Výukový program RELIGIO

Výukový program RELIGIO

Základní informativní prezentace Jednou ze zvláštností současného českého prostředí je všeobecně nízká úroveň znalostí v oblasti náboženství spojená s nechutí k čemukoli co s náboženstvím souvisí. Náboženství v naší společnosti nehraje významnou úlohu a tomu také odpovídá místo, které fenoménu náboženství náleží v našem vzdělávacím systému. Tyto skutečnosti lze samozřejmě pochopit, přinejmenším z hlediska historické cesty našeho národa resp. českých zemí, na druhou stranu ovšem pochopení jejich příčin neznamená, že je lze nahlédnout jako normální nebo dokonce pozitivní. Již v okolních středoevropských zemích – Polsku, Slovensku, Rakousku a Německu – je postavení náboženství podstatně důležitější a v některých regionech světa (arabský svět, Jižní Amerika) má dodnes náboženství roli principiální a ovlivňuje zásadním způsobem všechny oblasti života daných zemí, od politiky přes ekonomiku až po kulturu. Stručně řečeno, přezíravý vztah k náboženství a nízká úroveň vědomostí z této oblasti mohou být vnímány jako normální v rámci našeho domácího prostředí, v měřítku celosvětovém jsou ale krajně abnormální. A zatímco nevědomost v oblasti světových náboženství může být u nás politováníhodná, avšak v zásadě neomezující, v porozumění současnému světu a zvláště některým jeho oblastem je tatáž nevědomost fatální a zcela diskvalifikující. Ačkoli se nám to při pohledu „z české kotliny“ nemusí tak jevit, i současný svět je do značné míry světem náboženským, světem, kterým náboženství hýbe, často více než kterýkoli jiný fenomén. Vzdělávací a výchovné zvládnutí tohoto fenoménu (náboženství – pozn. aut.) je žádoucí. V současné české situaci hraje náboženství relativně menší roli, což je ale atypické v rámci EU i širšího euroatlantického a světového kontextu. Náboženství má co dělat s oblastí mezinárodních vztahů (např. k islámskému světu), souvisí mimo jiné se vztahem k menšinám a přistěhovalcům, jak v sousedních zemích, tak u nás. Odborným podkladem tohoto školního pojetí náboženství je obor pěstovaný na univerzitách jako religionistika. Některé, zejména střední školy, shrnou výukový materiál na toto téma do samostatného školního předmětu, např. do volitelného semináře, ale mnohem běžnější je rozptýlení religionistické látky do několika předmětů. Typickými předměty jsou občanská výchova v základních školách a základy společenských věd ve školách středních. Téma náboženství se hojně vyskytuje i ve školním dějepisu, kde ho RVP ZV výslovně uvádí. Dále najdeme náboženská témata v české a světové literatuře, a protože náboženské charakteristiky patří rovněž k obyvatelstvu různých zemí, je to obvykle probíráno v zeměpisu. Pro všechny tyto předměty obsahující religionistickou látku by učitelům měly být k dispozici solidní věcné informace a s nimi spojená metodická doporučení. Štampach, I.O.: Náboženství ve školách v souladu s rámcovými vzdělávacími programy http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1746/nabozenstvi-ve-skolach-v-souladu-s-ramcovymi-vzdelavacimi-programy.html/

Ačkoli je „náboženská negramotnost“ v našich místních podmínkách v rámci možností „nějak“ únosná, přesto nás omezuje v mnoha oblastech a vědních oborech – jak bez znalosti náboženského kontextu porozumět v rámci výuky dějepisu husitským válkám? Jak bez znalosti patřičného kontextu porozumět v předmětu český jazyk a literatura katolické moderně? Jak se bez omezení a nepříjemných faux pais pohybovat v oblasti zahraničního obchodu, například s partnery z islámských zemí? Neznalost v oboru náboženství (religionistiky) má podstatný vliv nejen na náš běžný život (co je vlastně slaveno o vánocích a velikonocích? jaro? slunovrat?), ale také např. na jazyk, kterým mluvíme resp. kterému přestáváme rozumět, případně se tento jazyk stává stále více chudým. Dnešní mladí lidé přestávají rozumět dodnes často používaným slovním spojením a nejsou schopni si je spojit s „pramennými příběhy“ či reáliemi (posypat si hlavu popelem, klanět se zlatému teleti, nést něčí kříž, šalamounsky se tvářit, prodat něco za mísu čočky apod.). Je dobré a moudré znát základní fakta o světových náboženstvích, neméně dobré a moudré, jako být obeznámen s fakty z oblasti ekonomie, historie či přírodních věd. Např. v Bavorsku je výuka náboženství součástí základního vzdělání s rozsahem dvou hodin týdně. Neměla by být u nás zajištěna alespoň srovnatelná úroveň vzdělání pro absolventy středních škol? Výukový program RELIGIO si klade za cíl – ovšemže ve velmi malém měřítku – překonávat nechuť k vzdělávání v oblasti náboženství, nízkou úroveň vzdělanosti v této oblasti a také v neposlední řadě skromným způsobem vyplňovat mezeru ve vzdělávacím systému v oborech religionistiky, teologie a dějin náboženství. Výukový program je koncipován na základě a v souladu s principy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (RVP G), jmenovitě s částí 5.4.1.Občanský a společenskovědní základ, oddíl „Úvod do filozofie a religionistiky“, jakkoli RVP podhodnocuje význam religionistiky a náboženství ve vzdělávacím systému a věnuje těmto fenoménům jen zlomek pozornosti, kterou věnuje např. různým podobám uměleckého uchopení reality (náboženství jako fenomén je zde postaven mezi „filozofii, mýtus... vědu a umění“). Navzdory tomuto podhodnocení se předpokládá, že absolvent gymnázia „rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení“. V rámci objektivity je taktéž třeba doplnit, že řada podstatných témat z oblasti religionistiky a náboženství je zařazena do sekce 5.4.2.Dějepis (viz RVP G, str.44-46) Komu je výukový program RELIGIO určen? Výukový program RELIGIO je určen pro: a) studenty čtyřletých gymnázií a humanitně zaměřených středních škol b) studenty osmiletých gymnázií (od kvinty) c) žáky 9.tříd základních škol Co je obsahem výukového programu RELIGIO? Obsahem výukového programu RELIGIO jsou: a) pololetní resp. ročníkové kurzy/semináře (dotace 1 hod. týdně, formát: volitelný předmět) b) jednorázové přednášky (45/90 minut) c) individuální příprava studentů k přijímacím zkouškám na VŠ humanitního směru, zvláště teologické, filozofické a pedagogické fakulty Pololetní resp. ročníkové kurzy/semináře Kurzy/semináře probíhají formou volitelného předmětu zvláště pro studenty gymnázií a humanitně zaměřených středních škol s předpokládanou dotací 1 vyučovací hodiny týdně. V současné době jsou součástí výukového programu RELIGIO tři základní kurzy/semináře: 1. Biblický seminář 2. Dějiny křesťanství 3. Úvod do religionistiky a světových náboženství

Zásady výuky a základní charakteristika kurzů/seminářů Kurzy/semináře jsou vedeny v souladu s platnými právními předpisy ČR, RVP G a směrnicemi závaznými na půdě daného školského zařízení. V rámci výuky je respektováno přesvědčení studentů, zvláště pak přesvědčení náboženské, je zachovávána objektivita a nestrannost při hodnocení jednotlivých fenoménů a historických událostí, studentům je umožněno kdykoli projevit své názory bez ohledu na jejich obsah. Studentům je vštěpována myšlenka tolerance a mírumilovného soužití lidí s různým náboženským přesvědčením, jsou vedeni k diskusi v duchu vzájemné úcty, respektu k názoru druhého, ke kultivovanému projevu svých názorů. Základní myšlenkou všech seminářů je, že skutečné, hluboce žité náboženství přináší respekt k ostatním lidským bytostem, kdežto fanatismus a intolerance jsou vždy důsledkem nedostatečného chápání a mělkého prožívání jakéhokoli náboženství. V užším smyslu jsou studenti vedeni k aktivnímu spoluvytváření jednotlivých hodin a výukových bloků. Každá vyučovací hodina má jednak svoji faktografickou, přednáškovou část, jednak část věnovanou diskusi k předneseným faktům. Všem studentům je poskytován takový prostor, který by neznamenal okleštění jiných studentů při jejich přání přednést svůj názor. Studentům je po předběžné dohodě umožněno přispívat do seminářů mluvenými či písemnými materiály nad rámec základní osnovy semináře. Obecně jsou studenti v rámci seminářů připravováni na samostatný, v akademickém smyslu svobodný, kritický, sebevědomý, avšak tolerantní a kultivovaný způsob práce, v jehož rozvoji budou pokračovat na vysokých školách.

Jednotlivé kurzy Kurz 1: Biblický seminář Obsah jednotlivých okruhů: 1.Bible jako kniha knih, nejčtenější a nejvydávanější literární dílo všech dob, posvátná kniha křesťanů, vztah židovství a islámu k Bibli 2.Starý a Nový zákon – jejich vzájemný vztah, chápání obou částí v židovství, křesťanství a islámu, základní členění, orientace 3.Prvních pět knih Mojžíšových neboli židovská Tóra, Proroci, Spisy – základní přehled Starého zákona, chápání jednotlivých částí a jejich vztah, časové začlenění 4.Základní příběhy 1.knihy Mojžíšovy I (stvoření světa, pád člověka, Kain a Ábel, Noe a potopa, stavba babylonské věže) 5.Základní příběhy 1.knihy Mojžíšovy II (Abraham, Izák, Jákob, Josef) 6.Mojžíš a kniha Exodus (2.Mojžíšova) – vysvobození Izraele z Egypta, události na hoře Sínaj, putování pouští, zaslíbená země 7.Ostatní Mojžíšovy knihy, povaha „Zákona“ Staré smlouvy, jeho etický, sociální, kulturní, náboženský, rituální i ekologický rozměr 8.Izrael v zaslíbené zemi (příběhy Jozue, soudců Gedeona, Jiftácha, Samsona), otázka násilí a „svaté války“ 9.Izrael a doba královská (prorok Samuel, Saul, David, Šalamoun), monarchie místo teokracie v Izraeli, zbudování Chrámu, centralizace kultu 10.Starozákonní proroci, jejich zvláštnosti a důrazy, co nalezneme v jednotlivých knihách, proroci „velcí“ a „malí“, nejvýznamnější postavy (Eliáš a Elíša, Izajáš, Jeremiáš) 11.Historický kontext starozákonního Izraele, rozdělení na severní a jižní království, Izrael mezi velmocemi (Asýrie, Egypt, Babylon), deset „ztracených kmenů“, Samaritáni 12.Babylonské zajetí jako zásadní historický zlom v dějinách Izraele (příčiny, průběh, důsledky) 13.Srovnání proroků z „exilního“ období (Ezechiel a Daniel) se starší prorockou literaturou, změna sebepojetí Izraele 14.Návrat z exilu do zaslíbené země, Ezdrášova a Nehemjášova reforma, obnova Chrámu, jeho další osudy, makkabejské války, pozdní židovstvo 15.Otázka kánonu (rozsahu) SZ, jaké knihy do něj patří a jaké ne a proč, jak se kánon utvářel. Způsob vzniku posvátných knih u židů, jejich přechovávání, opisování, jazyk SZ knih, různé přístupy k posvátným textům v moderní biblistice 16.Poetické knihy SZ I – Žalmy 17.Poetické knihy SZ II – Píseň písní, Kazatel, Přísloví – zvláštní kniha: Job

18.Shrnutí, otázky studentů ke SZ látce, výklad nejasných míst a diskuze, samostatné práce studentů 19.Nový Zákon, jeho struktura, čtyři evangelia, tzv. synoptická otázka, apoštolské listy, jazyk NZ, současné bádání 20.Židovstvo v Ježíšově době, postava Jana Křtitele, příběhy Ježíšova dětství u Matouše a Lukáše 21.Ježíšovo pozemské působení I – povolání učedníků, jak jej vnímali, jak vnímala Ježíše jeho rodina, co si o něm mysleli lidé, proč jej následovali a proč jím byli fascinováni 22.Ježíšovo pozemské působení II – zázraky, jednotlivé příběhy (proměnění vody ve víno v Káně Galilejské, uzdravování nemocných, vzkříšení Lazara aj.) 23.Ježíšovo pozemské působení III – kázání na hoře, Ježíšova podobenství, etika NZ (vztah k majetku, moci) 24.Ježíšovo pozemské působení IV – rostoucí konflikt se „světem“, farizeové, saduceové, zéloti, očekávání od Ježíše 25.Vjezd do Jerusaléma, scéna očištění Chrámu, poslední večeře, Jidášova „zrada“ 26.Ježíšova modlitba v Getsemane, jeho zatčení a výslech 27.Sanhedrin, Herodes, Pilát – Ježíš v soukolí mocných, jejich úloha v Ježíšově procesu. Vztah evangelních zpráv o Ježíšově odsouzení a dobového stavu židovského a římského práva. 28.Ukřižování (srovnání evangelní zprávy a mimobiblických pramenů) 29.Prázdný hrob a zprávy o vzkříšení, jejich povaha, příklady známých scén (cesta do Emauz, nevěřící Tomáš) 30.Ježíšovo nanebevstoupení a Letnice dle evangelních zpráv a v dobovém kontextu 31.Zvláštnosti Janova evangelia, ukázka textů, stručný výklad 32.Skutky apoštolské, začátky křesťanské církve 33.Pavlovy listy - stručný konspekt, srovnání, Pavlovo chápání Ježíše, listy ostatních apoštolů 34.Zjevení Janovo, poslední a nejrozporuplnější kniha Bible, sporné výklady 35.Bible v českých dějinách, překlady historické a současné 36.Shrnutí, otázky studentů k NZ látce, výklad nejasných míst a diskuze, samostatné práce studentů Kurz 2: Dějiny křesťanství Obsah jednotlivých okruhů: 1.Pozemské působení Ježíše Krista, povolání apoštolů 2.Letnice (Padesátnice), seslání Svatého Ducha na apoštoly, zrod křesťanské církve, působení jednotlivých apoštolů podle různých tradic 3.Tzv. apoštolští otcové, žáci apoštolů, raná církev, počátek jejího pronásledování 4.Tzv. křesťanské apologie, rozvoj raně křesťanské literatury, otázka biblického kánonu a tzv. apokryfů, první věroučné spory v křesťanstvu, gnose, alexandrijská katechetická škola, křesťanství a antická filozofie 5.Vrchol pronásledování křesťanů ve 3.století a cesta k „legalizaci“ církve 6.Milánský edikt (313), osoba Konstantina Velikého, I.všeobecný sněm v Nicey (325) 7.Podstata učení Aria Alexandrijského, tzv. církevní otcové 4.století, základní věroučné spory v církvi 8.Křesťanské mnišství, významné postavy starokřesťanských asketů, otázka původu mnišského hnutí 9.Věroučné spory 5.století, 4.všeobecný sněm v Chalkedonu (451), vznik tzv. orientálních církví 10.6.-7.století, vítězství křesťanství nad starověkým pohanstvím, šíření církve v evropských zemích (misie mezi Germány, iroskotské křesťanství, galská církev a cesta k Franské říši) 11.Období obrazoborectví v 8. a 9.století 12.Cyrilometodějská misie v českých zemích, počátek křesťanství u Slovanů 13.Rostoucí napětí mezi křesťanským Východem a Západem, odlišnosti v obou částech církve, příčiny, následky 14.Vývoj v západní části církve, tzv. boj o investituru, clunyjská reforma, emancipace papežství 15.Velké schisma mezi Východem a Západem v roce 1054 16.Cesty křesťanství v českých zemích v 9. až 12.století, významné postavy (Ludmila, Václav, Vojtěch) 17.Scholastika a vznik nových řeholních řádů v západní církvi, dominikáni, františkáni 18.Křížové výpravy, ohrožení východní církve islámem, pokusy o jednotu s Římem, konec Byzance (1453) 19.Příznaky krize západní církve v 12.-14.století, tzv. prereformace, křesťanský humanismus, nominalismus, devotio moderna 20.Počátky reformního církevního hnutí v českých zemích ve 14.století, Jan Hus 21.Německá a švýcarská reformace – Luther, Zwingli, Kalvín 22.Augsburský sněm (1530) a augsburský náboženský mír (1555)

23.Ignác z Loyoly a jesuitský řád, Tridentský koncil 24.Zámořské objevy a raně novověké misie (Jižní Amerika, Asie, významní misionáři) 25.Křesťanský východ pod tureckou nadvládou, rostoucí vliv Ruska, „teorie Třetího Říma“ v ruské církvi 26.České země v období tzv. protireformace (Česká konfese, Toleranční patent) 27.Reformace v Anglii, cesty reformačních proudů v 16. až 17.století 28.Osvícenství a západní církev, pietismus, sekularizace a historické události přelomu 18. a 19.století 29.Katolicismus 19.století, I.vatikánský koncil (1870) 30.Reformační proudy 19.století, křesťanské sekty a extrémní ideologie, nové přístupy k postavě Ježíše Krista a Písmu, kritická biblistika a křesťanský liberalismus 31.Vývoj ruské církve po roce 1666, tzv. staroobřadci, synodální období v ruské církvi (1721-1917) 32.Katolická moderna, křesťanské církve a socialistické ideje, teologie osvobození 33.Vznik ekumenického hnutí (Faith and Order, YMCA, Světová rada církví a jiné organizace) 34.Pronásledování ruské církve v Sovětském svazu, křesťanský východ po pádu Osmanské říše, postavení křesťanů v balkánských státech a v zemích s islámskou většinou 35.II.vatikánský koncil katolické církve (1962-65) 36.Současné křesťanstvo v „postmoderním“ světě, problémy, otázky, výzvy, změna těžiště křesťanského světa z Evropy a Ameriky do černé Afriky a Asie Kurz 3: Úvod do religionistiky a světových náboženství Obsah jednotlivých okruhů: 1.Co je to vůbec náboženství? Náboženský rozměr člověka. Vysvětlení základních pojmů – monoteismus, polyteismus, animismus, deismus, ateismus. 2.Posvátné (sakrální) – vysvětlení pojmu, vynětí některých věcí z běžného užívání, tabu, zasvěcení, sliby 3.Základní koncepty pojetí Boha – zjevené náboženství, mýtus, tradice, filozofie (rozdíly, hranice). Osobní a neosobní Bůh. 4.Komunikace mezi člověkem a Bohem, modlitba, obřad, slavnosti a svátky 5.Oběť. Co to je, proč je náboženství spojeno s obětí? Povaha obětí v nejrůznějších náboženstvích. Sebeoběť, zástupná oběť. 6.Kněz, zasvěcené osoby, otázky náboženské hierarchie, zasvěcenci, řády, šamani, proroci, inkarnace božstev 7.Náboženství a „poslední věci“ - jak různá náboženství přistupují ke smrti, jak vidí konec (konečnost) světa, různé pohledy na dějiny (teorie pokroku, teorie úpadku, cyklické pojetí dějin) 8.Posvátná místa, poutě, svatyně, chrámy 9.Zákon, dobro a zlo, etika jednotlivých náboženství, rozdíly a shody (příklady), otázka „přirozené etiky“ 10.Mystika, fenomén hlavního proudu („mainstreamu“) v náboženství, okrajové proudy, vysvětlení pojmů hereze, ortodoxie, sekta, mystika 11.Náboženství přírodních národů (příklady: Slované, antické Řecko, současná náboženství přírodních národů – srovnání např. s hinduismem) 12.Judaismus, základní objasnění pojmu, úvod (vznik, historický kontext, základní charakteristika, posvátné texty, klíčové postavy, etika, obřad, svátky, rozšíření), vysvětlení (ne)známých pojmů (šabat, košer, kašrut, mikve, synagoga, rabín) 13.Vnitřní členění judaismu (od liberálního po ultraortodoxní směry, vysvětlení pojmů samaritáni, karaité, chasidé, charedim), kdo jsou to sefardští a aškenázští židé, vztah různých proudů k sionismu a současnému Izraeli 14.Rané křesťanství, základní charakteristika života křesťanské Církve v prvních třech staletích (pronásledování, růst, vnitřní spory, konsolidace, sebereflexe, konfrontace s okolním náboženským světem). Co to je gnose a je živá dodnes? Rané křesťanství a antická filosofie. 15.“Legalizace“ církve, tzv. všeobecné sněmy, spory na těchto sněmech a první dodnes trvající rozdělení mezi křesťany 16.Orientální církve. Co to je, základní charakteristika, rozdělení a rozšíření (církve koptská, arménská, syrská, tzv. křesťané apoštola Tomáše v Indii) 17.Postupný rozchod křesťanského Západu a Východu, důvody tohoto rozkolu, pohledy jednotlivých stran, historický přehled (růst konfliktu, pokusy o jeho nápravu). „Vznik“ pravoslaví a římského katolicismu. 18.Prvotní reformace na Západě a nejstarší reformační církve, charakteristika (valdenští), rozdíly mezi luterány (protestanty) a kalvinisty (reformovanými), situace v českých zemích. 19.Anglikánská církev (rozchod anglické církve s Římem) – příčiny, historický přehled, věroučná charakteri-

stika anglikanismu, jeho sebepochopení, vztahy s ostatními reformačními církvemi 20.Pozdější reformační církve (základní přehled a vysvětlení pojmů – metodisté, baptisté, presbyteriáni ad.) 21.Okrajová křesťanská hnutí a sekty (Svědci Jehovovy, mormoni, tzv. letniční hnutí, církev sjednocení a další extrémní hnutí) 22.Starokatolicismus, katolický tradicionalismus (lefebvristé, sedisvakantisté) x křesťanský liberalismus a socialismus, teologie osvobození, katolická moderna 23.Co to jsou tzv. katolické církve východního obřadu. Nejednota současného pravoslaví (stručný přehled křesťanského východu dnes) 24.Ekumenismus, jeho teologické zdroje, cíle, přednosti a zápory, důležité organizace (Faith and Order, Světová rada církví), současný stav dialogu mezi křesťanskými církvemi 25.Islám, základní objasnění pojmu, úvod (vznik, historický kontext, základní charakteristika, posvátné texty, klíčové postavy, etika, obřad, svátky, rozšíření), objasnění základních pojmů známých z běžného života (džihád, ramadán, fatva, súra, mešita, minaret, medresa) 26.Sunnité a šiíté, základní rozkol v islámu, rozdíly, vzájemné vztahy 27.Extrémní a heterodoxní proudy v islámu (assasinové, súfismus, ahmadíja aj.), současný islámský fundamentalismus (muslimská bratrstva, Tálibán, Al-Kajdá, Hizballáh, Hamás), Liga arabských států 28.Judaismus, křesťanství, islám – co mají společného a co neslučitelného, základní přehled v bodech. Pohled tří náboženství na Tóru, osobu Ježíše a Mohammeda (resp. Korán) 29.Sikhové, drúzové a baháismus 30.Hinduismus, základní objasnění pojmu, úvod (vznik, historický kontext, základní charakteristika, posvátné texty, klíčové postavy, etika, obřad, svátky, rozšíření), směry, s nimiž se lze setkat i u nás (jóga, Hare Krišna hnutí, transcendentální meditace, Šri Činmoy) 31.Buddhismus, základní objasnění pojmu, úvod (vznik, historický kontext, základní charakteristika, posvátné texty, klíčové postavy, etika, obřad, svátky, rozšíření). Lámaismus. Džinismus. 32.Náboženské systémy Japonska a Číny (taoismus, konfucianismus, zen, šinto, tělesná cvičení a léčebné metody s náboženským podtextem – reiki, feng-šui aj.) 33.Voodoo, satanismus, magie, esoterika, znaky destruktivní a psychopatologické „duchovnosti“, manipulace s člověkem, náboženství „naruby“ 34.Kryptonáboženství (revoluční Francie a kult demokracie, marxismus jako víra?, kult vědy, rozumu, totalitní ideologie a zbožštění některých osob /Hitler, Lenin/, projevy tohoto zbožštění /mausolea, popírání smrti, víra v návrat/, sport /užívání pojmu „svatostánek“ pro sportovní stadion a jiné příklady/, showbussines /Elvis Presley, John Lennon – náboženský přístup k těmto postavám/, „vědecký ateismus“, sci-fi kulty /Aštarova flotila, Jedisté/, UFO) 35.Náboženská svoboda, náboženství v současném světě a u nás, jeho pozice, úloha, budoucnost, náboženství jako sociokreativní fenomén nebo jako soukromá záležitost? 36.Diskuze, dotazy žáků, samostatné práce. Rámcová struktura hodiny: 1) reflexe minulého tématu (Co bylo stěžejní informací? Co jsme nevěděli, v čem jsme byli dezorientováni? Co nás nejvíce zaujalo v pozitivním i negativním smyslu? Co bychom chtěli dovysvětlit, doplnit? Jakou informaci k minulému tématu jsme mezitím nalezli na internetu nebo v literatuře či jiných médiích?) 2) téma hodiny – co o tématu nyní víme (Příklad: téma 21. 2.kurzu – známe ze svého okolí pojmy evangelík, protestant, pastor, tyto termíny si k tématu přiřazujeme. Máme nějaké znalosti o Bartolomějské noci nebo Třicetileté válce, ale v náboženských motivech těchto událostí se neorientujeme. Jeden žák ví, že protestanté odmítají úctu k Panně Marii.) - sumarizace momentálních znalostí, jejich grafická fixace 3) faktografická část hodiny (systematické podání základních dat o tématu, uvedení dosavadních znalostí do kontextu, odkazy na látku ostatních předmětů) 4) diskuze k tématu (vysvětlení nesrozumitelných informací, jejich upřesnění na dotazy studentů, diskuze mezi studenty, jejich subjektivní, racionální i emotivní postoj k předkládané látce) 5) shrnutí základních bodů a nejdůležitějších informací k tématu

Samostatné práce studentů (pracovní návrh): Studenti si mohou zvolit téma pololetní samostatné práce (referátu) ve třech základních okruzích -

1) významné postavy světových náboženství (zakladatelské postavy, světci, proroci, autoritativní osoby – stručné životopisné údaje, odkaz dané osoby, její význam) - příklad: sv. Václav, Rabi Löw, Martin Luther 2) významná místa světových náboženství (místa významných událostí, poutní místa, chrámy a místa se zvláštní úctou v daném systému) – příklad: Velehrad, Chrám Božího hrobu v Jerusalémě, Angkor Vat, Fatima 3) významné texty světových náboženství (jejich původ, autor, stáří, historický význam) – příklad: Bible kralická, Následování Krista Tomáše Kempenského, Augsburské vyznání víry, Janovo evangelium Na vybrané hodiny by byli přizváni místní duchovní římsko-katolické, českobratrské evangelické a starokatolické církve. Pro žáky 9.škol je určena kratší a podstatně méně náročná verze těchto plánů, tyto jsou v zásadě koncipovány pro studenty posledních dvou ročníků gymnázií. Způsoby mediální prezentace výuky (filmy, fotografie, webové prezentace aj.) jsou závislé zejména na technických možnostech daného školského zařízení a byly by využity v rámci těchto možností. Doporučená základní literatura: Kol. autorů: Kniha o náboženství. Albatros, Praha 1993 Filipi, P.: Křesťanstvo. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 1996. Bible. Ekumenický překlad. Česká biblická společnost 2001 Korán. Přel. I.Hrbek, Academia 1992. Katechismus katolické církve. Karmelitánské nakladatelství. Kostelní Vydří 2005. Molnár, A.: Na rozhraní věků. Cesty reformace. Vyšehrad, Praha 2005. Kropáček, L.: Duchovní cesty islámu. Vyšehrad, Praha 2006. Franzen, A.: Malé dějiny církve. České katolické nakladatelství, Praha 1992. Molnár, A, Říčan, R.: 12 století církevních dějin. Kalich, Praha 1990. Newman, J.: Judaismus od A do Z. Sefer, Praha 1999. Naše pravoslaví. Informativní příručka. Praha 1989. Biskup Kryštof: Orientální pravoslavné církve. Prešov 2006. Jednorázové přednášky (45/90 minut) lze dohodnout individuálně a případově na různá témata z oblasti křesťanského východu (příklady: pravoslaví na území bývalého Československa, východokřesťanské církve v diaspoře, významné postavy pravoslaví 20.století, pravoslavné mnišství /obecně nebo se zaměřením na určité místní tradice – Egypt, Sinaj, Athos, Valaam, Optina apod. příp. na jednotlivé světce – otcové pouště, Benedikt, Serafím Sarovský/, liturgické tradice východních církví, kanonické právo v pravoslaví, teologie ikony a další. Tyto přednášky jsou závislé na dohodě na tématu, rozsahu, povaze publika, zdali lze v daném rozsahu téma zvládnout či nikoli, jak by bylo vhodné ho zúžit či rozšířit apod. (cena 299,- Kč/90 min. + cestovní náklady). Individuální příprava studentů k přijímacím zkouškám na VŠ humanitního směru, její rozsah, zaměření, forma jsou taktéž závislé na vzájemné dohodě (teologická a biblická propedeutika, řecký jazyk, církevně-slovanský jazyk, úvod do filozofie apod.). (Minimální rozsah sjednané přípravy je 20 hodin při ceně 199,Kč/60 min. + cestovní náklady, záloha 30% finální ceny).

Personální zajištění programu (curriculum vitae) mgr. Vratislav A. Drda Narodil jsem se 2.května 1969 ve Vrchlabí. Po absolvování místního gymnázia jsem byl přijat na PřF UK v Praze, obor geografie a kartografie. Studium jsem ukončil v roce 1992. V letech 1991-93 jsem navíc studoval na FF UK, obor jednooborová filozofie (prof. M.Machovec, doc. P.Rezek). V letech 1993-96 jsem pracoval jako odborný pracovník oddělení geografických informačních systémů na Správě KRNAP ve Vrchlabí. V roce 1995 jsem se oženil a v letech 1996-2000 jsem působil jako učitel na Gymnáziu Rumburk (zeměpis, občanská výchova, volitelné předměty /seminář řečtiny, úvod do křesťanství/). V roce 1993 jsem konvertoval k pravoslaví. Od roku 1996 jsem se postupně angažoval v Pravoslavné církevní obci v Rumburku. V roce 1997 jsem přijal diákonské a o rok později kněžské svěcení. V letech 1998-2012 jsem byl zaměstnán zejména postupnou obnovou barokního poutního areálu na Strážném vrchu v Rumburku. V rámci místní pravoslavné církve jsem působil resp. působím v řadě funkcí. Byl jsem členem komise pro zkoumání kanonických přestupků (duchovního soudu), jsem členem misijního oddělení při metropolitní radě Pravoslavné církve v českých zemích, členem liturgické komise Pražské pravoslavné eparchie, od roku 2010 okružním protopresbyterem (arciděkanem) pro Liberecký kraj. Od roku 2008 jsem si nejprve v rámci Pravoslavné bohoslovecké fakulty Prešovské univerzity a následně HTF UK v Praze doplnil theologické vzdělání v oboru pravoslavná theologie. V současné době se připravuji k SZZK (květen 2012) a následnému rigoróznímu řízení. Jsem ženatý, mám tři syny. Od roku 2008 zároveň pracuji na částečný úvazek jako terénní, kontaktní a poradenský pracovník pro uživatele drog v K-centru White Light I. v Rumburku. Publikoval jsem (zejména Hlas pravoslaví, oficiální čtrnáctideník pravoslavné církve), na některých vydáních jsem se podílel korekturně (Orthodox Revue, Velký kajícný kánon svatého Ondřeje Krétského, Rukověť posvátných obřadů pravoslavné církve), podílel jsem se na několika dokumentárních filmech („Stavitel chrámů“ o archim. Andreji Kolomackém, „Svatý Serafím Sarovský“ v rámci seriálu „Světci a svědci“, režie M.Kabošová). V prosinci 2007 jsem při pracovním pobytu v Moskvě přednášel o archim. Andreji Kolomackém, spolupracoval jsem na shromažďování archivních materiálů o ruské emigraci s časopisem ruské zahraniční církve „Православная Рус“ a internetovým projektem „Narod.zarubezhje.ru“. V únoru 2010 jsem spoluorganizoval mezinárodní konferenci o ruské meziválečné emigraci v Československu v Ruském kulturním centru v Praze. V rámci theologických studií se specialisuji na moderní dějiny křesťanského východu a misiologii (magisterská práce „Pravoslaví v Austrálii, Oceánii a Antarktidě“). Překládám z řečtiny a církevní slovanštiny (návrhy znění českého Žaltáře). V roce 1996 jsem krátce pobýval v monastýru v Řecku, zúčastnil jsem se studijních cest do Řecka, na Ukrajinu, do Egypta, Izraele a do Ruska. Kontakt: mgr. V.A.Drda, Strážný vrch 88, Rumburk, 408 01 tel. 603 963 371 [email protected] www.pravoslavirumburk.cz/vyukovy-program-religio/