VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. veřejná výzkumná instituce Palackého nám. 4, Praha 2, tel , , fax

VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ veřejná výzkumná instituce Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2, tel. 224 922 381, 224 972 650, fax 224 972 873

_________________________________________________________________________

Plán výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. na r. 2009

příloha č. 1:

Plán výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. na r. 2009 předkládací zpráva Cílem předkládaného plánu výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. na r. 2009 je realizovat Výzkumný záměr VÚPSV na léta 2004 – 2010 schválený Rezortní hodnotící komisí v říjnu 2003 a navázat na výzkumnou činnost realizovanou v uplynulém období. Plán je zaměřen na řešení aktuálních otázek transformace sociálního systému v naší zemi s přihlédnutím k prioritám vedení Ministerstva práce a sociálních věcí v tomto období. Na základě doporučení Vědecké rady VÚPSV z r. 2002 jsou, tak jako v uplynulých letech, jednotlivé studie soustředěny do ucelených projektů souhrnného charakteru. V tomto směru se budou v r. 2009 realizovat tyto projekty: 1. Aktuální otázky vývoje systému sociální ochrany obyvatelstva 2. Vybrané aspekty reforem sociálního pojištění 3. Postavení úplných nákladů práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů v ČR 4. Aktuální problémy rodinné politiky s ohledem na specifika různých fází rodinného cyklu 5. Vybrané otázky politiky zaměstnanosti 6. Vybrané sociálně ekonomické aspekty transformace sociálních služeb 7. Mezinárodní migrace osob v ČR a její sociální a ekonomické souvislosti 8. Informační otevřenost VÚPSV V rámci těchto projektů je připraveno k řešení celkem 26 studií. Jednotlivé projekty jsou přitom koncipovány tak, aby bylo možno operativně (i v průběhu roku) reagovat na potřeby zřizovatele řešit aktuální otázky a plán zařazením řešení nových studií doplnit. V souladu s požadavky Rady vlády pro vědu a výzkum je podle vládou schválené reformy vědy, výzkumu a inovací zvýšený důraz kladen na publikaci získaných poznatků v odborných recenzovaných, popř. impaktovaných časopisech. Nedílnou součástí činnosti VÚPSV, v.v.i. je činnost Českého informačního centra sociální ochrany, jeho aktivity v r. 2009 jsou charakterizovány v rámci samostatného projektu (projekt č. 8). Po schválení státního rozpočtu a jeho rozepsání na jednotlivé rozpočtové položky v rámci kapitoly MPSV bude materiál doplněn o rámcovou kvantifikaci nákladů na jednotlivé projekty.

2

příloha č. 2: projekt č. 1:

Aktuální otázky vývoje systému sociální ochrany obyvatelstva Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy Zapojení ČR do evropských struktur a vstup naší republiky do EU vyvolává v souladu s otevřenou metodou koordinace sociálních systémů potřebu nabízet srovnatelné zabezpečení občanům v oblasti sociálních dávek a daňového zatížení při vytváření příznivého klimatu pro zaměstnavatelské subjekty. Globalizační tendence mají rostoucí dopad a vliv i na charakter sociální politiky. Tyto tendence, zřetelné jak ve vyspělých, tak i v tranzitivních zemích střední a východní Evropy, stejně jako změny na trzích práce a v demografickém vývoji přinášejí nové výzvy pro sociální politiku. Na jedné straně stojí požadavek prevence chudoby a sociálního vyloučení a tedy i adekvátní sociální ochrany, na druhé straně stojí požadavky aktivace, zapojení na trhu práce a dlouhodobé udržitelnosti systémů sociální ochrany. Zajištění všech těchto požadavků vede k modernizaci systémů sociální ochrany, která v současné době v zemích EU probíhá. Sociální politika přispívá k sociální kohezi i k legitimitě sociálního a politického systému. Dosažení konsenzu o úrovni a formách sociální solidarity se v diferencované a složitě strukturované společnosti stává stále komplikovanějším cílem. Z tohoto pohledu je dlouhodobě věnována pozornost tomu, jaké jsou dopady systému sociální ochrany z hlediska zajištění obyvatel před měnícími se sociálními riziky, především z hlediska jejich ochrany proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Pozornost je rovněž věnována dopadům sociálního systému na pracovní pobídky, trh práce a veřejné rozpočty. Tyto okolnosti totiž ovlivňují legitimitu opatření v různých oblastech sociální politiky a legitimitu hlavních změn z pohledu různých subjektů (jednotlivých skupin populace i aktérů sociální politiky). Proto bude věnována pozornost i tomu, jak jsou diferencována hodnocení, potřeby a očekávání vůči sociální politice podle sociálních skupin (vč. genderových aspektů). V návaznosti na tyto charakteristiky je účelné dlouhodobě věnovat pozornost otázkám systému sociálních dávek, a to zejména z hlediska sociální ochrany domácností ve specifikovaných životních situacích, přičemž je nutno věnovat zvýšenou pozornost otázkám eliminace chudoby a sociálního vyloučení s důrazem na chudobu dětí. Z tohoto pohledu proto budou v rámci projektu analyzovány účinky redistribucí na příjmovou situaci a na spotřebu u různých skupin populace, a to zejména u domácností s nízkými příjmy. Pozornost bude rovněž věnována sledování dopadu interakce dávkového a daňového systému na trh práce, zejména na pobídky k práci. Budou dále rozvíjeny analytické postupy a metody vhodné pro dlouhodobější sledování chudoby a sociálního vyloučení v českých podmínkách při využití různých zdrojů dat na národní a postupně i lokální úrovni.

3

Doposud získané poznatky Doposud provedené analýzy ukazují, že i přes příznivé ekonomické prostředí v uplynulých letech pokračovala segmentace české společnosti, kdy do nejnižších příjmových skupin se přesouvají domácnosti s dětmi, do středních příjmových skupin domácnosti důchodců a do nejvyšších příjmových skupin ekonomicky aktivní domácnosti bez nezaopatřených dětí. V návaznosti na tato zjištění a v návaznosti na prioritní téma vyhlášené Evropskou komisí v roce 2007 pro oblast sociální ochrany a sociálního začleňování (byla jím chudoba a sociální vyloučení dětí), byla analyzována chudoba a materiální deprivace v České republice se zaměřením na děti na základě dat ze šetření „Příjmy a životní podmínky domácností“ (SILC 2005, 2006). Podle těchto Česká republika patří v EU k zemím s nízkou úrovní rizika příjmové chudoby (kolem 10 %). Naproti tomu však je riziko příjmové chudoby u dětí do 10 let skoro dvojnásobné v porovnání s průměrem za celou populaci a je výrazně koncentrováno do některých skupin: -

v neúplných domácnostech se pohybuje na úrovni 43 – 50 %,

-

v nezaměstnaných/nepracujících domácnostech se pohybuje na úrovni 43 – 68 % podle věkové kategorie

-

v domácnostech se třemi a více dětmi se pohybuje na úrovni 23 - 31 %.

Odstup se ještě prohlubuje, pokud měříme situaci po odečtení nákladů na bydlení. Efektivnost sociálních transferů při eliminaci chudoby je nižší právě v případě dětí a výše uvedených specifických kategorií populace v porovnání s ostatními. Kategorie, kde se riziko chudoby koncentruje (domácnosti se 3 a více dětmi, neúplné domácnosti s dětmi, nezaměstnané domácnosti) sice představují v populaci spíše méně početné skupiny (po 4 - 6 %), avšak v souhrnu (a pokud k nim ještě připočteme např. mladší i starší jednotlivce více ohrožené rizikem chudoby a deprivace, jde o relativně početnější vrstvu populace, což se pak například souhrnně projevuje v míře rizika nezaměstnanosti dětí na úrovni až 18%. Vedle rizika příjmové chudoby dětí je významným problémem i jejich materiální deprivace. Obecně je míra materiální deprivace relativně značná, přesahuje v řadě oblastí úroveň chudoby a jen částečně se překrývá s příjmovou chudobou. V oblasti kvality bydlení je míra deprivace vyšší v položkách, které souvisejí s životním prostředím v lokalitě. Uvedené problémy souvisí mj. s postupným zaostáním relativní úrovně životního minima za vývojem ostatních příjmů, zejména mezd a důchodů (jež je motivováno snahou posílit pobídky k práci). To oslabuje i rozsah a úroveň nároků na ty rodinné dávky, jež jsou navázány na násobky životního minima. Po zrušení automatické valorizace životního minima od ledna 2008 lze očekávat, že se tento vývojový trend posílí. Svoji roli sehrají patrně i změny v oblasti dávek státní sociální podpory zavedené od ledna 2008. Bude proto významné průběžně sledovat a hodnotit dopad vývoje životního minima na chudobu dětí. Podobně bude významné hodnotit dopad změn v nastavení životního minima (a dalších institutů v oblasti hmotné nouze), jež byly zavedeny od ledna 2007. Vedle hlavních příjmových indikátorů chudoby by měla být vedena diskuse a posléze přijaty další indikátory, například v rámci Národní zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování 2008 – 2010, s cílem pravidelného sledování a hodnocení situace domácností, zejména dětí, přičemž by mělo jít o takové indikátory, které umožňují zohlednit multidimenzionalitu problému chudoby a sociálního vyloučení.

4

Studie o sociálním vyloučení v jeho lokální (resp. prostorové) perspektivě ověřuje podoby a mechanismy sociálního vyloučení i nástroje a procesy sociálního začleňování z pohledu klíčových aktérů lokální sociální politiky (jak realizátorů, tak tvůrců). Jak se zdá, v úvahách těchto aktérů o otázkách možností a strategií sociálního začleňování převládá spíše integrativní přístup. Ten se projevuje jednoznačnou shodou dotázaných o primárním významu trhu práce a placeného zaměstnání při sociálním začleňování znevýhodněných a sociálně vyloučených lidí. Začlenění na pracovním trhu však musí být doprovázeno řadou dalších provázaných programů a aktivit (od zajištění bydlení, přes rozvoj sociálních služeb až po výchovné působení s cílem omezit mezigenerační přenos vzorců chování a jednání vedoucích k možnému sociálnímu vyloučení). V rámci spolupráce s Kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity na vypracování analýzy závěrečných „Zpráv o realizaci terénní sociální práce za rok 2007“ získané poznatky svědčí o postupné stabilizaci zmíněného programu při obecních samosprávách a větší zacílenosti práce terénních sociálních pracovníků směrem k prioritám národní strategie sociální inkluze, zejména pokud se podíváme na pomoc při řešení problémů spojených s nezaměstnaností.

Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Projekt se v r. 2009 zaměří na řešení aktuálních otázek systému sociální ochrany v naší zemi v souvislosti s realizací reformy veřejných financí a sociálního systému. Na tomto základě je cílem projektu: na základě dostupných objektivních i subjektivních indikátorů zhodnotit a posoudit klíčová kritéria zachycující směřování sociální politiky v ČR ve vztahu k vybraným problémům (rizikům) a výzvám pro sociální stát, a to ve srovnání se zeměmi EU, pokračovat v dlouhodobém monitorování chudoby a sociálního vyloučení a identifikovat klíčové faktory ovlivňující chudobu a sociální vyloučení, posoudit sociální intervence ve vztahu k těmto problémům a přinést nové podněty k jejich rozvoji, prohloubit sledování komplexních dopadů úprav dávek a dalších intervencí v oblasti hmotné nouze, které proběhly v letech 2007 a 2008 analyzovat proměny v možnostech spotřeby (kvality života) u domácností s dětmi, které jsou ohroženy rizikem chudoby a posoudit rizika jejich materiální deprivace

Výstupy projektu Výstupem projektu budou v r. 2009 studie zaměřené na: ¾

analýzu situace a vývojových trendů v možnostech spotřeby u specifických skupin populace - rodiny s dětmi a nízkými příjmy

¾

pokračování a prohloubení analýzy komplexních dopadů změn v systému hmotné nouze na celkové funkce tohoto systému a různé skupiny populace, včetně návazného posouzení celkového směřování systému v širším sociálním kontextu (dopad na sociální konstrukci cílových skupin, distribuci nerovností, pojetí oprávněnosti a sociální spravedlnosti atp.) Uvedené studie budou mj. věnovat pozornost:

5

-

zhodnocení faktorů, které ovlivňují možnosti spotřeby u rodin s nízkými příjmy, včetně systému dávek na jedné straně a úprav v daňových systémech na straně druhé

-

zhodnocení možností a formulaci návrhů k rozšíření a využití národních indikátorů pro sledování problematiky chudoby

Použité metody ♦

analýza dat ze systémů státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi,

♦

sekundární komparativní analýza dokumentů a statistických ukazatelů (rodinné účty, SILC, Eurostat, Evropská komise), mezinárodní srovnání,

♦

modelování,

♦

rozhovory, diskursivní analýza.

Časový harmonogram 9 publikační výstupy v odborných recenzovaných, popř. impactovaných časopisech průběžně 9

studie zaměřená na posouzení situace a vývojových trendů v možnostech spotřeby u specifických skupin populace - rodiny s dětmi a nízkými příjmy IV. čtvrtletí 2009

9

studie zaměřená na analýzu komplexních dopadů změn v systému hmotné nouze na celkové funkce tohoto systému a různé skupiny populace IV. čtvrtletí 2009

9

studie zaměřená na posouzení celkového směřování systému hmotné nouze z hlediska pojetí cílů a funkcí, principů, o které se opírá a obecnějších sociálních dopadů – selekce oprávněných skupin, vliv na sociální nerovnosti atp. IV. čtvrtletí 2009

Zodpovědný realizátor projektu prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.

6

projekt č. 2:

Vybrané aspekty reforem sociálního pojištění Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy VÚPSV se dlouhodobě a systematicky zabývá problematikou důchodového a nemocenského pojištění v České republice i v mezinárodním kontextu. Výzkum v r. 2009 bude navazovat na výzkumnou činnost v předchozích letech a bude orientován na mezinárodní komparaci vybraných prvků především systému důchodového pojištění. Systém důchodového pojištění České republiky v současnosti sestává ze dvou pilířů. Základní pilíř představuje povinné, dávkově definované, průběžně financované schéma. Doplňkový pilíř, který je dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný, je tvořen schématem penzijního připojištění se státním příspěvkem a soukromým životním pojištěním. Základní pilíř důchodového pojištění je prakticky jediným zdrojem příjmů většiny důchodců. Vzhledem k očekávanému stárnutí populace může být v nadcházejících desetiletích tato skutečnost významným rizikem pro finanční udržitelnost systému důchodového pojištění, pokud má garantovat přislíbené dávky. Je proto třeba zajistit větší míru diverzifikace finančních zdrojů příjmů ve stáří. S cílem diverzifikovat rizika financování zabezpečení na stáří se některé členské státy EU vydaly cestou privatizace části základního schématu důchodového pojištění či cestou zavedení možnosti pojištěnce vyvázat se ze základního schématu (tzv. optout). Jiné členské státy v očekávaní snížení náhradového poměru v prvním pilíři přistupují k zavedení či posílení již existujících doplňkových schémat důchodového pojištění. V takovém případě hrají významnou roli tzv. zaměstnanecká doplňková schémata penzijního pojištění, mezi nimiž lze v posledních letech zaznamenat posun od dávkově definovaných k příspěvkově definovaným schématům. Třípilířový systém, kde druhý pilíř tvoří zaměstnanecká penzijní schémata, nalezneme ve většině členských států EU. Jeho zavedení představuje jednu z možných cest ke zvýšení zásluhovosti v systému i k zajištění větší míry diverzifikace rizik ve financování systému důchodového pojištění.

Doposud získané poznatky V rámci tohoto projektu byla v uplynulém období realizována analýza reformních opatření provedených od roku 1990 v důchodových systémech vybraných států a to zejména s důrazem na původní záměry, prakticky provedené reformy a připravované plány dalších reforem včetně předpokládaného časového horizontu jejich uskutečnění. Pozornost byla věnována také zapojení sociálních partnerů do projednávání a schvalování reformních opatření. Zkušenosti mnoha zemí totiž potvrzují, že hladký průběh důchodové reformy v demokratických státech je podmíněn dosažením společenského konsenzu. Po letech poválečného hospodářského růstu a příznivého demografického vývoje začaly evropské důchodové systémy dospívat, hospodářský růst se zpomalil a nezaměstnanost vzrostla. Bilance důchodových systémů většiny zemí starého kontinentu se začala zhoršovat a v důsledku toho lze již od počátku 80. let zaznamenat postupný tlak na omezování výdajů těchto systémů. 90. léta 20. století

7

a zejména první léta nového století pak přinesla velké množství dílčích i zásadních reforem systémů důchodového pojištění. Protože řešení situace vyžadovalo přijetí potenciálně nepopulárních kroků, snažily se vlády pro důchodovou reformu vyjednat pokud možno co nejširší podporu. Konečná podoba reformních opatření se ve většině sledovaných států výrazně odlišovala od prvotního reformního záměru. V důsledku řady kompromisů a „trade-off“ manévrů podnikaných při snaze získat podporu parlamentní většiny, opozice, sociálních partnerů a celé veřejnosti byla totiž z portfolia reformních kroků různá opatření odstraňována a naopak byla doplňována jiná, původně nezamýšlená. V tom kontextu lze konstatovat, že vyjednávání o balíku většího počtu změn umožňuje reformní vládě dosáhnout za cenu ústupku v jedné kontroverzní otázce i prosazení kroků v izolovaném jednání těžko průchodných. Ačkoli parametrické reformy důchodového systému se s ohledem na vyjednání podpory opozice a sociálních partnerů zdají být na první pohled průchodnější než systémové reformy zakládající zcela nové schéma, výzkum obecnou platnost takové hypotézy nepotvrdil. To lze zdůvodnit obtížnou předvídatelností dopadů komplexních změn při systémových reformách, zakládajících příspěvkově definovaná schémata. U takových reforem totiž většinou nebývá dopředu jednoznačně jasné, kteří pojištěnci na jejich zavedení vydělají a kteří prodělají. Průchodnost reformy se v důsledku toho do určité míry stává otázkou interpretace prováděných změn a otázkou očekávání veřejnosti s ohledem na budoucí hospodářský vývoj. Zkušenosti mnoha zemí rovněž ukazují, že průběh důchodové reformy v demokratických státech byl vzhledem k nutnosti prosadit změny v prostředí mnoha protichůdných zájmů často přerušován a zpomalován. V případech, kdy byly systémové reformy důchodového pojištění prosazeny bez kompromisů proti vůli opozice i sociálních partnerů, dochází v některých případech v následujícím volebním cyklu k dílčí revizi nového uspořádání, jak tomu bylo například v Maďarsku či na Slovensku. S ohledem na hladký průběh reformy výzkum rovněž potvrdil důležitost zajištění informovanosti veřejnosti a kvalitní přípravy organizačního zabezpečení reforem. Nepřipravenost nositele pojištění, jak ji bylo možno sledovat v Polsku, může mít za následek zdržení a ztrátu kreditu reformy v očích veřejnosti. Dalším tématem, kterému byla věnována pozornost, je problematika zaměstnaneckých schémat důchodového pojištění. S cílem zajistit finanční udržitelnost základních schémat důchodového zabezpečení v podmínkách demografického stárnutí obyvatelstva volí řada evropských zemí cestu diverzifikace financování zabezpečení na stáří. Státy jako Maďarsko, Slovensko či Estonsko zvolili vícezdrojové financování v rámci prvního povinného pilíře a přistoupily k privatizaci části povinných schémat sociálního zabezpečení. Alternativní cestou k diverzifikaci rizika při financování systému důchodového zabezpečení může být posílení či zavedení doplňkových schémat důchodového systému. Ve státech jako je Německo, Rakousko či Itálie, které takovou cestu zvolily, dochází k postupnému omezování váhy prvního povinného pilíře důchodového systému a přesunu části odpovědnosti za zabezpečení na stáří na jednotlivce. Podstatnou roli v tomto procesu hrají přitom zaměstnanecká schémata druhého pilíře. Takové řešení sice již z principu nezaručuje pokrytí všech pracujících, nicméně ve státech, kde se již podařilo silný druhý pilíř vybudovat, dosahuje účast zaměstnanců v těchto schématech hodnot nad 50 %. Například v Nizozemí nebo ve Švédsku je to dokonce nad 90 % zaměstnanců. V minulosti jednoznačně převládaly mezi zaměstnaneckými doplňkovými schématy druhého pilíře důchodového pojištění dávkově definovaná schémata, v posledních letech lze však identifikovat trend posunu k příspěvkově definovaným programům. V současnosti je dávkově definovaných zaměstnaneckých schémat asi

8

polovina a příspěvkově definovaných přibližně třetina. Zbytek jsou schémata, která lze z tohoto pohledu označit za smíšená. Dalším posunem, který lze v členských státech EU s ohledem na poslední vývoj zaznamenat, je snaha zabezpečit, aby pravidla upravující vstup do schématu, přenositelnost získaných práv a nakládání se "spícími právy" nevedla k omezení pracovní mobility či penalizaci pracovníků s atypickou kariérou. Pracovník, který při změně zaměstnavatele přechází do jiného doplňkového důchodového schématu, však přesto může ztratit některá práva, která v předchozím schématu měl. Je to dáno tím, že doplňková penzijní schémata se mohou od sebe navzájem lišit tím, která rizika pokrývají a to i v rámci jediné členské země, jak je tomu například v Dánsku. Dalšími faktory, které mohou ovlivnit práva pracovníka, který mění zaměstnavatele či profesi a s tím i doplňkové důchodové schéma, jsou vedle podmínek stanovených pro nabytí důchodových práv v jednotlivých schématech doplňkového penzijního pojištění i možnosti výplaty kapitálu odpovídajícího získaným právům z doplňkového penzijního schématu a způsob stanovení hodnoty přenášených důchodových práv. Ačkoli se podařilo v rámci dosavadního výzkumu identifikovat výše shrnuté problematické okruhy, dosud získané poznatky rovněž potvrzují, že zavedení zaměstnaneckých důchodových schémat druhého pilíře představuje jednu z možných cest ke zvýšení zásluhovosti v systému i k zajištění větší míry diverzifikace rizik ve financování systému důchodového pojištění.

Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Projekt bude navazovat na výzkumnou činnost VÚPSV z předchozích let, která v této oblasti byla mimo jiné věnována i srovnávacím analýzám zaměřeným na prostorové i časové srovnávání, zejména v ekonomickém prostoru EU. Tyto studie nejen mapovaly reálné změny v jednotlivých systémech, ale byly zaměřeny i na rovinu „politické ekonomie“ reforem. Vzhledem k dynamickému vývoji v této oblasti je vhodné takto zaměřené výzkumné zprávy pravidelně aktualizovat. Mezi takovéto výzkumné zprávy z minulých let patří i projekt "Vývoj invalidity v ČR a ve vybraných zemích EU". Vzhledem k návaznosti uvedené problematiky na další sociálně ekonomické faktory společenského vývoje (míra nezaměstnanosti, mortalita, morbidita a sociální exkluse osob se zdravotním postižením) bude nanejvýš žádoucí v tomto zaměření v následujících letech pokračovat. Pozornost bude zaměřena především na sociálně zdravotní aspekty vývoje invalidity v ČR. Ukazuje se, že současná statistická metodika jejího sledování je již ne zcela vyhovující, a proto MPSV iniciovalo její změnu. Vedle toho by v současné době mělo dojít k novelizaci vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Novela by měla přinést pronikavou změnu ve stanovení procentní míry poklesu soustavné výdělečné činnosti, která je podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, základem pro uznání invalidity. Vztah k invaliditě má v neposlední míře i nemocenské pojištění. V roce 2007 byla ve VÚPSV vypracována studie "Analýza možnosti oddělení invalidního pojištění od starobního pojištění včetně sociálně zdravotních aspektů vývoje invalidity", která akcentuje úzkou sepjatost invalidního a nemocenského pojištění. V procesu uznání invalidity jsou vedle medicínských kritérií významná i kritéria společensko-sociální, které dosavadní systém nebere dostatečně v úvahu. Při řešení výše uvedené problematiky bude proto věnována pozornost zejména zdravotně sociálnímu hledisku vývoje invalidity. To by ovšem znamenalo vytvoření souborů osob nejen z hlediska pohlaví, věku a diagnóz – jako doposud - ale též z hlediska jejich

9

sociálního postavení (např. vzdělání, zaměstnání, velikost bydliště). V této souvislosti bude zpracována rešerše zaměřená na řešení souběhu pobírání invalidních důchodů a přijmu z výdělečné činnosti v zemích EU (s důrazem na situaci v zemích EU – 15). V návaznosti na výsledky studie "Analýza možnosti oddělení invalidního pojištění od starobního pojištění včetně sociálně zdravotních aspektů vývoje invalidity", bude pozornost zaměřena na řešení pozůstalostních důchodů v podmínkách ČR s tím, že analýza bude obsahovat i mezinárodní srovnání v této věci.

Výstupy projektu Výsledky provedených analýz a šetření budou publikovány formou odborných článků v recenzovaných a podle možností v impaktovaných časopisech. Jednotlivé studie, které budou vydány v edici VÚPSV, budou zaměřené na: ¾

sociálně zdravotní aspekty vývoje invalidity v ČR a ve vybraných zemích EU,

¾

možnosti oddělení pozůstalostních důchodů od starobního pojištění v podmínkách ČR vč. mezinárodního srovnání


sekundární analýza dostupných domácích i zahraničních materiálů – literatura, studie, výzkumné zprávy, dokumenty, legislativa apod.

♦

statistická analýza dat ze zdrojů MPSV, ČSÚ, ČSSZ, OECD, apod.

♦

řízené polostandardizované rozhovory s odborníky

♦ dotazníkové šetření mezi experty ♦ mezinárodní srovnání, ♦ modelování ♦ rešerše odborné literatury

Časový harmonogram 9

publikační výstupy v odborných recenzovaných, popř. impactovaných časopisech průběžně

9

rešerše zaměřená na řešení souběhu pobírání invalidních důchodů a přijmu z výdělečné činnosti v zemích EU červen 2009

9

studie zaměřená na analýzu sociálně zdravotních aspektů vývoje invalidity v ČR v letech 2003 – 2008 září 2009

9

studie zaměřená na problematiku invalidity ve vybraných zemích EU prosinec 2009

9

studie věnovaná možnostem oddělení pozůstalostních důchodů od starobního pojištění v podmínkách ČR vč. mezinárodního srovnání prosinec 2009

10

Zodpovědný realizátor projektu doc. ing. Ladislav Průša, CSc.

11

projekt č. 3:

Postavení úplných nákladů práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů v ČR Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy Úplné náklady práce (dále jen „ÚNP“) spojují ekonomickou a sociální sféru, odrážejí mechanismy rozdělovacích a přerozdělovacích procesů, působí na vztahy mezi sociálními partnery a dalšími sociálními skupinami, ovlivňují konkurenceschopnost domácích podniků a kvalitu pracovní síly. Jejich nominální i reálná úroveň je ve vzájemné interakci s pohybem a úrovní HDP, produktivitou práce a cenovou hladinou, jejich struktura odráží souvislosti politického, ekonomického a sociálního pohybu. V důsledku cenové a mzdové konvergence se v ČR stále více vytrácí konkurenční výhoda levné pracovní síly. Na druhé straně finanční nároky sociálního a zdravotního systému brání výraznému snižovaní celkového daňového zatížení mezd a platů. Prostor částečně otevírá reforma veřejných financí 2007 – 2010. Sledování a analýza faktorů pohybů nákladů práce a jednotkových nákladů práce může posloužit decizní sféře a sociálním partnerům ke kvalifikovaným a komplexním rozhodnutím a přispěje k volbě strategie podnikatelských subjektů. Strukturovanost ekonomických a sociálních vztahů, která se odráží v systému utváření nákladů práce, předurčuje dlouhodobý charakter výzkumných prací.

Doposud získané poznatky Sledování problematiky nákladů práce vychází ze závěrů 52. jednání Rady hospodářské a sociální dohody v dubnu 2005. Součástí prací je soustavné monitorování pohybu nákladů práce jako jednoho z významných faktorů konkurenceschopnosti českých podniků. Monitoring nákladů práce navazuje na návrh metodiky zpracované v roce 2005. Shrnuje všechna dostupná data v mezinárodní komparaci o nákladech práce, jejich struktuře a zdanění, vazbách na sociální a zdravotní systém a efektivnosti využití práce. Sledují se zejména oblasti: -

úplných nákladů a ve struktuře,

práce

v

ČR

a

v zemích

EU,

a

to

v celkovém

objemu

-

efektivnosti využití práce ve formě jednotkových nákladů práce (dále jen „JNP“) v kombinaci úrovňových a konjukturálních ukazatelů v ČR a ve srovnání s EU,

-

pohybu zdanění práce v ČR a v zemích EU,

-

pojistného v proporcích s financováním sociálního a zdravotního systému v ČR.

Výzkumný tým se snažil ve spolupráci s Fakultou veřejných financí VŠE v Praze zmapovat finanční efektivnost sociálních a zdravotních systémů ve vybraných zemích EU a vazby na zdanění práce (pojištění, přerozdělení přímých a nepřímých daní). Rozdíly v modelech a ve financování v jednotlivých státech však neumožnily mezinárodní porovnání. Monitoring se proto omezuje pouze na ČR.

12

V závislosti na formě výdělečné činnosti vystupuje na trhu cena práce ve dvojí úrovni v závislosti na nákladech práce: -

osob v pracovně právním vztahu (zaměstnanců),

-

osob samostatně výdělečně činných (sebezaměstnaných).

Ekonomickou aktivitu sebezaměstnaných charakterizuje nižší zdanění ve srovnání s korporacemi. Výhody vyplývají z konstrukce daňového základu (rozdíly ve zdanění korporací a sebezaměstnaných) a vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění, jejich důsledkem je i nižší cena práce sebezaměstnaného ve srovnání se zaměstnancem. V mnoha zemích západní Evropy (i v Polsku) stát navíc dotuje sociální zabezpečení zemědělců. Některé státy tak postupují i v případě řemeslníků (např. SRN, Kypr). Modelové propočty jednotkových daňových nákladů za roky 2003 a 2005 ukazují, že zátěž sebezaměstnaného je ve srovnání s korporacemi o 1/4 až o 1/3 nižší. Podle náměrů z let 2003 a 2005 je výjimkou pouze Česká republika, kde se relace blížila 1/2, a Dánsko, kde naopak rozdíly nedosahují ani 1/10 (vysoký podíl nepřímých daní na HDP a na financování sociálního a zdravotního systému). Výzkum se v rámci projektu věnoval pohybu a struktuře pracovně nákladových a výdělkových veličin a z hlediska národohospodářské pozice ČR ve vztahu k vybraným státům (starým a novým členům EU). Hodnotil faktory vývoje (hrubé mzdy, kurz měny, příspěvky do sociálních fondů placené zaměstnavateli a zaměstnanci, daně z příjmů) na makroekonomické úrovni. Získané poznatky jsou příspěvkem k diskusi o pozici nákladů práce a úrovně nominálních mezd a jejich kupní síly v ČR vůči EU v procesu ekonomické konvergence jako předpokladu integrace do Evropského měnového prostoru.

Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Projekt v r. 2009 navazuje na předchozí výzkum, který řešil metodické problémy různých systémů sledování, analýzy a vzájemné srovnatelnosti ukazatelů nákladů práce a navazujících charakteristik (zejména jednotkových nákladů práce), které využívají různé instituce v EU a v USA. Současně charakterizoval i základní sociálně ekonomické vztahy. Cílem projektu je ověřit možnosti změn v úrovni a struktuře ÚNP v ČR, které by pozitivně ovlivnily podnikatelské klima (podnikatelské aktivity), motivovaly zaměstnance a optimálně působily na vztahy mezi státem, zaměstnavateli a zaměstnanci a sociálními skupinami obyvatelstva, jejichž příjmy podstatně závisejí na rozpočtech zdrojově krytých z nákladů práce. Limity možných řešení představují vyrovnanost veřejných rozpočtů, konkurenceschopnost české ekonomiky a zaměstnatelnost pracovní síly. Výzkum se orientuje těmito základními směry: systém sledování pohybu nákladů práce v ČR v konfrontaci se zeměmi EU s přihlédnutím ke konkurenceschopnosti (jednotkové náklady práce), formulace souvislostí kategorie nákladů práce v ekonomickém a sociálním pohybu, tj. analýza vazeb na politiku hospodářskou, fiskální, sociální, zdravotní, vzdělávací a antidiskriminační (vč. rovnosti pohlaví), analýza nákladů práce z pohledu sociálně ekonomického postavení v zaměstnání (osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnanci),

13

vyhodnocení vzájemných vztahů mezi utvářením ÚNP, motivací podnikatelských subjektů a jejich konkurenceschopností na světových trzích a na jednotném vnitřním evropském trhu, zhodnocení systémů utváření nákladů práce v zemích ekonomických souvislostí, např. migrace pracovní síly,

EU

vč.

sociálně

návrh možných směrů řešení pro decizní sféru a sociální partnery. Řešení problematiky ceny a nákladů práce v komplexu sociálně ekonomických vztahů předpokládá participaci širokého spektra institucí a odborníků. Hodnocení vzájemných souvislostí a vztahů v trojúhelníku ekonomický vývoj, sociální vývoj a nákladů práce může ukázat řadu dnes neformulovaných problémů. Průběžné zveřejňování výstupů výzkumných prací vytváří prostor vzájemné interakce mezi výzkumem, decizní sférou a sociálními partnery při definování kritických míst vč. hlubší precizace jednotlivých otázek.


monitoring nákladů práce v ČR a ve státech EU Cílem monitoringu a hodnocení ceny práce je shromáždit všechna dostupná data o nákladech práce, jejich struktuře a zdanění, vazbách na sociální a zdravotní systém a efektivnosti využití práce na jednom místě v časové řadě srovnatelných dat a v mezinárodní komparaci:

¾

-

úplné náklady práce v ČR a v zemích EU v objemovém a strukturálním vyjádření,

-

efektivnost využití práce ve formě jednotkových nákladů práce (dále jen „JNP“) v kombinaci úrovňových a konjukturálních ukazatelů v ČR a srovnání se zeměmi EU,

-

pohyb zdanění práce v ČR a v zemích EU,

-

pojistné v proporcích s financováním sociálního a zdravotního systému v ČR.

vývoj nákladů práce a jejich struktury v ČR po připojení k EU Připojení ČR k EU výrazně zesílilo integraci české ekonomiky do jednotného vnitřního evropského trhu. Projevem jsou probíhající strukturální změny české ekonomiky a procesy cenové konvergence. Součástí tohoto vývoje je růst ceny práce, nesený zejména pohybem mezd a platů. Studie zmapuje utváření jednotlivých položek nákladů práce ve vztahu k produktivitě práce a bude analyzovat základní faktory ovlivňující cenu práce po roce 2004 (např. daňová reforma 2007 – 2010, transformace super hrubé mzdy na hrubou mzdu). Práce naváže na obdobné analýzy předvstupního období zpracované ústavem pro Radu vlády České republiky pro sociální a ekonomickou strategii při přípravě publikace "Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republiky do Evropské unie" (RASES, Praha 2002) nebo v rámci projektů programu Moderní společnost "Vývoj institucionálního rámce fungování české ekonomiky a vstup do EU" (Slaný a kolektiv, MU Brno a VÚPSV, Brno 2004) a "Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie" (Baštýř a kolektiv, VŠE Praha, MU Brno, VÚPSV, Brno

14

2005). Shrnutí analýz z tohoto období obsahuje publikace "Základní aspekty pohybu výdělků v období vstupu České republiky do Evropské unie" (Baštýř, Vlach, VÚPSV, Praha 2003). Současně výzkum naváže na výstupy studie "Náklady práce" zpracované pro Radu hospodářské a sociální dohody (Baštýř, Prušvic, Vlach, VÚPSV, Praha 2004). Vedle zhodnocení procesu utváření ceny práce po roce 2004 budou výstupem i návrhy náměty pro korekci pracovně právního a fiskálního rámce.


studium odborných domácích i zahraničních materiálů a používaných metodik

♦

statistická analýza dat z českých i mezinárodních zdrojů (ČSÚ, MPSV, Eurostat, OECD)

♦

mezinárodní komparace



9

bulletin "Monitoring nákladů práce a mezinárodní komparace"

duben 2009

9

studie zaměřená na vývoj nákladů práce a jejich struktura v ČR po připojení k EU prosinec 2009

Zodpovědný realizátor projektu Ing. Jan Vlach

15

projekt č. 4:

Aktuální problémy rodinné politiky s ohledem na specifika různých fází rodinného cyklu Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy Jestliže v posledních letech byla věnována pozornost specifikům různých fází rodinného cyklu s tím, že byly analyzovány situace jakýchsi modálních typů rodin, charakterizovaných z hlediska konkrétní fáze (rodin s malými dětmi, rodin se seniorem, neúplných rodin), bude v následujícím období výzkumné zaměření orientováno na to, jak probíhá individuální rodinný cyklus a jaké situace jedinec a rodina v jednotlivých fázích řeší či v jakých sociálních a ekonomických podmínkách žije. Přitom lze vycházet z koncepce životního cyklu, majícího tři základní premisy, kterými jsou: -

sekvenčnost sociálních pozic (kdy každá fáze nějak determinuje možnosti voleb při přechodu do další fáze),

-

individuální diferencovanost časování přechodových momentů v životním cyklu,

-

mnohonásobná determinovanost životních drah vnějšími faktory.

Tato determinovanost a sekvenčnost v životních drahách se z pohledu individua projevuje v tom, že se skutečné rodinné chování často rozchází s životními plány, že se životní plány v průběhu života mění, a to do značné míry pod vlivem vnějších okolností, strukturálních a institucionálních podmínek. Jejich v daném kontextu významnou složkou je rodinná politika. Její opatření působí na život rodin a jednotlivců v synergické propojenosti s politikami ovlivňujícími ekonomické a společensko kulturní podmínky života rodin. Všechny tyto sféry zažily v posledních už téměř 20 letech dramatické proměny, stejně jako demografické chování. Je trvalou otázkou s mnoha otevřenými problémy, jak společensko ekonomický kontext ovlivňuje míru souladu mezi životními (rodinnými) plány a jejich realizací. K zodpovězení této otázky má přispět tato aktivita v letech 2009 - 2010. Cílem je snaha navázat na dlouhodobá zkoumání vztahu soukromé a rodinné sféry, jinými slovy harmonizace rodiny a zaměstnání. Důležité životních přechody, kdy se člověk rozhoduje o dalším životě a nejbližších životních krocích, bývají charakterizovány střetáváním rodinných plánů a profesních aspirací. Hlavními životními přechody jsou na straně rodiny zakládání partnerských vztahů a rodičovské starty i odchod dospělých dětí z domova (s dopady pro rodiče i děti). Nutnost zásadnějších rozhodnutí nastává i při ztrátě soběstačnosti seniorského člena rodiny (vznik potřeby rodinné péče). Na straně profesního života jsou přechodové momenty ovlivněny etapami vzdělanostní dráhy (ukončení počátečního vzdělávání, stadia celoživotního vzdělávání), profesním startem a stadii budování kariéry, až po odchod (či přechod) do důchodu. V životním a rodinném cyklu je tedy celá škála situací, kdy člověk ve svém rozhodování konfrontuje své aspirace a plány s realitou života podmíněnou externími vlivy. Koncepce zkoumání životního cyklu proto zahrnuje i vztahy mezi individuálním jednáním a institucionalizovaným průběhem života. Přitom individuální volby v obdobích životních přechodů narážejí nejen na bariery institucionálních a strukturálních podmínek, ale i na limity způsobené vlastním jednáním v předchozích životních etapách. Vysvětlit přímý vliv externích podmínek na jednání člověka je proto

16

náročným úkolem. Cílem tohoto projektu je přispět k poznání vztahů mezi vnějšími společenskými podmínkami a chováním jedinců, a to zejména se zaměřením na tyto okruhy: -

porodnost,

-

stabilita rodiny,

-

přechod z aktivního života do seniorského věku.

Typickým příkladem nesouladu mezi životními plány a reálným jednáním je rodinné chování dnešních nejmladších generací. Ačkoliv ženy z nejmladších generací ještě nemají ukončen reprodukční cyklus, a tedy hodnocení jejich úhrnné plodnosti je předčasné, ukazatelé porodnosti ukazují, že jen některé naplní plány na počet dětí, které deklarují ve výběrových šetřeních. Proto budou využita nejnovější výzkumná data k tomu, aby byl hlouběji analyzován vzájemný vliv osobních motivů a vnějších faktorů na to, že dochází k této diskrepanci. Snahou bude mj. ověřit hypotézu, že v případě změny faktorů dochází k odsouvání realizace, nikoli však redefinici konkrétních životních plánů. Dlouhodobě existujícím, a přesto stále aktuálním problémem, jsou otázky stability rodiny, vysoké rozvodovosti a následků rozpadu rodiny na další život bývalých partnerů a především nezletilých dětí. Přestože je to sféra převážně intimní, i zde se projevují vnější vlivy, vč. nedostatku podpory ze strany rodinných sítí, lokálního prostředí i institucionální podpory (poradenských center aj.). Doposud nedostatečně zkoumány jsou např. životní podmínky a vztahy v širší rodině jak v případě rozpadlých, tak rekonstituovaných rodin. Individuální a sociální podmíněnost rozpadu rodiny a úspěšnost v dalším rodinném životě, vč. zabezpečení dětí, může být jedním z příspěvků k poznání požadované autonomie rodin a případné potřeby vnější intervence. Jedním z důležitých přechodů v životě jednotlivce je odchod do důchodu, který bývá mnohdy považován za kritérium vymezující konec středního věku a počátek stáří. Tento závažný životní krok, který se neomezuje pouze na ukončení ekonomické aktivity, může mít výrazný dopad na celkovou životní situaci člověka a jeho načasování může být ovlivněno řadou aspektů. I v tomto kontextu je na jedné straně možné studovat plány a očekávání, která se ve vztahu k tomuto kroku pojí, a na straně druhé skutečnou realizaci předchozích plánů. Důležité je zaměřit pozornost na otázku, zda se tato očekávání, plány a jejich realizace liší v závislosti na individuálních charakteristikách jednotlivce, jeho dosavadním sociálněekonomickém postavení či jeho rodinném zázemí. Analýzu všech tří fází rodinného cyklu budou prolínat dvě obecné hypotézy. Na základě dosavadního poznání lze předpokládat, že jednotlivé faktory ovlivňující individuální životní přechody působí diferencovaně, a to jak vzhledem k typu životního přechodu, tak vzhledem k odlišnostem jednotlivců. Je proto třeba odlišovat působení obecných společenských trendů v jednotlivých životních fázích. Z hlediska hodnocení úlohy rodinné politiky lze vycházet z předpokladu, že různorodé faktory, ovlivňující chování, působí synergicky, zatímco nástroje rodinné politiky mohou ovlivnit vždy jen část z nich, což komplikuje jejich efektivitu, přesto ale mají svoji roli v každé fázi rodinného cyklu.

17

Doposud získané poznatky Jedním z podnětů vzrůstajícího zájmu o rodinnou politiku za posledních deset let bylo zjištění o závažnosti rozporů mezi životními a rodinnými plány a reálným chováním. Legitimita rodinné politiky je vnímána podle toho, kterým determinantám této diskrepance přikládáme rozhodující nebo alespoň větší váhu. Zda ekonomickým, jako je vliv nezaměstnanosti, snížené životní úrovně či perspektivy ekonomického růstu, nebo kulturně hodnotovým, jako jsou skupinové hodnotové orientace, osobní preference nebo individualistické společenské normy. Diskuse mezi zastánci rozhodující role ekonomických vlivů a zastánci rozhodující role hodnotově normativního prostředí není ukončena. Jedním z důvodů je fakt, že v individuálních případech má každý z těchto aspektů specifický charakter a diferencovaná je i proporcionalita jejich působení. Ekonomické faktory působí jinak u méně vzdělaného jedince oproti člověku s vysokou kvalifikací a životními aspiracemi, jinak u jedince hedonisticky orientovaného než u jedince altruisticky zaměřeného na rodinné hodnoty. Podpora rodiny, příp. natalitního chování, je účinná, je-li adresná, reflektujeli diferencované potřeby a volí-li podle toho různé nástroje. Poznání těchto diferencovaných potřeb se musí zaměřit na odlišné sociální skupiny, odlišné fáze rodinného cyklu a odlišné typy rodinných drah. Přes přetrvávající nízkou úroveň plodnosti zůstávají názory na ideální počet dětí v rodině v české populaci v průběhu času poměrně konzistentní. Převládá ideál modelu rodiny se dvěma dětmi a potvrzuje se dlouhodobý trend ústupu vícedětných rodin. Determinanty, které jsou zvažovány při rozhodování o početí (dalšího) dítěte, lze v zásadě rozlišit na skupinu okolností souvisejících s životními podmínkami (potenciálních) rodičů, na charakteristiky spojené s partnerem/kou a na možnosti péče o děti (dostupnost péče institucionální a mateřské/rodičovské v raném věku dítěte). Uvedené podmínky však nejsou zvažovány všemi stejně. Jsou diferencovány nejen podle věku a fáze životního/rodinného cyklu, ale také podle vzdělání. Na rozdíl od vysokoškolaček a studujících žen zdůrazňují ženy se základním a středoškolským vzděláním především důležitost životních podmínek (tj. finanční a bytové situace, zaměstnání) a možnosti péče o malé děti. Ženy se základním vzdělání také přikládají vyšší důležitost vhodnému partnerovi, včetně zvažování okolností jeho zaměstnání a zdravotního stavu. Pro doposud bezdětné mají při rozhodování o založení rodiny velký význam bytové podmínky. Ty jsou ve výzkumech opakovaně zmiňovány jako jeden z klíčových faktorů ovlivňujících časování a rozhodování v rodinném chování mladých lidí, pro něž je odpovídající byt často finančně nedostupný. Sociologická a psychologická literatura se poměrně dost věnuje determinantám rozpadu rodin a životním podmínkám neúplných rodin. Méně pozornosti je věnováno tomu, nakolik je život osamělého rodiče dobrovolnou volbou a nakolik tito rodičové usilují o zformování nové úplné rodiny, jaké přitom mají motivace, na jaké problémy přitom narážejí. Chybí hlubší analýzy životních podmínek, vč. charakteru rodinných intrageneračních a intergeneračních vazeb, u tzv. rekonstituovaných rodin. Příčiny růstu rozvodovosti jsou hledány jednak v obecné rovině ve změnách společenských, zejména genderových, vztahů a ve strukturálních a institucionálních proměnách moderních společností, stejně jako v hodnotově normativní oblasti (jiné životní preference, vysoká míra sekularizace, aj.). Řada analýz se věnuje konkrétnější (individuální) rovině rozvodových predikátorů a analyzuje psychologické a sociálně psychologické determinanty, zejména rozvoj individualismu, změny nároků při výběru partnera i třeba rozšíření hedonistických životních postojů. Pozornost je věnována také okolnostem individuální životní dráhy a celkovému demografickému chování jednotlivce, ale tyto analýzy končí u rozpadu rodiny. Po rozpadu prvního manželství se již nikdy neprovdá necelých 70 % žen a neožení přes 60 % mužů. Ti ostatní nežijí

18

vždy osaměle, ale častým řešením je nesezdané soužití. V případě druhého sňatku bývá předchozí nesezdané soužití dlouhodobější oproti prvním sňatkům. Důvody proč lidé s rozvodovou zkušeností nepovažují legitimizaci svého nového partnerského soužití za tak důležitou, mohou být jak společenské (není třeba zajistit právně závazné rodinné prostředí pro děti, očekávání negativní reakce od okolí, např. obtížné přijetí nového partnera rodiče jeho dospívajícími či dospělými dětmi atd.), či etické (ohled na zemřelého bývalého manžela/manželku, na mínění příbuzných a známých), tak právní (jeden partner není rozveden), ale roli může hrát i ekonomický kalkul. Lidé mají tendenci žít v páru, a proto vyhledávají partnerské soužití, přičemž úspěch tohoto úsilí je podmíněn osobními i externími faktory. Při studiu problematiky přechodu do důchodové fáze rodinného cyklu byla dosud věnována pozornost možným dopadům tohoto přechodu na život staršího člověka a tomu, do jaké míry se rozhodnutí odejít do důchodu může pojit s dalšími životními okolnostmi. Pozornost byla zaměřena na osoby předdůchodového věku, jichž by se akt odchodu do důchodu mohl v nejbližších třech letech týkat a kteří tedy o tomto závažném životním kroku a aspektech s ním spojených pravděpodobně uvažují. Z doposud získaných poznatků vyplývá, že mezi jeden z nejdominantnějších negativních důsledků bezesporu patří zhoršení finanční situace, naopak pozitivní dopad odchodu do důchodu bývá nejčastěji spatřován v rozšíření možností věnovat se koníčkům, zájmům apod., což úzce souvisí s nárůstem množství volného času po ukončení ekonomické aktivity. Na jedné straně tedy odchod do důchodu může do určité míry ovlivnit některé aspekty života staršího člověka, na straně druhé je tu i vliv opačný, kdy některé okolnosti mohou mít podstatný vliv na rozhodnutí do starobního důchodu odejít či tento odchod odložit. Zde se opět prokázal vliv ekonomické situace, kdy odchod do důchodu může do značné míry záviset na dosavadní finanční situaci jednotlivce a jeho rodiny, a dále pak na jeho zdravotním stavu. Jen poměrně malý vliv má naopak rodinný život a názory lidí z blízkého okolí.

Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Obecným cílem projektu je zhodnotit změny chování ve vybraných obdobích rodinného cyklu za poslední desetiletí na pozadí kontextuálních změn v ekonomických, společenských a normativně-kulturních podmínkách. Projekt se zaměří na analýzu těchto tří fází rodinného cyklu: •

reprodukční plány versus jejich realizace Analýza bude zaměřena na krátkodobé reprodukční plány a jejich skutečnou realizaci ve snaze posoudit, do jaké míry se charakteristiky a životní zkušenosti jedinců, spolu s jejich názory a postoji ohledně dětí a jejich vlivu na život rodiče, odrážejí v reálném reprodukčním chování. Faktory, které vstupují do tohoto rozhodovacího procesu, jsou však nejen na úrovni individua (jeho socioekonomické či demografické charakteristiky, názory a postoje), ale také na úrovni interpersonální (formování či naopak rozpad partnerského svazku, reprodukční plány partnera aj.) a makrostrukturní. Poslední úroveň je z hlediska plánování (dalšího) rodičovství a jeho následné realizace podstatná jak z hlediska podmínek, které jsou stanoveny (legislativní podmínky rodičovské péče o děti, systém podpory rodiny), tak vzhledem k reálně dostupným možnostem (dostupnost služeb péče o dítě, možnost návratu do zaměstnání spolu se slučitelností pracovních a rodinných povinností, možnosti na pracovním trhu obecně aj.).

•

životní podmínky a vztahy v širší rodině po rozpadu rodiny

19

Analýza se zaměří na chování bývalých partnerů a rodičů nezletilých dětí z hlediska toho, jak se mění jejich životní podmínky a nakolik se orientují spíše na dráhu osamělého rodiče nebo usilují o vytvoření rekonstituované rodiny. Možnými alternativami dalšího života jsou v individuálním případě osamělé rodičovství, nesezdané soužití a založení nového manželství. Další alternativy souvisejí s tím, zda a kolik dětí má jedinec s dalším partnerem (partnery). Která z možností je realizována, to závisí na osobních předpokladech (minulá zkušenost, rodinné plány, schopnost zvládat každodenní povinnosti), na širší rodině (míra vzájemné podpory a pomoci, a to zvláště v náročnějších životních situacích), na hodnotově normativním kontextu (postoje okolí) a v neposlední řadě na míře autonomie či potřeby mimorodinné společenské pomoci a nakolik je tato potřeba uspokojena (tedy na rodinné a sociální politice). •

individuální volba a rodinný kontext v přechodu do důchodu V této analýze bude věnována pozornost otázce, zda a nakolik se očekávání a plány na uzavření ekonomické aktivity a přechod do důchodu liší od jejich realizace. Stěžejní součástí analýzy bude hodnocení toho, do jaké míry se liší v závislosti na individuálních charakteristikách jednotlivce, na dosavadním sociálně-ekonomickém postavení či rodinném zázemí jednotlivce.

Výstupy projektu Výsledky provedených analýz budou publikovány formou odborných článků v recenzovaných a podle možností v impactovaných časopisech. Souhrnná zpráva bude zpracována pro studii vydanou v edici VÚPSV.


analýza dat demografické, příjmové a jiné ekonomické statistiky a dalších relevantních datových zdrojů

♦

analýza dokumentů z oblasti rodinné politiky, práce a politiky zaměstnanosti a dalších relevantních politik (vzdělanostní, bytové aj.)

♦

sekundární analýza na longitudinální data

♦

studium dostupných domácích a zahraničních materiálů (studie, publikace, výzkumné zprávy, oficiální dokumenty, právní předpisy)

dat

výběrových

šetření

se

zvláštním

zaměřením



9

studie zaměřená na proměny vybraných fází rodinného a životního cyklu (založení a rozpad rodiny, znovu-založení rodiny a rodinný kontext ukončení ekonomické aktivity) v souvislosti se změnami společenských podmínek a z toho plynoucí požadavky na podporu společnosti červen 2010

20

Zodpovědná realizátorka projektu PhDr. Věra Kuchařová, CSc.

21

projekt č. 5:

Vybrané otázky politiky zaměstnanosti Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy S ohledem na úvěrovou a realitní krizi, která zpomalila hospodářský růst za oceánem, lze i v Evropě očekávat výraznější zpomalení ekonomického růstu, které bude doprovázeno růstem nezaměstnanosti a zvyšující se nejistotou obyvatel. Rostoucí nezaměstnanost ohrožuje základní funkce sociálního státu. Její negativní sociální důsledky se podílejí na sociální deprivaci nezanedbatelné části společnosti, hrozí kumulací sociálně patologických jevů. Snížení nezaměstnanosti a přetrvávajících disparit v přístupu na trh práce, jak ze socioekonomického, tak z regionálního hlediska, je věcí spravedlnosti a účinnosti politiky zaměstnanosti. Důsledky krize resp. její negativní dopady na život lidí lze zmírnit zejména vytvořením účinných předpokladů pro co nejrychlejší opětovné zapojení do pracovního procesu. Předpoklady musí být učiněny jak na straně pracovní síly – otázky vzdělání, mobility, atd., tak na straně dalších zúčastněných subjektů - stát, zaměstnavatel, region, město či obec. Do "boje" proti negativním aspektům krize se tak musí zapojit nejen politika zaměstnanosti, ale i další politiky jakými jsou vzdělávací, daňová, průmyslová, strukturální, personální, atd.. Ke zvýšení účinnosti vytvořených opatření je ale důležité předem vyjasnit kompetence všech zainteresovaných stran a přijmout pobídky k tomu, aby tyto strany své úkoly vzaly za své a naplňovaly je. Z výše uvedených důvodů bude proto pozornost v roce 2009 věnována zejména řešení některých dílčích okruhů, jejichž společným jmenovatelem je snížit nezaměstnanost a zkvalitnit proces adaptace pracovního práva na zvyšující se potřebu flexibility trhu práce (odhadování vzdělanostních potřeb pro regiony, politika zaměstnanosti v období ekonomických problémů, vnímání služeb zaměstnanosti spolupracujícími subjekty, sledování účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, analýza nových forem zaměstnávání v ČR a EU a jejich vliv na vývoj pracovního práva v těchto zemích, analýza průběhu a efektů implementace vybraných pracovněprávních směrnic EU v ČR). Pracovněprávní směrnice EU jsou vedle nařízení EU, které jsou platné přímo, další formou evropského pracovního zákonodárství, které má každá členská země EU povinnost inkorporovat do svého pracovního práva. Jelikož je ČR členskou zemí EU pouze krátce, čelila v minulých letech otázce a nové zkušenosti, jakým způsobem tyto směrnice do českého pracovního práva včlenit. Průběh a efekty těchto harmonizačních procesů by měly být analyzovány, jelikož analýza umožní reflexi, vyvarování se příslušných chybných kroků a tím i zefektivnění budoucích implementačních procesů. Pozornost bude rovněž věnována roli odborů. V ekonomické teorii je jejich role zjednodušena na vyjednávání o výši (růstu) mezd, přičemž se zpravidla implicitně předpokládá, že odbory mají dostatečnou vyjednávací sílu, aby mohly vývoj mezd ovlivnit ve svůj prospěch. Kolektivní vyjednávání je však dialogem mezi zástupci zaměstnanců a zástupci zaměstnavatelů, konečná výše (růst) mezd je tedy výsledkem jednání obou stran. Jakákoliv nerovnováha v tomto mechanismu (větší vyjednávací síla odborů, větší vyjednávací síla zaměstnavatelů) tento mechanismus narušuje a může způsobovat makroekonomické a sociální problémy (vliv na makroekonomické veličiny – inflace, nezaměstnanost, produkt).

22

Doposud získané poznatky Pro předvídání vzdělanostních potřeb vznikl v CERGE - EI model vycházející z projektu který vypracoval a pravidelně provozuje Výzkumné centrum pro vzdělávání a trh práce (ROA) v Maastrichtu. Model využívá nizozemské know-how a v rámci grantového projektu "Společnost vědění - nároky na kvalifikaci lidských zdrojů a na další vzdělávání" byl nastaven na české podmínky. Model odhaduje vyhlídky pracovního uplatnění pro absolventy různých druhů. Model je v současnosti připraven k pravidelnému používání. Jeho výsledky na celorepublikové úrovni, spolu s dalšími informacemi jsou k dispozici na stránkách Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v.v.i, na webové adrese www.vupsv.cz (Prognóza trhu práce) nebo přímo na adrese http://prognozatrhuprace.vupsv.cz/. Jedním z předmětů zájmu v předešlých letech bylo hodnocení efektů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Cílem bylo odpovědět na tři otázky: -

Jaká je cílenost jednotlivých programů?

-

Jak sledované programy ovlivnily pozici (zejména znevýhodněných) lidí na trhu práce?

-

Jaké faktory ovlivňují efekty programů APZ?

V úvahu byly brány veškeré programy APZ, 2006 – 2007 (tedy včetně těch programů, do až v průběhu roku). Nezaměstnaní byli sledováni až byly zaznamenány efekty APZ v průběhu dostatečně od konce sledovaného programu).

které byly realizovány v letech nichž vstoupili nezaměstnaní do konce června 2007 tak, aby dlouhého období (až 12 měsíců

Metodologickým obohacením bylo jednak použití metody výběru tzv. srovnatelných párů (matched pairs) účastníků a neúčastníků opatření, ke zpřesnění čistých odhadů efektu programů, jednak zařazení hodnocení programů financovaných z ESF. Tato metodická zlepšení jsou významná a budou v dalších analýzách prohloubena. Výsledky ukazují, že úřady práce realizují celou řadu relativně úspěšných opatření, která dosahují výsledků srovnatelných se zkušenostmi ze zemí západní Evropy. Programy zaměstnanosti v České republice vedou skutečně ke snížení nezaměstnanosti, podobně jako tomu je jinde, přitom se čisté efekty zdají být silnější u znevýhodněných skupin nezaměstnaných. Při interpretaci těchto poměrně pozitivních výsledků je však třeba brát v úvahu deficit v cílenosti, který konečné čisté efekty oslabuje. Data totiž naznačují, že se programů zaměstnanosti účastní spíše motivovaní a méně znevýhodnění nezaměstnaní, což má řadu důvodů na straně nezaměstnaných, zaměstnavatelů i úřadů práce, jež v konečném důsledku vedou k silnému „creaming efektu“. Projevují se také dopady výrazně lepší situace na lokálních trzích práce, než tomu bylo před několika lety. Zdá se, že efekty politiky zaměstnanosti jsou v současné době z hlediska dalších vlivů v delším období méně výrazné právě proto, že nezaměstnanost dlouhodobě klesá v důsledku poptávky po zaměstnancích. Další výzkumy provedené v uplynulém období však ukazují, že oslabování efektů programů aktivní politiky zaměstnanosti nemusí být jen důsledkem strukturálních změn na trhu práce. Příčiny oslabování mohou spočívat také v programových aktivitách a procesech. Významným předmětem zájmu na tomto poli byl v uplynulém roce průzkum motivace klíčových aktérů implementace programů aktivní politiky zaměstnanosti. Ukázalo se, že také v českých podmínkách motivace

23

uchazečů o zaměstnání významným způsobem modifikuje možnosti spolupráce mezi nimi a ÚP (resp. sociálními agenturami). Ukazuje se, že slabá kooperace mezi ÚP a málo motivovanými uchazeči značně přispívá k nízké cílenosti programů a k silnému creaming efektu aktivní politiky. V konečném důsledku lze tímto zjištěním vysvětlit i stav dlouhodobé nezaměstnanosti u nás. V kontextu EU má Česká republika stále jednu z nejvyšších specifických měr dlouhodobé nezaměstnanosti. Výsledky výzkumů v loňském roce vedou dále k předběžnému závěru, že odborní pracovníci zprostředkujících agentur (ÚP), sice diferenciaci klientů podle strukturálních i behaviorálních vlastností citlivě vnímají, nemají však dostatečné osobní, organizační i institucionální kapacity jednat s klientem individuálně a aplikovat různé aktivační strategie. Jaké programové a institucionální vlastnosti si vyžadují reformu v rámci posílení aktivačních efektů politiky zaměstnanosti, je otázka pro výzkum v následujícím období. Ve světové literatuře je vztah role odborů a zaměstnavatelů v rámci kolektivního vyjednávání zkoumán již od 70. let minulého století. Nejvíce studií bylo provedeno v USA, kde se odhady „mzdové prémie“ pohybují mezi 10 – 20 %. V zemích EU, kde byl výzkum prováděn později, je tato prémie odhadována max. do výše 10 %. Přestože kolektivní vyjednávání je legislativně i institucionálně odlišné od podobných vztahů v USA a i zemí EU, a tudíž výsledky výzkumu v USA a EU nemohou být aplikovány v ČR, je žádoucí tento vztah prozkoumat i v České republice.

Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Cílem projektu v r. 2009 je v návaznosti na stanovené výzkumné okruhy vybudovat aparát na získávání vstupních dat vztahující se k daným regionům. To se bude týkat získávání relevantních dat z celorepublikového souboru Výběrového šetření pracovních sil Českého statistického ústavu, souboru absolventů (středních) škol v daných regionech (ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání) a také, a to v neposlední řadě, zjištěni způsobu získávání informací o předpokládaném hospodářském vývoji v regionech. K tomu bude třeba najít v regionech vhodné partnery. Jako benchmark budou sloužit odhadované indexy růstu užívané v Modelu na celorepublikové úrovni. redefinovat zaměstnanecké kategorie a vzdělanostní kategorie pro regiony, aby zajišťovaly statistickou věrohodnost výsledků a přitom poskytovaly smysluplné informace. Jedná se o to, že musí být dodržena jejich minimální velikost, což si vyžádá redukci jejich počtu vzhledem ke stávajícímu modelu na celorepublikové úrovni a přitom musí být interpretovatelné, dávat rozumné informace. upravit stávající Model, aby pracoval na struktuře regionů. navrhnout modifikace doposud uplatňované politiky zaměstnanosti v ČR, příp. dalších souvisejících politik, s ohledem na výkyvy hospodářského cyklu, zejména očekávanou ekonomickou krizi. Míra nezaměstnanosti byla v naší zemi v uplynulém období poměrně nízká, zaměstnanost se zvyšovala. Rostoucí poptávka po pracovní síle byla z velké části pokryta nárůstem zaměstnanosti starších pracovníků a zahraničních pracovníků. Politická opatření směřovala k uvolnění některých zákonných omezení např. upravující pobyt cizinců u nás (institut zelených karet) než k jejich zpřísňování. Ve snaze motivovat lidi dlouhodobě mimo ekonomickou aktivitu k návratu na trh práce došlo k změnám v sociální oblasti, a to zpřísnění životního minima a od roku

24

2009 se sníží výše podpory v nezaměstnanosti a zpřísní se podmínky jejího poskytování. Vzhledem k příznivé ekonomické situace se tak opatření aktivní politiky zaměstnanosti posledních let zaměřovala na zmírňování strukturálního nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle než na řešení situace způsobené růstem nezaměstnanosti a poklesem nabídky práce. prohloubit posouzení efektů a přínosů Evropského sociálního fondu (Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost) z pohledu ohrožených skupin na trhu práce a z pohledu reformy obsahových aspektů aktivační politiky na trhu práce. K těmto významným sledovaným aspektům patří mj. poskytování individualizovaných služeb zaměstnanosti a stejně tak provázanost na širší spektrum sociálních služeb, jež jsou zejména u marginalizovaných skupin nezaměstnaných často předpokladem jejich úspěšné integrace na trh práce a do společnosti. V návaznosti na projekty, které byly řešeny v uplynulém období a které byly zaměřeny na hodnocení efektivnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se studie zaměří na posouzení efektivnosti vynaložených finančních prostředků z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost zejména z hlediska integrace ohrožených skupin na trhu práce. Pozornost bude dále zaměřena na hodnocení procesů implementace jednotlivých opatření a na vyhodnocení implementačních podmínek, které vytváří bariéry nebo naopak podporují účinnou spolupráci a koordinaci mezi klíčovými aktéry aktivační politiky na trhu práce, včetně rizikových skupin uchazečů o zaměstnání. Tyto souvislosti budou sledovány na úrovni vybraných lokálních trhů práce s přihlédnutím k širšímu sociálně ekonomickému a organizačnímu kontextu. podrobně prozkoumat aktuální situaci v oblasti nových forem zaměstnávání v ČR a zemích EU a zjištění jejich vlivu na pracovněprávní reformní procesy a debatu o modernizaci pracovního práva individuálního i kolektivního v těchto zemích. podrobně posoudit průběh a praktickou aplikaci pracovněprávních směrnic EU v ČR a na základě zjištěných poznatků navržení praktických doporučení směřujících k co nejpřínosnějšímu procesu implementace evropských směrnic v českém prostředí. zjistit, do jaké míry ovlivňuje kolektivní vyjednávání mzdy v České republice, tzn. jaký je rozdíl mezi mzdami ve firmách, kde působí odbory, a mzdami v těch firmách, kde odbory nepůsobí, analýza bude provedena ve vybraných sektorech ČR, neboť sektor považujeme za nejvhodnější úroveň pro provedení analýzy. V kvantitativní analýze budou využita data z Výběrového šetření pracovních sil, kolektivních smluv vyššího stupně a interních dokumentů ČMKOS. Bude provedena statistická získaných dat (regresivní analýza, deskriptivní metody). V kvalitativní analýze proběhnou expertní rozhovory s vybranými zástupci odborů i zaměstnavatelů s cílem získat jejich kvalifikovaný odhad


odhadování vzdělanostních potřeb pro regiony včetně odhadu poptávky po práci v následujícím pětiletém období pro používané vzdělanostní a zaměstnanecké kategorie, výpočtu koeficientů napětí na pracovním trhu regionu pro vzdělanostní

25

skupiny, kde takový postup má smysl (vzhledem k tomu, že se porovnává poptávka po práci s nabídkou práce absolventů, půjde hlavně o středoškolské kategorie), ¾

charakteristiku politiky zaměstnanosti v období ekonomických problémů se zvláštním zřetelem na možné dopady současné úvěrové a realitní krize,

¾

vnímání služeb zaměstnanosti spolupracujícími efektivity spolupráce a návrhů na "zlepšení",

¾

prohloubení analýzy vazby mezi kvalitativními charakteristikami a implementací projektů ESF na jedné straně a jejich přínosy pro rozvoj politiky zaměstnanosti (na lokální úrovni) na straně druhé, ve vztahu k integraci marginalizovaných skupin na trh práce

¾

analýzu vazeb mezi kooperativními formami implementace a přínosy projektů ESF pro rozvoj politiky zaměstnanosti na lokální úrovni ve vztahu k řešení situace marginalizovaných skupin,

¾

hodnocení cílenosti a účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle dat informačního systému OK práce,

¾

analýzu nových forem zaměstnávání v ČR a EU a jejich vlivu na vývoj pracovního práva v těchto zemích,

subjekty

včetně

zhodnocení

¾ analýzu průběhu a efektů implementace vybraných pracovněprávních směrnic EU v ČR,

¾

kvantitativní a kvalitativní analýzu kolektivního vyjednávání a jeho vlivu na mzdy v České republice.


sekundární analýza dostupných domácích i zahraničních materiálů - literatura, studie, výzkumné zprávy, dokumenty, legislativa, apod. (EU, Eurydice, CEDEFOP, OECD, národní vládní instituce)

♦

statistická analýza dat (informační systém OK práce)

♦

mezinárodní komparace

♦

řízené polostandardizované rozhovory (zaměstnavatelé, odbory, agentury práce, úřady práce, inspektorát práce, zástupci MPSV …)

♦

modelování vzdělanostních potřeb na celorepublikové úrovni



9

studie o výsledcích práce Modelu pro odhadování vzdělanostních potřeb v regionech pro období 2009 - 2013 ve vybraném regionu prosinec 2009

9

studie věnovaná politice zaměstnanosti v období ekonomických problémů se zvláštním zřetelem na možné dopady současné úvěrové a realitní krize prosinec 2009

26

9

studie věnovaná vnímání služeb zaměstnanosti spolupracujícími subjekty včetně zhodnocení efektivity spolupráce a návrhů na zlepšení prosinec 2009

9

studie zaměřená na prohloubení analýzy vazby mezi kvalitativními charakteristikami a implementací projektů ESF na jedné straně a jejich přínosy pro rozvoj politiky zaměstnanosti (na lokální úrovni) na straně druhé, ve vztahu k integraci marginalizovaných skupin na trh práce prosinec 2009

9

studie zaměřená na hodnocení cílenosti a účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle dat informačního systému OK práce (programy 2008) prosinec 2009

9

studie věnovaná analýze nových forem zaměstnávání v ČR a EU a jejich vlivu na vývoj pracovního práva v těchto zemích prosinec 2009

9 studie věnovaná analýze průběhu a efektů implementace vybraných pracovněprávních směrnic EU v ČR

9

prosinec 2009

studie věnovaná kvantitativní a kvalitativní analýze kolektivního vyjednávání a jeho vlivu na mzdy v České republice prosinec 2009

Zodpovědná realizátorka projektu Mgr. Jaromíra Kotíková

27

projekt č. 6:

Vybrané sociálně ekonomické aspekty transformace sociálních služeb Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy: Přestože sociální služby procházejí od počátku 90. letech řadou významných změn, nový zákon, který by komplexně upravoval tento významný nástroj systému sociální ochrany obyvatelstva, vstoupil v platnost teprve počátkem roku 2007. Tato skutečnost významným způsobem předurčuje zaměření výzkumu v následujícím období, kdy v praxi jsou uplatňovány nové principy a nové prvky tohoto systému. V důsledku zavedení příspěvku na péči se významným způsobem zvýší důraz na efektivitu poskytování sociálních služeb, prohloubit by se mělo úsilí o maximální naplnění sociálních a humánních aspektů zabezpečování sociálních služeb pro občany v sociální nouzi při současné reflexi požadavku ekonomické, případně technologické racionality. Těmto otázkám byla pozornost doposud věnována pouze sekundárně, priorita byla věnována analytickým studiím, které byly zaměřeny na rozbor finančních vstupů. V tomto smyslu se výzkum pokouší najít odpověď na otázku, jak je efektivnost celého systému působí externí opatření. V tomto smyslu bude proveden pokus o expertní odhad přínosu sociálních služeb k celkovému společenskému produktu. Vzhledem k tomu, že zavedením příspěvku na péči došlo k významnému posílení postavení nestátních neziskových organizací při poskytování sociálních služeb a to především z hlediska zrovnoprávnění jejich přístupu k veřejným finančním zdrojům, bude pozornost rovněž zaměřena na sledování vztahu mezi politikou sociálních služeb, způsobem implementací nástrojů této politiky a kulturou poskytování služby ve vybrané organizaci.

Doposud získané poznatky V rámci tohoto projektu byla pozornost věnována řadě aspektů, přičemž společným jmenovatelem řady z nich byla otázka efektivnosti systému financování a poskytování sociálních služeb. Je zřejmé, že v tomto směru je nutno uplatnit jiné pohledy na hodnocení efektivnosti služeb sociální péče, jiné pohledy na služby sociální prevence i na poradenské služby. Současně je nutno mít na zřeteli, že jiná hlediska je nutno uplatňovat při hodnocení efektivnosti systému financování a poskytování sociálních služeb z pohledu státu, jiná z pohledu krajů, měst a obcí jako zřizovatelů převážné většiny jednotlivých zařízení, jiná z pohledu nestátních neziskových organizací, jiná hlediska při hodnocení efektivnosti uplatňují i klienti jako uživatelé jednotlivých sociálních služeb. Vzhledem k rozdílnému spektru těchto hodnocení byla v uplynulém období věnována pozornost hodnocení efektivnosti služeb sociální péče především v pobytových zařízení, protože tato zařízení představují nejpočetnější formu pomoci osobám v sociální nouzi. V tomto směru byla v r. 2008 poprvé na základě některých modelových případů vyhodnocena efektivnost využívání příspěvku na péči, přičemž byly navrženy některé úpravy zákona o sociálních službách. Pozornost byla přitom soustředěna na sociální služby poskytované seniorům, jejichž rozsah je z hlediska počtu poskytovatelů největší a jejichž význam se bude vzhledem k očekávaným demografickým trendům v následujícím období zvyšovat. Je zřejmé, že na charakteristiku stávajícího systému

28

financování a poskytování služeb v těchto zařízeních má z pohledu státu i z pohledu jednotlivých zřizovatelů vliv celá řada kritéria a faktorů, z nichž k nejvýznamnějším patří: -

kritéria pro stanovení míry závislosti,

-

struktura uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska míry jejich závislosti,

-

kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu (MPSV) a zřizovatele,

-

výše příspěvků na péči poskytovaných uživatelům spadajících do určité kategorie

-

přístup zdravotních pojišťoven v pobytových zařízeních.

k

financování

poskytované

zdravotní

péče

Jedním z významných prvků, ovlivňujících efektivnost systému financování a poskytování sociálních služeb je otázka financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ukládá v § 36 poskytovatelům sociálních služeb zajišťovat jejich klientům řádnou zdravotní péči (v úvahu přichází zejména péče ošetřovatelská a rehabilitační), zákon však neurčuje jakým způsobem bude tato péče hrazena. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že poskytovatelům sociální péče hradí zdravotní pojišťovny na základě uzavřených smluv pouze část poskytované zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny tak využívají nedostatečného definičního rozhraničení mezi zdravotní a sociální péčí. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé jsou povinni svým klientům zdravotní péči zajistit, financují ji z běžných provozních (neinvestičních) nákladů, tj. vlastně na úkor klientů relativně zdravých. Podle jednotlivých respondentů proplácejí ústavy ze svých běžných nákladů 50 – 70 % provedených zdravotních výkonů.

Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Nový způsob financování sociálních služeb významným způsobem posílí snahu o hledání optimální formy zabezpečení potřeb občanů v nepříznivé sociální situaci, významným způsobem se zvýší důraz na efektivitu celého systému. Poznatky, získané v analýz zahraničních zkušeností se zaváděním obdobného systému financování, ukazují, že lze předpokládat významný nárůst zaměstnanosti především při poskytování terénních sociálních služeb, během krátké doby by se měla významným způsobem snížit poptávka po umístění v ústavních zařízeních. Doposud získané poznatky z analýz nového systému financování v naší zemi tomu však nenasvědčují. Jeví se proto jako vhodné pokračovat v analýzách systému efektivnosti poskytování a financování sociálních služeb, v návaznosti na zhodnocení efektivnosti systému financování a poskytování sociálních služeb pro staré občany se pokusit o zhodnocení efektivnosti celého systému financování ve vybraném regionu, přičemž současně by byla věnována pozornost analýze diverzifikace podmínek pro poskytování sociálních služeb v jednotlivých krajích v důsledku lišících se priorit krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. Pozornost bude rovněž věnována sledování vztahu mezi politikou sociálních služeb, způsobem zavádění standardů kvality sociálních služeb a kulturou poskytování služby ve vybrané organizaci. Pro realizaci výzkumu byla vybrána pečovatelská služba tak, aby bylo možno realizovat longitudinální studii a provést komparaci kultury poskytování pečovatelské služby v podmínkách před a po změně politiky sociálních

29

služeb na národní úrovni a sledovat efekty implementace nástroje řízení kvality. V tomto směru je proto cílem projektu provést jak komplexní šetření životní situace uživatelů pečovatelské služby, vč. sledování rozsahu a způsobu využívání služby, tak i šetření pracovníků pečovatelské služby zaměřené na pracovní metody a postupy a jejich zdůvodnění, přístup ke klientům, identifikaci standardů, které jsou pracovníci vybrané organizace zvyklí respektovat s cílem pochopit, jak přítomnost standardů kvality a jejich praktické naplňování v každodenní péči o seniory ovlivňuje přístup k nim.


analýza systému efektivnosti ve vybraném regionu,

financování

a

poskytování

sociálních

služeb

¾

podmínky pro poskytování sociálních služeb v jednotlivých krajích ve vazbě na priority krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb

¾

analýza životní situace příjemců pečovatelské služby, rozsah a způsob kompenzace případných nerovnováh v sociálním fungování prostřednictvím poskytování pečovatelské služby,

¾

přístupy pracovníků pečovatelské služby k uživatelům služby a vliv implementace nástrojů řízení kvality na způsob poskytování služby.


sekundární analýza dostupných domácích i zahraničních materiálů - literatura, studie, výzkumné zprávy, dokumenty, legislativa, apod.

♦

statistická analýza dat (MPSV, MF, MZ, UZIS, OECD, EU, popř. další)

♦

řízené polostandardizované rozhovory s odborníky

♦

případová studie

♦ dotazníková šetření ♦

terénní pozorování


publikace získaných poznatků v odborných recenzovaných a impactovaných časopisech průběžně

9

studie zaměřená na analýzu systému efektivnosti financování a poskytování sociálních služeb ve vybraném regionu prosinec 2009

9

studie věnovaná podmínkám pro poskytování sociálních služeb v jednotlivých krajích ve vazbě na priority krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb prosinec 2009

30

9

studie zaměřená na komparaci poskytování pečovatelské služby v podmínkách změny politiky sociálních služeb, tj. před a po vstoupení v platnost zákona č. 108/2006 Sb., konkrétně specifického nástroje řízení kvality, který tento zákon přináší červen 2010

Zodpovědný realizátor projektu doc. ing. Ladislav Průša, CSc.

31

projekt č. 7:

Mezinárodní migrace osob v ČR a její sociální a ekonomické souvislosti Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy: První polovina roku 2009 bude předznamenána předsednictvím ČR v EU i v pořadí druhým přehodnocením účinnosti přechodných opatření k omezení volného pohybu osob a pracovníků v prostoru zemí EU. Evropská komise, obdobně jako na jaře 2006, přezkoumá ekonomické a sociální důsledky otevření pracovních trhů u zemí s neomezeným přístupem a na základě toho vypracuje zprávu s doporučením dalšího postupu pro ostatní státy. Možnosti pracovního uplatnění v zemích EU/EHS a Švýcarska se v období od roku 2004 pro české pracovníky výrazně zvýšily a Češi (obdobně jako občané z dalších zemíchch EU 8) mohou pracovat ve více jak polovině států EU25. V r. 2009 bude pozornost orientována na 2 samostatné okruhy problémů: 1. Integrace přistěhovalců na pracovním trhu v České republice 2. Implementace a zkušenosti s programem „Zelených karet“ v kontextu potřeb českého trhu práce ad 1: Teorie popisující pracovní migraci, její příčiny a její důsledky, v převážné většině pracují s konceptem lidského kapitálu (human capital) jako základní kvalitou, která určuje, nejen to, do jaké míry jsou migranti na pracovním trhu hostitelské země úspěšní, ale ovlivňuje samo rozhodnutí migrovat. Alternativou k tomuto přístupu je propojení teorie segmentace a teorie lokálních trhů práce při interpretaci jednání migrantů na trhu práce hostitelské země. Jednotlivé lokální trhy práce, konstituující ve svém souhrnu národní trh práce, se vzájemně liší nejen převládajícím typem výroby či služeb, ale i konvencemi a praktikami, které významně ovlivňují strategie všech aktérů, mezi nimi i uchazečů o zaměstnání ze zahraničí. Propojení typologií zaměstnavatelů (podle velikosti firmy, sektoru NH, podílu zahraničních zaměstnanců apod.) s typologií zahraničních zaměstnanců (podle dosaženého vzdělání, země či regionu původu, charakteru vykonávané práce apod.) může nabídnout pohled na rozložení a segmentaci lokálních trhů práce v ČR z hlediska zaměstnávání zahraniční pracovní síly, případně ukázat specifika v adaptačních procesech firem při jejich orientaci na zaměstnávání cizinců podle jednotlivých regionů. Zvláštní pozornost zaměříme na analýzu migračních toků a charakteristik zaměstnanosti u vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří představují specifický segment nabídky zahraniční pracovní síly. Poptávka po zahraniční pracovní síle je mimo jiné dána nedostatečně saturovanou nabídkou práce ze strany českých potenciálních zaměstnanců v určitých oborech národního hospodářství. V této souvislosti lze hovořit nejen o nezájmu českých pracovníků o určitá, často málo placená, pracovní místa, ale také o nedostatku kvalifikovaných odborníků pro výkon určité pracovní pozice. Faktorů ovlivňujících strukturu zahraniční pracovní síly však existuje celá řada. Firmy na segmentovaném pracovním trhu vytváří určitou strukturu pracovních míst, jejichž charakteristiky jsou často předem určeny přiřazením k danému sektoru národního

32

hospodářství. Ukazuje se, že charakter pracovního místa má významný vliv na rozsah integrace pracovníka do běžného života. Proto také zaměstnavatelé orientovaní na zaměstnávání zahraničních pracovníků sehrávají důležitou roli v budoucích životních šancích cizince v hostitelské společnosti. Odpověď na otázku rozsahu vlivu charakteristik pracovního místa a výkonu určité pracovní pozice na možnost integrace do hostitelské společnosti je možno hledat v konfrontaci postojů zaměstnavatelů k otázkám sociální integrace cizinců a reálných zkušeností samotných aktérů zahraniční práce s podmínkami na trhu práce v ČR. S ohledem na unikátní databáze vytvořené předchozími výzkumy je možné sledovat takové charakteristiky pracovního místa, jako je vhodná poloha pracoviště, cílená podpora integrace ze strany organizace, prestiž pracovního místa ad., a to napříč sektory národního hospodářství a jejich vliv na integraci ve společnosti z pohledu zaměstnavatelů Návazně lze analyzovat postřehy a skutečné příběhy cizinců na trhu práce v ČR a tyto porovnat s výstupy analýz poptávky po zahraniční pracovní síle. ad 2: Řada evropských vyspělých zemí se v současnosti potýká s nedostatkem pracovních sil. Nabídka pracovníků se mnohdy nekryje s poptávkou zaměstnavatelů a důsledkem toho je, že evropské trhy postrádají pracovníky z různých odvětví, oborů a profesí. V budoucnu situaci nadále prohloubí obecný trend nepříznivého populačního vývoje a s tím spojený pokles počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Česká republika nebude v tomto směru výjimkou; nedostatek pracovních sil je pociťován již nyní a to velmi intenzivně. Oficiální zdroje uvádí, že v České republice je v současné době zhruba 140 000 volných pracovních míst - podle statistik ÚP činil v 1. Q. 2008 počet hlášených volných pracovních míst 150 738, k 30. 9. 2008 zaznamenáváme sice určitý pokles (139 557 pracovních míst) současně však nárůst o více než 2 000 volných pracovních míst oproti v září minulého roku. Přitom je třeba mít na zřeteli, že na ÚP nejsou hlášena zdaleka všechna pracovní místa (odhaduje se kolem poloviny). Hlásí se zejména nízkokvalifikovaná místa, o která nemají Češi z nejrůznějších důvodů zájem (malé finanční ohodnocení v poměru k sociálním dávkám, fyzická náročnost, odlehlost místa – nutnost náročné dopravy apod.) Zhruba 40 % hlášených volných pracovních míst na ÚP připadá na pomocné a nekvalifikované práce, asi třetina je určena pro kvalifikované řemeslníky a v průměru devíti zaměstnaneckých skupin statistického třídění KZAM je 16% všech volných míst neobsazeno více než 12 měsíců. V této situaci je pro zaměstnavatele stále obtížnější sehnat odpovídající pracovníky a disponibilní pracovní potenciál již začal limitovat dosud příznivý ekonomický růst. Za těchto okolností schválila vláda ČR program „Zelených karet“ jehož cílem je zjednodušit, usnadnit a urychlit přístup cizinců z třetích zemí na český trh práce. Jedná se o průlomový program české imigrační politiky, jehož realizaci, dopady a efekty lze dnes ztěží odhadnout. Nastupující celosvětová finanční krize s budoucími dopady na pracovní trh a zaměstnanost odhady ještě více relativizuje. Proto je nezbytné situaci od samého počátku platnosti „Zelených karet“ (předpokládá se leden 2009) sledovat a to jak z hlediska vývoje poptávky na trhu práce, příchodu cizinců do České republiky i konkrétních přínosů a potenciálních problémů, které implementace schváleného programu jednotlivým subjektům na trhu práce přinese. Výzkumné hypotézy projektu představují otázky, na které v současné době neznáme odpověď:

33

-

Jak se bude vyvíjet poptávková stránka trhu práce v kontextu s nastupující finanční krizí? (v segmentu hlášených volných pracovních míst ÚP ČR, které jsou základem registru pracovních míst pro držitele Zelených karet),

-

Jací cizinci budou do České republiky v rámci programu "Zelených karet" přicházet? (z hlediska národnostních, věkových, kvalifikačních, zaměstnaneckých a jiných struktur)

-

Stanou se "Zelené karty" nástrojem pro získání kvalifikované pracovní síly, vč. terciálně vzdělaných zahraničních odborníků o které je v ekonomicky vyspělém světě mimořádný zájem (viz. nabídkové, migrační programy pro přilákání deficitních odborníků v řadě evropských zemí),

-

Splňuje program své poslání a jaké jsou zkušenosti ÚP a samotných zaměstnavatelů s implementací tohoto programu? (problémy, náměty a připomínky z praxe).

Doposud získané poznatky V roce 2008 byla při řešení tohoto projektu pozornost orientována na tyto samostatné okruhy problémů: -

zkoumání role municipalit v prostoru integrace cizinců,

-

životní podmínky rodin přistěhovalců a zjišťování jejich hlavních potřeb, jejichž uspokojení zmírňuje ohrožení sociální exkluzí a podporuje integraci do české společnosti

Migrující osoby, ve velké většině migrující pracovní síla, s tím jak roste jejich počet a podíl na původní populaci, vyvolávají potřebu aplikace pokud možno efektivních integračních opatření na nejrůznějších úrovních státní i samosprávné administrativy v přijímajících (cílových) zemích. Řada otázek a problémů spojených s migrací není nová ani v kontextu České republiky, ani v evropském kontextu. Integrace migrantů do přijímající společnosti předpokládá jejich začlenění do dvou druhů institucí – primární i sekundární sociability. Do institucí primární sociability jsou lidé přijímáni výslovnou či tichou akceptací druhých (např. sňatkem, konverzí apod.). Včlenění do institucí sekundární sociability předpokládá splnění určitých, často zákonem definovaných, kritérií. Situace migrantů je často komplikována i tím, že je jim ztížen nebo zamezen přístup do jiného významného prostoru sociální integrace v moderních společnostech, trhu práce. Proces integrace přistěhovalců je navíc výrazně ovlivňován specifickými podmínkami lokálního (především městského) prostředí, včetně charakteristik přistěhovalecké i domácí populace, situace na lokálním pracovním trhu a nastavení lokálních politik. Reflexe této skutečnosti vedla v evropských městech k rozvoji lokálních integračních strategií, které jsou vzájemně značně diverzifikovány a často se odlišují od přístupů definovaných na národní úrovni. V ČR ovšem formulace integrační politiky na národní úrovni dosud není doprovázena rozvojem aktivního přístupu na úrovni lokálních politik. Zapojení lokálních a regionálních reprezentací do procesu integrace imigrantů vychází v EU z principu subsidiarity, ale samotné zapojení lokálních autorit do formulování a implementace integračních politik je podmínkou nutnou, nikoli však dostačující. Bude nutné také přesvědčit společnost o prospěšnosti nejen těchto politik, například v souvislosti s demografickým vývojem (imigrace jako součást populačních opatření - viz Pilotní projekt MPSV "Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků"), ale vůbec o pozitivním efektu řízené

34

či regulované imigrace. Zároveň bude nutné veřejnosti jednoznačně sdělit, že ani příchod imigrantů nemůže řešit všechny demografické a na demografický vývoj navázané problémy. V návaznosti na studii role lokálních vlád (magistrátů a městských úřadů) v ČR, která odkryla nerozvinutost české lokální integrační politiky, byla pozornost zaměřena na hlubší porozumění integračním mechanismům, které v lokálních podmínkách reálně působí. Za tímto účelem byla provedena případová studie věnovaná integraci přistěhovalců na lokální úrovni (Brno) s důrazem na roli institucí a provázanosti jejich opatření. Předběžné výsledky ukazují dominantní roli neziskových organizací v oblasti integrace přistěhovalců, které však závisí na grantovém financování a tedy i na přístupu samosprávných orgánů vůči této cílové skupině. Očekávání, která byla těmito organizacemi vkládána do procesu komunitního plánování, však nebyla naplněna. Neziskové organizace se zaměřují především na poskytování sociálního a právního poradenství, v menší míře pak na vzdělávací služby, asistenci při jednání na úřadech či při krizové intervenci; část aktivit směřuje také k majoritní populaci (přednášky, multikulturní večery ad.). Důraz je přitom kladen na integraci na pracovní trh. Role státní správy a samosprávy je v oblasti integrace cizinců dosud spíše marginální. Magistrát prostřednictvím tzv. poradního orgánu vytváří platformu pro vzájemnou komunikaci mezi různými aktéry sociální integrace (ovšem s poměrně dlouhou půlroční periodou). Krajský úřad pak v minulosti podporoval aktivity v této oblasti prostřednictvím financování projektu specificky cíleného na integraci cizinců; do budoucna je ovšem očekáván nárůst významu krajského úřadu coby aktéra integrace přistěhovalců. Reálně má spolupráce mezi aktéry integrace přistěhovalců v Brně dosud spíše ad hoc charakter. Zcela nově byla v našich podmínkách zkoumána problematika imigrace z rodinné perspektivy. Zaměřuje se především na jednu skupinu přistěhovalců, a to přistěhovalce z tzv. třetích zemí (pojem důležitý v české legislativě, protože na cizince přicházející z těchto zemí se vztahují nejpřísnější legislativní opatření). Aplikována je metodologie kvalitativního terénního výzkumu v nesmíšených rodinách přistěhovalců z Ukrajiny, Vietnamu a Bulharska (poslední skupina je reflexní). Výzkumný vzorek tvoří patnáct rodin přistěhovalců, většinou rodin s dětmi. V každé nukleární rodině byly provedeny individuální semi-strukturované nestandardizované hloubkové rozhovory se všemi členy žijícími v ČR. Mezi oblasti zájmu patří: rodinné historie, okolnosti a motivy emigrace, začátky a orientace v novém prostředí, komunikační jazyky, rodinné vztahy (v ČR i s původní rodinou), uplatnění na trhu práce, životní podmínky, bydlení, vzdělání, zdravotnictví, náboženství, adaptace a integrace do nového prostředí, srovnání původní a hostitelské země, plány do budoucna. Při zpracování dat je kladen hlavní důraz na hledisko aktéra. Výzkum vychází z předpokladu, že migrační strategie nezávisí pouze na jednotlivci, ale velkou měrou rovněž na jeho rodinných vazbách. Jsou porovnávány odlišné strategie imigrantských rodin Ukrajinců, Vietnamců a Bulharů, zároveň je však poukázáno na postupy, které jsou oběma skupinám společné. Zvolený přístup sice považuje rodinu za základní jednotku výzkumu, ale zohledňován je i pohled jednotlivých aktérů, tedy jednotlivých rodinných členů a jsou odhaleny rozdíly mezi nimi. Analýzy kvalitativních dat jsou tak rozvíjeny ve třech rovinách – národnostní, rodinné a individuální. Dále jsou posuzovány genderové role a odlišné strategii založené na genderových rozdílech. Při interpretacích jsou zohledňovány rodinné historie i kultura a podmínky v zemích původu.

35

Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Projekt se v r. 2009 zaměří na řešení otázek integrace přistěhovalců na pracovním trhu v České republice. Cílem projektu je na základě dostupných primárních i sekundárních dat provést analýzu procesů interakce nabídky a poptávky po zahraniční pracovní síle v ČR a zhodnotit jejich návaznost na proces sociální integrace zahraničních pracovníků při zohlednění specifik vybraných kategorií zahraničních pracovníků, sledovat proces zavádění programu "Zelených karet", monitorovat zkušenosti a dopady tohoto programu v konfrontaci k měnícím se potřebám trhu práce. Monitoring struktur přicházejících cizinců bude realizován se specifickým důrazem na příchod kvalifikované zahraniční pracovní síly a terciálně vzdělaných odborníků, kteří jsou v době postupující znalostní ekonomiky předmětem konkurence mezi vyspělými státy. Současně bude sledován stav a vývoj pracovních míst v kontextu s nastupující finanční krizí a jejími důsledky v oblasti zaměstnanosti.

Výstupy projektu Výsledky provedených analýz a šetření budou publikovány formou odborných článků v recenzovaných a podle možností v impaktovaných časopisech a následně budou souhrnně prezentovány ve dvou samostatných studiích v edici VÚPSV zaměřených dle dílčích tématických okruhů projektu na ¾

analýzu procesů na pracovním trhu v kontextu zahraniční zaměstnanosti a sociální integrace přistěhovalců

¾

na implementaci programu „Zelených karet“ v praxi ve vztahu potřebám českého trhu práce.

Použité metody ♦ analýza primárních a sekundárních dat o zaměstnavatelích zahraničních pracovníků a o přistěhovalcích v ČR ♦ analýza statistických dat (ČSÚ, Eurostat, OECD ad.) ♦ kvantitativní analýza disponibilních datových souborů ♦ kvalitativní explorační šetření se zainteresovanými subjekty


publikace získaných poznatků v odborných recenzovaných a impactovaných časopisech průběžně

9

studie zaměřená na posouzení procesů na pracovním trhu v kontextu zahraniční zaměstnanosti a sociální integrace přistěhovalců prosinec 2009

9

Bulletin "Mezinárodní pracovní migrace"

březen a září 2009

36

9

zpráva o mezinárodní pracovní migraci za r. 2007

červenec 2009

9

studie zaměřená na implementaci programu „Zelených karet“ v praxi ve vztahu potřebám českého trhu práce prosinec 2009

Zodpovědná realizátorka projektu Mgr. Jaromíra Kotíková

37

projekt č. 8:

Informační otevřenost VÚPSV Projekt Informační otevřenost VÚPSV, v.v.i. bude v roce 2009 pokračovat v návaznosti na předcházející roky a zaměří se na další rozvoj činnosti Českého informačního centra sociální ochrany, na rozšiřování a zkvalitňování knihovních a dalších služeb poskytovaných jak v rámci informační podpory výzkumu pro pracovníky VÚPSV, tak pro širokou odbornou veřejnost, na zvyšování dostupnosti informací a na modernizaci systému jejich zpracovávání. Úkoly stanovené v rámci projektu vycházejí z dlouhodobé koncepce činnosti ČICSO s přihlédnutím k aktuálním potřebám uživatelů. Systém zpracování a poskytování informací zavedený v uplynulém období umožňuje přístup k službám ČICSO širokému okruhu uživatelů. Trvalým úkolem projektu je správa a aktualizace internetových a intranetových stránek ústavu, které mají zásadní význam pro prezentaci VÚPSV a jeho činnosti na veřejnosti i pro zpřístupňování informací. Zde jsou publikovány veškeré výstupy VÚPSV a další důležité materiály a informace z domácích i zahraničních zdrojů. Uživatelé knihovny zde mají k dispozici on-line katalog knihovny s možností přímého vyhledávání, rezervace a objednávání výpůjček. V rámci projektu je ČICSO dlouhodobě zapojeno do činnosti Národního konsorcia sítě ReferNet, založené Evropským střediskem pro rozvoj odborné přípravy Cedefop, v oblasti dokumentačních a diseminačních aktivit. Významnou součástí projektu je vydávání časopisu "FÓRUM sociální politiky", pravidelných bulletinů a Dokumentačního zpravodaje ČICSO. Časopis „FÓRUM sociální politiky“ byl v roce 2008 zařazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice, schváleného Radou pro výzkum a vývoj. V rámci informační podpory výzkumu zabezpečuje ČICSO pro pracovníky výzkumných týmů rešerše literatury, podkladové materiály a další informace a zajišťuje jazykovou a formální úpravu publikací VÚPSV. Kromě toho ČICSO zpracovává přehled publikační činnosti pracovníků VÚPSV a evidenci citací jejich prací a připravuje podklady a údaje do databází CEP, CEZ a RIV informačního systému výzkumu a vývoje. Projekt se v r. 2009 zaměří především na tyto oblasti: 1. Rozvoj systému zpracování a poskytování informací •

budování a další rozšiřování fondu odborné knihovny, nákup publikací, periodik a dalších informačních materiálů, využívání alternativních zdrojů informací, zpřístupnění on-line elektronických verzí zahraničních časopisů, pravidelné monitorování webových stránek významných institucí a organizací, vyhledávání dalších relevantních informačních zdrojů,

•

aktualizace automatizovaného knihovního systému,

•

zpracování přehledů publikační činnosti výzkumných pracovníků VÚPSV, jejich pravidelná aktualizace a prezentace, vedení evidence citací pracovníků VÚPSV v dokumentech bibliograficky zpracovávaných v ČICSO,

38

•

příprava podkladů a dat do informačního systému výzkumu a vývoje, spravovaného Radou pro výzkum a vývoj (centrální evidence projektů výzkumu a vývoje CEP, centrální evidence výzkumných záměrů CEZ a rejstříku informací o výsledcích RIV).

2. Výměna informací, účast v mezinárodním projektu V roce 2009 bude pokračovat spolupráce ČICSO v rámci Národního konsorcia sítě ReferNet, kterou založilo Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy Cedefop, v oblasti dokumentačních a diseminačních aktivit, kde bude pravidelně přispívat do databáze anotovanými dokumentačními záznamy zpracované literatury v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. 3. Publikační činnost Vzhledem k nárůstu významu publikačních aktivit bude vytvořen propracovaný systém ediční činnosti VÚPSV, který bude ve větší míře garantovat kvalitu a vyváženou úroveň vydávaných publikací. Ediční činnost bude řízena vedením VÚPSV a ediční radou, která bude zřízena již k 1. prosinci 2008. Tyto orgány budou stanovovat koncepci ediční činnosti ústavu, schvalovat ediční plán a kontrolovat jeho plnění. Podmínky a pravidla ústavní ediční činnosti budou rámcově pevně stanoveny a budou zahrnovat mj.: -

vytváření ročních edičních plánů a kontrolu realizace výstupů,

-

stanovení jednotných zásad pro oponentní posudky a hodnocení kvality a úrovně publikací,

-

stanovení jednotných zásad, pokud jde o formální stránku publikací (vzhled, vnitřní členění, podobu anotace atd.).

ČICSO bude zajišťovat organizačně administrativní stránku ediční činnosti VÚPSV a bude zabezpečovat jazykovou a formální přípravu publikací. V r. 2009 bude vydán již 3. ročník odborného recenzovaného časopisu "FÓRUM sociální politiky". Tento dvouměsíčník je zaměřen na sociální problematiku v širokém pojetí. V recenzované části časopisu, která má převážně teoretický charakter, jsou publikovány především příspěvky čerpající z výsledků výzkumné činnosti, popř. články zaměřené na záměry a filozofii připravovaných legislativních změn. Obsah nerecenzované části tvoří informace o dění v oblasti sociální politiky u nás i v zemích Evropské unie, statistiky a analýzy, články o projektech podporovaných z prostředků EU, příspěvky přinášející poznatky z praxe, výtahy z článků v zahraničních časopisech, recenze zajímavých knih z oboru, výběr z přírůstků knihovny ČICSO a dokumentačních záznamů článků publikovaných v domácím i zahraničním tisku a další informace. Redakce časopisu bude průběžně zabezpečovat činnosti související se zajištěním obsahové náplně, polygrafickým zpracováním a výrobou časopisu včetně všech souvisejících administrativních agend. Zaměří se na další zkvalitňování obsahové i formální stránky časopisu, ve spolupráci s redakční radou bude usilovat o rozšiřování okruhu přispěvatelů a recenzentů. Jejím úkolem bude rovněž zvyšování povědomí o časopisu především mezi odbornou veřejností a rozšiřování okruhu předplatitelů. Kromě tohoto periodika vyjde v průběhu roku 2009 pravidelný bulletin Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů ČR a každý měsíc bude publikován

39

Dokumentační zpravodaj, představující obsáhlý výběr přírůstků bibliografických záznamů knihovny ČICSO.

4. Správa a aktualizace internetových a intranetových stránek VÚPSV ČICSO bude zabezpečovat správu internetových a intranetových stránek VÚPSV, jejich průběžnou úpravu, doplňování a aktualizaci.

5. Zveřejňování relevantních statistických údajů, získaných z domácích i zahraničních zdrojů

6. Vytváření a průběžná aktualizace datového archivu, obsahujícího data z různých terénních šetření Tento úkol bude realizován ve spolupráci s pracovníky jednotlivých výzkumných týmů.

Zodpovědná realizátorka projektu: mgr. Miriam Suchomelová

40

VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. veřejná výzkumná instituce Palackého nám. 4, Praha 2, tel , , fax

Recommend Documents