VÝZKUMNÝ A IMPLEMENTAČNÍ PODNIK OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. EKOPOLIN Sp. z o.o. ŽÁDOST

eko polin

VÝZKUMNÝ A IMPLEMENTAČNÍ PODNIK OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

EKOPOLIN Sp. z o.o.

ŽÁDOST O ZMĚNU INTEGROVANÉHO POVOLENÍ PRO INSTALACI ELEKTRÁRNA TURÓW V BOGATYNI

WROCŁAW - ŘÍJEN 2015

eko polin

VÝZKUMNÝ A IMPLEMENTAČNÍ IMPLEMENTAČNÍ PODNIK OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

EKOPOLIN Sp. z o.o.

Zadavatel PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. ul. Węglowa 5, 97-400 Bełchatów, Polsko Pobočka Elektrárna TURÓW ul. Młodych Energetyków 12, 59-916 Bogatynia, Polsko

ŽÁDOST O ZMĚNU INTEGROVANÉHO POVOLENÍ PRO INSTALACI ELEKTRÁRNA TURÓW V BOGATYNI

Žadatel PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. ul. Węglowa 5, 97-400 Bełchatów, Polsko

Autoři studie Dipl.-ing. Jarosław Rzeźnicki Dr.-ing. Barbara Rudno-Rudzińska Dipl.-ing. Anna Drzewińska Dipl.-ing. Michał Sobota

WROCŁAW - ŘÍJEN 2015 ul. J. E. Purkyniego 1, 50-155 Wrocław, Polsko tel.: +48 713 448 054, +48 713 428 205 fax: +48 713 420 596

Č. v obchod. rejstříku: KRS 0000039472 IČ: 008043196 DIČ: 897-001-27-52

e-mail: [email protected] www.ekopolin.pl

OBSAH 5. NOVÝ ENERGETICKÝ BLOK 450 MWE .......................................................................... 4 5.1. STÁVAJÍCÍ STAV INSTALACE ............................................................................................... 4 5.2. DŮVODY K VÝSTAVBĚ NOVÉHO ENERGETICKÉHO BLOKU V ELEKTRÁRNĚ TURÓW .......... 4 5.3. LOKALIZACE PROJEKTU ...................................................................................................... 5 5.4. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU ............................................................................................ 8 5.5. CHARAKTERISTIKA INSTALACE NOVÉHO BLOKU A VÝROBNÍHO PROCESU........................... 9 5.5.1. Kotelna s práškovým kotlem a souvisejícími instalacemi ........................................ 9 5.5.2. Strojovna s turboagregátem a souvisejícími instalacemi....................................... 12 5.5.3. Uzavřený chladicí systém s chladicí věží ............................................................... 13 5.5.4. Systém odvodu spalin ............................................................................................. 14 5.5.5. Vývod elektrické energie z bloku a přívod elektrické energie pro vlastní potřeby 14 5.5.6. Systém dodávky uhlí ............................................................................................... 14 5.5.7. Instalace zapalovacího paliva................................................................................ 18 5.5.8. Nakládání se sorbenty ............................................................................................ 19 5.5.8.1. Sorbent pro snížení emisí SO2..................................................................................... 19 5.5.8.2. Sorbent pro snížení emisí NOx .................................................................................... 20

5.5.9. Systém odsiřování spalin........................................................................................ 21 5.5.10. Instalace na odstraňování oxidu uhličitého ze spalin .......................................... 22 5.5.11. Nakládání s odpady z topeniště nového bloku ..................................................... 26 5.5.12. Systém zásobování technologickou vodou............................................................ 26 5.5.13. Zdroje vzniku odpadních vod a systém nakládání s odpadními vodami .............. 30 5.6. PŘEDPOKLÁDANÉ TYPY A MNOŽSTVÍ EMISÍ SPOJENÝCH S PROVOZEM NOVÉHO ENERGETICKÉHO BLOKU ................................................................................................... 33 5.6.1. Emise do ovzduší .................................................................................................... 33 5.6.1.1. Emisní normy, požadavky BAT a závěrů o BAT ....................................................... 33 5.6.1.2. Předpověď hodnot emisí ............................................................................................. 38 5.6.1.2.1. Předpokládané hodnoty emisí SO2, NO2 a prachu z nového energetického bloku .................................................................................................................... 39 5.6.1.2.2. Předpokládané hodnoty emisí ostatních látek z nového energetického bloku ..... 41 5.6.1.2.3. Předpokládané druhy a hodnoty organizovaných emisí z pomocných procesů a zařízení nového bloku.......................................................................................... 45

5.6.2. Vytváření a odvádění odpadních vod ..................................................................... 47 5.6.3. Vytváření odpadů ................................................................................................... 51 5.6.4. Emise hluku ............................................................................................................ 52 5.6.5. Elektromagnetické záření....................................................................................... 58 5.7. VYUŽITÍ ZDROJŮ Z OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ ........................................................................ 59 5.7.1. Voda ....................................................................................................................... 59 5.7.2. Nerostné suroviny................................................................................................... 62 5.8. PŘEDPOKLÁDANÝ VLIV EMISÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................... 63 5.8.1. Vliv na vnější ovzduší ............................................................................................. 63 5.8.1.1. Charakteristika výpočetního modelu........................................................................... 63 5.8.1.1.1. Popis modelu........................................................................................................ 64 5.8.1.1.2. Příklady využití modelu CALMET/CALPUFF při posuzování vlivu elektrárny na kvalitu ovzduší................................................................................................ 67 5.8.1.2. Informace o území a meteorologické údaje ................................................................ 67 5.8.1.2.1. Informace o terénu ............................................................................................... 67 5.8.1.2.2. Meteorologické podmínky, které mají vliv na množství látek a výsledky modelování rozptylu............................................................................................ 68

5.8.1.3. Údaje o emisích........................................................................................................... 69 5.8.1.3.1. Emise látek z energetických bloků v normálních provozních podmínkách......... 71 5.8.1.3.2. Emise látek z energetických bloků za podmínek, které se odchylují od normálních........................................................................................................... 74 5.8.1.3.3. Emise látek ze zařízení pomocných procesů........................................................ 74 5.8.1.4. Koncentrace nečistot v ovzduší................................................................................... 86 5.8.1.4.1. Přípustné a cílové hodnoty................................................................................... 86 5.8.1.4.2. Referenční hodnoty ............................................................................................ 135 5.8.1.4.3. Přeshraniční vliv ................................................................................................ 141 5.8.1.4.4. Vliv Elektrárny TURÓW na chráněné oblasti Natura 2000 .............................. 155 5.8.1.4.5. Pozadí znečišťujících látek ................................................................................ 155 5.8.1.4.6. Shrnutí výsledků výpočtů rozptylu .................................................................... 156 5.8.1.5. Depozice prašných částic .......................................................................................... 157

5.8.2. Vliv chladicích věží na místní podnebí................................................................. 159 5.8.2.1. Výška a délka kondenzačního pruhu u celkového vlivu zdrojů emise vodních par.. 162 5.8.2.2. Mlhy a náledí ............................................................................................................ 166 5.8.2.2.1. Výskyt mlhy....................................................................................................... 166 5.8.2.2.2. Náledí................................................................................................................. 168 5.8.2.2.3. Shrnutí................................................................................................................ 169 5.8.2.3. Změna teploty vzduchu............................................................................................. 171 5.8.2.4. Tepelný index............................................................................................................ 172 5.8.2.5. Shrnutí vlivu rozšíření Elektrárny TURÓW na podnebí........................................... 175

5.8.3. Vliv na povrchové vody ........................................................................................ 176 5.8.3.1. Dosah vlivu vypouštěných odpadních vod z kolektoru B......................................... 176 5.8.3.2. Vliv vypouštěných odpadních vod z areálu Elektrárny TURÓW na stav povrchových vodních ploch...................................................................................... 178 5.8.3.2.1. Vliv vypouštěných odpadních vod obsahujících chloridy a sírany na stav povrchových vodních ploch............................................................................... 178 5.8.3.2.2. Vliv vypouštěných odpadních vod obsahujících či potenciálně obsahujících rtuť na stav povrchových vodních ploch ........................................................... 181 5.8.3.2.3. Vliv vypouštěných odpadních vod, které mohou obsahovat kadmium, na stav povrchových vodních ploch............................................................................... 186

5.8.4. Vliv na podzemní vody.......................................................................................... 188 5.8.5. Vliv emise hluku ................................................................................................... 188 5.8.5.1. Podmínky okolního prostředí v oblasti hluku ........................................................... 188 5.8.5.2. Výzkumná metodika ................................................................................................. 189 5.8.5.3. Určení působení hluku projektovaného energetického bloku ................................... 196 5.8.5.4. Určení hlučnosti elektrárny po projektovaném rozšíření a modernizaci................... 201

5.8.6. Vliv nakládání s odpady na životní prostředí....................................................... 209 5.8.7. Vliv elektromagnetického záření .......................................................................... 210 5.9. PŘEDPOKLÁDANÝ PŘESHRANIČNÍ VLIV INSTALACE NOVÉHO BLOKU .............................. 210 5.9.1. Vliv emisí nečistot do ovzduší............................................................................... 210 5.9.2. Vliv emise hluku ................................................................................................... 211 5.9.3. Vliv na kvalitu vody v Lužické Nise...................................................................... 211 5.10. ČINNOSTI A TECHNICKÁ OPATŘENÍ PROVÁDĚNÁ ZA ÚČELEM ZABRÁNIT ČI OMEZIT EMISE A JEJICH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................. 212 5.10.1. Emise nečistot do ovzduší................................................................................... 212 5.10.2. Množství vypouštěných odpadních vod a zdrojů kontaminační zátěže .............. 213 5.10.3. Emise hluku ........................................................................................................ 214 5.10.4. Nakládání s odpady............................................................................................ 214 5.10.4.1. Omezování množství vznikajících odpadů z topeniště ........................................... 214 5.10.4.2. Zamezování vlivu odpadů z topeniště na životní prostředí..................................... 214

5.10.4.3. Omezování environmentálního vlivu pevných odpadů z vápenných metod odsiřování spalin....................................................................................................... 215

5.10.5. Emise elektromagnetického záření..................................................................... 216 5.11. PROVOZ NOVÉHO ENERGETICKÉHO BLOKU ZA PODMÍNEK, KTERÉ SE ODCHYLUJÍ OD NORMÁLNÍCH ................................................................................................................. 216 5.11.1. Charakteristika provozních podmínek, které se odchylují od normálních......... 216 5.11.2. Doby provozu instalací za podmínek, které se odchylují od normálních........... 218 5.12. MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ DŮLEŽITÝCH Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A MNOŽSTVÍ EMISÍ ...................................................................... 219 5.12.1. Monitorování technologických parametrů ......................................................... 219 5.12.2. Kontrola nakládání se surovinami a materiály.................................................. 220 5.12.3. Monitorování efektivity využití prostředků......................................................... 220 5.12.4. Monitorování množství spotřebovaného uhlí ..................................................... 220 5.12.5. Monitorování spotřeby energie na vlastní potřeby ............................................ 220 5.12.6. Monitorování emisí nečistot do ovzduší ............................................................. 221 5.12.7. Monitorování hluku ............................................................................................ 221 5.12.8. Monitorování spotřeby vody a množství a kvality vypouštěných odpadních vod ........................................................................................................................ 221 5.12.9. Monitorování množství produkovaných odpadů a způsobu nakládání s nimi ... 222 5.13. NAVRHOVANÉ ZPŮSOBY ZAMEZENÍ VZNIKU HAVÁRIÍ A OMEZENÍ JEJICH NÁSLEDKŮ .... 222 5.14. SROVNÁNÍ NAVRŽENÉ TECHNIKY S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI .................. 224 5.15. PŘEDPOKLÁDANÉ ZPŮSOBY ZAMEZENÍ EMISÍM LÁTEK, KTERÉ PŘEDSTAVUJÍ NEBEZPEČÍ PRO PŮDU, ZEMINU A PODZEMNÍ VODY, A ZPŮSOBY A FREKVENCE PROVÁDĚNÍ PRŮZKUMŮ ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY, ZEMINY A PODZEMNÍCH VOD .......................................... 233 5.16. KVALIFIKACE PODNIKU Z HLEDISKA MOŽNOSTI VZNIKU ZÁVAŽNÉ PRŮMYSLOVÉ HAVÁRIE ......................................................................................................................... 235 5.17. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO STAVU INSTALACE .............................................................. 236

Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna TURÓW v Bogatyni

říjen 2015

Použité a citované materiály 1)

Modelové výpočty šíření látek vypouštěných do ovzduší prostřednictvím zdrojů, které patří k Elektrárně Turów v Bogatyni, provedené pro projektovaný stav - tj. se zohledněním nového energetického bloku s práškovým kotlem a vývodem spalin přes novou chladicí věž;Agentura environmentálních studií a měření EKOMETRIA Sp. z o.o.; Gdańsk, srpen 2015.

2)

Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna TURÓW vodohospodářské vyjádření ke zvláštnímu využití vod v oblasti vypouštění odpadních vod do okolních povrchových či podzemních vod; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o.; Wrocław, září 2015.

3)

Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna TURÓW - dokumentace z oblasti nakládání s odpady; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o.; Wrocław, září 2015.

4)

Analýza vlivu hluku Elektrárny Turów po rozšíření o nový blok 450 MW a modernizaci; Série W04/S-062/15; Technická univerzita ve Wrocławi, Katedra akustiky a multimédií; Wrocław, září 2015.

5)

Protokol o zkouškách „Měření hluku a akustická analýza pro Elektrárnu Turów v Bogatyni - stav k červenci 2015; Seria W04/S-061/15; Technická univerzita ve Wrocławi, Katedra akustiky a multimédií; Wrocław, září 2015.

6)

Protokol o zkouškách „Analýza vlivu hluku Elektrárny Turów“; Série: W04/14/S-012; Technická univerzita ve Wrocławi, Katedra akustiky a multimédií; Wrocław, březen 2014.

7)

Protokol o zkouškách „Analýza vlivu hluku Elektrárny Turów po rozšíření a modernizaci“; Série: I-28/11/S-010, Technická univerzita ve Wrocławi, Ústav telekomunikace, teleinformatiky a akustiky, Výzkumná laboratoř akustiky; Wrocław, únor 2011.

8)

Technický stav zařízení elektrárny v roce 2012; PGE GiEK S.A. Pracoviště elektrárna Turów; Bogatynia, březen 2013.

9)

Studie odstraňování oxidu uhličitého (u bloku se stavem Carbon Capture Ready) ze spalin nového bloku v PGE Elektrárna TURÓW S.A. - technická, ekonomická a rozpočtová část; Ústav chemického zpracování uhlí; Zabrze, listopad 2010.

10) Studie proveditelnosti přepravy oxidu uhličitého pro potřeby PGR Elektrárny Turów S.A.

I. fáze; Kancelář studií a projektů v plynárenství GAZOPROJEKT S.A.; Wrocław, leden 2011.

Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN

strana 1


říjen 2015

11) Studie proveditelnosti skladování oxidu uhličitého pro potřeby PGR Elektrárny Turów

S.A. II. fáze; Státní geologický ústav - Státní výzkumný ústav; leden 2011. 12) Zpráva o vlivu na životní prostředí pro projekt pod názvem „Revitalizace výrobní

kapacity PGE Elektrárna TURÓW S.A. spočívající ve výstavbě energetického bloku s výkonem 460 MW, nahrazujícího likvidované energetické bloky č. 8, 9, 10; Kancelář studií, projektů a realizací Energoprojekt - Katowice S.A.; Katowice, únor 2011. 13) Dodatek č. 2 ke zprávě o vlivu na životní prostředí k projektu s názvem „Revitalizace

výrobní kapacity PGE Elektrárna TURÓW S.A. spočívající ve výstavbě energetického bloku s výkonem cca 460 MW, nahrazujícího likvidované energetické bloky č. 8, 9, 10; Energoprojekt - Katowice S.A.; Katowice, prosinec 2012. 14) Vysvětlivky žadatele k posudku Ekologického právního servisu, obsaženého v dopisu

strany řízení ze dne 13. února 2013, v rámci řízení o vydání rozhodnutí ve věci environmentálních podmínek u projektu „Revitalizace výrobní kapacity PGE Elektrárna TURÓW S.A. spočívající ve výstavbě energetického bloku s výkonem cca 460 MW, nahrazujícího likvidované energetické bloky č. 8, 9, 10“ v souladu se žádostí podanou dne 21. prosince 2012 na Městském a obecním úřadě Bogatynia; PGE GiEK S.A. Pracoviště elektrárna Turów; duben 2013. 15) Integrated Pollution Prevention and Control - Reference Document on Best Available

Techniques for Large Combustion Plants; European Commission; July 2006. 16) Výstavba nového energetického bloku v Elektrárně Turów. Technické požadavky

zadavatele - program funkce a využití. I. svazek - všeobecný popis předmětu zakázky. 17) Energetický blok 450 MW. Základní projekt Z-1036. I. svazek. 1. kapitola Analýza

hluku a směrnice pro ochranu proti hluku; Kancelář studií, projektů a realizací Energoprojekt - Katowice S.A.; Katowice, červenec 2015. 18) Energetický blok 450 MW. Náhradní stavební projekt. I. fáze. I. svazek. 1. sešit. Projekt

zástavby terénu. Všeobecná část; Kancelář studií, projektů a realizací Energoprojekt Katowice S.A.; červenec 2015. 19) Výstavba nového energetického bloku ve společnosti PGE Górnictwo i Energetyka

Konwencjonalna S.A. Pracoviště elektrárna Turów. Údaje k integrovanému povolení; Kancelář studií, projektů a realizací Energoprojekt - Katowice S.A.; červenec 2015. 20) Stavební projekt. Výstavba nového energetického bloku ve společnosti PGE Górnictwo i

Energetyka Konwencjonalna S.A. Pracoviště elektrárna Turów. 2. část - Objekty a související systémy. II. svazek - Architektonický a stavební projekt. 2. sešit - Objekty


strana 2


říjen 2015

systému dodávky uhlí; Kancelář studií, projektů a realizací Energoprojekt - Katowice S.A.; březen 2014. 21) Adamski W., Modelování systému čištění vod, Wydawnictwo Naukowe PWN,

Warszawa, 2002. 22) Vypracování hydrologických a hydraulických parametrů v charakteristických průřezech

koryta řeky Miedzianky, km 1+16 i 5+248; Meteorologický a vodohospodářský ústav, Územní pracoviště ve Wrocławi; Wrocław, březen 2015. 23) Zpráva o stavu životního prostředí v Dolnoslezském vojvodství v roce 2013; Vojvodský

inspektorát ochrany životního prostředí ve Wrocławi, 2014. 24) Studie ochrany atmosféry u energetických zdrojů Elektrárny Turów v Bogatyni;

Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o.; Wrocław, červen 2015. 25) Žádost o vydání integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni;

Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o.; Wrocław, březen 2014. 26) Informační list projektu „Výstavba podtlakových instalací za účelem snížení prašnosti v

systému dodávky uhlí bloků 1-6 a drtíren 1-3 se zohledněním Směrnic ATEX“; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o.; Wrocław, červen 2014. 27) Ekologický přehled pro nový energetický blok ve společnosti PGE Górnictwo i

Energetyka Konwencjonalna S.A. Pracoviště elektrárna Turów; PGE GiEK S.A. Pracoviště elektrárna Turów; Bełchatów, říjen 2015. 28) Počáteční zpráva k instalaci IPPC PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A.

Pracoviště elektrárna Turów; PGE GiEK S.A.; Bogatynia, březen 2014.


strana 3


říjen 2015

5. NOVÝ ENERGETICKÝ BLOK 450 MWe 5.1. Stávající stav instalace Elektrárna TURÓW je profesionální tepelná, kondenzační elektrárna s uzavřeným cyklem chladicí vody, vybavená chladicími věžemi. Energetické jednotky se v současné době skládají ze šesti energetických bloků s fluidními kotli, které používají jako základní palivo hnědé uhlí. V kotlích je společně s uhlím spalována také biomasa lesního a zemědělského původu. Spaliny z kotlů jsou vyváděny do atmosféry komínem se šesti kanály, vysokým 150 m. Podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 27. srpna 2014 o typech instalací, které mohou způsobit značné znečištění jednotlivých přírodních prvků nebo životního prostředí jako celku (Sb. 2014.1169), patří instalace Elektrárny Turów do kategorie „Instalace na výrobu energie a paliv - spalující paliva se jmenovitým výkonem min. 50 MWt”, tzn. do kategorie instalací, které ke svému provozu potřebují integrované povolení. Integrované povolení se vztahuje na základní zařízení (instalace pro spalování paliv se jmenovitým tepelným výkonem dodávaným s palivem min. 50 MWt) a dvě instalace, které nejsou kvalifikovány jako instalace IPPC - podniková čistička sanitárních odpadních vod a drtírna vápence, kde se vyrábí vápencová moučka pro fluidní kotle a v budoucnu také sorbent pro zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou. Celou činnost elektrárny lze rozdělit do následujících oblastí: - základní výrobní proces - výrob elektrické a tepelné energie, - vodohospodářství, - nakládání s odpadními vodami, - nakládání s odpady, - nakládání s oleji, - výroba sorbentu. 5.2. Důvody k výstavbě nového energetického bloku v Elektrárně TURÓW V souladu se schválenou strategií Kapitálové skupiny PGE na roky 2014-2020 je prvořadým cílem budování hodnoty pro akcionáře. Strategie Skupiny GK PGE předpokládá čtyři hlavní směry činností, které mají zajistit růst její hodnoty: 1) posílení pozice jedničky na trhu v oblasti výroby elektrické energie s nejefektivnějším, diverzifikovaným portfoliem aktiv, které zajistí dlouhodobou konkurenční výhodu; 2) spolehlivost dodávek a optimální proces prodeje a obsluhy zákazníka; 3) zefektivnění činnosti Skupiny v klíčových oblastech na základě nejlepších oborových standardů;


strana 4


říjen 2015

4) aktivní činnost směřující k identifikaci a realizaci nových rozvojových iniciativ zaměřených na budování hodnoty Skupiny. Likvidace starých energetických bloků 8-10 (proces likvidace byl ukončen dne 31. prosince 2013) a jejich nahrazení novým blokem 450 MWe velmi přesně zapadá do strategie rozvoje akciové společnosti Polská energetická skupina (Polska Grupa Energetyczna S.A.). Jedná se také o významný prvek v rámci strategie rozvoje Polska, jejímž cílem je, mimo jiné, splnit požadavky směrnice EU o průmyslových emisích z velkých instalací (IED). Výstavba nové výrobní jednotky Elektrárny Turów je také součástí dlouhodobého programu zajištění energetické bezpečnosti státu, který je v souladu s Polskou státní energetickou politikou. Projekt je významný v regionálním měřítku. Navrhovaný blok bude vyrábět elektrickou energii na základě nadkritických parametrů, a využitím specifických vlastností vodní páry při vysokých teplotách. Tento způsob výroby energie má relativně vyšší účinnost, než měly staré bloky s práškovými kotly, které byly v provozu do konce roku 2013. To znamená, že na jednotku vyrobené energie se spotřebuje méně paliva a tím se sníží emise škodlivin do životního prostředí. Obnova výrobní kapacity elektrárny zajistí udržení zaměstnanosti v komplexu TURÓW v perspektivě nejbližších třiceti let. Zajistí také úplné vytěžení ložisek hnědého uhlí a prostředky na rekultivaci povrchového dolu. 5.3. Lokalizace projektu Objekty navrhovaného energetického bloku budou umístěny západně od stávající hlavní budovy, na místě chladicích věží 7, 8, 9, které budou zbořeny. Areál určený k výstavbě komplexu hlavní budovy, chladicí věže a objektu pro vývod spalin a instalaci odsiřování spalin (IOS) je ze severu a západu ohraničen svahy a z jihu a východu pak železniční tratí č. 319. Tento areál se nachází zejména na pozemcích č. 1256 AM6, katastrální území Zatonie a č. 118/8 AM3, katastrální území Trzciniec, jejichž funkce je v místním územním plánu (MÚP), schváleném zastupitelstvem města a obce s rozšířenou působností Bogatynia, označen symbolem PP (území pro energetický průmysl - Elektrárna TURÓW). Funkce, které budou plnit objekty nového bloku, budou plně odpovídat základním a povoleným funkcím uvedeným v MÚP pro území označená symbolem PP. Tyto funkce jsou tedy plně v souladu s požadavky plánu. Na obrázku 20 a na situační a výškové mapě přiložené k tomuto dokumentu je znázorněna lokalizace nového bloku v areálu Elektrárny TURÓW. Na obrázku 21 je znázorněn pohled na elektrárnu s vizualizací instalace nového energetického bloku.


strana 5

Obrázek 20. Umístění instalace nového bloku 450 MWe v areálu Elektrárny TURÓW

strana 6

Obrázek 21. Pohled na elektrárnu s vizualizací nového energetického bloku

strana 7


říjen 2015

5.4. Charakteristika projektu Ke spuštění bloku a jeho předání do provozu by mělo dojít ve druhé polovině roku 2020. Projekt předpokládá výstavbu parního, nadkritického, kondenzačního bloku s jedním přihříváním páry, s vícestupňovou nízkotlakou a vysokotlakou regenerací, s vodním chlazením kondenzátoru v uzavřeném okruhu s chladicí věží a turbočerpadlem napájecí vody. Byl schválen uzavřený systém provozní vody. Pro dosažení maximální účinnosti byl navržen sériový průtok chladicí vody kondenzátorem. Základní výrobní jednotky bloku.

Kotel s práškovým topeništěm, s nízkoemisní spalovací komorou, spalující hnědé uhlí, Bensonův průtokový, jednotahový, věžový, generující páru s nadkritickými parametry a pracující s variabilními parametry páry. Předpokládané parametry páry na výstupu z kotle:

- tlak čerstvé páry

270 bar

- teplota čerstvé páry

cca 600 ºC

- teplota sekundárně přihřáté páry

cca 610 ºC

Parní turbína pracující na nadkritické parametry páry, určená ke spolupráci s průtokovým kotlem pracujícím s variabilním tlakem, kondenzační, jednohřídelová, propojená s generátorem na výrobu elektrické energie, který je prostřednictvím blokového transformátoru a vzdušného vedení napojen na rozvodnu 400 kV. Elektrická energie bude ze 400 kV rozvodny vyvedena do Státního energetického systému.

Navrhovaná řešení jsou v souladu se standardy, které se v současné době používají ve světové energetice, zaručují provozní spolehlivost a dosažení požadovaného výsledku v podobě výroby elektrické energie při konkurenčních nákladech, s maximální účinností její výroby, kterou umožňují nejnovější technické poznatky. Pokud jde o základní technologickou soustavu bloku, výběr základních zařízení a parametry páry, vzorem byla světová řešení, která jsou u navrhované velikosti bloku v současnosti pokládána za nejlepší. Očekávané technické parametry bloku: dosažitelný výkon bloku brutto

496 MWe

dosažitelný výkon bloku netto

450 MWe

účinnost brutto

47,8 %

účinnost netto

43,4 %

vlastní potřeby

33,3 MWe

spotřeba paliva

400,4 Mg/h (hnědé uhlí s výhřevností 9330 kJ/kg)


strana 8


říjen 2015

5.5. Charakteristika instalace nového bloku a výrobního procesu 5.5.1. Kotelna s práškovým kotlem a souvisejícími instalacemi Všeobecné schéma instalace nového bloku je znázorněno na obrázku 22. Instalace kotelny se skládá z následujících objektů, systémů a zařízení: - budova kotelny - mj. nosná konstrukce budovy, nosná konstrukce kotle, základové konstrukce, vzpěry, základy, plošiny, přístupové cesty, schody, korpus kotle, jeřáby, navijáky, výtahy, - tlakový systém kotle - mj. ohřívače vody, výparníky, regenerátory páry, ochlazovače páry, výpusti, odvodnění a odvzdušnění tlakového systému, - systém čištění výhřevných ploch kotle na straně spalin - mj. ofukovače sazí, - zásobníky uhlí, podávací a mlecí systémy - včetně zásobníků uhlí, podavačů a mlýnů, - soustava topeniště - mj. vedení práškového paliva od mlýnů k hořákům, hlavní hořáky, systém zapalovacího paliva v kotelně, zapalovací hořáky - systém odstraňování strusky a popílku v kotelně, - systém vzduchu ke spalování - mj. vzduchové kanály, ventilátory spodního vzduchu, vodní nebo parní ohřívače vzduchu, vodní nebo parní okruh pro systém ohřevu vzduchu, ventilátory primárního vzduchu, rotační ohřívače vzduchu, - systém odvádění spalin - mj. spalinové kanály, rotační ohřívače vzduchu, - systém čištění spalin od oxidů dusíku - mj. systém přívodu a vstřikování reagentu do kotle, systém přívodu stlačeného vzduchu, míchačky spalin, - systém získávání tepla ze spalin - mj. ohřívače hlavního kondenzátu, výměníky tepla (spaliny - voda), zabudované na spalinových kanálech včetně jejich korpusu, nosné konstrukce, základů, plošin, přístupových cest, - systémy hlavních potrubí v kotelně - mj. potrubí čerstvé páry, rozběhové stanice, potrubí páry k sekundárnímu přihřívání, potrubí sekundárně přihřáté páry, bezpečnostní ventily s vyfukovacími potrubími, potrubí napájecí a vstřikované vody, - pomocné systémy a zařízení kotelny - mj. kolektory, reduktory tlaku a nádrže výpustí a odvodnění, systémy pomocné páry, plnění kotle, stlačeného vzduchu, dávkování chemických látek, provozní vody, odběru vzorků, centrálního vysávání, ventilace a klimatizace, požární vody, vody pro sociální zázemí, odvodu odpadních vod, - elektrické systémy a systémy kontrolní a měřicí aparatury v kotelně.


strana 9

Obrázek 22. Všeobecné schéma instalace nového energetického bloku

strana 10


říjen 2015

Nový kotel bude spalovat základní palivo (hnědé uhlí z hnědouhelného dolu TURÓW) ze šesti retenčních zásobníků (bunkrů) umístěných vedle kotle, z nichž každý má kapacitu cca 1000 Mg. Z retenčních zásobníků se uhlí podává pomocí podavačů do úderových, ventilátorových mlýnů. Směs prášku se vzduchem vytvořená v mlýnech je přiváděna do nízkoemisních hořáků, které umožňují stabilní práci kotle při zatížení 40-100 %. Rozběh kotle bude probíhat pomocí lehkého topného oleje dávkovaného do zapalovacích hořáků až do chvíle, kdy kotel dosáhne technického minima se základním palivem, které činí cca 40 % výkonu kotle. Předpokládaná spotřeba rozběhového paliva pro kotel je následující: hodinová maximální

cca 43 Mg/h

roční u normálního provozu

cca 1000 Mg/rok

roční v souladu s požadavky PIPS (Provozní instrukce přenosové soustavy)

nad 2080 Mg/rok

Vzduch nezbytný ke spalovacímu procesu bude odebírán, podle okolních podmínek, jak zvenku, tak zevnitř budovy kotelny. Vzduch nasávaný ventilátorem spodního vzduchu prochází systémem regenerace tepla ze spalin FGWHRS (Flue Gas Water Heater Recovery System), kde se předehřívá, a poté se dostane jako sekundární vzduch přes rotační ohřívač vzduchu do hořáků a instalace nízkoemisního spalování (OFA) a jako primární vzduch přes ventilátor primárního vzduchu a ohřívač (nebo mimo něj) do mlýnů, kde zajišťuje správnou teplotu a složení směsi prášku a vzduchu. Spaliny vytvořené při spalovacím procesu budou v první fázi předávat teplo ve spalovací komoře (zejména sáláním) stěnám kotle (trubkám výparníku). Poté budou spaliny omývat svazky trubek a předávat teplo hlavně konvekčním způsobem dalším výhřevným plochám kotle, jako jsou regenerátory primární a sekundární páry, ohřívač napájecí vody (ECO) a rotační ohřívač vzduchu. Mezi ECO a ohřívačem vzduchu bude ponechán volný prostor pro případnou vestavbu katalytického systému na snižování oxidů dusíku (SCR), pokud by nebylo možné dodržet zákonem stanovené množství emisí oxidů dusíku pomocí nekatalytického systému SNCR. Z ohřívače vzduchu proudí kapaliny do elektrostatického odlučovače s více sekcemi a horizontálním průtokem. Vysoká účinnost odlučování prachu zaručuje koncentraci prachu na výstupu z elektrostatického odlučovače na úrovni max. 30 mg/m3. Správného proudění spalin bude dosaženo pomocí tahového ventilátoru, odkud budou spaliny směřovat do systému regenerace tepla ze spalin. Tento systém se bude skládat z trubkového výměníku spalinyteplonosné médium, instalace teplonosného média s oběhovým čerpadlem a dohřívacím výměníkem a z rekuperačního výměníku teplonosné médium-vzduch. Tento systém umožňuje


strana 11


říjen 2015

dále ochladit spaliny dříve, než se dostanou do Systému odsiřování spalin, a také předat regenerované teplo (cca 29 MW) zařízení spalovacího vzduchu. Vstupní předehřev vzduchu uvolňuje analogické množství tepla z rotačního ohřívače, čímž umožňuje předehřát kondenzát před jeho podáním do odplyňovače - to zase snižuje množství odběrové páry a díky ponechání dalšího proudu páry v turbíně je dosaženo dalšího výkonu na svorkách regenerátoru - cca 6,7 MWe. V důsledku se hrubá účinnost bloku zvýší o cca 0,7 %. K ochlazení spalin na teplotu pod kyselý rosný bod je nutno na výměník spaliny-teplonosné médium a na spalinové kanály za výměníkem použít materiály odolné proti korozi. Dále spaliny proudí do Systému odsiřování spalin (SOS). Tam jsou podrobeny odsiřovacímu procesu až na maximální úroveň koncentrace SO2, která činí 150 mg/m3u. Dalším efektem odsiřování spalin mokrou metodou je konečné zbavení spalin prachu na požadovanou úroveň 10 mg/m3u. 5.5.2. Strojovna s turboagregátem a souvisejícími instalacemi Instalace strojovny se bude skládat z následujících objektů, systémů a základních zařízení: - budova strojovny - mj. nosná konstrukce budovy, základy budovy, opěrné konstrukce, základy turboagregátu, základy ostatních zařízení, plošiny, přístupové cesty, schody, jeřáby, navijáky, - turbína - mj. vysokotlaká (VT), středotlaká (ST) a nízkotlaká (NT) část, rychlouzavírací a regulační ventily turbíny, přechodová potrubí (mezi jednotlivými částmi turbíny), soustava potrubí kolem turbíny, kondenzátor, stanice vypouštění páry do kondenzátoru, systém těsnicí páry, systém odvodnění turbíny, systém mazacího oleje, systém regulačního oleje, systém zvedacího oleje, otáčecí zařízení, - generátor - mj, korpus generátoru včetně statoru, rotoru a chladičů, systém buzení, systém chlazení generátoru, systém těsnicího oleje, systém technických plynů, - hlavní systém chladicí vody ve strojovně - mj. potrubí chladicí vody do kondenzátoru a z kondenzátoru, systém čištění trubek kondenzátoru, - systém nepřímého vodního chlazení zařízení ve strojovně (provozní voda) - mj. chladiče voda-voda, oběhová čerpadla provozní vody, nádrž na provozní vodu, systém potrubí, - systém hlavního kondenzátu - mj. potrubní systém, čerpadla hlavního kondenzátu, - stanice čištění kondenzátu, - systém nízkotlaké regenerace - mj. regenerační nízkotlaké ohřívače, parní potrubí NT regenerace, potrubí pro kondenzát z NT regenerace,


strana 12


říjen 2015

- stanice odplynění napájecí vody - mj. odplyňovač, nádrž na provozní vodu, parní potrubí pro přívod páry do odplyňovací stanice, - systém čerpadel napájecí vody - mj. agregáty čerpadel napájecí vody včetně všech pomocných sestav (např. potrubí minimálního průtoku), - systém potrubí napájecí vody - mj, hlavní potrubí napájecí vody ve strojovně, vstřikovací potrubí VT a ST, - systém vysokotlaké regenerace - mj. regenerační vysokotlaké ohřívače, parní potrubí VT regenerace, potrubí pro kondenzát z VT regenerace, - systémy hlavních potrubí ve strojovně - mj. potrubí čerstvé páry, potrubí páry k sekundárnímu přihřívání, potrubí sekundárně přihřáté páry, - pomocné systémy a zařízení strojovny - mj. kolektory, reduktory tlaku a nádrže výpustí a odvodnění, systémy pomocné páry, stlačeného vzduchu, dávkování chemických látek, odběru vzorků, ventilace a klimatizace, požární vody, vody pro sociální zázemí, odvodu odpadních vod, - elektrické soustavy ve strojovně, - systémy kontrolní a měřicí aparatury ve strojovně. 5.5.3. Uzavřený chladicí systém s chladicí věží Chladicí systém se bude skládat z následujících objektů, instalací a základních zařízení: - chladicí věž - mj. železobetonový bazén, železobetonový plášť chladicí věže, přívodní kanál, rozdělovač vody, eliminátor úletu (zajišťuje, aby nebyla překročena hodnota úletu 0,01 % vůči proudu chlazené vody), chladicí výplň, plošiny, přístupové cesty, schody, jeřáby, navijáky, odtoková komora se síty a stavidly, - čerpací stanice chladicí vody - mj. dvě čerpadla včetně elektromotorů, uzavírací a zpětná armatura chránící proti hydraulickému rázu, filtry nečistot „debris“, - potrubí hlavního systému chladicí vody (mimo strojovnu), - stanice přípravy vody k doplnění do chladicího systému, - výměník voda-voda odebírající teplo ze systému provozní vody, - systém provozní vody. Podle projektových předpokladů bude mít chladicí věž výšku 135 m a šířku na výstupu 52 m a bude vybavena systémem rozdělování vody a eliminátorů úletu, chladicí výplní, instalací proti zamrznutí a pomocnými doplňky. Prostřednictvím chladicí věže budou do atmosféry odváděny také spaliny z nového energetického kotle.


strana 13


říjen 2015

5.5.4. Systém odvodu spalin Systém odvodu spalin se bude skládat z následujících objektů, instalací a základních zařízení: - systém odvodu spalin - mj, spalinové kanály, škrticí klapky a kompenzátory přesunů tepla; konfigurace kanálů umožní v budoucnosti nasměrovat tok spalin do systému sekvestrace CO2 (CCS) a také přejímat plyny po odloučení CO2, - axiální spalinový ventilátor, - elektrostatický odlučovač s pěti sekcemi včetně všech pomocných sestav, jako jsou opěrná konstrukce, základy, podpěry, plošiny, přístupové cesty, schody, zvedací a přepravní zařízení, plášť, elektrická rozvodna, soustavy usměrňovačů, systémy regulace napětí, napájecí a řídicí systémy, zařízení na otřepávání elektrod, ohřev nálevek, - systém regenerace tepla ze spalin - mj. ohřívače hlavního kondenzátu, výměníky tepla (spaliny - voda), zabudované na spalinových kanálech včetně jejich korpusu, nosné konstrukce, základů, plošin, přístupových cest. 5.5.5. Vývod elektrické energie z bloku a přívod elektrické energie pro vlastní potřeby Nový energetický blok bude připojen k rozvodně 400 kV v síťové stanici Mikułowa. Elektrická energie bude vyváděna ze synchronního generátoru s napětím 21 kV a bude transformována na napětí 400 kV pomocí tří jednofázových blokových transformátorů. K vývodu energie z nového bloku bude využito stávající venkovní vedení 400 kV likvidovaných bloků 9-10. Vlastní potřeby bloku budou napájeny zejména z odbočky generátoru. Napájení vlastních potřeb pro rezervní a rozběhové účely bude zajištěno z rozvodny 400 kV - AEA, která se nachází v areálu elektrárny. 5.5.6. Systém dodávky uhlí Systém dodávky uhlí umožní zásobování nového bloku v základní a rezervní variantě a podávání paliva do štěrbinového zásobníku uhlí v rezervní variantě. Základní systém dodávky uhlí nového bloku se bude skládat ze dvou tras dopravníků se jmenovitou kapacitou každého z nich 1000 Mg/h při násypné hustotě uhlí kolem 0,75 Mg/m3, přičemž každá z těchto tras bude přizpůsobena maximální momentální kapacitě 1100 Mg/h. Dopravníkové trasy dodávající uhlí budou pracovat střídavě (jeden pracuje, druhý stojí). Dopravu paliva v rezervním systému bude zajišťovat jedna trasa se jmenovitou kapacitou 1000 Mg do místa přesypu na základní systém dodávky uhlí. Dopravu uhlí do štěrbinového zásobníku v rezervním systému bude zajišťovat jedna trasa se jmenovitou kapacitou cca 3400 Mg do místa přesypu na stávající pásový dopravník TN.


strana 14


říjen 2015

Systém dodávky uhlí do nového bloku bude vybudován od základů, pouze a výlučně pro potřeby bloku, ale bude využívat stávající infrastrukturu Elektrárny TURÓW, která bude částečně modernizována a přizpůsobena potřebám zásobování nového bloku. Bude využit štěrbinový zásobník uhlí a systém dopravy a vykládky uhlí z dolu do zásobníku. Stávající systém nakládání s uhlím bude adaptován tak, aby umožňovat zásobování nového systému drcení, vybudovaného v areálu likvidovaného otevřeného uhelného skladu (západně od štěrbinového zásobníku). Uhlí bude dopravováno do drtírny nového bloku jedním ze dvou nových dopravníků T-11.1 nebo T-11.2 s kapacitou cca 1000 Mg/h. Dopravníky budou zásobovány uhlím ze stávajícího štěrbinového zásobníku, s využitím modernizovaných (prodloužených) pásových dopravníků T0-4 a T0-5 a nových vyhrnovacích vozíků W-4 a W-5. Na dopravnících T-04 a T-05 budou dále instalovány dva pluhy PŁ-31a, PŁ-32a a PŁ-31b, PŁ-32b, které umožní zásobovat uhlím stávající dopravníky T-31 a T-32. Modernizovaný systém dodávky uhlí umožní rezervní zásobování jak stávajícího zásobníku uhlí, tak nových dopravníků T-11.1 a T-11.2 odebíráním uhlí z dopravníku TW-3.6, který přivádí palivo přímo z areálu Dolu TURÓW. Pásový dopravník TW-3.6 umožní podávat palivo s následující kapacitou: - cca 3400 Mg/h pro dodávku uhlí do stávajícího zásobníku uhlí, - cca 1000 Mg/h pro podávání uhlí do systému dodávky uhlí do nového bloku. Systém rezervní dodávky se bude skládat z dopravníků TRW-1 a TRW-2. Tyto dopravníky budou odebírat palivo z pásového dopravníku TW-3.6 a budou je přepravovat na následující místa: - TRW-1 s výkonem cca 1000 Mg/h na dopravníky T-11.1 nebo T-11.2 a budou zásobovat drtírnu, - TRW-2 s výkonem cca 3400 Mg/h do stávajícího štěrbinového zásobníku uhlí. Dodávku paliva do zásobníků vedle kotlů u nového bloku budou zajišťovat dvě nové dopravníkové trasy s kapacitou cca 1000 Mg/h každá (jedna pracuje, druhá je záložní). Systémy dodávky uhlí budou začínat dopravníky T-11.1 a T-11.2, které budou odebírat palivo ze zásobníku (přesypávání z dopravníku T-04 nebo T-05 v přesypávací stanici č. 1) nebo ze systému rezervního zásobování (přesypávání z dopravníku TRW-2 v přesypávací stanici č. 2). Pásové dopravníky T-11.1 a T-11.2 budou zásobovat drtírnu, umístěnou v západní části likvidovaného otevřeného uhelného skladu. Rozdrcené uhlí bude odebíráno z drticího systému dopravníky T-11.3 nebo T-11.4 a bude přesypáváno v přesypávací stanici č. 3 na pásové dopravníky T-11.5 nebo T-11.6, které dopraví palivo do přesypávací stanice č. 4. V přesypávací stanici č. 4 bude uhlí z dopravníků T-11.5 a T-11.6 překládáno na dopravníky


strana 15


říjen 2015

T-11.7 a T-11.8, bez možnosti zaměnit pásové dopravníky, a přepravováno do kotelny nového bloku. Tam bude pomocí automaticky řízených shrnovačů přesypáno do šesti kotlových zásobníků, přičemž poslední zásobník bude plněn přímo z dopravníku. Pro ochranu drtičů a uhelných mlýnů před vniknutím kovových elementů, které by mohly tato zařízení poškodit, bude systém dodávky uhlí vybaven soustavou elektromagnetického odlučování. Nad dopravníky T-11.1 a T-11.2 budou instalovány dva příčné odlučovače S-11.1 a S-11.2, která budou mít za úkol chránit drtiče. Odlučovače S-11.3 a S-11.4, které mají chránit další část systému dodávky uhlí budou instalovány ve stanici odlučovačů nad dopravníky T-11.3 a T-11.4. Systémy odlučování budou odlučovat feromagnetický šrot z uhlí a volně jej odvádět pomocí skluzu na úroveň ±0,00 m. Pro omezení prašnosti a čištění povrchů od prachu v objektech systému dodávky uhlí nového bloku budou instalovány následující systémy: - odsávání prachu z přesypávacích stanic a plošin systému zásobování uhlím, - utěsnění a odlučování prachu z přesypů. Ke sbírání padajícího prachu mají být využity systémy odsávání. Tyto systémy se budou skládat z pevných potrubí a elastických hadic, z přípojných ventilů a nezbytné automatiky. Systémy budou napojeny na pojízdný sací agregát v protivýbušném provedení, který bude vytvářet potřebný podtlak a bude vybaven filtrem. Pro minimalizaci koncentrace prachu v prostorách dopravníků systému dodávky uhlí do nového bloku bylo navrženo: - utěsnění přesypů mezi zařízeními systému dodávky uhlí a kotlových zásobníků uhlí, - provedení odtahové instalace z prostoru přesypů, skluzů, drtičů a prostoru zásobování uhlím nad kotlovými zásobníky. Rozmístění objektů systému dodávky uhlí je znázorněno na obrázku 23.


strana 16

Obrázek 23. Objekty systému dodávky uhlí nového energetického bloku

strana 17


říjen 2015

5.5.7. Instalace zapalovacího paliva Jako zapalovací palivo pro nový energetický blok bude sloužit lehký topný olej. Ve fázi projektových prací byl schválen topný olej typu L1, kvalifikovaný podle normy PNC96024:2011 - Ropné produkty - Topné oleje. Požadované fyzikální a chemické vlastnosti lehkého topného oleje typu L1 v souladu s uvedenou normou: maximální hustota při teplotě 15 °C

860 kg/m3

minimální výhřevnost

42 600 kJ/kg

minimální teplota vzplanutí

56 °C

maximální kinematická viskozita při teplotě 20°C

6 mm2/s

maximální teplota tečení

-20 °C

maximální obsah síry

0,2 % hmot.

maximální obsah vody

200 mg/kg

maximální obsah pevných nečistot

24 mg/kg

maximální zbytky po zpopelnění

0,01 % hmot.

barva

červená

Hlavním úkolem systému vytápění lehkým olejem bude zapálit plamen k rozběhu kotle, dodat požadované množství tepla pro uvedení kotle do provozu, uvést do provozu jednotlivé mlýny zapájením příslušných zapalovacích hořáků, udržet stabilní podmínky spalování při nízkém zatížení a bezpečně odstavit kotel z provozu. Kompletní systém vytápění olejem je nezávislý systém, navržený podle normy DIN EN 12952-8. Šest mlýnů DGS (integrované úderové, ventilátorové mlýny) s osmnácti hořáky na práškové palivo (systém vytápění celé stěny) je vybaveno šesti zapalovacími hořáky. Díky jejich poloze ve dvou úrovních (ve výšce 10 m a 20 m) lze zajistit bezpečné zapálení a stabilizaci plamene hořáku. Olej je rozprašován pomocí přehřáté páry (princip vstřikování). Pára je tedy odebírána ze systému pomocné páry a je přiváděna do hořáků. Lehký topný olej pro potřeby nového bloku bude skladován ve dvou nových nádržích s objemem 500 m3, které budou vybudovány na místě stávajících nádrží A a B v areálu mazutoven, které mají být rozebrány. Každá ze dvou nových, nadzemních nádrží bude mít tvar vertikálního válce, s dvojitým pláštěm a pevnou střechou. Nádrže budou vybaveny zařízením pro signalizaci úniků - tj. dvojitým dnem se systémem monitorování prostoru mezi dny a systémem monitorování prostoru mezi plášti nádrže. Střechy nádrží budou mít kuželovitý tvar a pro přístup na ně jsou navrženy žebříky vedoucí z úrovně terénu. Nádrže budou mít tepelnou izolaci na povrchu bočních stěn a na povrchu střechy. Plánuje se zachovat stávající systém komunikací na úrovni střech nových nádrží - tj. bude zachován most spojující Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN

strana 18


říjen 2015

obě nádrže a most spojující nádrže se svahem na jižní straně. Nádrže A a B budou odděleny od stávajících nádrží C a D, v nichž se skladuje těžký topný olej, a to rozřezáním výpustného, sacího a výtlačného kolektoru a instalací uzavírací armatury (klínových šoupátek) na těchto kolektorech. U nových nádrží na lehký olej se předpokládá, že bude využit stávající parní ohřev. 5.5.8. Nakládání se sorbenty 5.5.8.1. Sorbent pro snížení emisí SO2 V rámci výstavby nového bloku vznikne Systém odsiřování spalin mokrou vápennou metodou. K zásobování systému odsiřování spalin se předpokládá využití stávajícího systému nakládání se sorbentem. Tento systém bude rozšířen o nová potrubí pro přepravu vápencové moučky - od rozdělovacího uzlu v oblasti skladovacích zásobníků až k zásobníku vedle SOS. Stávající dva zásobníky sorbentu o objemu 2 000 m3 každý, které do konce roku 2013 využíval systém odsiřování bloků 8-10, zajistí po likvidaci bloků velmi dobrou retenci pro nový blok, který bude činit 15 dní a při maximální spotřebě pak 11 dní. Z retenčních zásobníků bude sorbent dopravován pneumaticky do přechodného zásobníku s objemem cca 5250 m3, který se bude nacházet přímo u výrobny suspenze čerstvého sorbentu, nouzově může být přepravován cisternovými vagóny. Sorbent v podobě vápencové moučky bude dodáván z drtírny vápence, kterou provozuje společnost s ručením omezeným EPORE Sp. z o.o. Pracoviště Bogatynia. Sorbent musí mít následující parametry: minimální obsah CaCO3

92 % hmot.

maximální obsah MgCO3

2,5 % hmot.

maximální obsah SiO2

2,0 % hmot.

maximální obsah Fe2O3 + Al2O3

0,5 % hmot.

maximální obsah Na2O + K2O

0,25 % hmot.

maximální obsah SO3

0,1 % hmot.

maximální obsah H2O

0,5 % hmot.

maximální obsah těžkých kovů (součet Pb, Cd, Ni, Cu, Cr, Zn, As, Mn, Hg)

0,02 % hmot.

zdánlivá hustota

2,28 g/cm3

násypná hustota (volný stav)

0,85 g/cm3

násypná hustota (zhutněný stav)

1,65 g/cm3


strana 19


bělost (pro dosažení parametrů sádry)

říjen 2015

min. 70, měřeno přístrojem Colorobchodní Tester LFM 1 značky Dr Lange (na zeleném filtru Y)

Odhadovaná spotřeba vápencové moučky pro nový energetický blok bude 9,3 Mg/h. 5.5.8.2. Sorbent pro snížení emisí NOx Sorbentem, který se bude používat k redukci NOx, bude vodní roztok močoviny, dodávaný do areálu elektrárny automobilovými cisternami. Pro vykládku cisteren bude připraveno vykládkové stanoviště v bezprostřední blízkosti zásobníku. Stanoviště bude vybaveno betonovým, utěsněným panelem s technologickým sklonem, který umožní odtok dešťové vody a případně uniklé látky při technologickém odpojování hadic od automobilové cisterny. Dešťové vody a případné úniky reagentu budou stékat do mísy zhotovené kolem zásobníku. Místo napojení automobilové cisterny na potrubí reagentu bude vybaveno odtrhovou havarijní spojkou. Použití této spojky je nezbytné a má za účel eliminovat nebezpečí úniku reagentu v případě nekontrolovatelného roztržení spoje vypouštěcí hadice a potrubí. Močovina (vodní roztok) bude uskladněna ve svislé, dvouplášťové nádrži se jmenovitým objemem 65 m3, vyrobené ze skelného polyesteru a vybavené technologickými přírubami na boční stěně a střeše nádrže. Přístup ke střešním přírubám bude umožňovat obslužná plošina a žebřík. Prostor mezi plášti bude vybaven snímačem úniku močoviny, který umožní za krátkou dobu signalizovat netěsnost hlavní nádrže a učinit vhodná opatření, aby nedošlo k ještě větší havárii. Vnitřní (ochranný) plášť bude mít stejnou třídu odolnosti jako základní nádrž. Nádrž bude vybavena systémy měření hladiny kapaliny a jinými vyžadovanými systémy. Objem nádrže zajistí cca čtyřdenní retenci. Pro ochranu uskladněného reagentu před vysokými teplotami v letním období bude vnější vrstva nádrže natřena barvou odrážející sluneční záření. Nad nádrží pak bude instalováno zastřešení jako clona proti slunečnímu světlu. V nádrži je totiž nutné udržet teplotu maximálně 30 °C. Pro udržení teploty reagentu v zimním období alespoň na úrovni 5 °C bude plášť základní nádrže vybaven elektrickým topným systémem, který bude udržovat kladnou teplotu roztoku v nádrži. Nádrž bude mít betonové základy nad úrovní terénu. Kolem nádrže bude zhotovena utěsněná mísa napojená na podnikovou dešťovou kanalizaci. Napojení bude vybaveno podzemním škrticím ventilem, který se bude otevírat pouze za účelem odvodu srážkových vod do kanalizace. Odhadovaná spotřeba vodního roztoku močoviny v 33 % koncentraci bude cca 577 kg/h (0,528 m3/h) při jmenovitém výkonu bloku, což znamená 190,4 kg/h čisté močoviny.


strana 20


říjen 2015

5.5.9. Systém odsiřování spalin Systém odsiřování spalin se bude skládat mj. z následujících objektů, systémů a základních zařízení: - budovy a objekty SOS - mj. nosná konstrukce, opěrné konstrukce, vzpěry, základy, plošiny, přístupové cesty, schody, jeřáby, navijáky, - systém absorbéru, - spalinové kanály v zóně SOS s vývodem do atmosféry přes chladicí věž, - oběhová čerpací stanice - mj. oběhová čerpadla pro absorbér, nádrž a čerpadla provozní vody, čerpadlo nouzové vypouštěcí nádrže, čerpadla v jímce pro zónu absorbéru, vypouštěcí čerpadla suspenze, provzdušňovací ventilátory, - systém vypouštění instalace - mj. nádrž na nouzové vypuštění absorbéru, - systém odvodňování sádry, - systém čištění odpadních vod, - nakládání se sorbentem - mj. systém dopravy a vykládky vápencové moučky, nádrže na sorbent, příprava sorbentu, - systém dopravy, skladování a podávání sádry - mj. skladovací zásobník sádry, - systémy a pomocná zařízení SOS, - elektrické soustavy pro SOS, - systémy kontrolní a měřicí aparatury pro SOS. Maximální koncentrace SO2 v očištěných spalinách bude 150 mg/m3u, s tím, že bude zajištěna budoucí hodnota až 30 mg/m3u v případě realizace systému sekvestrace CO2. Odsiřování spalin bude probíhat mokrou metodou v absorbéru s výrobou sádry jako odpadního produktu. V případě, že bude sádra využita jako surovina k výrobě stavebních materiálů, musí mít čistotu, která zajistí její obchodní hodnotu. Očekávané jakostní parametry sádry: maximální obsah volné vlhkosti

10 % hmot.

minimální obsah sádry CaSO4 · 2H2O (stupeň čistoty)

95 % hmot.

maximální obsah CaCO3 + MgCO3 v sádře

1,5 % hmot.

hodnota pH

pH 5 ÷ 8

barva (minimální bělost)

50 %

zápach

neutrální

zrnitost částic (minimální zbytky na sítu 40 mm)

50 %

maximální obsah MgO (rozpustný ve vodě)

0,1 % hmot.


strana 21


říjen 2015

maximální obsah Na2O (celkově)

0,1 % hmot.

maximální obsah K2O (celkově)

0,1 % hmot.

maximální obsah chloridů (Cl)

0,1 % hmot.

maximální obsah fluoridů rozpustných ve vodě

0,01 % hmot.

maximální obsah siřičitanu vápenatého (CaCO3 + ½H2O)

0,25 % hmot.

maximální obsah zoxidovaných organických složek, dehtu, koksového prachu (označeno jako C)

0,1 % hmot.

maximální obsah Al2O3

0,3 % hmot.

maximální obsah Fe2O3

0,15 % hmot.

maximální obsah SiO2 (nerozpustný v HCl)

2,5 % hmot.

maximální obsah amoniaku a dusičnanu

pod úrovní detekovatelnosti

Sádrová suspenze odčerpaná z absorbéru bude předběžně zahuštěna ve stanici hydrocyklonů. Tato stanice se skládá z oddělovací nádrže, k níž jsou připojeny četné hydrocyklony, které zajišťují odlučování pevných částic a zahušťování suspenze. Zahuštěná suspenze proudí do stanice odstředivek, kde je zbavena vody. Tím vzniká koncový produkt - technická sádra, která je dopravována na sklad. Ze skladu se sádra dostává na pojízdný, reverzní pásový dopravník, který umožní přesypání sádry na dopravník s uzavíratelným pásem nebo na nákladní automobily či vagóny. 5.5.10. Instalace na odstraňování oxidu uhličitého ze spalin Za stávajících poznatků a technických možností jsou obvykle zvažovány tři hlavní technologie odstraňování CO2 ze spalin pocházejících z energetického spalování paliv, které lze realizovat: - odstraňování po spálení, - odstraňování před spálením (zplynování uhlí), - spalování kyslíkem, neboli oxy-fuel combustion, nebo spalování s recirkulací spalin O2/CO2 a chemické technologie, jako je spalování metodou chemické smyčky, známé jako chemical looping. V rámci přípravných prací před projektem byla vypracována „Studie odstraňování oxidu uhličitého (u bloku se stavem Carbon Capture Ready) ze spalin nového bloku v PGE Elektrárna TURÓW S.A. - technická a ekonomicko-rozpočtová část” [9]. Ve studii byly prezentovány použitelné metody zachytávání oxidu uhličitého ze spalin odváděných z nového práškového kotle. Byl vybrán proces odstraňování CO2 po spalování, při němž je CO2 odstraňován ze spalin po výstupu z kotle. Nejrozvinutější, komerčně dostupná technologie


strana 22


říjen 2015

spočívá v absorpci CO2 ve vodním roztoku aminů a následně desorpci z aminového roztoku, dehydrataci, stlačení a přepravě na místo skladování. Pro vybranou technologii aminového mytí (chemická absorpce pomocí MEA) byly provedeny bilanční výpočty, které umožnily stanovit spotřebu médií u instalace CCS a velikost proudu odstraňovaného oxidu uhličitého. Výpočty byly provedeny pro dvě varianty: - odloučení CO2 z části toku spalin, které tvoří 30 % spalin z bloku, - odloučení CO2 z celého toku spalin bloku. V zóně určené k instalaci systému CCS se bude kromě základního systému absorpce a desorpce CO2 ze spalin nacházet také scrubber k ochlazování spalin na teplotu cca 40 ºC, která je doporučena pro vstup do absorbéru, systém komprese, kondenzace a vysoušení CO2 včetně vyžadovaného příslušenství. V případě dalších prací na optimalizaci spojení systému CCS se systémem elektrárny existuje případná možnost zmenšit nebo zvětšit prostorové požadavky pro zařízení CCS, například v souvislosti se zvýšením požadované míry odsíření spalin na hodnotu 10 ppm, která se doporučuje pro systém aminového mytí. V rámci přípravných prací před zahájením projektu byly také provedeny analýzy možností dopravy a podzemního skladování oxidu uhličitého z nového bloku [10,11]. Bylo představeno pět variant trasy potrubí pro přepravu oxidu uhličitého na tři potenciální místa skladování Kowalowo, Bogdaj, Radnica. Lokalizace geologických struktur byly vybrány polským Státním geologickým ústavem - Státním výzkumným ústavem. Pro tyto struktury budou v dalších etapách prací provedeny geologické analýzy podle pokynů Směrnice o geologickém skladování oxidu uhličitého včetně ekonomických analýz, které budou spojeny s návrhy dalších prací nezbytných k podrobné identifikaci a zástavbě potenciálních skladovacích prostor. Ve studiích [10,11], po shrnutí poznatků o místním územním plánu, plánovaných investicích do infrastruktury, lokalizaci chráněných krajinných oblastí, území pro bytovou výstavbu a také po vizuální prohlídce trasy potrubí a míst kolize se stávající infrastrukturou, bylo zjištěno, že všechny analyzované varianty lze v současnosti realizovat. Základem pro výběr cílové varianty budou výsledky geologických prací a určení optimální lokalizace podloží, kam bude vtlačován CO2, a také další práce na stanovení definitivní trasy potrubí. V dokumentu „Ekologický přehled pro nový energetický blok ...“ [27] byla posouzena proveditelnost instalace CCS s ohledem na technické možnosti a ekonomické podmínky.


strana 23


říjen 2015

Posouzení technických možností výstavby a provozu systému CCS Technické posouzení proveditelnosti systému vedlo k následujícím závěrům: 1) Existují technické možnosti, jak vybudovat zařízení na zachycování CO2 ze 100 % toku spalin z nového bloku v Elektrárně TURÓW, s 90 % účinností zachycování. 2) K dispozici je další volné místo v areálu Elektrárny TURÓW a v její bezprostřední blízkosti, kde bude možné instalovat zařízení na zachycování CO2 a jeho přípravu k přepravě. 3) Technická řešení kotle (zesílení ocelové konstrukce a základů pro případnou budoucí instalaci SCR) a jeho umístění v prostoru umožňuje v budoucnu vestavbu katalytického systému na snižování oxidů dusíku NO2 (SCR), což povede ke snížení jejich emisí na úroveň, kterou vyžaduje systém sekvestrace CO2, tj. cca 30 mg/m3n (suché spaliny s 6 % obsahem kyslíku). 4) Technická řešení kotle Systému odsiřování spalin a jeho umístění v prostoru umožňuje v budoucnu vestavbu doplňkových systémů na snižování oxidů síry na úroveň, kterou vyžaduje systém sekvestrace CO2, tj. cca 30 mg/m3n (suché spaliny s 6 % obsahem kyslíku) a také snížení prašnosti spalin na úroveň max. 5 mg/m3n (suché spaliny s 6 % obsahem kyslíku). 5) Systém odvodu spalin umožní v budoucnu směřovat tok spalin do systému sekvestrace CO2 a také odebírat zbývající plyny po odloučení CO2. 6) Byly identifikovány varianty trasy potrubí CO2 od systému jeho zachytávání v areálu elektrárny až na místa uskladnění CO2. 7) Byla identifikována potenciální místa skladování CO2, která byla zhodnocena jako vhodná pro geologické uskladnění plánovaného množství zachyceného CO2. Posouzení ekonomické výhodnosti výstavby a provozu systému CCS Posouzení ekonomické výhodnosti výstavby a provozu systému CCS pro nový energetický blok byla provedena na základě dvou hlavních rozhodovacích kritérií, kterými jsou NPV (čistá současná hodnota) a IRR (vnitřní výnosové procento). Pro posouzení rizika byl projekt instalace CVS podroben analýze citlivosti. Hlavními rizikovými faktory jsou: - výše investičních nákladů na výstavbu CCS, - provozní náklady, - cena oprávnění k emisi CO2.


strana 24


říjen 2015

Analýza byla provedena pro dvě varianty. 1) Varianta č. 1 - přeprava a skladování na dně Baltského moře v oblasti uvedené v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 3. září 2014 o oblastech, kde je přípustné umístění komplexu podzemního skladování CO2. 2) Varianta č. 2 - vzhledem ke značně lepší znalosti lokality byla pro srovnání představena varianta s přepravou a skladováním na místě, které se nachází v Lubuském vojvodství (Polsko), nedaleko obce Radnica. Analýza obsahuje finanční projekce a vypočtené ekonomické ukazatele, diskontované k počátku roku 2015. Tato analýza byla provedena pro běžné ceny v období od roku 2025 do roku 2044, kde: - roky 2025-2030 představují fázi realizace investice (6 let), - roky 2031-2044 představují fázi provozu projektu (14 let). Na základě srovnání dvou variant bylo zjištěno, že velmi důležitý vliv na výši investičních nákladů má vzdálenost od místa skladování. Varianta s uskladněním na dně Baltského moře je daleko méně efektivní právě kvůli délce požadované dopravy CO2, s čímž jsou spojeny další investiční a provozní náklady. Pokud bychom se touto variantou měli zabývat, bylo by potřeba zvážit výstavbu společné dopravní magistrály pro skupinu elektráren, které leží poblíž její trasy. Pokud budoucí rozvoj a rozšíření technologií zachycování, přepravy a skladování reálně sníží investiční náklady a provozní náklady instalace, výstavba systému CCS může být výhodná nejen ekologicky, ale také ekonomicky. Výsledky analýzy prezentované v „Ekologickém přehledu...“ [27] výsledky ekonomické analýzy jednoznačně hovoří o nerentabilitě projektu výstavby systému CCS u nového energetického bloku za stávajících makroekonomických předpokladů, zejména pak z hlediska předpovědi cen povolenek na emise CO2. Aby bylo zavedení technologie CSS, integrované s instalacemi na výrobu elektrické a tepelné energie, široce rentabilní v průmyslovém měřítku, musela by být splněna následující kritéria: - rozšíření technologie a značná konkurence na trhu s dodavateli technologie, což značně sníží investiční náklady, - existence systému motivace a financování, dotujícího rozvoj technologie v demonstrační a raně komerční fázi, - snížení spotřeby energie, zejména v oblasti technologie zachycování, jak z hlediska elektrické energie, tak z hlediska spotřeby technologické páry a jiných médií, - značný růst cen povolenek na emise CO2 ve srovnání se současným stavem,


strana 25


říjen 2015

- získání společenské akceptace podzemního, suchozemského skladování oxidu uhličitého, - zavedení nezbytných předpisů v oblasti tzv. CCU (zachycování a likvidace) místo CCS (přepravy a skladování) - tzn. možnosti jiného nakládání s oxidem uhličitým, než je geologické uskladnění, a jeho uznání za emise skleníkových plynů. 5.5.11. Nakládání s odpady z topeniště nového bloku V důsledku spalování hnědého uhlí v práškovém kotli vznikají odpady v podobě strusky a létavého popílku. Létavý popílek bude pneumaticky dopravován novými potrubími (dvě potrubí od elektrostatického odlučovače a po jednom z ohřívače vody a ohřívače vzduchu) do stávajících retenčních zásobníků popílku 1 a 2 o objemu 1500 m3 každý, v nichž byl uskladněn popílek z již neexistujících bloků 8-10 a částečně z existujících bloků 4-6. Pro zajištění větší retence popílku a umožnění jeho prodeje se předpokládá výstavba dalšího retenčního zásobníku na létavý popílek o objemu 7000 m3. Pod zásobníkem povede trasa hlavního dopravníku na přepravu odpadů z topeniště PTZ1 nového bloku (dopravník z uzavíratelným pásem) - bude zohledněna možnost podávání popílku na tento zásobník. Na pásu dopravníku se již může nacházet struska. Všechny odpady z topeniště dopravované tímto dopravníkem budou přemístěny do objektu přesypu v zóně stávajících zásobníku popílku a odtud budou putovat na stávající dopravníky popílku TZ-4 nebo TZ-4a. Další nakládání s odpady z topeniště nového bloku bude probíhat v souladu s podmínkami schváleného a v současnosti realizovaného procesu recyklace s využitím stávající infrastruktury a dopravních tras. 5.5.12. Systém zásobování technologickou vodou Elektrárna TURÓW je zásobována vodou pro technologické účely z vodního systému, založeného na vodních zdrojích dvou řek - Witky a nouzově Lužické Nisy. Systém se skládá z jímání, čerpacích stanic a vodních nádrží. Schéma jímání a dopravy průmyslové vody pro Elektrárnu TURÓW je znázorněno na obrázku č. 8. Umístění nádrží, které tvoří systém zásobování vodou pro Elektrárnu Turów je znázorněno na obrázku č. 24.


strana 26


říjen 2015

Zbiornik Witka

Zbiornik wyrównania dobowego

Zbiornik Zatonie

Elektrownia TURÓW

Obrázek 24. Umístění nádrží, které tvoří systém zásobování vodou pro Elektrárnu Turów


strana 27


říjen 2015

Nádrž Witka Vznikla roku 1962 přehrazením údolí řeky Witky. Pro užitkové účely Elektrárny TURÓW je voda z nádrže Witka vytlačována přečerpávací stanicí Witka do elektrárny potrubím o délce cca 12 km. Trasa potrubí vede od přečerpávací stanice směrem s silnici Zgorzelec-Bogatynia a následně po levé straně této silnice. V obci Bratków tuto silnici kříží a dále vede po její pravé straně. Na jihovýchodním svahu Działoszyńské hory je zhotovena odbočka potrubí sloužící k plnění nádrže Zatonie.

Fot. 9. Pohled na jez nádrže Witka a fragment prozatímní hráze vystavěné po zničení stálé hráze při povodních v roce 2010. Nádrž Zatonie Tato nádrž je určena k zadržování zásob surové vody pro suché roky nebo vážnější havárie na potrubí z přečerpávací stanice Witka do Elektrárny TURÓW. Jedná se o nádrž, která vznikla přehrazením potoka Ochota. Celkový objem nádrže je 2 000 000 m3, užitečný pak 1 800 000 m3. Nádrž je napájena z odbočky potrubí, které spojuje přečerpávací stanici Witka s elektrárnou. Délka této odbočky je 1505 m. Potrubí pro odběr vody z nádrže Zatonie do elektrárny o délce 1952 m zásobuje rozdělovací kolektory surové vody A a B v elektrárně. Z tohoto potrubí odebírá vodu také akciová společnost Vodovody a kanalizace v Bogatyni (Bogatyńskie Wodociągi i Oczyszczalnie S.A.).


strana 28


říjen 2015

Fot. 10. Pohled na hráz nádrže Zatonie [8] Denní vyrovnávací nádrž Úkolem nádrže je zajistit nepřetržitou dodávku surové vody do elektrárny v případě krátkých provozních výpadků přečerpávací stanice Witka. Nádrž se nachází severně od elektrárny, ve vzdálenosti cca 150 m od chladicích věží 1 a 2. Nádrž vznikla vybudováním zemní hráze v údolí malého přírodního toku. V současnosti se jedná o uzavřenou nádrž, zásobovanou výhradně potrubím z přečerpávací stanice Witka. Celkový objem nádrže je 43 200 m3, provozní pak 20 000 m3. Z nádrže je voda odváděna potrubním vedením, které je propojeno s potrubím z přečerpávací stanice Witka a které může nouzově přivádět vodu do kolektorů rozdělovače surové vody A a B, do požární čerpací stanice a do úpravny vody. Z nádrže je provedeno také nouzové napojení na Úpravnu vody akciové společnosti Vodovody a kanalizace v Bogatyni (Zakład Uzdatniania Wody Bogatyńskich Wodociągów i Oczyszczalni S.A.).


strana 29


říjen 2015

Fot. 11. Pohled na hráz a denní vyrovnávací nádrž [8] Jímání vody z Lužické Nisy a přečerpávací stanice Nisa zajišťují doplňkové zásobování Elektrárny TURÓW vodou pro doplnění ztrát chladicího okruhu. Zdrojem pro zásobování přečerpávací stanice Nisa vodou jsou po modernizaci provedené v letech 1995-1996 také důlní vody. Přečerpávací stanice Nisa je zároveň nouzovým zdrojem vody pro technologické účely. Voda z Lužické Nisy je čerpána zejména v letním období. Stávající systém dodávky surové vody zajistí nezbytné množství vody pro technologické účely pro stávající bloky 1-6 a nový blok. Nový blok s nezávislým systémem chlazení bude vyžadovat přívod doplňující vody do chladicího okruhu. Spotřeba vody pro chladicí okruh bude 36 m3/h. Při procesu odsiřování bude voda využívána k doplňování ztrát provozní vody a k promývání (proplachování) sádry. Spotřeba provozní vody bude činit 85 m3/h. Zdrojem provozní vody budou odluhy z chladicího okruhu. 5.5.13. Zdroje vzniku odpadních vod a systém nakládání s odpadními vodami Ve spojitosti s provozem nového bloku budou vznikat technologické, průmyslové a sanitární odpadní vody. Odváděny budou také srážkové vody ze zpevněných ploch silnic, parkovišť a střešních ploch. Pro snížení odběru vody z vodních zdrojů se pro některé technologické procesy předpokládá maximální využití odpadních vod.


strana 30


říjen 2015

Chladicí okruh Pro zajištění požadovaných jakostních parametrů vody v chladicím okruhu je nutno, aby byl neustále provozován proces odkalování (odluhování). Množství odkalů závisí na kvalitě doplňovací vody a vyjadřuje jej součinitel hustoty K. Pokud bude například K = 4, množství odpadních vod z odluhování a odkalování bude cca 243 m3/h. Cca 100 m3/h odluhů a odkalů z chladicího okruhu se využije pro potřeby SOS a zkrápění popela. Zbývající odpadní vody z chladicího okruhu budou směřovat do čističky průmyslových odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Demineralizace vody Ve stávajícím objektu demineralizační stanice budou dobudovány tři výměníky pro snížení celkového organického uhlíku (TOC). Odpadní vody z demineralizace budou odváděny do neutralizátoru odpadních vod, odkud budou vytlačovány stávajícím kanalizačním systémem do kalových nádrží. Úprava vody pro chladicí okruh V případě výpadku dodávek vody z Witky se plánuje uvést do provozu stávající úpravnu vody Nisa, která je zásobována vodou z Lužické Nisy. V důsledku provozu instalace budou průběžně vznikat odpadní vody z akcelerátoru, které budou po neutralizaci odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Stanice čištění kondenzátu a stanice regenerace iontů Stanice čištění kondenzátu a stanice regenerace iontů budou umístěny ve strojovně nového bloku. Odpadní vody vzniklé při regeneraci kondenzátu (budou neutralizovány) a při výplachu samočisticích filtrů budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Čistička odpadních vod ze systému odsiřování spalin Instalace na čištění odpadních vod z SOS bude mít za úkol čistit odpadní vody znečištěné zejména suspenzí, rozpustnými solemi a sloučeninami těžkých kovů. Využity budou fyzikální a chemické procesy čištění - neutralizace odpadních vod, koagulace, zahušťování a dehydratace zbytků sádry, flokulace, sedimentace, čeření, srážení těžkých kovů, zahušťování a dehydratace usazenin. Očištěné odpadní vody budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky odpadních vod a poté do řeky Miedzianky.


strana 31


říjen 2015

Odpadní vody obsahující olej Odpadní vody vzniklé v důsledku netěsnosti instalace nebo chyb obsluhy vykládkové stanice či čerpací stanice budou stékat do projektovaného odlučovače oleje. Odlučovač oleje bude umístěn za skupinou nádrží na jižní straně. Odlučovač má za úkol oddělovat olej od vody. Odpadní vody budou do odlučovače přitékat z objektu nakládání s olejem, skupiny nádrží a potrubních kanálů. Voda bude v odlučovači oddělena od oleje a odvedena do kanalizace, zatímco olej nahromaděný v komoře odlučovače bude průběžně odebírán do sudů. Opotřebený olej ze zařízení - tj. filtrů, chladičů apod. bude vypouštěn samospádem do nádrže odpadních olejů o objemu 2 m3, instalované v betonové vaně, která chrání strojovnu proti případnému úniku oleje ven. Opotřebený olej z nádrže u turbíny a nádrže vypuštěného oleje bude průběžně odčerpáván automobilovými cisternami. Odpadní vody z čištění Čištění se předpokládá v následujících objektech: - kotelna, - strojovna, - stanoviště vykládky oleje, - čerpací stanice oleje, - stanoviště zásobníku strusky, - stanoviště zásobníku popílku. Odpadní vody z mytí podlah budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Srážkové vody K bilanci množství srážkových vod byly u nového bloku přijaty následující předpoklady [12]: plochy střech budov

0,9 ha (přijatý odtokový součinitel 0,95)

plochy silnic, manipulačních ploch a chodníků

1,2 ha (přijatý odtokový součinitel 0,85)

Pro takto stanovené plochy bude množství srážkových vod činit cca 240 dm3/s při intenzitě deště q = 127 dm3/s a době trvání 15 minut. U objektů vytvářejících zvláštní riziko znečištění životního prostředí budou instalována čisticí a ochranná zařízení (usazovací jímky, odlučovače oleje, neutralizátory). Potrubí odvádějící srážkové vody z mís transformátorů, mís utěsněných skupin nádrží s chemickými látkami budou trvale uzavřena uzavíracími ventily. Po deštích budou tyto odpadní vody odvedeny do kanalizace přes odlučovače ropných látek. Stanoviště pro vykládku chemikálií budou


strana 32


říjen 2015

vybaveny odvodněním s možností uzavření odtoku během vykládky daného média. Očištěné srážkové vody budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Komunální odpadní vody Komunální odpadní vody z objektů nového bloku budou odváděny projektovanou kanalizací do stávající mechanicko-biologické čističky sanitárních odpadních vod a poté přes kolektor B do řeky Miedzianky. 5.6. Předpokládané typy a množství emisí spojených s provozem nového energetického bloku 5.6.1. Emise do ovzduší 5.6.1.1. Emisní normy, požadavky BAT a závěrů o BAT Při procesu energetického spalování uhlí jsou do ovzduší společně se spalinami vypouštěny hlavně následující znečišťující látky: oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid uhličitý, ale také suboxid dusíku, fluorovodík, chlorovodík, nemethanové organické sloučeniny, prach (obsahuje těžké kovy a minerální látky). Hlavními složkami prachu ze spalování uhlí jsou SiO2 (10-70 %), Al2O3 (8-38 %), Fe2O3 (2-50 %), CaO (0,530 %). Emise těžkých kovů závisí na jejich obsahu ve spalovaném palivu, podmínkách spalování a systému odlučování prachu. Druhy a množství emisí plynných a prachových nečistot vypouštěných do ovzduší upravuje nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. 2014.1546), které implementuje do polské legislativy Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) - Úřední věstník Evropské unie L 334/17 ze dne 17. prosince 2010, která je známá také pod názvem Směrnice IED (z anglického termínu Industrial Emissions Directive). Zákon o ochraně životního prostředí zavedl řadu nových nástrojů a právních zásad, které mají zásadní význam pro podnikatelskou činnoste, zejména takovou, která má značný vliv na životní prostředí. Jedná se o důsledek polské implementace Směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Směrnice IPPC (z anglického Integrated Pollution Prevention and Control) ukládá provozovatelům vybraných typů instalací povinnost: - získat tzv. integrované povolení, které je podmínkou k zahájení a provozování určitých typů průmyslové činnosti (specifikovaných v Dodatku 1 ke Směrnici 96/61/ES),


strana 33


říjen 2015

- přizpůsobit svou činnost požadavkům Nejlepší dostupné techniky BAT (z anglického Best Available Techniques), což je podmínka k získání integrovaného povolení, - optimalizovat svůj vliv na životní prostředí za účelem zajistit vysokou míru ochrany životního prostředí jako celku, - zamezit ochraně jednoho komponentu životního prostředí na účet znečištění jiného. Typy instalací, pro něž je nutno získat integrované povolení, stanoví nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 27. srpna 2014 o typech instalací, které mohou způsobit značné znečištění jednotlivých přírodních prvků nebo životního prostředí jako celku (Sb. 2014.1169). Instalace (systémy) uvedené v nařízení lze provozovat pouze tak, aby byly splněny požadavky BAT. Požadavky BAT jsou stanoveny v referenčních dokumentech BAR, tzv. BREF (z anglického BAT Reference Documents). Dokumenty BREF nemají povahu právních aktů a nejsou katalogem jediných povolených technologií a způsobů provozování činnosti. Obsahují docela všeobecná doporučení či pokyny, neberou v potaz místní podmínky, technické a ekonomické podmínky či stáří instalace. Nenařizují mezní hodnoty emisí, avšak stanoví dosažitelné hodnoty při provozu instalací v souladu s požadavky BAT. Dokumenty BREF tedy mohou pomoci při určování referenčních hodnot pro správné definování požadavků BAT pro danou instalaci, ale nejsou jediným zdrojem informací a podkladem k provádění rozhodnutí ohledně podmínek integrovaného povolení. Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (Směrnice IED) změnila přístup a důležitost referenčních dokumentů BAT. Byla nařízena povinnost prohlídky referenčních dokumentů BAT a v případě nutnost také aktualizace v důsledku změny informací. Dále byl zaveden nový typ dokumentu - závěry o BAT, což je výpis nejdůležitějších částí z referenčních dokumentů BAT. Závěry o BAT obsahují nejdůležitější části z referenčních dokumentů, jsou přijímány rozhodnutím Evropské komise, publikovány ve všech úředních jazycích EU a mají přímý právní účinek. Směrnice definuje závěry o BAT takto: „Závěry o BAT“ jsou dokument obsahující části referenčního dokumentu o BAT stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření“. Podle Směrnice IED mají právě závěry o BAT být rozhodujícím dokumentem při stanovení podmínek pro povolení. Hodnoty emisí v nich uvedené tedy mají být právní normou cílovým standardem. Úrovně emisí stanovené ve Směrnici IED jsou pouze absolutním minimum a mez, kterou nebude možné při udělování povolení překročit s odchylkami od


strana 34


říjen 2015

úrovní stanovených v závěrech o BAT. Novelizace polského Zákona o životním prostředí ze září 2014 přinesla, v reakci na schválenou Směrnici IED, požadavky ohledně analýzy podmínek pro povolení a nutnost přizpůsobit instalaci novým požadavkům. Instalace musí být uvedeny do stavu odpovídajícího závěrům o BAT nejpozději do 4 let od data zveřejnění závěrů o BAT v Úředním věstníku Evropské unie. První verze dokumentu BREF byla zveřejněna v červnu 2013. V 10. kapitole jsou uvedeny závěry o BAT, které se týkají velkých spalovacích zařízení. V dubnu 2015 vyšel nový návrh závěrů o BAT s ještě přísnějšími hodnotami, začátkem června však proběhlo finální setkání Technické pracovní skupiny, na kterém byl změněn návrh závěrů o BAT z dubna 2015. Důležitou částí z hlediska kvalifikace zařízení nového bloku je definice nového a stávajícího zařízení podle návrhu závěrů o BAT, která zní: Nové zařízení: Spalovacím zařízením se rozumí zařízení, které získalo povolení (v souladu s články 4 a 5 Směrnice 2010/75/EU) poprvé po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo úplná výměna zařízení na základech stávajícího zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT. Stávající zařízení: Zařízení, které není zařízením novým. Podle informací získaných po červnové schůzce Technické pracovní skupiny je harmonogram prací na závěrech o BAT následující: prosinec 2015

finale draft,

únor 2016

výbor čl. 13 - posudek (nezávazný), zachování/zrušení split view,

léto 2016

komise (přijetí nebo odmítnutí závěrů),

začátek 2017

zveřejnění závěrů v Úředním věstníku EU,

začátek 2018

povinnost podat žádosti o změnu povolení, včetně odůvodnění případných odchylek,

začátek 2021

povinnost dodržovat požadavky.

Nařízení ministra životního prostředí o emisních normách pro instalace U stacionárních technických zařízení, v nichž dochází k procesu spalování tuhých paliv za účelem výroby energie, byly emisní standardy stanoveny pro SO2, oxidy dusíku (v přepočtu na NO2) a prach. V následujícím přehledu jsou uvedeny přípustné hodnoty emisí u nového energetického bloku, vyplývající z nařízení o emisních standardech ze zařízení v závislosti na kvalifikaci zařízení. Látka Oxid siřičitý Oxidy dusíku v přepočtu na oxid usičitý Prach

Emisní norma; mg/m3u*) stávající nové zařízení zařízení 200 150 200 200 20 10

*) Koncentrace byly stanoveny pro normální podmínky, suché spaliny (obsah vodní páry maximálně 5 g/kg odpadních plynů) při obsahu kyslíku ve spalinách 6 %.


strana 35


říjen 2015

Požadavky BAT (Nejlepší dostupná technika) Referenčním dokumentem BAT pro velké zdroje energetického spalování je BREF LCP (z anglického Large Combustion Plant). V následujícím přehledu jsou uvedeny hodnoty emisí pro nový blok, které vyplývají z referenčního dokumentu BAT z července toku 2006 [15]. Látka Oxid siřičitý Oxidy dusíku v přepočtu na oxid dusičitý Prach Oxid uhelnatý Chlorovodík Fluorovodík Amoniak

Hodnoty emisí; mg/m3u*) stávající nové zařízení zařízení 20-200 20-150 50-200 5-20 5-10 100-200 1-10 1-5 5

*) Koncentrace byly stanoveny pro normální podmínky, suché spaliny (obsah vodní páry maximálně 5 g/kg odpadních plynů) při obsahu kyslíku ve spalinách 6 %.

V následujícím přehledu jsou uvedena řešení navrhovaná v referenčním dokumentu BREF LCP a směřující ke snížení emisí plynných a prachových nečistot do ovzduší z velkých spalovacích zařízení. Emise oxidu siřičitého Emise oxidů síry souvisí s přítomností síry ve spalovaném palivu. Účinné omezování emisí SO2 z procesu spalování uhlí ze zdrojů spalování se jmenovitým tepelným výkonem nad 300 MWt spočívá v: - spalování ve fluidním loži, - spalování v cirkulačním fluidním loži, - tlakovém spalování ve fluidním loži, - odsíření spalin mokrou metodou (schváleno u nového bloku) - odsíření spalin pomocí rozprašovací sušičky. Emise oxidu dusičitého Hlavní oxidy dusíku emitované při spalovacím procesu jsou NO a NO2. Účinné omezování emisí NO2 z procesu spalování uhlí ze zdrojů spalování se jmenovitým tepelným výkonem nad 300 MWt spočívá v použití: - práškového spalování (schváleno u nového bloku), - spalování ve vířivém fluidním loži - rozdělení vzduchu a recirkulace spalin, - spalování v cirkulačním fluidním loži, - tlakového spalování ve fluidním loži,


strana 36


říjen 2015

- nízkoemisních hořáků (schváleno u nového bloku), - trysek OFA (schváleno u nového bloku), - SCR - selektivní katalytické redukce, - SNCR - selektivní nekatalytické redukce (schváleno u nového bloku). Emise prachu Částice pocházejí z minerální frakce spalovaného paliva. Účinné omezování emise prachu z procesu spalování uhlí ze zdrojů spalování se jmenovitým tepelným výkonem nad 300 MWt spočívá v použití: - elektrostatických odlučovačů popílku (schváleno u nového bloku), - látkových filtrů. Emise oxidu uhelnatého Oxid uhelnatý je přímý produkt spalovacího procesu. Omezování emise CO se provádí úplným spalováním, které je výsledkem dobré konstrukce topeniště, kontroly procesu (správné monitorovací techniky) a údržby sytému spalování. Emise těžkých kovů Většina těžkých kovů se uvolňuje v podobě organických sloučenin (např. chloridů, oxidů) společně s částicemi prachu. Proto se pro omezení emise těžkých kovů používá obvykle technika BAT spočívající ve využití vysoce výkonných a účinných odlučovačů prachu, jako jsou elektrické či látkové filtry. Emise rtuti K uvolňování rtuti do okolního prostředí dochází během spalování uhlí, jelikož se jedná o palivo, které obsahuje jisté přirozené množství rtuti. Rtuť je kov, který se vyskytuje v průběhu spalovacího procesu jako elementární plynná rtuť. Ta může reagovat s chlorem z uhlíku do formy HgCl2, který snáze kondenzuje na částicích popílku než elementární rtuť. BREF LCP uvádí, že za účelem snížení emisí těžkých kovů ze spalování uhlí (mj. rtuti) může být nejvyšší míry kontroly dosaženo použitím látkových filtrů a elektrostatických odlučovačů popílku v kombinaci s procesy odsiřování spalin. Emise fluorovodíku a chlorovodíku Metody odsiřování spalin, považované za BAT, přispívají také k vysoké (98-99 %) redukci emisí HF a HCl.


strana 37


říjen 2015

Emise amoniaku Nevýhodou používaných metod čištění spalin od oxidů dusíku - tj. selektivní nekatalytické redukce (SNCR) a selektivní katalytické redukce (SCR) jsou emise nezreagovaného amoniaku. Emise nezreagovaného amoniaku do ovzduší jsou často faktorem, který omezuje používání metod SNCR. Koncentrace amoniaku v odpadních plynech, které nejsou vyšší než 5 mg/m3u, jsou považovány za BAT. 5.6.1.2. Předpověď hodnot emisí Zákon ze dne 11. července 2014 o změně Zákona o životním prostředí a některých jiných zákonů (Sb. 2014.1101) zavedl povinnost stanovit u zařízení, která vyžadují integrované povolení, povolené hodnoty emisí do ovzduší pro plyny a prach uvedené v závěrech o BAT. Pokud tyto závěry nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, je nutno tyto hodnoty stanovit pro plyny a prach uvedené v referenčních dokumentech BAT a pro látky, na které se vztahují emisní standardy. Jelikož závěry o BAT nebyly dosud zveřejněny, byla provedena analýza textu dokumentu BREF v oblasti emisí chemickým látek do ovzduší. BREF LCP, neboli referenční dokument BAT pro velká spalovací zařízení stanoví druhy prašných a plynných látek a jejich povolené hodnoty emisí do ovzduší a také určuje druhy látek, jejichž emise musí být kontrolovány. Problematika emisí byla probrána v kapitolách, kde se charakterizují provozní a emisní parametry a monitorování emisí do ovzduší. V následujícím přehledu jsou uvedeny látky (podle druhu spalovaného paliva), jejichž emise musí v souladu s referenčním dokumentem splňovat povolené hodnoty nebo musí být alespoň kontrolovány. Výběr byl proveden pro parametry nového práškového kotle s výkonem nad 300 MWt (1037,7 MWt) se zařízením na čištění spalin od oxidů dusíku metodou SNCR nebo SCR (volba metody závisí na požadovaném snížení emisí oxidů dusíku). Kapitoly v dokumentu BREF „Monitorování emisí” u hnědého uhlí u biomasy u hnědého uhlí u biomasy 1) 2)

SO2, NOx, prach, Hg, CO1), HF1), HCl1), NH31) SO2, NOx, prach, CO1), HF1), HCl1), NH31,2), dioxiny a furany 1) Kapitoly v dokumentu BREF „Provozní a emisní parametry” SO2, NOx, prach, Hg, CO, HF, HCl, NH32) As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, V SO2, NOx, prach, Hg, CO, HF, HCl, NH32), OWO, součet (Sb, As, Pb, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V), součet (Cd, Tl), dioxinu a furanu

BREF uvádí látky, ale neupřesňuje požadavky na monitorování v případě použití zařízení ke snižování emisí oxidů dusíku metodou SNCR nebo SCR


strana 38


říjen 2015

Základním palivem v Elektrárně TURÓW je hnědé uhlí, proto byly u tohoto paliva stanoveny látky důležité z hlediska emisí do ovzduší. Seznam látek byl rozšířen o kovy charakteristické pro spalování biomasy - tj. Sb, Co, Tl a doplněn o Cu, Zn a benzo(a)pyren, jejichž emise elektrárna uvádí ve zprávách zasílaných do Registru úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR). Úplný seznam látek je následující: SO2, NOx (jako NO2), částice PM2,5 a PM10, CO, HF, HCl, NH3, Hg, As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, V, Co, Cu, Zn, Sb, Tl, benzo(a)pyren. Tento seznam byl verifikován na základě analýzy výsledků měření emisí, provedených u stávajících bloků Elektrárny TURÓW. Výsledky dosavadních měření emisí pro antimon a thalium (Sb, Tl) nepřekračovaly limit kvantifikace, a proto se má za to, že není důvod, aby pro ně byly určovány povolené hodnoty emisí. 5.6.1.2.1. Předpokládané hodnoty emisí SO2, NO2 a prachu z nového energetického bloku Předpokládá se, že nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro tento typ zdrojů v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. 2014.1546), specifikované pro smluvené podmínky - tj. při teplotě 273 K, tlaku 101,3 kPa, suché spaliny (obsah vodní páry max. 5 g/kg odpadních plynů), 6 % obsah kyslíku v odpadních plynech: SO2

150 mg/m3u

NO2

200 mg/m3u

prach

10 mg/m3u

Maximální hodinové emise z nového energetického bloku byly určeny na základě výše uvedených emisních standardů a jmenovitého toku spalin 1 307 000 m3u/h. Roční emise byly vypočteny při předpokládaném ročním využití instalovaného výkonu 7200 hodin [12]. maximální emise SO2

150 mg/m3u × 1 307 000 m3u/h = 196,1 kg/h 196,1 kg/h × 7 200 h/rok = 1 411,9 Mg/rok

maximální emise NO2

200 mg/m3u × 1 307 000 m3u/h = 261,4 kg/h 261,4 kg/h × 7 200 h/rok = 1 882,1 Mg/rok

maximální emise prachu

10 mg/m3u × 1 307 000 m3u/h = 13,1 kg/h 13,1 kg/h × 7 200 h/rok = 94,3 Mg/rok

Za účelem provedení srovnávací analýzy byly určeny také maximální emise pro bloky 8-10, které byly definitivně vyřazeny z provozu koncem roku 2013 a budou nahrazeny novým blokem 450 MW, a také pro bloky 1-6.


strana 39


říjen 2015

U bloků 8-10 byly hodnoty emisních standardů a nominální proudění spalin přejaty z integrovaného povolení PZ 1.5/2009 ze dne 19. ledna 2009. Roční počet hodin využití instalovaného výkonu každého z bloků 8-10 byl 7200. U bloků 1-6 byly hodnoty emisních standardů a nominální proudění spalin přejaty z integrovaného povolení PZ 220/2014 ze dne 29. srpna 2014 včetně změny provedené rozhodnutím PZ 220.2/2015 ze dne 28. září 2015. Roční počet hodin každého z bloků 1-6 je 8000 hodin. U každého z bloků 1-3 maximální emise SO2

400 mg/m3u × 979 000 m3u/h = 391,6 kg/h 391,6 kg/h × 8 000 h/rok = 3 132,8 Mg/rok


400 mg/m3u × 979 000 m3u/h = 391,6 kg/h 391,6 kg/h × 8 000 h/rok = 3 132,8 Mg/rok


50 mg/m3u × 979 000 m3u/h = 48,9 kg/h 48,9 kg/h × 8 000 h/rok = 391,2 Mg/rok

U každého z bloků 4-6 maximální emise SO2

400 mg/m3u × 1 000 000 m3u/h = 400 kg/h 400 kg/h × 8 000 h/rok = 3 200 Mg/rok




50 mg/m3u × 1 000 000 m3u/h = 50 kg/h 50 kg/h × 8 000 h/rok = 400 Mg/rok

U bloku 8 maximální emise SO2

2 500 mg/m3u × 1 000 000 m3u/h = 2 500 kg/h 2 500 kg/h × 7 200 h/rok = 18 000 Mg/rok





U každého z bloků 9, 10 maximální emise SO2

2 000 mg/m3u × 1 000 000 m3u/h = 2 000 kg/h 2 000 kg/h × 7 200 h/rok = 14 400 Mg/rok




strana 40



říjen 2015

50 mg/m3u × 1 000 000 m3u/h = 50 kg/h 50 kg/h × 7 200 h/rok = 360 Mg/rok

V tabulce 5 je znázorněno porovnání maximálních hodinových a ročních emisí, vyplývajících z emisních standardů pro nový energetický blok a bloky 8-10, které budou nahrazeny novým blokem. Tabulka 5. Srovnání maximálních emisí z nového energetického bloku a emisí ze zlikvidovaných bloků 8-10 Emitovaná látka SO2 NO2 prach

Bloky 8-10 společně kg/h Mg/rok 6 500 46 800 1 500 10 800 325 2 340

Nový blok kg/h Mg/rok 196,1 1 411,9 261,4 1 882,1 13,1 94,3

V tabulce 6 jsou porovnány hodinové a roční emise, vyplývající z emisních standardů pro elektrárnu pracující s bloky 8-10 a pro projektovaný stav - tj. práci s novým energetickým blokem. Tabulka 6. Srovnání maximálních emisí u elektrárny s bloky 8-10 a u elektrárny s novým energetickým blokem, který nahradí bloky 8-10 Emitovaná látka SO2 NO2 prach

Bloky 1-6 a bloky 8-10 kg/h Mg/rok 8 874,8 65 798,4 3 874,8 29 798,4 621,7 4 713,6

Bloky 1-6 a nový blok kg/h Mg/rok 2 570,9 20 410,3 2 636,2 19 259,8 309,8 2 467,9

5.6.1.2.2. Předpokládané hodnoty emisí ostatních látek z nového energetického bloku Předpokládané hodnoty emisí ostatních plynných látek a pevných částic uvádí dokumentace [1], v níž byly pro účely modelace šíření stanoveny maximální emise pro určování krátkodobých (jednohodinových) koncentrací a průměrné emise pro určování průměrných ročních koncentrací. Emise u nového energetického bloku byly přijaty za základě výsledků měření emisí provedených v letech 2011-2015 u stávajících bloků 1-6. V aktuální fázi - tj. ve fázi projektových prací nelze určit skutečné, předpokládané hodnoty emisí. Výpočty mají pouze přibližný charakter, neboť stávající kotle jsou fluidní, nikoli práškové, a mají téměř dvakrát nižší výkon než projektovaný práškový kotel. Nicméně nelze předpokládat příliš velké rozdíly


strana 41


říjen 2015

mezi předpovědí a skutečnými emisemi, neboť se používá stejné palivo a identické metody snižování emisí. Předpokládané emise oxidu uhelnatého (maximální a průměrné) byly stanoveny na základě výsledků měření emisí z bloků 1-6 v roce 2014. Byla stanovena maximální hodnota emisí, která byla zaznamenána, a průměrná hodnota ze všech měření a poté byly u nového bloku tyto hodnoty zvýšeny poměrně k rozdílu mezi jmenovitým tepelným výkonem projektovaného práškového kotle a kotlů 1-6. U ostatních látek byly stanoveny emisní faktory na jednotku energie spalovanou s palivem (g/GJ) pro všechna měření provedená v letech 2011-2015 na blocích 1-6. Při určování emisních faktorů se tyto faktory vztahovaly na skutečné množství energie dodávané s palivem během realizace měření. K výpočtu předpokládaných maximálních emisí z nového bloku byly vzaty nejvyšší hodnoty ze stanovených faktorů, zatímco k výpočtu průměrných emisí byly vzaty průměrné hodnoty faktorů (aritmetický průměr ze všech měření) a jmenovitý tepelný výkon nového energetického bloku 1037 MWt. Předpokládané průměrné roční emise z nového energetického bloku u látek, na něž se nevztahují emisní standardy, jsou uvedeny v tabulce 7. Tabulka 7. Předpokládané emise z nového energetického bloku u látek, na něž se nevztahují emisní standardy Látka oxid uhelnatý amoniak chlorovodík fluorovodík rtuť arsen kadmium chrom měď nikl olovo zinek kobalt mangan vanadium benzo(a)pyren

Průměrná roční emise Mg/rok kg/h 117,960 16,383 41,180 5,719 30,350 4,215 3,93000 0,54583 0,01175 0,00163 0,00959 0,00133 0,00010 0,00001 0,02139 0,00297 0,02069 0,00287 0,01843 0,00256 0,00845 0,00117 0,03245 0,00451 0,00108 0,00015 0,00708 0,00098 0,00715 0,00099 0,01005 0,00140


strana 42


říjen 2015

V tabulce 8 jsou porovnány předpokládané emise z nového bloku pro vybrané látky s emisemi z likvidovaných bloků 8-10. Tabulka 8. Srovnání emisí vybraných látek z nového energetického bloku a emisí ze zlikvidovaných bloků 8-10 Emitovaná látka CO CO2 Cd Pb *)

Bloki 8-10 společně*) kg/h Mg/rok 531,25 501 292 0,0007 0,0151

3 825 3 609 300 0,00505 0,1086

Nový blok kg/h Mg/rok 16,38 398 300*) 0,00001 0,00117

118 2 867 760*) 0,00010 0,00845

hodnoty pocházejí ze zprávy o vlivu nového energetického bloku na životní prostředí, kterou vyhotovila firma Energoprojekt - Katowice S.A.; únor 2011 [12]

Na obrázku 25 je znázorněna hmotnostní bilance základní produkce a emitovaných látek u bloku 7 a u bloků 1-7 společně.


strana 43

hnědé uhlí [Mg] od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6

spaliny: CO2 [Mg]

2 883 000 7 099 058

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6

od 1. 7. 2020 bl. 7

Q [kJ/kg] popílek [%] síra [%]

9 330 21,8 0,640

2021 bl. 1-7

2014

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

0 8 318

2014 bl. 1-6

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6

Výrobní jednotky elektrárny

lehký topný olej [Mg]

2021 bl. 1-7 od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6

sorbent [Mg] od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6

2021 bl. 1-7 od 1. 7. 2020 bl. 7

biomasa [Mg] 2014 bl. 1-6

2021 bl. 1-7 od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6

močovina [Mg] od 1. 7. 2020

1 412 11 199 7 968

2021 bl. 1-7

13 709

1 882 7 712 11 382

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

80 000 0 200 000

popílek z uhlí, biomasy procesu odsiřování [Mg] od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

629 000 1 811 311 2 629 000

2021 bl. 1-7

94 951 840

2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

3 930 10 239 19 413

2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

21,4 94,0 65,8

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

20,7 116,0 42,5

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

11,8 365 35,1

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

18,4 101,0 65,9

olovo [kg] 10,05 276,00 14,40

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

8,5 22,0 18,7

zinek [kg] 30 350 52 155 148 363

vanadium [kg] od 1. 7. 2020

2021 bl. 1-7

0,10 0,26 0,20

nikl [kg]

chlor [kg] od 1. 7. 2020 s bl. 7

2014 bl. 1-6

rtut [kg]

benzo(α)pyren [kg] sádra [Mg]

od 1. 7. 2020 bl. 7

měď [kg]

fluor [kg]

0 231 564

9,6 37,0 27,0

chrom [kg]

prach [Mg]

66 960 692 935

2014 bl. 1-6 od 1. 7. 2020 bl. 7

118 377 554

NOx [Mg]

1 000

2014 bl. 1-6

kadmium [kg]

SO2 [Mg]

od 1. 7. 2020 s bl. 7

od 1. 7. 2020 bl. 7 2021 bl. 1-7

CO [Mg]

10 668 16,4 0,799

mazut [Mg]

od 1. 7. 2020 s bl. 7

arsen [kg] 2 800 000 8 509 243

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

32,5 217,0 134,3

amoniak [kg] 7,15 b.d. 15,30

od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

29 620 13 697 134 260

mangan [kg] od 1. 7. 2020 bl. 7 2014 bl. 1-6 2021 bl. 1-7

Obrázek 25. Hmotnostní bilance bloků 1-7 při základní výrobě

strana 44

7,1 b.d. 15,1


říjen 2015

5.6.1.2.3. Předpokládané druhy a hodnoty organizovaných emisí z pomocných procesů a zařízení nového bloku Retenční zásobník popílku nového bloku Orientační, průměrný odpad létavého popílku z kotle nového bloku bude cca 78,5 Mg/h. Popílek vznikající pod elektrostatickým odlučovačem bude pneumaticky dopravován potrubím do stávajících retenčních zásobníků popílku č. 1 a 2, které jsou v současné době určeny na popílek z kotlů bloků 4-6 (odebíraly popílek také z bloků 9 a 10 před jejich likvidací). Po uvedení nového bloku do provozu budou přijímat popílek pouze z nového práškového kotle. Tento systém zajišťuje přibližnou retenci na dobu 24 hodin. Pro zajištění větší retence popílku a umožnění jeho prodeje se vybuduje další retenční zásobník na létavý popílek o objemu 7000 m3. Nový zásobník zajistí retenci popílku na dobu 3 dnů. Tento zásobník bude novým zdrojem organizovaných emise tuhých znečišťujících částic v areálu elektrárny. Odvzdušnění nádrže bude opatřeno látkovým filtrem. Navrhovaná kapacita systému odlučování prachu je 5700 m3/h, garantovaná koncentrace prachu na výstupu z filtru nepřesáhne 10 mg/m3 [12,16]. Předpokládané emise tuhých znečišťujících částic z nového retenčního zásobníku budou 0,057 kg/h (0,499 Mg/rok). Zásobník vápencové moučky systému SOS nového bloku Stávající dva zásobníky sorbentu č. 1 a 2 o objemu 2 000 m3 každý, které byly využívány k odsiřování bloků 9 a 10 (v současné době mimo provoz), zajistí velmi dobrou retenci pro nový kotel - 15 dní při průměrné spotřebě a 11 dní při maximální spotřebě vápencové moučky. Ze zásobníků sorbentu č. 1 a 2 bude vápencová moučka pneumaticky dopravována do přechodného zásobníku o objemu 5250 m3, který se bude nacházet přímo u výrobny suspenze čerstvého sorbentu. Tento zásobník bude novým zdrojem organizovaných emise tuhých znečišťujících částic v areálu elektrárny. Odvzdušnění nádrže bude opatřeno látkovým filtrem. Navrhovaná kapacita systému odlučování prachu 3000 m3/h, garantovaná koncentrace prachu na výstupu z filtru nepřesáhne 10 mg/m3 [12,16]. Předpokládané emise tuhých znečišťujících částic z nového přechodného zásobníku vápencové moučky bude 0,03 kg/h (0,12 Mg/rok). Systém dodávky uhlí do kotle Hlavní elementy systému dodávky uhlí do kotle nového bloku tvoří systém pásových dopravníků, čtyři přesypávací stanice a drtírna. Zdroji organizované emise tuhých znečišťujících částic ze systému dodávky uhlí do kotle budou přesypávací stanice a drtírna.


strana 45


říjen 2015

Systém utěsnění budovy drtírny - odvádění uhelného prachu do atmosféry přes látkový filtr. Navrhovaná kapacita systému odlučování prachu je 10000 m3/h, garantovaná koncentrace prachu na výstupu z filtru nepřesáhne 20 mg/m3 [12,16]. Předpokládané emise tuhých znečišťujících částic z drtírny budou 0,2 kg/h (1,35 Mg/rok). Systém utěsnění přesypávacích stanic - odvádění uhelného prachu do atmosféry přes látkový filtr. Navrhovaná kapacita systému odlučování prachu je 10000 m3/h, garantovaná koncentrace prachu na výstupu z filtru nepřesáhne 20 mg/m3 [12,16]. Předpokládané emise tuhých znečišťujících částic z drtírny budou 0,2 kg/h (1,35 Mg/rok). V tabulkách 9 a 10 jsou uvedeny parametry zdrojů emisí, odpadních plynů a emisí z pomocných procesů a zařízení nového bloku.

E-sp1

E-sp2

E-sp3

E-sp4 *)

40,0

Ø 0,5

32,0

Ø 0,5

32,0

Ø 0,5

29,0

Ø 0,3

15,0

Doba provozu zdroje emisí

E-k4

-

Rychlost výstupu spalin Teplota spalin

E-2w

m

Proud odpadních plynů *)

E-2s

m

Typ zařízení na snížení emisí

E-1s

Typ vývodu

E-5p

Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku nového bloku Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 1 Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 2 Zásobník vápencové moučky SOS nového bloku Zařízení na odlučování prachu v drtírně nového bloku Přesypávací stanice č. 1 pro dodávku uhlí do nového bloku Přesypávací stanice č. 2 pro dodávku uhlí do nového bloku Přesypávací stanice č. 3 pro dodávku uhlí do nového bloku Přesypávací stanice č. 4 pro dodávku uhlí do nového bloku

Rozměry výstupu zdroje emisí

-

Zdroj emise

Výška zdroje emisí

Označení zdroje emisí

Tabulka 9. Parametry zdrojů emisí a odpadních plynů z pomocných procesů nového energetického bloku

-

m3/h

m/s

h/rok

5700

8,06 305

8760

3507

4,97 303

8760

3218

4,56 308

8760

3000 11,78 305

4000

Ø 0,5

Horizontáln, Tkaninový 10000 14,15 305 otevřený filtr

6750

35,0

Ø 0,5


6750

16,0

Ø 0,5


6750

22,0

Ø 0,5


6750

20,0

Ø 0,5


6750

Horizontáln, Tkaninový otevřený filtr Horizontáln, Tkaninový otevřený filtr Horizontáln, Tkaninový otevřený filtr Horizontáln, Tkaninový otevřený filtr

K

v reálných podmínkách


strana 46


říjen 2015

Tabulka 10. Přehled emise látek do ovzduší z pomocných procesů nového energetického bloku Označení zdroje emisí

Zdroj emise

E-5p

Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku nového bloku

E-1s

Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 1

E-2s


E-2w

Zásobník vápencové moučky SOS nového bloku

E-k4

Zařízení na odlučování prachu v drtírně nového bloku

E-sp1

Přesypávací stanice č. 1 pro dodávku uhlí do nového bloku

E-sp2


E-sp3


E-sp4


Látka

Emise (kg/h)

částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5

0,057 0,016 0,1050 0,0294 0,0970 0,0272 0,0300 0,0084 0,200 0,056 0,200 0,056 0,200 0,056 0,200 0,056 0,200 0,056

5.6.2. Vytváření a odvádění odpadních vod Při provozu nového energetického bloku budou vznikat především průmyslové odpadní vody a malá množství komunálních odpadních vod. Odváděny budou také srážkové vody a vody z tání ze zpevněných ploch silnic, parkovišť a střešních ploch.

Průmyslové odpadní vody: - z úpravy surové povrchové vody pro doplňování vody ve vodních-parních okruzích a v

chladicím okruhu, z regenerace iontů ze zařízení na čištění kondenzátu - znečištěné chemickými látkami, - z čištění objektů - znečištěné emulzí, - z odluhování chladicího okruhu, ze systému odsiřování spalin, ze stanice regenerace

iontů - znečištěné chloridy a sírany, - ze systému odsiřování spalin, z bazénu odlučovače strusky (vyprazdňuje se průběžně),

z mytí utěsněných ploch - znečištěné rtutí a kadmiem.

Komunální odpadní vody - znečištěné saponáty a jinými povrchově aktivními látkami s obsahem biologických usazenin.

Srážkové vody a vody z tání - znečištěné suspenzí popílku, písku a uhlí a ropnými uhlovodíky.


strana 47


říjen 2015

Metody odstraňování nečistot ze vzniklých odpadních vod: - odpadní vody znečištěné saponáty a jinými povrchově aktivními látkami s obsahem biologických usazenin - budou čištěny ve stávající mechanicko-biologické čističce sanitárních odpadních vod, - odpadní vody znečištěné suspenzí - budou čištěny ve stávající mechanicko-chemické čističce průmyslových odpadních vod (mj. při procesu sedimentace) a v usazovacích nádržích, - odpadní vody znečištěné ropnými uhlovodíky z nádrží, táců či van sbírajících ropné uhlovodíky uniklé ze systému - budou čištěny v odlučovačích oleje, - odpadní vody znečištěné chemickými látkami - budou čištěny ve stávající mechanickochemické čističce průmyslových odpadních vod a v neutralizátoru, - odpadní vody znečištěné chloridy, sírany a těžkými kovy (rtuť a kadmium) - budou čištěny ve stávající mechanicko-chemické čističce průmyslových odpadních vod, zatímco odpadní vody ze systému odsiřování spalin nového bloku budou primárně čištěny v navrhované čističce odpadních vod, která je součástí SOS a poté budou směřovat do čističky průmyslových odpadních vod. Zdroje vzniku odpadních vod u nového energetického bloku, způsoby a místa jejich odvádění jsou uvedeny v tabulce 11 [12]. Tabulka 11. Zdroje vzniku odpadních vod u nového bloku, způsoby a místa jejich odvádění Druh odpadních vod Odpadní vody z chladicího okruhu

Odpadní vody z odkalování akcelerátoru (úprava vody pro chladicí okruh) Odpadní vody ze stanice demineralizace vody Odpadní vody ze stanice regenerace iontů Odpadní vody ze stanice přípravy vody (voda na doplnění chladicího okruhu)

Způsob a místo odvádění Zhruba polovina vzniklých odluhů a odkalů z chladicího okruhu se využije pro potřeby SOS a zkrápění popela. Přebytek odluhů z chladicího okruhu bude odváděn pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Odpadní vody z odkalování akcelerátoru budou vznikat v případě jímání vody ze zdroje na Lužické Nise. Neutralizované odpadní vody budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky průmyslových odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Odpadní vody ze stanice demineralizace vody budou odváděny do neutralizátoru odpadních vod, odkud budou vytlačovány stávajícím kanalizačním systémem do kalových nádrží. Odpadní vody ze stanice regenerace iontů budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky průmyslových odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Odpadní vody budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky průmyslových odpadních vod a poté do řeky Miedzianky.


strana 48


Druh odpadních vod Odpadní vody ze systému odsiřování spalin Odpadní vody z vodního odlučování strusky Odpadní vody z čištění podlah

Komunální odpadní vody

Srážkové vody a vody z tání

říjen 2015

Způsob a místo odvádění Odpadní vody ze SOS budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky průmyslových odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Odpadní vody budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky průmyslových odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Odpadní vody z mytí podlah budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky odpadních vod a poté do řeky Miedzianky. Komunální odpadní vody budou odváděny pomocí kanalizační sítě do podnikové čističky sanitárních odpadních vod. Očištěné odpadních vody budou vypouštěny do řeky Miedzianky. Očištěné srážkové vody a vody z tání budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a čističky odpadních vod a poté do řeky Miedzianky.

Po zprovoznění nového bloku bude stávající systém čištění a odvádění průmyslových odpadních vod, chladicích vod a srážkových vod/vod z tání ponechán v aktuální (výše popsané) podobě. Nový blok bude vybaven průmyslovou a dešťovou kanalizací a sanitární kanalizací, které budou napojeny na dvě stávající, nezávislé sítě dešťové a průmyslové a komunální kanalizace. Novým prvkem při nakládání s odpadními vodami bude čistička odpadních vod, která bude tvořit součást systému odsiřování spalin mokrou metodou nového energetického bloku (obrázek 26). Předpokládané množství průmyslových odpadních vod ze zařízení nového energetického bloku bude cca 151 m3/h, zatímco předpokládané množství průmyslových odpadních vod pocházejících společně ze stávajících bloků 1-6 a nového bloku bude cca 534 m3/h [12].


strana 49

SOS ZÁKLADNÍ AREÁL ELEKTRÁRNY TURÓW

NOVÝ BLOK

Kolektor D (z kolektoru A a kolektoru C

ČSOV

ČPOV

Technologické objekty

Lužická Nisa

1. Čistička odpadních vod ze SOS 2. Neutralizátor odpadních vod 3. Čerpací stanice OP1 a OP2 4. Vstupní usazovací nádrže OW1 a OW2 5. Nouzový přepad 6. Labyrintová míchačka 7. Klarovnik 8. Čerpací stanice odpadních vod 9. Síto a pískový filtr 10. Sekvenční biologický reaktor 11. Sběrná jímka 12. PSA (Čerpací stanice na kolektoru A) 13. PSP A (nouzová čerpací stanice odpadních vod u kolektoru A) 14. PSC (čerpací stanice odpadních vod u kolektoru C 15. Čerpací stanice KWB Turów 16. Usazovací nádrže na popílek Odpadní vody Komunální odpadní vody Očištěné odpadní vody Sedimenty Měřicí body

Obrázek 26. Technologické schéma systému nakládání s odpadními vodami v Elektrárně Turów, se zohledněním instalace nového bloku strana 50


říjen 2015

5.6.3. Vytváření odpadů Pro potřeby této žádosti byla vyhotovena dokumentace v oblasti nakládání s odpady [3]. S provozem nového bloku se bude pojit vznik odpadů, jejichž typy obecně odpovídají odpadům vznikajícím při provozu bloků 1-6. Budou to odpady jiné než nebezpečné: - odpady z energetického spalování uhlí a odsiřování spalin, - odpady z běžných oprav a rekonstrukcí, - odpady ze systému přípravy technologické vody, - usazeniny z podnikových čističek odpadních vod, a nebezpečné odpady: - odpadní oleje, - sorbenty, filtrační materiály znečištěné nebezpečnými látkami, - vyřazovaná elektrické a elektronické přístroje, které obsahují nebezpečné látky, - usazeniny z podnikových čističek odpadních vod, - baterie a akumulátory. V tabulce 12 jsou uvedeny nové druhy odpadů, které vzniknou při provozu nového energetického bloku a které dosud v Elektrárně TURÓW nevznikaly [12]. Tabulka 12. Nové typy odpadů vytvářené instalací nového bloku Kód odpadu

Druh odpadu

Strusky, popílky z topeniště a tuhé znečišťující látky z kotlů (s výjimkou tuhých znečišťujících látek z kotlů uvedených v 10 01 04), které ex 10 01 01 nepocházejí z fluidních topenišť. 10 01 02 Létavé popílky z uhlí, které nepocházejí z fluidních ex 10 01 02 topenišť

Zdroj vzniku odpadů Objekt Zařízení

Množství (Mg/rok)

10 01 01

63 000

Kotelna

Kotel nového bloku

566 000

Kotelna

Kotel nového bloku

10 01 21

Sedimenty z podnikových čističek odpadních vod - jiné než uvedené v 10 01 20

80

10 01 20*

Usazeniny z podnikových čističek odpadních vod, které obsahují nebezpečné látky

20

Systém odsiřování spalin nového bloku - čistička odpadních vod Systému odsiřování spalin Systém odsiřování spalin nového bloku - čistička odpadních vod Systému odsiřování spalin


Lisy na sediment

Lisy na sediment

strana 51


říjen 2015

Po zprovoznění nového bloku vybaveného systémem odsiřování spalin mokrou metodou vzroste o 80 000 Mg/rok množství produkovaných odpadů s kódem 10 01 05 - pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin. Ostatní nebezpečné a jiné než nebezpečné odpady (kromě odpadů s kódem 10 01 82), jejichž vznik se předpokládá v souvislosti s provozem nového bloku, jsou stejného druhu jako odpady ze stávající části zařízení bloků 1-6 a jejich celková množství by neměla překračovat aktuálně deklarovaná vytvářená množství, uvedená v platném integrovaném povolení. Hlavní skupinou odpadů vznikajících v Elektrárně TURÓW jsou odpady z podskupiny 10 01 - odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení. Tyto odpady tvoří přes 90 % celkového předpokládaného ročního množství odpadů. Spolu se zprovozněním práškového kotle se objeví nové druhy odpadů z topeniště (odpady neklasifikované jako nebezpečné) - škvára, struska a kotelní prach (10 01 01, ex 10 01 01) a popílek ze spalování uhlí (10 01 02, ex 10 01 02). Odpady s kódem ex 10 01 01 a ex 10 01 02 budou dopravovány systémem pásových dopravníku přímo na místo druhotného využití, které se nachází ve vytěžené části povrchového dolu a provozuje jej KWB TURÓW (v procesu R5 - vyplňování nepříznivě přeměněných prostor ukládáním směsi odpadů z topeniště se skrývkovou horninou, které provádí důl ve svém areálu) nebo případně na místo přechodného skladování, ale jen v případě, že KWB TURÓW nemůže tyto odpady momentálně převzít. Jiným způsobem nakládání s těmito odpady (pod kódy 10 01 01 a 10 01 02) bude jejich předání externím odběratelům k dalšímu zpracování - např. jako přísadu do stavebních materiálů. Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin (10 01 05) budou považovány za obchodní produkt - technickou sádru. Nový nebezpečný odpad s kódem 10 01 20* bude předáván subjektům, které mají příslušná povolení k jeho likvidaci. Nový odpad s kódem 10 01 21 bude také předáván subjektům, které mají příslušná povolení k jeho recyklaci nebo likvidaci. 5.6.4. Emise hluku V souvislosti s výstavbou nového energetického bloku se předpokládají změny v oblasti emise hluku: - vzniknou nové zdroje hluku související s provozem projektovaného bloku 450 MWe, - bude omezena emise hluku ze stávajících zdrojů v důsledku modernizace stávajícího zařízení.


strana 52


říjen 2015

Podkladem pro stanovení druhů a množství zdrojů hluku, které souvisejí s projektovaným blokem 450 MW byla analýza hluku spolu se směrnicemi pro ochranu před hlukem, kterou vypracovala akciová společnost Energoprojekt-Katowice S.A. [17]. V této analýze je uveden přehled předpokládaných důležitých zdrojů hluku u zařízení nového bloku a požadované akustické parametry, které jsou závazné pro dodavatele investice. Po přečtení projektové dokumentace poskytnuté investorem [18,19,20] byl seznam předpokládaných zdrojů hluku rozšířen o přesypávací stanice systému dodávky uhlí včetně venkovních zařízení a o nový retenční zásobník popílku. U těchto zdrojů byla stanovena maximální povolená úroveň akustického výkonu LWA, který zaručí dodržení požadovaných standardů v oblasti ochrany životního prostředí před hlukem. Předpokládá se, že všechna zařízení instalace nového bloku budou v provozu 24 hodin denně. Přehled zdrojů emisí hluku, souvisejících s provozem nového bloku, je uveden v tabulkách 13-15. Tabulka 13. Přehled projektovaných staveb - zdrojů hluku u nového energetického bloku a jejich akustické parametry

Č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Budova

Rozměry dél. x šíř. x výš. (m)

Kotelna - vyšší část 60 x 50 x 117,8 - nižší část/zásobování uhlím 55 x 11 x 61,5 Strojovna 81,5 x 48 x 45 Elektrické filtry 42 x 21 x 26 Rozvodna elektrostatického 26,7 x 12 x 17,6 odlučovače Kompresorová stanice 31 x 16 x 9,18 Čerpací stanice chladicí vody 14,8 x 9,8 x 7,5 Budova pro přípravu sorbentu a 45,6 x 19,8 x 20,3 čištění odpadních vod Budova ventilátoru spalin 24,5 x 31,5 x 17,5 Čerpací stanice absorbéru 39/24,5x37/22x13,2 *** Stanice přípravy sádry 32 x 15 x 16,2 *** Objekty systému dodávky uhlí Drtírna 25 x 16 x 24,38 Přesypávací stanice č. 1 12 x 12,5 x 34,7 Přesypávací stanice č. 2 10 x 13 x 16,4 Přesypávací stanice č. 3 21 x 16 x 27,2 Přesypávací stanice č. 4 15 x 15 x 47,9


Údaje podle projektanta LWA3) varianta W1 [17] 1) 2) (dB) LAwe,1m RA L’AWo (dB) (dB) (dB/m2) ≤ 85

32

49

95

≤ 85 ≤ 85

32 32

49 49

89 85

≤ 85

32

49

81

≤ 90 ≤ 90

32/28* 32

54/58* 54

87 79

≤ 85

32

49

83

≤ 85 ≤ 85 ≤ 85

32 34** 32

49 47 49

83 83 81

≤ 88

38

46

≤ 85

32/28*

49/53

82 82 80 83 84

strana 53


říjen 2015

Symboly v tabulce: LAwe,1m - úroveň hluku uvnitř objektu ve vzdálenosti 1 m od stěn; v dB, RA - průměrný ukazatel pro hodnocení neprůzvučnosti obvodového pláště budov; v dB, L’AWo - hladina jednotkového akustického výkonu obvodového pláště; v dB/m2 LWA - hladina celkového akustického výkonu budovy; v dB. Poznámky a komentáře k tabulce: 1) V práci projektanta [17] se používá pojem vážená stavební neprůzvučnost obvodového pláště R’w. Avšak z analýzy způsobu výpočtu jednotkové úrovně akustického výkonu stěny, která se uvádí v dB (A), vyplývá, že uvedené hodnoty se vztahují na ukazatele hodnocení zvukové neprůzvučnosti RA. 2) Úroveň jednotkového výkonu L’AWo (w dB(A)) podle přílohy 2.3 k práci [17]. Hodnota L’AWo byla vypočtena podle německé normy VDI 2571 ze závislosti L’AWo = LAwe,1m - 4 - RA. 3) Úroveň celkového akustického výkonu LWA budovy byla stanovena jako superpozice úrovní akustického výkonu LWA,i stanovených pro jednotlivé stěny budovy na základě přijaté hodnoty L’AWo a plochy Si i-té překážky vyplývající z rozměrů budovy, podle závislosti (1) a (2): L WA .i = L WAo ,i + 10 log (S i )

dB

(1)

 n 0,1 L WA ,i  = 10 log  10   i =1 

dB

(2)

L WA

∑

pro plnou stěnu a stěnu s otvory pro nasávání vzduchu - otvory pro nasávání vzduchu musí být vybaveny tlumiči nebo jinými akustickými ochranami, ** podle přílohy 2.3 k [17], *** budovy mají složitý tvar, jsou uvedeny rozměry základního obrysu.

*

Tabulka 14. Přehled projektovaných mostů v systému dodávky uhlí u nového energetického bloku a jejich akustické parametry Č. 1 2 3 4

Č. mostu dodávky uhlí na územním plánu areálu projektované instalace Č. 1 (6.6) Č. 2 (6.8) Č. 3 (6.10) Č. 4 (6.12)

Délka (m) 48,5 121 141 178

Výška mostu (m) 3,5 - 16,7 3,5 - 18,0 10,5 - 40,0 33,0 - 54,5

L’Awo*) (dB/mb) 47 47 47 47

Značky v tabulce: LAWo - úroveň akustického výkonu náhradního lineárního zdroje hluku; v dB/bm. *)

Je uvedena úroveň akustického výkonu na jednotku délky pro náhradní lineární zdroj hluku podle zprávy [17]. Mosty pro dodávku uhlí jsou provozovány v krytech.

Tabulka 15 Přehled vnějších zdrojů hluku systémů a zařízení nového energetického bloku a jejich akustické parametry Instalace / zařízení (číslo na územním plánu Č. areálu instalace nového bloku) Zařízení pro nasávání 1 vzduchu Odtahové ventilátory 2 strojovny Odtahové ventilátory 3 velínu

LWA Počet (dB) (ks) podle [17] 2

84

8

75

4

75

Lokalizace

Poznámky

východní stěna kotelny, ve projektované výšce cca 100 m tlumiče v kanálu střecha strojovny, hs = 46,5 m střecha budovy velínu hs = 25,5 m (střecha 24 m)


strana 54


Č.

Instalace / zařízení (číslo na územním plánu areálu instalace nového bloku)

4

Blokový transformátor

3

94

5

Oddělovací transformátor

1

85

6

Záložní transformátor

1

94

jako výše hs = 4 m

7

Rozběhový transformátor

1

85

8

Chladicí věž - vstupní okno

1

99,4

9

Chladicí věž - výstupní okno

1

110

Vnější zařízení 11 elektrostatického odlučovače Nový retenční zásobník 12 popílku (8.1)

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 2)

Lokalizace u severního okraje elektrárny, v západní části areálu, na úrovni terénu, hs = 4 m jako výše hs = 2,5 m

Odtahové ventilátory 10 kompresorové stanice

1)

LWA Počet (dB) (ks) podle [17]

Ventilační ústředna drtírny (6.7) Ventilační centrála přesypávací věže 1 (6.2) Ventilační centrála přesypávací věže 3 (6.11) Ventilační centrála přesypávací věže 4 (6.13) Centrála klimatizace rozvodny u drtírny Ventilační centrála u rozvodny přesypávací stanice 1 Odtahové ventilátory drtírny Odtahové ventilátory přesypávací stanice 1 Odtahové ventilátory přesypávací stanice 2 Odtahové ventilátory rozvodny

8

80

2

94

1

951)

1 1 1 1 1 1

říjen 2015

Poznámky

v provozu v případě potřeby jako výše jako výše hs = 2,5 m projektovaný tlumič u jižního okraje elektrárny, po celém obvodu v západní části, hs = 4 m okna, L’Wao = 60,2 dB/m2 jako výše hs = 135 m

L’Wao = 76,9 dB/m2

na střeše budovy kompresorové stanice, hs = 10,7 m střecha každého segmentu elektrostatického odlučovače

LWA společně pro všechna zařízení v daném segmentu

v prostřední části areálu

Systém dodávky uhlí střecha drtírny, 1) 88 u jižního okraje areálu elektrárny 2) střecha přesypávací stanice 851) jako výše střecha přesypávací stanice 881) v prostřední části areálu střecha přesypávací stanice 1) 88 jako výše úroveň terénu, na jižní 851) straně drtírny úroveň terénu, na jižní 851) straně přesypávací stanice 1

3

811)

střecha drtírny

-

731)

střecha přesypávací stanice

-

731)

2

821)

LWA pro všechny ventilátory na střeše LWA pro všechny střecha přesypávací stanice ventilátory střecha rozvodny

Povolené úrovně akustického výkonu u zdrojů hluku inventarizovaných v rámci prací [4,5] V důsledku analýzy [4] investor dohodl s projektantem změnu umístění centrály na úroveň 0.


strana 55


říjen 2015

Kromě pevných zdrojů hluku budou s instalací nového bloku spojeny i zdroje mobilní automobilová a železniční doprava, které však nepředstavují závažný zdroj hluku. Automobilová doprava Předpokládaný provoz během dne: - Systém odsiřování spalin - vývoz sádry - 9 nákladních automobilů na dvě denní pracovní směny, - močovina (reagens NOx) - jedna automobilová cesterna jednou za 2 dny. V noci se nepředpokládá provozování silniční dopravy (dodávky) pro tzv. pomocná zařízení. Železniční doprava Předpokládaný provoz během dne: - odlučování strusky - vývoz strusky (pouze v nouzové situaci) - jedna železniční souprava denně (24 vagóny), - topný olej - jedna železniční souprava (12 vagónů) jednou za půl roku. V noci se nepředpokládá provozování železniční dopravy pro tzv. pomocná zařízení. Na obrázku 27 jsou znázorněna umístění zdrojů hluku po zprovoznění nového bloku. Jedná se tedy o stávající stav doplněný o zdroje související s provozem nového energetického bloku.


strana 56

Obrázek 27. Plán zástavby hlavního areálu Elektrárny TURÓW po rozšíření o nový blok 450 MW a modernizaci - časový horizont červenec 2020. Lokalizace zdrojů hluku.

strana 57


říjen 2015

5.6.5. Elektromagnetické záření Jednotlivé součásti zařízení na výrobu elektrické energie, které jsou pod provozním napětím a vedou provozní proud, jsou zdrojem elektromagnetického pole s frekvencí 50 Hz. Zařízení, která jsou zdroji elektromagnetického pole 50 Hz a souvisejí s instalací nového bloku, lze rozdělit do tří hlavních skupin, které se liší z hlediska konstrukce, umístění a dostupnosti. Zařízení na výrobu elektrické energie V této skupině se nacházejí generátory a pomocná zařízení umístěná v areálu elektrárny. Generátor je zdrojem magnetických polí, zejména v části vývodu výkonu přípojnicemi pod generátorem poblíž proudových měničů, které tam jsou instalovány. Vývod energie z generátoru nového bloku bude zajištěn přípojnicemi (kolejnicemi) v izolovaném a stíněném krytu, proto zde nemůže dojít k překročení povolené intenzity elektromagnetického pole. Distribuční zařízení Drohou skupinu tvoří distribuční zařízení v podobě venkovního nebo kabelového elektrického vedení s minimálním napětím 110 kV. Elektrická vedení se vyskytují nejčastěji ve veřejně přístupných oblastech, proto se na ně vztahují předpisy o všeobecném prostředí. Tato vedení mohou být zdrojem elektrického pole se značnou intenzitou a magnetického pole s intenzitou, která je zpravidla značně menší, než je povolená mez. Rozvodna 400 kV v Elektrárně TURÓW je na straně vývodu výkonu do sítě ohrazena a intenzita elektromagnetického pole nepřekračuje povolené hodnoty na hranici objektu. Jsou také splněny požadavky v oblasti zabezpečení proti přístupu nepovolaných osob do oblasti zařízení, který emitují elektromagnetické pole. Napájení stávající rozvodny 400 kV, které se nachází v lokalitě Mikułów, z transformátoru nového bloku bude zajištěno stávajícím venkovním vedením. Rozdělovací zařízení Rozdělovací zařízení jsou venkovní nebo vnitřní rozvodny všech napětí v energetických stanicích a elektrárně a také podružné transformátorové a rozvodné stanice v budovách. Pouze rozdělovací zařízení s napětím alespoň 110 kV mohou výt zdrojem významnějšího elektrického pole, čili bude se jednat o rozvodny v elektroenergetických stanicích. Rozdělovací zařízení nižších napětí jsou také zdroji magnetického pole, avšak hodnoty tohoto pole zde většinou nepřekračují povolené meze. Napájení vlastní spotřeby energetického bloku bude zajištěno z vlastního oddělovacího transformátoru, jehož stíněné přípojnice na straně horního napětí jsou propojeny se stíněnými


strana 58


říjen 2015

přípojnicemi vývodu výkonu generátoru a stíněné přípojnice spodního napětí napájejí rozvodny vlastní spotřeby. Všechna zařízení nového bloku, která budou emitovat elektromagnetické záření s mezními hodnotami na napětí min. 110 kV - tj.: - blokový transformátor, - oddělovací transformátor, - venkovní vedení 400 kV mezi transformátorem a vyvedením sítě do stanice Mikułów, se budou nacházet v areálu podniku a působení elektromagnetického pole vznikajícího od těchto zařízení nepřekročí hranice tohoto areálu. 5.7. Využití zdrojů z okolního prostředí 5.7.1. Voda Provoz nového energetického bloku je spojen s nutností uspokojit potřeby vody pro doplňování okruhu kotle a chladicího okruhu, systému odsiřování spalin, chlazení zařízení kompresorové stanice, zkrápění popílku a pro sociální potřeby zaměstnanců. Kromě toho se předpokládá zvýšená spotřeba vody pro požární účely. Surová voda pro potřeby nového bloku bude jímána ze stávájícího zdroje povrchové vody v nádrži Witka. To bude základní zdroj zásobování surovou vodou. V případě omezení při odběru vody, při stavu havárie nebo opravách spojených s jímáním vody z nádrže Witka se předpokládá odběr vody ze zdroje na břehu Lužické Nisy, který tvoří rezervní zdroj vody pro elektrárnu. Celková spotřeba vody pro technologické účely nového bloku bude 1220 m3/h, z čehož cca 100 m3/h připadne na potřeby SOS a zkrápění popílku. Pro omezení odběru čisté vody z řeky Witky budou odluhy z chladicího systému využívány k doplňování úbytků vody ve vybraných technologických procesech (SOS, zkrápění popílku). Vzhledem k tomu, že do konce roku 2013 byly bloky 8-10 vyřazeny z provozu, zprovoznění nového bloku nezvýší spotřebu povrchové vody. Stávající systém zásobování vodou bude dostačující pro pokrytí potřeb nového bloku, které budou činit cca 6,62 mil. m3 povrchové vody ročně. Okruh kotle Pro potřeby doplňování vody v okruhu kotle bude nutno dodávat cca 36 m3/h demineralizované vody. Do konce roku 2013 byly vyřazeny z provozu bloky 8-10 a tím klesla spotřeba demineralizované vody o cca 59,5 m3/h. Existuje tedy možnost pokrýt spotřebu vody pro nový blok ze stávající stanice demineralizace.


strana 59


říjen 2015

Chladicí okruh Předpokládá se použití uzavřeného cyklu chladicí vody s využitím chladicí věže, který bude přizpůsobena také k odvádění očištěných spalin z kotle. Výstavba nového bloku s nezávislým systémem chlazení bude vyžadovat přívod doplňovací vody do chladicího okruhu v množství 885 m3/h, neboť v důsledku vypařování a odnášení kapek vody z chladicí věže a také v důsledku odluhování chladičů dochází k nevratným ztrátám vody v chladicím okruhu. V důsledku vypařování vody dochází ke zvýšení obsahu rozpuštěných látek (roste zasolení). K udržení zasolení vody na stálé úrovni bude ze systému odváděna část zasolené vody (odluhy) a nepřetržitě přiváděna doplňovací voda. Zdrojem vody doplňované do chladicího okruhu bude voda z řeky Witky, která nevyžaduje další úpravu (jako rezervní zdroj slouží voda z Lužické Nisy, kterou je nutno upravovat). Při předpokládaném součiniteli hustoty vody v chladicím okruhu K = 4 bude maximální ztráta z vypařování a zvedání kapek v chladiči 640 m3/h. Spotřeba doplňovací vody chladicího okruhu bloků 8-10 činila cca 800 m3/h při jmenovitém výkonu. Při jejich nahrazení novým blokem dojde k neznačnému nárůstu spotřeby vody doplňované do chladicího okruhu (cca 85 m3/h). Tento rozdíl bude pokryt stávajícím systémem zásobování technologickou vodou. Systém odsiřování spalin Systém odsiřování spalin vyžaduje přívod provozní vody za účelem: - ochlazování spalin v absorbéru, - mytí eliminátorů kapek, - zvlhčování aerační zóny, - vytváření roztoku vápencového mléka, - proplachování sádry, - přípravy reagentu v čističce odpadních vod, - nouzového chlazení absorbéru. Využívány budou výhradně odluhy z chladicího okruhu. Chlazení zařízení kompresorové stanice Kompresory a vysoušeče technologického vzduchu a kontrolní a měřicí aparatury budou chlazeny vodou. Chladicí systém se bude skládat ze dvou instalací - vnější a vnitřní. Pro vnější systém chlazení se plánuje využít surovou vodu, která bude po předání tepla v chladicím systému kompresorové stanice přivedena do chladicí věže. Tento systém se bude skládat ze dvou vodních čerpadel (jednoho záložního).


strana 60


říjen 2015

Vnitřní systém chlazení se bude skládat ze dvou čerpadel vnitřního okruhu, dvou výměníků tepla a zařízení na doplňování vnitřního okruhu upravenou vodou. Zkrápění popílku Spotřeba vody pro zvlhčování popílku bude 11,5 m3/h. Ke zkrápění popílku budou využity odluhy z chladicího okruhu. Spotřeba pitné vody Zdrojem pitné vody pro objekty nového bloku bude podniková vodovodní síť elektrárny napájená z městského vodovodu, která bude rozšířena o nové úseky. Spotřeba pitné vody pro zaměstnance, pracující na novém bloku se odhaduje na 20 m3/d. Vzhledem k tomu, že byly vyřazeny z provozu bloky 8-10, při spuštění nového bloku nedojde k navýšení počtu zaměstnanců, tudíž se nepředpokládá ani zvýšená spotřeba pitné vody. Spotřeba vody na požární účely Odhaduje se, že největší spotřeba vody na hašení instalace nového bloku bude na stanovišti blokového transformátoru, který je vybaven kropicími hasicími přístroji. Jedná se o požární zónu, kde se vyžaduje největší množství vody pro požární účely. Výkon kropicí sekce blokového transformátoru je 70 dm3/s, množství vody na vnější hašení bylo odhadnuto na 20 dm3/s. Celková spotřeba vody pro tuto zónu bude tedy 90 dm3/s. Voda na úklidové účely Pro účely úklidu a čištění objektů nového bloku bude voda odebírána z vnitřních požárních instalací. Mytí podlah se předpokládá v následujících objektech: kotelna, strojovna, stanice vykládky oleje, čerpací stanice oleje, stanoviště zásobníku strusky, stanoviště zásobníku popílku. V tabulce 16 je uvedena spotřeba vody pro nový blok a v tabulce 17 bilance stávající a předpokládané spotřeby vody - tj. spotřeby po zprovoznění nového bloku v Elektrárně TURÓW [12]. Tabulka 16. Spotřeba vody pro zařízení nového bloku Určení vody Doplňování demineralizované 1. vody do kotlového okruhu 2.

Doplňování vody v chladicím okruhu

3. Potřeby SOS

Zdroj odběru voda z řeky Witky

Množství vody 36 m3/h 255 700 m3/rok 1)

voda z Witky nebo Lužické Nisy (rezervní zdroj)

885 m3/h 6 369 400 m3/rok 1)

odluhy z chladicího okruhu

85 m3/h


strana 61


říjen 2015

Určení vody Zdroj odběru Voda pro vnější chlazení zařízení voda z řeky Witky 4. kompresorové stanice Demineralizovaná voda pro vnitřní 5. systém chlazení zařízení voda z řeky Witky kompresorové stanice 6. Voda na zkrápění popílku 7.

Oplachovací účely, udržování čistoty

8. Komunální účely 1) 2)

Množství vody 150-200 m3/h 2) 200-300 dm3/m-c

odluhy z chladicího okruhu

11,5 m3/h

vody z vnitřních požárních systémů

16 m3/24 hodin 5 840 m3/rok 20 m3/24 hodin 7 300 m3/rok

voda z vodovodu

předpokládaný počet provozních hodin za rok je 7200, voda bude po předání tepla v chladicím systému kompresorové stanice přivedena do chladicí věže, nezohledňujeme ji tedy v bilanci neboť je zahrnuta v hodnotě 885 m3/h (doplňování chladicího okruhu).

Tabulka 17. Srovnání spotřeby technologické vody v Elektrárně TURÓW

Druh vody

Spotřeba vody u Spotřeba vody v Spotřeba vody po projektovaného roce 2009 (bloky vyřazení bloků 8stavu (bloky 1-6 10 z provozu 1-6 a 8-10) a nový blok) m3/rok

Demineralizovaná voda pro doplňování ztrát v okruhu kotle

1 059 445

595 841

851 541

Voda na doplnění chladicího okruhu

18 662 210

12 427 210

18 796 610

Celkové množství odebírané vody

19 721 655

13 023 051

19 648 151

5.7.2. Nerostné suroviny Hnědé uhlí Uhlí bude do nového kotle dodáváno z areálu Dolu TURÓW. Zaručované parametry uhlí jsou následující: výhřevnost

9,1-10,2 MJ/kg

obsah vlhkosti

40-48 % hmot.

obsah popela

11-23 % hmot.

obsah síry

0,37-0,90 % hmot.

Předpokládaná spotřeba hnědého uhlí v novém bloku: základní záruční palivo

400,4 Mg/h (2 882 880 Mg/rok)

základní projektované palivo horní

366,1 Mg/h (2 635 920 Mg/rok)

základní projektované palivo dolní

410,4 Mg/h (2 954 880 Mg/rok)


strana 62


říjen 2015

Vápenec Ve schválené variantě nového bloku s práškovým kotlem bude odsiřování spalin prováděno ve vnějším zařízení na odsiřování mokrou metodou. Proto je nutno zajistit sorbent vápencovou moučku. Maximální roční spotřeba vápencové moučky bude činit cca 97200 Mg. 5.8. Předpokládaný vliv emisí na životní prostředí 5.8.1. Vliv na vnější ovzduší Posouzení vlivu elektrárny na stav venkovního ovzduší po zprovoznění nového bloku je obsaženo v dokumentaci vypracované pro účely této žádosti „Modelové výpočty šíření látek vypouštěných do ovzduší prostřednictvím zdrojů, které patří k Elektrárně Turów v Bogatyni, provedené pro projektovaný stav - tj. se zohledněním nového energetického bloku s práškovým kotlem a vývodem spalin přes novou chladicí věž“ [1]. 5.8.1.1. Charakteristika výpočetního modelu V analýze šíření nečistot byl použit model CALMET/CALPUFF, vyvinutý korporací Sigma Research Corporation (SRC), která je součástí Earth Tech. Inc. z Kalifornie. Model CALPUFF (Scire a kol., 2000b; Earth Tech, 2006c) je Langrangeův model rozptylu nejnovější generace. Při výpočtech rozptylu nečistot bere v potaz reliéf terénu a také časovou a prostorovou variabilitu meteorologických podmínek ve třech rozměrech, proto je popis procesu reprodukován daleko přesněji, než při použití metodiky založené na standardním gaussovském modelu, který využívá Pasquillovu klasifikaci. Právě tato vlastnost rozhoduje o rozsahu uplatnitelnosti modelu, který se pohybuje od několika desítek metrů až po několik stovek kilometrů vzdálenosti mezi zdrojem a receptorem. Model CALMET/CALPUFF byl vyvinut speciálně pro analýzu rozptylu nečistot v regionálním měřítku, i když jej lze úspěšně použít také v silně urbanizovaných oblastech. Tento model se vyznačuje vysokou citlivostí na prostorové charakteristiky prostředí a proměnlivost meteorologického pole. V konečném důsledku je nutno operovat s tak obrovským množstvím informací, že jedinou možností, jak s nimi efektivně nakládat a vizualizovat je na jednotlivých úrovních zpracování, je využití GIS technologie. Model CALMET/CALPUFF je při výzkumech, které mají za účel určit prostorovou a časovou proměnlivost koncentrací nečistot v rámci regionu a v nadregionálním měřítku, výborný nástroj, který umožní zohlednit nejen velké množství zdrojů emisí, ale také komplikovaných charakteristik přírodního prostředí. Důležitý je také fakt, že model CALPUFF má velmi moderní a široký modul rozptylu tuhých znečišťujících částic, včetně velikosti PM10, PM2.5 a PM1, a používá se také ve fotochemickém modelu CAMx (Environ, 2006).


strana 63


říjen 2015

V roce 2003 vyšla v USA aktualizace právních předpisů v oblasti změn statusu modelů rozptylu znečištění používaných při vyhotovení státních prováděcích plánů (SIP), zpráv pro nové zdroje (NSR) se zahrnutím prevence závažného zhoršení kvality vzduchu (PSD). V konečném důsledku byl model CALPUFF přesunut ze skupiny alternativních modelů do skupiny modelů preferovaných pro použití související s rozptylem nečistot, a to také na vzdálenosti větší než 50 km. K tomu, aby bylo možné získat spolehlivou informaci o rozložení koncentrací v prostoru, je nutno připravit především: - přesnou databázi o emisích z analyzovaného objektu, - sekvenční časové řady meteorologických dat, která umožní plně využít meteorologický preprocesor CALMET (Scire a kol., 2000a; Earth Tech, 2006b), který na základě informací o reliéfu a využití terénu a na základě výsledků měření z pozemních meteorologických stanic a ze spodní vrstvy troposféry určuje hodnoty meteorologických parametrů v uzlech sítě meteorologických polí, - příslušné vrstvy GIS s informacemi o terénu (reliéf a způsob využití terénu, drsnost, albedo, fenologické fáze vegetace) a s hodnotami meteorologických parametrů v uzlech sítě meteorologických polí (teplota, rychlost a směr větru, vlhkost, tlak, srážky, oblačnost). 5.8.1.1.1. Popis modelu CALMET/CALPUFF je pokročilý systém modelování, který se skládá z trojrozměrného meteorologického modelu CALMET a modelu rozptylu nečistot CALPUFF, což je vícevrstvý, nestacionární model v Langrangově systému, který je připraven k výpočtu koncentrací mnoha látek. Tento model určuje vliv meteorologických polí, variabilních v čase a prostoru na rozptyl, proměny a depozice znečišťujících látek včetně emise zápachu. Zdrojový kód programu, napsaný v jazyce Fortran, lze stáhnout na stránkách http://www.src.com/calpuff/calpuff1.htm. Tento kód je plně kompilovatelný, díky čemuž jej lze adaptovat na jakýkoli konkrétní případ. Preprocesor CALMET Součástí modelovacího systému CALMET/CALPUFF, která je odpovědná za přípravu primární informace o terénu a meteorologických údajů na vstup do modelu CALPUFF, je preprocesor CALMET. Meteorologické výpočty probíhají v uživatelem definovaném, pravidelném rastru (gridu), který zahrnuje mj. oblast s emisí. Uživatel určuje také velikost pole sítě, které závisí na měřítku zkoumané oblasti - např. v měřítku celého Polska má jedno pole velikost 5-10 km, zatímco v měřítku jednoho města 500-1000 m. Při vstupu do tohoto modelu je nutno:


strana 64


říjen 2015

1) připravit soubory s informacemi o terénu, obsahující reliéf a způsob využití (v třídách uvedených v návodu k modelu), 2) připravit vstupní meteorologické údaje, které zahrnují: na ploše modelu: - rychlost větru, - směr větru, - teplota vzduchu, - relativní vlhkost vzduchu, - množství srážek (sněhových nebo dešťových), které je do modelu zahrnuto dvojím způsobem - jako kód srážek (pevné nebo kapalné srážky) a jejich kvantita, - oblačnost, - spodní okraj nízkých oblaků ve stopách nad mořem, - tlak, na úrovních tlaku: - geopotenciální výška, - rychlost větru, - směr větru, - teplota, - relativní vlhkost. Na základě výše uvedených vstupních dat CALMET vytváří dvourozměrná nebo trojrozměrná meteorologická pole určitých parametrů, které jsou nezbytné k výpočtům rozptylu znečišťujících látek, a zbývající parametry přiřazuje umístěním meteorologických stanic, pro které byla stanovena vstupní data. Trojrozměrná pole jsou vytvářena pro teplotu a složky větru (U, V a W). Takové parametry, jako třída stability atmosféry, MoninovaObuchovova délka, výška inverzní vrstvy, rychlost tření, konvekční rychlost a srážkový index, jsou ukládány v podobě dvourozměrného pole. V lokalitách stanic jsou zase ukládány hodnoty teplot, hustoty vzduchu, krátkovlnného záření, relativní vlhkosti a kód srážek. Získávání vstupních meteorologických dat pro model je zásadní problém. Měřicí síť meteorologických dat na území Polska, zejména pokud jde o aerologické údaje, je velmi řídká a kdybychom se spoléhali pouze na výsledky měření, získali bychom deformovaný obraz meteorologických polí, což by nepochybně ovlivnilo výpočty rozptylu znečišťujících látek. V těchto výpočtech byly tedy použity meteorologické údaje z rutinně fungujícího meteorologického modelu - amerického globálního modelu WRF (NCAR, 2008). Tento model může poskytovat meteorologická data jak pro klasické dispersní modely 2. generace, tak pro fotochemické modely.


strana 65


říjen 2015

Model WRF - NCAR Weather Research and Forecasting je mezoměřítkový, numerický, dynamický model s asimilací dat, navržený pro simulaci a předpovídání cirkulace atmosféry. Jako vstupní data jsou použity informace ze všeobecně dostupného projektu NCEP/NCAR Reanalysis, které zohledňují všechny informace o měření ze sítě pozemních, aerologických a srážkových měření a také data z družicových sondáží a pozorování. Model CALPUFF CALPUFF je pokročilý gaussovský model rozptylu 2. generace. Vyznačuje vysokou citlivostí na prostorové charakteristiky prostředí a proměnlivost meteorologického pole. Je vybaven moduly, které mimo jiné umožňují zohlednit šíření znečišťujících látek nad vodními plochami a vliv velkých vodních ploch (moře), proudění kolem budov, suché a mokré depozice, jednoduchých chemických přeměn, šíření znečišťujících látek v složitém terénu a také zohlednit mezní podmínky. Model CALPUFF přijímá informace o emisích ze zdrojů: - rozšiřování z bodového zdroje, - rozšiřování z plošného zdroje, - rozšiřování z objemového zdroje, - rozšiřování z povrchového zdroje a linie (např. lesní požáry). U všech typů zdrojů může uživatel použít koeficienty časové variability emisí. Na výběr je pět typů koeficientů: - měsíční - 12 koeficientů - pro každý měsíc jeden, - denní - 24 koeficientů - pro každou hodinu jeden, - sezónní a hodinové - 4 skupiny po 24 hodinových koeficientech, přičemž první skupina představuje období od prosince do února, - závislé na teplotě - 12 koeficientů pro jednotlivá teplotní rozmezí, - závislé na rychlosti větru a třídě stability atmosféry - 6 skupin po 6 koeficientech. U některých typů zdrojů model umožňuje připravit také informace o emisích v podobě časových řad s intervalem jedné hodiny. Model CALPUFF umožňuje provést výpočet zvlášť pro každý druh typu emisí - tzn. pro emise z linie, z povrchového a bodového zdroje nebo pro jednotlivé zdroje a následně sečíst výsledky z jednotlivých průběhů CALPUFF. Model CALPUFF definuje koncentrace vybraných látek v pravidelné síti výpočetního pole nebo v receptorech nastavených uživatelem. V modelu CALMET/CALPUFF se v každé fázi zpracování dat používají časové série v


strana 66


říjen 2015

jednohodinových intervalech, vypočítané pro každé pole sítě nebo daný receptor. To znamená, že v každém poli sítě (receptoru) jsou definovány časové řady meteorologických parametrů a koncentrací znečišťujících látek s jednohodinovým intervalem. Tyto řady jsou následně ukládány do výchozích souborů a mohou být vícekrát zpracovány pomocí speciálního postprocesoru CALPOST. Veškeré výpočty jsou po zpracování vizualizovány v GIS prostředí. 5.8.1.1.2. Příklady využití modelu CALMET/CALPUFF při posuzování vlivu elektrárny na kvalitu ovzduší Model CALPUFF se požívá v mnoha zemích v systémech posuzování kvality ovzduší a v posuzování vlivu průmyslových podniků na životní prostředí. V seznamu literatury jsou příklady využití modelu CALMET/CALPUFF v analýze rozptylu nečistot ze stávajících a projektovaných elektráren v USA (Adams, 2006; Earth Tech, 2004; Maryland, 2007; Levya a kol., 2002), Kanadě (Balentine Head, 2006), Číně (Hao a kol., 2006), Mexiku (Lopez a kol., 2004), na Novém Zélandu (Cheydenrych a kol. 2005), v Turecku (Ulas a kol. 2004) a v Itálii (Barsotti a kol., 2001; Mangia a kol., 2001). Model byl úspěšně nasazen také v Polsku, a to jak v systémech hodnocení kvality ovzduší v jednotlivých zónách (Regionální inspektorát ochrany životního prostředí Łódź, 2003; Trapp a kol., 2010; Hlavní inspektorát ochrany životního prostředí, 2009; Hlavní inspektorát ochrany životního prostředí, 2012), programech na ochranu ovzduší (Maršálkovský úřad Pomořského vojvodství, 2007), tak při posuzování vlivu velkých zdrojů emisí (Szczygłowski, Mazur, 2005; Mazur, Michałowski, 2001; Zwoździak a kol. 2007; Zwoździak a kol., 2009). Model CALMET/CALPUFF určuje prostorové rozložení koncentrací přesněji než modely založené na Pasquillově formuli. 5.8.1.2. Informace o území a meteorologické údaje 5.8.1.2.1. Informace o terénu K vyznačení polí pomocí modelu CALMET je nezbytná informace o terénu, jeho reliéf a způsob využití. Obě tyto informace byly uvedeny v síti s velikostí pole 5 x 5 km, která zahrnuje oblast, jež je základem meteorologické sítě. Na základě výškových vrstev (reliéfu) a způsobu využití terénu vytváří model CALMET vrstvy drsnosti, albedo, fenologické fáze flóry, které mají zásadní význam pro proces šíření znečišťujících látek.


strana 67


říjen 2015

5.8.1.2.2. Meteorologické podmínky, které mají vliv na množství látek a výsledky modelování rozptylu Při modelových výpočtech rozptylu byly použity meteorologické informace pro rok 2014, pocházející z modelu ARW-WRF, které byly poté přizpůsobeny pro potřeby rozptylového modelu CALPUFF pomocí preprocesoru CALMET. Rozsah meteorologických informací pocházejících z modelu WRF plně uspokojuje potřeby postprocesoru CALMET (Scire a kol. 2000a; Earth Tech, 2006b), pomocí něhož byla vyznačena časově a prostorově variabilní meteorologická pole. Hodnocení přeshraničního vlivu zařízení bylo provedeno pro oblast 290 x 290 km, což znamená, že v důsledku byly numerické výpočty provedeny pro oblast, která se nachází až cca 145 km od objektů elektrárny (obrázek 28). Oko základní meteorologické sítě mělo velikost 5 x 5 km.

Obrázek 28. Schéma sítě pro výpočet rozptylu látky Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN

strana 68


říjen 2015

Stav znečištění ovzduší závisí na množství emisí a meteorologických podmínkách, které ovlivňují způsob rozptylu (šíření) znečišťujících látek. Nejdůležitější meteorologické faktory, které determinují přeměny a rozptyl v atmosféře jsou rychlost a směr větru, teplota, atmosférické srážky, relativní vlhkost a třída stability. Rozsáhlá a podrobná analýza meteorologických faktorů a jevů pro meteorologická pole získaná pomocí modelů WRF/CALMET a zahrnující oblast, u níž byly provedeny numerické výpočty, byla prezentována ve zdrojové dokumentaci [1]. 5.8.1.3. Údaje o emisích V analýzách rozptylu se pracuje se třemi charakteristickými obdobími provozu elektrárny. Stávající stav do dne 31. prosince 2015 Emise z komína se šesti kanály spolu se zdroji emisí z pomocných procesů a zařízení z hlavního areálu elektrárny a drtírny vápence byly stanoveny pro aktuální stav. Stav od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 Vzhledem ke zprovoznění zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku (důsledek implementace nového, dvakrát nižšího standardu emisí oxidů dusíku) se snižují emise oxidů dusíku z komína se šesti kanály (nezahrnuté v programu Přechodného státního plánu). U bloků 4-4 bude zprovozněn systému odsiřování spalin mokrou vápennou metodou - kromě omezení emise oxidu siřičitého se změní parametry emisí z kanálů 4-6 komína se šesti kanály. Stávající zdroje emisí z pomocných procesů a zařízení byly doplněny o zásobník vápencové moučky SOS bloků 4-6, zařízení na odlučování prachu a tuhých znečišťujících látek systému dodávky uhlí do bloků 1-6, zařízení na odlučování tuhých znečišťujících částic ve stávajících drtírnách K-1, K-2 a K-3. Při stanovení emisních standardů energetických kotlů byla zohledněna účasti elektrárny v Přechodném státním plánu v oblasti emisí oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek. Stav od 1. července 2020 Vzhledem k tomu, že končí doba platnosti Přechodného státního plánu (čl. 146 f odst. 3 polského zákona o ochraně životního prostředí - kodifikované znění Sb.2013.1232 ve znění pozdějších předpisů) a proto je nutno dodržovat nové (nižší) emisní standardy, budou sníženy emise oxidu siřičitého a emise tuhých znečišťujících částic z komína se šesti kanály. Navíc se v tomto období plánuje zprovoznit nový energetický blok, z něhož budou spaliny emitovány přes nově vybudovanou chladicí věž. Stávající zdroje emisí z procesů a pomocných zařízení byly doplněny o nové, které souvisejí s provozem nového bloku. Při výpočtech koncentrací znečišťujících látek byly brány v potaz také situace, které se odchylují od normálních provozních podmínek a souvisí s rozběhem kotlů. Hodnoty emisí v


strana 69


říjen 2015

těchto podmínkách jsou neměnné, nezávislé na analyzovaném období provozu. K modelovým výpočtů, rozptylu byla jako celková roční doba rozběhů přijata hodnota 250 hodin a tato hodnota byla přiřazena výlučně bloku 1. Tím, že byla celková roční doba rozběhů přiřazena jednomu energetickému bloku, se zabránilo tomu, aby výpočetní program vygeneroval hierarchicky nižší období, v němž by v režimu rozběhu pracovaly dva nebo více energetických bloků zároveň. V praxi neexistuje situace, aby v režimu uvádění do provozu pracoval více než jeden kotel. Zákon ze dne 11. července 2014 o změně Zákona o životním prostředí a některých jiných zákonů (Sb. 2014.1101) zavedl povinnost stanovit u zařízení, která vyžadují integrované povolení, povolené hodnoty emisí do ovzduší pro plyny a prach uvedené v závěrech o BAT. Pokud tyto závěry nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, je nutno tyto hodnoty stanovit pro plyny a prach uvedené v referenčních dokumentech BAT a pro látky, na které se vztahují emisní standardy. Jelikož závěry o BAT nebyly dosud zveřejněny, byla provedena analýza textu dokumentu BREF v oblasti emisí chemickým látek do ovzduší [24]. BREF LCP, neboli referenční dokument BAT pro velká spalovací zařízení stanoví druhy prašných a plynných látek a jejich povolené hodnoty emisí do ovzduší a také určuje druhy látek, jejichž emise musí být kontrolovány. Problematika emisí byla probrána v kapitolách dokumentu BREF, kde se charakterizují provozní a emisní parametry a monitorování emisí do ovzduší. V následujícím přehledu jsou uvedeny látky (podle druhu spalovaného paliva), jejichž emise musí v souladu s referenčním dokumentem splňovat povolené hodnoty nebo musí být alespoň kontrolovány. Výběr byl proveden pro parametry nového práškového kotle s výkonem nad 300 MWt (1037,7 MWt) se zařízením na čištění spalin od oxidů dusíku metodou SNCR nebo SCR (volba metody závisí na požadovaném snížení emisí oxidů dusíku). Kapitoly v dokumentu BREF „Monitorování emisí” u hnědého uhlí pro biomasu u hnědého uhlí pro biomasu 1) 2) 3)

SO2, NOx, prach, Hg, CO1), HF1), HCl1), NH31) SO2, NOx, prach, CO1), HF1), HCl1), NH31,2), dioxiny a furany 1) Kapitoly v dokumentu BREF „Provozní a emisní parametry” SO2, NOx, prach, Hg, CO, HF, HCl, NH32), N2O3), As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, V SO2, NOx, prach, Hg, CO, HF, HCl, NH32), N2O3), OWO, součet (Sb, As, Pb, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V), součet (Cd, Tl), dioxinu a furanu

BREF uvádí látky, ale neupřesňuje požadavky na monitorování v případě použití zařízení ke snižování emisí oxidů dusíku metodou SNCR nebo SCR pro spalování ve fluidním loži


strana 70


říjen 2015

Základním palivem v Elektrárně TURÓW je hnědé uhlí, proto byly u tohoto paliva stanoveny látky důležité z hlediska emisí do ovzduší. Seznam látek byl rozšířen o kovy charakteristické pro spalování biomasy - tj. Sb, Co, Tl a doplněn o Cu, Zn a benzo(a)pyren, jejichž emise elektrárna uvádí ve zprávách zasílaných do Registru úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR). Úplný seznam látek je následující: SO2, NOx (jako NO2), částice PM2,5 a PM10, CO, HF, HCl, NH3, Hg, As, Cd, Cr, Mn, Ni, Pb, V, Co, Cu, Zn, Sb, Tl, benzo(a)pyren. Tento seznam byl verifikován na základě analýzy výsledků měření emisí, provedených u stávajících bloků Elektrárny TURÓW. Výsledky dosavadních měření emisí pro antimon a thalium (Sb, Tl) nepřekračovaly limit kvantifikace, a proto se má za to, že není důvod, aby pro ně byly určovány povolené hodnoty emisí. Ve výpočtech rozptylu nebyl zohledněn také suboxid dusíku (uvedený v dokumentu BREF u fluidních kotlů), neboť u této látky nebyly stanoveny povolené hladiny ani referenční hodnoty. 5.8.1.3.1. Emise látek z energetických bloků v normálních provozních podmínkách Elektrárna TURÓW byla zahrnuta do Přechodného státního plánu v oblasti emisí oxidu síry a tuhých znečišťujících částic, což jí umožňuje vytvářet emise těchto látek do konce června 2020, nikoli pouze do konce roku 2015, a to se zachováním stávajících emisních standardů. Důsledkem účasti v Přechodném státního plánu je dodržování stanovených, velmi přísných ročních obsahů emitovaných látek, které jsou mnohem nižší než obsahy vyplývající z emisních standardů. To znamená, že i přes zachování dosavadních emisních standardů pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující částice bude potřeba omezovat emise těchto látek v rámci roku. To lze provést dvojím způsobem - zkrácením roční doby provozu bloků nebo snížením koncentrace ve spalinách. Jelikož je pro investora prioritou množství vyrobené energie, jediným řešením zůstává snížit koncentraci oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících částic ve spalinách. Do konce června 2020, tedy do momentu vypršení platnosti Přechodného státního plánu, bude možné díky zachovaným vyšším emisním standardům selektivně snižovat emise u vybraných bloků a pouze do takové míry, aby byly dodrženy požadované roční obsahy látek, stanovených pro zařízení. V případě látek, které mají emisní standardy, byly stanoveny (při nejméně příznivé provozní variantě): - koncentrace v odpadních plynech (spalinách) na úrovni přípustné hodnoty (emisního standardu), - jmenovité toky spalin - tj. hodnoty odpovídající provozu kotlů se jmenovitým zatížením.


strana 71


říjen 2015

U nového práškového kotle byla hodnota jmenovitého toku spalin přijata z dokumentace „Zpráva o vlivu na životní prostředí pro projekt...“ [12]. Tok chemické energie podávané s palivem do kotle činí: 400,4 Mg/h × 9330 MJ/Mg = 3735,732 GJ/h = 1037,7 MWt Podle International Energy Agency (IEA) Paper 1986 jednotková hodnota toku suchých spalin ze spalování uhlí, za normálních podmínek a při 6 % obsahu kyslíku činí 350 m3n/GJ. Proto: 3735,7 GJ/h × 350 m3n/GJ =1 307 495 m3n/h K dalším výpočtům byla přijata velikost toku spalin 1 307 000 m3n/h. Maximální emise oxidu siřičitého Období do 30. 6. 2020 kotle 1-3

kotle 4-6

400 mg/m3u × 979000 m3u/h = 391,60 kg/h 391,6 kg/h × 7750 h/rok = 3034,90 Mg/rok kotel 1 391,6 kg/h × 8000 h/rok = 3132,80 Mg/rok kotle 2, 3 400 mg/m3u × 1000000 m3u/h = 400,00 kg/h 400 kg/h × 8000 h/rok = 3200,00 Mg/rok

Období od 1. 7. 2020 Emise byly stanoveny podle nových emisních standardů. kotle 1-3

200 mg/m3u × 979000 m3u/h = 195,80 kg/h 195,8 kg/h × 7750 h/rok = 1517,45 Mg/rok kotel 1 195,8 kg/h × 8000 h/rok = 1566,40 Mg/rok kotle 2, 3

kotle 4-6

200 mg/m3u × 1000000 m3u/h = 200,00 kg/h 200 kg/h × 8000 h/rok = 1600,00 Mg/rok

nový kotel

150 mg/m3u × 1307000 m3u/h = 196,05 kg/h 196,05 kg/h × 7200 h/rok = 1411,56 Mg/rok

Maximální emise oxidu dusičitého Období do 31.12.2015 kotle 1-3


kotle 4-6


Okres od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2020 kotle 1-3


kotle 4-6



strana 72


říjen 2015

Období od 7. 7. 2020 kotle 1-3


kotle 4-6


nový kotel


Maximální emise celkového prachu Okres do 30. 6. 2020 kotle 1-3


kotle 4-6


Období od 1. 7. 2020 kotle 1-3


kotle 4-6


nový kotel


U bloků 1-6 byly hodnoty emisí látek, na něž se nevztahují emisní standardy (tuhé znečišťující částice PM10, tuhé znečišťující částice PM2,5, oxid uhelnatý, amoniak, chlor, fluor, rtuť, arsen, kadmium, chrom, měď, nikl, olovo, zinek, kobalt, mangan, vanadium, benzo(a)pyren) stanoveny na základě dokumentace „Studie ochrany ovzduší u energetických zdrojů Elektrárny TURÓW v Bogatyni“; červen 2015 [24]. U nového energetického bloku byly hodnoty tuhých znečišťujících částic PM10 a PM2,5 stanoveny z předpokládaných celkových maximálních tuhých znečišťujících částic a předpokládaného složení tuhých znečišťujících částic podle velikosti. U ostatních látek byly emise stanoveny na základě emisních faktorů definovaných na jednotku chemické energie podávanou s palivem do kotle. Faktory byly stanoveny za základě výsledků měření emisí provedených v letech 2011-2015 u stávajících bloků 1-6. Výpočty mají pouze přibližný charakter, neboť stávající kotle jsou fluidní, nikoli práškové, a mají téměř dvakrát nižší výkon než projektovaný práškový kotel. Nicméně nelze předpokládat příliš velké rozdíly mezi předpovědí a skutečnými emisemi, neboť se používá stejné palivo a metody snižování emisí.


strana 73


říjen 2015

5.8.1.3.2. Emise látek z energetických bloků za podmínek, které se odchylují od normálních Emise látek za podmínek, které se odchylují od normálních, byly u kotlů 1-6 stanoveny na základě výsledků měření z roku 2013 pro situace při rozběhu kotlů, neboť jde o jediný stav, kdy lze předpokládat zvýšené emise látek oproti normálním provozním podmínkám. Zvýšené emise se týkají oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících částic (prachu), emise dusíku jsou nižší než emise za normálních provozních podmínek vzhledem ke značně nižší teplotě spalovacího procesu během uvádění do provozu. Pro modelové výpočty rozptylu byly emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku (jako NO2) a tuhých znečišťujících částic (předpokládá se, že všechny tuhé znečišťující částice mají velikost PM10) přijaty z dokumentace [25]: emise SO2

747 kg/h

emise NO2

125 kg/h

emise tuhých znečišťujících částic (částice PM10)

150 kg/h

U nového energetického bloku se nepředpokládají zvýšené emise během uvádění do provozu. Technické podmínky provozu kotle umožní provádět rozběh se zapnutým elektrostatickým odlučovačem a spuštěným systémem odsiřování spalin. Zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku bude zapnuto po dosažení příslušné teploty spalin v kotli, kterou uvádí technické instrukce. 5.8.1.3.3. Emise látek ze zařízení pomocných procesů Charakteristiky zdrojů emisí a hodnot emisí látek ze zdrojů zařízení pomocných procesů pro aktuální stav byly přejaty z dokumentace „Informační list k projektu „Výstavba podtlakových zařízení pro snížení prašnosti v systému dodávky uhlí bloků 1-6 a drtírně 1-3 se zohledněním Směrnic ATEX“; červen 2014 [26]. U projektovaných pomocných zařízení nového energetického bloku byly parametry zdrojů emisí a emisí samotných stanoveny na základě dokumentu „Revitalizace výrobní kapacity PGE Elektrárna TURÓW S.A. spočívající ve výstavbě energetického bloku s výkonem cca 460 MW, nahrazujícího likvidované energetické bloky č. 8, 9, 10; prosinec 2012 [12]. V tabulkách 18-27 je uveden souhrnný přehled parametrů zdrojů emisí a emisí látek, zohledněných v modelových výpočtech rozptylu a vypouštěných do ovzduší: z komína se šesti kanály spolu a ze zařízení pomocných procesů, provozovaných v současnosti v areálu elektrárny, a drtírny vápence,

ze zařízení nového bloku - tj. z nové chladicí věže a pomocných zařízení nového bloku.

Na obrázku 29 jsou schematicky znázorněna umístění zdrojů emisí v hlavním areálu elektrárny a v areálu drtírny vápence. Přesné umístění zdrojů emisí na plánu objektů elektrárny prezentuje náhledová mapa s měřítkem 1:2500, která je přiložena k dokumentu.


strana 74

zdroj emisí se šesti kanály chladicí věže ZDROJE EMISÍ POMOCNÝCH PROCESŮ Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku Odvzdušnění zásobníku sorbentu Systém odlučování prachu štěrbinového zásobníku Systém odlučování prachu štěrbinového zásobníku Systém odlučování prachu drtírny Systém odtahu prachu z objektů bloků Zásobník vápencové moučky SOS bloků Přesypávací stanice dodávky uhlí do nového bloku Drtírna vápence

Obrázek 29. Umístění zdrojů emisí v hlavním areálu elektrárny a v areálu drtírny vápence strana 75


říjen 2015

E6-6 Blok č. 6 150 *)

N

8000

5,0

979000 22,6 440 8000

N

408

8000

5,3 1000000 22,8 333 8000

N

5,0 1000000 25,3

396

8000

5,3 1000000 23,5 333 8000

N

5,0 1000000 21,5

401

8000

5,3 1000000 19,7 333 8000

N

h/rok 7750 250

m

5,0

979000 22,5

442

8000

5,0

979000 22,6

440

5,0 1000000 25,4

5,0

5,0


979000 22,5 442 8000

K 438 363

m

Jmenovitý tok výstupních spalin

Provozní podmínky bloků *)

E6-5 Blok č. 5 150


E6-4 Blok č. 4 150

5,0

Výstupní průměr komínového vedení

E6-3 Blok č. 3 150

N O


E6-2 Blok č. 2 150

m3u/h m/s K h/rok 979000 20,2 438 7750 13,4 363 250

Teplota spalin

E6-1 Blok č. 1 150

Období provozu od 1. ledna 2016

m3u/h m/s 979000 20,2 13,4

Vertikální, otevřený Vertikální, otevřený Vertikální, otevřený Vertikální, otevřený Vertikální, otevřený Vertikální, otevřený

Rychlost výstupu spalin

m


Výška zdroje emise

-


Zdroj emise

-

Období provozu do 31. prosince 2015 Typ vývodu

Komínové vedení

Tabulka 18. Parametry zdroje emisí se šesti kanály a odpadních plynů

N - normální provozní podmínky O - provozní podmínky, které se odchylují od normálních

Typ vývodu



Rychlost výstupu spalin

Teplota spalin


Chladicí E-ch věž nového bloku

Obdob provozu od 1. července 2020

Výška zdroje emise

-

Zdroj emise

Zdroj emisí

Tabulka 19. Parametry chladicí věže nového bloku a odpadních plynů

m

-

m

m3u/h

m/s

K

h/rok

134,4

Vertikální, otevřený

52

1307000

4,69

336

7200


strana 76


říjen 2015

O E6-2 Blok č. 2 N E6-3 Blok č. 3 N E6-4 Blok č. 4 N E6-5 Blok č. 5 N E6-6 Blok č. 6 N 1)

2) 3) 4)

benzo(a)pyren

vanadium 4)

mangan 4)

kadmium 4)

2,22

0,08531 0,00915

0,00006

0,02364 0,01147 0,02527 0,00543 0,05441 0,00070 0,00434 0,00442 0,00036

kobalt 4)

rok 3034,9 3034,9 238,62 120,67 68,98 12,66 18,17

zinek 4)

0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

olovo 4)

0,00002

nikl 4)

0,02326 0,00297

měď 4)

2,74

chrom 4)

9,30

arsen 4)

3,12

max. 391,60 391,60 30,79 15,57 11,70

rtuť 3)

fluor 2)

oxid uhelnatý

prach PM2,5

prach PM10

oxidu dusičitý

chlor

E6-1 Blok č. 1

amoniak

N

oxid siřičitý

Podmínky emise

Zdroj emise


Tabulka 20. Emise jednotlivých látek u energetických bloků - provozní období do dne 31. prosince 2015

max. 747,0 125,0 150,0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

rok 186,75 31,250 37,50

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3,12

9,30

2,74

0,02326 0,00297

0,00002

0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

13,07 18,75

2,29

0,08576 0,00944

0,00006

0,02440 0,01184 0,02608 0,00560 0,05616 0,00072 0,00448 0,00456 0,00038

3,12

9,30

2,74

0,02326 0,00297

0,00002

0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

13,07 18,75

2,29

0,08576 0,00944

0,00006

0,02440 0,01184 0,02608 0,00560 0,05616 0,00072 0,00448 0,00456 0,00038

3,12

9,30

2,74

0,02326 0,00297

0,00002

0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

17,10 19,20

2,38

0,08576 0,00968

0,00006

0,02488 0,01184 0,02664 0,00576 0,05736 0,00072 0,00448 0,00456 0,00038

3,12

9,30

2,74

0,02326 0,00297

0,00002

0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

17,10 19,20

2,38

0,08576 0,00968

0,00006

0,02488 0,01184 0,02664 0,00576 0,05736 0,00072 0,00448 0,00456 0,00038

3,12

9,30

2,74

0,02326 0,00297

0,00002

0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

17,10 19,20

2,38

0,08576 0,00968

0,00006

0,02488 0,01184 0,02664 0,00576 0,05736 0,00072 0,00448 0,00456 0,00038

max. 391,60 391,60 30,79 15,57 11,70 rok 3132,8 3132,8 246,32 124,56 71,2 max. 391,60 391,60 30,79 15,57 11,70 rok 3132,8 3132,8 246,32 124,56 71,2 max. 400,00 400,00 31,45 15,90 11,70 rok 3200,0 3200,0 251,60 127,20 73,6 max. 400,00 400,00 31,45 15,90 11,70 rok 3200,0 3200,0 251,60 127,20 73,6 max. 400,00 400,00 31,45 15,90 11,70 rok 3200,0 3200,0 251,60 127,20 73,6

N - normální provozní podmínky O - provozní podmínky, které se odchylují od normálních max. - maximální emise (kg/h) rok - roční emise (Mg/rok) jako součet fluoru a fluoridů rozpustných ve vodě jako součet rtuti a jejích sloučenin jako součet emise kovu a jeho sloučenin v částicích PM10


strana 77


říjen 2015

O E6-2 Blok č. 2 N E6-3 Blok č. 3 N E6-4 Blok č. 4 N E6-5 Blok č. 5 N E6-6 Blok č. 6 N 1)

2) 3) 4)

benzo(a)pyren

vanadium 4)

mangan 4)

kadmium 4)

kobalt 4)

0,08531 0,00915 0,000062 0,02364 0,01147 0,02527 0,00543 0,05441 0,00070 0,00434 0,00442 0,00036

zinek 4)

2,22

olovo 4)

rok 3034,9 1517,5 238,62 120,67 68,98 16,78 18,17

nikl 4)

0,02326 0,00297 0,000021 0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

měď 4)

2,74

chrom 4)

9,30

arsen 4)

3,37

max. 391,60 195,80 30,79 15,57 11,70

rtuť 3)

fluor 2)

oxid uhelnatý

prach PM2,5

prach PM10

oxidu dusičitý

chlor

E6-1 Blok č. 1

amoniak

N

oxid siřičitý

Podmínky emise

Zdroj emise


Tabulka 21. Emise jednotlivých látek u energetických bloků - provozní období ode dne 1. ledna 2016 do dne 30. června 2020

max. 747,0 125,0 150,0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

rok 186,75 31,250 37,50

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3,37

9,30

2,74

0,02326 0,00297 0,000021 0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

17,32 18,75

2,29

0,08576 0,00944 0,000064 0,02440 0,01184 0,02608 0,00560 0,05616 0,00072 0,00448 0,00456 0,00038

3,37

9,30

2,74

0,02326 0,00297 0,000021 0,00465 0,00382 0,00454 0,00192 0,00795 0,00012 0,00090 0,00075 0,00356

17,32 18,75

2,29

0,08576 0,00944 0,000064 0,02440 0,01184 0,02608 0,00560 0,05616 0,00072 0,00448 0,00456 0,00038

3,37

9,30

2,74

0,00698 0,00059 0,000004 0,00093 0,00076 0,00091 0,00038 0,00159 0,00002 0,00018 0,00015 0,00356

17,32 19,20

2,38

0,02576 0,00192 0,000002 0,00496 0,00240 0,00728 0,00112 0,01144 0,00016 0,00088 0,00088 0,00038

3,37

9,30

2,74

0,00698 0,00059 0,000004 0,00093 0,00076 0,00091 0,00038 0,00159 0,00002 0,00018 0,00015 0,00356

17,32 19,20

2,38

0,02576 0,00192 0,000002 0,00496 0,00240 0,00728 0,00112 0,01144 0,00016 0,00088 0,00088 0,00038

3,37

9,30

2,74

0,00698 0,00059 0,000004 0,00093 0,00076 0,00091 0,00038 0,00159 0,00002 0,00018 0,00015 0,00356

17,32 19,20

2,38

0,02576 0,00192 0,000002 0,00496 0,00240 0,00728 0,00112 0,01144 0,00016 0,00088 0,00088 0,00038

max. 391,60 195,80 30,79 15,57 11,70 rok 3132,8 1566,4 246,32 124,56 71,2 max. 391,60 195,80 30,79 15,57 11,70 rok 3132,8 1566,4 246,32 124,56 71,2 max. 400,00 200,00 31,45 15,90 11,70 rok 3200,0 1600,0 251,60 127,20 73,6 max. 400,00 200,00 31,45 15,90 11,70 rok 3200,0 1600,0 251,60 127,20 73,6 max. 400,00 200,00 31,45 15,90 11,70 rok 3200,0 1600,0 251,60 127,20 73,6



strana 78


říjen 2015

E6-1 Blok č. 1

benzo(a)pyren

vanadium 4)

mangan 4)

kobalt 4)

zinek 4)

olovo 4)

nikl 4)

měď 4)

2,74

chrom 4)

fluor 2)

9,30

kadmium 4)

chlor

3,37

arsen 4)

amoniak

11,70

rtuť 3)

oxid uhelnatý

prach PM10

oxidu dusičitý

6,23

0,02326 0,00119 0,000008 0,00186 0,00150 0,00182 0,00077 0,00318 0,00005 0,00036 0,00030 0,00356

rok 1517,5 1517,5 95,48 48,28 68,98 16,78 18,17

2,22

0,08531 0,00364 0,000023 0,00945 0,00457 0,01007 0,00217 0,02178 0,00031 0,00170 0,00178 0,00036

max. 747,0 125,0 150,0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

rok 186,75 31,250 37,50

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

max. 195,80 195,80 12,32

6,23

11,70

3,37

9,30

2,74

0,02326 0,00119 0,000008 0,00186 0,00150 0,00182 0,00077 0,00318 0,00005 0,00036 0,00030 0,00356

rok 1566,4 1566,4 98,56 49,84

71,2

17,32 18,75

2,29

0,08576 0,00376 0,000024 0,00976 0,00472 0,01400 0,00224 0,02248 0,00032 0,00176 0,00184 0,00038

6,23

11,70

3,37

9,30

2,74

0,02326 0,00119 0,000008 0,00186 0,00150 0,00182 0,00077 0,00318 0,00005 0,00036 0,00030 0,00356

rok 1566,4 1566,4 98,56 49,84

71,2

17,32 18,75

2,29

0,08576 0,00376 0,000024 0,00976 0,00472 0,10400 0,00224 0,02248 0,00032 0,00176 0,00184 0,00038

6,36

11,70

3,37

9,30

2,74

0,00698 0,00059 0,000004 0,00093 0,00076 0,00091 0,00038 0,00159 0,00002 0,00018 0,00015 0,00356

rok 1600,0 1600,0 100,64 50,88

73,6

17,32 19,20

2,38

0,02576 0,00192 0,000002 0,00496 0,00240 0,00728 0,00112 0,01144 0,00016 0,00088 0,00088 0,00038

6,36

11,70

3,37

9,30

2,74

0,00698 0,00059 0,000004 0,00093 0,00076 0,00091 0,00038 0,00159 0,00002 0,00018 0,00015 0,00356

rok. 1600,0 1600,0 100,64 50,88

73,6

17,32 19,20

2,38

0,02576 0,00192 0,000002 0,00496 0,00240 0,00728 0,00112 0,01144 0,00016 0,00088 0,00088 0,00038

max. 200,00 200,00 12,58

6,36

11,70

3,37

9,30

2,74

0,00698 0,00059 0,000004 0,00093 0,00076 0,00091 0,00038 0,00159 0,00002 0,00018 0,00015 0,00356

rok 1600,0 1600,0 100,64 50,88

73,6

17,32 19,20

2,38

0,02576 0,00192 0,000002 0,00496 0,00240 0,00728 0,00112 0,01144 0,00016 0,00088 0,00088 0,00038

max. 196,05 261,40 12,33 9,23 19,47 5,72 21,04 Nový blok N č. 7 rok 1411,6 1882,1 88,79 44,89 117,96 29,62 30,35

4,93

0,03002 0,00047

0,00001

0,00174 0,00305 0,00169 0,00100 0,00230 0,00004 0,00030 0,00025 0,00648

3,93

0,01175 0,00959

0,00010

0,02139 0,02069 0,01843 0,00845 0,03245 0,00108 0,00708 0,00715 0,01005

O E6-2 Blok č. 2 N E6-3 Blok č. 3 N E6-4 Blok č. 4 N E6-5 Blok č. 5 N E6-6 Blok č. 6 N E-ch

max. 195,80 195,80 12,32

prach PM2,5

N

oxid siřičitý

Podmínky emise

Zdroj emise


Tabulka 22. Emise jednotlivých látek u energetických bloků - provozní období ode dne 1. července 2020

1)

2) 3) 4)

max. 195,80 195,80 12,32 max. 200,00 200,00 12,58 max. 200,00 200,00 12,58



strana 79


říjen 2015

E6-3

Blok č. 3

E6-4

Blok č. 4

E6-5

Blok č. 5

E6-6

Blok č. 6

kobalt

mangan 2)

vanadium

-

0,05874

-

0,46097 0,08231 0,33217 0,02527 0,51507

-

0,29194

-

max.

-

-

0,17204 0,03089 0,15668 0,00706 0,29462

-

0,05874

-

zinek 2)

0,17204 0,03089 0,15668 0,00706 0,29462

-

olovo 2)

-

-

nikl 2)

-

rok

měď 2)

max.

chrom 2)

Blok č. 2

kadmium

E6-2

arsen

Blok č. 1

1)

Zdroj emise

E6-1

Podmínky emise


Tabulka 23. Emise kovů v plynné fázi

rok

-

-

0,47584 0,08496 0,34288 0,02608 0,53168

-

0,30136

-

max.

-

-

0,17204 0,03089 0,15668 0,00706 0,29462

-

0,05874

-

rok

-

-

0,47584 0,08496 0,34288 0,02608 0,53168

-

0,30136

-

max.

-

-

0,17204 0,03089 0,15668 0,00706 0,29462

-

0,05874

-

rok

-

-

0,47584 0,08496 0,34288 0,02608 0,53168

-

0,30136

-

max.

-

-

0,17204 0,03089 0,15668 0,00706 0,29462

-

0,05874

-

rok

-

-

0,47584 0,08496 0,34288 0,02608 0,53168

-

0,30136

-

max.

-

-

0,17204 0,03089 0,15668 0,00706 0,29462

-

0,05874

-

rok

-

-

0,47584 0,08496 0,34288 0,02608 0,53168

-

0,30136

-

1)

normální provozní podmínky: max.- maximální emise (kg/h) rok - roční emise (Mg/rok) 2) jako součet emise kovu a jeho sloučenin v plynné fázi


strana 80


říjen 2015


Rychlost výstupu spalin Teplota spalin Doba provozu zdroje emisí

m m HLAVNÍ AREÁL ELEKTRÁRNY


-

Typ vývodu

-


Zdroj emise



Tabulka 24. Parametry zdrojů emisí a odpadních plynů z pomocných procesů (bez nového energetického bloku)

-

m3/h

m/s

K

Období provozu do 31. prosince 2015 Vertikální, 34,5 Ø 0,6 Tkaninový filtr otevřený Vertikální, 34,5 Ø 0,8 Tkaninový filtr otevřený Vertikální, 34,5 Ø 0,8 Tkaninový filtr otevřený Vertikální, 34,5 Ø 0,8 Tkaninový filtr otevřený

Odvzdušnění retenčního 10545 10,35 345 zásobníku popílku č. 1 Odvzdušnění retenčního E-2p 15935 8,80 334 zásobníku popílku č. 2 Odvzdušnění retenčního E-3p 15800 8,73 332 zásobníku popílku č. 3 Odvzdušnění retenčního E-4p 19919 11,0 303 zásobníku popílku č. 4 Odvzdušnění zásobníku Horizontální, E-3s 32,0 Ø 0,4 Tkaninový filtr 11520 25,46 307 otevřený sorbentu č. 3 Odvzdušnění zásobníku Horizontální, E-4s 32,0 Ø 0,4 Tkaninový filtr 11370 25,13 305 otevřený sorbentu č. 4 Zařízení na odlučování Vertikální, E-1b prachu ze štěrbinového 14,0 Ø 2,8 Tkaninový filtr 164825 7,44 300 otevřený zásobníku uhlí Provozní období od 1. ledna 2016 (jako u období do 31. prosince 2015 plus následující zdroje emisí) Zásobník vápencové E-1w moučky SOS bloků 12,0 Ø 0,3 Horizontální, Tkaninový filtr 1525 6,00 300 otevřený 4-6 Zařízení na odlučování Horizontální, Cyklónová baterie, E-b1 prachu ze systémů 42,0 Ø 1,2 60000 14,7 303 otevřený látkový filtr dodávky uhlí bloku 1 Zařízení na odlučování Horizontální, Cyklónová baterie, E-b2 prachu ze systémů 42,0 Ø 1,2 60000 14,7 303 otevřený látkový filtr dodávky uhlí bloku 2 Zařízení na odlučování Horizontální, Cyklónová baterie, E-b3 prachu ze systémů 42,0 Ø 1,2 60000 14,7 303 otevřený látkový filtr dodávky uhlí bloku 3 Zařízení na odlučování Horizontální, Cyklónová baterie, E-b4 prachu ze systémů 42,0 Ø 1,2 50000 12,3 303 otevřený látkový filtr dodávky uhlí bloku 4 Zařízení na odlučování Horizontální, Cyklónová baterie, E-b5 prachu ze systémů 42,0 Ø 1,2 50000 12,3 303 otevřený látkový filtr dodávky uhlí bloku 5 Zařízení na odlučování Horizontální, Cyklónová baterie, E-b6 prachu ze systémů 42,0 Ø 1,2 50000 12,3 303 otevřený látkový filtr dodávky uhlí bloku 6 Instalace odlučování Horizontální, Cyklónová baterie, E-k1 11,0 Ø 1,2 34560 8,5 288 otevřený látkový filtr prachu drtírny K-1 E-1p


strana 81

h/rok

8760 8760 8760 8760 8760 8760 7300

4000

6750

6750

6750

6750

6750

6750 6750

E5 E6 E7 E8 E9 E10 E11 E12 E13 E14 E15 E17 E18 *)

2)

-

11,0 11,0 40,0 40,0 40,0

Horizontální, Cyklónová baterie, Ø 1,2 otevřený látkový filtr Horizontální, Cyklónová baterie, Ø 1,2 otevřený látkový filtr Horizontální, Vzdušný separátor Ø 0,25 otevřený částic Horizontální, Vzdušný separátor Ø 0,25 otevřený částic Vzdušný separátor Horizontální, Ø 0,25 otevřený částic DRTÍRNA VÁPENCE

Provozní období do dne 31. prosince 2015 a od 1. ledna 2016 Vertikální, Mlýn č. 1 - technologie 34,5 Ø 0,85 Tkaninový filtr otevřený Vertikální, Mlýn č. 2 - technologie 34,5 Ø 0,85 Tkaninový filtr otevřený Mlýn č. 1 - doprava Vertikální, 34,5 Ø 0,57 Tkaninový filtr moučky otevřený Mlýn č. 2 - doprava Vertikální, 34,5 Ø 0,57 Tkaninový filtr moučky otevřený Zásobník vápencové Vertikální, 26,0 Ø 0,21 Tkaninový filtr moučky č. 1 otevřený Zásobník vápencové Vertikální, 26,0 Ø 0,21 Tkaninový filtr moučky č. 2 otevřený Zásobník vápencové Vertikální, 26,0 Ø 0,21 Tkaninový filtr moučky č. 3 otevřený Vertikální, Doprava moučky 10,5 Ø 0,12 Tkaninový filtr zastřešená Vertikální, Doprava moučky 10,5 Ø 0,12 Tkaninový filtr zastřešená Vertikální, Doprava moučky 10,5 Ø 0,12 Tkaninový filtr zastřešená Zásobník vápencové 0,12 × 0,68 Horizontální, 27,4 Tkaninový filtr moučky č. 4 (Ø 0,322) 2) otevřený Násypky zásobníků 0,38 × 0,68 Horizontální, 33,0 Tkaninový filtr vápence (Ø 0,574) 2) otevřený Vertikální, Mlýn č. 3 - technologie 33,0 Ø 1,00 Tkaninový filtr zastřešená

Rychlost výstupu spalin Teplota spalin Doba provozu zdroje emisí

m


m

říjen 2015


Instalace odlučování E-k2 prachu drtírny K-2 Instalace odlučování E-k3 prachu drtírny K-3 Zařízení na odvádění E-o (1,2) prachu z objektů bloků 1, 2 Zařízení na odvádění E-o (3,4) prachu z objektů bloků 3, 4 Zařízení na odvádění E-o (5,6) prachu z objektů bloků 5, 6

Typ vývodu

-


Zdroj emise




m3/h

m/s

K

32000 7,9 288 6750 32000 7,9 288 6750 2800 15,8 303 2190 2800 15,8 303 2190 2800 15,8 303 2190

22460 11,0 357 6970 22460 11,0 356 6970 1469

1,6 321 6970

1469

1,6 320 6970

2268 18,2 297 6970 2268 18,2 320 6970 2268 18,2 309 6970 488

12,0 289 4000

488

12,0 290 4000

488

12,0 290 4000

11750 40,0 320 6970 12540 13,5 306 6970 60200 21,3 362 6970

v reálných podmínkách

d= náhradní průměr vypočtený podle referenční metodiky ze vzorce


h/rok

4⋅a ⋅b π

strana 82


říjen 2015

Tabulka 25. Souhrnný přehled emise látek do ovzduší ze zařízení pomocných procesů (bez nového energetického bloku) Označení zdroje emisí

Zdroj emise

Látka

Emise (kg/h)

HLAVNÍ AREÁL ELEKTRÁRNY Období provozu do 31. prosince 2015 částice PM10 0,316 částice PM2,5 0,088 částice PM10 0,478 E-2p Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku č. 2 částice PM2,5 0,134 částice PM10 0,474 E-3p Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku č. 3 částice PM2,5 0,133 částice PM10 0,598 E-4p Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku č. 4 částice PM2,5 0,167 částice PM10 0,346 E-3s Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 3 částice PM2,5 0,097 částice PM10 0,341 E-4s Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 4 částice PM2,5 0,095 částice PM10 3,297 Zařízení na odlučování prachu štěrbinového E-1b zásobníku uhlí částice PM2,5 0,923 Provozní období od 1. ledna 2016 (jako u období do 31. prosince 2015 plus následující zdroje emisí) částice PM10 0,031 E-1w Zásobník vápencové moučky SOS bloků 4-6 částice PM2,5 0,009 částice PM10 0,600 Zařízení na odlučování prachu ze systémů dodávky E-b1 uhlí bloku 1 částice PM2,5 0,160 částice PM10 0,600 Zařízení na odlučování prachu ze systémů dodávky E-b2 uhlí bloku 2 částice PM2,5 0,160 částice PM10 0,600 Zařízení na odlučování prachu ze systémů dodávky E-b3 uhlí bloku 3 částice PM2,5 0,160 částice PM10 0,500 Zařízení na odlučování prachu ze systémů dodávky E-b4 uhlí bloku 4 částice PM2,5 0,140 částice PM10 0,500 Zařízení na odlučování prachu ze systémů dodávky E-b5 uhlí bloku 5 částice PM2,5 0,140 částice PM10 0,500 Zařízení na odlučování prachu ze systémů dodávky E-b6 uhlí bloku 6 částice PM2,5 0,140 částice PM10 0,3456 E-k1 Instalace odlučování prachu drtírny K-1 částice PM2,5 0,0968 částice PM10 0,320 E-k2 Instalace odlučování prachu drtírny K-2 částice PM2,5 0,0896 částice PM10 0,320 E-k3 Instalace odlučování prachu drtírny K-3 částice PM2,5 0,0896 částice PM10 0,028 E-o (1,2) Zařízení na odvádění prachu z objektů bloků 1, 2 částice PM2,5 0,00784 částice PM10 0,028 E-o (3,4) Zařízení na odvádění prachu z objektů bloků 3, 4 částice PM2,5 0,00784 částice PM10 0,028 E-o (5,6) Zařízení na odvádění prachu z objektů bloků 5, 6 částice PM2,5 0,00784 E-1p

Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku č. 1


strana 83



E5

E6

E7 E8 E9 E10 E11 E12 E13 E14 E15 E17

E18

Zdroj emise

říjen 2015

Látka

DRTÍRNA VÁPENCE Provozní období do 31. prosince 2015 a období od 1. ledna 2016 oxid siřičitý oxidu dusičitý Vývod nadbytku vzduchu a spalin z vápencového mlýna č. 1 částice PM10 částice PM2,5 oxid siřičitý oxidu dusičitý Vývod nadbytku vzduchu a spalin z vápencového mlýna č. 2 částice PM10 částice PM2,5 Mlýn č. 1 - doprava moučky - odvzdušnění systému částice PM10 dopravníků částice PM2,5 Mlýn č. 2 - doprava moučky - odvzdušnění systému částice PM10 dopravníků částice PM2,5 částice PM10 Odvzdušnění zásobníků vápencové moučky č. 1 během plnění částice PM2,5 částice PM10 Odvzdušnění zásobníků vápencové moučky č. 2 během plnění částice PM2,5 částice PM10 Odvzdušnění zásobníků vápencové moučky č. 3 během plnění částice PM2,5 částice PM10 Doprava moučky do elektrárny - odvzdušnění systému dopravníků částice PM2,5 částice PM10 Doprava moučky do elektrárny - odvzdušnění systému dopravníků částice PM2,5 částice PM10 Doprava moučky do elektrárny - odvzdušnění systému dopravníků částice PM2,5 částice PM10 Odvzdušnění zásobníků vápencové moučky č. 4 během plnění částice PM2,5 částice PM10 Odvzdušnění násypek zásobníků vápence částice PM2,5 oxid siřičitý oxidu dusičitý Vývod nadbytku vzduchu a spalin z vápencového mlýna č. 3 částice PM10 částice PM2,5


Emise (kg/h)

0,250 0,800 0,800 0,224 0,250 0,800 0,800 0,224 0,060 0,017 0,060 0,017 0,050 0,014 0,050 0,014 0,050 0,014 0,060 0,017 0,060 0,017 0,060 0,017 0,120 0,034 0,125 0,035 0,660 2,120 0,600 0,168

strana 84


říjen 2015

E-sp1

E-sp2

E-sp3

E-sp4

40,0

Ø 0,5

32,0

Ø 0,5

32,0

Ø 0,5

29,0

Ø 0,3

15,0


E-k4

-


E-2w

m

Tok odpadních plynů 1)

E-2s

m


E-1s

Typ vývodu

E-5p

Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku nového bloku Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 1 Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 2 Zásobník vápencové moučky SOS nového bloku Zařízení na odlučování prachu v drtírně nového bloku Přesypávací stanice č. 1 pro dodávku uhlí do nového bloku Přesypávací stanice č. 2 pro dodávku uhlí do nového bloku Přesypávací stanice č. 3 pro dodávku uhlí do nového bloku Přesypávací stanice č. 4 pro dodávku uhlí do nového bloku


-

Zdroj emise



Tabulka 26. Parametry zdrojů emisí a odpadních plynů z pomocných zařízení nového bloku

-

m3/h

m/s

h/rok

5700

8,06 303

8760

3507

4,97 301

8760

3218

4,56 306

8760

3000 11,78 303

4000

Ø 0,5

Horizontální, Tkaninový 10000 14,15 303 otevřený filtr

6750

35,0

Ø 0,5


6750

16,0

Ø 0,5


6750

22,0

Ø 0,5


6750

20,0

Ø 0,5


6750

Horizontální, Tkaninový otevřený filtr Horizontální, Tkaninový otevřený filtr Horizontální, Tkaninový otevřený filtr Horizontální, Tkaninový otevřený filtr

K

Tabulka 27. Přehled emise látek do ovzduší z pomocných zařízení nového bloku Označení zdroje emisí

Zdroj emise

E-5p

Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku nového bloku

E-1s


E-2s


E-2w

Zásobník vápencové moučky SOS nového bloku

E-k4

Zařízení na odlučování prachu v drtírně nového bloku

E-sp1


E-sp2



Látka

Emise (kg/h)

částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5

0,057 0,016 0,1050 0,0294 0,0970 0,0272 0,0300 0,0084 0,200 0,056 0,200 0,056 0,200 0,056

strana 85


říjen 2015


Zdroj emise

Látka

Emise (kg/h)

E-sp3


E-sp4


částice PM10 částice PM2,5 částice PM10 částice PM2,5

0,200 0,056 0,200 0,056

5.8.1.4. Koncentrace nečistot v ovzduší Rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší bylo určeno v okruhu o poloměru 145 km od Elektrárny TURÓW, při použití dvou rozlišení sítí receptorů: - do vzdálenosti cca 20 km od zdroje bylo rozlišení sítě 1 km, - do vzdálenosti od cca 20 km do cca 145 km od zdroje bylo rozlišení sítě 5 km. Vzhledem ke specifické poloze elektrárny byl zohledněn přeshraniční vliv zařízení na území Německa a České republiky. Navíc byl stanoven vliv Elektrárny na oblasti Natura 2000, které se nacházejí v okruhu do 145 km od zařízení. Výpočty koncentrací znečišťujících látek byly provedeny: 1) na základě ročních emisí stanovených na základě maximálních emisí a skutečné doby provozu zdrojů - takto byl zjištěn průměrný vliv objektu ve smluvně výchozím roce 2014; takto získané hodnoty koncentrací byly analyzovány se zohledněním přípustných a cílových hodnot definovaných v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 24. srpna 2012 o hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. 2012.1031), a to jak u krátkodobých koncentrací, tak u průměrných ročních koncentrací. Dále byly zapracovány referenční hodnoty stanovené nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 26. ledna 2010 o referenčních hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. 2010 č. 16, položka 87) v případě průměrných ročních koncentrací, 2) na základě maximálních hodinových emisí znečišťujících látek - takto byly definovány nejhorší možné vlivy zařízení na kvalitu ovzduší během smluvně výchozího roku 2014 takto získané hodnoty koncentrací byly analyzovány se zohledněním referenčních hodnot stanovených nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 26. ledna 2010 o referenčních hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. 2010 č. 16, položka 87) v případě krátkodobých koncentrací. 5.8.1.4.1. Přípustné a cílové hodnoty Článek polského zákona o ochraně životního prostředí (kodifikované znění Sb. 2013.1232 ve znění pozdějších předpisů) vysvětluje, že ochrana ovzduší před znečištěním spočívá v


strana 86


říjen 2015

zajištění jeho nejlepší možné kvality udržováním hodnot látek ve vzduchu pod nebo alespoň na úrovni přípustných či cílových hodnot. Zároveň definuje pojmy přípustné a cílové hodnoty. Přípustná hodnota - úroveň koncentrace látky, jíž má být dosaženo ve stanoveném termínu a která nesmí být po tomto termínu překročena. Přípustná hodnota je standardem pro kvalitu ovzduší. Cílová hodnota - množství látky v ovzduší, stanovené za účelem zabránit či omezit škodlivý vliv na lidské zdraví a životní prostředí jako celek, kterého má být dosaženo tam, kde je to možné za stanovenou dobu a pomocí ekonomicky odůvodněných technických a technologických opatření. Prováděcím nařízením čl. 86 polského zákona o životním prostředí je nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 24. srpna 2012 o hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. 2012.1031), které stanoví hodnoty přípustných a cílových koncentrací látek v ovzduší. Tyto hodnoty byly zavedeny za účelem sjednocení pravidel hodnocení kvality ovzduší, uplatňovaných v rámci polského státního monitorování životního prostředí (článek 88 polského zákona o ochraně životního prostředí) a jsou stanoveny z důvodu ochrany lidského zdraví a/nebo ochrany rostlin v podobě krátkodobého i ročního průměru - podle konkrétní látky. Tabulka 28. Některé přípustné a cílové hodnoty podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 24. srpna 2012 o hodnotách některých látek v ovzduší Látka

CO NO2 SO2 Pb PM2,5 PM10 As Cd Ni B(a)p

Povolený počet překročení PŘÍPUSTNÁ HODNOTA 8 hod. (krok.) 1h 99,8 18 rok 1h 99,7 24 24 h 99,2 3 rok* rok rok (od r. 2015) rok (do r. 2020) 24 h 90,4 35 rok CÍLOVÁ HONOTA rok rok rok rok Doba zprůměrování

Percentil

Jednotka

Koncentrace

µg/m3

10000 200 40 350 125 20 0.5 25 20 50 40

ng/m3

6 5 20 1

* hodnota z důvodu ochrany rostlin


strana 87


říjen 2015

Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší, analyzované ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám byly stanoveny na základě průměrných ročních emisí, které berou v potaz skutečnou dobu provozu zdroje. V tabulkách 29-31 jsou uvedeny maximální, minimální a průměrné koncentrace z území Polska, kde byly provedeny numerické výpočty pro znečišťující látky, u nichž byly stanoveny přípustné nebo cílové hodnoty. Byly stanoveny také procentní hodnoty koncentrací ve srovnání s přípustnou (cílovou) hodnotou pro danou látku. Každá z tabulek se týká jednoho období provozu zařízení: stávající stav, stav od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 a stav od 1. července 2016. Tabulky uvádějí koncentrace vytvářené celkovými emisemi ze všech zdrojů a emitorů Elektrárny TURÓW, které jsou v provozu v analyzovaném období. Stávající stav (období provozu do 31. prosince 2015) Přípustné a cílové hodnoty látky nebyly u stávajícího stavu překročeny. Maximální hodinová koncentrace oxidu siřičitého na území Polska dosáhla 48 % přípustné hodnoty. Denní a roční koncentrace SO2 jsou 45 % a 30 % ze standardu. U hodinových koncentrací oxidu dusičitého bylo zjištěno max. 10 % povolené hodnoty. U jiných znečišťujících látek byl poměr maximální koncentrace k mezní hodnotě maximálně 5 %. Průměrné a minimální koncentrace znečišťujících látek z území Polska nepřekračují 6 % přípustné nebo cílové hodnoty (podle konkrétní látky). Tabulka 29. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Polska ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro aktuální stav (období provozu do 31. prosince 2015)

Látka

SO2 SO2 SO2 NO2 NO2 PM10 PM10 PM2,5 CO As

1, 2)

Průměr

1h25 maximum 24 h 4 maximum rok 1h19 maximum rok 24 h 36 maximum rok rok 8h1 maximum rok

Maximální Minimální Průměrná Koncentrace Koncentrace Koncentrace ve vztahu k ve vztahu k ve vztahu k Koncentrace Koncentrace Koncentrace cílové/ cílové/ cílové/ (µg/m3) (µg/m3) (µg/m3) přípustné přípustné přípustné hodnotě (%) hodnotě (%) hodnotě (%) 167,94

48

3,33

1

19,64

6

55,84

45

0,86

1

5,35

4

5,99

30

0,08

0

0,49

2

19,15

10

0,34

0

2,04

1

0,58

1

0,01

0

0,04

0

2,13

4

0,09

0

0,26

1

0,59 0,30

1 1

0,03 0,02

0 0

0,08 0,05

0 0

6,43

0

0,08

0

0,50

0

0,02

0

0,0003

0

0,002

0


strana 88


Látka

Průměr

Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2)

rok rok rok rok

1) 2)

říjen 2015

Maximální Minimální Průměrná Koncentrace Koncentrace Koncentrace ve vztahu k ve vztahu k ve vztahu k Koncentrace Koncentrace Koncentrace cílové/ cílové/ cílové/ 3 3 3 (µg/m ) (µg/m ) (µg/m ) přípustné přípustné přípustné hodnotě (%) hodnotě (%) hodnotě (%) 0,0001 0 0,000002 0 0,00001 0 0,70 3 0,01 0 0,06 0 0,06 0 0,001 0 0,01 0 0,05 5 0,0008 0,08 0,004 0,4

cílová hodnota koncentrace v ng/m3


strana 89


říjen 2015

Obrázek 30. Rozložení imisí SO2 1 hod. (25 max.) pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální hodinová koncentrace SO2 dosahující 168 µg/m3 se vyskytla na území Polska ve vzdálenosti cca 1,5 km severovýchodně od Elektrárny TURÓW. V okruhu 30 km od zařízení dosahují koncentrace hodnot nad 10 % přípustné hodnoty.


strana 90


říjen 2015

Obrázek 31. Rozložení imisí SO2 24 hod. (4 max) pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální denní koncentrace SO2se vyskytly severovýchodně od Elektrárny TURÓW a dosahovaly 45 % přípustné hodnoty. Koncentrace oxidu siřičitého větší než 10 % mezní hodnoty se vyskytly v okruhu 18 km od objektu.


strana 91


říjen 2015

Obrázek 32. Rozložení imisí SO2 rok pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální roční koncentrace SO2 se vyskytly na území Německa, cca 3,5 km severně od Elektrárny TURÓW. Ve srovnání s přípustnými hodnotami jsou zjištěné průměrné koncentrace nevelké, maximální dosáhly 32 % přípustné hodnoty. Hodnoty překračující 10 % přípustné hodnoty se vyskytly v okruhu 9 km od objektu.


strana 92


říjen 2015

Obrázek 33. Rozložení imisí NO2 1 hod. (19 max) pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální hodinová koncentrace NO2 nepřekračuje 20 µg/m3 (10 % přípustné hodnoty). Nejvyšší hodnoty oxidu dusičitého se vyskytly cca 1,5 km severovýchodně od Elektrárny TURÓW.


strana 93


říjen 2015

Obrázek 34. Rozložení imisí NO2 rok pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální průměrná roční koncentrace NO2 pocházející ze všech emisí z Elektrárny TURÓW činila 0,63 µg/m3 (2 % přípustné hodnoty). Nejvyšší koncentrace se vyskytly cca 3 km severně od zařízení na území Německa. Zjištěné průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého jsou nízké a v okruhu 5 km od elektrárny nepřekračují 1 % přípustné hodnoty.


strana 94


říjen 2015

Obrázek 35. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM10 24 hod. (max. 36) pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální denní koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10 v hodnotě 2,15 µg/m3 se vyskytla na území Německa, ve vzdálenosti cca 3 km od Elektrárny TURÓW. Koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10 jsou vyšší než 1 % přípustné hodnoty v okruhu o poloměru 20 km kolem elektrárny.


strana 95


říjen 2015

Obrázek 36. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM10 rok, pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Roční koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10 překračují 1 % přípustné hodnoty v okruhu o poloměru 5 km severně od elektrárny. Nejvyšší koncentrace (0,63 µg/m3), která činila 2 % přípustné hodnoty se vyskytla na území Německa ve vzdálenosti cca 3 km od elektrárny TURÓW.


strana 96


říjen 2015

Obrázek 37. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM2,5 rok, pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Prostorové rozložení ročních koncentrací tuhých znečišťujících částic PM2,5 je podobné jako v případě tuhých znečišťujících částic PM10. Nejvyšší koncentrace, které činily 1 % přípustné hodnoty, se vyskytly ve vzdálenosti cca 3 km od Elektrárny TURÓW. Průměrné roční koncentrace tuhých znečišťujících částic PM2,5 vyšší než 0,1 µg/m3 se vyskytly v okruhu o poloměru 15 km od elektrárny.


strana 97


říjen 2015

Obrázek 38. Rozložení imisí CO 8 hod. pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální osmihodinová koncentrace oxidu uhelnatého dosáhla 6,5 µg/m3, což je 0,06 % přípustné hodnoty. Tato hodnota se vyskytla ve vzdálenosti 2,5 km severovýchodně od Elektrárny TURÓW.


strana 98


říjen 2015

Obrázek 39. Rozložení imisí As rok pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální roční koncentrace arsenu se vyskytla ve vzdálenosti 2,5 km severně od elektrárny TURÓW a činila 0,02 ng/m3, což je 0,3 % cílové hodnoty.


strana 99


říjen 2015

Obrázek 40. Rozložení imisí Cd rok pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální roční koncentrace kadmia se vyskytla na území Německa a činila 0,13 pg/m3, což je 0,003 % cílové hodnoty.


strana 100


říjen 2015

Obrázek 41. Rozložení imisí Ni rok pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Maximální roční koncentrace niklu se vyskytla ve vzdálenosti 2,5 km severně od elektrárny TURÓW a činila 0,75 ng/m3, což je 4 % cílové hodnoty.


strana 101


říjen 2015

Obrázek 42. Rozložení imisí Pb rok pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

V případě ročních koncentrací olova byla nejvyšší koncentrace o hodnotě 0,06 ng/m3 (0,01 % přípustné hodnoty) zaznamenána cca 3 km severně od elektrárny TURÓW.


strana 102


říjen 2015

Obrázek 43. Rozložení imisí B(a)P rok pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu (období provozu do 31. prosince 2015)

Nejvyšší koncentrace benzo(a)pyrenu o hodnotě 0,05 ng/m3 (5 % cílové hodnoty) se vyskytly cca 3 km severně od Elektrárny TURÓW.


strana 103


říjen 2015

Období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 Po analýze koncentrací zjištěných pomocí modelace lze konstatovat, že pro období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 nevyly přípustné ani cílové hodnoty překročeny. Zjištěná maximální hodinová koncentrace oxidu siřičitého na území Polska je vyšší oproti variantě definované jako stávající stav a činí 61 % přípustné hodnoty. Maximální denní a roční koncentrace SO2 činí 56 % a 42 % přípustné hodnoty. U hodinových koncentrací oxidu dusičitého bylo zjištěno max. 6 % přípustné hodnoty. V případě koncentrací jiných znečišťujících látek na území Polska poměr maximální koncentrace látky k jeho mezní hodnotě nepřekračuje 7 %. Průměrné a minimální koncentrace znečišťujících látek z území Polska nepřekračují 6 % přípustné nebo cílové hodnoty. Pokles koncentrací oxidu dusičitého oproti předchozímu období je způsoben snížením emisí z komína se šesti kanály o polovinu. Naopak vyšší hodnoty koncentrací u ostatních znečišťujících látek souvisejí se změnami podmínek vývodu spalin do atmosféry z komínových vedení bloků 4-6. Tabulka 30. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Polska ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro aktuální stav pro období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Látka

SO2 SO2 SO2 NO2 NO2 PM10 PM10 PM2,5 CO 1, 2)

As Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2) 1) 2)

Průměr

1h25 maximum 24 h 4 maximum rok 1h19 maximum rok 24 h 36 maximum rok rok 8h1 maximum rok rok rok rok rok

Maximální Minimální Průměrná Koncentrace Koncentrace Koncentrace ve vztahu k ve vztahu k ve vztahu k Koncentrace Koncentrace Koncentrace cílové/ cílové/ cílové/ 3 3 3 (µg/m ) (µg/m ) (µg/m ) přípustné přípustné přípustné hodnotě (%) hodnotě (%) hodnotě (%) 214,18

61

3,38

1

20,45

6

69,53

56

0,92

1

5,77

5

8,35

42

0,09

0

0,55

3

11,14

6

0,17

0

1,06

1

0,41

1

0,003

0

0,02

0

2,61

5

0,07

0

0,26

1

0,82 0,41

2 2

0,02 0,02

0 0

0,08 0,05

0 0

8,52

0

0,09

0

0,52

0

0,03 0,0002 0,69 0,06 0,07

0 0 3 0 7

0,0003 0,000002 0,01 0,001 0,0009

0 0 0 0 0,09

0,002 0,00001 0,06 0,01 0,005

0 0 0 0 0,5



strana 104


říjen 2015

Obrázek 44. Rozložení imisí SO2 1 hod. (max. 25) pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Maximální hodinová koncentrace SO2 se vyskytla na území Polska a činila 214 µg/m3, což je 61 % cílové hodnoty. Oblast nejvyšších hodinových koncentrací oxidu siřičitého se nacházela těsně u hranic areálu elektrárny. Změna technických parametrů komínu se šesti kanály přesunula maximální koncentrace o cca 3 km na jih. I přes zvýšení maximálních koncentrací se oblast, v níž jsou hodinové koncentrace SO2 vyšší než 10 % přípustné hodnoty (tzn. od 35 µg/m3), oproti předchozí variantě nezměnila.


strana 105


říjen 2015


Maximální denní koncentrace SO2 se vyskytly cca 1 km severovýchodně od Elektrárny TURÓW a dosahovaly 56 % přípustné hodnoty. Koncentrace oxidu siřičitého s hodnotami přes 10 % mezní hodnoty se vyskytují v okruhu 20 km od Elektrárny TURÓW. Ve srovnání s předchozí variantou (podle stavu do 31. prosince 2015) se oblast, v níž denní koncentrace SO2 ze zařízení elektrárny překračují 12,5 µg/m3, zvětšila o 2 km.


strana 106


říjen 2015

Obrázek 46. Rozložení imisí SO2 rok (max. 4) pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Maximální průměrné roční koncentrace SO2 se vyskytly cca 1 km severně od Elektrárny TURÓW. Vypočtené koncentrace jsou vyšší než v předchozí variantě a maximální dosažená hodnota je 42 % přípustné hodnoty. V okruhu 11 km severně od elektrárny byly zjištěny hodnoty koncentrací překračující 10 % přípustné hodnoty.


strana 107


říjen 2015


Hodinové koncentrace oxidu dusičitého se ve srovnání s první variantou snížily, což je způsobeno zprovozněním zařízení na odlučování dusíku. Maximální hodinová koncentrace NO2 nepřekračuje 11 µg/m3 (6 % přípustné hodnoty). Nejvyšší hodnoty oxidu dusičitého byly, podobně jako dříve, zjištěny v oblasti cca 1,5 km severovýchodně od elektrárny TURÓW.


strana 108


říjen 2015

Obrázek 48. Rozložení imisí NO2 rok pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Maximální průměrná roční koncentrace oxidu dusičitého dosáhla hodnoty 0,41 µg/m3 (1 % přípustné hodnoty). Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v oblasti 1 km severně od elektrárny. Získané průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého jsou natolik malé, že na většině analyzovaného území nepřekračují 1 % přípustné hodnoty.


strana 109


říjen 2015

Obrázek 49. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM10 24 hod. (max. 36) pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Denní koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10 u přechodného stavu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 jsou o něco málo vyšší než u předchozí varianty - tj. u stávajícího stavu. To souvisí s vypouštěním emisí pocházejících ze zásobníku vápencové moučky SOS bloků 4-6 a se změnou parametrů komína se šesti kanály. Maximální denní koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10 v hodnotě 2,6 µg/m3 se vyskytla na území Německa, ve vzdálenosti cca 2,5 km od Elektrárny TURÓW. Koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10 překračující 0,5 µg/m3 se vyskytly ve vzdálenosti 20 km jihovýchodně od zařízení. Ve srovnání s rozložením denních koncentrací tuhých znečišťujících částic PM10 u stávajícího stavu se prostorové rozložení získané pro druhou variantu a zjištěné koncentrace liší jen minimálně.


strana 110


říjen 2015

Obrázek 50. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM10 24 rok ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Maximální roční koncentrace tuhých znečišťujících částic, ve srovnání s variantou přestavující současný stav, se na území Polska vyskytly o něco blíže k Elektrárně TURÓW. Koncentrace nad 0,4 µg/m3 (1 % přípustné hodnoty) se vyskytly v okruhu 5 km od zařízení.


strana 111


říjen 2015

Obrázek 51. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM2,5 rok ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Prostorové rozložení ročních koncentrací tuhých znečišťujících částic PM2,5 je podobné jako v případě tuhých znečišťujících částic PM10. Nejvyšší koncentrace, které činily 0,4 µg/m3 (2 % přípustné hodnoty), se vyskytly ve vzdálenosti cca 1 km severně od Elektrárny TURÓW. Průměrné roční koncentrace tuhých znečišťujících částic PM2,5 vyšší než 0,1 µg/m3 se vyskytly v okruhu o poloměru 15 km od zařízení.


strana 112


říjen 2015

Obrázek 52. Rozložení imisí CO 8 hod. ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Maximální osmihodinová koncentrace oxidu uhelnatého dosáhla 8,5 µg/m3, což je 0,09 % přípustné hodnoty. Nejvyšší hodnoty koncentrací oxidu uhelnatého se vyskytly ve vzdálenost cca 200 m jihovýchodně od elektrárny TURÓW. V oblasti o poloměru 2,5 km kolem zařízení koncentrace nepřekračují 5 µg/m3 (0,05 % přípustné hodnoty).


strana 113


říjen 2015

Obrázek 53. Rozložení imisí As rok pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Získané průměrné roční koncentrace arsenu u stavu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 jsou mírně vyšší než u stávajícího stavu - maximální hodnota dosáhla 0,025 ng/m3, což je 0,4 % cílové hodnoty. Nejvyšší roční koncentrace byly zaznamenány v oblasti 1,5 km severně od elektrárny TURÓW.


strana 114


říjen 2015

Obrázek 54. Rozložení imisí Cd rok pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Maximální roční koncentrace kadmia byly zaznamenány v oblasti 1,5 km severně od elektrárny. Nejvyšší vypočtená hodnota koncentrace činila 0,17 pg/m3, což představuje 0,003 % cílové hodnoty.


strana 115


říjen 2015

Obrázek 55. Rozložení imisí Ni rok pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Nejvyšší roční koncentrace niklu se vyskytly ve vzdálenosti cca 2,5 km severovýchodně od elektrárny TURÓW. Maximální hodnota koncentrace je vyšší než u předchozí varianty a činí 0,68 ng/m3, což je 3 % cílové hodnoty.


strana 116


říjen 2015

Obrázek 56. Rozložení imisí Pb rok pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Nejvyšší průměrná roční koncentrace olova o hodnotě 0,06 ng/m3 (0,01 % přípustné hodnoty) se vyskytuje v oblasti ležící cca 3 km jihovýchodně od elektrárny TURÓW.


strana 117


říjen 2015

Obrázek 57. Rozložení imisí B(a)P rok pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Nejvyšší průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu o hodnotě 0,07 ng/m3 (7 % přípustné hodnoty) se vyskytuje v oblasti ležící cca 3 km jihovýchodně od elektrárny TURÓW.


strana 118


říjen 2015

Období provozu od 1. července 2020 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné pro období provozu od 1. července 2020 nepřekračují přípustné ani cílové hodnoty. Značně se snížily maximální hodinové koncentrace oxidu siřičitého (56 % přípustné hodnoty) a maximální roční koncentrace (35 % referenční hodnoty). Zároveň se zvýšily maximální denní koncentrace (94 % mezní hodnoty) s tím, že nejvyšší hodnota byla zjištěna v jednom receptoru, který se nachází v areálu Elektrárny TURÓW. Je nutno podotknout, že na analyzovaném území druhá největší hodnota z denních koncentrací oxidu siřičitého činila 37 µg/m3, což už je pouhých 30 % přípustné hodnoty. Zohlednění provozu nového energetického bloku způsobilo zvýšení koncentrace oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého. Maximální hodinové koncentrace NO2 dosáhly 13 % přípustné hodnoty. U oxidu uhelnatého i přes dvojnásobné zvýšení maximálních hodnot nepřekračují hodinové koncentrace 0,2 % přípustné hodnoty. U ostatních znečišťujících látek jsou zjištěné rozdíly mezi přechodným stavem a cílovým stavem od 1. července 2020 malé a na území Polska ve svém maximu nepřekračují 7 % přípustné nebo cílové hodnoty. Tabulka 31. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Polska ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro období provozu od 1. července 2020

Látka

SO2 SO2 SO2 NO2 NO2 PM10 PM10 PM2,5 3) CO 1, 2)

As Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2) 1) 2) 3)

Průměr



56

1,80

1

11,09

3

117,30

94

0,50

0

3,23

3

6,97

35

0,05

0

0,31

2

26,45

13

0,18

0

1,17

1

0,91

2

0,003

0

0,03

0

2,38

5

0,05

0

0,16

0

0,83 0,37

2 2

0,02 0,01

0 0

0,05 0,03

0 0

16,72

0

0,10

0

0,60

0

0,05 0,0005 0,66 0,05 0,07

1 0 3 0 7

0,0002 0,000001 0,01 0,001 0,0009

0 0 0 0 0,09

0,0009 0,000007 0,06 0,00 0,005

0 0 0 0 0,5

cílová hodnota koncentrace v ng/m3 povolená hodnota od 1. 1. 2020 činí 20 µg/m3


strana 119


říjen 2015

Shrnutí V žádném z analyzovaných období provozu zařízení nebyly překročeny přípustné/cílové hodnoty. Modernizace Elektrárny TURÓW definitivně zmenší oblast jejího vlivu. Nejvyšší hodnoty koncentrací se vyskytují nejčastěji v bezprostřední blízkosti elektrárny.


strana 120


říjen 2015

Obrázek 58. Rozložení imisí SO2 1 hod. (max. 25) pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Maximální hodinová koncentrace SO2 se vyskytla na území Polska a činila 194 µg/m3, což je 56 % cílové hodnoty. Oproti přechodnému stavu se maximální koncentrace snížila téměř o 20 µg/m3. Oblast největšího vlivu Elektrárny TURÓW se vzhledem k hodinovým koncentracím oxidu siřičitého nachází přímo u hranice areálu elektrárny. Poloměr oblasti, v níž jsou hodinové koncentrace SO2 vyšší než 10 % přípustné hodnoty, tzn. vyšší než 35 µg/m3, je 11 km a je mezi analyzovanými variantami nejmenší.


strana 121


říjen 2015

Obrázek 59. Rozložení imisí SO2 24 hod. (max. 4) pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Maximální denní koncentrace SO2 se vyskytly přímo u Elektrárny TURÓW a dosahovaly 94 % přípustné hodnoty. Oblast, v níž denní koncentrace oxidu siřičitého překračují 10 % přípustné hodnoty, se značně zmenšila. V současné době se koncentrace nad 12,5 µg/m3 vyskytují maximálně v okruhu o poloměru 12 km od elektrárny.


strana 122


říjen 2015

Obrázek 60. Rozložení imisí SO2 rok pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Maximální průměrná roční koncentrace SO2 se snížila o 1,4 µg/m3. Vzhledem ke vzniku nového zdroje emisí byly nejvyšší koncentrace zjištěny přímo u tohoto zdroje. V analyzovaném období maximální hodnota průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého dosahuje 35 % přípustné hodnoty. Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého na území Polska jsou z analyzovaných variant nejnižší. To znamená, že oblast vlivu elektrárny se zmenšila.


strana 123


říjen 2015

Obrázek 61. Rozložení imisí NO2 1 hod. (max. 19) pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Hodinové koncentrace oxidu dusičitého se ve srovnání s přechodnou variantou zvýšily, což souvisí se zprovozněním nového energetického bloku. Maximální hodinová koncentrace NO2 dosáhla 26 µg/m3, což je 13 % přípustné hodnoty. Nejvyšší hodnota koncentrace oxidu dusičitého se vyskytla v blízkosti nové chladicí věže v areálu elektrárny. Pouze v jednom receptoru (s nejvyšší hodnotou koncentrace) byla zjištěna koncentrace vyšší než 10 % přípustné hodnoty. U receptorů vzdálených od elektrárny do 8 km jsou koncentrace NO2 vyšší než 5 µg/m3. Ve srovnání s předchozími variantami se oblast působení koncentrací na úrovni 2,5 % přípustné hodnoty zvětšila o 1 km oproti přechodnému stavu a zmenšila o 6 km oproti stavu aktuálnímu.


strana 124


říjen 2015

Obrázek 62. Rozložení imisí NO2 rok pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Průměrné roční koncentrace NO2 pocházející ze všech emisí z Elektrárny TURÓW se zvýšily - maximální hodnota činila 0,91 µg/m3 (2 % přípustné hodnoty). Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány na území, které sousedí s hranicí areálu elektrárny. Roční koncentrace oxidu dusičitého překračují 1 % přípustné hodnoty ve vzdálenosti do 3 km severně od elektrárny. I přes zvýšení maximální hodnoty koncentrace oxidu dusičitého na území Polska se značně snížil vliv Elektrárny TURÓW na území Německa.


strana 125


říjen 2015

Obrázek 63. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM10 24 hod. (max. 36) pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Denní koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10 jsou od 1. července 2020, i přes vznik emisí z nového energetického bloku, nižší než v přechodné variantě, což souvisí ze snížením emisí z komína se šesti kanály více než o polovinu. Maximální denní koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10, která dosáhla 2,38 µg/m3, byla zaznamenána na území, které přímo sousedí s areálem Elektrárny TURÓW. Ve srovnání s rozložením denních koncentrací tuhých znečišťujících částic PM10 u stávajícího a přechodného stavu se dosah vlivu koncentrací na úrovni 1 % přípustné hodnoty zmenšil o 8 km.


strana 126


říjen 2015

Obrázek 64. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM10 rok, pocházejících ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Maximální roční koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10 dosáhla 0,83 µg/m3, což je 2 % přípustné hodnoty. Zmenšila se oblast, v níž jsou koncentrace PM10 vyšší než 0,5 % referenční hodnoty.


strana 127


říjen 2015

Obrázek 65. Rozložení imisí tuhých znečišťujících částic PM2,5 rok, pocházejících ze všech emisí u stávajícího stavu v období provozu od 1. července 2020

Z důvodu modernizace komína se šesti kanály se snížily emise tuhých znečišťujících částic PM2,5, což přispělo ke snížení koncentrací oproti přechodnému období provozu. Prostorové rozložení ročních koncentrací tuhých znečišťujících částic PM2,5 je podobné jako v případě tuhých znečišťujících částic PM10. Nejvyšší koncentrace, které činily 0,37 µg/m3 (1 % přípustné hodnoty), se vyskytly v areálu Elektrárny TURÓW.


strana 128


říjen 2015

Obrázek 66. Rozložení imisí CO rok ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Maximální osmihodinová koncentrace oxidu uhelnatého dosáhla 17 µg/m3, což je 0,2 % přípustné hodnoty. Nejvyšší hodnoty koncentrací oxidu uhelnatého byly zjištěny v areálu Elektrárny TURÓW.


strana 129


říjen 2015

Obrázek 67. Rozložení imisí As rok ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Maximální roční koncentrace arsenu se vyskytly v areálu Elektrárny TURÓW, vedle nové chladicí věže. Nejvyšší hodnota koncentrace arsenu činila 0,05 ng/m3, což představuje 0,8 % cílové hodnoty.


strana 130


říjen 2015

Obrázek 68. Rozložení imisí Cd rok ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Vzhledem ke vzniku nového zdroje emisí je vypočtená maximální hodnota roční koncentrace kadmia vyšší než u předchozích variant. Nejvyšší hodnota koncentrace činila 0,05 pg/m3, což představuje 0,01 % cílové hodnoty.


strana 131


říjen 2015

Obrázek 69. Rozložení imisí Ni rok ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Nejvyšší roční koncentrace niklu se vyskytly ve vzdálenosti cca 3 km severně od elektrárny TURÓW. Zjištěné koncentarce jsou vyšší než v předchozích variantách, avšak stále jsou velmi nízké. Nejvyšší hodnota koncentrace niklu činila 0,72 ng/m3, což představuje 4 % cílové hodnoty. Prostorové rozložení ročních koncentrací niklu se liší od rozložení jiných znečišťujících látek z důvodu vysokých emisí niklu v plynné podobě ze zdroje emisí se šesti kanály.


strana 132


říjen 2015

Obrázek 70. Rozložení imisí Pb rok ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Prostorové rozložení ročních koncentrací olova je podobné jako u niklu. Nejvyšší koncentrace o hodnotě 0,06 ng/m3 (0,1 % přípustné hodnoty) se vyskytuje v oblasti ležící cca 3 km jihovýchodně od elektrárny TURÓW.


strana 133


říjen 2015

Obrázek 71. Rozložení imisí B(a)P rok ze všech emisí v období provozu od 1. července 2020

Prostorové rozložení ročních koncentrací benzo(a)pyrenu je podobné jako u niklu a olova. Nejvyšší koncentrace o hodnotě 0,07 ng/m3 (7 % přípustné hodnoty) se vyskytuje v oblasti ležící cca 3 km jihovýchodně od elektrárny TURÓW.


strana 134


říjen 2015

5.8.1.4.2. Referenční hodnoty Čl. 222 polského zákona o ochraně životního prostředí říká, že nejsou-li stanoveny emisní standardy a přípustné hodnoty koncentrace látek v ovzduší, množství plynných či tuhých znečišťujících látek se stanoví na úrovni, která nezpůsobí překročení referenčních hodnot látek v ovzduší. Podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 26. ledna 2010 o referenčních hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. 2010 č. 16, položka 87) se má za to, že referenční hodnota látky v ovzduší zprůměrovaná na 1 hodinu je dodržena, pokud tato hodnota není překračována po dobu delší než 0,274 % roku u oxidu siřičitého, resp. po dobu delší než 0,2 % roku u ostatních látek. To znamená, že se zkoumá 25 maximálních hodinových koncentrací ročně u SO2 a 19 maximálních hodinových koncentrací ročně u ostatních látek. V následujícím přehledu jsou uvedeny referenční hodnoty pro analyzované znečišťující látky. Tabulka 32 Referenční hodnoty a doby průměrování u jednotlivých znečišťujících látek

oxid siřičitý oxidu dusičitý částice PM10

Číselné označení látky (číslo CAS) 7664-41-7 10102-44-0 -

částice PM2,5

-

Látka

oxid uhelnatý amoniak chlor fluor 3) arsen 1) kadmium 1) chrom 1) - sloučeniny s oxidačním číslem III a IV 1) chrom VI 1) měď 1) rtuť 2) nikl 1) olovo 1) zinek 1) kobalt 1) mangan 1) vanadium 1) benzo(a)pyren 1) 2) 3)

630-08-0 7644-41-7 7782-50-5 7782-41-4 7440-38-2 7440-43-9

Referenční hodnoty zprůměrované pro období Pozadí kalendářního roku 1 hodiny R (Da) (D1) µg/m3 350 20 3 200 40 7 280 40 17 25 (od 1. 1. 2015) 9 20 (od 1. 1. 2020) 30 000 400 50 100 7 30 2 0,2 0,006 0,0001 0,52 0,005 0,0001

7440-47-3 7440-50-8 7439-97-6 7440-02-0 7439-92-1 7440-66-6 7440-48-4 7439-96-5 7440-62-2 50-32-8

20

2,5

-

4,6 20 0,7 0,23 5 50 5 9 2,3 0,012

0,4 0,6 0,04 0,02 0,5 3,8 0,4 1 0,25 0,001

0,0002 0,01 0,0005

jako součet kovu a jeho sloučenin v částicích PM10 jako součet rtuti a jejích sloučenin jako součet fluoru a fluoridů rozpustných ve vodě


strana 135


říjen 2015

Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší, které měly být hodnoceny ve vztahu k referenčním hodnotám pro jednohodinové koncentrace, byly stanoveny na základě maximální emise. Maximální (hodinová) emise je implementována do modelu jako konstantní hodnota pro celé výpočtové období (výpočtový rok), bez zohlednění skutečné doby provozu zdroje emisí. Tento přístup zaručuje to, že v analyzovaném období budou u maximální emise definovány koncentrace pro všechny (také nejhorší možné - z hlediska disperze znečišťujících látek) meteorologické podmínky. Průměrné koncentrace za rok jsou naopak počítány s využitím průměrných emisí vzhledem k době provozu zdroje emisí, jak již bylo vysvětleno v případě přípustných hodnot. V tabulkách 33-35 jsou uvedeny maximální, minimální a průměrné koncentrace na území Polska, stanovené modelovými výpočty. Byly stanoveny také procentní podíly koncentrací látek na referenčních hodnotách každé z látek. Tabulky se vztahují na následující tři období provozu elektrárny - tzn. na stávající stav (období do 31. prosince 2015), období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 a období od 1. července 2020. Tabulky uvádějí koncentrace vytvářené celkovými emisemi ze všech zdrojů a emitorů Elektrárny TURÓW, které jsou v provozu v analyzovaném období. V období provozu do 31. prosince 2015 koncentrace žádné z látek nepřekročily referenční hodnoty. Nejvyšší procentní hodnota podílu - 53 % referenční hodnoty byla zjištěna u hodinových koncentrací oxidu siřičitého. Jednohodinové maximální koncentrace ostatních látek se pohybují pod 16 % referenční hodnoty. U průměrných ročních koncentrací oxidu siřičitého dosahují nejvyšší koncentrace 30 % referenční hodnoty. U ostatních látek průměrné roční koncentrace nepřekračují 5 % referenční hodnoty. Provedené změny v emisních podmínkách u komína se šesti kanály (bloky 4-6) v přechodném období provozu způsobily zvýšení koncentrací některých znečišťujících látek, zejména plynných. Avšak i přesto nebyly u žádné z látek překročeny referenční hodnoty. Nejvyšší zvýšení koncentrací bylo zaznamenáno u oxidu siřičitého. Maximální hodinová koncentrace této látky se zvýšila ze 184 µg/m3 na 235 µg/m3, což je 67 % referenční hodnoty. Značně se snížily koncentrace oxidu dusičitého, což souvisí se zprovozněním zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku a tím také se snížením emisí. Vznik nových zdrojů emisí tuhých znečišťujících částic (zásobník vápencové moučky SOS bloků 4-6, zařízení na odlučování prachu a tuhých znečišťujících částic systémů dodávky uhlí do bloků 1-6, zařízení na odlučování prachu ze stávajících drtíren K-1, K-2, K-3) způsobilo menší zvýšení koncentrace tuhých znečišťujících částic PM10.


strana 136


říjen 2015

V provozním období od 1. července 2016 jsme také nezaznamenali překročení referenční hodnoty u koncentrací všech analyzovaných látek. Zavedení nového zdroje emisí, související se zprovozněním nového energetického bloku, byť se celkové emise oxidu siřičitého zvýšily více než o polovinu, způsobilo, že maximální hodinové koncentrace zůstaly na stejné úrovni. Naopak viditelný je pokles průměrných ročních, minimálních a průměrných hodinových koncentrací SO2.


strana 137


říjen 2015

Tabulka 33. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Polska ve vztahu k referenčním hodnotám pro aktuální stav (období provozu do 31. prosince 2015) Maximální

Minimální

Průměrná roční koncentrace (µg/m3)

Průměrná roční koncentrace v porovnání s referenční hodnotou (%)

19 (25*) maximum z 1 hod. koncentrací (µg/m3)

19 (25*) maximum z 1 hod. koncentrací v porovnání s referenční hodnotou (%)

5,99 0,58 0,59 0,03 0,04 0,004 0,02 0,02 0,0001 0,43 0,22 0,70 0,06 1,11 0,001 0,58 0,01 0,05

30 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 5

3,67 0,38 1,02 0,11 0,02 0,10 0,03 0,25 0,03 0,0002 0,15 0,08 0,26 0,03 0,47 0,001 0,09 0,01 0,04

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka

SO2 NO2 PM10 CO NH3 Cl F Hg** As** Cd** Cr VI ** Cu** Ni** Pb** Zn** Co** Mn** V** benzo(a)pyren** * **


19 (25 ) maximum z 1 hod. koncentrací v porovnání s referenční hodnotou (%)

184,89 21,09 19,79 5,51 1,09 5,36 1,58 13,32 1,72 0,01 7,14 4,21 12,93 1,57 23,98 0,07 4,39 0,43 1,95

53 11 7 0 0 5 5 2 1 0 0 0 6 0 0 0 0 0 16

Průměrná




0,08 0,01 0,03 0,0005 0,0006 0,0001 0,0003 0,0003 0,000002 0,01 0,004 0,01 0,001 0,02 0,00002 0,01 0,0001 0,0008

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

21,62 2,25 3,39 0,59 0,11 0,56 0,17 1,39 0,18 0,001 1,35 0,44 1,37 0,17 2,54 0,01 0,47 0,05 0,20

19 (25*) maximum z Průměrná 1 hod. roční koncentrací v porovnání koncentrac s referenční e (µg/m3) hodnotou (%)

6 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2

0,49 0,04 0,08 0,002 0,003 0,0004 0,001 0,002 0,00001 0,05 0,02 0,06 0,01 0,09 0,0001 0,05 0,0007 0,004


2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

25 maximum z koncentrací 1 hod. se vztahuje k SO2 koncentrace v ng/m3


strana 138


říjen 2015

Tabulka 34. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Polska ve vztahu k referenčním hodnotám pro období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 Maximální

Minimální





8,35 0,41 0,82 0,04 0,05 0,01 0,02 0,03 0,0002 0,93 0,23 0,69 0,06 1,11 0,002 0,56 0,01 0,07

42 1 2 0 1 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 7

3,71 0,19 0,83 0,11 0,02 0,10 0,03 0,25 0,03 0,0002 0,25 0,07 0,23 0,03 0,43 0,001 0,08 0,01 0,04

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka




235,35 12,26 22,10 5,96 1,29 6,13 1,80 15,23 1,97 0,01 12,50 3,85 11,57 1,55 21,40 0,08 3,97 0,49 2,24

67 6 8 0 0 6 6 2 1 0 0 0 5 0 0 0 0 0 19

Průměrná




0,09 0,003 0,02 0,0005 0,0006 0,00007 0,0003 0,0003 0,000002 0,02 0,004 0,01 0,001 0,02 0,00002 0,01 0,0001 0,0009

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

22,50 1,16 3,06 0,60 0,12 0,58 0,17 1,45 0,19 0,001 1,35 0,41 1,25 0,16 2,31 0,01 0,43 0,05 0,21


6 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2

0,55 0,02 0,08 0,003 0,003 0,0004 0,002 0,002 0,00001 0,08 0,02 0,06 0,01 0,09 0,0001 0,05 0,001 0,005


3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



strana 139


říjen 2015

Tabulka 35. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Polska ve vztahu k referenčním hodnotám pro období provozu od 1. července 2020 Maximální

Minimální





6,97 0,91 0,83 0,05 0,15 0,05 0,54 0,05 0,0005 0,90 0,19 0,66 0,05 1,04 0,01 0,56 0,03 0,07

35 2 2 0 2 3 1 1 0 0 0 3 0 0 0 0 0 7

1,99 0,20 0,59 0,14 0,02 0,13 0,04 0,25 0,03 0,0003 0,26 0,07 0,24 0,03 0,45 0,002 0,08 0,01 0,05

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka




236,76 32,19 24,22 23,97 1,44 6,28 1,84 15,31 2,90 0,03 12,69 18,80 11,76 6,14 21,65 0,25 3,98 1,53 2,28

68 16 9 0 0 6 6 2 1 0 0 0 5 0 0 0 0 0 19

Průměrná




0,05 0,003 0,02 0,0006 0,0008 0,0001 0,0008 0,0002 0,000001 0,01 0,003 0,01 0,0009 0,02 0,00001 0,01 0,00009 0,0009

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

12,30 1,30 1,83 0,73 0,14 0,72 0,20 1,46 0,20 0,001 1,40 0,38 1,29 0,19 2,37 0,01 0,43 0,05 0,25


4 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2

0,31 0,03 0,05 0,003 0,004 0,0007 0,005 0,0009 0,000007 0,08 0,02 0,06 0,005 0,09 0,00008 0,05 0,0005 0,005


2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1



strana 140


říjen 2015

5.8.1.4.3. Přeshraniční vliv Výpočty rozptylu znečišťujících látek byly provedeny pro okruh 145 km od elektrárny TURÓW. Zdroje emisí z elektrárny se nacházejí cca 600 m od hranice se Spolkovou republikou Německo a 6 km od hranice s Českou republikou. V tabulkách 36-47 jsou uvedeny maximální, minimální a průměrné koncentrace pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW, které byly definovány ve výpočetní síti na území Německa a České republiky, a jejich podíly na referenčních hodnotách a přípustných či cílových hodnotách. Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší, stanovené pro krátkodobé referenční hodnoty, byly vypočteny na základě maximálních emisí látek - maximální emise znamená nejhorší možný případ emise. Naopak koncentrace, stanovené za účelem zjistit, zda byly dodrženy cílové nebo přípustné hodnoty, byly vypočteny z průměrných ročních emisí látek. U každé látky byly definovány také procentní hodnoty odhadovaných koncentrací ve vztahu k vybranému standardu kvality ovzduší. Každá z tabulek se týká jednoho období provozu elektrárny - tzn. stávajícího stavu (období do 31. prosince 2015), období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 a období od 1. července 2020. Koncentrace na území Německa Období provozu do 31. prosince 2015 Koncentrace látek určené na území Německa, pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW, nepřekračují přípustné či cílové hodnoty (tabulka 36). Podobně jako v případě referenčních hodnot bylo nejvyšších hodnot koncentrací oproti mezním hodnotám dosaženo u hodinových a denních koncentrací oxidu siřičitého. Tyto hodnoty činily 41 % resp. 45 % přípustné hodnoty. U ostatních látek koncentrace nepřekračovaly 8 % jejich přípustných hodnot. Procentní hodnoty vypočtených koncentrací arsenu, kadmia a niklu ve vztahu k cílovým hodnotám byly nižší než 4 %.


strana 141


říjen 2015

Tabulka 36. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Německa ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro období provozu do 31. prosince 2015

Látka


As Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2) 1) 2)

Průměr


Maximální Minimální Průměrná Koncentrace Koncentrace Koncentrace ve vztahu k ve vztahu k ve vztahu k Koncentrace Koncentrace Koncentrace cílové/ cílové/ cílové/ (µg/m3) (µg/m3) (µg/m3) přípustné přípustné přípustné hodnotě (%) hodnotě (%) hodnotě (%) 144,53

41

1,55

0

19,00

5

55,66

45

0,50

0

5,17

4

6,42

32

0,02

0

0,36

2

15,58

8

0,10

0

2,05

1

0,63

2

0,001

0

0,03

0

2,25

5

0,02

0

0,22

0

0,63 0,32

2 1

0,01 0,01

0 0

0,06 0,05

0 0

3,80

0

0,06

0

0,52

0

0,02 0,0001 0,75 0,06 0,06

0 0 4 0 6

0,0001 0,000001 0,004 0,0003 0,0003

0 0 0 0 0

0,001 0,00001 0,04 0,004 0,003

0 0 0 0 0


Koncentrace pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW, zjištěné na území Německa, nepřekročily referenční hodnoty (tabulka 37). Nejvyšší hodnoty vůči mezní hodnotě vykazují maximální hodinové koncentrace oxidu siřičitého (45 % referenční hodnoty). U ostatních látek koncentrace nepřekračují 13 % referenční hodnoty.


strana 142


říjen 2015

Tabulka 37. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Německa ve vztahu k referenčním hodnotám pro období provozu do 31. prosince 2015 Maximální

Minimální





6,42 0,63 0,63 0,03 0,04 0,005 0,02 0,02 0,0001 1,02 0,23 0,75 0,06 1,20 0,001 0,62 0,01 0,06

32 2 2 0 1 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 6

1,70 0,11 0,86 0,06 0,01 0,05 0,02 0,14 0,02 0,0001 0,16 0,05 0,15 0,02 0,27 0,0007 0,05 0,004 0,02

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka




159,10 17,20 16,81 4,50 0,88 4,29 1,26 10,66 1,38 0,01 11,44 3,44 10,56 1,27 19,58 0,06 3,58 0,35 1,57

45 9 6 0 0 4 4 2 1 0 0 0 5 0 0 0 0 0 13

Průměrná




0,02 0,001 0,01 0,0001 0,0002 0,00002 0,0001 0,0001 0,0000006 0,005 0,001 0,004 0,0003 0,01 0,00001 0,003 0,00004 0,0003

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

20,91 2,26 3,69 0,60 0,12 0,58 0,17 1,44 0,19 0,001 1,53 0,46 1,41 0,17 2,62 0,01 0,48 0,05 0,21


6 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2

0,36 0,03 0,06 0,002 0,002 0,0003 0,001 0,001 0,00001 0,06 0,01 0,04 0,004 0,07 0,0001 0,04 0,001 0,003


2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



strana 143


říjen 2015

Období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 Koncentrace látek stanovené z celkových emisí z Elektrárny TURÓW pro přechodné období nepřekročily přípustné ani cílové hodnoty (tabulka 38). Nejvyšších hodnot koncentrací oproti mezním hodnotám bylo dosaženo u jednohodinových, denních a průměrných ročních koncentrací oxidu siřičitého. Tyto hodnoty činily 51 %, 51 % a 38 % přípustné hodnoty. U ostatních látek koncentrace nepřekračovaly 7 % jejich přípustných hodnot. Podíly vypočtených koncentrací arsenu, kadmia a niklu vůči jejich cílovým hodnotám nepřekročily 4 %. Tabulka 38. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Německa ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Látka


As Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2) 1) 2)

Průměr



51

1,37

0

20,09

6

63,27

51

0,49

0

5,54

4

7,60

38

0,02

0

0,40

2

9,08

5

0,05

0

1,08

1

0,37

1

0,0006

0

0,02

0

2,63

5

0,02

0

0,21

0

0,72 0,37

2 1

0,01 0,009

0 0

0,06 0,04

0 0

4,05

0

0,06

0

0,52

0

0,02 0,0002 0,76 0,07 0,07

0 0 4 0 7

0,0001 0,0000006 0,004 0,0003 0,0003

0 0 0 0 0

0,001 0,000009 0,04 0,004 0,004

0 0 0 0 0


Koncentrace pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW, zjištěné na území Německa, nepřekročily referenční hodnoty (tabulka 39). Zatímco v provozním období do konce roku 2015 bylo dosaženo hodinových koncentrací oxidu dusičitého maximálně na úrovni 11 % referenční hodnoty, nyní již tyto koncentrace klesly na úroveň 5 % referenční hodnoty. To souvisí se snížením emisí oxidu dusičitého z komína se šesti kanály. U jiných látek byly zjištěny vyšší koncentrace z důvodů změny emisních podmínek komína se šesti


strana 144


říjen 2015

kanály (kotle 4-6). Maximální jednohodinové koncentrace oxidu siřičitého na území Německa se zvýšily ze 159 µg/m3 na 194 µg/m3 (56 % referenční hodnoty). I přes zvýšené hodnoty koncentrací u ostatních emitovaných látek oproti předchozímu období provozu nedošlo k překročení 15 % referenční hodnoty.


strana 145


říjen 2015

Tabulka 39. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Německa ve vztahu k referenčním hodnotám pro období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 Maximální

Minimální





7,60 0,37 0,72 0,04 0,05 0,01 0,02 0,02 0,0002 0,76 0,25 0,76 0,07 1,22 0,002 0,62 0,01 0,07

38 1 2 0 1 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 7

1,51 0,06 0,65 0,06 0,01 0,05 0,02 0,13 0,02 0,0001 0,15 0,04 0,15 0,02 0,27 0,0007 0,05 0,004 0,02

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka




194,94 10,02 18,54 4,96 1,04 4,87 1,43 12,06 1,56 0,01 11,11 3,45 10,76 1,33 19,96 0,06 3,63 0,39 1,77

56 5 7 0 0 5 5 2 1 0 0 0 5 0 0 0 0 0 15

Průměrná




0,02 0,0006 0,01 0,0002 0,0002 0,00002 0,00009 0,0001 0,0000006 0,006 0,001 0,004 0,0003 0,01 0,00001 0,003 0,00005 0,0003

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

22,10 1,19 3,39 0,63 0,13 0,61 0,18 1,52 0,20 0,001 1,39 0,47 1,41 0,18 2,62 0,01 0,48 0,05 0,22


6 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2

0,40 0,02 0,06 0,002 0,003 0,0003 0,001 0,001 0,00001 0,06 0,01 0,04 0,004 0,07 0,0001 0,04 0,0006 0,004


2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



strana 146


říjen 2015

Období provozu od 1. července 2020 Koncentrace látek určené na území Německa, pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW, nepřekračují přípustné či cílové hodnoty (tabulka 40). Nejvyšší jednohodinové koncentrace oxidu siřičitého se snížily z 51 % na 28 % přípustných hodnot. Zato denní koncentrace SO2 se snížily o 30 µg/m3. U ostatních látek koncentrace nepřekračují 7 % jejich přípustných hodnot. Procentní hodnoty vypočtených koncentrací arsenu, kadmia a niklu ve vztahu k cílovým hodnotám byly nižší než 3 %. Tabulka 40 Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Německa ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro období provozu od 1. července 2020

Látka


As Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2) 1) 2)

Průměr



28

0,79

0

10,78

3

34,12

27

0,28

0

3,02

2

4,28

21

0,01

0

0,22

1

10,02

5

0,06

0

1,17

1

0,43

1

0,0006

0

0,02

0

1,61

3

0,01

0

0,14

0

0,45 0,21

1 1

0,008 0,007

0 0

0,04 0,03

0 0

4,55

0

0,07

0

0,59

0

0,01 0,00009 0,54 0,05 0,07

0 0 3 0 7

0,00005 0,0000004 0,004 0,0003 0,0003

0 0 0 0 0

0,0007 0,000005 0,04 0,003 0,004

0 0 0 0 0


Koncentrace pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW, zjištěné na území Německa v období provozu od 1. července 2020 nepřekročily referenční hodnoty (tabulka 41). Oproti předchozímu období provozu nejvíce klesly hodnoty koncentrací oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících částic PM10. Maximální jednohodinové koncentrace oxidu siřičitého na území Německa klesly z 56 % referenční hodnoty na 31 %. U tuhých znečišťujících částic se oproti přechodnému období provozu snížily o 4 %. Koncentrace NH3, Hg a Cu, i přes mírné zvýšení, stále nepřekračují 2 % referenční hodnoty. U ostatních látek jsou změny v koncentracích jen velmi nepatrné. Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN

strana 147


říjen 2015

Tabulka 41. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území Německa ve vztahu k referenčním hodnotám pro období provozu od 1. července 2020 Maximální

Minimální





4,28 0,43 0,45 0,04 0,06 0,01 0,06 0,01 0,00009 0,73 0,16 0,54 0,05 0,85 0,001 0,45 0,007 0,07

21 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 7

0,89 0,07 0,48 0,08 0,01 0,07 0,02 0,13 0,02 0,0001 0,15 0,04 0,14 0,02 0,26 0,0008 0,05 0,01 0,02

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka




107,88 11,22 9,06 5,93 1,14 5,88 1,65 12,11 1,64 0,01 11,42 3,14 10,57 1,60 19,43 0,07 3,54 0,45 2,07

31 6 3 0 6 6 2 1 0 0 0 5 0 0 0 0 0 17

Průměrná




0,01 0,0006 0,01 0,0002 0,0002 0,00004 0,0002 0,00005 0,0000004 0,006 0,001 0,004 0,0003 0,01 0,000004 0,004 0,00003 0,0003

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

11,95 1,31 1,96 0,73 0,14 0,72 0,21 1,53 0,21 0,002 1,44 0,38 1,33 0,19 2,44 0,01 0,44 0,06 0,26


3 1 1 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2

0,22 0,02 0,04 0,002 0,003 0,0005 0,003 0,0007 0,000005 0,05 0,01 0,04 0,003 0,06 0,00006 0,03 0,0004 0,004


1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



strana 148


říjen 2015

Koncentrace na území České republiky Období provozu do 31. prosince 2015 Koncentrace látek stanovené z celkových emisí z Elektrárny TURÓW u stávajícího stavu nepřekročily na území České republiky přípustné ani cílové hodnoty (tabulka 42). Nejvyšší hodnoty byly zjištěny u jednohodinových a denních koncentrací oxidu siřičitého, které činily 27 % resp. 19 % přípustné hodnoty. U ostatních látek koncentrace nepřekračovaly 5 % jejich přípustných hodnot. Podíly koncentrací arsenu, kadmia a niklu vůči cílovým hodnotám byly nižší než 2 %. Tabulka 42. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území České republiky ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro období provozu do 31. prosince 2015

Látka


As Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2) 1) 2)

Průměr



27

1,17

0

16,67

5

23,97

19

0,44

0

4,32

3

2,69

13

0,02

0

0,31

2

10,35

5

0,10

0

1,79

1

0,26

1

0,001

0

0,03

0

1,05

2

0,03

0

0,20

0

0,29 0,17

1 1

0,01 0,01

0 0

0,06 0,05

0 0

3,88

0

0,06

0

0,48

0

0,01 0,00005 0,32 0,03 0,02

0 0 2 0 2

0,0001 0,0000006 0,004 0,0003 0,0003

0 0 0 0 0

0,001 0,000007 0,04 0,003 0,003

0 0 0 0 0


Koncentrace pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW, zjištěné při stávajícím stavu na území České republiky u žádné z analyzovaných látek nepřekročily referenční hodnoty (tabulka 43). Nejvyšší koncentrace byly zjištěny u maximálních jednohodinových koncentrací oxidu siřičitého - jednalo se 30 % referenční hodnoty. U ostatních látek koncentrace nepřekračovaly 16 % referenční hodnoty.


strana 149


říjen 2015

Tabulka 43. Koncentrace u jednotlivých znečišťujících látek pocházejících z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území České republiky ve vztahu k referenčním hodnotám pro období provozu do 31. prosince 20155 Maximální

Minimální





2,69 0,26 0,29 0,01 0,02 0,002 0,01 0,01 0,00005 0,95 0,10 0,32 0,03 0,50 0,0006 0,26 0,004 0,05

13 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 5

1,29 0,11 0,87 0,06 0,01 0,05 0,02 0,13 0,02 0,0001 0,28 0,04 0,14 0,02 0,25 0,0007 0,05 0,004 0,04

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka




105,74 11,39 11,21 2,81 0,55 2,74 0,81 6,79 0,88 0,01 14,01 2,15 6,60 0,80 12,23 0,04 2,24 0,22 1,95

30 6 4 0 0 3 3 1 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 16

Průměrná




0,02 0,001 0,01 0,0002 0,0002 0,00002 0,00009 0,0001 0,0000006 0,02 0,001 0,004 0,0003 0,01 0,00001 0,003 0,00005 0,0008

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

18,35 1,98 3,63 0,53 0,10 0,50 0,15 1,25 0,16 0,001 1,48 0,40 1,24 0,15 2,31 0,01 0,42 0,04 0,20


5 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2

0,31 0,03 0,06 0,00 0,002 0,0002 0,0009 0,001 0,00001 0,08 0,01 0,04 0,003 0,06 0,0001 0,03 0,0005 0,004


2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



strana 150


říjen 2015

Období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 Koncentrace určené z celkových emisí Elektrárny TURÓW nepřekročily v přechodném období na území České republiky přípustné ani cílové hodnoty (tabulka 44). Nejvyšších hodnot koncentrací oproti normativním hodnotám bylo dosaženo u jednohodinových a denních koncentrací oxidu siřičitého. Tyto hodnoty činily 25 % a 20 % přípustné hodnoty. U ostatních látek koncentrace nepřekročily 3 % jejich přípustných hodnot. Podíly koncentrací arsenu, kadmia a niklu vůči cílovým hodnotám byly nižší než 2 %. Tabulka 44. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území České republiky ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020

Látka


As Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2) 1) 2)

Průměr



25

1,23

0

16,96

5

25,46

20

0,46

0

4,47

4

2,99

15

0,02

0

0,33

2

4,84

2

0,05

0

0,90

0

0,14

0

0,0005

0

0,01

0

1,11

2

0,02

0

0,19

0

0,31 0,17

1 1

0,01 0,01

0 0

0,06 0,04

0 0

3,23

0

0,06

0

0,47

0

0,009 0,00006 0,32 0,03 0,03

0 0 2 0 3

0,00010 0,000001 0,004 0,0003 0,0003

0 0 0 0 0

0,001 0,000007 0,04 0,003 0,003

0 0 0 0 0


Koncentrace pocházející z celkových emisí látek z Elektrárny TURÓW v provozním období od 1. ledna 2016 do 30. června 2020, zjištěné na území České republiky, nepřekročily referenční hodnoty (tabulka 45). Koncentrace všech znečišťujících látek se oproti stávajícímu stavu snížily, což souvisí se snížením emisí oxidu dusičitého ze zařízení elektrárny a se změnou technických parametrů komína se šesti kanály. Při stávajícím provozním stavu maximální jednohodinové koncentrace oxidu siřičitého dosahovaly 3 % podílu na referenční hodnotě, zatímco v přechodném období bylo dosaženo 28 % podílu.


strana 151


říjen 2015

Tabulka 45. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území České republiky ve vztahu k referenčním hodnotám pro období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 Maximální

Minimální





2,99 0,14 0,31 0,01 0,02 0,002 0,01 0,01 0,00006 0,40 0,10 0,32 0,03 0,51 0,0007 0,26 0,004 0,03

15 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 3

1,36 0,05 0,69 0,06 0,01 0,05 0,02 0,13 0,02 0,0001 0,15 0,04 0,14 0,02 0,25 0,0007 0,05 0,004 0,02

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka




96,32 5,32 10,57 2,66 0,51 2,51 0,74 6,24 0,80 0,006 5,61 2,09 6,45 0,76 11,98 0,03 2,21 0,20 0,91

28 3 4 0 0 3 2 1 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 8

Průměrná




0,02 0,0005 0,01 0,0002 0,0002 0,00002 0,00009 0,00010 0,000001 0,006 0,001 0,004 0,0003 0,01 0,000007 0,003 0,00005 0,0003

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

18,66 0,99 3,14 0,53 0,10 0,51 0,15 1,26 0,16 0,001 1,12 0,40 1,24 0,15 2,29 0,01 0,42 0,04 0,18


5 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 2

0,33 0,01 0,06 0,002 0,002 0,0003 0,001 0,001 0,000007 0,05 0,01 0,04 0,003 0,06 0,00008 0,03 0,0005 0,003


2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



strana 152


říjen 2015

Období provozu od 1. července 2020 Koncentrace určené z celkových emisí Elektrárny TURÓW nepřekročily v období od 1. července 2020 na území České republiky přípustné ani cílové hodnoty (tabulka 46). Nejvyšší jednohodinové koncentrace oxidu siřičitého se snížily z 25 % na 14 % přípustných hodnot. Zato denní koncentrace SO2 se snížily o 9 µg/m3. U ostatních látek koncentrace nepřekročily 8 % jejich přípustných hodnot. Podíly koncentrací arsenu, kadmia a niklu vůči cílovým hodnotám je nižší než 1 %. Tabulka 46. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území České republiky ve vztahu k přípustným/cílovým hodnotám pro období provozu od 1. července 2020

Látka


As Cd 1, 2) Ni 1, 2) Pb 2) B(a)P 1, 2) 1) 2)

Průměr


Maximální Koncentrace ve vztahu k Koncentrace cílové/ 3 (µg/m ) přípustné hodnotě (%)

Minimální Průměrná Koncentrace Koncentrace ve vztahu k ve vztahu k Koncentrace Koncentrace cílové/ cílové/ 3 3 (µg/m ) (µg/m ) přípustné přípustné hodnotě (%) hodnotě (%)

49,17

14

0,72

0

9,20

3

13,63

11

0,26

0

2,46

2

1,65

8

0,01

0

0,19

1

5,83

3

0,06

0

1,00

1

0,16

0

0,0006

0

0,02

0

0,62

1

0,02

0

0,12

0

0,18 0,10

0 1

0,008 0,007

0 0

0,04 0,03

0 0

3,54

0

0,07

0

0,54

0

0,005 0,00003 0,28 0,02 0,03

0 0 1 0 3

0,00005 0,0000004 0,004 0,0004 0,0003

0 0 0 0 0

0,0006 0,000004 0,04 0,003 0,003

0 0 0 0 0


Koncentrace pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW v provozním období od 1. července 2020, zjištěné na území České republiky, nepřekročily referenční hodnoty (tabulka 47). Oproti předchozímu období klesly hodnoty koncentrací oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících částic PM10. U ostatních znečišťujících látek se hodnoty koncentrací zvýšily pouze mírně, i přes zprovoznění nového zdroje emisí (chladicí věže). Maximální jednohodinové koncentrace oxidu siřičitého se na území České republiky snížily z 28 % na 16 % referenční hodnoty. U tuhých znečišťujících částic maximální koncentrace oproti předchozím provozním obdobím zařízení klesly o 2 %.


strana 153


říjen 2015

Tabulka 47. Koncentrace pro jednotlivé znečišťující látky pocházející z celkových emisí Elektrárny TURÓW na území České republiky ve vztahu k referenčním hodnotám pro období provozu od 1. července 2020 Maximální

Minimální





1,65 0,16 0,18 0,02 0,02 0,004 0,02 0,005 0,00003 0,39 0,08 0,28 0,02 0,45 0,0004 0,24 0,003 0,03

8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 3

0,80 0,06 0,49 0,07 0,01 0,07 0,02 0,13 0,02 0,0001 0,15 0,04 0,14 0,02 0,26 0,0008 0,05 0,01 0,02

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

*

Látka




55,88 6,56 5,68 3,74 0,59 3,71 1,02 6,28 0,91 0,007 5,67 1,50 5,25 0,89 9,69 0,04 1,82 0,28 1,27

16 3 2 0 0 4 3 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 11

Průměrná




0,01 0,0006 0,01 0,0002 0,0002 0,00004 0,0003 0,00005 0,0000004 0,006 0,001 0,004 0,0004 0,007 0,000005 0,004 0,00003 0,0003

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

10,21 1,12 1,92 0,65 0,12 0,62 0,18 1,27 0,17 0,001 1,16 0,32 1,07 0,16 1,97 0,008 0,36 0,05 0,22


3 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

0,19 0,02 0,04 0,002 0,003 0,0004 0,003 0,0006 0,000004 0,05 0,01 0,04 0,003 0,06 0,00005 0,03 0,0003 0,003


1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0



strana 154


říjen 2015

5.8.1.4.4. Vliv Elektrárny TURÓW na chráněné oblasti Natura 2000 Hodnoceny byly koncentrace znečišťujících látek v oblastech ochrany přírody Natura 2000, které se nacházejí v okruhu do 145 km od elektrárny TURÓW. Celková plocha, na níž byly prováděny výpočty, je 132 037 km2. Na této ploše se nachází celkem 934 oblastí Natura 2000 (402 ve Spolkové republice Německo, 120 v Polsku a 412 v České republice). U každé z těchto oblastí byla vypočtena průměrná koncentrace každé látky společně s procentním podílem na jednotlivých normách kvality ovzduší - tj, na referenčních hodnotách a přípustných či cílových hodnotách. U žádné z analyzovaných látek nebyly v oblastech Natura 2000 překročeny referenční, přípustné ani cílové hodnoty. Nejvyšší koncentrace ve vztahu k referenčním hodnotám byly zjištěny u jednohodinových koncentrací oxidu siřičitého (19 %) v přechodném období provozu, a to v oblastech Natura 2000, které se nachází na území Polska (soutěska Lužické Nisy) a Německa (Neiβetal a Neiβegebiet [1]. 5.8.1.4.5. Pozadí znečišťujících látek Podle přílohy č. 3 k nařízení polského ministra životního prostředí o referenčních hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. 2010 č. 16, položka 87) je pozadí látek, pro které jsou stanoveny přípustné limity v ovzduší, považováno za aktuální stav kvality ovzduší definovaný příslušným inspektorátem ochrany životního prostředí jako průměrná roční koncentrace. U ostatních látek se pozadí zohledňuje ve výši 10 % referenční hodnoty zprůměrované pro daný rok. Pozadí není zohledňováno při výpočtech množství znečišťujících látek v ovzduší u podniků, z nichž jsou dané látky vypouštěny do ovzduší výlučně prostřednictvím zdrojů emisí s minimální výškou 100 m. Pro potřeby této práce [1] Regionální inspektorát ochrany životního prostředí ve Wroclawi, územní pracoviště Jelenia Góra, v dopise se spisovou značkou DJ-DM.7016.21.2015 ze dne 8.6. 2015 určil aktuální stav kvality ovzduší ve městě Bogatynia, na ul. Młodych Energetyków v oblasti průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek uvedených v tabulce 48.


strana 155


říjen 2015

Tabulka 48. Pozadí znečišťujících látek v Bogatyni na ul. Młodych Energetyków Látka oxid siřičitý oxidu dusičitý částice PM10 částice PM2,5 benzo(a)pyren arsen nikl olovo kadmium benzen

Průměrná roční koncentrace 3,0 µg/m3 7,0 µg/m3 17,0 µg/m3 9,0 µg/m3 0,5 ng/m3 0,1 ng/m3 0,2 ng/m3

Povolená hodnota 20 µg/m3 40 µg/m3 40 µg/m3 25 µg/m3 1 ng/m3 6 ng/m3 20 ng/m3

0,01 µg/m3 0,1 ng/m3

0,5 µg/m3 5 ng/m3

0,12 µg/m3

5 µg/m3

% povolené hodnoty 15,0 17,5 42,5 36,0 50,0 1,7 1,0 2,0 2,0 2,4

Úroveň pozadí znečišťujících látek je v oblasti města Bogatynia velice různý - koncentrace znečišťujících látek dosahují nejvyšších relativních hodnot u benzo(a)pyrenu (50 % cílové hodnoty, PM10 (42,5 % přípustné hodnoty) a PM2,5 (36 % přípustné hodnoty). U NO2 a SO2 úrovně koncentrace pozadí znečišťujících látek dosahují 17,5 % resp. 15 % přípustné hodnoty, zatímco u ostatních znečišťujících látek koncentrace nepřekračují 2 % cílových a přípustných hodnot. Při zohlednění koncentrací pozadí v modelových výpočtech průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek u emisí z Elektrárny TURÓW zjišťujeme, že stanovené celkové koncentrace (s pozadím) nepřekračují přípustné ani cílové hodnoty. Nejvyšší průměrné roční koncentrace, stanovené u emisí ze zdrojů Elektrárny TURÓW ve všech analyzovaných obdobích provozu, byly zjištěny u oxidu siřičitého v přechodném období a činily 42 % přípustné hodnoty, zatímco koncentrace oxidu siřičitého pro pozadí byly definovány na úrovni 15 % přípustné hodnoty. 5.8.1.4.6. Shrnutí výsledků výpočtů rozptylu Analýza získaných výsledků umožňuje vyvodit následující závěry. 1) V žádné z analyzovaných variant (období provozu elektrárny) vliv zařízení nepřekračuje standardy a normy kvality ovzduší. 2) Modernizace zařízení spolu s výstavbou nového energetického bloku mírně zvýší koncentrace znečišťujících látek z emisí elektrárny oproti stávajícímu stavu. Nejvyšší koncentrace jsou pozorovány u SO2, avšak, jak již bylo uvedeno, nedojde k překročení standardů kvality ovzduší.


strana 156


říjen 2015

3) Zprovoznění nové chladicí věže a snížení emisí z komína se šesti kanály mění obraz rozložení koncentrací znečišťujících látek a zároveň zmenšuje oblast vlivu elektrárny. 4) Na území Německa i České republiky je vliv Elektrárny TURÓW velmi malý, přičemž silnější je na území Německa z důvodu bezprostřední blízkosti německých hranic. Předpokládané změny hodnot emisí a podmínek vypouštění spalin do ovzduší tento vliv značně omezí. 5) U žádné z analyzovaných látek nebyly v oblastech Natura 2000 překročeny referenční, přípustné ani cílové hodnoty. Nejvyšší koncentrace ve vztahu k referenčním hodnotám byly zjištěny u jednohodinových koncentrací oxidu siřičitého (19 %) v přechodném období provozu, a to v oblastech Natura 2000, které se nachází na území Polska (soutěska Lužické Nisy) a Německa (Neiβetal a Neiβegebiet. 5.8.1.5. Depozice prašných částic Příloha 1 k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 26. ledna 2010 o referenčních hodnotách některých látek v ovzduší určuje referenční hodnoty spadu prašných částic. Tyto hodnoty jsou uvedeny v následujícím přehledu.

Název látky Kadmium Olovo Prašné částice celkem

Referenční hodnoty prašných částic (g/m2·rok) 0,01 0,1 200

V rámci práce [1] byly provedeny výpočty celkové depozice uvedených látek, pocházejících z emisí z Elektrárny TURÓW, v síti s rozlišením 1 km a dosahem cca 20 km od elektrárny pomocí modelu CALMET/CALPUFF. K hodnocení byly použita tři charakteristická období provozu elektrárny, která jsou podrobně popsána v bodu 5.8.1.3 žádosti. Dále jsou velmi syntetickou formou popsány výsledky výpočtů, které byly prezentovány ve studii [1]. Období provozu do 31. prosince 2015 Maximální hodnoty spadu kadmia byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,003 % referenční hodnoty. Lze tedy konstatovat, že elektrárna v oblasti depozice kadmia prakticky nemá žádný vliv.


strana 157


říjen 2015

Maximální hodnoty spadu olova byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,026 % referenční hodnoty. Lze tedy konstatovat, že elektrárna v oblasti depozice olova prakticky nemá žádný vliv. Maximální hodnoty spadu prašných částic byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,6 % referenční hodnoty. V okruhu 2 km od elektrárny vypočtené hodnoty nepřekračovaly 0,1 % referenční hodnoty, vliv elektrárny v oblasti depozice prašných částic lze tedy považovat za nepatrný. Období provozu od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 Maximální hodnoty spadu kadmia byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,003 % referenční hodnoty. Lze tedy konstatovat, že elektrárna v oblasti depozice kadmia prakticky nemá žádný vliv. Maximální hodnoty spadu olova byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,027 % referenční hodnoty. Lze tedy konstatovat, že elektrárna v oblasti depozice olova prakticky nemá žádný vliv. Maximální hodnoty spadu prašných částic byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,62 % referenční hodnoty. V okruhu do 2 km od elektrárny vypočtené hodnoty nepřekračovaly 0,1 % referenční hodnoty, vliv elektrárny v oblasti depozice prašných částic lze tedy považovat za nepatrný. Období provozu od 1. července 2020 Maximální hodnoty spadu kadmia byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,002 % referenční hodnoty. Lze tedy konstatovat, že elektrárna v oblasti depozice kadmia prakticky nemá žádný vliv. Maximální hodnoty spadu olova byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,019 % referenční hodnoty. Lze tedy konstatovat, že elektrárna v oblasti depozice olova prakticky nemá žádný vliv. Maximální hodnoty spadu prašných částic byly zaznamenány přímo vedle zdrojů emisí a činily cca 0,3 % referenční hodnoty. V okruhu do 2 km od elektrárny vypočtené hodnoty nepřekračovaly 0,05 % referenční hodnoty, vliv elektrárny v oblasti depozice prašných částic lze tedy považovat za nepatrný.


strana 158


říjen 2015

5.8.2. Vliv chladicích věží na místní podnebí Chladicí věže s přirozeným tahem vzduchu emitují po většinu roku vzduch, který je teplejší a vlhčí oproti okolnímu ovzduší. Vzduch nasycený párou o teplotě o cca 10-15 oC vyšší, než je teplota okolního ovzduší, je vypouštěn z chladicích věží do atmosféry rychlostí 3-5 m/s a vytváří při tom oddělený pruh, v němž probíhají procesy směšování, konvekce, vypařování a kondenzace vodních par. Průběh těchto procesů závisí na meteorologických podmínkách (zejména na rychlosti větru a vlhkosti) a velikosti vznikajících kapek vody. Fyzikální jevy, které se vyskytují v pruhu, jsou podobné těm, které probíhají v oblacích. Vliv chladicích věží na životní prostředí se může (podle množství vodních par) projevovat následujícími způsoby: - zvýšením frekvence výskytu mlhy, - zvýšením počtu oblaků typu stratus nebo stratocumulus, - indukováním rozvoje oblaků typu cumulus, - změnami mezoměřítkové struktury polí konvekčních oblaků, - narušením přirozených srážkových mechanizmů v oblacích typu cumulus, - narušením přirozených srážkových mechanizmů v konvekčních oblacích, - indukováním sněhových srážek nebo mrholení z viditelného kondenzačního pruhu, - změnou insolace, - vlhnutím a tvorbou náledí v blízkosti chladicí věže. Poloha Elektrárny TURÓW v blízkosti zastavěného území může mít vliv na zvýšení diskomfortu obyvatel, který souvisí s výše uvedenými jevy. Je však nutno zdůraznit, že veškeré jevy spojené s emisemi z objektů tohoto typu se projevují na závětrné straně (odnášení z koruny chladicí věže/výstupu komína). Vzhledem ke skutečnosti že v oblasti Žitavsko-zhořelecké sníženiny dominují jižní větry, lze předpokládat, že zvýšený vliv elektrárny bude možné pozorovat severním směrem. Pokud jde o výskyt mlhy, dosavadní data z pozorování dokazují, že kondenzační pruh pozorovaný z velké chladicí věže s přirozeným tahem se obvykle nedostane na zem, alespoň ne v rovinatém terénu. Jisté tunelové pokusy sugerují, že při velmi silném větru (nad 8 m/s) se může kondenzační pruh klesnout až na zem a při dostatečně malém nedostatku specifické vlhkosti může jít o viditelný kondenzační pruh, který způsobuje mlhu, rosení nebo náledí. Podle dokumentu BREF může v chladicích systémech kondenzační pruh klesnout až na zem s vytvořením mlhy na úrovni terénu v případě nízkých věží ventilátorových chladičů (40-50 metrů). V rovinatém terénu dochází k vytváření mlhy pouze výjimečně v situacích, kdy je věž vysoká 50-75 metrů. Vznik mlhy závisí na místních podmínkách. Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN

strana 159


říjen 2015

Zásadní význam pro výskyt tohoto jevu mají specifické meteorologické podmínky (vysoká stabilita mezní vrstvy atmosféry) a výška chladicí věže. U výšek nad 100 m chladicí věž již prakticky žádnou mlhu nevytváří. Pomocí pokusů byla zjištěna zvýšená vlhkost vzduchu v oblasti pod kondenzačním pruhem - není však jasné, zda ji způsobuje vypařování úletu nebo difúze kondenzačního pruhu. Průzkumy dokazují, že meteorologické situace, při nichž by byla jistota, že mlhy vytváří pouze chladicí věže, nenastávají prakticky nikdy. Výskyt kondenzačních pruhů z chladicích věží může pouze zvyšovat tendence k vytváření mlhy v meteorologických situacích, kdy je vysoce pravděpodobný vnik přirozené mlhy. K analýze vlivu vodních par emitovaných z chladicích věží Elektrárny TURÓW na životní prostředí byl použit rozptylový model CALPUFF společně s doprovodným softwarem [1]. Tento model v kombinaci s pre-procesorem FGEMIS (Cooling Tower Emissions Procesor) (Earth Tech, 2006c) umožňuje určit vznik mlhy nebo náledí způsobený emisemi z bodových zdrojů, jako jsou chladicí věže. Program FGEMISS na základě parametrů rychlosti výstupu, teploty na výstupu a celkových emisí vody a také na základě meteorologických informací (rychlost a směr větru, okolní teplota, relativní vlhkost, výška spadu a třída stability atmosféry spolu s výškou směšovací vrstvy) generuje jednohodinové hodnoty emisí vodních par, které jsou poté zadávány do modelu CALPUFF v podobě externího souboru s emisemi. Pomocí modelu CALPUFF se modeluje rozptyl (disperze) vody obsažené v kondenzačním pruhu. Výsledkem simulace je soubor FOG.DAT, který obsahuje informace o délce a výšce kondenzačního pruhu a u vybraných bodů (tzv. receptorů) také informace o případném vzniku mlhy či náledí. Uvedené soubor je poté zpracováván postprocesory POSTPM, POSTRM a SUMPOST. Z programů POSTPM a SUMPOST se získávají informace o délce a výšce kondenzačního pruhu pro zkoumané období, s rozdělením na sezóny. Postprocesor POSTRM zase určuje počet dní s výskytem mlhy, náledí, změnami teploty vzduchu a relativní vlhkosti v uvedených receptorech. V práci [1] byla využita meteorologická data z pěti let, přičemž rok 2010 byl definován jako chladný, rok 2013 jako normální, rok 2012 jako mírně teplý, rok 2011 jako teplý a rok 2014 jako velmi teplý. Vzhledem k lokálnímu charakteru vlivu chladicích věží v oblasti rychlosti a směru větru, okolní teploty a relativní vlhkosti, pocházejí data ze stanice v Bogatyni, zatímco ostatní parametry (výška spadu, třída stability atmosféry a výška směšovací vrstvy) byly získány ze simulace pomocí modelu WRF-CALMET.


strana 160


říjen 2015

V oblasti emisí a technických parametrů chladicí věže a vybraných zdrojů emisí jsme vycházeli z údajů získaných od investora.

Č.


Tabulka 49. Emise vodních par použité při výpočtu vlivu chladicí věže a zdrojů emisí bloků 4-6 na místní podnebí

Zdroj emise

Chladicí věž č. 1 Chladicí věž č. 2 Chladicí věž č. 3 Chladicí věž č. 4 Chladicí věž č. 5

1 2 3 4 5

Výška zdroje emise (m)

Průměr výstupu/ komínového vedení (m)

CHLADICÍ VĚŽE 100 48 100 48 100 48 100 48 100 48

Rychlost výstupu (m/s)

Teplota na výstupu (K)

Emise vodní páry (Mg/h)

4,2 4,2 4,2 4,2 4,2

296 304 296 300 300

473,1 709,6 473,1 709,6 709,6

7 8

E6-4 E6-5

Varianta č. 1 134,4 52 4,69 Varianta č. 2 ENERGETICKÉ BLOKY 4-6 - zdroj emisí se šesti kanály 150 5,3 25,4 vodní pára ve spalinách 150 5,3 25,3

9

E6-6

150

6

E-ch

nová chladicí věž a vodní pára ve spalinách

5,3

21,5

639,2 300 657,6 302 302

134,1 134,1

302

134,1

Byly provedeny tři numerické výpočty pro tři provozní situace zařízení. 1) Stávající stav (období do 31. prosince 2015) - emise vodních par z pěti chladicích věží. 2) Období od 1. července 2020:

1. varianta - oproti stávajícímu stavu byly zadány navíc emise vodních par z komínu se šesti kanály (bloky 4-6) a z nové chladicí věže při 100 % maximálním trvalém výkonu turbíny a spalování uhlí splňujícího garantované parametry,

2. varianta - v porovnání s 1. variantou byly zavedeny vodní ofukovače sazí.

Při analýze a hodnocení byly zohledněny následující efekty vyvolané emisemi vodních par: - délka a výška kondenzačního pruhu, - mlhy a náledí způsobené kondenzačním pruhem, - zvýšení relativní vlhkosti, - zvýšení teploty vzduchu, - tepelný index. Všechny analýzy byly provedeny pro pětileté výpočetní období (2010-2014) s celkovou dobou provozu 43824, bez rozdělení jednotlivých let. Pouze v případě analýzy vzniku mlhy a náledí byl prezentován vliv emise vodních par v jednotlivých letech a ve všech letech současně. Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN

strana 161


říjen 2015

5.8.2.1. Výška a délka kondenzačního pruhu u celkového vlivu zdrojů emise vodních par V přijatém období pro analýzu (2010-2014) byl stanoven počet hodin a pravděpodobnost výskytu kondenzačního pruhu s definovanými rozměry - tj. s definovanou délkou a výškou. Výsledky byly uvedeny v následujících tabulkách, s rozdělením na následující období: zimní (prosinec, leden, únor), léto (červen, červenec, srpen), jaro (březen, duben, květen) a podzim (září, říjen, listopad) a také společně pro celé výpočetní období. Stávající stav (období provozu do 31. prosince 2015) Zdroji emise vodních par je pět aktuálně provozovaných chladicích věží. Chladicí věže vysoké 100 m emitují společně 3075 Mg/hod vodních par. Tabulka 50. Frekvence výskytu kondenzačního pruhu vodních par se stanovenou délkou při aktuálním provozním stavu zařízení Délka kondenzač ního pruhu (m) 50 100 200 300 500 750 1000 1500 2000 3000 5000 > 5000

Zima

Jaro

Léto

Podzim

Období výpočtu

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

5434 579 1934 396 1136 398 264 215 63 23 33 348

12,40 1,32 4,41 0,90 2,59 0,91 0,60 0,49 0,14 0,05 0,08 0,79

7604 832 1332 279 420 153 102 64 13 8 16 217

17,35 1,90 3,04 0,64 0,96 0,35 0,23 0,15 0,03 0,02 0,04 0,50

7715 1027 1423 325 216 89 50 23 7 22 12 131

17,60 2,34 3,25 0,74 0,49 0,20 0,11 0,05 0,02 0,05 0,03 0,30

7424 723 1385 273 439 139 85 77 21 18 33 303

16,94 1,65 3,16 0,62 1,00 0,32 0,19 0,18 0,05 0,04 0,08 0,69

28177 3161 6074 1273 2211 779 501 379 104 71 94 999

64,30 7,21 13,86 2,90 5,05 1,78 1,14 0,86 0,24 0,16 0,21 2,28

Rozdíly v délce kondenzačního pruhu v závislosti na sezóně jsou malé. V zimní sezóně je délka kondenzačního pruhu o něco větší než ve zbývajících obdobích. Kondenzační pruh z vodních par emitovaných chladicími věžemi nejčastěji dosahuje délky 50 m, takže se nedostane k nejbližší zástavbě. Nejbližší obytná zástavba Trzciniec Dolny se nachází cca 300 m od nejbližší chladicí věže. V průběhu celého výpočetního období se často vyskytly případy, kdy kondenzační pruh dosahoval délky 200 m (zejména v zimní sezóně), naopak velmi zřídka byl delší než 500 m. Z toho důvodu může být vliv kondenzačního pruhu vodních par, emitovaných ze zdrojů Elektrárny TURÓW na zastínění pouze velmi lokální, což by nemělo způsobovat diskomfort obyvatelům žijícím v blízkosti elektrárny.


strana 162


říjen 2015

Tabulka 51. Frekvence výskytu kondenzačního pruhu vodních par ve stanovené výšce při aktuálním provozním stavu zařízení Výška kondenzač ního pruhu (m) 0-25 25-50 50-75 75-100 100-150 150-200 200-250 250-300 300-350 350-400 400-500 > 500

Zima

Jaro

Léto

Podzim

Období výpočtu

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

5438 4 0 228 1630 1095 447 356 228 217 424 756

12,41 0,01 0,00 0,52 3,72 2,50 1,02 0,81 0,52 0,50 0,97 1,73

7737 5 0 68 1353 798 116 157 1388 108 210 350

17,66 0,01 0,00 0,16 3,09 1,82 0,26 0,36 3,17 0,25 0,48 0,80

8650 41 5 96 1074 640 83 81 56 62 112 140

19,74 0,09 0,01 0,22 2,45 1,46 0,19 0,18 0,13 0,14 0,26 0,32

7515 20 2 108 1214 869 141 201 13 117 204 392

17,15 0,05 0,00 0,25 2,77 1,98 0,32 0,46 0,03 0,27 0,47 0,89

29340 0 7 500 5271 3402 787 795 559 504 950 1638

66,95 0,00 0,02 1,14 12,03 7,76 1,80 1,81 1,28 1,15 2,17 3,74

Vliv chladicí věže je výrazný ve dvou výškových úrovních - na úrovni terénu a nad chladicími věžemi. Chladicí věže naopak nemají žádný vliv ve výšce 25-100 m. K nejvyššímu stoupání kondenzačního pruhu vodních par (nad 400 m) nejčastěji dochází v zimním období. „Zaléhání“ kondenzačního pruhu může souviset s výskytem mlh a náledí. Nejčastěji se objevuje v letním období. V létě je také stoupání kondenzačního pruhu značně nižší, což může souviset s vyšší teplotou v tomto období. Období provozu od 1. července 2020 Zdroji emise vodních par je pět chladicích věží bloků 1-6, komín se šesti kanály (emise vodních par ze systému odsiřování spalin bloků 4-6) a chladicí věž nového energetického bloku. Stávající chladicí věže vysoké 100 m emitují společně 3075 Mg/hod. vodních par. Nová chladicí věž vysoká 134,4 m ve variantě č. 1 provozu nového bloku emituje 639,2 Mg/hod. vodních par, zatímco ve variantě č. 2 provozu nového bloku emituje 657,6 Mg/hod. vodních par. Zdroj emisí se šesti kanály navíc vypouští 402,3 Mg/hod. vodních par ze systému odsiřování spalin bloků 4-6. Výpočty byly provedeny nezávisle pro každou z těchto dvou variant, avšak získané výsledky byly identické. Abychom neopakovali výsledky a závěry, podrobnou analýzu jsme provedli pouze pro jednu variantu.


strana 163


říjen 2015

Tabulka 52. Frekvence výskytu kondenzačního pruhu vodních par se stanovenou délkou v období provozu od 1. července 2020 Délka kondenzač ního pruhu (m) 50 100 200 300 500 750 1000 1500 2000 3000 5000 > 5000

Zima

Jaro

Léto

Podzim

Období výpočtu

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

2207 19 1008 1466 2344 1185 430 716 454 172 57 765

5,04 0,04 2,30 3,35 5,35 2,70 0,98 1,63 1,04 0,39 0,13 1,75

3932 1558 1824 810 1046 611 247 255 132 47 30 548

8,97 3,56 4,16 1,85 2,39 1,39 0,56 0,58 0,30 0,11 0,07 1,25

5160 1484 1647 710 713 376 158 179 49 23 25 516

11,77 3,39 3,76 1,62 1,63 0,86 0,36 0,41 0,11 0,05 0,06 1,18

4151 459 1782 1224 1039 598 240 329 155 54 48 841

9,47 1,05 4,07 2,79 2,37 1,36 0,55 0,75 0,35 0,12 0,11 1,92

15450 3520 6261 4210 5142 2770 1075 1479 790 296 160 2670

35,26 8,03 14,29 9,61 11,73 6,32 2,45 3,37 1,80 0,68 0,37 6,09

Zavedením nových zdrojů emise vodních par - tj. chladicí věže vysoká 134 m a komína vysokého 150 m snížilo frekvenci výskytu kondenzačního pruhu o délce do 50 m. Naopak nadále je největší podíl výskytu kondenzačního pruhu v nejmenším délkovém rozmezí. Pravděpodobnost vzniku kondenzačního pruhu o délce 200-500 m vzrostla asi o 10 %. Změnil se také rozvrh frekvencí výskytu kondenzačního pruhu z vodních par v dalších sezónách. V zimě se nejčastěji vyskytuje kondenzační pruh o délce 300-500 m. V jiných obdobích nadále převažuje kondenzační pruh o délce pod 50 m, avšak daleko vzácněji než v předchozím analyzovaném období provozu zařízení. Délka kondenzačního pruhu jen velmi zřídka překračuje hodnotu 2000 m, což znamená, že vliv kondenzačního pruhu vodních par z elektrárny TURÓW se oproti stávajícímu stavu zvýší, avšak nadále bude mít pouze lokální charakter. Po zprovoznění nového bloku a nové chladicí věže by obyvatelé nejbližší bytové zástavby u elektrárny neměli nějak zvlášť pociťovat stín způsobený emisemi vodních par. Tabulka 53. Frekvence výskytu kondenzačního pruhu vodních par ve stanovené výšce v období provozu zařízení od 1. července 2020 Výška kondenzač ního pruhu (m) 0-25 25-50 50-75 75-100 100-150 150-200 200-250 250-300

Zima

Jaro

Léto

Podzim

Období výpočtu

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

2207 0 0 2 154 2190 2836 1058

5,04 0,00 0,00 0,00 0,35 5,00 6,47 2,41

4038 0 0 2 538 2462 1837 801

9,21 0,00 0,00 0,00 1,23 5,62 4,19 1,83

5974 0 0 16 545 1986 1171 495

13,63 0,00 0,00 0,04 1,24 4,53 2,67 1,13

4218 0 0 1 206 2014 1908 856

9,63 0,00 0,00 0,00 0,47 4,60 4,35 1,95

16437 0 0 21 1443 8652 7752 3213

37,51 0,00 0,00 0,05 3,29 19,74 17,69 7,33


strana 164


Výška kondenzač ního pruhu (m) 300-350 350-400 400-500 > 500

Zima

Jaro

Léto

říjen 2015

Podzim

Období výpočtu

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

počet hodin

%

577 527 582 690

1,32 1,20 1,33 1,57

432 243 340 347

0,99 0,55 0,78 0,79

304 179 195 175

0,69 0,41 0,44 0,40

566 348 362 438

1,29 0,79 0,83 1,00

1879 1297 1479 1650

4,29 2,96 3,37 3,77

Zavedením nových zdrojů emisí vodních par, vyšších než jsou chladicí věže (spalinové kanály 4-6 komína se šesti kanály) byla snížena frekvence výskytu kondenzačního pruhu v nejmenších výškách (pod 25 m) a zvýšena horní mez vlivu (ze 100 na 150 m). Byla zaznamenána také absence vlivu emise vodních par ve výškách 25-150 m. Rozvrh frekvencí výskytu kondenzačního pruhu vodních par v určených výškách s rozdělením na sezóny se oproti stávajícímu stavu (období do 31. prosince 2015) také změnil. V zimním období se kondenzační pruh nejčastěji objevuje ve výškách 200-250 m. V létě je výška kondenzačního pruhu i nadále nejmenší (méně než 14 % případů). Srovnáme-li výše uvedené meteorologické údaje s větrnou růžicí vytvořenou na základě meteorologických údajů ze synoptické stanice v Bogatyni, lze konstatovat, že vzácný výskyt větrů z jihovýchodního, východního a severovýchodního směru snižuje vliv chladicích věží na zástavbu sídlišť Trzciniec a Trzciniec Dolny. Zvětšil se podíl větrů směrem na sídliště Zatonie-Wieś, které leží jihovýchodně od elektrárny.

Obrázek 72. Větrná ůžice pro výpočetní období (2010-2014), vytvořená na základě údajů ze synoptické stanice v Bogatyni


strana 165


říjen 2015

5.8.2.2. Mlhy a náledí Jak již bylo uvedeno, emise značného množství vodních par mohou způsobit lokální výskyt mlh nebo náledí. Výskyt mlh může způsobit snížení viditelnosti, zatímco náledí může vytvořit nebezpečné podmínky pro dopravu. V následujícím přehledu jsou uvedeny výsledky numerických výpočtů, které předpovídají frekvenci výskytu mlhy a náledí v důsledku emise vodních par ze zdrojů Elektrárny TURÓW [1]. Numerické výpočty byly provedeny pro dvě sítě receptorů s rozlišením 1 km v oblasti o rozloze 20 km a s rozlišením 0,25 km v oblasti o rozloze 3 km, a to pro roky 2010-2014 s časovým rozlišením 1 hodiny. K definici jevů náledí a vzniku mlhy používá model CALPUFF následující algoritmus. Mlha způsobená meteorologickými podmínkami: teplota T > 0 oC relativní vlhkost rh ≥ 98 % Náledí způsobené meteorologickými podmínkami: teplota T < 0 oC relativní vlhkost rh ≥ 98 % Mlha způsobená emisí vodních par z chladicí věže: teplota T > 0 oC relativní vlhkost rh < 98 % koncentrace H2O nad úrovní nasycení Náledí způsobené emisí vodních par z chladicí věže: teplota T < 0 oC relativní vlhkost rh < 98 % koncentrace H2O nad úrovní nasycení 5.8.2.2.1. Výskyt mlhy Stávající stav - období do 31. prosince 2015 Na základě numerické simulace provedené modelem CALPUFF pro pět po sobě jdoucích let (2010-2014) byla největší pravděpodobnost výskytu mlhy, způsobené provozem pěti chladicích věží, přímo v areálu Elektrárny TURÓW. Z 43824 hodin, u nichž byly provedeny výpočty, se mlhy budou vyskytovat po dobu 2331 hodin, což znamená frekvenci výskytu na úrovni 5,32 %.


strana 166


říjen 2015

V lokalitě Trzciniec Dolny, který sousedí s elektrárnou od jihozápadu, se mlhy způsobené emisí vodních par vyskytují s frekvencí 0,28 %. Naopak v lokalitě Trzciniec, která se nachází cca 300 m severně, je pravděpodobnost výskytu mlhy 0,8-0,5 %. Podél areálu elektrárny na jižní straně vede oblastní silnice č. 354, která spojuje oblastní silnici č. 352 s hraničním přechodem Sieniawka. Silnice č. 352 vede tak blízko elektrárně, že se také nachází v oblasti jejího přímého vlivu. Frekvence výskytu mlhy podél silnice č. 352 se pohybuje v rozmezí 2,9-0,3 %. V blízkosti křižovatky silnic 354 a 352 je koeficient zamlžení způsobeného provozem pěti stávajících chladicích věží 0,76 % pro období pěti let. Výskyt ojedinělých epizod zamlžení způsobeného emisemi vodních par z Elektrárny TURÓW byl zaznamenán v okruhu 12 km od elektrárny. Tyto incidenty se vyskytly v situaci, kdy panovala vysoká relativní vlhkost a stav stálé stability atmosféry. Elektrárna v malé míře ovlivňuje frekvenci výskytu mlhy v německé lokalitě Hirschfelde. V celém modelovacím období došlo pouze k pěti epizodám, což znamená, že pravděpodobnost, že emise vodních par z elektrárny přispěly ke vzniku mlhy v Hirschfelde je 0,01 %. Největší frekvence výskytu mlhy na území Německa byla 0,08 % (35 hodin z celého modelovacího období, které činilo 43824 hodin). Na území České republiky je vliv elektrárny nepatrný - frekvence výskytu mlhy byla 0,01%, a to v blízkosti lokality Václavice. Podle simulace výskytu mlhy způsobeného provozem elektrárny se mlhy objevovaly za situace, kdy relativní vlhkost vzduchu byla vysoká (95-97 %) a za bezvětří (rychlost větru pod 0,5 m/s). Zároveň měla atmosféra vysokou třídu stability (5-6), což je stav stálé stability. Za těchto okolností nastávaly inverzní podmínky, které způsobily, že vodní páry se držely v nízkých výškách, jelikož nebyly příznivé podmínky k jejich rozptylu. Tyto situace se nejčastěji stávaly v nočních a ranních hodinách, což ilustruje obrázek 73 znázorňující denní rozvrh frekvence výskytu mlhy. częstość występowania zamgleń [%]

12 10 8 6 4 2 0 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

godz ina

Obrázek 73. Rozvrh frekvence výskytu mlhy způsobené emisemi vodních par z Elektrárny TURÓW během jednoho dne


strana 167


říjen 2015

Období provozu od 1. července 2020 Vzhledem ke dvěma přijatým technickým variantám nového energetického bloku ve fázi koncepce a tím také dvěma různým hodnotám emisí vodních par z chladicí věže nového bloku byly také numerické výpočty provedeny ve dvou variantách. Výsledky výpočtů jsou u obou variant téměř totožné. Rozdíly ve frekvenci výskytu mlhy se pohybovaly v řádu setin procenta. Analýza obou variant by vedla k identickým závěrům, proto byla provedena pouze pro jeden případ. Oproti stávajícímu stavu se frekvence výskytu mlhy v areálu elektrárny zvýšila z 5,32 % na 5,51 %. Z celkových 43824 hodin, pro které byly provedeny výpočty, bylo zaznamenáno 2413 hodin výskytu mlhy. Receptory, u nichž je frekvence výskytu mlhy vyšší než 5 %, se nacházejí v areálu elektrárny. Na území sídliště Trzciniec Dolny se pravděpodobnost výskytu mlh mírně zvýšila (cca 0,2 %). Z důvodu výstavby nové chladicí věže byl největší nárůst frekvence výskytu mlhy zaznamenán v lokalitě Trzciniec - cca 1 %. V malé míře se také zvýšila pravděpodobnost vzniku jevu snížené viditelnosti v blízkosti oblastních silnic č. 354 a 352. Podél silnice č. 352 se tato pravděpodobnost pohybuje v rozmezí 1,2-3,2 %. Oblast vlivu emise vodních par z Elektrárny TURÓW, v níž byl zaznamenán výskyt ojedinělých epizod vzniku mlhy, se zvětšila o 2 km. Na území Německa byl největší vliv elektrárny na frekvenci výskytu mlhy (1 %) zaznamenán v blízkosti kopce Steinberg, který se nachází cca 3 km od zdrojů emisí elektrárny. Vliv emise vodních par z Elektrárny TURÓW na frekvenci výskytu mlhy na území České republiky je i nadále nepatrný. 5.8.2.2.2. Náledí Stávající stav - období do 31. prosince 2015 Náledí způsobená emisemi vodních par z pěti aktuálně provozovaných chladicích věží se vyskytovala maximálně po dobu 1469 hodin, což za pět let znamená, že za pět let je pravděpodobnost výskytu tohoto jevu na úrovni 3,35 %. V lokalitě Trzciniec Dolny je frekvence výskytu náledí 0,55 %. V sousední lokalitě Trzciniec je pravděpodobnost výskytu náledí naopak vyšší a pro období pěti let činí 1,22 %. Podél oblastní silnice č. 352 se pravděpodobnost vzniku náledí pohybuje od 0,55 do 2,3 %. Na křižovatce silnic č. 352 a 354 je předpokládaná pravděpodobnost vzniku náledí 1 %.


strana 168


říjen 2015

Vzhledem k vyšším rychlostem větru v zimním období oproti teplému pololetí má oblast, v níž byly zaznamenány situace vzniku náledí, poloměr 18 km. V lokalitě Hirschfelde bylo zjištěno 6 hodin potenciálního náledí z 43824 analyzovaných hodin, což znamená pravděpodobnost 0,01 %. Největší frekvence výskytu náledí na území Německa byla 0,13 % (56 hodin z celého modelovacího období), a to ve vzdálenosti 2 km západně od Hirschfelde. Nepatrně se zvýšil také vliv elektrárny na území České republiky. Nedaleko Hrádku nad Nisou byla frekvence výskytu náledí vyvolaného emisemi vodních par z elektrárny 0,03 %. U 95 % byl tento stav doprovázen nejvyšší třídou stability atmosféry - tj. velmi vysokou stabilitou. Za této situace je rychlost větru nižší než 0,5 m/s, což znamená bezvětří. Při bezvětří nejsou příhodné podmínky k rozptylu, a proto se vodní páry drží v malých výškách. Období provozu od 1. července 2020 Po zprovoznění systému odsiřování spalin z kotlů 4-6 a nového energetického bloku s novou chladicí věží se zvýší množství vodních par emitovaných do atmosféry. Důsledkem bude mírné zvýšení předpokládané frekvence výskytu náledí - z 3,35 % se zvýší na 3,43 %. Mírné zvýšení pravděpodobnosti výskytu náledí bylo zaznamenáno na celém analyzovaném území. Dosah vlivu elektrárny z hlediska předpokládaného náledí se zvětšil o cca 3 km. 5.8.2.2.3. Shrnutí Výskyt mlhy a náledí mohou způsobit nebezpečné situace v silniční dopravě. Podrobná analýzy předpokládaných frekvencí výskytu nepříznivých jevů byla provedena u receptoru umístěného nedaleko křižovatky oblastních silnic č. 354 a 352. V následující souhrnné tabulce (tabulka 54) je uveden počet termínů, kdy se vyskytlo náledí či mlhy způsobené emisí vodních par z Elektrárny TURÓW. Analýza byla rozdělena na jednotlivé roky, u nichž bylo provedeno modelování. Byla stanovena také předpokládaná frekvence výskytu daného jevu.


strana 169


říjen 2015

Tabulka 54. Počet termínů a frekvence výskytu mlhy a náledí, zjištěné u receptoru, umístěného na křižovatce oblastních silnic č. 354 a 352, pomocí simulace modelem CALPUFF pro emise vodních par z Elektrárny TURÓW Parametr

Mlhy způsobené emisí z Elektrárny TURÓW Náledí způsobená emisí z Elektrárny TURÓW Mlhy způsobené emisí z Elektrárny TURÓW Náledí způsobená emisí z Elektrárny TURÓW Mlhy způsobené emisí z Elektrárny TURÓW Náledí způsobená emisí z Elektrárny TURÓW

Výpočetní Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 období (8760 h) (8760 h) (8784 h) (8760 h) (8760 h) (43824 hod.) Stávající stav - období do 31. prosince 2015 h 332 0 2 9 201 120 % 0,76 0,00 0,02 0,10 2,29 1,37 h 441 61 38 114 187 41 % 1,01 0,70 0,43 1,30 2,13 0,47 Období od 1.7.2020 - 1. varianta h 352 0 2 9 215 126 % 0,80 0,00 0,02 0,10 2,45 1,44 h 482 66 44 128 202 42 % 1,10 0,75 0,50 1,46 2,31 0,48 Období od 1.7.2020 - 2. varianta h 353 0 2 9 216 126 % 0,81 0,00 0,02 0,10 2,47 1,44 h 482 66 44 128 202 42 % 1,10 0,75 0,50 1,46 2,31 0,48

Frekvence výskytu mlhy je u stávajícího stavu 332 hodin (0,76 % výpočetního období) a v období od 1. července 2020 pak 353 hodin (0,81 %). V letech 2010-2012 jen velmi zřídka nastávaly situace výskytu mlhy. Velký skok ve frekvenci výskytu mlhy nastal v letech 2013 a 2014. To může být způsobeno tím, že v těchto letech byla průměrná vlhkosti vzduchu mnohem vyšší než v letech 2010-2012, což skýtalo ideální podmínky ke vzniku mlhy. V blízkosti křižovatky silnic č. 354 a 352 se častěji než mlhy vyskytovalo náledí (1 % výpočetní doby). Náledí mělo nejvyšší frekvenci výskytu v roce 2013 (přes 2 %). To je spojeno s mnohem vyšší vlhkostí vzduchu v roce 2013 oproti jiným rokům, zejména pak v zimním období. Průměrně v kalendářním roce nastalo 54 mlhavých dnů a 32 dnů s náledím, které byly způsobeny emisemi vodních par z elektrárny. Ve srovnání s klimatickými údaji z let 19712000, které hovoří průměrně o 70 mlhavých dnech a 50 dnech s jinovatkou (náledím), které vznikly přirozeně, lze konstatovat, že vliv Elektrárny TURÓW na klimatické podmínky v oblasti výskytu mlhy a náledí není nijak výjimečný. Častěji se vyskytuje mlha způsobená přírodními meteorologickými podmínkami panujícími v této oblasti.


strana 170


říjen 2015

5.8.2.3. Změna teploty vzduchu Emise vodních par s vyšší než okolní teplotou může na lokální úrovni způsobit menší změny teplot ovzduší. Na základě provedených simulací byla určena pravděpodobnost zvýšení teploty vzduchu v rozmezí od 1,5-2 oC a 1-1,5 oC v důsledku emisí vodních par z elektrárny. Na následujících obrázcích 74 a 75 jsou znázorněna prostorová rozložení frekvence výskytu uvedených jevů, a to pro stávající a projektovaný stav. V období od 1. července 2020 byly výpočty provedeny pro dvě navrhované technické varianty nového energetického bloku. Rozdíly mezi variantami jsou velmi malé, proto jsou dále prezentovány výsledky pouze jedné z nich. Změna teploty vzduchu o 1,5-2 °C (%) Stav do roku 2016

Změna teploty vzduchu o 1,5-2 °C (%) Stav od roku 2020

Obrázek 74. Změna teploty vzduchu v rozmezí od 1,5 do 2 oC Při stávajícím stavu emise vodních par s teplotou cca 27 oC zvyšuje pouze lokálně teplotu vzduchu o 1,5-2 oC. Největší frekvence výskytu tohoto jevu (více než 8 % výpočtového období) byla zaznamenána přímo nad chladicími věžemi. V situaci po plánovaném zprovoznění nové chladicí věže, se zohledněním emise vodních par z komína se šesti kanály (kanály 4-6), bude pravděpodobnost zvýšení teploty vzduchu o 1,5-2 oC nad aktuálně provozovanými chladicími věžemi činit 9 %.


strana 171


Změna teploty vzduchu o 1-1,5 °C (%) Stav do roku 2016

říjen 2015

Změna teploty vzduchu o 1-1,5 °C (%) Stav od roku 2020

Obrázek 75. Změna teploty vzduchu v rozmezí od 1 do 1,5 oC Vyšší je pravděpodobnost zvýšení teploty kvůli emisím vodních par z instalace Elektrárny TURÓW o 1-1,5 oC. Nejvíce takových situací (13 % výpočtového období) v obou analyzovaných obdobích provozu nastalo poblíž pěti aktuálně provozovaných chladicích věží. V situaci po plánovaném zprovoznění nové chladicí věže, se zohledněním emise vodních par z komína se šesti kanály (kanály 4-6), se zvětšila oblast, kde může dojít ke zvýšení teploty vzduchu o 1-1,5 oC s frekvencí nad 1 %. V této oblasti se nacházejí také sídliště Trzciniec a Trzciniec Dolny. Změny teplot vzduchu spojené s emisemi vodních par z Elektrárny TURÓW nejsou velké. Pokud se již vyskytnou, jedná pouze o lokální a vzácný jev, obyvatelé je proto vůbec nemusí pocítit. 5.8.2.4. Tepelný index Tepelný index je míra pocitové teploty, která se vyjadřuje jako vliv vysoké teploty vzduchu a jeho relativní vlhkosti na pocit horka a dusna. Při dané teplotě a dané relativní vlhkosti vzduchu odpovídá tepelný index teplotě, kterou by člověk pociťoval, kdyby byl vzduch suchý. Tepelný index je rozdělen do pěti tříd podle kritérií uvedených v následující tabulce 55.


strana 172


říjen 2015

Tabulka 55. Hodnoty jednotlivých tříd tepelného indexu Tepelný index (oC) < 29

Míra tepelného a vlhkostního diskomfortu komfortní pocit

30-39

menší diskomfort

40-45

velký diskomfort

45-54

nebezpečí

> 54

nevyhnutelný tepelný ráz

Dvě nejvyšší třídy tepelného a vlhkostního diskomfortu - nevyhnutelný a nebezpečný tepelný ráz se v období, u něhož byly provedeny numerické analýzy (tj. v letech 2010-2014) nevyskytly ani v jedné z variant provozu zařízení. Tepelný index - velký diskomfort (%) Stav do roku 2016

Tepelný index - velký diskomfort (%) Stav od roku 2020

Obrázek 76. Frekvence výskytu tepelného indexu - vysoký diskomfort Oblast, kde se může vyskytnout vysoký diskomfort z důvodu pocitu horka a dusna, zahrnuje areál Elektrárny TURÓW a oblasti přímo sousedící s podnikem. Pravděpodobnost výskytu tohoto jevu je však nepatrná. U stávajícího provozního stavu činí v areálu elektrárny pouze 0,38 % a na území sídlišť Trzciniec a Trzciniec Dolny pak 0,01 resp. 0,03 %. Zprovoznění nového energetického bloku s chladicí věží v malé míře zvýší pravděpodobnost vzniku vysokého tepelného a vlhkostního diskomfortu. V areálu elektrárny se tato hodnota zvýší na 0,39 %, zatímco na území sídlišť Trzciniec a Trzciniec Dolny se nezmění.


strana 173


říjen 2015

Při stávajícím provozním stavu modelové výpočty prokázaly možnost vzniku vysokého tepelného a vlhkostního diskomfortu s pravděpodobností přes 0,5 % v okruhu do 500 m kolem chladicích věží. Oblast výskytu tohoto jevu se po vzniku nových zdrojů emise vodních par změní jen velice mírně. Tepelný index - menší diskomfort (%) Stav do roku 2016

Tepelný index - menší diskomfort (%) Stav od roku 2020

Obrázek 77. Frekvence výskytu tepelného indexu - menší diskomfort Menší diskomfort bude pociťován v důsledku vysoké teploty vzduchu a jeho relativní vlhkosti v celé oblasti modelových výpočtů, a to po dobu 1,08 % výpočtového období. Jedná se o důsledek především meteorologických podmínek panujících na území Žitavského výběžku, nikoli emise vodních par ze zařízení elektrárny. V areálu elektrárny je pravděpodobnost vzniku menšího diskomfortu u stávajícího provozního stavu zařízení a v období od 1. července 2020 2,93 %. Na území sídlišť Trzciniec a Trzciniec Dolny je pravděpodobnost vzniku menšího tepelného a vlhkostního diskomfortu 1,24 % resp. 1,1 %. Vliv elektrárny na frekvenci vzniku tohoto jevu na území uvedených sídlišť, po vyřazení případů, kdy o jeho vzniku rozhodovaly samotné meteorologické podmínky, byl 0,16 % a 0,02 %. Emise vodních par ze zařízení elektrárny může zvýšit pravděpodobnost vzniku menšího diskomfortu o 0,5 % v oblasti o poloměru 500 m od chladicích věží. Změny tepelného indexu na analyzovaném území výpočetní sítě mohou do menší míry způsobit pocit velkého či menšího diskomfortu. Vliv emise vodních par na změnu tepelného indexu lze pocítit pouze na území sousedícím s elektrárnou a s frekvencí na podobné úrovni,


strana 174


říjen 2015

jako je frekvence změny tepelného indexu, způsobená přirozenými meteorologickými podmínkami. Několik případů zvýšené frekvence vzniku tepelného a vlhkostního diskomfortu do značné míry souvisí s meteorologickými podmínkami. 5.8.2.5. Shrnutí vlivu rozšíření Elektrárny TURÓW na podnebí Emise vodních par ze zdrojů emisí Elektrárny TURÓW po zprovoznění systému odsiřování spalin bloků 4-6 a nového energetického bloku s chladicí věží může mít vliv na podnebí v lokálním měřítku. Provedené analýzy umožňují formulovat závěr, že u objektů s výkonem v řádu několika tisíc megawattů je vliv chladicích věží na oblačnost a srážky malý a tudíž neškodný pro životní prostředí. Tento vliv se drží v mezích přirozených fluktuací proměnlivosti meteorologických parametrů. Vliv Elektrárny TURÓW na podnebí a s ním přímo související jiné komponenty životního prostředí nebude velký. Projevovat se může následujícím způsobem. 1. Menší zvýšení intenzity jednorázových srážek v důsledku vymývání kapek vody z kondenzačního pruhu procházejícími přirozenými srážkami. Do vzdálenosti cca 5-7 km mohou kondenzační pruhy z chladicí věže způsobit zesílení intenzity jednorázových dešťových či sněhových srážek o několik procent, ve větších vzdálenostech se tento jev prakticky nevyskytuje. 2. Menší zvýšení počtu srážek, zejména z oblačnosti typu stratus, v okruhu deseti až dvaceti kilometrů od elektrárny, zejména na závětrné straně. Zvýšení počtu srážek způsobený emisemi vodních par ze zařízení elektrárny lze odhadnout na 5 % přirozených srážek, které by se v této oblasti normálně vyskytly (cca 600-700 mm). 3. Menší pokles doby slunečního svitu v této oblasti do vzdálenosti několika kilometrů od elektrárny, který nepřekračuje 5 %. 4. Narušení přirozených konvekčních procesů, které se projevuje možným vznikem oblačnosti typu kumulus (deset až dvacet dní v roce), další inicializací konvekce a případným zvýšením počtu bouřkových dnů v oblasti elektrárny. 5. Ve zvlášť příznivých meteorologických podmínkách případné zvýšení frekvence výskytu a hustoty mlhy a také mrznoucího mrholení do vzdálenosti deset až dvacet kilometrů od chladicích věží a s nimi souvisejících náledí (nezávisle na náledí v oblasti dopadu únosu). 6. Změny teploty u zemského povrchu oproti přirozeným hodnotám. Za extrémně stabilních podmínek atmosféry byla tato hodnota odhadnuta maximálně na 2 oC Stín způsobený kondenzačním pruhem může zase občas způsobit pokles teploty o cca 1 oC ve výšce 2 metry nad zemí. V noci, za výjimečných atmosférických podmínek (bezvětří u povrchu země) mohou být lokálně zaznamenány teploty o cca 1-2 oC vyšší než na okolním území, což má souvislost se změnou bilance záření způsobenou kondenzačním pruhem.


strana 175


říjen 2015

Výpočty provedené pomocí modelu CALMET/CALPUFF v oblasti vlivu na klimatické parametry neprokázaly zásadní vliv Elektrárny TURÓW. Výpočty stanovený dosah vlivu chladicí věže je spíše lokální (500-600 m u mlhy a max. 1,5 km u zvýšené relativní vlhkosti vzduchu). Vlhkost vzduchu se podle předpokladu může zvýšit o 1 %, což by nemělo způsobit pocit diskomfortu okolních obyvatel - tento jev se bude vyskytovat velice sporadicky. 5.8.3. Vliv na povrchové vody Vliv Elektrárny TURÓW na povrchové vody se projevuje jek z kvantitativního, tak kvalitativního hlediska - elektrárna pro své potřeby využívá povrchové vody jako zdroj zásobování i vodní recipient. Elektrárna TURÓW je zásobována vodou pro technologické a komunální účely z vodního systému, založeného na vodních zdrojích dvou řek - Witky a Lužické Nisy. Charakteristiky systému a bilance technologické vody pro zařízení nového energetického bloku jsou uvedeny v odst. 5.7.1 tohoto dokumentu. Z bilance spotřeby vody vyplývá, že po nahrazení bloků 8-10 novým blokem 450 MW zůstane spotřeba technologické vody na stejné úrovni. Pro potřeby této žádosti bylo vypracováno vodohospodářské vyjádření ke zvláštnímu využití vod v oblasti odvádění odpadních vod do vodních toků nebo do země [2]. 5.8.3.1. Dosah vlivu vypouštěných odpadních vod z kolektoru B Odvádění odpadních vod z Elektrárny TURÓW kolektorem B do řeky Miedzianky se provádí v oblasti vodního útvaru s názvem „Miedzianka od státní hranice po ústí do Lužické Nisy“ (kód PLRW60004174169), která má charakter intenzivně změněného vodního útvaru. Její stav byl ve „Vodohospodářském plánu oblasti povodí Odry“ ohodnocen jako špatný a dosažení environmentálních cílů je u tohoto vodního útvaru ohroženo. U povrchové vodní plochy „Miedzianka od státní hranice po ústí do Lužické Nisy“ nebyla ve vodohospodářském plánu stanovena derogace čili odchylka od dosažení environmentálních cílů. Potok Ochota, do kterého jsou odváděny vody z usazovacích nádrží a z drenáží nádrží na usazování popílku a také srážkové vody a vody z tání z okolí usazovacích nádrží není samostatným vodním útvarem. Vzdálenost od místa vypuštění na místo, kde dojde k úplnému rozpuštění odpadních vod odváděných do řeky závisí na takových faktorech, jako jsou meandry řeky, její hloubka, rychlost průtoku, místo vypuštění odpadních vod v profilu řeky. Nejčastěji používanou závislostí k definování vzdálenosti při vypouštění v ose řeky je Fisherova rovnice [21]:

Lm = 0,03V p s 2 / Dhp


strana 176


říjen 2015

kde: Lm Vp s Dhp

vzdálenost od vyústění po profil úplného rozpuštění (m), průměrná rychlost proudění řeky (m/s), šířka říčního koryta (m), koeficient příčné disperzivity (m2/s).

Hodnota koeficientu příčné disperzivity Dhp se určuje pomocí rovnice: Dhp = 0,2 HV p

kde: H Vp

průměrná hloubka řeky (m), průměrná rychlost proudění řeky (m/s).

V případě, že se místo vypouštění znečišťujících látek nachází na břehu řeky, je vzdálenost nezbytná k dosaženo stavu úplného rozpuštění (Lm) čtyřikrát větší než v případě vypouštění odpadních vod v ose řeky. Informace o parametrech koryta řeky Miedzianky a rychlosti proudění v profilu na km 1+116 (pod vyústěním potoka Ochota, ale nad vyústěním kolektoru B) jsou uvedeny v dokumentaci vypracované Meteorologickým a vodohospodářským ústavem, pobočkou ve Wroclawi [22]. Na základě měření a modelových výpočtů v kontrolním bodě v příčném profilu km 1+116 byly u průtoků WWQ, SWQ, SSQ, SNQ stanoveny následující hodnoty (tabulka 56): - průměrná rychlost vprům při průtoku Q, - šířka vodní hladiny B při průtoku Q, - průměrná hloubka hprům při průtoku Q.

Tabulka 56. Parametry řeky Miedzianky v profilu na km 1+116 - pod ústím potoka Ochota, ale nad vyústěním kolektoru B Průtok WWQ SWQ SSQ SNQ

vprům m/s 2,04 1,24 0,21 0,05

B m 25,36 11,71 7,84 7,53

hprům m 3,26 1,44 0,60 0,48

Vyústění kolektoru B se nachází na km 1+114, tedy o něco níže, než je kontrolní bod na km 1+116. Díky malému rozdílu v lokalizaci a absenci jakýchkoli přítoků či odtoků mezi kontrolním bodem a místem vypouštění odpadních vod lze využít parametry koryta řeky Miedzianky (uvedené v tabulce 56) k výpočtům dosahu vlivu znečišťujících látek vypouštěných z výstupu kolektoru B. Vzdálenost Lm od místa vývodu po profil úplného rozpuštění rozpuštění odpadních vod s vodami řeky byla vypočtena pro všechny


strana 177


říjen 2015

charakteristické průtoky (WWQ, SWQ, SSQ, SNQ). Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tabulce 57. Tabulka 57 Vzdálenost od místa vývodu odpadních vod kolektorem B na km 1+114 k profilu úplného rozpuštění Lm m 30 14 15 18

Průtok WWQ SWQ SSQ SNQ

4 × Lm m 120 56 60 72

Jelikož se místo vypouštění znečišťujících látek nachází na břehu řeky, je vzdálenost nezbytná k dosaženo stavu úplného rozpuštění čtyřikrát větší než v případě vypouštění odpadních vod v ose řeky. U výstupu kolektoru B dojde k úplnému rozpuštění jím vypouštěných odpadních vod s vodami řeky Miedzianky po 120 m v případě průtoku WWQ, po 56 m v případě průtoku SWQ, po 60 m v případě průtoku SSQ a po 72 m u průtoku SNQ. 5.8.3.2. Vliv vypouštěných odpadních vod z areálu Elektrárny TURÓW na stav povrchových vodních ploch Analýza vlivu odpadních vod vypouštěných z areálu Elektrárny TURÓW (se zohledněním nových bloků) na stav útvarů povrchových vod a plnění environmentálních cílů pro ně stanovených byla provedena pro tři druhy znečišťujících látek - součet chloridů a síranů, rtuť a kadmium. V této analýze byla použita metodika prezentovaná ve zprávě a jejích doplněních [12-14]. Tato metodika byla aktualizována o nejnovější údaje o stavu kvality vod. 5.8.3.2.1. Vliv vypouštěných odpadních vod obsahujících chloridy a sírany na stav povrchových vodních ploch Znečišťující látky vypouštěné do řeky se směšují (rozpouštějí) s vodami recipientu. Při úplném rozpuštění ve vzdálenosti Lm od bodu vypouštění odpadních vod se koncentrace znečišťujících látek ve směsi (C0) určuje rovnicí [21]:

C0 =

Qr C r + q s C s Qr + q s

kde: Qr qs Cr Cs

intenzita průtoku řeky (m3/s), intenzita průtoku odpadních vod (m3/s), koncentrace analyzovaných znečišťujících látek v řece nad vyústěním odpadních vod (g/m3), koncentrace analyzovaných znečišťujících látek v odpadních vodách (g/m3).


strana 178


říjen 2015

Ke stanovení koncentrací součtu chloridů a síranů ve vodách řeky Miedzianky a Lužické Nisy, které je nutno předpokládat po zprovoznění nového bloku, byly použity předpoklady a data z dokumentací [12-14] prezentované v tabulkách 58 a 59. Tabulka 58. Hodnoty průtoků, koncentrací součtu chloridů a síranů v odpadních vodách, s nimiž se pracuje v analýze Provozní stav Bloky 1-6 (aktuální stav) Nový blok Bloky 1-6 a nový blok

Průtok odpadních vod (m3/h)

Koncentrace součtu chloridů a síranů (mg (Cl+SO4)/dm3)

383,28

279,03*

150,58

1694,26

533,86

678,21

* Při výpočtech byla použita koncentrace součtu chloridů a síranů v odpadních vodách odváděných z bloků 1-6, která je uvedena ve zprávě [12] a dodatku [13]. Aktuální koncentrace součtu chloridů a síranů v odpadních vodách odváděných z bloků 1-6 jsou nižší - v roce 2014 průměrná koncentrace součtu chloridů a síranů v odpadních vod vypouštěných z čističky průmyslových odpadních vod činila 217,32 mg (Cl+SO4)/dm3, zatímco v prvním pololetí roku 2015 to bylo 150,43 mg (Cl+SO4)/dm3.

Tabulka 59. Hodnoty průtoků, koncentrací součtu chloridů a síranů v odpadních vodách a řece Miedziance, s nimiž se pracuje v analýze Odpadní vody nebo vody Bloky 1-6 a nový blok Miedzianka (střední průtok)

Průtok (m3/h)


533,86

678,21

2844,00

232,00*

* Ve výpočtech uvedených ve zprávě [12] a dodatku [13] byla jako koncentrace součtu chloridů a síranů v Miedziance nad výpustí kolektoru B použita koncentrace součtu chloridů a síranů z měřicího bodu č. 1 z roku 2009 (z bodu, který se nachází pod všemi výpustmi z elektrárny) - tato koncentrace tehdy měla hodnotu 219,02 mg (Cl+SO4)/dm3. Aktuálně se používá stejný způsob výpočtů. V roce 2014 měl medián z měření koncentrací součtu chloridů a síranů v Miedziance v měřicím bodu č. 1 (před ústím do Lužické Nisy) hodnotu 232,00 mg (Cl+SO4)/dm3.

Koncentrace součtu chloridů a síranů v Miedziance pod výpustí očištěných odpadních vod z čističky průmyslových odpadních vod vývodem kolektoru B, vypočtená na základě výše uvedených údajů, bude 302,52 mg (Cl+SO4)/dm3. Koncentrace součtu chloridů a síranů v řece po vypuštění odpadních vod tedy vzroste o 70,52 mg (Cl+SO4)/dm3 oproti koncentraci součtu chloridů a síranů nad výpustí kolektoru B (tabulka 60).


strana 179


říjen 2015

Tabulka 60. Porovnání předpokládaných hodnot součtu chloridů a síranů v Miedziance po vypuštění všech odpadních vod z Elektrárny TURÓW s mezními hodnotami pro II. třídu

Provozní stav

Bloky 1-6 (aktuální stav Bloky 1-6 a nový blok

Koncentrace součtu chloridů a síranů v Miedziance po vypuštění všech odpadních vod z Elektrárny TURÓW (mg (Cl+SO4)/dm3)

Mezní hodnota koncentrace součtu chloridů a síranů stanovená pro II. třídu* (dobrý ekologický potenciál) (mg (Cl+SO4)/dm3)

232,00 ≤ 550 302,52

* Podle přílohy č. 5 nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 22. října 2014 o způsobu klasifikace stavu vodních útvarů a environmentálních normách kvality pro prioritní látky (Sb. 2014.1482).

Jak dokazuje uvedená analýza, zprovoznění nového bloku nezpůsobí to, že řeka Miedzianka nedosáhne environmentálního cíle v podobě dobrého ekologického potenciálu u součtu chloridů a síranů, tj. II. třídy kvality vod - koncentrace součtu chloridů a síranů ve vodách řeky po vypuštění odpadních vod z čističky průmyslových odpadních vod splní požadavky stanovené pro II. třídu. K posouzení vlivu vypouštěných, očištěných odpadních vod z elektrárny na koncentraci součtu chloridů a síranů v Lužické Nise byly použity údaje uvedené v tabulce 61. Tabulka 61. Hodnoty průtoků a koncentrací součtu chloridů a síranů v řece Miedziance a Lužické Nise, s nimiž se pracuje v analýze Recipient odpadních vod nebo vod Miedzianka (pod výpustí odpadních vod z elektrárny) Lužická Nisa (růměrný nízký průtok)

Průtok (m3/h)


3377,86

302,52

8136,00

130,35*

* K výpočtům ve zprávě [12] a dodatku [13] byla použita koncentrace součtu chloridů a síranů v Lužické Nise z měření provedených v roce 2009. Tato hodnota je 123,52 mg (Cl+SO4)/dm3. Jednalo se o koncentraci naměřenou na km 177 - tj. pod vyústěním Miedzianky do Nisy. Aktuálně se používá stejný způsob výpočtů. Poslední měření koncentrace součtu chloridů a síranů v Lužické Nise prezentované Regionálním inspektorátem ochrany životního prostředí ve Wroclawi byly provedeny v roce 2013. Průměrná koncentrace součtu chloridů a síranů v Lužické Nise na km 164,8 (hraniční přechod Radomierzyce–Hagenwerder) činila v roce 2013 93,45 mg (Cl+SO4)/dm3 a na km 197,0 (trojmezí) 74,20 mg (Cl+SO4)/dm3. V roce 2013 Regionální inspektorát ochrany životního prostředí Jelenia Góra zkoumal pro potřeby elektrárny kvalitu vody v Lužické Nise nad a pod ústím řeky Miedzianky. Průměrná koncentrace součtu chloridů a síranů nad ústím Miedzianky měla hodnotu 110,60 mg (Cl+SO4)/dm3, pod ústím Miedzianky pak 130,35 mg (Cl+SO4)/dm3. Tato poslední hodnota byla použita k dalším výpočtům.


strana 180


říjen 2015

Koncentrace součtu chloridů a síranů v Lužické Nise pod ústím řeky Miedzianky, vypočtená na základě výše uvedených údajů, bude 180,86 mg (Cl+SO4)/dm3. Koncentrace součtu chloridů a síranů nad ústím Miedzianky tedy vzroste o 50,51 mg (Cl+SO4)/dm3 oproti koncentraci součtu chloridů a síranů nad ústím Miedzianky (tabulka 62). Tabulka 62. Porovnání předpokládaných koncentrací součtu chloridů a síranů ve vodách Lužické Nisy nad a pod ústím Miedzianky s mezními hodnotami pro II. třídu

Vody Lužické Nisy Nad ústím Miedzianky Pod ústím Miedzianky

Koncentrace součtu chloridů a síranů v Lužické Nise (mg (Cl+SO4)/dm3)

Mezní hodnota koncentrace součtu chloridů a síranů stanovená pro II. třídu* (dobrý ekologický stav) (mg (Cl+SO4)/dm3)

130,35 ≤ 550 180,86

* Podle přílohy č. 1 nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 22. října 2014 o způsobu klasifikace stavu vodních útvarů a environmentálních normách kvality pro prioritní látky (Sb. 2014.1482).

Lužická Nisa tvoří od ústí řeky Miedzianky tvoří vodní útvar s názvem „Lužická Nisa od Miedzianky po Pliessnitz“ (kód PLRW60001017431), která má charakter přirozené vodní plochy. Její stav byl ve „Vodohospodářském plánu oblasti povodí Odry“ ohodnocen jako špatný, avšak dosažení environmentálních cílů není na tomto úseku ohroženo. Podle čl. 38d odst. 1 polského Vodohospodářského zákona ze dne 18. července 2001 (kodifikované změní Sb. 2015.469) je environmentálním cílem u povrchových vodních ploch, které nejsou klasifikovány jako umělé či intenzivně změněné, ochrana, zlepšení a obnovení původního stavu útvarů povrchových vod za účelem dosažení jejich dobrého stavu a také ochrana před zhoršením jejich stavu. Jak dokázaly provedené výpočty a analýza, zprovoznění nového bloku nezpůsobí to, že řeka Lužická Nisa nedosáhne environmentálního cíle v podobě dobrého ekologického stavu u součtu chloridů a síranů, tj. II. třídy kvality vod - koncentrace součtu chloridů a síranů ve vodách Lužické Nisy pod ústím Miedzianky splní požadavky stanovené pro II. třídu. 5.8.3.2.2. Vliv vypouštěných odpadních vod obsahujících či potenciálně obsahujících rtuť na stav povrchových vodních ploch Níže uvedené informace a analýzy jsou převzaty z dokumentu „Dodatek č. 2 ke zprávě o vlivu na životní prostředí k projektu s názvem „Revitalizace výrobní kapacity PGE Elektrárna TURÓW S.A. spočívající ve výstavbě energetického bloku s výkonem cca 460 MW, Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN

strana 181


říjen 2015

nahrazujícího likvidované energetické bloky č. 8, 9, 10“; Energoprojekt - Katowice S.A.; Katowice, prosinec 2012 [13]. Odpadní vody, které mohou obsahovat rtuť v množství důležitém pro hodnocení jejich vlivu na kvalitu Miedzianky a Lužické Nisy, budou pocházet z následujících zařízení a procesů spojených s provozem nového bloku: - ze systému odsiřování spalin, - z bazénu odlučovače strusky (vyprazdňuje se průběžně), - z čištění utěsněných ploch.

Odpadní vody, které jsou aktuálně odváděny do čističky průmyslových odpadních vod V roce 2011, tj. v době vznikání dokumentace [13], měření koncentrace rtuti v očištěných průmyslových odpadních vodách vypouštěných do Miedzianky ukazovala hodnoty pod spodním limitem kvantifikace (LoQ) - tj. méně než 0,05 µg/l. Na základě Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod byla jako průměrná hodnota koncentrace rtuti v odpadních vodách pro účely posouzení vlivu [13] použita polovina hodnoty LoQ - tj. 0,025 µg/l (čl. 5 odst. 1 výše uvedené směrnice). Měření provedená v roce 2014 zjistily koncentrace rtuti v rozmezí od 0,0011 µg/l do 0,0047 µg/l, takže koncentrace rtuti 0,025 µg/l použitá k výpočtu má ještě velkou rezervu. V důsledku byl pro použité množství 2 mln m3/rok odpadních vod vypouštěných kolektorem B do Miedzianky a použitou koncentraci rtuti v odpadních vodách ve výši 0,025 µg/l stanoven obsah rtuti MHg(ob) = 0,05 kg/rok. V roce 2014 bylo z čističky průmyslových odpadních vod do řeky Miedzianky vypuštěno necelých 800 000 m3 odpadních vod za rok, což při maximální zaznamenané koncentraci rtuti znamená maximální obsah 0,0038 kg/rok. Odpadní vody ze systému odsiřování spalin SOS Díky rozvoji technologií na odstraňování rtuti z odpadních vod lze opatrně předpokládat, že rtuť z odpadních vod ze systému odsiřování spalin bude možné odstraňovat s 99 % účinností. Jako argument k tomuto předpokladu byla uvedena charakteristika polyesterové chelatující pryskyřice Purolite S 920 (zdroj - www.radus.pl), která umožňuje snížit koncentraci rtuti v přiváděném toku z hodnoty 2-20 ppm až pod hodnotu 0,005 ppm (poměr 0,005 ke 2 znamená účinnost redukce na úrovni 99,75 %, poměr 0,005 ke 20 pak účinnost 99,975 %) [13].


strana 182


říjen 2015

Obsah a koncentrace rtuti v očištěných odpadních vodách ze systému odsiřování spalin nového bloku, odváděných do čističky průmyslových odpadních vod, byly odhadnuty za následujících předpokladů: - množství odpadních vod 10800 m3/rok, - obsah rtuti v odpadních vodách přiváděných do čističky odpadních vod z SOS na úrovni 131,180 kg/rok (při obsahu 0,18 ppm Hg v uhlí), - účinnost odstraňování rtuti v čističce odpadních vod z SOS na úrovni 99 % (odůvodněno výše). Obsah rtuti odváděný z čističky odpadních vod SOS do čističky průmyslových odpadních vod je tedy 1,3118 kg/rok, zatímco průměrná koncentrace rtuti v odpadních vodách ze systému odsiřování spalin po očištění v čističce SOS je 0,1215 mg/l. Odpadní vody z oplachu utěsněných ploch Předpokládá se, že na oplachovanou plochu budou padat prašné částice (tuhé znečišťující látky) obsahující rtuť a její sloučeniny emitované do ovzduší z nového bloku v rozpustné formě - budou tedy kompletně přecházet do odpadních vod. Předpokládané množství rtuti odváděné spolu s odpadními vodami z oplachování utěsněných ploch do čističky průmyslových odpadních vod bylo odhadnuto za následujících předpokladů: - množství odpadních vod 5840 m3/rok, - oplachovaná plocha 10 000 m2, - spad tuhých znečišťujících (prašných) částic na oplachovanou plochu 200 g/m2 rok (přípustná hodnota), - obsah rtuti v prašných částicích 0,592 ppm (0,592×10-3 kg/Mg prachu, jako u uhlí obsahujícího 0,18 ppm Hg). Obsah rtuti obsažené v tuhých znečišťujících částicích, které budou oplachovány, vypočtený ze vzorce: MHg(z) = Fz × Op × ZHg(p) je 0,001184 kg/rok, průměrná koncentrace v odpadních vodách z oplachu pak 0,0002 mg/l. Samozřejmě, že odhadovaný obsah rtuti odváděné do čističky průmyslových odpadních vod společně s odpadními vodami z oplachování utěsněných ploch je za výše uvedených předpokladů oproti normálním podmínkám nadhodnocený (spad tuhých znečišťujících částic bude menší a výplach rtuti z těchto částic nebude zajisté stoprocentní).


strana 183


říjen 2015

Odpadní vody z bazénu odlučovače strusky Odpadní vody z bazénu odlučovače strusky budou průběžně směřovat do čističky průmyslových odpadních vod. Tyto odpadní vody budou obsahovat sloučeniny rtuti vyplachované ze strusky vznikající při spalování hnědého uhlí v novém bloku. Pro odhad množství rtuti vyplachované ze strusky byl přijat předpoklad, že se rtuť ve strusce vyskytuje v podobě sloučenin, které se dělí na tři typy: - sloučeniny zcela rozpustné ve vodě (např. sulfid rtuťnatý), přičemž se má za to, že rtuť v této formě tvoří 10 % celkového množství rtuti vázané ve strusce, - sloučeniny částečně rozpustné ve vodě (např. chlorid rtuťnatý), přičemž se má za to, že rtuť v této formě tvoří 10 % celkového množství rtuti vázané ve strusce (předpokládá se, že rozpustnost sloučenin tohoto typu ve vodě je stejná jako u chloridu rtuťnatého, tj. 6,9 %), - sloučeniny prakticky nerozpustné ve vodě (např. sulfid rtuťnatý), přičemž se má za to, že rtuť v této formě tvoří 50 % celkového množství rtuti vázané ve strusce. Předpokládané množství rtuti odváděné spolu s odpadními vodami z bazénu odlučovače strusky do čističky průmyslových odpadních vod bylo odhadnuto za následujících předpokladů: - množství odpadních vod 10800 m3/rok, - obsah rtuti ve strusce z nového bloku MHg(str) = 3,632 kg/rok. Obsah rtuti přecházející do vodní fáze v bazénu odlučovače strusky MHg(bo) a poté odváděná do čističky průmyslových odpadních vod v množství 0,4635 kg/rok byl vypočten ze vzorce: MHg(bo) = 0,4 × 0,069 × MHg(str) + 0,1 × 1 × MHg(str) + 0,5 × 0 × MHg(str) Průměrná koncentrace rtuti v odpadních vodách z bazénu odlučovače strusky bude 0,043 mg/l. Předpokládaná kvalita odpadních vod z hlediska obsahu rtuti v odpadních vodách odváděných z čističky průmyslových odpadních vod do řeky Miedzianky Celkový obsah rtuti v odpadních vodách, které budou vznikat v souvislosti s provozem nového energetického bloku, odhadnutý při výše uvedených předpokladech, bude MHg(450) = 1,7765 kg/rok

(1,3118 + 0,00118 + 0,4635).

Při

předpokládaném

množství

odpadních vod 27440 m3/rok (10800 + 5840 + 10800) bude průměrná koncentrace rtuti v neočištěných odpadních vodách (čili před jejich přivedením do čističky průmyslových odpadních vod) na úrovni 0,0647 mg/l. Celkový obsah rtuti (se zohledním provozu nového bloku) odváděné do Miedzianky společně s očištěnými průmyslovými odpadními vodami (MHg(oov)) byl, při 70 % účinnosti odstraňování rtuti v čističce, odhadnut takto: MHg(oov) = (0,3 × MHg(450) ) + MHg(ob) = 0,3 × 1,7765 + 0,05 = 0,58296 kg/rok


strana 184


říjen 2015

Pokud budeme pracovat s obsahem rtuti odváděným ze zařízení elektrárny a určeným na základě měření z roku 2014 (MHg(ob) = 0,0038 kg/rok), celkový odhadovaný obsah rtuti vypouštěný do řeky Miedzianky bude při zohlednění nového bloku 0,5367 kg/rok. V dokumentaci byly analyzovány [13] dvě varianty množství odpadních vod, které budou odváděny z čističky průmyslových odpadních vod do Miedzianky, při odhadovaném stálém obsahu rtuti v očištěných odpadních vodách 0,58296 kg/rok. V případě množství odpadních vod 2 000 000 m3/rok bude koncentrace rtuti v odpadních vodách 0,00029 mg/l, zatímco při množství 1 500 000 m3/rok bude koncentrace rtuti v odpadních vodách 0,00039 mg/l což jsou hodnoty 100x a 75x nižší než přípustná měsíční koncentrace 0,03 mg/l. V situaci, kdy bude množství odpadních vod 534 m3/h × 7200 h/rok = 3 844 800 m3/rok, koncentrace rtuti v odpadních vodách bude mít hodnotu 0,00015 mg/l, což je hodnota 200x nižší, než je přípustná měsíční koncentrace 0,03 mg/l (534 m3/h je množství odpadních vod odváděných v profilu u ústí do Miedzianky ze všech zdrojů elektrárny). Předpokládaný vliv rtuti vypouštěné s odpadními vodami na kvalitu vody v řece Miedziance a Lužické Nise Pro účely prognózy vlivu vypouštěných odpadních vod obsahujících (nebo potenciálně obsahujících) rtuť a její sloučeniny po zprovoznění nového energetického bloku se předpokládá, že rtuť identifikovaná ve vodách Miedzianky pochází:

z povrchových vod,

z podzemních zdrojů,

z vypouštěných odpadních vod z čističky průmyslových odpadních vod elektrárny,

z jiných zdrojů, které se nacházejí v povodí řeky.

U cílového stavu (tj. stavu po zprovoznění nového bloku) byla prognóza vlivu vypouštěných odpadních vod obsahujících (nebo potenciálně obsahujících) rtuť na stav vod řeky Miedzianky provedena s přijetím následujících předpokladů:

celkový obsah rtuti vypouštěný do řeky Miedzianky z čističky průmyslových odpadních vod byl při zohlednění nového energetického bloku odhadnut na 0,58296 kg/rok,

množství rtuti pocházející z jiných zdrojů, než jsou zařízení a procesy v elektrárně (přírodní a antropogenické zdroje) je 0,3000 kg/rok,

celkový průtok vod v Miedziance v profilu u jejího ústí je 3377,86 m3/h, což je součet: - průtok v řece Miedziance v profilu u ústí je 2844 m3/h, - množství vypouštěných odpadních vod v profilu u ústí z elektrárny (ze všech zdrojů) do řeky Miedzianky je 533,86 m3/h.


strana 185


říjen 2015

Při splnění výše uvedených předpokladů bude mít obsah rtuti v profilu při ústí do Miedzianky hodnotu 0,88296 kg/rok (0,58296 + 0,3000), zatímco koncentrace rtuti bude:

0,58296 0,3000 + 7200 8760 = 0,0342 µg / l 3377,86 čili bude nižší než přípustná koncentrace, která má hodnotu 0,05 µg/l. Pro posouzení vlivu rtuti vypouštěné s vodami Midzianky do Lužické Nisy na stav kvality vod Lužické Nisy po zprovoznění nového bloku byly přijaty následující předpoklady:

obsah rtuti odváděných s vodami Miedzianky do Lužické Nisy je 0,58296 kg/rok (0,081 g/h),

průměrná koncentrace rtuti v Lužické Nise na km 197,0 - nad ústím Miedzianky (trojmezí) má hodnotu 0,0143 µg/l (údaje zveřejněné Regionálním inspektorátem ochrany životního prostředí ve Wroclawi [23]), což znamená, že vypočtený obsah rtuti je 1,019 kg/rok (0,1163 g/h),

průměrný nízký průtok v profilu Lužické Nisy nad ústím Miedzianky je 8136 m3/h.

Za výše uvedených předpokladů bude mít obsah rtuti ve vodách Lužické Nisy v profilu pod ústím Miedzianky hodnotu 1,602 kg/rok (0,1829 g/h), zatímco koncentrace rtuti dosáhne hodnoty: 0,1829 × 1000 = 0,0159 µg / l 3377,86 + 8136 čili bude nižší než přípustná koncentrace, která má hodnotu 0,05 µg/l. 5.8.3.2.3. Vliv vypouštěných odpadních vod, které mohou obsahovat kadmium, na stav povrchových vodních ploch Problematika emise kadmia po zprovoznění nového energetického bloku je řešena v dokumentu „Vysvětlivky žadatele k posudku Ekologického právního servisu, obsaženého v dopisu strany řízení ze dne 13. února 2013, v rámci řízení o vydání rozhodnutí ve věci environmentálních podmínek u projektu „Revitalizace výrobní kapacity PGE Elektrárna TURÓW S.A. spočívající ve výstavbě energetického bloku s výkonem cca 460 MW, nahrazujícího likvidované energetické bloky č. 8, 9, 10“ v souladu se žádostí podanou dne 21. prosince 2012 na Městském a obecním úřadě Bogatynia“; PGE GiEK S.A. Pobočka Elektrárna TURÓW; duben 2013 [14], v příloze č. 1 - Informace o emisích kadmia z Elektrárny TURÓW. Pro odhad vlivu vypouštěných odpadních vod, které by mohly obsahovat kadmium, na stav vody v Miedziance byly přijaty následující předpoklady:


strana 186


říjen 2015

koncentrace kadmia v odpadních vodách odváděných z čističky průmyslových odpadních vod je 0,005 µg /l (koncentrace ve výše citované příloze č. 1),

množství odpadních vod odváděných z čističky průmyslových odpadních vod do Miedzianky bude 533,86 m3/h,

průtok v řece Miedziance nad výpustí z čističky průmyslových odpadních vod je 2844 m3/h,

podle údajů zveřejněných Regionálním inspektorátem ochrany životního prostředí ve Wroclawi [23] je celková tvrdost vod v řece Miedziance 201,2 mg CaCO3/l, takže přípustná průměrná roční koncentrace kadmia v řece je 0,25 µg/l a přípustná maximální koncentrace je pak 1,5 µg/l,

předpokládá se, že průměrná koncentrace kadmia v Miedziance nad výpustí z čističky průmyslových odpadních vod dosahuje 20 % přípustné průměrné roční hodnoty, což je 0,05 µg/l.

Za výše uvedených předpokladů bude mít koncentrace kadmia v Miedziance nad výpustí z čističky průmyslových odpadních vod hodnotu: 0,005 ⋅ 533,86 + 0,05 ⋅ 2844 = 0,043 µg / l 533,86 + 2844 čili bude nižší než přípustná průměrná roční koncentrace, která má hodnotu 0,25 µg/l. Pro posouzení vlivu obsahu rtuti vypouštěné s vodami Miedzianky do Lužické Nisy na stav kvality vod Lužické Nisy po zprovoznění nového bloku byly přijaty následující předpoklady:

celkový průtok vod v řece Miedziance v profilu u ústí je 3377,86 m3/h,

koncentrace kadmia ve vodách Miedzianky bude mít pod výpustí z čističky průmyslových odpadních vod hodnotu 0,043 µg/l,

průměrný nízký průtok v Lužické Nise v profilu nad ústím Miedzianky je 8136 m3/h,

podle údajů zveřejněných Regionálním inspektorátem ochrany životního prostředí ve Wroclawi (Wojewódzki Inspektorat Ochrony Środowiska we Wrocławiu) [23] je celková tvrdost vod v Lužické Nise (úsek od Miedzianky po Pliessnitz) 110,6 mg CaCO3/l, takže přípustná průměrná roční koncentrace kadmia v řece je 0,15 µg/l a přípustná maximální koncentrace je pak 0,9 µg/l,

předpokládaná hodnota koncentrace kadmia v Lužické Nise nad ústím Miedzianky bude 0,073 µg/l - jedná se o průměrnou hodnotu z měření prováděných na km 197,0 Lužické Nisy (nad ústím Miedzianky - trojmezí) v roce 2013 [23].


strana 187


říjen 2015

Za výše uvedených předpokladů bude koncentrace kadmia ve vodách Lužické Nisy pod ústím Miedzianky: 0,043 ⋅ 3377,86 + 0,073 ⋅ 8136 = 0,064 µg / l 3377,86 + 8136 čili bude nižší než přípustná průměrná roční koncentrace, která má hodnotu 0,15 µg/l. 5.8.4. Vliv na podzemní vody Elektrárna TURÓW nevyužívá zásoby podzemních vod. Způsob řešení systému nakládání s odpadními vodami a nakládání s odpady (těsná zachycovací zařízení s vhodnou retencí, která chrání nádrže s oleji a chemikáliemi, zpevněný a profilovaný podklad, systém odvodnění s čisticími zařízeními apod.) brání průniku znečišťujících látek do půdního prostředí a podzemních vod. Řeka Miedzianka se nachází v oblasti útvaru podzemních vod č. 89 s rozlohou 133,8 km2 v regionu středního toku Odry, na území Dolnoslezského vojvodství, v okrese Zgorzelec. V roce 2013 Regionální inspektorát ochrany životního prostředí ve Wroclawi zahájil u útvaru podzemních vod č. 89 provozní monitorování. Tento útvar podzemních vod je ohrožen nedosažením dobrého chemického stavu. Provedené testy prokázaly, že jak při jarním tak podzimním přijímání vod měl tento útvar podzemních vod dobrou kvalitu (I., II. nebo III. třída). Identické výsledky byly získány v roce 2012. Vypouštění odpadních vod z Elektrárny TURÓW v množství a složení stanoveném v podmínkách využití vod nemá vliv na stav útvaru podzemních vod JCWPd 89 - nenarušuje parametry při jímání podzemní vody a nemá ani žádný vliv na hydrochemické podmínky podzemních vod. 5.8.5. Vliv emise hluku Pro účely této žádosti byla vypracována dokumentace „Analýza vlivu hluku Elektrárny Turów po rozšíření o nový blok 450 MW a modernizaci“; Série W04/S-062/15; Technická univerzita ve Wrocławi, Katedra akustiky a multimédií, Wrocław, září 2015. [4]. 5.8.5.1. Podmínky okolního prostředí v oblasti hluku Objekty a zařízení nového energetického bloku se budou nacházet v západní části hlavního areálu elektrárny, na místě zlikvidovaných chladicích věží 7-9. V areálu elektrárny a v jejím okolí platí aktuální místní územní plán pro město a obec s rozšířenou působností Bogatynia, schválený usneseními Rady města a obce Bogatynia č. XLVIII/347/2002 ze dne 5. 8. 2002, č.


strana 188


říjen 2015

LXXX/476/2010 ze dne 16.9.2010, č. XLII/361/12 ze dne 22.6.2012 roku a č. LV/935/2013 ze dne 20.2.2013. Nejbližší území, která jsou chráněna zákonem proti hluku je bytová a nebytová zástavba na sídlištích Zatonie, Trzciniec Dolny a Trzciniec (Trzciniec Górny). Na základě integrovaného povolení PZ 220/2014 ze dne 29. srpna 2014 pro společnost PGE GiEK S.A., Pracoviště Elektrárna TURÓW (s pozdějšími změnami) jsou mezní hodnoty hluku při normálním, nepřetržitém provozu na území chráněném před hlukem následující (bod III.3 povolení): LAeqD = 55 dB ve dne (6:00 - 22:00), LAeqN = 45 dB v noci (22:00 - 6:00). v zastavěném území s rodinnými a bytovými domy a také nebytovými objekty v lokalitách Zatonie, Trzciniec Dolny, Trzciniec na katastrálním území obce Bogatynia. Citlivou oblastí z hlediska působení hluku z nového bloku a stávající instalace je lokalita Trzciniec Dolny, která sousedí od jihozápadu s areálem elektrárny, kde se navrhuje umístění nového bloku. Vzdálenost nejbližší obytné budovy od jižního okraje areálu elektrárny je cca 45 m. Další nejbližší obytná zástavba se nachází ve vzdálenosti cca 110 m. Lokalita Trzciniec (Trzciniec Górny) leží jihozápadním směrem od okraje areálu elektrárny, přičemž nejbližší obytné budovy se nacházejí ve vzdálenosti cca 220 m. Vzhledem ke vzdálenosti a tvaru povrchu terénu na území lokality Trzciniec dominuje hluk z komína se šesti kanály. Sídliště Zatonie leží jihovýchodně od areálu elektrárny. Zde dominuje hluk z hlavního areálu elektrárny. Vzdálenost nejbližší obytné budovy od jižního okraje areálu elektrárny je 50-65 m. 5.8.5.2. Výzkumná metodika Základem pro posuzování vlivu hluku z nového bloku a stanovení požadavků pro stávající zařízení elektrárny je ujednání o podílu emise hluku ze stávajícího a nového zařízení na územích zákonem chráněných proti hluku, která se nacházejí v oblasti společného vlivu nového bloku a stávajícího zařízení: - omezení úrovně hluku ze stávající instalace alespoň na 42 dB v noční době na území obytné zástavby - ve lhůtě do 30.6.2020, - mezní hodnota hluku pro zařízení nového bloku je maximálně 42 dB v noci na území obytné zástavby. Jednorázová úroveň hluku emitovaného z areálu elektrárny po rozšíření o nový energetický blok a modernizaci stávajícího zařízení musí splňovat požadavky v oblasti ochrany životního


strana 189


říjen 2015

prostředí proti hluku, které jsou uvedeny v aktuálním integrovaném povolení vydaném společnosti PGE GiEK S.A. Pracoviště Elektrárna TURÓW. Metodika zkoušek a posuzování hluku emitovaného do okolního prostředí, která byla použita v dokumentu [4], vyplývá z aktuálních znalostech o zdrojích hluku u stávajícího zařízení [5,6] a z údajů vyplývajících z akustické analýzy provedené pro nový blok 450 MW [17]. Akustické zkoušky a analýzy byly provedeny výpočetní metodou s využití výpočetního modelu hluku emitovaného z areálu elektrárny, který byl vypracován v dřívějších pracích a nyní byl aktualizován a upraven pro potřeby akustické analýzy [4]. Na základě map a dokumentací poskytnutých projektanty byl výpočetní model hluku pro elektrárnu ve stávajícím stavu přepracován a upraven za účelem vytvoření modelu, který bude odpovídat stavu po zprovoznění nového bloku. V modelu zástavby areálu elektrárny: - byly vymodelovány projektované prostorové objekty zařízení nového bloku, - byly vymodelovány prostorové objekty vznikajícího zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou bloků 4-6 a jiné nové a projektované objekty (např. budovy měničů), - z modelu areálu byly odstraněny objekty, které mají být zbořeny (prostorové objekty bloků 8-10). Pohled na akustický 3D model areálu elektrárny po rozšíření je ilustrován na obrázcích 78-80. Na výkresech jsou barevně rozlišeny prostorové objekty (včetně zdroje hluku typu „budova“) nového bloku, nového systému dodávky uhlí. budovaného zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou bloků 4-6 a stávajících bloků 1-6. Byla přijata následující symbolika barev: šedozelená - zařízení nového bloku, modrá - systém dodávky uhlí do nového bloku, fialová - zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou bloků 4-6, šedá - stávající objekty zařízení bloků 1-6, zelená - průmyslové objekty a objekty služeb (nebytová zástavba), červená - obytná zástavba, oranžová - budovy pro pobyt děti a mládeže.


strana 190

Osiedle Trzciniec Osiedle Trzciniec Dolny

Osiedle Zatonie

Obrázek 78. Vizualizace akustického 3D modelu Elektrárny TURÓW s novým blokem - pohled od jihovýchodu

strana 191

Osiedle Zatonie

Osiedle Trzciniec Dolny

Osiedle Trzciniec

Obrázek 79. Vizualizace akustického 3D modelu Elektrárny TURÓW s novým blokem - pohled od severozápadu

strana 192

Osiedle Zatonie Osiedle Trzciniec

Osiedle Sídliště Trzciniec Dolny

Obrázek 80. Vizualizace akustického 3D modelu Elektrárny TURÓW s novým blokem - pohled od jihozápadu

strana 193


říjen 2015

Výpočty šíření hluku byly provedeny s využitím profesionálního programu na akustické výpočty IMMI od firmy Voelfel. Ke všem výpočtům byly použity následující výpočetní parametry: - meteorologické podmínky - teplota 10 ºC, relativní vlhkost 70 %, - povrch půdy

G = 0,3 v areálu elektrárny a v jejím nejbližším okolí, G = 0,5 v jiných oblastech,

- rozlišení výpočtové sítě

25 m,

- řada odrazů použitých při výpočtech N=1. K výpočtům šíření hluku byla použita výpočetní metoda popsaná v normě PN-ISO 96132:2002 „Akustika - Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru. Obecná metoda výpočtu“ v souladu s referenční metodikou uvedenou v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 30. října 2014 o požadavcích v oblasti provádění měření úrovně emisí a měření množství odběru vody (Sb. 2014.1542). Nový energetický blok 450 MW Základem pro akustickou analýzu nového energetického bloku byly údaje uvedené v dokumentu „Analýza hluku včetně směrnic pro ochranu proti hluku. Energetický blok 450 MW.“; Energoprojekt - Katowice S.A.; červenec 2015 [17], v němž je uveden přehled předpokládaných důležitých zdrojů hluku u zařízení nového bloku a požadované akustické parametry, které jsou závazné pro dodavatele investice. Tyto údaje byly použity jako výchozí ve výpočtovém modelu hlučnosti zařízení nového bloku, přičemž: - u vnějších zdrojů hluku byla jako výchozí údaj použita uvedená hodnota úrovně

akustického výkonu LWA v dB daného zařízení či instalace, - u zdrojů hluku typu „budova“ byla jako výchozí údaj použita hodnota jednotkové úrovně

akustického výkonu L’WA v dB/m2 obvodového pláště (stěn a střech) prostorových objektů, - u lineárních zdrojů hluku (dopravníky) byla jako výchozí údaj použita uvedená hodnota

úrovně akustického výkonu LWA v dB/bm. K akustickému posudku byly použity údaje pro preferovanou variantu W1 protihlukových opatření [17], která předpokládá použití akustických tlumičů po celém obvodu chladicí věže nového bloku. Po analýze projektových materiálů [18,19,20] byl seznam předpokládaných zdrojů hluku rozšířen o přesypávací stanice systému dodávky uhlí včetně venkovních zařízení a o nový retenční zásobník. U těchto zdrojů byla stanovena maximální povolená úroveň akustického výkonu LWA, který zaručí dodržení požadovaných standardů v oblasti ochrany životního prostředí před hlukem.


strana 194


říjen 2015

Ve vypracovaném výpočetním modelu: - vnější zdroje hluku byly nahrazeny bodovými zdroji zvuku s úrovní akustického výkonu

LWA uvedenou v [17] a ve frekvenční charakteristice jako u analogických zdrojů hluku, které se vyskytují v současné době v areálu elektrárny, - u zdrojů hluku typu „budova“ byla úroveň akustického výkonu u jednotlivých stěn

prostorových objektů stanovena na základě jednotkové úrovně akustického výkonu L’WA w dB/m2 uvedené v [17] a plochy jejich stěn určené na základě projektu; ve výpočetním modelu byla každá ze stěn budovy typu „zdroj hluku“ nahrazena příslušným souhrnem bodových strojů, - pásové dopravníky systému dodávky uhlí byly nahrazeny lineárními zdroji s jednotkovou

úrovní akustického výkonu L’WA w dB/m2 v souladu [17] a délkou vyplývající z projektu. Charakteristika zdrojů hluku, souvisejících s provozem nového energetického bloku, je uvedena v bodě 5.6.4 žádosti. S využitím vypracovaného modelu byla stanovena úroveň hluku v kontrolních bodech a byla vyhotovena mapa dosahu hluku. Všechna zařízení nového bloku budou v provozu 24 hodin denně, proto mají vypočtené ukazatele hodnocení hluku LAeqD a LAeqN stejné hodnoty. Stávající zařízení elektrárny Zařízení se skládá z bloků 1-6 (včetně zařízení pomocných procesů), které se nacházejí v hlavním areálu. Instalace bude vyžadovat modernizaci, aby byla splněna dohodnutá podmínka LA ≤ 42 dB. Jako základ pro stanovení požadovaného rozsahu modernizace zařízení stávajících bloků 1-6 byly použity: - model emise hluku z elektrárny vypracovaný v roce 2014 - stávající stav [7], - výsledky měření a analýz uvedené ve zprávě [5].

Na základě analýzy podílu jednotlivých zdrojů hluku na náhodné úrovni hluku v kontrolních bodech v noční době byly stanoveny mezní úrovně akustického výkonu LWA pro jednotlivé zdroje hluku, aby byla splněna podmínka LA ≤ 42 dB. S využitím vypracovaného výpočetního modelu byly určeny úrovně hluku v kontrolních bodech pro stanovené mezní úrovně akustického výkonu LWA instalací a zařízení bloků 1-6. Nutný rozsah modernizace za účelem snížení úrovně hluku byl definován na základě srovnání stanovených mezních úrovní LWA s hodnotami při aktuálním stavu. V analýze byly zohledněny modernizační práce, které jsou právě realizovány a mají vliv na změnu emise hluku. Jedná se především o výstavbu zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou bloků


strana 195


říjen 2015

4-6, která je spojena s výměnou ventilátorů spalin, a také o montáž tlumiče na otvor pro nasávání vzduchu u bloku 6. Do analýzy byly zahrnuty předpokládané efekty realizace těchto investic. Byla definována opatření pro snížení úrovně hluku stávajících zařízení na 42 dB. Tato opatření byla následně rozdělena do dvou skupin. 1) Skupina 1 - nezbytná opatření. Opatření s požadovanou minimální účinností větší než 5 dB. 2) Skupina 2 - doplňková opatření. Opatření s požadovanou minimální účinností do 5 dB - tj. takovou, která leží v mezích chyby posouzení úrovně akustického výkonu složitých zdrojů hluku orientačními či inženýrskými metodami, za přítomnosti jiných zdrojů hluku. Rozhodnutí ohledně potřebnosti těchto opatření budou učiněna po provedení opatření ze skupiny 1 a posouzení jejich účinnosti. Úroveň hluku elektrárny po rozšíření o nový energetický blok a modernizaci K posuzování vlivu hluku po rozšíření a modernizaci bylo stanoveno náhodné působení hluku ze zařízení nového bloku a stávajícího modernizovaného zařízení bloků 1-6 v provozních podmínkách, které pro každé z těchto zařízení stanovil investor. Výsledky výpočtů jsou uvedeny formou tabulek - úrovně hluku pro denní a noční dobu a jako mapy dosahu hluku. 5.8.5.3. Určení působení hluku projektovaného energetického bloku Dosah vlivu hluku ze zařízení nového bloku byl stanoven s použitím následujících předpokladů ohledně zdrojů hluku. 1) U všech přesypávacích stanic systému dodávky uhlí byla použita stejná jednotková úroveň akustického výkonu L’AWo jako ve zprávě [17]. U obvodových plášťů s otvory pro nasávání vzduchu bylo použito RA - analogicky jako u stěn s otvory pro nasávání vzduchu kompresorové stanice podle zprávy [17]. Předpokládá se, že hluk je emitován všemi vnějšími stěnami a střechami budov. 2) U nového retenčního zásobníku popílku byla jako výchozí použita stejná hodnota LWA jako u stávajících zásobník a poét byla v procesu dalších simulací stanovena mezní hodnota LWA tak, aby byla splněna podmínka LA ≤ 42 dB pro všechna zařízení nového bloku. 3) U všech nových zdrojů hluku byly použity frekvenční charakteristiky na základě charakteristik naměřených v okolí podobných stávajících objektů elektrárny.


strana 196


říjen 2015

Výpočty úrovně hluku byly provedeny v bodech, které jsou citlivé z hlediska působení hluku z nového bloku: - umístěných na okraji nejbližší obytné zástavby v lokalitách Trzciniec Dolny, Trzciniec a

Zatonie, - v kontrolních bodech, které jsou pro elektrárnu povinné (body P1 - P12).

Rozmístění pozorovacích bodů je znázorněno na obrázku 81. Jak již bylo zmíněno, všechna zařízení nového bloku budou pracovat nepřetržitě 24 hodin denně. Proto bude předpokládaná, vypočtená úroveň hluku stejná pro denní i noční dobu. Výpočty hluku v pozorovacích bodech byly provedeny pro standardní výšku 4 metry. Výsledky výpočtů hluku pro noční dobu jsou uvedeny v tabulce 63. Výpočty za účelem vytvoření mapy dosahu hluku ze zařízení nového bloku byly provedeny pro standardní výšku pozorovacích bodů, ve výpočetní síti s rozlišením 25 m. Mapa předpokládaného dosahu hluku se nachází na obrázku 82. Shrnutí U přijatých mezních úrovní akustického výkonu objektů a zařízení nového bloku je předpokládaná úroveň hluku ve všech výpočtových bodech na území obytné zástavby menší než 42 dB. Splňuje tedy stanovené požadavky. Oblastí, která je citlivá na působení hluku z nového bloku, je území obytné zástavby sídliště Trzciniec Dolny, a to z důvodu malé vzdálenosti mezi zástavbou a zařízeními nového bloku. Dominujícím zdrojem hluku je zde chladicí věž. Na sídlišti Zatonie v oblasti ulice Mickiewicza a na sídlišti Trzciniec Dolny v zastavěné oblasti na ulici Młodych Energetyków 5 je závažným zdrojem hluku také systém dodávky uhlí do nového bloku. Je nutno konstatovat, že pro splnění požadavku LA ≤ 42 dB bylo nutné stanovit velmi přísné akustické podmínky pro objekty systému dodávky uhlí, jak pro emisi hluku z budovy drtírny a přesypávacích věží, tak pro venkovní zařízení, jako jsou odtahové ventilátory a ventilační centrály.


strana 197


říjen 2015

Tabulka 63. Předpokládané úrovně hluku z instalací a zařízení nového energetického bloku v pozorovacích bodech Č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 *)

**)

Bod

Umístění pozorovacího bodu

Předpokládaná úroveň hluku nového bloku LAeqN / LAeqD (dB)

Citlivé lokality z hlediska působení hluku z elektrárny *) B03 Škola B04 Trzciniec Dolny, ul. Młodych Energetyków 18 B05 Trzciniec Dolny, ul. Młodych Energetyków 5 P1’ Trzciniec Dolny, ul. Młodych Energetyków 9 Trzciniec Dolny, výpadovka na Sieniawku, P5’ naproti nemovitosti na ul. Łużycka 19a P7 TG Trzciniec, ul. Rolnicza 7 TG-6 Trzciniec, ul. Lipowa 1 P9 Zatonie, ul. Dębowa 9 P10’ Zatonie, ul. Mickiewicza 4 PP1 Zatonie, ul. Spacerowa 8 PP2 Zatonie, ul. Ogrodowa 3 PP3 Zatonie, ul. Spacerowa 6D Obligatorní měřicí body **) P1 Trzciniec Dolny, ul. Mł. Energetyków 7 P2 Trzciniec Dolny, ul. Słoneczna P3 Trzciniec Dolny, ul. Mł. Energetyków 35 P4 Trzciniec Dolny, ul. Konrada 11 P5 Trzciniec Dolny, výpadovka na Sieniawku P6 Trzciniec, ul. Łąkowa 9 P7 Trzciniec, ul. Rolnicza 12 P8 Trzciniec, ul. Rolnicza 16 P9 Zatonie, ul. Dębowa P10 Zatonie, ul. Mickiewicza 4 P11 Zatonie, ul. Mickiewicza 15 P12 Zatonie, ul. Konrada 7

43,8 42,0 41,8 40,9 36,2 37,5 38,1 35,7 35,2 21,3 22,9 27,3 40,1 33,2 35,0 36,3 36,3 36,7 32,6 38,2 35,7 25,3 27,1 31,5

U citlivých bodů byly zachovány stejné názvy, jaké byly použity ve dřívějších pracích, které realizovala technická univerzita ve Wroclawi a které se týkaly hlučnosti Elektrárny TURÓW. Stanovené Regionálním inspektorátem ochrany životního prostředí.


strana 198

Obrázek 81. Akustická analýza - poloha pozorovacích bodů

strana 199

Obrázek 82. Mapa předpokládaného dosahu hluku z nového energetického bloku

strana 200


říjen 2015

5.8.5.4. Určení hlučnosti elektrárny po projektovaném rozšíření a modernizaci Celkový vliv zařízení nového bloku a stávajících zařízení bloků 1-6 byl stanoven pro následující provozní podmínky elektrárny:

nový energetický blok: - zdroje hluku dle tabulek 13-15, - umístění objektů a zdrojů hluku dle obrázku 27, - provozní doba zařízení - 24 hodin denně,

stávající modernizované zařízení bloků 1-6: - zdroje hluku dle tabulky 64, - umístění objektů a zdrojů hluku dle obrázku 27, - provozní doba zařízení dle tabulky 65, - zařízení pracující pouze ve dne - venkovní odstraňování popílku, venkovní dodávka

uhlí, podávání biomasy. Výpočty hluku v pozorovacích bodech byly provedeny pro standardní výšku 4 metry. Výsledky výpočtů hluku pro denní a noční dobu jsou uvedeny v tabulce 66. Výpočty za účelem vytvoření mapy dosahu hluku pro společný vliv stávajících zařízení bloků 1-6 a zařízení nového bloku byly provedeny pro standardní výšku pozorovacích bodů 4 m, ve výpočetní síti s rozlišením 25 m. Mapa předpokládaného dosahu hluku v denní a noční době se nachází na obrázcích 83 a 84. Shrnutí Po výstavbě nového energetického bloku, v souladu s požadavky v oblasti ochrany uvedenými v akustické analýze k projektu [17], akustickými požadavky pro systém dodávky uhlí uvedenými v této zprávě [4], a po provedení modernizačních prací na stávajících zařízeních bloků 1-6, bude úroveň hluku z instalací a zařízení Elektrárny TURÓW splňovat požadavky na ochranu prostředí před hlukem. Citlivým bodem z hlediska působen hluku ze stávající instalace je oblast ulice Mickiewicza 4, kde je předpokládaná úroveň hluku v noční době 45,5 dB a jedná se o náhodný výsledek působení všech zdrojů hluku. V současné fázi analýz není překročení normy o 0,5 dB nijak závažné a leží v mezích výpočetní chyby.


strana 201


říjen 2015

Tabulka 64. Přehled zdrojů hluku a požadovaných akustických parametrů u stávajících zařízení bloků 1-6 po rozšíření o nový blok 450 MW Blok/ LAWi ±3 Počet Poznámky/vyžadovaná číslo Druh instalace/zařízení (dB) (ks) opatření den/noc zařízení Blokové transformátory, transformátory s odbočkami Lokalizace - úroveň terénu, severní strana. 1 Blok č. 1 Transformátor 2 101 2 Blok č. 2 Transformátor 2 101 3 Blok č. 3 Transformátor 2 101 4 Blok č. 4 Transformátor 2 101 5 Blok č. 5 Transformátor 2 101 6 Blok č. 6 Transformátor 2 101 Odtahové ventilátory (ve zvukově izolačních krytech) a nejbližší instalace. Lokalizace - úroveň terénu u jižní stěny budovy kotelny. 7 Blok č. 1 HCN 61 / HCN 62 1 1) 100 Snížení emise hluku otevřenou 1) 8 Blok č. 2 HCN 61 / HCN 62 1 100 stěnou krytu (severní stěna) minimálně o 5 dB 9 Blok č. 3 HCN 61 / HCN 62 1 1) 100 Č.

Vyžadována akustická zástěna s minimální účinností 12 dB 11 Blok č. 5 340 kW 2) 2 100 jako výše 2) 12 Blok č. 6 340 kW 2 100 jako výše Otvory pro nasávání vzduchu a kanály. Umístění na jižní stěně budovy kotelny 13 Blok č. 1 hs = 28 m 2 92 14 Blok č. 2 hs = 28 m 2 92 15 Blok č. 3 hs = 28 m 2 92 16 Blok č. 4 hs = 54 m 2 90 Prováděná modernizace s předpokládanou účinností cca 17 Blok č. 5 hs = 54 m 2 90 18 dB 3) 18 Blok č. 6 hs = 54 m 2 90 Ventilátory odtahu vzduchu z budovy kotelny (vybavené akustickými tlumiči) Umístění střecha budovy kotelny 65 m nad terénem 19 Blok č. 1 hs = 66,2 m 4 86 20 Blok č. 2 hs = 66,2 m 4 87 21 Blok č. 3 hs = 66,2 m 4 94 22 Blok č. 4 hs = 66,2 m 8 91 23 Blok č. 5 hs = 66,2 m 8 92 24 Blok č. 6 hs = 66,2 m 8 90 4) Výstupy komínů . Bloky 1-6 - komín se šesti kanály. 25 Blok č. 1 hs = 150 m 1 98 26 Blok č. 2 hs = 150 m 1 98 27 Blok č. 3 hs = 150 m 1 98 28 Blok č. 4 hs = 150 m 1 98 Prováděná modernizace v souvislosti s výstavbou 29 Blok č. 5 hs = 150 m 1 98 zařízení na odsiřování spalin 30 Blok č. 6 hs = 150 m 1 98 mokrou metodou 4) 5) Chladicí věže . Zdroj hluku - okno chladicí věže. 31 Č. 1 hs = 2,5 m 1 114 32 Č. 2 hs = 2,5 m 1 114 33 Č. 3 hs = 2,5 m 1 112 34 Č. 4 hs = 2,5 m 1 114 35 Č. 5 hs = 2,5 m 1 114 10

Blok č. 4

340 kW 2)

2


100

strana 202


Blok/ Počet číslo Druh instalace/zařízení (ks) zařízení Chladicí věže Zdroj hluku - koruna chladicí věže. 1-5 výstup hs = 101 m 5 Nádrže na sorbent Č.

36

č. 3

LAWi ±3 (dB) den/noc

1

92

37 č. 3 výfuk 38 č. 4 ventilátor 39 č. 4 výfuk 40 č. 1 ventilátor 41 č. 1 výfuk 42 č. 2 ventilátor 43 č. 2 výfuk Retenční zásobníky popílku. 41 Z1-Z2 ventilátor 42 Z1 výfuk

1 1 1 1 1 1 1

94 92 95 85 85 85 85

1 1

83 84

43

1

84

výfuk

44 Z3-Z4 ventilátor 1 84 45 Z4 výfuk 1 84 46 Z4 výfuk 1 84 Přesypávací věže dopravníků na vyvážení popílku 47 W1 Přesyp, hs = 5 m 1 102 Přesyp, částečné kryty a 48 W2 1 94 clony Dopravníky na odstraňování popílku Dopravník v areálu 49 84 dB/10 m elektrárny, bez zástěny, cca 560 m Dopravník v oblasti 50 Č. 1 70 dB/10 m zástavby, se zástěnou, cca 840 m Budova kompresorové stanice 51 Čerpací stanice 4 100 52 Vývody 1 90 Ventilátory drtičů 6). 53 K1 2 75 54 K2 2 75 55 K3 2 75 Ventilátory odlučování prachu ze systémů dodávky uhlí 6). 56 Blok č. 1 1 80 57 Blok č. 2 1 80 58 Blok č. 3 1 80 59 Blok č. 4 1 80 60 Blok č. 5 1 80 61 Blok č. 6 1 80


Poznámky/vyžadovaná opatření

101

ventilátor

Z2

říjen 2015

Vyžaduje se omezení emise hluku alespoň o 5 dB

Zásobníky sorbentu modernizované a zprovozněné pro potřeby nového bloku 450 MW Retenční zásobníky popílku modernizované pro potřeby nového bloku 450 MW. Vyžaduje se snížení emise hluku. Vyžaduje se snížení emise hluku alespoň o 15 dB Provoz pouze ve dne Provoz pouze ve dne

Provoz pouze ve dne

Provoz pouze ve dne

strana 203


Blok/ LAWi ±3 Počet číslo Druh instalace/zařízení (dB) (ks) zařízení den/noc Ventilátory odlučování prachu ze systémů dodávky uhlí 6). 62 Blok č. 2 1 75 63 Blok č. 3 1 75 64 Blok č. 5 1 75 7) Zařízení na přepravu biomasy . 65 Přesypávací věže / přesyp 2 99 Přesyp na přijímací 66 2 112 plošiny 67 Korečkový dopravník 1 110 Dopravník bloků 1-4, 68 77 dB/1 m 403 m Zdroje hluku typu budova Drtírna č. 1 69 Bloky 1-2 - stěny 4 98/stěna - střecha 1 95/střecha Drtírna č. 2 70 Bloky 3-4 - stěny 4 95/stěna - střecha 1 95/střecha Drtírna č. 3 71 Bloky 5-6 - stěny 4 92/stěna - střecha 1 92/střecha Štěrbinový zásobník uhlí 72 Nadstavba, výška +23 m 1 108 8) Úroveň +15, jižní a 73 2 97/stěna 9) severní stěna Úroveň 0, štítové stěny 74 2 95/stěna 9) Č.

říjen 2015

Poznámky/vyžadovaná opatření

Provoz pouze ve dne Provoz pouze ve dne Provoz pouze ve dne Provoz pouze ve dne

Vyžaduje se omezení emise hluku o cca 5 dB Vyžaduje se omezení emise hluku o cca 5 dB

Zařízení na vnější dodávku uhlí, provoz pouze ve dne Zařízení pro vnitřní dodávku uhlí

Poznámky k tabulce 1)

2)

3) 4)

5) 6) 7) 8)

9)

Oba odtahové ventilátory spalin se nacházejí za společnou, částečnou zástěnou, s otevřenou severní stěnou. Uvedená hodnota LWA se vztahuje na celou zástěnu jako prostorový objekt. Výměna ventilátorů spalin v souvislosti s výstavbou zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou (investice ve fázi realizace). Podle údajů z elektrárny. Směrové zdroje Je uvedena úroveň akustického výkonu rovnoměrné emise hluku ve směru 90° vůči ose komína. Uvedeno LWA pro jmenovité zatížení chladicí věže. Modernizované zařízení. Byly použity parametry garantované v Technické specifikaci. Hodnota použita podle měření skutečného provedení (zpráva firmy Decybel). Je uvedena náhodná úroveň LWA jižní, východní a západní stěny za předpokladu, že budou pracovat současně oba pohony dopravníků uhlí. Je uvedena průměrná, rovnoměrná úroveň LWAeq za předpokladu, že pracují oba dopravníky současně; úroveň hluku podél jižní a severní stěny zásobníku o délce 135 m se mění o 20 dB podle stavu naplňované komory.


strana 204


říjen 2015

Tabulka 65. Doba provozu instalací a zařízení bloků 1-6 po rozšíření elektrárny o nový blok 450 MW Č.

Zdroj hluku

1

Blokové transformátory

2

Transformátory s odbočkami

3

Ventilátory odtahu spalin

4

Zařízení pro nasávání vzduchu

5

Ventilátory odtahu vzduchu z budovy kotelny

6

Výstup komínu se šesti kanály

7

Chladicí věže

8 9

Retenční zásobníky popílku Nádrže na sorbent Poháněcí soustava korečkových dopravníků zařízení na podávání biomasy do bloků 1-4 Přesypávací věže zařízení na podávání biomasy u bloků 1-4 a výsypky na plošinu pro dodávku uhlí Přesypávací věže dopravníků na vyvážení popílku

10

11

12

13

Množství Denní doba Lokalizace (ks) provozu (hod.) Vnější - bodové zdroje Severní strana od strojovny na 6 24 úrovni terénu Severní strana od strojovny na 6 24 úrovni terénu Jižní strana kotelny na úrovni 12 24 terénu Jižní strana kotelny ve výšce 28 12 24 m, 54 m nad terénem Střecha budovy kotelny bloků 136 24 6 ve výšce 67 m nad terénem Jižně od kotelny ve výšce 150 m 1 24 nad úrovní terénu Č. 1, 2, 3 - 200 m východně od 5 kotelny, č. 4, 5 - 50 m severně od 24 kotelny 4 Na jižní straně budovy kotelny 24 4 Na jižní straně budovy kotelny 24

Budovy drtíren uhlí

17 18 19

Plošiny pásových dopravníků pro dodávku uhlí Štěrbinový zásobník - zařízení pro vnější dodávku uhlí Štěrbinový zásobník - zařízení pro vnitřní dodávku uhlí Strojovna Kotelna Kompresorová stanice

20

Dopravník na odstraňování popílku

21

Dopravník biomasy

14 15 16

3

4

2

Západní stěna skladu biomasy (východní část elektrárny) Centrální a východní část elektrárny

Jihovýchodně od kotelny

Zdroje typu „budova“ Severní stěna štěrbinového 3 zásobníku

16

16

16

18

3

Centrální část elektrárny

18

1

Jižní část elektrárny

16

1

Jižní část elektrárny

18

1 Prostřední část elektrárny 1 Prostřední část elektrárny 1 Jihozápadní část elektrárny Lineární zdroje Prostřední a východní část elektrárny - na východní straně 1 lokality Zatonie Cca 403 m - na jižní straně 1 kotelny

24 24 24


16 16

strana 205


říjen 2015

Tabulka 66. Předpokládané úrovně hluku v pozorovacích bodech při společném vlivu instalací a zařízení stávajících bloků 1-6 a nového energetického bloku Č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 *)

**)

Předpovídaná úroveň hluku (dB) LAeqD LAeqN *) Citlivé lokality z hlediska působení hluku z elektrárny B03 Škola 46,0 45,1 B04 Trzciniec Dolny, ul. Młodych Energetyków 18 46,1 44,7 B05 Trzciniec Dolny, ul. Młodych Energetyków 5 48,2 44,5 P1’ Trzciniec Dolny, ul. Młodych Energetyków 9 45,5 43,5 Trzciniec Dolny, výpadovka na Sieniawku, P5’ 41,9 39,7 naproti nemovitosti na ul. Łużycka 19a P7 TG Trzciniec, ul. Rolnicza 7 38,4 38,3 TG-6 Trzciniec, ul. Lipowa 1 40,6 39,7 P9 Zatonie, ul. Dębowa 9 49,0 42,9 P10’ Zatonie, ul. Mickiewicza 4 51,4 40,1 PP1 Zatonie, ul. Spacerowa 8 50,5 34,7 PP2 Zatonie, ul. Ogrodowa 3 44,1 36,3 PP3 Zatonie, ul. Spacerowa 6D 38,7 33,4 **) Obligatorní měřicí body P1 Trzciniec Dolny, ul. Młodych Energetyków 7 45,2 42,6 P2 Trzciniec Dolny, ul. Słoneczna 36,8 35,3 P3 Trzciniec Dolny, ul. Młodych Energetyków 35 38,8 37,2 P4 Trzciniec Dolny, ul. Konrada 11 42,7 39,8 P5 Trzciniec Dolny, výpadovka na Sieniawku 41,9 39,6 P6 Trzciniec, ul. Łąkowa 9 38,1 37,8 P7 Trzciniec, ul. Rolnicza 12 37,1 36,7 P8 Trzciniec, ul. Rolnicza 16 40,4 39,5 P9 Zatonie, ul. Dębowa 48,4 41,8 P10 Zatonie, ul. Mickiewicza 4 46,2 40,2 P11 Zatonie, ul. Mickiewicza 15 44,9 37,5 P12 Zatonie, ul. Konrada 7 42,2 37,5 Bod

Umístění pozorovacího bodu

U citlivých bodů byly zachovány stejné názvy, jaké byly použity ve dřívějších pracích, které realizovala technická univerzita ve Wroclawi a které se týkaly hlučnosti Elektrárny TURÓW. Stanovené Regionálním inspektorátem ochrany životního prostředí.


strana 206

Obrázek 83. Mapa předpokládaného dosahu hluku při společném vlivu stávajících zařízení bloků 1-6 a zařízení nového bloku - denní doba

strana 207

Obrázek 84. Mapa předpokládaného dosahu hluku při společném vlivu stávajících zařízení bloků 1-6 a zařízení nového bloku - noční doba

strana 208


říjen 2015

5.8.6. Vliv nakládání s odpady na životní prostředí Poté, co bude uveden do provozu nový energetický blok, budou vznikat navíc nové druhy odpadů: - jeden druh nebezpečných odpadů: 10 01 20*

kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku,

- tři druhy odpadů neklasifikované jako nebezpečné: 10 01 01

strusky, popílky z topeniště a tuhé znečišťující látky z kotlů (s výjimkou tuhých znečišťujících látek z kotlů uvedených v 10 01 04), které nepocházejí z fluidních topenišť,

10 01 02 (ex 10 01 02)

létavé popílky z uhlí, které nepocházejí z fluidních topenišť,

10 01 21

jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 01 20.

Po zprovoznění nového bloku vzroste množství produkovaných odpadů s kódem 10 01 05 pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin. Odpady vytvářené při provozu jsou selektivně shromažďovány a dočasně uskladněny na určených místech a poté jsou předávány k recyklaci či likvidaci. Odpady s kódem ex 10 01 01 a ex 10 01 02 budou dopravovány systémem pásových dopravníku přímo na místo druhotného využití, které se nachází ve vytěžené části povrchového dolu a provozuje jej KWB TURÓW nebo případně na místo přechodného skladování, ale jen v případě, že KWB TURÓW nemůže tyto odpady momentálně převzít. Jiným způsobem nakládání s těmito odpady (pod kódy 10 01 01 a 10 01 02) bude jejich předání externím odběratelům k dalšímu zpracování - např. jako přísadu do stavebních materiálů. Nový nebezpečný odpad s kódem 10 01 20* bude předáván subjektů,, které mají příslušná povolení k jeho likvidaci. Nový odpad s kódem 10 01 21 bude předáván subjektům, které mají příslušná povolení k jeho recyklaci nebo likvidaci. Podnik dodržuje hierarchii způsobů nakládání se vzniklými odpady, stanovenou článkem 17 polského zákona o odpadech ze dne 14. prosince 2012. To znamená, že vzniklé odpady jsou v prvé řadě předávány k recyklaci a likvidovány jsou pouze ty, které nelze recyklovat. Opatření přijatá elektrárnou za účelem zamezit vzniku odpadů nebo omezit jejich množství a vliv na životní prostředí spočívají v:

racionálním nakládání s materiály, suroviny, stroji a zařízeními,

udržování jednotlivých součástí zařízení v dobrém technickém stavu (pravidelné technické prohlídky prováděné oprávněnými subjekty),

selektivním skladování odpadů,


strana 209


říjen 2015

školení zaměstnanců v oblasti nakládání s odpady,

skladování odpadů do chvíle převzetí způsobem, který omezí jejich vliv na životní prostředí a na speciálně připravených a označených místech,

dodržování hierarchie způsobů nakládání se vzniklými odpady, stanovenou článkem 17 polského zákona o odpadech ze dne 14. prosince 2012,

předávání odpadů výhradně subjektům, které mají příslušná povolení v oblasti nakládání s odpady.

5.8.7. Vliv elektromagnetického záření Jak vyplývá z popisu v odst. 6.6.5, všechna zařízení nového bloku, která budou emitovat elektromagnetické záření s mezními hodnotami na napětí min. 110 kV - tj.: - blokový transformátor, - oddělovací transformátor, - venkovní vedení 400 kV mezi transformátorem a vyvedením sítě do stanice Mikułów, se budou nacházet v areálu podniku a působení elektromagnetického pole vznikajícího od těchto zařízení nepřekročí hranice tohoto areálu. 5.9. Předpokládaný přeshraniční vliv instalace nového bloku 5.9.1. Vliv emisí nečistot do ovzduší Problematika přeshraničního vlivu emisí škodlivin do ovzduší je probírána v kapitole 5.8.1.4.3 žádosti. Modelové výpočty rozptylu znečišťujících látek byly provedeny pro okruh 145 km od elektrárny TURÓW. Zdroje emisí z elektrárny se nacházejí cca 600 m od hranice se Spolkovou republikou Německo a 6 km od hranice s Českou republikou. Koncentrace látek byly stanoveny pro tři charakteristická období provozu elektrárny a byly porovnány změny jejich hodnot vyplývající ze změn v množství a parametrech emisí. Zde přinášíme syntetické shrnutí získaných výsledků výpočtů koncentrací u cílového stavu modernizace elektrárny - tj. pro situaci společných emisí ze všech energetických zdrojů (bloky 1-6 a nový blok) a zdrojů zařízení pomocných procesů. Koncentrace látek na území Spolkové republiky Německa Koncentrace látek určené na území Německa, pocházející z celkových emisí z Elektrárny TURÓW, nepřekračují přípustné či cílové hodnoty. Nejvyšší jednohodinová koncentrace oxidu siřičitého dosáhla hodnoty 28 % přípustné hodnoty a průměrná roční koncentrace pak 21 %. U oxidu dusičitého jsou tyto hodnoty 5 % resp. 1 %. U ostatních látek koncentrace nepřekračují 7 % jejich přípustných hodnot. Podíly koncentrací arsenu, kadmia a niklu vůči cílovým hodnotám byly nižší než 3 %.


strana 210


říjen 2015

Koncentrace nepřekračují ani referenční hodnoty. Maximální jednohodinová koncentrace oxidu siřičitého na území Německa dosáhla hodnoty 31 % referenční hodnoty, zatímco nejvyšší průměrná roční koncentrace měla hodnotu 21 %. U oxidu dusičitého jsou tyto hodnoty 6 % resp. 1 %. Koncentrace látek na území České republiky Hodnoty z celkových emisí Elektrárny TURÓW nepřekročily přípustné ani cílové hodnoty. Maximální jednohodinová koncentrace oxidu siřičitého dosáhla hodnoty 14 % přípustné hodnoty, zatímco nejvyšší průměrná roční koncentrace měla hodnotu 8 %. U oxidu dusičitého jsou tyto hodnoty 3 % resp. méně než 0,5 %. U ostatních látek koncentrace nepřekročily 3 % jejich přípustných hodnot. Podíly koncentrací arsenu, kadmia a niklu vůči cílovým hodnotám jsou nižší než 1 %. Koncentrace zjištěné na území České republiky nepřekročily ani referenční hodnoty. Maximální jednohodinová koncentrace oxidu siřičitého na území České republiky dosáhla hodnoty 16 % referenční hodnoty, zatímco nejvyšší průměrná roční koncentrace měla hodnotu 8 %. U oxidu dusičitého jsou tyto hodnoty 3 % resp. méně než 0,5 %. 5.9.2. Vliv emise hluku Volba zařízení a projektování elementů zařízení nového bloku, které jsou zdrojem hluku, se provádí tak, aby emise hluku nepřekračovaly mezní hodnoty v denní a noční době v oblastech zákonem chráněných proti hluku, které se nacházejí v přímé blízkosti elektrárny, a to včetně příhraničních oblastí. V kapitole 5.8.5 dokumentu jsou prezentovány výsledky analýzy akustického vlivu Elektrárny TURÓW u stavu po zprovoznění nového bloku, a to formou tabulky pro vybrané pozorovací body, důležité z hlediska ochrany proti hluku, a také v grafické podobě (křivky), která prezentuje intenzitu a dosah akustického působení. 5.9.3. Vliv na kvalitu vody v Lužické Nise Lužická Nisa je hraniční řeka, proto vliv na kvalitu jejích vod má přeshraniční charakter. V kapitole 5.8.3 žádosti byla prezentována analýza odpadních vod z Elektrárny TURÓW vypouštěných do řeky Miedzianky, což je přítok Lužické Nisy, takže kvalita jejích vod do jisté míry ovlivňuje také kvalitu vod Lužické Nisy. Hodnoceny byly obsahy a koncentrace chloridů, síranů, rtuti a kadmia. Na základě prognózy vody řeky Miedzianki při ústí do Lužické Nisy v profilu úplného rozpuštění (smísení) způsobí zvýšení koncentrace součtu chloridů a síranů (Cl+SO4) o


strana 211


říjen 2015

50,51 mg/dm3 (z hodnoty 130,35 mg/dm3 na hodnotu 180,86 mg/dm3, přičemž mezní hodnota pro II. třídu je 550 mg/dm3). Jak je vidět, zprovoznění nového bloku nezpůsobí to, že řeka Lužická Nisa nedosáhne environmentálního cíle v podobě dobrého ekologického stavu u součtu chloridů a síranů, tj. II. třídy kvality vod - koncentrace součtu chloridů a síranů ve vodách Lužické Nisy pod ústím Miedzianky splní požadavky stanovené pro II. třídu. Koncentrace rtuti dosáhne hodnoty 0,0159 µg/l (přípustná hodnota pro Lužickou Nisu v místě úplného rozpuštění/smísení je 0,05 µg/l). Koncentrace kadmia dosáhne hodnoty 0,064 µg/l (přípustná hodnota pro Lužickou Nisu v místě úplného rozpuštění/smísení je 0,15 µg/l). 5.10. Činnosti a technická opatření prováděná za účelem zabránit či omezit emise a jejich vliv na životní prostředí 5.10.1. Emise nečistot do ovzduší Hlavním zdrojem emisí do ovzduší ze zařízení nového bloku je energetický kotel. Emise budou omezovány následujícími způsoby:

udržování správného režimu technologie spalování: - topeniště se systémem nízkoemisních hořáků a tryskami OFA pro dosažení nejnižších možných emisí oxidů dusíku, - správně zvolené rozměry spalovací komory, aby částice uhlí vydržely ve spalovací komoře dostatečně dlouho a palivo bylo správně spáleno, což zajistí nízké emise NOx a CO, které nebudou překračovat mezní hodnotu 200 mg/m3u,

použití zařízení a technologií snižujících emise znečišťujících látek: - elektrostatických odlučovačů omezujících koncentrace tuhých znečišťujících částic na hodnotu 30 mg/m3u, - systému odsiřování spalin mokrou metodou s minimálně 96 % účinností odstraňování oxidu siřičitého ze spalin, který navíc snižuje koncentraci tuhých znečišťujících částic ve spalinách na hodnotu 10 mg/m3u, - nekatalytického systému čištění spalin od oxidů dusíku s využitím vodního roztoku močoviny jako reagentu.

Všechny technologické procesy a činnosti spojené s prašnými částicemi budou prováděny způsobem, který omezuje prášení: - těsný systém vykládky sorbentu vybavený nezávislým potrubím pro pneumatickou dopravu vápencové moučky, hadicemi pro připojení na rozvod stlačeného vzduchu, - hermetický systém skladování sorbentu vybavený zařízeními na odlučování prachu


strana 212


říjen 2015

(látkové odlučovače prachu) a hermetická doprava vápencové moučky ze zásobníku (přechodného) do nádrže na přípravu sorpční suspenze pomocí šnekových potrubních dopravníků, - těsný systém přípravy sorbentu - použití šnekových podavačů, - kryty a systémy průmyslového odtahu prachu uvnitř skladu sádry, - odsávání prachu v zóně nakládky sádry na automobily pomocí průmyslové odtahové instalace (stanice nakládky bude zastřešená a přesyp bude zakrytý), - hermetický systém odstraňování popílku - pneumatická doprava popílku do retenčních zásobníků, odvzdušnění nového retenčního zásobníku bude vybaveno látkovým filtrem, garantovaná koncentrace tuhých znečišťujících částic (prachu) na výstupu z filtru nepřekročí 10 mg/m3, - utěsnění systému dodávky uhlí do kotle - tj. budovy drtírny a přesypávacích stanic odvádění uhelného prachu do atmosféry přes látkové filtry, která zaručují maximální koncentraci tuhých znečišťujících částic (prachu) na výstupu z filtru 20 mg/m3. 5.10.2. Množství vypouštěných odpadních vod a zdrojů kontaminační zátěže Omezování množství odpadních vod ze zařízení nového bloku, vypouštěných od recipientu řeky Miedzianky bude prováděno následujícími způsoby: - použití uzavřených vodních okruhů - spotřeba čerstvé vody se omezí zejména na doplňování vody ztracené v důsledku vypařování z chladicí věže - tohoto efektu bude dosaženo díky vícenásobnému použití vody v uzavřených okruzích, - využití části odpadních vod z provozu nového bloku - využití odluhů z chladicího systému jako provozní vody v systému odsiřování spalin a ke zkrápění - to umožní snížit spotřebu vody o cca 100 m3/h. Omezování zdrojů kontaminační zátěže v odpadních vodách: - výstavba čističky odpadních vod z SOS, které budou poté směřovat do čističky průmyslových odpadních vod, - čištění odpadních vod z demineralizace vody a chemického čištění kotle v neutralizátoru, - čištění

technologických,

srážkových

a

úklidových

odpadních

vod

v

čističce

průmyslových odpadních vod, - čištění komunálních odpadních vod v čističce sanitárních odpadních vod, - použití odlučovačů pro čistění odpadních vod znečištěných oleji.


strana 213


říjen 2015

5.10.3. Emise hluku Emise hluku u zařízení nového bloku je omezována již ve fázi projektových prací, a to použitím následujících řešení: - úrovně akustického výkonu zařízení nového bloku při nepřetržitém provozu ve stabilizovaném stavu budou omezeny na hodnoty vyplývající z provedené akustické analýzy, - stěny a střechy budov budou vybaveny tepelnou a zvukovou izolací, - chladicí věž bude vybavena tlumiči na vstupech (nasávání) vzduchu po celém obvodu. 5.10.4. Nakládání s odpady 5.10.4.1. Omezování množství vznikajících odpadů z topeniště Zavedenými způsoby, jak zamezit vzniku odpadů z topeniště ve spalovacích zařízeních jsou:

udržování vysoké energetické účinnosti zařízení,

používání nových technologií spalování, které splňují základní podmínky: - úplné spalování paliva při minimálním součiniteli přebytku vzduchu, - malé a snadno odstranitelné usazeniny spalin na topeništi a výhřevných plochách, - volba nejvýhodnějších podmínek výměny tepla, - vysoká spolehlivost, - možnost rychlé regulace zatížení v širokém rozmezí, - používání uhlí dobré kvality, což zajistí tepelnou účinnost spalovacího procesu a omezí množství vznikajících pevných odpadů z topeniště, - použití procesu odsiřování spalin mokrou metodou, při nichž je absorbentem vodní suspenze vápna (tzn. vápenná metoda) nebo vápníku (vápníková metoda) - koncovým produktem je pak síran vápenatý (sádra), který lze využít jako obchodovatelný produkt.

5.10.4.2. Zamezování vlivu odpadů z topeniště na životní prostředí Zamezování vlivu na životní prostředí skrze snížení množství odpadů z topeniště předávaných k recyklaci v procesu R5 Po zprovoznění nového bloku bude vznikat odpad z topeniště v podobě létavých popílků z uhlí (s kódem 10 01 02). Pro rozšíření možností uvedení tohoto odpadu na trh společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. jej registrovala v Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) jako: klasické popílky - Ashes (residues), coal - reg. č. 01-2119491179-27-0174.


strana 214


říjen 2015

Zamezení vlivu na ovzduší Odpady z topeniště jsou dopravovány do vytěžené části hnědouhelného dolu KWB TURÓW pomocí dopravníků. Zakrytí přesypávacích a vykládkových stanic, systémů dopravníků a zkrápění odpadů z topeniště během přepravy dopravníky účinně eliminuje nebezpečí vzniku sekundární prašnosti a neorganizovaných emisí tuhých znečišťujících částic do ovzduší. Zamezení vlivu na podzemní vody, půdu a zeminu Vliv odpadů z topeniště na zeminu a půdu v areálu elektrárny byl omezen vybudování krytů kolem dopravníků a v případě znečištění ploch v areálu podniku je popílek splachován do kanalizace, která následně odvádí odpadní vody do čističky průmyslových odpadních vod. 5.10.4.3. Omezování environmentálního vlivu pevných odpadů z vápenných metod odsiřování spalin Systém odsiřování spalin (SOS) nového bloku bude vytvářet cca 80 000 Mg sádry ročně. To znamená, že v elektrárně bude od roku 2020 vznikat celkem 200 000 Mg sádry ročně (včetně sádry se systému odsiřování spalin bloků 4-6). Zajistit plynulý odběr tak velkého množství sádry externími odběrateli může být dost obtížné, proto bylo nutné vytvořit možnost skladování sádry. Sádra bude skladována v pozemním skladu Zatonie, na bývalém místě vodního odlučování strusky a v pozemním skladu sádry na terénní vyvýšenině bývalého místa recyklace odpadů z topeniště v části dolu KWB TURÓW. Sklad sádry je ve fázi výstavby, sklad na terénní vyvýšenině bývalého místa recyklace odpadů z topeniště je ve fázi ukončení projektových prací. Sklady sádry budou vybaveny řadou zařízení na ochranu životního prostředí:

pro zamezení případnému prášení z povrchu skladované sádry (což může nastat při nepříznivých meteorologických podmínkách, které podporují sekundární povrchové emise) bude vybudován systém na zkrápění povrchu sádry používající stavitelná vodní děla,

zkrápění vodou bude doplněno řešením v podobě vodních roztoků filmotvorných prostředků, kterými lze pokrývat povrch materiálů náchylných k prášení - po jejich aplikaci vznikne ochranný povlak eliminující prašnost,

vrchol skladu po jeho naplnění bude zajištěn hydroizolační fólií a vrstvou zeminy, případně chemickými prostředky,

dno a svahy jednotlivých skladů sádry budou vyloženy umělou těsnicí vrstvou, která má zabránit migraci vod odtékajících z povrchu skladu (po kontaktu se sádrou) do hloubi terénu, kde se nachází sklad sádry,


strana 215


říjen 2015

vody odtékající z povrchu skladu (po kontaktu se sádrou) budou jímány systémem drenážních potrubí uložených v každém ze skladovacích zásobníků a budou odváděny do utěsněné retenční a odpařovací nádrže, z níž se budou odpařovat nebo budou využity ke zkrápění povrchu skladovacích zásobníků sádry.

Použitý způsob nakládání s odpady z topeniště a ze systému odsiřování spalin nového energetického bloku v zásadě navazuje na aktuálně používaný způsob, čímž nedojde ke změně vlivu na životní prostředí. 5.10.5. Emise elektromagnetického záření Přípojnice, které slouží k vývodu výkonu z nového generátoru budou umístěné v izolovaném a stíněném krytu. Takto bude omezeno působení elektromagnetického záření na hodnotu pod 60 A/m. 5.11. Provoz nového energetického bloku za podmínek, které se odchylují od normálních 5.11.1. Charakteristika provozních podmínek, které se odchylují od normálních Provozní podmínky, které se odchylují od normálních, jsou provozně odůvodněné případy zapínání (rozběh) nebo vypínání (zastavování) energetického bloku. Tyto případy souvisí především s odstavováním bloků k plánovaným opravám nebo odstávkám, ale tyto situace mohou nastat také při poruchách. Doba trvání těchto podmínek je nesrovnatelně kratší než doba trvání normálních provozních podmínek. Podle čl. 157a odst. 1 polského zákona o ochraně životního prostředí se do doby provozování zdroje spalování paliv nezapočítávají doby uvádění do provozu a ukončování provozu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (Směrnice IED) přímo nestanoví doby uvádění do provozu a ukončování provozu, avšak obsahuje spoustu odkazů na tato období. Správné určení období rozběhu a zastavení je nezbytné mj. pro: - stanovení doby provozu, která je ve směrnici IED definována jako doba vyjádřená v

hodinách, po kterou spalovací zařízení pracuje na plný nebo částečný výkon a vypouští emise do ovzduší - s výjimkou doby uvádění do provozu a ukončování provozu, - posouzení shody s mezními hodnotami emisí, které jsou stanoveny v příloze V ke směrnici

IED, 4. část. Proto bylo také, v souladu s článkem 41 směrnice IED přijato Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 7. května 2012 o určení doby uvádění do provozu a ukončování provozu pro účely


strana 216


říjen 2015

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích, kterou se stanoví předpisy o době uvádění do provozu a ukončování provozu. V souladu s rozhodnutím Komise o stanovení doby uvádění do provozu a ukončování provozu je v povolení uvedena: 1) alespoň jedna z následujících informací: a) čas ukončení doby uvádění do provozu a čas zahájení doby ukončování provozu, vyjádřené jako mezní hodnoty zatížení, b) specifické procesy nebo mezní hodnoty pro provozní parametry, uvedené v příloze k prováděcímu rozhodnutí Komise, 2) opatření zajišťující minimalizaci doby uvádění do provozu a ukončování provozu v maximální možné míře, 3) opatření zajišťující uvedení do provozu všech zařízení sloužících ke snižování emisí tak rychle, jak je to možné z technického hlediska. Při uvádění do provozu bloku č. 7 budou všechna zařízení sloužící ke snižování emisí uváděna do provozu tak rychle, jak je to možné z technického hlediska: - elektrostatický odlučovač bude v provozu od začátku doby uvádění do provozu do konce

doby ukončování provozu, - systém odsiřování spalin bude v provozu od začátku doby uvádění do provozu do konce

doby ukončování provozu, - zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku bude uvedeno do provozu poté, co bude dosaženo

zatížení turbíny 200 MWe. S ohledem na výše uvedené budou pro nový energetický blok přijaty podmínky uvádění do provozu a ukončování provozu, které jsou uvedeny v tabulce 67. Tabulka 67. Charakteristika uvádění do provozu a ukončování provozu nového energetického bloku Provozní stav bloku Uvádění do provozu kotle energetického bloku č. 7

Maximální doba trvání jednotkové činnosti 5,5 hod. uvádění do provozu, nejdéle však do dosažení 40 % jmenovitého zatížení bloku.

Podmínky pro odvádění látek do životního prostředí

1) zapnutý elektrostatický odlučovač při zatápění kotle lehkým topným olejem, 2) zapnutý systém odsiřování spalin při zatápění kotle lehkým topným olejem, 3) bez zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku do momentu dosažení hodnoty zatížení turbíny 200 MWe.


strana 217


Provozní stav bloku Ukončování provozu kotle energetického bloku č. 7

Maximální doba trvání jednotkové činnosti Od 0,5 hod. do 12 hod./ukončování provozu: - fáze snižování výkonu od 40 % jmenovitého zatížení bloku po 0 MW, - fáze snižování teploty kotle.

říjen 2015

Podmínky pro odvádění látek do životního prostředí

1) zapnuté elektrické filtry, 2) postupné omezování odsiřování v systému odsiřování spalin mokrou metodou,

3) vypnutí systému čištění spalin od oxidů dusíku ve fázi snižování teploty kotle.

Byla přijata následující opatření, která minimalizují doby rozběhů a vypínání zařízení: - dohled interních kontrolních orgánů na průběh procesu uvádění do provozu za účelem eliminovat případné závady, které by způsobily prodloužení doby uvádění do provozu, - udržování zařízení, řídicích systémů a automatiky v řádném technickém stavu. Byla přijata následující opatření zajišťující uvedení do provozu všech zařízení sloužících ke snižování emisí tak rychle, jak je to možné z technického hlediska: - aktuální návody k provozu, - zajištění správné funkce systémů monitorujících technologický proces a hodnoty emisí. 5.11.2. Doby provozu instalací za podmínek, které se odchylují od normálních Podle čl. 184 polského zákona o ochraně životního prostředí musí žádost o vydání integrovaného povolení obsahovat informace o plánovaných dobách provozu zařízení za podmínek, které se odchylují od normálních. V případě energetických bloků elektrárny lze pro potřeby žádosti konstatovat, že plánované doby jsou doby plánovaných oprav, neboť ty jsou zahrnuty v ročních harmonogramech a jsou u nich uvedeny časové rámce zahájení a ukončení. Avšak tyto informace nelze upřesnit podrobněji. Kromě toho ukončování provozu nebo uvádění do provozu může nastat také v nepředvídaných situacích - mj. při poruchách nebo ukončování provozu bloků do rezervního režimu, vynucená provozovatelem energetické sítě.


strana 218


říjen 2015

5.12. Monitorování technologických procesů důležitých z hlediska ochrany životního prostředí a množství emisí 5.12.1. Monitorování technologických parametrů Monitorování technických parametrů bude prováděno v níže uvedeném rozsahu. 1) Kontrola procesu spalování skrze monitorování následujících parametrů: - obsah kyslíku ve spalinách za regenerátorem páry, - teplota spalin za regenerátorem páry, - tak v prostoru topeniště (pokles tahu), - teplota spalovaného vzduchu, - ztráty neúplného spalování (pravidelné měření). Měření výše uvedených parametrů budou prováděna nepřetržitě. Výsledky měření budou zaznamenávány a zálohovány (archivovány). 2) Kontrola provozu elektrostatických odlučovačů skrze monitorování následujících parametrů: - proud korónového výboje v jednotlivých komorách elektrostatického odlučovače, - napětí na výbojových elektrodách v jednotlivých komorách elektrostatického odlučovače, - pohotovost zařízení, - spotřeba elektrické energie jednotlivými napájecími soustavami (měřiče spotřeby elektrické energie) a doba provozu jednotlivých soustav (měřiče doby provozu). 3) Kontrola provozu systému odsiřování spalin. Automatický systém odsiřování spalin (SOS) se bude skládat ze tří následujících základních uzlů: - procesové stanice absorbéru s čerpací stanicí, - procesové stanice systému přípravy sorbentů s čističkou odpadních vod, - procesové stanice systému dehydratace sádry, které jsou umístěny v areálu zařízení. Základními kontrolovanými parametry v systému absorbéru budou tlak, teplota spalin před a za absorbérem, tok spalin absorbérem a koncentrace SO2, O2, CO, NOx a tuhých znečišťujících částic ve spalinách za absorbérem. 4) Kontrola provozu zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku skrze monitorování následujících parametrů: - hladiny močoviny ve všech nádržích,


strana 219


říjen 2015

- teploty močoviny, - tlaku močoviny, - tlaku vzduchu v systému vstřikování reagentu, - teploty kompresorů, - provozních parametrů elektrických zařízení (napětí, proud), - průtoků vody a močoviny, - koncentrace močoviny podávané do systému kotle. 5.12.2. Kontrola nakládání se surovinami a materiály Základními surovinami, které se používají k výrobě energie v novém bloku, budou hnědé uhlí, průmyslová voda a lehký topný olej. Tyto suroviny budou neustále kontrolovány z hlediska dodržování stanovených fyzikálních a chemických parametrů. Kontrola parametrů uhlí bude prováděna odběrem vzorků z každé dodávky a provedením chemických analýz, které mají za účel určit následující parametry: - výhřevnost, - obsah síry, - obsah popílku, - obsah vlhkosti, - obsah uhlíku. Analýzy budou prováděny pro účely vyúčtování a také pro potřeby běžného provozu bloku. 5.12.3. Monitorování efektivity využití prostředků Monitorování efektivity využití prostředků u nového bloku se bude provádět v rámci hospodaření (nakládání) s materiály a surovinami, vodou a odpady. 5.12.4. Monitorování množství spotřebovaného uhlí Systém dodávky uhlí do nového bloku bude vybaven samostatným systémem, který se bude skládat s dopravníkové váhy a zařízení na odběr vzorků. Množství dodávaného uhlí bude monitorováno nepřetržitě. 5.12.5. Monitorování spotřeby energie na vlastní potřeby Spotřeba energie na vlastní potřeby bude zaznamenávána měřicími systémy, které jsou založeny na elektronických měřidlech aktivní energie a sčítacích strojích. Nový blok bude vybaven softwarem na čtení a zpracování naměřených dat z měřidel. Tato data budou využívána k optimalizaci procesu výroby energie a budou zálohována (archivována). Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN

strana 220


říjen 2015

5.12.6. Monitorování emisí nečistot do ovzduší Povinnost nepřetržitě monitorovat emise do ovzduší ze spalovacích zařízení s celkovým tepelným výkonem minimálně 100 MW vyplývá z nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 30. října 2014 o požadavcích v oblasti měření hodnot emisí a měření množství spotřebované vody (Sb. 2014.1542). Navíc k tomu, aby byly splněny podmínky Nejlepší dostupné techniky, je nutno nepřetržitě monitorovat emise základních znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících částic, oxidu uhelnatého. Nový blok bude vybaven systémem automatického měření emisí, jehož rozsah vyplývá přímo z uvedeného nařízení a bude zahrnovat: - měření koncentrace celkového množství tuhých znečišťujících částic ve spalinách, - měření koncentrace SO2 ve spalinách, - měření koncentrace NOx (v přepočtu na NO2) ve spalinách, - měření koncentrace CO ve spalinách, - měření koncentrace O2 ve spalinách, - měření rychlosti toku nebo dynamického tlaku spalin, - měření teploty spalin, - měření statického tlaku spalin. - součinitel vlhkosti. Prováděna budou také pravidelná měření emise rtuti s frekvencí jedenkrát ročně. 5.12.7. Monitorování hluku Povinnost pravidelně měřit hladinu hluku vyplývá z nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 30. října 2014 o požadavcích v oblasti provádění měření úrovně emisí a měření množství odběru vody (Sb. 2014.1542). Měření budou prováděna v souladu s referenční metodikou pro pravidelná měření hluku, který do okolního prostředí emitují provozovaná zařízení. Monitorování hluku pro zařízení nového bloku bude prováděno v rámci monitorování, které se dosud provádí u stávajících zařízení Elektrárny TURÓW. 5.12.8. Monitorování spotřeby vody a množství a kvality vypouštěných odpadních vod Během provozu nového bloku bude množství odebírané vody a také kvantity a kvality vypouštěných odpadních vod monitorováno v rámci monitorování, které bylo dosud prováděno u stávajících zařízení Elektrárny TURÓW, v rozsahu stanoveném v integrovaném povolení.


strana 221


říjen 2015

5.12.9. Monitorování množství produkovaných odpadů a způsobu nakládání s nimi Monitorování nakládání s odpady z nového bloku bude prováděno v rámci monitorování, které se dosud provádí u stávajících zařízení Elektrárny TURÓW. 5.13. Navrhované způsoby zamezení vzniku havárií a omezení jejich následků V tabulce 68 jsou uvedeny způsoby zabezpečení, které budou použity u zařízení nového energetického bloku. Jedná se o zásady projektování, navrhované technická a technologická opatření a zásady organizace práce a provozu zařízení. Tabulka 68. Způsoby zabezpečení zařízení nového energetického bloku

Objekty systému dodávky uhlí

Kotelna

Název objektu

Druh rizika/poruchy Nebezpečí požáru

Riziko výbuchu uhelného prachu. Nebezpečí požáru

Strojovna

Nakládání s olejem u turboagregátu úniky oleje, nebezpečí požáru.

Nakládání s vodíkem u generátoru nebezpečí výbuchu.

Použité ochranné prostředky Minimalizace počtu přírubových spojů systému zapalovacího oleje v oblasti hořáků kotle. Vybavení zóny hořáků práškovými hasicími agregáty. Montáž ventilátorů pro odvod kouře na střeše kotelny. Zamezení úniku tuhých znečišťujících částic (částic prachu) použitím odsávacího zařízení. Vybavení prostor zařízením na oplachování vodou nebo vysávajícím zařízením. Instalace zařízení na zkrápění uhlí na dopravnících uhlí za přesypy. Vybavení prostor ventilací s přirozeným nebo nuceným tahem. Ochrana zařízení a instalací před nadměrným sáláním tepla, únikem ohně, elektrickými výboji. Umístění olejových zařízení v uzavřené místnosti s podlahou ve tvaru vany sklonem k bezodtokové jímce, jejíž objem zajistí zachycení 20 % oleje, který se nachází v systému. Odvádění olejových odpadů ze zachycovací vany pomocí sifonu do nádrže odpadních vod obsahujících olej, která se nachází v podsklepení. Vybavení olejové místnosti nouzovou ventilací. Kryty a utěsnění olejového systému turboagregátu. Uzavření olejového systému v případě požáru pomocí ventilu s rychlým uzavíráním. Vybavení olejové místnosti turboagregátu pevnými zkrápěcími zařízeními. Vybavení místnosti strojovny na úrovni turbíny a kondenzace pevnými nebo mobilními hasicími přístroji na těžkou nebo střední pěnu (např. pěnové hasicí přístroje). Označení zóny s nebezpečím výbuchu vodíku. V zóně ohrožené výbuchem budou nainstalována pouze nezbytná elektrická zařízení, která splňují požadavky v této oblasti. Pevné analyzátory obsahu vodíku s optickou a zvukovou signalizací upozorňující na překročení přípustné koncentrace vodíku a vzdálené odpojení přísunu vodíku do generátoru v případě zjištění nadměrného obsahu vodíku ve strojovně. Odvádění kouře z požáru odtahovou instalací.


strana 222

Druh rizika/poruchy Nebezpečí požáru

Riziko výbuchu Instalace zkrápěcích zařízení v podobě vodní clony po celé délce dopravního uhelného prachu. mostu. Každá clona se bude skládat alespoň ze tří paralelních vodních stěn, vzájemně vzdálených o cca 1 m, které zajistí zkrápění celého profilu mostu. Zkrápěcí zařízení podél uhelných dopravníků.

Úpravna vody

Blokový, oddělovací a záložní transformátor

Elektrické filtry

Název objektu Místnosti s kabely a kabelové tunely

říjen 2015

Šikmá plošina dodávky uhlí


Použité ochranné prostředky V hlavní budově budou všechny kabelové tunely, šachty a místnosti vybaveny požárními signalizátory. Vybavení pevnými nebo napůl mobilními hasicími přístroji a zvukovou signalizací, která informuje o aktivaci těchto zařízení. Rozdělení kabelových tunelů požárními přepážkami na požární zóny dlouhé max. 100 metrů.

Úniky oleje

Vybavení sestav usměrňovačů na elektrických filtrech olejovými vanami (na 20 % obsahu oleje) s vývodem oleje do nouzové nádrže, která bude schopna pojmout olej z jedné sestavy usměrňovačů.

Nebezpečí úniku oleje. Nebezpečí požáru.

Transformátory budou instalovány na železobetonových základech s kolejnicemi, které umožní jejich přetáčení. Pod každým transformátorem se bude nacházet těsná železobetonová olejová vana. Prostory transformátorových stanic budou vybaveny pevnými zkrápěcími hasicími zařízeními s odvodem vody z prostor těchto stanic do průmyslové kanalizace. Olejové transformátory s venkovní instalací nebo v místnostech transformátorových stanic budou vybaveny hasicími agregáty. Blokové, oddělovací a záložní transformátory budou vybaveny zkrápěcími zařízeními.

Nebezpečí úniku chemických látek

Dodávka koncentrované kyseliny solné a koncentrovaného hydroxidu sodného železničními cisternami. Utěsnění místa vykládky (odběru) kyseliny solné a koncentrovaného hydroxidu sodného s využitím odběrových čerpadel. 32 % roztok HCl bude skladován ve dvou dvouplášťových, chemicky odolných nádržích z plastu nebo oceli - s celkovým objemem 100 m3.

32 % roztok NaOH bude skladován ve dvou dvouplášťových nádržích z plastu nebo oceli - s celkovým objemem 100 m3. Utěsnění dávkovacího systému s využitím dávkovacích čerpadel. Skladovací nádrže budou instalovány na chemicky odolných vanách, jejichž objem u nádrží na kyselinu i hydroxid bude roven objemu jedné nádrže na kyselinu nebo hydroxid. Celý systém demineralizace vody bude pracovat v automatickém režimu. Předpokládá se současná regenerace základních kationtových a aniontových výměníků. Agresivní odpadní vody z regenerace budou shromažďovány a neutralizovány v neutralizátoru, který se bude nacházet u demineralizační stanice. Dávky chemických látek k regeneraci budou zvoleny tak, aby došlo k samovolné neutralizaci agresivních kyselých i zásaditých odpadních vod.


strana 223


Nakládání s lehkým topným olejem

Název objektu

Druh rizika/poruchy Nebezpečí úniku oleje

říjen 2015

Použité ochranné prostředky Povrch místa vykládky olejových cisteren bude zhotoven z betonu, s 5 % sklonem směrem k odtoku do sběrných kanálů odpadních vod obsahujících olej. Skladování oleje bude probíhat ve dvou nádržích na lehký olej s objemem 600 m3 každá, v ocelovém provedení, s ocelovým krytem, s dvojitým dnem a kontrolou těsnosti. Konstrukce nádrže bude ocelová, s vhodnou izolací v podobě antikorozních vrstev a zařízeními požární ochrany, na železobetonových panelech, se základy v nezámrzné hloubce.

5.14. Srovnání navržené techniky s nejlepšími dostupnými technikami Pro stanovení míry splnění požadavků BAT u zařízení nového energetického bloku [12] byla použita následující procedura: 1) identifikace hodnot emisí znečišťujících látek do ovzduší, vod a půdy, 2) stanovení účinnosti zařízení, 3) analýza navržených technik čištění toků spalin od znečišťujících látek emitovaných do okolního prostředí, 4) vypracování modelu BAT pro zařízení, který bude zohledňovat technická a ekonomická omezení, 5) srovnání projektovaného stavu s nejlepší dostupnou technikou, vypracovanou pro lokální podmínky. Identifikace požadavků BAT je proces, který je determinován:

místními environmentálními podmínkami v oblasti, kde je zařízení provozováno,

ekonomickými podmínkami provozu zařízení,

specifickými technickými a technologickými parametry daného objektu, jimiž jsou: - kvalita a druh paliva, - technika spalování, - výkon elektrárny nebo výrobních jednotek elektrárny, - stávající technické podmínky - např. nutnost využít stávající systémy, které jsou součástí zařízení, - zbývající doba do ukončení provozu, - systém chlazení (dostupnost chladicí vody), - dostupnost volného místa v mezích areálu, - dostupnost surovin.

V tabulce 69 je uvedeno shrnutí BAT analýzy u zařízení nového energetického bloku.


strana 224


říjen 2015

Tabulka 69. Shrnutí BAT analýzy u zařízení nového energetického bloku Předmět posouzení/ Environmentální Odkaz na referenční komponent Č. dokument Parametr systému, který je posuzován 1. Technologie spalování BREF LCP 4.5.4. Combustion 2. Vykládka, skladování a BREF LCP 2.5.4. manipulace s palivem a Unloading, storage and aditivy handling of fuel and additives

Nejlepší dostupná technika BAT

Způsob splnění požadavků BAT

Posouzení shody

Spalování hnědého uhlí v práškových kotlích (z anglického: pulverised combustion - PC) je nejlepší dostupná technika BAT. Omezení prašnosti z procesů skladování, dopravy a přípravy uhlí: - zamezení sekundární prašnosti z dopravníkových systémů skrze použití vestavěných dopravníků a nízkých výšek pádu přepravovaného uhlí v překládkových uzlech a/nebo utěsnění prostor ohrožených prašností (např. skluzů a překládkových uzlů), - přímá doprava uhlí z dolu pomocí pásových dopravníků, - instalace pásových dopravníků na přepravu uhlí na estakády (což eliminuje nebezpečí jejich poškození vozidly apod.), - použití zařízení na čištění pásů pásových dopravníků, - použití zařízení na odstraňování prachu na uhelných dopravnících, - správný provoz a údržba.

Nový energetický blok s čistým výkonem 450 MW, vybavený práškovým kotlem V souladu s BAT s nízkoemisní spalovací komorou s vývodem spalin přes chladicí věž. V souladu s BAT Omezení prašnosti z procesů skladování, dopravy a přípravy uhlí v Elektrárně TURÓW: - vestavěné (kryté) dopravníky uhlí (tunely, kryté mosty a vestavěné překládkové (přesypávací) uzly, - celá trasa dodávky uhlí od dolu, přes štěrbinový zásobník uhlí až po drtírny a kotlové zásobníky je krytá, - uhlí je dopravováno přímo z dolu pásovými dopravníky, - pásové dopravníky na přepravu uhlí jsou instalovány na estakádách, - použití zařízení na čištění pásů dopravníků v podobě škrabáků, shrnovacích pluhů, - použití zařízení na odlučování (odsávání) prachu a pevných částic ze systému dodávky uhlí - tj. přesypávacích stanic, mostů a tunelů, drtírny uhlí a plošiny pro dodávku uhlí v budově kotelny nového bloku, - správný provoz a údržba - zásady uvedené v provozních instrukcích.

Ochrana proti znečištění vod při procesech skladování, dopravy a přípravy uhlí: - skladování uhlí na zpevněném a utěsněném povrchu se systémem odvodnění, - sbírání povrchových srážkových vod z místa uskladnění uhlí a jejich čištění,

Ochrana proti znečištění vod při procesech skladování, dopravy a přípravy uhlí. 1) uhlí je skladováno v areálu elektrárny v uzavřeném štěrbinovém zásobníku. 2) uhlí není skladováno v otevřeném prostoru, takže nedochází ke stékání povrchových vod z místa skladování.

Ochrana proti požáru při procesech skladování, dopravy a přípravy uhlí. Vybavení uhelných skladů požárními detektory (kouřovými čidly).

Ochrana proti požáru při procesech skladování, dopravy a přípravy uhlí. Štěrbinový zásobník uhlí je vybaven požárními (kouřovými) detektory.

Omezení prašnosti z procesů skladování, dopravy a přípravy sorbentu: Zamezení sekundární prašnosti z dopravníkových systémů sypkých materiálů použitím vestavěných dopravníků, pneumatické dopravy a skladovacích zásobníků vybavených zařízeními na odsávání prachu.

Omezení prašnosti z procesů skladování, dopravy a přípravy sorbentu: Dodávka sorbentu z drtírny vápence probíhá pomocí systému pneumatické dopravy do stávajících retenčních zásobníků č. 1 a 2, které jsou vybaveny zařízením na odsávání prachu. Moučka je poté ze zásobníků pneumaticky dopravována do přechodného zásobníku u výrobny suspenze. Přechodný zásobník moučky je vybaven ventilačním systémem se zařízeními na odlučování prachu.

Zamezení prašnosti z procesů skladování a dopravy létavých popílků a strusky. Zamezení sekundární prašnosti z dopravníkových systémů sypkých materiálů použitím vestavěných dopravníků, pneumatické dopravy a skladovacích zásobníků vybavených zařízeními na odsávání prachu.

3.

Systém zapalovacího paliva

BREF LCP Executive summary

Zamezení prašnosti z procesů skladování a dopravy létavých popílků a strusky. Popílek odváděný z kotle a z pod elektrostatického odlučovače se přepravuje těsným systémem pneumatické dopravy do zásobníků popílku, která jsou vybavena odprašovacím zařízením. Popílek je ze zásobníků dále dopravován krytými pásovými dopravníky, které jsou vybaveny systémem zkrápění. Struska odváděná z kotle je dopravována utěsněným systémem hydraulické přepravy do zásobníku strusky. Poté je ze zásobník dále dopravována krytými pásovými dopravníky, které jsou vybaveny systémem zkrápění. Ochrana proti znečištění vod při procesech skladování a dopravy lehkého topného Ochrana proti znečištění vod při procesech skladování a dopravy lehkého topného V souladu s BAT oleje: oleje je zajištěna následovně: - olejová potrubí jsou vedena na estakádách tak, aby se zabránilo případným - olejová potrubí jsou vedena na estakádách tak, aby se zabránilo případným kolizím s těžkými stroji, kolizím s těžkými stroji, - zásobníky oleje jsou vybaveny utěsněnými vanami (nebo jinými zařízeními), - zásobníky oleje jsou vybaveny vanou skupiny zásobníků, která umožňuje která umožňují nouzově pojmout 75 % maximální kapacity zásobníků nebo nouzově pojmout 100 % maximální kapacity zásobníků; zásobníky jsou vybaveny alespoň kapacitu největšího zásobníku; zásobníky musí být vybaveny čidly čidly hladiny (naplnění) a vhodnými poplašnými systémy. hladiny (naplnění) a vhodnými poplašnými systémy.


strana 225


Předmět posouzení/ Environmentální Odkaz na referenční Č. komponent dokument Parametr systému, který je posuzován 4. Protipožární ochrana BREF LCP Executive míst skladování summary hořlavých materiálů 5. Tepelná účinnost bloku BREF LCP Executive summary BREF LCP 5.5.4. Thermal efficiency 6. Tepelná účinnost bloku BREF LCP 2.7.9. Generic technical measures to increase LCP efficiency

7.

Příprava paliva při spalování

BREF LCP 4.1.3.2. Fuel preparation for pulverized lignite combustion

8.

Účinnost kotle

9.

Emise prachu

BREF LCP 4.1.8.1. Boiler efficiency BREF LCP 4.5.6 Dust

říjen 2015



Posouzení shody

Vybavení skladišť hořlavých materiálů požárními detektory (kouřovými čidly).

Skladiště hořlavých materiálů jsou vybavena požárními detektory (kouřovými čidly).

V souladu s BAT

K tomu, aby byla zajištěna shoda s BAT, je nutno zajistit maximální účinnost. Referenční dokument LCP BREF pro nové bloky vybavené práškovými kotli, spalující hnědé uhlí, vyžaduje čistou tepelnou účinnost v rozmezí 42-45 %.

Ćistá tepelná účinnost nového bloku bude 43,4 %.

V souladu s BAT

Standardní technické metody pro dosažení vysoké účinnosti jsou následující: - výběr vhodného součinitele přebytku vzduchu v kotli a snížení teploty spalin na výstupu z kotle, - optimalizace spalovacího procesu skrze: způsoby přívodu vzduchu, teplotu spalin, obsah nehořlavých částic, omezení tepelných ztrát, - snížení hladiny vakua v kondenzátoru turboagregátu, optimalizace výstupní hodnoty nízkotlaké části na očekávanou průměrnou roční úroven vakua v kondenzátoru, - použití vysokotlaké a nízkotlaké regenerace - dosažení teploty napájecí vody na vstupu do kotle vyšší než 250 oC.

V souladu s BAT Vysoké čisté tepelné účinnosti kotle - 43,4 % bude dosaženo mj.: - optimálním procesem spalování, - použitím systému regenerace tepla do spalovaného vzduchu a nízkotlaké regenerace, - použitím vysoce účinných čerpadel napájecí vody s turbínovým pohonem nebo vysoce účinným elektrickým pohonem s planetární převodovkou, - regeneračním ohřevem napájecí vody na teplotu 290 ˚C.

Uhĺí je podáváno ze zásobníků uzavřenými podavači do uhelných mlýnů. Podavače jsou navrženy speciálně podle parametrů používaného uhlí. Úkolem mlýnů je pomlít, vysušit a následně distribuovat palivo do spalovací komory kotle. Rozmělňování uhlí na prášek je podporováno přítomností horkých spalin, které jsou odebírány z kotle recirkulačními kanály. Částice hnědého uhlí jsou rozmělňovány na menší než typickou velikost - 90 µm (v průměru 60 % částic prochází 70 µm očkem síta). Teplo ze spalin snižuje obsah vlhkosti ze 45-70 % na 10-20 %, což znamená na hodnotu vyžadovanou k zajištění optimálních podmínek pro spalovací proces. Konečná směs uhelného prachu, odpadních plynů a vlhkosti je podávána do hořáků kotle. Tato směs může obsahovat také vzduch nebo studené odpadní plyny, když je podávána do mlýnů. Příkladem těchto zařízení jsou ventilátorové mlýny (anglicky fan mill). U nových a „čistých“ kotlů (bez sedimentů) uvádí referenční dokument účinnost v rozmezí 86-94 %. Nejlepší dostupná technika při odlučování prachu z odpadních plynů (spalin) v práškových kotlích je použití elektrostatických odlučovačů (electrostatic precipitators ESPs) nebo látkových filtrů (fabric filter FF) v kombinaci s odsiřováním spalin mokrou vápennou metodou (wet FGD). Referenční dokument LCP BREF vyžaduje, aby u nových bloků se jmenovitým tepelným výkonem zdroje nad 300 MWt, spalujících hnědé uhlí a vybavených práškovými kotli (PC) obsah tuhých znečišťujících částic (prachu) ve spalinách nepřekračoval 10 mg/m3n při 6 % O2 ve spalinách. Účinnost odlučování prachu elektrostatických odlučovačů nesmí být nižší než 99,5 % a u látkových filtrů nižší než 99,95 %. Použitím mokré metody odsiřování se zvyšuje celková účinnost odlučování prachu.

V Elektrárně TURÓW probíhá příprava uhelného prachu ve ventilátorových mlýnech.

V souladu s BAT

Účinnost kotle nového bloku překračuje hodnotu 89,9 %.

V souladu s BAT


Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro zdroje tohoto V souladu s BAT typu v referenčním dokumentu LCP BREF, což znamená, že obsah tuhých znečišťujících částic v suchých spalinách nebude překračovat 10 mg/m3n, obsahují-li spaliny 6 % O2. Odlučování prachu ve spalinách na požadovanou úroveň bude probíhat v elektrostatickém odlučovači s účinností nad 99,5 % a při procesu odsiřování spalin mokrou vápennou metodou.

strana 226


Předmět posouzení/ Environmentální Odkaz na referenční Č. komponent dokument Parametr systému, který je posuzován 10. Emise prachu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (Směrnice IED) 11. Emise prachu

12. Emise těžkých kovů

Nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. 2014.1546) BREF LCP 4.5.7 Heavy metals

13. Emise oxidu siřičitého

BREF LCP 4.5.8 SO2 emissions

14. Emise oxidu siřičitého

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (Směrnice IED)

říjen 2015



Posouzení shody

Přípustná hodnota koncentrace tuhých znečišťujících částic u nových spalovacích zařízení s celkovým jmenovitým výkonem, dodávaným s palivem, nad 300 MWt, spalující tuhá paliva, nesmí být vyšší než 10 mg/m3n při 6 % kyslíku v suchých spalinách.

V souladu s BAT Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro tento typ zdrojů ve Směrnici IED - tj. obsah tuhých znečišťujících částic ve spalinách nebude překračovat 10 mg/m3n při smluvních podmínkách - tj. při teplotě 273 K, tlaku 101,3 kPa, suché spaliny (obsah vodní páry max. 5 g/kg odpadních plynů), 6 % obsah kyslíku v odpadních plynech. Odlučování prachu ve spalinách na požadovanou úroveň bude probíhat v elektrostatickém odlučovači s účinností nad 99,5 % a při procesu odsiřováním spalin mokrou vápennou metodou. V souladu s BAT Přípustná hodnota koncentrace tuhých znečišťujících částic u nových spalovacích Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené v nařízení pro zdroje tohoto typu, což znamená, že obsah tuhých znečišťujících částic v suchých zařízení s celkovým jmenovitým tepelným výkonem zdroje nad 300 MWt, spalinách nebude překračovat 10 mg/m3n, obsahují-li spaliny 6 % O2. Odlučování spalujících hnědé uhlí, nesmí být vyšší než 10 mg/m3n při 6 % kyslíku ve spalinách. prachu ve spalinách na požadovanou úroveň bude probíhat v elektrostatickém odlučovači s účinností nad 99,5 % a při procesu odsiřováním spalin mokrou vápennou metodou.

Nejlepší dostupná technika při snižování emisí těžkých kovů /rtuť) z procesu spalování hnědého uhlí v práškových kotlích je použití vysoce účinných metod odlučování prachu - elektrostatických odlučovačů (ESPs) nebo látkových filtrů (FF). Účinnost odlučování prachu elektrostatických odlučovačů nesmí být nižší než 99,5 % a u látkových filtrů nižší než 99,95 %. Na omezování emise rtuti má příznivý vliv použití odsiřování spalin mokrou metodou (wet FGD), které je považováno za nejlepší dostupnou techniku. V případě spolupráce dvou zařízení na odlučování prachu (ESPs nebo FF) a odsiřování (wet FGD) se očekávaná úroveň očišťování spalin od rtuti pohybuje v průměru kolem 75 %. Nejlepší dostupná technika při odsiřování odpadních plynů (spalin) je použití paliva s nízkým obsahem síry (u zařízení se jmenovitým tepelným výkonem zdroje nad 100 MWt) a odsiřovací metody (FGD) - odsiřování mokrou metodou (wet FGD), polosuchou metodou (sds FGD) a suchou metodou (dsi FGD). Nejlepší dostupná technika při odsiřování odpadních plynů (spalin) v práškových kotlích se jmenovitým tepelným výkonem nad 300 MWt je mj. použití paliva s nízkým obsahem síry a použití systému odsiřování spalin mokrou metodou (wet FGD). Referenční dokument LCP BREF vyžaduje, aby u nových bloků se jmenovitým tepelným výkonem zdroje nad 300 MW, spalujících hnědé uhlí, obsah oxidu siřičitého ve spalinách nepřekračoval 150 mg/m3n při 6 % O2 ve spalinách. Přípustná hodnota koncentrace oxidu siřičitého u nových spalovacích zařízení s celkovým jmenovitým výkonem, dodávaným s palivem, nad 300 MWt, spalující tuhá paliva, nesmí být vyšší než 150 mg/m3n při 6 % kyslíku v suchých spalinách.


Emise těžkých kovů z nového bloku je omezena díky použití elektrostatického V souladu s BAT odlučovače s účinností přes 99,5 % a systému odsiřování spalin mokrou metodou.

Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro zdroje tohoto V souladu s BAT typu v referenčním dokumentu LCP BREF, což znamená, že obsah oxidu siřičitého v suchých spalinách nebude překračovat 150 mg/m3n, obsahují-li spaliny 6 % O2. Odsiřování spalin na požadovanou úroveň bude probíhat v systému odsiřování spalin mokrou metodou.

Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro tento typ zdrojů ve Směrnici IED - tj. obsah oxidu siřičitého ve spalinách nebude překračovat 150 mg/m3n při smluvních podmínkách - tj. při teplotě 273 K, tlaku 101,3 kPa, suché spaliny (obsah vodní páry max. 5 g/kg odpadních plynů), 6 % obsah kyslíku v odpadních plynech. Odsiřování spalin na požadovanou úroveň bude probíhat v systému odsiřování spalin mokrou metodou.

V souladu s BAT

strana 227


Předmět posouzení/ Environmentální Odkaz na referenční Č. komponent dokument Parametr systému, který je posuzován 15. Emise oxidu siřičitého Nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. 2014.1546) 16. Emise oxidů dusíku BREF LCP 4.5.9 NOx emission

17. Emise oxidů dusíku

18. Emise oxidů dusíku

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (Směrnice IED)

Nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. 2014.1546) 19. Emise oxidu uhelnatého BREF LCP 4.5.10 Carbon monoxide

říjen 2015



Posouzení shody

Přípustná hodnota koncentrace oxidu siřičitého u nových spalovacích zařízení s Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro zdroje tohoto V souladu s BAT celkovým jmenovitým tepelným výkonem zdroje nad 300 MWt, spalujících hnědé typu v nařízení, což znamená, že obsah oxidu siřičitého v suchých spalinách uhlí, nesmí být vyšší než 150 mg/m3n při 6 % kyslíku ve spalinách. nebude překračovat 150 mg/m3n, obsahují-li spaliny 6 % O2. Odsiřování spalin na požadovanou úroveň bude probíhat v systému odsiřování spalin mokrou metodou.

Nejlepší dostupná technika na čištění spalin z práškových kotlů na hnědé uhlí od oxidů dusíku je kombinace primárních metod (např. stupňování spalovacího procesu - stupňované podávání vzduchu a paliva), nízkoemisní hořáky na práškové spalování a recirkulace spalin. Referenční dokument LCP BREF vyžaduje, aby u nových bloků se jmenovitým tepelným výkonem zdroje nad 300 MWt, vybavených práškovými kotly na hnědé uhlí obsah oxidů dusíku ve spalinách nepřekračoval 200 mg/m3n při 6 % O2 ve spalinách. Přípustná hodnota koncentrace oxidů dusíku u nových spalovacích zařízení s celkovým jmenovitým výkonem (dodávaným s palivem) nad 300 MWt, spalující tuhá paliva (práškové hnědé uhlí), nesmí být vyšší než 200 mg/m3n při 6 % kyslíku v suchých spalinách.

Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro zdroje tohoto V souladu s BAT typu v referenčním dokumentu LCP BREF, což znamená, že obsah oxidů dusíku v suchých spalinách nebude překračovat 200 mg/m3n, obsahují-li spaliny 6 % O2. Byly použity nízkoemisní hořáky na prášková paliva a metoda nekatalytické redukce oxidů dusíku pomocí vstřikování reagentu v podobě roztoku močoviny (SNCR). V projektu zařízení se předpokládají také technické a technologické možnosti použití katalytické metody snižování oxidů dusíku (SCR). Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro tento typ V souladu s BAT zdrojů ve Směrnici IED - tj. obsah oxidů dusíku ve spalinách nebude překračovat 200 mg/m3n při smluvních podmínkách - tj. při teplotě 273 K, tlaku 101,3 kPa, suché spaliny (obsah vodní páry max. 5 g/kg odpadních plynů), 6 % obsah kyslíku v odpadních plynech. Byly použity nízkoemisní hořáky na prášková paliva a metoda nekatalytické redukce oxidů dosíku pomocí vstřikování reagentu v podobě roztoku močoviny (SNCR). V projektu zařízení se předpokládají také technické a technologické možnosti použití katalytické metody snižování oxidů dusíku (SCR). Nový práškový kotel bude splňovat emisní standardy stanovené pro zdroje tohoto V souladu s BAT Přípustná hodnota koncentrace oxidů dusíku u nových spalovacích zařízení s celkovým jmenovitým tepelným výkonem zdroje nad 300 MWt, spalujících hnědé typu v nařízení, což znamená, že obsah oxidů dusíku v suchých spalinách nebude uhlí, nesmí být vyšší než 200 mg/m3n při 6 % kyslíku ve spalinách. překračovat 200 mg/m3n, obsahují-li spaliny 6 % O2. Byly použity nízkoemisní hořáky na prášková paliva a metoda nekatalytické redukce oxidů dosíku pomocí vstřikování reagentu v podobě roztoku močoviny (SNCR). V projektu zařízení se předpokládají také technické a technologické možnosti použití katalytické metody snižování oxidů dusíku (SCR).

K dosažení shody s BAT je nutno zajistit nejnižší možné emise oxidů uhlíku. Nejlepší dostupná technika pro omezení emise oxidu uhelnatého je úplné spalování zajištěné správně navrženou spalovací komorou, dodržováním technologického režimu, monitorováním procesu spalování, udržováním kotle v optimálním technickém stavu a také optimalizací systému na čištění spalin od oxidů dusíku. U kotlů na hnědé uhlí maximální koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách nesmí překračovat 200 mg/m3n při 6 % O2 v suchých spalinách, při použití primárního systému omezování emisí oxidů dusíku.


Omezování emisí oxidu uhelnatého se provádí: - úplným spalováním, které je zajištěno správně navrženou spalovací komorou, - dodržováním technologického režimu, - monitorováním procesu spalování, - udržováním kotlů v optimálním technickém stavu. Koncentrace oxidu uhelnatého se udržuje na úrovni nepřekračující 200 mg/m3n při 6 % O2 v suchých spalinách, při použití primárního systému omezování emisí oxidů dusíku.

V souladu s BAT

strana 228


Předmět posouzení/ Environmentální Odkaz na referenční Č. komponent dokument Parametr systému, který je posuzován 20. Emise flouorovodíku a BREF LCP 4.5.11. chlorovodíku Hydrogen fluoride (HF) and hydrogen chloride (HCl) 21. Emise amoniaku BREF LCP 4.5.12. Ammonia (NH3)

22. Emise do povrchových vod

BREF LCP 4.5.13. Water pollution BREF LCP 3.10. Techniques to control releases to water

říjen 2015


Metody odsiřování spalin, považované za BAT, přispívají také k vysoké (9899 %) redukci emisí HF a HCl. V případě, že bude u práškových kotlů použita metoda odsiřování spalin mokrou metodou (wet FGD), koncentrace HF se pohybuje v rozmezí 1-5 mg/m3n a koncentrace HCl v rozmezí 110 mg/m3n. Nevýhodou používaných metod čištění spalin od oxidů dusíku - tj. selektivní nekatalytické redukce (SNCR) a selektivní katalytické redukce (SCR) jsou emise nezreagovaného amoniaku. Emise nezreagovaného amoniaku do ovzduší jsou často faktorem, který omezuje používání metod SNCR. V případě použití metody SNCR, pro zamezení emisím nezreagovaného amoniaku do ovzduší, musí být nižší vrstva katalyzátoru (SCR) nainstalována v oblasti ekonomizéru kotle. Koncentrace amoniaku, které nejsou vyšší než 5 mg/m3, jsou považovány za odpovídající BAT. Techniky BAT při odsiřování spalin mokrou metodou (wet FGD): - fyzikální a chemické čištění odpadních vod (odstraňování fluoridů, těžkých kovů, ChZT, pevných částic) metodami neutralizace, koagulace, flokulace, sedimentace, filtrace, iontové výměny, - redukce amoniaku v procesu stripování vzduchem, odlučování a biodegradace (BAT pouze v případě vysokého obsahu amoniaku v odpadních vodách, způsobeného použitím metod SNCR a SCR), - provoz v řízení se zpětnou vazbou, - míchání očištěných odpadních vod s popelem. Techniky BAT pro systém čištění kotlů: - neutralizace odpadních vod a provoz v řízení se zpětnou vazbou, - nebo nahrazení výše uvedené metody jinými suchými metodami. Techniky BAT pro srážkové vody: - sedimentace nebo chemické čištění odpadních vod, - čištění od ropných uhlovodíků - např. v odlučovačích nebo komorách pro odlučování olejů, - opětovné využití očištěných odpadních vod - např. ke zkrápění uhlí, - zamezení nebo omezení znečištění srážkových vod použitím sedimentačních nádrží, vhodným skladováním tuhých paliv nebo jiných surovin a materiálů, udržování povrchu areálu podniku v čistotě. Techniky BAT pro skladování, dopravu a přípravu uhlí: - skladování uhlí na zpevněném a utěsněném povrchu se systémem odvodnění, - sbírání povrchových srážkových vod z místa uskladnění uhlí a jejich čištění od pevných částic do koncentrace pod 30 mg/l.



Emise HF a HCl z nového bloku se omezují díky použití systému odsiřování spalin mokrou metodou.

Posouzení shody

V souladu s BAT

Byla použita metoda nekatalytické redukce oxidů dusíku pomocí vstřikování V souladu s BAT reagentu v podobě roztoku močoviny (SNCR). V projektu zařízení se předpokládají také technické a technologické možnosti použití katalytické metody snižování oxidů dusíku (SCR).

Techniky BAT při odsiřování spalin mokrou metodou (wet FGD): V souladu s BAT - výstavba čističky odpadních vod, která je součástí systému odsiřování spalin nového bloku, - doplňkové čištění odpadních vod ze systému odsiřování spalin nového bloku v čističce průmyslových odpadních vod elektrárny.

Techniky BAT pro systém čištění kotlů. Kotel nového bloku bude čištěn suchými metodami. Techniky BAT pro srážkové vody. - sedimentace nebo chemické čištění odpadních vod, - čištění od ropných uhlovodíků v odlučovačích, - zamezení nebo omezení znečištění srážkových vod použitím sedimentačních nádrží, vhodným skladováním tuhých paliv nebo jiných surovin a materiálů, udržování povrchu areálu podniku v čistotě.

Techniky BAT pro skladování, dopravu a přípravu uhlí. Uhlí je skladováno ve štěrbinovém zásobníku - tzn. v uzavřené, hermeticky utěsněné budově a nepřijde do styku se srážkovými vodami.

strana 229


Předmět posouzení/ Environmentální Odkaz na referenční Č. komponent dokument Parametr systému, který je posuzován 23. Vytváření odpadů BREF LCP 1.3.4 Combustion residues and by-products BREF LCP 4.5.14 Combustion residues BREF LCP 4.1.11 Combustion residues and by-products treatment

24. Vytváření odpadů

25. Systém chlazení


Zákon o odpadech ze dne 14. prosince 2012 (Sb. 2013.21 ve znění pozdějších předpisů). Nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 11. května 2015 o recyklaci odpadů mimo instalace a zařízení (Sb. 2015.796). BREF Systémy chlazení 2. Technologické aspekty použitých systémů chlazení

říjen 2015


Ke shodě s BAT je potřeba, aby pevné odpady, které vznikají ve velkém množství při výrobním procesu (tj. směsi létavých popílků a pevných reakčních produktů na bázi vápníku z odsiřování spalin) byly v maximální možné míře znovu zpracovány. Techniky BAT pro zpracování létavých popílků ze spalování hnědého uhlí: - při výrobě různých druhů betonu a podobných produktů, - v cementářském průmyslu, - při výrobě izolačních stěn, - v keramickém průmyslu, - při výstavbě silnic, - k vyplňování prohlubní v krajině, - jako plnivo v asfaltových směsích, - ke stabilizaci zeminy, jako materiál při zemních pracích a v konstrukcích pozemních komunikací, - v technologiích výstavby úložišť odpadů, - při zaplňování důlních jam, Techniky BAT pro využití sádry ze systému odsiřování spalin mokrou metodou: - při výrobě cementu jako regulátor doby tuhnutí, - při výrobě stavebních materiálů, - v papírenském průmyslu jako plnivo, - při výrobě polohydrátu alfa a beta, - v procesu Müller-Kühne. Podle článku 17 tohoto zákona musí být vzniklé odpady v prvé řadě předávány k recyklaci a likvidovány jsou pouze ty, které nelze recyklovat. Podle předpisů nařízení: - škvára, struska a kotelní prach - kód ex 10 01 01, - popílek ze spalování uhlí - kód ex 10 01 02, mohou být recyklovány v procesu R5 - vyplňování nepříznivě přeměněných prostor.

Referenční dokument BREF „Systémy chlazení“ jako BAT pro velké chladicí systémy uvádí otevřená nebo uzavřený systém s chladicí (věží tam, kde umístění neumožňuje použít otevřený systém).

BREF Systémy chlazení Referenční dokument BREF „Systémy chlazení“ uvádí, že v elektrárnách, v nichž 4.3. Omezování spotřeby nelze použít otevřený systém, jsou nejspolehlivějším systémem chladicí věže. energie Nejlepší dostupné techniky BAT pro zvýšení celkové energetické účinnosti: - používání volby střídavého provozu (stanovením požadovaného rozsahu chlazení), - regulace průtoku vody a vzduchu (zamezení kavitace v systému - koroze a eroze), - používání nejmenších možných výšek výtlaků kapalin u čerpadel a ventilátorů pro snížení spotřeby energie.



Posouzení shody

V souladu s BAT

Techniky BAT pro zpracování létavých popílků ze spalování hnědého uhlí. Popílek ze spalování hnědého uhlí se využívá a bude využívat: - při výrobě různých druhů betonu a podobných produktů, - při zaplňování (rekultivaci) důlních jam.

Techniky BAT pro využití sádry ze systému odsiřování spalin mokrou metodou. Vzniklá sádra bude využita: - při výrobě cementu jako regulátor doby tuhnutí, - při výrobě stavebních materiálů, - v papírenském průmyslu jako plnivo, - při výrobě polohydrátu alfa a beta, - v procesu Müller-Kühne. Struska, kotelní prach, tuhé nečistoty z nového kotle a popílek ze spalování uhlí budou recyklovány v procesu vyplňování nepříznivě přeměněných prostor.

V souladu s BAT

V novém bloku se používá uzavřený systém chlazení s mokrou chladicí věží pro rozptyl nevyužitého tepla o nízké teplotě.

V souladu s BAT

Lze také regulovat přítok vody do chladicí věže - tento přítok je regulován. V projektu výstavby nového bloku vyplývá umístění z dostupnosti paliva (hnědé uhlí), u něhož musí být dopravní trasa do elektrárny z ekonomických důvodů co nejkratší.

V souladu s BAT

strana 230


Předmět posouzení/ Environmentální Odkaz na referenční Č. komponent Nejlepší dostupná technika BAT dokument Parametr systému, který je posuzován 27. Systém chlazení BREF Systémy chlazení Referenční dokument BREF „Systémy chlazení“ uvádí u lokalit s omezenými 4.4. Omezování spotřeby vodními zdroji jako BAT uzavřený systém chlazení napájený upravenou vodou, vody který umožňuje vícenásobné zhuštění chladicí vody v okruhu. Nejlepší dostupné techniky BAT pro omezování spotřeby vody: - použití systému chlazení s uzavřeným okruhem chlazeným vzduchem, - optimalizace cyklů zhušťování. 28. Systém chlazení BREF Systémy chlazení Referenční dokument BREF „Systémy chlazení“ uvádí, že z používaných a 4.5. Omezení zásahu do testovaných způsobů ochrany a odpuzování ryb nebyl ještě žádný uznán za BAT. životního prostředí ryb a jiných organismů


BREF Systémy chlazení 4.6. Omezení vlivu na vody


BREF Systémy chlazení 4.7. Omezení vlivu na ovzduší


BREF Systémy chlazení 4.8. Omezování emise hluku 3.6.2. Omezování emise hluku


BREF LCP 3.13. Cooling techniques


BREF LCP 4.1.4.1. Condensing power plants

říjen 2015


Pro omezení spotřeby vody byl použit uzavřený systém chlazení. Součinitel hustoty je udržován na úrovni nepřekračující hodnotu 4 (na takto vysoké úrovni jej lze udržovat díky dobré kvalitě vody).

Posouzení shody

V souladu s BAT

V systému chlazení nového bloku je povrchová voda odebírána pouze za účelem V souladu s BAT doplnění ztrát v chladicím okruhu. Jako ochrana před nasátím organismů se používají ocelové mříže a montážní uzávěry (klapky) na vstupu jímání vody. Na vstupu do sacích kanálů čerpadel chladicí vody jsou nainstalovány vstupní mříže a pevná síta, která zadržují nečistoty nasávané do nádrže chladicí věže. Při revizi nebo opravě čerpadla či kanálu bude moci být každý ze sacích kanálů hydraulicky izolován použitím stavidla. Na zdroji vody v řece Witka, opraveném po povodních, byl přímo vedle stavidla instalován průplav pro ryby. Referenční dokument BREF „Systémy chlazení“ uvádí, že u stávajících zařízení je Za účelem zabránit rozvoji mikroorganismů se do porubí před akcelerátory V souladu s BAT nutno soustředit se na funkci systémů: dávkuje roztok NaOCl. Provádí se neustálé měření koncentrace chloru ve vodě za - prováděním monitorování v kombinaci s optimalizací dávkování, akcelerátorem. - volbou přísad do chladicí vody, které jsou méně škodlivé pro životní prostředí, - efektivnějším používáním přísad do chladicí vody. Navrhovaná opatření mají za účel minimalizovat vliv přísad do chladicí cody, zejména pak biocidů. Referenční dokument BREF „Systémy chlazení“ z důvodu ochrany ovzduší uvádí V chladicí věži se nepoužívá azbest a eliminátor úletu zajišťuje, aby hodnota V souladu s BAT použití materiálů neobsahujících azbest, použití eliminátoru úletu tak, aby úlet úletu nepřekračovala 0,01 % vůči toku chladicí vody. nepřekročil hodnotu 0,01 % a volbu takové výšky chladicí věže, aby se minimalizovalo usazování par u země. U hluku emitovaného chladicí věží bylo podle směrnic BREF schváleno, že Požadovaná úroveň hluku bude zajištěna použitím zvukově izolační bariéry nebo V souladu s BAT splnění požadavků BAT spočívá ve splnění místních standardů (norem). tlumičů hluku ve vstupním okně chladicí věže. V chladicích věžích s přirozeným prouděním vzduchu se snižování úrovně hluku soustředí na vstup vzduchu, jelikož hluk vznikající na výstupu má na celkové emisi pouze nepatrný podíl. Nejlepší dostupné techniky BAT pro omezování emise hluku: - přímé metody - měnící akustický výkon zdroje, - nepřímé metody - omezující hladinu emitovaného hluku - např. snížení emise hluku kolem základny věže vybudováním zemních valů nebo akustických bariér, snížení hluku padající vody na straně přívodu vzduchu mj. snížením výšky pádu vody, zamezením nárazům kapek do povrchu nádrže (použití zařízení na zachycování kapek a jejich odvádění do vodní nádrže), zachycováním vody výplní věže. Použití optimalizované úpravy vody na doplnění chladicího okruhu Kvalita surové vody dostatečná pro použití v chladicím systému bez další úpravy. V souladu s BAT Teplota vody chlazení kondenzátoru dosáhne teploty 23,1 ˚C při okolní teplotě kontrolovaným dávkováním a výběrem přísad dodávaných do chladicí vody 18 ˚C a vlhkosti 70 % /teplota mokrého teploměru cca 14,6 ˚C). tyto činnosti mají snížit negativní vliv na životní prostředí. Minimální teplota, kterou lze získat u chlazeného média je 24-31 ˚C. Minimální rozdíly teplot 7-15 ˚C (teplota mokrého teploměru a chladicí vody na výstupu z chladicí věže). Odpadní plyny (spaliny) po procesu odsiřování jsou emitovány přes chladicí věž. V novém bloku spaliny po procesu odsiřování směřují nad prostor zkrápěcího V souladu s BAT zařízení chladicí věže.


strana 231


Předmět posouzení/ Environmentální Odkaz na referenční Č. komponent dokument Parametr systému, který je posuzován 34. Hluk BREF LCP 1.3.5. Noise emissions 3.12 Measures to control noise emissions

35. Monitorování procesu

BREF LCP 3.14 Emission monitoring and reporting BREF Monitorování Rozsah

říjen 2015


Ke shodě s BAT je nutno splnit úrovně hluku v zónách v blízkosti elektrárny, na které se vztahuje ochrana proti hluku. V případě polské legislativy se u elektráren vyžaduje, aby intenzita zvuku nepřekračovala hodnotu 45 dB(A) v noční době a 55 dB (A) v denní době na hranici zóny podléhající ochraně proti hluku (obytná zástavba). V případě překročení hladiny hluku musí být ochranná opatření provedena v prvé řadě u nejzávažnějších zdrojů hluku. Odůvodněné použití prostředků ochrany proti hluku: - protihlukové panely u rotačních zařízení a transformátorů, - použití stavebních přepážek s vysokým útlumem zvuku, - sací tlumiče ventilátorů a kompresorů, - tlumiče na výstupu výfukových systémů. Monitorování emisí - monitorování průmyslových emisí u zdroje - tj. monitorování znečišťujících látek vypouštěných ze zařízení do okolního prostředí. Monitorování emisí a procesu - monitorování fyzikálních a chemických parametrů procesu (např. tlaku, teploty, intenzity průtoku) pro potvrzení, s využitím metod kontroly technologického procesu a optimalizačních technik, že provoz bloku probíhá správně. K tomu, aby byly splněny podmínky BAT, je nutno nepřetržitě monitorovat emise základních znečišťujících látek do ovzduší (oxidy síry, oxidy dusíku, tuhé znečišťující částice - prach, oxid uhelnatý). Monitorování vlivu na životní prostředí - monitorování hodnot znečišťujících látek v okolí zařízení v zóně jeho vlivu a zkoumání vlivu na ekosystémy.



Posouzení shody

Elektrárna TURÓW nepřekračuje hodnotu 45 dB(A) v noční době a 55 dB (A) v V souladu s BAT denní době na hranici zóny podléhající ochraně proti hluku (obytná zástavba). U objektů, které jsou největšími zdroji hluku jsou použita mj. následující opatření: - protihlukové clony a kryty rotačních zařízení, - protihlukové stěny, - tlumiče na výstupu výfukových systémů.

Nový blok bude vybaven systémem nepřetržitého měření, který bude monitorovat V souladu s BAT emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících částic - prachu, oxidu uhelnatého. Systém automatiky nového bloku umožní monitorovat fyzikální a chemické parametry procesu (např. tlak, teplotu, intenzitu toku spalin) při uvádění do provozu, za normálního provozu a odstavování v normálním a nouzovém režimu. Řídicí systém realizuje výše uvedené cíle v souladu s následujícími požadavky: - bezpečnost zaměstnanců zajišťujících obsluhu a údržbu bloku, - bezpečnost bloku v nejdůležitějších provozních fázích (uvádění do provozu, odstavování, poruchy, stabilní provoz, údržba), - maximální pohotovost a výkon bloku, - optimální provoz bloku při minimálním počtu specializovaného personálu. Elektrárna TURÓW má také systém monitorování imisí.

strana 232


říjen 2015

5.15. Předpokládané způsoby zamezení emisím látek, které představují nebezpečí pro půdu, zeminu a podzemní vody, a způsoby a frekvence provádění průzkumů znečištění půdy, zeminy a podzemních vod Vzhledem k tomu, že do polské legislativy byla implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), vznikla provozovatelům zařízení IPPC povinnost chránit a monitorovat stav zemského povrchu. Potenciální riziko znečištění půdy, zeminy a podzemních vod v areálu umístění zařízení nového energetického bloku bude identické, jako to, které bylo identifikováno u stávajících bloků 1-6 v „Počáteční zprávě ...“ [28]. Toto riziko budou vytváře rizikové látky - minerální a syntetické oleje a chemické látky, ale pouze tehdy, pokud při provozu nebo vzniklé havárii (např. úniku) budou neúčinná nebo budou poškozena ochranná zařízení. Správné provozování zařízení, v souladu s provozními pokyny, snižuje riziko vzniku havárie na minimum - tím je také minimalizována pravděpodobnost znečištění. Dále jsou charakterizována potenciální rizika a způsoby zamezení emisím, které způsobují riziko a jsou spojeny s provozem nového energetického bloku. Strojovna - nakládání s oleji z turboagregátu - úniky oleje. Zařízení pro nakládání s olejem budou umístěna v uzavřené místnosti s podlahou ve tvaru vany sklonem k bezodtokové jímce, jejíž objem zajistí zachycení 20 % oleje, který se nachází v systému. Olejové odpady budou ze zachycovací vany odváděny pomocí sifonu do nádrže odpadních vod obsahujících olej, která se nachází v podsklepení. Elektrostatický odlučovač - úniky oleje. Soustavy usměrňovačů na elektrostatických odlučovačích budou vybaveny olejovými vanami (na 20 % obsahu oleje v zařízení) s vývodem oleje do nouzové nádrže, která bude schopna pojmout olej z jedné soustavy usměrňovačů. Blokový, oddělovací, záložní transformátor - riziko úniku oleje. Transformátory budou instalovány na železobetonových základech s kolejnicemi, které umožní jejich přetáčení. Pod každým transformátorem se bude nacházet těsná železobetonová olejová vana. Úpravna vody - riziko úniku chemických látek. Dodávka koncentrované kyseliny solné a koncentrovaného hydroxidu sodného bude prováděna železničními

cisternami. Vykládka chemikálií bude prováděna pomocí

hermetického systému s využitím vykládkových čerpadel.


strana 233


říjen 2015

Roztok HCl bude skladován ve dvou dvouplášťových, chemicky odolných nádržích z plastu nebo oceli - s celkovým objemem 100 m3. Zcela identicky bude skladován také roztok NaOH. Skladovací nádrže budou instalovány na chemicky odolných vanách, jejichž objem u nádrží na kyselinu i hydroxid bude roven objemu jedné nádrže na kyselinu nebo hydroxid. Celý systém demineralizace vody bude pracovat v automatickém režimu. Předpokládá se současná regenerace základních kationtových a aniontových výměníků. Dávkování chemických látek bude prováděno pomocí hermetického systému s využitím dávkovacích čerpadel. Agresivní odpadní vody z regenerace budou shromažďovány a neutralizovány v neutralizátoru, který se bude nacházet u demineralizační stanice. Dávky chemických látek k regeneraci budou zvoleny tak, aby došlo k samovolné neutralizaci agresivních kyselých i zásaditých odpadních vod. Nakládání s lehkým topným olejem - riziko úniku oleje. Povrch místa vykládky olejových cisteren bude zhotoven z betonu, s 5 % sklonem směrem k odtoku do sběrných kanálů odpadních vod obsahujících olej. Olej bude skladován ve dvou nádržích na lehký olej s objemem 600 m3 každá, v ocelovém provedení, s ocelovým krytem, s dvojitým dnem a kontrolou těsnosti, s vhodnou izolací v podobě antikorozních nátěrů a protipožárními systémy. Konstrukce nádrží bude na železobetonových panelech, se základy v nezámrzné hloubce. V Elektrárně TURÓW byl zaveden systém monitorování látek způsobujících riziko v souvislosti s provozem bloků 1-6. Za zvlášť závažné riziko se považuje možnost úniku ropných látek do půdy, zeminy nebo podzemních vod. Proto se rozsah označení chemických parametrů vztahuje na ropné látky využívané v technologickém procesu: - benzín C6-C12, - minerální oleje C12-C35, - aromatické uhlovodíky (BTX), - polycyklické aromatické uhlovodíky (WWA). V areálu Elektrárny TURÓW mají všechna místa uskladnění a překládky nebezpečných materiálů těsné, zpevněné povrchy, na místech potenciálních znečištění tedy nelze odebrat vzorky půdy a zeminy. Podobná situace bude v zařízeních bloku č. 7. Pro správnou kontrolu stavu půdy se navrhuje pro případ realizace zemních prací, zejména v zóně provozu zařízení, v nichž se používají ropné látky, odebrat vzorky z hloubky 0-2 m pod úrovní terénu za účelem provedení laboratorních testů.


strana 234


říjen 2015

Navrhuje se také monitorovat stav zemského povrchu pomocí průzkumu drenážních vod. Za tímto účelem lze adaptovat k odběru vzorků vody drenážní jímky umístěné v ose drenážního potrubí. Minimální interval pro označování je jednou za 5 let. 5.16. Kvalifikace podniku z hlediska možnosti vzniku závažné průmyslové havárie Podle nařízení polského ministra hospodářství ze dne 10. října 2013 o typech a množstvích nebezpečných látek, jejichž výskyt v podniku rozhoduje o zařazení daného podniku do kategorie se zvýšeným rizikem nebo kategorie s vysokým rizikem vzniku závažné průmyslové havárie (Sb. 2013.1479) Elektrárna TURÓW ještě v červnu letošního roku nepatřila do kategorie podniků se zvýšeným nebo vysokým rizikem vzniku závažné průmyslové havárie - množství nebezpečných látek, která se nacházejí v areálu podniku, nezařazují Elektrárnu TURÓW do žádné z výše uvedených kategorií. Zprovoznění nového energetického bloku a společně s ním také vznik většího množství nebezpečných látek by také nemělo vliv na změnu této kvalifikace. Avšak zahájení výstavby nového energetického bloku může způsobit logistické komplikace a riziko pro včasné dodávky těžkého topného oleje pro bloky 1-6 vzhledem k místu a rozsahu stavebních prací. Proto bylo rozhodnuto o zvýšení množství skladovaného těžkého topného oleje v areálu podniku z 2000 Mg na 3350 Mg, což je v současné době největší množství, jaké lze uskladnit. Podle platné legislativy již toto množství zařazuje Elektrárnu TURÓW mezi podniky se zvýšeným rizikem vzniku závažné průmyslové havárie. Podle seznamu nebezpečných látek (tabulka č. 1 přílohy k uvedenému nařízení) těžký topný olej, který je skladován v areálu podniku v množství:

2500-25000 Mg zařazuje tento podnik mezi podniky se zvýšeným rizikem vzniku závažné průmyslové havárie,

nad 25000 Mg zařazuje tento podnik mezi podniky s vysokým rizikem vzniku závažné průmyslové havárie,

Příslušné ohlášení na základě čl. 250 odst. 1 polského zákona o ochraně životního prostředí ze dne 27. dubna 2001 (kodifikované znění Sb. 2013.1232 ve znění pozdějších předpisů) bylo zasláno Okresnímu velitelství Hasičského záchranného sboru ve městě Zgorzelec a Regionálnímu inspektorátu ochrany životního prostředí ve Wroclawi, pracoviště Jelenia Góra. Současně s ohlášením byl předložen „Program prevence havárií společnosti PGE GiEK S.A. Pracoviště Elektrárna TURÓW“, vypracovaný podle čl. 251 odst. 4 polského zákona o ochraně životního prostředí, který byl dle čl. 208 odst. 6 tohoto zákona přiložen také k žádosti o změnu integrovaného povolení.


strana 235


říjen 2015

5.17. Posouzení technického stavu instalace Elektrárna TURÓW je v provozu nepřetržitě od roku 1962. V prosinci 2004 byla dokončena její komplexní modernizace a rekonstrukce. Jednalo se o jeden z největších investičních procesů v tomto oboru ve Střední Evropě, díky němuž vznikla nejmodernější hnědouhelná elektrárna na území Polska. Rekonstrukce bloků spočívá v likvidaci velké části staré energetické jednotce a výstavbě zcela nové jednotky na místě původní. Tohoto stavu bylo dosaženo: - výměnou práškových kotlů OP-650b bloků 1-6 za fluidní kotle, - výměnou elektrostatických odlučovačů, - výměnou turbogenerátorů, - výměnou a modernizací kontrolní a měřicí aparatury, - výměnou elektrických blokových rozvoden včetně kabeláže, - výměnou vysokotlakého potrubí, - modernizací základů turbogenerátorů a čerpadel napájecí vody, - výstavbou nových velínů bloků, - výstavbou drtírny vápence, - výstavbou komínu se šesti kanály, který obsluhuje modernizované bloky. Koncem roku 2013 byl vyřazen z provozu poslední energetický blok s práškovým kotlem (blok č. 10) a v současné době jsou v provozu výlučně fluidní kotle. Rekonstrukce elektrárny spočívala nejen ve výměně a modernizaci technické infrastruktury, ale také ve změně základního technologického procesu. Nahrazení práškových kotlů kotly s cirkulačním fluidním ložem, výměna nebo modernizace základní infrastruktury - to vše umožnilo dosáhnout technického stavu, který je srovnatelný se stavem nového objektu. Jedinými objekty ze skupiny základních objektů, které neprošly modernizací, jsou chladicí věže. Technický stav chladicích věží, i přes pravidelné opravy, lze hodnotit jako dostatečný až dobrý. Velmi podrobné hodnocení technického stavu elektrárny bylo prezentováno v dokumentaci „Technický stav zařízení elektrárny v roce 2012“, kterou vypracovalo Oddělení operačního plánování a koordinace Elektrárny TURÓW v roce 2013 [8]. Elektrárna je systém, který pracuje v nepřetržitém provozu, energetické bloky dodávají energii do polské energetické sítě, s níž jsou synchronizovány. Takové provozní podmínky vyžadují udržování zařízení v dobrém technickém stavu, aby byly na minimum omezeny havárie a neplánovaná odstavení z provozu, které mají velmi nepříznivé následky pro


strana 236


říjen 2015

energetickou síť a v neposlední řadě také finanční následky. Elektrárna je tedy z principu podnik, v němž je udržení řádného technického stavu výrobních jednotek naprostou prioritou. Každoročně se vyhovují operační investiční plány, v nichž se specifikuje struktura a výše investičních nákladů na příští rok provozu elektrárny a jejichž uskutečnění zajišťuje dobrý technický stav zařízení. Výstavba a zprovoznění nového energetického bloku zlepší celkové hodnocení technického stavu celé instalace.


strana 237

VÝZKUMNÝ A IMPLEMENTAČNÍ PODNIK OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. EKOPOLIN Sp. z o.o. ŽÁDOST

Recommend Documents