Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin
VÝZNAM KYSELINY ARACHIDONOVÉ V HUMÁNNÍ VÝŽIVĚ Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
prof. MVDr. Ing. Tomáš Komprda, CSc.
Petra Bětíková
Brno 2009
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Význam kyseliny arachidonové v humánní výživě vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.
V Brně dne 18.5.2009
podpis …..……………………..
Poděkování
Děkuji vedoucímu bakalářské práce prof. MVDr. Ing. Tomáši Komprdovi, CSc., za cenné rady a připomínky, které mi během zpracování této bakalářské práce poskytl.
ABSTRAKT V této bakalářské práci je zpracována literární rešerše na téma ,,Význam kyseliny arachidonové v humánní výživě.'' Arachidonová kyselina (AA) je nenasycená mastná kyselina patřící do n-6 skupiny polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Přijímáme ji ve stravě nebo ji organismus dovede syntetizovat z kyseliny linolové. Dnešní strava „západního typu“ obsahuje velké množství n-6 PUFA, poměr n-6 a n-3 PUFA se v potravě pohybuje v rozmezí 10 – 30:1, místo doporučovaného 1:1. Důležité je, že z PUFA n-6 vznikají eikosanoidy řady 2, které působí prozánětlivě, vasokonstrikčně a způsobují agregaci krevních destiček, kdežto metabolity PUFA n-3 jsou eikosanoidy řady 3, působí protizánětlivě, vasodilatačně a proti shlukování krevních destiček. Nadměrné množství AA může podporovat zánětlivé a autoimunitní onemocnění jako je revmatoidní artritida. A naopak nedostatek AA vede k omezenému vývinu mozku u kojenců. Zdrojem AA je maso (kuřecí, krůtí), vejce, sladkovodní ryby (kapr, pstruh) a rostlinné oleje (podzemnicový, slunečnicový).
Klíčová slova: Arachidonová kyselina, eikosanoidy, n-6 PUFA
ABSTRACT This thesis is elaborated literature research on the topic, "The importance of arachidonic acid in human nutrition.'' Arachidonic acid (AA) is the unsaturated fatty acids belonging to the group of n-6 polyunsaturated fatty acids (PUFA). We accept it in the diet or the body can synthesize from linoleic acid. Today's diet "western type" contains a large quantity of n-6 PUFA, the ratio of n-6 and n-3 PUFA in the diet ranges from 10 - 30:1, 1:1 instead of recommended. It is important that the n-6 PUFA formed eicosanoids series 2, which operates inflammatory, potent vasoconstrictor and platelet aggregator, whereas the metabolites of n-3 PUFA are eicosanoids series of 3, anti-inflammatory, enlargement of blood vessels and platelet antiaggregator. Excessive AA may promote the inflammatory and autoimmune diseases such as rheumatoid arthritis. Conversely the lack of AA leads to reduced brain development in infants. AA is a source of meat (chicken, turkey), eggs, freshwater fish (carp, trout) and vegetable oils (peanut, sunflower). Key words: Arachidonic acid, eicosanoids, n-6 PUFA
OBSAH
1. ÚVOD …………………………………………………………………………..
9
2. CÍL PRÁCE ………………………………………………………………….…
10
3. MASTNÉ KYSELINY …………………………………………………………
11
3.1 Struktura a názvosloví mastných kyselin …………………………………..
11
3.2 Nenasycené mastné kyseliny ……………………………………………….
12
3.3 Fyziologie a výživa ………………………………………………………...
14
3.3.1 Syntéza v lidském těle …………………………………………………
14
3.3.2 Výživa a metabolismus esenciálních mastných kyselin ………….…...
14
3.3.3 Odbourávání mastných kyselin v organismu ……………...…….…….
17
3.4 Výskyt mastných kyselin v lipidových materiálech …………….......………
17
4. POMĚR n-6/n-3 ………………………………………………………………..
18
4.1 Eikosanoidy ………………………………………………………………..
21
4.1.1 Základní charakteristika a vlastnosti eikosanoidů ……………………
21
4.1.2 Význam eikosanoidů v patofyziologii preeklampsie ………………...
26
4.2 Arachidonová kyselina ……………………………………………………
27
4.2.1 Kyselina arachidonová v mozku ……………………………………..
27
4.2.2 Autoimunitní onemocnění …………………………………………....
29
4.2.2.1 Revmatoidní artritida ………………………………………....
29
4.2.2.2 Systémový lupus erythematodes ……………………………..
29
4.2.3 Výskyt arachidonové kyseliny v potravinách ………………………...
31
5. ZÁVĚR ……………………………………………………………………….…
33
6. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ………………………………………...
34
7. LITERATURA ……………………………………………………………….…
35
1. ÚVOD Arachidonová kyselina je jedna z mastných kyselin, které mají v těle řadu funkcí. Vznikají z ní eikosanoidy, na jejich vzniku se podílejí lipoxygenázy, cyklooxygenázy a enzymy cytochromu P-450. Z eikosanoidů se tvoří (mimo jiné) prostaglandiny typu PGE2, což jsou hormonální sloučeniny, které kontrolují mnoho tělesných funkcí. PGE2 zlepšují srážlivost krve a podporují zadržování vody. Je-li jich nadbytek ve stravě, způsobují bolestivost tkání a záněty. Leukotrieny jsou látky uvolňované např. bílými krvinkami při zánětech (např. u infekcí) a alergických reakcích. Kromě jiných účinků výrazně zužují průdušky, podílejí se proto na astmatickém záchvatu. Tromboxany typu A2 se tvoří v trombocytech. Májí vazokonstrikční účinek a stimulují agregaci krevních destiček. Metabolity kyseliny arachidonové jsou jedním z důležitých hráčů v rozvoji hypertenze, diabetu, obezity a kardiovaskulárních onemocnění.
-9-
2. CÍL PRÁCE Prostudovat si literaturu o fyziologickém významu n-3 a n-6 PUFA v humánní výživě Vyhodnotit vztah mezi disbalancí n-6/n-3 PUFA ve výživě a rizikem významných chronických degenerativních onemocnění člověka Vypracovat literární rešerši o vztahu kyseliny arachidonové ke zdravotnímu stavu člověka Získané údaje zpracovat formou bakalářské práce
- 10 -
3. MASTNÉ KYSELINY Mastné kyseliny (MK) jsou nejdůležitější a z hlediska výživy nejvýznamnější složkou lipidů. Jako MK se označují monokarboxylové kyseliny s alifatickým uhlovodíkovým řetězcem. (VELÍŠEK, 1999) MK člověk přijímá v potravě většinou vázané v neutrálních lipidech nebo fosfolipidech. Mastné kyseliny se vyskytují hlavně jako estery v přírodních tucích a olejích, ale mohou být přítomné v neesterifikované podobě jako volné MK, které jsou transportní formou přítomnou v krevní plazmě. Mastné kyseliny v přírodních tucích mají zpravidla nevětvený řetězec obsahující sudý počet uhlíkových atomů, protože jsou syntetizovány z dvouuhlíkatých jednotek (MURRAY, et. al, 2002). MK s lichým počtem uhlíků se v organismech objevují jen v malém zastoupení (KLOUDA, 2005).
3.1 Struktura a názvosloví MK Z fyziologického hlediska je důležité dělení mastných kyselin do těchto skupin : 1) Nasycené mastné kyseliny, které ve své molekule neobsahují žádnou dvojnou vazbu 2) Nenasycené mastné kyseliny (Tab. 1) a) Mononenasycené (MUFA), obsahují jednu dvojnou vazbu b) Polynenasycené (PUFA), obsahují dvě až šest dvojných vazeb 3) Mastné kyseliny s trojnými vazbami a s různými substituenty (rozvětvené, cyklické, s kyslíkatými, dusíkatými, nebo sirnými funkčními skupinami) (KOMPRDA, 2007, VELÍŠEK, 1999)
V odborné literatuře se pro stručnost uvádějí schematické zkratky MK ve formě C N:M, kde C je označení atomu uhlíku, N je počet atomů uhlíku v molekule a M počet dvojných vazeb, např. C 20:4 znamená mastná kyselina s 20 atomy uhlíku a 4 dvojnými vazbami (eikosatetraenová). Při uvádění dvojných vazeb se často udává symbol ∆a,b,c,d, kde písmena udávají polohy dvojných vazeb, např. ∆5,8,11,14 dvojné vazby jsou na 5., 8., 11. a 14. atomu uhlíku od karboxylu (VELÍŠEK, 1999).
- 11 -
3.2 Nenasycené MK Nenasycené mastné kyseliny jsou nejvíce obsaženy v tucích rostlinného původu a v rybím tuku. Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi efektivněji než mononenasycené mastné kyseliny, a tím snižovat riziko vzniku krevních sraženin. n-3 nenasycené MK mají významnou úlohu v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Stěžejní význam má z hlediska fyziologie výživy dělení nenasycených MK do tří řad: n-3, n-6 a n-9. Číslovka označuje pořadí první dvojné vazby počítáno od methylového konce molekuly (KOMPRDA, 2007)(Obr. 1). Často se místo „n“ označuje poloha dvojné vazby posledním písmenem řecké abecedy – omegou, tedy ω-3 (resp. ω-6, ω-9) mastné kyseliny. Kvantitativně (výskyt v potravinách) nejvýznamnější MUFA je kyselina olejová (C 18:1) a PUFA kyselina linolová (C 18:2n-6) a kyselina α-linolenová (C18:3n-3) (KOMPRDA, 2007).
Obr. 1 Schéma n-3, n-6 a n-9 nenasycených MK
- 12 -
Tab. 1 Nenasycené MK (MURRAY, et. al, 2002)
Počet uhlíků a pozice dvojné vazby
Série
Triviální název
Systematický název
Výskyt
Monoenové kyseliny 16:1; 9 18:1; 9
ω7 ω9
palmitolejová olejová
cis-9-hexadecenová cis-9-oktadecenová
18:1; 9
ω9
elaidová
trans-9-oktadecenová
22:1; 13
ω9
eruková
cis-13-dokosenová
24:1; 15
ω9
nervonová
cis-15-tetrakosenová
18:2; 9,12
ω6
linolová
Téměř ve všech tucích. Pravděpodobně nejčastější MK v přírodních tucích. Hydrogenované tuky a tuk přežvýkavců. Řepkový a hořčicový olej. V cerebrosidech.
Dienové kyseliny all-cis-9,12-oktadekadienová
Kukuřice, podzemnice olejná, semena bavlníku, sójový olej a jiné oleje.
Trienové kyseliny 18:3; 6,9,12
ω6
γ-linolenová
all-cis-6,9,12-oktadekatrienová
18:3; 9,12,15
ω3
α-linolenová
all-cis-9,12,15-oktadekatrienová
20:4; 5,8,11,14
ω6
arachidonová
20:5; 5,8,11,14,17 22:5; 7,10,13,16,1 9
ω3
timnodonová
ω3
klupanodonová
22:6;
ω3
cervonová
Některé rostliny, vejce, pupalkový olej; minoritní MK v živočiš. tucích. Často se nalézá spolu s linolovou kyselinou ve lněném oleji.
Tetraenové kyseliny all-cis-5,8,11,14eikosatetraenová
Spolu s linolovou kyselinou se nachází zvláště v podzemnici olejné; důležitá složka fosfolipidů u živočichů.
Pentaenové kyseliny all-cis-5,8,11,14,17eikosapentaenová all-cis-7,10,13,16,19 dokosapentaenová
Významná složka rybího tuku a vajec Rybí tuk, fosfolipidy v mozku.
Hexaenové kyseliny 4,7,10,13,16,1 9
all-cis-4,7,10,13,16,19dokosahexaenová
- 13 -
Rybí tuk, fosfolipidy v mozku.
3.3 Fyziologie a výživa Mastné kyseliny člověk přijímá v potravě většinou vázané v neutrálních lipidech (triacylglycerolech) nebo fosfolipidech. Po natrávení (hydrolýze) jsou uvolněné MK vstřebány po inkorporaci do micel za účasti solí žlučových kyselin. Po vstřebání do lymfy a následně do plasmy jsou MK k dispozici pro další využití v organismu (KOMPRDA, 2007). Kromě MK přijímaných ve stravě je člověk schopen také nasycené a nenasycené MK syntetizovat podobně jako jiní živočichové (VELÍŠEK, 1999).
3.3.1 Syntéza v lidském těle
Nasycené MK se syntetizují z acetyl-CoA. Při každém cyklu se prodlouží řetězec MK vždy o dva atomy uhlíku, proto se MK se sudým počtem atomů uhlíku vyskytují v lipidech častěji než MK s lichým počtem atomů uhlíku. Syntéza se většinou zastaví po dosažení 16-18 atomů uhlíku. U některých organismů postupuje syntéza dále (VELÍŠEK, 1999).
3.3.2 Výživa a metabolismus esenciálních MK
Důležitá pro metabolismus je syntéza vyšších MK. V potravě se přijímají hlavně jejich prekurzory, totiž linolová (LA) a α-linolenová kyselina (LNA), které lidský organismus není schopen syntetizovat, ačkoli je nezbytně potřebuje k životu. Musí tyto MK (tzv. esenciální MK) nebo jejich prekurzory v dostatečném množství přijímat ve stravě. V lidském organismu se tyto kyseliny prodlouží o 2-4 atomy uhlíku (tzv. elongace) a vytvářejí se další dvojné vazby (tzv. desaturace), takže vznikají MK s 20-22 atomy uhlíku a se 4-6 dvojnými vazbami v molekule (Obr. 2). Esenciální MK mají v organismu nezastupitelnou úlohu jako prekurzory řady biologických aktivních látek nazývaných souborně eikosanoidy a dále jako modulační složky biologických membrán , neboť ovlivňují jejich fluiditu a flexibilitu. Enzymy provádějící desaturaci a elongaci n-6 a n-3 MK jsou stejné, snadněji však probíhá desaturace a elongace u n-3 MK. Někteří lidé mají málo aktivní ∆6-desaturasu, takže jsou pro ně tyto přeměny znesnadněny. Hlavními faktory, které aktivitu ∆6-desaturasy
- 14 -
negativně ovlivňují jsou věk (u starších jedinců je aktivita enzymů nižší), výživa (inhibiční účinek na enzym má příjem ethanolu, negativní vliv má deficience vitaminu B6, biotinu, Zn, Mg a Ca, vyšší příjem trans-nenasycených MK a polohových izomerů přirozených nenasycených kyselin potravou), stres a virové infekce. Dostupné jsou proto přípravky s γlinolenovou a 8,11,14-eikosatrienovou kyselinou (VELÍŠEK, 1999).
- 15 -
Obr. 2 Metabolismus esenciálních MK (SIMOPOULOS, 2005)
- 16 -
3.3.3 Odbourávání MK v organismu
V lidském organismu se MK odbourávají nejčastěji mechanismem nazývaným βoxidace, kdy se z molekuly postupně odštěpuje acetyl-CoA a řetězec se zkrátí o dva atomy uhlíku (z mastné kyseliny vázané na koenzym A vzniká nejprve trans-nenasycená (2alkenová) kyselina, z ní 3-hydroxykyselina a 3-ketokyselina. Ta se štěpí na kyselinu o 2 atomy uhlíku kratší a acetyl-CoA). Méně běžná je α-oxidace, kdy se odštěpuje karboxyl a řetězec se zkrátí o jeden atom uhlíku (VELÍŠEK, 1999). Některé MK, jako např. MK s dlouhým uhlíkatým řetězcem, vysokým bodem tání, trans-nenasycené MK a hydroxykyseliny se odbourávají nesnadno a představují určitou zátěž pro organismus pokud jsou ve stravě přítomny ve větším množství (VELÍŠEK, 1999).
3.4 Výskyt MK v lipidových materiálech Obsah nenasycených MK v přírodních lipidových materiálech, např. v tucích a olejích, se pohybuje ve velmi širokém rozmezí, od více než 90% všech mastných kyselin (např. v řepkovém oleji) po méně než 10% (např. v kokosovém tuku). Obsah nenasycených MK v tucích živočichů se pohybuje v daleko menším rozmezí, obvykle mezi 50-70%. Rybí oleje obsahují MK s 20-22 atomy uhlíku a se 4-6 dvojnými vazbami. Tuk sladkovodních ryb se liší složením MK od tuku mořských ryb. Ryby tuky samy nesyntetizují, ale přijímají je s potravou (jsou přítomny v planktonu, např. v korýších a řasách) (VELÍŠEK, 1999). V rostlinách je ve srovnání se živočichy daleko větší pestrost ve složení nenasycených MK. Z hlediska složení dělíme rostlinné tuky a oleje na skupiny o příbuzném složení MK. Rozeznáváme: tuky ze semen palem (např. kokosový tuk), rostlinná másla (např. kakaové máslo), oleje s převažující olejovou kyselinou a malým množstvím vícenenasycených MK (např. olivový olej), oleje se středním obsahem kyseliny linolové, ale neobsahující linolenovou kyselinu (např. podzemnicový olej),
oleje s vysokým
obsahem linolové
kyseliny, ale neobsahující linolenovou kyselinu (např. slunečnicový olej), oleje obsahující linolenovou kyselinu (např. sójový olej) a poslední skupinou oleje obsahující některé specifické MK např. γ-linolenovou kyselinu (např. olej ze semen rybízu a angreštu) (VELÍŠEK, 1999).
- 17 -
4. POMĚR n-6/n-3 Obě skupiny mastných kyselin n-6 a n-3 tvoří důležitou složku buněčných membrán a jsou prekurzory mnoha dalších sloučenin v organismu, např. těch, které se podílejí na regulaci tlaku krve a na projevech zánětlivých procesů (Zdroj: http://www.vupp.cz/czvupp/aktualit/foodtoday/ftoday65.htm). n-6 a n- 3 MK jsou také známé jako esenciální mastné kyseliny, proto je lidé musejí přijímat v potravě. n-6 MK jsou reprezentované kyselinou linolovou a n-3 α-linolenovou kyselinou. Obě esenciální MK jsou metabolizovaný na delší řetězce MK s 20 až 22 atomy uhlíku (SIMOPOULOS, 2005). Fyziologicky nejvýznamnějším metabolitem LA je kyselina arachidonová, nejvýznamnějšími metabolity LNA kyselina eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) (KOMPRDA, 2007). Lidé mohou přeměnit LA na AA a LNA na EPA a DHA (SIMOPOULOS, 2005). Důležitý je vyvážený poměr MK n-6 a n-3 v potravě, protože výše uvedené enzymy (desaturázy a elongázy) nejsou specifické pro PUFA n-6, resp. PUFA n-3, existuje zde tedy substrátová kompetice (KOMPRDA, 2007). Dnešní strava tak zvaného západního typu obsahuje velké množství n-6 MK ( poměr n-6 n-3 MK je mezi 10:1 až 30:1), z důvodu doporučení nahradit nasycené tuky s vyšší koncentrací sérového cholesterolu za rostlinné oleje s nižší koncentrací sérového cholesterolu, ale za to s vysokým obsahem n-6 MK. Kromě toho, příjem n-3 MK je dnes mnohem nižší kvůli menší spotřebě ryb a průmyslově vyráběným krmivům, která obsahují větší poměr n-6 MK, což vede k produkci masa bohatého na n-6 MK a chudého na n-3 MK. Totéž platí pro ryby a vejce. Dokonce i pěstovaná zelenina obsahuje méně n-3 MK než rostliny volně rostoucí. Moderní zemědělství, s jeho důrazem na produkci, snížilo obsah n-3 MK v mnoha potravinách: zelené listové zelenině, mase, vejcích, a dokonce i rybách, zatímco zvýšilo množství n-6 MK (SIMOPOULOS, 2005). Příjmem ryb a rybího oleje přijímáme EPA a DHA, a tím částečně nahradíme n-6 MK (zvláště AA) v buněčných membránách, zejména v krevních destičkách, červených krvinkách, monocytech, a jaterních buňkách. Kvůli většímu množstvím n-6 MK ve stravě „západního typu“, je více metabolizovaných produktů z AA, konkrétně prostaglandiny, thromboxany, leukotrieny, hydroxy mastné kyseliny, a lipoxiny, než z n-3 MK. Následkem toho (Obr. 3), přijímání potravy s EPA a DHA z ryb nebo rybího oleje vede ke: (1) snížené produkci prostaglandinu E2; (2) snížené koncentraci thromboxanu A2; (3) snížené tvorbě leukotrienu
- 18 -
B4; (4) zvýšené koncentraci thromboxanu A3; (5) zvýšené koncentrace prostacyklinu prostaglandinu I3 (PGI3), což vede k celkovému zvýšení prostacyklinu zvýšením PGI3 bez poklesů PGI2 (oba PGI2 a PGI3 jsou radioaktivní nervy vyvolávající rozšíření cévy a zpomalující shlukování krevních destiček); a (6) zvýšení koncentrace leukotrienu B5 (SIMOPOULOS, 2005).
- 19 -
Obr. 3 Oxidační metabolizmus AA a EPA cyclooxygenasovými a 5- lipoxygenasovými dráhami (SIMOPOULOS, 2005)
- 20 -
4.1 Eikosanoidy Eikosanoidy patří mezi vysoce účinné látky podobné lokálním hormonům (tkáňové mediátory) působící ve velmi nízkých koncentracích, což je dáno rychlým průběhem jejich metabolizace. Představují skupinu látek, které jsou odvozeny od 20uhlíkaté (eikosa) nenasycené MK, kyseliny arachidonové. AA vzniká z kyseliny linolové a γ-linolenové. Do skupiny eikosanoidů patří prostaglandiny, prostacykliny, tromboxany, lipoxiny a leukotrieny a deriváty kyseliny 12-hydroxyeikosatetraenové (Zdroj: www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/KPH1.7.4.pdf).
Prostaglandiny byly původně objeveny v seminální plazmě, ale jsou obsaženy ve všech tkáních, ve kterých působí jako lokální hormony. Mají význačné fyziologické a farmakologické účinky. Jsou syntetizovány in vivo cyklizací uprostřed uhlíkového řetězce dvacetiuhlíkových nenasycených mastných kyselin za vzniku cyklopentanového kruhu. Thromboxany, objevené v krevních destičkách, mají cyklopentanový kruh přerušen kyslíkatým atomem (oxanový kruh). Ze tří různých eikosanových mastných kyselin vznikají tři řady eikosanoidů charakterizované počtem dvojných vazeb v postranních řetězcích. Rozdíly v substituentech napojených na kruhy v každé řadě dávají vznik různým typům v každé řadě označovaným A, B, atd. Např. „E“ typ prostaglandinu (třeba PGE2) má na pozici 9 ketoskupinu, kdežto „F“ typ má na této pozici hydroxylovou skupinu. U leukotrienů nedochází k cyklizaci řetězce MK. Poprvé byli popsány v leukocytech. Jsou charakterizovány přítomností 3 konjugovaných dvojných vazeb (MURRAY, et. al, 2002).
4.1.1 Základní charakteristika a vlastnosti eikosanoidů
Pro regulaci krevního tlaku mají největší význam prostaglandiny, prostacykliny a tromboxany. Společným prekurzorem těchto látek je prostaglandin H2 (PGH2), který vzniká z kyseliny arachidonové působením cyklooxygenázy (Obr. 4). Z PGH2 dále vznikají: prostacyklin PGI2 prostřednictvím enzymu prostacyklin-syntetázy, prostaglandiny PGE, PGF a PGD (působením různých enzymů),
- 21 -
Obr. 4 Vznik prostaglandinů, prostacyklinů a tromboxanů z AA (Zdroj: www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/KPH1.7.4.pdf)
- 22 -
tromboxan A2 pomocí enzymu tromboxan-syntetázy; tromboxan A2 může být dále přeměněn na tromboxan B2.
V organismu se vyskytuje cyklooxygenáza I (COX-1) a cyklooxygenáza II (COX-2). Dříve byla COX-1 pokládána za konstituční enzym nutný pro činnost buněk a COX-2 za indukovatelný enzym, jehož vyřazení nepovede k zásadním nežádoucím účinkům. S touto myšlenkou byly syntetizovány i selektivní inhibitory COX-2. Ukázalo se však, že pro činnost organizmu jsou oba enzymy nezbytné (ČERTÍKOVÁ-CHÁBOVÁ, 2008). COX-1 se nachází v mnoha tkáních a v krevních destičkách, kde inhibuje vznik tromboxanu A2 a tím inhibuje agregaci trombocytů. COX-1 je také zodpovědná za ochranu žaludeční sliznice a udržování renálních funkcí (PROCHÁZKOVÁ, DOLEŽAL 2003). COX-2 se nachází především na místech postižených zánětem. Koxiby jsou nesteroidní antiflogistika, která selektivně blokují COX-2, ne COX-1. Při léčbě COX-2 inhibitory je výskyt závažných gastrointestinalních komplikací významně nižší než u tradičních nesteroidních antiflogistik
(NSAID). COX-2 inhibitory se nezdají být
renoprotektivní a rovněž neaktivují agregaci trombocytů. Užívání NSAID je omezeno vysokým výskytem nežádoucích učinků – zejména NSAID gastropatie, renálních syndromů a rizikem vzniku kardiovaskularních příhod (PROCHÁZKOVÁ, DOLEŽAL 2003).
AA
se
působením
lipoxygenázy
přeměňuje
také
na
kyselinu
5-
hydroperoxyeikosatetraenovou, ze které vznikají leukotrieny (Obr. 5). Zatím jsou známy čtyři typy označované jako LTC4, LTD4, LTE4 a LTF4. Leukotrieny zprostředkovávají odpověď organizmu při alergických reakcích a hrají také důležitou roli v patofyziologii zánětu. Pomocí stejného enzymu vznikají z AA i látky označované jako lipoxiny. Lipoxin A snad umožňuje dilataci kapilár a společně s lipoxinem B inhibuje cytotoxické účinky tzv. přirozených zabíječů. Leukotrieny a lipoxiny nehrají v regulaci krevního tlaku a kardiovaskulárních funkcích významější roli.
- 23 -
Obr. 5 Vznik leukotrienů, lipoxinů a derivátů kyseliny 12-hydroxyeikosatetraenové (12-HETE) z AA (Zdroj: www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/KPH1.7.4.pdf)
- 24 -
Prostřednictvím monooxygenáz cytochromu P450 vzniká z kyseliny archidonové kyselina
12-hydroxyeikosatetraenová.
Z
ní
vznikají
další
sloučeniny
zejména
dihydroxyderiváty kyseliny eikosatetraenové a deriváty kyseliny epoxyeikosatetraenové. Předpokládá
se,
že
kyselina
dihydroxyeikosatetraenová
(DHT)
a
kyselina
epoxyeikosatetraenová (EET) a jejich deriváty mají důležitý vliv na regulaci vylučování solí a vody ledvinami. Tyto sloučeniny způsobují v organizmu také inhibici syntetázy oxidu dusnatého, což vede ke změnám hemodynamiky na renální i systémové úrovni. Kyselina 12hydroxyeikosatetraenová (12-HETE) slouží zřejmě jako druhý posel pro některé účinky zprostředkované angiotenzinem II a blokuje též produkci prostaglandinu PGI2. Prostaglandiny, leukotrieny, tromboxany a lipoxiny jsou označovány jako tzv. lokální hormony, což je dáno tím, že u nich dominuje lokální účinek nad systémovým. Všechny tyto látky mají velmi krátký poločas a jsou inaktivovány množstvím enzymů. Steroidy s protizánětlivým účinkem, jako např. kortizol, inhibují uvolnění kyseliny arachidonové z fosfolipidových zásob a blokují tak tvorbu leukotrienů, prostaglandinů a tromboxanů. Aspirin ireverzibilně inaktivuje cyklooxygenázu pomocí acetylace a tento účinek odstraní až novotvorba enzymu. Cyklooxygenázu inaktivuje i řada dalších nesteroidních antiflogistik (Zdroj: www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/KPH1.7.4.pdf).
Eikosanoidy můžeme podle jejich účinku na buňky hladkého svalstva kapilár rozdělit do dvou skupin: eikosanoidy s vazodilatačním účinkem - PGE2 a PGI2 eikosanoidy s vazokonstrikčním účinkem - tromboxan A2 PGE2 a PGI2 jsou produkovány endoteliálními buňkami a buňkami hladkých svalů cév a působí vazodilataci pravděpodobně svojí stimulací produkce oxidu dusnatého. Antagonizují také vazokonstrikční a proagregační účinky tromboxanu A2. Tromboxan A je syntetizován zejména krevními destičkami a zprostředkovává lokální vazokonstrikci a agregaci destiček, což obojí vede k zástavě krvácení. Malé dávky aspirinu (300-500 mg) blokují cyklooxygenázu krevních destiček, avšak neblokují cyklooxygenázu cévní stěny (syntézu prostaglandinů). Tím lze vysvětlit příznivé antiagregační působení malých dávek aspirinu. Existují důkazy, že hladina chloridových iontů (Cl-) v plazmě může být stejně důležitým faktorem pro regulaci krevního tlaku jako hladina sodíku. Zvýšení koncentrace chloridových iontů v renálním perfuzátu (z 87 mM na 117 mM) při absenci změn koncentrace sodíkových iontů je spojeno se vzestupem renální vaskulární rezistence, poklesem - 25 -
glomerulární filtrace a s retencí soli a vody. Zajímavé je, že při nízkých koncentracích Clpřevažuje tvorba vazodilatačních prostaglandinů (PGE2 a PGI2), zatímco při vysokých hladinách jsou tvořeny zejména vazokonstrikční a antidiuretické eikosanoidy (PGH2 a tromboxan A2). Inhibice cyklooxygenázy (nesteroidní antiflogistika, aspirin) potlačí tuto funkční renální odpověď v obou směrech. Je pravděpodobné, že popsané negativní účinky zvýšené koncentrace chloridových iontů na renální funkce a hemodynamiku jsou zprostředkované tromboxanem A3. Může to souviset s jeho významem při řízení funkce chloridových kanálů. Receptory pro tromboxan A mohou být stimulovány i PGH2, což je důvod, proč obě tyto látky mají velmi podobné účinky. Prostaglandiny zprostředkovávají v těle řadu dalších důležitých funkcí. Prostacykliny jsou vysoce účinné již v malých dávkách. V organizmu jsou mimo jiné schopny stimulovat uvolnění reninu či napodobovat účinky tyreotropin (TSH) a adrenokortikotropin (ACTH). TSH je glykoproteinový hormon, jehož primární funkcí je regulace syntézy a sekrece hormonů štítné žlázy. ACTH je hormon kontrolující množství kortizolu uvolňované nadledvinami. Prostacykliny hrají zřejmě důležitou roli i v řízení menstruačního cyklu a v těhotenství (Zdroj:www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/KPH1.7.4.pdf).
4.1.2 Význam eikosanoidů v patofyziologii preeklampsie Preeklampsie
je poměrně častou komplikací těhotenství. Jde o typickou triádu
příznaků (hypertenze, otoky, proteinurie), jejich vznik těsně souvisí s dysfunkcí uteroplacentární jednotky. V těhotenství za normálních okolností zůstává krevní tlak nezvýšen, a to i přes to, že dochází ke vzestupu srdečního výdeje, k nárůstu objemu tekutin a k aktivaci systému renin-angiotenzin. Tyto prohypertenzní účinky jsou však blokovány již od časných stadií těhotenství a jejich protiváhou je produkce vazodilatačních prostaglandinů a následně oxidu dusnatého placentou a buňkami endotelu. V těhotenství postupně dochází k 30- až 40násobně zvýšenému prokrvení dělohy. Deficit syntézy vazodilatačních prostaglandinů uteroplacentární jednotkou a buňkami endotelu je zřejmě klíčovým momentem v nástupu hypertenze v těhotenství. Tento deficit je často provázen relativním nebo absolutním zvýšením produkce PGH2 a tromboxanu A, což vede k progresi vaskulárních komplikací, které se manifestují vzestupem krevního tlaku a proteinurií. Při eklampsii vzrůstá produkce tromboxanu A nejen v oblasti placenty, ale ve zvýšené míře je tvořen i krevními destičkami, což vede ke zvýšené agregaci destiček a k následným
- 26 -
mikrovaskulárním komplikacím. Pacientky s preeklampsií mají též sníženou produkci adrenomedulinu a zvýšenou aktivitu sympatického adrenergního nervového systému (SANS), který narušuje regulační mechanismy udržující krevní tlak na přirozených hodnotách, měřenou pomocí mikroneurografie. Oba tyto faktory se spolupodílejí na vzniku hypertenze (Zdroj: www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/KPH1.7.4.pdf).
4.2 Arachidonová kyseliny Kyselina arachidonová je nenasycená esenciální mastná kyselina s 20 uhlíkovými atomy a čtyřmi cis dvojnými vazbami v polohách 5,8,11,14. Patří do n-6 (ω-6) skupiny kyselin. AA se do těla dostává s potravou nebo může být u většiny savců vytvořena z kyseliny linolové (MURRAY, et. al, 2002). Kyselina arachidonová, kyselina linolová a kyselina αlinolenová byly dříve považovány za „vitamín F“ (ZEHNÁLEK, 2007). Bylo to z toho důvodu, že se myslelo, že tělo si tyto mastné kyseliny nedovede syntetizovat (Zdroj: http://projektalfa.ic.cz/mk_a_vmk.htm). Pro člověka jsou však esenciální především dvě LA a LNA (KOMPRDA, 2007). Biologický význam má AA, z níž složitým oxidačním pochodem vznikají vysoce účinné regulační látky zvané leukotrieny, prostaglandiny a tromboxany.
4.2.1 Kyselina arachidonová v mozku Arachidonová kyselina a DHA jsou převládajícími MK v lidském mozku. Neurony nemohou syntetizovat AA, ale mozkové epiteliální buňky ano. Aktivita enzymů produkovat n-6 a n-3 skupiny produktů z LA a LNA se s rostoucím věkem snižuje (URANO, et. al, 1998). V šedé kůře mozkové je z celkového množství MK zhruba 25% DHA, 25% kyseliny stearové, 14% AA a 12% kyseliny olejové. V poslední třetině těhotenství a během prvních čtyř měsíců po narození, rychlý růst mozku kojence vyžaduje velké množství n-3 a n-6 esenciálních MK. Mateřské mléko obsahuje (z celkového množství MK) 12% LA, 0,5% LNA, 0,6% AA a 0,3% DHA (INNIS, 1993). Množství AA se v mateřském mléce pohybuje v rozmezí 0,4 - 1,5 a v kravském mléce 0,4 - 0,6 (v % veškerých MK)(VELÍŠEK, 1999). AA nebo DHA často nejsou obsaženy vůbec (LUCAS, et. al, 1992). Myšlenka, že DHA je
- 27 -
důležitá pro rozvoj mozku vyšel z experimentu, který zkoumal účinky přidávání DHA (ve formě rybího tuku) do počáteční kojenecké výživy. V 16. a 30. týdnu života, kojení a doplněk stravy u kojenců prokázaly zrakové ostrosti výrazně lepší než placebo podávané kojencům (MAKRIDES, et. al, 1995). AA jako doplněk stravy je také zapotřebí, protože sám doplněk DHA snižuje úroveň AA (KATSUKI, OKUDA, 1995). Nedostatek AA během vývoje mozku je menší než nedostatek DHA. Evidentně u dětí enzymy desaturasy a elongasy nejsou plně vyvinuty, protože žádné množství LNA nemůže poskytnout dostatek DHA pro nervový vývoj (WOODS, et. al, 1996). Novější výzkumy rozhodně doporučují zařazení AA a DHA do výživy pro nedonošené děti (CRAWFORD, et. al, 1997).
Doplňky esenciálních MK mají
jednoznačně vliv na membránu mozku. Buněčná membrána dospělých obsahuje jen málo DHA a AA, je zapotřebí změnit stravu nebo jíst doplňky stravy. Pokud příjem esenciálních MK je nízký, tělo obětuje esenciální MK z buněčných membrán a dojde k ovlivnění neuronů v mozku. Studie u starších mužů prokázaly, že osoby s anamnézou vysoké dietární LA mají větší kognitivní poruchy než osoby s vysokou spotřebu ryb, u kterých bylo prokázáno snížení kognitivních poruch (KALMIJN, et. al, 1997). Jeden experiment ukázal podporu růstu neuronů pomocí DHA a inhibicí AA (IKEMOTO, et. al, 1997). Ale studie ukázaly, že příliš vysoké doplňky DHA bez doplňků AA mohou narušit fyzický a kognitivní výkon (WAINWRIGHT, et. al, 1997). Je známo, že AA zhoršuje poškození mozku po mrtvici a v dalších situacích, které vedou k vyčerpání kyslíku. Přestože vitamin E snižuje toxické účinky AA při nedostatku kyslíku, N-Acetyl-Cystein (NAC, živina, která zvyšuje syntézu glutathionu) blokuje zcela toxicitu AA. Protože NAC není, pokud jde o superoxid, účinným antioxidantem, je zřejmé, že důvodem toxicity AA je peroxidace lipidů (KATSUKI, OKUDA, 1995). Od roku 1950 se předpokládalo, že schizofrenie je způsobena mozkovými poruchami zahrnujícími nervový mediátor dopamin. V poslední době bylo zaznamenáno, že mnoho schizofreniků má nižší úroveň DHA a AA. U DHA je známo, že je vysoce koncentrovaná v synapsích, což naznačuje sníženou citlivost na dopamin a v důsledku nízké hladiny DHA a AA můžou být dopaminové receptory s větší pravděpodobností příčinou schizofrenie než nedostatek dopaminu (GLEN, et. al, 1996, HUDSON et.al, 1996).
- 28 -
4.2.2 Autoimunitní onemocnění
Autoimunitní onemocnění jsou poruchy v těle, kterými imunitní systém reaguje na některé své vlastní tkáně a vytváří protilátky proti samotnému útoku. Autoimunitní choroby jsou rozděleny do dvou typů, orgánově-specifické (zaměřené hlavně na jeden orgán) a orgánově nespecifické (všeobecně rozšířené do celého těla). Příkladem orgánově specifického autoimunitního onemocnění je diabetes (typu I), Crohnova nemoc a revmatická horečka. Jako příklady orgánově nespecifickým onemocněním lze uvést lupus erythematodes a revmatoidní artritidu
(Zdroj:
Health
Encyclopedia
-
Diseases
and
Conditions-
http://www.healthscout.com/ency/68/487/main.html).
4.2.2.1 Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida je chronické a progresivní autoimunitní onemocnění charakterizované bolestivými záněty tkáně v okolí kloubů, které postihuje 1 % populace v západních zemích. Tato nemoc může mít vliv i na ostatní orgány, jako je kůže, plíce a srdce. Vyskytuje se třikrát častěji u žen než u mužů. U revmatoidní artritidy, je nadprodukce látek, které vyvolávají a udržují zánět. Mnohé z těchto činitelů jsou odvozeny od arachidonové kyseliny. Potraviny obsahující AA jako jsou vajíčka, vnitřnosti (játra, srdce, drůbeží droby), hovězí maso a mléčné výrobky podporují zánět. Rozvařené jídlo nebo jídlo připravované při vysokých teplotách (hranolky, spálené jídlo, maso na rožni, smažené jídlo) podněcují zánět a u některých lidí zvyšují bolest. Je vhodné se těmto potravinám vyhýbat. Prospěšná je rovněž veganská strava. Pokud se revmatoidní artritida neléčí, dochází ke zhoršování poškození. Nejprve postihuje výstelku kloubů, potom zasahuje chrupavku a postupně
narušuje
kost
(Zdroj:
http://www.fatsoflife.com/omega-3s-in-rheumatoid-
arthritis.php).
4.2.2.2 Systémový lupus erythematodes
Systémový lupus erythematodes je chronické zánětlivé multiorgánové onemocnění pojiva. Postihuje převážně ženy v reprodukčním věku, tedy mezi 20 – 40 lety, v poměru k - 29 -
mužům 9:1. Může být doprovázen antifosfolipidovým syndromem, který zvyšuje riziko poškození tkání a úmrtí. Stav je charakteristický vznikem trombóz v různých orgánech. U těhotných žen bývá příčinou potratu (Zdroj: http://www.medicinenet.com/systemic_lupus/article.htm). Podle PITCHFORDA (1993) je lupus erythematodes přímým důsledkem nadměrného množství leukotrienů, které vznikají v těle z AA. Arachidonová kyselina způsobuje produkci prostaglandinů typu PGE2, který v nadbytku mohou způsobovat bolest, zánět a podporovat tvorbu krevní sraženiny.
- 30 -
4.2.3 Výskyt kyseliny arachidonové v potravinách
Důležitým zdrojem AA je maso (Tab. 2), ryby (Tab. 3) a vejce (Tab. 4). Příjem AA byl odhadnut na 50 až 300 mg/den u dospělého člověka v rámci „západního stylu“ stravování (CALDER, 2007).
Tab. 2 Obsah AA ve vybraných druzích masa (g/100 g z celkového množství MK) (KOMPRDA, et.al, 2005, upraveno)
Prsní svalovina
Stehenní svalovina
2,2
0,9
a
6,5
3,5
b
6,8
4,0
a
6,8
3,1
b
3,9
1,6
c
8,6
3,2
d
3,6
1,7
1
2
3
1, samec kuřat krmený komerční krmnou směsí, 2, samice kuřat krmená a, směsí založenou na pšenici, b, směsí založenou na kukuřici, 3, samec krůt krmený a, komerční směsí samice + samec krůt krmený komerční směsí s přídavkem b, lněného oleje c, slunečnicového oleje d, rybího oleje
- 31 -
Tab. 3 Obsah AA v rybách (g/100 g z celkového množství MK) (KOMPRDA, et.al, 2005, upraveno)
Kapr krmený pšenicí
Pstruh krmený
1,0
Komerční směsí
0,7
Lněným olejem
0,6
Slunečnicovým olejem
0,7
Stejným poměr lněného a slunečnicového oleje
0,7
Tab. 4 Množství AA ve vybraných potravinách v syrovém a tepelně opracovaném stavu (mg/ 100 g vzorku)( TABER, et. al, 1998, upraveno)
Syrový stav
Zpracovaný stav
Hovězí maso
46
77
Vepřová panenka
53
74
Krůtí prsní svalovina
59
72
Kuřecí prsní svalovina
64
83
Kuřecí stehenní svalovina
106
121
Vejce
156
239
- 32 -
5. ZÁVĚR Podle současných doporučení by měl být poměr n-6/n-3 mastných kyselin 1:1. Náš „západní“ styl stravování však obsahuje zhruba 3x více n-6 nenasycených mastných kyselin, než je jejich potřeba v lidském těle, a zhruba 10x více než je příjem n-3 nenasycených mastných kyselin. Na základě toho se doporučuje vyšší zastoupení n-3 MK na úkor n-6 MK. Důvod je jasný. Nadměrný příjem n-6 MK, resp. AA, není pro zdraví prospěšný zejména proto, že tato MK slouží jako výchozí substrát pro celou řadu biologicky aktivních látek (prostaglandiny, prostacykliny, tromboxany a leukotrieny), které mají významné prozánětlivé účinky, působí na svalovinu krevních cév a ovlivňují krevní srážlivost. Spotřeba nadměrného množství n-6 MK může podporovat nemoci jako je rakovina a kardiovaskulární choroby. Rovněž může podporovat zánětlivé a autoimunitní onemocnění jako je revmatoidní artritida. Nicméně kyselina arachidonová hraje důležitou roli v kojenecké výživě a je zvláště důležitá pro vývoj mozku a rozvoj nervového systému dítěte. Děti nemůžou AA syntetizovat a musejí ji přijímat ve stravě, formou mateřského mléka nebo pomocí doplňků stravy. Jedno je jasné - bez tuků zdravě žít nemůžeme. Diety, vyhýbající se jakékoliv formě tuku, mohou být zdraví velmi nebezpečné. Na druhé straně nadměrná konzumace tuků či příjem těch nesprávných tuků je rizikovým faktorem cévních a srdečních chorob, obezity a některých druhů rakoviny. I zde lze aplikovat jedno z nejobecnějších výživových doporučení: konzumovat stravu co nejpestřejší.
- 33 -
6. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AA - kyselina arachidonová ACTH - adrenokortikotropin DHA - kyselina dokosahexaenová EPA - kyselina eikosapentaenová LA - kyselina linolová LNA - α-linolenová kyselina MK - mastná kyselina MUFA - mononenasycené mastné kyseliny NAC - N-acetyl-cystein NSAID - nesteroidní antiflogistika PGE2 - prostaglandin E2 PGH2 - prostaglandin H2 PUFA - polynenasycené mastné kyseliny TSH - Thyreotropin
- 34 -
7. LITERATURA CALDER, P. C. Dietary arachidonic acid: harmful, harmless or helpful? British Journal of Nutrition, 2007, 451–453
CRAWFORD, M., et. al Are deficits of arachidonic acid and docosahexaenoic acids responsible for the neural and vascular complications of preterm babies? American journal of clinical nutrition, 1997, 66(Supp):1032S-1041S
ČERTÍKOVÁ-CHÁBOVÁ, V. The role of arachidonic acid metabolites in the regulation of renal function and pathogenesis of hypertension. Praha: Karlova univerzita, 2008, Čs. Fyziologie 57 (2-3):44-52
GLEN, A.I.M., et. al Membrane fatty acids, niacin flushing and clinical Parameters. Prostaglandins, Leukotrienes and Essential Fatty Acids, 1996, 55(1&2):9-15
HUDSON, C.J., et.al Phospholipases: in search of a genetic basis of schizophrenia. Prostaglandins, Leukotrienes and Essential Fatty Acids, 1996, 55(1&2):119-122
IKEMOTO, A., et.al Membrane Fatty Acid Modification of PC12 Cells by Arachidonate or Docosahexaenoate Affect Neurite Outgrowth But Not Norepinephrine Release. Neurochemical research, 1997, 22(6):671-678
INNIS, S.M. Human milk and formula fatty acids. Journal of pediatrics, 1993, 123:386390
KALMIJN, S., et.al Polyunsaturated Fatty Acids, Antioxidants, and Cognitive Function in Very Old Men. American journal of epidemiology, 1997, 145(1):33-41
KATSUKI, H., OKUDA, S. Arachidonic Acid As a Neurotoxic and Neurotropic substance. Progress in neurobiology, 1995, 46:607-636
- 35 -
KLOUDA, P. Základy biochemie. Ostrava: Pavel Klouda, 2005, 144 s. ISBN 80-8636911-0
KOMPRDA, T. Základy výživy člověka. Brno: MZLU, 2007, 164 s. ISBN 978-80-7157655-6
KOMPRDA, T., ZELENKA, J., FAJMONOVÁ, E., FIALOVÁ, M., KLADROBA, D.: Arachidonic acid and long-chain n-3 polyunsaturated fatty acid contents in meat of selected poultry and fish species in relation to dietary fat sources. J. Agric. Food Chem. 53, 2005, 6804-6812 LUCAS, A. et. al Breast milk and subsequent intelligence quotient in children born preterm. Lancet, 1992, 339:261-264
MAKRIDES, M. et.al Are long-chain polyunsaturated fatty acids essential nutrients in infancy? Lancet, 1995, 345:1463-1468
MURRAY K. R., GRANNER K. D., MAYES A. P., RODWELL W. V. Harperova biochemie. Praha: H+H, 2002, 872 s. ISBN 80-7319-013-3
PITCHFORD, P. Healing with Whole Foods, Berkeley: North Atlantic Books, 1993, 131134
SIMOPOULOS, A.P. Omega-3 Polyunsaturate, edited by CABALLERO, B., ALLEN, L., PRENTICE, A., Encyclopedia of Human Nutrition. Oxford: Elsevier, 2005. 2228 s. ISBN 0-12-150110-8. TABER, L., CHIU, CH., WHELAN J. Assessment of the arachidonic acid content in foods commonly consumed in the American diet. Lipids, 1998, p. 1151-1157 URANO, S., et.al Aging and oxidative stress in neurodegeneration, Journal BioFactors, 1998, 7:103-112, ISSN 1872-8081
VELÍŠEK, J. Chemie potravin 1. Tábor: OSSIS, 1999, 352 s. ISBN 80-902391-3-7
ZEHNÁLEK, J. Biochemie 2. Brno: MZLU, 2007, 202 s. ISBN 978-80-7157-716-4
- 36 -
WAINWRIGHT, P.E., et.al Arachidonic Acid Offsets the Effects on Brain and Behavior of a Diet with a Low (n-6):(n-3) Ratio and Very High Levels of Docasahexanoic Acid, Journal of nutrition, 1997, 127:184-193
WOODS, J., et. al Is Dosasahexaenoic Acid Necessary In Infant Formula?, Pediatric research, 1996, 40(5):687-694
Internetové zdroje:
http://www.fatsoflife.com/omega-3s-in-rheumatoid-arthritis.php
http://www.healthscout.com/ency/68/487/main.html
http://www.medicinenet.com/systemic_lupus/article.htm
http://www.projektalfa.ic.cz/mk_a_vmk.htm
Procházková M., Doležal T., Effects of COX inhibitors on cardiovascular system Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav farmakologie, Praha 2003, http://www.tigis.cz/bolest/bol403/05.htm
http://www.vupp.cz/czvupp/aktualit/foodtoday/ftoday65.htm
http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xbcr/zc/KPH1.7.4.pdf
- 37 -
