Vývoj spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Balkanistika

Vývoj spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou Magisterská diplomová práce

Bc. Darija Roso Starý

Vedoucí práce: prof. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D.

2015

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci Vývoj spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou vypracovala samostatně pod vedením prof. PhDr. Víta Hlouška, Ph.D. s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne 30. listopadu 2015 …………..……………………..

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. PhDr. Vítu Hlouškovi, Ph.D. za jeho trpělivost, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále děkuji respondentům za jejich vstřícnost a ochotu při poskytování informací. Rovněž děkuji manželovi Ing. Jakubu Starému za pečlivé pročtení textu a za věcné připomínky. V neposlední řadě děkuji manželovi a své dceři za jejich podporu a dodanou sílu.

3

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 6 1. Vztahy mezi Čechy a Chorvaty v obecné rovině ................................................... 12 1.1. Z hlediska historického ....................................................................................... 12 1.1.1. Vazby na moravskou cyrilometodějskou kulturu ........................................ 12 1.1.2. Centrum slovanské vzdělanosti v Emauzském klášteře ............................... 15 1.1.3. Česko-chorvatské vztahy napříč politickými změnami ............................... 17 1.2. Diplomatické a hospodářské vztahy do osamostatnění Česka a Chorvatska ...... 22 1.3. Diplomatické a hospodářské vztahy po osamostatnění Česka a Chorvatska ...... 26 1.3.1. Diplomatické vztahy .................................................................................... 26 1.3.2. Podnikatelské vztahy .................................................................................... 28 2. Spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou............................ 32 2.1. Charakteristiky Jihomoravského kraje ................................................................ 33 2.2. Charakteristiky Zadarské župy ............................................................................ 34 2.3. Vývoj meziregionální spolupráce ........................................................................ 36 2.4. Dohoda o spolupráci ............................................................................................ 39 2.4.1. Spolupráce se zaměřením na oblast regionálního rozvoje ........................... 40 2.4.2. Rozvoj hospodářských vztahů a podpora podnikatelských subjektů ........... 43 2.4.3. Rozvoj vzdělávání a podpora spolupráce vzdělávacích zařízení ................. 48 2.4.4. Rozvoj cestovního ruchu .............................................................................. 52 2.4.5. Rozvoj kultury a sportu ................................................................................ 55 2.4.6. Spolupráce a předávání know-how .............................................................. 58 3. Meziregionální spolupráce na úrovni měst a obcí ................................................. 62 3.1. Vývoj a spolupráce mezi městem Oslavany a obcí Vir....................................... 62 3.2. Vývoj a spolupráce mezi městy Slavkov u Brna a Pag ....................................... 66 3.3. Vývoj a spolupráce mezi městy Kyjov a Biograd na Moru ................................ 69 3.4. Shrnutí meziregionální spolupráce na úrovni měst a obcí .................................. 74 Závěr............................................................................................................................... 75 4. Resumé ...................................................................................................................... 80 5. Seznam použité literatury, pramenů, dokumentů a internetových zdrojů ......... 82 Dokumenty .................................................................................................................. 85 Webové stránky........................................................................................................... 86 4

6. Přílohy ....................................................................................................................... 90 6.1. Seznam informátorů ............................................................................................ 90 6.1.1. Přepis rozhovoru s tajemníkem města Oslavany.......................................... 91 6.2. Text dohody o spolupráci .................................................................................... 93 6.3. Smlouvy o partnerství měst a obcí ...................................................................... 96 6.3.1. Smlouva o partnerství mezi Městem Oslavany a Obcí Vir .......................... 96 6.3.2. Podrobný náhled do smlouvy v chorvatštině ............................................... 97 6.3.3. Dohoda o spolupráci a partnerství mezi městy Slavkov u Brna a Pag ......... 99 6.3.4. Memorandum mezi městy Kyjov a Biograd na Moru................................ 100 6.4. Zahraniční obchod mezi Českem a Chorvatskem ............................................. 101 6.4.1. Tabulka vývoje zahraničního obchodu mezi Českem a Chorvatskem v období 2000–2014 v tisících korun českých ...................................................... 101 6.4.2. Graf vývoje zahraničního obchodu mezi Českem a Chorvatskem v období 2000–2014 ............................................................................................................. 102

5

Úvod Ve své práci se zabývám vývojem spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Cílem této práce je podat ucelený obraz dosavadních vztahů těchto dvou územních celků včetně jejich společné historické etapy, na kterou se dnes mnozí odkazují. Sled historických událostí vedl k jejich hospodářskému a diplomatickému propojení. Právě tato smluvní a podnikatelská platforma na státní úrovni napomohla k rozvoji intenzivnější formy spolupráce na úrovni regionální, respektive mezi českým krajem a chorvatskou župou. Na základě této meziregionální spolupráce vznikají partnerství v lokální rovině, která se vztahují na vzájemná propojení měst a obcí Jihomoravského kraje a Zadarské župy. Důvodů pro výběr tohoto tématu je několik. Současné partnerské vztahy mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou jsou relativně mladou skutečností a celkový pohled ze současného a historického hlediska nebyl na toto téma doposud odborně zpracován. Dalším důvodem je to, že jsem svojí přítomností svědčila mnohým krokům, které vedly k uskutečnění spolupráce na regionální a lokální úrovni a s ohledem na tento fakt mi je toto téma velice blízké. V rámci své praxe jsem vypozorovala skutečnost, že se mnozí odkazují na historické vazby jen do doby, která se odehrála v rámci Habsburské monarchie. Tímto jsem vycítila možnost poukázat na to, že lze vnímat společné historické vazby ještě hlouběji než do zmíněného období, kdy oba národy byly pod jednou korunou. Cílem této práce je tedy vytvořit kompletní obraz, v němž představím formou deskriptivní analýzy vývoj spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou skrze optiku současnou a zároveň s promítnutím historického podtextu. Prameny, které byly použity při psaní této práce, lze rozdělit do dvou částí. Pro kapitoly, v nichž jsou popisovány historické události, jsou použity odborné publikace, časopisecké články převážně vědeckého charakteru a diplomatické dokumenty. Pro psaní ostatních kapitol vztahujících se přímo k tématu této práce, tedy ke spolupráci mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou (a týkajících se dění v 21. století) jsem vycházela z dokumentu Dohoda o spolupráci a kromě odborné literatury jsem čerpala informace, které nejsou zaznamenány jinde, rovněž z dostupných internetových zdrojů. Zde se objevil problém s literaturou, jelikož soudobé dění mezi Jihomoravským krajem

6

a Zadarskou župou prozatím představuje v odborné literatuře „bílé místo“ a ještě není pečlivě zaznamenáno. První kapitola pod názvem Vztahy mezi Čechy a Chorvaty v obecné rovině popisuje historické, diplomatické a hospodářské vztahy, které propojují jak Moravu a Dalmácii, tak Čechy a Chorvaty. Člení se na tři podkapitoly. První podkapitola s názvem Z hlediska historického se dále dělí na období odkazující se na cyrilometodějskou tradici a kulturu. Dále pojednávám o období emauzském a o období, kdy obě země byly součástí Rakousko-Uherska a v jednotlivých pasážích se dotýkám i první poloviny 20. století. V první kapitole jsem se snažila poukázat na určité momenty v rámci Českochorvatských vztahů, které spojují mimo jiné i Moravu se severní Dalmácií.1 Jako výchozí bod pro psaní této kapitoly mi posloužila syntéza Dějiny Chorvatska,2 konkrétně její část Česko-chorvatské vztahy, kterou sepsal Milan Perenčević. Nápomocné mi byly odborné publikace Základy slovanské filologie a staroslověnštiny,3 a Staroslověnská etapa českého písemnictví4 od Radoslava Večerky. Práci Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků,5 kterou napsal Pavel Krejčí, jsem využila jako další literaturu zabývající se tímto tématem. Tato práce je zpracována přehledně a detailně se zaměřením na jihoslovanské jazyky a obsahuje přehled důležitých dobových literárních památek. Čerpala jsem i z prací Ludmily Pacnerové, která působila v

oboru

paleoslovenistika.

Věnovala

se

mluvnické

stavbě

staroslověnštiny

a problematice hlaholské paleografie. V oboru českého hlaholismu Ludmila Pacnerová publikovala objevné práce, které se týkaly rovněž staročeských textů psaných tímto písmem.6 V chorvatském časopise Slovo7 jsem vyhledala obsahově podobné články v chorvatštině, které jsem překládala na základě svých znalostí chorvatštiny. Na závěr této první podkapitoly jsem umístila krátkou pasáž se zaměřením na brněnský odbor Československo-jihoslovanské

ligy.

Informace

1

k tomuto

tématu

jsem

čerpala

Nejedná se však o kompletní analýzu vztahů, jelikož to není cílem této práce. RYHLÍK, Jan – PERENČEVIĆ, Milan: Dějiny Chorvatska. Praha 2007. 3 VEČERKA, Radoslav: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Brno 1996. 4 VEČERKA, Radoslav: Staroslověnská etapa českého písemnictví. Praha 2010. 5 KREJČÍ, Pavel: Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků. Od 9. do počátku 19. století. Brno 2014. 6 VEČERKA, RADOSLAV: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů. Bohemistů a slavistů. Brno 2007. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka/vec-medailonky.pdf – 29. 09. 2015. 7 Slovo, Časopis Staroslavenskog instituta u Zagrebu. Dostupné z: http://hrcak.srce.hr/slovo – 29. 09. 2015. 2

7

z diplomové práce Kateřiny Kolářové.8 Dále jsem využila různé odborné tituly a časopisecké články, které se vztahovaly k problematice, kterou se v textu zabývám. Druhá a třetí podkapitola podává retrospektivní pohled z hlediska hospodářského a diplomatického na přijatá legislativní opatření zvlášť v období před vznikem samostatného Česka a Chorvatska a zvlášť v období po jejich osamostatnění. Důvodem pro rozdělení tohoto tématu na dvě období (před a po osamostatnění) byla skutečnost, že oba státy se vyznačovaly vysokou mírou centralizace, která byla zapříčiněna vládnoucím komunistickým režimem, a v obou státech došlo ke změně režimu přibližně ve stejné době. Období do osamostatnění těchto dvou zemí poukazuje na důležité styky Čechů a Chorvatů napříč změnami politických režimů, které je doprovázely od počátku 20. století. V třetí podkapitole, která popisuje stejnou problematiku, ale se zaměřením na její vývoj po osamostatnění těchto dvou států, se zabývám konkrétními aktivitami, které bylo možné podniknout na základě smluvních opatření z předchozí kapitoly. V úvodu druhé podkapitoly jsem vycházela z monografie Podnikání českých bank v cizině 1898–1918. Rozpínavost českého bankovního kapitálu ve střední, jihovýchodní a východní Evropě v období rakousko-uherského imperialismu,9 kterou napsal Ctibor Nečas. Autor poskytuje mnohé informace o pronikání českých podnikatelských aktivit a šíření bankovního kapitálu do jiných zemí monarchie na přelomu 19. a 20. století. Hlavním zdrojem pro psaní těchto dvou kapitol byly dokumenty Ministerstev zahraničních věcí České a Chorvatské republiky a některé internetové zdroje. Tato diplomatická a hospodářská základna na státní úrovni je pro tuto práci důležitá, jelikož dobré diplomatické (respektive i hospodářské) vztahy bez zásadních sporných otázek umožňují plynulou dílčí spolupráci v různých oblastech na úrovni regionů. Jelikož je Chorvatsko rozděleno na župy (chorvatsky županije),10 objevuje se (pro zjednodušení) místy v textu, který pojednává přímo o spolupráci mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou jednotný termín „regiony“, který označuje určitá geograficky

8

KOLÁŘOVÁ, Kateřina: Kapitoly z dějin Československo-jihoslovanské ligy. Magisterská diplomová práce 2014. Vedoucí práce: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. Ústav slavistiky FF MU Brno. 9 NEČAS, Ctibor: Podnikání českých bank v cizině 1898–1918. Rozpínavost českého bankovního kapitálu ve střední, jihovýchodní a východní Evropě v období rakousko-uherského imperialismu. Brno 1993. 10 Zákon o područjima županija, gradova i općina u Republici Hrvatskoj. Viz http://narodnenovine.nn.hr/clanci/sluzbeni/127788.html – 29. 09. 2015; Historický přehled rozvoje správy a samosprávy žup v Chorvatsku již od 10. století až po 20. století podrobně popsal Josip Vrbošić. Viz VRBOŠIĆ, Josip: Povijesni pregled razítka županijske uprave i samouprave u Hrvatskoj. Društvena istraživanja 1, 1992, č. 1, s. 55–68.

8

vymezená území, tedy v Česku se v tomto případě jedná o Jihomoravský kraj a v Chorvatsku o Zadarskou župu. Druhá kapitola pod názvem Spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou se dělí na čtyři podkapitoly. První dvě části zahrnují základní charakteristiky těchto oblastí. Třetí podkapitola pak podrobně popisuje samotný vývoj spolupráce počínaje od skutečností, které vůbec vedly k propojení těchto dvou regionů. Další podkapitola se odkazuje na Dohodu o spolupráci a popisuje stanovené cíle, kterých chtějí obě strany dosáhnout. Jedná se o spolupráci se zaměřením na regionální rozvoj, rozvoj hospodářských vztahů (a podporu podnikatelských subjektů), vzdělávání, cestovního ruchu, kultury a sportu či spolupráce v oblasti předávání know-how. Primárním zdrojem informací pro psaní této kapitoly byl dokument o spolupráci mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou a zprávy dostupné na portálu Jihomoravského kraje a z internetových zdrojů jeho měst, která již uzavřela partnerskou dohodu s městy či obcemi v Zadarské župě. Bakalářskou práci Regionální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou11 od Zdeňka Čížka jsem využila jako další literaturu, která se zabývá stejnou problematikou. V tomto textu jsem narazila na různá klišé, zkomolené či jen kusé zaznamenání jmen důležitých osob a také příliš subjektivní pohled autora na danou problematiku. Dále jsem čerpala z magisterské práce Využitelnost meziregionální spolupráce pro spravování agendy evropských záležitostí Jihomoravského kraje12 Tomáše Slabého. Pro lepší porozumění problematice jsem, kromě výše zmíněných zdrojů, použila i odbornou literaturu. Vycházela jsem z publikace Spolupráce obcí jako faktor rozvoje,13 kterou napsala Iva Galvasová s kolektivem. Tato publikace podává ucelený přehled možností pro úspěšnou spolupráci obcí v Česku, počínaje od významu spolupráce, přes její formy, způsoby financování až po jednotlivé přístupy ke spolupráci. V mnoha aspektech autorka sleduje i záležitost spolupráce s obcemi jiných států formou partnerských měst a obcí. Dále jsem použila práci Regionální politika a její nástroje14 Jana Stejskala a Jaroslava Kovárníka.

11

ČÍŽEK, Zdeněk: Regionální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Bakalářská diplomová práce 2013. Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Katedra Regionální rozvoj a správa. FSF MU Brno. 12 SLABÝ, Tomáš: Využitelnost meziregionální spolupráce pro spravování agendy evropských záležitostí Jihomoravského kraje. Magisterská diplomová práce 2014. Vedoucí práce: Mgr. Vratislav Havlík, Ph.D. Katedra Mezinárodních vztahů a evropských studií. FSS MU Brno. 13 GALVASOVÁ, Iva a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno 2007. 14 STEJSKAL, Jan – KOVÁRNÍK, Jaroslav: Regionální politika a její nástroje. Praha 2009.

9

Nápomocná mi byla také publikace Evropská unie a euroregiony,15 kterou napsali Jaroslav Maryáš a Lucie Ohaňková. K ověření, doplnění či rozšíření již získaných informací mi posloužily také internetové zdroje. Při překladu informací z chorvatštiny byla využita má znalost tohoto jazyka. Další tituly v seznamu literatury jsou obsahově podobné výše uvedeným titulům. Ve třetí kapitole pod názvem Meziregionální spolupráce na úrovni měst a obcí pojednávám o již realizovaném partnerství mezi městy Jihomoravského kraje a městy či obcemi Zadarské župy. V této kapitole jsem využila i své osobní zkušenosti získané na základě tlumočnických a organizačních činností. Cílem této kapitoly je zjistit, v jakých oblastech se vyvíjí meziregionální spolupráce v rámci partnerství měst a obcí, jakým způsobem dochází k výběru partnerských měst či obcí v zahraničí a do jaké míry do tohoto procesu vstupují Jihomoravský kraj či Zadarská župa. Rovněž je zajímavý i pohled na autonomii měst v oblasti řízení společných aktivit na lokální úrovni. Třetí kapitola je částečně koncipována na základě případové studie jakožto jedné z metod kvalitativního výzkumu. Jako techniku pro svůj výzkum jsem použila krátký polostrukturovaný rozhovor. Jedná se o rozhovor s předem připravenými otázkami, který je částečně řízený. Pořadí otázek se může měnit a další doplňující otázky se mohou tvořit i během rozhovoru. Měla jsem předem připravený dotazník se seznamem otevřených výzkumných otázek v písemné podobě, které zněly stejně pro všechna zmíněná města (Oslavany, Kyjov, Slavkov u Brna). Další doplňující dotazy byly kladeny podle potřeby pro upřesnění odpovědí. K záznamu rozhovorů jsem použila diktafon a následně jsem je přepsala. Získané odpovědi dotazovaných jsou uvedeny v textu. Pro tento výzkum není stanovena hypotéza, jelikož cílem této práce není zobecňovat formu spolupráce. Generalizování aktivit v tomto případě není možně z důvodu rozdílností a priorit jednotlivých partnerských měst. Proto je mým záměrem spíše zjistit určité hlubší informace pro lepší porozumění danému případu. Při svém výzkumu a jeho dokumentaci jsem se řídila pokyny práce Metodologie výzkumu v sociální geografii – případové studie16 od Jana Ženka a Jana Kofroně. Také mi byly

15

MARYÁŠ, Jaroslav – OHAŇKOVÁ, Lucie: Evropská unie a euroregiony. Brno 2006. ŽENKA, Jan – KOFROŇ, Jan: Metodologie výzkumu v sociální geografii – případové studie. Ostrava 2012. Dostupné z: http://geografie.osu.cz/wp-content/uploads/Metodologie_Zenka_studijni_text_final.pdf 16

10

nápomocné tituly Miroslava Vaňka Orální historie ve výzkumu soudobých dějin17 a Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie.18 Další tituly, které mi byly nápomocné během psaní diplomové práce, ale ze kterých jsem v textu necitovala, jsou také zařazeny do seznamu použité a citované literatury. Příloha obsahuje seznam respondentů, text Dohody o spolupráci mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou, smlouvy o partnerství měst a obcí, a vývoj vzájemného obchodu mezi Českem a Chorvatskem. V závěru práce se pokusím nastínit přístupy ke spolupráci mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou v regionální a lokální rovině a rovněž zhodnotit efektivitu této spolupráce na základě deskriptivní analýzy, ze které v textu vycházím.

17

VANĚK, Miroslav: Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha 2004. VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel – PELIKÁNOVÁ, Hana: Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha 2007. 18

11

1. Vztahy mezi Čechy a Chorvaty v obecné rovině 1.1. Z hlediska historického Vztahy mezi českým a chorvatským národem sehrály v dějinách Česka a Chorvatska neopominutelnou roli a to i přes skutečnost, že oba národy nikdy nebyly přímými geografickými sousedy. Vazby mezi českým a chorvatským prostředím mají společnou hlubokou tradici, která sahá až do devátého století a souvisí s misií věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Na úvod je důležité poznamenat, že tuto problematiku spojenou s misií bratrů ze Soluně je možné vnímat v širokém spektru a z mnoha úhlů pohledu.19 Cílem následující kapitoly je na cyrilometodějské paralele nastínit možné vztahy mezi Velkou Moravou a severní Dalmácií. Pozoruhodné je i to, jakou roli mohlo sehrát toto období v pozdější emauzské etapě. 1.1.1. Vazby na moravskou cyrilometodějskou kulturu Bratři Konstantin a Metoděj20 se spolu s dalšími pomocníky a spolupracovníky vypravili na Velkou Moravu v roce 863,21 kde následně začali vyučovat žáky shromážděné velkomoravským knížetem Rostislavem a současně s tím překládali další potřebné texty (liturgické povahy) do staroslověnštiny.22 Jazykovědec a slavista Radoslav Večerka zaznamenal, že písmo, které Konstantin vytvořil pro potřeby slovanské misie a které se stalo nejstarším písmem sloužícím u Slovanů k záznamům souvislé literární tvorby, byla takzvaná hlaholice.23 Toto hlaholské písmo, dle slov

19

BRUMMER, Alexandr: Slovanství a slovanská tradice v meziválečném Československu 1918–1938. Disertační práce 2012. Vedoucí práce: doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. Historický ústav FF MU Brno 2012, s. 36. 20 Slovanští věrozvěsti Konstantin (též Cyril, 826/7–869) a Metoděj (820–885) pocházeli ze Soluně. Konstantin byl učenec a jeden z nejvzdělanějších lidí své doby, vzdělaný v soudobé literární produkci filozofické a teologické. Také znalec cizích jazyků. Metoděj měl vynikající schopnosti organizační a administrativně správní. Už dříve se osvědčil v diplomatických službách u byzantského císaře jako místodržící byzantské provincie obývané Slovany. Viz více VEČERKA, Radoslav: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Brno 1996, s. 32. 21 Lze předpokládat, že byzantská misie na Moravu přišla někdy mezi začátkem roku 863 a jarem roku 864. Jelikož se po staletí uvádí rok 863, tak se podle všech indicií jeví jako pravděpodobnější. ŠTĚPÁNEK, Václav. Osudy cyrilometodějské mise v postmodernistických výkladech. Slavica Litteraria 17, 2014, č. 1, s. 28. 22 Staroslověnština je nejstarší slovanský spisovný jazyk. Tento jazyk a literatura jím psaná vznikly pro potřeby křesťanského náboženství. Od počátku se tedy formovaly jako jazyk a písemnictví církevní. Tamtéž, s. 31–32. 23 VEČERKA, Radoslav: Staroslověnská etapa českého písemnictví. Praha 2010, s. 21–22.

12

Františka Václava Mareše symbolizovalo slovanskou (moravskou) kulturní samostatnost jako třetí vrchol evropského trojúhelníku Byzanc – Řím – Morava.24 Po smrti Metoděje v roce 885 došlo k potlačení slovanské bohoslužby na Velké Moravě a žáci obou věrozvěstů byli z tohoto území vyhnáni. Potlačení staroslověnské písemné tvorby na Velké Moravě po Metodějově smrti podle autora Radoslava Večerky ale neznamenalo konec slovanské knižní vzdělanosti. Ještě za Metodějova života pronikla z Velké Moravy slovanská gramotnost, znalost písma a užívání staroslověnštiny k literárním záznamům do Panonie a patrně i do Chorvatska.25 S tímto názorem se v podstatě shoduje i lingvista Pavel Krejčí, který zaznamenal, že

Chorvatské země (především Istrie, Kvarner, Chorvatské přímoří a severní Dalmácie) přitom byly staroslověnským písemnictvím zasaženy nejspíše už v době aktivního působení Metoděje jako arcibiskupa moravsko-panonského.26 Na základě určitých indicií, které vyplývají ze splitských synodů, 27 chorvatská filoložka Ivanka Petrović zastává názor, že se zárodek cyrilometodějské slovanské kultury mohl vyskytnout u Chorvatů již během cyrilometodějské misie roku 863 za předpokladu, že projížděli byzantskou Dalmácií směrem na Moravu. 28 Ivanka Petrović svoji tezi odůvodňuje tím, že je možné, že cyrilometodějská slovanská misie na Moravu putovala po moři, nikoliv po souši přes Bulharsko. Jako alternativu autorka uvádí cestu Via Egnatia,29 která vede od Cařihradu přes Soluň do Drače, dále po moři do Benátek, odkud mohli pokračovat jantarovou stezkou na Moravu.30 Historik Milan Perenčević 24

MAREŠ, František Václav: Hlaholice na Moravě a v Čechách. Slovo 21, 1971, s. 138–139. VEČERKA, R.: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny, s. 33; OSTOJIĆ, Ivan: Benediktinci glagoljaši. Slovo 9–10, 1960, s. 14. 26 KREJČÍ, Pavel: Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků. Od 9. do počátku 19. století. Brno 2014, s. 66. 27 Náznaky, že slovanská liturgie v Dalmácii mohla být rozšířená mezi Chorvaty již v první polovině desátého století, vypývají z církevních synod konaných ve Splitu v roce 925, 928 a 1060. Srov. Kněžské bratrstvo sv. Pia X: http://www.fsspx.cz/slovanska_liturgie_na_jadranu.pdf; PETROVIĆ, Ivanka: Prvi susreti Hrvata s ćirilometodskim izvorištem svoje srednjovjekovne kulture. Slovo 38, 1988, s. 5–54; KREJČÍ, P.: Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků, s. 79. 28 Autorka se domnívá, že Konstantin a Metoděj mohli v byzantské Dalmácii či na kvarnerských ostrovech zanechat některé své žáky. Dalmatští biskupové by podle jejích slov neměli důvod žáky nepřijmout a nedovolit Chorvatům praktikovat slovanský jazyk v liturgii. Stejně tak se tomu mohlo stát, jak dále autorka uvádí, i v roce 882 během Metodějovy poslední cesty do Cařihradu. PETROVIĆ, I.: Prvi susreti Hrvata s ćirilometodskim izvorištem, s. 52. 29 Via Egnatia byla starověká římská silnice. Propojovala římské provincie, které se nacházely na území současných států Albánie, Makedonie, Řecka a evropské části Turecka. Začínala v Drači (Dyrrachium) v Albánii a vedla do města Soluň, odkud přes Thrákii pokračovala do Istanbulu (tehdejšího města Byzantium, později Cařihradu). Viz http://www.viaegnatiafoundation.eu/ – 21. 08. 2015; ŠTĚPÁNEK, V.: Osudy cyrilometodějské mise, s. 27. 30 PETROVIĆ, I.: Prvi susreti Hrvata s ćirilometodskim izvorištem, s. 52. 25

13

v této souvislosti zaznamenal, že cesty slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje do Říma a Cařihradu vedly přes chorvatské území a možná se Chorvaté už tehdy seznámili se slovanskou bohoslužbou.31 Bohemistka a lexikografka Vlatka Dugački, která se zabývá historiografií české menšiny v Chorvatsku, ve svých záznamech uvádí, že se část Metodějových žáků vyhnaných z území Velké Moravy následně uchýlila do současného chorvatského prostoru. Kroatista a historik Petr Stehlík zkonkretizoval ve svém zápisu, že se část Metodějových žáků z Velké Moravy odebrala do dalmatského Chorvatska, kde pokračovala v praktikování slovanské bohoslužby v podobě moravských liturgických tradic. Jako důkaz českého prvku zachovaného v chorvatských literárních památkách uvedli zmínění autoři například Hlaholské listy vídeňské.32 Nejstarší dochovaná písemná zmínka o přítomnosti první osoby z Čech působící v Chorvatsku pochází z roku 1094. Jednalo se o českého kněze Ducha, který byl jmenován do hodnosti prvního záhřebského biskupa. Biskup Duch byl podle sdělení Velvyslanectví České republiky v Záhřebu jistým symbolem česko-chorvatských vztahů, ale i české menšiny v Chorvatsku.33 S jeho osobou se pojí chorvatské glosy z Radonovy bible,34 jelikož se v nich vyskytují četné doprovodné bohemizmy.35 Ve městě Záhřeb byly na jeho počest dne 20. prosince 2005 pojmenovány schody spojující ulici Tkalčevićevu s parkem sousedícím s opatstvím jako Schody biskupa Ducha (chorvatsky Stube biskupa Duha).36 Skutečnost je taková, že prvopočátky spjaté přímo s cyrilometodějskou misií v chorvatské hlaholské kultuře nelze přesně určit. Přímé památky starší než

31

PERENČEVIĆ, Milan: Češi v Chorvatsku, Chorvati v českých zemích. In: RYHLÍK, Jan – PERENČEVIĆ, Milan: Dějiny Chorvatska. Praha 2007, s. 403. 32 Hlaholské listy vídeňské (chorvatsky Bečki listići) jsou literární památka, v níž lze rozpoznat slova moravského původu. Jedná se o staroslověnský text chorvatské redakce ze sklonku 11. století. VEČERKA, R.: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny, s. 45; DUGAČKI, Vlatka: Historiografija o Česima u Hrvatskoj. Historijski zbornik 41, 2009, č. 1, s. 235; STEHLÍK, Petr: Česko-chorvatské vztahy od středověku do současnosti. Slovanský přehled 94, 2008, č. 2, s. 169. 33 Velvyslanectví České republiky v Záhřebu: http://www.mzv.cz/zagreb/cz/zpravy_a_udalosti/odhaleni _sochy_biskupa_ducha_prvniho.html – 01. 05. 2014. 34 Autor Marijan Lipovec zaznamenal, že se v polovině 20. století církevní historik Dragutin Kniewald a slavista Josip Hamm přikláněli k názoru, že tyto chorvatské glosy psal sám Duch, případně za pomoci další osoby. Viz více na LIPOVAC, Marijan, Biskup Duh. Zaslužni i tajnoviti Čeh. Hrvatski Portal u Švicarskoj: http://croatia.ch/zanimljivosti/090504.php – 01. 05. 2014. 35 Tamtéž. 36 DUGAČKI, V.: Historiografija o Česima u Hrvatskoj, s. 235.

14

z 11. století37 se totiž prozatím neobjevily. Podle Ivanky Petrović se rovněž dosavadní primární historické zdroje týkající se nejstarších etap slovanského písemnictví nezmiňují o bezprostředním styku Chorvatů s cyrilometodějskou misií.38 S tímto se ztotožňuje též Pavel Krejčí, který píše, že o bezprostřední návaznosti na cyrilometodějskou tradici v chorvatském prostředí neexistují přímá svědectví.39 Ivanka Petrović ve svém textu konstatuje, že chorvatská cyrilometodějská literární kultura na základě hlaholského písma a obsahem textů potvrzuje společné kořeny s moravskou cyrilometodějskou kulturou.40 František Václav Mareš poznamenal, že chorvatská hlaholice si tedy v podstatě zachovala Konstantinovu zásadu „hláska – litera“ a snad to souvisí se širší oblastí římsko-italského pravopisného úzu.41 Dále také uvedl, že tento geniální systém Konstantinovy hlaholice žije ve dvacátém století jak u Slovanů píšících azbukou, tak českým prostřednictvím – u Slovanů píšících latinkou i u některých neslovanských národů (…).42 Toto hlaholské písmo je podle slov Radoslava Večerky dodnes živým svědectvím filologické geniality svého tvůrce a právem bylo a je předmětem obdivu znalců od středověku až do současnosti.43 Z této kapitoly vyplývá určitá historická vazba chorvatského cyrilometodějského dědictví na moravskou cyrilometodějskou kulturu, kde lze vyzdvihnout vzájemně se prolínající vztahy mezi Moravou a Chorvatskými zeměmi (počítaje v to i severní Dalmácii). Za zmínku stojí fakt, že Morava a dalmatské Chorvatsko, jak popisuje Milan Perenčević, byly ve své době jedinými slovanskými státními útvary, kterým bylo přiznáno suverénní a samostatné postavení jak vůči Frankům, tak i Byzanci.44 1.1.2. Centrum slovanské vzdělanosti v Emauzském klášteře Podle slov Františka Václava Mareše byl v Čechách slovanský kulturní směr ve stálé symbióze se živlem latinským (jako ostatně i předtím na Moravě), ale 37

Nejznámější středověká chorvatská památka z přelomu 11. a 12. století je Baščanská tabulka (chorvatsky Bašćanska ploča). Mezi další kamenné hlaholské památky z 11. století patří Valunská tabulka (Valunska ploča), Plominský nápis (Plominski natpis) a Krčský nápis (Krčki natpis). Viz KREJČÍ, P.: Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků, s. 79. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130744/monography.pdf – 27. 08. 2015. 38 PETROVIĆ, I.: Prvi susreti Hrvata, s. 48–549. 39 KREJČÍ, P.: Přehled vývoje, s. 79. 40 PETROVIĆ, I.: Prvi susreti Hrvata, s. 49. 41 MAREŠ, F. V.: Hlaholice na Moravě, s. 138. 42 Tamtéž, s. 199. 43 VEČERKA, R.: Staroslověnská etapa, s. 21–22. 44 Chorvatský kníže Branimir a moravský kníže Svatopluk vyjádřili oddanost křesťanství, a proto papež Jan VIII. chránil jejich zájmy. PERENČEVIĆ, Milan: Dějiny Chorvatska. Praha 2007, s. 403.

15

spisovného českého jazyka tehdy ještě nebylo. Proto byla církevní slovanština i v Čechách „spisovnou formou“ dosud neliterárního jazyka místního, tedy jazykem domácím, nikoli cizím.45 Staroslověnské dědictví, které se šířilo z Velké Moravy, bylo tedy pěstováno i v Čechách až do konce 11. století. V klášteře na Sázavě byla slovanská bohoslužba v roce 1097 zakázaná a mniši byli z posledního staroslověnského kulturního centra vyhnáni.46 Neopominutelná epizoda česko-chorvatských vztahů pak byla zaznamenána v době panování českého krále Karla IV., který v roce 1347 založil v Praze Emauzský klášter, známý také pod jménem Na Slovanech. Tento klášter byl zřízen s cílem, aby se v něm pěstovala slovanská liturgie a literatura ve slovanském jazyce. 47 Klášter vedli i chorvatští benediktini (hlaholité), kteří přišli z ostrova Pašman48 a jejichž liturgickým jazykem byla církevní slovanština chorvatské redakce, písmem chorvatská hranatá hlaholice a ritus římský.49 Benediktini přinesli do Emauzského kláštera hlaholici a s sebou si do své původní vlasti odnesli chorvatské překlady českého starověkého písemnictví, v němž se zachovaly četné bohemizmy.50 Emauzský klášter v Praze se stal v době Karla IV. centrem slovanské vzdělanosti uprostřed vzdělanosti latinské. Dle záznamů Ludmily Pacnerové byla součástí kláštera i bohatá knihovna, v níž se nacházely spisy, které přinesli hlaholité ze své vlasti do Prahy. Některé spisy byly původní a některé později upravované ve skriptoriu na půdě kláštera. V této souvislosti dále uvádí písaře Jana, který působil v tomto klášteře a byl 45

MAREŠ, F. V.: Hlaholice na Moravě, s. 187 Srov. MAREŠ, F. V.: Hlaholice na Moravě, s. 187; KREJČÍ, P.: Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků, s. 67. 47 Karel IV. se zřejmě poprvé setkal se slovanskou liturgií na prostoru dnešního Chorvatska. Stalo se tomu tak při jedné z jeho cest přes Uhry a Chorvatsko do Itálie v roce 1337. V chorvatském městě Senj, jednom z center slovanské bohoslužby, ho hostil hrabě Bartol Frankopan. Praktikování slovanské liturgie se svolením Říma bylo možné v oblasti Kvarneru, Istrie a severní Dalmácie. Srov. PERENČEVIĆ, M.: Česko-chorvatské vztahy, s. 404; STEHLÍK, P.: Česko-chorvatské vztahy od středověku do současnosti, s. 169. 48 Ostrov Pašman se nachází v Zadarské župě, jižně od města Zadar. Na kopci nad obcí Tkon je jediný benediktinský klášter v celém Chorvatsku, který původně sídlil ve městě Biograd na Moru (v Zadarské župě). Klášter v Biogradu jménem sv. Jana Evangelisty (chorvatsky sv. Ivana Evanđelista) pochází z první poloviny 12. století a představoval významné středisko hlaholského písemnictví a staroslověnských bohoslužeb. Jeho mniši benediktini po zničení kláštera v první polovině 12. století našli útočiště v klášteře na dalmatském ostrově Pašman (u města Zadar). Srov. PACNEROVÁ, Ludmila: Staročeské literární památky a charvátská hranatá hlaholice. Slovo 56–57, 2008, s. 405; OSTOJIĆ, Ivan: Benediktinci glagoljaši. Slovo 9–10, 1960, s. 20; Chorvatsko, turistický průvodce po jadranském pobřeží: http://www.chorvatsko.cz/svdalos/tkon.html – 01. 05. 2014. 49 Srov. PACNEROVÁ, L.: Staročeské literární památky a charvátská hranatá hlaholice, s. 405; MAREŠ, F. V.: Hlaholice na Moravě, s. 190–191. 50 Jednalo se o spisy Pasionala, Lucidara a Raja duše Alberta Velikoga. Viz DUGAČKI, V.: Historiografija o Česima u Hrvatskoj, s. 236. 46

16

za svou práci placen.51 Chorvatský vědec Ivan Ostojić zaznamenal, že se možná jedná o osobu, jíž jiní přezdívali „Jan z města Senj“ (chorvatsky Ivan iz Senja).52 Působení

chorvatských

mnichů

hlaholitů

v

Emauzském

klášteře

podle

paleoslovenistky Ludmily Pacnerové je možné zhodnotit tak, že přispěli k posílení českého národního vědomí a emancipaci češtiny z vlivu latiny.53 Česká hlaholice (literatura psaná česky a hlaholicí) měla podle Františka Václava Mareše funkci především ideovou. Vyjadřovala, že se živá česká kultura pěstuje ve středisku slovanském, v centru, jež navazuje na dávné tradice i na širší evropské souvislosti, v ohnisku, jež svou orientací není zcela totožné s ostatní Prahou.54 Zachované zbytky českohlaholských památek,55 které pocházejí z Emauzského kláštera, mají stále velký význam pro dějiny českého jazyka a literatury, jelikož zachovaly stav textů, který v ostatních památkách nebyl doložen.56 Na základě této kapitoly lze konstatovat, že mniši benediktini z ostrova Pašman (u Zadaru), které Karel IV. povolal do nově založeného Emauzského kláštera v Praze, představovali krátkou, ale zajímavou kapitolu v českých kulturních dějinách. Tuto česko-chorvatskou emauzskou epizodu je možné charakterizovat jako určitý impuls vedoucí k posílení českého národního vědomí. 1.1.3. Česko-chorvatské vztahy napříč politickými změnami Záměrem této kapitoly je nastínit určité historické události (nikoliv všechny), které vedly k rozvoji česko-chorvatských vztahů. Souhra dobrých historických vztahů může mít pozitivní dopad nejen na politické dění a podporu hospodářství, ale i na jiné oblasti. Česko-chorvatské vztahy se dále rozvíjely téměř čtyři sta let v rámci jednoho státu pod vládou habsburské monarchie. Toto období bylo započaté v roce 1526, respektive 1527, nástupem Ferdinanda Habsburského na český a chorvatský trůn a trvalo až do roku 1918. Zde je nutné podotknout, že po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 byla habsburská monarchie politicky rozdělená na dvě části. Jednu část tvořilo 51

PACNEROVÁ, L.: Staročeské literární památky a charvátská hranatá hlaholice, s. 406. Autor o něm dále uvádí, že se jednalo o skriptéra, který své hlaholské rukopisy zdobil iniciálami a obrázky. Viz OSTOJIĆ, Ivan: Benediktinci glagoljaši. Slovo 9–10, 1960, s. 38. 53 PACNEROVÁ, L.: Staročeské literární památky a charvátská hranatá hlaholice, s. 417. 54 MAREŠ, F. V.: Hlaholice na Moravě, s. 192. 55 Jedná se na příklad o zlomky české bible Hlaholské (Bible Vyšebrodská) z roku 1416, staročeský zlomek Pasionál, Hlaholský Comestor a jiné. Viz PACNEROVÁ, L.: Staročeské literární památky, s. 417. 56 Tamtéž, s. 417–418. 52

17

Rakousko (Předlitavsko) a druhou Uhersko (Zalitavsko). V rámci Rakousko-Uherska bylo součástí Uherské koruny (též Země Koruny svatoštěpánské) mimo jiné Království chorvatsko-slavonské.57 České země (Čechy a Morava) byly spojeny se zeměmi rakouskými a stejně tak byla potvrzena příslušnost Dalmácie k Rakousku (též Království a země na říšské radě zastoupené), byť s ním územně přímo nesousedila. Jelikož od 16. století ohrožovaly turecké nájezdy středoevropský prostor, byla poskytnuta podle poznatků Petra Stehlíka značná vojenská, finanční a materiální pomoc chorvatským a uherským zemím ze strany habsburské podunajské monarchie, včetně ze zemí České koruny.58 Během navazování bližších styků mezi českou a chorvatskou šlechtou za účelem obrany před tureckou hrozbou, chorvatský národní hrdina Mikuláš Zrinský (chorvatsky Nikola Zrinski) uzavřel v roce 1564 sňatek v Jindřichově Hradci s českou šlechtičnou Evou, dcerou Jošta z Rožmberka.59 Mikuláš Zrinský byl ve své době hrdina protitureckých válek. Stal se přímo legendární postavou chorvatského boje proti Turkům.60 Chorvaté, kteří před osmanskou agresí v 16. století opouštěli okupovaná či zničená území své vlasti,61 prchali na západ, severozápad a sever. První vlna Chorvatů přišla na Moravu ve třicátých letech 16. století a usazovala se mimo jiné i na jižní Moravě. 62 Lze předpokládat, že v následujících dvou vlnách, které probíhaly v druhé polovině 16. století, přicházeli Chorvaté na jižní Moravu také z Dolního Rakouska, Burgenlandu, západního Slovenska a Maďarska.63 Jednalo se tedy o další středoevropské chorvatské 57

Uhersko-chorvatským vyrovnáním v roce 1868 byla povolena autonomie Chorvatsko-slavonskému království v rámci Svatoštěpánské koruny. Chorvaté používaly pro své království název Trojjediné království dalmátské, chorvatské a slavonské, jelikož neuznávaly rozdělení chorvatských zemí na dvě části. 58 PERENČEVIĆ, M.: Česko-chorvatské vztahy, s. 406. 59 Tamtéž. 60 RYCHLÍK, Jan: Mezi Vídní a Cařihradem. Praha 2009, s. 40. 61 V roce 1527 Turci ovládli Jajce, Liku, Krbavu a údolí řeky Zrmanji s městy Udbina a Obrovac. Takto vznikl hluboký klín do chorvatského území, na jehož jižním okraji se udrželo město Klis, na severu Senj a na východě Bihač. Následně se v roce 1536 Turci zmocnili východní Slavonie a Požecké doliny včetně města Požegy. Po krátké bitvě u Gorjan 1537 se do tureckých rukou dostalo kromě východní Slavonie také celé jižní Chorvatsko a Dalmácie (až po řeku Neretvu). RYCHLÍK, J.: Mezi Vídní a Cařihradem, s. 38–39. 62 Chorvaté prchající z oblasti kolem města Karlovac se nastěhovali do západních a severních okrajů tehdejšího Uherska, Štýrska, Kraňska, Dolního Rakouska, ale i do oblasti jižní Moravy, poříčí řeky Moravy a do oblasti dnešního jižního Slovenska. Srov. PAVLIČEVIĆ, Dragutin: Moravski Hrvati. Povijest-život-kultura. Zagreb 1994; PEPEONIK, Zlatko: Česi u Hrvatskoj. Geografski glasnik 29, 1967, s. 53. 63 KUČEROVÁ, Kveta: Chorváti a Srbi v strednej Európe. K etnickým, hospodárskym a sociálnym otázkam v 16.–17. storočí. Bratislava 1976, s. 215; PEPEONIK, Zlatko: Česi u Hrvatskoj. Geografski glasnik 29, 1967, s. 53.

18

diaspory, které již existovaly. Chorvaté v několika vlnách osídlili vesnice na panstvích rodu Lichtenštejnů, konkrétně na Břeclavsku a Mikulovsku.64 Na Břeclavsku se jednalo o obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Hlohovec. Na Mikulovsku se Chorvaté usadili v obcích Dobré Pole (chorvatsky Dobro Polje), Nový Přerov (chorvatsky Nova Prerava) a v Jevišovce (dříve Frélichov, chorvatsky Frielištof).65 Chorvatský historik Dragutin Pavličević popsal chronologický sled událostí o moravských Chorvatech od jejich příchodu až po 20. století.66 Moravští Chorvaté byli po druhé světové válce násilně rozsídleni na základě Benešových dekretů.67 Jejich odsun probíhal ve dvou fázích. První fáze se uskutečnila v letech 1946 až 1947 a druhá v letech 1948 až 1950. Chorvati, kteří žili ve třech obcích jižní Moravy, byli přesídleni do 118 obcí převážně na severní a střední Moravě.68 Přesídlením moravských Chorvatů se podrobněji zabýval také Tomáš Dvořák.69 Tomáš Dvořák k této problematice poznamenal, že situaci v chorvatských obcích na jižní Moravě, která nastala po roce 1945, je možné přiblížit pouze na základě retrospektivní zprávy z dílny bezpečnostních složek na Mikulovsku či na základě vzájemných stížností mezi novoosídlenci a Charváty70 a za pomoci několika novinových článků, které téma uvedly na politickou scénu.71 V současné době chorvatská menšina v důsledku rozsídlení moravských Chorvatů po druhé světové válce pomalu zcela zaniká. Chorvatský historik Zlatko Pepeonik, který se zabývá otázkou Čechů v Chorvatsku, zaznamenal, že na konci 17. století, po vytlačení Turků ze Slavonie, bylo toto vylidněné 64

Chorvaté se především živili zemědělstvím, zejména vinařstvím. Jako národnostní ostrovy si udržely svůj folklór (kroj, písně, tance), tradice a čakavskou řeč. Vedle chorvatštiny používali také němčinu a češtinu. 65 HRABCOVÁ, Jana: Československo-chorvatské vztahy v období od 1918–1938. Bakalářská diplomová práce 2006. Vedoucí práce: doc. Ladislav Hladký. Katedra Historický ústav. FF MU Brno, s. 54. 66 Jeho historiografický přehled z dostupných tištěných zdrojů podává obraz moravských Chorvatů skrz jejích historii, jazyk, kulturu, folklor a podobně. PAVLIČEVIĆ, Dragutin: Moravski Hrvati. Povijestživot-kultura. Zagreb 1994. 67 Državni ured za Hrvate Izvan Hrvatske: http://www.hrvatiizvanrh.hr/hr/hmiu/hrvatska-manjina-urepublici-ceskoj/6 – 21. 08. 2015. 68 Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice: http://www.moravsichorvati.cz/home/dejiny – 21. 08. 2015. 69 DVOŘÁK, Tomáš: Vnitřní odsun 1947–1953. Závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa. Brno 2012. 70 Autor používá pro tuto skupinu obyvatel výhradně etnonymum Charvát, jelikož tímto označením vyjadřuje respekt ke komplexní a svébytné identitě této zvláštní skupiny obyvatel, která dle jeho slov přesahuje pouze etnicky definovanou chorvatskou národnost. V dobovém úzu převažovalo používání varianty Charvát převážně v moravském prostředí (úřady a instituce), které bylo k Charvátům nakloněno. Zatímco o Chorvatech hovoří především písemnosti pražských ministerstev, komunistů a jimi ovládaných bezpečnostních složek. Viz DVOŘÁK, T.: Vnitřní odsun 1947–19, s. 202. 71 Tamtéž, s. 205.

19

území,72 které představovalo hranici mezi Chorvatskem, respektive RakouskoUherskem a Tureckem, potřeba znovu osídlit. Dále uvedl, že se jedná také o prostor kolem řeky Ilovy, na kterém se dodnes nachází nejvíce Čechů. 73 Na konci 18. století a na počátku století 19. bylo umožněno intenzivnější osídlení zpustlé Slavonie jak Chorvaty, tak i kolonisty, mezi které patří i Češi s příslibem zvýhodněných podmínek.74 Problematice Čechů (a Slováků) v zahraničí se podrobněji věnoval český statistik Jan Auerhan.75 Vlatka Dugački se ve své Historiografii přiklání k názoru Jana Auerhana, který předpokládá, že Češi začali přicházet do Chorvatska ve druhé čtvrtině 19. století. Tito Češi převážně pocházeli z východních a jižních oblastí Česka.76 Nejvíce Čechů se přistěhovalo do Chorvatska v následující vlně,77 která proběhla v osmdesátých letech předminulého století (v rozmezí od 1876 do 1890).78 Dle Milana Perenčeviće bylo možné české přistěhovalce rozdělit do dvou skupin. Buď mohli s určitými výhodami, které je měly přilákat, osídlovat zpustlé velkostatky ve vnitrozemí a jednalo se tehdy především o rolníky nebo se přistěhovalci mohli usadit v oblasti vojenské hranice s tím, že měli povinnost zapojit se do vojenské služby, pokud by taková potřeba vznikla. V tomto případě pak šlo o hraničáře.79 Pokud se jednalo o osídlení prostoru vojenské hranice. Lze podle záznamů Vlatky Dugački předpokládat, že první hraničáři z Česka přišli již roku 1770. Po ukončení vojenské služby se tito Češi nejspíše nastěhovali během poslední čtvrtiny 19. století do oblastí kolem města Daruvar, Bjelovar, Požega a Virovitica.80

72

Jan Rychlík popisuje, že většina Slavonie s městy Požega a Osijek (včetně Udbiny a Kninu, ležících mimo oblast Slavonie) již v roce 1687 byla osvobozená od Turků. Dne 26. ledna 1699 byly podepsány v Sremských Karlovicích mírové smlouvy mezi Tureckem a jednotlivými spojenci. Tímto Rakousku připadly mimo jiné i celá Slavonie vyjma jihovýchodního Srijemu se Zemunem a Mitrovicí. RYCHLÍK, J.: Mezi Vídní a Cařihradem, s. 45–46. 73 PEPEONIK, Z.: Česi u Hrvatskoj, s. 53–54. 74 Srov. PEPEONIK, Z.: Česi u Hrvatskoj, s. 54; DUGAČKI, V.: Historiografija o Česima u Hrvatskoj, s. 239. 75 Jan Auerhan byl právník, který působil ve Státním statistickém ústavu. Zabýval se problematikou menšin v zahraničí a zároveň psal o nich knihy a články, https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Auerhan – 21. 08. 2015. 76 Převážně z oblastí kolem Tábora, Prahy a Moravy. DUGAČKI, V.: Historiografija, s. 238. 77 Statistiky poukazovaly, že v roce 1890 na území Chorvatska žilo přes sedmadvacet tisíc Čechů. 78 DUGAČKI, V.: Historiografija o Česima u Hrvatskoj, s. 238; Srov. týž: HRABCOVÁ, J.: Československo-chorvatské vztahy, s. 51; PEPEONIK, Z.: Česi u Hrvatskoj, s. 52. 79 PERENČEVIĆ, Milan: Češi v Chorvatsku, Chorvati v českých zemích. In: RYHLÍK, Jan – PERENČEVIĆ, Milan: Dějiny Chorvatska. Praha 2007, s. 419. 80 DUGAČKI, V.: Historiografija o Česima u Hrvatskoj, s. 239.

20

V Chorvatsku vznikla v důsledku rozvoje manufaktury během 18. století potřeba po kvalifikované pracovní síle.81 V tomto období byl zaznamenán výraznější přísun českých řemeslníků. Do oblasti Gorského Kotaru a Slavonie (obec Ivanovo Polje) mířili ve dvacátých letech 18. století především čeští skláři.82 Centrem české menšiny je dnes město Daruvar ve Slavonii, které se nachází v Bjelovarsko-bilogorské župě. Češi zde žijí dodnes jak ve městě Daruvar, tak i v okolních obcích jako jsou například Ivanovo selo, Končanica, Veliki Zdenci, Brestov, Lipovac, Pakrac a jiné. Mimo Daruvar nacházíme českou menšinu i v okolí města Požega, které leží v sousední Požeško-slavonské župě.83 Po druhé světové válce se naskytly vhodné podmínky pro reemigraci Čechů do své původní vlasti. Tyto podmínky se vyvíjely podle aktuální politické situace a pro reemigranty nebyly nijak přívětivé. Touto problematikou se zabýval podrobněji Václav Herout.84 Na přelomu 19. a 20. století byly osobní kontakty mezi Čechy a Chorvaty velice čilé. Pravidelně se setkávali u příležitosti hospodářských a kulturních výstav, turistických návštěv, oslav nejrůznějších výročí, sjezdů slovanských novinářů a podobně. V chorvatských městech se v této době již vyskytovali čeští úředníci, učitelé, duchovní, řemeslníci a také novoosídlenci,85 kteří se přistěhovali v osmdesátých letech 19. století do Slavonie (do Daruvaru, Bjelovaru, Kříževcu a Požegy). Svojí přítomností přispěli k vzájemnému poznání a k prohlubování vztahů.86 Jelikož v meziválečném období nezískaly kulturní styky mezi Československem a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Království Jugoslávie) dostatečnou oficiální podporu od svých států, sehrál při posilování československojugoslávské vzájemnosti určitou roli spolek Československo-jihoslovanské ligy. Záměrem tohoto spolku bylo dosáhnout především uspořádání osvětové činnosti, například pořádáním jazykových kurzů,87 vzájemnou výměnou studentů, kulturní činností a také podporou rozvoje turismu.88 81

Byly zřizovány tiskárny, sklárny, výroba hedvábí, mlýny, pivovary, potravinářské provozy a jiné. Srov. PERENČEVIĆ, Milan: Češi v Chorvatsku, s. 419; PEPEONIK, Z.: Česi u Hrvatskoj, s. 51. 83 STEHLÍK, P.: Česko-chorvatské vztahy, s. 173. 84 HEROUT, Václav: Reemigrace Čechů z Chorvatska. Daruvar 2010. 85 Čeští kolonisté přicházející v 80. letech 19. století si na rozdíl od přesídlenců z 20. a 30. let zachovali české národní vědomí. 86 STEHLÍK, P.: Česko-chorvatské vztahy, s. 177. 87 Jednalo se například o rozšiřování znalosti srbochorvatského jazyka prostřednictvím jazykových kurzů. 88 KOLÁŘOVÁ, Kateřina: Kapitoly z dějin Československo-jihoslovanské ligy. Magisterská diplomová práce 2014. Vedoucí práce: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. Ústav slavistiky FF MU Brno, s. 201. 82

21

Zde stojí za zmínku značně bohatá a rozmanitá činnost brněnského odboru Československo-jihoslovanské ligy.89 Vztahovala se především na oblasti kultury, hospodářství, péče o jihoslovanské studenty a rozvoje turistiky.90 Účelem spolku bylo šíření poznání Jihoslovanů a Čechoslováků, studium vzájemných vztahů v kulturní, sociální, politické a hospodářské oblasti a prohlubování kulturních a hospodářských styků mezi oběma národy.91 V této kapitole je všeobecně zajímavou skutečností, že oba národy se ocitly „pod jednou korunou“ na období téměř čtyři sta let. Přestože Rakousko-Uhersko bylo politicky rozděleno na dvě části, Morava a Dalmácie byly spojeny s Rakouskem. Dále je možné naznačit, že soužití Čechů a Chorvatů pod jednou korunou vedlo za určitých okolností k částečnému přesunu obyvatel, tedy Chorvatů na Moravu a Čechů do Slavonie. Zánikem Rakousko-Uherska se tyto národnostní menšiny ocitly „v cizině“. Díky aktivitám, které projevovali Češi v Chorvatsku a Chorvaté v Česku (studenti z Dalmácie v Brně) svojí přítomností, tak přispěli, jak bylo výše uvedeno, k vzájemnému poznání a prohlubování přátelských vztahů.

1.2. Diplomatické a hospodářské vztahy do osamostatnění Česka a Chorvatska V této kapitole lze sledovat vývoj diplomatických a hospodářských vztahů těchto dvou zemí skrze 20. století až do osamostatnění Česka a Chorvatska. Cílem této kapitoly je zjistit, v čem spočívaly jejich vzájemné hospodářské zájmy a kdy došlo k prosazení těchto zájmů na diplomatické rovině. Na konci 19. století vedl rychlý vzestup českých bank92 a průmyslových aktivit české buržoazie k expanzi do okrajových a málo hospodářsky rozvinutých oblastí 89

Kateřina Kolářová popisuje, že desítky jihoslovanských studentů, kteří pocházeli především z Dalmácie, studovaly převážně české technické obory a byly velice aktivní v českém spolkovém životě. Tyto aktivity vedly postupně ke vzniku již zmíněného brněnského odboru Československo-jihoslovanské ligy. Tamtéž, s. 38. 90 Kulturní náplň mívaly také akce spíše politického rázu (oslavy významných jihoslovanských osobností a jihoslovanského státního svátku, který se oslavoval dne prvního prosince). Dále stojí za zmínku akademický malíř Josef Písecký, který po své výstavě roku 1927 uspořádal přednášku o vzpomínkách z Dalmácie. 91 Tamtéž, s. 52–53. 92 České bankovnictví v předvečer první světové války reprezentovalo zhruba třináct ústavů. Jednalo se o následující české obchodní banky: Banka stavebních živností a průmyslu, Banka pro průmysl pivovarský, Moravsko-slezská banka, Akciová banka Bohemia, Agrobanka, Česká banka, Pozemková banka, Moravobanka, Kralobanka, Sporobanka, Pragobanka, Česká průmyslová banka a Živnobanka, která jako jediná dosáhla statutu velkobanky. NEČAS, Ctibor: Podnikání českých bank v cizině 1898–

22

monarchie. České obchodní banky se prioritně řídily příkazy rentability a prosperity, ale také braly ohled na národnostní a etnickou příbuznost svých klientů. Tímto chtěli posílit pozici českého kapitálu a vyzdvihovali slovanskou hospodářskou vzájemnost.93 Při své kapitálové expanzi se české banky zaměřovaly převážně na jižní země a Království zastoupené na říšské radě, Charvátsko-Slavonsko a jiné.94 V oblasti průmyslu se zaměřovaly především na cukrovarnictví, stavitelství a textilní průmysl.95 Český kapitál vždy projevoval zájem o investování v Chorvatsku. Jelikož chorvatský prostor skýtal rozsáhlý trh pro českou průmyslovou produkci a podnikatelské aktivity, došlo k průniku Živnostenské banky na tento trh. V roce 1905 založila v Terstu Jadranskou banku, která následně otevírala další pobočky od Zadaru po Dubrovník a kontrolovala činnost paroplavební společnosti Dalmácie. V roce 1909 Živnostenská banka založila cukrovar v Osijeku a v témže roce stála rovněž za vznikem Chorvatské zemské banky se sídlem v Osijeku. Mezi hospodářské aktivity českého kapitálu lze rovněž zařadit textilku v městě Duga Resa či obuvnický závod v Borovu u Vukovaru, který v roce 1931 založil Tomáš Baťa. K dalším průmyslovým podnikům patřily pivovary, cukrovary a další podniky z oblasti potravinářství.96 V rámci hospodářských styků byla dne 14. listopadu 1928 v Praze podepsaná první rámcová Úmluva o obchodní a plavební smlouvě mezi Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československou republikou.97 Tato obchodní smlouva z roku 1928 byla upravena dodatkem v roce 1931, jelikož se jednalo jen o smlouvu rámcovou, bez celnětarifní části a bez dohody veterinární. Ze zprávy Senátu Národního shromáždění Republiky československé z roku 1931 vyplývalo, že podle této rámcové smlouvy si oba státy poskytovaly pro vzájemnou výměnu zboží pouze celní nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách.98 Jugoslávské zboží při dovozu do Československa bylo 1918. Rozpínavost českého bankovního kapitálu ve střední, jihovýchodní a východní Evropě v období rakousko-uherského imperialismu. Brno 1993, s. 90–91. 93 Tamtéž, s. 93–94. 94 Tamtéž, s. 108. 95 Srov. NEČAS, Ctibor: K počátkům české kapitálové expanze do jihovýchodní Evropy. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 27, 1980, s. 171; NEČAS, C.: Podnikání českých bank v cizině 1898–1918. Brno 1993. 96 Srov. PERENČEVIĆ, Milan: Češi v Chorvatsku, s. 414–415; NEČAS, C.: K počátkům české kapitálové expanze, s. 171– 179. 97 Ugovor o trgovini i plovidbi između Kraljevine SHS i Čehoslovačke Republike. Viz Mezinárodní smlouvy Republiky Chorvatsko: http://hidra.srce.hr/webpac-hidra-murh2-pregled/?rm=results&show _full=1&f=IDbib&v=MU001256&filter=hidra-murh – 01. 05. 2014. 98 Senát Národního shromáždění Republiky Československé z roku 1931. Viz http://www.senat.cz /informace/z_historie/tisky/3vo/tisky/T0524_00.htm – 01. 05. 2014.

23

odbavováno hlavně na základě celně-tarifních slev smlouvy československo-maďarské a zboží československé při dovozu do Jugoslávie na základě jugoslávských celnětarifních úmluv se západními státy evropskými a Rakouskem.99 V tomto období se z Jugoslávie do Československa dováželo zboží jako tabák, pšenice, kukuřice, čerstvé a sušené ovoce (švestky), víno, konopí, sádelní vepři, dříví, surové kůže, tříslo, železná ruda, kalcinovaná soda, dusíkaté vápno a jiné. Do Jugoslávie se naopak vyvážely převážně pouze tuzemské průmyslové výrobky. Jednalo se o textilní výrobky (různé druhy přízí a zboží z nich vyrobené), železo, chemické látky, kůže, sklo, stroje a vozidla a jiné.100 Snahou těchto dvou spřátelených států bylo při sjednávání této dodatkové úmluvy upravit a zlepšit v co největší míře vzájemné obchodní styky a hospodářskou spolupráci.101 Platnost této smlouvy trvala až do roku 2004.102 Dle dostupného seznamu z Ministerstva zahraničních věcí České republiky byly po dobu existence Československa či Jugoslávie uzavírány další bilaterální smlouvy.103 Ve třicátých letech minulého století byla uzavřena smlouva za účelem zamezení dvojího zdanění v oboru dávek pozůstalostních.104 Ve čtyřicátých letech byla uzavřena dohoda mezi Republikou československou a Jugoslávií o náhradách za válečné škody a rozdělení maďarské náhrady sjednaná výměnou nót.105 V padesátých letech byly podepsány dvě dohody mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií. Jedna se týkala vypořádání otevřených majetkových otázek,106 druhá pak spolupráce v oblasti kultury, umění, vědy, školství

99

Tamtéž. Dostupné z: Senát Národního shromáždění R. Čs. Roku 1931. Viz www.senat.cz/informace/z_historie /tisk y/3vo/tisky/T0524_00.htm – 01. 05. 2014. 101 Tamtéž. 102 Viz http://hidra.srce.hr/webpac-hidra-murh2-pregled/?rm=results&show_full=1&f=IDbib&v=MU001 256&filter=hidra-murh – 01. 05. 2014. 103 Viz www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/politika/zahranicne_politicka_orientac e.html – 01. 05. 2014. 104 Konvencija između Kraljevine Jugoslavije i Republike Čehoslovačke zaključena u cilju izbjegavanja dvostrukog oporezivanja po predmetu nasljednih taksa (dažbina na nasljeđa). Viz http://hidra.srce.hr/arhiva/263/33322/www.nn.hr/clanci/medjunarodni/1997/069.htm – 01. 05. 2014. 105 Sporazum dogovoren razmjenom nota između DFJ i Republike Čehoslovačke o naknadama za ratne štete, podjela mađarske naknade. Viz http://www.mvep.hr/print.aspx?id=227&itemId=25&lang=1 – 01. 05. 2014. 106 Sporazum o reguliranju otvorenih imovinskih pitanja. 100

24

a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie.107 V šedesátých letech byly podepsány dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie, které se vztahovaly k mezinárodní silniční dopravě, spolupráci v oblasti zdravotnictví a k oblasti právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních.108 V osmdesátých letech se jednalo o konzulární úmluvu mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií.109 Dalším ujednáním v těchto letech byla smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody.110 Detailní přehled všech bilaterálních mezinárodních vztahů od vzniku platnosti až po jejich zánik lze dohledat na stránkách Ministerstva vnějších vztahů.111 Z výše uvedeného vyplývá, že již na konci 19. století projevovaly české země v oblasti hospodářství zájem o tehdejší okrajové části monarchie, které nebyly do té doby podchyceny německým kapitálem. Mezi takové oblasti se řadily i chorvatské země včetně Dalmácie. V roce 1928 došlo k podpisu první rámcové smlouvy mezi Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československou republikou. Přestože v průběhu historie docházelo k zásadním změnám režimů, pracovaly obě země neustále na zdokonalování vzájemných vztahů za účelem zlepšení oboustranných obchodních styků, hospodářské kooperace, dále spolupráce v oblasti kultury, vědy, školství a podobně. Jedná se o základní platformu, na které se pracovalo v průběhu několika desetiletí napříč všemi změnami, jimiž obě země prošly až do osamostatnění Česka a Chorvatska.

107

Sporazum o suradnji na polju kulture, umjetnosti, znanosti, školstva i prosvjete između Vlade FNRJ i Vlade Čehoslovačke Republike. 108 Sporazum između Vlade SFRJ i Vlade ČSSR o međunarodnom cestovnom prijevozu, o suradnji u oblasti zdravstvene zaštite te ugovor o reguliranju pravnih odnosa u građanskim, porodičnim i krivičnim stvarima. 109 Konzularnu konvenciju između SFRJ i ČSSR. 110 Ugovor između SFRJ i ČSSR o međunarodnoj predaji osuđenih osoba radi izdržavanja kazne zatvora. 111 Viz http://www.mvep.hr/hr/vanjska-politika/bilateralni-odnosi/pregled-bilateralnih-medunarodnih-ugo vora/ceska-republika,25.html – 01. 05. 2014.

25

1.3. Diplomatické a hospodářské vztahy po osamostatnění Česka a Chorvatska V této kapitole se budeme věnovat diplomatickým stykům a bilaterálním smlouvám mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou, které se uskutečnily od devadesátých let. Pro začátek je důležité podotknout, že bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Chorvatskem nejsou zatíženy otevřenými spornými otázkami a rozvíjejí se dynamicky. Pro Česko hraje Chorvatsko roli potenciálně významného partnera z hospodářského a ekonomického hlediska. Naopak Chorvatsko vnímá Česko jako ekonomicky vyspělou zemi v rámci Evropské unie, která by mohla posloužit jako příklad v mnoha oborech. Proto je důležitá existující smluvní základna, která je podle ministerstva zahraničních věcí odrazem dobrých a vyvážených vztahů mezi oběma zeměmi.112 1.3.1. Diplomatické vztahy Dne 16. ledna 1992 uznala bývalá Česká a Slovenská Federativní republika samostatnost Chorvatska a oficiální diplomatické styky počaly 11. května 1992. Den první leden 1993 se pak označuje jako počátek diplomatických styků mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou.113 Tyto diplomatické styky se odehrávají prostřednictvím velvyslanectví a jejich vývoj je, jak už jsme zmínili výše, dynamický. Skutečnost, že Chorvatsko pro Českou republiku bylo (a neustále je) možným hospodářským partnerem dosvědčují smlouvy, které byly podepsány v následujících letech.114 Údaje o uzavřených bilaterálních smlouvách jsou převzaté z dostupných zdrojů Ministerstva zahraničních věcí.115 Nové dohody mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky zahrnovaly od pátého března 1996 bezvízový styk občanů a dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic.116 Další dohodou byla 112

Viz www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/politika/zahranicne_politicka_orientac e.html – 02. 05. 2014. 113 Tamtéž; http://www.mvep.hr/hr/vanjska-politika/bilateralni-odnosi/datumi-priznanja/ – 02. 05. 2014. 114 Dne čtvrtého dubna roku 1997 byla uzavřena bilaterální smlouva týkající se sukcese do dvoustranných smluv. Výsledek tohoto jednání o smluvní základně byl uzavřen tím, že třiatřicet smluv nadále pozůstalo v platnosti a sedm dohod svou platnost pozbylo. Zároveň byly uzavřeny i nové dohody. 115 Viz http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/politika/zahranicne_politicka_ori entace.html – 02. 05. 2014. 116 Dne osmého září 2008 byl v Záhřebu podepsán Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané pátého března 1996 v Záhřebu. Za českou stranu Dodatkový protokol podepsal Karel Kühnl, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec v Chorvatsku, za chorvatskou

26

obchodní dohoda, které v roce 2003 byla vypovězena platnost. Tyto tři výše zmíněné dohody byly uzavřeny v roce 1996 ve městě Záhřeb. Dále byly v roce 1998 uzavřeny následující smlouvy o spolupráci: mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Chorvatské republiky bylo 24. března v Praze uzavřeno ujednání o vojenské spolupráci, dále mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu republiky Chorvatsko byl v Dubrovníku 26. května 1998 podepsán protokol o spolupráci v oblasti cestovního ruchu a třetího prosince 1998 mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky byla uzavřena dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti a dohoda o spolupráci v oblasti ochrany rostlin.117 Poslední dohoda v tomto roce byla uzavřena taktéž v Praze dne třetího prosince a jednalo se o dohodu o technické, vědecké a ekonomické spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem zemědělství a lesnictví Chorvatské republiky. V nadcházejícím roce 1999 byly podepsány čtyři následující smlouvy mezi Českou a Chorvatskou republikou. V Praze byly 22. ledna 1999 podepsány smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku,118 smlouva o sociálním zabezpečení119 a dohoda o leteckých službách. Dne třetího listopadu téhož roku byla uzavřena dohoda o vzájemné pomoci v celních otázkách. V roce 2002 se pak uskutečnila resortní spolupráce mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Chorvatské republiky.120 V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie k datu prvního května 2004 docházelo v roce 2003 postupně k vypovídání několika bilaterálních smluv stranu Marian Ramušćak, velvyslanec Chorvatska v ČR. Viz http://www.senat.cz/xqw/webdav /pssenat/original/48283/40962 – 12. 05. 2014. 117 V roce 2003 těmto dvěma dohodám byla vypovězena platnost v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. 118 V roce 2008 česká strana požádala o sjednání dodatečného protokolu k této smlouvě. Tento Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku slavnostně podepsali čtvrtého října 2011 v Záhřebu velvyslanec České republiky v Chorvatsku Karel Kühnl a státní tajemník chorvatského Ministerstva financí a ředitel Daňové správy Josip Lozančić. Význam protokolu přispěl prostřednictvím rozšířené výměny informací k větší právní jistotě a k lepší koordinaci činností daňových úřadů obou států, které směřují k omezení možných daňových úniků a podvodů. Protokol v obou zemích vstoupil v platnost 30. července 2012. Viz více na http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/chorvatsko_podepsan_protokol_ke_smlouve.html – 12. 07. 2014 119 Text této smlouvy je dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1310/ujednani_chorvatsko.pdf – 26. 09. 2015. 120 Viz http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/smlouvy/index.html – 26. 09. 2015.

27

a dohod, které byly neslučitelné s legislativou Evropské unie. Ukončení platnosti těchto smluv bylo provedeno dohodou.121 Dne šestého září roku 2005 byla podepsána dohoda o spolupráci v oblasti turistiky. Vzájemná ochrana utajovaných informací byla další dohodou, která byla podepsána prvního února roku 2010.122 Poté co se Chorvatská republika stala prvního července roku 2013 osmadvacátým členským státem Evropské unie, nabízejí se nové příležitosti i pro český export. Jelikož Česká republika už nabyla určité zkušenosti v rámci Evropské unie a Chorvatsko čekalo procházení tím stejným procesem, mohly tak české firmy nabídnout chorvatským firmám možnost spolupráce a předat jim své zkušenosti, jak zvládnout přechod z nečlenských mezi členské státy Evropské unie. 1.3.2. Podnikatelské vztahy Co se týká českého exportu do Chorvatska, projevovaly chorvatské firmy podle Ministerstva zahraničních věcí České republiky zájem převážně o české strojírenské produkty, zemědělské strojní vybavení, technologie pro ochranu životního prostředí a podobně.123 Zde se naskytnul i zajímavý prostor pro uplatnění stavebních firem, dodavatelů technologie pro čističky odpadních vod,124 energetického sektoru, a podobně. Agentura CzechTrade,125 která má svoji kancelář i v Chorvatsku, výstavbu čističek odpadních vod dlouhodobě sleduje a informuje o jejím průběhu české subjekty, které mají zájem podílet se na jejich výstavbě. Kromě těchto oborů je možné v Chorvatsku investovat i do rozvoje a obnovy železniční dopravní infrastruktury či do

121

Tamtéž. Další uzavřené dohody mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky, které doposud ještě nevstoupily v platnost, se týkaly předávání a přebírání osob na státních hranicích (1999), boje proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorizmu a dalším druhům nebezpečné trestné činnosti (1999), mezinárodní silniční dopravy (2001). Dostupné z www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/politika/zahranicne_politicka_orientace.htm l – 08. 05. 2015. 123 Viz více na http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/chorvatsko_rozmanita_zeme_pro_ rozmanity.html – 08. 05. 2015. 124 Pro oblast výstavby čističek odpadních vod, podmořských výpustí a kanalizačních systémů na Jadranském pobřeží už existuje projekt pro ochranu Jaderského moře „Jadran“. K turistickým destinacím, které spadají pod tento projekt, patří mimo jiné i Zadar s Biogradem na moru. 125 CzechTrade je agentura podporující export, která je podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu. Cílem této agentury je usnadnit firmám rozhodování při výběru vhodných oblastí, zkrátit dobu vstupu na daný trh a podpořit aktivity, které směřují k dalšímu rozvoji firmy v zahraničí. Firma má svoji kancelář i v Záhřebu. http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/chorvatsko/ – 08. 05. 2015. 122

28

modernizace letišť, oblasti ekologie a čištění odpadních vod, výroby elektrické energie.126 Perspektivní oblastí je samozřejmě i potravinářský a turistický průmysl. Na veřejně přístupném portálu BusinessInfo.cz, který je realizován agenturou CzechTrade, lze vyčíst konkrétní firmy, které navázaly spolupráci s Chorvatskem v oblasti stavebnictví, strojírenství, nabídky služeb a v dalších oblastech. Perspektivní je také obor se zaměřením na vodu, odpady a životní prostředí. K zástupcům českých významných firem, které navázaly zastoupení v Chorvatsku, patří především ŠKODA AUTO a.s. Další společností je ČECHOFRACHT a.s.,127 která se zabývá poskytováním služeb v nákladní železniční dopravě pro velké průmyslové podniky. Firma SUBTERRA a.s. je více oborová stavební společnost a její výrobní program zahrnuje podzemní, pozemní i dopravní stavitelství. Stavební multioborová firma, která navazuje vztahy se Zadarskou župu, je společnost OHL ŽS Brno a.s. Dalšími firmami jsou výrobce elektroinstalačního úložného materiálu, kabelových chrániček a kabelových nosných systémů Kopos a.s., Českobudějovický Budvar a.s., sázková kancelář Fortuna a.s., stavební společnosti METROSTAV a.s., Zakládání staveb a.s., společnost AŽD a.s., J&T Banka, a.s. (v roce 2013 pražská banka J&T vstoupila do banky Vaba d.d. banka Varaždin), společnost Koneko s.r.o., která se zabývá projektovou a inženýrskou prací v oblasti vodního hospodářství a investorská a developerská skupina JTH s.r.o. Za zmínku také stojí zájem české společnosti Kofola a.s. z května 2015 o kapitálový vstup do chorvatského výrobce nápojů ze skupiny Badel.128 V oblasti služeb české firmy projevily zájem převážně o investice do hotelů, vodních parků, marin, pohostinských zařízení a podobně. Přední chorvatské firmy, které navázaly zastoupení v České republice a byly uvedené na stránkách internetového zdroje BusinessInfo.cz, jsou následující: Astra International d.d., která nabízela služby v oblasti importu a exportu,129 v oblasti 126

Chorvatsko má velké plány na zvýšení počtu zdrojů obnovitelné energie, především v oblasti vodní energetiky, biomasy, solární energie a eventuálně větrné energie. Silná výrobní základna většiny zařízení v České republice skýtá českým firmám možnost k účasti na vypisovaných řízeních pro státní, municipální i soukromý sektor. Viz http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-obchodni-aekonomicka-spoluprace-s-cr-18864.html – 08. 05. 2015. 127 Jedná se o železničního dopravce se zaměřením na střední a východní Evropu, který nabízí komplexní řešení především velkým průmyslovým společnostem s důrazem na přepravu těžkých komodit, jako jsou například uhlí, ocel nebo díly pro automobilový průmysl. Viz http://www.awt.eu/cs/o-nas/kdo-jsme – 10. 05. 2015. 128 Viz http://archiv.ihned.cz/c1-63996630-likerka-badel-hleda-investora-zajem-projevila-i-nbsp-kofola – 20. 06. 2015. 129 Dle aktuálních dostupných informací se tato firma nyní nachází v likvidaci.

29

turistického ruchu poskytující služby agentura Atlas d.d. a Chorvatské turistické sdružení (HTZ). Dalšími společnostmi jsou mimo jiné i více oborová společnost Đuro Đaković Holding d.d., v energetickém průmyslu působící společnost Končar Zagreb d.d., společnost pro dopravu nákladů po moři jménem Luka Rijeka d.d, společnost Monting d.o.o., která se zabývá výrobou a montáží energetických a průmyslových součástí. Dále farmaceutická společnost Pliva Hrvatska d.o.o., potravinářská firma Podravka International s.r.o, více oborová společnost Autocentar Merkur d.d. a jiné.130 Dle informací dostupných z databáze zahraničního obchodu na internetových stránkách Českého statistického úřadu vyplývá,131 že obrat zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou narostl ze 7,4 miliardy korun českých v roce 2000 na 14,6 miliardy korun v roce 2014. Z dalšího rozkladu vyplývá, že vývoz z Česka do Chorvatska dosahoval v roce 2000 hodnoty 6,2 miliardy korun a pro srovnání vývoz z Chorvatska do Česka v tomto roce činil pouhých 1,2 miliardy korun. V roce 2014 pak český vývoz do Chorvatska dosáhl hodnoty 10,9 miliardy korun a chorvatský vývoz do Česka 3,7 miliardy korun. Z těchto dat je patrné, že podíl České republiky na vzájemném obchodě je výrazně vyšší, ale také je patrný nárůst chorvatského vývozu do Česka, jehož podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu se zvýšil z 16 procent v roce 2000 na 25 procent v roce 2014.132 Z výše uvedené analýzy je zřejmé, že Chorvatsko je stát, který převážně poskytuje služby. Dle odborné práce Evropská unie a euroregiony představují pro Evropskou unii země jihovýchodní Evropy133 málo významného partnera. Ale obráceně představuje Evropská unie pro tyto země naopak nejdůležitějšího a největšího obchodního partnera.134 Mezinárodní vztahy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou jsou navázané v různých oblastech spolupráce, které tvoří základní platformu pro další vývoj 130

Viz http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr-18864 .html – 10. 05. 2015. 131 Viz https://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO – 20. 09. 2015 132 Tabulka a graf vývoje zahraničního obchodu mezi Českem a Chorvatskem v období 2000–20014, viz příloha 6.4. 133 Dle těchto autorů jsou pod termínem jihovýchodní Evropa vnímány země ze západního Balkánu, tedy konkrétně Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora a Kosovo. Viz MARYÁŠ, Jaroslav – OHÁŇKOVÁ, Lucie: Evropská unie a euroregiony. Brno 2006, s. 160. 134 Sedmapadesát procent exportu z jihovýchodních zemí odchází do Evropské unie a z celkového importu do těchto zemí pochází pětapadesát procent z Evropské unie. K nejvýznamnějším artiklům dováženým z Evropské unie do jihovýchodních zemí patří stroje, dopravní prostředky, zemědělské produkty a chemické výrobky. MARYÁŠ, J. – OHÁŇKOVÁ, L.: Evropská unie a euroregiony, s. 160.

30

dílčí spolupráce. Bilaterální vztahy mezi Českem a Chorvatskem nejsou zatíženy otevřenými otázkami a v bilaterálních hospodářských vztazích neexistuje žádná sporná otázka. Proto je vhodné mít pevnou platformu na vládní úrovni, která slouží jako základ budování partnerských vztahů na úrovni regionální. Toto byl základní podnět pro Jihomoravský kraj a Zadarskou župu, aby mohly podniknout partnerský projekt ve stejném duchu a rozvíjet společné aktivity pro všestrannou podporu a rozvoj regionů obou zemí.

31

2. Spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou Na úvod této kapitoly lze charakterizovat význam spolupráce podle Ivy Galvasové tak, že spolupráce je zcela významným faktorem ve všech oblastech lidské společnosti vedoucím k snadnějšímu a účinnějšímu dosažení stanovených cílů. V mnoha případech je obtížné či nemožné daného cíle bez spolupráce vůbec dosáhnout.135 Úkolem kraje je vytvářet vhodné podmínky pro vývoj spolupráce a podporovat podnikatelské zájmy obou stran. Aby bylo možné realizovat a rozvíjet dlouhodobou a úspěšnou spolupráci, je nutný patřičný produkční potenciál, odpovídající úroveň lidských zdrojů z hlediska náležitých dovedností a vzdělání, inovační potenciál, kvalitní podnikatelské zázemí, rozvinutá infrastruktura, schopnost rozvoje turistického ruchu a jiné faktory, které jsou důležité pro konkurenceschopnost. Podle odborné publikace Regionální politika a její nástroje zastává podnikatelská veřejnost důležitou roli jak v národním hospodářství, tak i v ekonomice jednotlivých regionů. Z tohoto důvodu je důležité zjišťovat nástroje místního ekonomického rozvoje (investiční podněty, průmyslové oblasti, inovační zaměření, podpora v oblasti vývoje a výzkumu), které vytvářejí vhodné podnikatelské a investiční prostředí. Zároveň tyto nástroje zaručují konkurenceschopnost, stabilizaci ekonomiky či trvalý a udržitelný hospodářský růst.136 V rámci Evropské unie se termín konkurenceschopný region používá pro takový region, který má schopnosti produkovat výrobky a služby, které mohou obstát na mezinárodních trzích a zároveň zajistit udržitelně vysoké a stabilní příjmy jeho obyvatel.137 Pojetí významu regionální politiky lze v současné době charakterizovat jako nástroj, pomocí něhož by došlo ke snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony a rovněž k zabezpečování jejich rozvoje. Pro dosažení těchto cílů je podle Ivy Galvasové nezbytná již zmíněná spolupráce měst či obcí. Samotná realizace regionální politiky náleží představitelům veřejné správy příslušných regionů. Jejích úkolem je vytvářet vhodné podmínky pro uskutečnění vymezených cílu.138 135

GALVASOVÁ, Iva a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno 2007, s. 11. STEJSKAL, Jan – KOVARNÍK, Jaroslav: Regionální politika a její nástroje. Praha, 2009, s. 54–55. 137 Tamtéž, s. 30. 138 GALVASOVÁ, Iva: Spolupráce obcí, s. 11. 136

32

Možné formy spolupráce mezi regiony, jejich obcemi a soukromými sektory se nabízejí v různých odvětvích, jako na příklad v oblasti vzdělávacích systémů (rozvoj vědy, výzkumu), životního prostředí (zlepšení základní infrastruktury, vodního hospodářství), turistického ruchu a jiných. Povahu

paradiplomacie

je

možné

sledovat

převážně

ze

třech

aspektů:

ekonomického, kulturního a politického. V této oblasti přebírají regiony roli centrální vlády tím, že se podílejí na získávání zahraničního kapitálu a technologií, vyhledávání trhů pro své produkty a lákání zahraničních turistů.139 Skrze budování zahraniční spolupráce mohou regiony získat určité znalosti, zkušenosti či impulzy pro další rozvoj.140 Jihomoravský kraj v rámci spolupráce se Zadarskou župou klade důraz převážně na reálné cíle a oboustranně prospěšný charakter vzájemných kontaktů. Cílem této kapitoly je popsat konkrétní cíle, na které Jihomoravský kraj klade důraz.

2.1. Charakteristiky Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj je vyšší územně samosprávný celek České republiky. Skládá se ze sedmi okresů. Jedná se o okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Rozloha kraje dosahuje 7 195 km2.141 Ke dni 15. prosince 2014 žilo podle Českého statistického úřadu v kraji 1 172 853 obyvatel.142 Jihomoravský kraj vznikl v roce 2000. Od roku 2000 do roku 2008 byl hejtmanem tohoto kraje Stanislav Juránek. Od roku 2008 až po současnost je hejtmanem Michal Hašek. Centrem kraje je město Brno. V krajské metropoli a jejím okolí zastává z hlediska hospodářského nejvýznamnější roli strojírenský průmysl.143 Kromě strojírenství je zde významný i průmysl

139

DRULÁK, Petr: Podíl obecních a krajských samospráv na zahraniční politice ČR. Praha 2004, s. 2. Zpráva z výzkumného projektu Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Dostupné online: https://www.mzv.cz/file/16390/RB_7_10_03.doc – 24. 09. 2015. 140 SLABÝ, Tomáš: Využitelnost meziregionální spolupráce pro spravování agendy evropských záležitostí Jihomoravského kraje. Magisterská diplomová práce 2014. Vedoucí práce: Mgr. Vratislav Havlík, Ph.D. Katedra Mezinárodních vztahů a evropských studií. FSS MU Brno, s. 31. 141 Český statistický úřad: https://www.czso.cz/documents/10180/20548153/130055140101.pdf/ec104fff5b76-4f81-a3e4-ad 32a4dfc330 – 12. 06. 2015. 142 Viz https://www.czso.cz/csu/xb – 12. 06. 2015. 143 První brněnská strojírna, Ekol (výroba turbín), strojírna Zetor a jiné. Další přilehlé oblasti, které se vyznačují strojírenským průmyslem, jsou například Blansko (společnosti ČKD Blansko Holding, a.s. a Metra Blansko a.s.), Kuřim (TOS Kuřim a.s.), Boskovice (Minerva Boskovice, a.s., Novibra Boskovice

33

elektrotechnický, potravinářský, chemický a farmaceutický. Brno je proslulé jako město vědy a výzkumu. Zároveň se jedná o druhé největší centrum univerzitního vzdělávání v České republice.144 Na jižní Moravě sehrává velký význam také zemědělství, jedná se především o pěstování obilnin, zeleniny a ovoce (velmi rozšířené je pěstování vinné révy) a chov zvířat. Jihomoravský kraj sousedí se dvěma zeměmi Evropské unie. Na východě je to Slovensko a na jihu Rakousko. Krajské město je významným silničním a železničním dopravním uzlem. Dálnicemi či rychlostními silnicemi je napojeno na Prahu, Vídeň, Bratislavu, Olomouc a další města. V Brně se rovněž nachází mezinárodní letiště, které umožňuje letecké spojení Brna se Zadarem. Zavedení pravidelné sezonní letecké linky bude také předmětem jednání v rámci spolupráce. Od ledna roku 2013 působí v Brně Honorární konzulát Chorvatské republiky. Účelem konzulátu je podpora turistického ruchu a rozvoje hospodářské spolupráce. Funkci honorárního konzula zastává podnikatel a člen představenstva Regionální hospodářské komory v Brně Ivo Nešpor.145

2.2. Charakteristiky Zadarské župy Zadarská župa či chorvatsky Zadarska županija146 je územně samosprávný celek Chorvatské republiky. Jedná se o přímořské území, které na východě hraničí s Bosnou a Hercegovinou, na jihu se Šibenicko-kninskou župou, na severu s Licko-senjskou župou a směrem k západu se nachází mezinárodní mořská hranice s Itálií. Župa se skládá z nižších samosprávných okresů (chorvatsky općina,147 anglicky municipality) nebo měst (chorvatsky grad, anglicky city). Tyto okresy a města (městské okresy) s.r.o.) a Břeclav (OTIS a.s.). Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Jihomoravsk%C3%BD_kraj – 12. 06. 2015. 144 Viz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/217919-brno-se-stava-metropoli-vedy-a-vyzkumu/ – 12. 06. 2015. 145 Jihomoravský kraj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=199013&TypeID=2 – 12. 06. 2015. 146 Chorvatsko se v administrativně-správním členění dělí na 20 žup (chorvatsky županija, anglicky county) a území hlavního města, které má postavení župy. 147 Općinu lze charakterizovat jako základní jednotku samosprávy a z hlediska funkce termín odpovídá českému výrazu obec. Ale vzhledem k rozloze nelze chorvatskou općinu bezvýhradně ztotožnit s českou obcí, poněvadž općina rozlohou spíše odpovídá českému okresu. Příčina její větší rozlohy spočívá v tom, že se každá općina zpravidla skládá z jednoho menšího sídla městského typu a několika nejbližších sídel vesnického typu. KREJČÍ, Pavel: Chorvatsko - geopolitický, demografický, historický a jazykový profil. In: KREJČÍ, Pavel (ed.) – KOMÁRKOVÁ, Jana: Chorvatsko, Chorvaté, chorvatština. Brno 2007, s. 15.

34

představují základní jednotku samosprávy.148 Zadarskou župu tvoří šest měst a osmadvacet obcí. Mezi města se řadí Zadar, Benkovac, Biograd na Moru, Obrovac, Pag a Nin. Dle oficiálních stránek Zadarské župy dosahuje rozloha kraje 7 276,23 km2. Z toho 3 643,33 km2 tvoří rozloha pevniny a 3 632,90 km² připadá na mořskou část.149 Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 žilo v župě 170 017 obyvatel.150 Od založení Zadarské župy až do roku 2004 byl županem (česká obdoba hejtmana) Šime Pretenjača.151 Po jeho odchodu v roce 2004 byl následujícím županem až do roku 2008 Ivo Grbić.152 Od roku 2008 až dosud je županem Zadarské župy Stipe Zrlić. Administrativním centrem Zadarské župy je město Zadar, které představuje páté největší město v Chorvatské republice a třetí největší město na Jadranu. Díky své geografické poloze propojuje Zadarská župa severní a jižní část Chorvatska.

Z hospodářského

hlediska

pak

představuje

jednu

z

nejrychleji

a nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí v Chorvatsku. Město má neopomenutelná různorodá průmyslová odvětví.153 Kromě těžkého průmyslu prosperuje i díky odvětvím lehkého průmyslu.154 Dálší důležitou roli představují služby, což zahrnuje především všechny oblasti spojené s turistickým ruchem. Město též nabízí univerzitní vzdělání. Předností města Zadar je jeho geostrategická poloha.155 V oblasti Zadarské župy má zemědělství dlouhou tradici. Obzvlášť pokud se jedná o pěstování oliv a výrobu olivového oleje. Dále pěstování vinné révy a výroba vín, produkce zeleniny a ovoce. Za zmínku také stojí chov zvířat a drůbeže, rybaření a marikultura.156 Zadarská župa je z velké části rurální oblast.157 Přestože tato oblast má 148

KREJČÍ, P.: Chorvatsko - geopolitický, demografický, historický a jazykový profil, s. 11. Zadarska županija: http://www.zadarska-zupanija.hr/o-nama/2014-09-17- 09-50-31 – 12. 06. 2015. 150 Viz http://www.dzs.hr/Hrv_Eng/publication/2012/SI-1468.pdf – 12. 10. 2015. 151 Viz http://www.izbori.hr/arhiva/pdf/1993/1993_1_Rezultati_13_Zadarsko-kninska.pdf – 12. 06. 2015 152 Viz http://www.index.hr/vijesti/clanak/ivo-grbic-novi-zadarski-zupan/183522.aspx – 12. 06. 2015. 153 V průmyslové zoně Gaženica se nachází významná společnost Tankomerc d.d. (obchod s tekutým zboží jako jsou deriváty z nafty, aromáty, jedlé oleje a podobně). Dále je v Zadaru významná strojírna Sas strojogradnja d.o.o., společnost pro dopravu nákladní lodí (tankery a nákladní lodě pro přepravu suchého a sypkého zboží) jménem Tankerska plovidba d.d.. Více oborová stavební firma Lignum d.o.o., mezinárodní výrobce flexibilního obalu jménem Aluflexpack novi d.o.o. a podobně. 154 V Zadaru sídlí společnost Maraska d.d. (zabývá se výrobou džusů a alkoholických nápojů) a jiné. 155 Město je významné jako dopravní uzel, jelikož má bezprostřední napojení na dálnici do Záhřebu a Dubrovníku. S Itálií (městem Ancona) má navázané spojení trajektními linkami a dále disponuje letištěm a železničními tratěmi. 156 Marikultura představuje rybářskou činnost a spočívá v umělém chování ryb v moři ve speciálních sádkách. 157 V Zadarské župě žije z celkového počtu obyvatel osmačtyřicet procent obyvatel na venkově. Viz Agencija za ruralni razvoj Zadarske županije: http://www.agrra.hr/dokumenti/program_ruralnog_tazvoja .pdf – 14. 07. 2015. 149

35

v Chorvatsku všechny potřebné přírodní podmínky pro rurální rozvoj, současný stav a infrastruktura jsou ale nepřiměřené. Dále i současná agrární struktura je nevhodná pro intenzivní rozvoj suverénní a specializované zemědělské výroby, čímž představuje základní překážku pro srovnání zemědělství v

rámci Evropské unie. Důvodem je

především nevhodná velikost a rozmístění pozemků, což představuje problém pro racionální využití přírodního potenciálu, kterým je vhodná poloha, zemědělská půda, vhodné klima, bohaté a prostorné akvatorium a turismus jako potenciální trh pro prezentaci a prodej domácích produktů.158

2.3. Vývoj meziregionální spolupráce Vznikem Evropské unie pozbyly hranice mezi národními státy svůj význam a proti tomu se význam regionů zvyšuje. Tímto u menších územně vymezených celků (krajů) vznikla možnost rozvoje regionálního partnerství. Cílem této kapitoly je zjistit, jak se vyvíjela regionální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou, která v době započetí spolupráce nebyla součástí Evropské unie. Myšlenka na propojení Jihomoravského kraje a Zadarské župy vznikla již krátce po vstupu České republiky do Evropské unie, tedy již v květnu roku 2005. První iniciativa spojená s provázáním těchto dvou krajů byla nastíněna na začátků září téhož roku. Pole poznatků Zdeňka Čížka tehdy podnikatel Ivo Nešpor na základě získaného mandátu k jednání ze strany Jihomoravského kraje159 navštívil vedoucího odboru kanceláře župana v Zadaru Borise Artiće a tajemníka Regionální hospodářské komory Zadar Denise Ikiće.160 Záměrem propojení dvou krajů bylo realizovat spolupráci jednak na úrovni obou krajů a jednak na úrovni Regionálních hospodářských komor. Partnerství mezi hospodářskými komorami si klade za cíl spolupráci v ekonomických a hospodářských oblastech a rovněž v propojení podnikatelských subjektů obou krajů. Zadarská strana s tímto návrhem souhlasila s odůvodněním, že po takovém druhu kooperace skutečně existuje poptávka z řad jejích obyvatel a podnikatelů. Poté Zadarská 158

Viz Agencija za ruralni razvoj Zadarske županije: http://www.agrra.hr/dokumenti/program_ruralnog _tazvoja.pdf – 14. 07. 2015. 159 Ivo Nešpor získal mandát jménem odboru vnějších vztahů Jihomoravského kraje k jednání se zadarskou stranou na základě jeho podnikatelské činnosti v Jihomoravském kraji (a jeho obchodní společnost Nepa je členem představenstva Regionální hospodářské komory Brno). Viz http://www.rhkbrno.cz/kontakty/predstavenstvo – 14. 08. 2014. 160 ČÍŽEK, Zdeněk: Regionální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Bakalářská diplomová práce 2013. Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Katedra Regionální rozvoj a správa. FSF MU Brno.

36

župa zaslala oficiální pozvánku Jihomoravskému kraji a jím vybraným firmám za účelem bližšího poznání a navázání prvních kontaktů. 161 Počáteční kroky, které vedly k vývoji budoucí spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou, se uskutečnily od 22. do 23. května 2006.162 Tehdy po domluvě vedení z Jihomoravského kraje s Regionální hospodářskou komorou Brno proběhla první oficiální návštěva Zadarské župy a Krajské hospodářské komory Zadar. Dle výroční zprávy Jihomoravského kraje bylo hlavním cílem této návštěvy přiblížení ekonomického a podnikatelského prostředí regionu zadarským partnerům.163 Českou delegaci v Zadaru přivítali na radnici starosta Živko Kolega, jeho zástupce Dražen Grgurović a ekonomický poradce Branko Ganzulić. Zde se obě strany spolu domluvily na budoucí spolupráci v oblasti kulturní a hospodářské. Při této příležitosti tehdejší hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek v závěrečně řeči pronesl, že Zadar jako město a Chorvatsko jako stát patří dle kulturního a historického hlediska do Evropy a z tohoto důvodu Jihomoravský kraj bude usilovat o co nejbližší možný termín pro vstup Chorvatska do Evropské unie.164 Nedílnou součástí delegace byli též podnikatelé z Jižní Moravy. Zdeněk Čížek ve své bakalářské práci zaznamenal, že se jednání v rámci delegace Jihomoravského kraje také zúčastnili představitelé inženýrsko-dodavatelské společnosti Královopolská Ria, a.s.,165 a dvou stavebních společností Stavoprogres Brno, spol. s.r.o166 a OHL ŽS, a.s.167 Během jednání byly z chorvatské strany přítomny přední společnosti ze Zadarské župy jako Tankerska plovidba d.d.,168 rybářské společnosti Kali Tuna, d.o.o.169 a Adria, d.d.170 a hotelová síť Ilirija.171

161

Tamtéž. Viz Velvyslanectví České republiky v Záhřebu: http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonom ika/dny_jihomoravskeho_kraje_v_zadaru.html – 14. 08. 2014. 163 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2006, s. 43. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Def ault.aspx?pubid=24757&TypeID=7&foldid=1010&foldtype=7 – 14. 08. 2014. 164 Viz http://www.grad-zadar.hr/vijest/opce-vijesti-28/juznomoravstko-izaslanstvo-u-posjetu-zadru-1249. html – 23. 08. 2014. 165 Jedná se o společnost, která je orientovaná na vyšší typy dodávek v oborech jaderné energetiky, chemie a petrochemie, čištění a úpravy vod. 166 Jedná se o společnost, která se zabývá stavebnictvím. Zaměřuje se na stavby bytové, průmyslové a ekologické. Dále na projektovou a inženýrskou činnost, prodej stavebního materiálu a rekonstrukci stávajících objektů a fasád. 167 Tato společnost se zabývá různými typy staveb (pozemní, podzemní, silniční, železniční a podobně). 168 Jedná se o největší společnost v Zadarské župě, která vlastní celkem čtrnáct nákladních lodí, které přepravují zboží a materiál převážně v oblasti středozemního moře. 169 Společnost zaměřující se na rybaření (lov, pěstovaní a prodej sardinek). 170 Společnost Adria ze Zadaru se zabývá lovením a následným přepracováním ryb, ze kterých pak vyrábí rybí konzervy. 162

37

Dalším významným setkáním byla návštěva zadarské delegace v Brně v listopadu 2006. Ve dnech od šestého do osmého listopadu 2006 navštívila Jihomoravský kraj delegace ze Zadarské župy vedená tehdejším zástupcem župana Zadarské župy Stipou Zrilićem. Chorvatská delegace projevovala zájem především o kulturní a hospodářskou vyspělost Jihomoravského kraje. Představitelé Jihomoravského kraje přijali hosty v prostorách Regionální rozvojové agentury jižní Moravy a Jihomoravského inovačního centra.172 Tyto místnosti slouží v rámci Jihomoravského inovačního centra pro vytváření kontaktů, výměnu zkušeností, podporu inovačního podnikání, komerčního využití výzkumu a vývoje a podobně. Centrum vytváří prostředí pro snadnější inovační podnikání na jižní Moravě. Cílem tohoto centra je co nejvíce využít přínos výzkumu a vývoje jak na regionální, tak i na celorepublikové úrovni.173 Regionální rozvojová agentura jižní Moravy podporuje rozvoj regionu a růstu jeho konkurenceschopnosti tím, že uskutečňuje projekty rozvojové a zároveň podporuje investice a inovace. Účelem Regionální rozvojové agentury jižní Moravy je podporovat regionální rozvoj Jihomoravského kraje. Zároveň poskytuje služby orgánům veřejné sféry s důrazem na subjekty z Jihomoravského kraje a ostatním, kteří by měli zájem o konzultace vztahující se k regionálnímu rozvoji.174 Zadarská strana vznesla během své listopadové návštěvy v roce 2006 žádost, ve které poprosila o pomoc představitele Jihomoravského kraje, aby jí předali své „knowhow“ při budování Regionální rozvojové agentury Zadar a při čerpání prostředků z Evropské unie.175 Myšlenkou Zadarské župy bylo vybudovat Regionální rozvojovou agenturu Zadar dle vzoru Regionální rozvojové agentury jižní Morava. Tato návštěva byla nadějným příslibem pro další vývoj vzájemné spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Dne 10. ledna 2007 přijela do Brna delegace ze Zadarské župy pod vedením župana Ivo Grbiće. Tématem jednání byly příležitosti uplatnění jihomoravských podnikatelů v Zadarské župě, možnost transferu know-how v regionálních záležitostech a také

171

ČÍŽEK, Zdeněk: Regionální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Bakalářská diplomová práce 2013. Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Katedra Regionální rozvoj a správa. FSF MU Brno. 172 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Search.aspx?Phrase=zadar – 14. 08. 2014. 173 Viz Jihomoravský inovační centrum: http://www.jic.cz/o-nas-2 – 14. 08. 2014. 174 Viz Regionální rozvojová agentura jižní Moravy: http://rrajm.cz/o-nas – 14. 08. 2014. 175 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Search.aspx?Phrase=zadar – 14. 08. 2014.

38

spolupráce mezi univerzitami a středními školami.176 Při této návštěvě proběhlo také jednání na Masarykově univerzitě. Toto lednové setkání bylo velice důležité, jelikož se při této návštěvě deklarovalo brzké zahájení oficiální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou.177 Tato významná návštěva vedla následně k podpisu vzájemné Dohody mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou v dubnu téhož roku. Nosnou myšlenkou spolupráce mezi regiony bylo vzájemně provázání partnerských měst a obcí tak, aby se existující velmi dobré politické vztahy mezi Chorvatskou a Českou republikou následně mohly konkretizovat prostřednictvím určité formy spolupráce. Během dvoudenního lednového setkání bylo uskutečněno bilaterální zasedání, kde se projednávaly konkrétní možnosti rozsáhlé hospodářské regionální spolupráce a také společné zájmy měst Brno a Zadar.178

2.4. Dohoda o spolupráci Ve dnech 15. až 18. dubna 2007 se uskutečnila zahraniční pracovní cesta představitelů Jihomoravského kraje v čele s hejtmanem Stanislavem Juránkem do Zadaru. Na základě lednového jednání se dne 16. dubna 2007 v rámci slavnostních dnů Zadarské župy (Dani županije) uskutečnil slavnostní podpis Dohody o spolupráci mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Samotný akt podpisu probíhal na divadelním pódiu v městském divadle, kde dokument podepsali tehdejší hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a župan Zadarské župy Ivo Grbić.179 Předmětem této podepsané dohody je především spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou, která byla rozdělena do několika oblastí. Prvotní myšlenkou, na které se obě strany shodly, byl rozvoj v oblasti vzdělávání a podpory spolupráce vzdělávacích zařízení. Dalším společným zájmem byl rozvoj cestovního ruchu, kultury a sportu. Rozvoj v této oblasti by měl mít podporu ve všech aktivitách kulturního či sportovního charakteru, které jsou organizované mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Následující oblast byla věnována spolupráci v oblasti regionálního rozvoje. Obě strany se též domluvily, že se budou podporovat i v oblasti rozvoje hospodářských vztahů a podnikatelských subjektů. Velice významná oblast spolupráce, 176

Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2007, s. 46. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx? pubid=46508&TypeID=7&foldid=1010&foldtype=7 – 22. 09. 2015. 177 Tamtéž, s. 62. 178 Viz http://www.mvep.hr/print.aspx?id=539&itemId=117 – 14. 08. 2014. 179 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=19702&TypeID=2 – 19. 08. 2014.

39

která by byla obrovským přínosem pro Chorvaty, je spolupráce a předávání know-how v rámci čerpání fondů Evropské unie.180 Posledním ujednaným bodem v Dohodě byla spíše věta, která dávala celé dohodě obecnější prostor pro rozvoj spolupráce v jakékoliv jiné činnosti. Odkazovala se na spolupráci, která by mohla proběhnout v jakékoliv jiné oblasti společného zájmu, pokud patří do samostatné působnosti krajů v souladu s platnými právními předpisy obou států.181 V čele tohoto projektu o společné spolupráci stojí řídící výbor, který je složený ze dvou zástupců Zadarské župy a také dvou zástupců Jihomoravského kraje. Představitelé obou stran nesou zodpovědnost za rozvoj spolupráce a mají za úkol vytvářet plán činností v rámci stanovených oblastí spolupráce, navrhovat kroky za účelem zlepšení vzájemné spolupráce regionů a vyhodnocovat realizované společné aktivity. Aby tyto stanovené body nebyly pouhou zmínkou na papíře, stanovily si partnerské strany pravidelná setkávání alespoň jednou za šest měsíců. Pravidelné schůzky zástupců spřátelených měst či subjektů v doprovodu dalších zainteresovaných osob jsou přínosné pro zabezpečení naplnění spolupráce. Za účasti hejtmanů se konají minimálně dvakrát do roka. Delegace z Jihomoravského kraje své pracovní cesty do Zadarské župy za účelem podpory spolupráce doposud pravidelně plánovala na období slavností Zadarské župy. Tyto slavnostní Dny Zadarské župy se konají v dubnu. Z chorvatské strany se zadarská návštěva Jihomoravského kraje vedena županem Zadarské župy doposud uskutečňovala převážně v druhé polovině roku, konkrétně v listopadu. V této podkapitole jsou detailně popsány ujednané body spolupráce a další podmínky vztahující se k zástupcům měst a dalším zainteresovaným osobám. Pro více informací je možné nahlédnout do textu Dohody, který se nachází v příloze. 2.4.1. Spolupráce se zaměřením na oblast regionálního rozvoje Regionální rozvoj lze definovat v nejužším pojetí jako cílený ekonomický rozvoj určitého územně definovaného celku. Termínem regionální rozvoj se teoreticky obvykle rozumí celkový růst socioekonomického potenciálu a úrovně regionu, aktivace využití místního rozvojového potenciálu, zvyšování konkurenceschopnosti dané oblasti 180

Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2007, s. 46. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx? pubid=46508&TypeID=7&foldid=1010&foldtype=7 – 22. 09. 2015. 181 Z dokumentu Dohoda o spolupráci, viz příloha 6.2.

40

a podobně. Z praktického hlediska se jedná o strategicky zaměřené a koordinované úsilí místních účastníků, které je orientované na zlepšení místní sociální, ekonomické a environmentální úrovně a všeobecně celkově ke zvyšování životní úrovně místních obyvatel.182 Po slavnostním aktu podpisu dohody o spolupráci byla zároveň ve stejný den podepsaná Dohoda o spolupráci mezi Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy a Regionální rozvojovou agenturou Zadar a tím byla zahájena první oficiální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Dohoda o spolupráci v oblasti regionálního rozvoje spočívá v podpoře vzájemného rozvoje obou regionů. Cílem spolupráce mezi spřátelenými regiony je vytváření podmínek pro rozvoj společných aktivit za účelem všestranné podpory. Důležitá je zde určitá vyspělost a možnost podpory z české strany, která pobízí Chorvaty, aby byly aktivní v nejrůznějších oblastech dohodnuté spolupráce. Při této příležitosti přítomní představitelé podnikatelských subjektů zahájili další vzájemná bilaterální jednání.183 V průběhu roku se (kromě setkání představitelů krajů) uskutečňovaly také pravidelné schůzky mezi zástupci spřátelených měst či subjektů za účelem naplnění spolupráce. V rámci spolupráce vytyčené Dohodou o spolupráci navštívila v následujícím roce Zadarskou župu delegace z Jihomoravského kraje. Stalo se tak ve dnech 14. až 16. dubna 2008. Tehdy se paralelně uskutečnily dvě významné akce. První uspořádanou akcí byly Dny Jihomoravského kraje v Zadaru, druhou pak byla organizace výpravy Obchodní mise z Jihomoravského kraje do Zadaru. Pracovní návštěva byla zahájena za přítomnosti velvyslance České republiky v Chorvatsku Karla Kühnla. Velvyslanec Karel Kühnl v rámci zahájení vyjádřil hlubokou podporu probíhající spolupráci mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou.184

182

STEJSKAL, J. – KOVARNÍK, J.: Regionální politika a její nástroje, s. 26–27. Služební návštěvu v Chorvatsku hodnotily obě strany s ohledem na výsledek jednání na diplomatické, podnikatelské a lokální úrovni velice kladně. Rovněž probraly možnosti budoucí spolupráce mezi městy Kyjov a Biograd na Moru, a také mezi Městskou částí Brno-Bystrc a Bibinje. Viz http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=19549&TypeID=2 – 19. 08. 2014. 184 Viz http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8&ved= 0CCgQFjABahUKEwjqqoPus5HGAhWGvhQKHQkyANk&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-jihomoravsk y.cz%2FDefault.aspx%3FPubID%3D121740%26TypeID%3D7&ei=b51-Vaq3B4b9UonkgMgN&usg=A FQjCNGOZ4tE-iqfD6OPfh2RIh-kXPgRmw&sig2=N1Sb4tQLQ-pGHwLTmrK_Gw&bvm=bv.95515949 ,d.d24 – 08. 05. 2015. 183

41

V následujícím roce 2009 zdůraznil jihomoravský hejtman Michal Hašek při setkání se zadarským županem Stipe Zrilićem potřebu kontinuity spolupráce. Akcentoval především spolupráci vysokých škol, předávání know-how při čerpání evropských fondů či hospodářskou spolupráci. Hejtman Michal Hašek zároveň nabídl županovi Stipi Zrilićovi možnost zorganizovat výstavu malířských prací na podzim téhož roku.185 Dne 16. dubna 2013 se v Národním divadle v Zadaru uskutečnilo slavnostní zasedání zastupitelstva Zadarské župy při příležitosti dvacátého výročí od vzniku žup v Chorvatsku. Toto zasedání proběhlo za účasti všech zahraničních delegací a náměstek hejtmana Stanislav Juránek pronesl svoji řeč jako první. Ve svém proslovu zdůraznil konkrétní naplňování partnerské smlouvy mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou a zároveň vyzdvihl přátelství těchto dvou regionů, které by se v dohledné době mělo posunout na přátelství dvou regionů v rámci Evropské unie.186 Dne 15. dubna 2015 Jihomoravský hetman Michal Hašek během svého jednání s chorvatským protějškem Stipem Zrlićem navrhl další kroky k rozvoji spolupráce. Účelem setkání byla především témata z oblasti turistiky a rozvoje cestovního ruchu, kde se mimo jiné probíral projekt letecké linky Brno – Zadar. Během jednání hejtman Michal Hašek přednesl další námět ke spolupráci. Jednalo se dle jeho slov o myšlenku společného střediska pro hasičskou mládež z České republiky a Chorvatska, které by mohlo vzniknout na ostrově Dugi otok. A s ohledem na jihomoravskou zkušenost spolupráce s čínskými regiony a začínající zájem o Jadran v Číně nabídnul možnost participace Zadarské župy na projektech loni založené Asociace čínských regionů a států střední a východní Evropy, kterou povede Asociace krajů České republiky.187 Tato kapitola popisuje některé možné oblasti spolupráce. Další kroky, které vedly k podpoře regionálního rozvoje, jsou detailně popsané v následujících kapitolách.

185

Viz http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&cad=rja&uact=8&ved= 0CCgQFjABahUKEwiH_tXsvZHGAhUBOBQKHUH5AAo&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-jihomoravs ky.cz%2FDefault.aspx%3FPubID%3D121741%26TypeID%3D7&ei=6Kd-VYfqJoHwUMHyg1A&usg =AFQjCNGAvcQk2CAZMkmoytGnLEVuJjsmhw&sig2=PDxJrMXvy9DW2qGAKR8tbQ&bvm=bv.955 15949,d.d24 – 10. 05. 2015. 186 Dostupné z http://www.cssdbrno.cz/cs/index/detail/id/373-tiskova-zprava-o-navsteve-delegace-jmk-vzadarske-zupe – 10. 06. 2015. 187 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=258484&TypeID=2 – 26. 09. 2015.

42

2.4.2. Rozvoj hospodářských vztahů a podpora podnikatelských subjektů Tento bod je velmi důležitý z hlediska ekonomického, jelikož tvoří základní pilíř pro všechny další aktivity v rámci spolupráce. Podpora podnikatelských subjektů byla prvotní myšlenkou, na kterou se navázaly všechny další body spolupráce. Podstatnou roli v této oblasti sehrála státní návštěva prezidenta České republiky, která se uskutečnila pátého září roku 2005. Tehdy byly podepsány dva dokumenty, které se týkaly rozvoje hospodářských vztahů a cestovního ruchu mezi Českem a Chorvatskem a staly se nosným pilířem této spolupráce.188 Vzájemný obchod mezi Českou republikou a Chorvatskem je regulován podle pravidel a podmínek, které jsou společné pro trh Evropské unie.189 Na základě podepsané Dohody o spolupráci byla v následujícím roce zorganizována akce Jihomoravské dny v Zadaru, jejíž účelem byla podpora a rozvoj hospodářských vztahů, prezentace Veletrhů Brno a celého Jihomoravského kraje. Proto se delegace zúčastnila mimo jiné i obchodní mise z Česka. První oficiální akce se uskutečnila v termínu od 14. do 16. dubna 2008 a jednání se zúčastnil první náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Milan Venclík, prorektor Vysokého učení technického Jaroslav Fiala, prorektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, opat Augustiniánského opatství St. Brno Lukáš Evžen Martinec, velvyslanec Karel Kühnl, členové Rady Jihomoravského kraje Marie Cacková a Vít Blaha a zastupitel Michal Bortel. Za účelem podpory hospodářských vztahů se zúčastnili představitelé Česko-chorvatské komory pro meziregionální spolupráci Ivo Nešpor a Zlatko Starčević, pracovník Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Vladimír Gašpar, obchodní rada zahraničního úřadu Záhřeb Tomáš Kuchta, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Vladimír Váňa a představitelé společností OHL ŽS a.s., Veletrhy Brno a.s., Letiště

188

Jednalo se o Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky a o Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Viz http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr-18864.html – 08. 05. 2015. 189 Je nutné připomenout, že mezi Českem a Chorvatskem zůstalo v platnosti celkem jednačtyřicet bilaterálních smluv, dohod a protokolů o spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, školství a podobně. Viz http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr-18864.ht ml – 08. 05. 2015.

43

Brno a.s., Stavoprogres spol. s.r.o., Interhotel Voroněž a.s., Gradior Group a.s., Morávka Centrum a.s., Královopolská RIA a.s., SNIP&Co spol. s r.o.190 Z chorvatské strany se jednání účastnili župan Zadarské župy Stipe Zrilić a jeho zástupci, dále starosta města Zadar a jeho radní, ředitel Všeobecné nemocnice Zadar, představitelé zadarské hospodářské komory, představitelé zadarského loutkového divadla, starostové menších měst a podnikatelé. Především bylo potřeba prověřit možnosti spolupráce v oblasti vodovodů, kanalizací a čistění odpadních vod. Dle dostupných zpráv z jednání na zadarské hospodářské komoře vyplynulo, že chorvatští experti skutečně projevili zájem o české zkušenosti a dali najevo, že jsou ochotní navštívit brněnské veletržní akce Envibrno a Vodovody-kanalizace. Tato iniciativa (dle zdroje CzechTrade) dobře zapadla do dlouhodobé strategie zahraničního úřadu Záhřeb na podporu projektů v oblasti životního prostředí.191 Vedení Jihomoravského kraje, dle záznamů Zdeňka Čížka, zjistilo zprávu o tom, že nemocnice v Zadaru měla v rámci Chorvatska nejdelší čekací dobu na preventivní prohlídku vyšetření rakoviny prsu za pomoci mamografického přístroje.192 V rámci podepsané smlouvy o spolupráci se představitelé Jihomoravského kraje v roce 2008 rozhodli poskytnout Všeobecné nemocnici Zadar (chorvatsky Opća bolnica Zadar) finanční dar ve výši osmdesáti tisíc eur na úhradu padesáti procent hodnoty nového mamografického přístroje pro realizaci Národního programu pro včasné odhalení rakoviny prsu.193 Druhou polovinu pak hradila chorvatská strana. V červenci 2009 jednaly obě spřátelené strany v Zadaru o případné prezentaci cestovního ruchu, který se rozvíjí v Jihomoravském kraji. Prezentace se měla uskutečnit v chorvatské obci Sali,194 která se nachází na ostrově Dugi otok. V listopadu roku 2009 se recipročně uskutečnila návštěva delegace Zadarské župy vedená županem Stipe Zrilićem na jižní Moravě. Chorvatská delegace se skládala 190

Viz http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/reference/czechtrade-media/dny-jihomoravskeho-kraje-vzadar u/ – 08. 05. 2015; Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2008. Viz www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=115097&TypeID=7 – 22. 09. 2015. 191 Tamtéž. 192 ČÍŽEK, Zdeněk: Regionální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Bakalářská diplomová práce 2013. Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Katedra Regionální rozvoj a správa. FSF MU Brno. 193 Viz Zadarski list: http://www.zadarskilist.hr/clanci/26022009/uvodi-se-zracna-linija-zadar-brno – 10. 05. 2015. 194 Obec Sali čítá celkem 740 obyvatel. Obec je významná lovem ryb a od roku 1905 je na ostrově v provozu továrna rybích konzerv Mardešić. V oblasti zemědělství je významná svými olivovníky. Turizmus se zde vyvíjí až v posledních desetiletích. Viz http://www.dugiotok.hr/sali – 08. 05. 2015.

44

z prorektora Univerzity v Zadaru Srećka Jelušiće, který přijel za účelem návštěvy Mendlovy univerzity. Dalšími účastníky byli ředitel Všeobecné nemocnice Zadar Dario Nakić s vrchní sestrou Ivanou Gusar, jejichž cílem bylo navštívit tři nemocnice Jihomoravského kraje. Měli konkrétně zájem navštívit okresní nemocnice ve Vyškově a v Břeclavi a také nemocnici v Ivančicích.195 Pro spolupráci v oblasti vzdělávání přijel předseda Správního odboru pro sociální věci Ivan Šimunić a asistentka předsedy úřadu hejtmana Danijela Nižić.196 Z hospodářského hlediska se projednávala příprava podnikatelské mise z Chorvatska na jižní Moravu v následujícím roce a spolupráce v oblasti turistického ruchu.197 Za českou stranu se cesty zúčastnil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, jeho spolupracovníci Ilona Sokolová (členka Rady JMK),198 Václav Horák (předseda výboru Zastupitelstva JMK), Ludmila Živná (členka Zastupitelstva JMK), Viliam Záthurecký (člen Zastupitelstva JMK), Ivan Charvát (člen Zastupitelstva JMK a starosta města Slavkov u Brna), Pavol Foltín (odbor pro vnější vztahy JMK), David Šeich (místopředseda zahraničního výboru PSP ČR),199 Miloš Černý (tajemník Městského úřadu Oslavany), Jaroslav Hlušek (rektor Mendlovy univerzity), Pavel Máchal (prorektor Mendlovy univerzity), Ivo Nešpor (předseda Česko-chorvatské komory pro regionální spolupráci). Delegaci tehdy doprovázel velvyslanec Karel Kühnl a obchodní rada Tomáš Kuchta. Za chorvatskou stranu se složení delegace obměňovalo, ale její jádro tvořili župan Zadarské župy Stipe Zrilić, Dani Bunja (zástupce župana), Josip Miletić (zástupce župana), Dario Jurin (předseda Hospodářské komory Zadar), Denis Ikič (tajemník Hospodářské komory Zadar) a poslanci Chorvatského demokratického sdružení (HDZ)200 Ivo Grbić, Branko Kutija a Nevenka Marinović.

195

Viz http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCAQFjAA&url= http%3A%2F%2Fwww.kr-jihomoravsky.cz%2FDefault.aspx%3FPubID%3D148987%26TypeID%3D7& ei=Ji6DVanDD8OYsAHiwICQAw&usg=AFQjCNEulrO6BlFhLj9dn7FmegOwdZTn7w&sig2=ax6MB6 Li9g2dUiNegva7Q&bvm=bv.96041959,d.bGg – 20. 04. 2015. 196 Dostupné z http://www.057info.hr/vijesti/2009-11-03/zadrani-u-brnu; http://www.kr-jihomoravsky .cz/Default.aspx?ID=123368&TypeID=2 – 10. 05. 2015. 197 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=123368&TypeID=2 – 20. 04. 2015. 198 Zkratka JMK je označení pro Jihomoravský kraj. 199 Zkratka PSP ČR je označení pro Poslaneckou Sněmovnu Parlamentu České republiky. 200 Zkratkou HDZ se označuje chorvatská pravicová strana (Hrvatska demokratska zajednica), česky Chorvatské demokratické společenství.

45

Jednání ze dne 15. dubna 2010 se uskutečnilo v sídle Hospodářské komory Zadar. Kromě výše zmíněných představitelů české a chorvatské delegace se jednání zúčastnili také zástupci pětatřiceti společností. Na české straně se jednalo o následující firmy: maloobchodní potravinářská síť Brněnka s.r.o., Slévárna Heunisch Brno s.r.o., Letiště Brno a.s., Job Air - Central Connect Airlines s.r.o,201 dále Eurovision a.s., která je poradenskou společností se zaměřením na evropské a jiné dotace, výběrová řízení a vzdělávání,

společnost

Aqua

Procon

s.r.o.,

která

představuje

projektovou

a inženýrskou společnost se zaměřením na oblast vodního hospodářství, společnost poskytující finanční služby DS Leasing a.s., Hošek Motor a.s. se zaměřením na prodej a komplexní servisní služby pro vybrané osobní, užitkové i nákladní vozy, společnost Nepa s.r.o. podnikající v oblasti kancelářské techniky a spotřební elektroniky, dále společnost zabývající se realizací patentů a inovací jménem Teqin a.s., evropská databanka Geofin a.s. se zaměřením na investice do strategických projektů a majetkových účastí ve velkých společnostech a již zmiňovaný Stavoprogres Brno s.r.o, dalšími českými společnostmi byly CDC Golf s.r.o. se zaměřením na konzultace, návrhy a realizace golfových hřišť, zahrad a parků, stavební firmy Unistav a.s. a Leis a.s. se zaměřením na projekci, přípravu a realizaci staveb. Na chorvatské straně se jednání účastnily následující firmy: konzultantské společnosti pro regionální a místní rozvoj Razvojna Agencija ZADRA d.o.o. a Pelikan Konsult d.o.o. a konzultantská společnost pro bezpečnost potravin Bioqualitech d.o.o., dále pak společnost Zadar trak d.o.o., která se zabývá přepracováním a prodejem plastových výrobků, rybářské družstvo se zaměřením na zpracování drobných ryb jménem Ribarska sloga, společnost Multiplus d.o.o., která působí jako partnerský program nabízející různé slevy a výhody konečným spotřebitelům, dále Bio tok d.o.o. se zaměřením na bazény a přístroje na biologické čištění odpadních vod, Multiplet d.o.o. zabývající se výrobou a distribucí provazů a lan všech rozměrů, společnosti Mardešić d.o.o. a Arbacommerce d.o.o., které zpracovávají a konzervují drobné mořské ryby, společnost věnující se opracovávání kamene Kamen-kum d.o.o., společnosti HSTEC d.d. a SAS strojogradnja d.o.o. se zaměřením na projekci, výrobu a montáž strojních zařízení, dopravní společnost v oblasti autobusové přepravy Puntamika-line d.o.o.,

201

Společnost Job Air - Central Connect Airlines s.r.o., která provozovala pravidelnou leteckou přepravu osob mimo jiné i mezi Brnem a Zadarem, podle aktuálních informací zkrachovala k datu 30. červnu 2014.

46

Přístavní správa Zadar (chorvatsky Lučka uprava Zadar), Orion Trade d.o.o. se zaměřením na prodej a pokládku parketových podlah a obchodní síť Sonik d.o.o.202 Z jednání vyplynul vzájemný zájem o spolupráci v několika oblastech. Český partner jednal s tehdy privatizovanou marínou v centru Zadaru o možnosti strategického vstupu, dále byla projednána možnost nákupu rybích konzerv pro českou obchodní síť a převoz čerstvých ryb ze Zadaru letecky do Brna a výstavba golfového hříště na ostrově Pag v obci Povljana.203 Česká strana projevila zájem o umístění výroby do průmyslové zóny obce Poličnik, která se nachází ve vnitrozemí Zadarské župy. Obě strany se shodly na otevření kanceláře české firmy na hlavní třídě v centru města Zadar a také na konzultantské pomoci obci Vir při přípravě projektu výstavby kanalizace financované z evropských fondů. Dále byla projednávána možnost dodávek odlitků chorvatským výrobcům zemědělských strojů. Česká strana zároveň nabídla předání svých zkušeností se změnami v oboru prodeje automobilů, které vyplývají ze vstupu země do Evropské unie.204 Další možnosti podpory malého a středního podnikání byly také projednávány v lednu 2012 během setkání zástupců obou regionů na veletrhu cestovního ruchu v Brně.205 V dubnu 2013 se představitelé Jihomoravského kraje při příležitosti dnů Zadarské župy setkali s vedením Zadarské župy a města Zadar. Tohoto programu se zúčastnili rovněž i zástupci Krajské hospodářské komory v Zadaru. K hlavním tématům jednání patřila spolupráce v oblasti turistiky, ale i možnosti spolupráce hospodářských komor včetně nabídky příležitostí pro uplatnění jihomoravských podnikatelů v Zadarské župě.206 Z výše uvedeného vyplývá, že se na poli hospodářství intenzivně pracuje a toto téma se opakovaně projednává a prosazuje. Otázkou nadále zůstává, nakolik se podaří

202

Viz http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/chorvatsko_navsteva_delegace.html – 20. 04. 2015. 203 Za zmínku stojí, že chorvatská společnost Cromaris d.d., která sídlí v Zadaru a má v této oblasti situované líhně, farmy a provozy na zpracování ryb, dodává čerstvé ryby mimo jiné i na český trh do obchodní sítě Makro Cash & Carry ČR s.r.o. Viz http://catalogues.metro-group.com/makro-letaky-akatalogy/potraviny-0411-1711-2015/page/2-3 – 10. 11. 2015. 204 Tamtéž. 205 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2012. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx? PubID=212022&TypeID=7 – 20. 09. 2015. 206 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2013, s. 23. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx? ID=234693&TypeID=61 – 20. 09. 2015.

47

Česku prosadit své zájmy v Chorvatsku a zapojit české, respektive jihomoravské firmy do podnikatelských aktivit v Zadarské župě. Evidentně je zájem o tuto oblast deklarován jak ze strany Jihomoravského kraje, tak i ze strany Zadarské župy. 2.4.3. Rozvoj vzdělávání a podpora spolupráce vzdělávacích zařízení Tato oblast skytá prostor k naplňování spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou v oblasti vědy a vysokoškolského vzdělávání, kdy předmět spolupráce spočívá v rozvoji a ve výměně zkušeností. Vzhledem k realizaci naplnění spolupráce v rámci vysokoškolského vzdělávání navštívila delegace ze Zadarské župy ve dnech 24. až 25. února 2008 Jihomoravský kraj. Delegace byla vedena prvním náměstkem župana Zadarské župy Josipem Miletićem. Po uzavření jednání na Kraji byla zadarská delegace přijata prorektorem Masarykovy univerzity Janem Svatoněm a kancléřem Masarykovy univerzity Jiřím Nantlem. Obě strany se shodly na možné budoucí spolupráci na poli společných studijních programů. Jedna ze zajímavých alternativ spolupráce spočívala ve spolupráci mezi zadarskými a brněnskými kroatisty či slavisty. Obě strany pak podpořily vznik katedry češtiny na Zadarské univerzitě.207 Možnost vzniku lektorátu českého jazyka v Zadaru byla projednávána na Zadarské univerzitě již v dubnu 2010.208 Tato problematika byla opět otevřena následující rok během návštěvy Zadarské župy v dubnu roku 2011. Tehdy delegaci, jejímž cílem bylo dohodnout spolupráci, vedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Horák.209 Dne 22. července roku 2011 schválila Rada Jihomoravského kraje projekt Výuka českého jazyka v Zadaru a tím došlo k naplnění konkrétní spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou v oblasti vědy a vysokoškolského vzdělávání.210 Následně se jednalo o uskutečnění zahájení činnosti lektorátu českého jazyka na Katedře kroatistiky a slavistiky Univerzity v Zadaru. Tyto zmíněné katedry zavedly češtinu jako volitelný předmět v rámci stávajícího učebního plánu pro každý 207

Viz http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCMQFjAA&url= http%3A%2F%2Fwww.kr-jihomoravsky.cz%2FDefault.aspx%3FPubID%3D41359%26TypeID%3D7&e i=nDmEVar5LMfoUsKDgeAC&usg=AFQjCNFSCsXc8iyoASNhZTJvziu1CBrsmQ&sig2=jNW7461vV VMtEWYTSWCmxw&bvm=bv.96042044,d.d24 – 20. 04. 2015. 208 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=136254&TypeID=2 – 20. 04. 2015. 209 Viz https://www.google.cz/search?q=v%C3%BDuka+%C4%8De%C5%A1tiny+v+Zadaru&ie=utf8&oe=utf-8&gws_rd=cr&ei=6lJ0VaT5HoerU5WDgOgH#q=v%C3%BDuka+%C4%8De%C5 %A1tiny+v+Zadaru+2011 – 19. 05. 2014. 210 Viz – 19. 05. 2014. – 19. 09. 2014.

48

akademický rok. Vyučovací plán zahrnoval (dle možností lektorátu) i další aktivity, které by vedly ke zvýšení vědomostí studentů o České republice a Jihomoravském kraji a dále ke zvýšení povědomí o jazykových kurzech češtiny v Česku, dostupných učebnicích a přeložených českých knihách do chorvatského jazyka. Na univerzitě se přednostně vyučuje český jazyk. V podzimním semestru se dle plánu vyučovaly předměty Český jazyk 1 a Český jazyk 3, zatímco v jarním semestru probíhala výuka předmětu Český jazyk 2. Tento předmět je určen pro vysokoškolské studenty jako dobrovolný kurz v rámci univerzitního vzdělávání.211 Osvojení českého jazyka by studenti nebo absolventi měli možnost prakticky využít při jakékoliv činnosti v oblasti cestovního ruchu či turizmu v průběhu letních měsíců. Absolventi by ovšem mohli využít své znalosti češtiny i v rámci prohlubování vzájemné spolupráce obou regionů jako překladatelé či tlumočníci. Podle představ hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška by se tito absolventi měli v budoucnosti stát propagátory česko-chorvatských vztahů.212 Další projekt týkající se rozvoje a výměny zkušeností v oblasti vědy a vzdělávání se uskutečnil mezi středními školami v Brně a Zadaru. V Česku se jedná o Školu střední potravinářskou, obchodu a služeb Brno a v Chorvatsku o Hotelijersko-turističku i ugostiteljsku školu Zadar.213 V září roku 2011 se uskutečnil první výměnný pobyt studentů s pedagogickým doprovodem. V termínu od 11. do 16. září 2011 se konala odborná praxe chorvatských studentů z Hotelové školy Zadar na pracovištích české školy, do které byly zahrnuty odborné exkurze a poznávací výlety. Výměnou pak v termínu 17. až 24. září téhož roku absolvovali žáci společně s pedagogy české Střední školy potravinářské, obchodu a služeb v Brně pobyt v partnerském městě Zadaru. V rámci odborného rozvoje byli čeští žáci přítomni teoretické a praktické části výuky a poznávali kulturu a historii Chorvatska. Cílem tohoto výměnného pobytu byla orientace

211

Od února 2013 se nové pozice lektorky českého jazyka ujala Kristýna Rygolová, která je absolventkou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Viz http://www.cssdbrno.cz/cs/index/detail/id/373tiskova-zprava-o-navsteve-delegace-jmk-v-zadarske-zupe – 19. 06. 2015. 212 Tato činnost se bude vyvíjet dle vzoru již osvědčeného dlouholetého lektorátu českého jazyka v srbské Šumadiji. Viz http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politici-volicum/Jihomoravsky-kraj-V-Zadaru-vzni kne-lektorat-cestiny-203533; http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd= 1&c ad=rja&uact=8&ved=0CB8QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-jihomoravsky.cz%2FDefault.aspx% 3FPubID%3D188699%26TypeID%3D7&ei=BlN0VfftG4HhUL3YgcAB&usg=AFQjCNFGM6a4UUVu Gq10bgl978W-xKqQNA&sig2=bt01ZkOJrpnIifAnXSrE0w&bvm=bv. 95039771,d.d24 – 19. 08. 2014. 213 Škola pro obchod v hoteliérství, turizmu a pohostinství.

49

a integrace do regionu s jinými kulturními zvyklostmi.214 V dubnu roku 2015 podepsala za přítomnosti vedení Jihomoravského kraje a Zadarské župy ředitelka zadarské střední školy spolu s ředitelkou brněnské střední školy memorandum o spolupráci mezi zařízeními Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno a Hotelijersko-turistička i ugostiteljska škola Zadar. Cílem memoranda bylo rozvíjet a prohlubovat vzájemnou spolupráci především v oblastech výchovy a vzdělávání.215 Poté předal hejtman Michal Hašek chorvatské hoteliérsko-turistické škole finanční dar od Jihomoravského kraje na podporu výuky. Jednalo se o šek na dvě stě tisíc korun, který je určen na nové technologické vybavení školy.216 Stanoveným cílem spolupráce mezi partnerskými organizacemi bylo vytváření podmínek pro vzájemné poznávání a budování profesionálních a neformálních kontaktů mezi jejími zaměstnanci a žáky. Význam společné spolupráce spočíval v poznávání jazyka, historie a tradic českého, potažmo chorvatského národa. Dalším cílem byla výměna zkušeností v oblasti řízení, organizace a obsahu výchovy a vzdělávání. Za účelem zdokonalování bylo zapotřebí zajistit organizování poznávacích výměnných pobytů a odborných zahraničních stáží. Obě strany projevily zájem o předání zkušeností v oblasti prevence sociálně patologických jevů a drogových závislostí. Další nástin spolupráce v oblasti vědy a vysokoškolského vzdělávání se úspěšně vyvíjí mezi odbornou střední školou Vice Vlatkovića Zadar217 a Střední školou technickou a ekonomickou v Brně.218 Tyto dvě střední školy sdílí mnoho společného v oblasti odborného vzdělávání, zejména v oborech se zaměřením na strojírenský a elektrotechnický obor. Tato chorvatská střední škola se pyšní automobily na solární pohon, které byly zkonstruovány tamějšími studenty a učiteli. Škola disponuje také solárním centrem, které provozuje a které zároveň slouží i veřejnosti. Naopak přednosti české střední školy spočívají ve vysoce efektivním systému vedení, v inovativním a regulérním zavádění nových technologií do výuky a ve využití dlouhodobě prosperující 214

Viz Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno: http://www.ssposbrno.cz/studium/86-strankycz/o-skole/aktivity-skoly – 20. 04. 2015. 215 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=258286&TypeID=2; http://www.mzv.cz/zagreb/ cz/vzajemne_vztahy/navsteva_delegace_jihomoravskeho_kraje_v.html – 20. 04. 2015. 216 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=258484&TypeID=2 – 08. 05. 2015. 217 Střední odborná škola se zaměřuje na obory jako jsou elektrotechnika, strojírenství, stavitelství, zpracování dřeva, výstavba lodí, doprava a jiné. Dle informací na oficiálních stránkách školy se jedná o jednu z nejvybavenějších škol ve svém oboru v Chorvatsku a tato škola obdržela četná ocenění a uznání za svoji práci. Viz http://ss-strukovna-vvlatkovica-zd.skole.hr/skola – 20. 04. 2015. 218 Obory na které se zaměřuje tato střední škola jsou informační technologie, elektronika, strojírenství a jiné. Viz Střední škola technická a ekonomická v Brně: http://www.sstebrno.cz/394645/ – 20. 04. 2015.

50

a bohaté spolupráce se svými partnery. Ve svém vývoji tato škola dosud směřovala k neustálému zvyšování kvality v oblasti vzdělávání.219 Předseda zadarského odboru pro sociální věci Ivan Šimunić se svými spolupracovníky přivítal dne 25. září 2013 v Zadaru ředitele ze dvou brněnských škol. Setkání se účastnili i ředitelé zadarských škol. Za chorvatskou stranu se účastnili Tihomir Tomčić, ředitel střední oborové školy Vice Vlatkovića Zadar a Branka Višić Karavida, ředitelka Hudební školy Blagoje Bersa Zadar (chorvatsky Glazbena škola Blagoje Bersa Zadar). Za českou stranu se jednání zúčastnili Lubomír Štefka, ředitel Střední technické a ekonomické školy Brno a Petr Karas, ředitel Základní umělecké školy Brno, Smetanova. Předseda Ivan Šimunić seznámil českou delegaci se zvláštnostmi Zadarské župy a obeznámil je s jejich chorvatským vzdělávacím systémem. Brněnští ředitelé při této příležitosti představili své školy přítomným Chorvatům a předložili zprávu o tom, že jsou připraveni přistoupit na spolupráci s jimi obdobnými školami v Zadaru.220 Ředitel Lubomír Štefka vyjádřil své nadšení na základě poznání oborové školy Vice Vlatkovića Zadar. Zároveň byl domluven výměnný pobyt žáků a učitelů. Druhý český ředitel Petr Karas rovněž souhlasil se spoluprácí s Hudební školou Blagoje Bersa Zadar, která započala již ten den večerním koncertem v partnerské zadarské škole.221 Na základě zářijového jednání v Zadaru navštívili v termínu 21. až 24. listopadu 2013 chorvatští žáci ze střední oborové školy Vice Vlatkovića Zadar pod vedením ředitele Tihomira Tomčiće Střední technickou a ekonomickou školu v Brně.222 Představitelé obou škol byli při této příležitosti přijati zástupcem hejtmana Stanislavem Juránkem a honorárním konzulem Chorvatska v Brně Ivem Nešporem. V průběhu tohoto jednání byla domluvena především spolupráce těchto dvou výše zmíněných středních škol. Zástupce hejtmana Stanislav Juránek byl s výsledkem jednání spokojený a prohlásil, že je přesvědčený, že toto partnerství výrazně zvýší význam spolupráce Zadarské župy a Jihomoravského kraje. Zároveň přislíbil zástupcům brněnské školy, že 219

Hodnocení školy z pohledu kontroly České školní inspekce dostupné na stránkách. Viz Střední škola technická a ekonomická v Brně: http://www.sstebrno.cz/394645/ – 20. 04. 2015. 220 Srov. Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2013. Dostupné z: www.kr-jihomoravsky.cz /Default.aspx?ID=234693&TypeID=61; Dostupné z http://www.ezadar.hr/clanak/posjet-ravnateljasrednje-strukovne-i-glazbene-skole-iz-brna – 20. 04. 2015. 221 Tamtéž. 222 Podle informací dostupných na oficiálních stránkách Zadarské župy byla chorvatská návštěva pozvaná do Brna na základě iniciativy přestavitelů Jihomoravského Kraje.

51

je v každém případě podpoří v rámci realizace tohoto partnerství formou výměnných pobytů žáků a učitelů.223 Během stanovených výměnných pobytů by žáci měli absolvovat odbornou praxi na tom zařízení a vybavení, které druhá škola nemá k dispozici v takovém rozsahu.224 V rámci meziregionální spolupráce mezi Zadarskou župou a Jihomoravským krajem se v průběhu následujícího roku 2014 uskutečnily dva výměnné pobyty studentů těchto škol. Osm českých studentů navštívilo oborovou školu Vice Vlatkovića v Zadaru a absolvovalo odbornou praxi v oblasti solárních systémů, která se řadí k hlavním oborům zadarské školy. Následně do Brna přijelo šest chorvatských studentů v doprovodu třech učitelů s odborným zaměřením a soustředilo se výhradně na práci s 3D tiskem.225 Základní umělecká škola Brno, Smetanova nabízí následující umělecké obory: hudební, výtvarný, taneční a literárně dramatický. V rámci hudebního oboru jsou činné tři následující soubory: Soubor historické hudby, Cimbálový soubor a Jazzové combo. Chorvatská Hudební škola Blagoja Berse Zadar se vyznačuje třemi stupni hudebního vzdělání, která počíná vzděláváním od útlého věku. Je možné nastoupit do mateřské hudební školy, na základní či na střední hudební školu. Rovněž setkání Jihomoravského kraje a Zadarské župy, které se konalo v září téhož roku, vyústilo v navázání spolupráce mezi Základní uměleckou školou Smetanova v Brně226 a Hudební školou Blagoje Bersa227 v Zadaru. Z textu vyplývá, že partnerství na tomto poli je výrazně rozvinuté a význam spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župu se tímto upevňuje. 2.4.4. Rozvoj cestovního ruchu Jihomoravský kraj, stejně jako i ostatní kraje v České republice, patří mezi zajímavé destinace z hlediska kulturního, historického, krajinného, národopisného, turistického a také městského. Dle slov Romana Onderky, minulého primátora města Brna, je město Brno metropolí Jihomoravského kraje, která z hlediska turistické návštěvnosti

223

Viz http://www.zadarska-zupanija.hr/stara/index.php/page/explore/13-content/novosti-iz-zupanije/146 4-predstavnici-strukovne-skole-vice-vlatkovica-u-brnu – 20. 04. 2015. 224 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=217251&TypeID=2 – 20. 04. 2015. 225 Viz http://www.sstebrno.cz/396817/ – 20. 04. 2015. 226 Dostupné z Základní umělecká škola Smetanova v Brně: http://www.zussmetanova.cz/aktuality /Navazani-umelecke-spoluprace-Chorvatsko-Zadar_ 411 – 20. 04. 2015. 227 Viz http://bersa.hr/dokumenti-skolski-kurikulum-2014-2015-2/ – 20. 04. 2015.

52

pravidelně obsazovala druhé místo za Prahou. Na tomto základě se zdůrazňuje zahraničním a tuzemským turistům turistický potenciál moravských regionů.228 Naopak Chorvatsko je v Česku stále jednou z oblíbených přímořských destinací. K Jadranu se každoročně vydává sta tisíce českých turistů (podle statistik Ministerstva turismu Chorvatské republiky za rok 2014 navštívilo Chorvatsko v tomto roce 661 000 osob z Česka). 229 Tyto skutečnosti byly jedním z důvodů, proč se věnovat cestovnímu ruchu a zvýšit počet návštěvníků přijíždějících z Jihomoravského kraje do Zadarské župy a obráceně. Pro Zadarskou župu tento bod představuje celkem významný způsob, jak podpořit turistický ruch u Jaderského moře. Zadarská župa je sice menší než Jihomoravský kraj, ale z pohledu turistického ruchu představuje se svými četnými ostrovy (Dugi otok, Ugljan, Pašman, Pag a jiné) a plážemi velmi atraktivní lokalitu. S cestovním ruchem se neodmyslitelně pojí i doprava. Z tohoto důvodu dne 14. dubna roku 2010 odletěla delegace Jihomoravského kraje vedená hejtmanem Michalem Haškem a radní Ilonou Sokolovou na návštěvu do Zadarské župy. Jednalo se o příležitost zahájení letecké linky z Brna do Zadaru. Na zadarském letišti již bylo zahájeno jednání vztahující se k finanční a marketingové podpoře leteckého spojení Jihomoravského kraje se Zadarskou župou. Úvodní jednání vedli moravský hejtman Michal Hašek a zadarský župan Stipe Zrilić za přítomnosti ředitelů letišť v Zadaru a Brně a leteckého přepravce Job Air.230 V roce 2010 byla během letních měsíců letecká linka mezi těmito metropolemi v provozu. V následujících letních sezónách se ovšem z finančních důvodů nepodařilo linku na této trase opět zprovoznit a tato otázka zůstává prozatím otevřenou záležitostí. Mezinárodní veletrh, který se koná každoročně v Brně pod názvem Go a Regiontour, je významným projektem, který slouží pro prezentaci cestovního ruchu s důrazem na regiony ležící ve střední Evropě. Zároveň představuje důležitý projekt podpory cestovního ruchu v České republice. Expozice se mohou také zúčastnit i zahraniční partnerské regiony či města. Cílem tohoto veletrhu je lidem přiblížit atraktivní přírodní oblasti, kulturně historické památky, místa vhodná pro turistiku, sport, kulturu a podobně.231

228

Viz http://www.bvv.cz/go-regiontour/go-regiontour-2014/ – 20. 08. 2014. Viz http://www.mint.hr/UserDocsImages/150701_Turizam014.pdf – 20. 04. 2015. 230 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=136254&TypeID=2 – 20. 04. 2015. 231 Viz Veletrhy Brno: http://www.bvv.cz/go-regiontour/ – 19. 08. 2014. 229

53

Veletrhu Go a Regiontour se poprvé zúčastnila delegace ze Zadarské župy v roce 2007. Ten se konal v termínu od 11. do 14. ledna v Brně. Se svým zájmem o turistický ruch a regionální rozvoj navštívila Jihomoravský kraj delegace ze Zadarské župy. Veletrhu se zúčastnil zadarský župan Ivo Grbić a dalších čtyřiatřicet představitelů ze Zadarské župy, tedy z města Zadar. Jednalo se o představitele chorvatské hospodářské komory, turistického sdružení, univerzity, letiště a jiné. Zadarská župa se již tehdy na veletrhu prezentovala jako partnerský region Jihomoravského kraje.232 Veletrhu Go a Regiontour v Brně se znovu účastnili hosté ze Zadarské župy v lednu roku 2009 za účelem prezentace chorvatského cestovního ruchu v oblasti Zadaru. Prezentace Zadarské župy se uskutečnila v rámci expozice vyhrazené pro Jihomoravský kraj. Účast Zadarské župy na brněnském veletrhu Go a Regiontour se od té doby stala každoroční záležitostí a partnerská města tak vzájemně prezentují přednosti týkající se turistického ruchu. Na chorvatském veletrhu Eko etno se poprvé 13. září 2007 objevil mezi vystavovateli i Jihomoravský kraj, který se zde představil jakožto partnerský region Zadarské župy. Region byl charakterizován tím, že se jedná o jediný region v Česku, kde je výroba vína zastoupená více než tradiční výroba piva. Během slavností Zadarské župy v dubnu roku 2011 měli představitelé Jihomoravského kraje znovu příležitost zúčastnit se večerního otevření veletrhu ekologických produktů Eko etno. Při této příležitosti se zde představila Centrála cestovního ruchu jižní Moravy.233 Veletrh Eko etno, který se vyznačuje prezentací ekologických a tradičních produktů, se obvykle konal v Záhřebu. Podle informací dostupných na stránkách ministerstva zahraničních věcí došlo v roce 2010 (po sedmi letech) k přesunutí konání veletrhu Eko etno ze Záhřebu do Zadaru, jelikož má zemědělství v Zadarské župě dlouhou tradici.234 Dne šestého června 2013 byla v Brně uspořádána tisková konference při příležitosti zahájení měsíce Chorvatska v Avion Shopping Parku. Zde byly umístěny užitečné

232

Viz http://limun.hr/main.aspx?id=96874&NadID=96642 – 20. 08. 2014. Viz http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCAQFjAAahU KEwjJ3byY5oTGAhVFbhQKHXOoAAQ&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-jihomoravsky.cz%2FDefault. aspx%3FPubID%3D175630%26TypeID%3D7&ei=YQF4VYmpE8XcUfPQgiA&usg=AFQjCNHvGUiz mkt-cgvgbnU4g3tN1RYtmw&sig2=78JtSWphl6MU9l6nelyJoA&bvm=bv.95039771,d.d24 – 10. 06. 2015; http://www.ezadar.hr/clanak/zadarska-zupanija-se-predstavila-na-zagrebackom-velesajmu – 10. 06. 2015. 234 Viz http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/informace_z_prezentace_jihomoravskeho.h tml – 10. 06. 2015. 233

54

informace o vybraných turistických letoviscích včetně výstavy fotografií a pro návštěvníky byla zajištěna ochutnávka chorvatských specialit.235 Spolupráce v oblasti cestovního ruchu je za současné situace spíše nakloněna k posílení cestovního ruchu ve prospěch Zadarské župy. Nicméně každoroční účast chorvatské delegace na brněnském veletrhu Go a Regiontour vznikla jako výsledek spolupráce Jihomoravského kraje a Zadarské župy. Tímto se otevírá příležitost pro setkávání představitelů obou regionů a možnost k navázání dalších jednání o podpoře této oblasti. Obdobou brněnského veletrhu v Chorvatsku je veletrh Eko etno, kde se zástupci Jihomoravského kraje mají možnost zviditelnit a prezentovat jako jejich partnerský region a přilákat potencionální návštěvníky z Chorvatska. 2.4.5. Rozvoj kultury a sportu Tato oblast poskytuje oporu a rozvoj ve všech složkách kulturních a sportovních aktivit organizovaných mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Patří sem aktivity, které se vyvinuly na základě dílčí spolupráce pro rozvoj měst a obcí z obou regionů.236 Toto partnerství vzniklo za účelem navazování nových přátelství a poznávání odlišné kultury. Díky této spolupráci vystoupil například taneční soubor Kyjovan ve městě Biograd na Moru, město Oslavany zorganizovalo lyžařský zájezd pro děti z Viru a mikroregionu Ivančicko, ostrov Pag a město Slavkov pak spojuje výroba krajek. Již sedmého června 2007 proběhla účast moravských umělců na mezinárodním sympoziu malířů v Zadarské župě. Toto sympozium se uskutečnilo ve vesnici Bruška. Z Česka se zúčastnili umělci Zuzana Ištvánová a Libor Jaroš.237 V dubnu 2008 Češi připravili pestrý kulturní program během Dnů jihomoravského kraje v Zadaru. Na centrálním náměstí se konalo vystoupení vojenského uměleckého souboru Ondráš, za doprovodu cimbálu zde předvedli taneční a pěvecké vystoupení. Mládežnický turnaj ve fotbale se uskutečnil v České republice ve dnech od sedmého do devátého srpna 2009. Hrálo se na hřištích v Modřicích, Chrlicích, Tuřanech 235

Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2013, s. 23. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Defaul t.aspx?ID=234693&TypeID=61 – 22. 09. 2015. 236 Zde lze zmínit konkrétně partnerství mezi spřátelenými městy Jihomoravského kraje a městy Zadarské župy, jedná se o partnerství měst Biograd na Moru a Kyjov, Vir a Oslavany a Pagu se Slavkovem u Brna. 237 Srov. Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2007, s. 62; http://www.ezadar.hr/clanak/u-brusko j-otvorena-likovna-kolonija – 09. 06. 2015.

55

a Rajhradu. Tento turnaj uspořádaly město Modřice a fotbalové kluby TJ Sokol Modřice a 1. FC Brno. Dvacet týmů ze čtyř zemí soutěžilo o pohár starosty města Modřice.238 Mládežnický fotbalový klub NK Zadar se tohoto turnaje účastní pravidelně.239 V roce 2009 se v Brně během listopadové návštěvy ze Zadarské župy, kterou vedl župan Stipe Zrilić, probíraly možnosti podpory v oblasti sportu pro fotbalový klub NK Zadar. Delegace se zúčastnil hlavní ředitel fotbalového klubu NK Zadar (Nogometnog kluba Zadar) Novica Erlić. Zatím nadále zůstává toto téma v rámci spolupráce otevřenou záležitostí. Na vernisáži výstavy obrazů, která se konala pátého listopadu 2009, představil hejtman Stipe Zrilić Chorvatskou společnost výtvarných umělců Zadar (chorvatsky Hrvatsko društvo likovnih umjetnika Zadar).240 Byli zde přítomní předseda Chorvatské společnosti výtvarných umělců Zadar Ivo Govorčin a její člen Konstantin Kostov. Ve foayer Jihomoravského kraje byla slavnostně zahájena výstava obrazů dvanácti členů Chorvatské společnosti výtvarných umělců Zadar, kteří zde vystavili zhruba dvacet obrazů. Návštěvníci krajského úřadu tímto mohli poznat zadarský region optikou jeho malířů.241 Cílem této výstavy bylo podpořit spolupráci v oblasti kultury. Předběžně se při této příležitosti projednávalo také vystoupení brněnské filharmonie na akci Hudební večery (Glazbene večeri)242 v předrománském kostele sv. Donáta v Zadaru. Z tohoto důvodu se delegace zúčastnili Jurica Šoša, ředitel Hudebních večerů ve svatém Donátu, referentka pro styky s veřejností Hudebních večerů Dina Bušić.243 V roce 2010 a 2011 se na krajské úrovni opakovaně projednávala spolupráce na kulturních a turistických projektech,244 která se týkala projektu výměny mladých hasičů,

238

Fotbalového utkání se zúčastnili české a slovenské kluby, chorvatský NK Zadar a polský klub. Viz více na http://www.mesto-modrice.cz/sites/default/files/ext/zpravodaj/2009/2009-09.pdf – 09. 06. 2015. 239 Viz http://cssdbrno.iqsoft.cz/cs/index/detail/id/373-tiskova-zprava-o-navsteve-delegace-jmk-v-zadarsk e-zupe – 09. 06. 2015. 240 Výtvarná společnost čítá dvaapadesát členů malířů i sochařů, z nichž někteří jsou známí jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. 241 Dostupné z http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8& ved=0CB8QFjAAahUKEwjE1LbSpJXGAhWGWBQKHcNeAN8&url=http%3A%2F%2Fwww.krjihomoravsky.cz%2FDefault.aspx%3FPubID%3D121741%26TypeID%3D7&ei=WaaAVYTEKIaxUcO9 gfgN&usg=AFQjCNGAvcQk2CAZMkmoytGnLEVuJjsmhw&sig2=t9_bz9UyaKruC00gR1CgJA&bvm= bv.96041959,d.d24 – 09. 06. 2015. 242 Jedná se o hudební festival se starou tradicí pod názvem Hudební večery v Donátu (chorvatsky Glazbene večeri u Donatu), pořádají se zde koncerty klasické hudby. 243 Viz http://www.057info.hr/vijesti/2009-11-03/zadrani-u-brnu – 09. 06. 2015. 244 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2010, s. 24. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx ?PubI D=171905&TypeID=7 – 22. 09. 2015.

56

rodinných pasů a senior pasů.245 Podstatou tohoto projektu bylo vytvořit a realizovat systém, který by podporoval rodinné rozpočty slevami, které lze čerpat na rodinných výletech, při běžných nákupech či návštěvách kulturních a sportovních akcí. Tento projekt mimo jiné poukazuje na kulturní události, sportovní aktivity, výlety a akce pro děti v rámci České republiky. V roce 2010 byl podle informací na stránkách Velvyslanectví České republiky v Záhřebu přislíben podpis Memoranda o rodinných pasech.246 V dubnu 2011 během zadarských dnů patřil projekt rodinných pasů mezi projednávaná témata.247 Zatím však tento projekt zůstal nadále nedořešený. Jihomoravský kraj podpořil aktivity v oblasti vzdělávání a sportu v rámci rozvoje obce Sali. Na základě těchto aktivit podle informací Velvyslanectví České republiky v Záhřebu mnozí rodiče upustili od svého záměru opustit ostrov Dugi otok, aby umožnili svým dětem vzdělání v moderní škole v Zadaru. Moderně vybavená knihovna a počítačová učebna sehrály významnou roli v ovlivnění rodičů.248 Tato obec také získala v dubnu roku 2014 od Jihomoravského kraje podporu na vybudování fotbalového hříště.249 Tehdy hejtman Michal Hašek během návštěvy na ostrově Dugi otok předal zástupcům obce Sali dar od Jihomoravského kraje v podobě symbolického šeku ve výši jeden milion korun.250 Při další návštěvě české delegace do Zadarské župy, která se konala v termínu 15. až 16. dubna2015, se účastníci delegace setkali v Zadaru se starostou obce Sali. Cílem této schůzky bylo získat aktuální informace o průběhu realizace jejich projektů na Dugom otoku. Způsob využití finančních prostředků odpovídal představám vedení Jihomoravského kraje.

245

Rodinné pasy vznikly v roce 2006 v Jihomoravském kraji jako pilotní projekt na podporu rodin, které mají děti do věku osmnácti let. Rodinné pasy jsou aktivitou jednotlivých krajů. V současné době je projekt realizovaný v Jihomoravském kraji, Kraji Vysočina, dále v kraji Olomouckém, Pardubickém, Zlínském, Ústeckém, Královéhradeckém a v Praze. Pasy pro seniory byly zavedeny poté, co došlo k zjištění, že důchodci, kteří chodili na výlety se svými vnuky, nemohli získat stejné slevy jako rodiče dětí. Pro důchodce program nabízí slevy od zdravotnictví přes kulturu, sport až po cestování. Viz http://jiznimorava.rodinnepasy.cz/ – 09. 06. 2015. 246 Viz http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/informace_z_prezentace_jihomoravskeho.ht ml – 09. 06. 2015. 247 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2011, s. 22. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Default.as px?PubID=191629&TypeID=7 – 22. 09. 2015. 248 Dle zpráv z roku 2010, získala obec Sali od Jihomoravského kraje dotaci ve výši pětatřicet tisíc eur určenou na vybavení počítačové místnosti, knihovny a vybudování školního hřiště. Viz http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/informace_z_prezentace_jihomoravskeho.html – 09. 06. 2015. 249 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2014, s. 27. Dostupné z: www.kr-jihomoravsky.cz/Defa ult.aspx?ID=270699&TypeID=61 – 09. 06. 2015. 250 Viz http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/navsteva_hejtmana_jihomoravskeho_kraje.h tml – 08. 05. 2015.

57

Hejtman Jihomoravského kraje během své návštěvy Zadaru ve dnech 15. až 16. dubna 2015 také podpořil spolek Oko Jadrana251 v čele s jeho předsedkyní Barborou Veselić. Dle slov hejtmana Michala Haška aktivity tohoto spolku jsou velmi bohaté a zahrnují spolupráci v oblasti politiky, kultury, sportu i byznysu v česko-chorvatských vztazích.252 Následně spolku předal dar od Jihomoravského kraje ve výši sto tisíc korun, který byl určen na podporu aktivit tohoto sdružení v Zadarské župě a na jeho spolupráci s jižní Moravou. Z výše popsaného lze konstatovat, že se v této oblasti aktivně spolupracuje a dochází neustále k prohlubování kulturních a sportovních aktivit. 2.4.6. Spolupráce a předávání know-how Jelikož Česká republika vstoupila do Evropské unie již v květnu roku 2004, má více zkušeností s evropskými fondy, které by mohla předat dál svým partnerům. Představitelé Zadarské župy především projevili zájem o získávání zkušeností od Čechů s čerpáním finančních prostředků z evropských fondů a rádi by využili jakoukoliv pomoc v této oblasti. Evropská unie pokládá spolupráci mezi jednotlivými regiony za podstatnou a z toho důvodu se snaží tuto formu spolupráce podporovat různými způsoby. Jako jednu z možností motivace pro meziregionální spolupráci na úrovni partnerských regionů lze zmínit možnost čerpání dotačních prostředků v rámci společných projektů.253 Autor dále uvádí, že na základě jím provedeného výzkumu lze konstatovat, že v podstatě pro Jihomoravský kraj není spolupráce, která by nastala pouze za účelem spolupráce v kontextu Evropské unie. Přestože je ve všech smlouvách přítomná zmínka o společných postupech v rámci Evropské unie ve smyslu financování, čerpání dotací a podobně, perspektiva je ve skutečnosti mnohem širší.254 V rámci kontinuity spolupráce hejtman Michal Hašek znovu zdůrazňoval v dubnu 2009 potřebu spolupráce v oblasti vzdělávání, předávání know-how při čerpání evropských fondů či v oblasti hospodářství. Na začátku listopadu 2009 proběhla návštěva župana Zadarské župy Stipe Zriliće v Jihomoravském kraji. Během vystoupení 251

Spolek sdružuje ženy z České a Slovenské republiky, jež v Chorvatsku žijí a založily zde své rodiny. Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=258484&TypeID= – 08. 05. 2015. 253 SLABÝ, Tomáš: Využitelnost meziregionální spolupráce pro spravování agendy evropských záležitostí Jihomoravského kraje. Magisterská diplomová práce 2014. Vedoucí práce: Mgr. Vratislav Havlík, Ph.D. Katedra Mezinárodních vztahů a evropských studií. FSS MU Brno, s. 43. 254 Tamtéž. 252

58

za řečnickým pultem ho doprovázeli velvyslanec Chorvatska v České republice Frane Krnić a Karel Kühnl, velvyslanec České republiky v Chorvatsku. Župan Stipe Zrilić ve svém projevu ocenil význam partnerských kontaktů s Jihomoravským krajem pro Zadarskou župu. Podle jeho slov tento význam spočívá hlavně v možnosti získat nové zkušenosti v mnoha oblastech veřejné správy.255 Na základě projeveného zájmu partnerů ze Zadarské župy nabídl Jihomoravský kraj v únoru 2008 úřadu Zadarské župy krátkodobou úřednickou stáž na krajském úřadě. V rámci tohoto pobytu navrhnul pracovníkům ze Zadarské župy možnost předávání a využití know-how v rámci čerpání předvstupních fondů. Dle výroční zprávy Jihomoravského kraje se uskutečnila ve dnech 21. až 24. listopadu 2010 stáž ředitelky Národního muzea ze Zadaru a představitelů Regionální rozvojové agentury Zadar v Jihomoravském kraji.256 V lednu 2012 proběhlo v Brně jednání, jehož předmětem bylo hodnocení dosavadní spolupráce a byla zde deklarována další podpora rozvoje vzájemných vztahů jak na úrovni samospráv, tak i v oblasti hospodářství či cestovního ruchu.257 Během setkání v Zadarské župě v dubnu 2014 patřila mezi témata jednání mimo jiné spolupráce obou regionů po vstupu Chorvatska do Evropské unie. Zástupci Jihomoravského kraje při této příležitosti předávali partnerům ze Zadarské župy dlouhodobé zkušenosti zejména s čerpáním evropských fondů.258 Na území Evropské unie se již na konci osmdesátých let minulého století v rámci politiky rozvoje venkova začaly objevovat

takzvané místní

akční

skupiny.

V dokumentech Evropské unie se v této době poprvé objevuje pojem Leader, čili dotační program na obnovu venkova.259 Program Leader představoval příležitost pro posilování a rozvoj komunit a lokální ekonomiky za pomoci propojení partnerství

255

Viz http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCAQFjAA& url= http%3A%2F%2Fwww.kr-jihomoravsky.cz%2FDefault.aspx%3FPubID%3D148987%26TypeID%3D7& ei=Ji6DVanDD8OYsAHiwICQAw&usg=AFQjCNEulrO6BlFhLj9dn7FmegOwdZTn7w&sig2=ax6MB6 8Li9g2dUiNegva7Q&bvm=bv.96041959,d.bGg – 10. 05. 2015. 256 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2010, s. 24. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Def ault.aspx?PubI D=171905&TypeID=7 – 22. 09. 2015. 257 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2012, s. 26. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Def ault.aspx?PubID=212022&TypeID=7 – 22. 09. 2015. 258 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2014, s. 27. Viz www.kr-jihomoravsky.cz/Def ault.aspx?ID=270699&TypeID=61 – 22. 09. 2015. 259 Viz http://leader.tima-liberec.cz/leader--mas/metoda-leader-po-roce-2006--prilezitost-pro-venkovskeregiony.aspx – 08. 05. 2015.

59

veřejného, soukromého a občanského sektoru.260 Například pro období 2000–2006,261 byla využíván iniciativa Leader+, která taktéž podporovala rozvoj venkovských oblastí v rámci Evropské unie.262 Způsob práce a orientace konkrétní místní akční skupiny je řízen jejím Strategickým plánem Leader.263 V tomto dokumentu jsou konkretizovány rozvojové struktury, finanční rozpočet, vymezení práce celé místní akční skupiny a zvolená kritéria pro výběr projektů dle předem stanovených témat (obnova rurálního regionu, cestovní ruch, kulturní dědictví a jiné). Pro dosažení úspěchu při naplňování Strategického plánu Leader je nezbytné získat potřebné know-how. Pole odborné publikace Obce a regiony pro podnikatele & Podnikatelé pro obce a regiony může za pomoci metody Leader dojít v rurálních regionech k jistým pozitivním výsledkům, jako je zlepšení spolupráce aktivních subjektů v obcích (orgány obce, podnikatelé, neziskové organizace a jiné), posílení místní demokracie, použití integrovaného přístupu k rozvoji venkova. Dále může vést mimo jiné k intenzivnějšímu začlenění soukromého kapitálu do rozvoje obcí a k podpoře specifických rysů konkrétního venkovského regionu.264 Na tomto poli spolupracují v lokální rovině partnerská města Kyjov a Biograd na Moru. Jejich místní akční skupiny Kyjovské Slovácko v pohybu a chorvatská Laura se prioritně koncentrují na rozvoj venkovských regionů. Organizace Kyjovské Slovácko v pohybu se zaměřuje na oblasti, které vedou k podpoře podnikatelských aktivit a lidského potenciálu v regionu pomocí zavádění nových technologií, inovací, rozvoje služeb a turistiky.265 Dále se zaměřuje také na podporu udržení kulturních a spolkových tradic, zavádění nových tradic a zlepšení životního prostředí v obcích a na budování

260

BINEK, Jan – KORÁB, Vojtěch – GALVASOVÁ, Iva – HOLEČEK, Jan – BUMBEROVÁ, Veronika – ROSENBERG, Jan – SVOBODOVÁ, Hana – HALÁSEK, Dušan: Obce a regiony pro podnikatele & Podnikatelé pro obce a regiony. Brno 2011, s. 53. 261 GALVASOVÁ, I.: Spolupráce obcí, s. 34. 262 V rámci strategie trvale udržitelného rozvoje se soustřeďuje na podporu posilování ekonomické samostatnosti venkovských oblastí, využívání přírodního a kulturního bohatství. Tento program je financován z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu. MARYÁŠ, Jaroslav – OHÁŇKOVÁ, Lucie: Evropská unie a euroregiony. Brno 2006, s. 138. 263 BINEK, J. – KORÁB, V. – GALVASOVÁ, I. – HOLEČEK, J. – BUMBEROVÁ, V. – ROSENBERG, J. – SVOBODOVÁ, H. – HALÁSEK, D.: Obce a regiony pro podnikatele, s. 54. 264 Tamtéž, s. 53. 265 Konkrétně se zaměřením na přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, zvýšení rozmanitosti činností nezemědělské povahy, zakládání a rozvoj mikropodniků a zařízení pro turistiku a volný čas. Viz http://www.kyjovske-slovacko.com/doc/368/ – 08. 05. 2015.

60

vhodné infrastruktury v krajině a sídlech.266 Lokální místní skupina Laura ze Zadarské župy se zaměřuje v rámci podpory rurální oblasti na zvýšení znalostí, motivace a schopností sdružení pro rurální rozvoj. Dále na zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti zemědělství, rybolovu a akvakultuře. V rámci diversifikace hospodářských činností v rurální oblasti se zaměřily na rozvoj turistické nabídky, tematických stezek, rozvoj selektivního turismu a prezentaci rurální turistické nabídky. Dalším bodem je rozvoj lokální infrastruktury na ostrovech a ve vzdálených obcích.267 Také se soustředily na ochranu životního prostředí a zachování kulturního dědictví. Tento ujednaný bod se na samém úvodu práce jevil jako perspektivní oblast spolupráce. Samotní představitelé Zadarské župy vyjádřili žádost o jakoukoliv pomoc v této oblasti s důrazem na čerpání dotačních prostředků. Tento impuls zpočátku zřejmě mohl působit jako hlavní motivace pro další vývoj meziregionální spolupráce, avšak se to nepotvrdilo a vzájemné aktivity se prosazovaly oboustranně v jiných oblastech. Z výše popsané analýzy vyplývá, že účel spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou

župou

spočívá

především

v

podpoře

podnikatelských

subjektů

(hospodářství), cestovního ruchu a rozvoje v oblasti vzdělávání, kultury a sportu.

266

Tamtéž. Jedná se o zásobení pitnou vodou, výstavbu čističek, odpadové hospodářství, ale také se jedná o zlepšení kvality v oblasti sociální služby, zdravotní služby, péče o rodiny, ochrany obyvatelstva, kultury, sportu a podobně. 267

61

3. Meziregionální spolupráce na úrovni měst a obcí Spolupráce s partnerskými městy a obcemi v některém z evropských států není pro česká města a některé obce neobvyklý jev. Propojení partnerských měst mohou realizovat města či obce samostatně, eventuálně připadá v úvahu možnost využití služeb Svazu měst a obcí České republiky. Evropská unie podporuje partnerství tohoto typu například poskytováním grantů. Tyto granty lze získat při splnění určitých podmínek (podpora myšlenky evropské integrace) a přispívají na výměnné pobyty obyvatel268 v rámci partnerství těchto měst, či na organizování konferencí a seminářů.269 Meziregionální spolupráce měst a obcí Jihomoravského kraje a Zadarské župy probíhá v pojetí partnerských měst a obcí. Pro úspěšně fungující partnerství je důležité mít společné zájmy. Pro rozvoj meziregionální spolupráce jsou především důležité faktory jako aktivní komunikace a stanovení jasných a dosažitelných cílů, do jejichž naplnění je možné aktivně zapojit i občany (děti, zájmové skupiny, spolky a podobně). Jako hlavní cíle kooperace lze uvést konzultace a předávání zkušeností v oblasti veřejné správy, spolupráce na kulturní a společenské úrovni, již zmíněné výměnné pobyty, podporu cestovního ruchu a jiné druhy spolupráce.270 V této kapitole je cílem mimo jiné zjistit, na základě čeho si města vybírají své protější partnerská města v zahraničí a nakolik se jedná o jejich svobodné rozhodnutí nebo zda jsou jim města určitým způsobem přidělována Jihomoravským krajem či Zadarskou župou. Zde se také nabízí otázka, nakolik si města řídí vzájemné aktivity autonomně a nakolik jsou tyto aktivity řízeny Jihomoravským krajem či Zadarskou župou.

3.1. Vývoj a spolupráce mezi městem Oslavany a obcí Vir Oslavany jsou město, které se nachází v okrese Brno-venkov v rámci Jihomoravského kraje.271 Město leží na řece Oslavě jihozápadně od Brna. Město Oslavany, které se nachází poblíž města Ivančice, je zároveň členské město

268

Důraz je kladen především na mladé lidi, kulturní a vzdělávací akce a podobně. GALVASOVÁ, I.: Spolupráce obcí, s. 45. 270 Tamtéž. 271 K městu také patří bývalá obec Padochov. Dnes se jedná o místní část města. 269

62

Mikroregionu Ivančicko. Podle dostupných informací k lednu 2014 žilo ve městě 4 639 obyvatel. Starostou města Oslavany je Vít Aldorf.272 Obec Vir je letní turistickou destinací a leží na stejnojmenném ostrově Vir, který se nachází v oblasti Zadarské župy. Ostrov je spojen s dalmatským pobřežím mostem a nejbližší město na pevnině je město Nin. Obec Vir byla založena v roce 1993 273 a v její pravomoci se nachází celý ostrov Vir, včetně oblastí Vir (centrum), Lozice, Torovi a ostrůvek Školjić. Podle posledních informací z roku 2011 evidoval Vir 3 032 obyvatel. Starostou obce Vir je Kristijan Kapović.274 V rámci spolupráce Zadarské župy a Jihomoravského kraje byly již dříve navázány kontakty na úrovni místních samospráv (například mezi městy Pag a Slavkov u Brna), ale mezi obcí Vir a městem Oslavany byly tyto kontakty jako první završeny na sklonku roku 2009 podpisem konkrétní smlouvy o partnerství. Smlouva o partnerství byla podepsaná 17. prosince 2009 v obci Vir. Za českou stranu ji podepsal Vít Aldorf, starosta města Oslavany a za chorvatskou stranu Kristijan Kapović, starosta obce Vir.275 Dohoda o spolupráci se v první řadě odkazuje na dobré bilaterální vztahy mezi Českem a Chorvatskem, díky nimž byla umožněna další spolupráce a to mezi městem Oslavany a obcí Vir. Jejich spolupráce spočívá především v identifikaci a realizaci konkrétních projektů v oblasti hospodářství, kultury, vzdělávání mládeže, sportu a jiných oblastech, které budou mít za následek vzájemné zdokonalování a prospěch jak pro město Oslavany, tak pro obec Vir.276 Tímto se mohlo zahájit plánování a realizování konkrétních kroků v rámci rozvoje spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Myšlenku o propojení těchto dvou obcí vznesl tajemník města Oslavany Miloš Černý, který poznal virské prostředí a kulturu v průběhu několika let. Dokázal vystihnout potřeby města a obce pro naplnění konkrétní spolupráce. Chorvatská strana projevila zájem o spolupráci ve všech navržených oblastech. Podle slov Miloše Černého si město vzájemné aktivity mezi oběma samosprávami určuje po dohodě s partnerskou obcí Vir samo. Kraj potom řídí aktivity, které se týkají vzájemné spolupráce 272

Viz http://www.oslavany-mesto.cz – 20. 06. 2015. Obec byla založena na základě schválení zákona o oblastech žup, měst a obcí v Chorvatsku ze dne 30. prosince 1992. Tehdy obec Vir získala statut obce. 274 Viz http://www.vir.hr/index.php/zanimljivosti/opci-podaci/vir – 20. 06. 2015. 275 Smlouva o partnerství, viz příloha 6.3. 276 Viz příloha 6.3.2. 273

63

Jihomoravského kraje a Zadarské župy a vzájemné aktivity obou regionů, na kterých se podílí i jednotlivé obce z obou regionů, což se týká například dubnových dnů Zadarské župy, kterých se delegace Jihomoravského kraje spolu se zástupci partnerských měst pravidelně účastní. Součástí tohoto programu bývá také návštěva delegace Jihomoravského kraje v obci Vir.277 Od prosince 2009 se tato spolupráce dynamicky rozvíjí v oblasti kultury, sportu, rozvoje cestovního ruchu a dalších. Od roku 2010 se zástupci Turistického sdružení obce Vir pravidelně účastní brněnského veletrhu cestovního ruchu Go a Regiontour. Zde se obec Vir prezentuje jako partnerské město města Oslavany v rámci expozice mikroregionu Ivančicko. Od podpisu partnerské dohody až doposud se každoročně v září konají setkání představitelů obou spřátelených stran s cílem vzájemného poznání. Delegace se doposud účastnili představitelé Turistického sdružení Vir (TZV), kteří při příležitosti zářijových Oslavanských historických slavností prezentovali svoji obec jako případnou turistickou destinaci. Dále se každoročně slavností účastní mužský pěvecký sbor z obce Vir, který se podílí na kulturním programu v rámci Oslavanských historických slavností. Představitelé z obce Vir měli také možnost v rámci svého pobytu ve městě Oslavany navštívit místní základní školu a poznat způsob fungování vzdělávacího zařízení v Česku. Recipročně se představitelé Oslavan pravidelně účastní virských oslav v srpnu (29. srpna) známých jako Den obce Vir a výročí setnutí hlavy sv. Jana Křtitele (chorvatsky Dan Općine Vir i blagdan Glavosijeka svetog Ivana Krstitelja). Jedná se o pravidelné setkávání čelních představitelů měst. Aktivity sportovního charakteru obce pořádaly již od roku 2011. V rámci sportovních aktivit pro dospělé pořádá město fotbalové utkání v minikopané a v případě mládeže se partnerská města zaměřila na oblasti, které nemají děti ve své obci či městu z důvodu geografického umístění k dispozici (pobyt u moře či na zimních horách). Město Oslavany zajistilo v Jeseníkách lyžařský výcvik pro děti z obce Vir. Lyžařského zájezdu se také účastnily i děti z města Oslavany s cílem vzájemného poznání a navázání přátelských vztahů.278 Organizaci pobytu vedl Martin Flekal jako ředitel organizací Dům dětí a mládeže a Školní družiny Oslavany společně se svými kolegy.

277 278

Miloš Černý, tajemník, město Oslavany. 12. 09. 2015. Oslavany. Současnost města ve fotografiích. Brno 2012, s. 67.

64

Recipročně mají oslavanské děti příležitost navštívit v létě obec Vir. V rámci letního pobytu u moře se děti z organizací Dům dětí a mládeže a Školní družiny Oslavany zúčastnily kulturního programu Virské slavnostní noci. České partnerské město se každoročně prezentovalo v taneční a kulturní oblasti. Z toho lze konstatovat, že tento typ spolupráce vyžaduje setkání mládeže dvakrát do roka a cílem je bližší poznávání českých a chorvatských dětí. Počet dětí, které se účastní výměnných pobytů, čítá vždy několik desítek. V praxi se jedná o plné využití kapacit jednoho autobusu. Jihomoravský kraj vzájemnou spolupráci mezi městem Oslavany a obcí Vir také významně finančně podporuje formou přidělení dotací pro jednotlivé projekty. V roce 2015 byla na výměnný pobyt dětí z obou samospráv přiznána městu Oslavany dotace ze strany Jihomoravského kraje ve výši tři sta tisíc korun českých.279 Kromě vzájemného poznávání tímto výměnným pobytem dochází i k nepřímé podpoře cestovního ruchu na obou stranách. Představitelé města Oslavany a obce Vir jsou přesvědčeni, že jejich společná budoucnost a přátelství spočívá jednak mezi dospělými a jednak v dětech. Z tohoto důvodu své úsilí věnují mimo jiné i právě dětem. Zde také stojí za zmínku, že starosta města Oslavany udělil Cenu města řediteli Turistického sdružení obce Vir Šimi Vučetiči, čímž ocenil jeho dlouhodobý přínos k rozvoji úspěšné mezinárodní spolupráce mezi obcí Vir a městem Oslavany. Cena byla předána na slavnostním zasedání zastupitelstva města Oslavany v rámci Oslavanských historických slavností dne 14. září 2013.280 Meziregionální spolupráce měst a obcí se v tomto případě nevztahuje jen na přímá partnerství, ale města společně spolupracují i s ostatními partnery svého partnerského města. Partnerem města Oslavany je kromě obce Vir také německé město Schkeuditz. Bylo tomu tak v roce 2015, kdy se mládež z Viru zúčastnila mezinárodního setkání mládeže YouTo 2015 (Youth Together), jehož pořadatelem bylo tento rok město Oslavany. Účastnily se delegace z měst ze Španělska, Francie, Německa, Itálie, Moldavska a k tomu se přidaly Oslavany a Vir. Probíhá to pravidelně mezi městy kolem našeho partnerského města Schkeuditz a každý rok to pořádá jedno z měst.281

279

Miloš Černý, tajemník, město Oslavany. 12. 09. 2015. Tamtéž. 281 Miloš Černý, tajemník, město Oslavany. 12. 09. 2015. 280

65

3.2. Vývoj a spolupráce mezi městy Slavkov u Brna a Pag Slavkov u Brna je město,282 které se nachází v okrese Vyškov, který je součástí Jihomoravského kraje. Leží východně od Brna na řece Litava. Podle aktuálních informací z Českého statistického úřadu zde k 1. lednu 2015 žilo 6 456 obyvatel.283 V období od roku 2006 do roku 2014 byl starostou města Ivan Charvát. Následně od roku 2014 byl zvolen novým starostou Michal Boudný. Město Pag jakožto letní turistická destinace leží na stejnojmenném ostrově Pag,284 který je součástí Kvarnerských ostrovů. Jižní část ostrova společně s městem Pag spadá administrativně pod Zadarskou župu.285 K městu se pojí dalších deset oblastí. Jedná se o oblasti Bošana, Dinjiška, Gorica, Košljun, Miškovići, Smokvica, Stara Vas, Šimuni, Vlašići a Vrčići. Samotné město Pag podle posledního sčítání lidu z roku 2011 registrovalo 2 957 obyvatel. Společně s okolními obcemi, které patří pod město Pag, zde podle statistik z roku 2011 žilo 3 846 obyvatel.286 Od roku 2009 do roku 2013 byl starostou města Pag Ante Fabijanić. Následně je od roku 2014 starostou města Pag Željko Maržić.287 V listopadu 2009 se během návštěvy delegace ze Zadarské župy vedené županem Stipe Zrilićem uskutečnilo jednání, které se týkalo podpory a rozvoje spolupráce mezi městem Slavkov u Brna a městem Pag.288 K navázání partnerství mezi Pagem a Slavkovem u Brna došlo též na základě volby samotných měst nezávisle na Jihomoravském kraji či na Zadarské župě. Jedná se zcela o svobodnou volbu našich měst, která spolu chtěly navázat partnerství. Podstatnou roli v tomto počinu přesto sehrával fakt, že obě města leží v regionech [v Jihomoravském kraji a Zadarské župě], které spolu dlouhodobě spolupracují.289

282

Slavkov (německy Austerlitz) je známý obzvláště bitvou u Slavkova, která se odehrála v roce 1805. Stalo se tomu tak několik kilometrů západně od města a jeho historické jádro je známé jako městská památková zóna. 283 Viz https://www.czso.cz/documents/10180/20556287/1300721503.pdf – 21. 06. 2015. 284 Nejdůležitějším hospodářským odvětvím Pagu je výroba soli, sýra, chov ovcí, pěstování oliv vinohradnictví, rybářství a cestovní ruch. Pažská krajka patří jako významný prvek do kulturního dědictví Pagu. 285 Severní část ostrova spadá administrativně k Licko-senjské župě. 286 Viz http://www.dzs.hr/ – 21. 06. 2015. 287 Viz http://www.pag.hr/gradonaelnik.html – 21. 06. 2015. 288 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=123368&TypeID=2 – 22. 05. 2015. 289 Ivan Charvát, člen kontrolního výboru zastupitelstva města, město Slavkov u Brna, 09. 10. 2015.

66

Na volbě partnerského města se podílel z větší části tehdejší starosta Slavkova u Brna Ivan Charvát, jelikož se jednalo o jeho srdeční záležitost. Jistě k tomuto přispěla i náhoda, že jsem v roce 1997 přímo v Pagu trávil rodinnou dovolenou a město jakožto i celý ostrov se svojí jedinečnou atmosférou i přátelské chování zdejších lidí ve mně zanechalo velký dojem. Jako tehdejší člen Zastupitelstva Jihomoravského kraje jsem byl opakovaně přítomen na Dnech Zadarské župy, kde se myšlenka, i díky Slavko Pernarovi, který z Pagu přímo pochází a má velký podíl na funkčním přátelství obou regionů, zrodila.290 Dne 29. listopadu 2009 se ve Slavkově u Brna sešli představitelé Jihomoravského kraje spolu se zástupci města Pag a obce Povljana291 za účelem vzájemné spolupráce v oblasti školství a kultury. Rovněž se probírala nabídka prezentace cestovního ruchu.292 Ve městě Slavkov u Brna bylo dne 13. ledna 2011 podepsáno Memorandum o partnerství mezi městem Slavkov u Brna a městem Pag a obcí Povljana (Zadarská župa).293 Za českou stranu podepsal partnerské memorandum tehdejší starosta města Slavkov u Brna Ivan Charvát. Chorvatskou stranu zastupovali starosta města Pag Ante Fabijanić a velvyslanec Chorvatské republiky v Česku Frane Krnić. Dle slov zadarského župana se podpisem memoranda budou nadále upevňovat vzájemné vztahy a bude pokračovat výměna zkušeností v oblasti sociální, ekonomické a kulturní, jelikož je tyto zkušenosti vzájemně obohacují. Proto bylo z jejich strany přijato rozhodnutí o podepsání Dohody o partnerství a přátelství mezi městem Pag a obcí Povljana a městem Slavkov u Brna ve prospěch jejich občanů. Na základě předchozí dlouholeté spolupráce tato dohoda umožnila další spolupráci mezi představiteli měst, jejich organizacemi, sdruženími a dalšími subjekty, které prosazují stejné zájmy v oblasti ekonomické a kulturní.294 290

Ivan Charvát, člen kontrolního výboru zastupitelstva města, město Slavkov u Brna, 09. 10. 2015. Obec Povljana leží v jižní části ostrova Pag. Počet obyvatel podle posledních údajů z roku 2011 dosahuje hodnoty 759. V přehledu společních aktivit Jihomoravského kraje za rok 2009 je napsáno, že Slavko Pernar byl v témže roce současně členem zastupitelstva Zadarské župy i starostou obce Povljana. Viz https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0C B8QFjAAahUKEwiM-6WC2YrJAhWKpnIKHdFmCdI&url=http%3A%2F%2Fwww.kr-jihomoravsky.cz %2FDefault.aspx%3FPubID%3D121741%26TypeID%3D7&usg=AFQjCNGAvcQk2CAZMkmoytGnLE VuJjsmhw&sig2=ioBJto69Nb3SdKrkg5rmGg – 10. 11. 2015. 292 Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2009, s. 23. Viz www.kr-jihomo ravsky.cz/Default.as p x?PubID=148987&TypeID=7 – 22. 09. 2015. 293 Dostupné z: http://www.slavkov.cz/index.php/mesto/partnerska-mesta/880-pag-chorvatsko – 27. 10. 2015. 294 Viz http://www.pag.hr/vjesti-a-novosti/127-popisivanje-partnerskog-ugovora.html – 21. 06. 2015. 291

67

Vzájemná partnerská spolupráce se vyvíjí při každém setkání představitelů těchto dvou měst, kdy se domlouvají další společné programy. Slavkovské krajkářky se od roku 2011 pravidelně aktivně účastní Mezinárodního festivalu krajky v Pagu. V září 2012 se v Pagu realizovala spolupráce v oblasti kultury. Početná delegace z města Slavkov vedená starostou Ivanem Charvátem představila partnerskému městu Pag část svého folklorního, tanečního a hudebního programu.295 Recipročně se delegace z Pagu zúčastnila v prosinci 2012 kulturního programu ve Slavkově a členové skupiny Paška alka představili svůj kulturní program v rámci projektu Pag jako středověké město. Jednalo se o prezentaci dobového oblečení původem z města Pag.296 V rámci meziregionální spolupráce partnerských měst se Pag se Slavkovem u Brna společně prezentovaly na veletrhu cestovního ruchu v Brně. Pag se zúčastňuje pravidelně veletrhu Regiontour, Slavkov u Brna zase Mezinárodního festivalu Pažská krajka. Tradiční jsou výměnné pobyty delegací při příležitosti významných akcí i výměnné pobyty občanů včetně dětí obou měst. Jedná se o akce kulturního a folklórního charakteru a podobně.297 S ohledem na posloupnost vývoje spolupráce s městem Pag od roku 2009 a podepsané partnerské memorandum v roce 2011, došlo k podpisu dohody o spolupráci v roce 2014. Stalo se tomu tak v roce 2014 na radnici v obřadní síni města Slavkov u Brna. Dohodu o spolupráci a přátelství podepsal za město Slavkov u Brna starosta Ivan Charvát a za město Pag starosta Željko Maržić. Slavnostního aktu podpisu dohody o spolupráci a přátelství se zúčastnil i chorvatský honorární konzul Ivo Nešpor. Při této návštěvě prezentovali členové delegace pažské produkty a propagační materiály dovezené z Pagu. Dále se podíleli na kulturním programu, kde vystoupila folklorní skupina Družina, jejíž členové byli oděni v chorvatském kroji. Večerního kulturního programu se také zúčastnil mužský pěvecký sbor Klapa Sol.298 Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že spolupráce mezi městem Pag a Slavkovem se prozatím vyvíjela především v oblasti turistického ruchu a na poli kultury a sportu. Město Slavkov u Brna nabídlo městu Pag možnost turistické 295

Viz http://www.pagpress.com/novosti/1051-suradnja-slavkov-kod-brna-u-pagu-i-atraktivan-folklorni-p lesni-i-glazbeni-program.html – 21. 09. 2015. 296 Viz http://www.pagpress.com/novosti/1103-predstavnici-grada-paga-i-lanovi-grupe-qpaka-alkaq-sudje lovali-su-u-programu-prikaza-bitke-kod-austerlitza.html – 21. 09. 2015. 297 Ivan Charvát, člen kontrolního výboru zastupitelstva města, Město Slavkov u Brna, 09. 10. 2015. 298 Slavkovský zpravodaj: http://www.veslavkove.cz/spolecnost/navsteva-delegace-z-pagu-a-podpis-partn erske-smlouvy.aspx – 21. 06. 2015.

68

prezentace již od roku 2010.299 Na zámku města Slavkova u Brna se vystavovaly díla ručně šitých krajek z chorvatského Pagu. Dále během červnových Dnů města Slavkov vystupoval pažský mužský hudební soubor Klapa Sol.300 Město Pag nabídlo partnerskému městu Slavkov u Brna možnost prezentace kulturních a historických souvislostí, které jsou spjaté se zámkem ve Slavkově.301 Toto partnerství rozvíjí své aktivity nezávisle na Jihomoravském kraji a Zadarské župě. Partnerství a spolupráci kraj ani župa nijak nekoordinují, avšak dávají je za příklad dalším samosprávám. Stejnou podporu máme i ze strany Česko-chorvatské komory, velvyslanectví obou zemí i honorárního konzula Chorvatské republiky v České republice [Ivo Něspora].302

3.3. Vývoj a spolupráce mezi městy Kyjov a Biograd na Moru Město Kyjov leží na řece Kyjovce jihovýchodně od Brna a nachází se v okrese Hodonín, který je součástí Jihomoravského kraje. K datu prvního ledna 2015 žilo ve městě podle Českého statistického úřadu 11 505 obyvatel.303 Od roku 2005 až doposud je starostou Kyjova František Lukl. Letovisko Biograd na Moru leží na pobřeží severní Dalmácie jihovýchodně od Zadaru. Město v roce 2011 podle chorvatského státního statistického úřadu evidovalo 5 528 obyvatel.304 Od roku 2006 je starostou města Ivan Knez. Mezi městem Kyjov a městem Biograd na Moru bylo podepsáno Memorandum o vzájemných vztazích v Biogradu na Moru. Stalo se tomu tak 14. dubna 2011 za přítomnosti zástupců obou měst.305 Vzájemné partnerské vztahy mezi těmito městy spočívají především v oblasti kultury, sportu, čerpání evropských fondů, výměnných pobytech mládeže a turismu. V rámci hospodářství se obě města zaměřila na podporu malých a středních podniků.306

299

Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=125655&TypeID=2 – 21. 06. 2015. Viz http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/dny-slavkova-evropska-unie-potkala-tradicni-folklor-201 40601.html – 21. 06. 2015. 301 Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=125655&TypeID=2 – 21. 06. 2015. 302 Ivan Charvát, člen kontrolního výboru zastupitelstva města, město Slavkov u Brna, 09. 10. 2015. 303 Viz https://www.czso.cz/documents/10180/20556287/1300721503.pdf – 21. 09. 2015. 304 http://www.dzs.hr/Hrv_Eng/publication/2011/SI-1441.pdf – 21. 09. 2015. 305 Memorandum o vzájemných vztazích, viz příloha 6.3.3. 306 Dostupné z: http://www.mestokyjov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=8975 – 28. 06. 2015; Memorandum o vzájemných vztazích, viz příloha 6.3.3. 300

69

V roce 2012 uzavřeli zástupci chorvatského města Biograd na Moru s městem Kyjov na půdě kyjovské radnice další memorandum. Jednalo se konkrétně o Memorandum o spolupráci. Zmíněná spolupráce by se měla rozběhnout na několika úrovních, jako například v oblasti cestovního ruchu, kultury a podnikání. Starosta města Kyjov se při této příležitosti vyjádřil k partnerství těchto dvou měst následovně: Jihomoravský kraj spolupracuje na regionální úrovni se Zadarskou župou a Kyjov byl vybrán právě krajem, abychom tuto spolupráci prohloubili na úroveň měst. Biograd na Moru je krásné letovisko u moře, kde mají velké zkušenosti především s propagací cestovního ruchu. My jim chceme předat zkušenosti, které máme například z projektů a programů místních akčních skupin a z předvstupních fondů Evropské unie. Na druhou stranu bychom chtěli vytvořit předpolí pro podnikatele, ať už v oblasti vinařství nebo např. drobné výroby šroubárenské nebo sklářské.307 Při stejné příležitosti se k zahájení spolupráce vyjádřil i starosta partnerského města Biograd na Moru Ivan Knez slovy: Starostové vždycky něco podepisují, ale ta spolupráce nezáleží pouze na nás, ale také na lidech. Doufáme, že proběhne hlavně mezi občany a v oblastech sportu a kultury.308 Tehdejší velvyslanec chorvatské republiky v Česku Frane Krnić, který svojí přítomností vyzdvihl tuto slavnostní událost a svým projevem vyjádřil podporu slovy: Mám obrovskou radost z těchto přátelství mezi městy, byť relativně malými. Hlavní je to, aby se nastavená spolupráce promítala do praxe a vzájemné vztahy se tím takto zlepšovaly.309 Tajemník Městského úřadu Kyjov Ivan Jagoš uvedl, že za nabídkou partnerství obou měst stojí právě nabídka Jihomoravského kraje a Zadarské župy. Oba kraje spolupráci koordinují, viz například každoroční společná delegace Jihomoravského kraje a Kyjova na dnech Zadarské župy. Návštěva Biogradu je pravidelným bodem programu.310 S tímto tvrzením se ztotožňuje také respondentka Hana Laštůvková. K výběru právě tohoto města se Kyjov rozhodl na doporučení spolupráce Jihomoravského kraje se Zadarskou župou.311

307

Tiskové zprávy z 30. března 2012. Viz http://www.mestokyjov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File. ashx?id_org=7843&id_dokumenty=6181 – 28. 06. 2015. 308 Tamtéž. 309 Tamtéž. 310 Milan Jagoš, tajemník, město Kyjov, 25. 09. 2015. 311 Hana Laštůvková, sekretariát starosty, odbor organizační a právní, město Kyjov, 15. 10. 2015.

70

Kyjovské partnerské město Biograd na Moru podle informací z tiskové zprávy města Kyjov bylo inspirováno místní akční skupinou Kyjovské Slovácko v pohybu312 a usiluje o spolupráci s ní.313 Tímto město Biograd na Moru do spolupráce s českým partnerským městem zapojilo svou místní akční skupinu Laura (chorvatsky Lokalna akcijska grupa Laura). Manažerka projektu Kyjovské Slovácko v pohybu Anna Čárková uvedla, že za vzájemnou kooperací místních akčních skupin Kyjova a Biogradu stojí hlavně starosta Kyjova František Lukl. Představitelé místních akčních skupin se setkávají při práci na projektech v průměru dvakrát do roka, jednou v Chorvatsku a jednou v Česku. Když měli přijet poprvé do Kyjova, tak starosta přišel za námi, aby se zeptal, zda bychom byli ochotní poradit jim a ukázat, jak vlastně pracujeme. Našli jsme tam některá společná témata jako je rozvoj cestovního ruchu, podnikání a jiné. Tedy k tomu prvnímu setkání došlo v rámci setkání partnerských měst, kdy představitelé města Biograd s panem Čupićem [manažer Místní akční skupiny Laura, Biograd na Moru] a dalšími kolegy v rámci programu partnerského města přijeli do Kyjova a pak přišli k nám do kanceláře, aby se podívali, jak vlastně fungujeme a co děláme v maskách [místních akčních skupinách]. Takže jsme si říkali, že zkusíme nějaký projekt, podepsali jsme partnerskou smlouvu a od té doby se stýkáme. Stýkáme se průměrně dvakrát, někdy třikrát do roka. Jednak je to v létě, kdy oni pořádají „lag fest“, my se toho účastníme v rámci národní sítě místních akčních skupin. A pak se setkáváme ještě tady při práci na různých projektech nebo při jiných příležitostech.314 Obě místní akční skupiny mají za cíl využít místní přírodní a kulturní zdroje. Dosažení cíle spočívá v přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, v zakládání a rozvoji mikropodniků, zařízení pro turistiku a volný čas, obnovu a rozvoj vesnic, vzdělání a podobně. V oblasti zemědělství se nabízejí možnosti využití zkušeností v rámci investic, například v oblasti vinařství. Tato oblast se jeví jako jedna 312

Místní akční skupina Kyjovské Slovácko v pohybu je nevládní a neziskové sdružení občanů a právnických osob. Tyto osoby spojuje zájem o všestranný rozvoj regionu. Sdružení bylo založeno v roce 2002. Jeho název Kyjovské Slovácko je odvozen z aktivit, které se vyvíjejí na Slovácku, jež je spádovým obvodem města Kyjov. Způsob fungování tohoto sdružení je založen na principu programu Leader. Jedná se o metodu rozvoje regionu na základě partnerství představitelů místního podnikatelského, veřejného a soukromého sektoru. Viz http://leader.isu.cz/region/457/Kyjovske-Slovacko-v-pohybu – 26. 07. 2015. 313 Viz http://www.mestokyjov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=7843&id_dokumenty= 15802 – 17. 08. 2015. 314 Anna Čárková, manažerka projektu Místní akční skupina Kyjovské Slovácko v pohybu, 06. 10. 2015.

71

z důležitých možností spolupráce pro podporu regionálního rozvoje. Lze předpokládat, že by se zde mohli jak obyvatelé jižní Moravy, tak zástupci chorvatského partnerského města Biograd na Moru vzájemně podpořit.315 Původně zde byla myšlenka, že by se rozvíjely projekty v oblasti rurálního rozvoje a k tomu byl zpracovaný projekt pro agrární podporu, ale co vím, tak biogradská maska [místní akční skupina] se k tomu staví nejistě, jelikož se to všechno zdá být velmi náročné, ať už z pohledu pozemků pro agrární turistiku či z hlediska legislativy. Prozatím se tam nic konkrétního neobjevilo.316 Pro upřesnění problematiky stojí za zmínku, že projekt na podporu rurálního rozvoje v Zadarské župě jménem Agra pro období 2012–2014 byl již zpracovaný.317 Chorvatská delegace navštívila během své návštěvy v listopadu 2013 výrobní prostory regionálního vinaře, kde byla obeznámena se zpracováním a výrobou vína. Vinaři z Biogradu na Moru měli zájem jednak o výrobu, ale také o čerpání dotací z Evropské unie. Během setkání se zástupci cechu místních vinařů projednávali nejen výrobu vína, ale také možnou spolupráci v této oblasti. Následujícího dne se konalo setkání na radnici, kde se představitelé z Biogradu na Moru setkali s koordinátorkou a manažerkou Místní akční skupiny Kyjovské Slovácko v pohybu Annou Čarkovou.318 Obdobně se k tomu staví i manažer chorvatské místní akční skupiny Ivan Čupić, který konstatoval, že se spolupráce mezi městem Kyjov a Biograd na Moru vyvíjí v oblasti mládeže a kultury. Mimo tyto oblasti se tato spolupráce vyvíjí také v oblasti zemědělství. Proto přivítal možnosti využití zkušeností a předávání know-how v rámci investic v oblasti vinařství.319 Dle tiskové zprávy ze dne 15. listopadu 2013 přijeli zástupci města Biograd na Moru navštívit partnerské město Kyjov s jasnou představou partnerství. Jelikož je kyjovské Slovácko proslulé vinařstvím a výrobou vína, navštívili Kyjov zástupci z partnerského města s představou o vzájemné předávání zkušeností v této oblasti. Z tohoto důvodu se chtěli setkat především s vinaři působícími v tomto kraji. Jelikož se oblast vinařství projevovala jako jedna z hlavních, ve které by mohly obě partnerské 315

Tisková zpráva ze dne 15. listopadu 2013. Viz http://www.mestokyjov.cz – 17. 08. 2015. Anna Čárková, manažerka projektu Místní akční skupina Kyjovské Slovácko v pohybu, 06. 10. 2015. 317 Viz http://www.agrra.hr/dokumenti/program_ruralnog_tazvoja.pdf 318 Viz http://www.mestokyjov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=7843&id_dokumenty= 15799 – 17. 08. 2015. 319 Tisková zpráva ze dne 15. listopadu 2013. Viz http://www.mestokyjov.cz – 17. 08. 2015 316

72

strany najít společnou řeč, byl připraven program ve spolupráci s Cechem kyjovských vinařů.320 Podle slov známého chorvatského vinaře Šime Škaulj z Nadinu321 spočívá přednost Dalmácie v počtu slunečních dnů, kterých je tam celkem tři sta, což je velice dobré pro pěstování vinné révy a výrobu červeného vína. Tímto produkce červeného vína činí devadesát procent celkové produkce a v tom vidí konkurenceschopnost či budoucnost.322 Chorvatská místní akční skupina Laura v Biogradu na Moru téhož roku hostila žáky z České republiky. Podle informací dostupných na stránkách města Kyjov se jednalo o výměnu mladých kuchařů, kteří se setkali v rámci projektu Gastro Rural Art z evropského programu Mládež v akci za účelem výměny kuchařských dovedností.323 Anna Čárková se k této záležitosti vyjádřila, že jsme zatím zrealizovali dva společné projekty s Maskou [místní akční skupinou] Laura. První byl Gastro Rural Art a druhý byl projekt v rámci Erasmu, to je takový projekt pro střední odborné učiliště v Bzenci o kuchařských dovednostech pro mladé z jiných zemí. Byli tam děti z Itálie, Chorvatska, Slovinska. Společně tam vytvářeli kuchařku a vyvíjeli svoje recepty národní kuchyně. Takže to byl projekt zaměřený na gastronomii.324 Kulturní akce, která se konala v roce 2013 v partnerském městě Biograd na Moru za účelem zahájení turistické sezóny, představovala vystoupení dětské cimbálové hudební skupiny ze základní umělecké školy Kyjov.325 Města Kyjov a Biograd na Moru se vzájemně navštěvují zpravidla jednou ročně. Jeden rok navštíví delegace z Biogradu město Kyjov a druhý rok obráceně zastupitelé z města Kyjov navštíví partnerské město Biograd na Moru. Co se týče počtu návštěv, zpravidla je to jeden krát za rok. Jednou přijedou zástupci z Biogradu do Kyjova, další rok opačně.326

320

Viz http://www.mestokyjov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7843&id=15801&query=Biograd – 18. 08. 2015. 321 Vinař Šime Škaulj pravidelně získává četná ocenění za vína nejvyšší kvality a prodává je jak na tuzemském, tak i na zahraničních trzích. Vinarija Škaulj: http://www.vinarija-skaulj.hr/index.php/novosti – 19. 08. 2015. 322 Viz http://www.mestokyjov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7843&id=15801&query=Biograd – 19. 08. 2015. 323 Tamtéž. 324 Anna Čárková, manažerka projektu Místní akční skupina Kyjovské Slovácko v pohybu, 06. 10. 2015. 325 http://www.mestokyjov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=14114 – 19. 08. 2015. 326 Hana Laštůvková, sekretariát starosty, odbor organizační a právní, město Kyjov, 15. 10. 2015.

73

3.4. Shrnutí meziregionální spolupráce na úrovni měst a obcí Tento typ spolupráce spočívá v setkávání občanů a představitelů dvou měst či obcí a to nejčastěji za účelem přátelství, vzájemné spolupráce a podpory. Kromě toho je jejím cílem také hledání společného řešení určitých problémů nebo oboustranná výměna zkušeností. Z výše uvedeného je zřejmé, že část mezinárodních aktivit přechází na města a regiony a role států v rámci meziregionální spolupráce ustupuje do pozadí. Z výše uvedené analýzy spolupráce partnerských měst a obcí vyplývá, že Jihomoravský kraj a Zadarská župa ne vždy určují volbu partnerských měst. Paradiplomacii327 mezi partnerskými městy Jihomoravský kraj a Zadarská župa také neovlivňují. Vedoucí oddělení protokolu a vnějších vztahů z odboru kanceláře hejtmana Jihomoravského kraje Tomáš Maluška uvedl, že se jedná o svobodnou vůli měst a obcí. Na naší straně nekoordinujeme aktivity měst. Města jsou samostatná, mají svůj rozpočet a další věci. Vše si řeší sami. Jihomoravský kraj pouze koordinuje města během dubnových slavností Zadarské župy.328

327

Termínem paradiplomacie se označuje koncept, který popisuje zahraniční aktivity měst a regionů. Tomáš Maluška, vedoucí oddělení protokolu a vnějších vztahů, odbor kancelář hejtmana Jihomoravského kraje, 25. 09. 2015. 328

74

Závěr Meziregionální spolupráci Jihomoravského kraje a Zadarské župy lze rozdělit do dvou základních rovin. Na jedné straně se jedná o meziregionální spolupráci těchto spřátelených regionů a na straně druhé o kooperaci na úrovni partnerských měst a obcí z Jihomoravského kraje a Zadarské župy. Cílem mého zkoumání bylo zjistit odpovědi na následující otázky: a) Na základě čeho došlo k volbě Zadarské župy jakožto partnera Jihomoravského kraje? b) Jaké konkrétní cíle vyplývající ze společného partnerství Jihomoravského kraje a Zadarské župy si kladou tyto dvě spřátelené strany a nakolik je potenciál jednotlivých cílů naplněn? c) V čem

spočívá

meziregionální

spolupráce

na

úrovni

měst

a

obcí

Jihomoravského kraje a Zadarské župy a kdo jí koordinuje? Na svoji první otázku mohu odpovědět následovně. Na volbě Zadarské župy jakožto partnera pro regionální spolupráci se značně podílel současný chorvatský honorární konzul Ivo Nešpor. V září 2005 Ivo Nešpor v roli podnikatele, jehož firma je členem Regionální hospodářské komory Brno, přednesl návrh představitelům Jihomoravského kraje na propojení těchto dvou oblastí. Na základě získaného mandátu a podpory Jihomoravského kraje proběhlo jednání se Zadarskou župou o možné spolupráci. Nosná myšlenka spolupráce spočívala v realizaci kooperace nejen na úrovni obou krajů, nýbrž i na úrovni Regionálních hospodářských komor. Tímto mělo dojít k naplnění spolupráce v ekonomických a hospodářských oblastech a rovněž v propojení podnikatelských subjektů obou regionů. Nastíněná idea realizace spolupráce byla vyhovující pro obě strany. Na základě oficiální pozvánky, kterou obdržel Jihomoravský kraj (a jím vybrané firmy) od Zadarské župy, došlo k navázání prvních kontaktů. Na základě analýzy je patrné, že jsou oba regiony průmyslově rozvinuté a část regionů tvoří rovněž zemědělská půda (včetně vinic). Lze předpokládat, že pro Jihomoravský kraj je poloha Zadarské župy atraktivní nejen z pohledu turismu, ale i průmyslu. Přínosy pro oba regiony vyplívající ze spolupráce spočívají především v oblasti ekonomické, kulturní a také v oblasti cestovního ruchu. Rovněž je kladen

75

důraz na spolupráci v oblasti vzdělávání jak formou výměny zkušeností, tak formou podpory výuky českého jazyka v Zadaru. Konkrétní cíle stanovené v Dohodě o spolupráci mezi Zadarskou župou a Jihomoravským krajem spočívají v následujících oblastech: vzdělávání, cestovní ruch, regionální rozvoj, kultura a sport. Projeveným přáním partnerské strany ze Zadaru bylo navíc předávání know-how při čerpání předvstupních fondů Evropské unie a fondů Evropské unie určených pro členské země.329 Kooperaci v oblasti rozvoje vzdělávání lze hodnotit pozitivně a zároveň je nutno uvést, že se jedná o stále se rozvíjející oblast. Na tomto poli se pracuje intenzivně již od roku 2008, to znamená rok po podepsání Dohody. Důraz je kladen především na rozvoj vzdělávání a výměnu zkušeností v této oblasti. Význam výměnných pobytů spočívá hlavně v získávání zkušeností v daných oborech či při kontaktu se zařízeními, kterými druhá škola vůbec nedisponuje či zdaleka ne v takovém rozsahu. V rámci této meziregionální spolupráce byly realizovány vzdělávací projekty, které svým podpisem stvrdily: Zadarská univerzita a Masarykova univerzita; Hotelijersko-turistička i ugostiteljska škola330 a Škola střední potravinářská, obchodu a služeb Brno; střední Strukovna škola Vice Vlatkovića Zadar a Střední škola technická a ekonomická Brno; Glazbena škola Blagoje Bersa Zadar331 a Základní umělecká škola Brno, Smetanova. Ze spolupráce v oblasti cestovního ruchu těží z větší míry Zadarská župa s ohledem na její pro mnoho Čechů výhodnou pozici oblíbené letní dovolenkové destinace. Důsledkem spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou je pravidelná účast zadarské delegace na lednovém veletrhu cestovního ruchu Go a Regiontour v Brně. Tato akce nabízí příležitost pro jednotlivé destinace ze Zadarské župy ke své prezentaci, přičemž mohou čerpat výhody z pozice Zadarské župy jakožto partnera Jihomoravského kraje. Zvýhodněnou pozici mají převážně meziregionální partnerská města a obce, tedy města Pag a Biograd na Moru a obce Vir a Povljana. Toto setkání lze kromě prezentace měst a obcí vnímat i z jiného úhlu pohledu, jakožto prohlubování přátelských vztahů a příležitost pro Jihomoravský kraj k dalšímu jednání a rozvíjení projektů jak v této, tak i v jiných oblastech vedoucích ku prospěchu obou regionů.

329

Výroční zpráva Jihomoravského kraje 2007, s. 46. Viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.asp x?pub%20id=46508&TypeID=7&foldid=1010&foldtype=7 – 10. 10. 2015. 330 Česky škola pro obchod v hoteliérství, turizmu a pohostinství Zadar. 331 Česky Hudební škola Blagoje Bersa Zadar.

76

Recipročně se Jihomoravský kraj prezentuje po boku Zadarské župy na chorvatském veletrhu Eko etno. Tímto se nabízí příležitost k podpoře turistického ruchu Jihomoravského kraje a k přilákání možných zahraničních turistů. Z výše uvedeného lze potenciál této oblasti považovat za naplněný. Regionální rozvoj lze chápat jako všeobecný rozvoj určitého územně definovaného celku. Zde se nabízí široká oblast spolupráce pro zlepšení úrovně obou regionů a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Kladně lze hodnotit Regionální rozvojovou agenturu Zadar, která vznikla dle vzoru Regionální rozvojové agentury jižní Morava, což byl první naplněný konkrétní bod spolupráce. Účelem spolupráce v této oblasti je vytváření podmínek pro rozvoj společných aktivit, které by měly mít za následek všestrannou podporu. Jako příklad se nabízí konkrétní spolupráce v oblastech vodovodů, kanalizací, čištění odpadních vod, zdravotnictví a podobně. Regionální rozvoj je úzce spjat se všemi oblastmi, kterých se spolupráce Jihomoravského kraje a Zadarské župy dotýká. Zde je velmi významný rozvoj hospodářských vztahů a podpora podnikatelských subjektů, což jsou důležité body pro úspěšný regionální rozvoj. Dalším společným cílem Jihomoravského kraje a Zadarské župy je rozvoj kultury a sportu. K tomuto bodu spolupráce přistoupily obě strany těsně po uzavření společné Dohody již v červenci 2007. Do této spolupráce lze zahrnout i meziregionální spolupráci, která spočívá v partnerství měst a obcí. Právě partnerská města a obce z větší části spolupracují na poli kultury a sportu, přičemž dochází ke společenskému styku občanů a k prohlubování vzájemných přátelských vztahů. Na základě četnosti uspořádaných aktivit v rámci jednoho roku a počtu účastníků (dospělých i mládeže) lze hodnotit potenciál tohoto bodu spolupráce za naplněný. Předávání know-how při čerpání fondů Evropské unie pro členské země je možné sledovat jednak skrze spolupráci místních akčních skupin a jednak dochází k předávání know-how na úrovni regionů. Partnerství měst a obcí je možné hodnotit z několika hledisek. Spolupráce funguje efektivněji, pokud jsou stanoveny její účel a cíle. Cíle mají být konkrétnějšího charakteru, důležitá je jejich jednoznačnost a měřitelnost. Jako důležité ukazatele lze uvést účast na jednáních uskupení, frekvence společných setkání, společné projekty,

77

ukazatele hospodaření.332 V konkrétním případě, pokud jde o meziregionální spolupráci mezi partnerskými městy a obcemi Jihomoravského kraje a Zadarské župy, nelze hodnotit spolupráci dle univerzálních kritérií. Problém spočívá v tom, že každé partnerské město má jiné cíle a priority. Partnerská spolupráce mezi městem Oslavany a obcí Vir v oblasti hospodářství se odehrává hlavně v podobě podpory cestovního ruchu formou společné účasti na veletrzích, výstavách a prezentacích, která má za cíl zlepšit ekonomiku jako hlavní faktor rozvoje. Další kooperaci založenou především na aktivitách v oblasti kultury a sportu lze hodnotit jako naplněnou. Pravidelné výměnné pobyty dětí z obou partnerských stran přispívají k upevňování přátelských vazeb. Setkávání občanů a čelních představitelů měst s jasně stanoveným cílem se uskutečňuje pravidelně pětkrát do roka, počítaje v to i Zadarské dny v dubnu. Tato setkání bývají doprovázena kulturním programem, jehož se aktivně účastní partnerská města se svými reprezentanty. Spolupráce mezi městy Slavkov u Brna a Pag a obcí Povljana, která spočívá v oblasti sociální, ekonomické a kulturní je z hlediska stanovených cílů a frekvence návštěv též dostatečně naplněná. Obě města zapojují své partnerské protějšky z jiného státu do svých kulturních programů a tímto dochází k vzájemnému prolínání občanů a prohlubování přátelských vztahů. Rozvoji ekonomiky napomáhá rovněž společná účast a prezentace měst na veletrzích. Města Kyjov a Biograd na Moru se kromě partnerské spolupráce v oblasti kultury, sportu a cestovního ruchu také soustředí na podporu malých a středních podniků a na čerpání evropských fondů. Zde se vzájemná spolupráce vyvinula i v rovině místních akčních skupin, které aktivně spolupracují na společných projektech. Z výše uvedeného popisu vyplývá, že jejich spolupráce v určitých oblastech vybočuje ve srovnání s jinými partnerskými městy. Z hlediska vzájemného setkávání obou stran během roku se přátelství těchto dvou měst jeví jako naplněné. Abych odpověděla na svou poslední otázku, Jihomoravský kraj a Zadarská župa se obvykle nepodílejí na výběru partnerských měst a obcí v rámci meziregionální spolupráce. Města mají v oblasti podnikání meziregionálních společných aktivit značnou autonomii a jednají zcela nezávisle. Paradiplomacie mezi partnerskými městy 332

GALVASOVÁ, I.: Spolupráce obcí, s. 95.

78

bývá řízena Jihomoravským krajem či Zadarskou župou pravidelně pouze v dubnu při příležitosti Zadarských dnů. Na závěr lze říci, že spřátelená města Jihomoravského kraje a Zadarské župy našla v rámci partnerství měst a obcí společná východiska a zájmy. Do vzájemné spolupráce jsou zapojeni jak představitelé měst či obcí, tak jejich občané v rámci rozvojových aktivit. Při realizaci projektů a rozvojových aktivit dochází ke krátkodobým výměnným pobytům a zároveň k nabytí zkušeností v oblasti vzdělávání, kultury a sportu. Jak již bylo v textu zmíněno, význam spolupráce hraje zásadní roli při dosahování stanovených cílů nejen v oblasti meziregionálního rozvoje, ale všeobecně v rámci mezilidských vztahů.

79

4. Resumé Republiku Hrvatsku i Češku republiku povezuju dobri odnosi koji postoje bez obzira na udaljenost koja ih dijeli zbog zemljopisnog položaja. Uređeni bilateralni odnosi igraju veliku ulogu u njihovom daljnjem razvoju, posebno u područnjima vezanim uz gospodarstvo, kulturu i društvene odnose. U skladu s dobrim bilateralnim odnosima koji nisu opterećeni otvorenim pitanjima ujedno ostvaruju i preduvjet za razvoj regionalne suradnje. Svrha ovog rada je stvoriti cjelovitu sliku o razvoju suradnje među Južnomoravskom regijom i Zadarskom županijom. Iz tog razloga moj je zadatak ispitati kako je došlo do te suradnje i kako se općenito razvijala. Zaključak sam izgradila na osnovi ova tri pitanja: a) Na temelju čega je došlo do izbora Zadarske županije kao regionalnog partnera Južnomoravke regije? b) Na kojim konkretnim područjima se zasniva suradnja proizlazeći iz međusobnog partnerstva Južnomoravske regiije i Zadarske županije te u kojoj mjeri je njihov potencijal ispunjen? c) Na čemu se temelji međuregionalna suradnja koja se odnosi na gradove i općine Južnomoravske regije i Zadarske županije i ukojoj mjeri su samouprave samostalne? Izbor Zadarske županije kao partnerskog regiona u okviru međuregionalne suradnje u većoj mjeri potaknuo je počasni konzul Republike Hrvatske u Brnu, Ivo Nešpor. U rujnu 2005. godine Ivo Nešpor je u ulozi poduzetnika te ujedno kao jedan od predstavnika Regionalne gospodarske komore u Brnu predložio predstavnicima Južnomoravske regije svoju ideju o spajanju ovih regiona. Tada je na osnovi dobivenog mandata Južnomoravske regije pokrenio pregovore s predstavnicima Zadarske županije o mogućoj suradnji. Njegova ideja je proizlazila iz uzajamne suradnje ne samo na regionalnoj razini nego i na razini Regionalnih gospodarskih komora. Na taj način bi moglo doći ostvarenja poticaja suradnje gospodarskih subjekata između ovih prijateljskih regiona. Suradnja na regionalnoj razini između Južnomoravske regije i Zadarske županije oblikovana je Sporazumom o suradnji iz 2007. godine. Svojim potpisom su obje strane 80

pristale potaknuti uzajamni razvoj na području obrazovanja, turizma, regionalog razvoja (gospodarstva i društvenih djelatnosti), kulture i športa te informiranja na ostalim područjima prema kojima se pokaže zajednički interes. Suradnja u području obrazovanja odvija se u obliku razmjene znanja i stjecanja novih spoznaja u okviru odgojno obrazovnih ustanova. Svrha ove suradnje je unaprijediti odgoj i obrazovanje mladih kroz zajedničke susrete i razmjenu učenika. Na ovom području već surađuju konkretne ustanove. Među realizirane projekte spadaju: Sveučilište u Zadru i Masarykov Univerzitet u Brnu; Hotelijersko-turistička i ugostiteljska škola Zadar i Škola střední potravinářská, obchodu a služeb Brno;333 Srednja strukovna škola Vice Vlatkovića Zadar i Střední škola technická a ekonomická Brno;334 Glazbena škola Blagoje Bersa Zadar i Základní škola umělecká Brno, Smetanova.335 Na području turizma suradnja se zasniva na zajedničkom nastupu na sajmovima, prezentacijama i izložbama. Zadarska županija se od 2007. godine redovito prezentira u Brnu u okviru velesajma turizma Go i Regiontour, dok se na velesajmu Eko Etno od 2008. godine Južnomoravska regija nalazi u redovitom sastavu Zadarske županije. Povodom regionalnog razvoja 2007. godine sklopljen je ugovor među Regionalnim razvojnim agencijama u Brnu i Zadru. Svrha ove suradnje je unapređenje gospodarstva kao osnovne odrednice razvoja. S namjerom obogatiti kulturni život građana prijateljskih regiona, razmjenom kulturnih događanja u području kulture i športa došlo je do realizacije izložbe umjetnika, sportskih susreta nogometaša i drugih aktivnosti. Do povezivanja gradova i općina u okviru međuregionalne suradnje dolazi radi boljeg međusobnog razumijevanja i učvršćivanja prijateljske suradnje za dobrobit građana. Uzajamnu suradnju na području gospodarstva, kulture i športa uspostavili su: Grad Oslavany i Općina Vir, gradovi Slavkov kod Brna i Pag - uključujući i Općinu Povljana te gradovi Kyjov i Biograd na Moru. U izboru prijateljskih gradova i zajedničkih aktivnosti u većini slučajeva odlučuju lokalne samouprave. Zadarska županija i Južnomoravska regija usklađivaju događanja isključivo vezana uz svečanu prigodu Dani županije u Zadru. 333

Srednja prehrambena, trgovačka i obrtnička škola u Brnu. Srednja tehnička i ekonomska škola u Brnu. 335 Osnovna umjetnička škola Smetanova u Brnu. 334

81

5. Seznam použité literatury, pramenů, dokumentů a internetových zdrojů 

BINEK, Jan – KORÁB, Vojtěch – GALVASOVÁ, Iva – HOLEČEK, Jan – BUMBEROVÁ, Veronika – ROSENBERG, Jan – SVOBODOVÁ, Hana – HALÁSEK, Dušan: Obce a regiony pro podnikatele & Podnikatelé pro obce a regiony. Brno 2011.



BRUMMER,

Alexandr:

Slovanství

a slovanská tradice v meziválečném

Československu 1918–1938. Disertační práce 2012. Vedoucí práce: doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc., Historický ústav FF MU Brno 2012. 

ČÍŽEK, Zdeněk: Regionální spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Zadarskou župou. Bakalářská diplomová práce 2013. Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Katedra Regionální rozvoj a správa. FSF MU Brno.



DRULÁK, Petr: Podíl obecních a krajských samospráv na zahraniční politice ČR. Praha 2004. Zpráva z výzkumného projektu Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Dostupné online: https://www.mzv.cz/file/16390/RB_7_10_03.doc – 24. 09. 2015.



DUGAČKI, Vlatka: Historiografija o Česima u Hrvatskoj. Historijski zbornik 41, 2009, č. 1, s. 233–250.



DVOŘÁK, Tomáš: Vnitřní odsun 1947–1953. Závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa. Brno 2012.



GALVASOVÁ, Iva a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno 2007.



HEROUT, Václav: Reemigrace Čechů z Chorvatska. Daruvar 2010.



HRABCOVÁ, Jana: Československo-chorvatské vztahy v období od 1918–1938. Bakalářská diplomová práce 2006. Vedoucí práce: doc. Ladislav Hladký. Katedra Historický ústav. FF MU Brno.



KOLÁŘOVÁ, Kateřina: Kapitoly z dějin Československo-jihoslovanské ligy. Magisterská diplomová práce 2014. Vedoucí práce: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. Ústav slavistiky FF MU Brno.

82



KREJČÍ, Pavel (ed.) – KOMÁRKOVÁ, Jana: Chorvatsko, Chorvaté, chorvatština. Brno 2007.



KREJČÍ, Pavel: Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků. Od 9. do počátku 19. století. Brno 2014. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130744/monography.pdf



KUČEROVÁ,

Kveta:

Chorváti

a Srbi

v strednej

Európe.

K

etnickým,

hospodárskym a sociálnym otázkam v 16.–17. storočí. Bratislava 1976. 

MARYÁŠ, Jaroslav – OHAŇKOVÁ, Lucie: Evropská unie a euroregiony. Brno 2006.



MAREŠ, František Václav: Hlaholice na Moravě a v Čechách. Slovo 21, 1971, s. 133–199.



NEČAS, Ctibor: K počátkům české kapitálové expanze do jihovýchodní Evropy. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, C 27, 1980, s. 171–179.



NEČAS, Ctibor: Podnikání českých bank v cizině 1898–1918. Rozpínavost českého bankovního kapitálu ve střední, jihovýchodní a východní Evropě v období rakousko-uherského imperialismu. Brno 1993.



Oslavany. Současnost města ve fotografiích. Brno 2012.



OSTOJIĆ, Ivan: Benediktinci glagoljaši. Slovo 9–10, 1960, 14–42.



PACNEROVÁ, Ludmila: Staročeské literární památky a harvátská hranatá hlaholice. Slovo 56–57, 2008, s. 405–420.



PAVLIČEVIĆ, Dragutin: Moravski Hrvati. Povijest-život-kultura. Zagreb 1994.



PETROVIĆ, Ivanka: Prvi susreti Hrvata s ćirilometodskim izvorištem svoje srednjovjekovne kulture. Slovo 38, 1988, s. 5–54.



PEPEONIK, Zlatko: Česi u Hrvatskoj. Geografski glasnik 29, 1967, 43–58.



RYHLÍK, Jan – PERENČEVIĆ, Milan: Dějiny Chorvatska. Praha 2007.



RYCHLÍK, Jan: Mezi Vídní a Cařihradem. Praha 2009.



SLABÝ, Tomáš: Využitelnost meziregionální spolupráce pro spravování agendy evropských záležitostí Jihomoravského kraje. Magisterská diplomová práce 2014. Vedoucí práce: Mgr. Vratislav Havlík, Ph.D. Katedra Mezinárodních vztahů a evropských studií. FSS MU Brno.

83



STEHLÍK, Petr: Česko-chorvatské vztahy od středověku do současnosti. Slovanský přehled 94, 2008, č. 2, s. 169–187. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/of/1421/BKB421/jaro2009/Cesko-chorvatske_styky.pdf



STEJSKAL, Jan – KOVÁRNÍK, Jaroslav: Regionální politika a její nástroje. Praha 2009.



ŠTĚPÁNEK, Václav. Osudy cyrilometodějské mise v postmodernistických výkladech. Slavica Litteraria 17, 2014, č. 1, s. 25–39.



VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel – PELIKÁNOVÁ, Hana: Naslouchat hlasům paměti. Teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha 2007.



VANĚK, Miroslav: Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha 2004.



VEČERKA, RADOSLAV: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů. Bohemistů a slavistů. Brno 2007. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka/vec-medailonky.pdf



VEČERKA, Radoslav: Staroslověnská etapa českého písemnictví. Praha 2010.



VEČERKA, Radoslav: Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. Brno 1996.



VRBOŠIĆ, Josip: Povijesni pregled razítka županijske uprave i samouprave u Hrvatskoj. Društvena istraživanja 1, 1992, č. 1, s. 55–68.



ŽENKA, Jan – KOFROŇ, Jan: Metodologie výzkumu v sociální geografii – případové

studie.

Ostrava

2012.

Dostupné

z:

http://geografie.osu.cz/wp-

content/uploads/Metodologie_Zenka_studijni_text_final.pdf

84

Dokumenty  Dohoda o spolupráci mezi Zadarskou župou a Jihomoravským krajem ze dne 16. 04. 2007.  Smlouva o partnerství obce Vir a města Oslavany ze dne 17. prosince 2009.  Sporazuum o suradnji i uspostavljanju prijateljskih odnosa između Grada Oslavany i Općine Vir ze dne 17. prosince 2009.  Memorandum (sdělení) o vzájemných vztazích mezi městem Kyjov (Česká republika) a městem Biograd na Moru (Chorvatska republika) ze dne 14. 04. 2011.  Popis međunarodnih ugovora i međunarodnih akata sklopljenih između Republike Hrvatske i Češka Republika od 14. 11. 1928 do 13. 05. 2014.  Strategie

prosazování

obchodně

ekonomických

zájmů

České

republiky

v Chorvatsku, Praha 2007.  Zakon o područjima županija, gradova i općina u Republici Hrvatskoj ke dni 19. 07. 2006.  Projekt ruralnog razvoja Zadarske županije 2012–2014.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2006.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2007.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2008.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2009.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2010.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2011.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2012.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2013.  Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2014.

85

Webové stránky  http://www.mestokyjov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7843&id=15801&query =Biograd – 18. 08. 2015  http://www.mestokyjov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=7843&id _dokumenty=15799 – 17. 08. 2015  http://www.mint.hr/UserDocsImages/150701_Turizam014.pdf – 20. 04. 2015  http://www.moravsichorvati.cz/home/dejiny – 21. 08. 2015  http://www.mvep.hr/hr/vanjska-politika/bilateralni-odnosi/pregled-bilateralnihmedunarodnih-ugovora/ceska-republika,25.html – 01. 05. 2014  http://www.mvep.hr/print.aspx?id=227&itemId=25&lang=1 – 01. 05. 2014  http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/politika/zahranicn e_politicka_orientace.html – 02. 05. 2014  http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/chorvatsko_podepsan_protokol _ke_smlouve.html – 12. 07. 2014  http://www.mzv.cz/zagreb/cz/zpravy_a_udalosti/odhaleni_sochy_biskupa_ducha_pr vniho.html – 01. 05. 2014  http://www.oslavany-mesto.cz – 20. 06. 2015  http://www.pag.hr/gradonaelnik.html – 21. 06. 2015  http://www.pag.hr/vjesti-a-novosti/127-popisivanje-partnerskog-ugovora.html – 21. 06. 2015  http://czs.muni.cz/cs/outgoing-mobility/academic-staff/outgoing-ucitel-dohody

–

19. 05. 2014  http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka/vec-medailonky.pdf – 20. 09. 2015  http://bersa.hr/dokumenti-skolski-kurikulum-2014-2015-2/ – 20. 04. 2015  http://croatia.ch/zanimljivosti/090504.php – 01. 05. 2014  http://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130744/monography.pdf – 27. 08. 2015  http://hidra.srce.hr/arhiva/263/33322/www.nn.hr/clanci/medjunarodni/1997/069.ht m – 01. 05. 2014

86

 http://hidra.srce.hr/webpac-hidra-murh2pregled/?rm=results&show_full=1&f=IDbib& v=MU001256&filter=hidra-murh – 01. 05. 2014  http://leader.isu.cz/region/457/Kyjovske-Slovacko-v-pohybu – 26. 07. 2015  http://leader.tima-liberec.cz/leader--mas/metoda-leader-po-roce-2006--prilezitostpro-venkovske-regiony.aspx – 08. 05. 2015  http://www.agrra.hr/dokumenti/program_ruralnog_tazvoja.pdf – 14. 07. 2015  http://archiv.ihned.cz/c1-63996630-likerka-badel-hleda-investora-zajem-projevila-inbsp-kofola – 20. 06. 2015  http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-obchodni-a-ekonomickaspoluprace-s-cr-18864.html – 08. 05. 2015  http://www.bvv.cz/go-regiontour/go-regiontour-2014/ – 20. 08. 2014  http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/217919-brno-se-stava-metropoli-vedy-avyzkumu/ – 12. 06. 2015  http://www.cssdbrno.cz/cs/index/detail/id/373-tiskova-zprava-o-navsteve-delegacejmk-v-zadarske-zupe – 10. 06. 2015  http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/chorvatsko/ – 08. 05. 2015  http://www.dugiotok.hr/sali – 08. 05. 2015  http://narodne-novine.nn.hr/clanci/sluzbeni/127788.html – 29. 09. 2015  http://www.dzs.hr/ – 21. 06. 2015  http://www.ezadar.hr/clanak/posjet-ravnatelja-srednje-strukovne-i-glazbene-skoleiz-brna – 20. 04. 2015  http://www.fsspx.cz/slovanska_liturgie_na_jadranu.pdf – 21. 08. 2015  http://www.grad-zadar.hr/vijest/opce-vijesti-28/juznomoravstko-izaslanstvo-uposjetu-zadru-1249.html – 23. 08. 2014  http://www.hrvatiizvanrh.hr/hr/hmiu/hrvatska-manjina-u-republici-ceskoj/6 – 21. 08. 2015  http://www.index.hr/vijesti/clanak/ivo-grbic-novi-zadarski-zupan/183522.aspx – 12. 06. 2015  http://www.jic.cz/o-nas-2 – 14. 08. 2014  http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=123368&TypeID=2 – 10. 05. 2015 87

 http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=199013&TypeID=2 – 10. 05. 2015  http://www.mestokyjov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7843&id=15801&query =Biograd – 18. 08. 2015  http://www.mestokyjov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=7843&id _dokumenty=15799 – 17. 08. 2015  http://www.moravsichorvati.cz/home/dejiny – 21. 08. 2015  http://www.mvep.hr/hr/vanjska-politika/bilateralni-odnosi/pregled-bilateralnihmedunarodnih-ugovora/ceska-republika,25.html – 01. 05. 2014  http://www.mvep.hr/print.aspx?id=227&itemId=25&lang=1 – 01. 05. 2014  http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/politika/zahranicn e_politicka_orientace.html – 02. 05. 2014  http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/chorvatsko_podepsan_protokol _ke_smlouve.html – 12. 07. 2014  http://www.mzv.cz/zagreb/cz/zpravy_a_udalosti/odhaleni_sochy_biskupa_ducha_pr vniho.html – 01. 05. 2014  http://www.oslavany-mesto.cz – 20. 06. 2015  http://www.pag.hr/gradonaelnik.html – 21. 06. 2015  http://www.pag.hr/vjesti-a-novosti/127-popisivanje-partnerskog-ugovora.html – 21. 06. 2015  http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politici-volicum/Jihomoravsky-kraj-VZadaru-vznikne-lektorat-cestiny-203533 – 01. 05. 2014  http://www.rhkbrno.cz/kontakty/predstavenstvo – 14. 08. 2014  http://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/3vo/tisky/T0524_00.htm – 01. 05. 2014  http://www.ssposbrno.cz/studium/86-stranky-cz/o-skole/aktivity-skoly – 20. 04. 2015  http://www.veslavkove.cz/spolecnost/navsteva-delegace-z-pagu-a-podpispartnerske-smlouvy.aspx – 21. 06. 2015  http://www.viaegnatiafoundation.eu/ – 21. 08. 2015  http://www.vinarija-skaulj.hr/index.php/novosti – 19. 08. 2015  http://www.vir.hr/index.php/zanimljivosti/opci-podaci/vir – 20. 06. 2015 88

 http://www.zadarska-zupanija.hr/o-nama/2014-09-17-09-50-31 – 12. 06. 2015  http://www.zadarska-zupanija.hr/stara/index.php/page/explore/13-content/novostiiz-zupanije/1464-predstavnici-strukovne-skole-vice-vlatkovica-u-brnu – 20. 04. 2015 http://limun.hr/main.aspx?id=96874&NadID=96642 – 20. 08. 2014  http://rrajm.cz/o-nas – 14. 08. 2014  http://ss-strukovna-vvlatkovica-zd.skole.hr/skola – 20. 04. 2015  http://www.057info.hr/vijesti/2009-11-03/zadrani-u-brnu – 10. 05. 2015  http://www.zadarskilist.hr/clanci/26022009/uvodi-se-zracna-linija-zadar-brno – 10. 05. 2015  http://www.zussmetanova.cz/aktuality/Navazani-umelecke-spoluprace-ChorvatskoZadar_411 – 20. 04. 2015  https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Auerhan – 21. 08. 2015  http://catalogues.metro-group.com/makro-letaky-a-katalogy/potraviny-0411-17112015/page/2-3 – 10. 11. 2015  https://cs.wikipedia.org/wiki/Jihomoravsk%C3%BD_kraj – 12. 06. 2015  https://www.czso.cz/documents/10180/20548153/130055140101.pdf/ec104fff5b76-4f81-a3e4-ad32a4dfc330 – 12. 06. 2015  https://www.czso.cz/documents/10180/20556287/1300721503.pdf – 21. 06. 2015  www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/chorvatsko/politika/zahranicne_poli ticka_orientace.html – 01. 05. 2014  www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/3vo/tisky/T0524_00.htm – 01. 05. 2014

89

6. Přílohy 6.1. Seznam informátorů Pasportizační údaje informátorů jsou řazeny takto: jméno; funkce; zaměstnavatel  Ing. Miloš Černý, tajemník, město Oslavany  Ing. Milan Jagoš, tajemník, město Kyjov  Ing. Hana Laštůvková, sekretariát starosty, odbor organizační a právní, město Kyjov  Ing. Ivan Charvát, člen kontrolního výboru zastupitelstva města, město Slavkov u Brna  Mgr. Tomáš Maluška, vedoucí oddělení protokolu a vnějších vztahů, odbor kancelář hejtmana Jihomoravského kraje, Brno  Anna Čárková, manažerka projektu Místní akční skupina Kyjovské Slovácko v pohybu, město Kyjov

90

6.1.1. Přepis rozhovoru s tajemníkem města Oslavany Ing. Miloš Černý zastává funkci tajemníka města Oslavany. Jeho podíl na vzniku partnerství mezi městem Oslavany a obcí Vir je výrazný a proto jsem ho požádala o rozhovor, který se uskutečnil ve městě Oslavany. Informátor ochotně odpovídal na dané otázky.

Přepis audio-nahrávky, 12. 09. 2015, Oslavany Na základě čeho došlo k volbě obce Vir jakožto partnerského města? Vir je moje srdeční záležitost a tak jsem to zkusil navrhnout a podařilo se to prosadit. Ovšem za pomoci dalších lidí. Bylo potřeba, aby se k tomu měla i druhá strana. Kdo to podpořil z druhé strany? Jednalo se o více lidí, ale významnou roli hraje pan Šime Vučetić. Proto také město Oslavany ocenilo přínos ředitele Turistického sdružení obce Vir, pana Šime Vučetiće, udělením Ceny města Oslavany za dlouhodobý přínos v oblasti navázání a rozvoje úspěšné mezinárodní spolupráce mezi obcí Vir a městem Oslavany. Kdy k tomu došlo? Cena byla předána na slavnostním zasedání zastupitelstva města Oslavany v rámci Oslavanských historických slavností dne čtrnáctého září 2013. Kdo řídí aktivity mezi Oslavany a Virem? Město si vzájemné aktivity mezi oběma samosprávami určuje po dohodě s partnerskou obcí Vir samo. Zasahuje do partnerské spolupráce nějak Jihomoravský kraj či Zadarská župa? Kraj potom řídí aktivity, které se týkají vzájemné spolupráce Jihomoravského kraje a Zadarské župy a vzájemné aktivity obou regionů, na kterých se podílí i jednotlivé obce z obou regionů, což se týká například dubnových dnů Zadarské župy, kterých se delegace Jihomoravského kraje spolu se zástupci partnerských měst pravidelně účastní. Součástí tohoto programu bývá také návštěva delegace Jihomoravského kraje v obci Vir. Podporuje Jihomoravský kraj tuto spolupráci? Ano. Jihomoravský kraj vzájemnou spolupráci mezi městem Oslavany a obcí Vir také významně finančně podporuje formou přidělení dotací pro jednotlivé projekty. 91

Můžete uvést nějaký konkrétní projekt? V roce 2015 byla na výměnný pobyt dětí z obou samospráv přiznána městu Oslavany dotace ze strany Jihomoravského kraje ve výši tři sta tisíc korun českých. Soustředíte se jenom na výměnné pobyty dětí u moře a na horách? Ne. Mládež z Viru se zúčastnila letos mezinárodního setkání mládeže YouTo 2015, jehož pořadatelem byly Oslavany – účastnily se delegace z měst ze Španělska, Francie, Německa, Itálie, Moldavska plus Oslavany a Vir. Probíhá to pravidelně mezi městy kolem města Schkeuditz a každý rok to pořádá jedno z měst.

92

6.2. Text dohody o spolupráci

Zadarská župa Božidara Petranovića 8 23000 Zadar HRVATSKA Tel.: +385-23-350-331 Fax: +385-23-350-322

Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 601 82 Brno ČESKÁ REPUBLIKA Tel.: +420 541 65 1510 Fax: +420 541 65 1529

DOHODA O SPOLUPRÁCI, kterou uzavřely

ZADARSKÁ ŽUPA se sídlem Božidara Petranovića 8, 23000 Zadar, Chorvatská republika, IČ: 00542407, zastoupená Ing. Ivo Grbićem, prefektem, na straně jedné,

a

JIHOMORAVSKÝ KRAJ se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno, Česká republika, IČ: 70888337, zastoupený Ing. Stanislavem Juránkem, hejtmanem, na straně druhé, a dohodly se na následujícím: 93

Preambule Zadarská župa a Jihomoravský kraj (dále jen „smluvní strany“) v souladu s dobrými mezinárodními vztahy Chorvatské republiky a České republiky společně prohlašují, že považují za dobré a oboustranně prospěšné tyto vztahy prohlubovat i na regionální úrovni. Smluvní strany potvrzují svůj zájem vytvořit spolupráci právě uzavřením této Dohody o spolupráci (dále jen „Dohoda“). Článek I Účelem uzavření této Dohody je rozvíjení společných aktivit pro všestrannou podporu a rozvoj krajů. Článek II Předmětem této Dohody je spolupráce smluvních stran v následujících oblastech: -

rozvoj vzdělávání a podpora spolupráce vzdělávacích zařízení

-

rozvoj cestovního ruchu

-

spolupráce v oblasti regionálního rozvoje

-

rozvoj hospodářských vztahů a podpora podnikatelských subjektů

-

rozvoj kultury a sportu

-

spolupráce a předávání know-how v rámci čerpání předvstupních fondů Evropské unie a fondů Evropské unie pro členské země

nebo v jakékoliv jiné oblasti společného zájmu, pokud patří do samostatné působnosti krajů v souladu s platnými právními předpisy obou států. Článek III Za účelem realizace Dohody vytvoří smluvní strany společný řídicí výbor. Řídicí výbor bude složen ze: -

2 zástupců Zadarské župy

-

2 zástupců Jihomoravského kraje

Řídicí výbor bude vytvářet plán činnosti v rámci stanovených oblastí spolupráce, navrhovat kroky za účelem zlepšení vzájemné spolupráce regionů a vyhodnocovat realizované společné aktivity. Řídicí výbor se bude setkávat alespoň jednou za šest měsíců. 94

Rada Zadarské župy a Rada Jihomoravského kraje jmenují zástupce do řídicího výboru na dobu platnosti této Dohody. Do uvedených výborů mohou být přizvány i další osoby a instituce, pokud jejich přítomnost bude přínosná pro zabezpečení naplnění této Dohody nebo specifických úkolů, které z ní plynou. Článek IV Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Obě strany mohou vypovědět tuto Dohodu bez uvedení důvodu pod podmínkou, že druhá strana bude o tom písemně informována alespoň šest měsíců předem. Změny této Dohody mohou být provedeny formou písemného dodatku schváleného příslušnými orgány obou stran. Tato Dohoda je sepsána a podepsána v chorvatském jazyce a v českém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Každá strana obdrží dvě vyhotovení Dohody, jedno v chorvatském jazyce a jedno v českém jazyce. Tato Dohoda je platná a účinná dnem podpisu Dohody představiteli obou smluvních stran. Tato Dohoda byla schválena Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 2. 2007, usnesením č. 1082/07/Z 16.

V Zadaru dne 16. dubna 2007

Jménem Zadarské župy

Jménem Jihomoravského kraje

Ing. Ivo Grbić, v.r.

Ing. Stanislav Juránek, v.r.

prefekt

hejtman

95

6.3. Smlouvy o partnerství měst a obcí 6.3.1. Smlouva o partnerství mezi Městem Oslavany a Obcí Vir

96

6.3.2. Podrobný náhled do smlouvy v chorvatštině

97

98

6.3.3. Dohoda o spolupráci a partnerství mezi městy Slavkov u Brna a Pag

99

6.3.4. Memorandum mezi městy Kyjov a Biograd na Moru

100

6.4. Zahraniční obchod mezi Českem a Chorvatskem 6.4.1. Tabulka vývoje zahraničního obchodu mezi Českem a Chorvatskem v období 2000–2014 v tisících korun českých Období

Bilance zahraničního

Vývoz z Česka do

Dovoz z Chorvatska

obchodu

Chorvatska

do Česka

2000

6 156 584

4 910 850

1 245 734

2001

7 182 122

5 699 280

1 482 840

2002

7 720 349

6 233 814

1 486 536

2003

8 108 626

6 737 028

1 371 599

2004

9 653 407

8 118 980

1 534 427

2005

9 939 712

8 180 662

1 759 050

2006

10 809 729

8 110 265

2 699 464

2007

12 108 903

9 595 005

2 513 898

2008

11 101 584

8 828 730

2 272 854

2009

8 378 950

6 359 096

2 019 853

2010

8 532 027

6 337 678

2 194 349

2011

9 129 741

5 873 401

3 256 341

2012

8 927 394

5 719 131

3 208 263

2013

8 974 713

5 888 523

3 086 190

2014

10 861 640

7 113 911

3 747 729

101

6.4.2. Graf vývoje zahraničního obchodu mezi Českem a Chorvatskem v období 2000–2014

102