o zhotovení nábytku. V době před 10 000 lety si člověk začal vymezovat určitou část pro odpočinek, lůţka vystýlat suchou trávou nebo chvojím a ochranou před chladem mu byly koţešiny ulovené zvěře.

6.2. Starověk Starověké civilizace, Mezopotámie, Egypt, Řecko a Řím začaly pouţívat k výrobě nábytku kromě dřeva i kov. Na lehací nábytek se také začaly uplatňovat první znalosti lidského těla, coţ vedlo k jeho zpohodlnění. V Mezopotámii se základním spojovacím prvkem pro výrobu nábytku staly čepy, podobně jako v jiných velkých říších. Postele byly zpevňovány a zdobeny kovovými pláty a před bodavým hmyzem byly chráněny lehkými vzdušnými baldachýny. Egyptští řemeslníci uměli zpracovat kovy, kámen, ale i dřevo. Výroba nábytku se přenesla do větších dílen. Egypťané spojovali jednotlivé části nábytku pomocí hmoţdinek. Lůţka pro běţné obyvatele měla jednoducho rámovou konstrukci, lehací plochu tvořil bronzový plát nebo kůţe. V podélném směru byla mírně prohnutá a na jedné ze stran zvýšená. Hlava byla podpírána opěrkou nebo podhlavníky. Lůţko bylo chráněno lehkým baldachýnem proti komárům. Faraonové a výše postavení velmoţové měli lůţka bohatě zdobená. Nohy byly vyřezávány do lvích pracek či býčích kopyt. Nad postelemi byly často zavěšeny moskytiéry a čela postelí byla potaţena zlatou folií. Existovala i lůţka rozkládací. V řeckém domě se mnoho nábytku nenacházelo. Dřevo bylo tehdy vzácným materiálem. Nábytek byl často zdoben řezbou. K výbavě domu nezbytně patřil lehací nábytek. Lůţko „lechos“ bylo vyrobeno nejčastěji z dřevěného rámu, do kterého byly vplétány řemeny nebo různé provazy. Pro změkčení lehací plochy slouţily koţešiny nebo koberce. Lehátko „kliné“ stojící na čtyřech nohách bylo pouţíváno bez opěradel. Slouţilo především při hostinách a jeho výzdoba se odráţela od majitelova charakteru. Pro podepření hlavy byla uţší část lehátka zvýšena a v pozdější době přibylo i zadní opěradlo. Kliné bylo také zdobeno různými drahými materiály jako slonovina, zlato, bronz. 17

Římané jako první pouţívali manţelské lůţko. Důleţitou roli hrála i lehátka se zvednutým podhlavníkem, která byla určena ke čtení a jídlu. Jejich konstrukce byla dřevěná či ţelezná. Výplet byl tvořen z koţených nebo bronzových pásů. U dřevěné konstrukce přetrvávalo egyptské řešení čepování noh do nosného rámu postele. Matrace byly plněny vlnou a travinami, polštáře husím peřím. (Dlabal, 2000)

6.3. Románské období (od roku 1000 – konec 13. Století) V pozdním románském období převládalo spaní na zemi, pokryté slámou a koţešinami. S rozvojem feudalismu se stalo lůţko hrubě opracovanou „bednou“ se stropem a s vysokými postranicemi. Postel byla většinou velkých rozměrů, tudíţ poskytovala společné spaní celé rodiny. V severoevropském lidovém domě také vzniklo vestavěné lůţko. Bylo připevněno k jedné ze stěn obývaného prostoru. Jako další se zde objevovala široká manţelská loţe, která byla v obydlích stavěná na čelní místo prostoru. Lehací plochu tvořila slaměná podloţka – prostorný slamník. Prostěradla a polštáře se pouţívaly jen v bohatých rodinách a v těch nejzámoţnějších se leţelo na peřinách.

Obr. 6. Čelo středověké široké postele

6.4. Gotika (12. – 15. století) Základem všech domácností bylo lůţko, jako střed shromaţďování rodiny. Informace o velikosti a tvaru tehdejších lůţek poskytují pouze dochované kresby. Lůţka se povaţovala za symbol bohatství. Byla prostorná a s nebesy. Nebesa byla z počátku zavěšována na trámy. V období mezi 14. a 15. stoletím začala být lůţka vybavována záhlavní opěrnou deskou, na které byla později upevňována nebesa. Běţné byly i postele s truhličkou pro příleţitostné přespání. Lehací plochu tvořil prkenný rošt se slaměnou, později ţíněnou vloţkou. Postele zaujímaly centrální postavení v místnosti. Někdy měly i vlastní „zastřešení“.

18

6.5. Renesance (15. – 17. století) Nábytek vytvořený v tomto období vycházel z renesanční architektury ovlivněné antikou. Postele slouţily jako reprezentační předměty nejen v sídlech

panstva,

ale

i

v domech

zámoţných

městských obyvatel. Byly zastřešovány baldachýnem a závěsy z vzácných látek, které společně tvořily mohutný kubus, vévodící celé místnosti. Baldachýn měl termoregulační funkci. Lůţka byla umísťována kolmo ke stěně. Často byla vyvýšena a prostor pod postelí mohl být vyuţít pro vysunovací lůţko nebo k uschování cenných předmětů. Čela postelí byla zdobena řezbou či malbou. Konstrukci tvořil prkenný rošt, na kterém byla uloţena matrace plněná koňskou ţíní či africkou trávou. (Dlabal, 2000)

Obr. 7. Sloupkové lůžko

6.6. Baroko (16. – pol. 18. století) Z feudální loţnice se stalo zcela veřejné místo. Důleţité návštěvy byly přijímány v posteli vleţe. Postel představovala monumentální nábytkový kus, ale i jakousi divadelní scénu. Její rozměry zvyšovaly její reprezentativní účely. Typickým prvkem byly vřetenové sloupy. Součástí lůţka byl i baldachýn. Zcela mimořádný význam pro Evropu mělo lůţko krále Ludvíka XIV. V panovníkově loţnici se kaţdý den odehrávaly obřady „vstávání a ulehání“. Panovník zde přijímal ministry, další důleţité osoby, vynášel své rozkazy a rozsudky. Loţnice byla umístěna v základní ose zámku Versailles. Čtyři sloupky, na nichţ byla umístěna nebesa s baldachýny, tvořila v prostoru loţnice kubus. Lůţko bylo umístěno na čestném místě. Soukromý prostor krále byl Obr. 8. Barokní lůžko

od prostoru veřejného oddělen balustrádou.

19

6.7. Rokoko (1720 – 1760) V počátcích rokoka vymizela sloupková postel a byla nahrazována lůţkem bez baldachýnu. V polovině 18. století se baldachýn objevil znovu a podle jeho vzhledu byl typ lůţka pojmenován. Lůţka „a la francaise“, byla vybavena zvýšeným čelem a umísťována v centru loţnice, lůţka „á la polonaise“, byla zabudována do výklenku a vybavena třemi vyvýšenými stěnami. Mnoţství závěsů vycházejících z nebes slouţilo ke koketnímu odhalení lehací plochy. Lůţka byla často zdobena zlatem a bohatě dekorována. (Dlabal, 2000) Obr. 9. Rokokové lůžko zakryté závěsy

6.8. Empír (přelom 18. a 19. století) Lůţka začala být v tomto období chápána jako volný předmět bez vazby na interiér. Pro zdůraznění svého významu byla často stavěna na vyvýšený stupeň pod náročně zdobená nebesa, na nichţ byly uchyceny bohatě zdobené závěsy. Byla zdobena řeckými a egyptskými motivy. Vznikly i nové tvary postelí. Připojením čela splývajícího s postranicemi měla postel symbolizovat loď, jako symbol plavby ţivotem.

Obr. 10. Empírové lůžko symbolizující loď

20

6.9. Biedermeier (1. polovina 19. století) Měšťanský sloh Biedermeier se vyznačuje pohodlím, jednoduchostí a skromností. Jeho velkou předností byly levné produkty manufaktur, které umoţnily střední třídě zařídit své

domácnosti

kvalitním

nábytkem.

Došlo k odklonu od přehnané zdobivosti. Postele byly dýhovány a zdobnými prvky byly

kořenice

a

dýhové

sesazenky.

Náročnější postele měly tvarovaná jak zadní tak přední čela. Lehací plochu tvořil slamník. Obr. 11.Odýhované lůžko

6.10. Lůţka

Romantismus (2. polovina 19. století) v tomto

období

narůstala

do

mohutnějších rozměrů, pravděpodobně v důsledku zvětšování bytů. Byla velice náročná svou řezbou a bohatě profilovanými a zdobenými baldachýny či závěsy, které měly vytvořit intimní prostor. Objevem romantismu je výklopné lůţko, které má svůj původ v Severní Americe. To bylo moţné přes den sklopit do skříně umístěné na stěně a ušetřit místo, ale manipulace s ním nebyla vůbec jednoduchá. (Dlabal, 2000) Obr. 12. Skříňové lůžko

6.11.

Secese (přelom 19. a 20. století)

V tomto období se začínají objevovat celočalouněná lůţka, která však nebyla povaţována z hygienických důvodu za nejvhodnější. Větší pozornost proto vzbudila lůţka kovová, která našla uplatněné zejména v kasárnách a nemocnicích. Za zásadní pokrok lze povaţovat pruţnou drátěnku do postelí. Z hygienického hlediska přinesla velká pokrok. Matrace na ní uloţená mohla volně dýchat, nicméně po delším uţívání docházelo k jejímu prověšení.

21

6.12. Toto

Lůžkový nábytek 20. století období

nejvíce

ovlivňují

směry jako

kubismus,

konstruktivismus

a

funkcionalismus. Neklade se jiţ tak velký důraz na zdobnost, ale spíše na zvolený materiál, konstrukci a účelnost. Podstatou lůţkového nábytku 20. století je dosaţení optimální skladby lehací plochy, která by splňovala poţadavky vycházející ze znalosti lidského těla a fyziologie spánku. Pruţné drátěné podloţky pod ţíněné matrace jsou nahrazovány vícedílnými pruţinovými matracemi. Za radikální vynález lze povaţovat lamelový rošt, který se stal ve spojení s prodyšnou matrací jednou z nejpouţívanějších kombinací lůţkového nábytku. Kromě běţných lůţek se začínají objevovat lůţka speciální, polohovací, pro osoby starší, dlouhodobě upoutané na lůţka a pro osoby s poruchami páteře.

6.13.

Shrnutí

V dnešní době vlastní lůţko kaţdý jedinec. V historii tomu ale tak nebylo. Lůţko nemělo klasickou podobu, se kterou se setkáváme nyní. Mezi nejstarší způsoby leţení lze zařadit spánek na zemi pokryté zvířecími kůţemi, listím, slámou apod. Tato vrstva slouţila jako ochrana proti chladu a vlhku. První lůţka začala vznikat z důvodu lepší tepelné a vlhkostní izolace. Vývoj lehacích ploch probíhá od primitivního spaní na zemi, přes honosné zdobené loţe s baldachýny aţ po lůţko opatřené rošty a matracemi sofistikovaného sloţení tak, aby spánek na nich byl co nejkomfortnější.

Obr. 13. Třízónová matrace Evo kombinovaná s roštem řady Winx od firmy Lattoflex

22

7. Východiska problému 7.1. Antropometrie Rozhodujícím faktorem při navrhování lehacího nábytku jsou rozměry lidského těla respektive vzdálenosti důleţitých kloubových spojů. Zjišťováním tělesných rozměrů se věnuje antropometrie. Jedná se o soubor technik měření, pozorování, rozboru lidského těla a jeho částí. Podkladem pro měření je soustava bodů na hlavě, trupu a končetinách. Jejich poloha byla stanovena antropometrickou dohodou. Jsou to místa, kde je kostra překryta pouze kůţí, nikoli svaly či tukem. Antropometrické měření vyţaduje důkladnou znalost měřicích technik a lidských kostí. Veškeré měřené rozměry se musí přesně definovat dle platných norem. Důleţitý je rovněţ správný postoj měřené osoby. Jako jeden z prvních prováděl antropometrické měření se svými studenty Aristotelés. Antropometrie jako věda vznikla na konci 19. století a pouţívala se nejdříve v oblasti kriminalistiky. V souvislosti s problematikou designu se začala vyuţívat ve 20. století, kdy skandinávský designér Kaare Klint zkoušel přizpůsobovat rozměry předmětů kaţdodenního pouţití rozměrům člověka. V praxi se výsledky antropometrického měření uplatňují kromě nábytkářského průmyslu také v lékařství, automobilové, textilním a oděvním průmyslu.

Obr. 14. Antropometrické měření

7.1.1. Výškový růst populace V naší zemi byl první velký antropologický průzkum proveden v roce 1895. Poskytl cenné východisko pro další srovnávání. V letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985 byla provedena měření cvičenců celostátních spartakiád. Sledovány byly především základní tělesné rozměry dospělé populace. Poslední hodnota naměřené průměrné tělesné výšky muţů z roku 1985 je 176 cm. (Bláha, 1985) Člověk se během vývoje mění. Z výzkumů vyplynulo, ţe v posledních desetiletích došlo k výrazným změnám tělesných výšek muţů i ţen. Urychlil se proces dospívání a hlavně 23

celkový tělesný vývoj mladé generace. Například průměrná výška muţů se od roku 1921 po rok 1971 změnila o 8 centimetrů. Se zvyšující se tělesnou výškou je samozřejmě spojena i změna tělesné hmotnosti a tvaru těla. Tyto změny působí na dimenzování předmětů denní potřeby. Pokud se plánují předměty, které budou vyrobeny aţ za několik let a které mají další léta slouţit, je nutno vzít v úvahu prognózu vývoje.

7.2. Ergonomie Ergonomie se stává v poslední době velice důleţitou vědní disciplínou. Vznikla spojením antropologie, medicíny, psychologie a biologických věd. Lze ji definovat jako interdisciplinární vědu, jeţ studuje vztahy mezi člověkem a jeho okolím. Aplikace ergonomie je velice často spojována se sloţitou problematikou v návrhářství strojů a zařízení. Ovšem dnešní ergonomie se vztahuje i na sektor civilní. Při navrhování lehacích ploch je důleţité zohledňovat lidského činitele v jeho různorodosti, tj. velikosti těla, váhy, stáří, pohlaví, povolání, atd. Je důleţité, aby navrţená lehací plocha zajišťovala svému uţivateli pohodlí a bezpečnost. V některých případech je nutné navrhnout výrobek pro širokou škálu lidí, v jiných zase pro přesně specifikovanou skupinu jako např. děti a tělesně postiţené osoby. Mezioborová spolupráce designérů, nábytkářů, čalouníků, dekoratérů, ergonomů a zdravotníků můţe přinést výsledky v produkci zdravého nábytku, který nebude ohroţovat vývoj populace.

7.2.1. Ergonomické požadavky kladené na lůžko Optimální konstrukce lehací plochy musí vycházet ze vzájemné souhry rámu, matrace a roštu. Nejdůleţitější je kvalitní konstrukce pruţící části lehací plochy. Spící se musí v posteli cítit přirozeně, přičemţ páteř musí být ve své přirozené poloze. Rozměry lehací plochy musí mít dostatečnou délku a šířku umoţňující optimální pohyb během spánku. Důleţitá je i výška postele, která by měla být dostatečně přístupná. Dalším z velice důleţitých poţadavků je tepelný komfort a hygiena. Člověk při spánku vyprodukuje kolem půl litru tělesné tekutiny za noc. Část tekutiny se nestačí vypařit a ukládají se do lůţka, proto je velice důleţitá správná volba matrace a roštu. 24

Neméně důleţitým faktorem je umístění lůţka. Pro dostatečný přísun vzduchu a pro cirkulaci je optimální velikost místnosti s jednolůţkem 20 m3, s dvojlůţkem 30 m3. Orientace lehací plochy je velice důleţitým faktorem pro psychický komfort uţivatele. Nejvhodnější je situování loţnice na východ. Psychický komfort uţivatele je velice důleţitým předpokladem kvalitního spánku. Je dán především materiálem, tvarem, rozměry lůţka, pouţitými barvami, velikostí místnosti a jejím osvětlením. Pouţitím zdravotně nezávadného materiálu lze předejít alergické reakci na syntetický materiál. Pro hygienu lůţka a spánku je podstatná problematika ukládání lůţkovin. Doporučuje se volné větrání lůţkovin na posteli a jejich pozvolnému vysychání od tělesných tekutin. Tímto se omezí výskytu roztočů. (Poštulková, 2007)

25

8. Základní rozměry lehacího nábytku Rozměry

nábytku

musí

odpovídat

obvyklým

antropometrickým

rozměrům,

somatickým moţnostem uţivatele a poţadavkům dle ČSN EN 747-1 (údaje dle roku 2007). Úchylky rozměrů lůţkového nábytku a jeho součástí všeobecně stanovuje ČSN 91 0015. (Brunecký, 2009)

8.1. Šířka lehací plochy Šířku lehací plochy určují šířkové rozměry lidského těla a potřebná plocha pro různé pohyby při spaní. Za maximální šířku lze poţadovat polohu vleţe na zádech s uvolněnými paţemi. Tento rozměr je blízký rozpětí loket-loket zvětšený o 10-15%. Protoţe však kaţdý zdravý spáč mění základní polohu mnohokrát za noc, je nutné zvětšit potřebnou šířku lehací plochy o dalších 20-25%. Jako základní

potřebná

šířka

vychází

rozměr 85 – 95 cm. Uţší rozměry jsou s určitou rezervou moţné tehdy, je-li

lehací

plocha

vymezena

postranicemi nebo jsou li zevní okraje

lehací

plochy

vyztuţeny.

(DLABAL, 1977) Obr. 15. Minimální šířka lehací plochy

8.2. Délka lehací plochy Délka lehací plochy by měla být součtem výšky těla a délky chodidla uţivatele (24-30 cm). To z důvodu, ţe při spánku nesvírá nárt s holení pravý úhel (např. jako kdyţ stojíme), nýbrţ úhel tupý blíţící se úhlu přímému.

Obr. 16. Optimální délka lůžka

26

8.3. Výška lehací plochy Výška lehací plochy vyplývá především z proudění vzduchu blízko podlahy a z potřeby usnadnit snadné vstávání a pohodlné ulehnutí. Optimální výška je 42-45cm, u starších a nemocných osob 50-60 cm. Výška lehací plochy hraje závaţnou roli při úklidu a odestýlání.

Obr. 17. Optimální výška lůžka

Rozměry lůžkového nábytku (měření dle ČSN 91 0016) Výška lehací plochy nad podlahou

min. 420 mm

Výška čel nad lehací plochou

min. 200 mm

Výška spodní hrany postranice od země

min. 200 mm

Délka lehací plochy

1950, 2000, 2050 mm

Šířka lehací plochy pro jednu osobu

850, 900, 1000 mm

Šířka lehací plochy pro dvě osoby

1560, 1700, 1800, 2000 mm

Tab. 1. Minimální rozměry lůžkového nábytku

27

9. Skladba lůžka Konstrukce lůţka se ve většině případů skládá z rámu (bočnic a čel), na němţ je uloţen rošt nesoucí matraci. Musí být zvolena tak, aby se vyuţily všechny specifické vlastnosti poţité matrace. Ke zdravému spánku je nezbytné také loţní prádlo a lůţkoviny. Požadavky na lůžko  Lůţko musí velikostí vyhovovat velikosti lidského těla.  Lůţko musí udrţovat polohu těla tak, aby byla vţdy příznivá pro fyziologické zakřivení páteře.  Lůţko musí umoţňovat tepelný komfort tj. musí být prodyšné, musí umoţňovat přechodnou absorpci potu.  Lůţko musí dávat člověku pocit psychického komfortu. Subjektivní spokojenost s lůţkem hraje důleţitou úlohu především při navozování spánku.  Lůţko musí být snadno čistitelné, aby nedocházelo k přenosu infekcí.  Lůţko musí být dostatečně dimenzováno a konstrukčně řešeno tak, aby při běţném pouţívání (namáhání do 2 x 1200N ) nedošlo k jeho poškození, viz ČSN EN 1725.

9.1. Rám postele Rám slouţí jako nosná konstrukce pro lehací plochu (matraci). Spolu s čely postele určuje její estetiku, která by však neměla být při jejím výběru důleţitější neţ funkčnost. Přední čelo slouţí jako tepelná bariéra a zabraňuje pádu lůţkovin na zem. Nesmí mít ţádné ostré hrany a výčnělky přes půdorys lůţka.

9.2. Postelový rošt Nedílnou součástí lůţka je rošt. Je vytvořen z lamel či nebo jiných bodových prvků, spojených k sobě tak, ţe mezi nimi zůstávají otvory. Tvoří nosnou plochu pro matraci a musí být volen tak, aby se vyuţily všechny její specifické vlastnosti. Z hygienických důvodů se doporučuje, aby rošt nebyl upevněn k rámu postele. Prostor pod roštem je nutné pravidelně čistit.

28

Laťkový rošt Laťkový rošt lze rozdělit na pevný a volný. Pevný laťkový rošt je tvořen laťkami spojenými navzájem např. plastovým páskem, na rozdíl od volného roštu, který je tvořen pouze laťkami volně uloţenými. Tento typ roštu je stejně jako u desky vhodný spíše pro pruţinové matrace.

Obr. 18. Pevný laťkový rošt

Lamelový rošt Je pruţný podklad pro matraci. Vyrábí se z lamel (většinou BK), které jsou předpjaté a udrţují tak páteř během spánku v její fyziologické poloze. Jsou pruţicí a naklápějí se podle zatíţení těla v daném místě lehací plochy, opisují tvar těla a reagují na jeho hmotnost. Pomáhají ve všech polohách a bodech společně s vhodně volenou matrací udrţet páteř ve správném tvaru. Nejjednodušším typem jsou lamely napevno spojené s rámem. Lepšího pruţení dosahují lamely uloţené v pouzdrech (dvoj- a třílamely). Velice kvalitní jsou tzv. bodové rošty, které jsou tvořeny kombinací bodově pruţících prvků s lamelami. U nejdokonalejších roštů je moţné nastavení tuhosti lamel či bodových segmentů dle hmotnosti uţivatele. Mezi špičku ve výrobě roštů patří firma LATTOFLEX. Její rošty jsou tvořeny bodovými výkyvnými křidélkovými nosiči vyrobenými z velice pevného a pruţného termoplastického materiálu. Celý rošt je polohovatelný a má různé stupně tuhosti, které se dají individuálně nastavit dle poţadavků v oblasti ramenní a bederní páteře. Dělení lamelových roštů:  Postelové rošty pevné – tento rošt nelze polohovat.  Postelové rošty s polohováním – rošt je moţné nastavit do různých poloh. Polohování lze provádět ručně či u draţších roštů pomocí motoru. 29

 Postelové rošty pro lůžka s přístupem k úložnému prostoru – prostor pod lůţkem můţe být vyuţit jako úloţný prostor. Je důleţité, aby takto zvolený úloţný prostor byl dostatečně odvětráván.

Obr. 19. Jednoduchý lamelový rošt

Nosný podklad můţe být také tvořen deskou, nicméně tato volba je naprosto nevhodná. Deska -

neperforovaná - z hygienických důvodů naprosto nevhodný podklad pro matraci. Neumoţňuje potřebné provětrání matrace a odvod vlhkosti, kterou člověk vyprodukuje během spánku v podobě potu. Dochází k zapaření a následné tvorbě plísní, bakterií a roztočů.

-

perforovaná – jedná se o desku s četnými otvory pro odvětrávání. Z hygienického hlediska má lepší vlastnosti neţ deska neperforovaná, nicméně stále není vhodným řešením.

9.3. Matrace Matrace je pruţná vloţka, volně uloţena na roštu. Není konstrukční součástí lůţka. Matrace musí usnadňovat měnění polohy těla během spánku. Je důleţité, aby měla dostatečnou měkkost umoţňující během spánku dostatečné svalové uvolnění. Současně nesmí dojít ke stlačování pokoţky. Pokud se člověk otlačuje vlastní hmotností, spánek je neklidný a dochází k častému měnění polohy. Matrace by rovněţ neměla mít v její celé délce stejnou tuhost. V oblasti ramen musí být měkčí neţ v oblasti bederní páteře. Komfortní matrace mají aţ 7 zón tuhosti. Šířka a délka matrace určují velikost lehací plochy. Rozměry matrace musejí vycházet z rozměrů uţivatele. Šířku lehací plochy určují šířkové rozměry lidského těla a potřebná plocha pro různé pohyby při spaní. Za maximální šířku lze poţadovat polohu vleţe na zádech s uvolněnými paţemi. Tento rozměr je blízký rozpětí loket-loket zvětšený o 10-15%. Protoţe 30

však kaţdý zdravý uţivatel mění základní polohu mnohokrát za noc, je nutné zvětšit potřebnou šířku lehací plochy o dalších 20-25%. Šířka matrace by tedy neměla být pro dospělou osobu menší neţ 900mm. Délka matrace by měla být součtem výšky těla a délky chodidla uţivatele (24-30 cm). To z důvodu, ţe při spánku nesvírá nárt s holení pravý úhel, nýbrţ úhel tupý blíţící se úhlu přímému. Výška matrace není přesně předepsána. Samotnou výšku určuje materiálová skladba vrstev matrace. Je důleţité, aby zvolená výška umoţňovala přirozené drţení páteře.

Obr. 20. Matrace Nawapur Wellnes

9.3.1. Skladba matrace Matrace se skládá z jádra a potahu. Jádro je sloţeno z nejrůznějších materiálů a jejich kombinací v podobě pěn, kokosového vlákna, lamelových výztuţí, pruţin. Potah matrace lze rozdělit na pevný a snímatelný. Pevný bývá zpravidla z tkané textilie – grádlu. V současné době převaţují snímatelné potahy se zdrhovadly, které lze snadno udrţovat. Vyrábějí se z různých materiálů, například: -

Potah ze 100% bavlny. Tento potah není zcela vhodný, neboť se během spánku natahuje a uţ se nevrací do původního stavu. Proto se pouţívá směs bavlny a pruţných materiálů, jako polyamid nebo polyester a to v poměru 70% bavlny a 30% chemických vláken.

-

Modernější matrace pouţívají tkaniny z nových vývojových vláken viskózy, jako je Modal, Lyocell nebo Tencel. Tato vlákna jsou získána z obnovitelných zdrojů – odpadu při kácení např. buků.

-

Často se do směsi vláken přidávají vlákna z Aloe vera, která mají příznivý vliv na kůţi a antibakteriální účinky. 31

-

Hygienické jsou potahy ze specielně upravené bavlny proti bakteriím a plísním, prošité s dutým vláknem. Spodní vrstva je z netkané textilie a umoţňuje praní do 60⁰C

-

Potahy z jednoduché tkaniny prošité s rounem, v některých případech i PUR pěnou. Jedná se o potahy s vysokým profilem prošití.

-

Potahy se zimní a letní úpravou, kdy zimní strana je zateplená speciálním polyesterem nebo ovčí vlnou.

-

Za velice kvalitní jsou pokládány potahy z materiálu, který je „protkáván“ stříbrnými vlákny nebo jinak aplikovaným stříbrem s baktericidními účinky. Potahy se liší svým zaměřením – Microcare má „protiroztočové“ vlastnosti, Silver – termoregulační a baktericidní účinky, Repellent obsahuje mikrokapsle s vůní eukalyptu, jeţ odpuzuje polétavý hmyz. (Prokopová, 2008)

Obr. 21. Jádro a potah matrace

32

9.3.2. Dělení matrací podle materiálu jádra 9.3.2.1.

Pružinové matrace

Pruţinové matrace vyuţívají pruţiny typu Bonell, taštičkové pruţiny, popřípadě pruţiny z plastů.  Pružiny Bonell Pro výrobu pruţinových matrací jsou pouţity pruţiny Bonell. Pruţiny jsou v matraci spojeny navzájem pérky, takţe se nemohou uvolňovat. Na jádro pruţinové matrace je umístěna vrstva impregnovaného, vysokogramáţního filcu, který zabraňuje průchodu pruţin. U kvalitnějších výrobků je ještě pouţita latexová deska nebo deska z PUR pěny s masáţními nopky. Pruţinové matrace je vhodné umístit na pevnou desku nebo na pevné laťkové rošty. Tyto matrace se řadí mezi nejméně kvalitní. Klasické pruţinové matrace lze kombinovat s latexovými deskami, deskami z kokosového jádra a PUR pěnou. Jsou vhodné pro pevné rošty.  Taštičkové pružiny Jádro matrace tvoří soustava předpruţených ocelových pruţinek zašitých v textilním obalu. Kaţdá taštička reaguje nezávisle na vyvíjený tlak, matrace nebrání pravidelnému otáčení. V jádrech typu Vernestet se jednotlivé taštičky vkládají do tvaru šestiúhelníku, čímţ se jich na 1m2 vejde podstatně víc, neţ při klasické technologii, při které jsou taštičky ukládané do paralelních řad. Tím se dosahuje lepšího přizpůsobení matrace tělu a téţ vyšší nosnosti. Pruţiny jsou rozmístěny podle své tuhosti v několika (3 - 7) anatomických zónách, aby zaručily optimální rozloţení Obr. 22. Taštičková matrace

tlaku.(2) 9.3.2.2.

Pěnové matrace

Pěnové matrace jsou vyrobeny z různých druhů pěn. Existují matrace vyrobené z jednoho kusu a více částí spojených do tloušťky (sendvičové matrace). Čím větší je hustota pěny, tím větší je nosnost i tuhost. Důleţitým faktorem je prostupnost vzduchu matrací od spodní plochy. Tím se zajistí její prodyšnost a odpařování naakumulované vlhkosti během spánku.

33

Zónování pěnové matrace Kvalitní matrace bývá nejčastěji sloţena z různých kombinací pěn, podle jejich vlastností, a to vertikálně i horizontálně. Vertikálně můţe být pro lepší účinnost dělena do zón různé tuhosti (aţ 7 zón). Např. v bederní oblasti, kde je nejvyšší zatíţení, se vkládá pěna vyšší tuhosti, v oblasti ramenou se často vytváří tzv. ramenní kolébka: vloţka z líné pěny, která zajišťuje optimální uloţení těla při spaní na boku. Zónování je velice důleţité především z důvodu správného drţení páteře při spánku. Způsob zónování se pro různé matrace liší. U některých matrací mohou být zóny tuhosti přednastavené, v jiných případech si uţivatel můţe nastavit potřebnou tuhost sám. Příklad: zónová matrace Ester (výrobce Jelínek) má polyuretanové jádro DURÉN KOMFORT se zónovou profilací. Speciální výřezy, které jsou v bederní oblasti pro dosaţení maximálního vyztuţení zdvojeny, umoţňují změnu tvrdosti matrace vkládáním či vyjímáním bukových lamel. Významným prvkem je zónové změkčení matrace v oblasti ramen a kyčlí. Vrchní vrstvu matrace tvoří vysoce komfortní 5 cm viskoelastická latexová pěna EMBRACE.

Obr. 23. Matrace Ester

(3)

Druhy pěn používané v jádru matrace  Studená pěna (HD) je vyráběná technologií studeného vypěňování. Díky svým vynikajícím vlastnostem je pouţívána pro výrobu komfortních matrací. Struktura materiálu zaručuje vysokou elasticitu, dobré odvětrávání, odvod tepla a prostupnost vzduchu.  Pojený polyuretan (PPU) vzniká opětovným slisováním drcených pěn především odpadu, má vyšší objemovou hmotnost neţ běţné pěny a vyuţívá se ve výrobě lehacích ploch a matrací, kde bývá kombinován s jinými pěnami.

Obr. 24. Matrace s vyztuženým středem PPU deskou

34

 Latex - Pěnová pryţ je druh lehčené pryţe, která je vyráběna vulkanizací vodní disperze polymeru přírodního latexu, syntetického latexu, nebo jejich směsi. Pouţívá se všude tam, kde se mohou uplatnit jeho dobré vlastnosti (vysoká elasticita, nízká hmotnost, nízká trvalá deformace, dlouhodobá pevnost a tuhost, prodyšnost, trvanlivost). Struktura latexu dovoluje velkou tvarovou změnu. Matrace se nejvíce promáčkne v místě, kam je soustředěn největší tlak leţícího těla (hýţdě, rameno), ale okolí (jádro pod hlavou, trupem a nohama) není tímto tlakem ovlivněno. To umoţňuje matraci "okopírovat" tvar leţící postavy a poskytnout jí v kaţdém místě dostatečnou oporu.

Obr. 25. Pětizónová latexová matrace

 Cellpur je kombinací materiálu Tencel s polyuretanovou pěnou, který vznikl zabudováním Tencelu v práškové formě do PUR pěny. Tento sférický prášek s inovativní mikrostrukturou má stejné vlastnosti jako vlákna Tencel a zvyšuje schopnost pěny absorbovat vlhkost. Tencel je označení pro celulózová nanovlákna, jejichţ funkčnost je zaloţena na této inovační struktuře. Nové funkční vlastnosti mohou být generovány z kontrolovaných a pravidelně uspořádaných těchto vláken v nejmenším Tencel vlákně. Vlákna jsou hydrofilní a zajišťují optimální absorpci a transport vlhkosti.(4)

Obr. 26. Sedmizónová matrace s povrchovou i jádrovou profilací

35



Nawapur je materiál, který byl vyvinutý speciálně pro výrobu matracových jader. Výchozí surovinou je přírodní olej z rostliny verenda (skočec obecný). Matrace Nawapur jsou charakteristické výtečnou elasticitou, tvarovou stálostí a dlouhou ţivotností. Otevřená struktura buněk zajišťuje dokonalé provzdušnění i mikroklima při spánku. Matrace Nawapur jsou díky vysokému podílu rostlinných olejů velmi vhodné i pro alergiky.

Obr. 27. Jádro tvořené pěnou Nawapur



Tempur je viskoelastický materiál, původně vyvinutý pro NASA. Mění svou tvrdost v závislosti na teplotě. Na tělesné teplo reaguje individuálně, tudíţ se přizpůsobí pečlivě lidskému tělu. Pomáhá odstranit tlak způsobený matrací na tělo. To zlepšuje krevní oběh v průběhu spánku. Tempur je odolný vůči roztočům a alergenům.(5)

Obr. 28. Reakce pěny Tempur na teplotu těla

 Celtex je polyuretanová pěna, vyrobená speciálně pro jádra matrací. Materiál je tvořen miliony vzájemně propojených buněk, jejichţ funkci lze přirovnat k malým samostatným “pruţinkám”. Pruţnost zajišťuje rovnoměrné rozloţení tlaku v kaţdé poloze při spánku. Díky struktuře otevřených pórů je velmi dobře prodyšný, optimálně dýchá a vyrovnává teplotní rozdíly. Pórovitou strukturu pěny lze přirovnat k ryze přírodnímu materiálu - včelí plástvi. (6) 36



Eulastic je vysoce flexibilní HR-HD pěna. Díky své nepravidelné struktuře zajišťuje vysokou prodyšnost a kvalitní transport vlhkosti. Je vhodná pro osoby dlouhodobě upoutané na lůţku.

Obr. 29. Matrace Eulastic

 Bioflex je pěna vyrobená zpracováním přírodních materiálů, díky kterým má kromě mramorového vzhledu i výborné vlastnosti. Vyznačuje tvárností a vysokým komfortem, který zajišťuje regeneraci organismu během spánku. Nejvhodnější uloţení matrace, vyrobené z této pěny je na předepjatý lamelový rošt. Uţitím pevného podkladu dochází k sniţování ţivotnosti matrace. 9.3.2.3.

Gelové matrace

Gelové matrace jsou nejčastěji tvořeny klasickými matracemi, které jsou kombinovány s gelovými prvky.  Geltech má schopnost se deformovat všech směrech. Dodávat tělu lepší oporu neţ samotné pěnové jádro. Jedná se o gelový materiál, který díky své konzistenci je schopen vést a akumulovat teplo. Díky 3D deformaci, má schopnost velice dobře rozkládat tlak a tak není během spánku narušen krevní oběh v jednotlivých částech těla. Gelové segmenty dále vytváří akupresurní body, které pomáhají uvolnit svalstvo. Velkou výhodou tohoto materiálu jsou hygienické vlastnosti. Je vhodný pro děti, alergiky, ale také do nemocnic.(8)

Obr. 30. Kombinace HD pěny s gelovými segmenty

37

Obr. 31. Gelový segment

 Technogel tvoří gelovou vrstvu z PUR elastomeru, který se chová jako pevná látka a zároveň jako hustá kapalina, resp. jako gel. Pokud je vystaven tlaku, rozpíná se ve všech směrech a roznáší tlak rovnoměrně po celé ploše. Sníţením tlaku dojde k navrácení gelové vrstvy do původní polohy. Je velice pruţný a elastický. Nejčastěji je pouţíván v kombinaci s viskoelastickými pěnami, pro vylepšení jejich podpěrných vlastností.

Obr.32. Matrace s povrchovou vrstvou Technogel

9.3.2.4.

Vzduchové matrace

Jádro těchto matrací je tvořeno vzduchem. Velmi dobře přijímají teplo, kopírují tělo, zabezpečují přirozené drţení páteře a hmotnost těla je rovnoměrně rozloţena po celé matraci. V některých případech můţou být matrace vytápěny topným článkem, umístěným mezi matrací a dnem postele.  Airtouch vzduchové jádro se na rozdíl od jiných matrací s neměnnou podobou dokáţe přizpůsobit změnám tělesných rozměrů a výšky uţivatele. Jedná se o příčně orientované paralelně uloţené vzduchové rukávce zhotovené z elastického plastu, které jsou navzájem propojeny do pěti zón. Součástí tohoto mechanismu je kompresor. Kaţdá zóna je samostatně ovládána. Rukávce jsou vybaveny tlakovými senzory, které hlídají tlak vzduchu na nastavené úrovni. Dle potřeb uţivatele lze libovolně jejich tuhost měnit.

Obr. 33. Vzduchové jádro umožňující měnit tvrdost postele

38

9.4. Lůžkoviny a ložní prádlo Neméně důleţitou součástí k vytvoření podmínek pro zdravý spánek jsou lůţkoviny a loţní prádlo. Lůţkoviny se dělí na zimní a letní. Polštář Polštář je velice důleţitý pro správnou polohu páteře při spánku. Měl by dosahovat pouze k ramenům. Vysoké podloţení zad a hlavy můţe totiţ vést k deformaci páteře, naopak spaní bez polštáře můţe přetěţovat krční páteř. Při leţení na zádech by měl podepírat krk a pod hlavou být měkký. Při leţení na boku by měl vyrovnat výšku ramene a měkce nést Obr .34. Anatomický polštář

hlavu. Přikrývka

K zajištění tepelné pohody během spánku slouţí přikrývka. Nesmí být těţká a měla by dobře splývat kolem těla. Vlhkostní klima pod ní by mělo být uţivatelsky příjemné. Povrch přikrývky je tvořený povlakem, ten musí být dostatečně hustý, aby znemoţnil proniknout šupinkám lidské kůţe a roztočům do její náplně. Současně musí být vzdušný a umoţnit uniku vlhkosti. K výrobě přikrývek se pouţívají různé materiály ţivočišného, rostlinného a syntetického původu.  výplň ţivočišného původu: peří, střižní ovčí vlna, kašmír a velbloudí srst  výplň rostlinného původu: hedvábí, bavlna, topolové chmýří  syntetická vlákna: plné nebo duté polyesterové vlákno (nejpoužívanější), polyamidová vlákna, polyesterová vlákna (loţnice)  Duté vlákno Duté vlákno obsahuje vzduchové dutiny. Čím je jich více, tím je vlákno kvalitnější. Jsou asi z 80 % dutá, proto mají hmotnost jen 0,35 g/cm³. Vlákno sestává ze směsi ligninu a celulózy, je silně vznětlivé, má nízkou pevnost, jemný voskovitý povrch, vysoký lesk, ve vodě se nepotápí a unese aţ 36násobek vlastní váhy. Zpracováním dutých krátkých vlákének v podobě střiţe v chomáčcích do formy vrstveného rouna vzniká výplň přikrývek a polštářů 39

s výbornými termoizolačními vlastnostmi. Kvalita rouna se liší podle toho, jsou – li jednotlivá zpracovávaná vlákna tvarovaná jen rovinně, nebo i prostorově. V případě prostorově tvarovaného vlákna je rouno objemnější a má prostorovou paměť, to znamená, ţe se i po stlačení vrací do původního tvaru. Lůţkoviny z dutého vlákna jsou snadno udrţovatelné, nealergické, lehké, splývavé a podporují klidný spánek. (Prokopová, 2000) Ložní prádlo Loţní prádlo můţe být rovněţ z přírodních materiálů, v současné době s úpravou pro snadnou údrţbu s praním minimálně na 60°C bez ţehlení. Můţe mít protibakteriální či protiplísňovou úpravu.

9.5. Hygiena lůžka Hygiena lůţka je podstatná z hlediska regenerace imunitního systému. Člověk za noc vypotí kolem půl litru tělesné vlhkosti. Část potu zůstává v lůţku, kde vytváří prostředí pro tvorbu bakterií, roztočů a plísní. Proto je důleţité, aby konstrukce postele a sloţení matrace umoţňovalo dostatečné provzdušnění. Stejně důleţitá je i hygiena lůţkovin, ve kterých se nachází největší mnoţství roztočů a zárodků bakterií.

9.5.1. Roztoči Roztoči se řadí mezi členovce, svým vzhledem nám připomínají klíšťata. Jejich velikost je asi jedna třetina milimetru, tudíţ nejsou pouhým okem viditelní. Ţiví se zbytky lidského organismu, proto se nejčastěji nachází v matracích a lůţkovinách. Ideální podmínky pro jejich výskyt je teplota nad 25⁰C a 50% vlhkost a při teplotě nad 60⁰C hynou. Roztoči způsobují alergii dýchacích cest. Látka, na kterou je lidské tělo alergické, se nachází v jejich výměšcích. Tyto výměšky jsou spojeny s malými částičkami prachu, které člověk během spánku vdechuje a takto se alergizuje. Roztoč během svého ţivota vyprodukuje exkrementy odpovídající 200 násobku jeho hmotnosti.

Obr. 35. Roztoč

40

V loţnici je potřeba dodrţovat klimatické podmínky a pravidelně větrat místnost včetně matrace, lůţkovin a loţního prádla. Potah matrace by měl být snímatelný a pratelný nad 60⁰C. To stejné platí i pro povlečení. Součásti hygieny spaní je pravidelné odstraňování prachu tak, aby nedocházelo k jeho rozvíření (vytírání vlhkým hadrem) nebo pouţití kvalitního vysavače, jehoţ filtr zabrání propuštění roztočů ven z vysavače. (9) Důleţité je i ukládání lůţkovin. Naprosto nevhodné je ukládání lůţkovin do uzavřených nevětraných prostor. Optimální řešením je volné uloţení lůţkovin na lůţku, kde se pozvolně vysuší. Hygienické požadavky na konstrukci a skladbu lůžka:  Dno lůţek musí být řešeno tak, aby mezi dnem a podlaho byla mezera min.10 mm pro zamezení rozvoje plísní, hub nebo jiných organismů.  Lůţko musí být řešeno tak, aby nedocházelo v čalounění ke zvýšené kondenzaci vodních par a k akumulaci tekutin a následnému rozvoji biologických činitelů v konstrukci matrace.  Matrace musí vykazovat dobrou čistitelnost, výrobek musí být prost zápachu vlivem materiálu nebo technologie výroby.

9.6. Bezpečnost lůžka Součástí zdravého spánku je i zajištění bezpečného lůţka. Za bezpečný se povaţuje nábytek, který neohroţuje zdraví člověka při jeho výrobě a uţívání, neohroţuje ţivotní a pracovní prostředí pouţitými materiály, výrobními procesy, emisemi a odpady, vysokou spotřebou energie a procesem likvidace výrobku po ukončení jeho ţivotnosti. Bezpečnost lůžka podle (Brunecký, 2009):  Lůţko musí svými uţitnými vlastnostmi a uţitnými parametry plnit bezvadně účel pro který bylo zhotoveno a obsahovat základní pasivní prvky bezpečnosti.  Musí být řešeno tak, aby při usednutí na kteroukoli jeho část nemohlo dojít k ztrátě jeho stability, ke zhoupnutí nebo převrácení.  Musí být oproštěno od skulin a otvorů, v nichţ můţe dojít ke zhmoţdění nebo zlomení prstů a končetin.  Potahové materiály matrace musí být zhotoveny z materiálů bezpečných při kontaktu s pokoţkou a umoţňujících jejich údrţbu nebo čištění běţnými přípravky. 41

 Rošt musí být při běţném pouţívání výrobku zajištěn proti propadení do lůţka.  Obvod matrace musí být ztuţen tak, aby nedošlo ke sklouznutí leţícího z plochy lůţka a nedošlo k jeho pádu na podlahu během spánku.  Úloţné prostory lůţek musí být vybaveny dostatečnými otvory pro ventilaci v případě uzavření dětí v prostoru lůţka (hry dětí), přičemţ ukládání loţního prádla a lůţkovin se z hygienických důvodů nedoporučuje.  Kování, součásti výrobku, výčnělky a mezery – otvory musí být řešeny tak, aby při porušení čalounických materiálů nedošlo k jejich obnaţení nebo vyčnívání z konstrukce.

Obr. 36. Bezpečnost lůžka proti převrácení

Problematiku bezpečnosti lůžka upravují tyto normy: ČSN 91 0100 Nábytek – Bezpečnostní rozměry ČSN 01 3610 Výkresy ve dřevozpracujícím průmyslu ČSN EN 1725 Nábytek bytový – Postele a matrace – Bezpečnostní poţadavky a zkušební metody

42

10. Průzkum trhu Součástí problematiky lehacích ploch je i průzkum českého trhu. Český trh ovládají obchodní řetězce: Ikea, Asko, Skonto, Kika. Jimi nabízený lůţkový nábytek od zahraničních výrobců je dostupný takřka všem sociálním skupinám na rozdíl od firem, zabývajících se přímo výrobou lehacích ploch. Mezi mnohé firmy působící na českém trhu, zabývající se problematikou lehacích ploch a zdravého spánku můţeme zařadit Ahorn, Lattoflex, Gumotex, Matrace Dřevočal, JMP, Jelínek. Cílem průzkumu je analýza významného českého producenta matrací, firmy Gumotex Břeclav, významného producenta roštů Ahorn a zahraničního špičkového prodejce Lattoflex.

10.1.

Ahorn (www.ahorn.cz)

Firma je český výrobce. Zabývá se výrobou lamelových roštů. Snaţí se neustále drţet krok se světovým vývojem v oblasti zdravého spaní. Jejím hlavním cílem je vysoká kvalita, dokonalý servis, moderní design, vyuţití nových materiálů a technologií. Cena roštů se pohybuje od 970 Kč do 27 490 Kč. Nabízí - rošty pevné, polohovací, motorové a rošty do lůţek s úloţným prostorem. Společnost Ahorn disponuje ve svých prodejnách speciálním zařízením, které nabízí moţnost vybrat si správnou kombinaci matrace a roštu na základě exaktního měření a vyhovět tak individuálním poţadavkům zákazníka na zdravé lůţko. Toto zařízení se nazývá měřicí deka. Je to tenká elastická podloţka, která obsahuje hustou sít senzorů reagujících na tlak. Deka se umístí na zvolenou kombinaci matrace a roštu. Data získané ze senzorů deky jsou následně po ulehnutí zákazníka zpracovány v počítači a na monitoru lze pozorovat, jak se lehací plocha přizpůsobuje lidskému tělu.

Obr. 37. Funkce měřicí deky

43

Vybrané produkty firmy Ahorn Lamelový rošt Regumed HN (bodový rošt s ručním polohováním)  cena 10 990 Kč  nosnost 130 kg  délka 190 – 200 cm, šířka 70 – 100cm, výška 8 cm  nastavení tuhosti - individuální nastavitelné výztuhy v bederní oblasti pro správnou oprou zad, 2 tuhosti talířů, kaţdý bodový prvek je samostatně nastavitelný ve 3 tuhostech  7 anatomických zón, konstrukce z pruţných elementů výkyvných ve 3 směrech, prodlouţené kování pro polohování hlavy zajistí větší pohodlí, rošt umoţňuje velmi dobré provzdušnění matrace  je vhodný pro pěnové a latexové matrace

Obr. 38. Bodový rošt

Lamelový rošt Omega (pevný, 3 anatomické zóny)  cena 970 Kč  nosnost 100 kg  délka 190 – 200 cm, šířka 70 – 100cm, výška 6 cm  15 lamel uloţených v pevných pouzdrech, ve střední části roštu individuální nastavení tuhosti pomocí 5 výztuh  vhodný pro pěnové a pruţinové matrace

Obr. 39. Pevný rošt

44

10.2.

Lattoflex (www.lattoflex.cz)

Firma patří ke světové špičce zabývající se výrobou matrací a roštů. Je německého původu. Na českém trhu má vzhledem k ceně produktu minimální podíl. Ceny roštů se pohybují od 15 500 Kč do 93 940 Kč, ceny matrací od 17 340 Kč do 23 320 Kč. Rošty řady Winx Nejznámějším produktem firmy Lattoflex jsou rošty řady Winx. Jejich základem je bodově pruţný systém zaloţený na interakci plastových křidélkových multitorzních (pruţných do všech stran) segmentů, podpůrných profilů a pruţných prvků. Křidélka představují pruţné body, které jsou navrţeny tak, aby se plně adaptovaly křivkám leţícího těla. Díky mnoţství těchto pruţných bodů je na kaţdém místě roštu tělo ergonomicky podepíráno a páteř se příjemně uvolňuje. Ramenní a bederní zóna roštů Winx se dá upravit podle přání uţivatele tak, aby v poloze na boku nepociťoval nepříjemný tlak. Ramenní zóna má 3 polohy nastavení. Uţivatel štíhlý se symetrickou postavou bude mít nastavení vyšší, uţivatel mohutnější se širšími rameny bude mít ramenní profil posunutý níţ. Bederní zóna je taky nastavitelná a má 3 stupně tuhosti. Rošty Winx umoţňují i různé polohování. Od manuálního polohování pod hlavou aţ po elektricky ovládané polohování celého roštu. Některé rošty firmy Lattoflex nabízí posuvnou funkci, coţ znamená, ţe při zvedání horní poloviny těla se rošt posune zpátky k čelu postele aţ o 30 cm. To umoţňuje být stále u nočního stolku a nemuset se k němu otáčet.

Obr. 40. Rošt Lattoflex Winx 395

45

10.3.

Gumotex (www.gumotex.cz)

Gumotex, akciová společnost, je nástupnickou společností podniku, který začal podnikat v Břeclavi ve výrobě ochranných oděvů z pryţovaného textilu v roce 1950. Od roku 1952 vystupuje jako samostatný podnik pod jménem Gumotex. K velkému rozmachu výroby došlo po zavedení výroby polyuretanových pěn v 60. a 70. letech minulého století, kdy se hlavními partnery podniku stali zákazníci z nábytkářského a automobilového průmyslu. Gumotex je největším průmyslovým podnikem města i břeclavského regionu s ročním obratem okolo dvou miliard korun. Více neţ polovina produkce je exportována do zahraničí, především do USA a zemí Evropské unie. Společnost zaměstnává okolo 1300 zaměstnanců. Gumotex nabízí řadu matrací a to latexové, ze studené pěny, z líné pěny, z PUR pěny, taštičkové a pruţinové. Ceny matrací se pohybují od 2 799 Kč do 10 499 Kč. Vybrané produkty Matrace Artemis Bio  cena: 10 499 Kč  délka 195 – 200 cm, šířka 80 – 100 cm, výška 20 cm  100% přírodní latexová matrace z Natural Latexu  matracové jádro z naturální pěnové pryţe (latex) z přírodního kaučuku  dvojnásobné vyztuţení a významné zpevnění kaktusovými flexideskami  výborná pruţnost, prostupnost vzduchu, antibakteriální vlastnosti a tzv. bodová elasticita matrace: dokonalé přizpůsobení křivkám lidského těla  dobré ortopedické vlastnosti matrace: vhodná i pro osoby dlouhodobě upoutané na lůţko  pouţití zcela přírodních materiálů: bio trend s omezením negativních dopadů na ţivotní prostředí  moţnost polohování matrace pomocí roštů

Obr. 41. Latexová matrace Artemis Bio

46

Matrace Jolana  cena: 5 399 Kč  délka 195 – 200 cm, šířka 80 – 100 cm, výška 16 cm  propracované díly z vysoce elastických HR pěn (38 – 45 kg/m3)  7 anatomických zón  tvrdší a měkčí strana matrace  spojení vrstev zvláštním tvarováním (bez pouţití lepidel): zajištění dokonalého provzdušnění  snadná údrţba a moţnost rozloţení dílů při čištění matrace  moţnost polohování matrace pomocí roštů

Obr. 42. Matrace Jolana z HR pěny

10.4.

Zhodnocení českého trhu

Český trh má zastoupení jak velkoobchodních řetězců, nabízejících veškerý nábytek včetně lehacích ploch, tak i specializovaných tuzemských prodejců, zabývajících se problematikou lehacích ploch a zdravého spánku. Jak vyplývá z průzkumu trhu, tyto firmy poskytují velice pestrý výběr zboţí. Jsou schopny vyhovět takřka kaţdému uţivateli ve sloţení zdravé lehací plochy. Jedinou otázkou zůstává cena, kterou jsou uţivatelé ochotni za lehací plochu zaplatit. Ta se pohybuje od několika tisíc aţ po desetitisíce.

47

11. Vlastní průzkum Cílem průzkumu bylo zjistit, reálnou kvalitu lehacích ploch v českých domácnostech a míru pozornosti kladené kvalitě spánku. Bylo dotazováno 70. domácností (domácnost tvoří jeden student a jeho rodiče, dohromady 185 osob). Vyplněný dotazník obsahoval otázky týkající se lehací plochy (rozměry matrace, druh matrace, druh roštu), výšky těla a průměrné délky spánku.

Vyhodnocení průzkumu

11.1.

11.1.1.

Studenti

Celkový počet dotazovaných studentů byl 70. Po vyhodnocení získaných informací bylo zjištěno, ţe průměrná výška respondentů je 177cm a délka spánku činí 8 hodin. V problematice lehacích ploch byly u většiny studentů zjištěny nedostatky a to především:  Délka lehací plochy x výška těla: optimální délka lehací plochy by měla být součtem výšky těla uţivatele a délce jeho (24-30cm). Z dotazovaných 70. studentů vyhovělo tomuto poţadavku pouze 32.  Kombinace rošt x matrace: byly zjištěny základní chyby ve sloţení lehací plochy. Nejzávaţnější chybou byla kombinace PUR matrace s plnou deskou a to v 16. případech. Tato kombinace je z hygienického hlediska naprosto nepřípustná z důvodu špatné větratelnosti matrace a odvodu přebytečné vlhkosti. Grafy Graf číslo 1 znázorňuje typy matrací. Největší zastoupení mají matrace polyuretanové (47%), které dohromady s pruţinovými tvoří 73%. Jako další typy se objevují matrace pruţinové třídílné, jejichţ stáří se pohybuje okolo 30. let a dnešním poţadavkům naprosto nevyhovují.

Určité

procento

tvoří i celočalouněné postele s vnitřním úloţným prostorem, které

nejsou

hlediska lůţkovin

z hygienického

vhodné do

(ukládání nevětraného Graf č.1 Typy matrací studentů

prostoru pod lehací plochou). 48

Graf číslo 2. znázorňuje typy roštů. Lehací plochy tvoří převáţně rošty lamelové, neděrovaná deska a laťkové pevné. Za naprosto nevhodný podklad pod matraci je povaţováno pouţití neděrovaných desek Tyto desky by měly být z hygienických důvodu alespoň perforovány, pro lepší větratelnost matrace.

Graf č.2 Typy roštů studentů

11.1.2.

Rodiče

Celkový počet dotazovaných rodičů byl 116. Po vyhodnocení získaných informací bylo zjištěno, ţe průměrná výška ţen je 174cm, muţů 180cm a délka spánku činí 7,5 hodin. U většiny rodičů byly po vyhodnocení získaných informací zjištěny nedostatky lehacích ploch a to ve směrech:  Délka lehací plochy x výška těla: optimální délku lehací plochy by měla být součtem výšky těla uţivatele a délce jeho (24-30cm). Z dotazovaných 116 rodičů má vhodnou délku lehací plochy 61 uţivatelů. Ve dvou případech došlo k situaci, ţe výška těla přesahovala délku matrace.  Kombinace rošt x matrace: byly zjištěny stejné chyby jako u studentů a tou je uloţení PUR matrace na neděrovanou desku. Této chyby se dopustilo 34 dotazovaných.  Společná matrace rodičů: téměř u třetiny rodičů byla lehací plocha tvořena společnou matrací a roštem. Tato volba není vhodná a to z důvodu, ţe pokud na posteli budou spát dvě osoby, měl by mít kaţdý z nich svůj rošt a svou matraci přizpůsobenou jeho tělesným proporcím.  49

Grafy Procentuální zastoupení typů matrací a roštů je zhruba stejné jako u studentů.

Graf č.3 Typy matrací rodičů

Graf č.4 Typy roštů rodičů

50

12. Diskuse Správné sloţení a rozměry lehací plochy jsou velmi důleţité pro kvalitu spánku. Při sériové výrobě musí výrobek slouţit širokému spektru uţivatelů. Východiskem pro výrobu lehacího nábytku jsou nezbytná antropometrická měření. Spánek tvoří jednu třetinu ţivota, tudíţ správné sloţení lehací plochy odpovídající tělesným proporcím je přinejmenším nutností. Pouţíváním správného lůţka lze předejít mnoha zdravotním problémům. Nesprávné lůţko můţe mít za následek nespavost, problémy s páteří, bolesti hlavy, fyzickou i psychickou únavu. Je rovněţ vědecky dokázáno, ţe nespavost zkracuje délku lidského ţivota. Nedostatkem spánku je totiţ vyvolán stres, při kterém produkuje tělo hormon kortizon, jenţ zvyšuje krevní tlak. Vlastní průzkum bakalářské práce týkající se 70. domácností, obsahoval také měření výšky dotazovaných. Poslední výškové měřené muţů v ČSSR bylo provedeno roku 1985 a průměrná výška byla 176 cm. V průzkumu bakalářské práce byla naměřena průměrná výška postavy 180 cm. Pro takto vysokého muţe, je vhodná minimální délka matrace 204 cm. Tohoto parametru dosáhlo méně neţ 40% respondentů. Ve dvou případech dokonce došlo k tomu, ţe tělesná výška délku matrace přesahovala. Tyto naměřené hodnoty jsou alarmující pro současné normy a typizované rozměry lehacích ploch. Řešením můţe být nové antropometrické měření a jeho aplikace v současných normách. Ve statistice studie „Loţnice 2000“, prováděné v Německu a prezentované na veletrhu Heimtextill, odpovědělo 63% tázaných, ţe vybavení loţnice není tak důleţité, jako vybavení obývacího pokoje. Z toho pak 41% procent uvedlo jako důvod, proč se nestarají o zařízení loţnice, ţe návštěvám se loţnice jako intimní prostor neukazuje. Pouze 8% uvedlo, ţe v loţnici dělali určitou modernizaci. Znalost o tom, ţe v průběhu spánku ztratí člověk v průměru 0,5 l tekutiny za noc, neměl ţádný dotazovaný. (Prokopová, 2008) Ve vlastním průzkumu se dospělo podobným výsledkům. Průzkum se týkal nejen tělesné výšky a průměrné délky spánku, ale také informací o sloţení lehacích ploch (rozměry matrace, druh matrace, druh roštu), včetně jejich fotografií. Velká část lehacích ploch byla vybavena zastaralými pruţinovými či tzv. molitanovými matracemi, u některých dotazovaných se objevovaly i staré válendy. Tyto typy matrací jsou naprosto nevhodné a musí být nahrazeny matracemi z novodobých materiálů. Především jsou nedostačující z důvodu, ţe nejsou schopny se vhodně přizpůsobit tělu a tak vyhovět poţadavkům páteře při leţení. Co se týče roštů, byl zaráţející počet uţívání plných popřípadě perforovaných desek, v některých 51

případech jejich následná kombinace s PUR matracemi. Deska jako podkladový materiál pro matraci je z hygienických důvodů naprosto nepřípustný. U matrace nemůţe dojít k potřebnému provzdušnění a tak v ní zůstává část potu vyprodukovaného za noc lidským tělem. Následkem toho dochází k mnoţení roztočů, plísní a bakterií v matraci, coţ má za příčinu různé zdravotní potíţe v podobě alergie aj. Tato deska by měla být nahrazena lamelovými či jinými rošty, které umoţňují dostatečné provzdušnění matrace. Z průzkumu trhu vyplývá, ţe zakoupení zdravé lehací plochy by neměl být problém takřka pro ţádnou sociální skupinu lidí. Na trhu vystupují specializované firmy, jak na výrobu matrací, tak i roštů a ceny těchto produktů se pohybují od několika set korun aţ po desetitisíce korun. Současný stav lehacích ploch uţivatelů zjištěný průzkumem, je nevyhovující. O nepříznivém stavu lehacích ploch dnešní populace lze pouze spekulovat. Je tento problém zapříčiněn vysokou cenou v porovnání s tím, co společnost můţe za tyto zásadní nedostatky lehacích ploch zaplatit vlastním zdravím? Nebo člověk pouze není dostatečně informován o zdravotních rizicích spojených s volbou špatné lehací plochy? Na tyto otázky by bylo vhodné hledat odpověď v navazující diplomové práci.

52

Fotografie vybraných nevhodných lehacích ploch dotazovaných

Obr. 43. Třídílná pružinová matrace

Obr. 44. Třídílná polyuretanová matrace

s neperforovanou

deskou

Obr. 45. Celočalouněné lůžku s nehygienickým úložným prostorem pro lůžkoviny

53

13. Závěr Jiţ od pradávna plní lehací plochy stejnou funkci. Postupem času docházelo ke změnám vzhledu a konstrukce. Důleţitým faktorem při výběru lůţka byl právě vzhled a na samotnou konstrukci se jiţ tolik nehledělo. Toto pravidlo přetrvává dodnes. Jen málo lidí se zajímá nejprve o konstrukci a poté hledí na design. Je samozřejmé, ţe design hraje významnou roli při výběru, nicméně správné sloţení lehací plochy by mělo být rozhodující. Současná společnost bohuţel není dostatečně informována o tom, jaký vliv má nevhodná skladba lehací plochy na zdraví a jaká rizika jsou s tím spojována. Běţný člověk nemůţe mít veškeré informace týkající se sloţení zdravého lůţka, typů matrací, roštů, povlaků aj. Z tohoto důvodu existují na trhu specializované firmy. K vyřešení problematiky zdravého spánku můţe přispět osobní návštěva loţnicového studia, které poskytne veškerý informační servis včetně zajištění vhodného lehacího nábytku. Kvalita spánku je doposud velmi podceňovaným faktorem, který významně ovlivňuje naše zdraví. Tato problematika by měla být na předním místě zájmu společnosti.

54

14. Summary Since ancient times, the lying area fulfills the same function .The look and construction changed. An important factor when choosing a bed was the look and the construction itself was not so important. This rule continues untill this day. Few people are interested in construction first and then they look at the design. It goes without saying that design plays an important role in the selection, but the correct composition of lying areas should be decisive. We can blame the fact that the current companies aren„t sufficiently aware of the impact of the bad lying areas on health and the risks wich are connected with it. An average person can not have any information regarding the composition of a healthy bed, mattress types, grates, coatings, etc For this reason, there are specialized companies on the market. To solve the problem of healthy sleep may contribute a personal visit to bedroom studios, all of which provide information services including the provision of suitable furniture. Sleep quality is still a very underestimated factor that greatly affects our health. This issue should be at the forefront of interest.

55

15. Použitá literatura 

[1] KADLEC, J., Ložnice. Praha, 176s.

 [2] BRUNECKÝ, P., 2009. Standardy nábytku. Brno, MZLU, ISBN 978-80-7375297-2  [3] SBORNÍK PŘEDNÁŠEK, září 1990. Ergonomická a hygienická hlediska při tvorbě a výrobě nábytku, Brno  [4] DLABAL, S. a KITTRICHOVÁ, E., 1977. Nábytek, člověk, bydlení. Praha, Ústav bytové a oděvní kultury 177s. 

[5] BRUNECKÝ, P., 2003. Dějiny bydlení. Brno, MZLU 234 s

 [6] DLABAL, S., 2000. Nábytkové umění: vybrané kapitoly z historie. Praha, Grada 312 s., ISBN 80-7169-566-2  [7] PROKOPOVÁ, H., PIDROVÁ, V., 2008. Ložnice. Brno, ERA 149 s., ISBN 97880-7366-129-8  [8] KOŢELKA, K., JANOUŠ, M., NEŠPOR, E., 1969. Lehací nábytek. Ústav bytové a oděvní kultury, Praha  [9] PSTRUŢINA, K., 1994. Etudy o mozku a myšlení, 1. Vyd. Praha, VŠE, 118 s.  [10] POŠTULKOVÁ L., 2007. Typológia zariaďovacích prvkov bytu: človek – priestor – nábytek. Zvolen, Technická universita 174 s. ISBN 978-80-228-1797-4  [11] BLÁHA, P. Antropometrie československé populace od 6 do55 let: Československá spartakiáda 1985. Díl I - část 1. Praha: ÚV ČSTV, 1986. 288 .  [12] BLÁHA, P. Antropometrie československé populace od 6 do55 let: Československá spartakiáda 1985. Díl I -část 2. Praha: ÚV ČSTV, 1986. 357  [13] BLÁHA, P. Antropometrie československé populace od 6 do55 let: Československá spartakiáda 1985. Díl II. - část 2. Praha: ÚV ČSTV, 1987. 224  [14] BLÁHA, P. Antropometrie československé populace od 6 do55 let: Československá spartakiáda 1985. Díl II. -část 1. Praha: ůV ČSTV, 1987. 186 s.

56

16. Seznam odkazů  (1)

Http://www.designcabinet.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-06-01]. Navrhování

lehacích

ploch

podle

individuálních

potřeb.

Dostupné

z

WWW:

.  (2)

Http://www.living.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-06-27]. Nová generace

taštičkových matrací. Dostupné z WWW: .  (3)

Http://www.topp.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-02-15]. Zonova matrace Ester.

Dostupné z WWW: .  (4)

Http://www.sinfo.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-06-01]. Cellpur. Dostupné z

WWW: .  (5)

Http://www.tempur.de/ [online]. 2010 [cit. 2010-05-22]. Tempur. Dostupné z

WWW: .  (6)

Http://www.celtex.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-06-27]. Celtex. Dostupné z

WWW: .  (7)

Http://www.eurofoam.at/ [online]. 2010 [cit. 2010-05-27]. Nawapur. Dostupné

z WWW: .  (8)

Http://www.geltech.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-05-27]. Geltech . Dostupné z

WWW: .  (9)

Http://www.bez-alergie.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-04-23]. Roztoči. Dostupné

z WWW: .  (10)

Http://www.ahorn.cz/ [online]. 2010 [cit. 2010-06-02]. Ahorn.



(11)

Http://www.lattoflex.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-02]. Lattoflex.

 (12)

Http://www.gumotex.cz [online]. 2010 [cit. 2010-06-02]. Gumotex.

57

17. Soupis obrázků, tabulek a grafů Obr. 1. Dvoulůţková postel http://www.webdevster.com/ [cit. 2010-03-14] Obr. 2. Rošt Lattoflex Winx zaručující maximální pohodlí http://www.lattoflex.cz/ [cit. 2010-03-14]

Obr. 3. Spánkové cykly http://www.sleeptracker.cz [cit. 2010-03-14] Obr. 4. Polohy páteře při leţení (Prokopová, 2008) Obr. 5. Vlivy vyhřezlé meziobratlové ploténky http://www.zdravcentra.sk [cit. 2010-03-14] Obr. 6. Čelo středověké široké postele (Dlabal, 2000) Obr. 7. Sloupkové lůţko (Dlabal, 2000) Obr. 8. Barokní lůţko (Dlabal, 2000) Obr. 9. Rokokové lůţko zakryté závěsy (Dlabal, 2000) Obr. 10. Empírové lůţko symbolizující loď (Dlabal, 2000) Obr. 11. Odýhované lůţko (Dlabal, 2000) Obr. 12. Skříňové lůţko (Dlabal, 2000) Obr. 13. Třízónová matrace Evo kombinovaná s roštem řady Winx od firmy Lattoflex http://www.lattoflex.cz/ [cit. 2010-04-24]

Obr. 14. Antropometrické měření http://www.ediport.cz/ [cit. 2010-03-14] Obr. 15. Minimální šířka lehací plochy (Dlabal, 1977) Obr. 16. Optimální délka lůţka (Dlabal, 1977) Obr. 17. Optimální výška lůţka (Dlabal, 1977) Obr. 18. Pevný laťkový rošt http://www.postele-matrace.org/ [cit. 2010-04-24] Obr. 19. Jednoduchý lamelový rošt http://www.ahorn.cz/ [cit. 2010-04-24] Obr. 20. Matrace Nawapur Wellnes http://www.eurofoam.at/ [cit. 2010-04-24] Obr. 21. Jádro a potah matrace http://www.dobrespani.cz/ [cit. 2010-03-14] Obr. 22. Taštičková matrace http://www.nabytek.bydleni.cz/ [cit. 2010-03-14] Obr. 23. Matrace Ester http://www.jelinek.eu/ [cit. 2010-05-09] Obr. 24. Matrace s vyztuţeným středem PPU deskou http://www.matrace-cz.cz/ [cit. 2010-05-09] Obr. 25. Pětizónová latexová matrace http://www.nabytek-masiv.eu/ [cit. 2010-05-09] Obr. 26. Sedmizónová matrace s povrchovou i jádrovou profilací http://www.sinfo.cz/ [cit. 2010-05-09]

58

Obr. 27. Jádro tvořené pěnou Nawapur http://www.eurofoam.at/ [cit. 2010-06-14] Obr. 28. Reakce pěny Tempur na teplotu těla http://smultron.wordpress.com/ [cit. 2010-06-15] Obr. 29. Matrace Eulastic http://www.bicels.cz/ [cit. 2010-03-14] Obr. 30. Kombinace HD pěny s gelovými segmenty http://sip.denik.cz/ [cit. 2010-06-15] Obr. 31. Gelový segment http://www.spisladce.cz/ [cit. 2010-06-15] Obr. 32. Matrace s povrchovou vrstvou Technogel (Truhlářské listy, 2010) Obr. 33. Vzduchové jádro umoţňující měnit tvrdost postele (Truhlářské listy, 2010) Obr. 34. Anatomický polštář http://www.studio-cbm.cz/ [cit. 2010-03-14] Obr. 35. Roztoč http://www.alertex.sk/ [cit. 2010-03-14] Obr. 36.Bbezpečnost lůţka proti převrácení (Brunecký, 2009) Obr. 37. Funkce měřicí deky http://www.ahorn.cz/ [cit. 2010-06-14] Obr. 38. Bodový rošt http://www.ahorn.cz/ [cit. 2010-06-14] Obr. 39. Pevný rošt http://www.ahorn.cz/ [cit. 2010-06-14] Obr. 40. Rošt Lattoflex Winx 395 http://www.lattoflex.cz/ [cit. 2010-06-14] Obr. 41. Latexová matrace Artemis Bio http://www.gumotex.cz/ [cit. 2010-06-14] Obr. 42. Matrace Jolana z HR pěny http://www.gumotex.cz/ [cit. 2010-06-14] Obr. 43. Třídílná pruţinová matrace Obr. 44. Třídílná polyuretanová matrace s neperforovanou deskou Obr. 45. Celočalouněné lůţku s nehygienickým úloţným prostorem pro lůţkoviny

Tab. 1. Minimální rozměry lůţkového nábytku

Graf 1. Typy matrací studentů Graf 2. Typy roštů studentů Graf 3. Typy matrací rodičů Graf 4. Typy roštů rodičů

59