Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství
Bakalářská práce
Vývoj mezinárodního obchodu v ČR
Ing. Bc. Pavla Novotná
Brno 2010
„Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Vývoj mezinárodního obchodu v ČR zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury“. Ve Frýdku-Místku, 22. 11. 2010 …………………….............................. Ing. Bc. Pavla Novotná
Anotace Vývoj mezinárodního obchodu v ČR Tématem bakalářské práce s názvem Vývoj mezinárodního obchodu v ČR je deskripce situace mezi lety 2005 a 2009 vztaţené k tradičním obchodním partnerům České republiky. V první části bakalářské práce jsou uvedena teoretická východiska mezinárodního obchodu a společného trhu EU. Hlavní část této práce je věnována popisu a analýze vývoje mezinárodního obchodu s tradičními obchodními partnery České republiky – Německem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem. Zmíněna je komoditní struktura obchodu i právní zakotvení. Poslední část bakalářské práce obsahuje návrhy a doporučení pro zahraniční obchod České republiky s těmito zeměmi.
Annotation
Development of International Business in the Czech Republic
Theme of this bachelor thesis entitled Development of International Business in the Czech Republic is a description of the situation between 2005 and 2009 relative to the traditional trade partners of the Czech Republic. The first part is theoretical background of international trade and the EU common market. The main part of this thesis is devoted to describing and analyzing the development of international business with traditional trade partners of the Czech Republic – Germany, Austria, Slovakia and Poland. I wrote the commodity structure of trade and legal establishment. The last part of the bachelor thesis contains proposals and recommendations for the Czech Republic’s foreign trade whit these countries.
Obsah Obsah .........................................................................................................................................4 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................5 Úvod ...........................................................................................................................................6 Teoretická východiska práce ...................................................................................................8 Definice obchodu ....................................................................................................................8 Definice zahraničního obchodu ..............................................................................................8 Právní vymezení mezinárodního obchodu ..............................................................................9 Nástroje mezinárodního obchodu .........................................................................................10 Obchodní politika EU, společný trh .....................................................................................11 Obchodní politika EU .......................................................................................................11 Společný trh ......................................................................................................................11 Obchodní politika České republiky ......................................................................................15 Deskripce a analýza vývoje mezinárodního obchodu České republiky s jejími tradičními obchodními partnery ..............................................................................................................18 Tradiční obchodní partneři České republiky a vývoj obchodu s těmito zeměmi .................18 Německo ...............................................................................................................................22 Rakousko ..............................................................................................................................25 Slovensko ..............................................................................................................................28 Polsko....................................................................................................................................31 Doporučení pro zahraniční obchod České republiky .......................................................... 35 Závěr ........................................................................................................................................37 Resume .....................................................................................................................................38 Zdroje .......................................................................................................................................39
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka č. 1 Významní obchodní partneři České republiky dle výše obratu (údaje za léta 2005 – 2009), pořadí zemí dle pořadí z roku 2009…………………….19 Tabulka č. 2 Meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky s Německem (částky v tisících Kč)…………………………………………………………22 Tabulka č. 3 Deset kategorií zboží nejčastěji obchodovaných mezi Českou republikou a Německem (údaje za rok 2009, částky v tisících Kč)…………………….23 Tabulka č. 4 Meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky s Rakouskem (částky v tisících Kč)……………………………………………………...….26 Tabulka č. 5 Deset kategorií zboží nejčastěji obchodovaných mezi Českou republikou a Rakouskem (údaje za rok 2009, částky v tisících Kč)……………..…….26 Tabulka č. 6 Meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky se Slovenskem (částky v tisících Kč)…………………………………………………………29 Tabulka č. 7 Deset kategorií zboží nejčastěji obchodovaných mezi Českou republikou a Slovenskem (údaje za rok 2009, částky v tisících Kč)…………………...29 Tabulka č. 8 Meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky s Polskem (částky v tisících Kč)…………………………………………………………32 Tabulka č. 9 Deset kategorií zboží nejčastěji obchodovaných mezi Českou republikou a Polskem (údaje za rok 2009, částky v tisících Kč)……………………….32 Seznam grafů Graf č. 1
Teritoriální struktura zahraničního obchodu České republiky – vývoj mezi lety 2005 až 2009 (podíl v %)………………………………………….13
Graf č. 2
Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 2004 až 2009 (údaje v milionech korun)………………………………………………………..….17
Graf č. 3
Vývoz a dovoz České republiky členěný dle zemí (stav roku 2009, podíl v %)………………………………………………………………………..….21
Úvod Bakalářská práce s názvem Vývoj mezinárodního obchodu v ČR je zaměřena na vývoj České republiky na poli zahraničně obchodních vztahů od doby jejího vstupu do Evropské unie (dále jen EU), resp. od roku 2005 aţ do roku 2009 (jelikoţ definitivní data za letošní rok budou k dispozici aţ počátkem roku 2011, rozhodla jsem se za rozhodné období pojmout léta 2005 – 2009). Cílem práce je popsat a zanalyzovat vývoj a současný stav zahraničního obchodu České republiky, který byl realizován za výše zmiňované období se státy bezprostředně s ní sousedícími, nastínit komoditní strukturu vzájemné obchodní výměny s kaţdou touto zemí, přiblíţit právní zakotvení a předloţit návrhy a doporučení pro budoucí vývoj. Na úvod jsou nastíněna teoretická východiska práce. Nechybí definice zahraničního obchodu, právní vymezení a nástroje. V rámci obchodní politiky EU je popsán společný trh, skrze nějţ se uskutečňuje poměrně velká část obchodní výměny České republiky, jelikoţ její čtyři významní obchodní partneři – Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko – jsou všichni členy EU a tudíţ obchodují na společném trhu. Uveden je i nástin obchodní politiky České republiky. To především z důvodu obeznámení se s exportní strategií. Hlavní část práce zaujímá deskripce a vývoj zahraničně obchodních vztahů České republiky s jejími tradičními obchodními partnery. Za tradiční obchodní partnery jsem si stanovila sousedící země (Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko). Jsem si vědoma, faktu, ţe mezi tradiční zahraniční partnery by bylo moţno zařadit i další země, ovšem pro účely této bakalářské práce jsem zahrnula pouze bezprostředně sousedící státy. U kaţdé ze čtyř zemí jsem vţdy vymezila komoditní strukturu obchodu a opomenuto nezůstalo ani právní zakotvení. Hlavní právní úprava se vztahuje k právu EU pro pohyb zboţí na společném trhu, ale zmíněny byly i úpravy ve formě dvoustranných dohod či smluv. Na závěr bakalářské práce byla představena autorčina doporučení pro zahraniční obchod České republiky. Téma je zpracováno dle stavu k roku 2009. Obchod resp. zahraniční obchod je historicky nejstarší a jednou z nejvýznamnějších oblastí ekonomických vztahů, které působí vně státu. Jeho význam stoupl zejména v poválečném období, kdy se ekonomiky rozvíjely rychlým tempem a mezinárodní hospodářské vztahy se prohlubovaly. Na počátku jedenadvacátého století se mezinárodní
-6-
obchod opět pozměnil. Nejen díky vstupu deseti nových zemí na společný trh EU, ale hlavně díky globalizaci, která pronikla i do obchodní sféry.
-7-
Teoretická východiska práce Na úvod práce poloţím teoretický základ tématu, tj. budu se věnovat samotnému pojmu obchod a mezinárodní resp. zahraniční obchod a vymezím jeho nástroje.
Definice obchodu Obecně lze obchod definovat jako směnu. Jedná se o jednotlivci uskutečňovaný nákup a prodej komodit. Historicky nejstarší formou je tzv. barterový obchod. V tomto případě se jedná o přímou směnu bez vyuţití peněz.1 V dnešní době ovšem převaţují jiné formy obchodu. Rozlišujeme maloobchod, velkoobchod a zahraniční obchod (jinak také mezinárodní obchod), jemuţ se budu blíţe věnovat. Zmíním také jeho právní zakotvení.
Definice zahraničního obchodu2 Zahraniční obchod nám definuje tu část vnějších vztahů země, která obsahuje relevantní zboţí či sluţby směňované se zahraničím. Směna má dvě stránky – dovoz a vývoz. Jedná se tedy o provázanost ekonomického celku (dané země) s ostatními zeměmi světa. Vymezení mezinárodního obchodu je dle některých autorů obdobné. Jedná se o toky zboţí a sluţeb, které opouštějí národní ekonomiku, popř. do ní přicházejí. Měří se objemem světových dovozů a vývozů. Zahraniční obchod hraje v národní ekonomice důleţitou roli. Země, která je aktivní ve sféře zahraničního obchodu, se profiluje jako země úspěšná a ekonomicky stabilní. V případě posílení exportní výkonnosti země často dochází ke zvýšení výroby, z čehoţ plyne sníţení nezaměstnanosti a celkově toto můţe signalizovat zlepšení obchodně politické situace dané země. V současnosti se většina světových ekonomik vykazuje jako otevřené ekonomiky s rozvinutou sférou zahraničního resp. mezinárodního obchodu, ale můţeme zaznamenat i země, jejichţ objem zahraničního obchodu na obyvatele činí méně neţ 1 000 USD na
1
MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie. Základní kurz, str. 22 – 30. Zpracováno na základě informací z FOJTÍKOVÁ, L. Zahraničně obchodní politika ČR. Historie a současnost (1945 – 2008). 2
-8-
obyvatele.3 Pokud bychom chtěli měřit úrovní zahraničního obchodu vyspělost země, nejlépe na tom jsou ty, jejichţ objem obchodu s jinými zeměmi ročně vykazuje více neţ 10 000 USD na obyvatele. Českou republiku můţeme s necelými 18 000 USD/obyvatel řadit mezi země, které se na zahraniční obchod soustředí a za posledních 20 let se poměrně v této sféře zlepšila. Vezmeme-li v potaz údaje o našich sousedech, tedy Polsku, Německu, Rakousku a Slovensku, tak největší objemy zahraničního obchodu vykazuje Rakousko (více neţ 40 000 USD/obyvatel), následuje Německo (více neţ 26 000 USD/obyvatel), naši zemi můţeme zařadit na třetí místo, následuje Slovensko a Polsko (s „pouhými“ 6,1 tis. USD/obyvatele).
Právní vymezení mezinárodního obchodu V oblasti práva se tomuto druhu obchodu věnuje obor právo mezinárodního obchodu. Jde o disciplínu práva, kterou lze vymezit jako uspořádaný soubor právních norem napříč různými právními odvětvími mající různý původ, jeţ spojuje jejich společný účel, kterým je upravovat právní vztahy vznikající při uskutečňování mezinárodního obchodu a vyskytujících se obecně v mezinárodním hospodářském styku.4 Jelikoţ se tedy jedná o právní odvětví, je i toto podloţeno normami, které jsou základními prameny práva mezinárodního obchodu. Normy lze rozdělit do tří základních kategorií. První jsou normy, jejichţ funkcí je upravit organizaci a řízení mezinárodního hospodářského styku. Tyto normy vytvářejí prostor, v němţ se uskutečňuje mezinárodní obchod. Za nejdůleţitější lze povaţovat mezinárodní smlouvy, z nichţ vyplývá většina ustanovení pro mezinárodní obchod. Dalšími prameny, které jsou z hlediska zaměření této práce relevantní, jsou nařízení a směrnice vydávané EU, vnitrostátní právní předpisy regulující tuto oblast (i ty, jeţ regulují zájmy státu v oblasti mezinárodního obchodu a zasahují tak zejména do finančního a správního práva). Do druhé kategorie řadíme soukromoprávní normy, v nichţ najdeme zvláštní hmotněprávní úpravu soukromoprávních vztahů, které vznikají při uskutečňování mezinárodního obchodu. Tento druh norem buď upravuje určité zvláštnosti oproti obecně pouţitelným normám, nebo zakotvuje to, co stanovily pro tento druh obchodu mezinárodní smlouvy. Poslední třetí kategorií jsou procesní normy. Ty jsou nezbytnou součástí úpravy, jelikoţ stanovují např. proces rozhodování sporů vzniklých v rámci mezinárodního obchodu. 3
Jedná se nejčastěji o země afrického kontinentu, např. Burundi, Etiopie či Čad, ale zahraniční obchod ve stovkách USD/obyvatel za rok vykazuje i např. Bolívie, Bangladéš, Kambodţa či Indie. 4 KUČERA, Z., PAUKNEROVÁ, M., RŮŢIČKA, K. a kol. Právo mezinárodního obchodu, str. 17.
-9-
Mezi subjekty, které figurují v mezinárodním obchodu, řadíme fyzické osoby, právnické osoby, státy a mezinárodní organizace.
Nástroje mezinárodního obchodu Pokud na mezinárodní obchod země nahlíţíme jako na její zahraniční obchod, pak lze jeho nástroje z právního aspektu nahlíţení vymezit jako soustavu nástrojů a opatření, které členíme na autonomní, smluvní, bilaterální a multilaterální. U autonomních nástrojů si o své zahraniční resp. mezinárodní obchodní politice rozhoduje stát sám a zaštiťuje své konání v této oblasti svou suverénní mocí. Tento druh nástrojů má za následek buď omezení dovozu (formou tarifních překáţek – nejčastěji cel, nebo netarifních překáţek – jmenujme alespoň mnoţstevní omezení či minimální cenu) nebo podporu vývozu, tedy můţeme tyto nástroje označit do jisté míry za protekcionistické. Smluvní nástroje jsou takové nástroje, které ovlivňují mezinárodní obchod na základě mezinárodních ujednání, smluv či úmluv. Tento nástroj je zaloţen na dohodě dvou či více států na jejich vzájemné obchodní výměně. Smluvní nástroje lze primárně rozdělit na dvoustranné a mnohostranné. Za dvoustranné dohody se povaţují zejména obchodní a platební dohody a pak samozřejmě také obchodní smlouvy. U posledních zmiňovaných je nejdůleţitější část meritorní, obsahující ujednání o podmínkách realizace obchodu. Tyto podmínky se často formulují jako tzv. doloţky. Sjednat je moţno doloţku reciproční, paritní či doloţku nejvyšších výhod. Z doloţek bych uvedla doloţku nejvyšších výhod, která je povaţována za nejvýznamnější z trojice výše zmiňovaných, jelikoţ zavazuje smluvní země poskytovat si navzájem všechny výhody, které poskytly a v budoucnosti poskytnou kterékoliv třetí zemi5. Obchodní dohody pak nejčastěji vycházejí z obchodních smluv, navazují na ně a konkretizují je a na dobu, po níţ platí, upravují obchodní styk mezi zeměmi (zejména strukturu vzájemně obchodovaného zboţí). Platební dohody se uzavírají v případě, ţe v obchodní smlouvě není řešena otázka platby či tato neexistuje. V případě mnohostranných obchodních dohod se na jednání účastní více zemí. Tyto dohody jsou nejčastěji uzavírány v podobě některé mezinárodní organizace či instituce, která vznikla na smluvním základu zainteresovaných zemí. Dobrým příkladem pro tento typ je Světová obchodní organizace (World Trade Organization, dále jen WTO). Mezi tyto dohody 5
V mezinárodním obchodě České republiky se setkáme nejčastěji s nepodmíněnou formou doloţky nejvyšších výhod, která je poskytována automaticky a řadíme ji mezi základní zásadu WTO.
- 10 -
můţeme zařadit i integrační uskupení. Takovou dohodou byla bezesporu Evropská hospodářská společenství (dále jen EHS) jiţ ve své nejjednodušší formě integrace, tedy pásmu volného obchodu. V současné době tuto roli zastává společný trh EU, o němţ se krátce zmíním níţe. K mezinárodním dohodám ještě řadíme surovinové dohody uzavírané na mezinárodní úrovni. Smluvními stranami jsou buď výhradně producenti určité suroviny (zemědělské – kakao, pšenice, kaučuk aj., nerostné – nejrůznější kovové rudy aj.) nebo producenti i spotřebitelé dané komodity.
Obchodní politika EU, společný trh
Obchodní politika EU Jiţ při svém vzniku si tehdejší EHS stanovila za jeden ze svých hlavních cílů vybudovat společnou obchodní politiku. Její právní zakotvení nalezneme ve článku 110 Smlouvy o EHS. Po více neţ padesátileté existenci EHS resp. EU lze říci, ţe společná obchodní politika je jednou z politik, v jejímţ rámci dosáhly státy nejvyššího stupně integrace. Obchod uvnitř EU probíhá na jednotném společném trhu a obchodně politické otázky, které vyvstávají z obchodu se třetími zeměmi, jsou delegovány na nadnárodní úroveň, tedy tyto obstarává právě EU v rámci tohoto druhu politiky. Svou významnou úlohu ve vytváření této části obchodní politiky EU hraje WTO.
Společný trh Vzhledem k tomu, ţe Česká republika vstoupila do EU aţ v roce 2004, mohla se jiţ od samého začátku plně zapojit do obchodu, který je realizován prostřednictvím společného (téţ jednotného) trhu členských zemí. Vytvoření jednotného trhu povaţuje sama EU za jeden z velkých úspěchů na poli integrace, jelikoţ se jí podařilo postupem času plně odbourat nejrůznější omezení obchodu mezi členskými státy. Se zavedením moţnosti volně6 obchodovat se zvýšila ţivotní úroveň v mnoha zemích EU. Prostřednictvím jednotného trhu se v EU často dosahovalo kýţeného
6
Slovem „volně“ je zde myšleno především bezcelně.
- 11 -
stavu jak vůči firmám, tak vůči konečným spotřebitelům obchodovaného zboţí7. Jiţ v roce 1968 (k 1. červenci) byl v rámci EHS zaveden společný celní sazebník pro zboţí, které pochází ze zemí mimo EHS. Úplné dokončení společného trhu však trvalo déle. V roce 1985 byla Evropskou komisí vytvořena Bílá kniha, která přinesla přehled situace na společném trhu a vizi zrušit do sedmi let fyzické, technické a daňové překáţky, které brání volnému pohybu v rámci EHS. Záměrem bylo vytvořit trh srovnatelný s tím americkým. Bylo zde také stanoveno, ţe plného dobudování trhu bude dosaţeno k 1. lednu 1993.8 Na Bílou knihu navázal Jednotný evropský akt, který vstoupil v platnost 1. července 1987 a jehoţ hlavním cílem v oblasti společného trhu bylo odstranění překáţek, které ještě bránily obchodu mezi členskými státy. Bylo v něm potvrzeno také to, ţe do konce roku 1992 bude dobudován společný trh EHS. Dnes jsou jiţ veškeré hraniční kontroly zboţí v rámci zemí EU zrušeny. Díky Shengenské dohodě z roku 1985 existuje na společném trhu pro občany EU moţnost volně se pohybovat v rámci EU bez jakýchkoliv kontrol na vnitřních hranicích. Co se týče technických norem, tak zde přistoupila většina členských států – včetně České republiky - na princip vzájemného uznávání vnitrostátních pravidel. Za důleţité povaţuji zmínit, ţe k 1. lednu 1999 byla zavedena společná evropská měna s názvem euro. V roce 1999 v jedenácti státech, v roce 2001 v Řecku, v roce 2007 ve Slovinsku, v roce 2008 se ke společné měně připojili také Kypr s Maltou a v roce 2009 Slovensko. Velká část mezinárodního obchodu v rámci Evropské unie se tudíţ dnes uskutečňuje v eurech. I Česká republika uskutečňuje podstatnou část svého zahraničního obchodu v eurech, jelikoţ většina jejich strategických partnerů9 vyuţívá euro jako národní měnu. V současné době se prostřednictvím společného trhu EU uskutečňuje téměř 85 % exportu a bezmála 67 % importu (údaj k roku 2009)10 České republiky. Teritoriální strukturu zahraničního obchodu České republiky znázorňuje následující graf, na němţ je zachycen export a import kaţdý ve svém grafu.
7
Respektive zboţí, sluţeb, práce a kapitálu, jelikoţ v rámci společného (jednotného) trhu existuje volný pohyb všech čtyř svobod (zboţí, sluţby, práce a kapitál). Blíţe se o tomto rozepisovat nepovaţuji za relevantní z hlediska zaměření bakalářské práce. 8 FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie. Str. 118 - 119. 9 O strategických obchodních partnerech České republiky bude pojednáno v následující kapitole. 10 O rozloţení zahraničního obchodu České republiky bude pojednáno v následující kapitole. Zdroj dat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009. str. 25. Dostupné on-line z http://www.mpo.cz/zprava77008.html.
- 12 -
Graf č. 1
Teritoriální struktura zahraničního obchodu České republiky – vývoj mezi lety 2005 až 2009 (podíl v %) Export
Import
EU
Evropská unie (společný trh)
Ost
Ostatní země s vyspělou trţní ekonomikou vč. zemí ESVO
- 13 -
RZ
Rozvojové země
PE
Evropské státy s přechodovou ekonomikou a státy SNS
*)
Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou a nespecifikované země
Zdroj: převzato z Ročenka zahraničního obchodu ČR – 2009, str. 25, upraveno autorkou. Při pohledu na grafické zobrazení je vidět v části importu poměrně masivní nárůst dovozu z mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou a nespecifikovaných zemí. Nárůst mezi lety 2005 a 2009 byl téměř stoprocentní. Způsobeno je to především sílící rolí Číny na světových trzích. Import do České republiky z této země (a také z Ruska) posiluje na úkor dovozu komodit ze zemí EU (pokles byl zaznamenán v řádu zhruba 5 % mezi lety 2005 a 2009), ostatními zeměmi (pokles o necelé procento) a s evropskými státy s přechodovou ekonomikou a státy SNS, z nichţ se realizovaný dovoz sníţil mezi lety 2005 a 2009 o 1 %. Na exportní straně bilance zahraničního obchodu Česká republika zaznamenala mezi lety 2005 a 2009 méně citelné změny. Vývoz do zemí EU a do ostatních zemí mírně klesl (v případě zemí EU dokonce za rok 2006 nepatrně vzrostl, od roku 2007 mírně klesal, nejniţší hodnoty za sledované období dosáhl v roce 2009, ale pokles nedosáhl ani hodnoty 1 %, tudíţ export do zemí EU lze označit za stabilní a jak bude popsáno níţe, je ve sledovaném období také komoditně kompaktní; v případě ostatních zemí export klesl jiţ v roce 2006, ale v roce 2009 dosáhl poklesu oproti roku 2005 pouze 0, 5 %, tudíţ i tyto cílové trhy můţeme označit za stabilní), naopak vývoz České republiky do rozvojových zemí, evropských zemí s přechodovou ekonomikou a států SNS a do mimoevropských a nespecifikovaných zemí vzrost. Růst nebyl tak markantní, jako tomu bylo u dovozu (zejména u dovozu z mimoevropských zemí). O 0, 7 % vzrostl mezi lety 2005 a 2009 vývoz do rozvojových zemí, vývoz na ostatní zmiňované trhy vzrostl jen opravdu mírně, tedy o méně neţ půl procenta (coţ ovšem v celkovém objemu realizovaného exportu České republiky není zanedbatelná poloţka, proto jsem ji zde zmínila).
- 14 -
Obchodní politika České republiky Jako pro kaţdou zemi zapojenou do mezinárodního obchodu je i pro Českou republiku důleţité mít dobře vypracovanou strategii tohoto druhu obchodu. Za předpokladu, ţe v dnešní době neexistují ve světě jiţ plně izolované ekonomiky a globalizace sblíţila celosvětové trhy, je nutno rozvíjet zahraniční obchod země kýţeným směrem. Pro stát je vţdy lepší, kdyţ z bilance zahraničního obchodu vyjde kladné saldo, tedy pokud export dosahuje vyšších hodnot oproti importu. Dobře navrţená exportní strategie je pak dobrým podkladem pro docílení tohoto stavu. V případě České republiky je v současné době platná exportní strategie pro léta 2006 – 2010, která formuluje hlavní cíle a klíčové projekty této strategie. V rámci exportní strategie má být dosaţeno 4 cílů. Jsou jimi: 1) více příleţitostí pro podnikatele, 2) poskytovat profesionální a účinnou podporu, 3) zlepšit a rozšířit kvalitu sluţeb a 4) zvýšit kapacity pro export11. Důleţité je také vymezit si cílové trhy, zanalyzovat postavení českých exportérů ve světě a v neposlední řadě také budovat kvalitní značku „Česká republika“ ve světě. Důleţitými exportními komoditami se pro Českou republiku v posledních letech staly výrobky automobilového a dopravně-strojírenského průmyslu. Tradičním exportním odvětvím, jakým byl např. sklářský průmysl či textilní průmysl, se díky hospodářské krizi, ale i celkové změně v nastavení zahraničního obchodu (to hlavně v případě textilního průmyslu), jiţ nedaří v takové míře jako v předchozích desetiletích. Proto se také Česká republika soustředí právě na strojírenské a elektrotechnické odvětví, dále poměrně úspěšně sousedícím zemím prodává elektrickou energii, uhlí či dřevo. Kdyţ jsme zmínili export, tedy vývoz, který je zdrojem příjmů republiky, nesmíme opomenout import, tedy dovoz, bez nějţ by se Česká republika v mnoha oblastech neobešla (např. jak bude uvedeno v následující kapitole v oblasti dodávek ropy, zemního plynu, minerálních olejů, strojních zařízení apod.). Dovoz do České republiky ze zemí EU probíhá bezcelně, jelikoţ se jedná o společný trh (stejně tak je tomu u exportu, vyváţí se bezcelně). Pokud pochází dovoz ze třetích zemí (coţ je v případě dodávek z Ruska nebo Číny), řídí se clo celním sazebníkem Daňové a celní unie EU, která je známá jako sazebník pod zkratkou
11
Zdroj Exportní strategie České republiky 2006 – 2010, str. 4
- 15 -
TARIC12. Velký podíl dovozu pochází ze zemí EU, takţe je obchodován bezcelně, ale velká část surovin (bude zmíněno v následující kapitole) se dostává na český trh z třetích zemí a to zejména ze dvou velkých, které můţeme zařadit do první desítky strategických zemí, s nimiţ Česká republika obchoduje. Jedná se o Rusko a Čínu. Zejména Rusko pokrývá velkou část českého importu ropy a zemního plynu. Toto se projevilo při tzv. ropné krizi na začátku roku 200913. Do České republiky se dováţí kromě surovin také textil, strojní zařízení, výrobky automobilového průmyslu, elektronika, ovoce a zelenina, potraviny a mnoho dalších komodit, které Česká republika není schopna zajistit vlastními zdroji nebo v případě společného trhu produkuje v omezeném mnoţství14. V následujícím grafu je přehledně zobrazen vývoj zahraničního obchodu České republiky mezi lety 2004 aţ 2009. Graf je rozdělen na vývoz a dovoz. Od roku 2004 – tedy od vstupu České republiky do EU a tím pádem na společný trh – objemy exportu i importu setrvale rostly. V roce 2008 se hodnoty realizovaného obchodu zastavily na svém vrcholu (u exportu na téměř 2, 5 bilionech korun) a v roce 2009 byl realizován jiţ export i import v niţším objemu. Toto je dáno jistým zpoţděním reakce na hospodářskou krizi, navázáním českých exportérů na německý trh a dalšími vnějšími vlivy, které ovlivnily globální ekonomiku a tím i mezinárodní obchod.
12
Bliţší informace lze získat na stránkách Evropské komise http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate=20101120. Z hlediska této bakalářské práce je zabíhání do podrobností společného celního sazebníku irelevantní, proto se popisu jiţ nebudu blíţe věnovat. Pouze naznačím, ţe na stránkách TARIC sazebníku se dá dohledat konkrétní zboţí buď podle kódu, nebo podle země původu (pokud se jedná o import) resp. podle země určení (to v případě exportu z České republiky resp. z EU do třetí země). 13 Právě tato do jisté míry „importní závislost“ se projevila nejen u České republiky. Hůře na tom bylo Slovensko a ještě několik evropských zemí. Na poli EU vyústil tento stav v dlouhou debatu a Evropský parlament vydal Zprávu o řešení ropné krize – dostupná on-line z http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+REPORT+A6-2009-0035+0+DOC+XML+V0//CS – kde mimo jiné formuloval v souladu se sdělením Evropské komise s názvem „Energetická politika pro Evropu“ nové moţnosti importu strategických surovin, kterými ropa a zemní plyn jsou, do Evropy, tedy i do České republiky. 14 Vzpomeňme několik let staré mléčné kvóty, kvóty na výroby cukru, které z České republiky – kdysi velkovýrobce cukru z cukrové řepy – udělaly odběratele cukru z okolních zemí a další restriktivní omezení v rámci jak společné zemědělské politiky EU, tak v rámci pohybu zboţí na společném trhu.
- 16 -
Graf č. 2
Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 2004 až 2009 (údaje v milionech korun)
Zdroj: převzato z Ročenka zahraničního obchodu ČR – 2009, str. 24.
- 17 -
Deskripce a analýza vývoje mezinárodního obchodu České republiky s jejími tradičními obchodními partnery V této části bakalářské práce se budu věnovat mezinárodnímu obchodu vztaţenému ke konkrétní zemi a to k České republice. Vymezím zde tradiční obchodní partnery České republiky, zaměřím se na komoditní strukturu jak exportu, tak importu a v neposlední řadě zde zmíním právní zakotvení mezinárodního obchodu České republiky. Závěr kapitoly bude věnován analýze vývoje mezinárodního obchodu, následující kapitola pak bude obsahovat doporučení a návrhy týkající se vzájemného obchodu těchto zemí.
Tradiční obchodní partneři České republiky a vývoj obchodu s těmito zeměmi Česká republika jakoţto středoevropská země jiţ od svého počátku15 rozvíjela obchodní vztahy zejména s okolními státy. Ty také budu pro účely této bakalářské práce povaţovat za tradiční obchodní partnery. V určitých obdobích za více neţ devadesátiletou existenci České republiky byl zahraniční obchod různě uměle upravován, čímţ myslím obchodní orientaci jak na Francii za první republiky, tak poválečnou vyšší orientaci na trh Sovětského svazu. Zejména pak druhá
polovina minulého století
byla z hlediska formování
mezinárodního obchodu, do něhoţ by se tehdejší Československo zapojilo, významná. V poválečném světě jiţ existovala dvě významná centra mezinárodního obchodu – a zároveň jakési dva protipóly – Evropa a Spojené státy americké. Československo si v rámci Evropy vydobylo místo země s tradiční průmyslovou, chemickou a textilní výrobou.16 Kdyţ se v roce 1993 rozdělila Československá federativní republika na dva samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku (dále jen Slovensko), stalo se Slovensko jedním ze čtyř strategických obchodních partnerů, které Česká republika v regionu střední Evropy má. Za nejvýznamnějšího obchodního partnera můţeme dlouhodobě označit Německou spolkovou republiku (dále jen Německo). Jak bude zmíněno později, Německo 15 16
Tedy jiţ od vzniku Československa v roce 1918 jakoţto nástupnického státu Rakouska-Uherska. Čerpáno z ROZEHNALOVÁ, N., TÝČ, V. Vnější obchodní vztahy evropské unie.
- 18 -
představuje pro český export velice široký trh, ale stejně tak významné je pro import do České republiky. Aby byl výčet obchodních partnerů z regionu úplný, musí být zmíněno Rakousko a Polsko. V následujících podkapitolách se vrátím ke kaţdé zemi a individuálně popíši zahraničněobchodní vztahy České republiky s kaţdou jednotlivou zemí. Z níţe uvedené tabulky je vidět, ţe Německo, Slovensko a Polsko si jiţ delší dobu udrţují přední příčky v ţebříčku významných obchodních partnerů České republiky. Rakousko, které bylo ještě v roce 2005 na 4. místě se za poslední čtyři roky propadlo aţ o tři příčky na 7. místo. Tento stav je dán především vzestupem vzájemného obchodu s Čínou, jehoţ objem jiţ od roku 2006 setrvale roste. Francie, Itálie a Rusko v posledních pěti letech více méně stagnují na svých pozicích. U obchodu s Ruskem byl aţ do roku 2006 zaznamenán vzestup, nejhorším rokem za sledované období byl rok 2007, kdy se obrat vzájemného obchodu propadl a Rusko uzavíralo první desítku významných obchodních partnerů. V letech 2008 a 2009 obrat obchodu s Ruskem mírně stoupl. Dvě země - Holandsko i Velká Británie realizovaly s Českou republikou ke konci roku 2009 menší objem obchodu neţli v roce 2005, situace v obchodní výměně s těmito zeměmi však ve sledovaném období oscilovala kolem 8. místa na škále obratu. Mezi významné obchodní partnery dle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které tuto tabulku zveřejnilo, lze tedy zařadit kromě nejbliţších sousedů České republiky také čtyři další země EU, Rusko a Čínu17. Tabulka č. 1 Významní obchodní partneři České republiky dle výše obratu (údaje za léta 2005 – 2009), pořadí zemí dle pořadí z roku 2009 Rok
Země 2005
2006
2007
2008
2009
Německo
1
1
1
1
1
Slovensko
2
2
2
2
2
Polsko
3
3
3
3
3
Čína
10
10
7
5
4
Francie
5
4
4
4
5
Itálie
6
5
5
6
6
Rakousko
4
6
6
8
7
17
O zahraničním obchodu s Čínou se zmíním v této bakalářské práci znova v rámci doporučení a návrhů pro zahraniční obchod České republiky.
- 19 -
Rusko
8
7
10
7
8
Holandsko
7
8
9
10
9
Velká Británie
9
9
8
9
10
Pozn.: Číslo ve sloupci Rok udává pořadí zemí za daný rok.
Zdroj: vlastní vyobrazení autorky s pouţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 21. Na významnost zahraničního obchodu s těmito zeměmi pro Českou republiku poukazuje i fakt, ţe český vývoz do Německa představuje za léta 2005 – 2009 průměrně 33 % veškerého exportu České republiky. Slovensko se stává cílovou zemí českého exportu zhruba z 9 % celkového objemu vývozu, Polsko pak téměř z 6 % a Rakousko, které ještě v roce 2005 dováţelo z České republiky zboţí v objemu téměř 6 % celkového vývozu České republiky, se v roce 2009 stalo odbytištěm české produkce pouze z 5 % celkového objemu. Export České republiky do ostatních zemí EU se za sledovaných pět let příliš neměnil. Pohyboval se okolo 5 % z celkového objemu u všech čtyř zemí. Největší oţivení vývozu zaznamenala Česká republika do Francie, ale změna mezi lety 2005 aţ 2009 činila pouze necelé procento, proto zde uvádím, ţe co se týče exportního chování České republiky vůči zemím EU, které lze povaţovat za významné obchodní partnery, se za sledovaných pět let téměř nezměnilo. Zajímavou skutečností je nárůst obchodu s tzv. ostatními zeměmi, kam řadíme jednak země jako Rusko a Čínu, kteréţto si vydobyly své místo mezi tradičními a významnými obchodními partnery, tak ostatní země EU, země ESVO a země s vyspělou trţní ekonomikou a samozřejmě také ostatní země, se kterými má Česká republika navázanou obchodní spolupráci včetně zemí rozvojových. U posledně jmenovaných zemí však nelze počítat s vysokým podílem jak na dovozu, tak vývozu. Pokud budeme chtít kvantifikovat vývoz ze všech zemí, které mohou být označeny za „ostatní“, tak ten se bude pohybovat okolo 14 % z celkového objemu vývozu realizovaného Českou republikou. U dovozu je číslo poněkud vyšší, činí přibliţně 30 %. Toto je dáno hlavně zařazením Číny a Ruska mezi ostatní země. Právě z Číny a potaţmo také z Ruska pochází poměrně významná část českého importu. Jako příklad lze uvést části počítačů a nejrůznějších strojů, kovové součástky a v neposlední řadě čínský textil a obuv, či ruská ropa, zemní plyn, rudy, ţelezné polotovary a kaučuk. Strukturu českého vývozu a dovozu v roce 2009 ilustrují následující grafy, z nichţ je patrno výše popsané rozloţení.
- 20 -
Graf č. 3
Vývoz a dovoz České republiky členěný dle zemí (stav roku 2009, podíl v %) EXPORT Z ČR
IMPORT DO ČR
Zdroj: převzato z Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 40 – 41.
- 21 -
Německo Jak uţ bylo několikrát zmiňováno, s Německem se realizuje podstatná část zahraničního obchodu České republiky. Z pohledu novodobých dějin je to především způsobeno poválečným rozdělením Evropy na západní země a tzv. východní blok, kam spadala východní část Německa. V těch dobách tehdejší Československo uskutečňovalo téměř všechen svůj zahraniční obchod v rámci východního bloku. Po roce 1989 resp. 1990 (tedy po znovusjednocení Německa) se sice otevřely Československu i ostatní trhy, orientace na ten německý však uţ byla silně zakořeněna. Z Německa se stala země, se kterou se ročně obchoduje v miliardách eur resp. ve stovkách miliard českých korun. V následující tabulce předkládám přehledné meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky s Německem. Jak je z tabulky patrno, v případě Německa máme kladné saldo bilance zahraničního obchodu, jelikoţ export převyšuje import. Tabulka č. 2 Meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky s Německem (částky v tisících Kč) Rok
Export
Import
Saldo
2008
759 662 022
643 327 766
116 334 256
2009
689 563 227
527 381 005
162 182 222
Zdroj: vlastní vyobrazení autorky s pouţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 124 – 127. Z tabulky je taktéţ vidět, ţe hodnoty exportu i importu meziročně klesly. Nejedná se ale o nějaký dramatický pokles. Nutno podotknout, ţe saldo se meziročně zvýšilo o necelých 46 miliard korun a to díky markantnějšímu sníţení objemu dovozu (o téměř 116 miliard korun) oproti poklesu objemu vývozu (ten poklesl zhruba o 70 miliard korun). I přes pokles se stále zahraniční obchod s Německem drţí – co se týče hodnoty salda zahraničního obchodu - na vrcholu v rámci tradičních obchodních partnerů. Se zeměmi EU (mezi něţ samozřejmě Německo, stejně jako Česká republika, patří) dosáhla Česká republika
- 22 -
v roce 2009 kladného salda ve výši 482, 5 miliard korun. Obrat zahraničního obchodu s evropskou sedmadvacítkou pak činil za rok 2009 přibliţně 3, 131 bilionů korun18. Podíváme-li se na komoditní strukturu, tak v námi sledovaném období bylo s Německem ze strany České republiky obchodováno zboţí zařazené do 116 komoditních kategorií. V následující tabulce je z nich zahrnuto deset, které se nejvíce podílely na vývozu do Německa a na dovozu z Německa. Tabulka č. 3 Deset kategorií zboží nejčastěji obchodovaných mezi Českou republikou a Německem (údaje za rok 2009, částky v tisících Kč) Export do Německa Kategorie zboţí
Import z Německa Částka
Části a součásti traktorů, vozidel 67 563 653 motor. osobních, nákladních ap. Auta osobní aj. vozidla motorová 63 140 185 pro přepravu osob Zařízení pro automatické 24 009 015 zpracování dat, jednotky, snímače ap. Energie elektrická 19 479 099 Přijímače televizní i kombinované 16 879 348 Dráty, kabely, vodiče elektr. izolované, kabely z vláken optických Sedadla (ne lékařská ap.) i proměnitelná v lůţka, části, součásti Diody, tranzistory ap., zařízení polovodičová i fotocitlivá aj. Přístroje elektrické k ochraně ap., elektrických obvodů do 1000 V
14 892 703
13 003 176
12 599 347 11 864 714
Výrobky tiskařské ostatní vč. 11 052 466 obrazů, rytin, fotografií
18
Kategorie zboţí
Částka
Části a součásti traktorů, 43 933 843 vozidel motor. osobních, nákladních ap. Auta osobní aj. vozidla 16 846 537 motorová pro přepravu osob Léky odměřené (ne krev, 11 960 638 antiséra ap., vata, obinadla aj.) Diody, tranzistory ap., zařízení polovodičová i fotocitlivá aj. Výrobky ostatní z plastů a ostatních podobných materiálů Zařízení pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače ap. Přístroje elektrické k ochraně ap., elektrických obvodů do 1000 V Výrobky tiskařské ostatní vč. obrazů, rytin, fotografií Oleje minerální a z nerostů ţivičných (ne surové), přípravky aj. Výrobky ostatní ze ţeleza a oceli
10 452 311 9 320 955
9 097 732
8 768 400
7 723 355 7 714 214
6 420 820
Číselné údaje zjištěny z Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009. str. 28. Dostupné on-line z http://www.mpo.cz/zprava77008.html.
- 23 -
Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky s vyuţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 124 – 127. Vzájemnému obchodu mezi Německem a Českou republikou vládne dopravní strojírenství, tedy především automobilový průmysl a výroba motorových strojů. Z deseti nejčastěji obchodovaných komodit v roce 2009 se sedm vyskytuje jak na exportní, tak na importní straně. Z toho lze usuzovat na blízkost českého a německého trhu a na obdobnou strukturu exportní strategie obou zemí. Na straně vývozu České republiky je vidět uţ při pohledu na prvních deset poloţek, ţe objemy jsou vyšší neţli u prvních deseti poloţek dovozu do České republiky. U osobních automobilů dokonce Česká republika vyváţí do Německa téměř čtyřikrát více této komodity neţ-li z Německa dováţí. Cenným vývozním artiklem České republiky ve vztahu k Německu je elektrická energie, která byla v roce 2009 obchodována za téměř 19, 5 miliardy korun. Naopak cenným vývozním artiklem Německa ve vztahu k České republice jsou léky. Ty byly v roce 2009 dovezeny na český trh za bezmála 12 miliard korun. V současné době (tedy v roce 2010) lze říci, ţe pokud jsem výše zmínila, ţe v roce 2009 se obchodní bilance s Německem zhoršila, ale přesto nebylo zhoršení tak katastrofální, jelikoţ import byl omezen více neţ export, tak v roce 2010 začala obchodní bilance České republiky s Německem opět růst. Za první pololetí roku dosáhl export jiţ 380 miliard korun a import zhruba 290, 5 miliard korun19. Právně je zahraniční obchod České republiky s Německem zakotven jak v komunitárním právu, které zavazuje země EU k jednotnému chování v rámci společného trhu, tak bilaterálními dohodami v dikci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V rámci této bakalářské práce předpokládejme, ţe nejdůleţitější úpravou vzájemného zahraničního obchodu České republiky s tradičními obchodními partnery je komunitární právo a právo EU uplatňované v rámci společného trhu, hospodářské soutěţe a ochrany spotřebitele. I přes to zde uvedu výběr mezinárodních smluv, které dohodovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (či jeho předchůdci v tehdejší Československé federativní republice či Československu). Za ty nejdůleţitější lze povaţovat tyto20:
19
Zdroj informací Český statistický úřad, Spolkový statistický úřad a vlastní výpočet. Převzato ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. SEKOT, T. Seznam mezinárodních smluv v této oblasti, které jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR http://www.mpo.cz/dokument9755.html. 20
- 24 -
Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SRN o dalším rozvoji hospodářské, průmyslové a technické spolupráce (Bonn, 22. 1. 1975), zůstává v platnosti, určena k dalším konzultacím, č. 83/1975 Sb. Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou SRN o vysílání čs. pracovníků z podniků se sídlem v ČSFR k zaměstnání na základě smluv o dílo (Praha, 23. 4. 1991), zůstává v platnosti, určena k dalším konzultacím, č. 366/1991 Sb. Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Spolkovým ministerstvem pro ţivotní prostředí, ochranu přírody a bezpečnost reaktorů SRN o uskutečnění společných pilotních projektů na ochranu ţivotního prostředí ke sníţení znečištění ţivotního prostředí přecházejícího hranice (Praha, 19. 12. 1994), č. 28/1995 Sb. Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Spolkovým ministerstvem pro ţivotní prostředí, ochranu přírody a bezpečnost reaktorů SRN o uskutečnění společného pilotního projektu na ochranu ţivotního prostředí "Sníţení znečištění odpadních vod Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem, způsobeného organicky vázanými halogeny" (Bonn, 24. 10. 1996), č. 284/1996 Sb.
Rakousko Rakousko, jakoţto jiţní soused České republiky a země, která vznikla taktéţ jako nástupnický stát Rakousko-Uherska, mělo vţdy k České republice blízko a to i v obchodní oblasti. V loňském roce byla ze strany České republiky realizována s Rakouskem zahraniční zboţová výměna v objemu přibliţně 4 miliard eur. Vývoj exportu a importu v meziročním srovnání ilustruje následující tabulka. Jako v případě Německa realizuje Česká republika zahraniční obchod vůči Rakousku s kladným saldem, tedy dováţí z Rakouska komodity v menší míře, neţ do něj vyváţí.
- 25 -
Tabulka č. 4 Meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky s Rakouskem (částky v tisících Kč) Rok
Export
Import
Saldo
2008
117 027 471
89 476 469
27 551 002
2009
100 397 731
72 423 910
27 973 821
o Zdroj: vlastní vyobrazení autorky s pouţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 146 – 149. I v případě zahraničního obchodu s Rakouskem se saldo meziročně navýšilo. Ovšem ne v takové míře jako u obchodu s Německem a to i přes fakt, ţe při poklesu exportu poklesl i import. Ani meziroční změny nelze v souvztaţnosti k ukazatelům Německa označit za tak markantní. Na exportní straně byl zaznamenán pokles o 16, 6 miliardy korun a na straně importu o 17, 1 miliardy korun. Z tohoto vyplývá i navýšení kladného salda, jelikoţ dovoz z Rakouska do České republiky byl omezen více neţ vývoz. Komoditní struktura zahraničního obchodu České republiky s Rakouskem čítá 139 poloţek pro rozličné zboţí. Pro přehlednost zde uvádím – stejně jako u předchozího Německa a stejně tak tomu bude i u zbývajících relevantních zemí, tedy Polska a Slovenska – tabulku deseti nejobchodovanějších komoditních kategorií. Tabulka je opět rozdělena na exportní a importní část. Tabulka č. 5 Deset kategorií zboží nejčastěji obchodovaných mezi Českou republikou a Rakouskem (údaje za rok 2009, částky v tisících Kč) Export do Rakouska Kategorie zboţí
Import z Rakouska Částka
Auta osobní aj. vozidla motorová 6 922 667 pro přepravu osob Uhlí černé, brikety, bulety ap. 5 931 052 paliva tuhá z uhlí černého Dráty, kabely, vodiče elektr. 4 677 466 izolované, kabely z vláken optických
- 26 -
Kategorie zboţí
Částka
Oleje minerální a z nerostů 5 954 434 ţivičných (ne surové), přípravky aj. Léky odměřené (ne krev, 1 597 811 antiséra ap., vata, obinadla aj.) Obruby na brýle a podobné 1 526 974 výrobky, části, součásti
Dřevo surové, odkorněné, bez 3 208 371 dřevní běli, nahrubo opracované Zařízení pro automatické 3 011 533 zpracování dat, jednotky, snímače ap. Části, součásti pro motory pístové 2 218 511 záţehové, vznětové Konstrukce, desky, tyče aj. pro 1 967 482 konstrukce ze ţeleza, oceli Části a součásti traktorů, vozidel 1 966 736 motor. osobních, nákladních ap. Energie elektrická 1 753 826 Potřeby pro tělocvik, atletiku aj. 1 679 612 sporty a hry, bazény
Potřeby pro hry společenské 1 480 163 ap., stoly speciální pro herny aj. Výrobky válc. ploché ze 1 438 920 ţeleza, oceli nad 600 mm, lávané, pokov. Energie elektrická 1 364 540 Části a součásti traktorů, vozidel motor. osobních, nákladních ap. Transformátory elektrické, měniče statické, induktory Dráty, kabely, vodiče elektr. izolované, kabely z vláken optických Části přístrojů k ochraně ap. elektr. obvodů, rozvaděčů aj.
1 175 868
1 152 199 1 149 098
1 104 274
Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky s vyuţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 146 – 149. V porovnání s největším obchodním partnerem České republiky – Německem – se realizuje s Rakouskem zahraniční obchod ve zhruba desetkrát niţších obratech. Stejně tak jako u Německa je i v případě Rakouska nejvíce exportovaným zboţím do této země komodita automobily a motorová vozidla pro osobní přepravu. Ovšem v objemu necelých 7 miliard korun na rozdíl od více neţ 63 miliard korun v případě Německa. Cenným exportním artiklem vůči Rakousku je pro Českou republiku černé uhlí a dřevo. Tyto komodity se s Německem ze strany České republiky vůbec neobchodují. Naopak z Rakouska se do České republiky dováţí v objemu téměř 6 miliard korun za rok 2009 minerální oleje. Druhou nejčastěji dováţenou komoditou z Rakouska jsou léky. Tato komodita se dováţí do České republiky také z Německa a to přibliţně v devítinásobné hodnotě. Pokud zanalyzujeme zahraniční obchod České republiky s těmito dvěma zeměmi, které jsou si blízké nejen jazykem, lze dojít k závěru, ţe Německo i Rakousko má ve vztahu k České republice podobně nastavenou exportní strategii, protoţe se některé poloţky z deseti nejčastěji obchodovaných u obou zemí opakují, přičemţ z německé strany jsou objemy obchodovaného zboţí poměrně vyšší. Dáno to je ovšem také velikostí trhu a ekonomiky Německa v porovnání s Rakouskem. Exportní strategie České republiky vůči těmto dvěma
- 27 -
zemím je taktéţ podobná, jelikoţ převaţuje vývoz dopravních a strojírenských výrobků, elektrické energie či výrobků elektrotechnického průmyslu. Stejně tak pokud se podíváme na právní zakotvení zahraničního obchodu České republiky s Rakouskem, dojdeme k obdobnému poznatku jako v případě Německa. Vzhledem k faktu, ţe Rakousko je členem EU a obchod probíhá na společném trhu, řídí se tento stejnými pravidly jako obchod s ostatními státy, které jsou zde v bakalářské práci zastoupeny (všichni čtyři sousedé České republiky jsou součástí EU, takţe obchod mezi nimi probíhá na společném trhu). Z právní úpravy, která je v dikci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, bych upozornila na Dohodu mezi vládou ČR a Rakouskou spolkovou vládou o hospodářské, průmyslové, technické a technologické spolupráci uzavřené v Českém Krumlově 9. 7. 1993, která je pod číslem 262/1993 Sb. stále platná21.
Slovensko Dlouholetá historie společného státu se Slováky učinila ze zahraničního obchodu s touto zemí, pokud to vztáhneme k historii obchodní výměny např. s Německem, novodobou záleţitost. Slovensko začalo svou samostatnou ekonomiku a svůj zahraniční obchod budovat, stejně jako Česká republika, v roce 1993. Také díky všem těmto okolnostem zůstal český a slovenský trh velmi blízký a i po rozdělení federace Česká republika se Slovenskem obchodovala jako před rokem 1993. Samozřejmostí bylo zachování společných dohod, ovšem z právního hlediska bylo nutno bilaterální dohody, které byly uzavřeny ještě za společný stát, obnovit či uzavřít znova. Zmínka o dohodách v dikci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bude na konci této podkapitoly. Za rok 2009 realizovala Česká republika se Slovenskem výměnu zboţí s obratem téměř 300 miliard korun. Bilance zahraničního obchodu se Slovenskem byla za rok 2009 kladná v hodnotě přesahující 83 miliard korun. Následující tabulka obsahuje údaje o hodnotách zboţové výměny mezi Českou republikou a Slovenskem v meziročním srovnání let 2008 a 2009.
21
Převzato ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. SEKOT, T. Seznam mezinárodních smluv v této oblasti, které jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR http://www.mpo.cz/dokument9755.html.
- 28 -
Tabulka č. 6 Meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky se Slovenskem (částky v tisících Kč) Rok
Export
Import
Saldo
2008
227 566 764
133 332 988
94 233 776
2009
192 068 489
107 694 011
84 374 478
o Zdroj: vlastní vyobrazení autorky s pouţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 128 – 131. Tak jako v případě předchozích dvou obchodních partnerů České republiky i s tímto třetím, tedy Slovenskem, bylo v roce 2009 oproti roku 2008 realizováno méně obchodů a to jak na straně českého vývozu, tak dovozu. Ovšem na rozdíl od výsledků bilance zahraničního obchodu předchozích dvou států se saldo zahraničního obchodu se Slovenskem téměř o 10 miliard sníţilo. Niţší kladné realizované saldo bylo způsobeno tím, ţe ačkoliv poklesl import, export poklesl ve vyšší míře (pokles zhruba o 35, 5 miliardy korun). U zahraničního obchodu s Německem i Rakouskem byl pokles exportu předčen poklesem importu, kdeţto se Slovenskem tomu tak nebylo. Se Slovenskem bylo v posledních dvou letech obchodováno 122 kategorií komodit. Abych docílila transparentního srovnání a moţnosti porovnat všechny čtyři sousedící země, které jsem vybrala pro tuto práci jako tradiční obchodní partnery České republiky, předkládám i pro zahraniční obchod se Slovenskem tabulku, v níţ je uvedeno 10 nejčastěji obchodovaných komodit jak v rámci exportu, tak v rámci importu. Tabulka č. 7 Deset kategorií zboží nejčastěji obchodovaných mezi Českou republikou a Slovenskem (údaje za rok 2009, částky v tisících Kč) Export na Slovensko Kategorie zboţí
Import ze Slovenska Částka
Části a součásti traktorů, vozidel 12 461 514 motor. osobních, nákladních ap. Energie elektrická
7 786 497
- 29 -
Kategorie zboţí
Částka
Oleje minerální a z nerostů 12 428 626 ţivičných (ne surové), přípravky aj. Části a součásti traktorů, 4 375 552 vozidel motor. osobních, nákladních ap.
Léky odměřené (ne krev, antiséra 6 081 416 ap., vata, obinadla aj.) Auta osobní aj. vozidla motorová pro přepravu osob Uhlí černé, brikety, bulety ap. paliva tuhá z uhlí černého Oleje minerální a z nerostů ţivičných (ne surové), přípravky aj. Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizních, rozhlasových Dráty, kabely, vodiče elektr. izolované, kabely z vláken optických Zařízení pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače ap. Motorová vozidla pro dopravu 10 a více osob vč. řidiče
5 791 324 4 578 921 3 552 665
2 595 065
2 300 889
2 278 254
2 078 257
Výrobky válc. ploché ze 3 810 981 ţeleza, oceli nad 600 mm, lávané, pokov. Přijímače televizní i kombi- 3 101 186 nované Energie elektrická 2 523 243 Dráty, kabely, vodiče elektr. 2 487 625 izolované, kabely z vláken optických Léky odměřené (ne krev, 2 245 779 antiséra ap., vata, obinadla aj.) Motory pístové záţehové 2 232 249 spalovací vratné, rotační s vnitř. spalov. Auta osobní aj. vozidla 2 077 045 motorová pro přepravu osob Papír toaletní, ručníky, pleny, z papíru ap.
kapesníky, 1 768 454 oděvy aj.
Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky s vyuţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 128 – 131. Jako u předchozích zemí se i u zahraničního obchodu České republiky se Slovenskem projevilo exportní zaměření na strojírenství, energetiku (vývoz elektrické energie svým objemem dosáhl na druhé místo z deseti nejobchodovanějších komodit), automobilový a dopravní průmysl a elektrotechnické odvětví výroby. Důleţitým vývozním artiklem České republiky ve vztahu ke Slovensku jsou bezesporu léky a černé uhlí (a jiţ zmiňovaná elektrická energie). Ze Slovenska se do České republiky v roce 2009 dováţelo nejvíce minerálních olejů (pokud srovnáme import této komodity ze Slovenska a z Rakouska, tak import ze Slovenska byl více neţ dvojnásobný a přesáhl i 7, 7 miliardový import z Německa). Ze Slovenska Česká republika dováţí také nejrůznější typy motorů s vnitřním spalováním a toaletní papír a další papírové výrobky. Slovensko se jakoţto členský stát EU řídí pravidly společného trhu, takţe obchod mezi Českou republikou a Slovenskem probíhá, stejně jako u předchozích států, na základě úpravy platící pro obchod na společném trhu. Jak jsem zmínila na začátku této podkapitoly, uvedu
- 30 -
zde jednu z důleţitých dohod, kterou má ve své dikci Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jedná se o dohodu o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství SR, která byla uzavřena v Praze 12. 4. 2004 a v platnost vstoupila spolu se vstupem obou smluvních stran do EU 1. 5. 200422.
Polsko Jako poslední stát z tradičních obchodních partnerů České republiky v práci zmíním severního souseda tedy Polsko. Polsko je v rámci středoevropského regionu a zemí bývalého východního bloku významným členem EU a velkým trhem (Polsko má přes 38 milionů obyvatel23). Zahraniční obchod České republiky s Polskem má letitou tradici, rozvoj zaznamenal zejména v poválečném období, kdy se Československo spolu s Polskem a dalšími čtyřmi státy stalo zakládající zemí RVHP24. V rámci této obchodní organizace byl pak zahraniční obchod Československa navázán na Sovětský svaz a další země východního bloku. Zmiňuji to zde hlavně proto, ţe mezi státy RVHP patřilo z dnešních tradičních obchodních partnerů České republiky Polsko a od roku 1950 také tehdejší Německá demokratická republika (coţ ovšem v rámci této bakalářské práce nelze povaţovat za dnešního obchodního partnera Německo, o němţ se zmiňuji výše, byla to pouze část). Dlouholeté obchodní styky učinily z Polska známého obchodního partnera České republiky, se kterým byl v roce 2009 realizován obchod v celkové hodnotě přes 251 miliard korun. Obchodní bilance však vykazovala záporné saldo a to -2, 7 miliardy korun. Polsko se v roce 2009 stalo ze čtveřice obchodních partnerů České republiky jediným, s nímţ zahraniční obchod sklouzl k záporné hodnotě bilance. Přehledné srovnání let 2008 a 2009 vč. hodnot exportu a importu nabízí následující tabulka.
22
Převzato ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. SEKOT, T. Seznam mezinárodních smluv v této oblasti, které jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR http://www.mpo.cz/dokument9755.html. 23 Zdroj Státy podle počtu obyvatel. Dostupné on-line z http://www.zemepis.com/obyv.php. 24 RVHP byla zaloţena 8. 1. 1949 jako protipól Marshallova plánu, později fungovala RVHP jako protipól EHS. Zakládajícími členy byli Československo, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Sovětský svaz. Později se připojily další státy. RVHP byla rozpuštěna 28. 6. 1991. Zdroj JOHNSON, P. Dějiny 20. století a VESELÝ, Z. Mezinárodní vztahy 20. století v datech.
- 31 -
Tabulka č. 8 Meziroční srovnání zahraničního obchodu České republiky s Polskem (částky v tisících Kč) Rok
Export
Import
Saldo
2008
160 103 904
140 796 176
19 307 728
2009
124 209 049
126 916 119
- 2 707 070
o Zdroj: vlastní vyobrazení autorky s pouţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 132 – 135. I kdyţ ještě v roce 2008 vykazovalo saldo kladných hodnot a dosahovalo téměř 20 miliard korun, v roce 2009 se dostalo do záporných čísel a vykázalo (jak bylo jiţ zmíněno výše) – 2, 7 miliardy korun. Způsobil to poměrně razantní pokles exportu do Polska (ten klesl o téměř 36 miliard korun). Ačkoliv byl sníţen i objem importu z Polska do České republiky, nebylo toto dostačující (dovoz byl omezen o zhruba o 14 miliard korun). 135 různých komoditních poloţek bylo v roce 2009 předmětem obchodní výměny mezi Českou republikou a Polskem. Následuje tabulka, v níţ je prvních deset nejvíce obchodovaných včetně částky, za níţ byla daná komodita v loňském roce prodána resp. nakoupena. Tabulka č. 9 Deset kategorií zboží nejčastěji obchodovaných mezi Českou republikou a Polskem (údaje za rok 2009, částky v tisících Kč) Export do Polska Kategorie zboţí
Import z Polska Částka
Auta osobní aj. vozidla motorová 9 327 625 pro přepravu osob Části a součásti traktorů, vozidel 7 895 870 motor. osobních, nákladních ap. Přijímače televizní i kombinované 3 560 191 Prostředky povrchově aktivní 3 113 756 organické, prací, čistící aj.
- 32 -
Kategorie zboţí Části a součásti traktorů, vozidel motor. osobních, nákladních ap. Motory pístové záţehové spalovací vratné, rotační s vnitř. spalov. Sedadla (ne lékařská ap.) i proměnitelná v lůţka, části, součásti Uhlí černé, brikety, bulety ap. paliva tuhá z uhlí černého
Částka 9 252 957
7 996 698
3 763 965
3 269 289
Uhlí černé, brikety, bulety ap. 3 021 809 paliva tuhá z uhlí černého Zařízení pro automatické 2 601 589 zpracování dat, jednotky, snímače ap. Papír toaletní, kapesníky, ručníky, 1 928 993 pleny, oděvy aj. z papíru ap. Pneumatiky z pryţe nové
1 839 188
Odpad, šrot ţelezný, ocelový, 1 741 543 odpad přetavený v ingotech Léky odměřené (ne krev, antiséra 1 643 624 ap., vata, obinadla aj.)
Dráty měděné
2 686 866
Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním (dieselové ap.) Oleje minerální a z nerostů ţivičných (ne surové), přípravky aj. Nábytek ost. (kancelářský, kuchyňský, loţnicový aj.), části Dráty, kabely, vodiče elektr. izolované, kabely z vláken optických Energie elektrická
2 493 978
2 171 612
2 117 193 2 101 307
2 027 436
Zdroj: Vlastní vyobrazení autorky s vyuţitím dat z internetové publikace Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009, str. 132 – 135. Tak jako v případě ostatních v této práci popisovaných zemí je i u Polska exportní strategie
České
republiky
zaměřená
na
automobilový,
strojírenský,
dopravní
a elektrotechnický průmysl. Zajímavým fenoménem je vývoz černého uhlí a paliv z něj do Polska a zároveň dovoz této suroviny a to v ještě vyšší míře neţli je vyváţeno. Z Polska jsou do České republiky dováţeny především strojní součásti na dopravní stroje a motorová vozidla, motory, sedadla, jiţ zmiňované černé uhlí, sedadla a minerální oleje. Jako cenný exportní artikl Polska ve vztahu k České republice lze chápat motory (jak záţehové, tak vznětové) a sedadla. Do České republiky se tyto komodity dováţejí hlavně z důvodu potřeby těchto součástí pro automobilový průmysl. Právně je vzájemný obchod mezi Českou republikou a Polskem vymezen hned několika smlouvami a dohodami. Ţádná z níţe popsaných však není v současné době v dikci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Jinak probíhá obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem na společném trhu (stejně jako v případě ostatních zmiňovaných zemí), proto se řídí pravidly EU. Ze smluv a dohod bych uvedla zejména tyto25:
Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsaná ve Varšavě 24. 6. 1993, v platnosti od 1. 1. 1994.
25
Převzato z Polsko: obchodní a ekonomická spolupráce s ČR, dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/sti/polsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr/7/1000792/.
- 33 -
on-line
Smlouva o vzájemné podpoře a ochraně investic, která byla podepsaná v Budapešti 16. 7. 1993, v platnost vešla 1. 1. 1994.
Dohoda o přeshraniční spolupráci uzavřená 8. 9. 1994.
Dohoda o spolupráci v oblasti vzájemného uznávání certifikátů a výsledků zkoušek výrobků (průmyslových), která byla podepsaná 11. 3. 1996 ve Varšavě.
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci ve veterinární oblasti, podepsaná ve Varšavě 23. 6. 1997.
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci v oblasti ochrany rostlin, podepsaná ve Varšavě 23. 6. 1997.
- 34 -
Doporučení pro zahraniční obchod České republiky V kapitole Teoretická východiska práce jsem v jedné z podkapitol zmiňovala rozloţení zahraničního obchodu České republiky. V souvislosti s tím jsem uváděla i rostoucí význam dvou neevropských zemí – Ruska a Číny. Mé první doporučení souvisí právě s trhy těchto dvou zemí. Pro Českou republiku je Rusko důleţitou surovinovou základnou. Jak se ukázalo na počátku roku 2009, Česká republika (a i některé další země EU) je na Rusko, coby dodavatele ropy a zemního plynu, velmi těsně navázaná. Nevidím v této vazbě nic špatného, na druhou stranu souhlasím s koncepcí Energetické politiky pro Evropu, kterou představila v reakci na situaci Evropská komise. Moţnost rozloţit dodávky ropy a zemního plynu i jinou cestou neţ je tomu dosud by byla pro mnoho evropských států jistě vítaná změna k lepšímu. V případě Číny se přikláním k budování dobrých obchodních vztahů, jelikoţ čínská ekonomika je v posledních letech jednou z rychle rostoucích ekonomik a její expanze na zahraniční trhy je tímto jen podpořena. Do České republiky se z Číny dováţí uţ nejen známé oděvy a obuv, ale také elektronika, součásti počítačů či velké strojní komplexy. Česká republika by se ovšem neměla nechat „zahltit“ importem z Číny na úkor tradičních zemí, s nimiţ obchoduje. Zejména tím myslím země EU. Z členských států totiţ jiţ 5 let dovoz do České republiky klesá (viz. Graf č. 1). Mé druhé doporučení se týká vyváţené exportní strategie. Jelikoţ ta, která je v současné době v platnosti v letošním roce končí, je nutno na následujících pět let vymezit strategické trhy a zváţit, jaké jsou moţnosti českých exportérů. Vzhledem k situaci české ekonomiky po rozsáhlé krizi, která zasáhla výrobce a díky závislosti na okolních trzích také exportéry, je zde nyní předpoklad vyšší výroby a tím pádem i vyššího objemu exportu. Zahraniční obchod České republiky byl hodně ovlivněn situací v sousedním Německu, které je největším a nejvýznamnějším obchodním partnerem. Třetím doporučením pro český zahraniční obchod je drţet se poměrně vyváţené komoditní struktury vývozu a dovozu, která je patrna i v této bakalářské práci. Česká republika se orientuje na tradiční odvětví a v porovnávaných letech 2005 aţ 2009 (směrodatná jsou data za rok 2009) se mezi deseti nejobchodovanějšími komoditními kategoriemi se všemi čtyřmi obchodními partnery České republiky objevily na vývozní straně výrobky automobilového, strojírenského, elektrotechnického, chemického, energetického a hutního průmyslu, stejně tak uhlí či léky. Na straně dovozu obchodovala Česká republika se svými čtyřmi
sousedy především
s výrobky chemického,
strojírenského,
automobilového,
elektrotechnického a hutního průmyslu, léky či elektrickou energií. Tato tradiční zboţová - 35 -
výměna by měla být dle mého názoru zachována a má své místo v rámci regionu a posiluje vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a jejími tradičními obchodními partnery. Z hlediska intenzity zahraničního obchodu by měla být napravena bilance s Polskem, která za loňský rok vykázala záporné saldo. Čeští exportéři by se měli snaţit zpětně proniknout na polský trh (velmi klesl zejména export hutního materiálu, ale ten poklesl i v rámci obchodních vztahů se Slovenskem). Dále by se měly rozvíjet dobré obchodní vztahy s největším obchodním partnerem, tedy s Německem a znova navyšovat saldo zahraničního obchodu s Rakouskem a Slovenskem.
- 36 -
Závěr Tato bakalářská práce měla za cíl vymezit a popsat mezinárodní resp. zahraniční obchod České republiky a jeho vývoj. Z důvodu moţnosti pouţití analyticko-deskriptivní metody bylo nutno omezit okruh zemí, s nimiţ Česká republika realizuje obchodní výměnu. Byli proto vybráni čtyři tradiční obchodní partneři České republiky a to sousedící státy. Zahraniční obchod České republiky je samozřejmě rozsáhlejší. I v rámci bakalářské práce byl zmíněn obchod s tzv. ostatními zeměmi. Za nejvýznamnější z nich povaţuji Rusko a Čínu, o nichţ bylo pojednáno v souvislosti s nárůstem objemu zahraničního obchodu právě s ostatními zeměmi. Z ruských tradičních obchodních artiklů bylo nutno uvést hlavně ropu a zemní plyn, u Číny elektroniku a stroje. K zahraničnímu obchodu s těmito zeměmi se také vztahuje jedno z mých doporučení, která byla představena na konci práce. Za pouţití komparativní analýzy bylo zjištěno, ţe největším a nejvýznamnějším obchodním partnerem v oblasti obchodu je pro Českou republiku ze čtveřice relevantních zemí Německo. S tímto západním sousedem Česká republika realizovala v roce 2009 obchodní výměnu v řádech stamiliard korun. Saldo zahraničního obchodu se meziročně (porovnání let 2008 a 2009) zvýšilo. Stejně tomu bylo i u Rakouska. V případě Slovenska se saldo sníţilo, nekleslo ovšem natolik, aby bylo záporné. Záporné hodnoty meziročního srovnání vykázalo pouze saldo zahraničního obchodu s Polskem Z hlediska komoditní struktury bylo v této bakalářské práci zjištěno, ţe Česká republika se svými tradičními obchodními partnery obchoduje ve většině případů se stejnými kategoriemi komodit. Jsou jimi především výrobky automobilového, strojírenského, elektrotechnického, chemického a energetického průmyslu. A to jak na straně exportu, tak importu. V závěrečných doporučeních bylo kromě doporučení obchodování se zeměmi z kategorie ostatních také předesláno doporučení uváţlivého vytvoření nové exportní strategie České republiky a vylepšení obchodní bilance s Polskem. Práce si kladla za cíl popsat a zanalyzovat předeslané jevy a domnívám se, ţe svůj cíl splnila.
- 37 -
Resume Bachelor thesis entitled Development of International Business in the Czech Republic is focused on the development of the Czech Republic in the field of foreign trade since its accession to the EU respectively from 2005 to 2009. The aim is to describe and analyze development and the current state of foreign trade of the Czech republic, which was implemented in the above mentioned period, with the states immediately adjacent to it, describe the commodity structure of bilateral trade with any country that, by law and bring forward proposals and recommendations for future development. The introduction outlines the theoretical basis of the work. There is also the definition of foreign trade, and defining the legal instruments. The EU trade policy is described in a common market, which takes place through a relatively large proportion of trade of the Czech Republic, since four of its major trading partners – Germany, Austria, Slovakia and Poland – are all members of the EU and therefore trade in the common market. Shown is an outline of the trade policy of the Czech Republic. This is mainly due to familiarity with export strategies. The main part has a description and development of foreign trade relations between the Czech Republic and its traditional trading partners. The traditional trade partners, I determined the neighboring countries (Germany, Austria, Slovakia and Poland). I am aware of the fact that the traditional foreign partners could be incorporated in other countries, but for the purposes of this bachelor thesis, I included only to adjoining states. For each of the four countries, I always identified the structure of commodity trade and the failure there was not legal establishment. Here is also the main legislation relating to EU law for the movement of goods within the common market. But it was discussed and adjustments in the form of bilateral agreements or treaties. At the conclusion of the thesis presents the author’s recommendation for foreign trade of the Czech Republic.
- 38 -
Zdroje Knižní publikace ČERNOHLÁVKOVÁ, E., PLCHOVÁ, B. a kol. Zahraniční obchod. 3. Vydání. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. 263 s. ISBN 978-80-7265-106-4. FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie. 2. vydání. Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) : 2009. 803 s. ISBN 978-80-7325-180-2. FOJTÍKOVÁ, L. Zahraničně obchodní politika ČR. Historie a současnost (1945 – 2008). 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 2009. 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4. JOHNSON, P. Dějiny 20. století. 2. vydání. Praha : Rozmluvy, 2008. 845 s. ISBN 978-807335-145-8. KUČERA, Z., PAUKNEROVÁ, M., RŮŢIČKA, K. a kol. Právo mezinárodního obchodu. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7380-108-3. MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie. Základní kurz. 1. vydání. Slaný : Melandrium, 2001. 273 s. ISBN 80-86175-14-6. NEUMANN, P., ŢAMBERSKÝ, P., JIRÁNKOVÁ, M. Mezinárodní ekonomie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-3276-3. ROZEHNALOVÁ, N., TÝČ,V. Vnější obchodní vztahy evropské unie. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 207 s. ISBN 978-80-210-4073-1. SVATOŠ, M. a kol. Zahraniční obchod teorie a praxe. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. 368 s. ISBN 978-80-247-2708-0.
- 39 -
TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 5. aktualizované vydání. Praha : Linde, 2006. 287 s. ISBN 978-80-720-1631-0. VESELÝ, Z. Mezinárodní vztahy 20. století v datech. 1. vydání. Praha : Epocha, 2003. 299 s. ISBN 978-80-8632-814-7.
Internetové zdroje BusinessInfo.cz.
Vnitřní
trh
EU
v datech.
Dostupné
on-line
z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/vnitrni-trh-eu-vdatech/1000520/51523/, datum poslední revize 15. 11. 2010. BusinessInfo.cz Polsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Dostupné on-line z http://www.businessinfo.cz/cz/sti/polsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-scr/7/1000792/, datum poslední revize 20. 11. 2010. Český statistický úřad. Meziměsíční směnné relace po deseti měsících pozitivní. Indexy cen vývozu
a
dovozu
září
-
2010.
Dostupné
on-line
z http://czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cizc111510.doc. Datum poslední revize 15.11. 2010. Český statistický úřad. Zahraniční obchod – časové řady. Zahraniční obchod v letech 1996 – 2010. Dostupné on-line z http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vzo_cr. Datum poslední revize 19. 11. 2010. Evropská
komise.
Databáze
TARIC.
Dostupné
on-line
z http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lang=cs&redirection Date=20101120. Datum poslední revize 19. 11. 2010. Evropský
parlament.
Zpráva
o
řešení
ropné
krize.
Dostupné
on-line
z http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-20090035+0+DOC+XML+V0//CS. Datum poslední revize 19. 11. 2010.
- 40 -
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010. Dostupné on-line z http://www.mpo.cz/dokument52127.html. Datum poslední revize 19. 11. 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Ročenka zahraničního obchodu ČR 2009. Dostupné on-line z http://www.mpo.cz/zprava77008.html. Datum poslední revize 17. 11. 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období
2006
–
2010
za
rok
2009.
Dostupné
on-line
z http://www.mpo.cz/dokument68553.html. Datum poslední revize 17. 11. 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zahraniční obchodu ČR 1 – 9/2010. Dostupné on-line z http://www.mpo.cz/dokument79544.html. Datum poslední revize 17. 11. 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zahraniční obchod ČR za rok 2009 – definitivní údaje. Dostupné on-line z http://www.mpo.cz/dokument78341.html. Datum poslední revize 17. 11. 2010. Portál Evropské unie Europa.eu. Evropa ve 12 lekcích, 6. Společný trh. Dostupné on-line z http://europa.eu/abc/12lessons/lesson_6/index_cs.htm, datum poslední revize 15. 11. 2010. SEKOT, T. Seznam mezinárodních smluv v této oblasti, které jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, dostupné on-line z http://www.mpo.cz/dokument9755.html, datum poslední revize 30. 10. 2010, datum aktualizace stránky 9. 1. 2006.
Statistisches
Bundesamt
Deutschland.
Strukturindikatoren.
Dostupné
on-line
z http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Navigation/Statistiken/ Zeitreihen/Indikatoren/Strukturindikatoren__nk.psml. Datum poslední revize 19. 11. 2010.
Zeměpis.com
Geografický portál.
Státy
podle
počtu
obyvatel.
z http://www.zemepis.com/obyv.php. Datum poslední revize 20. 11. 2010.
- 41 -
Dostupné
on-line