Vyučující předmětu. Organizační informace VERZE PRO TISK NEOBSAHUJE SNÍMKY S FOTOGRAFIEMI. Obsahová náplň přednášek. Obsahová náplň cvičení

.

Organizační informace Vyučující předmětu

2/42

Vyučující předmětu

.

Organizační informace

.

Garant předmětu Ing. Petr Jedlička, Ph.D. ústav informatiky (1. patro), kancelář Q2.62 tel.: 545 13 22 32, e-mail: [email protected]

Výpočetní technika I Ing. Pavel Haluza ústav informatiky PEF MENDELU v Brně

Přednášející Ing. Pavel Haluza Ing. Petr Jedlička, Ph.D.

[email protected]

Cvičící Ing. Pavel Haluza RNDr. Tomáš Hála, Ph.D. Ing. Naděžda Chalupová, Ph.D. Ing. Jiří Třináctý

VERZE PRO TISK NEOBSAHUJE SNÍMKY S FOTOGRAFIEMI

.

Výpočetní technika I

.

Přednáška 1: Organizační informace


Ing. Miroslav Cepl Ing. Jaromír Landa Ing. Oldřich Trenz, Ph.D. Bc. Stratos Zerdaloglu Přednáška 1: Organizační informace



Obsahová náplň předmětu

Obsahová náplň předmětu

3/42

Obsahová náplň přednášek

4/42

Obsahová náplň cvičení Etapa A (6 výukových týdnů)

Historie výpočetní techniky

— práce v procesoru MS Word (3 cvičení + samostudium) — test z Wordu („malý zápočet“)

Vnitřní reprezentace dat Formáty uložení dat

Etapa B (od 7. výukového týdne)

Informace v počítači

— — — —

Souborové systémy Základy práce v OS třídy Unix Základy práce v OS Windows

úvod do výpočetní techniky (2 cvičení) operační systémy třídy Unix (3 cvičení) operační systém MS Windows (1 cvičení) zápočtový test („velký zápočet“)

Počítačová kriminalita Úvod do zpracování textů na počítači Tvorba odborných prací .



.



.



Požadavky na ukončení

Studijní literatura

5/42

Studijní literatura

Požadavky na ukončení předmětu Test z Wordu

PEZLAR, Z., RYBIČKA, J. Informatika pro ekonomy. Brno: Konvoj, 2002. ISBN 80-7302-2647-017-3.

— v 6. výukovém týdnu, případné opravy ve zkouškovém období — ověření praktických dovedností ze cvičení — udělení malého zápočtu plně v kompetenci cvičících

BITTO, O. Microsoft Windows 7: podrobná uživatelská příručka. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2647-9.

Zápočtový test

BITTO, O. Microsoft Windows Vista: podrobná uživatelská příručka. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1545-9.

— — — —

HERBORTH, C. Unix a Linux: názorný průvodce administrátora. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0978-X. RYBIČKA, J. Základy zpracování textů počítačem. Brno: Konvoj, 2000. ISBN 80-7302-003-3.

.


v posledním výukovém týdnu, další termíny a opravy v lednu účast možná až po získání malého zápočtu především ověření praktických dovedností ze cvičení orientace v pojmech z přednášek

Legální Windows pro studenty předmětů z ústavu informatiky — http://ui.pefka.mendelu.cz/technika/msdnaa

Aktuální novinky publikované na Internetu Výpočetní technika I

.







8/42

Osnova přednášky . .

Základní pojmy

Úvod do výpočetní techniky

— počítač, informatika, teorie informace — jednotky informace

Historie počítačů


— — — — — —

Ing. Pavel Haluza ústav informatiky PEF MENDELU v Brně [email protected]

.

6/42


Přednáška 1: Úvod do výpočetní techniky

.

staré výpočetní pomůcky mechanické počítací stroje koncept prvního počítače strojová statistika a evidence generace počítačů vývoj operačních systémů



.

Základní pojmy

Základní pojmy

Jednotky informace

Počítač

Počítač, informatika, teorie informace

9/42

Počítač

Základní jednotkou je jeden bit (binary digit), hodnota 0, nebo 1 Vyšší jednotkou je jeden bajt (byte) = 8 bitů Násobky podle nových pravidel (ČSN IEC 60027-2) z roku 2004

— automatizované zpracování dat podle předepsaného programu — základ ve slově počítat, totéž v angličtině – compute, computer — tvořen technickým (hardware) a programovým (software) vybavením

– – – – – – – –

Informatika — nauka o získávání, uchovávání, zpracovávání a přenosu informací

Teorie informace — matematická vědní disciplína, která vznikla na konci druhé světové války (Claude Shannon) — zkoumá informaci jako základní jev, který umožňuje existenci složitých systémů, a snaží se najít matematické vyjádření množství informace

.


Kibibajt (KiB) Mebibajt (MiB) Gibibajt (GiB) Tebibajt (TiB) Pebibajt (PiB) Exbibajt (EiB) Zebibajt (ZiB) Yobibajt (YiB)

1 KiB = 210 B = 1 024 B 1 MiB = 220 B = 1 024 KiB 1 GiB = 230 B = 1 024 MiB 1 TiB = 240 B = 1 024 GiB 1 PiB = 250 B = 1 024 TiB 1 EiB = 260 B = 1 024 PiB 1 ZiB = 270 B = 1 024 EiB 1 YiB = 280 B = 1 024 ZiB

Velikosti běžných pevných disků osobních počítačů se dnes pohybují v řádu stovek GiB .





Základní pojmy

Staré výpočetní pomůcky

Jednotky informace

11/42

Jednotky informace

– – – – – – – –

Kilobajt (KB) Megabajt (MB) Gigabajt (GB) Terabajt (TB) Petabajt (PB) Exabajt (EB) Zettabajt (ZB) Yottabajt (YB)


Přírodní materiály — kameny, hůlky, kosti, mušle, tvrdé plody, provázky z vláken, …

1 KB = 103 B = 1 000 B 1 MB = 106 B = 1 000 KB 1 GB = 109 B = 1 000 MB 1 TB = 1012 B = 1 000 GB 1 PB = 1015 B = 1 000 TB 1 EB = 1018 B = 1 000 PB 1 ZB = 1021 B = 1 000 EB 1 YB = 1024 B = 1 000 ZB


12/42


Dekadické předpony podle soustavy SI, dříve byly používány v chybném významu

.

10/42

Jednotky informace

Prsty — prokazatelně u Číňanů, Indů, Peršanů, Turků, Arabů, předkolumbovských Aztéků i u západních civilizací — proto dnes používáme desítkovou soustavu

Dřívka s vruby, provazy s uzly — počítání s uzly (quipu) u Inků v dnešní Bolívii, Ekvádoru a Peru — tibetští mniši, sibiřští šamani, modlitební řemínky v judaismu — vrubovky používány ještě ve 20. stol. při evidenci dobytka vyháněného na letní pastvu — mlynářské uzly v jižním Německu až do 20. stol.

.



.





Napierovy kostky

Abakus

13/42


14/42

Staré výpočetní pomůcky Napierovy kosti

Počítadlo

— — — — — —

— původně čáry v písku a kamínky (calculi) mezi nimi, později kuličky (kotoučky) na drátě — vznik v 5. tis. př. n. l. v Malé Asii, později Řecko a Řím (abakus) — v Číně znám od 13. století pod názvem suànpán — v Japonsku od 16. století pod názvem soroban — v Rusku od 17. století pod názvem sčotnaja deska (sčoty) — 11. 11. 1946 utkání mezi sorobanem (Kiyoshi Matsuzaki) a elektronickým počítačem (Thomas Nathan Wood) v základních aritmetických operacích, přesvědčivý výsledek 4 : 1 — v Číně, Japonsku a Rusku používán dodnes — děti si hrají s kuličkovým počítadlem

lord John Napier of Merchiston (1550–1617) autor pojmu logaritmus podnět pro rozvoj logaritmického pravítka (1614) Napierovy kostky zveřejněny v roce 1617 deset hůlek, na kterých byla vyryta multiplikační tabulka dodnes se s jejich pomocí učí násobit v Číně

Logaritmické tabulky (1617), logaritmické pravítko (1622) — první průkopníci William Oughtred a Edmund Gunter — převádějí násobení (dělení) na sčítání (odčítání)

log (a · b) = log a + log b log (a : b) = log a − log b

.


.





Koncept prvního počítače

Mechanické počítací stroje

15/42

Mechanické počítací stroje

Charles Babbage (1791–1871) — matematik, filozof, ekonom, vynálezce a strojní inženýr — klíčová postava prehistorie informatiky

— násobení a dělení se převádělo na opakované sčítání a odčítání (s posuvy o řád), na starších kalkulátorech manuálně, na pozdějších i automaticky — mechanická kalkulačka (Wilhelm Schickard, 1623) — Pascaline (Blaise Pascal, 1642) — krokový kalkulátor (Gottfried Wilhelm von Leibniz, 1673) — Arithmomètre (Charles-Xavier Thomas de Colmar, 1820) — systém počítacího stroje (Willgodt Theophil Odhner, 1873) — účtovací stroj – sčítací kalkulátor s psacím strojem — fakturovací stroj – násobící kalkulátor s psacím strojem — elektronické kalkulátory – s příchodem integrovaných obvodů v 70. letech 20. stol. Výpočetní technika I


16/42

Předchůdci počítačů

Mechanické počítací stroje na principu ozubených kol

.


.



.



Strojová statistika a účetní evidence

Koncept prvního počítače

17/42

Předchůdci počítačů

18/42

Strojová statistika

Diferenční stroj (Difference Engine, 1822)

Děrnoštítková technika

výpočet hodnot polynomů (tvorba tabulek) poháněný parou, velký jako lokomotiva v roce 1832 hotová pouze sedmina zařízení prototypu v roce 1834 ve Švédsku postaven malý diferenční stroj ze dřeva, v roce 1853 dokončen v plném rozsahu (George Scheutz) — v roce 1991 sestaven podle originálních plánů za pomoci prostředků z 19. století a skutečně fungoval — — — —

— 1801 – vznik děrného štítku pro řízení tkalcovského stavu — 1890 – použití pro zpracování sčítání lidu (Herman Hollerith) — polovina 20. stol. – využití ve strojně-početních stanicích

Analytický stroj (Analytical Engine, 1834) — — — —

univerzální počítací stroj poháněný parním strojem řízen programem na děrných štítcích aritmetická jednotka s tiskárnou realizována po 35 letech předběhl dobu o 100 let, jako celek nikdy nebyl dokončen

.


děrný štítek .





Generace počítačů


19/42


Generace počítačů podle použitých součástek Gen. Období Součástky

Etapy vývoje výpočetních systémů Kritéria dělení použité stavební prvky a obvody výkonové parametry druhy pamětí typy periferních jednotek a způsob jejich připojení k primární jednotce — programové vybavení a oblast jeho využití — — — —



Konfigurace

strojový kód

mnoho skříní do 10

1. 1944–55 elektronky

strojový kód, assembler desítky skříní 102 –104

2. 1955–64 tranzistory

vyšší program. jazyky

3 12 . 1972–81 integrované rozšiřitelné operační obvody MSI systémy, modernější nebo LSI programovací jazyky 4.

.

od 1981 integrované operační systémy obvody VLSI a jazyky přizpůsobené uživatelům


20/42

Rychlost Vnitřní paměť (op./s)

Programové vybavení

0. 1938–44 elmag. relé

cca 100 KiB 1–2 KiB

104 –105

16–32 KiB

105 až 5 · 106

0,5–2 MiB

do 5 skříní

okolo 106

1–16 MiB

1 skříň

106 až 3 · 107

1–18 MiB

do 10 skříní

3. 1964–72 integrované operační systémy, vyšší do 5 skříní obvody SSI programovací jazyky

Dosud nebylo přesně vymezeno a časově ukotveno, nejasnosti ohledně příslušnosti některých počítačů k dané generaci

.



.





1. generace

0. generace

21/42

0. generace Konrad Zuse — — — —

John William Mauchly, John Presper Eckert

Z1 (1938) – mechanický programovatelný počítač, nespolehlivý Z2 (1940) – obvody na bázi elektromagnetických relé Z3 (1941) – utajovaný, balistické výpočty drah raket Z4 (1944) – první malý reléový počítač

— ENIAC (1944) – elektronická varianta Mark I, 18 tis. elektronek, 10 tis. kondenzátorů, 70 tis. odporů, 1 500 relé, chlazení dvěma leteckými motory, plocha 160 m2 , hmotnost 30 tun, 5 000 operací/s — UNIVAC (1951) – první sériově vyráběný počítač

John Vincent Atanasoff, Clifford Berry – první elektronický počítač ABC (1942) pro řešení lineárních rovnic ve fyzice Howard Hathaway Aiken

John von Neumann — MANIAC (1945) – použit k vývoji vodíkové bomby — Manchester Mark I (1948) – ve spolupráci s F. C. Williamsem, první počítač podle von Neumannovy koncepce s programem uloženým v paměti — EDVAC (1952) – vzor všech novodobých počítačů, 4 tis. elektronek, taktovací frekvence 1 MHz

— Harvard Mark I (1943), mechanický, 765 tisíc součástek, 5 tun — Harvard Mark II (1947), 13 000 relé, předán námořnictvu

Alan Mathison Turing – Colossus (1943), Colossus II (1944), luštění šifer německého šifrovacího stroje Enigma Antonín Svoboda – SAPO (1956), první v ČSR, shořel v r. 1960

.

22/42

1. generace


.






Generace počítačů 1. generace

1. generace

23/42

Von Neumannova koncepce — — — —

Výstupní zařízení

americký matematik židovského původu narozený v Maďarsku publikoval teorii přirozených čísel, vyvinul teorii her základní principy fungování univerzálního počítače (1945) podle těchto principů se staví počítače dodnes

PROCESOR (CPU)

Základní principy von Neumannovy koncepce — počítač má pět částí (řídicí jednotka, aritmeticko-logická jednotka, paměť, vstupní zařízení, výstupní zařízení) — počítač bude využívat dvojkovou soustavu (pouze 0 a 1) — počítač bude řízen procesorem, který bude postupně vykonávat příkazy programu — počítač bude univerzální, pro různá využití se budou používat různé programy Výpočetní technika I


24/42

Základní struktura počítače

John von Neumann (1903–1957)

.


Řídicí část (řadič)

Instrukce

Zpracovatelská část (ALU)

Data

Hlavní (operační) paměť

Sekundární paměť

Vstupní zařízení

.



.





2. generace

1. generace

Odlišnosti současných počítačů od von Neumannovy koncepce

25/42

Uplatnění pro hromadné zpracování dat, vědeckotechnické výpočty a řízení technologických procesů Vyšší programovací jazyky FORTRAN (1957), ALGOL (1958), COBOL (1958) aj. Antonín Svoboda

V jednom počítači může být více než jeden procesor, případně procesor s více jádry V jednom okamžiku může být spuštěno více programů, dokonce jich může běžet více najednou (multitasking, multiprocessing)

— EPOS (1960) – „elektronický počítač střední“ — EPOS 2 (1962) – sériově vyráběný jako ZPA 600 — ZPA 601 – mobilní verze EPOSu s bohatou výbavou (operační systém, assembler, překladače)

Existují vstupní a výstupní zařízení, která jsou vstupně-výstupní (dotykové obrazovky, multifunkční zařízení apod.) Není nutné mít program v operační paměti celý, je možné zavést do paměti jen potřebnou část

IBM 1401 (1959) – základní typ všeobecně použitelného počítače IBM 7090 (1960) – jeden z prvních plně tranzistorových počítačů Zuse Z23 (1961), Minsk 32 (1968) aj.

Virtuální paměť .


.








3. generace

Vznik a vývoj operačních systémů

27/42

28/42

3. generace Paralelní zpracování programů, lepší využití strojového času Zvyšování počtu integrovaných členů na čipu integr. obvodu

Zpočátku počítače operační systém vůbec neměly Programátor musel se strojem rozmlouvat v „jeho řeči“ (pouze 0 a 1) a přitom vědět, kde se v počítači co nachází

— — — —

S rozvojem výpočetní techniky se tato metoda stávala pomalu neúnosnou, programátoři si proto pro vlastní potřebu vytvořili několik programovacích jazyků

.

26/42

2. generace

SSI – Small Scale Integration MSI – Middle Scale Integration LSI – Large Scale Integration VLSI – Very Large Scale Integration

Program zapsaný v programovacím jazyce je soubor příkazů, které jsou překládány do strojového kódu pomocí překladače nebo interpretu programovacího jazyka

PDP-1 (1960) – první komerční počítač vytvořený firmou Digital Equipment Corp., vybaven obrazovkou a klávesnicí

Místo nekonečných řad čísel ve dvojkové soustavě se zadávaly příkazy v podobě čísel osmičkové nebo šestnáctkové soustavy a později i skutečná slova z písmen

3 12 . generace – vyšší hustota prvků v integrovaných obvodech, zlepšené provozní vlastnosti, vyšší operační rychlost



IBM 360 (1964), Siemens 4004 (1965), JSEP-R1 (1968–74)

IBM 370 (1970), český JSEP-R2 (1977), minipočítač SM 52/11

.



.





4. generace

3. generace

29/42

Vývoj operačních systémů

30/42

Softwaroví giganti Apple, Inc. (1. 10. 1976, Cupertino, Silicon Valley, Kalifornie)

60. léta 20. stol. – potřeba programu, který by základní funkce systému obstarával sám a ulehčil tak programátorovi práci

— Steve Jobs (* 1955), Steve Wozniak (* 1950)

Microsoft Corporation (4. 4. 1975, Albuquerque, Nové Mexiko)

První operační systém vyvinula firma IBM, která v té době měla téměř monopol na sálové počítače

— Bill Gates (* 1955), Paul Allen (* 1953), Steve Ballmer (* 1956)

Se vznikem minipočítačů, které nevyžadovaly tak specializovanou obsluhu, vyvstala potřeba operačních systémů tak, jak je známe dnes 70. léta 20. stol. – vznik legendárních operačních systémů VMS (DEC) a Unix (AT&T), oba pro sálové počítače

.


.







4. generace

31/42

4. generace

Jedním z nejpopulárnějších Basiců byl produkt tehdy ještě neznámé firmy Microsoft

Vývoj není ukončen ani v současnosti

Později se objevil tehdejší král operačních systémů pro osobní počítače CP/M (Control Program for Microcomputers), drastické zjednodušení Unixu, zavedení konvence osmiznakového jména souboru a trojznakové přípony, označování jednotek písmeny

Mikroprocesor 4004 (Intel, 1971) otevřel cestu k výrobě malých osobních počítačů Altair 8800 (1975) – první masově prodávaný osobní počítač Apple I (1976) – pouze výpočetní jednotka, vše ostatní si uživatel musel dokoupit

IBM 5150 (1981) – první PC vybavený operačním systémem MS-DOS (Microsoft), ve skutečnosti mírně upravený CP/M

Apple II (1977) – první předsmontovaný osobní počítač

Nepříjemná omezení MS-DOSu (jednouživatelský, jednoúlohový) vedla k vývoji dalších DOSů – PC-DOS (IBM), DR-DOS, stále mnohá omezení

Další výrobci – Atari, Commodore, vždy jen centrální jednotka a procesor, doposud ovládání prostřednictvím programovacího jazyka Basic Výpočetní technika I


32/42

4. generace

Pokročilá miniaturizace, zvyšování výkonu a paměťových kapacit

.


.



.





5. generace

4. generace

33/42

4. generace Lisa (Apple, 1983) – první počítač s GUI, vysoká pořizovací cena Macintosh (Apple, 1984) – jednodušší, stal se legendou, víceúlohový systém s podporou multimédií PC oproti svým konkurentům vypadalo velmi odpudivě PC-AT (IBM, 1984) – vylepšený DOS, odstraněny nejkřiklavější nedostatky Pro PC-AT byl certifikován kromě MS-DOSu také Xenix, klon Unixu, který se ale bohužel neprosadil Nový OS pro PC bez nedostatků DOSu – OS/2 (IBM + Microsoft, 1987), spolupráce se ale rozpadla a každá z firem si vyvíjela svoji vlastní verzi OS/2 (IBM: OS/2 Warp, MS: Windows NT) EC 1027 (1986) – sálový počítač, 200 tis. operací/s, kapacita paměti 2 MiB

.


34/42

5. generace Budoucnost/sci-fi Schopnost zpracovávat informace (ne pouze data) Schopnost práce s lidskou řečí, konverzace s člověkem Paralelní zpracování procesů (opuštění koncepce von Neumanna) Využití umělé inteligence a neuronových sítí Automatická oprava programu, samostatné rozhodování Kvantové počítače DNA počítače Analogové a hybridní počítače ? .








35/42

Složení počítače

36/42


Počítač je tvořen jednotou technického vybavení (hardware) a programového vybavení (software) Hardware (HW)

Ve svých počátcích byl MS Windows zcela neschopným produktem plným chyb Masivní marketingová podpora jej nakonec prosadila proti jeho konkurentům

— základní deska s procesorem — vnitřní (operační) paměť a podpůrné obvody — přídavné části (vstupní a výstupní zařízení, vnější paměti)

1985 – Windows 1.0 1988 – Windows 2.03

Software (SW)

1990 – Windows 3.0 – přijatelně funkční

— veškeré programové vybavení počítače — zejména operační systém

1992 – Windows 3.1

Použití grafického uživatelského rozhraní odstranilo propastný rozdíl mezi PC a Macintoshem

.



.



.





37/42


Odstraňování chyb ve Windows 95 1996 – Windows 95 OSR2 1998 – Windows 98, později Windows 98 SE

Ve světě velkých počítačů, pracovních stanic a síťových serverů panoval Unix, ať už měl jakékoliv jméno a byl od kterékoliv firmy Přidáno grafické uživatelské rozhraní X Window (pro Unix)

— přímo v jádře obsahoval webový prohlížeč Internet Explorer, což znevýhodňovalo ostatní výrobce prohlížečů — tento fakt zapřičinil antimonopolní řízení vlády USA proti Microsoftu, v němž vyšla najevo spousta dalších nekalých praktik včetně vydírání a vyhrožování

80. a 90. léta 20. stol. – nejrozšířenější platformou se stává PC, první pokusy o vytvoření Unixu pro PC

Na PC kralovala firma Microsoft s Windows a DOSem 1995 – Windows 95 s řadou vylepšení (zcela nové grafické rozhraní, podpora dlouhých názvů souborů), stále však pouze grafická nadstavba nad starým a nedokonalým DOSem

2000 – Windows 2000, interní označení Windows NT 5.0, uživatelské prvky Windows 98 (webový prohlížeč v jádře, multimédia, hry) 2000 – Windows ME (Millenium Edition) – následník Windows 98 (tedy stále nadstavba MS DOSu) pro domácí použití

1996 – čtvrtá verze Windows NT, stejné grafické rozhraní jako Windows 95, ale to byl jediný společný prvek

.


.








Produkty firmy Apple v současnosti

39/42

Produkty firmy Microsoft v současnosti

Firma Apple představila počítač iMac (1998) se zcela novým designem, standardně bez disketové jednotky, ale s operačním systémem shodným jako u prvního Macintoshe „All in one“ – monitor a počítač v jednom Apple iMac se stal hitem a otevřel cestu dalším novým produktům

2001 – Windows XP (eXPerience) – spojení vývojových větví pro domácí počítače, kancelářské pracovní stanice a servery 2003 – Windows Server 2003 – řada bezpečnostních vylepšení 2007 – Windows Vista – opět silně inspirován Applem (MacOS), avšak pomalejší než XP 2008 – Windows Server 2008 – sdílí stejný kód důležitých částí se systémem Vista

— MacBook, MacBook Pro (2006) – notebooky — iPod (2001) – multimediální přehrávač — iPhone (2007) – kombinace mobilního telefonu, digitálního fotoaparátu, multimediálního přehrávače a zařízení pro komunikaci s Internetem, od r. 2008 také kapesní herní konzole — MacBook Air (2008) – ultratenký notebook — iPad (2010) – multimediální počítač typu tablet

.

38/42




2009 – Windows 7 – údajně plná kompatibilita s existujícími ovladači zařízení, aplikací a hardwaru 2012 – Windows 8 – viditelné změny ve vzhledu, kvůli změnám v jádře možná nekompatibilita ovladačů

.



40/42

.





41/42

Linux

42/42

Osnova příští přednášky

Kromě Windows se u osobních počítačů stále častěji prosazují operační systémy typu Unix 1991 – Linux – zdařilý klon Unixu pro PC, jádro je volně šiřitelné podle pravidel GPL (General Public Licence), autorem finský student Linus Torvalds Existuje několik distribucí Linuxu – Debian, Mandrake, RedHat, SuSe, Fedora, Ubuntu, Kubuntu, …

Práce s počítačem — ergonomie — údržba počítače

Číselné soustavy — poziční a nepoziční soustavy — převody mezi soustavami — aritmetické operace v různých soustavách

Uložení dat v paměti počítače — — — —

.

.



.

.

čísla znaky zvuky obrazy Výpočetní technika I


Vyučující předmětu. Organizační informace VERZE PRO TISK NEOBSAHUJE SNÍMKY S FOTOGRAFIEMI. Obsahová náplň přednášek. Obsahová náplň cvičení

Recommend Documents