Vývoj obce Žďár nad Orlicí

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí

Katedra aplikované geoinformatiky a územního plánování

Vývoj obce Žďár nad Orlicí DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí práce: prof. ing. arch. Karel Maier, CSc. Diplomant: Lukáš Kalecký

2009

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci „Vývoj obce Žďár nad Orlicí“ jsem vypracoval samostatně pod odborným vedením svého vedoucího práce. Uvedl jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpal.

V Praze 18. 4. 2009

………………………………. Podpis:

Poděkování Zde bych chtěl upřímně poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni při vypracování diplomové práce. Především děkuji panu prof. ing. arch. Karlu Maierovi, CSc. za vedení diplomové práce, mnoho cenných rad a podnětů i za trpělivost a péči, se kterou se mi věnoval. Dále děkuji Mgr. Mirce Duchoňové za ochotu a konzultace při zpracování dotazníkového šetření, Bc. Lukáši Janečkovi za cenné diskuse ohledně historické analýzy, Bc. Vítovi Patrákovi za kritiku v oblasti vývoje životního prostředí. Za neocenitelnou pomoc, při zpracování mapových podkladů patří dík Bc. Haně Borovičkové. Za poskytnutí odborných podkladů děkuji zejména lidem z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu.

Děkuji rovněž Martinu Rozmajzlovi a tehdejšímu hospodskému Petru Švehlovi s rodinou za usnadnění realizace dotazníkového šetření. Děkuji za vlídnost a poskytnutí důležitých materiálů či podnětů paní Haně Petrlákové, paní Boženě Pinkasové, paní Haně Brandejsové, panu Ladislavu Vajglovi, panu Vladimíru Absolonovi a zejména paní Dagmar Škopové. Děkuji všem, kteří se zúčastnili dotazníkových šetření a všem ostatním, kteří poskytli třeba jen skromnou radu a pomohli ke zdárnému dokončení práce. V neposlední řadě děkuji rodičům a prarodičům za jejich podporu a vytváření podmínek pro studium.

Abstrakt Diplomová práce se zabývá vývojem obce Žďár nad Orlicí, a měla by přispět k rozvoji řešeného území – jednak k environmentální výchově a osvětě jejích obyvatel (ale i širší veřejnosti), jednak posloužit jako užitečný podklad pro obecní úřad. Za tím účelem byla zpracována řada průzkumů a charakteristik studované obce, mapujících její minulost i současnost a pomocí vybraných ukazatelů vyhodnocen vývoj do současného období. Provedené analýzy vyústily v návrhy, možnosti a doporučení pro budoucí udržitelný rozvoj Žďáru nad Orlicí.

Klíčová slova Žďár nad Orlicí, územní plánování, minulý vývoj, udržitelný rozvoj obce, venkov, cestovní ruch, ochrana přírody a krajiny, environmentální výchova a osvěta.

Abstract The present thesis deals with the development of Žďár nad Orlicí and it should positively contribute to its expansion (particularly in the field of environmental education and enlightenment of the local inhabitants as well as the general public). Moreover, the thesis can be used as a useful material for the municipal office. In order for the thesis to meet the above aims, a large number of research and various investigations mapping and analysing the past and the present of the municipality have been conducted. The whole development of the municipality has been evaluated with respect to the previously set criteria. The realized analyses result in suggestions, recommendations and possibilities for the future sustainable development of Žďár nad Orlicí.

Keywords Žďár nad Orlicí, landscape planning, the past development, sustainable development of the municipality, countryside, environment protection, environmental education and enlightenment.

Vysvětlení vybraných pojmů Ekologie je vědní obor, který poprvé definoval a pojmenoval Ernst Haeckel (německý biolog) v roce 1866, a sice jako biologickou vědu, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředím, která studuje působení organismů a neživé přírody a působení organismů navzájem.

Nyní se slovo ekologie používá v mnoha významech souvisejících s ochranou přírody a příznivějším působením na životní prostředí. Například ekologicky šetrný výrobek = výrobek šetrný k životnímu prostředí.

Environmentalistika je věda zabývající se vztahem člověka a životního prostředí. Tvoří tak vlastně součást nebo doplněk ekologie.

Environmentalistika je hraniční obor, který využívá poznatků jiných vědních oborů (chemie, ekonomie atd.). Zabývá se například i prevencí znečišťování životního prostředí a nápravou vzniklých škod. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péči o zdraví lidské populace aj.

Environmentalismus je ideologie, která usiluje o změnu společenských, ekonomických a politických mechanismů, které brání účinné ochraně životního prostředí. Je blízký vědnímu oboru environmentalistika.

Environmentální výchova znamená výchovu k odpovědnému zacházení s životním prostředím a tedy udržitelnému rozvoji Země.

Udržitelný rozvoj* zajišťuje potřeby současnosti, aniž by omezoval možnosti uspokojit potřebu budoucích generací.

Udržitelný rozvoj je takový rozvoj lidské společnosti (rodiny, firmy, státu…), který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Jedná se tedy o šetrný způsob života, o harmonický vztah mezi člověkem a přírodou, mezi společností a životním prostředím. Udržitelný rozvoj lze vysvětlit časově, kdy jde o naši odpovědnost vůči generacím příštím, zde lze uvést známý citát:

„Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí.”

Jednak prostorově:

„Svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda člověka druhého.“

„Je-li ekologie vědou, ochrana přírody technikou, environmentalismus ideologií, trvale udržitelný rozvoj musí být chápán v nejširším slova smyslu jako nová kultura.“

*

Udržitelný rozvoj (UR) = Trvale udržitelný rozvoj (TUR), někdy ale zdůrazňující nevhodnost používání slova trvale (z hlediska vývoje není nic trvalé).

OBSAH 1) ÚVOD ................................................................................................................................................1 2) CÍLE PRÁCE ...................................................................................................................................3 3) METODIKA .....................................................................................................................................5 4) REŠERŠE PRACÍ ZABÝVAJÍCÍCH SE PROBLEMATIKOU ROZVOJE VENKOVA ........9 5) ANALÝZA DOSAVADNÍHO VÝVOJE OBCE .........................................................................13 5.1) POČÁTKY OSÍDLENÍ A PŮVOD NÁZVU OBCE ...............................................................................13 5.2) PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA O OBCI.................................................................................................15 5.3) PODKLADY PRO HODNOCENÍ VÝVOJE OBCE ...............................................................................16 5.4) VLASTNÍ VÝVOJ OBCE ŽĎÁR NAD ORLICÍ ..................................................................................20 5.4.1) Chronologický přehled vývoje obce Žďár nad Orlicí .......................................................20 5.4.2) Souhrn minulého vývoje ....................................................................................................32 6) ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ...........................................................................................37 6.1) ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A LOKALIZAČNÍ ÚDAJE .....................................................................37 6.2) ZÁKLADNÍ PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKY ...................................................................................38 6.2.1) Klimatologie......................................................................................................................38 6.2.2) Hydrologie ........................................................................................................................39 6.2.3) Geomorfologie ..................................................................................................................40 6.2.4) Geologie............................................................................................................................41 6.2.5) Pedologie ..........................................................................................................................42 6.2.6) Biogeografie......................................................................................................................42 Potenciální přirozená vegetace............................................................................................................... 43

6.3) ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY ...............................................................................................................45 6.4) EKONOMICKÁ ANALÝZA ............................................................................................................47 6.4.1) Analýza ekonomických faktorů..........................................................................................47 6.4.2) Zařazení obce ve vztahu k jejímu budoucímu rozvoji........................................................49 6.5) KULTURNÍ HODNOTA ÚZEMÍ, DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND ..........................................................50 6.6) ANALÝZA OBYVATELSTVA A SOCIÁLNÍCH FAKTORŮ .................................................................52 6.6.1) Průměrný věk obyvatelstva ...............................................................................................52 6.6.2) Věková struktura obyvatelstva ..........................................................................................53 6.6.3) Vzdělání ............................................................................................................................54 6.6.4) Problematika národnostní struktury a náboženství...........................................................55 6.6.5) Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity ...............................................................................55 6.6.6) Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol ........................................................................56 6.6.7) Místní kultura, zájmové a jiné sociální skupiny ................................................................57 6.7) OBČANSKÁ VYBAVENOST ..........................................................................................................60 6.8) DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ..............................................................................62 6.8.1) Železniční doprava............................................................................................................62 6.8.2) Silniční doprava ................................................................................................................62 6.8.3) Pěší a cyklistická doprava.................................................................................................63 6.8.4) Hromadná doprava osob ..................................................................................................64 6.8.5) Zásobování pitnou vodou ..................................................................................................65 6.8.6) Kanalizace.........................................................................................................................66 6.8.7) Odpadové hospodářství.....................................................................................................67 6.8.8) Elektrická energie .............................................................................................................67 6.8.9) Plyn ...................................................................................................................................68 6.8.10) Telekomunikace...............................................................................................................68 6.9) KRAJINNÁ ANALÝZA, FUNKČNÍ VYUŽITÍ KRAJINY ......................................................................69 6.9.1) Struktura půdního fondu ...................................................................................................69 6.9.2) Zemědělský půdní fond......................................................................................................70 Bonitované půdně ekologické jednotky – BPEJ..................................................................................... 70 Třídy ochrany zemědělského půdního fondu ......................................................................................... 71

I

6.9.3) Pozemky určené k plnění funkcí lesa.................................................................................72 6.9.4) Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin ..............................................................72 6.9.5) Další geologické faktory ...................................................................................................73 Radonové riziko ..................................................................................................................................... 73 Sesuvná území ....................................................................................................................................... 74

6.9.6) Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................75 6.9.7) Přírodní park Orlice .........................................................................................................76 6.9.8) NATURA 2000 ..................................................................................................................77 6.9.9) Územní systém ekologické stability (ÚSES) ......................................................................79 6.9.10) Nefragmentované oblasti ................................................................................................80 6.9.11) Krajinný ráz ....................................................................................................................81 7) REŠERŠE A KRITICKÝ ROZBOR STÁVAJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ ....83 7.1) ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU HRADECKO PARDUBICKÉ SRA..............................84 7.2) PROGNÓZA ROZVOJE ÚZEMÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ......................................................84 7.3) ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉHO ÚZEMNÍHO CELKU ORLICKÉ HORY A PODHŮŘÍ.....................................86 7.4) ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE – ZADÁNÍ ...................................90 7.5) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE .................................91 7.6) ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KOSTELEC N. O. .............91 7.6.1) Horninové prostředí a geologie ........................................................................................92 7.6.2) Vodní režim .......................................................................................................................93 7.6.3) Hygiena životního prostředí..............................................................................................93 7.6.4) Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................94 7.6.5) Zemědělský půdní fond a PUPFL .....................................................................................95 7.6.6) Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................................95 7.6.7) Sociodemografické podmínky............................................................................................96 7.6.8) Bydlení ..............................................................................................................................97 7.6.9) Rekreace............................................................................................................................98 7.6.10) Hospodářské podmínky ...................................................................................................98 7.6.11) Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ..........................................................99 7.8) ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ŽĎÁR NAD ORLICÍ .............................................................101 7.9) ÚZEMNÍ PLÁN ŽĎÁR NAD ORLICÍ .............................................................................................103 8) DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .......................................................................................................104 8.1) DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKY OBCE........................................................................................104 8.1.1) Základní informace o respondentech ..............................................................................104 8.1.2) Přání respondentů bydlet na venkově .............................................................................106 8.1.3) Celkové ohodnocení obce (respondenty).........................................................................108 8.14) Hodnocení kvality života v obci .......................................................................................109 8.1.5) Atraktivita (obce Žďár n. O.) pro návštěvníky ................................................................110 8.1.6) Přírodní prostředí obce Žďár n. O. (z pohledu rekreantů) .............................................112 8.1.7) Klady a zápory obce Žďár n. O. (z pohledu návštěvníků) ...............................................113 8.1.8) Posouzení dotazníků na základě subjektivního, intuitivního hodnocení..........................114 8.2) DOTAZNÍK PRO OBYVATELE OSADY SVĚTLÁ A OSADY CHOTIV ...............................................116 8.2.1) Základní informace o respondentech ..............................................................................116 8.2.2) Osada Chotiv ..................................................................................................................116 Věková struktura obyvatel Chotivi ...................................................................................................... 117 Vztah trvale žijících obyvatel Chotivi k rekreantům............................................................................ 117 Příslušnost obyvatel Chotivi ke Žďáru nad Orlicí................................................................................ 119 Chotiv jako prostor pro trvalé bydlení ................................................................................................. 121 Názory respondentů na současný stav sídla Chotiv.............................................................................. 121 Hodnocení zájmu obecního úřadu o řešenou osadu (Chotiv) ............................................................... 122 Návrhy obyvatel osady na její další rozvoj .......................................................................................... 122 Vliv územního plánu obce na budoucí rozvoj ...................................................................................... 123

8.2.3) Osada Světlá ...................................................................................................................124 Věková struktura obyvatel Světlé ........................................................................................................ 124 Vztah trvale žijících obyvatel Světlé k rekreantům.............................................................................. 125 Příslušnost obyvatel Světlé ke Žďáru nad Orlicí.................................................................................. 126 Světlá jako prostor pro trvalé bydlení .................................................................................................. 126 Názory respondentů na současný stav sídla Světlá............................................................................... 127 Hodnocení zájmu obecního úřadu o osadu Světlá................................................................................ 127

II

Návrhy obyvatel osady na její další rozvoj .......................................................................................... 128 Vliv územního plánu obce na budoucí rozvoj ...................................................................................... 129

8.2.4) Porovnání a souhrn výsledků dotazníkového šetření v osadě Světlá a Chotiv ................129 8.2.5) Vyhodnocení otázky týkající se územního plánu .............................................................132 9) SWOT ANALÝZA .......................................................................................................................133 9.1) HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE .......................................................................................133 9.2) VODNÍ REŽIM ...........................................................................................................................134 9.3) HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .............................................................................................135 9.4) OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................................................136 9.5) ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA .................................137 9.6) DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................138 9.7) SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ...........................................................................................139 9.8) BYDLENÍ ..................................................................................................................................140 9.9) REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ..................................................................................................141 9.10) HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY .....................................................................................................142 10) POTENCIÁL OBCE ..................................................................................................................143 11) NÁVRH ZÁSAD PRO DALŠÍ ROZVOJ OBCE.....................................................................146 12) DISKUSE ....................................................................................................................................157 13) SOUHRN.....................................................................................................................................162 14) ZÁVĚR ........................................................................................................................................165 15) POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ...................................................................................166

Přílohy: •

DVD

Přílohy (samostatný svazek): • • • • • •

OBRÁZKY (POHLEDNICE, PLÁNKY, FOTO…) TABULKY GRAFY MAPY DOTAZNÍKY Strategická dokumentace MAS NAD ORLICÍ

• •

Diplomová práce je také ke stažení na http://zdarnadorlici.unas.cz/ Kontakt na autora: [email protected]

III

1) Úvod Český venkov prošel za dlouhou dobu své existence bouřlivým vývojem – někdy rostl, rozkvétal, jindy naopak stagnoval, upadal a strádal.

Změny ve společnosti postupně vedly a nadále vedou od izolace venkova ke stírání kulturních i civilizačních rozdílů vesnic a měst (i celých národů) a přinášejí s sebou množství negativních jevů a problémů často existenčního charakteru. Současnou dobu můžeme označit za éru globalizace či éru informačních technologií a změny nyní probíhají ještě dynamičtěji – rychleji než kdykoliv dřív. Tím se samozřejmě zvyšuje riziko negativních dopadů. V takovéto společnosti se ukazuje zajištění udržitelného rozvoje jako naléhavý úkol a jeho splnění podmínkou dalšího bytí či nebytí. Mnoho lidí, právě pak na venkově, si neuvědomuje, že i oni mohou výrazně ovlivnit budoucí vývoj, a to nejen své obce. Důležitým krokem je naučit se „myslet globálně, jednat lokálně“, protože jak uvádí KNOPP [1994, str. 7]:

„Mnozí malí lidé v mnohých malých obcích, kteří dělají mnoho malých věcí, změní tvář země.“

Vesnice je a vždy zůstane tradičním sídlem (mnohdy starším než okolní města), její formy, velmi rozmanité, v sobě odrážejí rozdílnost přírodního prostředí, historického vývoje a hospodářské úrovně. I nadále je venkov od města v mnoha pohledech odlišný a přes všechny změny a nové potřeby společnosti zůstává jeho význam nezpochybnitelný. Rozvojem venkova se proto zabývá řada odborníků rozdílného profesního zaměření i úrovně, kteří si dobře uvědomují, že jeho specifické hodnoty a tradice nesmějí být opomíjeny a likvidovány, ale naopak je důležité tyto udržovat a rozvíjet. V současné době existuje právní legislativa i řada nástrojů, které pomáhají zabránit dalším ztrátám přírodních, kulturních a estetických hodnot venkova, a zároveň zajišťují jeho udržitelný rozvoj. Jedním z těchto nástrojů je třeba územní plánování, respektive územní plán.

1

Autor studující multidisciplinární obor se v diplomové práci pokusí využít svých znalostí získaných během studia i života na vesnici, ale zejména poznatků jiných autorů a řady odborníků zabývajících se danou problematikou a aplikovat je na obec Žďár nad Orlicí.

V práci tak hodlá nastínit, zejména místním občanům, možnosti dalšího udržitelného rozvoje obce. Ten je ovšem závislý především na lidech samotných, proto je velmi důležité přesvědčit lidi o hodnotách území, ve kterém žijí, ukázat jim co je cenné, co a jak mají chránit a kam směrovat další rozvoj tak, aby byl udržitelný – předkládaná práce může být inspirací.

Za přispění místních obyvatel lze chránit všechny prvky, které si ochranu zasluhují, a docílit tak nejlepšího možného rozvoje (nejen) obce. To totiž nedokáže ani sebelepší legislativa, ani rozvojový dokument, ani žádná diplomová práce.

2

2) Cíle práce Diplomová práce „Vývoj obce Žďár nad Orlicí“ řeší několik dílčích úkolů a cílů, které musely být v souladu se zadáním nutně zpracovány a kterých je zapotřebí k zodpovězení otázky: „Jak docílit udržitelného rozvoje obce?“ Právě nalezení odpovědí na tuto otázku je hlavním cílem práce, jež by v ideálním případě měla být přínosná pro řešenou obec a skutečně posloužit pro její budoucí rozvoj. První část diplomové práce se zabývá minulým vývojem obce, přináší stručný přehled historických událostí, analyzuje dosavadní vývoj obce a snaží se poukázat na významné faktory v její minulosti. Rovněž zde odkazuje na původní zdroje, ze kterých bylo čerpáno a které mohou sloužit jako podklady pro budoucí rozvoj. Úkolem druhé části bylo zhodnotit současný stav obce, najít kladné a záporné jevy ovlivňující její vývoj, označit aktuální překážky rozvoje a ukázat na jednotlivé odlišnosti a specifické vlastnosti řešeného území. V rámci této části byla zpracována řada rozborů a analýz, které se snaží řešené území co nejrozsáhleji ohodnotit, a to po stránce environmentální, ekonomické i sociální. Kapitola rešerše* a kritický rozbor stávajících rozvojových dokumentů si kladla za cíl nalézt záměry vyšších územně správních celků i současných rozvojových dokumentů obce a upozornit na jejich kladné, případně záporné dopady pro řešené území. Zpracování bylo zároveň nezbytné pro takové vytvoření návrhů dalšího rozvoje obce, jež bude s předešlými dokumenty v souladu, pokusí se aplikovat a rozšířit jejich pozitivní záměry a naopak minimalizovat dopady negativní.

Dotazníkové šetření doplňuje výsledky předchozích analýz, potvrzuje (či vyvrací) některé domnělé hypotézy a přináší nové poznatky i užitečné informace, které nebylo možno jiným způsobem bezpečně zjistit.

*

Rešerše: a) vyhledávání informací o určité problematice na základě konkrétního požadavku; b) soupis vyhledaných informací jako výsledek.

3

SWOT analýza* byla zpracována na základě výše uvedených rozborů a průzkumů, pomáhá identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby obce.

Cílem použití této metody je lépe určit možnosti dalšího pozitivního rozvoje obce a předcházet nežádoucímu vývoji.

V další kapitole se autor pokouší stručně shrnout předešlá zjištění a uvést hlavní potenciální oblasti, na něž by se měl příští rozvoj obce zaměřit.

Diplomová práce vyúsťuje v návrhy zásad dalšího udržitelného rozvoje obce. K tomu využívá všech dříve zpracovaných kapitol a poznatků, které z nich vyplývají. Uplatnění zpracovaných zásad by mělo vést k udržitelnému rozvoji obce i zvýšení kvality života místních obyvatel.

*

SWOT analýza: hodnocení silných stránek (S), slabých stránek (W) a určení příležitostí (O) a ohrožení (T); podrobněji vysvětleno v kapitole 9.

4

3) Metodika Diplomová práce „Vývoj obce Žďár nad Orlicí“ je v souladu se zadáním rozčleněna do několika tematických skupin dle daných zásad pro zpracování. Vlastní práce se skládá z následujících okruhů:




analýza dosavadního vývoje obce




analýza současného stavu




rešerše a kritický rozbor stávajících rozvojových dokumentů




dotazníkové šetření




SWOT analýza




potenciál obce




návrh zásad pro další rozvoj obce

Pro zhotovení analýzy dosavadního vývoje obce bylo nutné nashromáždit a zpracovat množství historických materiálů, v první řadě šlo o zapůjčení obecních kronik a zmapování dostupnosti dalších archiválií. Potřebná data byla získána z:




Obecního úřadu obce Žďár n. Orlicí – zapůjčeny kroniky obce, zároveň došlo v rámci DP* k digitalizaci II. dílu kroniky (z let 1954 – 2000)




Muzea a galerie Orlických hor




Státního okresního archívu v Rychnově nad Kněžnou




Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce (historické letecké snímky)

*




Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (Císařské otisky)




z mapových portálů umožňujících přístup k historickým mapám

DP = Diplomová práce.

5

V rámci této části byl rovněž napsán článek do zpravodaje obce Žďár nad Orlicí, který obeznámil občany o záměru prováděné práce, a následně byl proveden rozhovor s vybranými občany a vlastní sběr dat; v této fázi práce byly nashromážděny:




staré pohlednice, fotografie a další grafické materiály o obci




zápisky Františka Škopa




upřesňující informace ohledně nejasností týkajících se historických událostí a získaných podkladů

Zapůjčené archiválie byly z důvodů využití v DP a jejich budoucím zachování převedeny do digitální podoby. Rovněž byla prováděna vlastní fotodokumentace obce pro možnosti porovnání minulého stavu se stavem aktuálním.

Hodnocení současného stavu obce si vedle uplatnění vlastních znalostí a rekognoskace terénu, využití odborného zázemí FŽP ČZU*, studia literatury a využití již existujících podkladů vyžádala i opatření dalších údajů a zpracování řady nových analýz. Jako podklad pro prováděné rozbory byla získávána potřebná data i cenné konzultace zejména z:




Agentury ochrany přírody a krajiny (digitální půdní mapa, data z mapování biotopů, data o EVL† Orlice a Labe apod.)




Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (data ZABAGED‡, DKM§, a další mapové podklady)




Českého statistického úřadu




Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (data BPEJ**)




mapových

a

dalších

informačních

internetových

portálů

(hydrologických, geologických atp.)

FŽP ČZU = Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze. EVL = Evropsky významná lokalita (více kapitola 6.9.8). ‡ ZABAGED = Základní báze geografických dat. § DKM = Digitální katastrální mapa. ** BPEJ = Bonitované půdně ekologické jednotky (kapitola 6.9.2). * †

6

Kapitola rešerše a kritický rozbor stávajících rozvojových dokumentů obnášela nashromáždění potřebných podkladů, jejich studium a následné zpracování. Většina těchto podkladů je běžně dostupná na webových stránkách, pouze Územní plán sídelního útvaru Žďár nad Orlicí (z r. 1997) byl zapůjčen na Odboru územního plánování – stavebním úřadu v Týništi nad Orlicí, a následně naskenován, aby bylo možno jej při zpracování kdykoliv využít.

Dotazníkové šetření se skládá z vyhodnocení dvou rozdílných dotazníků, první byl určen pro návštěvníky obce a zjišťoval, z jakého důvodu a za jakým účelem tito obec navštívili. Dotazník byl v měsíci červenci a srpnu 2008 volně dostupný v hospodě Pod kaštany ve Žďáru n. O., kde jej každý rekreant mohl libovolně vyplnit a vhodit na vyznačené místo, část dotazníků také byla osobně roznášena autorem DP. K uvedenému způsobu sběru dat byla potřebná spolupráce hospodského a dalšího personálu, bez nichž by nemohl být realizován.

Druhý dotazník byl určen pro trvale žijící obyvatele osady Světlá a osady Chotiv (části obce Žďár n. O.) a jeho záměrem bylo zjištění aktuálního stavu těchto sídel. Dotazník roznášel osobně autor DP v měsíci březnu roku 2009.

Kromě uvedených dotazníků probíhal průzkum formou pozorování a rozhovoru s vybranými lidmi všech skupin (trvale žijících obyvatel osad, chatařů a chalupářů z těchto osad, ostatních návštěvníků obce atp.), čímž došlo k vyplnění mezer předchozích dotazníků.

Při vyhodnocení byly brány v úvahu veškeré zjištěné podmínky (byl brán zřetel na strukturu obyvatel, jejich pohlaví, věk atd.) a faktory, které významně ovlivňovaly celkový výsledek, či byly jinak důležité, jsou ve vyhodnocení uvedeny. Ostatní kapitoly (SWOT analýza, určení potenciálu obce a návrh zásad pro další rozvoj obce) vycházely z předešlých kapitol.

7

Diplomová práce na základě zpracovaných analýz a s využitím odborné literatury (viz seznam literatury) vyústila v možnosti, návrhy i doporučení na další udržitelný rozvoj obce.

Při zpracování DP byly použity zejména následující programy:




Adobe Photoshop CS3




ArcGis 9.3




AutoCad 2009




Microsoft Excel 2007




Microsoft Word 2003




a řada dalších (Adobe Reader 8, Olympus Master 2, PDF Creator, ...)

8

4) Rešerše prací zabývajících se problematikou rozvoje venkova a příklady rozvoje Jak píše CÍLEK [2008], poznat naší zemi je práce na celý život. Uvádí, že česká krajina je tak mírná a přitom tak bohatá, že si ani neuvědomujeme, jaké štěstí máme, když jí můžeme procházet.

Podle SÝKORY [1998] je to ovšem i prostor, ve kterém zůstává mnohé nedořešeno, „mnohé si žádá úpravy a ochrany a to je úkol pro nás, pro současnost a budoucnost.“ KNOPP [1994, str. 7] upozorňuje, že pokud chceme udržet či navrátit našemu venkovu jeho osobitost a jedinečnost, je potřebné pohlížet na obnovu a rozvoj vesnice i na zvelebení a udržení okolní krajiny jako na „syntézu kulturně historických, estetických, ekologických a hospodářských souvislostí“. Rovněž SÝKORA [2002] nabádá, abychom sídlo a krajinu řešili vždy v souvislosti, protože společně tvoří jediný funkční a estetický soubor.

Formy naší vesnice jsou tak rozdílné a rozmanité jako je rozdílný lid i krajina v našich zemích, uvádí KNOPP [1994]. Podobně uvažuje CÍLEK [2008, str. 73]: „Máme veliké štěstí, že žijeme v této zemi, kde je všechno sice malé, ale nesmírně rozmanité.“

I ŠTENCLOVÁ [1998] hovoří o různorodosti venkovského prostoru, který je u nás způsoben pestrostí geografických a přírodních podmínek i historickým vývojem. Můžeme se tak setkat se sídly a architekturou jedinečnými a osobitými.

ŠTĚPÁN a VAŘEKA [1991, str. 14] tvrdí, že kostrou naší kulturní krajiny jsou vesnická sídla; a historická jádra s tradiční architekturou považují za kostru vesnických sídel. Jsou rovněž přesvědčeni o důležitosti a nezastupitelnosti lidové a veškeré mladší, ale svým charakterem tradiční zástavby v procesu regenerace a

9

obnovy venkova „který naši v řadě ohledů zanedbanou a mnohdy přímo zdevastovanou krajinu ještě čeká.“

KAŠPAROVÁ [2003] si je vědoma, že sepětí venkovského sídla s přírodním prostředím bylo v minulosti výrazné a harmonické, přírodní podmínky a možnosti se odrážely v sociální struktuře i lidové architektuře, zástavba vycházela vždy z dostupných materiálů, tradičních technologií a konstrukcí.

O venkovském prostoru jako „naprosto rozhodující částí naší země“ pojednává MAREČEK [2005, str. 29], který nepochybuje, že právě zde se „formují základní hodnoty našeho životního prostředí“, a právě proto venkov „vyžaduje komplexní řešení, zahrnující nejen minulost, ale zejména další rozvoj, a to formou zodpovědných územně plánovacích přístupů“, to co dříve bylo nepsanou zvyklostí, zažívanou a ověřovanou po staletí, dnes bohužel musí nahradit územní a regulační plán, uvádí KNOPP [1994].

Vedle dostatečného kapitálu, kvalitně zpracovaných rozvojových dokumentů i dalších faktorů vývoje za neopomenutelný a velmi důležitý faktor rozvoje považuje samotné obyvatelstvo například MAŘÍKOVÁ [2006].

O lokální identitě – pocitu sounáležitosti, spokojenosti a lásky ke svému domovu, jako o jednom z nejvýznamnějších prvků, o které se rozvoj může opřít, mluví např. ŠEVČÍKOVÁ [2006].

KNOPP [1994, str. 8] vyzývá, aby „se každý obyvatel vesnice zeptal sám sebe“ co pro svou obec může učinit, co doposud pro svoji obec udělal „a jakým způsobem mohou být jeho schopnosti pro společné dílo využity.“ Když obyvatelé obce najdou odpověď na uvedené otázky, je učiněn nejdůležitější krok k obnově obce a jejímu příštímu rozvoji.

MAŘÍKOVÁ [2006, str. 25]: „Obec, ve které jsou obyvatelé aktivní a mají zájem o rozvoj své vesnice, je poznat na první pohled.“

10

„Rozvoj venkova je živé téma, otevřené dalším teoretickým úvahám a empirickým zkušenostem.“ [MAJEROVÁ, 2005, str. 19] Problematika vývoje či rozvoje venkova je velmi široká a lze na ni nahlížet z mnoha různých úhlů pohledu, z nichž pouze některé byly výše nastíněny. Sama rešerše prací by svým rozsahem mohla lehce přesáhnout rozsah celé této práce. Rozdílnými problémy i přístupy řešení se zabývají při rozvoji venkova sociologové, urbanisté, architekti, krajináři atd.

Sociologii venkova se věnuje např. Česká zemědělská univerzita v Praze, respektive její sociologická laboratoř, o jejíž práci svědčí množství výstupů (třeba ediční řada Český venkov). Možnosti obnovy venkovského prostoru jsou řešeny např. Fakultou životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, můžeme uvést např. projekt „Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova“ – č. 1J 056/05-DP2 (na zpracování podkladů uvedeného projektu se podílel v letech 2005 až 2007 i autor této práce).

Problematikou územního plánování je zaměstnáno mnoho expertů např. na Českém vysokém učení technickém v Praze. Aktuálními jsou zejména dopady neuvážené zástavby na vývoj obcí a rozpínání se sídel do volné krajiny – dobře popisuje HNILIČKA [2005].

Takto by se dalo pokračovat velmi dlouho, dobré je zmínit ještě alespoň Ústav územního rozvoje vydávající celou řadu užitečných publikací (např. ediční řada Vesnice). Shrnout veškerou problematiku a mnohé přístupy k rozvoji venkova do rešerše přiměřeného rozsahu je velmi obtížné a vzhledem k záměrům DP bylo od tohoto upuštěno. Koneckonců, na zajímavé materiály vztahující se k řešené obci a jejímu příštímu vývoji je poukazováno v průběhu celé práce.

11

Příkladů vývoje a rozvoje venkova je možno udat také řadu. Mnohé ze záměrů se zdají být z počátku přínosné pro rozvoj (obcí) a teprve postupem času se projevují jejich neblahé důsledky, často vedoucí k úpadku a degradaci. Jako příklad lze uvést snahu o potření rozdílů obcí a měst po roce 1950 či kolektivizaci zemědělství. Ze současné doby pak výstavbu celých nových čtvrtí (tzv. satelitních městeček) v obcích, zejména okolo velkých měst a rozšiřování zástavby do volné krajiny.

V případě obce Žďár n. Orlicí můžeme za příklad pozitivního vývoje – rozvoje, označit vybudování značených cyklotras (po roce 2001) v mikroregionu Poorlicko. Nicméně i tento pozitivního krok se jednou může ukázat jako nešťastný a jako příčina úpadku. Aby se takovýmto jevům předcházelo, je důležité pamatovat na zpětnou vazbu – včasnou reakci na nově se objevující problémy.

12

5) Analýza dosavadního vývoje obce 5.1) Počátky osídlení a původ názvu obce Obce v okolí řešeného katastru jsou pojmenovány často po křesťanských patronech (Albrechtice, Petrovice, Štěpánovsko, Michovice – zaniklá ves mezi Lípou a Týništěm), tato skupina obcí pravděpodobně byla založena později než Žďár nad Orlicí.

Prastaré slovanské obce v okolí Orlice jsou totiž pojmenovány buďto po místních ukazatelích – Čermná, Lípa, Křivice, Olešnice, do této skupiny můžeme zařadit i Žďár a Světlou, anebo jsou pojmenovány po rodech např.: Přepychy po Přepyších, Božetice (zaniklá ves za Žďárem) po Božeticích a také Chotiv – dostala jméno po Chotivích. [LINGER, 1968]

O počátcích osídlení oblasti se zabývá i Pamětní kniha obce Žďár n. O., která se snaží popsat vývoj oblasti od nejstarších dob, což není lehký úkol: „Jakých změn vůbec doznala krajina zdejší během dlouhých století až do časů, kdy jistých o ní máme zpráv, nesnadno udati.“. [Pamětní kniha obce Žďár n. O., str. 5] V pamětní knize je např. uvedeno, že krajina okolo řek Orlic byla osídlena pravděpodobně brzy před příchodem Slovanů, jak dokládá svědectví Klaudia Ptolemaia (žil za dob císaře Antonia Pia 138 – 161 našeho letopočtu) – oblastí vedla starodávná obchodní cesta z Vlach do Vratislavi. O dávném osídlení této oblasti svědčí též nález popelnic u osady Korunka při stavbě železniční trati v roce 1874.

Zmíněnou hypotézu potvrzují i další archeologické nálezy v okolí, o kterých se dočteme např. v článku Pravěké osídlení okresu Ústí nad Orlicí. [VENCL, 1974] „Udati dobu, kdy osada naše založena byla, jest pro úplný nedostatek zpráv nemožno. Soudíce však dle jména, můžeme se domnívati, že založena byla pravděpodobno v brzké době po příchodu Slovanů do země naší.“ [Pamětní kniha obce Žďár n. O., str. 6]

13

Název sídla Žďár je odvozen podle pozemků získaného žďářením (zjednodušeně vypalováním). Žďáření se provádělo takto: porost se vymýtil, větve a kmeny rozložily po pozemku a po jejich vyschnutí byly zapáleny, posléze byl popel stejnoměrně rozhrnut, půda se zkopala a osela žitem nebo ovsem (1x až 2x), pak zůstal „žďár“ ležet ladem a sloužil jako pastvina do té doby, co lesní podrost pastvu znemožnil.

Žďáření sahá do počátku našeho zemědělství, bylo prováděno podle určitého postupu a řádu, ovšem se vzrůstajícím počtem obyvatelstva muselo nutně docházet k záborům stále větších ploch „divočiny“, proto byl „žďár“ oséván vícekrát za sebou, čímž se postupem času přešlo od hospodaření „žďárového“ k polaření atd. V pamětní knize obce je uvedena domněnka, že původní osada stávala jinde – asi někde v místech nynějšího Starožďárského rybníka – a současná sídla (Žďár Horní a „dolní“) vznikla později.

Název sídla Chotiv, jak je uvedeno již výše, se jmenuje podle jména rodu „Chotivů“ (dvůr Chistievův).

Název sídla Světlá je v kronice obce Žďár nad Orlicí II. [z let 1945 – 2000] vysvětlován tím, že osada byla založena na světlé, bezlesé, malé hoře (horce, hůrce), obdobně dostala název i jiná sídla (např. Kostelecké Horky). Stejné vysvětlení nalezneme i ve starších písemnostech, ze kterých kronika čerpala (uloženy ve Státním okresním archívu).

V publikaci Pověsti a příběhy Rychnovska 5 [HALDOVÁ, 1995] je název osady Světlá vysvětlován takto: osadníci, aby varovali okolní obyvatele před velkou vodou, která se na Orlici vyskytovala od nepaměti, zapalovali ohně (světla) a podle toho dostala osada svůj název – Světlá.

14

5.2) První písemná zmínka o obci První dochovaná písemná zmínka o Žďáru pochází z r. 1342, z téhož roku je i první zmínka o Chotivi. Osada Světlá je dle dochovaných a známých písemností prvně jmenována později – roku 1419. Pro dokreslení jsou zde uvedeny i první písemné zmínky o okolních obcích – Albrechtice (1336), Borohrádek (1342), Čermná (1342), Čestice (1398), Lípa (1396), Nová Ves (1575), Týniště (1361), Zdelov (1342). [Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, II. díl, 2006]

Chronologické zařazení
1316 – narození Karla IV.
1342 – povodní stržen nejstarší kamenný most v Českých zemích (Juditin) a později na jeho místě vystaven Karlův most
1342 – nejstarší písemná zmínka o Žďáru a Chotivi
1348 – Karel IV. vydal zakládací listinu Karlovy univerzity (nejstarší univerzity ve střední Evropě), dal vystavět hrad Karlštejn, založil Nové město Pražské…
1360 – narození Jana Žižky z Trocnova
1369/1370 – narození mistra Jana Husa
1415 – upálení mistra Jana Husa
1419 – Husitská revoluce
1419 – první písemná zmínka o Světlé

15

5.3) Podklady pro hodnocení vývoje obce Chceme-li hodnotit obec v jejím historickém vývoji z delšího časového hlediska, musíme nutně vycházet ze starých kronik, ostatních písemností, map, popřípadě jiných archiválií, pouze v případě doby nedávno minulé lze použít výpovědi pamětníků (tzv. orální historie). Pro relativně nezkreslené a poměrně snadné vyhodnocení se nejlépe hodí statistická data, která se nám ovšem nedostávají v příliš dlouhém časovém úseku. Podat skutečný obraz minulého vývoje obce proto bývá velmi obtížné, zejména chceme-li zaručit jeho objektivitu – pro laika prakticky nemožné. V této části bude tedy poukázáno na historické prameny spíše z hlediska významu pro příští rozvoj a jakékoliv hodnocení vývoje bude velmi opatrné.

Pamětní kniha obce Žďár nad Orlicí O založení pamětní knihy obce bylo rozhodnuto v roce 1890 a znovu v roce 1907. V kronice je zachycen vývoj od nejstarších dob a začínaje rokem 1848 jsou v ní informace ke každému roku; kronika končí rokem 1945 a má 400 číslovaných stran. V současné době existuje její elektronická verze, která je dostupná mimo jiné na obecním úřadě a ve Státním okresním archivu v RK, kde se nám dostane i její psaná podoba.

Kronika Žďár nad Orlicí II. Navazuje na předchozí pamětní knihu a má 733 číslovaných stran, bohužel je vedena až od roku 1955, obec tedy nemá kroniku z let 1945 – 1955, což je veliká škoda vzhledem k tomu, že se jedná o období z historického hlediska velice významné. Psaná podoba kroniky je k dispozici na obecním úřadu ve Žďáru n. O., v rámci této práce byla kronika ofocena a její elektronická forma bude na DVD rovněž poskytnuta obecnímu úřadu.

16

Kronika obce Žďár nad Orlicí III. Navazuje na předchozí díly a jsou do ní zapisovány události od roku 2001. Pokračovat ve psaní kroniky je velice důležité, nikoliv třeba z našeho pohledu, ale rozhodně velmi významné a užitečné právě pro další generace.

Zápisky Františka Škopa V rámci diplomové práce byly zapůjčeny osobní deníky Františka Škopa (10 svazků), v nichž jsou informace od roku 1928 do roku 1973; autor v nich například prakticky každý den zapisuje událost, která ho ten den zaujala, „je z jeho pohledu nejdůležitější“. Získané zápisky byly posouzeny studentem 5. ročníku Historie a posléze naskenovány – digitální podoba je k dispozici u autora této DP a rovněž u majitelky deníků, po jejímž svolení mohou být zapůjčeny.

Autor (František Škop) si pravděpodobně nikdy nevymýšlí a obsah deníku se dá považovat za důvěryhodný pramen, JANEČEK [2008] k němu mimo jiné uvádí: „Osobní deník Františka Škopa tak může sloužit jako pramen hned v několika oblastech, například nechat se inspirovat školou Anál a historií mentalit, můžeme zkoumat obyčejný život obyčejného člověka a jeho konfrontaci s velkými politickými dějinami. Je zajímavé, jak vnímá složité životní situace jeho doby. Můžeme zkoumat i vývoj počasí, vývoj komunální politiky v jeho obci a úrodnost v závislosti na čase v jednotlivých letech.“

Ostatní písemnosti Vyskytuje se celá řada dalších písemností, některé jsou uloženy ve Státním okresním archivu, jiné v dobrovolných spolcích (např. hasiči), či v rukou pisatelů a jejich potomků. BRANDEJS [1974] uvádí pro obec Žďár n. O. tyto další písemné materiály: o Obecní: •

(1955 – 1967) Vznik osad na Tiché Orlici od 12. století – Přehled dějin pánů z Borohrádku – Poddanské poměry na Borohrádecku – Selská půda a hospodářství ve Žďáru 1654

17

o Školní: •

1877 – 1911

•

1912 – 1933

•

1940 – 1945

•

1933 – 1965 Odsun Němců 1945 – Březnové události 1939

•

1966 – 1968

Ještě je dobré uvést Sborník vlastivědných prací – Orlické hory a Podorlicko, ve kterém nalezneme jednak samotné studie vztahující se k obci, jednak množství odkazů na další materiály, ze kterých lze čerpat (v současné době vychází 1x ročně a můžeme si jej zakoupit např. v Muzeu a galerii Orlických hor).

Význam kronik a podobných písemností Pro historiky nemohou být a nejsou kroniky samy o sobě objektivním pramenem. Kronikář je často ovlivněn svojí příslušností (sociální, politickou, náboženskou atp.), jako každý i on podléhá citům a emocím, stejně tak i on mohl událost hodnotit z nesprávných pramenů a pouze z určitého úhlu pohledu. Ovšem to neznamená, že by zápisy byly psány nesprávně – naopak, kronikář píše tak, jak se to jemu samotnému v danou chvíli jeví.

Kronika na rozdíl od „suchých fakt“ popisuje život obce, zachycuje její historii barvitě a vystihuje všechen ráz doby – to, jak obec „dýchá a tepe“.

Pro budoucí rozvoj obce je kronika (a podobné písemnosti) velmi významná – především pak, bude-li správně použita.

Nepřipomínáme-li historii obce lidem, bývá zapomínána – lidé přestávají mít k sídlu vztah a pouto k němu se vytrácí, obyvatelé si pak neváží úsilí svých předků a ani se nemohou vyvarovat chyb, které se udály v minulosti.

Kroniky bývají velmi dobrým podkladem pro vytváření a zachování pocitu sounáležitosti s místem, ve kterém žijeme, a právě sounáležitost – lokální identita – a rovněž můžeme říci lokální patriotismus, je v současné době jedním ze stěžejních

18

předpokladů pro rozvoj každé obce a každého sídla (zcela určitě platí pro obec Žďár nad Orlicí). S migrací a stěhováním obyvatel bývají tyto hodnoty ohrožovány o to více, a o to více je potřeba je podporovat a upozorňovat na ně.

Mapová díla Z mapových děl a plánů můžeme vyčíst, jak se sídlo a celá krajina změnila během svého vývoje. TRPÁK a TRPÁKOVÁ [2002] přirovnávají historické mapy k zapomenutým klíčům sledování vývoje. Žďár nad Orlicí je zakreslen již v Müllerově mapě Čech z roku 1720 (viz příloha – obrázek 1). Pro studium sídla (i krajiny) se ale skutečně cennými jeví Císařské otisky stabilního katastru – můžeme díky nim vysledovat a porovnávat rozrůstání sídla od roku 1840, stejně tak můžeme pozorovat ostatní změny v krajině (změnu koryta řeky, strukturu půdního fondu atd.). Letecké snímky Historické letecké snímky pro Žďár n. O. jsou k dispozici od roku 1937, z nich můžeme číst podobně jako ve starých mapách. Snímky jsou k dispozici v archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. LIPSKÝ [2000] spatřuje jejich přednost v jejich neomylném a přesném svědectví o stavu krajiny v určitém časovém okamžiku. Pohledy, obrázky a fotografie Jsou dalším důležitým podkladem pro zachycení vývoje obce, lze pomocí nich poznávat stav Žďáru n. O. v různých časových obdobích a sledovat například změny v lidové architektuře, rázu sídla i změny funkčního využití jednotlivých stavení. Vybrané grafické archiválie obce Žďár n. O. jsou na ukázku v příloze (obrázky).

19

5.4) Vlastní vývoj obce Žďár nad Orlicí Níže je uveden chronologický přehled pro utvoření představy o vývoji sídla, ovšem je třeba mít na paměti, že i tento přehled je ovlivněn autorem (diplomové práce), který chtě nechtě musel dát nějaké události přednost před událostí jinou, čímž vlastně vytvořil vlastní obraz sídla, který může vyznít dosti odlišně od skutečného vývoje. Odkázáno je zde tedy na původní zdroje (uvedené výše) a především doporučeno vlastní bádání.

5.4.1) Chronologický přehled vývoje obce Žďár nad Orlicí
Stručně od nejstarších dob o osídlení území ČR je doloženo již 28 000 let př. n. l.; o 3. stolení př. n. l. obývají území ČR Keltové; o v 1. století n. l. přicházejí kmeny Germánů; o v 5. až 6. století přicházejí Slované na naše území a postupně ho osídlují; o 10. století – území patří Slavníkovcům → vyvražděni Vršovci; o 11. století – území patří Vršovcům; o 12. století – rod Vršovců téměř vyvražděn Přemyslovci → dědici se stávají Hrabišici; o 13. století – poříčí orlická jsou panstvím královským, za krále Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) byly lesy v tomto území mýceny a zakládány zde osady; koncem 13. století majiteli zdejší krajiny Drslavici; o 1342 – první písemná zmínka o Žďáru a Chotivi; o 1419 – první písemná zmínka o Světlé; o za dob husitských kraj trpěl; o Vilém z Pernštejna (kolem roku 1 500) – příznivcem Jednoty českých bratří, jejich učení se šíří krajem – jeho vnuk (Jaroslav) pak „bratry“ pronásleduje, poddaní musí změnit vyznání, nebo odejít → hodně lidí z kraje utíká do Polska;

20

o třicetiletá válka (1618 – 1648) – útrapy; po Bílé hoře* (1620) jezuité† obracejí lid protestantský na katolickou víru.


Rod Libštejnských Kolovratů (1640 – 1861) o majiteli území za éry osvícených panovníků Marie Terezie a Josefa II. – povinná školní docházka (1774), zrušení nevolnictví a toleranční patent (1781); České národní obrození. o 1815 – školní výuka ve Žďáru; o 1827 – stavba nové školy (vysvěcena 18. 6. 1828); o 1842 – robotníci pro časté záplavy provádějí regulaci koryta Orlice; o 1846 – velký hlad a nouze;


František Josef I. o 1848 – (10. 9.) oznámeno zrušení roboty; oslava „pochování roboty“ ve Žďáru, lidé přestávají pracovat předčasně – nepokoje (zabírání pozemků, lovení zvěře, ryb a kácení dřeva „na panském“); o 1849 – první volby obecního představenstva; obci pronajato právo honební; o 1859 – živnostenský řád – svoboda živností; o 1863 – velký požár (27 stavení, 57 rodin bez příbytku, 3 děti ┼), požáry v těchto dobách časté: (1864 – 11 obydlí), (1886 – 13 obydlí), (1901 – 19 obydlí)... o 1869 – (14. 5.) zřízen poštovní úřad v Borohrádku; o 1875 – železniční trať přes Žďár odevzdána veřejné dopravě, (přípravné práce r. 1872, stavba započala r. 1873); o 1876 – založena obecní knihovna (díky pokrokovým občanům – zásluha zejména Aloise Martince – student pražské techniky);

*

Dobu pobělohorskou popisuje např. Alois Jirásek v románu Temno. V tomto období (po r. 1620) odešlo do exilu mnoho českých protestantů, včetně osobností světového významu jako byl Jan Ámos Komenský. Ve východních Čechách probíhala rekatolizace velice ostře. † Ve východních Čechách působil i proslulý jezuita Antonín Koniáš, známý jako „páter Koniáš“, který zasvětil celý svůj život katolické protireformaci v českých zemích; mimo jiné spálil cca 30 000 knih.

21

o 1879 – založení nových pozemkových knih; velikou povodní silně poškozen most; povodně stejně jako požáry byly časté již v těchto dobách (požáry se podařilo eliminovat, povodně se vyskytují stále, stejně tak i nutné opravy mostů); o 1882 – založena parní pila v Borohrádku; o 1883 – četnická stanice v Borohrádku (o jednom muži); o 1891 – (2. 9.) obvodní lékař v Borohrádku; o 1894 – nová okresní silnice přes Žďár (kamenná); o 1901 – (2. 6.) poslední velký požár ve Žďáru (36 rodin – 200 občanů bez obydlí); postaveny nové domky ohnivzdorné s taškami (převážně na původním místě); o 1902 – rozhodnutí o založení Sboru dobrovolných hasičů, zakoupení stříkačky a vybudování vodní nádržky na místě, kde kdysi býval rybníček (nyní obecní rybníček); o 1907 – hlavním zaměstnáním v této době je polní hospodářství a chov dobytka, z řemesel nejhojněji obuvnictví, chudý lid zaměstnán v průmyslových závodech v Týništi nebo na parní pile v Borohrádku; v letním období se mnoho obyvatel zabývá voroplavbou, (plavením – přepravou dřeva po řece); vlak staví 2x denně; o 1908 – výsadba jubilejních lip na „Borku“; sázení stromů v tomto období časté, stejně jako bohatý společenský (obrozenecký) život; o 1909 – založen divadelní spolek Mošna; o 1910 – založena Hospodářská Beseda (cíl: povznést hospodářství, péče o mravní a poznatkový rozkvět členů); spory politických stran i ve Žďáru n. O. → narušení mezisousedských vztahů; o 1911 – (19. 3.) založen Spořitelní a záložní spolek pro Žďár n. O. a okolí (o něco dříve založen podobný spolek stranou křesťansko-sociální), stavba domků dělnických; o 1913 – zakoupení mostní váhy.

22


První světová válka o 1914 – 1918 období veliké nouze v obci, mnoho mužů odvedeno, o hospodářství se starají starci, ženy a děti; úlevy a nepravidelná školní docházka, perzekuce školních knih, rozvoj se zastavil, chudoba, chlebenky, moučenky, cukerní lístky, odvody vojsku atd.; mnoho mužů z obce ve válce zahynulo, řada invalidů a také legionářů*.
Období první republiky o 1922 – založení spolku Orel (lidovou stranou) a spolku Sokol; o 1923 – založení Vodohospodářského družstva za účelem slínování písčitých pozemků, slínoviště na Horním Žďáru (398/2); o 1925 první rádio (krystalová stanice) ve Žďáru; o 1929 – 5 rádií (2x třílampovka, 2x dvoulampovka, 1x jednolampovka); pod vlivem tovární konkurence dochází v tomto období k úpadku řemesel; o 1930 – 4x divadelní představení ochotnického divadla Jirásek, 1x divadelní představení spolku hasičů, 1x dětská divadelní hra, přednáška a informace o elektrifikaci; (běžný společenský život v tomto období); o 1931 – dokončena stavba Kampeličky (pro peněžní ústav – zřízen roku 1911); sociální struktura obyvatelstva: málo rolníků, většinou domkaři a dělníci; v obci se začínají projevovat následky hospodářské krize; o 1932 – v obci staví 6 vlaků; hospodářská krize se prohlubuje; o 1933 – nový sportovní (fotbalový) klub ve Žďáru, fotbalové hřiště u Tůmovky; o 1936 – „Říhův hostinec“ prodán v exekuční dražbě, přestaven (nyní hospoda Pod Kaštany); o 1937 – krize odeznívá, po dlouhé době nejsou nezaměstnaní ve Žďáru i celém okrese → opevňovací práce na hranicích.

Legionář = zde označení pro vojáka jednotky zahraničního odboje Čechů a Slováků za první světové války.

*

23


Druhá světová válka o 1938 – částečná mobilizace (17 mužů ze Žďáru); 23. 9. mobilizace; „Mnichov“; o 1939 – (15. 3.) protektorát Čechy a Morava, vojáci v Týništi, zatýkání pro výstrahu, později většina propuštěna (1 občan ze Žďáru n. O.); zákaz schůzí, postupný zákaz politických stran; odevzdání zbraní; nařízena jízda vpravo; hospodářská situace se lepší, lidé dostávají slušně zaplaceno, někteří odcházejí pracovat do Německa; o 1940 – elektrifikace (pokusy o ni od roku 1912); rozšíření rádií; o 1941 – zabírání židovského majetku → ve Žďáru n. O. zabráno hospodářství

„Tůmovka“,

majitel

Zdeněk

Hostovský

zemřel

v Osvětimi; první telefon ve Žďáru; neobyčejný rozmach průmyslové výroby; o 1942 – „heydrichiáda“, 1. 6. kontrola obyvatel Žďáru, znovu 18. 6. kontrola bytů v ranních hodinách; zvon na návsi odvezen a roztaven; o 1943 – nová motorová stříkačka pro Hasiče; o 1945 – s koncem války se objevují nepokoje (během války poměrně klid) → partyzáni a odbojové skupiny v lesích po okolí, těžké boje na holicku; konec války sebou přinesl i falešná obvinění některých obyvatel.

24


1945 – 1954 o O tomto období nejsou v kronikách obce dostatečné informace, což může vyvolávat řadu různých teorií a hypotéz.* o První kronika obce končí zápisem V. Kejzlara†, který opravuje záznam událostí roku 1945, protože tento byl „tendenčně a osobně zaměřen“. Mimo jiné očišťuje křivě obviněného občana obce s tím, že obviněný, přestože byl u soudu uznán nevinným „předal později své hospodářství čs. státu a ze vsi odešel, poněvadž v letech všeobecných deformací byl mu další pobyt v obci znemožněn.“

o Na území státu probíhají v 50. letech komunistické politické procesy např. známý proces s JUDr. Miladou Horákovou (popravena 27. června 1950). o Druhá kronika obce je psána od roku 1955 (začíná rokem 1954).

*

Situaci našeho venkova v tomto období podává např. film „Všichni dobří rodáci“ režiséra Vojtěcha Jasného (premiéra roku 1968, posléze na mnoho let zakázaný). † Vilém Kejzlar byl za druhé světové války velitel ilegální odbojové skupiny „Obrana národa“ v Týništi n. O. a později 5. praporu „Magdalena“.

25


Reálný komunismus o 1954 – vlakové spojení 11x do Chocně, 10x do Týniště n. O.; složení obyvatelstva: zemědělci 92, dělníci 182, úředníci 29, ženy v domácnosti 72, důchodci 81; na půdě hospodaří JZD* (od r. 1950), i soukromý sektor, JZD má vlastní traktor; jediná politická strana komunistická; jedinou živností je kovářství; zásobování: Jednota (smíšené zboží, masna, hostinec); spolky: Pionýr, Svaz československo-sovětského přátelství, Sokol (odbor kopané, ledního hokeje – kraj, házená žen – oblast), Svaz mládeže (nefunguje dobře), Hasičská jednota, Myslivecká sdružení 2x; o 1955 – silnice asfaltová II. třídy (Borohrádek – Týniště n. O.), běžnou se stává koupelna a voda ohřívaná elektricky; kulturní akce: 30x biograf, plesy a zábavy 9x, divadlo a oslavy 10x, přednášky 6x, ad.; JZD přistavuje areál Tůmovka, schválena výstavba nového statku (vepřín, kravín atd.) pod „Hradeckou“ v příštích letech; začíná těžba písku na Světlé (Československé státní dráhy, výrobna betonového zboží, Borohrádek) – denně se odtěží cca 50 tun písku; o 1957 – pošta (od 1. 7.) ve Žďáru (v Kampeličce); první televizor v obci; JZD započalo stavbu kravína, JZD se stále potýká s problémy, cílem JZD – 70 % rolníků jejich členy; oslavy 1. máje velikou slavností v celé této éře; o 1958 – socializace vesnice (16. 9.) – většinu půdy obhospodařuje JZD; v obci 64 kol a motocyklů, 5 osobních automobilů; o 1960 – postavena nová školní budova; JZD stále problémy; o 1961 – sčítání obyvatelstva – pozorován úbytek obyvatel; lepší vzdělanostní struktura, 40 televizorů, 7x elektrická chladnička; o 1962 – do MŠ sváženy děti z Týniště n. O. autobusem; žáci ve škole přestávají být učeni včelařství, sadařství apod., v obci málo takovýchto

odborníků;

Pionýr

dobře

funguje;

školství

patří

k nejnákladnějším rozpočtovým položkám; rozšířena kabelizace – v obci 5 telefonních linek; neshody mezi občany; v obci není žádný soukromě hospodařící rolník; výsledky JZD nejsou příznivé; objevují *

JZD = Jednotné zemědělské družstvo.

26

se potíže v zásobování, roste spotřeba obyvatel; 72 televizorů, 75 motocyklů; spolky: Československý červený kříž, Československý svaz mládeže, Pionýr; Tělovýchovná jednota (odbíjená, hokej; fotbal upadá), několik přednášek a estrád; jediné divadelní představení (dáváno do souvislosti s Tv); o 1963 – (27. 5.) započala autobusová doprava; nebylo odehráno ani jedno divadelní představení; Československý svaz mládeže funguje omezeně; o 1964 – otevřena nová samoobsluha (přestavěna stará škola); zákon č. 101/1964 Sb. O sociálním zabezpečení a zákon č. 103 O sociálním zabezpečení rolníků; o 1965 – JZD vzhledem k dlouhodobě nepříznivému stavu začleněno (od 1. 1.) do Československých státních statků, zároveň začínají 2 rolníci znovu soukromě hospodařit, elektrifikace železniční trati (započatá v r. 1963) dokončena; počet dětí v MŠ pouze 17, úvahy o uzavření MŠ; oddíl kopané již 5 let nefunguje, ostatní sportovní a kulturní činnost běží dle plánu; o 1966 – většina obyvatel ze Žďáru pracuje v závodech ve střediskových obcích Borohrádku a Týništi nad Orlicí; v obci 7 traktorů; o 1967 – TJ Sokol úspěchy (vítěz trojboje obcí, zápas s vesnicí z NDR* atd.); 12 telefonních stanic v obci; do MŠ opět dováženy děti z TnO.

*

NDR = Německá demokratická republika – „východní Německo“.

27


Pražské jaro a následný vývoj o 1968 – snahy o zvelebení obce; finanční prostředky obce nestačí na financování školy atd. – nutné dotace z vyššího státního rozpočtu (ONV RK*); založena provozovna DOS† – těžba písku na Tůmovce, výroba betonových tvárnic a rour; o 1970 – asfaltová vozovka na Světlou, činnost DOS se rozvíjí; o 1971 – snahy obce o zlepšení životního prostředí, práce s mládeží, upevnění komunistické strany, zlepšení zásobování obyvatelstva atp.; největší kulturní a sportovní činnost vyvíjí TJ Sokol (fotbal na vysoké úrovni); 3 občané spáchali sebevraždu; o 1972 – revize DOS, závažné nedostatky v evidenci hospodaření; jednotný kulturní plán – 47 aktivit; v obci řada společenských a „politických“ organizací; postavena autobusová zastávka; o 1973

–

první

úvahy

o

výstavbě

vodovodu,

provedení

hydrogeologického průzkumu; společenské organizace sdružuje Národní fronta: KSČ, TJ Sokol, Myslivecké sdružení, Český červený kříž, Český svaz požární ochrany, Socialistický svaz mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství, opětovné založení organizace Pionýr; o 1974 – DOS prosperuje; hydrogeologické vrty – kvalita vody nevyhovující, voda bude příváděna z vodojemu v Borohrádku (Šachově), projektová dokumentace vypracována v roce 1975; o 1976 – dokončena výstavba družstevních bytů (bytovka pro 6 rodin); o 1978 – uzavřena jedna třída pro nedostatek žáků (vyučuje se pouze 1., 2. a 3. ročník); stížnosti a odmítavé postoje ohledně těžby písku na Světlé; zahájena výstavba vodovodu; o 1979 – výstavba vodovodu vázne; lidé se bouří proti těžbě písku na Světlé; výstavba tělocvičny na hřišti (menší objekty zřízeny už dříve); povolena výstavba dalších družstevních bytů – lidé o ně přestávají mít zájem, výstavba neuskutečněna; zrušení Základní školy (ZŠ), prostory využity ZŠ v Borohrádku pro 3. ročníky; * †

ONV RK = Občanský národní výbor Rychnov nad Kněžnou. DOS = Drobné opravy a služby obyvatelstvu.

28

o 1980 – výstavbu vodovodu provázejí komplikace (nedostatek materiálu); o 1983 – první občané připojeni na vodovod; znatelné poruchy v zásobování → nedostatek některých potravin; sloučení místního mysliveckého

sdružení

s albrechtickým;

dokončena

výstavba

vodovodu; zvyšuje se využívání autobusové dopravy na úkor železniční; v roce 1982 povolena vedlejší pracovní činnost (řemeslné práce), v obci se znovu objevují řemeslníci; o 1984 – DOS ukončuje činnost výroby betonových výrobků; o 1985 – zahájena příprava kanalizace; o 1987 – sedlová střecha na školní budově (ve které je MŠ a 3. ročníky z Borohrádecké ZŠ); zahájena výstavba řadových domků; schválena výstavba kanalizace; podána žádost o vytipování pozemků pro výstavbu rodinných domů; spolky: Český svaz žen, Český červený kříž,

Pionýrská

organizace,

Svaz

československo-sovětského

přátelství, TJ Sokol (oddíl turistiky, 4 oddíly kopané, stolní tenis, cvičení žen); služby v obci: sběrna a čistírna oděvů, praní a mandlování prádla, opravna bot, švadlena, truhlář, pošta; o 1988 – zahájena výstavba kanalizace, asfaltová vozovka na Chotivi; měření radonu; počet obyvatel → Světlá: 24 obyvatel (4 děti, 8 v produktivním věku, 12 důchodců), Chotiv: 13 obyvatel, (pojízdná prodejna 2x týdně, pošta 3x týdně); těžba písku na Světlé pokračuje rychle (dvousměnný provoz, denní těžba 2 000 m3), odtěžena celá Světelská stráň, těžba postupuje směrem na Chotiv, občanům se písek neprodává, likvidace mladého lesa, vliv na životní prostředí, občané nesouhlasí, těžba důležitá pro národní hospodářství, nelze nic dělat, vybudována nová silnice k písníku mimo sídla.

29


Sametová revoluce o 1989 – 1. máj → výstava snímků „Životní prostředí ve Žďáru n. O.“; vlivem těžby písku občané na Světlé bez pitné vody; regulace prodeje základních potravin; pozastavena výstavba kanalizace; o 1990 – pojízdná prodejna přestala jezdit do osady Světlá a Chotiv; spolky: Český červený kříž, Český svaz žen, Turistický oddíl, Sbor dobrovolných hasičů; soukromé podnikání; pokračuje výstavba kanalizace, žádost o navrácení písníku na Světlé do majetku obce; o 1991 – ekonomické reformy; restituce a majetková vyrovnání; od 1. 9. opět základní škola (1. – 4. ročník) ve Žďáru n. O.; vyvařování obědů pro důchodce; I. etapa kanalizace předána do zkušebního a trvalého provozu (nebyla zcela dokončena); o 1992 – II. etapa kanalizace nemůže být zahájena kvůli nedostatku financí; změny v nakládání s odpady; o 1993 – rozdělení Československé republiky; zahájena II. etapa kanalizace (v témže roce dokončena); poplatek za těžební prostor a poškozování ŽP* aj.; vznik svazku obcí Poorlicko; o 1994 – zkolaudována ČOV† a zahájen trvalý provoz; snahy obce o vlastní hospodaření s lesy; o 1995 – založen svazek obcí Tichá Orlice; rozvoj tříděného sběru odpadů; uzavřena smlouva o vypracování územního plánu obce; dvě prodejny potravin; zhoršování autobusové dopravy; o 1996 – schválen územní plán – malý zájem obyvatel; ve škole nedostatek žáků; zřízen přírodní park Orlice; pořízen počítač pro zpracování obecního účetnictví; podnikatelů spíše ubývá, úvahy o plynofikaci; o 1997 – zahájeno vypracování digitální mapy obce; dokončeno připojení Světlé na vodovod; vlakové spojení 14x do Týniště n. O.; 14x do Chocně; nutná dotace autobusové dopravy;

* †

ŽP = životní prostředí. ČOV = Čistírna odpadních vod.

30

o 1998

–

hromadný

rozvod

telefonních

přípojek;

zpracování

sociologického průzkumu (výsledky – priority obce: plynofikace, obnova zeleně, úprava vodotečí, rozšíření obchodní sítě, řešení dopravní situace, výstavba rodinných domků a rozvoj podnikání); probíhá jednání o plynofikaci; o 2000 – jednání o plynofikaci se komplikují a protahují; obec podporuje společenské spolky (výrazněji fungují pouze fotbalový a hasičský).


Vybrané charakteristiky vývoje společnosti po roce 2000 o restituované pozemky povětšinou pronajímány, samotní majitelé na nich nehospodaří; přeměna zemědělce producenta v zemědělce údržbáře krajiny; špinavá průmyslová výroba přesouvána do méně vyspělých zemí, rozvoj překladišť; objevují se stále více mobilní telefony, dochází k jejich masovému rozšíření, stejně jako u ostatních informačních technologií (PC*, internet); v důsledku globalizace dochází ke značným změnám ve způsobu života společnosti, silný rozvoj automobilové dopravy, rozvoj super a hypermarketů atd.

*

PC = Osobní počítač (personal computer).

31

5.4.2) Souhrn minulého vývoje Shrneme-li předešlý přehled, můžeme říci, že obec prošla velice bouřlivým a pestrým vývojem, stejně jako její obyvatelstvo, přičemž tento vývoj neustále probíhá. Není zcela správné tvrdit, že se lidé dříve měli hůře než nyní, spíše žili jinak – soudobý život neznali, a tudíž jim nechyběl.

Před tzv. průmyslovou revolucí a rozvojem průmyslu hrály zásadní roli vývoje obce a rozvoje obyvatelstva přírodní podmínky, na kterých byly občané i obec existenčně závislí, přírodní podmínky byly asi hlavním limitujícím a tvůrčím faktorem vývoje.

Z přírodních podmínek můžeme na prvním místě uvést povodně, které se ve Žďáru n. O. minimálně posledních 200 letech vývoje vyskytují, v kronice se lze několikráte dočíst o „největších“ povodních v historii, lidé z obce se s nimi naučili žít a nikdy na ně úplně nezapomněli, proto v obci ani největší vody nemají katastrofické následky. S povodněmi je spojeno časté poškození a obnova mostů, o kterých se v kronice také pravidelně dočítáme. Zemědělské hospodaření v okolí Orlic bylo do jisté míry povodním přizpůsobeno tak, aby se pokud možno vyplácelo. Právě povodně vytvořily, a díky nim je do současnosti zachováno, jedinečné přírodní prostředí, které si zasluhuje ochranu. Tento unikát si uvědomoval již Alois Čapek (1873 – 1952), který ve své kronice [Dějiny Týniště nad Orlicí a obcí okolních, str. 9] uvádí přání, aby si lidé tohoto naučili vážit více než doposud, protože příroda nám dala „jedinečnou věc: nekonečné pásy zelených luk protkané stříbrnou pentlí řeky a vroubené nekonečnými pásy lesů, k tomu pak alespoň jednou ročně – v době povodní – nekonečně dlouhé jezero…“ a také zde píše: „...to je něco, co bychom marně jinde hledali a nač můžeme být právem hrdi. Úlohou příštích pokolení bude, aby si toto jedinečné položení zachovala a ubránila a nějak je neznešvařila“. Vztah člověka k přírodě se během vývoje dosti měnil – dobře ho popisuje např. KLVAČ [2006] v publikaci Člověk a les. Pro „Žďárováka“ možná ještě přínosnější kniha Člověk a dřevo v orlickém a podorlickém kraji [ŠPLÍCHAL,

32

OTAVOVÁ, 2004], kde se mimo jiné dočteme o plavení dřeva na Orlici. Z historických písemností Žďáru n. O. je patrné, že lidé v době, kdy na přírodě byli existenčně závislí, nahlíželi na ni s respektem, a pochopili, že spíše než aby s ní bojovali, je výhodnější se jí co nejvíce přizpůsobit a využít možností, které poskytuje (plavení dřeva).

Další významnou roli ve vývoji obce Žďár nad Orlicí v minulosti hrály požáry, působily rozsáhlé škody a zásadně se podílely na rozvoji sídla, jeho charakteru a vývoji do současné doby. V mapě stabilního katastru vidíme, že v roce 1840 byla většina stavení dřevěných (min. 90 %). Pro příklad: na Světlé v roce 1840 stálo jediné zděné stavení a 17 dřevěných, v roce 1876 to již bylo 16 zděných objektů a pouze 7 dřevěných. Vlivem požárů se vesnice mění nejen typem zástavby, ale uskutečnění protipožárních opatření s sebou nese i další změny celkového obrazu sídla – zřizování vodních nádrží, vysazování listnatých stromů (přírodní hromosvody) atp. Za přelomový můžeme považovat rok 1901, po požáru v tomto roce (poslední velký požár v obci), byly nově vystavěny nehořlavé – zděné domky s taškami, založen hasičský sbor a vybudována protipožární nádrž. Mapa 1 (v příloze) zobrazuje vývoj sídla (jeho rozrůstání). Většina roubených* domů byla postupně nahrazena domky zděnými, a přestože se v obci nedochovalo mnoho původních stavení, některé nalezneme a pomocí nich si lze vytvořit představu o dřívějším obrazu sídla (viz příloha – obrázky). První zděné domky již dnes můžeme považovat také za původní lidovou architekturu, ke stavbě se využívaly materiály dostupné v okolí – opuka, jíl, rákos atp., až později se rozšiřují pálené cihly, tyto zděné domky pochopitelně velmi ovlivnily vzhled obce, ovšem nelze říci, že by jej nějak poškodily, spíše naopak – respektují původní obraz a dochází ke zvelebení obce. Lidovou architekturou Východních Čech se podrobně zabývá např. ŠŤĚPÁN a VAŘEKA [1991] v publikaci Klíč od domova – Lidové stavby východních Čech. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že se ve Žďáru n. O. stavěly převážně malé, nízké, *

Roubená stavba je stavba, jejíž stěny jsou zbudovány technikou roubení. Trámy, kladené vodorovně na sebe, jsou v rozích spojovány různými typy tesařských vazeb. Původně se používaly kmeny vůbec nebo jen mírně přitesávané, až později se prosadily trámy hraněné, zaručující lepší soudržnost stavby.

33

jednoduché a nepříliš zdobené stavby, snad by se dala použít i věta, kterou uvádí CÍLEK [2005, str. 71]: „Všichni jsme husiti. Nemáme rádi mocnou církev, velké stavby a bohaté lidi.“ Původní lidová architektura a její pozůstatky zasluhují ochranu, stejně tak by se měl chránit a zachovávat původní ráz obce, což se v současné době bohužel stále neděje v dostatečné míře.

K poškozování krajinného rázu obce dochází od konce druhé světové války, kdy s cílem setřít rozdíl mezi životem na venkově a ve městě se dostávají na vesnice naprosto nevhodné stavby, které často nerespektují požadavky na tradiční venkovské obydlí. Mezi budovy nejvíce narušující původní ráz obce rozhodně patří bytové a řadové domy, ale i řada dalších domů (vilové domy městského typu atd.). K poškozování tradičního obrazu obce bohužel dochází i nyní, často kvůli nevědomosti obyvatel, jindy ovšem i jejich bezohledností. Zde nastíněnou problematikou se hlouběji zabývá např. KNOPP v publikaci Vesnice – stavby a krajina mají svůj řád [1994] dále KAŠPAROVÁ a ROZEHNALOVÁ [2008] v publikaci Vesnice – Nové stavby pro venkov aj. S průmyslovou revolucí a rozvojem průmyslu se snižuje závislost obyvatel obce na přírodních podmínkách a zemědělském hospodaření. Průmyslová revoluce, tedy rozvoj továren v okolí Žďáru n. O. umožnil prudký rozvoj sídla – dochází k výraznému nárůstu počtu obyvatel, zlom nenastává ani s první světovou válkou, která ovšem měla zásadní dopad na rozvoj vesnice a na několik let jej prakticky pozastavila. Se vznikem první republiky dochází k rychlému zotavení a dalšímu prudkému rozvoji, který posléze brzdí světová hospodářská krize, která má na vývoj obce a život obyvatel negativní dopad právě proto, že většinu obyvatelstva zaměstnávají okolní průmyslové podniky. Hospodářská situace se zlepšuje zejména v důsledku zbrojení, přičemž k příznivému hospodářskému vývoji obce dochází i se začátkem druhé světové války a následně pokračuje po jejím ukončení s novým budováním republiky.

S nástupem komunistické strany k moci ovšem dochází i k negativním jevům (totéž platí pro většinu vesnic), přičemž některá z nich se ve vývoji obce a celé společnosti odrážejí doposud. Především můžeme v tomto období pozorovat soustavný úbytek obyvatelstva ve Žďáru nad Orlicí, způsobený státní politikou a

34

jejími představami o vývoji vesnic a měst. Další výrazný dopad na rozvoj obce mělo zpřetrhání vlastnických vztahů a násilná socializace vesnice, čímž následně dochází ke změně uvažování společnosti a začínají vznikat hesla typu „kdo nekrade, okrádá svojí rodinu“.

Tabulky 1 a 2 a graf 1 (v příloze) nám ukazují vývoj počtu domů a počtu obyvatel od roku 1869 [Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, I. díl, 2006]. Jasně z nich vyplývá, že se zvyšují nároky na bydlení, zatímco nejvyššího počtu obyvatel bylo kolem let 1930 a od té doby vlastně docházelo k soustavnému poklesu, u počtu domů tomu tak není a z dlouhodobého vývoje můžeme spíše říci, že dochází k jejich trvalému nárůstu.

Zhodnotíme – li vývoj počtu obyvatel v jednotlivých sídlech (Chotiv, Světlá, Žďár), zjistíme, že v osadách Světlá a Chotiv k trvalému úbytku obyvatel dochází dříve, prudký pokles v těchto sídlech pozorujeme již mezi lety 1921 a 1930, zatímco v sídle Žďár dochází ještě k nárůstu a v rámci celé obce ke stagnaci. Za počáteční impuls negativního vývoje počtu obyvatel tedy nelze označit poválečný vývoj státní politiky (i když ta jej nadále posilovala), ale příčiny je třeba hledat již dříve.

Bilanci počtu obyvatel ve Žďáru nad Orlicí od roku 1971 ukazuje tabulka 3 a graf 2 v příloze. Z nich je zřejmé, že v posledním období (od roku 2001 – 2007) se situace zlepšuje, ve všech ukazatelích (v tabulce uvedených). Sice je ještě stále více zemřelých než narozených, ale tento rozdíl již není tak výrazný jako v předešlých obdobích a migrační přírůstek poprvé dosahuje kladných hodnot, což se projevuje i na přírůstku celkovém, v posledních letech tedy dochází k pozvolnému nárůstu obyvatel. [ČSÚ – Databáze demografických údajů za obce]

Zhodnotíme-li sociální a kulturní život v obci a soudržnost obyvatel, jde rovněž o bouřlivý vývoj, a ne vždy můžeme hodnotit vztahy mezi obyvateli jako pozitivní. Patrné ovšem je, že v dobách hospodářského úpadku a životních tragédiích docházelo k semknutí a vzájemné solidaritě mezi obyvateli. Jako příklad můžeme uvést třeba pohromy způsobené požáry, kdy občané byli často odkázání především na pomoc sousedů – i v dobách, kdy nebylo žádné pojištění a lidé prakticky přišli o

35

veškerý majetek, ostatní jim dokázali pomoci přečkat nepříznivé životní situace a vypořádat se s následky tragédií. Společenský život v obci prošel řadou změn a často byl velice bohatý a v porovnání se současným stavem by někdo mohl říci, že byl mnohdy na vyšší úrovni, ovšem ani toto nelze jednoznačně tvrdit, je třeba mít na paměti ostatní faktory, které zde hrají roli (změny ve způsobu života, jiné potřeby obyvatelstva, pokles jejich počtu atd.).

Po roce 1989 dochází k dalším prudkým změnám a otřesům ve společnosti a současný vývoj Žďáru nad Orlicí je neméně bouřlivý než v předešlém období. Po relativním vyrovnání se s problémy, které přinesl předchozí režim a jeho pád, se objevují problémy nové – neméně závažné, i proto vznikla tato práce, která se na ně v dalších kapitolách pokusí poukázat a najít možnosti dalšího rozvoje.

Důležitým předpokladem pro příští rozvoj (Žďáru nad Orlicí) je znalost minulého vývoje, který měla přiblížit právě tato kapitola, uzavřít ji můžeme s vědomím, že lidé ze Žďáru nad Orlicí rozhodně mají ve své minulosti „hrdiny“ (ať již se jedná o vzdělance a inteligenty, legionáře z první světové války nebo vojáky z druhé světové války, ad.). Tito zde záměrně nejsou jmenováni, aby možnými nedopatřeními při interpretaci historických podkladů nedošlo ke zkreslení a někdo nebyl opomenut.

36

6) Analýza současného stavu 6.1) Základní identifikační a lokalizační údaje

o o o o o

obec obec s pověřeným obecním úřadem obec s rozšířenou působností okres kraj

Žďár nad Orlicí Týniště nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Rychnov nad Kněžnou Královéhradecký

o o o o o

ZUJ (kód obce) katastrální výměra počet katastrálních území počet částí obce počet obyvatel (k 1. 1. 2008)

576956 9,36 km² 1 3 435

Zeměpisná šířka/délka o Žďár nad Orlicí: 50° 7´ 10´´ N/ 16° 4´ 6´´ E* o Světlá: 50° 7´ 47´´ N/ 16° 4´ 51´´ E o Chotiv: 50° 7´ 16´´ N/ 16° 6´ 54´´ E o soutok Tiché a Divoké Orlice: 50° 8´ 4´´N/ 16° 4´ 8´´E Nadmořská výška o obec Žďár n. Orlicí (centrum) leží ve výšce okolo 259 m n. m., přičemž soutok Tiché a Divoké Orlice je v nadmořské výšce 249 m n. m., a nejvyšší vrcholy přesahují 280 (290) m n. m. . Zařazení dle NUTS† o o o o o

NUTS 5 (LAU2) NUTS 4 (LAU1) NUTS 3 NUTS 2 NUTS 1

Žďár nad Orlicí Rychnov nad Kněžnou Královéhradecký kraj Severovýchod Česká republika

CZ0524576956 CZ0524 CZ052 CZ05 CZ0

*

N = severní (šířka), E = východní (délka). NUTS = Nomenklatura územních statistických jednotek; LAU – Místní samosprávní jednotky; územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad Evropské unie). †

37

6.2) Základní přírodní charakteristiky 6.2.1) Klimatologie •

nauka o podnebí

V Atlasu podnebí [2007] je území zařazeno podle dvou různých klasifikací do okrsku B2 (dle klasifikace Atlasu podnebí ČSR z roku 1958) a podle Quittovy klasifikace do klimatické oblasti W2. Podle klasifikace z Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 tedy řešené území patří do oblasti mírně teplé, podoblasti mírně suché, okrsku B2, který můžeme charakterizovat jako mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou s průměrnou lednovou teplotou nad -3 °C. Quittova klasifikace řadí řešené území do teplé klimatické oblasti W2, a tedy pro ni platí následující údaje: o o o o o o o o o o o o o o

počet letních dní počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více počet dní s mrazem počet ledových dní průměrná lednová teplota (°C) průměrná červencová teplota (°C) průměrná dubnová teplota (°C) průměrná říjnová teplota (°C) průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více suma srážek ve vegetačním období suma srážek v zimním období počet dní se sněhovou pokrývkou počet zatažených dní počet jasných dní

50 - 60 160 - 170 100 - 110 30 - 40 -2 až -3 18 - 19 8-9 7-9 90 - 100 350 - 400 200 - 300 40 - 50 120 - 140 40 - 50

Některé další (vybrané) hodnoty pro řešené území, zjištěné z Atlasu podnebí [2007] nalezneme v tabulce 4 (příloha).

38

6.2.2) Hydrologie •

nauka o vodách

Z řešeného území odvádí vodu řeka Orlice (1-02-03), která na katastrálním území Žďár nad Orlicí vzniká soutokem Divoké Orlice (1-02-01) a Tiché Orlice (1-02-02). Hydrologickou mapu řešeného území nalezneme v příloze (mapa 2), ve které jsou zakresleny i povodí nejnižšího čtvrtého řádu. Tichá Orlice je levostranným přítokem Orlice s celkovou délkou toku cca 102 km a plochou povodí 756 km2. Jedná se o řeku III. řádu (členění dle Gravelia), pramení jihovýchodně od Králik na západním svahu Jeřábu v nadmořské výšce 809 m.

V profilu nad soutokem má Tichá Orlice průměrný roční průtok mezi 7 až 8 m3/s. Tok je typický kolísavostí hladiny. Jeho n-leté a m-denní průtoky: Q1 = 53 m3/s

Q50 = 207 m3/s

Q5 = 111 m3/s

Q100 = 240 m3/s

Q10 = 139 m3/s

Q355 = 1,31 m3/s

Pravostrannou zdrojnicí Orlice je řeka Divoká Orlice (III. řádu) s celkovou délkou toku cca 99 km, plochou povodí okolo 806 km2 a ročním průtokem nad soutokem s Tichou Orlicí 11 – 12 m3/s; stejně jako Tichá Orlice silně inunduje. Q1 = 54 m3/s

Q50 = 306 m3/s

Q5 = 132 m3/s

Q100 = 356 m3/s

Q10 = 185 m3/s

Q355 = 2,20 m3/s

Orlice (spojená) na katastrálním území Žďár nad Orlicí v nadmořské výšce 248,59 m n. m. vzniká soutokem dvou výše popsaných řek (tj. Tiché a Divoké Orlice), podle Gravelia řadíme Orlici do řek II. řádu. Plocha povodí Orlice činí 1 965 km2, ale délka jejího toku je pouhých 32,50 km (v Hradci Králové se vlévá do Labe).

39

Dalšími významnější toky v řešeném území jsou potok Žďárský (levostranný přítok Tiché Orlice) a Novoveský (levostranný přítok Orlice), přes Žďár n. Orlicí odvádějí vodu z rybníku Starožďárského (13,8 ha) a Novoveského (20 ha); tyto rybníky sice nespadají do řešeného katastrálního území, ale do bezprostředního okolí (významně tak zvyšují např. turistický potenciál obce).

Studované území a celá okolní oblast je velmi bohatá na povrchovou a podzemní vodu, v podstatě se jedná o infiltrační oblast. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) do území řešené obce nezasahuje, ale bezprostředně s ní sousedí – jihovýchodní hranice katastrálního území (silnice Borohrádek – Čestice) je zároveň hranicí CHOPAV.

[LINHARTOVÁ, ZBOŘIL aj., 2006; Územní plán sídelní aglomerace (ÚP SA) Žďár n. O., 1996]

6.2.3) Geomorfologie •

nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji.

Katastrální území Žďár nad Orlicí spadá dle geomorfologického členění uvedeného v Zeměpisném lexikonu ČR [DEMEK, MACKOVIČ aj., 2006] do soustavy Česká tabule, podsoustavy Východočeská tabule, celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule a přes katastr procházejí tři okrsky, jejich přibližné hranice v řešeném území zobrazuje mapa v příloze (mapa 3) – jedná se o okrsky a) Vysokochvojenská plošina, b) Brodecká plošina a c) Orlické nivy; toto vymezení se tedy poněkud liší oproti starším členění (zejména byla jako samostatná jednotka vyčleněna Orlická niva). Popis okrsků zasahujících do řešeného katastrálního území nalezneme v příloze tabulce 5.

40

Geomorfologické zařazení obce Žďár nad Orlicí

Soustava: Podsoustava: Celek: Podcelek: Okrsek:

Česká tabule Východočeská tabule Orlická tabule Třebechovická tabule Brodecká plošina Vysokochvojenská plošina Orlické nivy

(VI) (VIC) (VIC-2) (VIC-2B) (VIC-2B-5) (VIC-2B-6) (VIC-2B-8)

6.2.4) Geologie •

nauka o zemi, studující její stavbu, složení, vývoj i vznik.

Geologická mapa Žďáru nad Orlicí je v příloze (mapa 4). Území dle regionálního řazení spadá do soustavy Českého masivu (pokryvné útvary a postvarijské magmatity). Geologická mapa rozlišuje na řešeném území 6 skupin hornin, jejich podrobný popis nalezneme v tabulkách 6 a 6b v příloze (tabulky poslouží rovněž jako podrobná legenda k mapě). Zjednodušeně můžeme říci, že celé území pokrývají sedimenty, v naprosté většině (téměř 90 %) se jedná o nezpevněné sedimenty (písek, štěrk a hlína), na zbylém území se vyskytují sedimenty zpevněné, jako jsou jílovce, slínovce a prachovce. [Česká geologická služba]

Další geologické informace jako ložiska nerostných surovin, radonové riziko a sesuvná území jsou řešeny dále (především v kapitole 6.9).

41

6.2.5) Pedologie •

nauka o půdách

Na řešeném katastrálním území (Žďár nad Orlicí) se nachází celkem 7 půdních typů, jak můžeme vyčíst z půdní mapy v příloze (mapa 5). Nejvíce z nich jsou zastoupeny kambizemě, okolo 38 %. Dále následují: podzoly (cca 24 %), fluvizemě (16 %), antropozemě (8,5 %), gleje (6 %), pseudogleje (5 %) a pararendziny (do 2,5 %). Stručný popis jednotlivých půdních typů nalezneme v tabulce 7 (v příloze).

[Digitální půdní mapa AOPK; TOMÁŠEK, 2000; Morfogenetický klasifikační systém půd; Taxonomický klasifikační systém půd]

Hodnocení půdního fondu dle kvality pro zemědělské hospodaření, struktura půdního fondu řešeného území atp. je řešeno dále (kapitole 6.9).

6.2.6) Biogeografie •

zabývá se rozšířením rostlin (fytogeografie) a živočichů (zoogeografie) na zemi.

CULEK [1996] Středoevropských

řešené území zařadit do biogeografické provincie

listnatých

lesů,

podprovincie

Hercynské

a

bioregionu

Třebechovického. Biogeografické zařazení obce Žďár nad Orlicí

Biogeografická provincie: Podprovincie: Bioregion:

Středoevropských listnatých lesů Hercynská (1) Třebechovický (1.10)

42

Třebechovický bioregion S rozlohou 383 km2 se řadí k menším bioregionům, rozprostírá se na rozsáhlých štěrkopísčitých terasách s výchozy slínů. Převažuje zde 3. dubo-bukový stupeň, bioregion je charakteristický také absencí i méně náročných teplomilných prvků. Jedinečné je zastoupení bučin v nížinné poloze a výskyt azonálních společenstev na píscích, slatinách i rašeliništích. Dnes zde převažují kulturní bory, zachovány jsou ovšem fragmenty bučin, původních smíšených lesů s dominantním dubem a rozsáhlé nivní louky podél meandrující Orlice.

Podle Regionálně fytogeografického členění ČR [SLAVÍK, 1988] spadá řešené katastrální území do fytogeografických podokresů Týnišťský úval (61b.) a Chvojenská plošina (61c.), orientační hranice je znázorněna v příloze (mapa 6). Fytogeografické zařazení obce Žďár nad Orlicí

Oblast: Obvod: Okres: Podokres:

Mezofytikum Českomoravské mezofytikum Dolní Poorličí Týnišťský úval Chvojenská plošina

(M) (M. Českomor.) (61.) (61b.) (61c.)

Potenciální přirozená vegetace Mapa 6 v příloze také ukazuje, jaký by se vytvořil (obnovil) přírodní pokryv, kdyby ustala lidská činnost a rušivý vliv člověka. Z uvedené mapy vyčteme, že na řešeném území by se vyskytovaly dvě kategorie pokryvu, a sice v okolí řek Střemchová jasenina, místy v komplexu s mokřadními olšinami a na zbylém území Brusinková borová doubrava.

Střemchová jasenina, místy v komplexu s mokřadními olšinami Tato krajina by byla druhově bohatým rostlinným pokryvem, dominoval by zde jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) s řidším výskytem olše lepkavé (Alnus glutinosa) a v suších místech spíše s lípou srdčitou (Tilia cordata), dále často s příměsí střemchy obecné (Padus avium) a dubu letního (Quercus robur).

43

V keřovém patře by se nejvíce vyskytoval brslen evropský (Euonymus europaea), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a střemcha obecná (Padus avium). Bylinné patro by bylo velmi rozmanité, tvořené zejména hygrofyty, mezohygrofyty a často též mezofyty. V mechovém patře by dominoval měřík čeřitý (Plagiomnium undulatum).

Brusinková borová doubrava Je to krajina tvořená dubem zimním, méně letním (Quercus petraea, Q. robur) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), často by se vyskytovala také bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Málo znatelné keřové patro by zastupovaly nenáročné druhy jako krušina olšová (Frangula alnus) a vrba ušatá (Salix aurita). V bylinném patře by byla nejvíce patrná borůvka (Vaccinium myrtilllus), brusinka (V. vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris), rovněž trávy jako metlice křivolaká (Deschampsia flexuosa) a kapradiny, zejm. hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Zřetelně vyvinuté by bylo mechové patro tvořené řadou mechů a lišejníků.

Mapa potenciální přirozené vegetace by měla být podkladem při jakýchkoli budoucích zásazích do krajiny, tj. sloužit jako podklad v lesním hospodářství, krajinném plánování, ale i zemědělství, vodohospodářství atd. [NEUHÄNSLOVÁ aj., 1998]

44

6.3) Širší územní vztahy Obec Žďár nad Orlicí je tvořena jedním katastrálním územím o výměře 936 ha a skládá se oficiálně ze tří částí – Žďár, Světlá, Chotiv. Vedle toho jsou zřetelně odděleny a položeny některé místní části, např. Horní Žďár a Tůmovka. Žďár nad Orlicí ležící v Královéhradeckém kraji, na jihovýchodním okraji okresu Rychnov nad Kněžnou, mezi městy Borohrádek a Týniště nad Orlicí, kromě těchto Žďár n. O. dále obklopují katastrální území Lípa nad Orlicí, Čestice, Zdelov, Šachov (část obce Borohrádek), Poběžovice u Holic (Pardubický kraj), Nová ves a Albrechtice nad Orlicí.

Obec má velmi dobrou dopravní polohu, hraničí s Pardubickým krajem a vzdálenost do krajských měst Hradec Králové a Pardubice je okolo 30 km.

Výhodná dopravní poloha do jisté míry kompenzuje nedostatečnou občanskou vybavenost (v porovnání s městy) a stejně tak pracovní příležitosti. Většina obyvatel obce za prací jezdí, naopak dojíždějících do obce je podstatně méně, obec je tak pro okolí významná částečně i nabídkou pracovní síly. Určit jedno spádové místo pro řešenou obec je velice obtížné, v mnoha případech mají obyvatelé možnost výběru, například Oblastní nemocnice v Rychnově n. Kněžnou (20 km), Fakultní nemocnice v Hradci Králové (27 km) a Pardubická krajská nemocnice (32 km) jsou přibližně stejně dostupné a jejich výběr mohou ovlivňovat další faktory (odborná kvalita jednotlivých oddělení, volná lůžka, aktuální dopravní situace atp.).

Nejbližšími městy jsou Borohrádek (3 km) a Týniště n. O. (4,5 km, obec s pověřeným obecním úřadem), tyto zajišťují většinu základní občanské vybavenosti, ve Žďáru n. O. chybějící – zdravotní středisko, lékárnu, policii, ZŠ (6. – 9. ročník) atp.

45

Díky dobré dopravní lokalizaci a kvalitnímu přírodnímu prostředí se obec stává atraktivní pro výstavbu rodinných domů a pro život mladých rodin s dětmi.

Obec je v některých směrech velmi důležitá pro své okolí, vysokého významu nabývá zejména díky nerostným surovinám – na katastru obce je evidováno rozsáhlé ložisko štěrkopísku.

Další (nemenší) význam obce pro okolí spočívá v jejím kvalitním životním a přírodním prostředí – obec slouží jako rekreační oblast. Tuto úlohu obec zastávala již před těžbou štěrkopísku a její význam v oblasti rekreace přetrvává i nadále.

Z historického hlediska byl rekreační potenciál obce využíván ve větší míře nejprve trampy (navíc byl v obci výletní hostinec – již za Rakouska-Uherska), později chataři, dále chalupáři a nyní vlivem rozvoje cestovního ruchu (především budováním cyklostezek) se obec stává atraktivní pro širší veřejnost. Mohlo by se zdát, že tyto složky, jež činí obec pro okolí významnou – těžba štěrkopísku a rekreace – musejí nutně stát proti sobě a zároveň spolu současně proti rozvoji obce jako místa pro trvalé bydlení. Pravdou je, že jejich správnou koordinací naopak můžeme přispět k rozvoji obce a zároveň k zachování kvality přírodního a životního prostředí obyvatel. Mapa širších územních vztahů je v příloze (mapa 7).

46

6.4) Ekonomická analýza

6.4.1) Analýza ekonomických faktorů Příjmy obce se v poslední 5 letech (2004 – 2008) pohybují kolem 4 – 6,5 milionů korun. Největší část obecního příjmu (minimálně 50 %) tvoří daně, v roce 2007 to bylo dokonce více než 3,7 milionů korun (cca 85 % příjmů). Nedaňové příjmy nepřesahují 0,5 milionů korun a nejmenší podíl tvoří příjmy kapitálové (maximálně desetitisíce).

Výrazně kolísajícím příjmem jsou dotace a také financování z předchozích let. Velikost přiznaných dotací (v letech 2004 a 2006 přesáhly 1 milion korun) se mimo jiné odvíjí od velikosti investičního záměru obce a na některé nákladné investice (např. plynofikace) by bez získaných dotací obec neměla dostatek prostředků. Porovnáme-li provozní výdaje (tj. výdaje na zajištění běžné činnosti – mzdy, školství, kultura atd.) a kapitálové výdaje (tedy výdaje na pořízení a obnovu fyzického majetku – např. nemovitostí a technického vybavení) za sledované období celkem, převažují výdaje provozní (cca 60 %). Kapitálové výdeje v jednotlivých letech různě kolísají, v některých letech tvoří více jak 50 % výdajů, v jiných jsou zastoupeny minimálně – např. v roce 2007 to bylo pouze 15 %.

Z tohoto zjištění můžeme učinit závěr, že přestože obec každoročně vynakládá značnou část svých finančních prostředků na běžný provoz, dokáže si opatřit i peníze na obnovu a pořízení nového fyzického majetku a dochází k jejímu soustavnému rozvoji (problém tvoří necelistvost sídla – tedy, že vedle hlavního sídla tvoří obec ještě osady a místní části od centra vzdálené – na jejich rozvoj finance těžko zbývají).

Zajímavá může být struktura běžných (provozních) výdajů (tedy finance vydávané na školství, kulturu, sport, místní hospodářství, státní správu a samosprávu), průměrný podíl za sledované období zobrazuje graf 3.

47

Z grafu je patrné, že 50 % z provozních výdajů jde na místní hospodářství, 18 % si vyžaduje státní správa a samospráva, nejmenší podíl tvoří kultura a sport (7 %) a školství spotřebovává 25 % provozních nákladů.

Financování školy je tedy velmi náročné a výrazně ovlivňuje roční rozpočet Žďáru n. O., proto je pochopitelné, že někteří lidé mohou školu chápat jako určitou překážku rozvoje. Při úvahách, zdali má smysl v řešené obci udržovat školství, je třeba si uvědomit, že její význam pro budoucí rozvoj obce je zcela zásadní a vysoce převyšuje všechna případná negativa. Jakákoliv diskuse o jejím zrušení by proto neměla připadat v úvahu.

Mezi významnější podniky v obci můžeme zařadit štěrkopískovnu Světlá (provozuje Českomoravský štěrk a. s.), stavební a obalovou dřevovýrobu (p. Peterka) – do 20 zaměstnanců a Roman Schrom – autodoprava, stavební činnost, ad. (10 – 19 zaměstnanců). [Obec Žďár nad Orlicí; ARES]

48

6.4.2) Zařazení obce ve vztahu k jejímu budoucímu rozvoji Obec je součástí dvou dobrovolných svazků:

1) Dobrovolného svazku obcí Poorlicko (založen 29. 6. 1993); tento svazek vznikl za účelem koordinace celkového rozvoje mikroregionu na základě společné strategie, přímého provádění společných investičních akcí a za účelem společné propagace mikroregionu v cestovním ruchu. Členskými obcemi vedle Žďáru n. O. jsou Albrechtice n. O., Bolehošť, Borohrádek, Čermná n. O., Horní Jelení, Lípa n. O., Nová Ves, Týniště n. O. a Veliny. [Poorlicko]

2) Dobrovolného svazku obcí Tichá Orlice (založen 17. 3. 1994), jehož účelem je správa sdružených vodovodů a kanalizací, dále rovněž spolupráce členských obcí ve všech odvětvích. Členských obcí je pět: Borohrádek, Čermná n. O., Plchovice, Zdelov a Žďár n. O. [RIS – portál regionálních informačních servisů]

Obec dále můžeme zařadit do Turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko, oblast prezentuje od 27. 10. 2006 webový portál [Orlické hory a Podorlicko, 2009], který poskytuje návštěvníkům komplexní informace z oblasti turistiky, kultury a sportu,

poskytuje

přehled

provozovatelů

služeb

(zejména

ubytovacích

a

stravovacích) a informuje o aktuálním dění v oblasti. Projekt „Mediální a propagační kampaň Turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko“ je spolufinancován Evropskou unií a Královéhradeckým krajem.

Na území také působí Místní akční skupina – MAS NAD ORLICÍ (o.p.s.), která usiluje o rozvoj venkova a partnerství subjektů s cílem rozvoje života a soběstačnosti venkovského regionu kolem Tiché, Divoké a spojené Orlice. Tato obecně prospěšná společnost vznikla 12. 4. 2007. Strategická dokumentace MAS NAD ORLICÍ je k dispozici v příloze. [MAS NAD ORLICÍ]

49

6.5) Kulturní hodnota území, domovní a bytový fond Na území obce se zachovalo několik urbanisticky a architektonicky hodnotných objektů, některé zakresleny v mapě 8 (příloha), některé k vidění ve fotodokumentaci v příloze. Za cennou lze považovat především dochovanou a zřetelně viditelnou kompozici původního sídla, zejména pak v oblasti „staré návsi“ a v osadě Světlá. Celá oblast je rovněž oblastí archeologického zájmu. Je třeba pamatovat, že na území s prokázaným výskytem archeologického dědictví je dle zákona [č. 20/1987 Sb.] o státní památkové péči (ve znění pozdějších změn) uložena při provádění stavebních činností oznamovací povinnost Archeologickému ústavu Akademii věd ČR. Kulturní hodnotou obce se zabývá také pátá kapitola této práce, proto se jí zde více nebudeme věnovat.

Při porovnání bytového a domovního fondu se ukazují některé zajímavé údaje. Je vcelku pochopitelné, že na vesnici, tedy i ve Žďáru n. O., bydlí většina obyvatel v rodinných domech. Tím se částečně vysvětluje i odchod mladých svobodných lidí, kteří se chtějí osamostatnit – bydlení s rodiči jim nedává dostatečný pocit svobody. Rovněž tak nás nepřekvapí vlastnictví bytového fondu – většina obyvatel vesnice bydlí ve vlastním bytě (nejčastěji vlastní rodinný dům).

Zajímavé

ovšem

může

být

procentuální

zastoupení

obydlených

a

neobydlených domů, jak znázorňuje graf 4. Ve Žďáru n. O. je dle Sčítání lidů, domů a bytů 2001 (SLDB 2001) cca 25 % neobydlených domů, to je ze všech porovnávaných území jednoznačně největší podíl. Neobydlené domy slouží k jinému účelu než k trvalému bydlení, v řešené obci se nejčastěji jedná o rekreaci; i tato skutečnost potvrzuje rekreační význam obce.

Dalším zajímavým ukazatelem je rozdělení domů dle jejich stáří (příloha graf 5), použity byly opět údaje ze SLDB 2001, ze kterých poznáváme, že v řešeném území je téměř 25 % domů postavených před rokem 1919 (počítáno z domů, u kterých bylo zjištěno stáří). Toto číslo může být zkresleno faktem, že v řešené obci je poměrně vysoký podíl (cca 25 %) domů, u kterých nebylo stáří uvedeno.

50

Započteme-li i tyto domy, procento nejstarších domů se o něco sníží, avšak můžeme říci, že ze všech domů ve Žďáru n. O. bylo v roce 2001 minimálně 18,5 % postavených před rokem 1919. Jedná se o velice vysoký podíl, výrazně vyšší než v dalších srovnávaných územích. To může být signálem, že řada domů nese prvky lidové architektury a může se jednat o unikátní a historicky cenné stavby. V řešeném území bylo v roce 2001 celkem 185 domů – postavených před rokem 1919 jich bylo 34. Z let 1920 – 1945 pochází 26 domů a z let 1946 – 1980 to je 41 domů, tyto dvě kategorie (1920 – 45 a 1946 – 80) naopak vykazují nižší procentuální zastoupení oproti ostatním porovnávaným územím. Mezi roky 1981 – 2001 bylo postaveno 37 domů a při procentuálním vyjádření můžeme zjistit, že se zde v tomto období stavělo poměrně dost v porovnání s ostatním územím. V roce 2001 v obci stálo ještě dalších 47 domů, u kterých stáří nebylo uvedeno. [SLDB 2001]

51

6.6) Analýza obyvatelstva a sociálních faktorů Obec Žďár nad Orlicí můžeme zařadit mezi malou až středně velkou venkovskou obec – vesnici, s počtem obyvatel do 500 (k 1. 1. 2008 zde žilo 435 osob) a hustotou osídlení cca 47 obyv/ km2. Přičemž převážná většina obyvatel cca (90 %) žije ve vlastním sídle Žďár (včetně místních částí Horní Žďár a Tůmovka), na Světlé pak cca 6,5 % a v Chotivi 4,5 % obyvatel. [Český statistický úřad]

V rámci sociodemografické analýzy (i některých jiných) je porovnávána zkoumaná obec (tj. Žďár nad Orlicí) s některými dalšími vybranými územními celky – se sousední, do jisté míry „konkurenční“ obcí Albrechtice n. O., s městy Borohrádek a Týniště n. Orlicí, protože se jedná o nejbližší spádová města, s městem Kostelec nad Orlicí (obec s rozšířenou působností), Rychnovem nad Kněžnou (bývalé okresní město) a Hradcem Králové (město krajské), pro objektivní srovnání a ukázání obecných tendencí jsou někdy uváděny i údaje za další územní celky.

6.6.1) Průměrný věk obyvatelstva Podíváme-li se na tabulku 8 nebo graf 6 v příloze, překvapivě zjistíme, že v řešené obci je průměrný věk obyvatelstva nižší, než v dalších porovnávaných obcích a je rovněž nižší než celorepublikový průměr.

Z toho můžeme usuzovat, že v obci je méně starých lidí, nebo se zde ve větší míře rodí děti, či se sem stěhují mladí lidé. Toto zjištění lze považovat za velmi pozitivní, protože obecné tendence předchozích let vedly ke stárnutí a vymírání obyvatelstva – v malých obcích se toto projevovalo ještě více než ve městech. I ve Žďáru n. O. hrozilo v důsledku nedostatku dětí zrušení mateřské a základní školy. [Český statistický úřad]

52

6.6.2) Věková struktura obyvatelstva Předešlý poznatek by nám do jisté míry měl osvětlit graf 7 a tabulka 9 v příloze, ty zobrazují věkovou strukturu obyvatelstva. Zjišťujeme zde, že v obci je (k 1. 1. 2008) více předproduktivních obyvatel, tj. do 14 let, (celkem 64 dětí) než občanů poproduktivních (nad 65 let), těchto je 59.

Porovnáme-li věkovou strukturu obyvatelstva Žďáru n. O. s dalšími vybranými obcemi, uvidíme, že takto příznivé hodnoty nenalezneme v žádné další porovnávané okolní obci, podobné hodnoty vykazuje pouze Rychnov nad Kněžnou.

Na většině porovnávaného území převyšuje poproduktivní skupina obyvatel věkovou skupinu předproduktivní (tj. do 14 let), tento negativní jev je příznačný i pro celý Královéhradecký kraj i pro celou Českou republiku. Porovnáme-li procentuální zastoupení věkové skupiny produktivní (15 – 64 let), zjišťujeme, že i těchto obyvatel je ve Žďáru více než v dalších srovnávaných územích, podobné hodnoty nalezneme opět pouze v Rychnově nad Kněžnou. Signalizuje to tedy, že se Žďár nad Orlicí stává atraktivní pro mladé rodiny s dětmi. Rovněž ale do budoucna hrozí riziko, že v obci bude docházet k dalšímu stárnutí obyvatelstva, jak ukazuje graf 8 (v příloze). Přestože je v obci příznivější zastoupení předproduktivní skupiny než v dalších porovnávaných územních celcích, ani zde není jejich podíl ideální, za ideální lze považovat 25 % (nyní pouze 15 %).

Další graf (9) v příloze nám zobrazuje bilanci počtu obyvatel. Zde už Žďár nad Orlicí tak dobře nedopadá, kladně můžeme hodnotit sice to, že v roce 2007 se v obci narodilo více obyvatel než zemřelo, tuto tendenci ovšem naznačovaly již výše zjištěné údaje.

Nově za pozornost stojí především počet vystěhovalých, počet přistěhovalých a jejich vzájemný poměr. Za dva uváděné roky (2006 a 2007) se do obce přistěhovalo celkem 27 nových občanů, toto ještě odpovídá hodnotám ostatních porovnávaných obcí (v přepočtu na relativní údaje). Ovšem z obce se za tutéž dobu vystěhovalo 29 jiných lidí, přepočteme-li tento údaj, abychom ho mohli srovnat,

53

zjistíme, že je na tom Žďár n. O. nejhůře ze všech ostatních sledovaných obcí – (více obyvatel se odstěhovalo než přistěhovalo). Tento rozdíl by byl ještě markantnější, kdybychom porovnávali pouze údaje za rok 2007. Naopak je pravda, že při delším časovém období (2001 – 2007) nám vychází pozitivní hodnota (ukazuje také graf 2 a tabulka 3 v příloze), tedy že do obce se v posledních letech více lidí přistěhovalo. Můžeme říci, že míra migrace ukazuje, do jaké míry je řešené sídlo stabilní a nepřímo vypovídá o celkové spokojenosti s životem v daném území.

Po zhodnocení výše uvedených poznatků se můžeme domnívat, že se z obce stěhují zejména mladí svobodní lidé, kteří odcházejí z nejrůznějších důvodů. Je žádoucí pro další příznivý vývoj obce zlepšovat podmínky i pro tuto sociální skupinu, a omezit tak jejich odchodu. A také nedopustit, aby se míra migrace z roku 2007 stala pro Žďár n. O. typickou pro příští období. [Český statistický úřad]

6.6.3) Vzdělání Analyzujeme-li úroveň vzdělání z porovnávaných souborů (graf 10 v příloze), vidíme, že se zcela jednoznačně s velikostí obce zvyšuje procentuální zastoupení vzdělaných lidí. Žďár nad Orlicí jako nejmenší z porovnávaných dopadá nejhůře. Obecně platí, že na českém venkově je méně vzdělaných lidí. Navíc je tento jev dlouhodobý, ve Žďáru n. O. se tedy nejedná o mimořádnou situaci. Nicméně porovnáme-li zkoumanou obec s průměrnými údaji za všechna venkovská sídla, dopadá Žďár n. O. také podprůměrně.

V zájmu každé obce by mělo být vychovávat a udržet si občany s nejvyšším možným vzděláním. Příčin nižší úrovně vzdělání na venkově je celá řada, počínaje samotnou motivací jedince a mírou podpory ze strany rodiny (ale i obce), přes zhoršenou dostupnost škol, až po nedostatek pracovních příležitostí vedoucí k nucenému odchodu vystudovaných lidí.

54

Při odchodu lidí (nejen vzdělaných) z obce ovšem velkou míru hraje i „vypěstovaný“ vztah k obci, můžeme říci lokální patriotismus (a právě toto je jedna z oblastí, kterou výrazně ovlivní samotná obec). Nižší míru vzdělanosti venkova v žádném případě nelze vysvětlit ani obhájit menším podílem inteligentních a vzdělavatelných lidí. [SLDB 2001]

6.6.4) Problematika národnostní struktury a náboženství Co se týče národnostní struktury, v řešené obci dominuje obyvatelstvo české národnosti a v současné době se nevyskytují žádné národnostní menšiny, které by představovaly problém a vyžadovaly rozdílné přístupy řešení. Religiosita – porovnáme-li podíl věřících podle dostupných údajů (SLDB, 2001) uvidíme, že v obci je o něco větší procento věřících (33 %), ale zároveň i nevěřících (67 %) než v okolních obcích. Tento rozdíl je způsoben tím, že v obci pouze 1 % dotázaných neodpovědělo na otázku. Jejich poměr se tedy příliš neliší od okolí a náboženství zde nehraje významnou roli. K tomu přispívá i fakt, že v obci není kostel.

Podle druhu vyznání se většina věřících v obci v roce 2001 hlásila k církvi římskokatolické (85 %), dále pak 3 % k Církvi československé husitské a rovněž 3 % k Českobratrské církvi evangelické. Za pozornost stojí, že 4,5 % věřících se označilo za Svědky Jehovovi, nicméně jedná se o uzavřenou komunitu a malý soubor dat, proto ani toto nevyžaduje specifický přístup při řešení rozvoje obce. [SLDB 2001]

6.6.5) Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity Chceme-li hodnotit obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, musíme použít opět data ze SLDB 2001. Z nich nám vychází, že v menších obcích (např. Žďár n. O.) je méně pracujících než ve větších sídlech, toto bylo pravděpodobně způsobeno dřívějším „stárnutím“ menších obcí. Jak ovšem víme z předešlých

55

statistik, tento stav se ve Žďáru n. O. změnil, a proto by pravděpodobně vypadala jinak i sledovaná hodnota, kdybychom použili aktuální údaje. V řešené obci (ukazuje graf 11) z celkového počtu 193 ekonomicky aktivních osob (podle dat z roku 2001) nejvíce lidí pracovalo v průmyslu (69 osob), dále pak ve stavebnictví (24), v dopravě, u pošt a telekomunikací pracovalo 15 osob, ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení 14 osob, ve školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 13 osob, v obchodu a opravnách vozidel 11 osob, v zemědělství, lesnictví a rybolovu 9 osob. Dalších 38 ekonomicky aktivních osob není zařazeno do žádné z těchto skupin.

Srovnáme-li tyto údaje s porovnávanými územími, vychází nám ve Žďáru n. O. vyšší podíl osob pracujících v průmyslu a ve stavebnictví (graf 12 v příloze). Odrážejí se zde do jisté míry přírodní podmínky a historický vývoj obce, jejichž pomocí lze tento jev vysvětlit. [SLDB 2001]

6.6.6) Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol Podle výzkumů uveřejněných v publikaci Český venkov 2000 [MAJEROVÁ aj., 2002] pouze asi 20 % venkovského obyvatelstva pracuje v místě bydliště. Zhodnotíme-li data ze SLDB 2001, ukáže se, že v řešené obci (Žďár n. O.) pracuje cca 15,5 % místního obyvatelstva, ostatní vyjíždějí. Nejvíce lidí dojíždí do zaměstnání v rámci okresu (58,7 %), dále v rámci kraje (13,2 %) a do jiného kraje dojíždí 7,8 % obyvatelstva. Z grafu 13 (příloha) je dobře patrné, jak se mění zastoupení první skupiny dojíždějících (tj. v rámci obce). Čím je větší obec, tím více obyvatel pracuje v místě bydliště – v Hradci Králové to je téměř 85 %.

Obyvatelstvo ze Žďáru nad Orlicí je i z historického hlediska (od průmyslové revoluce) odkázáno na dojížďku za prací do okolních měst. Na jedné straně stály nepříznivé přírodní podmínky pro zemědělskou obživu a na straně druhé výhodná lokalizace obce a dostatek dřeva v regionu umožňující rozvoj průmyslu, a tím zajištění obživy i obyvatelstvu z řešené obce (a obci její soustavný rozvoj).

56

Dojíždění obyvatelům řešené obce umožňuje velice dobrá dopravní poloha a i v současné době relativně příznivé možnosti pro dojíždění. Také je třeba uvést, že dojížďka do zaměstnání je variabilní (dle vzniku a zániku nových pracovních příležitostí). Údaje z roku 2001 nemusejí být aktuální, přesto určitou vypovídací hodnotu mají. Co se týče školáků, je to s dojížděním podobné, v řešené obci je základní škola (1. – 5. třída), starší žáci dojíždějí do okolních škol, nejčastěji do Borohrádku, v posledních letech řada žáků dojížděla rovněž do Týniště n. O., který poskytuje žákům (i jejím rodičům) větší možnosti výběru (volnočasové aktivity, lékaře, obchody atp.).

Po ukončení ZŠ dojíždí mládež do učňovských a středních škol, nejčastěji v okruhu do třiceti km (RK, HK, KnO atd.), díky výhodné dopravní poloze mají studenti a učni poměrně širokou možnost výběru školy v rámci dojíždění.

6.6.7) Místní kultura, zájmové a jiné sociální skupiny Kulturu lze definovat jako soubor hmotných a duchovních hodnot vytvořených lidstvem. Dle sociologických výzkumů uveřejněných ve sborníku Venkov je náš svět [GREGORINIOVÁ, SCHOLLAROVÁ, 2006] – si pod pojmem kultura většina dotázaných obyvatel představí úroveň a čistotu vztahů mezi lidmi. Z pohledu autora DP byla překvapivá druhá nejčastější odpověď, kdy slovo kultura bylo spojováno s ochranou přírody.

Nedostatek kulturních příležitostí je jedna z věcí, která vede k odchodu (zejména) mladých svobodných lidí z vesnic, změnit tento stav bývá velmi složité a je úkolem na mnoho let. Vesnice se městu nikdy nedokáže plně vyrovnat v počtu ani různorodosti kulturních a společenských akcí, může se mu ale vyrovnat i ho předčit v jejich kvalitě, tu totiž ovlivňují sami lidé. Ke kultuře řešené obce výrazně přispívá vydávání obecního zpravodaje, který dobře informuje o dění v obci. Zpravodaj vyšel poprvé v prosinci roku 2006, tedy

57

poměrně pozdě (v porovnání s jinými obcemi), tomu odpovídá jeho velikost i kvalita, která se v současné době teprve vyvíjí.

Založení zpravodaje lze považovat za významný prvek příznivě ovlivňující budoucí rozvoj obce, je důležité stále zvyšovat jeho kvalitu a neméně důležité naučit občany, aby se co nejvíce zapojili do jeho tvorby (např. zasíláním námětů, připomínek, článků). Co se týče dobrovolných spolků, v řešené obci patří mezi nejvýznamnější (nejviditelnější) dva spolky – Sdružení dobrovolných hasičů a dále TJ Sokol – oddíl kopané. Tyto spolky významnou měrou přispívají ke společenským aktivitám v obci. Další zájmové skupiny se na kulturním životě řešené obce podílejí v daleko menší míře.

Úloha výše jmenovaných sdružení zdaleka nespočívá pouze v prezentaci obce navenek (díky sportovním aktivitám a výsledkům), ani v divácky atraktivní sportovní podívané. Uvedené dobrovolné spolky významnou měrou ovlivňují další kulturní dění v obci – jde o pořádání či spolupořádání plesů, zábav, různých akcí pro děti atd. Je důležité a potřebné zdůraznit, že právě dobrovolné zájmové spolky jsou velmi významným a nezastupitelným prvkem v kulturním a celkovém rozvoji obce – toto se pochopitelně netýká pouze studovaného území, ale jde o všeobecné pravidlo.

Úloha dobrovolných spolků by měla být právě takto vnímána (tedy jako významný kulturní a sociální činitel), a to jednak obyvateli obce a celou širokou veřejností, ale co je ještě důležitější, samotnými spolky – tedy členy těchto spolků. Členství v zájmových organizacích by měl každý člen chápat jako určitou výsadu a zároveň také poslání. V řešeném území, jak je uvedeno výše, působí pouze dva významnější zájmové spolky. Tento počet můžeme považovat spíše za dolní hranici. V zájmu obce by tedy měla být vedle podpory současných spolků, také snaha o vznik a fungování dalších dobrovolných organizací. Zároveň v zájmu spolků (ale i obce)

58

musí být co nejkvalitnější členská základna, která si bude plně uvědomovat svou úlohu ve společnosti a význam pro ni.

Velkým přínosem pro kulturní a společenský život v obci je také Mateřská a Základní škola (1. – 5. třída), jejich význam na vesnicích jako je Žďár n. O. je zásadní, jednak samy pořádají různé dobrovolné akce, zároveň dochází ke spolupráci s výše uvedenými spolky.

Rozdělujeme-li občany do různých skupin vyžadujících specifické přístupy, nesmíme zapomenout ještě na další dvě velké skupiny, které mohou výraznou měrou přispět k rozvoji obce. Tou jsou jednak chataři a chalupáři – tedy lidé, mající v obci či bezprostředním okolí rekreační sídlo, které pravidelně navštěvují – jednak ostatní turisté, kteří Žďárem n. O. třeba jen projíždějí (cyklisté, vodáci apod.). Celá řešená obec slouží jako rekreační oblast, chataření (a chalupaření) je provozováno především mimo vlastní sídlo Žďár, tedy v osadách Světlá a Chotiv či místní části Horní Žďár. Podíl chatařů a chalupářů je vysoký a tato sociální skupina má pochopitelně odlišné představy i nároky na dění a rozvoj obce. V současné době chataře můžeme (převážně) popsat jako samostatnou uzavřenou skupinu – od místních obyvatel obvykle vyčleněnou, žijící si „vlastním životem“.

Bylo by proto prospěšné uvažovat o jejich větším zapojení do chodu obce a jejího kulturního života.

O krátkodobých rekreantech můžeme zase uvažovat jako o lidech, kteří – pokud se jim v obci zalíbí – se sem budou rádi navracet, obec doporučí svým přátelům, rádi zde utratí peníze a také mezi nimi mohou být i lidé, kteří se zde později rozhodnou bydlet.

59

6.7) Občanská vybavenost Řešená obec (Žďár nad Orlicí) má poměrně dobrou občanskou vybavenost, můžeme říci, že vesměs odpovídá velikosti obce a jejímu postavení v sídelní struktuře, a dokonce ji (v některých směrech) můžeme označit za mírně nadstandardní.

Ve vlastním sídle Žďár nalezneme obecní úřad, poštu, knihovnu, prodejnu smíšeného zboží, požární zbrojnici, pohostinství s tanečním sálem a veřejnou telefonní budku. Prakticky všechny tyto prvky občanské vybavenosti se nacházejí bezprostředně vedle sebe, můžeme říci v centru obce. V obci se dále nachází Mateřská a Základní škola (1. – 5. třída), součástí je i jídelna a kuchyň, kterou mohou využívat ke stravování i starší občané.

V obci ordinuje pro starší pacienty lékař, který sem pravidelně dojíždí, ostatní lidé musejí za zdravotní péčí do okolních větších sídel (Týniště n. O. a Borohrádek).

Pro sportovní vyžití je na severním okraji obce umístěn sportovní areál (fotbalové hřiště a tréninkové hřiště) se sokolovnou, ve které je rovněž pohostinství. Z hlediska svého využití tento areál disponuje rezervou a do budoucna je možno umístit zde další sportovní plochy (jako tomu bylo již v minulosti), případně využívat i pro jiné rekreační účely (např. turistická noclehárna). Další malé multifunkční hřiště je u školy, ve které je také tělocvična.

Mezi občanskou vybavenost, která je v obci dostupná, můžeme dále zařadit ještě autobusovou a vlakovou zastávku, zahradnictví, obecní čistírnu odpadních vod, případně řeku jako přírodní koupaliště. Tímto výčet prakticky končí. Velmi kladně můžeme hodnotit především fungující MŠ a ZŠ a stejně tak poštu, tyto prvky občanské vybavenosti nejsou u obcí velikosti Žďáru n. O. (i větších) zdaleka samozřejmostí a jejich fungování má pro příští rozvoj obce

60

zásadní vliv. Zde je třeba si uvědomit dobrou práci předchozích starostů a obecních zastupitelstev, kteří si důležitost těchto institucí uvědomovali a nedopustili jejich uzavření, tak jako k tomu došlo v řadě jiných obcí. Řešená obec ale i některé prvky občanské vybavenosti postrádá, za zmínku jistě stojí, že v obci není kostel (ani hřbitov), který se naopak mnohdy vyskytuje i v daleko menších obcích. Pro současnou dobu je také příznačná absence řemeslnických dílen a vůbec (drobného) soukromého podnikání v obci. To je do jisté míry způsobeno nedostatečnou velikostí obce. Pochopitelně k tomu přispívá také výhodná poloha obce a relativně dobrá dopravní dostupnost do okolí a nelze opomenout celkovou změnu

životního

stylu,

konzumní

způsob

života

společnosti

se

všemi

jeho globalizačními projevy a důsledky. Jev si ale můžeme vysvětlovat i pasivitou místních obyvatel. Prozatím jsme v této kapitole řešili obec jako celek, a proto občanská vybavenost nevychází špatně, ovšem pokud bychom se zabývali každou částí obce zvlášť, zjistíme, že veškerá uvedená vybavenost se týká vesměs pouze vlastního sídla Žďár. Osady Světlá a Chotiv jsou značně znevýhodněny a od veškeré občanské vybavenosti dosti vzdáleny.

Pokud si uvědomíme, že do centra obce je vzdálenost z Horního Žďáru okolo 1 km, Světlé cca 2 km a z Chotivi 4,5 km, musíme konstatovat, že některé části obce jsou vlastně bez občanské vybavenosti, a přitom i současné kroky obce nepřímo vedou k dalšímu úpadku těchto osad (například s uvedením nové prodejny potravin ve Žďáru přestala jezdit na Světlou a Chotiv pojízdná prodejna). Přitom při rozvoji obce by se na tyto části (osady Světlá a Chotiv) nemělo zapomínat, je třeba akutně začít uvažovat, zdali se budeme snažit tato sídla zachovat a rozvíjet především jako kvalitní prostor pro trvalé a plnohodnotné bydlení, nebo zdali zůstanou na okraji zájmu obce a dopustíme jejich zánik (minimálně zánik jejich původní funkce – tou je bydlení).

61

6.8) Dopravní a technická infrastruktura V mapě 9 (příloha – mapa limitů, záměrů a problémů) jsou mimo jiné zakresleny vybrané prvky dopravní a technické infrastruktury (včetně ochranných pásem a tedy limitů, které vytvářejí). Další limity v mapě nezakreslené zmiňuje HYVNAR aj. [2007].

6.8.1) Železniční doprava Přes obec vede jednokolejná elektrifikovaná železnice, v současné době trať č. 020 ((Praha) – Velký Osek – Hradec Králové – Choceň), lokalizace obce na této trase je velkou výhodou řešeného území, a to i přes současnou určitou recesi železniční dopravy.

6.8.2) Silniční doprava Přes obec prochází silnice II/305 (Týniště nad Orlicí – Borohrádek – Skuteč), která vede samotným sídlem Žďár a tvoří hlavní komunikační trasu s okolím.

Dle prováděného sčítání [Sčítání dopravy v roce 2000] byla celoroční průměrná intenzita vozidel na této silnici (na sčítacím úseku 5-4980) 1 864 vozidel za 24 hodin. Při posledním měření [Celostátní sčítání dopravy v roce 2005] na tomto úseku průměrně projelo 1 997 vozidel za den, z toho 382 těžkých vozidel, 1 598 osobních vozidel a 17 motocyklů. Další je silnice II/318 (resp. I/36) v trase Holice – Borohrádek – Čestice, která vede po jihovýchodní hranici katastrálního území. Silnice představuje v prodloužení spojnici Pardubice – Borohrádek – Rychnov nad Kněžnou. Připravováno je převedení silnice do I. třídy v návaznosti na tah I/36 (Chlumec nad Cidlinou – Pardubice – Holice) až po napojení v Česticích na silnici I/11. V roce 2000 (v měřícím úseku 5-2099) na silnici II/318 projelo v průměru 2 747 vozidel každých 24 hodin. Podle sčítání v roce 2005 to bylo za den již 3 160 vozidel, z toho 903 těžkých, 2 227 osobních a 30 motocyklů.

62

S uvedenými silnicemi jsou propojeny místní komunikace, které zajišťují přístup k zástavbě. Místní komunikace mají převážně asfaltový povrch a jsou až na výjimky v dobrém stavu (alespoň uvnitř sídla). Výjimku představuje především část komunikace ve směru na Chotiv – na úseku cca 500 m chybí asfaltový povrch a kvalita odpovídá prakticky neudržované lesní cestě, dostupnost z osady do centra obce se tím velmi znesnadňuje (zejména v deštivém počasí) a snadnější se jeví jet z Chotivi do Žďáru přes Borohrádek (vzdálenost se tak ovšem téměř zdvojnásobuje).

V nepříliš dobrém stavu se nachází silnice II/305 – celkově její povrch není příliš kvalitní, ale můžeme spatřovat i další závady a nedostatky, zejména pak při průchodu této komunikace obcí. Nevyhovuje zde velikost směrových oblouků a často ani vzdálenost silnice od zástavby. Silnice mnohdy prochází v těsné blízkosti obydlí, nutně tak dochází ke zhoršení životního prostředí a kvality života zde žijících obyvatel.

6.8.3) Pěší a cyklistická doprava Na většině území obce chodníky nejsou a intenzita dopravy je ani v současné době nevyžaduje. Absenci chodníků můžeme spatřovat pouze okolo komunikace II/305 – chodník zde vede pouze podél části této komunikace a na ostatních místech se současný provoz stává rizikovým pro pohyb pěších.

Mimo zastavěné území existují zpevněné cesty pro pěší k zajištění přístupu do okolní krajiny. Turistické značení (červená turistická značka) prochází pouze přes osadu Světlá ve směru Borohrádek – Týniště. Do ostatních částí obce značené turistické trasy nevedou. Po cyklistických trasách se dostaneme do všech částí obce Žďár nad Orlicí, i do okolních sídel a k turistickým zajímavostem. Přes území prochází trasa č. 4161 (Chotiv – Světlá – Žďár – Žďárský rybník), trasa 4163 z Borohrádku přes Žďár,

63

(která se později napojuje na trasu č. 4158, vedoucí přes Borohrádek – Novou Ves a Albrechtice). A trasa č. 4160 (Borohrádek – Světlá – Týniště n. O.).

6.8.4) Hromadná doprava osob V řešeném území je hromadná doprava zajišťována jednak vlakem z železniční zastávky Žďár nad Orlicí, jednak autobusy ze tří autobusových zastávek. V tabulce 10 (příloha) je uvedena četnost vlakových spojů do vybraných okolních měst. Významným ukazatelem je také první a poslední vlakový spoj – směrem na Borohrádek jede první vlak ve 4:36 a poslední v 20:38. Směrem na Týniště n. O. jede první vlak ve 4:45 a poslední ve 21:25 (údaje platné pro rok 2009).

Z uvedených údajů je patrné, že železnice zajišťuje v současné době velmi dobré dopravní spojení do okolí, ovšem také je třeba podotknout, že vzhledem k určitému životnímu standardu místních lidí bývá jakékoliv omezení spojů (např. posledních vlakových spojů) a jejich návaznost často vnímáno velmi negativně. Autobusová doprava má pro vlastní sídlo Žďár spíše doplňkový význam, ovšem velmi významná je pro místní část Chotiv a rovněž pro všechny starší lidi v řešené obci. Osada Chotiv má autobusovou zastávku (Zdelov, Moravsko) vzdálenou cca 1 km od osady na silnici II/318 (resp. I/36). Jezdí zde dvě autobusové linky (ve směru Pardubice – Holice – Borohrádek – Kostelec n. O. – Rychnov n. K.) – linka 650530 (ČSAD Ústí n. Orlicí, a.s.) a linka 660553 (Veolia Transport Východní Čechy a.s.). V rámci integrovaného dopravního systému IREDO se jedná o linku 97 (Kostelec n. O. – Borohrádek – Choceň). Četnost spojů je velmi malá, v běžný pracovní den roku 2009 se mohou lidé z Chotivi dostat třemi autobusovými spoji ve směru na Borohrádek a dvěma spoji ve směru na Čestice.

64

Další autobusová zastávka je ve Žďáru (Žďár n. Orl., hostinec) a na odbočce na Horní Žďár (Žďár n. Orl., horní). Doprava zde probíhá v rámci regionální integrované dopravy (IREDO, linka 73: Týniště n. O. – Albrechtice n. O. – Nová Ves – Žďár n. O. – Borohrádek). Dopravu zajišťuje ČSAD Ústí n. Orlicí, a.s. (linka 660503) a AUDIS BUS s.r.o. (linka 660234). V běžný pracovní den jezdí shodně čtyři spoje ve směru na Borohrádek i do Týniště n. O. Osada Světlá nemá žádnou autobusovou zastávku, vzdálenost do Žďáru n. O. je téměř dva kilometry (1,5 km).

Z uvedeného je zřejmé, že o dobré dopravní dostupnosti můžeme mluvit pouze v případě vlastního sídla Žďár, v osadě Světlá a Chotiv jsou lidé téměř výhradně odkázáni na své vlastní dopravní prostředky.

6.8.5) Zásobování pitnou vodou Pro hromadné zásobování pitnou vodou v obci existuje veřejný vodovod, který je majetkem Svazku obcí Tichá Orlice. Společnost Aqua servis, a. s., Rychnov nad Kněžnou je provozovatelem tohoto vodovodu.

Vodovod v obci je součástí skupinového vodovodu, kterým jsou napájena sídla Borohrádek, Šachov, Malá Čermná, Velká Čermná, Číčová, Zdelov a Žďár, napájí tedy cca 3 500 osob. Zásobování zajišťuje věžový vodojem Šachov s objemem 200 m3 (317,36 / 328,8), do kterého je voda načerpávána. Zdrojem vody jsou prameniště Veliny (vydatnost 5,0 l/s) a prameniště Perlivá s vydatností 7,0 l/s. Vodovod je dále při problémových situacích posilován z hlubokého artézského vrtu přes vodovod z Čermné nad Orlicí. Vydatnost uvedených zdrojů je dostatečná a kvalita čerpaných vod dobrá, vyhovující.

Světlá je zásobována vodou z vlastního zdroje (z vrtu ATS), jehož vydatnost (1,0 – 1,2 l/s) i kvalita dostačuje k zajištění současné potřeby i budoucímu rozvoji a

65

nárůstu počtu obyvatel. Další sídla řešeného území – části Chotiv a Horní Žďár jsou zásobovány pouze individuálně z vlastních domovních studní. V příštím období se uvažuje o prodloužení vodovodního řádu do části Horní Žďár. Řešené území je poměrně bohaté na povrchovou i podzemní vodu, proto řada obyvatel s veřejným vodovodem využívá kombinovaného zásobování (část spotřeby pokrývají z vlastních studní a část z veřejného vodovodu), tímto si obyvatelé rovněž zabezpečují zdroj vody při haváriích apod. [ÚP SA Žďár nad Orlicí, 1996; ÚP Žďár nad Orlicí – podklady, 2009]

6.8.6) Kanalizace V centrální části (samotný Žďár) řešeného území (Žďár n. O.) je vybudována oddílná kanalizace, která odvádí splaškové vody do čistírny odpadních vod. Kanalizace i ČOV jsou stejně jako vodovodní řád majetkem Svazku obcí Tichá Orlice a provozovatelem je firma AQUA servis, a.s. Rychnov nad Kněžnou. Základní údaje o ČOV jsou uvedeny v tabulce 11 (v příloze). ČOV je typu Monoblok BC 90-D (výrobce Královopolská) s kapacitou 670 EO (ekvivalentních obyvatel). Kanalizační síť měří cca 3 000 m a je k ní připojena převážná většina nemovitostí ve Žďáru. Kanalizace s ČOV byly budovány v etapách, ČOV funguje nepřetržitě od roku 1993. ČOV byla projektována na průměrný přítok 90 m3/den se zatížením 34 kg BSK5/den (670 EO). Na čistírnu je připojeno pouze vlastní sídlo Žďár, odlehlé části jako Horní Žďár, Tůmovka, Světlá a Chotiv nemají žádnou kanalizaci (kromě dílčích úseků dešťové kanalizace). Nemovitosti v těchto částech jsou obvykle vybaveny bezodtokovou jímkou nebo biologickými septiky, případně domovní ČOV. [ÚP SA Žďár nad Orlicí, 1996; data DIBAVOD]

66

6.8.7) Odpadové hospodářství Likvidaci tuhých odpadů zajišťuje firma ODEKO, s.r.o., kterou založil svazek obcí Poorlicko, jejíž je Žďár nad Orlicí součástí. Na katastru obce se nenachází ani skládka, ani spalovna. Odpad je tříděn dle obvyklého schématu (papír, plasty, sklo,…). Na katastr obce připadá několik (dostatek) sběrných míst. Odběr nebezpečného odpadu firma zajišťuje pomocí předem ohlášených nárazových akcí.

6.8.8) Elektrická energie V řešeném území je celkem 6 trafostanic (jejich soupis uveden v příloze – tabulce 12), které jsou napájeny odbočkami z vrchního vedení vysokého napětí (vn) 35kv, a to z rozvodny v Chocni nebo v Rychnově n. Kněžnou. Primerní vrchní vedení,

trafostanice

a

distribuční

sekunderní

rozvody

spravuje

převážně

ČEZ distribuce, a.s. Dvě trafostanice zásobují výhradně Žďár, další je umístěna na Tůmovce, jedna slouží pro napájení osady Světlá a jedna trafostanice napájí část Chotiv, dále je v řešeném území jedna trafostanice pro dodávky energie na písník Světlá (tato je ve vlastnictví odběratele).

o Trafostanice Žďár I je věžová, velikosti do 400 kVA – osazena transformátorem o výkonu 250 kVA. Umístěna na severovýchodním okraji sídla. o Žďár II – trafostanice umístěna v jihovýchodní části sídla. Jde o příhradovou trafostanici (PTS) velikosti do 400kVA, osazena je transformátorem 400 kVA.

Tyto dvě trafostanice jsou téměř plně vytíženy současnými odběry, stávající vrchní síť je s volnými vodiči AlFe, z obou TS jsou provedeny posilující vývody vodiči AES v trase vrchního vedení.

67

o Tůmovka – zde je trafostanice typu PTS. V nově zpracovávaném územním plánu není trafostanice zmiňována ani řešena, přestože je funkční a napájí část řešeného katastrálního území. Dle územního plánu z roku 1997 byla o výkonu 100 kVA.

o Světlá – tato trafostanice je umístěna na severozápadním okraji osady. Jedná se o trafostanici příhradovou velikosti do 400 kVA s transformátorem 160 kVA. Sekunderní rozvod je proveden vrchním vedením AlFe.

o V Chotivi se nachází příhradová trafostanice velikosti do 400 kVA, osazena transformátorem 100 kVA. Sekunderní rozvod je proveden vrchním vedením AlFe.

[ÚP SA Žďár nad Orlicí, 1996; ÚP Žďár nad Orlicí – podklady, 2009]

6.8.9) Plyn Obec je plynofikována, na katastrálním území se nachází regulační stanice plynu (lokalizována na jihovýchodním okraji obce), kde dochází k regulaci přetlaku VTL na STL. Do obce je přiváděn STL (středotlak). Páteřní řád je DN 63, doplňovaný DN 50 a provozní přetlak 300 kPa. [ÚP Žďár nad Orlicí – podklady, 2009]

6.8.10) Telekomunikace V obci je provedena plošná kabelizace telefonní sítě. Územím prochází dálkový optický kabel. V obci není umístěn žádný radiotelekomunikační vysílač ani zde neprochází radioreléová trasa. [ÚP SA Žďár nad Orlicí, 1996; ÚP Žďár nad Orlicí – podklady, 2009]

68

6.9) Krajinná analýza, funkční využití krajiny „Z krajiny lze vyčíst, jaký poměr má člověk k budoucnosti. Jestliže popíráme svými zásahy do krajiny budoucnost, jestliže naše zásahy do krajiny vlastně škrtají naději, znamená to také, že pro nás vlastně neexistují ti druzí, kteří mají přijít po nás. Zrůdnost tohoto počínání vyvstává ještě křiklavěji v okamžiku, kdy si uvědomíme, že těmi druhými jsou naše děti.“ [SKLENIČKA, 2003, str. 13]

6.9.1) Struktura půdního fondu Porovnáme-li podíl půdy zemědělské (orná půda, zahrady, sady…) a nezemědělské (lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy), zjišťujeme, že ve Žďáru nad Orlicí je poněkud méně zemědělské půdy, než je celorepublikový průměr. V řešené obci je cca 40 % zemědělské půdy a 60 % půdy nezemědělské, graf 14 (v příloze) nám ukazuje, že menší zastoupení zemědělské půdy je typické i pro okolní obce. Stav je způsoben přírodními podmínkami nevhodnými pro zemědělské hospodaření, a tudíž vysokým zastoupením lesní půdy v celém mikroregionu.

V grafu 15 a 16 (příloha) potom vidíme zastoupení jednotlivých ploch zemědělské a nezemědělské půdy. Řešené území je charakteristické (jak je uvedeno již výše) vysokým zastoupením lesní půdy, z celkové katastrální výměry Žďáru n. O. (936 ha) jsou lesní pozemky zastoupeny na 477 ha (tedy 51 %), druhé největší zastoupení má orná půda a to 228 ha (24 %), což je sice o cca 15 % menší zastoupení oproti republikovému průměru, ovšem v porovnání s vybranými okolními obcemi (Albrechtice n. O., Borohrádek, Týniště n. O.) je to podíl nejvyšší. Pro ČR bylo charakteristické vysoké (nadměrné) procento zornění, v důsledku toho docházelo k degradaci půdního fondu a celkové destabilizaci životního prostředí, v posledních letech dochází k nápravě a za pozitivní je považováno zatravňování (i zalesňování) dříve nevhodně zorněné půdy. Třetí největší zastoupení mají v řešeném území trvalé travní porosty (TTP), rozkládající se na 124 ha, tj. 13 % území. Ostatní plochy zabírají 6 % tedy 53 ha a jejich podíl výrazně ovlivňuje těžba štěrkopísku. Vodní plochy pokrývají 3 % území

69

(28 ha), což je téměř o dvě třetiny vyšší zastoupení (procentuálně vyjádřeno) než v okrese Rychnov nad Kněžnou. Necelá 2 % (16 ha) tvoří zahrady a cca 1 % území (9 ha) je zastavěno. Mapa 10 v příloze zobrazuje současný stav funkčního využívání krajiny. [Český statistický úřad]

6.9.2) Zemědělský půdní fond Pedologické složení je uvedeno v kapitole základní přírodní podmínky a již z toho je zřejmé, že v řešeném území se nevyskytují příliš úrodné půdy. Pro účely ohodnocení zemědělského půdního fondu se využívá kód BPEJ.

Bonitované půdně ekologické jednotky – BPEJ Jsou vyjadřovány pětimístným číselným kódem, kde první číslo značí klimatický region, další dvě čísla charakterizují hlavní půdní jednotku (HPJ), v pořadí čtvrté číslo je kombinací svažitosti a expozice a poslední číslo udává informace o hloubce půdy a skeletovitosti. Z kódu BPEJ tak vyčteme především informace o kvalitě zemědělského půdního fondu – produkční schopnosti půd, dále se kód využívá pro stanovení úřední ceny pozemků, při pozemkových úpravách atp.

Mapu BPEJ nalezneme v příloze (mapa 11). Z té můžeme vyčíst, že na katastrálním území Žďár nad Orlicí je evidováno (k 1. 1. 2009) celkem 13 kódů BPEJ. Zhruba 35 % bonitovaného území je vedeno pod kódem 5.21.10, dále pak jsou kódy: 5.56.00 (cca 20 %), 5.51.11 (13 %), 5.58.00 (12,5 %), 5.21.12 (12 %) a kód 5.67.01 (4,5 %), dalších 7 kódů BPEJ vedených na řešeném území je přiřazeno pro zbylá cca 3 % obonitovaných půd (aktualizací a zpřesňováním databáze budou přibývat další kódy). V tabulce 13 a 13b (příloha) jsou rozšifrovány jednotlivé číslice vyskytující se v kódech BPEJ řešeného území, pomocí tabulek můžeme jednotlivé pozemky charakterizovat.

Na základě kódu BPEJ lze pozemky rozdělit do pěti tříd – podle úrovně ochrany zemědělského půdního fondu, zmíněné rozdělení naznačuje možnosti dalšího nakládání s pozemky a musí být bráno v úvahu.

70

Třídy ochrany zemědělského půdního fondu I.

třída – půdy nejcennější, ze zemědělského půdního fondu je lze vyjmout pouze výjimečně (především v zájmu ochrany přírody – obnova ekologické stability krajiny ap.), z řešeného území do této třídy náleží pozemky s kódem BPEJ 5.56.00 (cca 20 %).

II.

třída – půdy vysoce chráněné, podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování podmíněně zastavitelné, v řešeném území se jedná o pozemky s kódem BPEJ 5.58.00 a 5.13.00 (cca 12,5 %).

III.

třída – střední stupeň ochrany, půdy je možno v územním plánování využít pro možnou výstavbu, v řešeném území jde o pozemky s kódem BPEJ 5.50.11.

IV. třída – půdy s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu, z řešeného území do této třídy náleží pozemky s kódem BPEJ: 5.21.10, 5.51.11, 5.54.11 a 5.55.00 (cca 48 %).

V.

třída – zbývající půdy, zpravidla je u nich efektivnější nezemědělské využití, jedná se obvykle o půdy s nízkým stupněm ochrany (s výjimkou území v zájmu ochrany životního prostředí, chráněných území a ochranných pásem), v řešeném území jsou to pozemky s kódy BPEJ: 5.21.12, 5.67.01, 5.21.42, 5.21.52, 5.68.11 (cca 16,5 %).

Pozemky jsou touto stupnicí chráněny dle jejich kvalit pro zemědělské hospodaření. Nejsou brány v potaz jiné důvody ochrany, na to je třeba pamatovat – i na pozemcích v nejnižší (V. třídě) ochrany zemědělského půdního fondu může být znemožněna zástavba (např. z důvodů ochrany přírody a krajiny). [Digitální mapa BPEJ; Návrh zákona o ZPF; VRÁBLÍKOVÁ, 2005]

71

6.9.3) Pozemky určené k plnění funkcí lesa Řešené území spadá do lesní oblasti Polabí – 17b, lesní půdy tvoří 51 % území, jedná se zejména o jihovýchodní část katastru. Dominantní dřevina borovice lesní (Pinus sylvestris) je na těchto místech původní, ovšem vyskytovala se v podstatně menším zastoupení, naopak dub (Quercus), který by se měl v území přirozeně vyskytovat také hojně, má nyní pouze minimální zastoupení. Smrk se v území nevyskytoval vůbec.

Při lesním hospodaření a obnově je žádoucí vycházet z mapy potenciální přirozené vegetace (v příloze mapa 6) a postupně obnovovat přirozené zastoupení vegetace, tak nejsnadněji docílíme stabilního lesního ekosystému.

Protože většina lesních pozemků se rozprostírá na dobývacím území, dochází k jejich postupným záborům, těžbě štěrkopísku a následné rekultivaci. Právě rekultivace může přispět k obnově přirozeného porostu.

6.9.4) Plochy pro dobývání ložisek nerostných surovin Na katastrálním území Žďár nad Orlicí se nachází významné výhradní ložisko štěrkopísku. Identifikační údaje ložiska: Název ložiska (číslo) Světlá nad Orlicí (3005800)

Dobývací prostor (číslo) Žďár nad Orlicí (70897)

Organizace

Nerost

Českomoravský štěrk a.s.

Písek, štěrkopísek

Jak můžeme vyčíst v příloze (mapa 12), dobývací prostor tohoto ložiska zabírá výraznou část řešeného území, zasahuje na více jak 40 % katastrálního území obce Žďár nad Orlicí.

Ložisko Světlá n. O. je největším ložiskem štěrkopísku v okrese, a to co do produkce, tak i ověřených zásob. V současné době se zde vytěží okolo 240 000 tun za rok – při produkci 250 až 280 tis. tun ročně se počítá s životností ložiska na dalších cca 90 – 100 let.

72

Těžba probíhá v úrovni jednoho těžebního řezu, hloubkově je omezena na úroveň jednoho metru nad hladinu podzemních vod, těžba zvodněných částí ložiska nepřichází v úvahu jednak kvůli nevyhovujícím ložiskově – geologickým poměrům v podloží, jednak z důvodu ochrany podzemních vod.

Těžba s sebou nese likvidaci lesa a zábor lesní půdy, v současnosti dochází k vyjmutí lesního půdního fondu postupně – vždy v rozsahu jednoroční těžby, kontinuálně s tímto procesem dochází k rekultivacím vytěžených pozemků opět na lesní půdu.

V obci je evidováno ještě další těžené ložisko štěrkopísku (nevýhradní) v porovnání s předchozím malého významu. Zde dochází i k těžbě pod hladinou podzemní vody a po vytěžení zde zůstane vzniklé jezero. Identifikační údaje ložiska: Název ložiska (číslo) Žďár nad Orlicí Tůmovka (5263300)

Katastrální území (číslo) Žďár nad Orlicí (70897)

Organizace

Nerost

Lenka Kratochvílová, Choceň

Písek, štěrkopísek

[Česká geologická služba – GEOFOND; ÚP VÚC Orlické hory a Podhůří]

6.9.5) Další geologické faktory Radonové riziko Problematice ozáření obyvatel z přírodních zdrojů se věnuje pozornost z důvodů rizika vzniku mutagenních změn lidského organismu. Radon je lidskými smysly nepozorovatelný – bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu. Uvolňuje se z minerálů a zvětralých podloží žulových masívů a může migrovat do sklepních a přízemních prostor budov. Z radonu dále vznikají dceřinné produkty izotopy polonia a vizmutu, ty jsou kovového charakteru, váží se na částice aerosolu a jsou vdechovány do plic, kde přispívají ke vzniku rakoviny.

73

Z map radonového rizika zpracovávaných v 90. letech vyplývá, že řešené území je lokalizováno v oblasti nízkého a spíše nízkého až středního radonového rizika. Radonový index je v mapách klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká až střední – v nehomogenních kvartérních sedimentech).

Hodnoty v mapách udávají statisticky převažující kategorii, na stavebním pozemku se tak můžeme setkat s rozdílnými naměřenými hodnotami (obvykle až 30 % pozemků spadá do jiné kategorie), proto určení radonového indexu na stavebním pozemku lze provádět pouze měřením na konkrétním místě, nikoliv odečtením z mapy. [Česká geologická služba: Mapový server]

Sesuvná území V řešeném území jsou vedeny tři sesuvná území (zakresleny v mapě 12 – příloha), které jsou označeny jako potenciální. Přestože záznamy byly pořízeny již v roce 1963, pravděpodobně i po tomto období v oblasti na Chotivi v sesuvném území (4709) docházelo k výstavbě rekreačních objektů (chat). Tyto jsou nyní ohroženy a na části lokality dokonce došlo k aktivnímu sesuvu a zničení objektu. Soupis sesuvných území v řešeném území Lokalita

Klíč

Klasifikace

Žďár n. O. (Světlá) Žďár n. O. (Chotiv) Žďár nad Orlicí

4708 4709 4710

sesuv sesuv sesuv

Stupeň aktivity potenciální potenciální potenciální

Rok pořízení záznamu /aktualizace 1963 / 1983 1963 / 1983 1963 / 1983

[Česká geologická služba – GEOFOND]

74

6.9.6) Ochrana přírody a krajiny Udržení a obnovu přírodní rovnováhy, přírodní rozmanitosti, přírodních hodnot a krás, dále též šetrné hospodaření s přírodními zdroji, ukotvuje v české legislativě zejména zákon o ochraně přírody a krajiny [č. 114/1992 Sb.], ve znění pozdějších předpisů.

Zákon upravuje mimo jiné: o obecnou ochranu přírody (tj. ochranu všech rostlin, živočichů, krajinného rázu atd.) o ochranu zvláště chráněných území o NATURU 2000 o ochranu památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů o možnosti omezení vlastnických práv, finančních příspěvků, přístup do krajiny, účast veřejnosti a právo na informace v ochraně přírody; o odpovědnost na úseku ochrany přírody a krajiny (přestupky, pokuty, jejich vymáhání atd.)

V této práci není prostor popisovat všechny chráněné přírodní prvky vyskytující se na území obce, uvedeny zde budou pouze vybrané a nejdůležitější z pohledu příštího rozvoje. Z řady zvláště chráněných rostlin, které se v řešeném území vyskytují, je třeba uvést orchideje (čeledi vstavačovitých – Orchidaceae) na pozemku č. 513/1 a 514 vyznačeno v příloze (mapa 13). V roce 2008 byly tyto pozemky využívaný jako nelegální motokrosová trať.

Pravděpodobně nevědomky došlo k ohrožení cenného biotopu. Pozemek byl pro účely motokrosu zakoupen a následně začal být takto využíván, přestože takovéto využití zákon neumožňuje. Došlo zde k porušení řady předpisů, např. zákona o územním plánování a stavebním řádu a zákona na ochranu přírody a krajiny.

75

Můžeme usuzovat, že celý problém vznikl díky neznalosti investora. Pakliže by postupoval tak, jak má, ještě před koupí pozemku a realizací svých záměrů by došel k závěru, že se dostane do konfliktu se zákonem a ten mu nikdy realizaci jeho plánu na vybrané lokalitě neumožní.

Jinou (ještě smutnější) věcí je, že i poté co se tímto začaly zabývat (poměrně brzy) státní orgány ochrany přírody a všichni zúčastnění byli obeznámeni se situací, i nadále docházelo k další likvidaci biotopu – již ke zcela vědomému a záměrnému.

Pro další udržitelný rozvoj obce je důležité vytvořit takové podmínky, které zajistí dostatečnou ochranu tohoto biotopu (pozemků č. 513/1 a 514) a všech dalších hodnotných částí přírodního prostředí. Uvedený pozemek je chráněn zákonem na ochranu přírody a krajiny a takto je k němu třeba přistupovat.

Zákon o ochraně přírody a krajiny zajišťuje rovněž ochranu významných krajinných prvků, těmi jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a také jiné zvláště zaregistrované významné krajinné prvky.

Pro potřeby územního plánování, využívání krajiny a pro další udržitelný rozvoj obce jsou ve zbylých podkapitolách kapitoly 6 popsány některé přírodní hodnoty zasluhující ochranu (nejen zákonem).

6.9.7) Přírodní park Orlice Hranice parku v řešeném katastrálním území je zakreslena v příloze (mapa 13). Přírodní park (PP) byl vyhlášen v roce 1996 podél toku Divoké, Tiché a společné Orlice (s celkovou rozlohou 11 462 ha) a jeho hlavním posláním je zachování přirozeného krajinného rázu území se všemi

jeho významnými

krajinnými, přírodními, estetickými hodnotami a ochrana cenných ekosystémů včetně všech jeho složek. V oblasti Žďáru n. O. má park nížinný charakter s převahou lučních společenstev se zbytky lužních lesů, cennými solitérními stromy a unikátními, přirozeně se meandrujícími a měnícími koryty Orlic.

76

6.9.8) NATURA 2000 je soustava chráněných území evropského významu, určená k ochraně biologické rozmanitosti (jako jedné z hlavních problémů TUR – trvale udržitelného rozvoje), tato území společně vytvářejí členské státy Evropské unie podle jednotných principů. Rozlišují se tzv. Ptačí oblasti (podle směrnice 79/409/EHS – o ochraně volně žijících ptáků) a Evropsky významné lokality (směrnice 92/43/EHS – o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

Cílem těchto chráněných území je zajistit ochranu evropsky významných – tj. z evropského pohledu nejcennějších, nejvíce ohrožených, vzácných a/nebo na určitou úzkou oblast vázaných – živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť.

Přes katastrální území Žďár nad Orlicí prochází Evropsky významná lokalita (EVL) Orlice a Labe (kód lokality: CZ0524049) s celkovou rozlohou cca 2 683 ha. Velikost a vymezení je patrné z mapy v příloze (mapa 13). V mapě rovněž vidíme, že v řešeném území se EVL překrývá s PP Orlice. Můžeme říci, že tvoří nejcennější jádro přírodního parku. EVL zasahuje do řešeného území významným podílem, rozprostírá se zde na více jak 175 ha, což představuje téměř 20 % katastrálního území. Z celkové rozlohy EVL Orlice a Labe tak asi 6,5 % leží právě na území zkoumané obce.

Popis EVL Orlice a Labe: Lokalitu můžeme velmi stručně charakterizovat jako zachovanou funkční nivu řeky s přirozeně meandrujícím korytem, četnými rameny a charakteristickou lužní a nivní vegetací. Niva řek představuje rozsáhlý a velmi významný ekosystém, ve kterém fungují přírodní procesy a je zde stále patrná vysoká diverzita sukcesních stádií.

Toky Orlic téměř nejsou regulovány – zásahy do koryta se objevují

minimálně (zpravidla se jedná pouze o kamenné záhozy, a to v nejvíce erodovaných částech, v místech ohrožení zástavby ap.).

77

Pravidelně se opakující povodně výrazně ovlivňují tok – po celé délce Orlic se nachází štěrkové a písčité náplavy, vznikají nové meandry a slepá ramena, současně ve starších postupně probíhá proces zazemňování, řeka se tak neustále přirozeně přetváří a „žije“.

Za nejcennější bývají považovány tůně a slepá ramena v nivě Orlice, ve kterých (nejen v nich) se vyskytuje řada vzácných a ohrožených druhů. Na katastru obce je v soustavě Natura 2000 zahrnuto území s celkovým počtem 32 různých typů biotopů (dle provedeného mapování biotopů).

Z tzv. „Naturových biotopů“ v katastru obce nalezneme: (T1.1)

Mezofilní ovsíkové louky

(V4.A)

Makrofytní vegetace vodních toků – porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt

(L2.4)

Měkké luhy nížinných řek

(V1.F)

Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod – ostatní porosty

(T5.2)

Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým

(L3.1)

Hercynské dubohabřiny

(T.16)

Vlhká tužebníková lada

Popis výše vypsaných biotopů nalezneme v příloze tabulka 14. Předmětem ochrany (v rámci Natury 2000) je v řešeném území dále: Bolen dravý (Aspius aspius) EVL Orlice a Labe představuje unikátní lokalitu, která vytváří jedinečné podmínky pro udržení stabilní, silné a rozmnožující se populace bolena dravého. Přestože v České republice není tato ryba v současné době ohrožena, vyžaduje bolen dravý nutnou ochranu v rámci celé EU. Co se týče bolena, můžeme považovat dosavadní rybářské hospodaření v Českých zemích za fungující a trvale udržitelné a není třeba ho oproti stávajícímu výrazně měnit.

78

V našich podmínkách je ochrana bolena dravého zaměřena na celkovou ochranu biotopu s dostatečným počtem trdlišť pro přirozené rozmnožování stávající populace (dosazování bolena z jiných stanovišť nelze považovat za správné a nesmí být prováděno).

Klínatka rohatá (Ophiogompus cecilia) Vážka je ze zákona silně ohrožená a chráněná, řeka Orlice je jejím typickým stanovištěm. Ochrana je zaměřena opět na celkovou ochranu biotopu.

Vydra říční (Lutra lutra) Jde o lasicovitou šelmu ze zákona silně ohroženou. S mláďaty vydry se můžeme setkat během celého roku (nemá pevnou dobu páření), v potravě převažují ryby, proto se dostává do konfliktu s rybáři – zejména na rybnících dokáže způsobit veliké škody. Pronásledování člověkem bylo také prvním z důvodů jejího ohrožení, později šlo spíše o znečišťování a nevhodnou regulaci vodních toků. V současné době je bohužel opět ohrožena ze strany nelegálních lovců, ohrožuje ji ovšem také automobilový provoz. [AOPK ČR]

6.9.9) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Jedná se o síť přirozených či pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které zajišťují uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní méně stabilní krajinu a pokládají základy pro její mnohostranné využívání.

Za cíl ÚSES můžeme označit udržení a v ideálním případě i posílení ekologické stability krajiny, tedy zajištění funkčních a stabilních ekosystémů. Přes řešené katastrální území prochází biokoridor nadregionálního významu – osy tohoto koridoru jsou zakresleny v příloze (mapa 13). Jejich ochranná pásma

79

přesahují hranice řešené oblasti. V mapě jsou rovněž zakresleny regionální biocentra a regionální biokoridor, lokální prvky zde uvedeny nejsou, protože v rámci ÚPD asi dojde k jejich aktualizaci, zpřesnění a úpravě, stejně tak vymezení regionálních prvků v přiložené mapě je pouze orientační (mapa navržených prvků je přílohou např. ÚP obce z roku 1996, s vydáním nového ÚP obce asi dojde k úpravám). [Portál veřejné správy České republiky – geoportal.cenia.cz]

6.9.10) Nefragmentované oblasti Liniové stavby (např. silnice, dálnice) omezují a zabraňují migraci (volnému pohybu) živočichů, způsobují rozkouskování (rozdělení) původně souvislé krajiny, čímž dochází k narušení a ztrátě její původní schopnosti a vlastnosti. Z tohoto důvodu byla zpracována metodická příručka a na jejím základě na celostátní

úrovni

vymezeny

nefragmentované

oblasti

–

polygony

UAT

(unfragmented area with traffic), které jsou dále ohodnoceny podle celkové kvality – jako výborné, velmi dobré, nebo dobré. Do katastrálního území obce zasahuje polygon č. 203 (s celkovou rozlohou 104 km2), který byl zařazen do nejvyšší kategorie (s výbornou celkovou kvalitou), jeho hranici v řešeném území tvoří silnice II/305 – území na západní straně této silnice (směrem na Novoveský a

Starožďárský rybník) náleží do uvedeného

polygonu.

Vymezené nefragmentované oblasti (UAT) lze považovat za cenné prvky v krajině, které je třeba chránit.

[Portál veřejné správy České republiky – geoportal.cenia.cz]

80

6.9.11) Krajinný ráz Podle Typologie české krajiny, se řešené území skládá ze tří typů krajin (dle reliéfu):

o Krajina vrchovin Hercynica o Krajina rovin o Krajina širokých údolních niv

[Portál veřejné správy České republiky – geoportal.cenia.cz]

Z krajinářského hlediska se jedná o území velice cenné, jak ostatně naznačují již výše provedené rozbory (hodnota krajinného rázu vedla např. k vyhlášení PP Orlice).

Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika území, proto se při jeho hodnocení nemůžeme omezovat pouze na hranice obce, ale musíme vnímat a vystihnout celkovou přírodní, kulturní a historickou hodnotu dané oblasti.

Území je charakteristické nížinnou, mírně zvlněnou krajinou, širokou údolní nivou Tiché a Divoké Orlice s rozsáhlými lučními společenstvy, se zbytky lužních lesů a solitérními stromy. Krajinou, doplněnou lidskými sídly (a dalšími prvky) a obklopenou rozsáhlými lesními komplexy (rozprostírajícími se víceméně souvisle mezi Chocní a Hradcem Králové).

Lesy se významně odrážely v kulturně historickém vývoji Žďáru nad Orlicí (i obcí okolních) po celou dobu jeho existence – význam lesa je zřejmý už ze samotného názvu studované obce (stejně tak i řeka). O řešené obci můžeme také říci, že jde o harmonicky vytvářené území přírodního charakteru s vyváženým podílem lesních, lučních i vodních ekosystémů, polí a lidských sídel. Území mírně znehodnocené novodobou architekturou, často nerespektující lidové stavitelství. Území narušované lidskými zásahy, z nichž nejvýznamnější je těžba štěrkopísku.

81

Těžba štěrkopísku v řešeném území s sebou nese ohromný zásah do krajiny a krajinného rázu, zvláště pak uvědomíme-li si, že v mírně vlnité, rovinaté krajině je těžený kopec (území s pomístním názvem „Velký les“) charakteristickou a hodnotnou krajinnou dominantou. Odtěžení ložiska se v tomto území projevuje zásadním způsobem – dochází k výrazné a viditelné změně reliéfu – zarovnání krajiny.

Přesto i tato těžba a následná promyšlená rekultivace může v konečném důsledku znamenat zvýšení krajinného potenciálu, zatraktivnění krajiny a vytvoření biologicky rozmanitého, stabilního ekosystému. Tak jak se to podařilo na řadě míst v severních Čechách. Je příhodné, aby se obec co nejvíce zajímala o těžbu a nestála stranou, těžba ji zásadním

způsobem

ovlivňuje.

Dobrá

komunikace

těžební

společnosti

(Českomoravský štěrk, a.s.) a obce může znamenat minimalizování negativních dopadů a naopak maximalizaci zisků.

82

7) Rešerše a kritický rozbor stávajících rozvojových dokumentů V této kapitole budou rozebrány některé (níže uvedené) rozvojové dokumenty a uvedeny návrhy a požadavky (z nich plynoucí) dotýkající se obce Žďár n. O.

o Územní plán velkého územního celku Hradecko - Pardubické sídelně regionální aglomerace (r. 1988) o Prognóza rozvoje území kraje (2003) o Územní plán velkého územního celku Orlické hory a podhůří (2006) o Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje – zadání (2006) o Rozbor udržitelného rozvoje území (2008) o Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Kostelec nad Orlicí (2008) o Územní plán sídelního útvaru Žďár nad Orlicí (1996) o Územní plán Žďár nad Orlicí (předpokládané nabytí účinnosti v r. 2009)

Některé další dokumenty (např. Strategický plán rozvoje a obnovy obcí mikroregionu „Poorlicko“) zde řešeny nejsou, přestože byly prostudovány a při zpracování práce brány v potaz. Strategický plán místní akční skupiny (MAS NAD ORLICÍ) je k dispozici v příloze.

83

7.1) Územní plán velkého územního celku Hradecko - Pardubické sídelně regionální aglomerace Závazná část ÚP vešla v platnost v roce 1988 a vzhledem ke zpracování řady novějších rozvojových dokumentů vztahujících se k obci Žďár n. O. se zde s tímto plánem nebudeme podrobněji zabývat. Pouze ve vztahu k řešené obci stojí za zmínku fakt, že dokument doporučoval nerozšiřovat dobývací prostor štěrkopísku na písníku Světlá na celou plochu ložiska, a k rozšíření tedy došlo v rozporu s tímto rozvojovým dokumentem.

7.2) Prognóza rozvoje území (PRÚ) Královéhradeckého kraje Tento rozvojový dokument (dokončený v květnu 2003) byl zpracován jako podklad pro dlouhodobé usměrňování rozvoje kraje a koordinaci významných rozvojových záměrů. Má být podkladem pro činnost orgánů územního plánování všech úrovní (podkladem při pořizování územně plánovací dokumentace velkých územních celků i obcí).

Prognóza navrhuje pro obnovu a rozvoj venkovských sídel, ochranu a uchování venkovského krajinného rázu:

o podporovat obnovu a údržbu venkovské zástavby o upravovat veřejná prostranství o zkvalitňovat občanskou vybavenost o rozvíjet vhodné druhy nezemědělské výroby a místního průmyslu, podporovat obnovu řemesel o podporovat venkovskou turistiku, krajové speciality a spolkovou činnost na vesnici

84

o rozvíjet cestovní ruch (agroturistiku, vodní sporty atp.) o obnovovat a udržovat původní kulturní nemovité památky, památníky vypovídající o historii regionu o v neposlední řadě také podporovat malé a střední podnikání a vytvářet pracovní příležitosti o podporovat

rozvoj

multifunkčního

zemědělství

(tj.

takového

zemědělství, které není zaměřené pouze na produkci, ale i na zajištění mimoprodukčních funkcí – údržbu volné krajiny, zachování krajinného rázu atd.) Prognóza rozvoje území se zabývá krajem jako celkem, případně řeší rozvoj na úrovni okresů, mikroregionů. Jednotlivé kapitoly reagují na priority PRÚ – popisují územní možnosti a předpoklady pro realizaci aktivit naplňujících specifické cíle rozvoje kraje.

Pro obec Žďár nad Orlicí z PRÚ nevyplývají žádné významné budoucí záměry, které by zde musely být nutně uváděny a výrazným způsobem měly ovlivnit konkrétně rozvoj řešeného území. Ve vztahu k obci můžeme uvést návrh (zmiňovaný i v PRÚ) na rozšíření Modrého pásu Labe (projekt na využití vodní cesty Labe pro turistický ruch – vytvoření stezky dědictví). Ve třetí etapě bylo navrženo rozšíření o tzv. Modrý pás Orlice (v roce 2005/2006 byla zpracována plánovací příručka a atlas III. etapy).

Obce Žďár n. O. se příznivě dotýká návrh na budoucí rozvoj železniční dopravy, řešenou obcí prochází trať, prioritní v rámci kraje (je tzv. odklonovou tratí I. železničního tranzitního koridoru, tratí celostátního významu) – klíčová pro spojení s Prahou.

Prognóza navrhuje celkovou podporu rozvoje železniční dopravy, její oživení a vyšší zapojení do integrovaného dopravního systému. Na území obce prognóza neuvažuje se zdvoukolejněním, docházet by mělo pouze k modernizaci, proto by rozvoj železniční dopravy neměl obci přinést žádná podstatná negativa.

85

7.3) Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Orlické hory a podhůří ÚP VÚC byl zadán Ministerstvem životního prostředí ke zpracování již v roce 1991, proces zpracování byl velmi zdlouhavý a komplikovaný – během zpracování došlo několikrát k aktualizaci dat, přepracování atd., jeho finální verze byla dokončena teprve v květnu 2006.

ÚP VÚC je nadřazeným a závazným dokumentem pro územní plány obcí, při zpracovávání územního plánu obce Žďár nad Orlicí musí být respektovány požadavky ÚP VÚC Orlické hory a podhůří. Závazná část ÚP VÚC vešla v platnost obecně závaznou vyhláškou Královéhradeckého kraje č. 5/2006 dne 7. prosince 2006. Pro území obce Žďár nad Orlicí z ní vyplývají limity:

Z hlediska životního prostředí: o skladebné části územního systému ekologické stability zakreslené v grafické části ÚP VÚC; zásahy do vymezených ÚSES lze akceptovat pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody o Přírodní park Orlice o limitem využití území na úseku životního prostředí (ochrany přírody a krajiny) jsou dále všechna území, ve kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, významné krajinné prvky uvedené v zákoně (č. 114/ 1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a území začleněná do soustavy Natura 2000 – EVL Orlice a Labe

Z hlediska území pro těžbu surovin: o vyhlášený dobývací prostor Žďár nad Orlicí (ev. č. 70897) o výhradní ložisko Světlá nad Orlicí (č. 3005800) a nevýhradní ložisko Žďár nad Orlicí – Tůmovka (č. 5263300)

86

Z hlediska území pro vodohospodářské zájmy: o stanovená záplavová území o ochranná pásma stávajících i navrhovaných vodovodních řádů a kanalizačních stok o ÚP VÚC také zmiňuje vrt ČHMÚ (VP 126 Žďár n. Orlicí) a pramen ČHMÚ (PP 0713 Chotiv – Pod kopcem); uvádí ochranná pásma o poloměru 500 m pro vrty a 100 m pro prameny

Z hlediska telekomunikací a radiotelekomunikací: o dálkové optické kabely spolu s jejich ochranným pásmem

Z hlediska energetiky: o ochranné pásmo vysokotlakého plynovodu a regulační stanice plynu

Z hlediska dopravy: o stávající i navrhovaná ochranná pásma silnic

Z hlediska kulturních hodnot – ochrany památek o území archeologických zájmů, v hlavním výkresu ÚP VÚC je na území obce zakresleno archeologické naleziště, vyžadující oznamovací povinnost při provádění stavebního záměru

Územní plán velkého územního celku Orlické hory a podhůří se konkrétně územím obce Žďár nad Orlicí zabývá nejvíce ve vztahu k nerostným surovinám.

Z hlediska surovinové politiky VÚC Orlických hor a podhůří se na katastru obce nachází největší ložisko štěrkopísku (co do produkce i ověřených zásob). V kapitole štěrkopísky (str. 99) řešený územní plán analyzuje stav ložiska – zhodnocena je současná těžba, životnost ložiska (90 – 100 let), konflikt s ochranou podzemních vod a záborem lesního půdního fondu, podmínky budoucí těžby a způsob rekultivace.

87

Územní plán VÚC Orlické hory a podhůří po zhodnocení ložisek štěrkopísku v řešeném území (okresu Rychnov n. K.) navrhuje pokračovat v těžbě ve stávajících dobývacích prostorech (tedy i na ložisku Světlá n. O.), ale otvírku nových ložisek štěrkopísku v řešeném území považuje za značně problematickou a rizikovou ve vztahu k ŽP (zejména vzhledem k významu podzemních vod a mimoprodukčních i produkčních funkcí lesa).

Co se týče liniových staveb, katastrálního území obce Žďár n. O. se dotýká převedení silnice II/318 na silnici I. třídy (návaznost silnice I/36 na silnici I/11).

Pro přesnější zpracování vývoje obyvatel, ekonomických aktivit, pro pojmenování specifik, územních potenciálů a charakteristik vývojových tendencí dílčích území byla oblast VÚC rozdělena na menší územní jednotky.

Vymezení se různilo dle potřeb jednotlivých analýz, ke změnám a zjednodušení docházelo i v různých fázích zpracování ÚP VÚC, po konečném zjednodušení bylo území rozděleno na 5 oblastí (mikroregionů) – Žďár n. Orlicí náleží do oblasti 02 (Týniště n. O. – Borohrádek). Většina návrhů budoucího vývoje se tedy nezabývá přímo Žďárem n. O., ale vývojem celého mikroregionu. Níže budou uvedeny některé návrhy, zajímavé z hlediska rozvoje obce a této diplomové práce.

V oblasti cestovního ruchu je Žďár n. O. zařazen mezi rekreační vesnice (tj. vesnice s ubytovací kapacitou 100 – 400 lůžek ve všech formách ubytovacích zařízení) s dominantní rekreační funkcí: letní turistika, cykloturistika, jízda na koni, koupání, sportovní rybolov a rodinná rekreace. Přestože pro obec není stanoven doporučený přírůstek nových lůžek, mezi formy ubytování vhodné k doplnění můžeme uvést např. turistickou ubytovnu či ubytovací hostinec. Z hlediska občanské vybavenosti stojí za zmínku doporučení využití školních zařízení – rozšíření společenského obsahu škol (důležité zejména v malých obcích). Je tedy navrhováno otevření školy obyvatelům jako místa pro další vzdělávání,

88

rekvalifikaci, kluby atd. Dále podpořit prázdninové využití školních areálů (např. pro ubytování a jiné účely), a tím posílit ekonomiku škol.

Pokud jde o kulturu, ÚP VÚC Orlické hory a podhůří považuje za cíl obnovu a rozvoj kulturní identity. Cestou by mělo být vytvoření vlastního charakteristického rázu obce a propojení místních tradic s rekreační funkcí.

Vzhledem k rozvoji tržních zařízení ÚP VÚC Orlické hory a podhůří považuje za nutný rozvoj potřebných služeb:

o změnou forem vlastnictví o motivací podnikatelů o a regulací živelného vývoje správným směrem Plán navrhuje (z pohledu užitku pro Žďár n. O.) řešit docházkovou vzdálenost (např. zavedením mobilních prodejen na Světlou a Chotiv), zajistit pružnou reakci obchodu a služeb na potřeby a čas (např. v turistické sezóně posílit potravinářské zboží, stravovací zařízení, podpořit mobilní či stánkový prodej atd.). Plán také navrhuje rozvoj sítě veřejného stravování v rekreačních oblastech.

Ve výrobních a nevýrobních službách doporučuje doplnit zejména pojízdné dílny, služby napomáhající ochraně ŽP, služby spojené s provozováním sportovně rekreačních aktivit, informační a poradenské služby a služby pro místní obyvatele (kadeřnictví atp.).

89

7.4) Zásady územního rozvoje (ZÚR) Královéhradeckého kraje – zadání Na konci roku 2006 bylo Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje schváleno Zadání územního plánu velkého územního celku Královéhradeckého kraje. Platnost nového zákona (183/2006 Sb.) o územním plánování a stavebním řádu s sebou přinesla mnohé změny, mimo jiné dle ustanovení § 187 je zadání ÚP VÚC (Královéhradeckého kraje) považováno za zadání zásad územního rozvoje (tedy ZÚR nahrazují ÚP VÚC).

Podle platné právní legislativy mají zásady územního rozvoje stanovit především základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezit plochy a koridory nadmístního významu a stanovit požadavky na jejich využití (tj. např. vymezit plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby), dále stanovit podmínky pro rozhodování o možných variantách a alternativách. Součástí zásad územního rozvoje musí být i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Vypracované ZÚR Královéhradeckého kraje budou rozvíjet cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určí strategii pro jejich naplňování a koordinaci územně plánovací činnosti obcí. Vydávají se pro celé území kraje a jsou závazné pro pořizování a vydávání územních a regulačních plánů a pro rozhodování v území. Nový územní plán obce Žďár n. O. je zpracován v souladu se zadáním ZÚR.

90

7.5) Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradeckého kraje (RUR KHK) Dokument hodnotí schopnost kraje udržitelně se rozvíjet, je zpracován v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb. a analyzuje udržitelnost kraje v pilíři environmentálním, sociálním i ekonomickém (základní pilíře udržitelného rozvoje). Zpracování RUR KHK bylo zadáno na základě smlouvy dne 10. 1. 2008 a v květnu téhož roku byla studie dokončena. Hodnocení je nedílnou součástí územně analytických podkladů a tvoří podklad pro územní plánování.

RUR KHK posuzuje Královéhradecký kraj jednak ve vztahu k ostatním krajům a České republice, jednak analyzuje jednotlivé obce s rozšířenou působností (na úrovni kraje).

7.6) Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Kostelec nad Orlicí (ÚAP ORP KnO) Územně analytické podklady zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Městský úřad Kostelec nad Orlicí vydal ÚAP v prosinci 2008 (každé dva roky musí být dle zákona 183/2006 Sb. pořízena úplná aktualizace), protože ÚAP řeší správní obvod ORP na úrovni jednotlivých obcí, pro tuto diplomovou práci jsou ÚAP ORP KnO daleko zajímavější než předešlé rozvojové dokumenty a podle toho jim zde bude věnována pozornost. ÚAP ORP KnO se skládají ze dvou hlavních částí: A. podkladů pro rozbor trvale udržitelného prostředí B. rozboru udržitelného rozvoje území

91

Část A. obsahuje popis a základní charakteristiku území obce s rozšířenou působností Kostelec n. O. a dále základní popis a vybrané statistické údaje všech obcí správního území – celkem 22 obcí, z toho 3 města (Borohrádek, Týniště n. O. a Kostelec n. O.) a 2 městyse (Častolovice a Doudleby n. O.), zbylých 17 obcí lze nazvat vesnicemi.

Obci Žďár nad Orlicí je věnována kapitola A1.2.22 (str. 94 – 97). Je vhodné upozornit, že zde jsou chybně uvedena některá statistická data, konkrétně se jedná o údaje v podkapitole 2.1, 2.2 a 2.3 – ty se nevztahují k obci Žďár n. O., ale k sousední obci Nová Ves. Nedostatek je uveden z toho důvodu, že pokud někdo nemá o Žďáru n. O. základní představu, může skrze tato chybná data dospět k mylným závěrům.

V části B. je proveden rozbor udržitelného rozvoje správního území obce s rozšířenou působností. Vzhledem k relativně malému území (22 obcí; 223,5 km2) se význam řešené obce (Žďár n. O.) zvětšuje a stejně tak záměry navržené v ÚAP se obce týkají podstatně více než v případě předešlých dokumentů, proto zde budou popsány, alespoň velmi stručně, všechny základní kapitoly.

7.6.1) Horninové prostředí a geologie Na území ORP se nachází 5 výhradních ložisek surovin, největší a nejvýznamnější z nich (394 ha) leží na katastru obce Žďár n. O. (ložisko štěrkopísku), v současné době jsou těžená 3 ložiska, přičemž největší dobývací prostor je právě ve Žďáru n. O. (rozloha 394 ha z celkových 732 ha). Dále jsou evidována 4 nevyhrazená ložiska (z nichž jedno je rovněž na území obce Žďár n. O.).

Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o zajištění

dostatečné

ochrany

ložisek

nerostných

surovin

při

vymezování ploch, koridorů a ÚSES o respektování sesuvných území jako omezení při rozvoji o řešení konfliktu těžby se záborem lesního půdního fondu a zájmy ochrany přírody o řešení střetu těžby se zájmem ochrany vodních zdrojů

92

7.6.2) Vodní režim Mezi největší vodní toky ORP patří Tichá a Divoká Orlice, které se na katastru obce Žďár n. O. stékají, jejich záplavové území ohrožuje některé obce správního území, Žďár n. O. nikoliv (alespoň ne existenčně).

Za významné vodní plochy ORP jsou považovány 2 rybníky – Starožďárský a Novoveský, oba dva leží v bezprostřední blízkosti řešené obce. Ve správním území ORP je evidováno 11 vrtů a 2 prameny ČHMÚ, pro jejichž ochranu jsou stanovena kruhová ochranná pásma o poloměru 500 m pro vrty a 100 m pro prameny. Na území obce Žďár n. O. se nachází vrt VP 126 a pramen 0713.

Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o řešení střetu těžby se zájmem ochrany vodních zdrojů o navržení systému odkanalizování obcí s napojením na ČOV (platí pro osady Světlá a Chotiv a další periferní části obce Žďár n. O.) o ochrana podzemních a povrchových vod před znečištěním

7.6.3) Hygiena životního prostředí Ovzduší – na území ORP dochází k překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů u prachových částic PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků, na území obce Žďár n. O. se nenacházejí žádné zdroje znečištění kategorie REZZO 1*, na znečišťování se podílí zejména doprava a lokální topeniště. Odpadové hospodářství – míra separace odpadu ORP činila 19,5 %, dlouhodobým cílem uvedeným ve Strategii udržitelného rozvoje ČR je 50 %.

*

REZZO = Registr zdrojů znečištění ovzduší; rozlišují se kategorie (1 – 4); REZZO 1 – velké zdroje, s výkonem nad 5 MW.

93

Hluk – zdrojem hluku na území ORP jsou převážně liniové stavby – silnice I. a II. třídy a železniční tratě vedené skrze zastavěná území, v případě obce Žďár je významná jednak železniční trať, jednak silnice II/305. Odpadní vody – v ORP je vybudováno 6 čistíren odpadních vod (v Kostelci n. O., Týništi n. O., Borohrádku, Častolovicích, Zdelově a Žďáru n. O.). Na str. 16 v ÚAP je mapka, ve které je chybně zakresleno, že ve Žďáru n. O. není vybudována kanalizace. Jako problém k řešení v ÚPD se obce Žďár n. O. může týkat snad jen snížení zatížení obytné zástavby hlukem a případně řešení kanalizace a čištění odpadních vod pro periferní území obce.

7.6.4) Ochrana přírody a krajiny Na území ORP je vyhlášen Přírodní park Orlice, zasahuje do 11 obcí, jednou z nich je Žďár n. O., přes tytéž obce prochází zároveň Evropsky významná lokalita Orlice a Labe. V ORP jsou dále evidovány přírodní rezervace, přírodní památky, památné stromy a významné krajinné prvky registrované, žádné z nich se ve Žďáru n. O. nenacházejí.

Koeficient ekologické stability (KES), který vyjadřuje poměr ploch ekologicky stabilních a nestabilních, byl pro Žďár n. O. stanoven 2,22 – obec se tak umisťuje na 7. místě (z celkem 22 obcí ve správním území ORP), přičemž průměrná hodnota KES celého správního obvodu ORP Kostelec n. O. činí 1, 68 (pro srovnání sousední obec Nová Ves má hodnotu 5,43; na druhé straně průměr ČR a Královéhradeckého kraje byl v roce 2006 – 1,04 a 1,03).

Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o střety zájmů ochrany přírody a krajiny s těžbou nerostných surovin o střety zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy územního rozvoje o možnosti využití krajiny pro potřeby turistiky a cestovního ruchu při zachování jejích hodnot

94

7.6.5) Zemědělský půdní fond a PUPFL* Správní území ORP je charakteristické nižším zastoupením zemědělské půdy (45 %) oproti průměru Královéhradeckého kraje (58 %) a naopak vyšším zastoupením pozemků určených k plnění funkcí lesa (44,5 %), hodnota kraje činí 31 %.

Žďár nad Orlicí v rámci ORP (22 obcí) nedosahuje žádných výjimečných hodnot – je 7. obcí s nejnižším podílem orné půdy z celkové výměry půdy a 9. obcí v podílu orné půdy ze zemědělské. Co se týče TTP, Žďár n. O. je naopak 9. obcí s nejvyšším procentuálním zastoupením a 7. obcí v pořadí podle zastoupení plochy lesů a z pohledu udržitelného rozvoje působí současné zastoupení jednotlivých ploch jako vcelku optimální.

Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o plánovaná těžba nerostných surovin na lesních pozemcích o pro investiční záměry využívat přednostně plochy v zastavěných územích.

7.6.6) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura – územím ORP procházejí dvě silnice I. třídy I/11 a I/36 (dříve II/318), ta prochází po jihovýchodní hranici obce Žďár n. Orlicí. Přes ORP dále vede 5 silnic druhé třídy, z nichž silnice II/305 prochází přes vlastní sídlo Žďár.

Železniční zastávky jsou v deseti obcích (z 22), jedna z nich je ve Žďáru n. O. na trase č. 020. Do budoucna je uvažováno s částečným zdvoukolejněním a modernizací tratě.

Technická infrastruktura – Žďár n. O. je napojen na skupinový vodovod „Tichá Orlice“, výhledová spotřeba vody se udává na 10,7/15,5 l/s. Proto se uvažuje

*

PUPF = Pozemky určené k plnění funkcí lesa.

95

napojit definitivně vrt Čermná n. O. na systém výtlakem do věžového vodojemu 200 m3 a posílit akumulaci dalším věžovým vodojemem 200 m3. Kanalizace a ČOV – ve správním obvodu ORP má pouze 9 obcí vybudovanou kanalizační sít s napojením na ČOV, jednou z obcí je i obec Žďár n. O. (kromě osad a některých periferních částí). Plynovod – 86,4 % obcí je na území ORP plynofikovaných (přívod plynu nemají pouze obce Kostelecké Horky, Nová Ves a Zdelov). Jde o vyšší průměr oproti kraji (60,7 %), v obci Žďár n. O. nejsou plynofikovány osady Světlá a Chotiv a některé další periferní části. Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o nevyhovující úroveň stávající silniční sítě po stránce kapacitní i z hlediska technického stavu o problematický průtah silnice č. II/305 přes některé obce (včetně Žďáru n. O.) o návrh chybějících kanalizačních systémů ČOV

7.6.7) Sociodemografické podmínky ORP Kostelec n. O. je území venkovského charakteru s počtem obyvatel cca 25 000, rozlohou území 233,5 km2 a hustotou 112 obyvatel na km2, z celkového počtu 22 obcí jich je nejvíce ve velikostní kategorii 200 – 499 obyvatel (včetně Žďáru n. O.), v takto velkých obcích žije cca 11,5 % obyvatel oblasti. Na území ORP není žádné město s více než 10 000 obyvateli.

Dynamika vývoje obyvatelstva – ve většině obcí na území ORP došlo po úbytku v minulých letech k poměrné stabilizaci obyvatelstva.

Přirozený přírůstek obyvatelstva – v letech 2001 až 2006 byla průměrná hodnota celého území záporná (-0,83 ‰). V letech 2001 až 2007 docházelo ve všech obcích k poklesu podílu dětské složky.

96

Vzdělanostní struktura – v Královéhradeckém kraji bylo (v roce 2001) 7,5 % vysokoškoláků, na území ORP KnO uvedenou hodnotu převyšuje pouze město Kostelec n. O. (9 %), ve Žďáru n. O. byl podíl vysokoškolsky vzdělaných pouze 2,3 % a ze všech 22 obcí je to druhý nejhorší výsledek.

Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o úbytek obyvatel v obcích s kvalitním životním prostředím – lokalizace ploch pro rekreační a sportovní využití, zvýšení zájmu o cestovní ruch o pokles váhy rodinného soužití, zvyšování počtu domácností jednotlivců o pokles počtu dětí, problém malých obcí s udržením základních a mateřských škol (ve Žďáru n. O. je již v MŠ dostatek dětí, nadále trvá nepříznivý stav počtu školáků) o zvyšování počtu obyvatel ve věku nad 65 let, a tedy vyšší nároky na sociální péči a zařízení (ve Žďáru se jejich podíl snižuje, ale do budoucna hrozí opětovný nárůst)

7.6.8) Bydlení Ve struktuře bytového fondu ORP KnO převládají rodinné domy, Žďár n. O. má (dle SLDB 2001) druhý nejstarší bytový fond. Struktuře bytového fondu odpovídá vysoký podíl bytů v osobním vlastnictví, ve Žďáru n. O. je tento podíl nejvyšší (86,2 %). V r. 2007 bylo na území ORP postaveno 42 bytů (tedy 1,7 bytů na 1000 obyvatel), nejvíce bytů bylo dokončeno v Týništi n. O. (18), ve Žďáru n. O. byla ukončena výstavba 2 bytů (odpovídá více než 4 bytům na 1000 obyvatel).

Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o navržení dostatku ploch pro bytovou výstavbu (ve Žďáru n. O. bylo v roce 2007 schváleno zpracování nového ÚP) o zatraktivnění bytových lokalit – navržení kvalitních uličních prostor, veřejná prostranství, zeleň, vybavenost

97

7.6.9) Rekreace Za významné území v oblasti rekreace je považováno i okolí Novoveského a Starožďárského rybníku (jde zejména o obce Nová Ves a Žďár n. O.). Vodní toky Orlic jsou využívány pro vodácké sporty. V ORP je rozsáhlá síť cyklotras, na kterou je vázána podstatná část turistické a rekreační složky.

Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o střet zájmů rekreace s ochranou přírody a krajiny o urbanisticky a architektonicky chránit vzhled o navržení vhodných ploch (např. tábořiště pro vodáky) a tím zvýšení rekreačního potenciálu území (ve Žďáru n. O. již malé vodácké tábořiště funguje, s jeho rostoucím významem bude nutné řešit jeho dopad na okolní prostředí a provést určitá opatření ve vztahu k ochraně přírody)

7.6.10) Hospodářské podmínky ORP KnO se řadí k oblastem s nejnižší nezaměstnaností v kraji. Určitým nedostatkem ORP může být vzdělanost, ale zejména pak podíl vyjíždějících a dojíždějících do zaměstnání. Hodnota salda je záporná -2 234 (výrazně více lidí vyjíždí do zaměstnání mimo ORP než do ní dojíždí). Tento stav je řešen i v RUR KHK a je považován za výrazný problém ORP Kostelec n. O. ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji.

Hlavní problémy k vyřešení v ÚPD, které se týkají Žďáru n. O.: o vymezení dostatečného množství ploch pro podnikatelské aktivity na vhodných místech, tak aby nedocházelo ke střetům s funkcí bydlení o přednostní využívání ploch brownfields*

*

Brownfields = opuštěná území s chátrajícími budovami; nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny...

98

7.6.11) Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území Na základě předchozích dílčích rozborů území je v poslední části Územně analytických podkladů ORP Kostelec nad Orlicí provedeno vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území.

Rozbor sleduje vzájemnou vyváženost pilířů udržitelného rozvoje (výsledky rozboru jsou znázorněny rovněž v mapě 14). Pro vyhodnocení byly stanoveny indikátory, při jejich výběru byl kladen důraz na vypovídající hodnotu a možnost promítnutí do územních jednotek obcí.


environmentální pilíř se zabývá ochranou životního prostředí a šetrným využíváním přírodních zdrojů (hodnotí podíl vodních ploch, kvalitu vodních toků, lesnatost, KES, přítomnost chráněných území, staré ekologické zátěže a zatížení silniční dopravou)


ekonomický pilíř hodnotí udržitelnost stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti (nezaměstnanost, saldo dojíždějících a vyjíždějících, podíl osob se základním vzděláním, míru podnikatelské aktivity, kanalizaci s napojením na ČOV, návaznost na silnici I. třídy a železnici, napojení na plyn a veřejný vodovod)


sociální pilíř sleduje soudržnost obyvatel (hodnotí přirozený přírůstek obyvatel, saldo migrace, index stáří populace, stáří bytového fondu, občanskou vybavenost a podíl neobydlených bytů)

Environmentální pilíř Žďár n. O. získal (spolu s obcemi Lípa a Kostelec n. O.) 2 body, lépe dopadly jen obce (Albrechtice n. O. a Týniště n. O.). Po přepočtení bodové hodnoty (koeficient pro environmentální pilíř je 14, 29) získala obec 28,58 bodů.

99

Ekonomický pilíř Pro obec Žďár n. O. dopadl o něco hůře než pilíř environmentální, přesto obec patří k lépe hodnoceným – získala 1 bod a po přepočtení (koeficient ekonomického pilíře má stejnou hodnotu jako koeficient pro environmentální pilíř) získala (spolu s obcemi Borohrádek, Čestice, Lípa n. O. a Zdelov) 14,29 bodů. Lepé hodnoceno bylo 5 obcí – Borovnice (28,58), Častolovice (57,16), Kostelec n. O. (57,16), Krchleby (42,87) a Týniště n. O. (57,16).

Sociální pilíř Je nejhůře hodnoceným pilířem obce Žďár n. Orlicí, v porovnání s ostatními obcemi ovšem můžeme stav označit jako průměrný. Obec získala 0 bodů (přepočtový koeficient pro sociální pilíř má hodnotu 16,67), 0 bodů získaly ještě obce Albrechtice n. O., Borohrádek a Týniště n. O., hůře bylo hodnoceno 10 obcí a lépe obcí 8.

Vyváženost jednotlivých pilířů Celkem obec Žďár získala 42,87 bodů, což ji řadí na 8. místo v pořadí. Vyváženost pilířů je poměrně dobrá, ani jeden pilíř nebyl hodnocen záporně a míra udržitelnosti pilířů postupně klesá v pořadí environmentální, ekonomický a sociální pilíř.

ORP Kostelec n. O. v celkovém součtu bodů dosáhla nulové (neutrální) hodnoty v oblasti environmentálního pilíře, nejlépe pro ORP vyšel ekonomický pilíř (128,61 bodů) a nejslabším místem ORP je pilíř sociální (-50,01 bodů). Vidíme, že ve správním území ORP jsou ve vzájemné nerovnováze ekonomický a sociální pilíř (rozdíl hodnot 178,62 bodů). Svědčí to o negativních jevech, jako je stárnutí populace, nedostatečná občanská vybavenost, přirozený úbytek obyvatel, stárnutí bytového fondu atd., jakožto o negativních jevech vzájemné soudržnosti obyvatel.

Je dobré připomenout, že provedené vyhodnocení nepostihuje zdaleka všechny oblasti, není zde např. zhodnocen spolkový život, který je v některých malých obcích velice živý (jinde tomu je naopak).

100

V Územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností Kostelec nad Orlicí je u každého dílčího rozboru provedena rovněž SWOT analýza (klady, zápory, příležitosti, ohrožení). Ta není v této rešerši zpracována, ale veškeré údaje týkající se obce Žďár n. O. budou brány v úvahu v kapitole 9 – SWOT analýza obce Žďár nad Orlicí.

7.8) Územní plán sídelního útvaru Žďár nad Orlicí Zpracovaný pod vedením ing. arch. Františka Křeliny byl schválen obecním zastupitelstvem obce dne 13. 8. 1997 a vyhlášen obecně závaznou vyhláškou s účinností od 9. září 1997.

Územní plán se zabývá celým administrativním územím obce a jeho součástí je průvodní zpráva, regulativy územního rozvoje, zpráva ZPF*, zpráva LPF†, mapa širších územních vztahů, mapa urbanistického návrhu včetně zonace území, mapa inženýrských sítí, mapa zemědělského půdního fondu, mapa ÚSES a registrační list. Návrhové období tohoto územního plánu bylo vyhotoveno do roku 2010 s výhledem do r. 2020.

Zpracovatel chápal rozvoj vesnice jako syntézu přírodních, kulturních, historických, estetických, ekonomických a hospodářských souvislostí. Územní plán navrhoval zlepšení občanských a technických zařízení, dopravy, obnovu stavebních fondů, rozvoj a posílení ekonomické základny, zajištění společenského a kulturního rozvoje, ale i tvorbu životního prostředí a rozvoj krajiny. V řešeném území vytipoval lokality zasluhující si detailnější náhled z hlediska funkce, negativních vlivů, dopravních závad, problémových míst atd.

Návrh z hlediska obytné výstavby ve své podstatě upřednostňoval rozvoj obce obnovou stavebních fondů s předností využití pozemků v zastavěném území * †

ZPF = Zemědělský půdní fond. LPF = Lesní půdní fond.

101

(proluky v zástavbě) před okrajovým rozšiřováním vesnice na volné plochy. Územní plán považoval za nutné chránit charakteristický vzhled obce a novou výstavbu vhodně začleňovat do její původní zástavby.

Podíváme-li se zpětně na záměr ÚP a jeho skutečnou realizaci, může na nás v některých směrech působit trochu idealisticky (např. ÚP uvažoval s navýšením počtu obyvatel v roce 2000 na 480 a do roku 2010 na 600 obyvatel).

Cílem územního plánu bylo zlepšení fyzického stavu obce a krajiny, ale především obnova společenského, kulturního a hospodářského života v obci.

Územní plán pochopitelně obsahuje i některé drobné nedostatky. Například navrhoval, aby obecní rybníček sloužil jako veřejné koupaliště, což je velmi problematické a nelze v současné době doporučit vzhledem k tomu, že je součástí přirozeného migračního koridoru (spojujícího Starožďárský rybník a rozsáhlý lesní komplex s řekou Orlicí). Také je využíván rybáři a jeho přítok vedoucí přes pastviny od výše položeného chovného rybníku těžko může splňovat požadavky na kvalitu vody ke koupání.

Za největší nedostatek územního plánu lze ovšem považovat nikoliv jeho zpracování, které je celkově velmi komplexní a kvalitní, ale následné nedostatečné vnesení do povědomí obyvatel, což lze dávat do souvislostí s nedostatečnou (nebo nevhodně provedenou) propagací obecním úřadem a nezájmem občanů podílet se na rozvoji obce (tj. v první řadě se účastnit veřejných schůzí). Většina obyvatel tak územní plán nikdy nečetla a proto nemohlo dojít k vzájemnému souladu návrhů a doporučení ÚP se záměry obyvatel (v současné době je vydáván obecní zpravodaj, který by měl pomoci uvedené problémy eliminovat).

102

7.9) Územní plán Žďár nad Orlicí O pořízení nového územního plánu rozhodlo zastupitelstvo obce dne 12. 12. 2007 v souladu s § 44 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. V době psaní této práce ještě nevešel nový územní plán v platnost, a proto může být jeho finální verze poněkud odlišná.

Při zpracování byly k dispozici následující podklady: o Návrhy zadání územního plánu Žďár nad Orlicí (březen 2008) o Průzkumy a rozbory územního plánu (duben 2008) o Návrh územního plánu (leden/únor 2009) o Odůvodnění územního plánu (leden/únor 2009)

Schválený územní plán by měl být zpracován v digitální podobě plně v souladu s metodikou MINIS, což mimo jiné vytvoří podmínky pro lepší dostupnost široké veřejnosti a přispěje ke zvýšení informovanosti obyvatel. Navržený územní plán řeší celé správní území obce Žďár nad Orlicí, byl zpracován v souladu s potřebami obce, vlastníků a investorů na další vývoj, vychází z předchozího územního plánu, je koordinován se zpracovanými územními plány okolních obcí a respektuje požadavky stanovené nadřazenými rozvojovými dokumenty. V příloze (mapa 9) jsou zakresleny záměry uvedené v návrhu územního plánu. Je třeba dodat, že různé verze podkladů k novému ÚP se od sebe odlišovaly a obsahovaly často i protichůdné charakteristiky a údaje. Přesto tyto podklady významně posloužily při zpracování předložené diplomové práce.

103

8) Dotazníkové šetření 8.1) Dotazník pro návštěvníky obce V rámci provedeného průzkumu bylo ve dnech 1. 7. – 31. 8. 2008 vyplněno a odevzdáno 82 dotazníků – po jejich přečtení zařazeno do dalšího statistického zpracování 80 dotazníků. Vyřazeny z dalšího vyhodnocení byly pouze dva dotazníky – šlo o případy, kdy respondenti k anketě zaujali zcela odmítavé postoje, neodpověděli na otázky, veškeré hodnocení bylo negativní, vulgární či scestné.

8.1.1) Základní informace o respondentech Pohlaví a věk Dotazník vyplnilo 38 mužů, 36 žen a 6 respondentů pohlaví neuvedlo. Pro rozdělení byly využity věkové skupiny, které používá ČSÚ. Zastoupení respondentů v jednotlivých věkových skupinách vesměs odpovídá věkovému složení dotazované komunity (turistům a rekreantům navštěvujících Žďár n. O., respektive hospodu). Pochopitelně se zde odrážejí i další faktory – důvěra věkových skupin v předložený dotazník, víra ve smysluplnost jeho vyplnění a také celkový zájem jednotlivých věkových skupin cokoliv ve společnosti změnit.

V kategorii do 14 let vyplnilo dotazník 5 respondentů, 21 respondentů v kategorii 15 – 24 let. Pouze 13 dotazovaných uvedlo věk 25 – 34 let. V další skupině (35 – 49 let) odpovědělo 19 respondentů, dalším 10 dotázaným bylo 50 – 59 let a 7 respondentů uvedlo věku mezi 60 – 69 roky, dvěma respondentům bylo 70 a více let.

Struktura respondentů podle jejich bydliště Za místo svého bydliště označilo 66 dotázaných (82,5 %) město a 14 dotázaných vesnici (17,5 %). Graf 17 znázorňuje strukturu respondentů podle místa jejich bydliště (uvedeny jsou jen vybrané okolní obce a obce nejčastěji se opakující).

104

Nejvíce respondentů (14 %) označilo za své bydliště Hradec Králové (krajské město řešené obce), překvapující byl podíl turistů (vodáků) z Prahy (zahrnuty též obce „u Prahy“) – 11 % respondentů.

Počet vodáků se v posledních letech navyšuje – díky udržovanému vodáckému tábořišti se vodáci v řešeném území zastavují, navštěvují obec a využívají její služby (hospodu, potraviny).

Významný podíl respondentů uvedlo jako místo svého bydliště Pardubice (10 %) a Holice (10 %), obě města leží v sousedním kraji (vzdálenost ze Žďáru do Pardubic je ovšem obdobná jako do Hradce Králové). Lidé z těchto měst stejně jako z Hradce Králové navštěvují Žďár n. O. i okolí (chatová oblast na Nové Vsi) poměrně často, jednak zde mívají chaty, jednak oblast slouží jako zastávka projíždějícím cyklistům. Vysoký podíl respondentů byl také z Kostelce n. Orlicí (obec s rozšířenou působností) – ve všech případech šlo o cyklisty.

Další tři uvedené obce (Albrechtice n. O., Borohrádek, Týniště n. O.) s řešeným územím sousedí a respondenti z těchto sídel do Žďáru n. O. zajíždějí za známými apod.

Zbylí respondenti (23 %) uváděli jako místo svého bydliště různé další obce, z blízkého i vzdáleného okolí (Liberecký, Ústecký kraj).

Respondenty můžeme podle vzdálenosti jejich bydliště od Žďáru nad Orlicí rozdělit do 3 základních skupin – cca 20 % respondentů je z bezprostředního okolí (sousední obce), 20 % respondentů bydlí dále než 50 km (100 km) a největší skupinu cca 60 % tvoří respondenti do maximální vzdálenosti 50 km (30 km) – tedy v rozsahu jednodenních cyklistických výletů, respondenti z této skupiny také tvoří největší podíl chatařů.

Struktura respondentů podle důvodu jejich návštěvy Důvody návštěv respondentů znázorňuje graf 18. Dotazovaní jako důvod návštěvy udávají nejčastěji cykloturistiku (26x), dalším často se opakujícím

105

důvodem je návštěva restaurace (22x), tento důvod bývá udáván zejména jako doprovodný („… a restaurace“). Z toho může vyplývat, že řada respondentů by využila i jiné kulturně společenské akce v obci, ale jejich nedostatek to respondentům neumožní (odpověď je pochopitelně do jisté míry zkreslena tím, že dotazník byl k dispozici právě v restauraci). Návštěva příbuzných, známých a kamarádů se co do četnosti vyskytuje 18x – jde o třetí nejčastěji uváděný důvod, vodáctví 16x, chataření 11x, pěší a jiná turistika 5x a pouze 2x jsou uvedeny kulturní a společenské akce (fotbal, ples).

Vyjádření dotazovaných ke znalosti řešené obce 15 % dotázaných hodnotí své znalosti Žďáru nad Orlicí jako výborné, cca 30 % považuje své znalosti za velmi dobré a okolo 20 % dotázaných hodnotí vlastní znalosti jako dobré, asi 20 % respondentů řešenou obec spíše nezná a 15 % obec nezná prakticky vůbec.

Skupina respondentů působí podle znalostí jako vyvážená a v odpovědích se budou rovnoměrně promítat jak konkrétní problémy a návrhy na zlepšení – u lidí, kteří obec znají (vyplňovali s jasným cílem, často po konzultaci s obyvateli obce) – tak se budou objevovat hodnocení pocitová, založená na vnímání obce návštěvníkem, který nezná konkrétní vztahy (současné problémy v obci atp.) a přijel si pouze odpočinout.

8.1.2) Přání respondentů bydlet na venkově Zhodnotíme-li touhu lidí bydlet na venkově (příloha graf 19), odpovídá 40 respondentů (bydlících ve městě), že ano, že by na venkově chtěla bydlet, (to je zhruba 60 % všech dotazovaných – žijících ve městě). Přičemž takto odpovídají respondenti ze všech věkových kategorií.

106

Poněkud méně touží po životě na venkově respondenti z věkové kategorie 25 – 34 let: pouze 30 % z dotázaných a stejně tak z věkové kategorie 60 – 69 let. U ostatních kategorií podíl převyšuje 50 %. Důvodů je celá řada, zkusíme-li je seskupit, na prvním místě jednoznačně dominuje kvalita životního prostředí (tj. klid, čistší ovzduší, užší kontakt s přírodou atd.), kterou uvádí okolo 70 % respondentů, kteří žijí ve městě a chtěli by žít na vesnici.

Druhým nejčastěji opakovaným důvodem jsou předpokládané kladné vztahy mezi obyvateli (neanonymita, přátelské sousedské vztahy, vzájemná výpomoc a spolupráce), tyto důvody uvádí okolo 30 % respondentů. Můžeme říci, že každý respondent uváděl důvody, z nichž některý lze zařadit aspoň do jedné z těchto skupin.

Další odpovědi různě doplňují předchozí dvě skupiny a víceméně s nimi souvisí. Poměrně často je uváděno, že na vesnici jsou příznivé podmínky pro výchovu dětí, ale i pro lidi důchodového věku. Řada uváděných důvodů je také spojována s osobním přáním (mít psa, zahradu) a s přímou nespokojeností dosavadního života ve městě.

Zde vyhodnocené důvody, proč lidé chtějí žít na venkově, nejsou ničím překvapivým, dokonce můžeme říci, že jsou všeobecně známé a platné. Přesto právě obyvatelé žijící na vesnicích (např. ve Žďáru n. O.) na to zapomínají. Pro mnohé návštěvníky je nepochopitelné a udivující, když samotní obyvatelé vesnic dělají kroky vedoucí k likvidaci prvků, které jejich život před životem ve městě zvýhodňují.

Jestliže cílovou skupinou obyvatel Žďáru n. O. jsou mladé rodiny s dětmi, pak by obec měla dělat všechno proto, aby udržela a zlepšovala podmínky pro jejich život.

107

Má-li se Žďár nad Orlicí udržitelně rozvíjet, je nutno zachovat a ochránit kvalitní životního prostředí, protože jestliže existuje něco, v čem venkovský život předčí život ve městě, je to právě zmiňované životní prostředí.

Zhodnotíme-li skupinu lidí, kteří na vesnici žít nechtějí, zjišťujeme rovněž klasické důvody, jako je lepší občanská vybavenost města, pracovní uplatnění, pohodlnost atp.

Kromě toho je ovšem zřetelná skupina obyvatel, kteří již na vesnici bydleli a nyní jsou spokojeni ve městě, u nich se nově jako důvod odchodu z vesnice objevuje neanonymita, nedostatek soukromí a špatné mezisousedské vztahy v obci. I toto je jedna z věcí, na které by řešená obec měla zapracovat. Protože jak víme (z kapitoly 6.6.2) je i dost obyvatel, kteří z obce odcházejí, přičemž právě mezisousedské vztahy k tomu přispívají a jsou jedním z důvodů.

8.1.3) Celkové ohodnocení obce (respondenty) Na otázku, zdali se dotázaným v obci líbí, nebo ne (hodnoceno známkou jako ve škole), dává 45 % návštěvníků známku výbornou, v obci se jim jednoznačně líbí. Dalších 25 % hodnotí známkou velmi dobře (2) a v obci se jim rovněž líbí (znázorňuje graf 20 v příloze). To znamená, že 70 % dotázaných se v obci jako turista cítí dobře, podle toho také odpovídají na další otázku – zdali se do obce podívají znovu – v naprosté většině případů uvádí, že ano.

Známkou 3 hodnotí dalších okolo 25 % respondentů, tito hodnotí také v dalších otázkách převážně známkou 3 a z celkového posouzení jejich dotazníků vyplývá, že v obci se jim vesměs líbí, ale nenacházejí zde nic mimořádného, aby měli potřebu udělit vyšší známku.

Pouze asi 5 % dotázaných se v obci spíše nelíbí a hodnotí ji známkou 4 (jeden respondent uděluje známku nedostatečnou), prohlédneme-li si jejich dotazníky, zjišťujeme,

že

všichni

jsou

z bezprostředního

okolí

(svým

způsobem

z

konkurenčních obcí).

108

Důvodem jejich negativního hodnocení pravděpodobně bude, že vlastní obec shledávají jako průměrnou, přičemž Žďár n. O. jejich obec ničím nepřevyšuje. A jsme tedy u toho, že místní obyvatelé si neuvědomují klady prostředí, kde žijí, považují je za něco normálního a běžného, něco, na co nemají důvod být hrdí.

8.14) Hodnocení kvality života v obci Kvalitu života a životního prostředí v obci hodnotí 20 % dotázaných jako nadprůměrnou (ukazuje graf 21 v příloze), na otázku proč (zobrazuje graf 22) nejčastěji odpovídají ve smyslu celkového hodnocení (ovšem z pohledu turisty) – zkrátka se v obci cítí dobře, líbí se jim zde (hodnotí jak sídlo, tak okolní krajinu).

Stejné množství návštěvníků odpovídá pouze ve spojení s lidmi (příjemní, přátelští lidé), o něco méně ve spojení s přírodním prostředím a stejné množství lidí (1/5) hodnotí kvalitu života jako nadprůměrnou v důsledku dobré občanské vybavenosti a celkových podmínek pro trvalé bydlení lidí.

Za průměrnou označuje kvalitu života v obci okolo 70 % všech respondentů. Z takto hodnotících na otázku proč, cca 60 % neodpovídá, ostatní uvádějí nejčastěji kladné i záporné důvody současně. Na jednu stranu staví přírodní kvality, klidné prostředí, absenci rušivých vlivů, celkově pohodový dojem, dále relativně výhodnou dopravní polohu apod. Do opozice staví typické výhody města (dostupnost služeb, kultury, zaměstnání atd.) a v menší míře uvádějí též nešetrné zacházení s životním prostředím (ve Žďáru n. O.) a jeho degradaci, často je uváděno vysoké množství automobilové dopravy (dotazník byl ovšem vyplňován v době se zvýšenou mírou dopravy – přes obec vedla objížďka).

Jak se opět potvrzuje, lidé vnímají jako hlavní plus života na vesnici relativně neporušené životní a přírodní prostředí s minimem rušivých vlivů, v menší míře (platí jen pro zkoumanou obec) dobrou dopravní dostupnost a alespoň základní občanskou vybavenost řešené obce.

109

Pokud se tedy někdo rozhodne bydlet na vesnici, je to zejména kvůli životnímu prostředí (to je na venkově celkově lepší). Další uváděné prvky jako dobrá dopravní dostupnost a dobrá občanská vybavenost (na venkovské poměry) atp. jsou hodnoty, kterými disponují jen některé obce a právě tyto hodnoty zvýhodňují řešenou obec (Žďár n. O.) před mnoha jinými obcemi. Ovšem je logické, že základem je kvalitní přírodní prostředí, právě to je hlavní důvod navštěvování řešené obce turisty a to je důvod odchodu obyvatel z města na venkov.

Pouhá 3 % hodnotí kvalitu života v obci jako podprůměrnou. K zamyšlení vede, že jako důvod neuvádějí výhody města, ale zhoršující se kvalitu životního prostředí v obci.

Zbylí respondenti kvalitu života v obci do žádné ze skupin nezařadili, protože neměli dostatečnou znalost místních poměrů.

8.1.5) Atraktivita (obce Žďár n. O.) pro návštěvníky Hodnotíme-li atraktivnost obce pro turisty, můžeme dospět k zajímavým zjištěním, především z grafu 23 vidíme, že většina respondentů ohodnotila atraktivitu jako průměrnou (cca 70 % dotázaných), za podprůměrně atraktivní obec označilo 18 % dotázaných a naopak za nadprůměrnou, co se týče atraktivity pro turisty, považuje řešenou obec pouze 12 % respondentů. Vzhledem k tomu, že obec je turisty poměrně navštěvována, a vzhledem k tomu, že odpovídali zejména turisté, můžeme se domnívat, že odpovídali ve svém vlastním zájmu, tedy tak, aby byly vytvořeny lepší podmínky především pro ně samotné.

Nejmenší skupinu tvoří respondenti, kteří obec považují za nadprůměrnou, jako důvod uvádějí dobrou dopravní dostupnost, kvalitní přírodu, možnosti pro cyklisty i vodáky (především vodáci vítají tábořiště, kterých na Orlici zatím mnoho není). Další důvody můžeme shrnout odcitováním jedné odpovědi:

110

„Ničím se nevnucuje! Klasická vesnice jako za starých dob. Žádné odporné autobazary, herny, novodobá sídla momentálních zbohatlíků atd.“ 18 % dotázaných řešené území označilo za podprůměrné, jejich důvod je vesměs jeden jediný, tedy že obec slouží pouze jako zastavení pro vodáky a turisty a dá se říct, že kromě pasivního odpočinku nenabízí sama obec nic jiného. Tento důvod by přitom šel poměrně snadno odstranit – např. vybudováním naučných stezek, naučných tabulí seznamujících turistu s obcí, její historií, vývojem a nejvýznamnějšími prvky v území. Největší skupinu tvoří respondenti, kteří řešenou obec ohodnotili jako průměrnou (70 % respondentů), důvody, které uvádějí, jsou shodné s předchozími, tedy že obec nemá po kulturní a historické stránce co nabídnout, je vhodná zejména pro chataření a trempování, dále jako zastávka pro cyklisty a vodáky. Jejím jediným pozitivem z pohledu většiny turistů je okolní příroda (díky ní pak vybudované cyklostezky a tábořiště pro vodáky), v menší míře také dobrá dopravní dostupnost (zejména vlaková stanice), hospoda a obchod s potravinami.

Shrneme-li tuto kapitolu, můžeme uvést, že obec disponuje velkým, nevyužitým turistickým potenciálem. Pro naše potřeby můžeme rekreanty rozdělit do dvou základních skupin – jednak na ty, kteří zde delší čas pobývají (především chataři) a druhou skupinou jsou pak ti, kterým obec slouží pouze jako „zastávka“. Provedený výzkum ukázal, že právě pro tuto druhou skupinu není obec dostatečně atraktivní, turisté zde nenacházejí nic, kvůli čemu by zůstali. Vytvořením naučných stezek a poukázáním na některé výjimečné prvky (lidová architektura, historický vývoj obce, vodní plochy, lesy, jedinečná a cenná území okolo řeky, ale i písník, ad.), kterými obec disponuje, můžeme docílit zdržení krátkodobých turistů, a tím docílit většího ekonomického přínosu pro obec. Vhodné by bylo v návaznosti na předešlé zajistit také možnost ubytování.

111

8.1.6) Přírodní prostředí obce Žďár n. O. (z pohledu rekreantů) Názory respondentů na okolní přírodu zobrazuje graf 24. Z něj je patrné, že více jak polovina respondentů (52,5 %) považuje přírodní prostředí řešené obce za nadprůměrné, ostatní jej označili za průměrné. Nebyl nikdo, kdo by ohodnotil přírodní prostředí v obci za podprůměrné.

Důvody respondentů, proč přírodní prostředí označují za nadprůměrné, jsou založeny v převážné většině spíše na vnímání a pocitech nežli na znalostech, jako důvod uvádějí množství lesů, řeku, rybníky, že vidí zvěř, čápy a dravé ptáky, na loukách se pást krávy, ovce, koně, možnost houbaření, rybaření atp.

Jen malé procento odpovídá konkrétněji (uvádí výskyt konkrétních chráněných druhů, jedinečnost řeky atd.). Většina respondentů pravděpodobně neví, že přes území prochází Evropsky významná lokalita Orlice a Labe, nezná ani důvod jejího vyhlášení. O přírodním parku Orlice informuje pouze několik neudržovaných cedulí, které nelze považovat za dostačující.

Zbylí respondenti označují prostředí jako průměrné, není od věci zmínit, že v této skupině převažují lidé z nejbližšího okolí (u předchozí skupiny tomu je naopak). Jako hlavní důvod průměrnosti uvádějí běžnou krajinu, která je všude a nijak nevyniká nad ostatní. V daleko menší míře uvádějí, že je krajina narušena těžbou a další nedostatky (odpadky v lese atp.).

Dostáváme se tak opět k problému, kdy lidé, kteří zde žijí (v obci a okolí), nepovažují vlastní prostředí za výjimečné a nevidí důvody, proč by ho měli chránit. Lze se domnívat, že likvidaci jedinečné okolní krajiny způsobují právě místní lidé, důvodem

je

nevědomost,

neznalost

širších

souvislostí

a

nedostatečná

environmentální gramotnost.

Je potřebné docílit toho, aby si sami lidé uvědomili štěstí, jaké mají a sami se postarali o ochranu vlastního prostředí. V případě řešené obce (Žďár nad Orlicí) lze vybudováním naučných stezek a cílenou environmentální výchovou přispět

112

k ochraně ŽP, a to přes zvýšení turistického ruchu, který v tomto konkrétním případě nepovede k degradaci životního prostředí, ale zapříčiní jeho patřičnou ochranu.

8.1.7) Klady a zápory obce Žďár n. O. (z pohledu návštěvníků) Zde jsou vypsány nejdůležitější klady a zápory řešené obce, tak jak je vnímají respondenti – turisti a rekreanti navštěvující Žďár n. O. V další kapitole budou spolu s ostatními zjištěnými poznatky zapracovány a vyhodnoceny pomocí SWOT analýzy. Vzhledem k rozdílnému pohledu jednotlivých návštěvníků, jsou uvedeny i protichůdné názory (pohledy jednotlivých skupin respondentů se liší).

Klady

Zápory

čisté, příjemné, kvalitní

poškozování ŽP, zanedbávaná

životní prostředí

obecní zeleň

blízko do lesa, k vodě

absence informačních tabulí

cyklostezky

špatný stav komunikací

vodácké tábořiště

nedostatek sportovních a kulturních příležitostí

příjemní lidé špatné vlakové a autobusové poměrně dobrá občanská

spojení

vybavenost, výborná hospoda, obchod s potravinami

nedostatečné služby pro trvalé bydlení

viditelné zlepšování v posledních letech

113

8.1.8) Posouzení dotazníků na základě subjektivního, intuitivního hodnocení Autor diplomové práce a zároveň předkládaného dotazníku pochází z řešené obce (Žďár nad Orlicí), proto si přečtením každého vyplněného dotazníku dovedl vytvořit poměrně snadno obrázek o tom, kdo asi dotazník vyplňoval, co bylo hlavním důvodem vyplnění a co od vyplnění očekával.

Znalost obce a jejích poměrů autorovi umožnila rozdělit respondenty a vyplněné dotazníky do různých skupin (dle jejich váhy), např. podle nadšení respondentů pro věc.

Orientačně 10 – 20 % respondentů bylo dotazníkem opravdu nadšeno, na vyplnění si dalo záležet, dotazovaní z této skupiny vyplnili poctivě a nad míru očekávání všechny otázky, stejně tak psali své rady, zkušenosti, návrhy, připomínky atp. a pro autora práce měli největší přínos.

O něco větší skupina cca 30 % respondentů vyplnilo dotazník rovněž se zaujetím a s velkým nadšením, ve snaze přispět k rozvoji obce, ovšem jejich zkušenosti s danou problematikou i odborné znalosti nedosahovaly takové úrovně. Autorovi práce tato skupina dotázaných také velmi pomohla, vedle přínosných rad rovněž vedla k utvrzení, že o dotazník a jeho výsledky je zájem a jeho předložení a posléze zpracování má význam.

Největší skupinu (30 – 40 %) tvořili respondenti, kteří dotazník ochotně a pravdivě vyplnili, ovšem chybělo jim nadšení pro věc, nevyplnili všechny otázky a při vyplňování nebyli tolik důslední.

Poslední skupinou (10 – 20 %) jsou respondenti, kteří dotazník vyplnili pouze ze zdvořilosti, odpověděli v nezbytné míře, většinu nezaškrtávacích otázek vyplnili velmi stručně, nebo vůbec. Dotazník dobře posloužil pouze pro statistické vyhodnocení.

114

Zanedbatelné množství (2 dotazníky) autora práce od výzkumu a jeho smysluplnosti odrazovaly a nebyly použity ani při statistickém vyhodnocení.

Subjektivně

–

intuitivní

hodnocení

dotazníků

velmi

pomohlo

při

vypracovávání diplomové práce, všechny rady, návrhy a připomínky byly brány v úvahu a pomohly při zpracování práce.

115

8.2) Dotazník pro obyvatele osady Světlá a osady Chotiv Ve dnech 5. – 7. března 2009 proběhlo v rámci diplomové práce „Vývoj obce Žďár nad Orlicí“ dotazníkové šetření mezi obyvateli osady Světlá a osady Chotiv. Dotazník byl předložen většině domácností (min. 90 %), nebyl nabídnut pouze lidem, kteří nebyli ve dnech výzkumu zastiženi, dotazník tedy mohla vyplnit naprostá většina obyvatel s místem trvalého bydliště v těchto osadách. Dotazník vyplnilo také několik chalupářů, ale tyto odpovědi nejsou do souboru zahrnuty (ovšem pro zpracování DP byly využity a ukázaly se jako velmi užitečné).

8.2.1) Základní informace o respondentech Navráceno bylo 18 vyplněných dotazníků – 9 z osady Chotiv a stejný počet z osady Světlá. Podle údajů poskytnutých obecním úřadem (v březnu 2009) žije v osadě Chotiv 17 obyvatel a v osadě Světlá 28 obyvatel.

Dle věkové skupiny dotazník vyplnilo 17 % předproduktivních obyvatel (studujících), 45 % produktivních (tj. pracujících/nezaměstnaných) a 39 % respondentů tvořili důchodci. Vzhledem k rozdílné situaci obou osad budou sídla hodnocena nejprve každé samostatně a posléze výsledky porovnány mezi sebou.

8.2.2) Osada Chotiv Osada je vzdálena od samotného sídla Žďár cca 4,5 km, od osady Světlá přibližně 3 km. V Chotivi je evidováno okolo 20 budov s číslem popisným, z toho trvale obydlené jsou asi 4 (5) domy, ostatní slouží jako rekreační objekty, obývají je zpravidla chalupáři. V blízkosti osady je dále řada dalších objektů sloužících k rekreaci – chaty. Tyto stavby byly vybudovány za účelem rekreace a navštěvují je chataři. V území tedy jasně převažuje rekreační funkce nad funkcí obytnou (trvalého bydlení). Z trvale žijících obyvatel dotazník ochotně vyplnili všichni zastižení občané.

116

Věková struktura obyvatel Chotivi Dotazník vyplnili 4 obyvatelé v produktivním věku (pracující), 3 důchodci a 2 obyvatelé v předproduktivním věku. Už ze struktury respondentů je patrné, že osada není, jak by mohl někdo očekávat, obývána pouze nejstaršími občany, tedy občany v důchodovém věku, ale žijí zde i rodiny s dětmi.

Důvody, proč v osadě žijí rodiny s dětmi, nebyly zjišťovány, ovšem podle celostátních průzkumů [MAJEROVÁ aj., 2002] je hlavním důvodem odchodu na venkov zejména bydlení (levnější bydlení) dále pak následování rodinného příslušníka atd.

Ve vztahu k Chotivi je levnější bydlení zřejmě hlavním důvodem života rodin s dětmi na této samotě. Kvalita přírodního prostředí je pravděpodobně zcela zastíněna (zejména s ohledem na děti) problémy jako je absence vrstevníků, komplikovaná dostupnost škol a celkově nevyhovující občanská vybavenost a tedy i výsledná nízká kvalita života v této osadě.

Vztah trvale žijících obyvatel Chotivi k rekreantům Přítomnost rekreantů ve vztahu k rozvoji osady považuje většina respondentů (2/3) za neutrální, 1/3 dotázaných si myslí, že rekreanti působí na rozvoj osady spíše negativně, nikdo z dotázaných neoznačil přítomnost rekreantů (ve vztahu k rozvoji osady) jako pozitivní.

Vlastní vztah (trvale žijících obyvatel Chotivi) k rekreantům prohlásila více než polovina dotázaných za neutrální, za pozitivní ho označilo cca 20 % a stejné procento uvedlo, že je negativní.

Na dotaz, zdali se rekreanti nějakým způsobem podílejí na vývoji osady, odpovědělo přes 50 % respondentů, že ne (na vývoji osady se rekreanti nepodílejí), třetina dotázaných neví a pouze jeden respondent uvedl jako odpověď ano (rekreanti se podle něj podílejí na vývoji území).

117

Otázka se ukazuje jako nedostatečně objasněná – většina dotázaných zřejmě měla na mysli pouze vývoj pozitivní, proto označila převážně odpověď ne. Ovšem vývoj můžeme chápat i ve smyslu negativním (devastace území atd.). Na vývoji se rekreanti každopádně podílejí (například i tím, že v území jezdí po cestách a opotřebovávají je). V dotazníku byli u výše vyhodnocených otázek (v dotazníku otázky č. 4, 5 a 6) na prvním místě uvedeni chataři, v závorce bylo slovo rekreanti. Cílem dotazníku nebylo rozdělovat rekreanty do skupin – na chataře, chalupáře atd. Uváděni byli na prvním místě chataři, protože bylo předpokládáno, že jde o nejsilnější skupinu rekreantů (což nemusí být úplně pravda, množství chalupářů je významné). Podíl ostatních rekreantů, např. cyklistů, je v těchto osadách zcela zastíněn právě chataři a chalupáři, alespoň ve vztahu k vývoji (což vyplývá i z vyplněných dotazníků).

Uvedené vyhodnocení nevychází pro rekreanty příliš dobře, předpokládejme, že většina obyvatel by jinak hodnotila chalupáře a chataře. Pokud již rekreanty takto rozdělujeme, chalupářům nelze upřít zásluhy právě na udržení vlastního sídla Chotivi (platí i obecně). Chalupáři se často podílejí na zachování původní venkovské architektury a jejich vztah s trvale žijícími obyvateli bývá často (více než v případě chatařů) přátelský, to je způsobeno tím, že zde mívají kořeny (v místě žili jejich předci a mnohdy zde sami vyrůstali). Pokud by v Chotivi byly obydleny pouze 4 stavení a ostatních cca 15 domů (dříve trvale obydlených) bylo opuštěno, Chotiv by působila zcela jinak – bez života, strašidelně. Tvrzení v tomto odstavci je částečně podloženo i podrobnějšími rozhovory (k této problematice), s některými obyvateli, ale i chalupáři z osady.

Vrátíme-li se k vyhodnocení dotazníku, je zřejmé, že většina trvale žijících obyvatel má ve vztahu k rekreantům neutrální vztah, můžeme říci, že se obě skupiny výrazně neovlivňují (ani negativně, ani pozitivně), žijí vedle sebe a vzájemně se snaží na sebe příliš nepůsobit.

118

Ve vztahu k rozvoji sídla pak většina „Chotiváků“ vnímá přítomnost rekreantů jako neutrální až negativní. Pravděpodobně si jejich přítomnost dává do souvislosti s úbytkem trvale žijících obyvatel a malým zájmem obce o údržbu sídla a budoucí rozvoj jako místa trvalého bydlení.

V zájmu všech skupin (obecního zastupitelstva, rekreantů, obyvatel osady) by měla být snaha zapojit rekreanty co nejvíce do dění v obci. Vedení obce by se mělo snažit vytvářet podmínky pro vzájemný soulad rekreantů a trvale bydlících obyvatel, vytvářet a podporovat programy vedoucí ke spolupráci obou skupin.

Tím lze docílit většího zájmu rekreantů o vývoj osady a obce vůbec, zvýšit a oživit kulturní život obou skupin, takto lze také přilákat potenciálního investora (sponzora), a to vše může vést pozvolna k přijatelnému rozvoji prostředí a také k tomu, že zde rekreanti jednou budou chtít žít trvale.

Příslušnost obyvatel Chotivi ke Žďáru nad Orlicí Na otázku zdali „Chotiváci“ vnímají sídlo Žďár (centrum obce) jako místo, kterého jsou součástí, ke kterému patří, označují všichni dotázaní odpověď ne (tj. nepřipadají si být součástí Žďáru n. O.).

Toto zjištění jistě zamrzí a je třeba ho chápat velmi negativně, tím spíš, že Chotiv byla vždy v minulosti součástí obce Žďár n. Orlicí a nejedná se o žádnou novodobou integraci (uskutečněnou v posledních desetiletích).

I díky tomuto výsledku lze současný stav označit jako vážný problém, zapříčiněný dlouhodobým vývojem a politikou obce (ve které se pochopitelně odrážela politika státní), která vedla k soustavnému úpadku sídla, i úpadku vazeb občanů osady na Žďár n. O., přičemž negativní tendence trvá celá desetiletí (jak vyplývá např. z kapitoly 5.4.2) a jestliže se tento problém někdy řešil, tak bohužel zatím velmi neúčinně.

Další dvě otázky s příslušností k obci dosti souvisí a v podstatě tento stav vysvětlují.

119

Jako účel návštěvy centra obce (vlastního Žďáru n. O.) udávají obyvatelé Chotivi nejčastěji placení poplatků a jiné povinnosti spojené s příslušností k obci. Mnohem méně se vyskytují jiné odpovědi. Návštěva kamarádů, známých, či návštěva kulturních akcí se objevuje pouze u nejmladší věkové kategorie. Na otázku, jak často navštěvují obyvatelé řešené osady sídlo Žďár (tj. centrum obce), odpovídá naprostá většina dotázaných, že pouze několikrát do roka. I tím se vysvětluje odpověď na otázku ohledně příslušnosti a je naprosto pochopitelné, že se občané osady necítí být „Žďárováky“.

Tyto výsledky se daly očekávat. Když si uvědomíme některé souvislosti (např. že do Čestic, Zdelova a nakonec i Borohrádku se obyvatelé Chotivi dostanou snadněji než do vlastního centra své obce), nelze se těmto výsledkům divit. Za zmínku jistě stojí i připomínka, kterou uvedl jeden respondent, a sice že osada nemá ani nikde na příjezdu označení obce Žďár n. O.

Touto problematikou (pocitem sounáležitosti k obci) by se obec měla vážně zabývat a hledat řešení, pochopitelně je jasné, že jde o složitou situaci, kterou nelze napravit bez dlouhodobé koncepce a ani výsledky nelze očekávat hned. Problematiku popsanou v této kapitole lze řešit v první řadě vyšší mírou komunikace obecního úřadu s řešenou osadou (Chotiví). Dále pak je vhodné podporovat zapojení všech obyvatel obce do jejího společného vývoje, do dění a života v obci. Posilovat vzájemné vazby mezi obyvateli (mezi částmi obce), snažit se (us)pořádat a podporovat kulturní akce i v této osadě (a všech dalších „okrajových“ částech) – tím sem přivádět lidi z jiných částí obce a vyvolat v nich zájem o tato území. Nenechávat tedy osadu Chotiv (a jí podobné části) na okraji zájmu, ale společně formovat další vývoj a informovat všechny obyvatele obce o problematice a událostech ve všech částech obce. Uvedené náměty jsou pochopitelně jen nástin základních a relativně nejsnadnějších možností, kterými se dá situace zlepšovat. Opravdové a účinné řešení si vyžaduje dalekosáhlejší diskusi a propracovanou koncepci.

120

Chotiv jako prostor pro trvalé bydlení Na otázku, zdali mají obyvatelé Chotivi zájem, aby se osada, ve které žijí, rozvíjela jako prostor pro trvalé bydlení, odpovídají všichni dotázaní ano.

Odpověď na uvedenou otázku přitom nemusela být zcela jednoznačná, autor diplomové práce si jiné odpovědi jako student FŽP dovede představit o to snadněji.

Někdy mohou bránit vývoji sídla sami jeho obyvatelé – pokud např. nemají rádi změny, chtějí svůj klid, zaběhlý pořádek. Někdo se mohl rozhodnout žít na samotě zcela záměrně, někdo může uvítat i vylidňování a úpadek sídla – tedy jakousi jeho sukcesi vedoucí k původní neobydlené krajině atd. – důvodů může být celá řada. V případě Chotivi se zmíněné hypotézy nepotvrdily a všichni dotázaní obyvatelé mají zájem na rozvoji sídla jako místa trvalého bydlení. Tomuto zjištění je třeba přikládat patřičný význam a neopomínat jej při úvahách, co s osadou dál. Zjištěná situace by se měla brát v úvahu při vytváření dlouhodobé strategie rozvoje obce, při zpracování územně plánovací dokumentace a tvorbě všech dalších rozvojových dokumentů.

Názory respondentů na současný stav sídla Chotiv Většina dotázaných (2/3) považuje současný stav sídla za vyhovující, pouze 1/3 ho označila jako nevyhovující. Toto zjištění je vzhledem k ostatním výsledkům dotazníku poněkud překvapující (vyšlo o poznání lépe), ukazuje nám, že občané jsou v sídle vlastně spokojeni, a dá se říct, že výsledek je potěšující. Výsledek by ovšem neměl sloužit k uklidnění obecního zastupitelstva a vést k dalšímu odložení úvah o rozvoji osady na neurčito. Koneckonců, jestliže by se mělo uvažovat o rozvoji osady jako místa trvalého bydlení, současný stav nelze považovat za příznivý a jestli jej za vyhovující považují obyvatelé, kteří zde již žijí (zvykli si), rozhodně ho tak nevidí potenciální noví obyvatelé.

121

Hodnocení zájmu obecního úřadu o řešenou osadu (Chotiv) Většina respondentů (obyvatel Chotivi) uvedla, že zájem vedení obce o osadu Chotiv se v porovnání s dřívější dobou zhoršuje, pouze jeden dotázaný uvedl, že se nemění (ovlivněno pravděpodobně délkou života).

Stejně dopadlo i hodnocení komunikace obecního úřadu s obyvateli osady – většina obyvatel ji považuje za nedostatečnou.

Návrhy obyvatel osady na její další rozvoj Z aktuálních problémů se na předních místech vyskytuje oprava a vyřešení silniční sítě a vůbec dopravního napojení a spojení (tyto problémy uvádějí všichni respondenti).

Vyřešit v oblasti dopravy by se dle dotázaných měl zejména: o úsek cca 500 m mezi Chotiví a Světlou (Žďárem) – jedná se prakticky o úsek neudržované lesní cesty, která je nevhodná, až nebezpečná pro jízdu motorovým vozidlem, v deštivém počasí silně rozbahněná; po opravě tohoto úseku bude mít osada kvalitní spojení na osadu Světlá a vlastní Žďár o výjezd na silnici Borohrádek – Čestice č. II/318 (resp. I/36) – je velmi nepřehledný a nebezpečný

o špatné autobusové dopravní spojení

122

Co se týče dlouhodobého vývoje, představa obyvatel Chotivi ohledně dalšího rozvoje spočívá především:

o v podpoře výstavby rodinných domů a přilákání dalších trvale žijících obyvatel do osady

o v údržbě a péče o osadu – přírodu a krajinu

o ve zlepšení komunikace obecního zastupitelstva s obyvateli osady (i rekreanty), ve vzájemné diskusi a konzultaci ohledně dalšího vývoje

o ve zlepšování kulturních a společenských vazeb mezi osadou a ostatními částmi obce o v usměrnění rekreantů (zejména zvýšení jejich zájmu o zvelebení a údržbu území)

Vliv územního plánu obce na budoucí rozvoj Většina respondentů v Chotivi (dle očekávání) uvedla, že neví, jestli bude mít územní plán vliv na rozvoj území, pouze jeden dotázaný označil odpověď ano (tj. myslí si, že na rozvoj území bude mít územní plán vliv).

Cílem otázky ohledně územního plánu je upozornit na jeden z hlavních problémů (dle autora této práce), který zásadním způsobem ovlivňuje budoucí vývoj obce (ne pouze osady Chotiv, ale Žďáru n. O. jako celku) a sice jde o problém informovanosti občanů, environmentální vzdělanost a zapojení občanů do obecní politiky – problematika je podrobněji řešena např. v kapitole 8.2.5.

123

8.2.3) Osada Světlá Světlá leží přibližně v 1/3 délky trasy mezi sídlem Žďár (centrem obce) a osadou Chotiv, tzn. vzdálenost do sídla Žďár je něco přes 1,5 km do Chotivi asi 3 km. Na Světlé žije okolo 30 obyvatel, podíl chat ani chalup není tak dominantní jako v osadě Chotiv. Trvalé bydlení zde má stále své zřetelné místo, i přesto, že podíl rekreantů je vysoký.

Dotazník vyplnilo 9 osob trvale žijících v osadě Světlá, tedy zhruba 1/3 trvale žijících obyvatel. Někteří obyvatelé nebyli ve dnech výzkumu přítomni a zastiženi a proto se výzkumu nezúčastnili, kromě nich se na Světlé objevily i odmítavé postoje ze strany některých respondentů (bohužel).

Někteří dotázaní se průzkumu odmítli zúčastnit s argumenty, že dotazník je zaměřený proti obci, proti rekreantům atp. Pravdou je, že dotazník není namířený ani proti obci, ani proti rekreantům, ale účelem je právě podpora rozvoje obce a zlepšení vztahů uvedených skupin.

Je jasné, že jestli může být tento výzkum proti někomu „zaměřený“, pak právě proti těm, kteří se ho odmítli zúčastnit – jejich názory (ač pro další rozvoj osady důležité) nemohly být brány v potaz, nejsou v hodnocení zahrnuty, a tudíž jako by nebyly, odmítavý postoj tak může uškodit právě jim samotným.

Stejně tak je jasné, že skutečným důvodem odmítavých postojů nejspíše nebyly uvedené argumenty, ale důvody zcela jiné. Jevy, o kterých píše např. GRUBER [2004] v článku „Známosti? Ano – ale ne ty naše podezřelé“ nebo [2007] v textu pod názvem „Známosti rozežírají prosperitu jako koroze“.

Věková struktura obyvatel Světlé Dotazník vyplnili 4 obyvatelé v důchodovém věku, další 4 ve věku produktivním a jeden dotázaný ve věku předproduktivním. Strukturu respondentů nelze zaměňovat se skutečnou věkovou strukturou osady, i v případě Světlé se objevují mladé rodiny s dětmi a nejmladší věková skupina obyvatel.

124

Vztah trvale žijících obyvatel Světlé k rekreantům Přítomnost rekreantů vnímá většina dotázaných (2/3) ve vztahu k rozvoji osady za pozitivní, tři respondenti jejich přítomnost označují jako neutrální pro rozvoj osady a neobjevil se žádný respondent s negativním hodnocením. Toto je milé a poněkud neočekávané zjištění vzhledem k výsledkům z osady Chotiv – jde o výsledek zrcadlově obrácený.

Osobní vztah obyvatel Světlé k rekreantům vychází také lépe v porovnání s osadou Chotiv, většina respondentů označila svůj vztah k rekreantům jako pozitivní, dva dotázaní ho pokládají za neutrální a žádný z dotázaných nemá s rekreanty vztahy negativní. Zatímco na Chotivi tedy převládají vztahy neutrální, a dá se předpokládat, že obě skupiny spolu spíše nekomunikují, na Světlé jde o vztahy převážně kladné.

Zdali se rekreanti podílejí nějakým způsobem na vývoji osady Světlá, odpovídá pouze 1 dotázaný záporně (tj. nepodílejí se), ostatní respondenti tvoří dvě stejně velké skupiny, z nichž jedna neví a druhá skupina je přesvědčená, že se rekreanti na vývoji podílejí. Na otázku, jakým způsobem se na vývoji osady podílejí, odpovídají logickými argumenty, a sice že udržují a zvelebují okolí, obnovují zchátralé budovy a také zlepšují mezisousedské vztahy. Situaci dobře charakterizuje odpověď jednoho respondenta, kterou si zde autor diplomové práce dovolí citovat:

„Zvelebují své chalupy, a tím přispívají k lepšímu vzhledu osady, zpravidla uklízejí kolem svého pozemku; mají často velmi kladný až citový vztah k obci, na jaře jimi obec "ožije" – povypráví se, sejdeme se na „kafíčko“ atp. (každý žije ve městě jiným životem, různými profesemi a má co vyprávět).“

Jak můžeme vidět ze zpracovaných výsledků, ve vztahu k rekreantům dopadá Světlá velmi dobře a lze jen doporučit tento vztah obou skupin (trvale žijících obyvatel a rekreantů) nadále utužovat a prohlubovat, je to jeden z předpokladů příznivého rozvoje osady.

125

Příslušnost obyvatel Světlé ke Žďáru nad Orlicí Na otázku, jestli obyvatelé Světlé vnímají sídlo Žďár (centrum obce) jako místo, jehož jsou součástí, ke kterému patří, označuje většina dotázaných odpověď ano (tj. považují se být zároveň „Žďárováky“), pouze dva respondenti odpovídají negativně – vlastí sídlo Žďár nepovažují za místo, jehož jsou součástí.

Z dotazníku se také můžeme dozvědět, že Žďár (centrum obce) navštěvují „Světeláci“ daleko častěji než obyvatelé Chotivi. Sice i na Světlé uvedla téměř polovina obyvatel, že sídlo Žďár navštěvují pouze několikrát do roka, ovšem druhá (větší skupina) navštěvuje sídlo Žďár několikrát měsíčně a častěji. Důležité je, že odpověď několikrát do roka označili zejména starší lidé (důchodci) – ti rovněž jako hlavní důvod návštěvy shodně uvádějí placení poplatků a jiné povinnosti spojené s obecním úřadem.

Je zřejmé, že pro starší lidi je již vzdálenost (více než 1,5 km) do centra Žďáru obtížně překonatelná (na Světlé nefunguje žádná hromadná doprava a pokud obyvatelé nemají motorové vozidlo a vyšší věk jim neumožňuje jízdu na kole, jsou odkázáni pouze na pomoc sousedů). Svoji úlohu hraje i fakt, že vzdálenost ze Světlé do Týniště n. O. (cca 3 km) není o mnoho delší než do centra Žďáru, proto raději volí návštěvu Týniště n. O., které jim poskytne většinu občanské vybavenosti (lékaři atd.).

U ostatních obyvatel Světlé je znatelná vazba ke Žďáru n. O. – sídlo Žďár navštěvují z mnoha různých důvodů, včetně např. kulturních akcí.

Světlá jako prostor pro trvalé bydlení Obyvatelé osady Světlá na otázku, zdali mají zájem, aby se jejich osada rozvíjela jako prostor pro trvalé bydlení, odpovídají převážně ano (tedy chtějí, aby Světlá sloužila jako trvalé bydliště obyvatel), ovšem vyskytují se i dvě odpovědi nevím. Ty jsou odůvodnitelné právě tím, že někteří obyvatelé preferují relativní klid, rekreační charakter atd. Zde bude opět odcitována odpověď jednoho respondenta:

126

„Naše osada je malá, zastrčená a mohla by taková zůstat i do budoucna. Obec Žďár je v dosahu, pokud vybavení obce zůstane na současné úrovni nebo se zlepší, bude to zlepšení i pro „Světeláky“.“

Přestože většina dotázaných má zájem, aby se osada rozvíjela jako prostor pro trvalé bydlení, objevují se i názory jiné, které je třeba brát v potaz při budoucích úvahách o vývoji osady – tyto názory mohou být ukazatelem spokojenosti a jakýmsi indikátorem vyváženosti současného složení sídla (možná i zastoupení trvale žijících obyvatel a rekreantů). Spíše než úvahy o výstavbě nových rodinných domů by očividně bylo vhodnější vytvářet takové podmínky, které rekreanty (chalupáře) přivedou k rozhodnutí žít v osadě trvale.

Názory respondentů na současný stav sídla Světlá Naprostá většina obyvatel Světlé považuje, dle výsledků dotazníkového šetření, současný stav sídla za vyhovující. Jeden respondent na danou otázku neodpověděl (přičemž vydedukovat se dá spíše negativní odpověď – tj. nevyhovující stav) a pouze jeden respondent označil současný stav osady Světlá za nevyhovující, přičemž důvodem této odpovědi jsou zřejmě špatné mezisousedské vztahy – nikoliv však mezi skupinou trvale žijících a rekreanty, ale spíše vztahy mezi trvale žijícími občany navzájem. Ostatně názor, že by se měly zlepšit vztahy mezi osadníky, je v šetření uváděn vícekrát a důvodem, že se někteří odmítli zúčastnit výzkumu, jsou zřejmě také nepřímo vztahy mezi sousedy.

Hodnocení zájmu obecního úřadu o osadu Světlá Při hodnocení zájmu vedení obce o řešenou osadu a její rozvoj dopadá hodnocení „Světeláků“ poměrně lépe v porovnání s výsledky z osady Chotiv, přesto ho nelze považovat za zcela vyhovující.

Na otázku, jak se vyvíjí zájem obecního úřadu (v porovnání s dřívější dobou) o osadu Světlá, odpovídá největší množství dotázaných (50 %), že se nemění, jiné stanovisko zaujímá zhruba 1/3 dotázaných, ta uvádí, že se zhoršuje a pouze jeden respondent považuje zájem představitelů obce za zlepšující se.

127

Jak respondenti hodnotí komunikaci obecního úřadu s nimi samotnými, ukazuje i graf 29 (příloha), v něm můžeme vidět, že nikdo z dotázaných ji nepovažuje za výbornou, ale je přibližně stejné množství respondentů, kteří pokládají komunikaci obecního úřadu za dobrou a nedostatečnou (tento názor mírně převažuje).

Návrhy obyvatel osady na její další rozvoj Odpovědi na otázky č. 14 – 16 a 18 nejsou tak jednoznačné jako v případě osady Chotiv, ve které respondenti na předních místech opakovali vesměs podobné návrhy. V osadě Světlá dotázaní uvádějí daleko větší množství námětů na zlepšení a některé jsou si i vzájemně protichůdné. Jako často se opakující návrh na zlepšení uvádějí „Světeláci“ údržbu dopravních komunikací, řešení hromadné přepravy osob (tj. zajištění hromadné dopravy) a rovněž zvýšení bezpečnosti na silnicích.

Za důležitý krok pro následný rozvoj osady Světlá a zlepšení životní úrovně obyvatel, respondenti považují také vybudování jednotné kanalizace (výhledově i plynu), což by bylo příznivé i z hlediska ochrany životního prostředí. Velmi častým návrhem je rovněž údržba a zvelebování veřejné zeleně a prostranství, doplnění mobiliáře (lavičky atp.), vytváření nových odpočinkových a rekreačních míst. V oblasti občanské vybavenosti je často uváděno i znovuzavedení pojízdné prodejny potravin.

V oblasti sociálních vztahů je na předních místech zmiňováno zlepšení a náprava sousedských vztahů. Podstatně méně dotázaní píší o potřebě zlepšení komunikace obecního úřadu s obyvateli osady.

Protichůdné názory se objevují z hlediska dlouhodobé koncepce – zatímco někteří uvažují o výstavbě rodinných domů a přilákání mladých rodin s dětmi, jiní by uvítali spíše zachování osady jako odpočinkové oblasti a podporu rekreačních funkcí.

128

Vliv územního plánu obce na budoucí rozvoj V osadě Světlá respondenti na otázku, zdali bude mít územní plán vliv na budoucí rozvoj, odpovídají o něco příznivěji než v případě Chotivi, přesto i zde 2/3 dotázaných označují odpověď nevím (netuší, jestli bude mít územní plán vliv na rozvoj) a potvrzují autorovu domněnku o nedostatcích v oblasti informovanosti, environmentální vzdělanosti a zapojení se občanů do obecní politiky.

8.2.4) Porovnání a souhrn výsledků dotazníkového šetření v osadě Světlá a Chotiv Hodnotíme-li vzájemné vztahy trvale žijících obyvatel a rekreantů a vazby rekreantů k vlastnímu sídlu Světlá a Chotiv podle výsledků dotazníkového šetření (otázky č. 4, 5 a 6), vidíme zřetelný rozdíl (ukazuje graf 25). Zatímco na Světlé můžeme mluvit o kladných vztazích, v případě Chotivi tomu tak není.

Rozdíl je pravděpodobně způsoben výrazně vyšším a převažujícím podílem skupiny rekreantů v případě osady Chotiv – trvale žijící obyvatelé si tak rekreanty spojují nikoliv se záchranou, udržením, oživením a zvelebením sídla (tak jako je tomu v případě Světlé), ale spíše s jeho úpadkem a pozvolným zánikem – díky rekreantům docházelo ke snižování podílu obyvatel, snižování zájmu obecního úřadu o rozvoj osady jako místa trvalého bydlení, ke snižování investic do údržby sídla atd.

V případě osady Chotiv by tento nepříznivý výsledek měl sloužit jako inspirace pro budoucí se nasměrování podpory a vést k prvnímu relativně nenáročnému kroku, jehož výsledkem by mohlo být zlepšení sociálních podmínek, a tím nastartování dalšího rozvoje.

V osadě Chotiv je tedy žádoucí usilovat o zlepšování a utužování vazeb mezi oběma skupinami (rekreanty a trvale žijícími), podporovat vzájemnou komunikaci a spolupráci obou skupin a spolupodílení se rekreantů na rozvoji osady. Na Světlé (dle vyhodnocení dotazníku) nevytváří současný vztah obou skupin zřejmě překážku

129

budoucího rozvoje sídla, lze jej považovat za kvalitní a do budoucna je vhodné ho nadále udržovat a zlepšovat. Při hodnocení příslušnosti obyvatel řešených osad (Světlé a Chotivi) k sídlu Žďár (vlastně hodnocení míry jakési lokální identity, lokálního patriotismu) a hodnocení spádovosti sídla Žďár a jeho významu pro obyvatele obou osad (v dotazníku otázky č. 7, 8 a 9) zjišťujeme také zajímavé a významné výsledky, u obou osad výrazně se odlišující (patrné v grafu 26 a 27).

Za zoufalé lze chápat výsledky šetření z osady Chotiv, její obyvatelé samotné sídlo Žďár prakticky nenavštěvují a dá se předpokládat, že mají větší vazby na jiná sídla v okolí (např. Čestice, Zdelov či Borohrádek). V Chotivi je tedy potřebné podpořit celou řadu změn vedoucích ke zlepšení, v první řadě jde o posilování kulturních a společenských vazeb obyvatel Chotivi ke Žďáru a Světlé (a také obyvatel Žďáru a Světlé k Chotivi) a rovněž je nutné vytvořit odpovídající dopravní napojení a zajistit přiměřenou dopravní dostupnost.

Osada Světlá má na sídlo Žďár poměrně úzké vazby, které jsou narušovány hlavně úměrně s věkem a kondicí jednotlivce – překonání vzdálenosti 1,5 km je pro některé skupiny obyvatel obtížné (zejména se jedná o důchodce).

Názory obyvatel na současný stav a další vývoj sídla se také odlišují (otázka č. 10 a 11) ukazuje graf 28. Zatímco v Chotivi si všichni respondenti přejí, aby se sídlo rozvíjelo jako místo trvalého bydlení, na Světlé se vyskytují i odpovědi spojené se zachováním současného stavu a velikostí sídla, a výstavba nových obydlí (rozšiřování sídla) by byla některými obyvateli chápána spíše negativně.

Rozdílný stav v obou osadách lze dávat do souvislosti se schopností současného sídla (Světlé a Chotivi) plnit svoji původní funkci, tedy bydlení, a zároveň s poměrem rekreantů a trvale žijících obyvatel.

130

Poměr rekreantů a trvale žijících obyvatel se v Chotivi ukazuje jako nevyvážený a sídlo není schopné dostatečně plnit podmínky pro kvalitní a plnohodnotný život stálých obyvatel. Schopnost sídla uspokojovat požadavky trvalého bydlení se rovněž odráží ve spokojenosti respondentů s jeho současným stavem (v Chotivi je oproti Světlé vyšší podíl obyvatel, kteří současný stav považují za nevyhovující). Otázky č. 12 a 13 v dotazníku hodnotí zájem obecního úřadu (vedení obce) o řešená sídla (Světlou a Chotiv) a komunikaci obecního úřadu s občany uvedených osad. Výsledky jsou viditelné v grafu 29, z toho je zřejmé, že hodnocení dopadá lépe v osadě Světlá (k tomu pravděpodobně přispívá i fakt, že zde bydlí současná místostarostka obce), ovšem ani tam nelze výsledky považovat za ideální.

Negativní výsledky v osadě Chotiv jsou naopak podporovány faktem, že Chotiv je od sídla Žďár vzdálenější, žije zde méně lidí, a tudíž leží více na „okraji zájmů“ (oproti osadě Světlá).

Není třeba vysvětlovat, že postoj obecního úřadu (dle výsledků zpracovaného výzkumu) k uvedeným osadám (Světlá a Chotiv) můžeme brát za nedostatek, který lze relativně snadno odstranit. Změnou přístupu je možné významně ovlivnit budoucí vývoj obou sídel (Světlé a Chotivi) i celé obce.

Porovnáme-li návrhy respondentů týkající se budoucího rozvoje jejich sídla (Světlé a Chotivi), zjistíme, že v případě osady Světlá se vyskytuje (v porovnání s osadou Chotiv) daleko více návrhu zaměřených na estetiku a zvelebování sídla atp., kdežto v případě Chotivi jsou udávány vesměs návrhy důležité z pohledu základního fungování sídla (tj. možno použít slovo existenční), již to nám vypovídá o kvalitě života v obou řešených osadách. Učiníme-li souhrn poznatků, které přineslo dotazníkové šetření provedené v osadě Světlá a Chotiv, dospějeme k názoru, že pozice obou osad je dosti odlišná, a proto i přístupy k řešení by se měly odlišovat. Zejména výsledky uvedené ve vztahu k Chotivi můžeme považovat za silně negativní a nad budoucím rozvojem uvedené

131

osady by bylo vhodné se hlouběji zamýšlet a vypracovat dlouhodobou rámcovou koncepci, podle níž by se postupovalo.

Uvedené šetření bylo provedeno pouze v osadě Světlá a osadě Chotiv – oficiálních částech obce. Podobně by se dalo postupovat i třeba v případě místní části Horní Žďár, ovšem zde se problematika budoucího vývoje nejeví tak komplikovaná a výhledově se dá předpokládat, že s možným rozrůstáním obce dojde k propojení lokality Horní Žďár a vlastního sídla Žďár do jednoho funkčního celku.

8.2.5) Vyhodnocení otázky týkající se územního plánu Na otázku, zdali si dotázaní myslí, že územní plán obce bude mít vliv na budoucí vývoj, odpovídá v osadě Světlá kladně (tj. zaškrtává odpověď ano) pouze 1/3 respondentů, ostatní dotázaní označují odpověď nevím, v osadě Chotiv je výsledek ještě horší, pouze jediný respondent udává odpověď ano. Důvodem položení této otázky bylo zjistit, kolik lidí ví, co je a k čemu územní plán slouží, což lze z odpovědí snadno odvodit.

Výsledky potvrzují autorovu domněnku o neinformovanosti obyvatel, odpověď ne označena nebyla, což vypovídá o zodpovědném vyplnění dotazníků – pochopitelně kdo ví, co je územní plán a k čemu slouží, nutně musí označit odpověď ano (snad pouze v případě největších skeptiků by informovaný člověk mohl označit jinou odpověď).

Podobné výsledky bychom dostali, pokud bychom se na otázku zeptali všech obyvatel řešené obce (Žďáru n. O.). Protože autor této práce v obci žije, může zodpovědně uvést, že za nejoptimističtější výsledek lze považovat hodnotu 30 % obyvatel, kteří vědí, co je a k čemu územní plán slouží, ostatních 70 % obyvatel pořádně neví (přičemž reálná hodnota bude pravděpodobně ještě nižší).

Výsledky nás jasně vedou k problému ohledně informovanosti, též environmentální gramotnosti a zapojení občanů do obecní politiky a rozvoje obce (zobrazuje graf 30 v příloze).

132

9) SWOT analýza Předchozí rozbory a průzkumy obce Žďár nad Orlicí zde jsou použity k sestavení SWOT analýzy (Strenghts – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunities – příležitosti, Threats – hrozby), která by měla lépe identifikovat možnosti dalšího rozvoje obce a naopak zamezit případnému negativnímu vývoji.

Metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Silné a slabé vnitřní stránky Žďáru n. O. a budoucí možné vnější příležitosti a ohrožení jeho rozvoje.

9.1) Horninové prostředí a geologie Silné stránky Dostatečné zásoby štěrkopísků, existence ložiska nadmístního významu.

Environmentální pilíř

Žádná poddolovaná území ani stará důlní díla. Příležitosti Vhodnou rekultivací docílit obnovení původní (rozmanitější) skladby lesních porostů. Po vytěžení mohou vzniknout na některých místech vodní nádrže. Vhodnou rekultivací zvýšit biodiverzitu území i přispět k rozvoji cestovního ruchu. Současná negativa lze pozitivně využít – těžební území i sesuvné plochy mohou být využity jako turistické atraktivity, sloužit k environmentální výchově a osvětě. Pozitivní dopad na ekonomiku obce a pracovní příležitosti.

Slabé stránky Negativní vliv těžby na životní prostředí, krajinu a krajinný ráz. Zábor lesního půdního fondu a poškozování cenných ekosystémů. Střet ložiska s ÚSES, PP a EVL*. Výskyt sesuvných území. Hrozby Nepřijatelné narušení krajinného rázu, snížení biodiverzity, likvidace životního prostředí i zdrojů podzemních vod těžbou. Snížení kvality bydlení v blízkosti realizované těžby i snížení rekreačního potenciálu obce. Neřešené aktivní sesuvy mohou znehodnotit pozemky a omezit jejich další využití, ohrozit rekreační objekty, obydlí i životy obyvatel.

Celková degradace těžbou štěrkopísků.

*

ÚSES = Územní systém ekologické stability; PP = Přírodní park; EVL = Evropsky významná lokalita.

133

9.2) Vodní režim Silné stránky Výrazné zastoupení vodních toků a ploch. Vysoké množství trvale bydlících obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV*. Cenné, bohatě meandrující vodní toky.

Environmentální pilíř

Bohaté zásoby podzemních vod.

Příležitosti Využití vodních ploch a toků pro rekreační účely – další rozvoj cykloturistiky, pěší turistiky aj.

Slabé stránky Některé periferní části nemají vybudován veřejný vodovod. Absence veřejné kanalizace a ČOV v periferních částech obce. Značné zastoupení záplavových území. Vysoké procento rekreačních objektů bez napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV. Horší jakost vody Tiché Orlice (III. třída). Hrozby Výstavba v územích ohrožených povodněmi. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí.

Zvýšení čistoty vod podporou a rozvojem připojení obyvatel na kanalizaci zakončenou ČOV a modernizací ČOV.

Narušení a znehodnocení zdrojů podzemních vod nešetrnou těžbou štěrkopísku.

Zvýšení retenční schopnosti krajiny vhodným využitím krajiny, druhovou skladbou porostů a technickými opatřeními.

Poškození vodních toků i ploch, jejich kvalit a kvalit okolní krajiny – snížení ekologické stability a ohrožení cenných ekosystémů i atraktivnosti území – živelným a neřízeným rozvojem turistického ruchu.

Snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách dodržením zásad správného zemědělského hospodaření.

Znehodnocení vodních toků regulací.

Znečištění povrchových vod Legální využití podzemních vod jako intenzivním zemědělstvím a zdrojů užitkové vody – úspora kvalitní vypouštěním nečištěných odpadních pitné vody z veřejných vodovodů. vod.

*

ČOV = Čistírna odpadních vod.

134

9.3) Hygiena životního prostředí

Environmentální pilíř

Silné stránky Separovaný sběr odpadu.

Slabé stránky Nízká míra separace odpadů. Zátěž emisemi a hlukem v okolí Žádná skládka odpadů ani staré silnice II/305; hluková zátěž v okolí ekologické zátěže. železnice. Vysoká míra napojených obyvatel na Absence veřejných vodovodů, veřejné vodovody s kvalitní pitnou kanalizace s ČOV a plynofikace vodou, kanalizaci a ČOV; plynofikace v periferních částech obce a hlavního sídla. rekreačních objektech. Překračování imisních limitů v PM10* Vysoká lesnatost území, dostatek a BaP† na území okresu, vyšší vodních toků, ploch a podzemních produkce CO‡ (v okrese) oproti jiným vod. okresům v kraji. Příležitosti Hrozby Obecný důraz na zdravý životní styl a Neochota třídit odpad, nelegální kvalitní environmentální výchova a spalování odpadů. osvěta. Využívání ekologických paliv a Zvyšování intenzity dopravy, nárůst obnovitelných zdrojů energií emisních a imisních koncentrací a (biobrikety, plyn, dřevo, jiná biomasa hlukové zátěže. apod.) Využívání čistých technologií, Zvyšování cen ekologicky šetrných snižování energetické náročnosti. energií. Podpora ekologických forem Nevhodná lokalizace průmyslových podnikání. objektů a jiných činností Důraz na dodržování současné právní znehodnocujících kvalitu ŽP. legislativy.

*

PM10 = polétavý prach menší než 10 mikrometrů (1mm = 1000µm) – dostává se až do plic. BaP = benzo(a)pyren, chemická látka silně karcinogenní (rakovinotvorná) a mutagenní. ‡ CO = oxid uhelnatý. †

135

9.4) Ochrana přírody a krajiny Silné stránky

Environmentální pilíř

Rozsáhlé zachovalé nivy Tiché a Divoké Orlice se statutem přírodního parku a EVL.

* †

Rozsáhlé lesní plochy. Vysoký koeficient ekologické stability. Výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů. Příležitosti Realizace ÚSES a zpracování komplexních pozemkových úprav. Zvyšování environmentální gramotnosti, podpora výchovy a osvěty obyvatel. Ochrana přírody a krajiny. Vymezení zvláště registrovaných významných krajinných prvků, vyhlášení CHKO Poorlicko atp. Přehodnocení podílu orné půdy, podpora šetrného zemědělského hospodaření v krajině, orientovaného na údržbu krajiny. Důraz na dodržování současné právní legislativy.

Slabé stránky Absence CHKO*, registrovaných VKP†, přírodních (i národních) rezervací a památek, chráněných stromů atp. Nevědomost občanů co se týče ochrany přírody a krajiny, celkově nízké environmentální podvědomí. Hrozby Nedostatečná ochrana přírody a krajiny a likvidace cenných ekosystémů. Devastace přírody a krajiny neřízeným živelným rozvojem rekreačních aktivit. Devastace přírody a krajiny vlivem těžby a rozvojem nevhodných průmyslových aktivit. Neuvážené a nešetrné umísťování staveb v krajině, provádění nevhodných a nelegálních záměrů.

CHKO = Chráněná krajinná oblast (v ČR 25 CHKO – např. CHKO Orlické hory). VKP = Významný krajinný prvek.

136

Environmentální pilíř

9.5) Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky Slabé stránky Vysoký podíl lesních pozemků a Nižší podíl zemědělské půdy, málo relativní vyváženost struktury půdního pozemků výhodných pro konvenční fondu vzhledem k udržitelnému zemědělské hospodaření. rozvoji. Relativně příznivé klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu. Příležitosti Podporování ekologického zemědělství a zemědělství zaměřeného na tvorbu a údržbu krajiny, tzv. mimoprodukčního zemědělství. Půdní fond spadá do LFA (jsou zde méně příznivé podmínky pro zemědělské hospodaření) – možnost dotací na zemědělské hospodaření. Kvalitní rekultivací docílit přirozené skladby lesa.

Množství faktorů omezujících konvenční zemědělskou výrobu. Hrozby Znehodnocení půdního fondu nevhodným způsobem zemědělského hospodaření. Poškození a likvidace lesních porostů vlivem nešetrné těžby štěrkopísků a následné nekvalitní rekultivace. Poškození a likvidace lesních porostů nepřiměřeným a neřízeným rozvojem rekreačního využití.

137

9.6) Dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Velmi dobrá dopravní lokalizace a dopravní dostupnost obce jako celku (silnice, železnice).

Ekonomický pilíř

Veřejný vodovod, kanalizace, ČOV, plynofikace, elektrifikace pro většinu obyvatel.

Vybudované cyklotrasy a systém integrované dopravy v rámci regionu (IREDO).

Příležitosti Vybudování systému kyvadlové dopravy v rámci obce (mikrobus Chotiv – Světlá – Žďár), podpora IREDO a zvyšování spojů hromadné přepravy. Rozšíření vodovodu, kanalizace s napojením na ČOV, plynofikace i do chybějících částí obce. Modernizace ČOV. Ekonomický rozvoj obce v důsledku dobré dopravní napojitelnosti na okolí. Využívání čistých a obnovitelných zdrojů energií (biobrikety, plyn, dřevo atd.).

Slabé stránky Omezená dopravní dostupnost z periferních částí obce, špatná dostupnost z periferních částí do vlastního sídla Žďár (limitující faktory rozvoje těchto částí obce jako místa trvalého bydlení). Nevyhovující parametry silnice II/305 v obci, nevyhovující stav komunikace z Chotivi na Žďár, nevyhovující napojení Chotivi na silnici I/36 (II/318). Obecně nízká kvalita komunikací spojujících obec s okolím. Absence vodovodu, kanalizace, ČOV a plynofikace v periferních částech obce (další limitující faktor rozvoje těchto částí jako místa trvalého bydlení). Scházející potřebné chodníky na některých úsecích (okolo silnice II/305). Hrozby Nedostatek finančních zdrojů na údržbu technické i dopravní infrastruktury, natož finance na její další rozvoj. Úpadek železniční dopravy, hromadné přepravy osob a další navyšování individuální a především nákladní silniční dopravy. Úpadek cestovního ruchu vlivem úpadku dopravní infrastruktury. Růst cen ekologicky šetrných paliv.

138

9.7) Sociodemografické podmínky Silné stránky Počet obyvatel se relativně stabilizoval. V obci je vyšší podíl předproduktivní skupiny obyvatel, než na většině území ČR.

Slabé stránky Klesající podíl předproduktivní skupiny obyvatel.

Nízká úroveň vzdělanosti, nízká environmentální gramotnost. Nevyvážený podíl rekreantů oproti Zastoupení důchodců se během trvale bydlícím v některých částech posledních let snižuje. obce; spory mezi obyvateli. Nezájem většiny obyvatel podílet se na společném rozvoji obce, Zájem o výstavbu v blízkosti větších lhostejnost vůči záměrům vedoucím měst v kvalitním životním prostředí. k negativnímu vývoji. Vyšší intenzita vyjížďky za zaměstnáním. Příležitosti Hrozby Klesající zastoupení dětí v populaci a nadprůměrný podíl produktivních obyvatel může vést k budoucímu Uplatňování prorodinné politiky. stárnutí obyvatelstva a novému poklesu obyvatel. Uzavření školy. Ztráta zájmu lidí o život na vesnici Údržba a zvyšování kvality životního v důsledku poškozování životního venkovského prostoru. prostředí a degradace venkova. Zvyšování občanské vybavenosti a Ztráta zájmu lidí o život v obci její dostupnosti, zejména v periferních vlivem nedostatečné údržby a rozvoje částech obce. dopravní a technické infrastruktury. Vznik nových pracovních příležitostí, Malé množství pracovních příležitostí vzhledem k současným trendům ve může vést k vystěhování obyvatel za společnosti (rozvoj forem cestovního prací. ruchu, práce z domu díky Klesající zájem obyvatel o spolkový informačním technologiím atp.). život a veřejné dění v obci.

Sociodemografický pilíř

Národnostní homogenita.

Kompenzace nižší občanské vybavenosti a pracovních příležitostí rozvojem dopravní infrastruktury a hromadné přepravy osob.

Snižování počtu obyvatel v periferních částech obce, zánik osad jako místa trvalého bydlení. Rozvoj rekreace na úkor trvalého bydlení.

139

Sociodemografický pilíř

9.8) Bydlení Silné stránky Charakter obce, dobrá lokalizace obce a kvalitní přírodní prostředí spolu se současnými trendy ve společnosti jsou pozitivní pro rozvoj a výstavbu rodinných domů v obci – zájem o výstavbu RD. Územní plán obce s dostatečným vymezením lokalit pro výstavbu rodinných domů, výhradní typ bydlení v RD se zahradou. Příležitosti Zajištění připravenosti lokalit pro výstavbu, nabídka stavebních pozemků. Zlepšování podmínek pro bydlení, především v periferních částech obce – zlepšováním dopravní a technické infrastruktury, hromadnou přepravou osob, zlepšováním dostupnosti velkých sídelních aglomerací atd.

Slabé stránky Nedostatečná kvalita dopravní infrastruktury. Absence technické infrastruktury a špatné fungování hromadné přepravy osob a prakticky žádná občanská vybavenost v periferních částech obce. Omezené finanční prostředky na zainvestování stavebních pozemků. Zastaralý bytový fond. Hrozby Nárůst počtu neobydlených domů. Snižování trvalého bydlení na úkor rekreace, zánik periferních částí obce jako místa k trvalému bydlení. Poškozování přírodního prostředí a snižování kvality životního prostředí. Neochota obce podílet se na připravenosti lokalit a utváření podmínek pro trvalé bydlení.

Předimenzovaný rozsah stavebních pozemků, navržených územním Obnova stávajícího domovního fondu. plánem, které nebude možno zainvestovat.

140

Sociodemografický pilíř

9.9) Rekreace a cestovní ruch Silné stránky Rozmanité a kvalitní přírodní prostředí, vysoké zastoupení lesů, vodních ploch a toků. Zřetelná původní urbanistická kompozice, pozůstatky lidové architektury. Cyklostezky a velmi dobré podmínky pro cykloturistiku, udržované vodácké tábořiště. Významné kulturní historické památky ve vzdálenosti dostupné pro cykloturistiku; dobrá dostupnost velkých měst. Rekreační využívání území. Příležitosti Využití málo uplatněných objektů k rekreačnímu využití (noclehárny, ubytovny). Přetváření chat a chalup na hromadná ubytovací zařízení (penziony). Zvyšování rekreačního využití území rozvojem informačních tabulí a naučných stezek. Zapojení návštěvníků do dění v obci. Zlepšování vzájemného soužití a spolupráce trvale žijících obyvatel a rekreantů, vytvořením vhodných podmínek. Rozvoj sportovního a společenského zázemí pro krátkodobou rekreaci. Růst popularity nenáročných forem turismu, například rekreační cyklistiky.

Slabé stránky Prakticky žádná veřejná ubytovací zařízení. Nedostatečné fungování sportovních a rekreačních zařízení ke krátkodobé rekreaci. Nízká míra kulturního a společenského vyžití v obci. Poloha mimo hlavní oblasti cestovního ruchu. Malá návštěvnost v zimním období. Hrozby Poškozování přírodního a životního prostředí, ztráta rekreační atraktivnosti. Neuvážené rozšiřování rekreace (a jejích nevhodných forem) na úkor trvalého bydlení a vyváženého udržitelného rozvoje obce. Neochota rozvíjet aktivity v oblasti rekreace a cestovního ruchu, nepřátelský postoj k návštěvníkům.

Nedostatek financí na budování, provoz a údržbu rekreačních zařízení.

141

9.10) Hospodářské podmínky Silné stránky Dobrá lokalizace obce, poloha v blízkosti velkých měst, výhodné vlakové spojení.

Ekonomický pilíř

Nízká míra nezaměstnanosti, vysoký podíl obyvatel v produktivním věku. Příznivá oblast pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, alternativních forem zemědělství atp. Dobrá dostupnost firem v okolí. Příležitosti Využití prostředků z regionálních programů pro podporu a rozvoj malého a středního podnikání a soukromého zemědělského hospodaření. Rozvoj vhodných forem podnikání, souvisejících s přírodními podmínkami, ochranou přírody a rozvojem cestovního ruchu. Efektivní využití málo využitých či chátrajících objektů v obci, nalezením jejich nového využití a motivací investorů při jejich regeneraci a uplatnění.

Slabé stránky Omezená dopravní dostupnost z periferních částí obce. Omezený počet pracovních příležitostí v obci, vysoká vyjížďka za prací. Nedostatečně využité některé objekty. Nízká vzdělanost obyvatel. Hrozby Významné firmy v okolí v rukou zahraničních vlastníků, přesouvání výroby do míst s levnější pracovní silou. Odliv pracovní síly do větších měst za lepšími pracovními příležitostmi a vyšší vybaveností. Poškození přírody a krajiny a životního prostředí těžbou štěrkopísků a rozvojem nevhodným aktivit. Úpadek dopravní infrastruktury a hromadné přepravy osob – ztížená dostupnost pracovních míst.

142

10) Potenciál obce V této kapitole jsou shrnuty oblasti (na které bylo poukazováno již v předchozích kapitolách, především v analýzách SWOT), ve kterých se nacházejí největší možnosti obce Žďár nad Orlicí něco udělat – tedy oblasti poskytující potenciál pro zajištění jejího perspektivního rozvoje, jenž by měl být zároveň rozvojem udržitelným.

Velký potenciál obci Žďár nad Orlicí poskytují přírodní podmínky (ať už jde o významné zdroje nerostných surovin nebo o relativně zachovanou, jedinečnou přírodu a krajinu). Další potenciál se naskýtá v geografické poloze obce, jejím výhodném umístění ve vztahu k sídelní struktuře ČR a poměrně dobrém napojení na velká sídla. Můžeme uvést i potenciál sociální (v této oblasti má obec sice rezervy a nedostatky, ale zároveň možnosti a předpoklady budoucího zlepšení), jehož správným uplatněním dojde k efektivnímu využití předchozích podmínek a k udržitelnému rozvoji obce. Naproti tomu potenciál ekonomický se odvíjí právě od vhodného využití všech výše uvedených výhod a možností.

Obec tedy má, dle současných trendů ve společnosti, předpoklad rozvíjet se jako místo pro trvalé bydlení (především pak bydlení rodin s dětmi). Výstavbu rodinných domů a celkově udržitelný rozvoj podporuje i zpracovaný územní plán a přispívá k ní i poměrně dobrá občanská vybavenost a technická infrastruktura (alespoň samotného sídla Žďár). Zároveň vzhledem k přírodním podmínkám a charakteru území obec není výrazně ohrožena neuváženou výstavbou a rozpínáním rodinných domů do volné krajiny, určitě ne v takové míře jako řada jiných obcí – zejména v bezprostředním okolí velkých měst. Naopak je zde potenciál zodpovědnou výstavbou a vhodnou rekonstrukcí stávajících obydlí navázat na lidovou architekturu a posilovat původní charakter a ráz obce, který je v současné době v mnoha pohledech znehodnocen.

Schopnost rozvíjet se jako prostor pro trvalé bydlení má zejména vlastní sídlo Žďár a jeho místní části – např. Horní Žďár, u těchto je z urbanistického hlediska

143

velký předpoklad pro budoucí propojení do jednoho funkčního celku. Problematický je rozvoj bydlení v osadě Světlá, ale především v osadě Chotiv, kde je množství limitujících faktorů, hlavně pak ekonomické možnosti obce.

Předpoklad pro rozvoj Chotivi jako místa trvalého bydlení spočívá ve vybudování technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, ČOV, plyn), nebude-li proveden tento krok, nedá se o rozvoji trvalého bydlení mluvit; naopak i zachování této

funkce

(trvalého

bydlení)

do

budoucna

bude

obtížné.

Kontinuálně

s vybudováním veřejné infrastruktury a navyšováním počtu obyvatel v osadě by pak již nemuselo být problematické zajištění občanské vybavenosti, např. fungováním kyvadlové dopravy v rámci obce atp.; vzhledem k současným možnostem obce je toto ale spíše vize a je otázkou, zdali má vůbec smysl o potenciálu trvalého bydlení v případě Chotivi vůbec hovořit a pokoušet se ho rozvíjet, či se spíše zaměřit na rozvoj osady v jiném směru.

Rozvoj cestovního ruchu a rekreačního využití území je díky přírodním podmínkám, lokalizaci obce a jejímu charakteru dalším výrazným potenciálem ve vztahu k celkovému rozvoji obce, nese s sebou ovšem i množství rizik, které mohou vést naopak k úpadku obce – degradaci životního prostředí, ztrátě atraktivnosti obce jako místa pro trvalé bydlení, i k samotnému úpadku rekreačního potenciálu.

Za rekreační potenciál obce nemusíme považovat jen její přírodní kvality jako je dostatek lesů, vod a cenných přírodních ekosystémů s výskytem zvláště chráněných rostlin a živočichů, ale i přítomnost štěrkopískovny, kterou můžeme rovněž využít jako turistické lákadlo; stejně tak je možné poukázat na některé zachované prvky lidové architektury, historii a vývoj obce apod.

Potenciál v oblasti sociální lze v současné době považovat za relativně nejsnáze využitelný (není k němu nutně potřeba ekonomických zdrojů, které obvykle bývají limitujícím faktorem) a do budoucna může být vysoce přínosný. Za potenciál v této oblasti je možno označit samotné obyvatelstvo obce (výhodnější věková struktura – nižší průměrný věk obyvatelstva a větší podíl předproduktivních obyvatel než na většině území ČR) i přítomnost rekreantů. Možností zlepšení je pak posílení

144

environmentální gramotnosti (a vzdělanosti obecně), soudržnosti obyvatel, utváření kladných vztahů k obci, zvyšování zájmu o rozvoj obce a zvyšování lokálního patriotismu (což je velice důležité, vzhledem k tomu, že současný mírný nárůst obyvatel je způsoben právě migrací).

Potenciál se nachází také v prohloubení a zlepšení vztahů mezi trvale žijícími obyvateli a rekreanty (zejména chataři a chalupáři) a jejich vzájemné spolupráci – toto se jeví jako nejjednodušší a základní cesta pro příští uspokojivý vývoj např. osady Chotiv.

Výše jsou uvedeny oblasti, na které by se měl příští rozvoj obce zaměřit – jejích možností co nejlépe využít. Oblasti, ve kterých lze dosáhnout (bez velkých problémů) viditelných úspěchů a od nichž se může odvíjet další udržitelný rozvoj obce.

145

11) Návrh zásad pro další rozvoj obce Tato kapitola se pokusí nastínit (a shrnout) možnosti řešení, problémů indikovaných v předchozích kapitolách, které by měly vést ke zlepšení kvality života v obci a jejímu udržitelnému rozvoji.

Formulace cílů rozvoje Cílem je zajištění udržitelného rozvoje obce, který spočívá ve vyváženosti pilířů environmentálním, ekonomickém a sociálním. Při rozvoji obce je třeba řešit celé její území a nelze zapomínat na krajinu mimo vlastní sídla ani na specifická území (v mnoha směrech problémová) – např. osady. Ve vývoji obce se odráží míra úspěšnosti řešení celé řady problémů. Při rozvoji obce Žďár nad Orlicí nám jde především o:

o zlepšení kvality života místních obyvatel (se zaměřením na osady) o růst obce a její atraktivnosti pro bydlení – pro život nových obyvatel o udržení, zlepšení a ochranu přírodního prostředí, urbanistických, architektonických aj. hodnot a tedy celkového rázu území

Zlepšení kvality života do jisté míry ovlivňují finanční prostředky obce, právě ty jsou limitujícím faktorem rozvoje osad jako místa trvalého bydlení. Současné příjmy obce neumožňují dostatečný rozvoj technické infrastruktury ve všech částech obce (tj. např. vybudování vodovodu, kanalizace, ČOV a plynu v osadě Chotiv). Právě toto, spolu se zajištěním dostatečné dopravní dostupnosti (což je rovněž limitováno ekonomickými prostředky), se v Chotivi jeví jako hlavní překážka rozvoje trvalého bydlení. A pochopitelně bez zavedení zmíněných prvků občanské vybavenosti v osadě těžko někdy může dojít k výraznému rozvoji této původní funkce (tedy bydlení). Obdobné problémy jsou překážkou rozvoje bydlení i v ostatních částech obce (i když ne třeba v takové míře), kromě centrálního sídla.

146

Je tedy jasné, že ani výrazného zlepšení kvality života místních obyvatel (a to nejen v osadách) nelze v současné době dosáhnout pomocí finančních prostředků. Daleko snadnější se jeví zlepšit podmínky pro život jiným způsobem, který nebude tak náročný po ekonomické stránce.

Kvalitu života v obci nejvíce ovlivní sami místní občané a obecní úřad by měl vytvářet a podporovat podmínky, které k tomu povedou. Z analýz se ukazuje, že komunikace obecního úřadu zejména pak s občany některých periferních sídel není příliš dobrá a je potřebné zlepšit vzájemnou vazbu obecního úřadu s obyvateli. K tomuto jistě přispívá obecní zpravodaj ovšem, jak se ukazuje, tento způsob výměny informací není dostatečný.

Právě zlepšením komunikace obecního úřadu s lidmi a zapojením obyvatel do veřejného života lze rozvoj významně ovlivnit. Nemůžeme ovšem říci, že obecní úřad se o toto nesnaží, otázkou však je, jestli to provádí vhodným a dostatečným způsobem. Víme například, že již při zpracování územního plánu v roce 1996 byly snahy zapojit obyvatele do jeho spoluutváření, ale zájem občanů se získat nepodařilo. Velkou překážkou rozvoje obce tak mohou být sami lidé. Spíše pasivní postoj obyvatel k dění v obci je jistě ovlivněn minulým vývojem, ale i řadou dalších faktorů.

Většina občanů asi nepovažuje za potřebné se nijak zvláště zapojovat do obecní politiky a právě toto je problém. Nelze se spoléhat ani očekávat, že obecní úřad, či dokonce sám(a) starost(k)a vyřeší všechno potřebné. Je důležité, aby lidé měli zájem o rozvoj své obce a aktivně se podíleli na její politice. Úlohou obecního úřadu zůstává lidi co nejlépe přesvědčit o významu jejich zapojení do dění v obci a srozumitelně je obeznámit se všemi svými budoucími kroky i možnými důsledky nezájmu ze strany obyvatel.

Další překážkou úspěšného rozvoje obce mohou být narušené mezisousedské vztahy a výskyt některých nepříznivých jevů. Například, jestliže bude úspěšným a schopným záviděno a budou označovány za zloděje a podvodníky, těžko v obci může docházet k rozvoji podnikání. Pokud se budou návrhy hodnotit dle toho, kdo s nimi

147

přichází a ne podle toho, jestli jsou dobré nebo špatné, jen obtížně bude docházet k pozitivnímu vývoji obce. Právě problémy tohoto typu byly překážkou rozvoje obce již v minulosti (třeba když byla desítky let blokována výstavba nové školní budovy, či docházelo k průtahům elektrifikace) a jsou tak příznačné i pro současnou politickou scénu ČR. Nezájem mnoha obyvatel o vývoj obce může být způsoben právě výše uvedeným jevem. Lidé se raději k ničemu nevyjadřují, aby jim později toto nebylo připomenuto – při realizaci jiných, ač pozitivních záměrů. Na jedné straně tak dochází k porušování a nerespektování limitů a poškozování veřejného zájmu, na straně druhé mnoho kladných záměrů není nikdy předloženo.

Nedostatečný zájem obyvatel o vývoj obce naráží též na otázku vztahu obyvatel k obci, míře lokálního patriotismu a pocitu sounáležitosti s místem, ve kterém žijí. Obecně je prosazováno udržování a rozvíjení regionálních tradic*, společenského a kulturního života vůbec, toto přispívá právě i k upevňování příslušnosti obyvatel k obci a zvyšování jejích zájmu o ni.

Posilování a utváření pocitu sounáležitosti obyvatel k obci je o to důležitější, pokud víme, že současný mírný nárůst obyvatel Žďáru n. O. je způsoben právě příchodem nových „nepůvodních lidí“. Je potřebné vytvořit u těchto (a posílit u původních) jejich vztah k obci a omezovat tak budoucímu odchodu obyvatel, zároveň i zajišťovat nejlepší možný budoucí rozvoj obce.

Docílit tohoto lze vedle udržování a rozvíjení regionálních tradic a specifik, též soustavnou výchovou obyvatel – upozorňováním obyvatel na důležité a významné události v minulosti obce i poukazováním na současné prvky, na které lidé mohou být hrdi. Tím se pomalu přesouváme k environmentální výchově a osvětě a výchově vůbec (tou se ovšem budeme zabývat až dále). Tento návrh, tedy posilování

* Oslava Halloweenu jistě není zrovna regionálním zvykem, naopak důsledkem globalizace a konzumního způsobu života, a pouto k obci takto mnoho neposílíme. Na druhou stranu určitě lepší nějaká kulturní činnost, než žádná a nesmíme zapomínat, že její podoba se odvíjí od zájmu zúčastněných (v tomto případě dětí).

148

lokálního patriotismu je opět faktor, který těžko ovlivní někdo z venčí a záleží především na místních (a zejména původních občanech) jak se k tomu postaví.

Správné nasměrování a koordinaci prvků vedoucích k utváření pocitu sounáležitosti by mělo být úlohou obecního úřadu, který podporou vhodných aktivit tohoto nejlépe docílí (pochopitelně za spolupráce zájmových spolků a škol).

Vrátíme-li se ke zlepšení kvality života v obci v oblasti sociální, jako důležité se jeví i zapojení rekreantů do života a dění v obci a zvýšení spolupráce rekreantů a místních obyvatel. To je nejlepší cesta ke zvýšení kvality života obyvatel například v osadě Chotiv, kde se ukazuje podíl obou skupin jako nevyvážený, a právě proto je v Chotivi toto důležitější než jinde. Zapojením rekreantů do dění v obci lze příští rozvoj velmi ovlivnit, krom jiného se mezi rekreanty mohou najít i potenciální investoři ochotní podílet se na rozvoji obce, rozhodně se obohatí společenský a kulturní život obou skupin atd. Jakýmsi koordinátorem by měl být opět obecní úřad, který má činit kroky ke sblížení a větší spolupráci obou skupin a rovněž komunikovat s rekreanty o příštím možném rozvoji – sladit tak nároky rekreantů s trvale žijícími obyvateli i představami obecní politiky.

Pro rozvoj podnikání a ekonomické sféry se zdá být nejsnazší využití rekreačního potenciálu území. Toto je ovšem dosti riziková oblast a její špatné nasměrování může vést naopak k úpadku obce, degradaci životního prostředí, ztrátě atraktivnosti obce pro trvalé bydlení i samotný turistický ruch.

Rozvoj rekreačního využití území je tedy třeba pečlivě rozmýšlet a v žádném případě nelze podporovat masivní rozvoj individuálních rekreačních objektů (chat). Rozvoj by se měl zaměřit především na růst popularity nenáročných forem turismu (cyklistiky, vodáctví apod.) a delší zdržení rekreantů této kategorie v řešeném území. Vytvářet tedy podmínky, které jim umožní se v obci zdržet – zajistit možnost levného ubytování (např. využitím nedostatečně využitých objektů, třeba sokolovny k ubytování), rozvoj sportovního a společenského zázemí pro krátkodobou rekreaci a také upozorňovat turisty na místa v okolí, která stojí za to navštívit (rozvoj informačních tabulí a naučných stezek). Jako turistické lákadlo pak nemusí sloužit

149

pouze relativně zachovaná a atraktivní příroda, ale lze takto využít i písník (který pouze zdánlivě působí proti rozvoji turistického ruchu), architektonicky a urbanisticky hodnotné prvky, správné formy zemědělského hospodaření atp.

V území jsou hodnoty, které umožňují vybudování naučné stezky a přispějí ke zdržení rekreantů v území (zde by možná stálo za to uvažovat o spolupráci několika obcí, ale jen v takové míře, aby se význam pro Žďár n. O. nerozplynul). O vybudování naučné stezky by se měl zapříčinit opět obecní úřad. Její realizace bývá ekonomicky náročná, ale je zde možnost dotací a spolupráce neziskových organizací i soukromého sektoru. Naučné stezky dobře poslouží k environmentální výchově a osvětě nejen turistů, ale i místních obyvatel a rozvoj cestovního ruchu tak může vést ne k degradaci, ale naopak k ochraně hodnot území.

Přírodní a kulturní kvality obce zasluhují ochranu, je třeba si uvědomit, že právě tyto jsou hlavním důvodem, proč se lidé do obce stěhují. Udržení přírodních hodnot a kvality ŽP je stěžejní pro příchod nových obyvatel, rozvoj bydlení a růst obce. Zároveň se ukazují jako významné pro ekonomiku obce – tedy rozvoj rekreace. Pokud si sami lidé uvědomí, že je potřeba tyto hodnoty chránit, budou pouze minimálně ohroženy. Nástrojem jak toho docílit je environmentální výchova a osvěta (a výchova vůbec). Zodpovědný za její podporu a šíření by měl být opět obecní úřad, který v první řadě musí dbát na dodržování zákonů a zajistí ochranu přírodních i kulturních hodnot a rovněž bude občany dostatečně upozorňovat na všechny prvky v území (které ochranu zasluhují) a jejich význam pro obec. Jakmile si občané samotní uvědomí, že jsou pro ně tyto hodnoty důležité a budou na ně hrdi, sami se již postarají o jejich ochranu a nedopustí jejich poškozování ani ze strany jich samotných, ani ze strany rekreantů či případných investorů. Vhodné rekreační aktivity tedy mohou přispět k ochraně přírody a krajiny. Jednak budováním naučných stezek, které budou informovat i obyvatele obce o hodnotách území, jednak tím, že lidem ukáží, že jim příroda a krajina nepřináší pouze omezení, ale i ekonomický zisk a celkový rozvoj obce.

150

Mnoho jiných návrhů na zlepšení je obvykle v daleko větší míře ovlivněno současnou ekonomickou situací obce a jejich rozvoj je limitován především tímto faktorem. Níže jsou stručně uvedeny jednotlivé návrhy na zlepšení, kdo by za ně měl být zodpovědný a také jejich náročnost na realizaci a jejich časovou omezenost. o Důsledně dodržovat současnou právní legislativu a limity území, chránit veřejný zájem obce. Jde o dlouhodobý úkol a o jeho plnění by se měl postarat především obecní

úřad

(souvisí

s dalšími

záměry

především

informovaností

a

environmentální výchovou a osvětou – a docílením ochrany veřejného zájmu ze strany občanů).

o Zapojení všech skupin (včetně rekreantů) do rozvoje obce, zajistit vzájemnou spolupráci uvedených skupin a posílit jejich informovanost o dění v obci. Jde o dlouhodobý úkol, který nevyžaduje nutně ekonomických prostředků, hlavním aktérem a koordinátorem by měl být obecní úřad, úspěšnost závisí na ochotě všech skupin se na tomto podílet. Realizace záměru povede k celkovému zlepšení udržitelného rozvoje obce.

o Podpora spolkového, kulturního a společenského života (se zaměřením na udržování a rozvíjení regionálních tradic) souvisí s předchozím, není nutně závislá na ekonomických možnostech a povede k celkovému zlepšení situace obce.

o Podpora a utváření pouta obyvatel k obci, zvyšování lokálního patriotismu, rovněž souvisí s předchozím a jde zase o dlouhodobý úkol, jehož uskutečněním omezíme odchod obyvatel z obce i celkovému zlepšení její situace, hlavním aktérem by měl být obecní úřad.

o Klást důraz na vzdělání, environmentální výchovu a osvětu, dlouhodobý a spíše obecný úkol, související s celou řadou činností. Opět nutně nevyžaduje

151

finančních prostředků a povede k udržitelnému rozvoji obce. Hlavní úlohu by měl sehrát obecní úřad. o Vybudování chodníků či obchvatů nevyhovujících úseků. Toto je možné a realizovatelné během příštích let, závislé na ekonomických možnostech obce a tedy správném rozložení financí i ostatních záměrů. Jednorázová akce vedoucí ke zlepšení ŽP obyvatel.

o Údržba a obnova dopravní infrastruktury – je závislá na ekonomických možnostech obce – jejím zajištěním se zlepší dostupnost jednotlivých částí obce, zvýší se kvalita života obyvatel i spokojenost rekreantů.

o Eliminace hlukové zátěže (např. podél železniční trati). Záměr realizovatelný v příštím období závislý na ekonomických možnostech obce – správném rozvržení financí i záměrů. Jde o jednorázovou akci vedoucí ke zlepšení ŽP obyvatel. Důležité je zjistit skutečnou závažnost problému a nutnost řešení (hluk = nechtěný zvuk). Hluk lze eliminovat protihlukovou bariérou (přírodní – keře, stromy; umělou – protihlukové zdi, kvalitní okna).

o Podpora a rozvoj napojení obyvatel na veřejné vodovody (týká se zejména osady Chotiv a části Horní Žďár). Realizace velmi náročná po ekonomické stránce (vyžadující dotace), ovšem její uskutečnění vede ke zlepšení kvality života a ochraně zdraví obyvatel (zajištění pitné vody), zároveň tímto krokem (rozvojem technické infrastruktury celkově) přispějeme k možnému budoucímu rozvoji trvalého bydlení. Realizace závislá na dlouhodobé politice obce. Doporučuje se zpracování technických projektů s variantami řešení a odhadem ekonomické náročnosti a poté zpracování strategického plánu obce, který by vedl k postupné realizaci. o Podpora a rozvoj kanalizace s napojením na ČOV (týká se všech okrajových částí). Uskutečnění velmi náročné po ekonomické stránce (vyžadující dotace), uskutečnění povede k ochraně životního a přírodního prostředí (ochrana vod) i možnému budoucímu rozvoji trvalého bydlení (rozvoj technické infrastruktury

152

obecně). Realizace je závislá na dlouhodobé politice obce. Doporučuje se zpracování technických projektů s variantami řešení a odhadem ekonomické náročnosti a poté zpracování strategického plánu obce, který povede k postupné realizaci. o Plynofikace okrajových částí obce. Uskutečnění velmi náročné po ekonomické stránce (vyžadující dotace), jeho realizace může přispět k ochraně ovzduší, přispívá ke zvýšení kvality života i rozvoje trvalého bydlení. Realizace závislá na dlouhodobé politice obce. Doporučuje se zpracování technických projektů s variantami řešení a odhadem ekonomické náročnosti a poté zpracování strategického plánu obce, který povede k postupné realizaci.

o Rozvoj hromadné dopravy osob. Nabízí se možnost zavedení kyvadlové dopravy v rámci obce (Chotiv – Světlá – Žďár). Toto může zřídit obecní úřad i soukromý sektor, nejlépe vzájemná spolupráce. Je potřebné zjistit zájem občanů, propočítat ekonomickou náročnost i dohodnout způsob fungování (zdali bude přeprava fungovat dle přání občanů – na jejich přivolání, či jezdit ve stanovený čas třeba 3x denně). Realizace nemusí být nutně neuskutečnitelná a prodělečná, pokud by přepravu zajišťoval např. současný obecní zaměstnanec navíc ke stávající práci. Zmíněným krokem by se přispělo ke zlepšení kvality života zde žijících obyvatel (kompenzovala by se nižší občanská vybavenost i pracovní příležitosti) i k rozvoji trvalého bydlení a zlepšení vazeb mezi jednotlivými sídly obce.

o Podpora nového využití chátrajících objektů a zajištění jejich obnovy (např. hospodářského objektu Tůmovka) a využití dalších nedostatečně využitých objektů. Obec by měla nalákat investory do těchto objektů, zajistit jim zvýhodnění a naopak znesnadnit realizaci na „zelené louce“, důležitá je spolupráce obce a majitelů objektů i podpora ze strany nadřazených státních institucí. Uskutečněním lze zvýšit ekonomické příjmy obce, zachovat hodnotné objekty, zvelebit obec a omezit zbytečný zábor půdního fondu.

o Vyřešit zanášení obecního rybníčku a rybníku na Tůmovce vybudováním usazovacích nádrží. Realizace finančně nákladná, ale v budoucnu možná (závislá

153

na závažnosti problému). Na uskutečnění záměru by pravděpodobně byly získány dotace, je možná i finanční podpora či spolupráce ze strany majitele Starožďárského a Novoveského rybníku (původci problému). Krok by přispěl ke zvýšení biodiverzity krajiny i možnému lepšímu využití uvedených vodních ploch.

o Lepší využití rekreačního potenciálu území, zdržení rekreantů v území – obecný úkol související s celou řadou činností. Jeho realizace může vést ke zlepšení ekonomické situace obce, jejímu celkovému rozvoji a zároveň ochraně životního prostředí, může být ale i rizikem vedoucím k degradaci obce ve všech směrech.

o Rozvoj informačních tabulí a naučných stezek. Jedná se o jednorázovou akci přispívající ke zvýšení environmentální výchovy a osvěty, ochraně hodnot území a zdržení rekreantů v obci. O realizaci by se měl zasadit obecní úřad (podmíněně možná spolupráce více obcí), akce vyžaduje ekonomické prostředky – možnost získání dotací i spolupráce neziskových organizací a soukromého sektoru.

o Zviditelnění obce – dostatečná reklama na informačních turistických portálech, letácích atp. Kvalitní fungování a propagace internetových stránek obce. Závisí jednak na obecním úřadu, jednak na majitelích rekreačních zařízení.

o Zajištění levného ubytování rekreantů v obci (ubytovny, noclehárny), možnost využití nedostatečně využívaných objektů (sokolovna, školní budova v letním období, hostinec atd.). Záleží na majitelích těchto objektů. Rozvoj se odvíjí od návštěvnosti rekreantů a vytvoření dalších podmínek vedoucích k jejich zájmu o zdržení v obci.

o Rozvoj sportovního a společenského zázemí pro krátkodobou rekreaci. Rozvoj se odvíjí od nárůstu návštěvnosti rekreantů. Záměry by měly být realizovány jak ze strany obce, tak soukromých investorů, kontinuálně s dalšími prvky vedoucími k nárůstu turistického významu obce. Uskutečnění vyžaduje kapitál a podmínkou je návratnost investic.

154

o Rozvoj využití vodních toků pro rekreační účely – vodní turistiku. Při tomto je důležité dbát na šetrné využití, aby nedocházelo k devastaci. Jde zase o dlouhodobý úkol, který ovlivní celá řada jiných faktorů, důležitá je i spolupráce celých regionů okolo řek. o Podpora využití vodních ploch a toků pro rozvoj sportovního rybaření, zvyšování environmentální výchovy a osvěty, a tím zároveň zvyšování turistické atraktivnosti území.

o Podpora rozvoje vhodných (ekologicky šetrných) forem zemědělství a jeho provázanosti s turistikou (propojení zemědělského hospodaření s turistickým ruchem – agroturistika), dbát při zemědělském hospodaření na údržbu krajiny a zvyšování její atraktivnosti. Závisí na soukromém sektoru a jeho ochotě měnit dosavadní způsob obživy (zemědělského hospodaření) i vzájemné spolupráci obce se zemědělci.

o Dodržovat zásady správného zemědělského hospodaření a snížit tak obsah dusičnanů v podzemních i povrchových vodách. Ovlivní především zemědělci.

o Kvalitní rekultivací docílit přirozené skladby lesních porostů, tvorby vodních ploch a celkového zvýšení rekreačního potenciálu území i obnovy cenného přírodního prostředí a zvýšení biologické rozmanitosti. Důležitá je vzájemná komunikace obecního úřadu se společnostmi provozujícími těžbu a dalšími dotčenými subjekty. Takto lze docílit vzniku ideálního rekreačního objektu např. na Tůmovce.

o Zpracováním komplexních pozemkových úprav zajistit přístupnost pozemků – tvorbu nových cest i doprovodné zeleně, zvýšit hodnotu krajiny i její možnosti pro rekreační a jiné využití. Iniciátorem by měla být obec i vlastníci pozemků, (jelikož jsou KPÚ prováděny ve veřejném zájmu, zpracování hradí stát).

o Obnova obecního parčíku, doplnění a zkvalitnění veřejné zeleně a doplnění veřejného mobiliáře. Opatření povede ke zlepšení podmínek pro krátkodobou

155

rekreaci uvnitř obce, zkvalitnění života zdejších obyvatel i pozitivní presentaci obce navenek. Realizace záleží na obecním úřadu a jeho finančních možnostech, je pravděpodobné získání dotací, možná i podpora soukromého sektoru. Při realizaci je důležité zachovat původní ráz obce a příhodně posilovat její urbanistickou a architektonickou hodnotu. Zároveň je důležitá funkčnost.

o Uchovávat, obnovovat a posilovat původní ráz obce, šetrně opravovat urbanisticky hodnotné objekty, novou výstavbu provádět citlivě a v souladu s původní lidovou architekturou. Jde o dlouhodobý proces, závislý v první řadě na vůli vlastníků a rovněž jejich informovanosti. Realizaci záměru může výrazně ovlivnit obecní úřad i občané obce.

o Podporovat rozvoj malého a středního podnikání v obci možnou motivací a počátečními úlevami ze strany obce (odpuštění poplatků atp.). Do jisté míry ovlivněno ekonomickou situací obce.

o Spolupodílení se obce na zasíťování stavebních parcel. Závisí na ekonomických možnostech obce (i do budoucna spíše nereálné).

156

12) Diskuse Práce přináší mnoho námětů k diskusi, pro poměrnou rozsáhlost práce zde budou uvedena jen vybraná zajímavá témata. Jedním z nich je jistě příští vývoj osad (zejména Chotivi). Tedy jakým směrem by se měl tento ubírat a jestli má vůbec smysl pokoušet se o rozkvět „zapomenutých sídel“ v oblasti trvalého bydlení.

Ačkoliv v práci je upřednostňováno a chápáno za nejlepší vývoj osad (Chotivi) právě udržení a rozvoj trvalého bydlení, nemusí tomu tak být, už jen proto, že možnosti jak tohoto docílit jsou velmi omezené, obtížné a spíše nerealizovatelné. V práci jsou uvedeny i některé návrhy, které mohou přispět, ne snad k rozvoji bydlení, ale alespoň k jeho zachování a zlepšení kvality života současných obyvatel. Reálných možností pro jiné využití sídla Chotiv totiž mnoho není.

Můžeme dopustit úplný zánik původní funkce (trvalého bydlení) a ponechat oblast pouze jako rekreační. Ovšem rekreační využití osady je také velmi problematické. Výstavbu nových rekreačních objektů neumožňuje územní plán z roku 1997 (který dokonce navrhuje zavedení „tvrdého režimu“ chatařům a omezení nejen dalšího rozšiřování, ale i využití současných chat). Rozvoj individuální rekreace v osadě Chotiv asi nebude umožňovat ani nový územní plán.

Oblast by tak dobře sloužila pouze chalupářům. Případně by některá současná stavení mohla být přeměněna na objekty hromadné rekreace – penziony, to je ale závislé na ochotě majitelů své nemovitosti takto využít a řadě dalších faktorů, včetně zájmů ochrany přírody. Proto je takovéto využití spíše nereálné.

Rozvoj a zachování sídla Chotiv k bydlení je velmi komplikované. Obec má problém udržovat i aktuální stav sídla a jakékoliv investiční záměry (ze strany obce) v Chotivi realizované, jsou svým způsobem na úkor zbylých více jak 95 % obyvatel Žďáru n. O. Už proto může někdo mluvit o ideologii (či dokonce až demagogii) při úvahách o rozvoji technické infrastruktury a podobných prvků v této osadě.

157

V diskusi bychom se mohli lehce přenést k otázkám smysluplnosti zachování malých sídel a upozorňovat na výhody sídlišť; vyvracet šetrnost tzv. „ekologických“ (nízkoenergetických a pasivních) rodinných domů postavených na odlehlých místech atd. K tomu raději nedojde…

Nejschůdnější alternativou, pokud vyloučíme rozvoj rekreační funkce a rozvoj funkce bydlení (které jsou obtížně realizovatelné), se nám ukazuje jedna možnost. A sice osada může dobře sloužit pro specifické skupiny lidí. Například pro lidi toužící žít poněkud izolováni od civilizace. Pro lidi, kterým vyhovuje samota, odmítají konzumní styl života atd. I při takovýchto úvahách by ovšem v osadě nemělo docházet k dalšímu úpadku, ale přinejmenším k udržení současného stavu. A k plnění alespoň splnitelných požadavků nyní zde žijících obyvatel.

Dalším zajímavým námětem k diskusi je případný budoucí rozmach rekreace v obci Žďár nad Orlicí a její dopad na unikátní, cenné, chráněné přírodní prostředí.

Většina ekologů a ochránců přírody má rozvoj tímto směrem spojen s ohrožením a devastací přírodních hodnot. Pohyb lidí by v chráněných oblastech nejraději co nejvíce eliminovali, možná i zakázali, třeba na úkor obcí a obyvatel žijících v nich. Ano, je skutečně pravda, že naprostá izolace – zabránění přístupu lidí (nejen turistů) a zavedení vhodného managementu je tím nejúčinnějším pro udržení přírodních hodnot. Řešení ovšem nebere v potaz další zájmy, zcela upřednostňuje ochranu přírody – nade vše.

Turistický ruch má doopravdy dopady na přírodu a krajinu, mnohdy nemalé. V převážné většině případů jsou to dopady negativní, které s sebou nesou nejen likvidaci přírodních hodnot, ale často následuje i ztráta atraktivnosti, recese a úpadek obcí. Autor této práce je ovšem přesvědčen, že v případě řešené obce uváženým a dobře směřovaným rozvojem rekreačních aktivit naopak dojde nejen k růstu ekonomiky obce a jejímu rozmachu, ale i k ochraně přírodních hodnot a trvale udržitelnému rozvoji. Právě pomocí rekreačního využití můžeme přesvědčit

158

obyvatele o smysluplnosti ochrany přírody a krajiny a docílit toho, že přírodní a další hodnoty budou chránit v první řadě místní lidé, a to je základ. S pomocí místních pak nebude složité dosáhnout dlouhodobé a efektivní ochrany přírody a krajiny. Posledním tématem, které bude v této diskusi rozvedeno je opravdový význam platné právní legislativy, rozvojových dokumentů aj. opatření, které mají směřovat k udržitelnému rozvoji obce. Autor se domnívá, že jejich skutečná funkce je velmi omezená a význam pro rozvoj obcí jako je Žďár nad Orlicí dosti malý.

Jako příklad nám poslouží územní plánování – územní plán. Z dotazníkového šetření (jak např. zobrazuje graf 30 v příloze) se ukázalo, že převážná většina obyvatel neví, zdali bude mít územní plán vliv na vývoj obce. Výsledek je o to více alarmující, uvědomíme-li si, že dotazník byl předkládán v době, kdy se zpracovávala nová územně plánovací dokumentace a byla o to větší šance, že lidé o ní budou mít alespoň základní představu. Dalším faktem je, že obec má ÚP z roku 1997 (dle autora DP zdařilý a kvalitní), který většina obyvatel (po více jak deseti letech platnosti) vůbec nezná.

Dle §12 zákona o územním plánování a stavebním řádu [č. 183/2006 Sb.] je cílem územního plánování „vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“ a pro takový rozvoj „který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“.

V návrhu nového územního plánu obce [2009] je na str. 3 uvedeno: „Územní plán obce Žďár nad Orlicí zohledňuje republikové priority územního plánování, které jsou stanoveny tak, aby bylo dosaženo vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Územní plán stanovuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území.

159

Do procesu územního plánování a zpracovávání územního plánu má každý občan právo vstupovat, podávat své návrhy, připomínky a tedy jasně ovlivňovat jeho utváření a tím i budoucí vývoj obce. Předpokladem takového jednání lidí je ovšem v prvé řadě znalost a dobrá informovanost. Jestliže lidé dost dobře nevědí, k čemu jim územní plán bude, těžko se k němu mohou vyjadřovat a je málo pravděpodobné, že si zhotovený plán vůbec někdy přečtou. Pokud územní plán neznají, nemohou se chovat tak, aby byl co nejlépe naplněn – nikoliv pouze v jeho závazné části, ale včetně návrhů a doporučení příznivých pro nejlepší vývoj obce.

V případě obce Žďár n. O. je uvedená problematika – informovanost, environmentální gramotnost a z toho plynoucí nedostatečný zájem lidí ovlivňovat obecní politiku a vývoj obce asi největší překážkou rozvoje (zdaleka tady nejde pouze o neznalost územního plánu), přičemž podobná situace se pravděpodobně týká většiny malých a středních obcí.

Problém je zřejmý – těžko lidé (na vesnicích) budou zachovávat přírodní, kulturní, historické aj. hodnoty, jestliže si je nedokáží uvědomit. Jestliže nevědí, co je odbornou veřejností za hodnotu považováno a proč.

Paradoxně se tak dostáváme do situace, kdy si kvality prostředí uvědomují daleko více cizí lidé a lidi vlastní je považují za něco běžného – k poškozování a likvidaci hodnot území pak dochází více ze strany místních obyvatel, nikoliv ze strany návštěvníků.

Kvůli nedostatečné informovanosti a environmentální gramotnosti se setkáváme i s takovými jevy, že místní občan není hrdý na to, že mu na louce roste chráněná orchidej, naopak ji považuje za problém a je hrdý, že ji i přes její vzácnost, význam a státní ochranu dokáže zničit.

Zde se opět potvrzuje nedostatečná funkčnost jak legislativy, tak rozvojových dokumentů – v roce 2008 v rozporu s územním plánem i řadou zákonů začala cenná

160

louka sloužit pro motokrosové účely – nelegálně. Jistě ne záměrně, ale zase právě z toho důvodu, že se investor domníval, že zakoupením pozemku si s ním může libovolně nakládat. Kdyby znal nikoliv složité zákony a státem chráněné rostliny, ale pouze územní plán obce, k ohrožení by nejspíš nedošlo – územní plán neumožňuje využití zmíněného pozemku pro záměr investora (motokros).

Nedostatečnou informovaností většiny obyvatel jsou zároveň vytvářeny podmínky pro realizaci nelegálních záměrů a porušování zákonů ze strany některých „podnikavců“ – znalých, ale sledujících pouze vlastní zisk. Často se jedná i o zahraniční investory, kteří si podobné jednání nemohou dovolit praktikovat ve své zemi, ale využívají situace v méně vyspělých zemích – neznalosti lidí, svojí ekonomické převahy i nedokonalosti právní legislativy.

Územní plán, jak vyplývá z těchto příkladů (našly by se i další), v současné době neplní v obci Žďár n. O. dostatečně svoji funkci a přes jeho realizaci a platnost (od r. 1997) dochází k poškozování veřejného zájmu.

Potřebné zlepšení a cíle jsou také zřejmé, je žádoucí dosáhnout takového stavu, kdy si svoje území (svoji obec) budou chránit především lidé, kteří na území (v obci) žijí. Toho docílíme v první řadě lepší informovaností a environmentální vzdělaností. Pokud se toto nepodaří, rozvojové dokumenty nebudou dostatečně plnit svoji funkci a žádná právní legislativa nebude dost účinná, protože jak se říká: „kde není žalobce, není ani soudce“.

161

13) Souhrn Provedeme-li stručné shrnutí a učiníme-li závěry možností dalšího vývoje obce, můžeme říci, že obec má velký předpoklad pro rozvoj bydlení a zvyšování atraktivnosti v tomto směru. Zejména pak se zdá Žďár n. O. lákavý pro rodiny s dětmi.

V jednotlivých sídlech obce jsou ale dosti odlišné podmínky. Rozvoj bydlení se dá očekávat především v sídle Žďár, toto podporuje i nový územní plán, který vymezuje dostatek ploch určených k bydlení. Místní část Horní Žďár, která nyní slouží převážně jako rekreační, se pro rozvoj bydlení ukazuje do budoucna také vhodná a je zde předpoklad pro propojení s vlastním Žďárem do jednoho funkčního celku. Vzdálenost do centra obce není z této oblasti nepřekonatelná a možnosti na zavedení chybějící technické infrastruktury jsou výhledově reálné – nový územní plán navrhuje v příštím období napojení Horního Žďáru na veřejný vodovod.

V osadě Světlá jsou podmínky ztížené, je zde několik faktorů, které rozvoj bydlení znesnadňují. Od centra obce je osada vzdálena cca 1,5 km – se vzdáleností se zvyšuje náročnost na zavedení chybějících prvků technické infrastruktury. V osadě nefunguje žádná hromadná přeprava osob a lidé jsou odkázáni na své vlastní dopravní prostředky, navíc v době povodní jsou přímé cesty do Žďáru i Týniště n. O. neprůjezdné a dostupnost se velmi znesnadňuje.

Světlá slouží jako rekreační oblast, je využívána chalupáři i chataři. Podíl rekreační funkce se zde ukazuje jako vyvážený – neomezuje rozvoj bydlení a obyvatelé mají s rekreanty převážně kladné vztahy. V osadě má trvalé bydlení nyní své zřetelné místo (na rozdíl např. od Horního Žďáru) a přes veškerou ekonomickou náročnost se v této části dá předpokládat postupné zavádění chybějících prvků občanské vybavenosti, zachování bydlení a zvyšování kvality života.

162

Nový územní plán obce navrhuje několik ploch pro rozvoj bydlení na Světlé. Její funkce se v příštím období pravděpodobně příliš nezmění a bude zachován její obytný i rekreační význam. Přestože bydlení v osadě je poněkud ztížené a nemusí vyhovovat každému, je dost lidí, kteří právě rekreační charakter osady uvítají a bydlení zde dají přednost.

V osadě Chotiv je problematický nejen rozvoj bydlení, ale i zachování současného stavu. Vzdálenost do centra obce je cca 4,5 km a vazby současných obyvatel jsou více na jiné obce v okolí (Čestice, Zdelov, Borohrádek).

V osadě převažuje rekreační funkce a vedle chalupářů je zde i mnoho problematických chat, které jsou často nevhodně umístěny (les, sesuvná území…). Proto územní plán z r. 1997 navrhuje nejen zamezení dalšího rozrůstání chatové oblasti, ale i omezení využití stávajících chat. Obdobný postoj zaujímá také nový územní plán.

Dominantní rekreační využití se projevuje v nespokojenosti obyvatel Chotivi, kteří si převažujícím podílem této funkce mohou vysvětlovat nedostatečný zájem obce o trvale žijící obyvatele osady a příští rozvoj Chotivi v oblasti bydlení.

Nový územní plán se osadou prakticky nezabývá a do budoucna zde není počítáno s výrazným rozvojem bydlení – obec Žďár n. O. nemá ekonomické prostředky ani na dostatečnou údržbu osady. Nejreálnějším krokem pro zlepšování podmínek k bydlení se tady ukazuje zlepšení vztahů a vazeb mezi rekreanty a obyvateli.

V příštím období v Chotivi těžko dojde k rozvoji technické infrastruktury nebo jiných prvků občanské vybavenosti. Osada může k bydlení dobře sloužit pouze úzké skupině lidí, kteří upřednostní její klid, odlehlost a rekreační charakter. Případný nový obyvatel musí počítat se současnými podmínkami (pro většinu lidí nevyhovujícími pro trvalé bydlení).

163

Nemělo by se ovšem zapomínat, že v osadě žijí původní obyvatelé a obec by se měla snažit s nimi co nejvíce komunikovat a řešit alespoň „řešitelné“ problémy tak, aby nedocházelo ke zhoršování současného stavu.

Obec Žďár nad Orlicí má dále předpoklad pro rozvoj rekreační funkce, a to v oblasti nenáročných forem turismu (cykloturistika, vodní sporty apod.) a v oblasti environmentálně vzdělávací. Tomuto přispívá pestrost prostředí a řada jedinečných prvků. Rozvojem rekreace může dojít k ekonomickému přínosu pro obec i k ochraně hodnot v území.

164

14) Závěr Diplomová práce „Vývoj obce Žďár nad Orlicí“, jak je zřejmé ze samotného názvu, se zabývá dosavadním vývojem jmenovaného území, analyzuje jeho minulost i současnost.

Práce nemá za cíl bezmezně kritizovat, ale podnítit zájem k dalšímu rozvoji obce – rozvoji, který bude pokud možno udržitelný a zajistí prosperitu současných obyvatel, ale i generacím budoucím a ochrání všechny kulturní a přírodní cennosti území. Proto upozorňuje na hodnoty a pozitiva i na problémy a negativní jevy ve vývoji řešené oblasti – na její silné i slabé stránky. Práce přináší informace, které ne každý obyvatel či návštěvník obce zná a zdaleka ne každý ví, jak a kde si je opatřit. Pokud se tedy stanou čtenáři i běžní občané, přispěje toto dílo k jejich informovanosti, zvýšení environmentální vzdělanosti a zájmu o rozvoj území.

Ač práce nemohla pojmout veškerou problematiku, alespoň v základu podává informace z oblasti kulturní, přírodní i sociální, může tak posloužit jako „odrazový můstek“ při hlubším zájmu o konkrétní informaci, oblast, obor.

Práce rovněž obsahuje návrhy a doporučení pro příští rozvoj obce, z nichž mnohé sice mohou připadat jako „zbožná přání“ a mnohé jako „císařské rady“ – tedy že pouze říkají, co by se mělo a nejsou skutečnými návrhy. Ovšem jestliže má práce posloužit zejména místním lidem a co nejvíce ovlivnit příští vývoj obce, upozornění na problémy a hlavně vyvolání diskusí nad obecnými tématy budou užitečnější než neodborně zpracované konkrétní projekty a krátkodobé návrhy. Protože právě lidé samotní nejvíce ovlivní vývoj své obce – k tomu aby to byl vývoj pozitivní – tedy rozvoj (rozvoj trvale udržitelný), by měla tato diplomová práce přispět, což se snad povede.

165

15) Použitá literatura a zdroje
Atlas podnebí Česka = Climate atlas of Czechia. Praha: ČHMÚ, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.
BRANDEJS J., 1974. Kroniky a kronikářství v okrese rychnovském. Sborník Orlické hory a Podorlicko: přírodou – dějinami – současností 6/1974, s. 311 – 361. Rychnov n. K.: Muzeum Orlických hor, 1974.
CÍLEK V., 2005. Krajiny vnitřní a vnější: texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu. Praha: Dokořán, 2005. 269 s. ISBN 80-7363-042-7.
CÍLEK V., 2008. Dýchat s ptáky: obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst. Praha: Dokořán, 2008. 246 s. ISBN 978-80-7363-202-1.
CULEK M., 1996. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.
DEMEK J., MACKOVIČ P. aj., 2006. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno: AOKP ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9.
GREGORINIOVÁ J., SCHOLLAROVÁ V., 2006. Místní kultura – stabilizační a stimulační faktor rozvoje českého venkova. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Venkov je náš svět 2006, s. 330 – 339. Praha: ČZU, 2006. ISBN 80-213-1539-3. Dostupné také z: .
GRUBER D., 2004. Známosti? Ano – ale ne ty naše podezřelé. Zpravodajský portál iDNES.cz [online]. Cit. únor 2009. Dostupné z: .
GRUBER D., 2007. Známosti rozežírají prosperitu jako koroze. In: GRUBER D.: Rychločtení, aneb, Šetřme časem! Praha: Management Press, str. 53 – 55. ISBN 978-80-7261-157-7.
HALDOVÁ J., 1995. Pověsti a příběhy Rychnovska 5. Rychnov n. K.: Okresní muzeum Orlických hor, Státní okresní archiv, 1995. 58 s. ISBN 80-900902-4-9.

166


Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1.
Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, I. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3.
HNILIČKA P., 2005. Sídelní kaše. Brno: ERA, 2005. 131 s. ISBN 80-7366-028-8.
HYVNAR V. aj., 2007. Limity využití území: celostátně platné limity. Brno: Ústav územního rozvoje, 2007. Dostupné také z: .
JANEČEK L., 2008. Anotace: Osobní deník Františka Škopa. Osobní korespondence, nepublikováno.
KAŠPAROVÁ L., 2003. Nové stavby na venkově. Časopis Urbanismus a územní rozvoj 5/2003, s. 31 – 34. Dostupné také z: .
KAŠPAROVÁ L., ROZEHNALOVÁ E. aj., 2008. VESNICE: nové stavby pro venkov. Brno: Ústav územního rozvoje, 2008. 115 s. ISBN 978-80903928-6-1. Dostupné také z: .
Katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK ČR, 2001. 307 s. ISBN 80-86064-55-7.
KLVAČ P. aj., 2006. Člověk a les. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 78 s. ISBN 80-210-4202-8.
KNOPP A. aj., 1994. VESNICE: stavby a krajina mají svůj řád. Brno: Ústav územního rozvoje, 1994. 211 s. ISBN 80-85124-96-3.
LINGER K., 1968. Zaniklá ves Michovice u Týniště n. O. Sborník Orlické Hory a Podorlicko: přírodou – dějinami – současností 1/1968, s. 166 – 169. Rychnov n. K.: Muzeum Orlických hor, 1968.
LINHARTOVÁ I., ZBOŘIL A. aj., 2006. Charakteristiky vodních toků a povodí ČR. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2006. 250 s. ISBN 80-85900-62-9. Dostupné také z: .
LIPSKÝ Z., 2000. Sledování změn v kulturní krajině. Praha: ČZU, 2000. 71 s. ISBN 80-213-0643-2.

167


MAJEROVÁ V. aj., 2002. Český venkov 2000: základní údaje. Praha: ČZU, 2002. 150 s. ISBN 80-213-0915-6.
MAJEROVÁ V. aj., 2005. Český venkov 2005: rozvoj venkovské společnosti. Praha: ČZU, 2005. 165 s. ISBN 80-213-1274-2.
MAJEROVÁ V. aj., 2007. Český venkov 2006: sociální mobilita a kvalita života venkovské populace. Praha: ČZU, 2007. 130 s. ISBN 978-80-213-1631-7.
MAREČEK J., 2005. Krajinářská architektura venkovských sídel. Praha: ČZU, 2005. 404 s. ISBN 80-213-1324-2.
MAŘÍKOVÁ P., 2006. Aktivita a zapojení obyvatel do veřejného života obce – předpoklad budoucího rozvoje venkova. Perspektivy českého venkova: sborník příspěvků ze semináře ve Svatém Janě pod Skalou. s. 24 – 29. Paha: ČZU, 2006. ISBN 80-213-1472-9.
NEUHÄNSLOVÁ Z. aj., 1998. Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Praha: Academia, 1998. 341 s. ISBN 80-200-0687-7.
SKLENIČKA P., 2003. Základy krajinného plánování. Praha: Naděžda Skleničková, 2003. 321 s. ISBN 80-903206-1-9.
SLAVÍK B., 1987. Regionálně fytogeografické členění ČR. Příloha (mapa). Květena ČSR I. Praha: Academia, 1988.
SÝKORA J., 1998. Venkovský prostor: doplňkové skriptum. 1. díl, Historický vývoj vesnic a krajiny. Praha: ČVUT, 1998. 62 s. ISBN 80-01-01826-1.
SÝKORA J., 2002. Územní plánování vesnic a krajiny: urbanismus 2. Praha: ČVUT, 2002. 226 s. ISBN 80-01-02641-8.
ŠEVČÍKOVÁ A., 2006. Sociálně kulturní potenciály rozvoje obce Svatý Jan pod Skalou. Perspektivy českého venkova: sborník příspěvků ze semináře ve Svatém Janě pod Skalou. s. 30 – 33. Praha: ČZU, 2006. ISBN 80-213-1472-9.
ŠPLÍCHAL V., OTAVOVÁ M., 2004. Člověk a dřevo v orlickém a podorlickém kraji. Žamberk: Městské muzeum, 2004. 285 s. ISBN 80-903463-0-8.
ŠTENCLOVÁ Š., 1998. Venkov a urbanismus. Praha: ČZU, 1998, 43 s. ISBN 80-213-0434-0.

168


ŠTĚPÁN L., VAŘEKA J., 2005. Klíč od domova: lidové stavby východních Čech. Hradec Králové: Kruh, 1991. 357 s. ISBN 80-7031-660-8.
TOMÁŠEK M., 2000. Půdy České republiky. Praha: Český geologický ústav, 2000. 67 s. ISBN: 80-7075-403-6.
TRPÁK P., TRPÁKOVÁ I., 2002. Analýza funkčnosti krajiny na základě specifických vyhodnocení indikačních skic map a svazků Stabilního katastru. Sborník konference Krajina 2002: od poznání k integraci. Praha: MŽP, 2002. ISBN 80-7212-225-8.
VENCL S., 1974. Pravěké počátky osídlení okresu Ústí nad Orlicí. Sborník Orlické hory a Podorlicko: přírodou – dějinami – současností 6/1974, s. 69 – 72. Rychnov n. K.: Muzeum Orlických hor, 1974.
VRÁBLÍKOVÁ J. aj., 2005. Učební texty k pedologii FŽP UJEP. Internetové stránky
ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. Internetové stránky MF ČR, aktualizace 2009, [cit. březen 2009]. Dostupné z: .
Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. Hlavní internetové stránky AOPK ČR. Dostupné z: . Vybrané odkazy: o Portál ochrany přírody [online]. Internetový portál AOPK ČR, [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: . o Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) [online]. Internetové stránky AOPK ČR, [cit. 2008]. Dostupné z: . o NATURA 2000 [online]. Internetové stránky AOPK ČR [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: .
Celostátní sčítání dopravy v roce 2005 [online]. Oficiální internetové stránky výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005, [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: .

169


Česká geologická služba [online]. Hlavní internetové stránky ČGS. Publikováno v r. 2000, aktualizace 2008, [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: . Vybrané odkazy: o GEOFOND [online]. Internetový server České geologické služby, [cit leden 2009]. Dostupné z: . o Česká geologická služba: Mapový server [online]. Mapový server ČGS, [cit. leden 2009]. Dostupné z: o GeoINFO – geovědní informace na území ČR [online]. Mapový server České geologické služby, [cit leden 2009]. Dostupné z: .
Český statistický úřad [online]. Hlavní internetové stránky ČSÚ. Dostupné z: <www.czso.cz/>. Vybrané odkazy: o Databáze demografických údajů za obce [online]. Internetové stránky ČSÚ, [cit. únor 2009]. Dostupné z: . o VDB – Veřejná databáze ČSÚ [online]. Internetové stránky ČSÚ, [cit. únor 2009]. Dostupné z: . o MOS – Městská a obecní statistika [online]. Internetové stránky ČSÚ, [cit. únor 2009]. Dostupné z: . o Sčítání lidů, domů a bytů 2001 [online]. Internetové stránky ČSÚ., aktualizace 19. 11. 2007, [cit. únor 2008]. Dostupné z: .
Elektronický taxonomický klasifikační systém půd [online]. Internetové stránky. Publikováno v r. 2004, [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: .
MAS NAD ORLICÍ [online]. Oficiální internetové stránky místní akční skupiny Nad Orlicí, [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: .
Muzeum a galerie Orlických hor [online]. Oficiální internetové stránky, [cit. listopad 2008]. Dostupné z: .

170


Obec Žďár nad Orlicí [online]. Oficiální internetové stránky obce, [cit. leden 2009]. Dostupné z: .
Orlické hory a Podorlicko [online]. Oficiální internetové stránky turistické oblasti Orlických hor a Podorlicka, [cit. leden 2009]. Dostupné z: .
Poorlicko [online]. Oficiální internetové stránky mikroregionu, [cit. 2009]. Dostupné z: .
Portál veřejné správy České republiky [online]. Oficiální internetové stránky veřejné správy České republiky, [cit. únor 2009]. Dostupné z: . o Mapové služby portálu veřejné správy ČR [online]. Dostupné z: .
RIS – Portál regionálních informačních servisů [online]. Oficiální internetové stránky Centra pro regionální rozvoj ČR, [cit. únor 2009]. Dostupné z: .
Sčítání dopravy v roce 2000 [online]. Oficiální internetové stránky výsledků sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2000, [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: .
Sociologická laboratoř ČZU [online]. Oficiální internetové stránky, [cit. březen 2009]. Dostupné z: .
Stránky některých projektů na FŽP UJEP [online]. Internetové stránky [cit. 2009]. Dostupné z: .
Ústav územního rozvoje [online]. Oficiální internetové stránky, aktualizace 28. 2. 2008, [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: .
ZIKMUND L. Morfogenetický klasifikační systém půd [online]. Internetové stránky, [cit. prosinec 2008]. Dostupné z: .

171

Rozvojové dokumenty
Územní plán velkého územního celku Hradecko Pardubické sídelně regionální aglomerace. 1988. Zhotovitel: TERPLAN. Závazná část dostupná z: .
Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje. 2003. Zhotovitel: SUMPRO – Ateliér Hradec Králové. Dostupné z: .
Územní plán velkého územního celku Orlické hory a podhůří. 2006. Zhotovitel: Atelier T-plan. Dostupné z: .
Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje – zadání. 2006. Dostupné z: .
Rozbor udržitelného rozvoje území: pro Královéhradecký kraj. 2008. Zpracovatel: EKOTOXA. Dostupné z: .
Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Kostelec nad Orlicí. 2008. Zpracovatel: Městský úřad Kostelec nad Orlicí: odbor územního plánu – stavební úřad. Dostupné z: .
Strategický plán rozvoje a obnovy obcí mikroregionu „Poorlicko“. 2002. Zpracovatel: ARCON. Dostupné z: .
Územní plán sídelního útvaru Žďár nad Orlicí. 1996. Zpracovatel: Atelier DELTA 90.
Územní plán Žďár nad Orlicí – podklady. Předpokládané nabytí účinnosti v r. 2009. Zpracovatel: ing. arch. Milan Vojtěch. o Návrhy zadání územního plánu Žďár nad Orlicí (březen 2008) o Průzkumy a rozbory územního plánu (duben 2008) o Návrh územního plánu (leden/únor 2009) o Odůvodnění územního plánu (leden/únor 2009)

172

Legislativa
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění.
Návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Dostupný z: .

Archivní dokumenty
Pamětní kniha obce Žďár nad Orlicí. Od nejstarších dob do roku 1945. 400 s.
Kronika obce Žďár nad Orlicí II. 1955 – 2000. 733 s.
Kronika obce Žďár nad Orlicí III. Od roku 2001.
ŠKOP, F. Deníky Františka Škopa. 1928 – 1973.
ČAPEK, A. Dějiny Týniště nad Orlicí a obcí sousedních. Digitální data
Digitální geografická databáze ARC ČR
Digitální katastrální mapa (DKM) obce Žďár nad Orlicí – ČÚZK
Základní báze geografických dat (ZABAGED) 2006 – ČÚZK
Rastrová Základní mapa ČR 1: 50 000 – ČÚZK
Digitální ortofoto ČR 2006 – ČÚZK
Císařské otisky 1840 – ČÚZK
Historické letecké snímky 1937, 1957, 1977, 1993 – VGHMÚř
Data EVL Orlice a Labe – AOPK ČR
Data mapování biotopů – AOPK ČR
Digitální půdní mapa 1: 50 000 – AOPK ČR
Digitální mapa BPEJ – VÚMOP
Digitální báze vodních dat (DIBAVOD)
Data Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského (HEIS VÚV)

173