Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a veřejná správa
Vývoj inovační infrastruktury v České republice Development of innovation infrastructure in the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.
Autor: Bc. Soňa Reţňáková V Brně 2014
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
REŢŇÁKOVÁ Soňa
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu:
Vývoj inovační infrastruktury v ČR Delopment of innovation infrastructure in the Czech Republic
Zásady pro vypracování Problémová oblast:
Inovační prostředí, inovace, vědeckotechnické parky
podnikatelské
inkubátory,
Cíl práce:
Cílem práce je analyzovat zakládání, fungování a vývoj inovační infrastruktury ČR. Pozornost bude zaměřena především na podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky a centra pro transfer technologií.
Postup práce a pouţité metody: Diplomová práce bude postavena na vyuţití teoretických poznatků ze studia odborné literatury i empirických dat a na vyvozování závěrů, které vyplynou z provedených rozborů. V teoretické části budou pomocí literárních rešerší shrnuty a zhodnoceny dosavadní poznatky. Budou vyuţívány metody jako analýza (rozbor literárních a dalších zdrojů), syntéza (souhrn dat a jejich setřídění) i metody deskriptivní, historická a komparativní. V praktické části budou vyuţity zejména metody pozorování, metoda prosté analogie a metoda komparace. Mohou být uplatněny i metody matematicko-statistické.
Rozsah grafických prací:
dle potřeby
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: Centre for Strategy and Evaluation Services. Benchmarking of business incubators. European Commission, Enterprise Directorate-General, 2002. COX, Jon; MSPETs, Alex; FEDOREK, Radoslav; KOMÁREK, Pavel. Benchmarking českého a britského přístupu k inovačním centrům. Projekt podpory rozvoje BIC v České republice. Technologické centrum AV ČR. Praha, 2005. CzechInvest. Statistika čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů z programů OPPP. Dostupné na www.czechinvest.org. CzechInvest. Statistika čerpání dotací z programů OPPI. Dostupné na www.czechinvest.org. DRUCKER, P. F. Inovace a podnikavost. Praxe a principy. Praha: Management Press, 1993. ISBN 80-85603-29-2. Economic Commission for Europe. Best Practice in Business Incubation. United Nations, New York and Ţeneva, 2001. (ECE/TRADE/265). HEŘMAN, J. a kol. Průmyslové inovace. Praha: Nakladatelství Oeconomica, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008. ISBN 978-80-245-1445-1
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
5. 3. 2012
Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 5. 3. 2012
…………………………… děkan
Jméno a příjmení autora: Soňa Reţňáková Název diplomové práce:
Vývoj inovační infrastruktury v České republice
Název práce v angličtině: Republic
Development of innovation infrastructure in the Czech
Katedra:
Regionální ekonomie a správy
Vedoucí diplomové práce: Ing. Viktorie Klímová, Ph.D. Rok obhajoby:
2014
Anotace Předmětem diplomové práce „Vývoj inovační infrastruktury v České republice“ je analýza vývoje fungování vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů v krajích České republiky. První část se zaměřuje na charakteristiku a význam inovační infrastruktury a způsoby jejího financování. Druhá část je věnována popisu činnosti jednotlivých vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorům. Třetí část shrnuje fungování inovační infrastruktury v ČR a závěrečná část její fungování vyhodnocuje.
Annotation The goal of the thesis Analysis of „Development of innovation infrastructure in the Czech Republic“ is the analysis of functioning Technology parks and Business incubators in the regions of the Czech Republic. Thefirstpartisfocusedonthe characteristics and importance of innovation infrastructure and methods of financing. The second part is devoted to describing the activities of the technology parks and business incubators. The third section summarizes the functioning of the innovation infrastructure in the Czech Republic and final part evaluates its functioning.
Klíčová slova vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory, inovace, Prosperita
Keywords Technology park, business incubator, innovation, prosperity
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vývoj inovační infrastruktury v ČR zpracoval/a sám/a. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil/a k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ Podpis autora práce …………………….
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Viktorii Klímové za odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnankyním vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů za ochotu a poskytnuté informace.
OBSAH Úvod .................................................................................................................................. 1 1.
INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA .......................................................................... 2 1.1.
Vědecko-technický park ..................................................................................... 3
1.2.
Podnikatelský inkubátor ..................................................................................... 4
1.3.
Centrum pro transfer technologií........................................................................ 6
1.4.
Phare ................................................................................................................... 7
1.5.
Program Park ...................................................................................................... 7
1.6.
Program Poradenství .......................................................................................... 7
1.7.
Jednotný programový dokument 2 a 3 ............................................................... 7
1.8.
Program Prosperita I ........................................................................................... 7
1.9.
Program Prosperita II ......................................................................................... 8
2. VĚDECKOTECHNICKÉ PARKY A PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................................................... 10 2.1.
Hlavní město Praha........................................................................................... 10
2.2.
Jihočeský kraj ................................................................................................... 12
2.3.
Jihomoravský kraj ............................................................................................ 14
2.4.
Karlovarský kraj ............................................................................................... 18
2.5.
Kraj Vysočina ................................................................................................... 19
2.6.
Královéhradecký kraj ....................................................................................... 20
2.7.
Liberecký kraj................................................................................................... 21
2.8.
Moravskoslezský kraj ....................................................................................... 21
2.9.
Olomoucký kraj ................................................................................................ 27
2.10. Pardubický kraj................................................................................................. 28 2.11. Plzeňský kraj .................................................................................................... 28 2.12. Středočeský kraj ............................................................................................... 30 2.13. Ústecký kraj ...................................................................................................... 34 2.14. Zlínský kraj....................................................................................................... 37 3.
ZHODNCENÍ INOVAČNÍ INFRASTRUKTURY ................................................ 42 3.1.
Inovační infrastruktura v jednotlivých krajích ................................................. 42
3.2.
Inovační infrastruktura v České republice ........................................................ 55
Závěr ............................................................................................................................... 60 Seznam pouţité literatury................................................................................................ 61 Seznam pouţitých zkratek............................................................................................... 65 Seznam tabulek ............................................................................................................... 65 Seznam obrázků .............................................................................................................. 66 Seznam příloh ................................................................................................................. 67
ÚVOD V posledních letech můţeme vidět, ţe inovace zapříčiňují hospodářský růst a hrají důleţitou roli v konkurenceschopnosti podniků, regionů i států. Stát můţe zvýšit svoji úspěšnost tak, ţe má spolupracující inovační infrastrukturu tvořenou především vědeckotechnickými parky (VTP), podnikatelskými inkubátory (PI) a centry pro transfer technologií (CTT) napojenými na síť institucí vědy a výzkumu (VaV) a vysokých škol (VŠ), které jsou kolébkou těchto inovací. Inovace musí být uvedeny do praxe, jinak ztrácejí svůj význam, jsou tedy zásadní pro konkurenceschopnost firmy, které tak zlepšují svůj konečný produkt nebo sluţbu. Pro zvýšení konkurenceschopnosti, firmy mohou vyuţít VTP a PI, kde je rozhodující dostupnost kvalitních odborných sluţeb, díky nimţ je moţné získat kvalitní pracovníky, vhodný způsob financování, ochranu know how nebo přístup na zahraniční trhy apod. Samozřejmě mezi jednotlivými VTP a PI existují rozdíly jak v rozsahu a druhu poskytovaných sluţeb, zaměření na určité oblasti, kapacitě zasídlených firem, velikosti pronajímatelné plochy i způsobu financování. Cílem mé diplomové práce je analyzovat vývoj VTP a PI a taky CTT, které jsou součástí VTP nebo PI v České republice (ČR). Informace o VTP a PI jsou velice nepřehledné, práce proto čerpá z různých zdrojů, především z webových stránek jednotlivých organizací, statistik CzechInvestu a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), zpráv z tisku a odborných časopisů, pro ověření a zjištění informací jsem kontaktovala některé VTP a PI. Řada subjektů jiţ ukončila svoji činnosti, proto si kladu za cíl vytvořit ucelený přehled o aktuálním stavu fungování subjektů VTP a PI v ČR, dílčím cílem je zhodnoceni získané podpory z programu Prosperita, který prostřednictvím dotací podporoval zakládání a další rozvoj subjektů inovační infrastruktury v letech 2004-2013 v ČR s finanční účastí ze zdrojů Evropské unie (EU). V první kapitole je charakterizován pojem inovace, která je motivační silou a klíčem k ekonomickému rozvoji, v následujících podkapitolách je rozebrána podstata a význam vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Dále jsou popsány dotačními programy určeny na podporu rozvoje inovační infrastruktury v rámci České republiky. Druhá kapitola se zaměřuje na vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory v jednotlivých krajích. Upřesňuje jejich polohu, rok zahájení provozu popřípadě rok ukončení, rozlohu, získanou finanční dotaci, vymezuje zřizovatele i provozovatele organizace a popisuje její zaměření a poskytované sluţby. Třetí kapitola zhodnocuje podstatné informace zjištěné o inovační infrastruktuře krajů a České republiky a shrnuje podstatné informace o programu Prosperita I a II a obsahuje doporučení. Práci lze členit na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je vypracována na základě rešerše české a zahraniční literatury. Empirická část je vytvořena především na základě komparace nalezených informací. 1
1. INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA Pojem slova inovace v dnešním pojetí představuje spíše vylepšení stávajícího, i kdyţ původ tohoto označení musíme hledat v latinském slově innovare, které můţeme přeloţit jako obnova (Švejda, 2002). Autor zabývající se inovacemi Jiří Dvořák ji pojímá jako „tvůrčí aktivitu vedoucí ke změně ve struktuře vědění " (Dvořák, 2006 str. 41), Peter Drucker ji definuje jako „akt, který dodává existujícím zdrojům novou schopnost tvorby bohatství“ (Drucker, 1993 str. 41), Solvell Ketels jako „novou myšlenku, která je komerčně využita" (Ketels, 2005 str. 25), nebo František Valenta jako „jakoukoliv změnu ve vnitřní struktuře výrobního organismu. Tedy jakýkoli přechod od původního k novému stavu" (Valenta, 1969 str. 181). Národní inovační strategie České republiky společně s Evropskou komisí vidí inovaci jako „obnovu a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly" (Jasanský, 2006). Ovšem Josef Alois Schumpeter jako první vypracoval přístup k teorii hospodářského růstu, kde jako stimul hospodářského růstu definoval právě inovace a jako zprostředkovatele určil podnikatele, který neustále vyhledává změny, reaguje na ně a vyuţívá je ve svůj prospěch (Bartes, 2005). I kdyţ můţeme vidět různé definice, vţdy inovace vykazuje něco nového, vylepšeného a originálního. Nejedná se o vynález, který představuje nápad, ale jde o inovaci, která tento nápad komerčně vyuţije, proto hraje klíčovou roli v konkurenceschopnosti podniků a je povaţována za zdroj dlouhodobého růstu. „Inovace jsou především záležitostí podniků. Stát může inovačním procesům napomáhat utvářením rámcových podmínek pro podnikání, odstraňováním nejrůznějších překážek institucionálního nebo právního charakteru. Přímé zásahy či opatření ze strany státu jsou přípustné jen v případech, kdy svobodné tržní prostředí nedokáže problémy spontánně řešit" (Rada pro výzkum, 2005 str. 4). Proto inovační výkonnost je dána kvalitou národního inovačního systému, ten představuje propojenou síť institucí soukromého a veřejného sektoru, kdy jejich aktivity a vzájemné vazby zajišťují proces tvorby, přenosu a vyuţívání nových znalostí uvnitř země (Lundvall, 1992). Nových znalostí vyuţívají „Vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory a centra pro transfer technologií, které umožňují komercializovat a efektivně využívat v praxi poznatky vědy a výzkumu generované Vysokými školami a institucemi VaV. Svojí spolupráci s VaV institucemi a VŠ přitahují inovační firmy a výzkumné laboratoře velkých i nadnárodních podniků. Je zřejmé, že evropské regiony s vysokým inovačním potenciálem disponují sítěmi těchto zařízení“ (TCV-ČR, a další, 2008 str. 69). Pod pojmem inovační firma rozumíme zpravidla „menší a střední firmu, jejíž hlavním předmětem podnikání je realizovat projekt nového produktu do komerční zralosti a uvést jej na trh“ (MPO, 2004 str. 4). Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se povaţuje podnikatel, který zaměstnává méně neţ 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR (CzechInvest, 2013).
2
V textu se setkáme s pojmem Spin-off firma „jedná se o firmu, která vznikla tím způsobem, že jeden či více zaměstnanců opouští organizaci za účelem vytvoření nové, sekundární firmy, nicméně významným způsobem vycházející z prvků činnosti primární organizace, kterou opouštějí. Ta má většinou i dominantní vliv v nové firmě“ (MPO, 2004 str. 4). První aktivity na podporu inovací a transferu technologií začali v devadesátých letech zaloţením pěti Business and inovation centres (BIC), v rámci programu Phare (pomoc z Evropských programů budoucím členským zemím). Na českém území se jednalo o centra v Praze, Brně, Plzni a Ostravě páté centrum vzniklo v Bratislavě na území Slovenské republiky, která do roku 1993 tvořila součást Československé republiky. BIC tak představovaly prostředníky tím, ţe podporovali znalostně orientované podniky a kontaktovali je s jinými účastníky inovačního procesu. Sluţby BIC byly podporovány z programu Poradenství a výstavba VTP vznikala v rámci programu Park (Cox, a další, 2005). Další moţnosti financování VTP, PI i CTT se naskytly po vstupu České republiky do Evropské Unie především z programu Prosperita. Tato práce se bude zabývat vědeckotechnickými parky, podnikatelskými inkubátory a centry pro transfer technologií umístěny v rámci VTP nebo PI v jednotlivých krajích v České republice. Určitý seznam VTP a PI poskytuje Společnost vědeckotechnických parků (SVTP) ČR, která vznikla v roce 1990 za účelem podpory činnosti vědeckotechnických parků a zajištěním jejich správného fungování. Roku 1993 byla SVTP zakládajícím členem Asociace inovačního podnikání podílející se na vytváření systému inovačního podnikání v ČR jako nevládní organizace pro tuto oblast (Pavel Švejda, 2012), avšak databáze SVTP není kompletní a data často nejsou aktuální. Jiným zdrojem informací jsou seznamy projektů podpořených z veřejných prostředků a zdrojů Evropské unie, konkrétně z programu Prosperita. Další informace jsou získány z denního tisku, zpráv krajů a především internetových stránek jednotlivých organizací. Na základě rozmanitých zdrojů jsem vytvořila seznam vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů, i kdyţ tento seznam nemusí být zcela kompletní, a to z důvodu nedostupnosti dat a také z důvodu vzniku nových VTP a PI.
1.1.
Vědecko-technický park
„Vědeckotechnický park je subjekt orientovaný do oblasti vědy, technologie, inovačního podnikání a odborného vzdělávání, který funguje v úzké spolupráci s vysokými školami, vědeckými pracovišti a výzkumnými ústavy, přičemž má dvě základní funkce – inovační a inkubační." (CzechInvest, 2013). Právě ve VTP můţe slouţit nejen jako cílová stanice pro zavedené výzkumné společnosti, ale rovněţ jako subjekt zastřešující podnikatelský inkubátor a centrum pro transfer technologií. Vědeckotechnické parky se orientují na rozmanité oblasti vědy a působí v různých oborech a na rozličné segmenty průmyslu, jejich zaměření se liší dle potřeb trhu. V ČR jsou nejčastějšími zakladateli VTP vysoké školy a regionální orgány (Švejda, a další, 2007). Při přijímání firmy do VTP jsou prováděna výběrová nebo konkurzní řízení. Přijímaná firma musí představit samu sebe, svou činnosti, inovační potenciál a prokázat, ţe svými kvalitami dokáţe obstát na trhu a být konkurenceschopná. Stanovené podmínky pro přijetí jsou plně v kompetenci kaţdého vědecko-technického parku. „Kritéria při přijímáni firem musí být zpracována tak, aby navazovala na projekt VTP a business 3
plány inovačních firem dle profilu, cílů a zaměření VTP“ (Švejda, a další, 2012 str. 10). Pro vstup do VTP je často hlavní podmínkou, aby zmíněná firma byla inovační. Druhy VTP (Švejda, a další, 2007 stránky 86-87): a) Vědecké parky (centra) představují komplex vědeckovýzkumných, projekčních, konstrukčních, výrobních a ostatních organizací, které se podílejí na inovačním podnikání, umístěných zpravidla v blízkosti vysokých škol a pracovišť Akademie věd ČR. Parky zpravidla představují soubor center. b) Technologické parky, jejich hlavním posláním je zejména podpora technologického transferu a rozvoje high-tech, která představuje špičkové technologie, především v oblastech mikroelektroniky, komunikační techniky, biotechnologie, ekotechnologie, nových materiálů a podobně. c) Podnikatelské a inovační centra (BIC), jejich hlavní činností je podporovat začínající podnikatele při tvorbě inovačních projektů, startu firmy a samotném podnikání, pomáhat při tvorbě inovačních příleţitostí, podporovat kooperaci mezi inovačními firmami, zprostředkovávat firmám přístup na mezinárodní trhy, kontakty s firmami v tuzemsku i zahraničí, zabezpečit propagaci, účast na výstavách a podobně. Organizují rovněţ semináře, kurzy, setkání firem, nabídky a poptávky technologií. Jednotlivé sluţby VTP mohou být nazývány hard sluţby, mezi které se řadí poskytování budovy, energie, vybavení, telefon a kancelářské prostory a také soft sluţby, které jsou soustředěny především na rozvoj podniku, jde například o právní a finanční poradenství, transfer technologií nebo investice rizikového kapitálu (Slaný, 2007). Hlavní cíle, které zaloţení VTP sleduje, bývají zpravidla orientovány na (Švejda, a další, 2007 str. 87): Uskutečnění strukturálních změn Podílet se na uskutečňování hospodářského programu rozvoje regionu Vyuţití výzkumného a vývojového potenciálu Vznik malých a středních inovačních firem Konkurenční schopnosti výrobků Zajišťování transferu technologií Výchova k inovačnímu podnikání Vytváření nových pracovních příleţitostí Podíl na rekvalifikaci Podíl na vytváření inovační infrastruktury Součinnost s regionálními poradenskými a informačními centry, středisky CTT Mezinárodní spolupráce
1.2.
Podnikatelský inkubátor
Podnikatelské inkubátory začali vznikat na přelomu 70. a 80. let v této době bylo jejich jediným cílem sniţování nezaměstnanosti, v ČR fungují jiţ od 90. let, avšak ve větší míře jsou vyuţívány od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU a mohla vyuţít podporu ze strukturálních fondů. Hlavním zdrojem financování inkubátorů je veřejný sektor a to jak na regionální tak na národní úrovni (Klímová, a další, 2006).
4
Podnikatelský inkubátor můţe být samostatný subjekt nebo můţe být také součástí vědeckotechnického parku, představuje pomoc začínajícím firmám v počátečních fázích rozvoje, „podpora v PI je poskytována většinou ve formě zvýhodněného nájmu kancelářských, laboratorních, výrobních či jiných prostor a cenově zvýhodněných konzultantských služeb, školení, rekvalifikací a dalších služeb. Další výhodou je možnost společně sdílet prostory, laboratoře a celkové zázemí, což zefektivňuje vzájemnou spolupráci a komunikaci s ostatními firmami uvnitř inkubátoru. Nájemní smlouva se uzavírá obvykle na dobu tří let, které jsou pro nově vznikající firmu nejkritičtější. Potom firma odchází do vlastních prostor nebo do vědeckotechnického parku" (CzechInvest, 2013). Niţší náklady znamenají pro začínající firmy minimalizaci počátečních investic, firma je tak lépe konkurenceschopná a má potenciál k dosahování vyšších zisků. „Podnikatelský inkubátor je organizace, která urychluje a systematizuje proces vytváření úspěšných podniků tím, že jim poskytne komplexní a integrovaný rozsahu podpory, včetně prostor inkubátoru, služby na podporu podnikání, sdružování a navazování kontaktů. Tím, že poskytuje svým klientům služby komplexně v podobě režijních nákladů, dosahuje snížení výdajů o sdílené náklady. Úspěšný podnikatelský inkubátor bude generovat stálý přísun nových podniků s nadprůměrnou přidanou hodnotou a vytvoří tak potenciál pro růst bohatství.“ (Centre for Strategy and Evaluation Services,2002 str. 5) Hlavním cílem vzniku PI je vytvoření pracovních míst a rozvoj daného regionu. v dnešní době především rozvoj inovací a transferů technologií (Klímová, a další, 2006), i kdyţ PI by neměl být posuzován dle obsazenosti zasídlených firem, ale především z hlediska dosaţených výsledků, dopadu jaký mají podniky na hospodářský vývoj regionu (Centre for Strategy and Evaluation Services,2002). Přijetí do podnikatelského inkubátoru předchází přijímací řízení většinou v podobě vyplnění ţádosti o přijetí a stručného podnikatelského záměru. Provozovatel následně vyhodnotí přijaté ţádosti a rozhodne se pro inkubaci firem na základě kvality předloţeného záměru, inovační úrovně, růstového potenciálu a ekonomická únosnost projektu. Členění PI dle zakladatele (Konečný, a další, 2001): a) Veřejné (veřejnoprávní) a nevýdělečné inkubátory (neziskové korporace), financované vládou či nevýdělečnými institucemi s prioritním zaměřením na ekonomický rozvoj regionu. Zaměřují se na vytváření nových pracovních příleţitostí, podmínkou přijetí zájemce je jeho potenciál k vytváření podmínek pro řešení nezaměstnanosti v regionu. b) Univerzitní (akademické) inkubátory vznikají při univerzitách na bázi komercializace univerzitního výzkumu a spolupráce fakult s průmyslem. Liší se značným podílem vlastních prostředků a výrazně výukovými cíli při dosahování ekonomického rozvoje v regionu c) Soukromé inkubátory zakládají profesionální podnikatelé jednotlivě, většinou z vlastních prostředků, dále společnosti rizikového kapitálu s cílem účasti na inovačním podnikání firem, usídlených v těchto inkubátorech. Zaměřují se na transfer technologií a aplikaci technologických novinek, získávání příjmů z pronájmu nemovitostí a z poskytovaných sluţeb. Primární podmínkou přijetí 5
zájemce je jeho schopnost platit nájemné. Vzniká tak vlastně nová profese inkubátorového podnikání. d) Kombinované veřejně-soukromé inkubátory vycházejí z partnerství státních a nevýdělečných agentur se soukromým sektorem. Toto poradenství umoţňuje přístup inkubátorů k vládním fondům a zdrojům financování. „Nejčastěji vznikají problémy nedořešení vztahy majitel – zakladatel – provozovatel“ (Švejda, a další, 2007 str. 88).
1.3.
Centrum pro transfer technologií
„Centrem pro transfer technologií se rozumí subjekt, který ve spolupráci s výzkumnými institucemi a vysokými školami poskytuje služby napomáhající transferu technologií do firem, jak na domácí tak na mezinárodní úrovni, přičemž také zajišťuje potřebné zdroje pro realizaci technologického transferu a současně poskytuje odborné poradenství a poradenství v oblasti ochrany duševního a průmyslového vlastnictví. Centrum pro transfer technologií neprovozuje vlastní výzkumná pracoviště, neprovádí vlastní výzkum ani ověřovací výzkum transferovaných technologií" (AVO, 2009 str. 4). Většinou se jedná o kancelář s několika kvalifikovanými zaměstnanci, kteří sbírají informace o poţadavcích průmyslu, jde především o oboustrannou výměnu informací., kdy hlavním cílem je pruţná reakce výzkumu na skutečné potřeby průmyslu v rozumném časovém horizontu (Michálková, 2005). Důvodem vyuţití CTT usilujícím o transfer technologie je především návratnost finančních zdrojů vloţených do výzkumu, splnění očekávání sponzorů, poskytovatelů dotace i státních institucí. Můţe se jednat o společenský prospěch nebo technický či ekonomický přínos pro uţivatele. „Transfer technologií je chápán jako cílevědomý, časově ohraničený proces převádění poznatků (vytvořených jinou organizací), umožňujících inovovat výrobky a technologie, případně zavádět výrobky a technologie zcela nové. Technologie nebo poznatky, které mají být předmětem transferu, by měly zpravidla být špičkové technickoekonomické úrovně. Transferem se dosahuje rychlejšího a někdy i efektivnějšího růstu úrovně technologií firmy než vlastním výzkumem. Uplatnění transferu slouží k dosažení žádoucí rentability podniku“ (Švejda, a další, 2007 str. 70). „Transfer technologií je významným nástrojem inovačního podnikání, které představuje soubor inovačních aktivit specializujících se na soustavnou realizaci inovací. Proces inovačního podnikání začíná myšlenkou a končí nejen uplatněním nových produktů na trh a jejich vyhodnocením jejich parametrů a užitných vlastností, ale i promyšleným způsobem jejich likvidace po ukončení jejich životnosti“ (Švejda, a další, 2007 str. 85). Státní podpora by měla vést k prolomení bariéry mezi podnikateli a vědci, za účelem nastolení spolupráce takovým způsobem, aby z vědeckých výsledků profitovala ekonomika. Podpora inovací, výzkumu a vývoje je pro zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a růst ţivotní úrovně obyvatel zásadní (Michálková, 2005). Česká republika se nachází v kategorii národů dohánějící lídry, zaznamenává neustále zlepšení ve srovnání s minulými léty, zdá se tedy, ţe konkurenceschopnost a inovativnost se v republice zlepšuje (Heřman, a další, 2008). 6
1.4.
Phare
Fond Phare byl zaloţen v roce 1989 původně pouze pro Polsko a Maďarsko, avšak postupně i další přistupující země začaly čerpat z tohoto fondu. Z fondu Phare byly financovány projekty, které napomáhaly překlenout hospodářskou a politickou propast mezi zeměmi bývalého východního bloku a západní Evropy. Od roku 1998 se oblasti pomoci Phare zaměřovaly zejména na plnění stanovených priorit pro vstup do EU s cílem zvýšit absorpční kapacitu země tak, aby po vstupu do EU byla v maximální míře schopna vyuţít prostředky fondů EU. Koordinací a monitorováním zahraniční pomoci plynoucí z fondu Phare je pověřeno Centrum pro zahraniční pomoc při Ministerstvu financí ČR (MMR-ČR, 2013).
1.5.
Program Park
Program Park, jehoţ poskytovatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), byl zaměřen na zakládání, provoz a rozvoj vědeckotechnických parků. Cílem programu bylo přispět vytvářením inovační struktury k realizaci zásadních změn v regionech s vyuţitím vhodných prostor pro výzkum, vývoj, výrobu, transfer technologií a informační poradenské činnosti i výchovy k inovačnímu podnikání v období mezi roky 1995 aţ 2001 (MPO-ČR, 2005).
1.6.
Program Poradenství
První fungování programu Poradenství bylo zaměřeno na poskytování poradenských sluţeb národní síti pro podporu MSP, ta se v roce 2004 skládala ze čtyř Podnikatelských inovačních center (BIC) a 35 regionálních poradenských a informačních center (RPIC). MSP mohli získat podporu do výše 50% ceny poradenských sluţeb a školení poskytnutých RPIC a BIC. Kromě toho mohly firmy vznikající v BIC získat slevu během 3 let ve výši 50%, 40%, 30% nákladů na pobyt v inkubátoru. Protoţe se předpokládalo, ţe inkubace podniků bude financována převáţně strukturálními fondy, podpora ze strany Poradenství byla zastavena začátkem roku 2005 (Cox, a další, 2005).
1.7.
Jednotný programový dokument 2 a 3
Hlavním cílem Jednotného programového dokumentu (JPD) 2 bylo odstranění nejváţnějších slabých stránek a rozvojových bariér regionu, a to především zkvalitněním městského prostředí a rozvinutím potenciálu města tak, aby Praha byla schopna plnit očekávanou roli dynamického hlavního města. Celkový objem finančních prostředků určených na program JPD 2 byl 142,6 mil EUR. Z čehoţ polovinou přispěla Evropská unie prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a polovinu poskytly různé veřejné zdroje v ČR, zejména státní rozpočet a hlavní město Praha (MMR-ČR, 2013). Cílem JPD 3 bylo zefektivnit trh práce zaloţený na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, vyuţití výzkumně-vývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohroţených skupin a rovnosti příleţitostí při respektování zásad udrţitelného rozvoje. Celkový objem finančních prostředků určených na program JPD 3 byl 117,6 mil EUR, i zde byl poměr financování 50:50 evropské a české prostředky jako u JPD 2 (MMR-ČR, 2013).
1.8.
Program Prosperita I
V České republice jsou výzkumné aktivity podporovány nejčastěji formou dotací a grantů ze státního rozpočtu, od roku 2004 je moţné vyuţít i zdrojů Evropské unie z programu Prosperita I, který byl vyhlášen pro zkrácené programové období 2004-2006. 7
Tento program realizoval Opatření č. 1.1. Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace, Priority 1. Rozvoj podnikatelského prostředí, Operačního programu (OP) Průmysl a podnikání, který se vtahoval na celé území České republiky s výjimkou města Prahy. (MPO-ČR, 2012) „Realizací programu Prosperita byly položeny základy k vytvoření prostředí pro efektivní spolupráci podnikatelského sektoru s vědeckovýzkumnými institucemi a vysokými školami a k vybudování kvalitní infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace“ (MPO-ČR, 2006 str. 4).
1.9.
Program Prosperita II
Od roku 2007 je podpora poskytována v rámci operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) 2007-2013 v prioritní ose 5 – prostředí pro podnikání a inovace (viz. Příloha č. 1) programu Prosperita II, správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a zprostředkujícím subjektem je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (CzechInvest, 2013). Globálním cílem OPPI je zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblíţit inovační výkonnost sektoru průmyslu a sluţeb v ČR úrovni předních průmyslových zemí Evropy (MPO-ČR, 2013). Hlavním cílem programu Prosperita II je prostřednictvím dotací podporovat zakládání a další rozvoj subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřených zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a sluţeb. V souvislosti s podporou inovační infrastruktury pro nově vznikající inovační firmy se program dále zaměřuje na podporu zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelských inkubátorů. Program je realizován prostřednictvím jednotlivých výzev, které stanovují podrobnější podmínky. Dotace jsou vypláceny zpětně a můţou činit aţ 75% v reţimu nezakládajícím veřejnou podporu a jsou poskytnuty pouze na způsobilé výdaje. V případě projektů obsahujících stavební práce můţe dotace činit 5 aţ 200 mil. Kč. V případě projektů neobsahujících stavební práce můţe dotace činit 1 aţ 30 mil. Kč (CzechInvest, 2013). Program podporoval nejen zaloţení, ale i zajištění provozní činnosti vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátoru, center pro transfer technologií a sítí Business Angles. Zejména se jednalo o vyhledávání a hodnocení vhodných projektů, ochranu duševního vlastnictví, komunikaci mezi vědeckovýzkumnými institucemi a průmyslem a podobně (TCV-ČR, a další, 2008). Příjemce dotace splňujícím definici MSP můţe poskytnout cenově zvýhodněné sluţby inovačním podnikům vyuţívajícím sluţeb podnikatelského inkubátoru a to formou (CzechInvest, 2013): a) Zvýhodněného nájmu, avšak její poskytování musí mít degresivní charakter, zvýhodněný pronájem plochy můţe být uplatněný ve výši 50%, 40% a 30% po dobu 3 po sobě jdoucích let pro inovační firmu v inkubátoru. b) Sluţeb expertů, poradců a studií, které jsou poskytovány externími konzultanty a které mají povahu trvalých nebo opakujících se činností, které se nevztahují k obvyklým provozním výdajům podniku. Dotace je poskytována do výše maximálně 50% způsobilých výdajů na zajištění těchto sluţeb. c) Školení a rekvalifikace, které jsou poskytovány externími školiteli do výše maximálně 45% způsobilých výdajů na zajištění těchto sluţeb. V období mezi roky 2007-2013 se podpora zaměřila spíše na rozvoj a rozšíření současné infrastruktury, v případě nových projektů byly podpořeny spíše ty menšího 8
rozsahu v oblasti high-tech technologií, v problémových regionech nebo ty zahrnující obnovu brownfield (MPO-ČR, 2012). Příjemce dotace je povinen zajistit zachování investice spolufinancované ze strukturálních fondů EU po dobu pěti let od ukončení projektu. Ve smlouvě o poskytnutí dotace uzavřené mezi příjemcem a poskytovatelem dotace je stanoveno, ţe příjemce finanční podpory přijímá a zavazuje se projekt realizovat a zachovat o dobu stanovené udrţitelnosti projektu. Zachovat investici znamená provozovat ji s péčí řádného hospodáře a zajistit, aby po výše uvedenou dobu výstupy projektu naplňovaly jeho cíle, ke kterým se jako ţadatel o dotaci zavázal v projektové ţádosti. Po uplynutí 5 let jsou ţadatele oprávněni vykonávat jakoukoli jinou aktivitu nad rámec aktivit, ke kterým se zavázali (MPO-ČR, 2011).
9
2. VĚDECKOTECHNICKÉ PARKY A INKUBÁTORY V ČESKÉ REPUBLICE
PODNIKATELSKÉ
Následující kapitola se bude zabývat subjekty inovační infrastruktury, zaměří se především na vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory v jednotlivých krajích České republiky. Centra pro transfer technologií fungují na většině vysokých škol, proto budou popsána jen ty, které jsou provozovány v rámci VTP nebo PI. Jedním z hlavních faktorů rozvoje inovačního potenciálu kraje je existence těchto institucí, proto bude upřesněna jejich lokalita, počet, rok zahájení provozu popřípadě jeho ukončení, celková vyuţívaná plocha, počet inkubovaných firem, vymezení zřizovatele i provozovatele, dále bude věnována pozornost zaměření činností a poskytovaným sluţbám a vyuţití finanční podpory z programu Prosperita. Některé VTP, které ještě nezačaly svoji výstavbu nebo neaktualizují informace o stavu projektu, budou na začátku podkapitol pouze vyjmenovány. Pro lepší odlišení jednotlivých subjektů inovační infrastruktury jsou vloţeny fotografie.
2.1.
Hlavní město Praha
V Praze je největší koncentrace vysokých škol, představující 32 vysokoškolských zařízení z toho 8 zařízení veřejných. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 680 (ČSU, 2014). Technologické a inovační centrum Českého vysokého učení technického v Praze (BIC ČVUT) Toto centrum tvořilo nezávislou část univerzity ČVUT v Praze a sídlilo v bývalých vojenských prostorách na okraji hlavního města, bylo uvedeno do provozu roku 1992 jako pilotní projekt podpořený z programu Phare, jednalo se tak o první podnikatelské a inovační centrum ve střední a východní Evropě. V roce 2003 bylo jeho jméno změněno na Technologické inovační centrum (TIC). Centrum pro svou činnost vyuţívalo prostor pěti budov s kancelářemi, třídami, jednacími místnostmi, sklady a dílnami o celkové rozloze 4000m2, v případě potřeby laboratorních prostor vyuţilo spolupráce ČVUT. Centrum se specializovalo na klienty především z oblasti stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky, dopravy, fyzikálního a jaderného inţenýrství. TIC se zaměřovalo na organizaci seminářů pro obce, banky i podnikatele, provozovalo patentové středisko zajišťující sluţby ochrany duševního vlastnictví a průmyslových práv a poskytovalo poradenství a pronájem místností pro podnikání (Cox, a další, 2005). Inovacentrum ČVUT Inovacentrum ČVUT v Praze vzniklo v roce 2010 sloučením dvou svých předchůdců, Centra pro spolupráci s průmyslem Fakulty elektrotechnické a Technologického inovačního centra ČVUT, centrum slouţí jako centrála pro zprostředkování spolupráce mezi firmami a vědeckovýzkumnými pracovníky na univerzitě. Poskytuje komplexní sluţby všem, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost, inovaci výroby, provozu nebo sluţeb a vyuţít odbornosti expertů ČVUT. Centrum zajišťuje podnikatelský inkubátor InovaJET v Dejvickém areálu ČVUT, má celkovou rozlohu 680m2. Zřizovatelem i provozovatelem je Inovacentrum ČVUT. InovaJET se zaměřuje na studenty, absolventy a vědecké pracovníky s technickým 10
inovativním nápadem, poskytuje jim na 18 měsíců zázemí a komplexní podporu pro začínající inovativní firmy v podobě zvýhodněných nájemních prostor a poskytnutí sídla firmy, vzdělávacích aktivit, IT podpory, benchmarketingu, poradenství v oblasti účetnictví a práva i informovanost o legislativních změnách dle odvětví. Nabízí pomoc při hledání finanční podpory i v podobě grantů z českých nebo evropských programů na podporu podnikání, dále zajišťuje setkávání s úspěšnými podnikateli, dalšími inkubovanými firmami a napojení na komunitu malých a středních firem. Inkubované firmy jsou zaměřeny především na IT technologie (Inovacentrum-ČVUT, 2013). Obrázek 1. Podnikatelský inkubátor INOVAJET
Pramen: www.inovacentrum.cvut.cz
Podnikatelský inkubátor při VŠE v Praze Podnikatelský inkubátor při VŠE v Praze představoval vnitřní útvar Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, byl otevřen roku 2006 a fungoval do roku 2008. Projekt vznikl za podpory vedení VŠE, Hospodářské komory hl. m. Prahy a dalších partnerů. Tento inkubátor spadal pod činnosti Institutu rozvoje podnikání, jeho snahou bylo podporovat podnikatelské aktivity mladých lidí, usnadnit nejen studentům vysokých škol zakládání firem a zprostředkovávat jim praktické informace i odborné znalosti zaměřené na rozvoj podniku (finexpert, 2007). Předmětem aktivit podnikatelského inkubátoru bylo především zajišťování vhodných podmínek pro rozvoj projektů v oblasti výroby a poskytování sluţeb, zprostředkovávání obchodních partnerů, podpora při získávání finančních prostředků, medializace projektů, koučování a poskytování komplexního poradenství (IDE, 2013). Inovační centrum a podnikatelský inkubátor ČKD Praha Budova Inovačního centra a podnikatelského inkubátoru vznikla rekonstrukcí staré průmyslové haly ČKD v Praze Vysočanech a fungovala od roku 2008 do roku 2013, nabízela podnikatelům 4275m2 podlahové plochy z toho 1500m2 kanceláří a 500m2 vývojových dílen a laboratoří určených k pronajmutí. Projekt byl připraven a realizován sdruţením Technologické Inovační Centrum ČKD Praha, které vzniklo spoluprácí tří partnerů - ČKD Nové Energo, a.s., Technologické centrum AV ČR, Energieteam Consult GmbH a byl spolufinancován Evropskou unií v rámci Jednotného programového dokumentu Praha Cíl 2, Ministerstvem pro místní rozvoj a Hlavním městem Prahou. Jednalo se o první společné vyuţití brownfields partnery z podnikové a akademické sféry. Kapacita byla cca 30 firem s orientací převáţně na strojírenskou energetiku, alternativní zdroje energie a sluţby podporující průmyslovou produkci firem. Sluţby centra představovaly zvýhodněný pronájem po dobu 3 let, podnikatelské poradenství, sluţby v oblasti pracovních smluv a nábory zaměstnanců. Pomoc při zpracování podnikatelského záměru, studie proveditelnosti, ochrany duševního vlastnictví, dotačního projektu či ţádosti o úvěr, monitoring veřejně poptávkových serverů s vyhledáním potenciálních zakázek pro klienty. Centrum zajišťovalo další 11
vzdělávání a školení, poskytovalo konzultace a zprostředkování financování podnikatelských projektů (ČKD, 2013). Obrázek 2. Inovační centrum a podnikatelský inkubátor ČKD Praha
Pramen: www.avcr.cz
2.2.
Jihočeský kraj
V Jihočeském kraji se nachází 4 vysokoškolské zařízení z toho jsou 2 zařízení veřejné. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 112. (ČSU, 2014). V kraji je plánovaná výstavba Technologického parku ve městě Písek v areálu bývalých kasáren o celkové ploše 5000m2 s technologiemi zaměřenými na energeticky úsporné, efektivní budovy. Třeboňské inovační centrum V Třeboni v roce 2004 byla zahájena činnost vědeckotechnického parku Třeboňské inovační centrum, jehoţ zakladatelem a provozovatelem je společnost ENKI o.p.s.. V rámci první etapy výstavby bylo vybudováno téměř 700m2 nových ploch jako investic s podporou programu Park, výměra areálu TIC v roce 2005 tak představovala plochu přes 1000m2. V letech 2005-2007 proběhla druhá etapa realizace podpořena z programu Prosperita I, která rozšířila vyuţitelnou plochu o dalších více neţ 500m2 s finanční spoluúčasti Jihočeského kraje. V roce 2011 společnost ENKI o.p.s. čerpala dotace z programu Prosperita II určená na provoz centra. Hlavní zaměření TIC je na solární a jiné energetické programy, strojírenská elektrotechnika, inovace a podnikání v oblasti jemné mechaniky a optiky, vyuţívání kořenových čistíren a biotechnologie a v poslední řadě ekotechniky v oblasti setrvalého hospodaření s látkami v krajině (ENKI, 2012). V centru sídlí 6 obchodních společností a 3 výzkumné a vývojové organizace včetně pracoviště AVČR, Hlavními partnery jsou Jihočeská univerzita České Budějovice, Ústav fyzikální biologie, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR a ČVUT Praha. V případě potřeby centrum zajišťuje i sluţby spojené s podnikatelským inkubátorem (AIP-ČR, 2008). Centrum biologických technologií Nové Hrady Rekonstrukcí objektu, který je součástí Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity (JU) v zámku Akademie věd v Nových Hradech na Českobudějovicku vznikl vědeckotechnický park, který zahájil provoz v roce 2005 v prostorách o velikosti asi 500m2, jehoţ) činnost byla ukončena v roce 2011. VTP se soustředil na výzkum, vývoj a vzdělávání v oboru biotechnologií. Evropská unie přispěla na tento projekt v rámci programu Prosperita I, zbývajících téměř 40 procent nákladů na stavbu a vybavení zaplatila Jihočeská univerzita a z části dotace Státního fondu ţivotního prostředí (ČTK, 2013). Zrekonstruované prostory po ukončení činnosti centra jsou vyuţívány pro pořádání konferencí, výstav a přednášek.
12
Podnikatelský inkubátor v rámci centra fungoval od roku 2006, byl určen převáţně pro začínající a inovativní firmy z oblasti biotechnologií. Poskytoval zvýhodněný pronájem, poradenství a asistenci při vypracování projektového záměru inovačního nebo vývojového projektu, asistenci při hledání vhodných finančních zdrojů nebo pomoc při získávání podpory z dotačních programů a strukturálních fondů, vzdělávání zaměřené na podnikání v oblasti vývoje a inovací i ověření a demonstrace projektu v reálném provozu (CBT, 2013). Obrázek 3. Centrum biologických technologií Nové Hrady
Pramen: www.auc.cz
Jihočeský vědeckotechnický park a.s. Společnost Jihočeský vědeckotechnický park (JVTP) vznikla v Českých Budějovicích vedle kampusu Jihočeské univerzity (JU) a Biologického centra Akademie věd ČR a je v provozu od roku 2009 s prostory o velikosti 600m2. Primární zaměření parku je na transformaci výsledků výzkumu Jihočeské university a Biologického centra Akademie Věd ČR do praxe, s orientací na oblast biotechnologií v nejširším slova smyslu. Spolupráce JVTP je dána dohodou mezi Jihočeskou univerzitou, Jihočeským krajem a Jihočeskou agenturou pro inovační podnikání, o.p.s. (JAIP), na níţ jsou postaveny veškeré vztahy a strategie rozvoje i správy JVTP. Provozovatelem VTP je společnost JAIP o.p.s., jejímţ jediným zakladatelem je Jihočeský kraj. Od svého vzniku v roce 2005 je významnou podpůrnou organizaci pro oblast vědy a výzkumu, inovačního podnikáni a transferu znalosti v rámci Jihočeského kraje. Činnosti JVTP představuje lokalizace technologicky orientovaných a inovačních firem, zajišťuje předinkubační a inkubační činnosti nabízené vznikajícím firmám v podobě zvýhodněných nájmů a technických sluţeb, poskytování společného marketingu firmám v JVTP i vědeckému parku jako celku a výzkumu, vývoje i inovacím v regionu. Poskytuje dostupnost informačních, konzultačních a dalších provozních sluţeb firmám lokalizovaným ve JVTP, zajišťuje činnosti v oblasti transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví, podporu stimulace vzájemné komunikace i pořádání konferencí, workshopů, seminářů a dalších vzdělávacích akcí (JVP, 2013). Po úspěšném nastartování první etapy podpořené z programu Prosperita I, která umoţnila zasídlení subjektů se zaměřením na molekulární biologii, biotechnologii, a potravinářství, vznik poţadavek firem na rozšíření (b4i, 2013). Druhá etapa podpořená z programu Prosperity II je rozdělena do dvou lokalit z důvodu územních limitů - v rámci lokality A proběhne dostavba dalších budov v areálu Jihočeské univerzity, které budou řešeny především jako prostory JVTP v rovině administrativní, laboratorní, prezentační a reprezentativní. V lokalitě B, která se nachází na území obce Hůry, budou převaţovat poloprovozní a experimentální provozy s vazbou na rozvojovou, průmyslově-obchodně-logistickou zónu. Navíc zde bude vyuţit prostor stávajícího brownfieldu. JVTP tak má být do roku 2014 rozšířen cca o 2500m2 vyuţitelné plochy (JCU, 2013). 13
Obrázek 4. Jihočeský vědeckotechnický park, vizualizace budov IIA a IIB
Pramen: www.jaip.cz
Technologické centrum Písek Pro stavbu Technologického centra byla zvolena jedna z centrálních budov brownfield určena k rekonstrukci v areálu bývalých kasáren ve městě Písku, o celkové ploše 7600m2 z toho je 300m2 určeno podnikatelskému inkubátoru. TC je v provozu od konce roku 2013, podporuje zasídlení a vznik spin-off firem v oblasti IT, průmyslové automatizace, strojírenství a alternativní energetiky (TCP, 2012). Obrázek 5. Technologické centrum Písek
Pramen: www.stavbaweb.dumabyt.cz
2.3.
Jihomoravský kraj
V jihomoravském kraji se nachází 13 vysokoškolských zařízení z toho je 5 zařízení veřejných. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 466. (ČSU, 2014). Ve městě Brno je plánována výstavba VTP Vienna Point II, VTP Unis, No-Dig-Tech Park Brno a CERIT Science Park. BIC Brno BIC v Brně je v provozu od roku 1992 za podpory z programu Phare, funguje jako ústřední kancelář s koordinační rolí a centrálními poradenskými a finančními sluţbami. (Cox, a další, 2005) Provozovatelem je Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno, spol. s r.o.. Hlavním cílem je podpora podnikatelů v tvorbě inovačních projektů aktivním poradenstvím, asistencí, vzděláváním a poskytováním informací, napomáhá při hledání partnerů pro spolupráci nebo účastí v projektech financovaných z mezinárodních, národních i soukromých zdrojů. Partnery centra jsou Technologické centrum AV ČR, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, VTP Brno, a.s. a další (BIC-Brno, 2013). Vědeckotechnický park Brno-Jih 14
Jako součást vědeckotechnického parku vznikl Podnikatelský inkubátor v Brně městské části Komárov v roce 2007 o velikosti 455m2 za podpory z programu Prosperita I a uţ v roce 2010 byl rozšířen o 500m2 s podporou z programu Prosperita II. Zakladatelem je Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s., který je zároveň provozovatelem, významnými partnery jsou město Brno, Vysokého učení technické v Brně, Jihomoravské inovační centrum. Podnikatelský inkubátor je určen přednostně pro firmy a absolventy doktorského či magisterského studia, zejména technických vysokých škol a projektům s pozitivním vlivem na ţivotní prostředí, zaměstnanost a export. Mezi známe inkubované firmy patří například společnost Slevomat.cz. Podnikatelským inkubátorem je poskytována řada sluţeb počínaje slevou z pronájmu poradenství, vyhledávání partnerů, podpora získání zdrojů financování a kontaktů na investory. Zajišťuje další vzdělávání v rámci Školícího střediska Brno-Jih, právní i daňové poradenství s vedením účetnictví. Nabízí moţnost vyuţití zasedací místnosti, laboratoří i měřících přístrojů a zajištění podpory výzkumných a vývojových aktivit (VTP-Brno, 2013). Podnikatelské inkubátory provozovány Jihomoravským inovačním centrem Jihomoravské inovační centrum je zájmové sdruţení právnických osob fungující se sídlem v Brně v městské části Královo pole od roku 2003, pomáhá inovačním firmám, studentům, výzkumným pracovníkům i vynálezcům realizovat jejich dobré nápady. Podporuje spolupráci mezi průmyslem a výzkumnými pracovišti a tím přispívá k uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Za účelem zkvalitnění infrastruktury poskytovaných sluţeb získal v roce 2012 podporu z programu Prosperita II. Cílem JIC je vytvářet prostředí pro snadnější inovační podnikání na jiţní Moravě, Innovation park JIC tvoří téměř 60 inovativních firem a startupů z oblasti ICT, softwarového inţenýrství, počítačové bezpečnosti, strojírenství, biotechnologií, robotiky a dalších oborů. Podmínky pro přijetí do Innovation parku: inovativní produkt nebo sluţba starší více neţ 3 roky obrat do 10 mil. Kč alespoň jeden platící zákazník ambice stát se co nejdříve lídrem trhu a to minimálně na národní úrovni JIC poskytuje sluţby v rámci projektů INTECH a INBIT. Nabízí poradenství od interního týmu a řady externích mentorů, workshopy, konference i networkingové aktivity, zajišťuje propagaci a public relations v médiích. Poskytuje prostory a zázemí na vysoké úrovni, přístup k seed kapitálu a zprostředkovává kontakty v ČR i zahraničí Součástí Innovation parku JIC jsou dva areály INTECH a INBIT v přípravě je třetí areál INMEC (JIC, 2013). a) INTECH Budova INTECH (dříve nazývaná "Technologický inkubátor II") je umístěna v areálu VUT pod Palackého vrchem, byla dokončena v roce 2008, její součástí je podnikatelský inkubátor o celkové ploše 2900m2 z toho pronajímané 1500m2 v pěti podlaţích. Projekt byl podpořen z programu Prosperita I s dotací určenou na výstavbu i provoz parku a 15
provoz podnikatelského inkubátoru. Investorem budovy je Jihomoravský kraj, na odborné garanci výběru firem se podílí Vysoké učení technické v Brně (JIC, 2013). Obrázek 6. Podnikatelského inkubátoru INTECH
Pramen: www.jic.cz
b) INBIT Budova je situovaná v novém kampusu Masarykovy univerzity v Brně - Bohunicích a byla otevřena v říjnu 2008 s podporou z programu Prosperita I i II určenou na provoz podnikatelského inkubátoru. V rámci programu Prosperita I dodatečně čerpal prostředky na výstavbu PI. Díky blízkosti kampusu mohou firmy vyuţívat synergii se špičkovými laboratořemi komplexu, plocha pro kanceláře a laboratoře činí 2000m2. INBIT se zaměřuje hlavně na firmy z oblasti life sciences, sdruţuje nejen tzv. start-upy, ale i výzkumné a vývojové laboratoře zavedených firem za účelem budování life science klastru. JIC dbá na to, aby všechny firmy v biotechnologickém centru INBIT byly kvalitní, inovativní, vytvářely nová kvalifikovaná pracovní místa v regionu nebo jiným způsobem zapadaly do tvůrčího prostředí areálu. Nejedná se tedy o běţné komerční prostory. JIC pořádá pro firmy networkingové i vzdělávací akce a snaţí se tak podporovat jejich vzájemnou spolupráci. Na odborné garanci výběru firem do Innovation parku INBIT se podílí Masarykova univerzita. Investorem budovy je Jihomoravský kraj, provoz zabezpečuje Jihomoravské inovační centrum. Dodatečné sluţby INBIT poskytuje měsíčně 10 hodin vyuţívání zasedacích místností zdarma a neomezený přístup do dvou sdílených laboratoří, kde je k dispozici základní laboratorní vybavení zdarma (flow box, digestoř, UV-VIS spektrometr, mikrodestičkový ELISA reader, přístroj pro výrobu destilované vody, přístroj pro výrobu ledu, autokláv, sadu pro elektroforézu, ultrazvukový desintegrátor, centrifugy, HPLC, hlubokomrazící box (-80 °C), topný blok a třepačku s termostatem) (JIC, 2013). Obrázek 7. Podnikatelského inkubátoru INBIT
Pramen: www.jic.cz
c) INMEC Cílem projektu INMEC je vybudování podpůrné podnikatelské infrastruktury, vědeckotechnického parku, inkubátoru a centra transferu technologií v lokalitě kampusu VUT v Brně Pod Palackého vrchem, plánované otevření je v roce 2014. Výstavbou vznikne cca 6700m2 podlahové plochy, včetně laboratorních prostor pro chemický a materiálový výzkum, INMEC se bude soustředit především na obory pokročilých nano 16
a mikrotechnologií, nových materiálů a komunikačních a řídících technologií, proto název tvoří začáteční písmena z klíčových slov: inovace–materiály–elektrotechnika– chemie. Projekt je zacílen na začínající (start-up) firmy, menší etablované technologické firmy, rozvojové, inovační projekty větších firem a zahraniční investory (JIC, 2013). Obrázek 8. Vizualizace areálu INMEC
Pramen: www.inmec.cz
Vědeckotechnický park profesora Lista V prostorách vědeckotechnického parku profesora Lista v Brně je díky podpoře z programu Prosperita II od roku 2014 v provozu celkem 2065m2 uţitných ploch, z nichţ 757m2 je vyuţito pro výzkumné laboratoře a 758m2 slouţí jako plochy pronajímané firmám. Významným přínosem jsou především dvě strategické laboratoře, a to Laboratoř spínacích přístrojů a Laboratoř velmi vysokého napětí, kde se budou testovat elektrická zařízení. VTP bude vyuţívána především vědci z regionálního Centra výzkumu a vyuţití obnovitelných zdrojů energie (CVVOZE) Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Zřizovatelem i provozovatelem je Vysoké učení technické v Brně (TZB-info, 2013). Obrázek 9. Vědeckotechnický park profesora Lista
Pramen: www.elektro.tzb-info.cz
Technology Innovation Transfer Chamber Technology Innovation Transfer Chamber (TITC) je nově vznikající vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor v areálu Vysokého učení technického v Brně v zájmovém území CEITEC Science Park, objekt „G“, plánované otevření je v roce 2014. Projekt je podporován z programu Prosperita II, v jeho rámci bude vybudováno celkem 7623m2 plochy. Tato celková výměra v sobě obsahuje 1850m2 pronajímatelných administrativních ploch, 1758m2 laboratorních ploch, 193m2 je vyhrazeno pro podnikatelsky inkubátor, provoz je hlavní náplní společnosti VTP Brno, a.s., která byla za tímto účelem zaloţena Krajskou hospodářskou komorou jiţní Moravy. 17
Hlavní činnost TITC představuje pronájem kancelářských a laboratorních prostor, které jsou primárně určeny pro technologicky orientované společnosti s inovativním potenciálem, spolu se zajištěním fungování inkubátoru doplněny o poradenství v oblasti transferu know how, ochrany duševního vlastnictví, řešení projektů, marketingu nových produktů s organizace konferencí, seminářů a workshopů (TITC-VTP, 2013). Obrázek 10. Vizualizace areálu Technology Innovation Transfer Chamber
Pramen: www.titc-vtp.cz
Biology Park Brno Plánovaný provoz Biology parku v Brně je na rok 2015, kdy bude dokončena výstavba budovy, která rozšíří a doplní oblast univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích, v těsné blízkosti Fakultní nemocnice. V rámci tohoto projektu vznikne více neţ 6500m2 plochy moderního biotechnologického parku a podnikatelského inkubátoru, nabízejícího k pronájmu plně vybavené chemické a biotechnologické laboratoře, kancelářské prostory a prezentační plochy, primárně určené k realizaci vědeckovýzkumných záměrů a inovativních projektů orientovaných na biologické vědní obory. Zřizovatelem tohoto projektu je Jihomoravský kraj, provozovatelem parku společnost Biology Park Brno a.s. (JK, 2013).
2.4.
Karlovarský kraj
V Karlovarském kraji se nachází jedno veřejné vysokoškolské zařízení. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj se zde nachází nejméně z celé ČR, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je to 22 pracovišť (ČSU, 2014). Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary - Dvory Areál Dvory v Karlových Varech bude v provozu od roku 2014, vznikl za podpory z programu Prosperita II, zahrnuje administrativní, výrobní a skladovací prostory rozkládající se na ploše cca 5000m2. Zřizovatelem i provozovatelem je firma JERUS, a.s.. (areal-Dvorana, 2013) Podnikatelský inkubátor Kanov V Karlových Varech se má v roce 2014 otevřít podnikatelský inkubátor Kanov podpořený z programu Prosperita II. Zřizovatelem i provozovatelem je společnost EHC CZECH s.r.o.. Dojde k výstavbě skladové haly a budovy určené pro kanceláře. Poskytované sluţby v rámci PI bude pronájem prostor, poradenství určené pro podnikatele, vzdělávací a rekvalifikační kurzy a zprostředkování kontaktu s ostatními podnikateli v regionu (PI-Kanov, 2013). Obrázek 11. Podnikatelský inkubátor Kanov
18
Pramen: www.kanov.cz
2.5.
Kraj Vysočina
V kraji Vysočina se nachází 2 vysokoškolské zařízení, z toho je jedno zařízení veřejné. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 88. (ČSU, 2014). V kraji je plánována výstavba Vědeckotechnického parku Jihlava. Síť podnikatelských inkubátorů na Třebíčsku Síť podnikatelských inkubátorů vznikla za podpory z programu Phare a funguje od roku 2006, zřizovatelem byla společnost Rozvoj Třebíčska z.s.p.o. a provozovatelem EURONEST s.r.o. (od roku 2011 VIA ALTA a.s.). PI zasídlily v 8 zrekonstruovaných nemovitostech ve městech okresu Třebíč - tj. v Třebíči, kde je podnikatelský inkubátor (1700m2) a poradenské centrum (600m2), Moravských Budějovicích (950m2), Jaroměřicích nad Rokytnou (431m2), Hrotovicích (300m2), Náměšti nad Oslavou (462m2), Jemnici (1120m2) a Okříškách (59m2), kde se nachází pouze podnikatelské poradenské centrum. Celá síť byla centrálně řízena z poradenského a výzkumného centra v Třebíči-Borovině. Jednotlivé podnikatelské inkubátory byly ve vlastnictví měst. Síť podnikatelských inkubátorů byla spravována prostřednictvím Správní rady, kterou tvořila jednotlivá města, kraj, hospodářská komora, ZMVŠ a partneři z Dolního Rakouska. Síť fungovala po dobu nutné udrţitelnosti a to pod správou společnosti VIA ALTA a.s. do roku 2011, poté správa PI přešla do rukou měst, které se rozhodli prostory vyuţít dle potřeb obce, nejčastěji k dalšímu pronajímání (Jaroměřice, 2006). VTP a CTT Vysočina Vědeckotechnický park a Centrum transferu technologií Vysočina v Jihlavě má být v provozu od roku 2014 s podporou z programu Prosperita II, který představuje infrastrukturní projekt zaměřený na vybudování vědeckotechnologického pracoviště a centra transferu technologií v oblasti energetiky, sniţování energetické náročnosti, materiálového inţenýrství a vyuţití biomasy. Bude uvedeno do provozu 600m2 kancelářských a 1780m2 vybavených laboratorních ploch. Součásti bude i Podnikatelský inkubátor o velikosti 114m2. Plocha pro účely VTP budou představovat 3112m2 a pro CTT 112m2, celková plocha bude činit 5720m2. Projekt zastřešuje sdruţení Energoklastr, jedná se o síť vzájemně propojených společností, institucí a organizací, které díky vzájemné spolupráci upevňují a posilují svoji pozici v českém i zahraničním prostředí (TZBinfo, 2012). Posláním klastru je významnou měrou přispět k rozvoji inovací, aplikovaného výzkumu a transferu 19
technologií v oblasti sníţení nákladů na energetické výdaje napříč různými dotčenými odvětvími (CzechInvest, 2014). Obrázek 12. Vizualizace areálu Vysočina
Pramen: www.vtpvysocina.eu
2.6.
Královéhradecký kraj
V Královéhradeckém kraji se nachází jedno vysokoškolské veřejné zařízení. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 134. (ČSU, 2014). Technologické centrum Hradec Králové V Hradci Králové bylo vybudováno za podpory z programu Prosperita I Technologické centrum, které bylo umístěno do areálu bývalého vojenského letiště v Hradci Králové a funguje od roku 2008 s vyuţívanou plochou 2817m2. Park disponuje variabilními prostory pro kanceláře, laboratoře a prototypové dílny pro lehkou výrobu a pronajímá prostory o velikosti 1594m2. Část budovy je vyhrazena podnikatelskému inkubátoru, který nabízí 800m2 prostor pro začínající podnikatele, kteří se zaměřují hlavně na vývoj nových výrobků, technologií či sluţeb a jejich uvedení na trh s potenciálem dalšího inovačního vývoje. VTP se zaměřuje především na oblast informační a komunikační technologie, hlavními partnery je univerzita a město v Hradci Králové. VTP poskytuje zvýhodněné nájemné na dobu 3 let, poradenství v oblasti podnikatelských záměrů, asistence při zakládání nové firmy a jejím následném rozvoji i při vstupu na zahraniční trhy, spolupráce v oblasti technologického transferu, rekvalifikační kurzy, školení, semináře i pronájem sálů (TC-HK, 2013). Obrázek 13. Technologické centrum Hradec Králové
Pramen: www.tchk.cz
20
2.7.
Liberecký kraj
V Libereckém kraji se nachází jedno veřejné vysokoškolské zařízení. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 90. (ČSU, 2014). Je v plánu výstavba ve městě Stráţi pod Ralskem Membránového inovačního centra a ve městě Dubá Vědeckotechnický park Dubá společnosti PDI a.s.. Inovační a technologické centrum při VÚTS, a. s. Liberec Inovační a technologické centrum (ITC) v Liberci fungovalo od roku 2000 do roku 2010, centrum bylo podpořeno z programu Park za účelem vybudování podnikatelského a inovačního centra s pracovištěm transferu technologií s cílem podpořit vznik oděvních, sklářských nebo dřevozpracujících MSP. Zakladatelem byl Výzkumný ústav textilních strojů Liberec, a.s., který byl zároveň provozovatelem, jeho zaměření bylo na výzkum, vývoj a výrobu strojů a zařízení pro zpracovatelský průmysl a to především v oblasti obráběcí, textilní, polygrafické, potravinářské, balicí a zdravotnické techniky. Hlavními partnery byly Technická univerzita v Liberci a statutární město Liberec. Park byl umístěn v areálu Výzkumného ústavu textilních strojů a představoval 600m2 kanceláří a provozních prostor. Podpora v ITC představovala především finanční a marketingové poradenství. (VUTS, 2010). Obrázek 14. Inovační a technologické centrum při VÚTS, a. s. Liberec
Pramen: www.vuts.cz
2.8.
Moravskoslezský kraj
V Moravskoslezském kraji se nachází 5 vysokoškolských zařízení, z toho 3 zařízení jsou veřejná. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 265. (ČSU, 2014). Ve městě Frýdek Místek je v plánu výstavba VTP Ferrit a v Ostravě VTP HUB. Technologicko inovační centrum Ostrava s.r.o (BIC Ostrava) BIC v Ostravě Vítkovicích funguje uţ od roku 1993 za podpory z programu Phare, s původním názvem Technologicko inovační centrum Ostrava s.r.o (TIC) vzniklo za přispění firem VÍTKOVICE, a.s., která je vlastníkem areálu, Institut Rozvoje Podnikání, s.r.o., TT - CONTACT, s.r.o., Towit Machinery Trading AG, STAVUS, a.s.. TIC byl příjemcem několika podpor v rámci programu Park. První v roce 1997 za účelem rekonstrukce čtvrtého patra určeného pro TIC, které bylo zaměřeno na začínající firmy s vysokou inovační aktivitou. V roce 1998 získal druhou podporu na rozšíření TIC o podnikatelský inkubátor v budově Bílé kasárny, za účelem zlepšení spolupráce mezi inkubovanými firmami a zasídlení nových progresivních inovačních firem. Mezi roky 2000 aţ 2001 získal třetí podporu a došlo k rozšíření podnikatelského inkubátoru a technologického inovačního centra rekonstrukcí stávajících prostor nově pronajatého 21
objektu za účelem vzniku, rozvoje a podpory inovačních MSP. Od roku 2000 tak nabízí sluţby ve vlastním Vývojovém centru průmyslových aplikací zaměřeném na hydrauliku, pneumatiky a mechatroniku. Impulsem pro podání ţádosti programu Prosperita I byla skutečnost, ţe provozovaný vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor byly plně obsazeny a existovala poptávka a zájem na rozšíření prostor pro inovační firmy, proto došlo k podpoře z programu Prosperita I za účelem rekonstrukce dalších dvou budov v areálu Vítkovice, jednalo se o budovu Červené kasárny a Modrého pavilonu. TIC získal podporu na rozšíření svých prostor v budovách Modrého pavilonu a Křídla pošty i v rámci programu Prosperita II. V současné době se TIC rozkládá na ploše o velikosti (viz. tab. 1) 24959m2, z toho je 20602m2 určena k pronájmu s kapacitou 150 firem. Zasídlené firmy nejsou striktně rozlišeny, co se týká umístění, protoţe je pronajímán prostor, který je v danou chvíli volný. Tabulka 1. Plochy BIC Ostrava
Budova Výměra celkových vnitřních ploch Plochy určené k pronájmu
Bílá kasárna
Červená kasárna
Modrý pavilon
Křídlo pošty
Celkem
6 468
4 742
9 042
4 707
24 959
5 495
3 725
7 922
3 460
20 602
Pramen: www.bicova.cz
VTP spolu s PI nabízí zvýhodněný pronájem kancelářských a výrobních prostor k podnikání včetně základních sluţeb, servis pro oblast transferu technologií, projektového řízení, poradenství a zajišťuje školení jak vlastní, tak organizuje vzdělávací akce ve spolupráci s dalšími subjekty (Bicova, 2013). Obrázek 15. BIC Ostrava s. r. o.
Pramen: www.bicova.cz
Podnikatelský inkubátor Karviná Podnikatelský inkubátor v Karviné vznikl v roce 1997, zřizovatelem bylo město Karviná, které si kladlo za cíl pomoci začínajícím podnikatelům prostřednictvím podnikatelského inkubátoru, který nabízel prostory po dobu pěti let za zvýhodněných podmínek, poté se firmy měly přesunout do komerčních prostor. V roce 2008 byla jeho činnost ukončena z důvodu malého zájmu ze strany podnikatelů (Januszek, 2008).
22
Vědeckotechnologický park Ostrava a.s. Vědeckotechnologický park byl vybudován na zelené louce v těsném sousedství areálu VŠB-TU Ostrava, město Ostrava tento areál o velikosti cca 10 hektarů v průběhu let 1996 aţ 1999 vykoupilo a scelilo s cílem vytvoření plochy pro vznik spin-off firem a atraktivní zóny pro investory. VTP je v provozu od roku 2000 za podpory z programu Phare, během dalších tří let proběhlo rozšíření v podobě stavby multifunkční budovy, ta plní jednak funkci mnohoúčelového nájemního domu a jednak všem firmám v rámci VTP poskytovat centrální sluţby. VTP tak můţe vyuţívat dvě multifunkční budovy o celkové pronajímatelné kapacitě 5617m2 prostor, které má společnost v pronájmu od statutárního města Ostravy. Zakladateli společnosti jsou Vědeckotechnologický park Ostrava, a.s., Statutární město Ostrava (s převládajícím podílem 60%), Agentura pro regionální rozvoj, a.s., VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě a Slezská univerzita v Opavě. VTPO si klade za cíl podporu podnikatelských subjektů orientujících se do oblastí progresivních technologií s velmi úzkou vazbou na univerzitní sféru a především na vývoj, aplikovaný výzkum a podporu inovačních technologií. Rozšíření VTP bylo podpořeno z programu Prosperita II za účelem vytvoření nových prostor o velikosti 4121m2. Součástí VTPO je i technický inkubátor nabízející podporu firmám s technologicky orientovaným nebo inovačním produktem. Podpora je primárně poskytována formou zvýhodněného nájmu, další sluţby pak zahrnují zprostředkování sluţeb specificky zaměřených na oblast inovačního podnikání v podobě ochrany duševního vlastnictví, financování z fondů EU, kontakt s univerzitami a poradenství spojené s rozvojem firmy a dalších záměrů podnikatele (VTPO, 2013). Obrázek 16. Vědeckotechnologický park Ostrava a.s.
Pramen: www.vtpo.cz
Vědeckotechnologický park DAKOL VTP DAKOL působil v rámci Vyšší odborné školy DAKOL a Střední školy DAKOL, o. p. s., která byla provozovatelem, v Petrovicích u Karviné od roku 2001 do roku 2005. Prostor o výměře 360m2 vznikl za pomoci programu Prosperita I, která pokryla 50% nákladů. VTP se zaměřoval na podporu místních firem, které jiţ podnikali a potřebovali další prostory na testování svých strojů, výrobků, materiálu nebo sluţby týkající se transferu technologií světové úrovně. Jednou z jejich podnikatelských aktivit bylo poskytování sluţeb v oblasti výchovně vzdělávacího procesu. Firma, ve svém středním odborném učilišti a střední odborné škole, připravovala učně a studenty pro potřeby místních podnikatelských subjektů, a rekvalifikovala dospělé dle poţadavku místních podniků a podnikatelů, eventuálně úřadu práce. Zároveň VTP provozoval strojařské, stavební a gastronomické sluţby (Hlaváček, 2001). VTP nabízel zvýhodněný pronájem prostor a zařízení po dobu 3 let současně i zvýhodněný pronájem technologického zařízení. Poskytoval stálou poradenskou 23
asistenci špičkových odborníků a odborné konzultace odborníků ze Slezské univerzity (DAKOL, 2013). STEEL IT - Podnikatelský inkubátor Třinec Podnikatelský inkubátor STEEL IT v Třínci je v provozu od roku 2007, jedná se o projekt, který byl podpořen z programu Prosperita I, z rozpočtu Moravskoslezského kraje, města Třinec i města Český Těšín. Podnikatelský inkubátor STEEL IT o rozloze 975m2 se nachází v jednom z nově zrekonstruovaných podlaţí hotelu Stell a je určen pro 20 inkubovaných jednotek, je provozován Institutem EuroSchola, o.s. PI se zaměřuje především na oblast informačních a komunikačních technologií a na tzv. znalostní a novou ekonomiku. Důraz klade na inovativní a nově vznikající společnosti z nových dynamicky se vyvíjejících odvětví, především ICT (Steel-it, 2013). V prvních dvou letech existence inkubátoru, tedy v roce 2007 a 2008, podnikatelé nejevili zvláštní zájem, PI evidoval průměrně 16 zájemců o zahájení podnikání ročně. Během roku 2009 dokonce v PI nezahájila podnikání ani jediná firma. Během roku 2010 se situace postupně lepšila a uţ v roce 2013 byl PI plně zaplněn (Právo-SM, 2010). PI nabízí zvýhodněný pronájem zrekonstruovaných a vybavených kancelářských prostor, školicí i zasedací multimediální místnosti s moţností telemostu. Zajišťuje kompletní poradenství zkušených IT expertů (Steel-it, 2013). Obrázek 17. STEEL IT - Podnikatelský inkubátor Třinec
Pramen: www.steel-it.cz
Podnikatelský inkubátor RVP invest, Fulnek Podnikatelský inkubátor se nachází v areálu průmyslové zóny ve Fulneku Jerlochovicích. Jedná se o bývalé objekty zemědělského druţstva, které byly několik let bez jakéhokoliv vyuţití. Developerská společnost RVP Invest, a.s., v roce 2002 tento areál odkoupila a investovala do rekonstrukce objektů s podporou z programu Prosperita I. Realizací záměru během první etapy vzniklo 2500m2 vyuţitelných ploch výrobně administrativního charakteru, v druhé etapě podpořené z programu Prosperita II byly rekonstruovány další dva objekty, které rozšířili plochu podnikatelského inkubátoru o dalších 1500m2. Celkově tak PI nabízí 4000m2 s kapacitou 8-15 firem a je v provozu od roku 2007. Ve své činnosti PI vyuţívá výsledků vědecké činnosti partnerské Vysoké školy podnikání, a.s. v Ostravě a praktických zkušeností střední školy Dakol. V PI nemá konkretní zaměření, sídlí v něm místní firmy různorodého charakteru. Nabídka sluţeb byla pronájem prostor k podnikání, zázemí pro administrativní podporu, technické zázemí pro metrologii, poradenskou podporu inkubovaných firem (ekonomickou, finanční a organizační poradenství, zdroje k financování podnikání), moţnost vedení účetnictví, daňové evidence nebo pořádání školení a kurzů. Zprostředkovává odborné konzultace u partnerů projektu, technologický transfer v ČR, 24
pořádání kooperačních burz i napojení na vědeckou činnost vysoké školy (RVP-Invest, 2013). Obrázek 18. Podnikatelský inkubátor RVP invest, Fulnek
Pramen: www.rvp.brown.cz
Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava umístěný v areálu univerzity je v provozu od roku 2008, byl vybudován za přispění programu Prosperita I, statutárního města Ostravy, Nadačního fondu EVRAZ a vlastních prostředků investora, zřizovatele a provozovatele PI Vysoké školy Báňské - Technické univerzity Ostrava. V rámci univerzity PI provozuje Centrum podpory inovací, útvar Komercializace výsledků výzkumu a vývoje a disponuje 5721m2 kancelářských ploch, z toho cca 3 000m2 kancelářských ploch určený asi 30 inkubačním firmám, PI se nespecializuje na určitý obor. Po dobu fungování prošlo inkubátorem přes 60 úspěšných společností. Zasídlené firmy PI mají moţnost za předem stanovených podmínek vyuţívat zvýhodněné nájemné na kanceláře, zasedací a seminární místnosti a také vyuţívat poradenství týkající se zakládání společnosti, výkonnosti firmy, financování, ochrany průmyslového vlastnictví a patentů, komercializace, propagace firmy i marketingu, posuzování nových výrobků, zajišťování lidských zdrojů. Zajišťuje rozvojové sluţby Regionálního centra transferu technologií i podporu osobního konzultanta s kurzy a školeními (PI-VŠB, 2013). Obrázek 19. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava
Pramen: www.inkubator.vsb.cz
Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava Podnikatelský inkubátor je vnitropodnikovou jednotkou Vysoké škole podnikání Ostrava a funguje od roku 2010 za přispění z programu Prosperita II, zřizovatelem i provozovatelem je Vysoká škola podnikání, a.s.. PI se zaměřuje na informační technologie a sluţby s tím spojené. Cílem PI je poskytování prostor o velikosti více neţ 800m2 a sluţeb začínajícím podnikatelům, především z řad studentů školy, případně i externích zájemců s kapacitou pro 13 firem. Poskytuje pronájem kancelářských prostor a auly s poradenstvím pro začínající podnikatele aţ do fáze zaloţení a vzniku společnosti. Zajišťuje poradenství při financování podnikatelského záměru, při vyhledávání finančních zdrojů, v oblasti IT, při vyhledávání obchodních partnerů, v oblasti výběru a řízení lidských zdrojů i právní, 25
ekonomické, účetní a daňové poradenství. Nabízí marketingový průzkum trhu, efektivní reklamu a propagaci produktu a hodnocení výkonnosti firmy (VŠP, 2013). Obrázek 20. Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava
Pramen: www.pi.vsp.cz
Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava Technologické centrum umístěné v Ostravě Vítkovicích, jehoţ součástí je i Vědeckotechnický park, vybudoval klastr firem Envicrack s přispěním z programu Prosperita II. VTP je tak ojedinělý svým umístěním v samotném průmyslovém centru, které vzniklo rekonstrukcí starého nevyuţívaného objektu a je v provozu od roku 2010. V další etapě Technologické centrum Ostrava vybudovalo hned na sousedících pozemcích dvě haly s poloprovozními laboratořemi, které fungují od roku 2011. Centrum se orientuje na udrţitelný rozvoj, především se zaměřuje na vývojové technologie týkající se ekologické likvidaci odpadů, především pyrolýzy (Envicrack, 2010). Obrázek 21. Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava
Pramen: www.msstavby.cz
Biotech Business Park For Medical Innovations Ostrava Unikátní vědecko-technický park 4MEDi je v současné chvíli ve výstavbě, nachází se přímo v areálu Fakultní nemocnice Ostrava, předpokládaný termín dostavby první etapy je rok 2014 s celkovým rozsahem 6450m2. Centrum 4MEDi bude představovat celosvětově významnou a současně vysoce konkurenceschopnou infrastrukturu s vyuţitím nejlepších moderních technologií pro testování, diagnostiku, vývoj a klinický výzkum nových buněčných léčivých přípravků. Provozovatelem je Centrem buněčné terapie a diagnostiky a.s., společným podnikem Ministerstva zdravotnictví České republiky a privátní společností PrimeCell a.s., bylo zaloţeno v roce 2009 jako společný podnik s cílem vybudovat jedinečné biotechnologické centrum medicíny na světové úrovni, zajistit komercializaci poznatků vědy a výzkumu v praxi (4MEDi, 2012).
26
2.9.
Olomoucký kraj
V Olomouckém kraji se nachází 3 vysokoškolské zařízení, z toho 1 zařízení je veřejné. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 134. (ČSU, 2014). Ve městě Šumperk se nachází společnost AGRITEC, výzkum, šlechtění a sluţby, s.r.o., provozující podnikatelský inkubátor, na jehoţ provoz získala podporu z programu Prosperita II. Z důvodu nedostupnosti bliţších informací specifikující činnosti organizace, není tato společnost více popsána. Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci je samostatnou hospodářskou jednotkou univerzity, která vznikla v roce 2000 programu Phare, Park, Krajského úřadu Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouc. Areál o velikosti 4500m2 nabízí k pronájmu 2747m2 prostor pro podnikání uţ ve dvou budovách, díky podpoře z programu Prosperita II došlo v roce 2012 k realizaci podstatné rekonstrukce jedné z této budov, další podpora je určena opět na rozšíření VTP i PI. VTP se zaměřuje na podporu firem v oblasti nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií, jeho snahou je "být mostem mezi vědeckým a podnikatelským světem a vyuţít výzkumného potenciálu univerzity ve firmách“. Provoz VTP spolufinancuje Univerzita Palackého v Olomouci, nabízí pronájem kanceláří, výrobních prostor i zasedacích místností, analýzy a měření na zakázku společně s výzkumem, konzultace k podnikatelským záměrům a tvorbě podnikatelských plánů začínajících firem. Poradenství v oblasti dotací, managementu, ochrany duševního vlastnictví i rizikového kapitálu. Součástí VTP je od roku 2007 za podpory programu Prosperita I i podnikatelský inkubátor, který se zaměřuje na inovační firmy s předpokladem dynamického růstu. Kaţdé inkubované firmě je přidělen konzultant, který společně s ní hledána funkční řešení jednotlivých problémů. Inkubační program zahrnuje slevu na prostory pro podnikání - slevu z nájemného ve výši 50 %, druhý rok slevu 35 % a třetí rok ve výši 20 %. Poskytuje vyuţití zasedací místnosti zdarma a výraznou slevu na pronájem školící místnosti, poradenských sluţeb konzultanta, hodnocení efektivnosti firmy, moţnost schůzek se zkušenými mentory a bezplatnou účast na networkingových akcích (VTPUP, 2013). Obrázek 22. Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci
Pramen: www.vtpup.cz
27
2.10. Pardubický kraj V Pardubickém kraji se nachází 1 veejné vysokoškolské zařízení. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 143 (ČSU, 2014). Technopark Pardubice k. s. TechnoPark Pardubice vznikl v průmyslové zóně v Pardubicích, byl otevřen v roce 2008 s celkovou plochou představující 4346m2. Výstavba stála 450 milionů korun, z toho asi. 300 miliony přispěla Evropská unie z programu Prosperita I. Komplementářem byla akciová společnost TechnoPark Management, komanditisty byli Pardubický kraj, Univerzita Pardubice a společnost Free Zone, v níţ drţí Pardubice 30% akcií. Moderní haly vhodné pro výzkum, zkušebnictví, prototypovou výrobu i realizaci technologií se nikdy celé nenaplnily a společnost proto nebyla schopna splácet své dluhy, i přes pětileté problémy se jí podařilo dodrţet podmínky stanovené EU a nemusela vracet dotaci. Od března 2012 ji stoprocentně vlastní firma Midoma Overseas Ltd. se sídlem na Britských panenských ostrovech, které jsou známé jako daňový ráj pro zahraniční společnosti. V únoru 2013 soud vyhlásil na Technopark konkurs na návrh stavební firmy Geosan Group, které dluţí téměř 230 milionů korun, menší částky dluţí i dalším subjektům. O osudu parku tedy není rozhodnuto, prostory jsou zatím prázdné (ČTK, 2013). Obrázek 23. Technopark Pardubice k. s.
Pramen: www.pardubicky.denik.cz
2.11. Plzeňský kraj V Plzeňském kraji se nachází 1 veřejné vysokoškolské zařízení. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 119 (ČSU, 2014). BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum Společnost byla zaloţena městem Plzeň za finanční podpory programu Phare v roce 1992, jejím posláním byla podpora zakládání a rozvoje inovačních firem v plzeňském regionu. Město Plzeň vytvořilo zónu Borská pole v blízkosti Západočeské univerzity se záměrem transformovat a diverzifikovat ekonomickou základnu města a eliminovat dlouholetou závislost ekonomiky města na jednom velkém zaměstnavateli a na oborech těţkého strojírenství závodu Škoda Plzeň, a to prostřednictvím zvýšení potenciálu regionu v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Při poskytování sluţeb je vyuţíváno napojení na zahraniční partnery prostřednictvím členství v nejvýznamnějších sítích na podporu podnikání a inovací. Od roku 1996 jsou klientům k dispozici prostory podnikatelského inkubátoru vytvořeny z bývalého vojenského areálu, které byly vybudovány za podpory programu Park. V roce 2001 pak bylo vybudováno tzv. technologické centrum pro účely lokalizace firem provádějících vývojové činnosti. 28
Celková plocha budov úvodní etapy vědeckotechnického parku činí přes 3000m2 (UKR-Plzeň, 2013). BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum nabízí pomoc podnikatelům při získávání dotací, zpracování ţádostí o finanční podporu podnikatelských projektů z národních zdrojů, strukturálních fondů Evropské unie, zajišťuje poradenství při tvorbě podnikatelských plánů, konzultace nad přípravou podnikatelských plánů při zaloţení nového podniku i při tvorbě rozvojových projektů. Pomáhá s mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, s podporou účasti českých organizací v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje. Pomáhá s transferem technologií, komercializací výsledků výzkumu a vývoje českých organizací v zahraničí., vyhledání zahraničních dodavatelů technologií a know-how dle poţadavků tuzemských organizací. Poskytuje prostory pro inovační podnikání, pronájem vhodných prostor pro inovační podnikání, poradenství při jeho zahájení a rozvoji. Administrativní zázemí a sluţby "správce" i poradenství pro podnikání v EU a mezinárodní nabídky / poptávky, informace o evropské legislativě a o podmínkách podnikání v zemích EU, vyhledávání partnerů pro výrobní a obchodní spolupráci, evropské iniciativy a programy. Podporuje spolupráci mezi univerzitami a podniky, zprostředkování kontaktů mezi firmami a pracovišti výzkumu a vývoje, vyhledání finančních zdrojů na spolupráci, transfer znalostí a technologií a zprostředkování praxí a stáţí studentů ve firmách (BIC, 2013). Obrázek 24. Borská pole
Pramen: www.stavbaweb.cz
Vědeckotechnický park Plzeň V areálu Borská pole funguje od roku 2008 společnost Vědeckotechnický park Plzeň, jehoţ stoprocentním akcionářem je město Plzeň, které zaloţilo společnost Vědeckotechnický park Plzeň, a.s za účelem provozování parku. Hlavními partnery projektu jsou Západočeská univerzita, BIC Plzeň a podnik Škoda. Z prostředků programu Prosperita I bylo vybudováno 4500m2 určených pro vybudování VTP, CTT i PI, z prostředků programu Prosperita II získaných v roce 2010 byl financován provoz parku (VTP-Plzeň, 2013). Obrázek 25. VTP Plzeň
29
Pramen: www.6thriver.cz
Plzeňský vědeckotechnologický park II Další etapou rozvoje Vědeckotechnického parku Plzeň bylo otevření v roce 2012 sedmi nových budov s celkovou plochou 6458m2, vybudovaných městem Plzeň s podporou z programu Prosperita II určenou na výstavbu i provoz VTP. Vědeckotechnický park Plzeň i Plzeňsko technologický park II zprostředkovává sluţby na podporu inovačního podnikání a to včetně funkcí a sluţeb podnikatelského inkubátoru a centra transferu technologií. Začínajícím i rostoucím inovačním firmám jsou nabízeny cenově zvýhodněné specializované sluţby spojené s přípravou a realizací jejich inovačních projektů. Na základě analýzy potřeb firmy je vybrán odpovídající soubor specializovaných sluţeb obsahující např. poradenskou činnost nebo asistenci při zpracování dokumentace či informační servis, pomoc při navázání kontaktů, apod (VTP-Plzeň, 2013).
2.12. Středočeský kraj V Středočeském kraji se nachází 2 vysokoškolské zařízení. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 250 (ČSU, 2014). V kraji je plánována výstavba Technoparku Kralupy ve městě Kralupy nad Vltavou, VTP TESORO a.s. v Přelících, VTP UVR Mníšek pod Brdy a.s. ve městě Mníšek pod Brdy, VTP SVÚM a.s. v Čelákovicích, strojírenského VTP a PI v Buštěhradu. VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor Technologický park a podnikatelský inkubátor VYRTYCH byl postaven v Ţidněvsi a funguje od roku 2005, vybudování bylo podpořeno z programu Prosperita I. V roce 2012 začala výstavba nové budovy, která byla uskutečněna v rámci programu Prosperita II a jejímţ výsledkem byla nově vybudovaná plocha o velikosti 550m2, která navazovala na úspěšnou realizaci předchozího projektu cca 600m2 (VYRTYCH, 2013). Začátkem roku 2013 byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, o půl roku později byl tento návrh zamítnut, protoţe navrhovatel návrh vzal zpět (MS-ČR, 2014). Společnost začátkem roku 2014 neprovozuje webové stránky a na emaily a telefonáty nereaguje. Zasídlené firmy se zaměřovaly především na inovační postupy léčby obezity a metabolického syndromu, vývoj povrchových úprav, optických systémů a poradenství v oblasti software a hardware. Společnost VYRTYCH nabízela pomoc při vyhledávání partnerů pro společný výzkum a vývoj i s transferem technologií., zajišťovala vzdělávací aktivity, poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví a poskytovala informace o dotačních projektech i o spolupráci s VŠ (VYRTYCH, 2013). Obrázek 26. VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor, Březno
30
Pramen: www.vyrtych-tpi.cz
Podnikatelský inkubátor Nymburk Podnikatelskému inkubátorů ve městě Nymburk byla poskytnuta dotace z programu Prosperita I je v provozu od roku 2008. Zřizovatelem je město Nymburk, provozovatelem pak pověřená společnost Podnikatelský inkubátor Nymburk p. o. (PINymburk, 2013). PI o celkové ploše 3335m2, z toho 505m2 představují kanceláře, 200m2 laboratoře a 1490m2 výrobní plochy, je zaměřen na firmy z inovačním potenciálem. Poskytuje První 3 roky slevy z nájmu v prvním roce 50%, druhém 40% a třetím pouze 30%, poradenské a vzdělávací sluţby poskytované partnery projektu, případně externími dodavateli. Podporuje inovační aktivity uţivatelům PI formou spoluřešitelství s partnerskými vysokými školami a zajišťuje bezplatnou propagaci uţivatelů PI v tisku, na webu PI, v prospektech a případně rozhlase a televizi, v rozsahu dle projektu (PI-Nymburk, 2013). Obrázek 27. Podnikatelský inkubátor Nymburk
Pramen: www.inkubator-nymburk.eu
Vědecko-technický park Řeţ Vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor Řeţ byl vybudován v Husinci za podpory programu Prosperita I, navazoval na jiţ fungující technologický park Řeţ, kde byla realizována rekonstrukce a výstavba objektů. VTP a PI o velikosti 726m2 fungoval mezi roky 2008 a 2013, zřizovatelem i provozovatelem byla společnost ÚJV Řeţ, a.s., která se zaměřuje na jadernou energetiku. VTP poskytoval slevu na nájemné aţ 50% a především se zaměřoval na poradenství (UJV, 2014). Vědeckotechnický park Mstětice Vědeckotechnický park ve městě Mstětice vznikl za podpory z programu Prosperita I a funguje od roku 2009, je koncipován jako nájemní objekt pro vědecké a vývojové týmy a malé a střední podniky se speciálním technickým a laboratorním vybavením, konferenčním a cateringovým zázemím. Park a provozuje společnost Eurosignal, a.s., která byla zaloţena za tímto účelem mateřskou společností AŢD Praha, s.r.o. Park slučuje tři hlavní funkce - vědeckotechnický park o ploše 2101m2, podnikatelský inkubátor 118m2 a centrum pro transfer technologií 156m2. Preferované oblasti zaměření jsou elektronické systémy pro zabezpečení ţelezniční dopravy, staniční a 31
vlaková zabezpečovací zařízení pro metro, speciální sdělovací zařízení pro řízení dopravy, dále měřicí, diagnostické, řídicí a informační dopravní systémy. Podnikatelský inkubátor je určen pro nově vzniklé či vznikající technologicky orientované MSP, kterým usnadní realizaci jejich podnikatelského záměru pomocí posouzení podnikatelského plánu a dalšího rozvoje, pronájmu kancelářských prostor včetně základního vybavení za zvýhodněné ceny, pronájmu prostor a technologií pro realizaci výzkumu a vývoje, moţnosti vyuţívání poradenských, informačních a vzdělávacích sluţeb, poskytovaných Centrem pro transfer technologií, podnikatelských a marketingových poradenských sluţeb, zaměřených na rozvoj začínajících společností a podpory při vyhledávání finančních zdrojů, projektové poradenství. Centrum pro transfer technologií dále poskytuje technologický transfer, odborné poradenství v oblastech ochrany duševního vlastnictví, komercializace výsledků výzkumu atd. zajištění financování výzkumu a vývoje (eurosignal, 2013). Obrázek 28. Vědecko-technický park Mstětice
Pramen:www.eurosignal.eu
Vědeckotechnický park Roztoky Čtyřpodlaţní budova vědeckotechnického parku v Roztokách je v provozu od roku 2011 a nabízí pronajímatelnou plochu o celkové velikosti 4021m2. Kanceláře, testovací laboratoře, zkušebny a zázemí tvoří 3874m2, na podnikatelský inkubátor připadá plocha o velikosti 103m2 a centrum pro transfer technologií zabírá rozlohu 44 m2. VTP vznik za finanční podpory z programu Prosperita II a je koncipován jako nájemní objekt pro firemní vědecké týmy zabývající se aplikovaným výzkumem a vývojem se širokým spektrem podpůrných sluţeb poskytovaných provozovatelem parku VTP Roztoky a.s., zřizovatelem VTP je společnost Trigema a.s. V současné době je převáţná část VTP připravena pro výzkum spalovacích motorů, vozidel, převodovek, elektrických přenosů a hybridů, palivových článků a rychloběţných strojů. VTP poskytuje sluţby informační, zajišťuje spolupráci s vysokými školami, sluţby vzdělávací zahrnující konference, semináře a celoţivotní vzdělávání, sluţby marketingové jako vyhledávání partnerů, výstavy, internetové sluţby, burzy, mezinárodní spolupráce apod, sluţby poradenské v oblasti ochrany duševního vlastnictví, právní sluţby, poradenství související se získáváním dotací, daňové a účetní poradenství a zajišťuje technický servis v podobě telefonního a internetového servisu, poštovní oddělení, kancelářské potřeby i úklid (VTP-Roztoky, 2013). Obrázek 29. Vědeckotechnický park Roztoky
32
Pramen: www.trigema.cz
Park vědy Roztoky Připravovaný projekt Park vědy Roztoky získal podporu z programu Prosperita II a navazuje na jiţ vybudovaný Vědeckotechnický park Roztoky, který se nachází v jeho těsné blízkosti, zřizovatelem je opět společnost Trigema a.s. a provozovatelem VTP Roztoky a.s. Park vědy je ve fázi přípravy výstavby a realizace je plánována na rok 2014, V rámci projektu bude vybudován nový objekt o celkové pronajímatelné ploše 3802m2, přičemţ 3700m2 budou vědecká pracoviště, kanceláře a společné prostory. Součástí projektu bude také 5 zkušeben disponujících nejmodernějším vybavením pro výzkumné účely, podnikatelský inkubátor o výměře 77m2 a centrum pro transfer technologií o výměře 25m2. Orientace PV bude na výzkum a vývoj elektromotorů pro automobily s alternativními motory, park bude koncipován jako víceoborový areál, zaloţený na spolupráci s Českým vysokým učením technickým a Matematicko-fyzikální Fakultou UK v Praze (VTP-Roztoky, 2013). Bude se zabývat hledáním nových moţností v těchto průmyslových odvětvích (VTP-Roztoky, 2013): • vývoj a testování pohonů elektromobilů • softwarový a hardwarový vývoj • automatizace a optimalizace výrobních procesů počítačovými metodami • řešení logistických zadání počítačovými metodami • vývoj telekomunikací a souvisejících oborů • vývoj elektroniky a mikroelektroniky, internetu a zabezpečovací techniky Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef Centrum experimentální geotechniky fakulty Stavební ČVUT v Praze otevřelo nedaleko obce Chotilsko-Čelina na Příbramsku v roce 2011 Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef, jehoţ vznik byl podpořen z programu Prosperita II. Základem pro URC Josef byla dlouhodobě nevyuţívaná budova o ploše 914 m2 v povrchovém areálu opuštěného důlního díla štola Josef, jedinečnost VTP spočívá ve funkční provázanosti s rozsáhlým komplexem podzemních prostor štoly, kde je z celkových 8 km štol jiţ zprovozněno 3,5 km. VTP se zaměřuje především na materiálové inţenýrství, se specializací na geotechniku a geochemii. Nabízí inovačním firmám zvýhodněný pronájem prostor, 300m2 plochy k pronájmu je poskytováno v rámci podnikatelského inkubátoru, zajišťuje marketing, pořádání semináře a školení (Nádherná, a další, 2012). Obrázek 30. Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef
33
Pramen: ceg.fsv.cvut.cz
Vědeckotechnický park Milovice Vybudování projektu vědeckotechnického parku v městě Milovice v letech 2013-2014, představující vznik a provoz VTP, PI, CTT a vzdělávací sekce s odbornou garancí praţského ČVUT v části prostoru bývalého vojenského objektu, který je jedním z největších brownfieldů v České republice. Předpokládaný provoz parku o velikosti 8166m2 je v roce 2015. Zřizovatelem i provozovatelem je společnost VTP AT Milovice, o.p.s. Součástí projektu bude aerodynamický tunel, který díky ovladatelnému proudění vzduchu umoţní zkoumat a zlepšovat aerodynamické vlastnosti objektů, bude slouţit zejména automobilovému průmyslu, na který se zaměřuje společně s udrţitelnou energetikou s důrazem na úspory a efektivní vyuţívání energií. V rámci provozu VTP budou poskytovány expertní a analytické sluţby, sluţby související s transferem technologií, administrativou a se zakládáním a rozvojem firem a další vzdělávání. Nabídka sluţeb se bude nadále rozšiřovat s provozem VTP (VTPMilovice, 2013). Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek Ve městě Kolín má od roku 2015 fungovat podnikatelský inkubátor o velikosti 1500m2, který vznikne za podpory programu Prosperita II rekonstrukcí bývalého pivovaru v areálu kolínského zámku, PI bude nabízet celkem osm kanceláří firmám zaměřujícím se především na oblast kultury a s inovačním IT předmětem činnosti. Zřizovatelem je město Kolín (Kolín, 2012). Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš Centrum aplikovaného výzkumu v městě Dobříš mělo vzniknout v roce 2014 za podpory programu Prosperita II rekonstrukci brownfield-budovy bývalých vojenských kasáren na vědecko-technologický park spojený s podnikatelským inkubátorem i centrem pro transfer technologií zaměřující se obnovitelné energetické zdroje (CAVD, 2012). Zřizovatelem i provozovatelem je společnost CAVD s.r.o., která vyčerpala v roce 2012 z původní 168 milionové dotace 27 milionů, neaktualizuje informace na webových stránkách centra a dle obchodního rejstříku v roce 2013 byl majetek společnosti zastaven (MS-ČR, 2014).
2.13. Ústecký kraj V Ústeckém kraji se nachází 2 vysokoškolské zařízení, z toho jedno zařízení je veřejné. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 103. (ČSU, 2014). Podnikatelské inovační centrum Most 34
Podnikatelské inovační centrum ve městě Most fungoval od roku 1997 do roku 2008 s celkovou plochou 1100m2. Zřizovatelem i provozovatelem je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a. s., PIC se zaměřoval na podporu, poradenství a odbornou pomoc podnikatelským subjektům, zejména MSP a pořádání seminářů (VÚHU, 2008). Technologický park Chomutov Technologický park ve městě Chomutov je obecně prospěšná společnost zaloţená Okresní hospodářskou komorou, Asociací mezinárodní spolupráce firem a společnostmi EDOST, HS Project a Fitness Company jako největšími firmami zasídlenými v areálu Cihlářská v Chomutově. Cílem vzniklé společnosti bylo jednak docílit správy areálu o velikosti 2800m2, coţ se podařilo v roce 2003, kdy byla převzata správa areálu, ale také zasídlit v něm firmy inovativního a vzdělávacího charakteru a všechny instituce, které mohou pomáhat podnikatelům v jejich činnosti (TPCV, 2013). Poskytuje informace a poradenství v oblasti ţádostí o dotace a podpory pro hospodářské organizace (stávající i nově příchozí do průmyslových zón) regionu, zajišťuje konzultace k přípravě projektů, záměrů a ţádostí o podpory a dotace pro obce, neziskové organizace a místní instituce a podporuje výzkum, vývoj a inovace realizované v rámci regionu (BIZBIZ, 2013). Vědecko-technický park Rumburk Vědecko-technický park v Rumburku vznikl revitalizací bývalého textilního závodu a jeho dostavbou za finanční podpory Evropské unie prostřednictvím programu Prosperita I, kdy šlo o jediný podpořený projekt z daného programu v Ústeckém kraji, byl otevřen v roce 2010. Zřizovatelem i provozovatelem je společnost Podnikatelské centrum Rumburk, VTP, s.r.o, park poskytuje prostory o velikosti 3100m2. (Atsunami, 2013) Součástí VTP je i prostor určený pro centrum transferu technologií a podnikatelský inkubátor, který nabízí slevu ve výši 30 % z běţného nájemného. Park se zaměřuje především na stomatologii, optomechaniku a na obnovitelné zdroje energie a poskytuje poradenství v oblasti inovačních technologií a zajišťuje navázání kontaktů s firmami z odvětví (VTP-Rumburk, 2013). Obrázek 31. Vědecko-technický park Rumburk
Pramen:www.rn.rumburk.cz
Vědeckotechnický park Ústí nad Labem Vědeckotechnický park v Ústí nad Labem byl otevřen 2010, jako samostatná organizační součást Fakulty výrobních technologií a managementu Univerzity J. E. Purkyně. Sídlí v prostorách této fakulty v rekonstruované budově H, jeţ je součástí nově budovaného vysokoškolského kampusu v bývalém areálu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. V současnosti v rámci 1. etapy výstavby, nabízí 850m2 vybavených laboratoří a specializovaných pracovišť, která vyuţívají výzkumní pracovníci fakulty při 35
řešení materiálových a technologických problémů průmyslových podniků v rámci celé ČR. Zaměřuje se na firmy, které nemají k dispozici svou vlastní výzkumnou kapacitu a chtějí provádět výzkum a optimalizace v oblasti technologií a materiálů, modernizaci a inovaci výroby. VTP poskytuje moţnost zázemí pro vlastní výzkum firem anebo pro vytvoření referenčních laboratoří. Dále firmám VTP nabízí odborné poradenství v oblasti technologií, materiálů a 3D systémů. Zajišťuje cílenou přípravu inţenýrů a doktorandů pro firmy v rámci VTP, zřizuje referenční laboratoře podle potřeb a vyuţití VTP a po vzájemné dohodě s firmou o vytvoření referenční laboratoře s cílem poskytnutí servisu a zázemí pro firmy v daném regionu. Pronajímá přístroje a laboratoře určité kapacity, připravuje pořádání konferencí, školení, kurzů, zaškolení na přístroje, poradenství atd. pravidelné pořádání jednotlivých akcí anebo na základě poţadavků firem (VTP-UnL, 2013). Obrázek 32. Vědeckotechnický park Ústí nad Labem
Pramen: www.vtp.fvtm.ujep.cz
Vědecko-technický park Louny VTP ve městě Louny je v provozu od roku 2012, díky podpoře z programu Prosperita II vzniklo rekonstrukcí administrativní budovy 1400m2 kanceláří a vývojových pracovišť v areálu společnostI LEGIOS a.s, která je zřizovatelem i provozovatelem a zaměřuje se na ţelezniční techniku (ISVAV, 2014). Společnost LEGIOS a.s, se přejmenovala na Industry Plant LG z důvodu ochrany před věřiteli, koncem roku 2013 soud na návrh banky zahájil s firmou insolvenční řízení. Industry Plant se snaţí úpadek odvrátit posláním ţádosti k soudu s návrhem na vyhlášení moratoria. Firma viní z krizové situace stát, který jí prý neoprávněně zadrţuje stovky milionů korun. Finanční úřady totiţ neuznávají firmě nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty při dodávkách ţelezničních vagonů do ciziny (Zeman, 2014). VTP nemá vlastní webové stránky, společnost neposkytuje seznam zasídlených firem ani údaje o své činnosti a poskytovaných sluţbách. Nupharo Park VTP se realizuje v městě Knínice na ploše o velikosti 16000m2 a bude dokončen v roce 2015. Zřizovatelem i provozovatelem je společnost Nupharo Park, a.s.. Náklady na projekt jsou hrazeny z programu Prosperita II, zbývající částku hradí partnerské společnosti jako CISCO, E.ON, Philips, IBM a další. V části parku vzniknou kanceláře pro asi dvacet začínajících firem, v další části vzdělávací a kongresové prostory. VTP se bude specializovat na vyuţití stejnosměrného proudu (Vorlíček, 2013).
36
2.14. Zlínský kraj Ve Zlínském kraji se nachází 2 vysokoškolské zařízení, z toho 1 zařízení je veřejné. Pracovišť provádějící výzkum a vývoj, přepočteno na plnou pracovní dobu věnovanou činnostem VaV, je 172. (ČSU, 2014). V kraji je v plánu výstavba Minas Innovation Park ve Starém Městě a VTP Triangl v Uherském Hradišti. V roce 2008 byla několika společnostmi zaloţena síť Inovační infrastruktura Zlínského kraje, pod koordinací Technologického inovačního centra s.r.o., které bylo zaloţeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a Zlínským krajem. Posláním tohoto centra bylo vytvořit zázemí a prostor pro: rozvoj a podporu inovačního podnikání v regionu, moţnosti vzniku klastrových iniciativ, komerčně orientovaný vědecký a technologický výzkum, vyuţívání výsledků univerzitního výzkumu v podnikatelské praxi. Inovační infrastruktura Zlínského kraje si klade společný cíl podporu inovačního podnikání v kraji. Jednotlivé organizace mezi sebou aktivně spolupracují zapojováním se do společných projektů, předáváním know-how a dobré praxe ze svého fungování a realizací společných aktivit na podporu inovací a inovačního podnikání v regionu (Zlínský-kraj, 2011). Zakládající členové zlínské inovační infrastruktury (Zlínský-kraj, 2011): - Technologické inovační centrum s.r.o. - Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. - Regionální centrum kooperace, a.s. - Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Přistoupivší členové v roce 2009: - Panský dvůr, s.r.o. - Podnikatelský inkubátor Kunovice - Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Přistoupivší členové v roce 2011 - Industry Servis ZK a.s. s projektem Technologický park Progress Podnikatelský inkubátor Kroměříţ Podnikatelský inkubátor v Kroměříţi funguje od roku 1991. Zřizovatelem i provozovatelem je společnost Podnikatelský inkubátor Kroměříţ,spol.s r.o.. PI se zaměřuje především na poradenství v oblasti zakládání firem, účetnictví, daně, legislativa a marketing, zpracování podnikatelských záměrů, sestavování ţádostí o úvěr, ekonomické studie, finanční rozvahy. Pronajímá výrobní, kancelářské a prodejní prostory, organizuje další vzdělávání v podobě kurzů a rekvalifikací (MS-ČR, 2014). Podnikatelské inovační centrum Zlín Podnikatelské inovační centrum ve Zlíně bylo zřízeno po kompletní rekonstrukci objektu ve východní části Průmyslového areálu ve Zlíně (bývalý Baťův areál), v budově vznikl projekt podnikatelského inkubátoru, vědeckotechnického parku a centra pro transfer technologií, za finanční podpory z programu Prosperita I a je plně funkční od roku 2007. Objekt je v majetku statutárního města Zlína, město takto připravilo více neţ 2450m2 ploch pro podnikání. Vyuţití objektu ke stanovenému účelu zajišťuje 37
společnost Technologické inovační centrum, s. r. o., která je zaloţena Zlínským krajem a Univerzitou T. Bati ve Zlíně k podpoře inovačního podnikání v regionu. PI poskytuje nově zaloţeným firmám s dobrým podnikatelským nápadem komplexní podporu v začátcích rozjezdu podnikání v podobě zvýhodněného pronájmu prostor v centru města Zlín, nabídky poradenství v oblasti přípravy podnikatelského plánu, strategie, marketingu, účetnictví i práva, ochrany duševního vlastnictví, zajištění financování záměru i nalezení potenciálních investorů, vhodných obchodních kontaktů nebo partnery pro výzkumné a vývojové aktivity. VTP určen firmám hledajícím zázemí a infrastrukturu pro rozvoj svých výzkumných, vývojových a inovačních aktivit (TICZlín, 2013). Podnikatelský inkubátor Vsetín Podnikatelský inkubátor kombinovaný s centrem pro transfer technologií ve Vsetíně vznikl revitalizace historického objektu Maštaliska v centru města za podpory z programu Prosperita I. Provoz byl zahájen roku 2007 Agenturou pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., která byla zaloţena městem Vsetín. Plocha podnikatelského inkubátoru představuje 1230m2 z celkové plochy 1780m2. Sluţby PI jsou orientovány k všestranné podpoře klientů tak, aby osvobozovaly podnikatele od obvyklých všedních starostí spojených s provozem vlastních nebytových prostor, které jsou řešeny v rámci nájemní smlouvy. Jedná se především o zvýhodněné nájemné na 3 roky (50% z komerčního nájemného v prvním roce, 40% z komerčního nájemného ve druhém roce, 30% z komerčního nájemného ve třetím roce), moţnost získání technicky upravených prostor a dostupnost poradenských sluţeb, školení pro podnikatele s orientací na základní aspekty podnikání, sluţby společného sekretariátu, pronájem zasedací místnosti i audiovizuální techniky. Agentura dále realizuje další projekty zaměřeny na podporu inovačních aktivit, zajišťuje poradenství v otázkách grantů a dotačních titulů, zpracování ţádostí o dotaci, zprostředkování kontaktů na výzkumná a vývojová střediska a university, pořádání vzdělávacích aktivit a seminářů (AERV, 2013). Vědeckotechnický park Slavičín Projekt vědeckotechnického parku v obci Slavičín se skládal ze dvou projektů, které měly jeden společný cíl a byly financovány z programu Prosperita I. První projekt, který řešil investiční část, podalo město Slavičín a jeho cílem byla rekonstrukce budovy v průmyslovém areálu města Slavičín. Druhý projekt řešící provozní část s cílem vybavit prostory parku a zajistit efektivní provoz podnikatelského inkubátoru, vědeckotechnického parku a centra transferu technologií podalo Regionální centrum kooperace, a. s., které bylo zaloţeno městem Slavičín a společnosti INTEC, s.r.o, následný provoz byl zahájen v roce 2007 a fungoval do roku 2012. Hlavním smyslem celého projektu bylo poskytnout komplexní a soustředěnou pomoc inovačně zaměřeným podnikům disponujícím ţivotaschopným podnikatelským záměrem s vysokou přidanou hodnotou, zaměřenou do oblasti průmyslové produkce a sluţeb (město-Slavičín, 2013). Realizací projektu vznikly prostory s podlahovou plochou 974m2, které byly k pronájmu v podobě kancelářské, zasedací, prezentační a konferenční místnosti. VTP byly poskytovány poradenské sluţby při zpracování projektů a následné realizace, v oblasti podnikatelských záměrů, pracovního a obchodního práva, transferu technologií a technologických inovací, dále zajišťoval marketingové sluţby a podporu přístupu na trhy, přípravu firemních grafických materiálů a dotační management (RCK, 2013). 38
Obrázek 33. Vědeckotechnický park Slavičín
Pramen:www.mesto-slavicin.cz
Valašskokloboucké podnikatelské centrum Valašskokloboucké podnikatelské centrum je v provozu od roku 2011, jednalo se o rekonstrukci brownfield, která se změnila na PI a byla podpořena z programu Prosperita II, město Valašské Klobouky je zřizovatelem a Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. je provozovatelem centra, které poskytuje zvýhodněný pronájem kanceláří a přednáškového sálu, poradenství, dotované pronájmy zařízení i pomoc vysokých škol při zavádění inovací do výroby. V centru o velikost cca 1000m2 jsou zasídlené firmy, které se věnují převáţně projekční činnosti a sluţbám (Zvonková, 2012). Navzdory očekávání, ţe centrum bude slouţit začínajícím inovativním firmám zabývajícím se moderními technologiemi, inovacemi, aplikovaným výzkumem a vývojem, najdeme v jeho prostorech například kavárnu, pekárnu, kadeřnictví., firmu zabývající se výrobou a instalací oken nebo autoškolu (Valašskokloboucké-PC, 2013). Obrázek 34. Valašskokloboucké podnikatelské centrum
Pramen: www.vpcsro.eu
Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, s. r. o. Podnikatelský inkubátor vznikl po rozsáhlé rekonstrukci nevyuţívaného brownfields Panský dvůr v centru města a funguje od roku 2011. Projekt byl podpořen dotací z programu Prosperita II a MPO ČR ve spolupráci s agenturou Czechinvest, je určen pro začínající nebo inovativní firmy, kterým nabízí přes 41 kanceláří a několika sálu na ploše o velikosti 2500m2. Veškeré podnikatelské záměry jsou posuzovány individuálně na jednání průmyslové rady, kde je kladen velký důraz na inovativnost a reálnost záměru (PI-Kunovice, 2013). Podnikatelský inkubátor poskytuje zvýhodněný pronájem kancelářských prostor s širokou nabídkou sálů – přednáškový, společenský, klenbový a jeden sál určen k příleţitostným pracovním schůzkám. Nabízí konzultační a poradenské sluţby na 39
jednom místě i pořádání seminářů a školení, zajišťuje spolupráci s VŠ a místními podnikatelskými subjekty (město-Kunovice, 2013). Obrázek 35. PI Kunovice
www.mesto-kunovice.cz
Technologický park Progress Technologický park Progress je umístěn přímo v areálu Strategické průmyslové zóny Holešov ve Zlíně, který zahájil svoji činnost roku 2011 s podporou z programu Prosperita II. Projekt významným způsobem rozšiřuje nabídku celé zóny tím, ţe je orientován na začínající podnikatele či subjekty s inovačním potenciálem. Realizátorem projektu je Zlínským krajem vlastněná společnosti Industry Servis ZK, která má na starosti přípravu celé zóny i její následný provoz. K dalším partnerům projektu se pak řadí Zlínský kraj a Technologické inovační centrum. Technologický park Progress je tvořen třemi budovami a souvisejícími stavbami, jako jsou komunikace či parkoviště. Větší část Technologického parku Progress tvoří dvě univerzální haly o celkové rozloze asi 4000m2, v nichţ je moţné realizovat výrobní činnost. Kromě toho jsou v halách k dispozici i kanceláře o rozloze 200m2 a laboratoře a příslušné zázemí velké 600m2. Výrobní i další prostory jsou v tomto případě určeny pro inovačně zaměřené firmy s výrazným potenciálem růstu. Kritéria pro umístění v TPP jsou dvě, spadat do podporovaných oborů (zpracovatelský průmysl a sluţby) a mít kvalitní inovačně zaměřený projekt. Budova s podnikatelským inkubátorem má přibliţně 2000m2, začínající podnikatelé zde získají podporu formou zvýhodněného nájmu a nabídky vybraných sluţeb, coţ jim umoţní překlenout problémy při rozjezdu podnikání. PI poskytuje interní i externí poradenství v oblasti podnikatelských záměru, způsobů financování, marketingu a ochrany duševního vlastnictví, zajišťuje různá školení a společnou propagaci (progresspark, 2013). Obrázek 36. Technologický park Progress
Pramen: www.progresspark.cz
Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně Vědeckotechnický park ve Zlíně fungující od roku 2012 zaměřený na informační a komunikační technologie je součástí univerzitního areálu na zlínských Jiţních Svazích, začleněn pod Fakultou aplikované informatiky. Hlavním cílem parku je však propojení výzkumné a vývojové základny fakulty s podnikatelskou sférou. Součástí VTP jsou 40
moderně vybavené prostory poskytující kancelářské, laboratorní, poloprovozní, technické, školící a sociální zázemí potřebné pro výzkum a vývoj o celkové výměře 5 600m2. Část prostor vědeckotechnického parku je vyuţívána pro vědecko-výzkumnou činnost fakulty (Zlínský-kraj, 2013). VTP poskytuje pronájem kancelářských, laboratorních, poloprovozních a technických prostor, nabízí vyuţívání zasedací místnosti. Zajišťuje poradenské sluţby od posouzení inovačního záměru, zprostředkování kontaktu na výzkumný tým, zajištění lidských zdrojů pro projekt, navrţení způsobu financování inovačního projektu a konzultace při přípravě inovačních projektů pro čerpání dotací a grantů z fondů EU a státního rozpočtu. Zprostředkovává expertní sluţby specializovaných laboratoří pro testování materiálů a výrobků, odborné analýzy vzorků, včetně mikrobiologických analýz, sluţby vědeckých kapacit a projektových manaţerů, kteří navrhnou vhodnou strategii komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje s vyuţitím akademických pracovníků univerzity pro další vzdělávání budoucích zaměstnanců firem. Firmy podporují i formou sluţeb elektronické burzy pro vyhledávání partnerů pro výzkum a vývoj i potenciálních investičních partnerů a technologické a kooperační burzy (UTB-Zlín, 2013). Obrázek 37. Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně
Pramen: www.kr-zlinsky.cz
41
3. ZHODNCENÍ INOVAČNÍ INFRASTRUKTURY V následující kapitole bude zhodnocena inovační infrastruktura nejprve v jednotlivých krajích a poté v celé České republice, kde bude vyhodnocen i program Prosperita. Pro větší přehlednost, jsou tabulky za celou inovační infrastrukturu ČR vloţeny do příloh (viz. příloha 2,3,4,5), v tabulkách jsou nenalezené informace označeny n.a..
3.1.
Inovační infrastruktura v jednotlivých krajích
U jednotlivých krajů jsou vloţeny dvě tabulky pro větší přehlednost. První tabulka se věnuje obecným informacím o jednotlivých VTP a PI - upřesňuje město, kde společnost provozuje svoji činnosti, rok zahájení popřípadě rok ukončení provozu, celkovou uţitnou plochu organizace, celkový počet dosud inkubovaných firem a počet aktuálně inkubovaných firem (k 1.1.2014) a nakonec vymezuje zřizovatele a provozovatele jednotlivých subjektů inovační infrastruktury. Druhá tabulka se zaměřuje na získanou podporu z programu Prosperita I a II, její celkovou výši v tis. Kč a rok proplacení dotace a vyhodnocuje úspěšnost podpořeného projektu (k 1.1.2014). Tato úspěšnost je chápána tak, ţe VTP nebo PI provozuje svoji činnost i po uplynutí 5 let - doby nutné udrţitelnosti, potom je uvedeno v tabule ANO, v případě, ţe organizace svoji činnost po uplynutí 5 let ukončí, je uvedeno NE, projekt nacházející se ještě v době nutné udrţitelnosti je značen písmenkem U. Inovační infrastruktura v Praze Praha s nadprůměrnou kvalitou celkového inovačního potenciálu v rámci České republiky zaujímá specifické postavení (AVO, 2009). Z důvodu nadprůměrných schopností a předpokladů pro vytváření inovací není podporována z programu Prosperita I ani II, proto není vloţena druhá tabulka popisující tento způsob podpory. Tabulka 2. Subjekty inovační infrastruktury v Praze Město
Název PI, VTP
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Zřizovatel
Provozovatel
Praha
Technologické a inovační centrum ČVUT v Praze (BIC ČVUT)
1992
2010
4 000
n.a.
n.a.
Praha
Inovacentrum ČVUT
2010
x
680
38
25
ČVUT Praha
Inovacentrum ČVUT Institutu rozvoje podnikání
ČVUT Praha
Praha
Podnikatelský inkubátor při VŠE
2006
2008
200
n.a.
x
Vysoká škola ekonomická v Praze
Praha
Inovační centrum a podnikatelský inkubátor ČKD Praha
2008
2013
4 275
n.a.
x
Technologické Inovační Centrum ČKD Praha
Pramen: vlastní zpracování
Všechny subjekty v Praze měli veřejného zřizovatele, z celkových 9155m2 uţitné plochy, je nyní fungující pouze plocha o velikosti 680m2. Město Praha představuje centrum, kde se nachází největší koncentrace vysokých škol (32) a pracovišť provádějících výzkum a vývoj (680) na území České republiky. Uţ v roce 1992 zde vzniklo první BIC ve střední a východní Evropě, jednalo se o pilotní projekt podpořený z programu Phare. V roce 2010 došlo ke sloučení tohoto BICu s Centrem pro spolupráci s průmyslem Fakulty elektrotechnické a vzniklo tak Inovacentrum ČVUT, které funguje dodnes jako centrála pro zprostředkování spolupráce mezi firmami a vědeckovýzkumnými pracovníky a provozuje podnikatelský inkubátor Inovajet. V Praze se nacházely další dva podnikatelské inkubátory, které fungovaly poměrně krátce. Jednalo se o Podnikatelský inkubátor při VŠE v Praze 42
fungující od roku 2006 do roku 2008, který se zaměřoval pouze na poradenství v rozvoji podnikání a Inovační centrum a podnikatelský inkubátor ČKD Praha fungující mezi roky 2008 a 2013, které vzniklo díky podpoře z Jednotného programového dokumentu 2, první rekonstrukcí brownfilds ve spolupráci partnerů z podnikové a akademické sféry, centrum se orientovalo na převáţně na strojírenskou energetiku, alternativní zdroje energie a sluţby podporující průmyslovou produkci firem. Inovační infrastruktura v Jihočeském kraji V Jihočeském kraji i přes dobré předpoklady rozvoje konkurenceschopnosti a inovací, je problematické nedostatečné mnoţství spolupracujících podniků a investorů, kteří by dále vyuţívali výsledky práce vědeckých institucí (AVO, 2009). Tabulka 3. Subjekty inovační infrastruktury v Jihočeském kraji Město
Název PI, VTP
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
2004
x
1 500
x
x
Třeboň
Třeboňské inovační centrum
Nové Hrady
Centrum biologických technologií Nové Hrady
2005
2011
500
7
České Budějovice
Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.
2009
x
600
Technologické centrum Písek
2013
x
7 600
Písek
Zřizovatel
Provozovatel
ENKI o.p.s.
x
JU v Českých Budějovicích
Ústav fyzikální biologie JU
9
4
JU v Českých Budějovicích, Jihočeský kraj
Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
0
0
Reality Grégr, s.r.o, město Písek
Technologické centrum Písek s.r.o.
Pramen: vlastní zpracování
V Jihočeském kraji jsou fungující tři subjekty inovační infrastruktury, celková fungující plocha představuje 9700m2, převaţující zřizovatelé jsou z veřejné sféry. Od roku 2004 funguje Třeboňské inovační centrum, které se zaměřuje na solární a jiné energetické programy, strojírenskou elektrotechnika, jemnou mechaniku a optiku. Mezi roky 2005 aţ 2011 v kraji fungovalo Centrum biologických technologií Nové Hrady, které se soustředilo na výzkum, vývoj a vzdělávání v oboru biotechnologií. Od roku 2009 v Českých Budějovicích funguje Jihočeský vědeckotechnický park a.s. s primárním zaměřením na transformaci výsledků výzkumu Jihočeské university a Biologického centra Akademie Věd ČR do praxe. Od konce roku 2013 zahájilo svoji činnost Technologické centrum Písek, které podporuje vznik spin-off firem v oblasti IT, průmyslové automatizace, strojírenství a alternativní energetiky. Tabulka 4. Dotace z programu Prosperita v Jihočeském kraji Název PI, VTP
Financování
Třeboňské inovační centrum
PARK, PROSPERITA I
Centrum biologických technologií Nové Hrady
PROSPERITA I
Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.
PROSPERITA I, PROSPERITA II
Technologické centrum Písek
PROSPERITA II
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
ANO
22 631
2005
NE
16 672
2005
ANO
29 998
2006
U
128 881
2011-2012
U
271 835
2010-2012
Pramen: vlastní zpracování
V Jihočeském kraji byl podpořen vznik tři projektů programem Prosperita I, fungující jsou dva - Třeboňské inovační centrum a Jihočeský vědeckotechnický park, a.s., který získal podporu i z programu Prosperita II za účelem rozšíření dosavadních prostor. 43
Centrum biologických technologií Nové Hrady ukončilo v roce 2011 provoz, zrekonstruované prostory v areálu zámku, jsou nyní vyuţívány k pořádání přednášek, seminářů, výstav a konferencí. Z programu Prosperita II byl podpořen vznik Technologické centra Písek a nová výstavba Technologického parku ve městě Písek. Inovační infrastruktura v Jihomoravském kraji Brno představuje v Jihomoravském kraji jádro high-tech oborů s výbornou návazností na inovační a výzkumně vývojové aktivity a strukturu vysokých škol. Existují zde velmi dobré podmínky pro rozvoj inovačního potenciálu, kterému přispívá i velký zájem zahraničních investorů a dobrá makro i mikroregionální poloha (AVO, 2009). Tabulka 5. Subjekty inovační infrastruktury v Jihomoravském kraji Město
Název PI, VTP
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
0 n.a.
0 12
150
60
Zřizovatel
Provozovatel
Brno Brno
BIC Brno Vědeckotechnický park Brno-Jih
1992 2007
x x
n.a. 955
Brno
INTECH
2008
x
2 900
Brno
INBIT
2008
x
2 000
Brno
Vědeckotechnický park profesora Lista
2013
x
2 065
0
0
Brno
INMEC
2014
x
6 700
0
0
2014
x
7 623
0
0
Jihomravský kraj
VTP Brno, a.s
2015
x
6 500
0
0
Jihomoravský kraj
Biology Park Brno a.s.
Brno Brno
Technology Innovation Transfer Chamber Biology Park Brno
BIC Brno spol. s r.o. Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. Jihomoravské inovační Jihomoravský kraj centrum Jihomoravské inovační Jihomoravský kraj centrum Vysoké učení technické v Brně Jihomoravský kraj
Jihomoravské inovační centrum
Pramen: vlastní zpracování
V Jihomoravském kraji se koncentrují veškeré aktivity do města Brno, jedná se o pět fungujících subjektů inovační infrastruktury zaloţených z větší části veřejným zřizovatelem, rozkládající se na ploše větší něţ 8000m2. Od roku 1992 se zde nachází BIC Brno, zaměřující se především na poradenství začínajícím podnikatelům, Vědeckotechnický park Brno-Jih, který funguje od roku 2007 a zaměřuje se na projekty s pozitivním vlivem na ţivotní prostředí, zaměstnanost a export. INTECH a INBIT, které jsou provozovány společností JIC o.p.s. od roku 2008, která pomáhá firmám při realizaci jejich inovačních nápadů a podporuje spolupráci mezi průmyslem a výzkumnými pracovišti. Vědeckotechnický park profesora Lista, který funguje od začátku roku 2014 a je významným přínosem především díky dvěma speciálním laboratořím - Laboratoř spínacích přístrojů a Laboratoř velmi vysokého napětí, kde se budou testovat elektrická zařízení. Další tři VTP jsou ve výstavbě s plánovaným zahájením provozu mezi roky 2014 a 2015. INMEC společnosti JIC o.p.s., který se bude soustředit především na obory pokročilých nano a mikrotechnologií, nových materiálů a komunikačních a řídících technologií. Technology Innovation Transfer Chamber, které se primárně zaměř na podporu technologicky orientovaných firem a Biology Park Brno, které se bude zaměřovat na inovativní projekty orientované na biologické vědní obory. Ve městě Brno je plánována další výstavba podpořená z programu Prosperita II, jedná se o VTP - Vienna Point II, VTP Unis, No-Dig-Tech Park Brno a CERIT Science Park.
44
Tabulka 6. Dotace z programu Prosperita v Jihomoravském kraji Název PI, VTP
Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
PHARE
x
x
x
ANO
19 626
2005
U
38 528
2009-2012
ANO
232 058
2006
U
128 881
2011-2012
BIC Brno
Vědeckotechnický park Brno-Jih
PROSPERITA I, PROSPERITA II
INTECH INBIT, INMEC
PROSPERITA I, PROSPERITA II
Vědeckotechnický park profesora Lista
PROSPERITA II
U
84 561
2011
Technology Innovation Transfer Chamber
PROSPERITA II
U
237 870
2013-2014
Biology Park Brno
PROSPERITAII
U
257 717
2013-2014
Pramen: vlastní zpracování
Vědeckotechnický park Brno-Jih a společnost JIC o.p.s. provozující INTECH INBIT, INMEC získala podporu opakovaně z programu Prosperita I i II, určenou na rozšíření prostor i na provoz. Vědeckotechnický park profesora Lista, Technology Innovation Transfer Chamber a Biology Park Brno byly podpořeny z programu Prosperity II. Inovační infrastruktura v Karlovarském kraji Karlovarský kraj vykazuje nejhorší stav inovačních kapacit v regionálním srovnání v rámci České republiky. Je zde velice nízký počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a nízký počet inovačních firem (AVO, 2009). Tabulka 7. Subjekty inovační infrastruktury v Karlovarském kraji Město
Karlovy Vary Karlovy Vary
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary – Dvory
2014
x
5 000
0
0
JERUS, a.s.
Podnikatelský inkubátor Kanov
2014
x
n.a.
0
0
EHC CZECH s.r.o.
Název PI, VTP
Zřizovatel
Provozovatel
Pramen: vlastní zpracování
V Karlovarském kraji zatím není ţádný fungující subjekt inovační infrastruktury, v roce 2014 budou v provozu Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary - Dvory a PI Kanov v Karlových Varech, které byli zaloţeny zřizovateli ze soukromé sféry. Tabulka 8. Dotace z programu Prosperita v Karlovarském kraji Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary – Dvory
PROSPERITA II
U
130 856
2011
Podnikatelský inkubátor Kanov
PROSPERITA II
U
55 068
2012
Název PI, VTP
Pramen: vlastní zpracování
Karlovarský kraj nezískal ţádnou podporu z programu Prosperita I, pouze z Prosperity II, kde bylo financováno vybudování podnikatelského inkubátoru Karlovy Vary-Dvory i PI Kanov.
45
Inovační infrastruktura v kraji Vysočina Specifickým problémem kraje Vysočina je nízká spolupráce mezi podniky a vzdělávacími institucemi. Projevuje se zde zejména nevhodná struktura terciálního vzdělávání, která není dostatečně široká. Podnikatelský sektor je tak nucen vyuţívat potenciálu vysokých škol z ostatních krajů (AVO, 2009). Tabulka 9. Subjekty inovační infrastruktury v kraji Vysočina Město
Název PI, VTP
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Zřizovatel
Provozovatel
Rozvoj Třebíčska z.s.p.o.
VIA ALTA a.s.
Třebíč
Síť podnikateslkých inkubátorů na Třebíčsku
2006
2011
5 622
n.a.
x
Jihlava
VTP a CTT Vysočina
2014
x
5 720
0
0
ENERGOKLASTR CTT Vysočina, o.p.s.
Pramen: vlastní zpracování
V kraji Vysočina existovala mezi roky 2006 aţ 2011 Síť podnikatelských inkubátorů na Třebíčsku, která představovala 8 podnikatelských inkubátorů zasídlených v zrekonstruovaných budovách ve městech okresu Třebíč - tj. v Třebíči, kde je podnikatelský inkubátor (1700m2) a poradenské centrum (600m2), Moravských Budějovicích (950m2), Jaroměřicích nad Rokytnou (431 m2). Hrotovicích (300m2), Náměšti nad Oslavou (462 m2), Jemnici (1120m2) a Okříškách (59m2) kde se nachází pouze podnikatelské poradenské centrum. Po ukončení činnosti správa jednotlivých PI přešla do rukou měst, které se rozhodli prostory vyuţít dle potřeb obce, nejčastěji je určili k dalšímu pronajímání. V roce 2014 má být v provozu Vědeckotechnický park a Centrum transferu technologií Vysočina v Jihlavě, jedná se o projekt zaměřený na vybudování vědeckotechnologického pracoviště a centra transferu technologií v oblasti energetiky, sniţování energetické náročnosti, materiálového inţenýrství a vyuţití biomasy. V kraji je plánována výstavba Vědeckotechnického parku Jihlava podpořeného z programu Prosperita II. Tabulka 10. Dotace z programu Prosperita v kraji Vysočina Název PI, VTP
Síť podnikateslkých inkubátorů na Třebíčsku VTP a CTT Vysočina
Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
PHARE
x
x
x
PROSPERITA II
U
296 968
2011-2013
Pramen: vlastní zpracování
Kraj Vysočina nezískal ţádnou podporu z programu Prosperita I, ale pouze z programu Prosperita II, která byla určena na vybudování VTP a CTT Vysočina a Vědeckotechnického parku Jihlava. Inovační infrastruktura v Královéhradeckém kraji Inovační potenciál v Královéhradeckém kraji není dostatečně rozvinutý, přestoţe disponuje rozvojovými výzkumnými kapacitami, za největší překáţku lze povaţovat především nedostatek kvalitní kvalifikované pracovní síly (AVO, 2009).
46
Tabulka 11. Subjekty inovační infrastruktury v Královéhradeckém kraji Město
Hradec Králové
Název PI, VTP
Technologické centrum Hradec Králové
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Zřizovatel
Provozovatel
2008
x
2 817
n.a.
4
statutární město Hradec Králové
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM Hradec Králové o.p.s.
Pramen: vlastní zpracování
V kraji působí od roku 2008 jediný VTP - Technologické centrum Hradec Králové s plochou 2817m2, který se zaměřuje především na oblast informační a komunikační technologie. Tabulka 12. Dotace z programu Prosperita v Královéhradeckém kraji Název PI, VTP
Technologické centrum Hradec Králové
Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
PROSPERITA I
ANO
62 876
2006
Pramen: vlastní zpracování
TC v Hradci Králové bylo podpořeno z programu Prosperita I a je nadále fungující. Inovační infrastruktura v Libereckém kraji Liberecké kraj má svoji tradici v technickém a textilním průmyslu, ten však prošel během posledních let náročnou inovační a optimalizační procedurou, která svojí finanční náročností zapříčinila negativní stagnaci inovačních aktivit v tomto kraji (AVO, 2009). Tabulka 13. Subjekty inovační infrastruktury v Libereckém kraji Město
Liberec
Název PI, VTP
Inovační a technologické centrum při VÚTS, a. s. Liberec
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
2000
2010
600
n.a.
x
Zřizovatel
Provozovatel
VÚTS Liberec a.s.
Pramen: vlastní zpracování
V Libereckém kraji fungoval pouze jeden subjekt inovační infrastruktury, mezi roky 2000 a 2010 v Liberci, a to Inovační a technologické centrum při VÚTS, a. s., které se zaměřovalo na podporu vzniku oděvních, sklářských nebo dřevozpracujících firem a na poradenství v začátcích podnikání. V kraji nebyl ţádný projekt podpořen z programu Prosperita I. Za podpory programu Prosperita II je v kraji v plánu ve Stráţi pod Ralskem výstavba Membránového inovačního centra a ve městě Dubá Vědeckotechnický park Dubá společnosti PDI a.s.
Inovační infrastruktura v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj vykazuje v rámci inovačního podnikání poměrně velký potenciál. Z iniciativy lokálních úřadů vznikly v kraji inovační kapacity napojené na místní vysoké školy, jejichţ zkušenosti v technologických oborech jsou předpokladem pro rozvoj nových spin-off firem (AVO, 2009).
47
Tabulka 14. Subjekty inovační infrastruktury v Moravskoslezském kraji Město
Ostrava Karviná Ostrava Petrovice u Karviné Třinec Fulnek Ostrava Ostrava
Název PI, VTP
Technologicko inovační centrum Ostrava s.r.o (BIC Ostrava)
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Zřizovatel
Provozovatel
BIC Ostrava s.r.o.
1993
x
24 959
150+
n.a.
VÍTKOVICE, a.s.
Podnikatelský inkubátor Karviná Vědecko-technologický park Ostrava a.s.
1997
2008
n.a.
n.a.
x
město Karviná
1997
x
5 614
n.a.
27
Vědeckotechnický park Dakol
2001
2005
360
19
x
STEEL IT Podnikatelský inkubátor RVP invest Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava
2007
x
975
52
19
n.a. Vědecko-technologický park Ostrava a.s. Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s. a Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o. Institut EuroSchola, o. s.
2007
x
4 000
n.a.
n.a.
RVP Invest, a.s.
2008
x
5 724
38
n.a.
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
800
n.a.
13
Vysoká škola podnikání, a.s.
statutární město Ostrava
2010
x
Ostrava
Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava
2010
x
n.a.
n.a.
n.a.
Centrum Buněčné terapie a diagnostiky a.s.
Ostrava
Vědeckotechnický park 4MEDi
2014
x
6 450
0
0
INOVAČNÍ, a.s.
Pramen: vlastní zpracování
V Moravskoslezském kraji je sedm fungujících subjektů inovační infrastruktury vyuţívající plochy o velikosti 48522m2, většina se zřizovatelem ze soukromé sféry. Jedná se o BIC v Ostravě fungující uţ od roku 1993 za přispění z programu Phare, s původním názvem Technologicko inovační centrum Ostrava s.r.o., několikrát získal podporu z programu Park určenou na rozvoj centra, jeho zaměření je především na hydrauliku, pneumatiky a mechatroniku. V současné době se TIC rozkládá na ploše o velikosti 24959m2. Mezi roky 1997 a 2008 fungoval Podnikatelský inkubátor Karviná, který svoji činnost ukončena z důvodu malého zájmu ze strany podnikatelů. Od roku 2000 funguje Vědecko-technologický park Ostrava a.s., který se orientuje do oblastí progresivních technologií s velmi úzkou vazbou na univerzitní sféru. Mezi roky 2001 a 2005 fungoval Vědeckotechnologický park DAKOL, který se soustředil na podporu místních firem, které jiţ podnikaly a potřebovaly další prostory na testování svých strojů. Od roku 2007 funguje Podnikatelský inkubátor STEEL IT v Třínci, který se nachází v jednom z nově zrekonstruovaných podlaţí hotelu Stell a zaměřuje se na oblast informačních a komunikačních technologií a Podnikatelský inkubátor RVP invest ve Fulneku. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava je v provozu od roku 2008 bez konkrétní specializace. Od roku 2010 je v provozu Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava, který se zaměřuje na informační technologie a sluţby s tím spojené a Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava, které se orientuje na udrţitelný rozvoj, především se zaměřuje na vývojové technologie týkající se ekologické likvidaci odpadů, především pyrolýzy. Zahájení provozu Biotech Business Park For Medical Innovations Ostrava je na rok 2014, bude se jednat o infrastrukturu s vyuţitím nejlepších moderních technologií pro testování, diagnostiku, vývoj a klinický výzkum nových buněčných léčivých přípravků. Další výstaba za podpory programu Prosperita II proběhne v městě Frýdek Místek VTP Ferrit a v Ostravě VTP HUB. Tabulka 14. Dotace z programu Prosperita v Moravskoslezském kraji Název PI, VTP
Technologicko inovační centrum Ostrava s.r.o (BIC Ostrava)
Podnikatelský inkubátor Karviná Vědecko-technologický park Ostrava a.s.
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
ANO
31 923
2005
U
133 813
2010
x
x
x
x
PHARE, PROSPERITA II
U
308 249
2009-2012
Financování
PHARE, PARK, PROSPERITA I, PROSPERITA II
48
Vědeckotechnický park Dakol STEEL IT
Podnikatelský inkubátor RVP invest
PARK
x
x
x
PROSPERITA I
ANO
17 596
2006
ANO
12 306
2006
U
12 713
2009
PROSPERITA I, PROSPERITA II
Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava
PROSPERITA I
ANO
149 359
2006
Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava
PROSPERITA II
U
8 526
2010
Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava
PROSPERITA II
U
27 000
2013-2014
Vědeckotechnický park 4MEDi
PROSPERITA II
U
400 000
2010-2014
Pramen: vlastní zpracování
Čtyři subjekty získali podporu z programu Prosperita I a šest subjektů bylo podpořeno z programu Prosperita II. Inovační infrastruktura v Olomouckém kraji Olomoucký kraj má poměrně rozvinutou inovační infrastrukturu, i přes skutečnost, ţe instituce, které se zabývají inovačními aktivitami, jsou závislé na mimokrajských finančních kapacitách. Struktura vysokého školství v kraji je oborově zaměřená na přírodovědecké a lékařské obory, coţ můţe vytvořit vhodné prostředí k zakládání nových high-tech firem a dalších inovačních subjektů v rámci VTP a PI (AVO, 2009). Tabulka 15. Subjekty inovační infrastruktury v Olomouckém kraji Město
Název PI, VTP
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Olomouc
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci
2000
x
4 500
40
n.a.
Zřizovatel
Provozovatel
Univerzita Palackého v Olomouci
Pramen: vlastní zpracování
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci je samostatnou hospodářskou jednotkou univerzity, která vznikla v roce 2000 za podpory z programu Phare, Park, rozpočtu Krajského úřadu Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouc. Park se zaměřuje na podporu firem v oblasti nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií. Tabulka 16. Dotace z programu Prosperita v Olomouckém kraji Název PI, VTP
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci
Financování
PHARE, PARK, PROSPERITA I, PROSPERITA II
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
ANO
54 819
2006
U
265 713
2010-2012
Pramen: vlastní zpracování
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci z programů Prosperita I i II celkově ve výši 320 532tis. Kč.
získal
podporu
Inovační infrastruktura v Pardubickém kraji V rámci Pardubického kraje se předpokládal největší rozvojový potenciál ve vybudování VTP, jeţ představoval společnou iniciativu kraje, Univerzity Pardubice a 49
TechnoPark Managmentu (AVO, 2009). Bohuţel očekávání vkládané do tohoto projektu nebylo naplněno. Tabulka 17. Subjekty inovační infrastruktury v Pardubickém kraji Město
Pardubice
Název PI, VTP
Technopark Pardubice, k.s.
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
2008
2013
4 346
n.a.
x
Zřizovatel
Provozovatel
TechnoPark Management a. s.
Pramen: vlastní zpracování
Moderní haly Technoparku Pardubice, k.s. vhodné pro výzkum, zkušebnictví, prototypovou výrobu i realizaci technologií o velikosti 4346m2 se nikdy celé nenaplnily a společnost proto nebyla schopna splácet své dluhy. V roce 2013 soud vyhlásil na Technopark konkurs na návrh stavební firmy Geosan Group, které dluţí téměř 230 milionů korun, menší částky dluţí i dalším subjektům. O osudu parku tedy není rozhodnuto, prostory jsou zatím prázdné. Tabulka 18. Dotace z programu Prosperita v Pardubickém kraji Název PI, VTP
Technopark Pardubice, k.s.
Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
PROSPERITA I
NE
299 794
2007
Pramen: vlastní zpracování
Vybudování Technoparku Pardubice k. s. bylo podpořeno z programu Prosperita I, s celkovou dotací ve výši 299 794tis. Kč., i přes pětileté problémy se jí podařilo dodrţet podmínky stanovené EU a nemusela vracet dotaci. Inovační infrastruktura v Plzeňském kraji Výzkumná a vývojová kapacita v Plzeňském regionu je koncentrována především při Západočeské univerzitě v Plzni. Spolupráce výzkumných institucí s podnikatelskou sférou však není plně rozvinuta. Potenciální spolupráce s průmyslem a inovačním podnikáním se projevuje zvláště na fakultách s technickým zaměřením (AVO, 2009). Tabulka 19. Subjekty inovační infrastruktury v Plzeňském kraji Město
Název PI, VTP
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Zřizovatel
Plzeň
BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum
1992
x
3 000
n.a.
18
město Plzeň
BIC Plzeň, s.r.o.
Provozovatel
Plzeň
Vědeckotechnický park Plzeň
2008
x
4 500
n.a.
n.a.
město Plzeň
Vědeckotechnický park Plzeň a.s.
Plzeň
Plzeňský vědecko technologický park II
2012
x
6 458
n.a.
n.a.
město Plzeň
BIC Plzeň, s.r.o. a Vědeckotechnický park Plzeň a.s.
Pramen: vlastní zpracování
V Plzeňském kraji se nachází funkční infrastruktura představující tři subjekty rozkládající se na ploše o velikosti 13958 m2, jejíţ zřizovateli je veřejná sféra. BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum bylo zaloţeno městem Plzeň za finanční podpory programu Phare v roce 1992, jejím posláním byla podpora zakládání a rozvoje inovačních firem v plzeňském regionu. Město Plzeň vytvořilo zónu Borská pole v blízkosti Západočeské univerzity se záměrem transformovat a diverzifikovat ekonomickou základnu města a eliminovat dlouholetou závislost ekonomiky města na 50
jednom velkém zaměstnavateli a na oborech těţkého strojírenství závodu Škoda Plzeň, a to prostřednictvím zvýšení potenciálu regionu v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Od roku 2008 je v provozu Vědeckotechnický park Plzeň, který zprostředkovává sluţby na podporu inovačního podnikání a byl v roce 2012 rozšířen o Plzeňský vědeckotechnologický park II. Tabulka 20. Dotace z programu Prosperita v Plzeňském kraji Název PI, VTP
BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum
Vědeckotechnický park Plzeň
Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
PHARE, PARK
x
x
x
ANO
149 986
2005
U
8 181
2010
U
226 320
2010-2012
PROSPERITA I, PROSPERITA II
Plzeňský vědecko technologický park II
PROSPERITA II
Pramen: vlastní zpracování
V Plzeňském kraji byl podpořen jeden subjekt inovační infrastruktury z programu Prosperita I a dva subjekty z programu Prosperita II. Inovační infrastruktura v Středočeském kraji Středočeský kraj tvoří zázemí hlavního města, to můţeme chápat jako negativní faktor z důvodu absence krajského města, které je nahrazeno městem Prahou. Zároveň lze vidět positivní přínos představující niţší náklady na ţivot v porovnání s Prahou a snadnou dostupnost, coţ zvyšuje atraktivnost pro investory, kteří tohoto zázemí vyuţívají (AVO, 2009). Tabulka 21. Subjekty inovační infrastruktury v Středočeském kraji Město
Název PI, VTP
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Ţidněves
VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor
2005
2013
1 150
n.a.
x
Nymburk
Podnikatelský inkubátor Nymburk
2008
x
3 335
n.a.
7
Husinec Mstětice Roztoky
Vědecko-technický park Řeţ Vědecko-technický park Mstětice Vědeckotechnický park Roztoky
2008 2009 2011
2013 x x
726 2 375 4 200
n.a. n.a. n.a.
x 13 n.a.
Chotilsko
Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef
2011
x
914
n.a.
n.a.
2014 2015
x x
3 802 8 166
0 0
0 0
Trigema a.s VTP Roztoky a.s. VTP AT Milovice, o.p.s.
2015
x
1 500
0
0
město Kolín
2015
x
n.a.
0
0
Roztoky Milovice Kolín Dobříš
Park Vědy Vědeckotechnický park Milovice Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš
Zřizovatel
Provozovatel
VYRTYCH - technologický park a inkubátor s.r.o. Podnikatelský inkubátro Nymburk p. o. Ústav jaderného výzkumu Řeţ, a.s. AŢD Praha s.r.o. Eurosignal, a.s. Trigema a.s VTP Roztoky a.s. město Nymburk
ČVUT Praha
n.a. CAVD s.r.o.
Pramen: vlastní zpracování
Ve Středočeském kraji se nachází funkční infrastruktura představující čtyři subjekty rozkládající se na ploše o velikosti 10824m2, jejíţ zřizovateli je převáţně soukromá sféra. VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor v Ţidněvsi fungoval mezi roky 2005 a 2013, od roku 2008 je v provozu Podnikatelský inkubátor Nymburk a Vědecko-technický park Řeţ, který ukončil svoji činnost v roce 2013. Vědeckotechnický park Mstětice funguje od roku 2009 se zaměřením na podporu v oblasti elektronických systémů pro zabezpečení ţelezniční dopravy, dále na měřicí, diagnostické, řídicí a informační dopravní systémy. Od roku 2011 je v provozu Vědeckotechnický park Roztoky, který se soustřeďuje na výzkum spalovacích 51
motorů, vozidel, převodovek, elektrických přenosů a hybridů, palivových článků a rychloběţných strojů. Park vědy Roztoky navazuje na jiţ vybudovaný Vědeckotechnický park Roztoky, který se nachází v jeho těsné blízkosti, orientace parku bude na výzkum a vývoj elektromotorů pro automobily s alternativními motory s plánováním otevření na rok 2014, ve stejném roce má dojít k zahájení provozu Regionálního podzemního výzkumného centra URC Josef, které se bude zaměřovat především na materiálové inţenýrství, se specializací na geotechniku a geochemii, jedinečnost VTP spočívá ve funkční provázanosti s rozsáhlým komplexem podzemních prostor štoly, kde je z celkových 8 km štol jiţ zprovozněno 3,5 km. V roce 2015 má být otevřen Vědeckotechnický park Milovice, jehoţ součástí bude aerodynamický tunel, který díky ovladatelnému proudění vzduchu umoţní zkoumat a zlepšovat aerodynamické vlastnosti objektů, bude slouţit zejména automobilovému průmyslu, na který se zaměřuje společně s udrţitelnou energetikou s důrazem na úspory a efektivní vyuţívání energií a Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek, zaměřující se na firmy z oblasti kultury a s inovačním IT předmětem činnosti. V kraji je plánována výstavba podpořena z programu Prosperita II, Technoparku Kralupy ve městě Kralupy nad Vltavou, VTP TESORO a.s. v Přelících, VTP UVR Mníšek pod Brdy a.s. ve městě Mníšek pod Brdy, VTP SVÚM a.s. v Čelákovicích, Strojírenského VTP a PI v Buštěhradu. Centrum aplikovaného výzkumu v městě Dobříš mělo vzniknout v roce 2014 za podpory programu Prosperita II rekonstrukci brownfield-budovy bývalých vojenských kasáren na VTP spojený s PI i CTT zaměřující se obnovitelné energetické zdroje. Zřizovatelem i provozovatelem je společnost CAVD s.r.o., která vyčerpala v roce 2012 z původní 168 milionové dotace 27 milionů, neaktualizuje informace na webových stránkách centra a dle obchodního rejstříku v roce 2013 byl majetek společnosti zastaven Tabulka 22. Dotace z programu Prosperita v Středočekém kraji Název PI, VTP
VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor
Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
ANO
37 535
2006
U
342 000
2012
PROSPERITA I, PROSPERITA II
Podnikatelský inkubátor Nymburk
PROSPERITA I
ANO
56 180
2006
Vědecko-technický park Řeţ
PROSPERITA I
NE
137 210
2006
Vědecko-technický park Mstětice
PROSPERITA I
U
102 714
2007
Vědeckotechnický park Roztoky
PROSPERITA II
U
159 328
2012
Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef
PROSPERITA II
U
20 984
2010
Park Vědy
PROSPERITA II
U
159 328
2012-2014
Vědeckotechnický park Milovice
PROSPERITA II
U
215 694
2013
Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek
PROSPERITA II
U
56 494
2012
Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš
PROSPERITA II
problematické
168 778
2012
Pramen: vlastní zpracování
Celkem čtyři subjekty inovační infrastruktury byli podpořeni z programu Prosperita I a 7 subjektů bylo podpořeno z programu Prosperita II.
52
Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji Existuje zde nedostatečné propojení univerzitního výzkumu s výzkumem prováděným v podnikatelské sféře. Určitým problémem je i jistá jednooborovost výzkumných zaměření v regionu Inovační firmy a výzkumné organizace participují na inovačních aktivitách v tradičních regionálních průmyslových oborech, především v chemickém průmyslu a výrobě skla. (AVO, 2009). Tabulka 23. Subjekty inovační infrastruktury v Ústeckém kraji Město
Název PI, VTP
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných firem
Aktuálně inkubované firmy
Zřizovatel
Provozovatel
Most
Podnikatelské inovační centrum Most
1997
2008
1 100
n.a.
n.a.
Chomutov
Technologický park Chomutov
2003
x
2 800
n.a.
7
Rumburk
Vědeckotechnický park a inkubátor Rumburk
2010
x
3 100
n.a.
11
Podnikatelské centrum Rumburk, VTP, s.r.o.
Ústní nad Labem
Vědeckotechnický park Ústní nad Labem
2010
x
850
n.a.
n.a.
Fakulty výrobních technologií a managementu univerzity J. E. Purkyně
Vědecko-technický park Louny Nupharo Park
2012 2015
x x
1 400 16 000
n.a. 0
n.a. 0
Industry Plant LG Nupharo Park, a.s.
Louny Knínice
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a. s. okresní hospodářská komora, Asociace mezinárodní spolupráce firem, EDOST, HS Project, Fitness Company
EDOST, HS Project, Fitness Company
Pramen: vlastní zpracování
V Ústeckém kraji se nachází čtyři fungující subjekty inovační infrastruktury rozkládající se na celkové ploše o velikosti 8150m2, jejíţ zřizovatelé jsou převáţně ze soukromé sféry. Mezi roky 1997 a 2008 bylo v provozu Podnikatelské inovační centrum Most, které se zaměřovalo na podporu, poradenství a odbornou pomoc podnikatelským subjektům. Od roku 2003 funguje Technologický park Chomutov, jehoţ cílem bylo docílit správy areálu o velikosti 2800m2 a zasídlit v něm firmy inovativního a vzdělávacího charakteru. Od roku 2010 je v provozu Vědecko-technický park Rumburk, který se zaměřuje především na stomatologii, optomechaniku a na obnovitelné zdroje energie a Vědeckotechnický park Ústí nad Labem zaměřující se na firmy, které nemají k dispozici svou vlastní výzkumnou kapacitu a chtějí provádět výzkum a optimalizace v oblasti technologií a materiálů, modernizaci a inovaci výroby. V roce 2012 byl otevřen Vědecko-technický park Louny, s jehoţ zřizovatelem koncem roku 2013 soud na návrh banky zahájil insolvenční řízení, i kdyţ zřizovatel viní z krizové situace stát, který jí prý neoprávněně zadrţuje stovky milionů korun, ten zase neuznávají firmě nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty při dodávkách ţelezničních vagonů do ciziny. Situace je stále nejasná. V roce 2015 má být zahájen provozu Nupharo Parku v městě Knínice, jeţ se bude specializovat na vyuţití stejnosměrného proudu. Tabulka 24. Dotace z programu Prosperita v Ústeckém kraji Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
Podnikatelské inovační centrum Most
x
x
x
x
Technologický park Chomutov
x
x
x
x
PROSPERITA I
ANO
73 284
2006
x
x
x
x
Vědecko-technický park Louny
PROSPERITA II
problematické
42 578
2011
Nupharo Park
PROSPERITA II
U
299 999
2013-2014
Název PI, VTP
Vědeckotechnický park a inkubátor Rumburk Vědeckotechnický park Ústní nad Labem
Pramen: vlastní zpracování
53
V rámci programu Prosperita I byl podpořen jeden subjekt inovační infrastruktury, v rámci programu Prosperita II se jednalo o subjekty dva. Inovační infrastruktura v Zlínském kraji Vzhledem k regionální specializaci průmyslových aktivit, je zřejmé, ţe rozvoj inovací bude úzce souviset s inovací techniky, technologií, procesů s hospodářským vyuţitím výsledků výzkumu a vývoje. Kraj se potýká se dvěma strukturálními problémy – první představuje privatizaci velkých podniků, ve kterých byla výrazně redukována výzkumná a vývojová činnosti a druhý problém je obecný nedostatek finančních prostředků, coţ omezuje rozvoj inovačního potenciálu regionu (AVO, 2009). Tabulka 25. Subjekty inovační infrastruktury v Zlínském kraji Plocha v m2
Celkový počet dosud inkubovaných pfirem
Aktuálně inkubované firmy
x
n.a.
n.a.
n.a.
x
2 450
n.a.
n.a.
2007
x
1 780
n.a.
x
Vědeckotechnický park Slavičín
2007
2012
974
n.a.
x
Valašské Klobouky
Valašskokloboucké podnikatelské centrum
2011
x
1 000
n.a.
13
město Valašské Klobouky
Kunovice Zlín
Podnikatelský inkubátor Kunovice Technologický park Progress Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně
2011 2011
x x
2 500 6 000
30 n.a.
n.a. n.a.
město Kunovice Zlínský kraj
2012
x
5 600
n.a.
6
Rok zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Podnikatelský inkubátor Kroměříţ Podnikatelské inovační centrum Zlín
1991 2007
Vsetín
Podnikatelský inkubátor Vsetín
Slavičín
Město
Název PI, VTP
Kroměříţ Zlín
Zlín
Zřizovatel
Provozovatel
Podnikatelský inkubátor Kroměříţ,spol.s r.o. Univerzita Tomáše Bati, Technologické inovační Zlínský kraj centrum, s. r. o. Agentura pro město Vsetín ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Regionální centrum město Slavičín kooperace, a.s. Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Industry Servis ZK
Univerzita Tomáše Bati
Pramen: vlastní zpracování
Ve Zlínském kraji se nachází sedm fungujících institucí inovační infrastruktury rozkládající se na ploše větší něţ 20 000m2, jejíţ zřizovatelé jsou většinou z veřejné sféry. Od roku 1991 funguje Podnikatelský inkubátor Kroměříţ zaměřující se především na poradenství určené MSP, od roku 2007 je v provozu Podnikatelské inovační centrum Zlín, Podnikatelský inkubátor Vsetín a Vědeckotechnický park Slavičín, který ukončil svoji činnost v roce 2012. Od roku 2011 funguje Valašskokloboucké podnikatelské centrum, Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský dvůr, s. r. o. a Technologický park Progress, jehoţ prostory jsou určeny pro inovačně zaměřené firmy s výrazným potenciálem růstu. V roce 2012 byl otevřen Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně zaměřený na informační a komunikační technologie. V kraji je v plánu výstavba s podporou z programu Prosperita II Minas Innovation Park ve Starém Městě a VTP Triangl v Uherském Hradišti. Tabulka 26. Dotace z programu Prosperita v Zlínském kraji Financování
Vyhodnocení programu Prosperita I
Výše dotace z programu Prosperita
Rok proplacení dotace
x
x
x
x
Podnikatelské inovační centrum Zlín
PROSPERITA I
ANO
165 170
2005-2006
Podnikatelský inkubátor Vsetín
PROSPERITA I
ANO
77 742
2005
Název PI, VTP
Podnikatelský inkubátor Kroměříţ
PROSPERITA I
NE
10 459
2006
PROSPERITA II
U
30 150
2009
Valašskokloboucké podnikatelské centrum
PROSPERITA II
U
39 117
2009
Podnikatelský inkubátor Kunovice
PROSPERITA II
U
123 768
2009
Vědeckotechnický park Slavičín
54
Technologický park Progress
PROSPERITA II
U
112 500
2010
Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně
PROSPERITA II
U
187 432
2010
Pramen: vlastní zpracování
Celkem čtyři subjekty inovační infrastruktury byli podpořeni z programu Prosperita I a pět subjektů bylo podpořeno z programu Prosperita II.
3.2.
Inovační infrastruktura v České republice
Vytvořené kapacit inovační infrastruktury představuje stimul pro rozvoj nových inovačních firem, výzkumná centra a aktivity vysokých škol. Obecně lze konstatovat, ţe byly v České republice vytvořeny dobré podmínky pro vznik VTP a PI, s cílem posílení ekonomického růstu a tím i zvýšení ekonomické úrovně a konkurenceschopnosti nejen celé ČR ale i jednotlivých krajů. Tabulka 27. Vývoj zahájení provozu VTP, PI, CTT
Počet VTP, PI, CTT
10 8 6 4 2 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
0
Rok zahájení provozu VTP, PI, CTT Pramen: vlastní zpracování
Tabulku č. 27 ukazuje zahájení provozu vědeckotechnických parků nebo podnikatelských inkubátorů v jednotlivých letech, je patrné ţe největší počet vzniklých subjektů je v roce 2008 s číslem 8, kdy zahájila provoz značná část projektů podpořených z programu Prosperita I, jednalo se o 7 projektů a rok 2007 kdy zahájilo provoz 6 subjektů z toho všechny podpořeny z programu Prosperita I. Dalším rokem s nejvyšším počtem zahájení provozu je rok 2014, 7 projektů podpořených z programu Prosperita II, toto číslo ukazuje předpoklad zahájení provozu jednotlivých VTP a PI, ale nemusí být reálně dodrţeno z důvodu vzniklých komplikací a podobně.
55
Počet VTP a PI
Tabulka 28. Počet fungujících VTP a PI v roce 2013 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
Fungující VTP a PI Kraje
Nefungující VTP a PI
Pramen: vlastní zpracování
Tabulka č. 28 ukazuje počet fungujících vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátoru v jednotlivých krajích k 1.1.2014. Z tabulky je patrné, ţe největší počet fungujících subjektů-8 se nachází v Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském kraji, další je kraj Zlínský se 7 subjekty a za ním kraj Ústecký se 6. Naopak ţádné fungující subjekty nenajdeme v kraji Libereckém a Pardubickém, pouze 1 fungující vědeckotechnický park se nachází v hlavním městě Praha, kraji Vysočina, Královéhradeckém a Olomouckém kraji. Tabulka 29. Plocha fungující inovační infrastruktury na 100 000 obyvatel k 1.1.2014
Kraj Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj CELKEM
Počet obyvatel 1 246 176 636 459 1 168 975 301 075 510 520 552 099 438 527 1 224 044 636 677 515 804 572 859 1 297 044 826 037 586 626 10 512 922
Fungující Přepočet na inovační 100 000 infrastruktura obyvatel 680 55 9 700 1 524 28 743 2 459 500 166 5 720 1 120 2 817 510 0 0 48 522 3 964 4 500 707 0 0 13 958 2 437 24 292 1 873 24 150 2 924 19 330 3 295 182 912 1 740
Pramen: vlastní zpracování
56
Kraje s největší plochou inovační infrastruktury určenou inovačnímu podnikání disponují kvalitativně vyšším inovačním potenciálem. V tabulce č. 29 můţeme vidět, ţe největší fungující plocha na 100 000 obyvatel se nachází v kraji Moravskoslezském (3964), Zlínském (3295) a Ústeckém (2924), k 1.1.2014 se ţádná fungující plocha se nenachází v kraji Libereckém Pardubickém a kraji Vysočina. Průměrná plocha na kraj představuje 1740m2.Celková fungující plocha inovační infrastruktury v České republice představuje cca 182 912m2. Bylo by vhodné vytvořit ucelený přehled v podobě webových stánek, který by obsahoval aktuální informace o jednotlivých subjektech inovační infrastruktury, především výčet a cenu poskytovaných sluţeb, podmínky inkubace, zaměření činnosti a samozřejmě adresu, čímţ by došlo k lepší propagaci jednotlivých VTP, PI i CTT a ke zvýšení povědomí veřejnosti. Je třeba udrţovat kvalitu jednotlivých VTP a PI prostřednictvím napojením na regionální Vysoké školy. Od realizace programu Prosperita se očekávalo posílení inovační infrastruktury, která měla přispět zejména ke vzniku a rozvoji MSP inovačního charakteru a k podpoře nových technologií do firem a celkově napomáhat spolupráci mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a průmyslem. V konečném efektu to mělo vést ke zvýšení inovační výkonnosti ČR. V případě, kdy projekt prosperita I navazoval na předchozí etapu, zpravidla financovanou z programu Phare, bylo moţné sledovat velmi dobrou součinnost instituce s okolními subjekty, velmi dobré vyuţití vybudovaných prostor. (AVO, 2009). Tabulka 30. Program Prosperita I a II PROSPERITA I (2004-2006)
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj CELKEM
Celková výše dotace (tis.Kč) 69 301 251 308 62 876 211 184 54 819 299 794 149 896 333 639 73 284 253 371 1 759 472
Počet podaných ţádostí 4 20 3 1 9 4 4 1 11 2 11 70
Počet podpořenýc h projektů 3 7 1 5 2 2 1 4 1 6 32
PROSPERITA II (2007-2013) Celková výše dotace (tis.Kč) 664 514 1 581 032 185 924 569 085 112 910 1 169 296 271 372 234 501 2 371 747 342 577 645 403 8 148 361
Počet podaných ţádostí 14 64 11 6 8 9 30 13 6 6 60 12 29 268
Počet podpořených projektů 7 17 2 3 2 10 5 3 17 2 7 75
Pramen: www.isop.czechinvest.org, vlastní zpracování
V rámci programu Prosperita I z celkového počtu 70 podaných projektů, bylo schváleno a podpořeno 32 projektů, coţ představovalo 45%. Celková dotace dosáhla výšky 1 759 472tis. Kč, která byla v roce 2008 proplacena, v programu se vyčerpaly 57
všechny přidělené prostředky (AVO, 2009). V rámci programu Prosperita II z celkového počtu 268 podaných projektů, bylo schváleno a podpořeno 75 projektů, coţ představovalo 28%. Celková dotace dosáhla výšky 8 148 361tis. Kč, z toho bylo do roku 2013 proplaceno 2 606 313tis. Kč, zbývající část bude vydána během následujících let, která bude sníţena z důvodu neproplacení vzniklých neuznatelných nákladů v rámci jednotlivých projektů. Přijaté ţádosti i podpořené projekty z programu Prosperita I se koncentrovaly nejvíce do Jihomoravského a Zlínského kraje, naproti tomu ţádnou podporu nezískal kraj Karlovarský, Liberecký ani kraj Vysočina. V rámci programu Prosperita II směřovala podpora opět do kraje Jihomoravského a tentokrát do kraje Středočeského, ţádnou podporu nezískal kraj Královohradecký a Pardubický. Z tabulky v příloze číslo 2 můţeme vidět, ţe program Prosperita I podpořil vznik nebo rozvoj 22 subjektům inovační infrastruktury, číslo je menší neţ celkový počet podpořených projektů, protoţe některé subjekty byly podpořeny hned několikrát. Z celkem 22 vědeckotechnických parků nebo podnikatelských inkubátorů jich 16 provozuje svoji činnosti i po době nutné udrţitelnosti, která představuje 5 let od poskytnutí poslední platby, 3 projekty se ještě v této době nacházejí a 4 projekty skončily po uplynutí 5 let. Můţeme říci, ţe projekty podpořeny z programu Prosperita I jsou z 80% fungující. Program Prosperita II byl určen na období 2007-2013, jeho realizace probíhala od roku 2008, doba nutné udrţitelnosti končí nejdříve rokem 2013, proto nelze ještě jeho úspěšnost projektů určit.
Celková výše dotace v tis. Kč
Tabulka 31. Celkové dotace programu Prosperita I a II jednotlivým krajům 3,000,000 2,500,000 2,000,000 1,500,000 1,000,000 500,000 -
Kraje České republiky Pramen: www.isop.czechinvest.org (vlastní zpracování)
Z grafu je jasně patrné, ţe nejvyšší podporu z programu Prosperita I a II čerpal Středočeský kraj a to ve výši 2 705 386tis. Kč, jako druhý byl kraj Jihomoravský s dotací ve výši 1 832 340tis. Kč a třetí Moravskoslezský 1 380 480tis. Kč. Naopak nejniţší podporu získal kraj Královéhradecký 62 876tis. Kč, Liberecký 112 910tis. Kč a Karlovarský kraj 185 924tis. Kč. Program PROSPERITA
58
NEGATIVA DOSAVADNÍ REALIZACE Administrativní náročnost Po ukončení doby nutné udrţitelnosti vybudované prostory jsou vyuţívány k jiným účelům Výskyt spekulativních projektů zaměřujících se pouze na získání dotace Pomalé tempo realizace projektů Nerovnoměrná podpora v rámci krajů Nedostatečná propagace VTP a PI jako celku Nedostatečný počet zájemců o inkubaci v podobě inovačních firem
POSITIVA DOSAVADNÍ REALIZACE Vysoký zájem mezi potenciálními ţadateli Vysoký počet projektů zaměřujících se na regeneraci brownfields Kvalitnější inovační infrastruktura Zlepšení komunikace mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou Dobrá propagace programu v jednotlivých VTP a PI Vysoký počet projektů zaměřujících se na inovativní firmy
Ačkoli podobná zařízení fungují v ČR jiţ několik let, jejich rozvoj byl omezen dostupností vhodných programů podpory. Za přínos programu Prosperita lze povaţovat to, ţe umoţnil vznik nových a rozvoj stávajících VTP, PI a CTT. Příští podpora budování fyzické inovační infrastruktury by měla zohlednit rozloţení jiţ vybudovaných projektů v rámci programu Prosperita I i II a preferovat kraje, kde k výstavbě dané infrastruktury zatím nedošlo nebo pouze v malém rozsahu. V případě ţádosti o rozšíření prostor by bylo vhodné doplnit o posouzení projektu od pověřené osoby správcem projektu, za účelem zabránění neţádoucímu dalšímu budování kapacit, vyuţívaných pouze zakladatelem. Bylo by vhodné, aby veškerá pouţívaná evidence VTP, PI i CTT byla transparentnější a především přehlednější, byl vytvořen jednotný přehled, kde by se podpořené subjekty inovační infrastruktury prezentovali.
59
ZÁVĚR Inovační výkonnost je dána kvalitou národního inovačního systému, ten představuje propojenou síť institucí soukromého a veřejného sektoru, kdy jejich aktivity a vzájemné vazby zajišťují proces tvorby, přenosu a vyuţívání nových znalostí uvnitř země, tomuto procesu výrazně napomáhá fungující podpora ze strany vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a centra pro transfer technologií, proto by bylo vhodné vytvořit ucelený přehled těchno institucí v podobě webových stánek, který by obsahoval aktuální informace o jednotlivých subjektech inovační infrastruktury, především výčet a cenu poskytovaných sluţeb, podmínky inkubace, zaměření činnosti a samozřejmě adresu, čímţ by došlo k lepší propagaci jednotlivých VTP, PI i CTT a ke zvýšení povědomí veřejnosti. Analýza inovační infrastruktury v České republice ukázala, ţe největší plocha fungujících subjektů inovační infrastruktury se nachází v Moravskoslezském kraji (7) rozkládajícím se na ploše 48522m2,a Zlínském kraji (7) jehoţ plocha učená inovační infrastruktuře činí asi 20000m2, naopak nikdo k 1.1.2014 neprovozuje VTP ani PI v kraji Libereckém a Pardubickém. Celková fungující plocha inovační infrastruktury v České republice představuje cca 182 912m2.Největší rozmach v budování VTP a PI nastal, díky dotacím z programu Prosperita, který fungoval v období 2004-2006, 20072013 a podpořil z 338 ţádosti celkem 107 projektů, zatím jich nejvíce zahájilo svoji činnosti mezi roky 2007 a 2008. Nejvyšší přislíbenou podporu získal Středočeský kraj a to ve výši 2 705 386tis. Kč, naopak nejmenší Karlovarský kraj 185 924tis. Kč. Příští podpora budování fyzické inovační infrastruktury by měla zohlednit rozloţení jiţ vybudovaných projektů v rámci programu Prosperita I i II a preferovat kraje, kde k výstavbě dané infrastruktury došlo pouze v malém rozsahu. V případě ţádosti o rozšíření prostor, by bylo vhodné doplnit o posouzení projektu od pověřené osoby správcem projektu, za účelem zabránění neţádoucímu dalšímu budování kapacit, vyuţívaných pouze zakladatelem. Bylo by vhodné, aby veškerá pouţívaná evidence VTP, PI i CTT byla transparentnější a především přehlednější, byl vytvořen jednotný přehled, kde by se podpořené subjekty inovační infrastruktury prezentovali.
60
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Bartes, František. 2005. Inovace v podniku. Brno : Vysoké učení technické v Brně, 2005. ISBN 80 214 3086 9. Blaţka, Matěj a Chvojka, Miloš. 2012. Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v České republice 2012. Ostrava : ČSNMT, 2012. 978 80 87294 30 7. Drucker, Peter F. 1993. Inovace a podnikavost. Praha : Management Press, 1993. ISBN 80 85603 29 2. Dvořák, Jiří. 2006. Management inovací. Praha : Vysoká škola manaţerské informatiky a ekonomiky, 2006. ISBN 80 86847 18 7. Heřman, Jan, a další. 2008. Průmyslové inovace. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze Oeconomica, 2008. 978 80 245 1445 1 Klímová, Viktorie a Ţítek, Vladimír. 2006. Role podnikatelských inkubátrů při vzniku a rozvoji inovačních firem. Brno : Soukromá vysoká škole ekonomických studií, 2006. 978 80 86744 57 5. Konečný, Miloš, Skokan, Karel a Zamarský, Vitězslav. 2001. Inovační centra. Transferová inovační pracoviště, Inkubátory pro výchovu inovačních podnikatelů, Vědecko-technické parky. Ostrava : VŠBTUO, 2001. 80 7078 873 9. Lundvall, Bengt-Ake. 1992. National Systems of innovation: Towards a theory of innovation and interactive learning. London : Pinter Publishers, 1992. 1 85567 063 1. Pavel Švejda, Petr Kolář, Jaroslav Lakomý. 2012. Vědeckotechnické parky v České republice. Praha : S polečnost vědeckotechnických parků ČR, 2012. ISBN 978 80 903846 2 0. Slaný, Antonín. 2007. Faktory konkurenceschopnosti. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 978 80 210 4455 5. Švejda, Pavel a kolektiv, a. 2007. Inovační podnikání. Praha : Asociace inovačního podnikání ČR, 2007. 978 80 903153 6 5. Švejda, Pavel. 2002. Základy inovačního podnikání. Praha : Asociace inovačního podnikání ČR, 2002. ISBN 80 903153 1 3. Švejda, Pavel, Kolář, Petr a Lakomý, Jaroslav. 2012. Vědeckotechnické parky v České republice. Praha : S polečnost vědeckotechnických parků ČR, 2012. 978 80 903846 2 0. Valenta, František. 1969. Tvůrčí aktivita,inovace, efekty. Praha : Svoboda, 1969. ISBN 2 0631 299. Vlček, Radim. 2002. Hodnota pro zákazníka. Praha : Management Press, 2002. ISBN 80 7261 068 6.
INTERNETOVÉ ZDROJE 4MEDi. 2012. O 4MEDi. 4 Medical Innovations. [Online] 2012. [Citace: 12. 22 2013.] www.cbtd.cz. AERV. 2013. Podnikatelský inkubátor Vsetín. Agentura pro rozvoj Vsetínska o.p.s. [Online] 2013. [Citace: 2. 8 2013.] www.aerv.cz. AIP-ČR. 2008. Inovační podnikání a transfer technologií. Asociace inovačního podnikání České republiky. [Online] 2008. [Citace: 21. 1 2014.] www.aipcr.cz. areal-Dvorana. 2013. Areál Dvorana. Historie. [Online] 2013. [Citace: 21. 1 2014.] www.arealdvorana.cz. Atsunami. 2013. Vědeckotechnický park, Rumburk. Atelier Tsunami s.r.o. [Online] 2013. [Citace: 11. 10 2013.] www.atsunami.cz. AVO. 2009. Vyhodnocení efektivnosti programu Prosperita. CzechInvest. [Online] září 2009. [Citace: 12. 24 2012.] www.czechinvest.org. b4i. 2013. Jihočeský vědeckotechnický park. b4i. [Online] 2013. [Citace: 12. 12 2013.] www.b4i.cz. BIC. 2013. BIC Plzeň - sluţby. BIC Plzeň - podnikatelské a inovační centrum. [Online] 2013. [Citace: 11. 10 2013.] www.bic.cz.
61
BIC, Ostrava. 2013. BIC Ostrava s.r.o. BIC Ostrava s.r.o. [Online] 2013. [Citace: 5. 10 2013.] www.bicova.cz. BIC-Brno. 2013. Kdo jsme. BIC Brno - Podnikatelské inovační centrum. [Online] 2013. [Citace: 21. 1 2014.] www.bicbrno.cz. BIC-Ostrava. 2010. BIC Ostrava s.r.o. BIC Ostrava s.r.o. [Online] 2010. [Citace: 5. 10 2013.] www.bicova.cz. Bicova. 2013. BIC Ostrava s.r.o. BIC Ostrava s.r.o. [Online] 2013. [Citace: 5. 10 2013.] www.bicova.cz. BIZBIZ. 2013. Technologický park Chomutov o.p.s. BizBiz: Firmy. [Online] 2013. [Citace: 11. 11 2013.] www.bizbiz.cz. CAVD. 2012. Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš. Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš. [Online] 2012. [Citace: 14. 12 2013.] www.cavd.cz. CBT. 2013. Centrum biologických technologi. Centrum biologických technologi. [Online] 2013. [Citace: 5. 5 2013.] www.auc.cz. Cox, Jon, a další. 2005. Benchmarking českého a britského přístupu k inovačním centrům. Projekt podpory rozvoje BIC v České republice. [Online] 2005. [Citace: 11. 1 2014.] www.tc.cz. CzechInvest. 2014. ENERGOKLASTR. CzechInvest. [Online] 2014. [Citace: 11. 1 2014.] www.czechinvest.org. CzechInvest. 2013. Podnikatelské inkubátory. CzechInvest. [Online] Peckadesign, 2013. [Citace: 24. 12 2012.] www.czechinvest.org. CzechInvest. 2014. Poradenství. CzechInvest. [Online] 2014. [Citace: 11. 1 2014.] www.czechinvest.org. CzechInvest. 2013. Program Prosperita. CzechInvest. [Online] PeckaDesign, 2013. [Citace: 10. 12 2013.] www.czechinvest.org. ČKD, technologické inovační centrum. 2013. Podpora podnikání. Technologické inovanční centrum ČKD Praha. [Online] 2013. [Citace: 5. 6 2013.] www.tic-ckd.cz. ČSU. 2014. Školská zařízení. Český statistický úřad. [Online] 2014. [Citace: 11. 1 2014.] www.vdb.czso.cz. ČTK. 2013. Centrum biologických technologií. Český rozhlas. [Online] 2013. [Citace: 2. 10 2013.] www.rozhlas.cz. ČTK. 2013. Zadluţený TechnoPark Pardubice je v úpadku. Finanční noviny. [Online] 2013. [Citace: 14. 11 2013.] www.financninoviny.cz. DAKOL. 2013. Dakol. Vyšší odborná škola DAKOL. [Online] Dakol, 2013. [Citace: 6. 6 2013.] www.dakol-karvina.cz. ENKI. 2012. Projekty ENKI. společnost ENKI o.p.s. [Online] VOGO, 2012. [Citace: 5. 5 2013.] www.enki.cz. Envicrack. 2010. Úvod Envicrack. Envicrack. [Online] 2010. [Citace: 11. 1 2014.] www.envicrack.cz. eurosignal. 2013. Vědecko-technický park Mštětice o vzniku parku. Vědecko-technický park Mštětice. [Online] 2013. [Citace: 6. 6 2013.] www.eurosignal.eu. finexpert. 2007. tisková zpráva PricewaterhouseCoopers a Podnikatelského inkubátoru VŠE v Praze. finexpert. [Online] 2007. [Citace: 5. 9 2013.] www.finexpert.e15.cz. Hlaváček, Jaroslav. 2001. Vědecko-technologický park v Petrovicích. estranky. [Online] 2001. [Citace: 1. 12 2013.] www.jhl.estranky.cz. IDE. 2013. IDE - VŠE. Ide. [Online] 2013. www.ide-vse.cz. Inovacentrum-ČVUT. 2013. Inovacentrum ČVUT. InovaJet. [Online] 2013. [Citace: 5. 9 2013.] www.inovacentrum.cvut.cz. ISVAV. 2014. VTP Louny. Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. [Online] 2014. [Citace: 27. 1 2014.] www.isvav.cz. Januszek, Tomáš. 2008. Karvinský a Havířovský deník. Deník. [Online] 2008. [Citace: 25. 10 2013.] www.karvinsky.denik.cz. Jaroměřice. 2006. Základní informace o síti podnikatelských inkubátorů. Jaroměřice nad Rokytnou. [Online] 2006. [Citace: 11. 1 2014.] www.jaromericenr.cz. Jasanský, Ing. Jaroslav. 2006. Národní inovační strategie České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] 23. 1 2006. [Citace: 18. 12 2012.] www.mpo.cz/dokument11662. JCU. 2013. Vědeckotechnický park . Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. [Online] 2013. [Citace: 21. 11 2013.] ww.jcu.cz. JIC. 2013. Innovation Park. Jihomoravské inovační centrum. [Online] 2013. [Citace: 5. 5 2013.] www.jic.cz. JK. 2013. Biotechnologický park má zelenou. Jihomoravský kraj. [Online] 2013. [Citace: 22. 11 2013.] www.kr-jihomoravsky.cz. Jon Cox, Alex MSPets, Radoslav Fedorek, Pavel Komárek. 2005. Benchmarking českého a britského přístupu k inovačním centrům. Praha, 2005.
62
JVP. 2013. Činnosti JVTP. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání. [Online] 2013. [Citace: 5. 5 2013.] www.jaip.cz. Ketels, Solvell. 2005. The State of the Region Report. Stockholm : Baltic Development Forum Annual Summit 2005, 2005. Klímová, Viktorie. 2010. Inovační procesy. Brno : Masarykova univerzita, 2010. Kolín. 2012. Inkubátor by se měl rozjet do tří let. město Kolín. [Online] 2012. [Citace: 16. 12 2013.] www.kolin.cz. město-Kunovice. 2013. Podnikatelský inkubátor Kunovice. Kunovice oficiální stránky města. [Online] 2013. [Citace: 2. 8 2013.] www.mesto-kunovice.cz. město-Slavičín. 2013. Vědeckotechnický park Slavičín. Slavičín oficiální stránky města. [Online] 2013. [Citace: 11. 11 2013.] www.mesto-slavicin.cz. Michálková, Radka. 2005. EurActiv. Program Prosperita. [Online] 2005. [Citace: 4. 11 2013.] www.euractiv.cz. MMR-ČR. 2013. Strukturální fondy. Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013. [Citace: 11. 1 201.] www.strukturalni-fondy.cz. MPO, Úřad, vlády, České,republiky. 2004. Národní inovační strategie ČR. businessinfo. [Online] 2004. [Citace: 11. 1 2014.] www.businessinfo.cz. MPO-ČR. 2006. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] 2006. [Citace: 11. 1 2014.] www.mpo.cz. MPO-ČR. 2012. Operační program podnikání a inovace. CzechInvest. [Online] 2012. [Citace: 11. 1 2014.] www.czechinvest.org. MPO-ČR. 2013. Operační program Podnikání a inovace 2007 - 2013 (OPPI). Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] 2013. [Citace: 11. 1 2014.] www.mpo.cz. MPO-ČR. 2010. Program podpory Poradenství. Programy podpory 2007-2013. [Online] 2010. [Citace: 11. 1 2014.] www.mpo-oppi.cz. MPO-ČR. 2005. Realizované programy. Ministerstvo průmyslu a obchodu Čr. [Online] 2005. [Citace: 5. 11 2013.] www.mpo.cz. MPO-ČR. 2012. Střednědobé hodnocení operačního programu Podnikání a inovace 2007-2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] 2012. [Citace: 12. 1 2014.] www.mpo.cz. MPO-ČR. 2011. Výzva k předkládání projektu v rámci OPPI. CzechInvest. [Online] 2011. [Citace: 21. 1 2014.] www.czechinvest.org. Mráček, Karel. 2009. Vyhodnocení efektivnosti programu OPPP Prosperita (závěrečná zpráva). Czechinvest. [Online] září 2009. [Citace: 12. 24 2012.] www.czechinvest.org. MS-ČR. 2014. Úplný výpis z obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík a sbírka listin. [Online] 2014. [Citace: 27. 1 2014.] www.or.justice.cz. Nádherná, Danuše, Pacovská, Dana a Štístka, Jiří,. 2012. Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef. Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef. [Online] 2012. [Citace: 11. 1 2014.] www.slon.diamo.cz. 2008. Operační program Podnikání a Inovace. czechinvest. [Online] 2008. [Citace: 28. 12 2012.] http://www.czechinvest.org/data/files/text-programu-prosperita-21.pdf. PI-Kanov. 2013. Podnikatelský inkubátor. Kanov podnikatelský inkubátor. [Online] 2013. [Citace: 1. 22 2014.] www.kanov.cz. PI-Kunovice. 2013. Podnikatelský inkubátor Kunovice. Podnikatelský inkubátor Kunovice. [Online] 2013. [Citace: 11. 11 2013.] www.pik-pd.cz. PI-Nymburk. 2013. Podnikatelský inkubátor Nymburk. Národní asociace pro rozvoj podnikání. [Online] 2013. [Citace: 10. 11 2013.] www.narp.cz. —. 2013. Podnikatelský inkubátor Nymburk. Podnikatelský inkubátor Nymburk, p.o. [Online] 2013. [Citace: 10. 10 2013.] www.inkubator-nymburk.eu. PI-VŠB. 2013. Podnikatelský inkubátor - centrum podpory inovací. Podnikatelský inkubátor - centrum podpory inovací. [Online] 2013. [Citace: 12. 10 2013.] www.inkubator.vsb.cz. 2013. Podnikatelský inkubátor Tempo. Stavby v MS kraji. [Online] 2013. [Citace: 4. 10 2013.] www.msstavby.cz. Právo-SM. 2010. Podnikatelský inkubátor v Třinci přeţil ekonomickou krizi, zájem o něj oţívá. VT Park. [Online] 2010. [Citace: 23. 1 2014.] www.vtpup.cz. progresspark. 2013. Technologický park Progress. Technologický park Progress. [Online] 2013. [Citace: 11. 10 2013.] www.progresspark.cz. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. 2005. Národní inovační politika ČR 2005-2010. Praha : 2005. str. 4. RCK. 2013. Sluţby poskytované v Průmyslovém areálu Slavičín. RCK Slavičín. [Online] 2013. [Citace: 11. 10 2013.] www.rckas.cz.
63
RVP-Invest. 2013. Podnikatelský inkubátor ve Fulneku. RVP Invest a.s. [Online] 2013. [Citace: 5. 5 2013.] www.rvp.brown.cz. Centre for Strategy and Evaluation Services. 2002. Benchmarking of Business Incubators. European Commission. [Online] 2002. [Citace: 11. 1 2014.] www.cses.co.uk. ENERGOklastr 2013. Sluţby VTP a CTT Vysočina. ENERGOklastr CTT Vysočina. [Online] 2013. [Citace: 10. 10 2013.] www.vtpvysocina.eu. Steel-it. 2013. Steel-it Podnikatelský inkubátor. Steel- it. [Online] 2013. [Citace: 6. 6 2013.] www.steelit.cz. TC-HK. 2013. TECHNOLOGICKÉM CENTRU Hradec Králové. TECHNOLOGICKÉM CENTRU Hradec Králové. [Online] 2013. [Citace: 21. 8 2013.] www.tchk.cz. TCP. 2012. Slavnostní otevření TCP. Technologické centrum Písek. [Online] ABRA Publisher, 2012. [Citace: 10. 1 2014.] www.tcpisek.cz. TCV-ČR a MPO. 2008. Vyhodnoceni realizace projektu OPPP 2004-2006 v oblasti vědy a výzkumu. CzechInvest. [Online] 2008. [Citace: 17. 1 2013.] www.czechinvest.org/data/files/-1531-cz.pdf. TIC-Zlín. 2013. Podnikatelské inovační centrum Zlín. Technologické inovační centrum. [Online] 2013. [Citace: 5. 10 2013.] www.ticzlin.cz. TITC-VTP. 2013. Prostor pro rozvoj: TITC. Technology Innovation Transfer Chamber. [Online] 2013. [Citace: 5. 5 2013.] www.titc-vtp.cz. TPCV. 2013. Technologický park Chomutov. Technologický park Chomutov. [Online] 2013. [Citace: 24. 11 2013.] www.tpcv.cz. TZBinfo. 2012. Nový vědeckotechnický park v Jihlavě. TZBinfo. [Online] 2012. [Citace: 12. 12 2013.] www.tzb-info.cz. TZB-info. 2013. VUT v Brně otevírá Vědeckotechnický park profesora Lista. technické zařízení budov. [Online] 2013. [Citace: 11. 1 2014.] www.elektro.tzb-info.cz. UJV. 2014. O společnosti. ÚJV Řež, a. s. [Online] 2014. [Citace: 11. 1 2014.] www.ujv.cz. UKR-Plzeň. 2013. BIC Plzeň – prostory pro inovační podnikání. Útvar koncepce a rozvoje města Plzeň. [Online] 2013. [Citace: 5. 10 2013.] www.ukr.plzen.eu. UTB-Zlín. 2013. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. [Online] 2013. [Citace: 11. 11 2013.] www.web.utb.cz. Valašskokloboucké-PC. 2013. Představení zasídlených firem. Valašskokloboucké podnikatelské centrum. [Online] 2013. [Citace: 11. 1 2014.] www.vpcsro.eu. Vorlíček, Janni. 2013. U Knínic staví nový vědecký park za dotace. Ústecký deník. [Online] 2013. [Citace: 11. 1 2014.] www.ustecky.denik.cz. VŠP. 2013. Podnikatelský inkubátor VŠP-nabídka prostor. Podnikatelský inkubátor VŠP. [Online] 2013. [Citace: 11. 10 2013.] www.pi.vsp.cz. VTP-Brno. 2013. O nás: Vědecko-technický park Brno-Jih. Vědecko-technický park Brno-Jih. [Online] 2013. [Citace: 6. 6 2013.] www.vtpbrno.cz. VTP-Milovice. 2013. Vědeckotechnický park Milovice. Vědeckotechnický park Milovice. [Online] 2013. [Citace: 25. 11 2013.] www.vtpmilovice.cz. VTPO. 2013. Vědecko-technologický park Ostrava a.s. Vědecko-technologický park Ostrava a.s. [Online] 2013. [Citace: 1. 11 2013.] www.vtpo.cz. VTP-Plzeň. 2013. Vědecko-technický park Plzeň - poskytované sluţby. Vědecko-technický park Plzeň. [Online] 2013. [Citace: 11. 10 2013.] www.vtpplzen.cz. VTP-Roztoky. 2013. VTP Roztoky. Vědeckotechnický park Roztoky. [Online] 2013. [Citace: 11. 10 2013.] www.vtp-roztoky.cz. VTP-Rumburk. 2013. Vědeckotechnický park Rumburk. Operační program podnikání a inovace. [Online] 2013. [Citace: 11. 10 2013.] www.pc-vtp-rumburk.cz. VTP-UnL. 2013. Vědeckotechnický park Ústí nad Labem. Vědeckotechnický park Ústí nad Labem. [Online] 2013. [Citace: 11. 11 2013.] www.vtp.fvtm.ujep.cz. VTP-UP. 2013. VTP UP - podnikatel. Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci. [Online] 2013. [Citace: 10. 11 2013.] www.vtpup.cz. VÚHU. 2008. Podnikatelské a inovační centrum. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí. [Online] 2008. [Citace: 11. 11 2013.] www.vuhu.jednicky.cz. VUTS, Technologický,park. 2010. Technologický park při VÚTS Liberec, a.s. Technologický park při VÚTS Liberec, a.s. [Online] 2010. [Citace: 12. 11 2013.] www.vuts.cz. VYRTYCH. 2013. Technologický park a inkubátor - sluţby klientům. Technologický park a inkubátor. [Online] 2013. [Citace: 10. 12 2013.] www.vyrtych-tpi.cz. Zeman, Bohumil. 2014. Společnost Legios se brání úpadku. idnes-karlovarsky kraj. [Online] 2014. [Citace: 27. 1 2014.] www.idnes.cz.
64
Zlínský-kraj. 2011. Inovační infrastruktura Zlínského kraje. Inovační infrastruktura Zlínského kraje. [Online] 2011. [Citace: 11. 10 2013.] ww.zk-inovace.cz. —. 2013. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně vědeckotechnický park. Oficiální portál Zlinského kraje. [Online] 2013. [Citace: 10. 11 2013.] www.kr-zlinsky.cz. Zvonková, Lenka. 2012. Valašskokloboucké podnikatelské centrum slavnostně přestřihlo pásku. Valašské kloubouky. [Online] 2012. [Citace: 11. 1 2014.] www.valasskeklobouky.cz.
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK AVO BIC CTT CVVO ČR ČVUT EU ICT JAIP JIC JPD JU JVTP MPO MS MSP OP OPPI PI TIC TITC SVTP VaV VŠ VTP
Asociace výzkumných organizací Business and inovation centre (podnikatelské a inovační centrum) Centrum pro transfer technologií Centra výzkumu a vyuţití obnovitelných zdrojů energie Česká republika České vysoké učení technické Evropská unie Informační a komunikační technologie Jihočeskou agenturou pro inovační podnikání Jihomoravské inovační centrum Jednotný programový dokument Jihočeská univerzita Jihočeský vědeckotechnický park Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo spravedlnosti Malé a střední podniky Operační program Operační program podnikání a inovace Podnikatelský inkubátor Technologické inovační centrum Technology Innovation Transfer Chamber Společnost vědeckotechnických parků Věda a výzkum Vysoká škola Vědeckotechnický park
SEZNAM TABULEK Tabulka 1. Plochy BIC Ostrava ...................................................................................... 22 Tabulka 2. Subjekty inovační infrastruktury v Praze ...................................................... 42 Tabulka 3. Subjekty inovační infrastruktury v Jihočeském kraji .................................... 43 Tabulka 4. Dotace z programu Prosperita v Jihočeském kraji ........................................ 43 Tabulka 5. Subjekty inovační infrastruktury v Jihomoravském kraji ............................. 44 Tabulka 6. Dotace z programu Prosperita v Jihomoravském kraji ................................. 45 Tabulka 7. Subjekty inovační infrastruktury v Karlovarském kraji ................................ 45 Tabulka 8. Dotace z programu Prosperita v Karlovarském kraji .................................... 45 Tabulka 9. Subjekty inovační infrastruktury v kraji Vysočina ....................................... 46 Tabulka 10. Dotace z programu Prosperita v kraji Vysočina ......................................... 46 Tabulka 11. Subjekty inovační infrastruktury v Královéhradeckém kraji ...................... 47 Tabulka 12. Dotace z programu Prosperita v Královéhradeckém kraji .......................... 47 Tabulka 13. Subjekty inovační infrastruktury v Libereckém kraji ................................. 47 Tabulka 14. Dotace z programu Prosperita v Moravskoslezském kraji.......................... 48 Tabulka 15. Subjekty inovační infrastruktury v Olomouckém kraji............................... 49 65
Tabulka 16. Dotace z programu Prosperita v Olomouckém kraji ................................... 49 Tabulka 17. Subjekty inovační infrastruktury v Pardubickém kraji ............................... 50 Tabulka 18. Dotace z programu Prosperita v Pardubickém kraji ................................... 50 Tabulka 19. Subjekty inovační infrastruktury v Plzeňském kraji ................................... 50 Tabulka 20. Dotace z programu Prosperita v Plzeňském kraji ....................................... 51 Tabulka 21. Subjekty inovační infrastruktury v Středočeském kraji .............................. 51 Tabulka 22. Dotace z programu Prosperita v Středočekém kraji.................................... 52 Tabulka 23. Subjekty inovační infrastruktury v Ústeckém kraji .................................... 53 Tabulka 24. Dotace z programu Prosperita v Ústeckém kraji ........................................ 53 Tabulka 25. Subjekty inovační infrastruktury v Zlínském kraji ..................................... 54 Tabulka 26. Dotace z programu Prosperita v Zlínském kraji ......................................... 54 Tabulka 27. Vývoj zahájení provozu VTP, PI, CTT....................................................... 55 Tabulka 28. Počet fungujících VTP a PI v roce 2013 ..................................................... 56 Tabulka 29. Plocha fungující inovační infrastruktury na 100 000 obyvatel k 1.1.2014 . 56 Tabulka 30. Program Prosperita I a II ............................................................................. 57 Tabulka 31. Celkové dotace programu Prosperita I a II jednotlivým krajům ................. 58
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1. Podnikatelský inkubátor INOVAJET ........................................................... 11 Obrázek 2. Inovační centrum a podnikatelský inkubátor ČKD Praha ............................ 12 Obrázek 3. Centrum biologických technologií Nové Hrady ........................................... 13 Obrázek 4. Jihočeský vědeckotechnický park, vizualizace budov IIA a IIB .................. 14 Obrázek 5. Technologické centrum Písek ....................................................................... 14 Obrázek 6. Podnikatelského inkubátoru INTECH .......................................................... 16 Obrázek 7. INBIT ........................................................................................................... 16 Obrázek 8. Vizualizace areálu INMEC ........................................................................... 17 Obrázek 9. Vědeckotechnický park profesora Lista ....................................................... 17 Obrázek 10. Vizualizace areálu Technology Innovation Transfer Chamber .................. 18 Obrázek 11. Podnikatelský inkubátor Kanov.................................................................. 18 Obrázek 12. Vizualizace areálu Vysočina ...................................................................... 20 Obrázek 13. Technologické centrum Hradec Králové .................................................... 20 Obrázek 14. Inovační a technologické centrum při VÚTS, a. s. Liberec ....................... 21 Obrázek 15. BIC Ostrava s. r. o. ..................................................................................... 22 Obrázek 16. Vědeckotechnologický park Ostrava a.s. ................................................... 23 Obrázek 17. STEEL IT - Podnikatelský inkubátor Třinec .............................................. 24 Obrázek 18. Podnikatelský inkubátor RVP invest, Fulnek ............................................. 25 Obrázek 19. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava ................................................ 25 Obrázek 20. Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava ....................... 26 Obrázek 21. Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava .......................... 26 Obrázek 22. Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci ....................... 27 Obrázek 23. Technopark Pardubice k. s.......................................................................... 28 Obrázek 24. Borská pole ................................................................................................. 29 Obrázek 25. VTP Plzeň ................................................................................................... 29 Obrázek 26. VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor, Březno ............................ 30 Obrázek 27. Podnikatelský inkubátor Nymburk ............................................................. 31 Obrázek 28. Vědecko-technický park Mstětice .............................................................. 32 Obrázek 29. Vědeckotechnický park Roztoky ................................................................ 32 Obrázek 30. Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef ................................ 33 66
Obrázek 31. Vědecko-technický park Rumburk ............................................................. 35 Obrázek 32. Vědeckotechnický park Ústí nad Labem .................................................... 36 Obrázek 33. Vědeckotechnický park Slavičín ................................................................ 39 Obrázek 34. Valašskokloboucké podnikatelské centrum................................................ 39 Obrázek 35. PI Kunovice ................................................................................................ 40 Obrázek 36. Technologický park Progress ..................................................................... 40 Obrázek 37. Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně .................................................. 41 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. Prioritní osy OPPI Příloha 2. Celkový seznam VTP a PI v České republice Příloha 3. Vymezení zřizovatele a provozovatele v jednotlivých VTP a PI Příloha 4. Seznam poskytovaných sluţeb v jednotlivých VTP a PI Příloha 5. Seznam podpořených projektů v rámci programu Prosperita II
67
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Prioritní osy OPPI
Pramen: www.podnikanizen.cz Příloha č. 2 Celkový seznam VTP a PI v České republice
Kraj
Zahájení provozu
Rok ukončení činnosti
Plocha v m2
Financování
Vyhodnocení programu PROSPERITA I
1992
2010
4 000
PHARE
x
2010
x
680
x
x
2006
2008
200
x
x
2008
2013
4 275
JPD cíl 2
x
2004
x
1 500
PARK, PROSPERITA I
ANO
2005
2011
500
PROSPERITA I
NE
Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.
2009
x
600
Písek
Technologické centrum Písek
2013
x
7 600
Brno
BIC Brno
1992
x
x
PHARE
x
Brno
Vědeckotechnický park Brno-Jih
2007
x
955
PROSPERITA I, PROSPERITA II
ANO
Brno
INTECH
2008
x
2 900
PROSPERITA I
ANO
Město
Praha
Hlavní město Praha
Praha Praha
Praha
Třeboň Nové Hrady Jihočeský kraj České Budějovice
Jihomoravský kraj
Název PI, VTP Technologické a inovační centrum Českého vysokého učení technického v Praze (BIC ČVUT) Inovacentrum ČVUT Podnikatelský inkubátor při VŠE Inovační centrum a podnikatelský inkubátor ČKD Praha Třeboňské inovační centrum Centrum biologických technologií Nové Hrady
PROSPERITA I, PROSPERITA II PROSPERITA II
U
Karlovarský kraj
Brno
INBIT
2008
x
2 000
PROSPERITA I, PROSPERITA II
Brno
Vědeckotechnický park profesora Lista
2013
x
2 065
PROSPERITA II
Brno
INMEC
2014
x
6 700
PROSPERITA II
Brno
Technology Innovation Transfer Chamber
2014
x
7 623
PROSPERITA II
Brno
Biology Park Brno
2015
x
6 500
PROSPERITAII
2014
x
5 000
PROSPERITA II
2014
x
0
PROSPERITA II
2006
2011
5 622
PHARE
x
2014
x
5 720
PROSPERITA II
x
2008
x
2 817
PROSPERITA I
ANO
2000
2010
600
PARK
ANO
x
Karlovy Vary Karlovy Vary Třebíč
Kraj Vysočina Jihlava Královéhradecký kraj
Hradec Králové
Liberecký kraj
Liberec
Ostrava
Karviná Ostrava Petrovice u Karviné
Moravskoslezský kraj
Technologicko inovační centrum Ostrava s.r.o (BIC Ostrava) Podnikatelský inkubátor Karviná Vědeckotechnologický park Ostrava a.s. Vědeckotechnický park Dakol
1993
x
24 959
PHARE, PARK, PROSPERITA I, PROSPERITA II
1997
2008
x
x
1997
x
5 614
PHARE, PROSPERITA II
2001
2005
360
PARK
x
Třinec
STEEL IT
2007
x
975
PROSPERITA I
ANO
Fulnek
Podnikatelský inkubátor RVP invest
2007
x
4 000
PROSPERITA I, PROSPERITA II
ANO
2008
x
5 724
PROSPERITA I
ANO
2010
x
800
PROSPERITA II
2010
x
2014
x
6 450
2000
x
4 500
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Ostrava
Olomoucký kraj
Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary – Dvory Podnikatelský inkubátor Kanov Síť podnikateslkých inkubátorů na Třebíčsku VTP a CTT Vysočina Technologické centrum Hradec Králové Inovační a technologické centrum při VÚTS, a. s. Liberec
ANO
Olomouc
Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava Vědeckotechnický park 4MEDi Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci
PROSPERITA II PROSPERITA II PHARE, PARK, PROSPERITA I, PROSPERITA II
ANO, U
Pardubický kraj
Pardubice Plzeň
Plzeňský kraj
2008
2013
4 346
PROSPERITA I
1992
x
3 000
PHARE, PARK
NE
Plzeň
Vědeckotechnický park Plzeň
2008
x
4 500
PROSPERITA I, PROSPERITA II
Plzeň
Plzeňský vědecko technologický park II
2012
x
6 458
PROSPERITA II ANO, -
ANO, U
Ţidněves
VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor
2005
2013
1 150
PROSPERITA I, PROSPERITA II
Nymburk
Podnikatelský inkubátor Nymburk
2008
x
3 335
PROSPERITA I
ANO
Husinec
Vědecko-technický park Řeţ
2008
2013
726
PROSPERITA I
NE
Mstětice
Vědecko-technický park Mstětice
2009
x
2 375
PROSPERITA I
U
2011
x
4 200
PROSPERITA II
2011
x
914
PROSPERITA II
2014
x
3 802
PROSPERITA II
2015
x
8 166
PROSPERITA II
2015
x
1 500
PROSPERITA II
x
2015
x
0
PROSPERITA II
problematické
1997
2008
1 100
x
x
2003
x
2 800
x
x
2010
x
3 100
PROSPERITA I
ANO
2010
x
850
x
x
2012
x
1 400
PROSPERITA II
problematické
2015
x
16 000
PROSPERITA II
x
1991
x
x
x
x
2007
x
2 450
PROSPERITA I
ANO
2007
x
1 780
PROSPERITA I
ANO
2007
2012
974
PROSPERITA I
NE
2011
x
1 000
PROSPERITA II
2011
x
2 500
PROSPERITA II
2011
x
6 000
PROSPERITA II
Roztoky Středočeský kraj Chotilsko
Roztoky Milovice Kolín Dobříš Most Chomutov Rumburk Ústecký kraj Ústní nad Labem Louny Knínice Kroměříţ Zlín Vsetín Zlínský kraj
Technopark Pardubice, k.s. BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum
Slavičín Valašské Klobouky Kunovice Zlín
Vědeckotechnický park Roztoky Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef Park Vědy Vědeckotechnický park Milovice Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš Podnikatelské inovační centrum Most Technologický park Chomutov Vědeckotechnický park a inkubátor Rumburk Vědeckotechnický park Ústní nad Labem Vědecko-technický park Louny Nupharo Park Podnikatelský inkubátor Kroměříţ Podnikatelské inovační centrum Zlín Podnikatelský inkubátor Vsetín Vědeckotechnický park Slavičín Valašskokloboucké podnikatelské centrum Podnikatelský inkubátor Kunovice Technologický park Progress
Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně
Zlín
2012
x
PROSPERITA II
5 600
Pramen: vlastní zpracování
Příloha č. 3 Vymezení zřizovatele a provozovatele v jednotlivých VTP a PI Kraj
Hlavní město Praha
Název PI, VTP
Technologické a inovační centrum ČVUT v Praze (BIC ČVUT) ČVUT v Praze Podnikatelský inkubátor při VŠE Inovační centrum a podnikatelský inkubátor ČKD Praha Třeboňské inovační centrum Centrum biologických technologií Nové Hrady
Jihočeský kraj
Vědeckotechnický park profesora Lista
BIC
Inovacentrum ČVUT
PI
Institutu rozvoje podnikání
PI PI
ENKI o.p.s.
VTP, PI
JU v Českých Budějovicích
Ústav fyzikální biologie JU Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s. Technologické centrum Písek s.r.o.
BIC Brno spol. s r.o. Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. Jihomoravské inovační Jihomoravský kraj centrum Jihomoravské inovační Jihomoravský kraj centrum Vysoké učení technické v Brně
VTP, PI VTP, PI VTP, PI BIC VTP, PI VTP, PI VTP, PI VTP, PI
INMEC
Jihomoravský kraj
Jihomoravské inovační centrum
VTP, PI
Technology Innovation Transfer Chamber
Jihomravský kraj
VTP Brno, a.s
VTP, PI
Biology Park Brno a.s.
VTP, PI
Biology Park Brno Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary – Dvory Podnikatelský inkubátor Kanov Síť podnikateslkých inkubátorů na Třebíčsku VTP a CTT Vysočina
Královéhradecký Technologické centrum Hradec Králové kraj
Moravskoslezský kraj
Typ
Technologické Inovační Centrum ČKD Praha
Reality Grégr, s.r.o, město Písek
INBIT
Liberecký kraj
ČVUT Praha Vysoká škola ekonomická v Praze
Technologické centrum Písek
INTECH
Kraj Vysočina
ČVUT Praha
JU v Českých Budějovicích, Jihočeský kraj
Vědeckotechnický park Brno-Jih
Karlovarský kraj
Provozovatel
Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.
BIC Brno
Jihomoravský kraj
Zřizovatel
Inovační a technologické centrum při VÚTS, a. s. Liberec Technologicko inovační centrum Ostrava s.r.o (BIC Ostrava) Podnikatelský inkubátor Karviná Vědecko-technologický park Ostrava a.s. Vědeckotechnický park Dakol STEEL IT Podnikatelský inkubátor RVP invest Podnikatelský inkubátor VŠBTU Ostrava Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava
Jihomoravský kraj
JERUS, a.s.
VTP, PI
EHC CZECH s.r.o. Rozvoj Třebíčska z.s.p.o.
VIA ALTA a.s.
ENERGOKLASTR CTT Vysočina, o.p.s. statutární město Hradec Králové
TECHNOLOGICKÉ CENTRUM Hradec Králové o.p.s.
VÚTS Liberec a.s. VÍTKOVICE, a.s.
BIC Ostrava s.r.o.
město Karviná
x Vědecko-technologický park Ostrava a.s.
statutární město Ostrava
PI PI VTP, PI VTP, PI VTP, PI BIC, VTP, PI PI VTP, PI
Vyšší odborná škola DAKOL a Střední škola DAKOL, o.p.s. a Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o.
VTP, PI
Institut EuroSchola, o. s.
PI
RVP Invest, a.s.
PI
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
PI
Vysoká škola podnikání, a.s.
PI
Vědeckotechnický park 4MEDi
Olomoucký kraj Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci Technopark Pardubice, k.s.
INOVAČNÍ, a.s.
VTP
Univerzita Palackého v Olomouci
VTP, PI
TechnoPark Management a. s.
VTP
město Plzeň
Vědeckotechnický park Plzeň
město Plzeň
Plzeňský vědecko technologický park II
město Plzeň
Vědecko-technický park Řeţ Vědecko-technický park Mstětice Vědeckotechnický park Roztoky Středočeský kraj Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef Park Vědy Vědeckotechnický park Milovice Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš Podnikatelské inovační centrum Most Technologický park Chomutov
Zlínský kraj
VTP, PI, CTT
BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum
VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor Podnikatelský inkubátor Nymburk
Ústecký kraj
Centrum Buněčné terapie a diagnostiky a.s.
Vědeckotechnický park a inkubátor Rumburk Vědeckotechnický park Ústní nad Labem VTP Louny Nupharo Park Podnikatelský inkubátor Kroměříţ Podnikatelské inovační centrum Zlín
Podnikatelský inkubátro Nymburk p. o.
město Nymburk
Ústav jaderného výzkumu Řeţ, a.s. AŢD Praha s.r.o.
Eurosignal, a.s.
Trigema a.s
VTP Roztoky a.s. ČVUT Praha
Trigema a.s
BIC VTP VTP PI, VTP PI PI PI, VTP, CTT VTP, PI VTP, PI
VTP Roztoky a.s.
VTP AT Milovice, o.p.s. město Kolín
n.a.
VTP, PI, CTT VTP, PI, CTT PI
CAVD s.r.o.
VTP, PI, CTT
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a. s.
PI
okresní hospodářská komora, Asociace mezinárodní spolupráce firem, EDOST, HS Project, Fitness Company
EDOST, HS Project, Fitness Company
Podnikatelské centrum Rumburk, VTP, s.r.o.
VTP VTP, PI, CTT
Fakulty výrobních technologií a managementu univerzity J. E. Purkyně Industry Plant LG Nupharo Park, a.s.
VTP, CTT VTP, PI
Podnikatelský inkubátor Kroměříţ,spol.s r.o.
PI
Univerzita Tomáše Bati, Zlínský kraj
VTP
Technologické inovační centrum, s. r. o. Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Regionální centrum kooperace, a.s. Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o.
VTP, PI, CTT
město Kunovice
n.a.
PI
Zlínský kraj
Industry Servis ZK
VTP, PI
město Vsetín
Vědeckotechnický park Slavičín
město Slavičín
Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně
Vědeckotechnický park Plzeň a.s. BIC Plzeň, s.r.o. a Vědeckotechnický park Plzeň a.s.
VYRTYCH - technologický park a inkubátor s.r.o.
Podnikatelský inkubátor Vsetín
Valašskokloboucké podnikatelské centrum Podnikatelský inkubátor Kunovice Technologický park progress
BIC Plzeň, s.r.o.
město Valašské Klobouky
Univerzita Tomáše Bati
PI, CTT VTP, PI, CTT
VTP
Pramen: vlastní zpracování Příloha č. 4 Seznam poskytovaných sluţeb v jednotlivých VTP a PI Poskytování prostor určených k pronájmu Vzdělávací aktivity (kterými se rozumí pořádání dalšího vzdělávání, školení, seminářů, konferencí nebo rekvalifikačních kurzů) Poradenství (především se jedná o oblast účetnictví nebo práva, v některých případech jde o informování o legislativních změnách i IT technologií)
Vyhledávání finančního zajištění projektu nebo grantový servis (jde o vyhledání vhodných finančních produktů, potenciálních investorů i partnerů, nebo vhodných dotačních programů) Marketingové sluţby nebo síť kontaktů (jde o prezentaci zasídlené firmy na webových stránkách, v tisku, radiu nebo televizi a nebo o poskytnutí sítě dodavatelský i odběratelských firem, které budou slouţit k dalšímu rozvoji firmy)
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Kraj Vysočina
Moravskoslezský kraj
x
x
x
ano
ano
ano
ano
x
x
x
x
x
Inovační centrum a podnikatelský inkubátor ČKD Praha Třeboňské inovační centrum
x
x
x
x
x
ne
ne
ano
ne
ne
Centrum biologických technologií Nové Hrady
x
x
x
x
x
ano
ano
ano
ne
ano
Technologické centrum Písek
0
0
0
0
0
BIC Brno
ne
ano
ano
ano
ano
Vědeckotechnický park Brno-Jih
ano
ano
ano
ano
ano
INTECH
ano
ano
ano
ano
ano
INBIT
ano
ano
ano
ano
ano
Vědeckotechnický park profesora Lista
0
0
0
0
0
INMEC
0
0
0
0
0
Technology Innovation Transfer Chamber
0
0
0
0
0
Biology Park Brno
0
0
0
0
0
Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary – Dvory
0
0
0
0
0
Podnikatelský inkubátor Kanov
0
0
0
0
0
Síť podnikateslkých inkubátorů na Třebíčsku
x
x
x
x
x
Technologické centrum Hradec Králové
0
0
0
0
0
ano
ano
ano
ano
ano
Inovační a technologické centrum při VÚTS, a. s. Liberec Technologicko inovační centrum Ostrava s.r.o (BIC Ostrava) Podnikatelský inkubátor Karviná
x
x
x
x
x
ano
ano
ano
ano
ano
x
x
x
x
x
Vědecko-technologický park Ostrava a.s.
ano
ne
ano
ano
ano
x
x
x
x
x
Vědeckotechnický park Dakol
Olomoucký kraj
x
ano
VTP a CTT Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj
x
Podnikatelský inkubátor při VŠE
Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.
Jihomoravský kraj
marketingové sluţby, síť kontaktů
Technologické a inovační centrum Českého vysokého učení technického v Praze (BIC ČVUT) Inovacentrum ČVUT
vyhledání fin. zajištění projektu, grantový servis
Hlavní město Praha
poradenství
Název PI, VTP
vzdělávací aktivity
Kraj
prostory k pronájmu
Ve většině případů lze nalézt informace o nabízených sluţbách na webových stránkách jednotlivých VTP i PI.
STEEL IT
ano
ne
ano
ne
ne
Podnikatelský inkubátor RVP invest
ano
ano
ano
ano
ne
Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava
ano
ano
ano
ano
ano
Podnikatelský inkubátor Vysoké školy podnikání, Ostrava Technologické centrum prof. Václava Roubíčka Ostrava Vědeckotechnický park 4MEDi
ano
ano
ano
ano
ano
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v
ano
ano
ano
ano
ne
Olomouci Pardubický kraj
Technopark Pardubice, k.s.
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
x
x
x
x
x
BIC Plzeň Podnikatelské a inovační centrum
ano
ano
ano
ano
ano
Vědeckotechnický park Plzeň
ano
ano
ano
ano
ano
Plzeňský vědecko technologický park II
ano
ano
ano
ano
ano
x
x
x
x
x
ano
ano
ano
ne
ano
x
x
x
x
x
ano
ano
ano
ano
ne
Vědeckotechnický park Roztoky
ne
ano
ano
ano
ano
Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef Park Vědy
ano
ano
ne
ne
ano
0
0
0
0
0
Vědeckotechnický park Milovice
0
0
0
0
0
Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek
0
0
0
0
0
Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš
0
0
0
0
0
Podnikatelské inovační centrum Most
x
x
x
x
x
Technologický park Chomutov
ne
ne
ano
ano
ne
Vědeckotechnický park a inkubátor Rumburk
ano
ne
ano
ne
ano
Vědeckotechnický park Ústní nad Labem
ne
ano
ano
ne
ne
VTP Louny
0
0
0
0
0
Nupharo Park
0
0
0
0
0
Podnikatelský inkubátor Kroměříţ
ano
ano
ano
ano
ano
Podnikatelské inovační centrum Zlín
ano
ano
ano
ano
ano
Podnikatelský inkubátor Vsetín
ano
ano
ano
ano
ano
Vědeckotechnický park Slavičín
ne
ne
ano
ano
ano
Valašské Klobouky
ano
ano
ano
ne
ano
Podnikatelský inkubátor Kunovice
ano
ano
ano
ne
ne
Technologický park progress
ano
ano
ano
ano
ano
Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně
ano
ano
ano
ano
ano
VYRTYCH – Technologický park a Inkubátor Podnikatelský inkubátor Nymburk Vědecko-technický park Řeţ Vědecko-technický park Mstětice
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Pramen: vlastní zpracování Příloha č. 5 Seznam podpořených projektů v rámci programu Prosperita II Právní forma
Název projektu
Kraj realizace
Výše podpory (v Kč)
Technologické centrum Písek s.r.o.
Technologický park - Ţiţkova Kasárna Písek
Jihočeský kraj
252 409 000
RG Group, a.s.
Technologický park - energeticky efektivní budovy
Jihočeský kraj
258 115 000
Technologické centrum Písek s.r.o.
Technologické centrum Písek - rozšíření
Jihočeský kraj
19 426 000
TopBio, a.s.
TopBio BAC
Jihočeský kraj
2 950 000
ENKI, o.p.s. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Třeboňské inovační centrum - provoz
Jihočeský kraj
2 733 000
Prostředí JVTP – I. etapa
Jihočeský kraj
5 205 000
Rozvoj JVTP Etapa IIA
Jihočeský kraj
123 676 000
Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.
Konference s.r.o.
Business Angels Club Start-up
Jihomoravský kraj
2 760 000
VIENNA POINT a.s.
Vědeckotechnologický park - VIENNA POINT II.
Jihomoravský kraj
294 448 000
VÚSH, a.s.
Rozšíření podnikatelského inkubátoru Brno - Jih
Jihomoravský kraj
13 569 000
VÚSH, a.s.
Business Angels Club Brno
Jihomoravský kraj
4 315 000
7i Advisors s.r.o.
Business Angels Network
Jihomoravský kraj
4 691 000
Biology Park Brno a.s.
Biology Park Brno
Jihomoravský kraj
257 717 000
UNIS, a.s.
VTP UNIS
Jihomoravský kraj
178 405 000
VTP Brno, a.s.
Vědeckotechnický park Brno
Jihomoravský kraj
237 870 000
VÚSH, a.s.
Rozšíření podnikatelského inkubátoru Brno- Jih, PI 3
Jihomoravský kraj
9 644 000
VÚSH, a.s.
Rozšíření podnikatelského inkubátoru Brno-Jih, PI4
Jihomoravský kraj
10 000 000
WOMBAT, s.r.o.
NO-DIG-TECH Park Brno
Jihomoravský kraj
23 000 000
JIC, zájmové sdruţení právnických osob
Provozní dotace na provozování biotechnologického podnikatelského inkubátoru INBIT
Jihomoravský kraj
8 120 000
JIC, zájmové sdruţení právnických osob
Zvyšování kvality infrastruktury a sluţeb Inovačního parku JIC
Jihomoravský kraj
10 844 000
Jihomoravský kraj
CEITEC Science Park
Jihomoravský kraj
287 674 000
Jihomoravský kraj
Kompetenční centrum Kuřim - obráběcí stroje
Jihomoravský kraj
53 999 000
Masarykova univerzita
CERIT Science Park
Jihomoravský kraj
99 415 000
Vysoké učení technické v Brně
Vědeckotechnický park profesora Lista
Jihomoravský kraj
84 561 000
EHC CZECH s.r.o.
Podnikatelský inkubátor KANOV - Karlovy Vary
Karlovarský kraj
55 068 000
JERUS a.s.
Podnikatelský inkubátor Karlovy Vary - Dvory
Karlovarský kraj
130 856 000
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
Rozvoj a modernizace podnikatelského a inovačního parku VÚB Havlíčkův Brod
Kraj Vysočina
1 500 000
CGMC, druţstvo
Technologický park Jihlava
Kraj Vysočina
270 617 000
ENERGOKLASTR CTT Vysočina, o.p.s.
Vědeckotechnický park a centrum transferu technologií
Kraj Vysočina
296 968 000
MemBrain s.r.o.
Membránové inovační centrum -MIC MemBrain
Liberecký kraj
24 984 000
PDI a.s.
Vědeckotechnický park Dubá společnosti PDI a.s.
Liberecký kraj
87 926 000
BIC Ostrava s.r.o.
BIC Ostrava - rozšíření PI a VTP
Moravskoslezský kraj
133 813 000
INOVAČNÍ, a.s.
Technologické centrum Ostrava
Moravskoslezský kraj
24 500 000
PrimeCell Therapeutics a.s.
4MEDi - Corporate Biotech Park For Medical Innovations Ostrava
Moravskoslezský kraj
400 000 000
RVP Invest, a.s.
Podnikatelský inkubátor ve Fulneku
Moravskoslezský kraj
12 713 000
Vysoká škola podnikání, a.s.
Podnikatelský inkubátor IT a sluţby
Moravskoslezský kraj
8 526 000
Statutární město Ostrava
Adaptace podstřešního prostoru sekce C budovy Piano VTPO
Moravskoslezský kraj
8 249 000
FERRIT s. r. o.
Vědeckotechnický park Ferrit
Moravskoslezský kraj
202 463 000
INOVAČNÍ, a.s.
Rozvoj Technologického centra Ostrava
Moravskoslezský kraj
27 000 000
RegioHub s. r. o.
VTP HUB
Moravskoslezský kraj
52 032 000
Statutární město Ostrava
Multifunkční budova III, IV Vědeckotechnologického parku Ostrava
Moravskoslezský kraj
300 000 000
Univerzita Palackého v Olomouci
Rozvoj Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci
Olomoucký kraj
25 950 000
AGRITEC, výzkum, šlechtění a sluţby, s.r.o.
Rozvoj podnikatelského inkubátoru Agritec Šumperk
Olomoucký kraj
5 659 000
Univerzita Palackého v Olomouci
VTP UP: Podnikatelský inkubátor 2
Olomoucký kraj
108 438 000
Univerzita Palackého v Olomouci
Rozvoj Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci 2. etapa
Olomoucký kraj
11 325 000
Univerzita Palackého v Olomouci
BALUO - BASES OF APPLICATION LIFE UTILITIES OLOMOUC
Olomoucký kraj
120 000 000
Statutární město Plzeň
Plzeňský vědecko technologický park II
Plzeňský kraj
169 264 000
statutární město Plzeň
Rozvoj Plzeňského vědecko technologického parku výstavba PVTP III a rozvoj PVTP II
Plzeňský kraj
57 056 000
Vědeckotechnický park Plzeň, a.s.
Vědeckotechnický park Plzeň - provoz
Plzeňský kraj
8 181 000
VTP ROZTOKY a.s.
Vědeckotechnický park Roztoky
Středočeský kraj
141 290 000
VYRTYCH - Technologický park a Inkubátor s.r.o.
Rozvoj Technologického parku a Inkubátoru v Ţidněvsi
Středočeský kraj
20 400 000
České vysoké učení technické v Praze
Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef
Středočeský kraj
20 894 000
CAVD s.r.o.
Vědeckotechnický park Dobříš
Středočeský kraj
168 778 000
HPH, spol.s r.o.
Vědeckotechnický park VTP
Středočeský kraj
104 099 000
PV Roztoky s.r.o.
Park vědy Roztoky
Středočeský kraj
159 328 000
QTH INNOVATION EUROPE spol. s r.o.
VTT
Středočeský kraj
61 474 000
STROJÍRENSKÝ VĚDECKOTECHNICKÝ PARK s.r.o.
Strojírenský a materiálový vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor
Středočeský kraj
229 698 000
SVÚM a.s.
Vědeckotechnický park SVÚM
Středočeský kraj
66 998 000
UVR Mníšek pod Brdy a.s.
VTP UVR
Středočeský kraj
90 687 000
UVR Mníšek pod Brdy a.s.
VTP UVR II.ETAPA
Středočeský kraj
115 813 000
VĚDECKOTECHNICKÝ PARK - TESORO a.s.
Vědeckotechnický park Tesoro a.s.
Středočeský kraj
178 102 000
VYRTYCH - Technologický park a Inkubátor s.r.o.
Výstavba komplexu technologického parku a podnikatelského inkubátoru v Ţidněvsi
Středočeský kraj
300 000 000
VYRTYCH - Technologický park a Inkubátor s.r.o.
3. etapa rozšíření Technologického parku a Inkubátoru v Ţidněvsi
Středočeský kraj
42 000 000
Město Kolín
Podnikatelský inkubátor Kolínský zámek
Středočeský kraj
56 494 000
VTP AT Milovice, o.p.s.
Vědeckotechnický park Milovice
Středočeský kraj
399 998 000
Vysoká škola chemickotechnologická v Praze
Technopark Kralupy
Středočeský kraj
215 694 000
INDUSTRY PLANT LG a.s.
VTP Louny
Ústecký kraj
42 578 000
Nupharo Park, a.s.
Nupharo Park
Ústecký kraj
299 999 000
Regionální centrum kooperace, a.s.
Centrum informačních technologií a aplikované informatiky Slavičín
Zlínský kraj
30 150 000
Industry Servis ZK, a.s.
Technologický park Holešov
Zlínský kraj
112 500 000
Město Kunovice
Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr
Zlínský kraj
123 768 000
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Vědeckotechnický park ICT
Zlínský kraj
187 432 000
Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o.
Valašskokloboucké podnikatelské centrum
Zlínský kraj
39 117 000
MINAS INNOVATION PARK
Zlínský kraj
37 198 000
VTP TRIANGL
Zlínský kraj
115 238 000
MINAS INNOVATION PARK s.r.o. SILO INVEST s.r.o.
Pramen:www.czechinvest.org
