VÝUKA PODNIKÁNÍ. (orientační publikace) VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, a. s

VÝUKA PODNIKÁNÍ (orientační publikace)

VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, a. s.

Ostrava, červen 2007

Učební text byl vypracován s finanční podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Je jedním z výstupů projektu Podnikatelská výchova v přípravě učitelů středních odborných škol, CZ.04.1.03/3.2.15.3/0405, řešeném na Ostravská univerzitě v Ostravě.

Podnikatelské vzdělávání: vývojové trendy a výzvy pro 21. století Donald F. Kuratko Collage of Business Ball State University Znovuobjevené podnikání: Jsme svědky toho, že fenomén podnikání potvrzuje, že lidé nikoli instituce vytvářejí ekonomické hodnoty. V tomto smyslu vůdčí korporace Ameriky objevují v businessu podnikání, objevují business jako proces limitovaný pouze hranicemi inteligence, image, energie a odvahy každého jednotlivce.

1. Síla podnikání Podnikání je dynamický proces tvorby vizí, realizace změn a inovace. To vyžaduje uplatnění energie a nadšení k tvorbě a implementaci nových idejí a řešení. K důležitým jeho složkám patří ochota převzít určitou míru kalkulovaného rizika, ve formě možné ztráty času, kapitálu, kariéry dále schopnost vytvořit efektivní venture tým, kreativní dovednosti, správně, uspořádané potřebné zdroje, dovednosti při zpracování podnikatelského záměru a konečné rozpoznání příležitosti, kde všichni vidí chaos, rozpory a zmatek (Kuratko and Hodgetts, 2004). Podnikání je víc než pouhá tvorba businessu. Ačkoliv je to jeho důležitá součást, není to jeho (podnikání) úplný obraz. Má takové charakteristiky jako je hledání příležitostí, překonání rizika na úkor jistoty, houževnatost ve snaze dostat ideje do reality. Podnikavý přístup může být vyvinut u jednotlivce, může se projevit ve vnitřním a vnějším chování instituce, v ziskových i neziskových organizacích za účelem tvorby a realizace idejí. Tedy podnikání je celostní pojem, který proniká do aktivit jednotlivce formou inovačního způsobu. To je přístup, který zásadně mění způsob businessu vykazovaný na jakékoliv úrovni a jakékoliv zemi. Před časem Inc. magazín napsal: Amerika se stává národem riskujících a způsob businessu nikdy už nebude stejný. Začala revoluce v ekonomickém slova smyslu a podnikavost je její dominantní silou. V posledním desetiletí jsme byli svědky mohutného nárůstu podnikatelských aktivit v USA. Mnohé statistiky to ilustrují. Např. v posledních 10 letech bylo registrováno ročně 600 000 začínajících podnikatelů. V r. 1995 bylo založeno 807 000 nových malých podniků. Od roku 1980 500 korporací snížilo počet pracovních míst o více než 5 miliónu, ale více než 34 miliónu nových pracovních míst bylo vytvořeno. Více jak 15% rychle rostoucích podniků (tzv. gazely) vytvořilo 94% netto nových pracovních míst. Asi 33% „gazel“ podniká v oblasti HI (high technology). Asi 16% ze všech podniků v USA existuje kratší dobu než 1 rok. Asi 67% ze všech vynálezů bylo realizováno malými podniky. Přibližně 1 nový malý podnik se zaměstnanci je ustavován na každých 600 tisíc obyvatel. Jako typická je firma aspoň se 2 pracovníky. USA dosáhly během posledních 10 let vysoké ekonomické výkonnosti.

1

Podle Kuratka (2004) má tento úspěch nejméně 3 komponenty: a. Velké podniky, které existují ve stávajících odvětvích se adoptovaly, snížily počty zaměstnanců, restrukturalizovaly, reinvestovaly a v 90. letech začaly znovu prosperovat. Začaly uplatňovat podnikavost. Začaly se více učit. Např. GE snížil počet zaměstnanců o 40% , ale prodej zvýšil 4x. Tyto cíle byly dosaženy hlavně návratem a důrazem na firemní „core competencies“ a na outsourcing (firem, které byly dříve součástí podniku). b. „Vykvetly“ nové podniky, většinou díky podnikatelské aktivitě konkrétních podnikatelů. c. Bylo založeno tisíce malých firem, včetně speciálních skupin jako jsou ženy, emigranti atd. Tyto malé podniky přispěly k ekonomickému rozvoji a k tvorbě nových pracovních míst na dvou doménách: - Oživily tržní ekonomiku a její fungování zvýšily konkurenci a konkurenceschopnost. Sehrály zásadní roli v inovačních procesech. Americká ekonomika zvýšila flexibilitu, dynamiku, hospodárnost. To je o vyhlídce pro budoucnost, nikoliv pozůstalost minulosti (Kuratko, Hodgetts, 2004). -

Podnikání (malé podniky) jsou mechanismem, kterým milióny lidí vstupují do hlavního proudu ekonomiky americké společnosti. Small business umožňuje miliónům lidí si splnit Americký sen ekonomického rozvoje (růstu prestiže). V tomto revolučním procesu hraje podnikání rozhodující roli jako sociální pojítko, které stimuluje moderní technologický rozvoj ekonomické aktivity. Přeci Stevenson (2004) varoval! Podnikatelská revoluce trvá, výsledky posledních 20 let to prokazují. Nebezpečí leží v presumpci, že budoucnost je bez výzvy.

2. Výzkum podnikatelských procesů Tři hlavní zdroje informací: • publikace, výzkumné zprávy, kompendia atd. • pozorování v terénu • prezentace praktikujících podnikatelů Témata výzkumu Abychom udrželi kvalitu výuky a studia je důležitý výzkum podnikání a vzdělávací technologie k nejčastějším tématům výzkumu podnikání patří: 1. Manažerská a podnikatelská oblast se vzájemně prolínají. Manažerský přístup je spíše orientován na zdroje a podnikatelský na příležitosti (Stewartet al. 1999). 2. Financování v různých formách (venture capital, angel capital, atd.) (Stephard a Zachnevkis, 2001, 2003). 3. Vnitropodnikání ( Korporační podnikání). Potřeba podnikatelské kultury (Kuratko, 2006). 4. Podnikatelské strategie (HiH, Ireland, Comp a Sexton, 2001) 5. Různé typy podnikatelů a jejich determinanty úspěchu (Kickul a Gundry, 2002). 6. Podnikatelská kariéra. Rizika a rozhodování v situaci rizika a neurčitosti. Vysoké nároky a stresová podstata podnikatelské kariéry (Mc Grath, 1992). 7. Podnikání žen a minorit. Mají překážky pro ně typické, které nemají jiní podnikatelé (např. Gundy a Welsh, 2001). 8. Podnikatelský duch jako universalita. Enormně vzrostl zájem výzkumníků i samotných podnikatelů (Peng, 2001. Mr Doufalo a Owiatt, 2003) 2

9. Ekonomické a sociální přínosy podnikatelů, nových korporací, rodinných podniků, které přispěly k tvorbě nových pracovních míst, k inovacím atd. (Uplav, Teal, 2001). 10. Vzdělávání podnikatelů patří mezi nejžhavější témata výzkumu v USA. Počet škol rapidně vzrostl. Babson College každý rok organizuje symposium „Frontiers in Entrepreneurship Research“. Od roku 1981 prezentuje konference výstupy výzkumu. V roce 2000 bylo založeno National Consortium of Entrepreneurship Centers (NCEC) za účelem spolupráce, výměny informací. Toto konsorcium založil nadaci k výzkumu podnikání. Konsorcium se stalo podnikatelským centrem pro celé USA, aby podporovalo pokroky a rozvoj podnikatelské excelence. Většina univerzitních center pro podnikání se zaměřuje na 3 hlavní oblasti: 1. vzdělávání podnikání 2. vazby s podnikateli 3. výzkum podnikání Tato centra se stávají lídry podnikatelského výzkumu. Dnes a budoucí trend na většině univerzit je rozvoj a užívání vzdělávacích programů podnikání a konstrukce konkrétních a typických kurikul (osnov) zvláště sestavení pro podnikavé studenty. Špičkové univerzity za výuku podnikání jsou oceňovány v USA organizací ASASBE a US News and World Repert and Entrepreneurship magazíne. Majíce na mysli všechny uvedené faktor a souvislosti se budeme dále zabývat otázkou „vynoření“ podnikání.

3. Vynoření výuky podnikání Současná mladší generace je někdy přiřazována do tzv. generace X, protože oni pociťují, že jsou mimo tradičních příležitostí. Tato generace 21. století by si měla uvědomit to, že jako generace E se stane nejpodnikavější generaci od průmyslové revoluce. Více jak 5,6 miliónů Američanů mladších než 34 let se aktivně snaží nastartovat svůj vlastní business. Jedna třetina nových podnikatelů jsou mladší než 30 let, více než 60% ve věku od 18 do 29 let chtějí podnikat, a skoro 80% uchazečů o podnikání v USA jsou mezi věkem 18-34 let (Ernest and Yang). S tímto explozivním počtem přichází i zájem o studium podnikání. Proto neustále přibývá počet akreditovaných oborů a předmětů podnikání. Počet colleges a universit, které nabízí kurzy o podnikání vzrostl od 70. let stonásobně v r. 2003 (Katz). Ve středu tohoto rozvoje zůstává výzva: učíme podnikání efektivně? To se vyjasňuje, že podnikání v určité formě a stránce může být vyučováno. Businessmani a někteří učitelé se dostali za mýtus, že podnikání je vrozené, ne vypěstované. Drucker, uznávaný jako jeden z lídrů manažerského myšlení našeho času řekl: „Podnikatelská mystika? To není magické a mysteriozní a nemá co dočinění s geny. To je obor a jako takový může být vyučován“ (Drucker 1985).

3

Desetiletý výzkum a průzkum (1985-1994) prokázal, že podnikání může být učeno, nebo alespoň povzbuzováno podnikatelskou výukou (Gorman, Havlon, King, 1997). Pluschka and Welsch (1990) prokázali, že podnikání je klíčem k inovaci, k produktivitě a k efektivní konkurenceschopností. Zůstává však otázka, zda výuka podnikání není zastaralá a nemoderní. Ronstadt (1987) postavil otázku, týkající se vzdělávání: Co by mělo být učeno a jak by to mělo být učeno.

4. Historický kontext výuky podnikání Katz (2003) vypracoval vyčerpávající chronologii výuky podnikání. První zprávy o výuce podnikání pocházejí z roku 1876. První kurz byl nabízen na Harvard BS v r. 1947. Ale výuka oboru začala až v 70. létech. První bakalářské studium začalo v roce 1972. Začala se učit specializace v rámci MBA (1971). Začátkem 80. let přes 300 universit začalo nabízet obor podnikání a v 90. letech to narostlo na 1050 škol (Salomon, 1994). Reálný start výuky podnikání začal v 80. letech. Zeithaml a Rice v roce 1987 vykonali průzkum na amerických univerzitách. Na základě výsledků průzkumu vypracovali několik návrhů pro výuku a výzkum podnikání: 1. 2. 3. 4.

Existují podmínky pro tvorbu vzdělávacích programů podnikání, které by měly být vyvinuty podle současné koncepce podnikání, aby odpovídaly úrovni poznání. Tvorba a realizace některých programů by měla být spojena s výzkumem. Jeví se jako významné, zahájit výzkum metod výuky používaných ve vzdělávacích programech. Výuka podnikání, kurzy a poradenská centra by mohla být zdrojem fondů pro univerzity.

Jejich závěry (Zeithaml a Rice): Oni tvrdili že vzdělávání v podnikání je pokryto oborem MBA a tak byla uzavřena snaha o originální pojetí v tom čase. S pokračující fragmentací výuky MBA do užších specializací oni předpokládali, že se vyčlení výuka podnikání pro ty, kteří aspirují k podnikání, nebo k podnikavému managementu. V roce 1987 Rostandt navrhl, aby vzdělávací program podnikání byl koncipován pro potencionální podnikatele , kteří si uvědomují bariéry v podnikání a právě program by jim měl pomoci je překonat. Rostandt (1987) navrhl dva navazující moduly. První modul, nestrukturovaný, obsahoval různé metody transferu informací a znalostí. Doporučoval přednášky, případové studie, studie proveditelnosti apod. Druhý modul označil jako podnikatelské know-how/podnikatelské know who. On předpokládal, že úspěch v podnikání je závislý ne pouze na znalostech, ale také na síti individuí se kterými je podnikatel spojen. Jeho závěry: Ronstandt tvrdil, že efektivní program musí ukazovat studentům jak se chovat podnikavě a měl by je také uvést k lidem, kteří by mohli být schopni facilitovat jejich úspěch.

4

O 4 roky později provedli Robinson and Haynes (1991) průzkum na amerických univerzitách, které měly zapsaných více jak 10 tisíc studentů. Konstatovali růst výuky podnikání, ale formulovali tři výzvy: 1. Soustředit se na zdokonalování kvality výuky oboru podnikání. Existuje několik překážek,

které by měly být překonány na cestě k vyšší kvalitě. Jádrem je nedostatek solidní teoretické základny na které by mohly být stavěny pedagogické moduly a metody. 2. Stále existuje nedostatek formálních akademických programů s účastí adekvátních institucí. 3. Udržování nebo zvyšování zájmu studentů. Jejich závěr: Oba věřili, že výuka podnikání v posledních 20 letech urazila dlouhou cestu. Přeci existuje několik slabých míst. Především to byla malá znalostní hloubka mnoha startujících oborů. Další růst by měl záviset na programech, které by integrovaly výchovu k podnikavosti.

5. Současný stav výuky podnikání Dnes výuka podnikání v USA vyrostla na více než 2 200 kurzů (oborů) na více jak 1 600 školách, 277 dotovaných pozic, 44 akademických časopisů a přes 100 center fondů podporujících podnikání. Soloman, Duffy a Tarabishy (2002) vykonali jeden z nejvyčerpávajících průzkumů. V jejich průzkumu o podnikatelské pedagogice oni konstatují: Jádrem výuky podnikání je to, že to je rozdílné od typického business vzdělávání. Vstup do podnikání je fundamentálně jiná aktivita než řízení businessu (Gartner and Vesper 1994). Výuka podnikání musí respektovat neurčitost vstupu do podnikání. Musí obsahovat takové předměty jako je vyjednávání, leadership, tvorba nového produktu, kreativní myšlení, podstata inovace. Mezi další předměty patří volba podnikatelské kariéry, získávání zdrojů, tolerance k neurčitosti, charakteristiky podnikavého člověka, rozvoj podnikání, „zkušenostní učení“, jako aplikace poznatků literatury. Různí autoři přicházejí s různými návrhy: studentské podniky, konzultace s reálným podnikatelem, sbírání podnikatelských „story“, exkurze, použití videotechniky apod. Jejich doporučení: Pedagogika se mění na základě rozšiřující se poptávky na trhu vzdělání. Nové interdisciplinární programy užívají fakultní týmy, aby vyvinuly programy pro non-business studenty. Největší zájem je u absolventů uměleckých škol, technik a u vědecky založených studentů. Kromě toho se kurzy zaměřují na přípravu budoucích podnikatelů, na manažery, kteří aplikují vnitropodnikání, na specialisty, kteří spolupracují s podnikateli (účetní, poradci a.p.), na top manažery, kteří řídí strategie velkých podniků, kteří musí inovovat, aby přežily.

5

Učitelé jsou vyzývání podnikavými studenty, aby pro ně vytvořili podnikatelské příležitosti. Sextan and Uptan (1984) navrhli, aby programy pro podnikavé studenty zdůrazňovaly individuální aktivity, měly by být nestrukturováné a měly by vyžadovat „nové řešení v podmínkách neurčitosti a rizika“ . Studenti musí být připravení, aby uspěli v nestrukturovaném a neurčitém prostředí. (Ranstadt, 1990). Tento druh zkušenosti je nabízen studentům v inovačním podnikatelském programu USASBE (United States Assotiation for Small Business and Entrepreneurship). Teze jsou uvedeny v příloze A. Tento oceněný modulový program, je na úrovni bakalářského a magisterského stupně.

6. Zájem/výzva na výuku podnikání Stevenson (2000) konstatuje: „Vzdělavatelé podnikání musí být více než propagátoři. My jednoduše nemůžeme dále říkat „podnikání je něco jiného“. Podnikání je nyní součástí hlavního proudu. Snad největší nebezpečí ze všeho je, že malá skupina podnikavých specialistů se stane úspěšnými businessmany. Chybují tím, že nic nevědí. Brání minulost, hájí pravověrnost a odmítají vidět moudrost vězící ve výzvách mladých lidí a nezkušených, což vede ke stejným problémům jako ve výuce business administration“.Majíce na mysli tuto myšlenku, budeme se zabývat konfrontací názorů na výuku podnikání: 1. Vyspělost oboru na US Business Schools

Katz (2003) argumentuje, že existence podnikatelských oborů na BS, jakož i přes 1000 neakreditovaných vzdělávacích zařízení ukazuje na vyspělost oboru podnikání. To je ještě doplněno asi 300 dotovanými vzdělávacími místy, 100 podporovanými centry, 44 akademickými časopisy a „legitimalizací“ významnými medii (Business Week, VS News and World Repert atd.). To je všechno pravda a souhlasím, že to ukazuje na legitimnost (oprávněnost), ale já rozhodně nesouhlasím se stupněm vyspělosti. Šarvátky a malé bitvy jsou vyhrány na BS díky přirozené autoritě již zmíněnému počtu, vytrvalosti a vášni individuálních členů fakult. Avšak „skutečná válka“ pokračuje a vede se o úplnou vážnost a vůdcovství. Jak mnoho vybavených kateder podnikání existuje? Jak mnoho mladých fakult získává granty často za to jejich výzkum a výuku podnikání. Jak mnoho děkanů (rektorů) je voleno z kateder (fakult) podnikání. Jak mnoho BS má svůj časopis o podnikání zařazen do kategorie „A“. Prosím oprávněnost ano, vyspělost ne! Nastal čas, aby všechny tyto otázky měly pozitivní odpověď. Skutečná vyspělost oboru by měla být prokázána. 2. Dilema: výzkum nebo publikace

Toto dilema zformuloval Katz (2003). Poukázal na růst publikací, ale s nízkou kvalitou a proto prosazuje „protlačení“ publikování výsledků výzkumu podnikání do tzv. manažerských časopisů hlavního proudu. Já souhlasím s oběma body, ale vidím je spíše jako příležitosti než problémy. Předně je chvályhodné vidět prestižní časopisy (Academy of Management Journal atd.) publikující výsledky výzkumu podnikání. Já doufám, že tento trend bude podporován k dalšímu rozvoji. Větší vydavatelská centra a BS berou v úvahu a respektují tento proces. Ačkoli se tak děje, tento proces je pomalý a „mučící“ pro všechny fakulty . Přeci to může být výzva k většímu propojení publikačního dilematu. Jestliže my, jako podnikatelská fakulta tlačíme na „ranking“ našich časopisů pak, by měla být otevřena cesta pro publikace mladých fakult. Kariéra nových fakult se může „rozvíjet“ také díky této výzvy. 6

Existuje ověřený fakt, že výzkum podněcuje rozvoj BS. Proto výzkum podnikání by měl být respektován a zohledněn jako součást nebo nástroj úsilí o rozvoj oboru. My jsme přesvědčili o oprávněnosti, nyní je čas pro vůdcovství. 3. Prameny nedostatků kompetence

Again, Katz (2003) zdůrazňují dva současné problémy. První je nedostatek podnikavosti na všech akademických úrovních a druhý je nedostatek Ph.D. programů, aby poskytly skutečné podnikatelské kompetence. Je pravda, že potřebujeme více BS, aby vyvinuly dobré Ph.D. programy o podnikání. Respektujeme vedení Colorado, Indiana, Georgia a Case – Western Reserve, a ještě více našich vůdčích BS potřebuje založit tyto programy. Avšak než budou tyto programy vyvinuty, podnikavost by měla být trénována, když vynaložíme úsilí. Po léta Babson College produkoval EEE program k rozvoji kompetence. Dr. M. Morris ze Syracuse University vyvinul „Experiental Classroom“ pro výuku podnikání. Dosáhl pozoruhodných výsledků. Tyto programy musí vyvolat následování, ale musí být zdokonalovány a také podporovány. Organizace jako je USASBE, National Consortium of Entrepreneurship Centers, a Academy of Management´s Entrepreneurship Division, spolu s Coleman Faundutian a Kauffman Faudutian potřebují podpořit toto úsilí, jako součást jejich poslání. Jestliže BS nevyvinou Ph.D. programy, pak musí být rozvíjená podnikatelská kompetence potřebným vzděláním sama sebe. My jsme byli průkopníky v akademické oblasti za posledních 30. let. Proč bychom se měli zastavit nyní? Jiná otázka je avšak nedostatek kompetence na každé úrovni univerzity. Tato výzva se týká vážnosti podnikatelského výzkumu a časopisů na našich BS. Řešme tyto problémy zlepšením podnikavosti a to získá podporu a podržení. A opět podnikání je oprávněné, ale nemá patřičnou vážnost. Je čas postoupit k vůdcovské pozici v našich BS. 4. Nedostatky v technologii

Salomon, et. al. (2002)shledali negativní trend, týkající se technologie v jejich národním průzkumu a vzdělávání podnikání. „Překvapující trend“ se objevil od doby co se začala učit podnikavost a s užíváním pedagogické technologie. Z průzkumu vyplynulo, že jen 49% nabízí informace o podnikání na web stránkách pro studenty, 30% pak pro podnikatele a manažery. Pouze 21% nabízí technologii distančního učení. Podnikání nemůže být oblastí podléhající stagnaci. V mnoha ohledech výuka podnikání může skutečně vyvolat změnu v pedagogické a didaktické organizaci. Např. některé univerzity využívají unikátní technologie. Např. G. Washington University vyvinul software „Prométheus“. Kromě toho, že nabízí studentům a učitelům interakci via e-mail, živou diskuzi, interakci s bulletinem, také multimediální volbu ve výuce a v kurzech. Učitelé mohou realizovat individualizovaný koačink a zpětnou vazbu od studentů.Další příklad je Ball State University a její oceněný MBA program orientovaný na podnikání prostřednictvím TV (Kuratko, 1996). Podnikatelský program je učen v TV studiu a přenášen satelitem do míst ve státě Indiana, Kentucky a New Jersey. Uzavřený televizní okruh je nazván IHETS. Některé podniky jsou přijímacími místy pro distanční třídy, umožňující zaměstnancům pracovat na plný úvazek a MBA studovat ráno nebo večer. Programy jsou akreditované (AACSB).

7

Prostřednictvím interaktivní technologie jsou dodávány vzdělávací programy na vyhovující místa ve vyhrazeném čase. Jedna z prvních univerzit, která nabízí MBA distančním vzděláním, Ball State University je lídr v aplikaci inovačního přístupu v dodávaní stupně vzdělání těm, kteří se usilují naučit a dělat pokroky v současném podnikatelském prostředí. V 21. století se rozšíří a bude aplikovat mnoho nových technologií. 5. Vyhněte se stagnací kvůli samolibosti Katz (2003) konstatoval, že existuje „nebezpečí z úspěchu“. Argumentoval, že učitelé podnikání mohou zapomnět, že střízlivý růst v počtu studentů pomohlo k neobyčejnému rozvoji oboru. Nejsem si jist, že to bylo „střízlivé“ nasazení. Já věřím, že to bylo „pionýrské nadšení“ a „přežití mentality jiných“. To byl věk boje a sporů. Ta byla přímo tažení (křížová výprava). Dnes se vede válka na vyšší úrovni. To je o vůdcovství. My potřebujeme zapálit nové fakulty podnikání. Naše kolektivní vedení musí inspirovat další generace fakult, aby převzala naši mentalitu. Podnikání (výuka podnikání) na BS v 21. století bude jedno z vůdčích směrů – osnovy, programy, výzkum, podnikavost a fondy. My stojíme na špici tohoto monumentálního úsilí. Naše nové a staré školy se musí dát dohromady a šplhat se k další výšině a dostat podnikání do vůdčí pozice.

7. Závěr: Myšlenky na budoucnost Někde byla citována definice šílenství: „dělání stejné věci a očekávání jiných výsledků“. Proto nastupující generace učitelů podnikání se musí vyhnout paralyzujícím paradigmatům, které byly „vyplýtvány“ jinými business disciplínami. J. M. Keynes řekl: „Největší zkušenost na světě není, že lidi neakceptují nové ideje, ale to, aby zapomněli na staré ideje“. „To je jasné, že podnikatelské vzdělání by mělo zachvátit 21. století, profesně se musí stát více kompetentní v užití akademické technologie a nové inovační přístupy k učení podnikání. Např. učit video konference, využívat video, případové analýzy. Schopnost přinést nové životaschopné perspektivy z různých geografických míst a škol. To bude doplňovat i obohacovat vzdělávací zkušenosti. Kyberprostor vytváří podmínky pro „teorii učení“ v praxi“ (Soloman, Duffy, Tarabishy, 2002). Podnikání jako nová disciplína by měla být kontinuálně inovována. To je budoucnost BS a to by mělo začít pohybem k vůdčí roli. Dnes slova užívána k popisu inovační atmosféry 21. století jsou: snít, tvořit, vyhledávat, vymýšlet, průzkum, imaginace. K. Kelly v jeho článku „Nová pravidla pro novou ekonomii“ konstatoval: „ Bohatství v novém prostředí vyrůstá přímo z inovace, nikoliv z optimalizace. To je bohatství nezískané zdokonalováním známého, ale dokonalým využitím neznámého“. Učitelé podnikání musí mít stejný inovační draiv, který je očekáván od studentů podnikání. Vesper (1999) konstatoval: „Podnikání na univerzitách bylo dosud vyvinuté jako doplnění business vzdělávání. Nejdříve jako vybraný předmět, pak více předmětů a konečně jako koncepce – jako hlavní program. Dosud to bylo přiřazeno ke stávajícím programům. Jeho učitelé současně musí vyčlenit podnikatelské dovednosti od jiných oblastí. Ale tyto nové kurzy a programy musí být kompatibilní. To slouží studentům, kteří většinou studovali konvenčně, To by byla úplná diferenciace kdyby byly zakládány školy podnikání s novými předměty. Podnikatelské myšlení je diferencované. Známý autor kreativity D. Dauten jednou řekl: „různé není vždy lepší, ale lepší je vždy různé“!

8

Meyer (2001) konstatoval: „ Může dojít k letargii, když neposuneme výuku podnikání na vyšší úroveň. Skeptici dosud žijí a dobře. Čerstvá energie je potřebná ke stimulaci institucionálních reforem a rozvinout novou generaci učitelů. Válka není vyhraná. Bdělost a odolnost jsou ještě na pořadu dne. A to stojí za to vynaložit úsilí“. Já si myslím, že nikdy nebylo dost času na to, aby to co si představujeme bylo realizováno. My si musíme pamatovat, že „zítřek patří těm, kteří mají vizi dnes“. To je náš čas, naše vize a naše vůdčí role. Jak J.F. Kennedy jednou řekl: „To je čas pro nové generace vůdců, kteří se vyrovnají s novými problémy a příležitostmi. Pak nový svět zvítězí“. Kuratko, D.F.: Entrepreneurship Education: Emerging Trends and Challenges for the 21st Century. Coleman Forendation White Paper Series for the U.S. Association of Small Business and Entrepreneurship, 2003.

9

PODNIKATESLKÝ DUCH Sharon Shim Na business school (BS) se rychle rozvinul program „Podnikání“, který studentům přináší širší znalosti o „rozjetí“ nového podnikání a o revitalizaci starého podnikání. Myšlenky nového podnikání způsobily ve světě revoluční změny. Každý významný vynález – od tiskařského lisu až po křemíkový čip – změnil podobu průmyslu a rysy lidského života. Mnohé tyto vynálezy vyvinuli, realizovali a obchodně využili podnikatelé. Ve skutečnosti se současné době stává na BS téma „podnikání“ stále populárnějším, protože studenti, kteří se učí jeho základům, jsou potom dobře připraveni ve všech oblastech podnikání (tj. vývoj nového produktu, řízení rizika a posouzení trhu). Jsou také připraveni změnit svět pomocí svých vynálezů a nových názorů. „Když ve společnosti dojde k nějakému prvořádnému vědeckému objevu, tak jsou to vždy podnikatelé, kdo tuto změnu podmínili (řídili)“, tvrdí Doug Johnson, ředitel centra zabývajícího se rozvojem nového podnikání (New Business Development Enterprise) na fakultě „Carlson School of Management“ Minnesotské univerzity ve státě Minneapolis. „Staré společnosti a velké podniky zjišťují, že změnit se je pro ně nesmírně obtížné“. „Ke každému důležitějšímu hospodářskému růstu v naší zemi (USA), a možná i na celém světě, dochází v malých, rychle rostoucích firmách“, tvrdí Kathryn Simonová, ředitelka centra pro podnikání (Robert H. a Beverly A. Deming Center for Entrepreneurship) při Kolorádské univerzitě v Boulderu. „Díky rozšířené přítomnosti podnikatelských hodnot byly ve velké firmy donuceny přehodnotit svou práci. Musí být rychlejší a pružnější a musí se naučit změnit směr. Společnost jako IBM, tradičně hierarchická a pomalá, provedla významné změny, částečně také jako odpověď na tento podnikatelský vliv“. Tento podnikatelský duch se vyskytuje nejen u vynálezců a počítačových géniů, tvrdí Simonová. „Na Coloradské univerzitě v Boulderu si myslíme, že podnikání vede k touze jednotlivce buďto po založení vlastní firmy a zahájení svého vlastního podnikání, nebo po životě v prostředí samostatnosti (soběstačnosti), při malém množství prostředků, v prostředí firmy s vysokým růstem. Podnikání je ve skutečnosti způsobem rozvoje myšlení aréně vyznačující se značnou nepředvídatelností a neurčitostí“. Bez ohledu na to, jak je definováno, podnikání – jako skutečnost a jako základ škol typu „business school – během posledních dvaceti let prudce vzrostlo. „Za posledních deset let došlo k výraznému nárůstu vysokoškolských programů zaměřených na podnikání“, uvádí Timothy Jones, předseda nadace Louis and Herold Price Foundation a místopředseda ústavu Price Institute for Entrepreneurial Studies (ústav podnikatelských věd) s ředitelstvím v New Yorku. „To, k čemu v oblasti terciérního vzdělávání došlo, je vytvoření specializovaných center v rámci BS, která jsou zaměřená na podnikání. Nejedná se jen o nějakou náhodnou přednášku, která se tu a tam zabývá přípravou podnikatelského záměru nebo financováním projektů. Studenti teď mohou v těchto centrech navštívit velké množství přednášek a naučit se všem stránkám podnikání“. Tento nový důraz na podnikání způsobila celá řada faktorů. Spojení dostupnosti osobních počítačů a nepřekonatelných zdrojů internetu umožnilo ambiciózním nositelům nového podnikání vytvořit své firmy a prosadit se s nimi i s minimálním rozpočtem provozního kapitálu.

Hromadná propouštění, ke kterým dochází u významných společností v době hospodářských poklesů, mezi tím přesvědčila mnohé nezaměstnané o tom, aby se pokusili zkusit štěstí tak, že pokusí na svobodu podnikatele v sobě ukryté. Školy podnikání s kvalitně propracovanými programy o podnikání jsou připraveny sloužit příští generaci kapitalistů rozumějícím internetu a připraveni na IPO. Důraz na podnikání Zatím co školy po celém světě zakládají svá centra podnikání a nabízejí vyšší koncentraci kurzů o rozvoji nového podnikání, jedním z nejuznávanějších předních středisek v této oblasti je fakulta Babson College v Babson Park, ve státě Massachusetts. Tato škola inklinuje k podnikání již od svého založení, ale v roce 1993 zcela přepracovala svůj studijní plán tak, aby byla zcela zaměřena pouze na podnikání. „V podstatě lze říci, že Babson dal v sázku vše, když prohlásil: budeme nabízet náš program MBA a vysokoškolský program úplně jinak, než kdokoli jiný na světě, a budeme je upravovat podle procesu podnikání“ uvádí Stehen Spinelli, ředitel centra Arthur M. Blank Center for Entrepreneurship (centrum pro podnikání) při Babson Collage. Studenti prvního ročníku programu MBA procházejí „modulem tvořivosti, který odráží tvorbu, růst, zralost a obnovu podnikání“ uvádí Blank. „Druhý modul se nazývá ´rozpoznání příležitostí´. V rámci těchto modulů bere výuka v potaz různá hlediska. Jaká je tvořivost z hlediska účetnictví? Nebo z hlediska financí či podnikatele“. Studenti druhého ročníku Bobsonu si mohou vybrat z 11 volitelných předmětů o podnikání, případně se mohou rozhodnout pro zcela samostatnou „intenzivní podnikatelskou dráhu“ – integrovaný program pro studenty, kteří mají přesně určená cíl, a to zahájit vlastní podnikání. Zatímco pár programů nabízí plány (podobně jako Babson) pro úplné vnoření studentů do problematiky podnikání, jiné školy – velké i menší – vyvinuly koncentrované, speciální programy o podnikání, které studenty připravují do světa samostatného podnikání. Na škole Carlson School existuje jednoletý kurz (soubor přednášek) „Rozvoj nového podnikání (New Business Development Enterprise)“, který studentům druhého ročníku MBA umožňuje, aby se stali manažery projektů nového podnikání tím, že si prohlédnou počáteční příležitosti na Minnesotské univerzitě a potom usilují o financování realizovatelných nových technologií. Tito studenti za rok vyhodnotí 20 technologií a ve spolupráci s fakultou a učiteli provádějící posouzení trhu, vytvářejí podnikatelské záměry a hledají „závazné nedostatky“ z hlediska porušení patentových práv, bezpečnostních norem a porušení právních předpisů. Tento podnikatelský přístup k vývoji nového produktu zasahuje všechny zásobníky vzdělávání o podnikání a nabízí studentům užitečnou průpravu ve všech fázích obchodního (soukromého) podnikání, uvádí Johnson. „Je zaměřen na základní problémy hodnoty produktu a proveditelnosti, které jsou velkými firmami v chaosu každodenního podnikání často přehlíženy. Proto i když jsou naši studenti pracovat k velkým firmám, věci, které se u nás naučili, mohou být velice hodnotné“. Během programu „Podnikatelských studií“ na Univerzitě Clarkson v Potsdamu (stát New York) jsou vysokoškoláci studující podnikání ponořováni do skutečného světa podnikání od prvního ročníku a stávají se součástí týmu, který rozjíždí a provozuje nějakou společnost.

„Začínají posouzením tržního potencionálu výrobku nebo služby, připravují podnikatelský záměr, a přesvědčují radu, abych jejich myšlenky finančně podpořila“, uvádí Stub Estey, ředitel centra pro vedení a podnikání na této škole (Shipley Center for Leadership and Entrepreneurship). „Rada, ve které zasedají místní profesionální podnikatelé a zástupci školy, přeložené podnikatelské záměry hodnotí, ale univerzita poskytuje počáteční kapitál až 2.500,-$. Na konci roku se zisky společnosti investují do projektu veřejných prací navrženého studenty. Během následujících tří let studia se studenti zapojují do stále náročnějších úkolů spočívajících v plánování sofistikovanějších procesů podnikání. Během druhého ročníku se studenti mohou účastnit projektu Venture@Moore House, zábavného společného úkolu, který studentům umožňuje společně pracovat a bydlet. Během čtvrtého ročníku mohou studenti vstoupit do firmy Clarkson Consulting Group – poradenské firmy, které provádí placené smluvní práce pro externí zákazníky. Na Coloradské univerzitě v Boulderu jsou podnikatelské programy soustředěny v centru Deming Center, což je spojený program podnikatelské školy Leeds School of Business a strojírenské fakulty. Studijní plán nabízí podnikatelské kurzy jak studentům oboru podnikání, tak i studentům oboru strojírenství, ale také mimoškolní zkušenosti jako např. studentskou praxi, poradenství, zapojení do konzultační firmy pro MBA, nazvané Entrepreneurial Solutions LLC (Podnikatelská řešení), a těsné zapojení do obchodní společnosti, uvádí Simonová. Typické úkoly studentské praxe zahrnují tvorbu strategického nebo marketingového plánu, výzkum a analýza trhu, modelování spojeného kapitálu, řízení investic, vývoj nového produktu a výzkum a hodnocení nových obchodních příležitostí. Ačkoli takováto základní průprava studenty určitě připraví na dokončení školy a založení vlastních firem, Simonová soudí, že hodnota podnikatelsky zaměřeného vzdělávání bude ještě větší. „Studenti se učí myslet jako podnikatelé, takže budou moci posoudit rizika a provádět obchodní rozhodnutí“, uvádí. „Noví absolventi by mohli zaujmout ve firmách funkce jako druhá nebo třetí osoba v organizaci. Nebo budou moci nastoupit do prostředí velkých firem a přinést své podnikatelské myšlení do některých inovačních oddělení“. Hledání profesorského sboru Není překvapivé, že jedním z klíčů pro spuštění programu o podnikání je zajistit ho personálně (profesory). „Ne každý je přesvědčen o přednostech netradičního programu, který k tradiční směsi výuky v učebnách přidává navíc výuku na základě zkušeností“ tvrdí Estey z Clarksonu. „Naše zkušenost ukazuje, že tento přístup vytváří velmi užitečné učební prostředí a napomáhá členům profesorského sboru fakulty pochopit, že se jedná o důležitý krok. Na univerzitě Pontifica Iniversidad de Chile v Santiagu, která nabízí několik vysokoškolských a postgraduálních kursů zaměřených na podnikání, je hledání vhodných profesorů těžkým úkolem. „Kurzy vyžadují velmi speciální pedagogy, kteří mají vysokoškolské vzdělání a jsou také zkušenými podnikateli“, uvádí Matko Koljatic, ředitel Escuela de Administración. „Je to velice vzácný zdroj“. Mnoho škol řeší tento problém týmovou výukou podnikatelských ročníků. Johnson z Minnesoty, který má podnik se spojeným kapitálem, dělá při výuce partnera jednomu profesorovi z povolání, „který je tam proto, aby zajistil, že bude (mnou i třídou) dodržena akademická přísnost“. Přivádí také hostující lektory jako např. právníky, účetní, poskytovatele služeb, odborníky na duševní majetek, vedoucí oddělení velkých firem u úspěšné i neúspěšné podnikatele. „Od těchto co neuspěli a jsou ochotni o tom hovořit se můžete mnohé naučit“, tvrdí. Na Babson se profesorský sbor úzce rozděluje na akademiky s titulem Ph.D. a na velmi úspěšné podnikatele, mezi které patří i zakladatelé Cabletronu a Dunkin Donuts.

„Na některých školách zaujali členové fakulty žárlivý postoj k učitelům ´na druhé straně chodby´, ale naši ´prakademici´(praktičtí akademici) mají úžasnou chemii“, tvrdí Spinelli. „Je to tým lidí, kteří se fanaticky ženou za podnikáním a kteří se navzájem respektují a mají se rádi. Protože se naše škola natolik oddala podnikání, máme hustotu a hloubku na to, abychom dosahovali opravdu týmového vývoje“. Program „podnikání“ na univerzitě CU také spojuje dohromady profesory z povolání se zkušenými podnikateli, kteří slouží jako pomocní profesoři. Tento klíč přitahuje „významné členy fakulty, kteří mají zájem vyučovat podnikání kombinovaně se svými původními obory. Proto potřebujeme odborníka na finance, který opravdu důvěřuje podnikatelským financím, financování soukromého majetku a spojenému kapitálu - někoho, kdo tomu opravdu rozumí – aby to bylo věrohodné“, tvrdí Simonová. „Jedním z budoucích problémů, kterému budou programy podnikání čelit, je využití těchto pomocníků, a praktických či nezaujatých (objektivních) členů profesorského sboru, kteří budou opravdovými praktiky“. Studenti Pro školy typu „business school“ může být těžké zařadit do podnikatelských programů správné členy profesorského sboru, ale rozpoznání správných studentů je jednodušší. Někteří studenti již přicházejí z podnikatelského prostředí, naznačuje Koljatic, a dodává, že studenti, jejichž rodiče mají vlastní firmy, vykazují největší zájem o podnikatelské kurzy. U jiných studentů se zdá, že na to mají geny. „Myslím si, že naši studenti se zaplétají. Protože pokud jste byli vyškoleni pohybovat se (nebo pohybovat se rádi), v prostředí, které je zaměřené na příležitosti, a uvažovat o řešení problémů, musí existovat problémy, které byste mohli vyřešit. Myslím si, že tito studenti Mají tendenci se pohybovat v prostředí nejistoty pohodlněji, než tradiční studenti MBA programů. Musí být také naplněni zaujetím pro podnikání, tvrdí Simonová. „Pokud nemají vášeň pro podnikání, budou ho nenávidět. Musí to být dobří myslitelé a musí mít schopnost využívat příležitostí, které se naskytnou. Musí bez potíží vypořádat s nejasnostmi, a věřím, že musí být hnáni k tomu, že prožijí své sny“. Tyto sny neznamenají jenom jít do podnikání kvůli sobě. „Myslíme si, že se trh skutečně rozbije na pět velkých segmentů, tvrdí Spinelli. První segment představují studenti zapojení do tvorby nového podnikání, kteří založí vlastní firmy. Potom jsou to studenti, kteří hledají zvláště malé, rychle rostoucí podniky v těch oblastech trhu, o kterých si myslí, že mají velký potenciál. Potom je tu skupina studentů, kteří se chtějí zapojit do finančních oblasti podnikání. Chtějí být do jisté míry investory – zapojeni ve společném kapitálu, investičním bankovnictví, v malých firmách poskytujících půjčky, nebo v jiných oblastech podnikatelských financí. „Čtvrtá skupina studentů je zatahována do šířícího se jevu společného podnikání, kde lidé získávají speciální projekty pro oddělení nového podnikání v rámci velkých korporací, nebo jsou zde zapojeni do navrhování nového produktu a jeho vedení na trh. Pátá skupina studentů představuje studenty, kteří skončí po absolvování Babsonu v tradičnějších profesích. Ale zastáváme názor, že podnikatelské vzdělání jim také přinese prospěch“, tvrdí Spinelli. Jones z ústavu Price Institute s ním souhlasí. Přestože ekonomika limituje počet nově vzniklých firem, které mohou být úspěšné, absolventi s podnikatelským nadáním „jsou stejně tak cení ve velkých firmách“, tvrdí. „Existuje koncepce ´interního podnikatele´ (intrepreneur), osoby uvnitř velké organizace, které je umožněno chovat se podnikatelsky, aby se starala o nové příležitosti s kapitálovou podporou velké firmy. Jedná se o rostoucí oblast,která je užitečná v celém širokém spektru podnikatelské činnosti“.

Zaměření na budoucnost Všichni tito odborníci očekávají, že podnikatelský duch bude i nadále ovlivňovat jak svět zdělávání, tak i svět podnikání. „Myslím si, že sklon křivky růstu podnikání nebude tak strmý, jako tomu bylo ve druhé polovině 90. let, ale jsme připraveni na to, že k tomu dojde“ tvrdí Spinelli. „Starý způsob výuky podnikatelské třídy – vyučovat studenty od plánu až po výtěžek („sklizeň) a poslat je do světa hledat štěstí – se změní tak, že kurzy budou výrazně hlubší, protože studenti samotní přicházejí vybavení více znalostmi.“ Dodává: „Když jsem sem přišel poprvé, a použil jsem termín IPO před studenty prvního ročníku programu MBA, ptali se mě, o čem mluvím. Nyní když řeknu IPO před skupinou středoškoláků, kteří uvažují o tom, že se přihlásí na Babson, řeknou: ´No, investoval jsem do té společnosti a přineslo mi to dobrý výnos´. Rozumějí tomu. S tím se při rozšiřování vzdělávaní počítá. Ačkoli Jones předvídá zpomalení nárůstu podnikatelských programů na univerzitách. Předpokládá také, že více podnikatelských programů bude zahájeno v aréně K-12, pro doplnění programů jako Junior Achievment a National Foundation for Teaching Entrepreneurship. Jedná se o New Yorský program pro výuku podnikání určený pro děti z centra města, který je podporován ústavem Price Institute. Předpokládá také, že se ústav začne zaměřovat na málo vyvinuté oblasti jako například školy pro rodilé Američany (Native Američan collages) a historicky i na černošské školy a univerzity. Školy typu „business school“, které zvyšují počet podnikatelských programů, budou potřebovat podporu svého profesorského sboru a také podporu místní podnikatelské obce, aby uspěly. „Nemůže mít skutečný podnikatelský program, aniž byste měli v obci vedoucí pracovníky, a my jich v této části Colorada máme požehnaně“, tvrdí Simonová. „Ale podnikatelé jsou všude – v zemědělství, v malých firmách, v oblasti spotřebním zboží“. Věří, že podnikání se stane tak všudypřítomným, že nebude osamoceno a nebude vyučováno jako samostatný obor. „Podnikání není kurz ani obchodní subjekt je to způsob myšlení“, říká. „Mělo by se stát součástí vzdělávání do té míry, že každý bude vystaven podnikatelským způsobem přístupu k obchodování. Musí být nedílnou součástí ostatních mechanizmů business procesu - jako například finance, účetnictví, marketing a transakce“. Simonová také podporuje vedoucí podnikatelských programů v tom, aby drželi krok s tím, co ve světe businessu děje. „Udržte se na přední pozici v nabídkách programů.Sledujte, co se děje v podnikání a podnicích ve skutečném světě. V Coloradu jsou studenti velkým zdrojem informací, protože student MBA musí mít 3 až 5 let praxe, než se do tohoto programu přihlásí. Mám také skvělou proradní radu tvořenou podnikateli a vlastníky podniků se společným kapitálem. Setkáváme se celkem pravidelně. Jsou nedočkaví, aby se přesvědčili, zda získáváme nejnovější „spin (rotace informace)“ o různých věcech a událostech. Tento spin se může otáčet každým rokem rychleji, protože obchodní klima se neustále zrychluje a mění. Protože se internetový marketing stále více kultivuje a vlastníci místních podniků se učí prodávat v globálním měřítku, stimuly a možnosti splátek při zakládání nových podniků jsou pro zájemce o podnikání stále neodolatelnější. Školy typu „business school“ je mohou pomoci připravit na samostatný život . vyzbrojit je všemi prostředky, které potřebují k tomu, aby dosáhli v novém podnikání úspěchu. Internetový podnikatel Osobní počítače, internet a podnikatelský duch se na sklonku 901. let spojily a pomohly ta podnítí velkou „dotcom (název dle obchodních firem na internetu, mající v internetové adrese za tečkou /dot/ příponu com)“ revoluci – která se později stala velkým „dotcom“ třeskem (krachem). Odborníci si však nemyslí, že virtuální dopad nemá na podnikání déle trvající vliv.

„Myslím si, že jsme se na epizodu „dotcom“ dívali jako na odchylku od toho, o čem jsme učili pokud jde o hodnotu“, tvrdí Dough Johnson ze školy Carlson School of Business. „Učíme o hodnotě výrobku a to je situace ANO/NE“. Pokud výrobek nemá dostatečnou hodnotu, pokud nedokážete vydělat peníze na nápadu,pokud nedokážete rozpoznat zákaznickou základnu, která bude kupovat za více, než činí vaše náklady, potom můžete uspět. A fenoménem „dotcom“ byl odchylkou od této filozofie, protože pro dosažení zisku nefungoval ani jeden z těchto obchodních modelů. Naši studenti byli ve skutečnosti dost skeptičtí co se týče modelu dotcom, když jsme ho probírali. Neustále jsme říkali, že to byl zpěv sirény. Pokud jste nedokázali vydělat peníze z podnikání, ať už jste to financovali jakkoli dlouho, nakonec to skončilo neúspěchem“. Tento neúspěch „dotcomu“ potvrdil náš rigorózní problém“, tvrdí Stehen Spinelli z Babson Collage. „Učíme, že definice štěstí je kladný oběh hotovosti. Když jsem to říkal v letech 1998 a 1999, studenti řekli,že jsem starý ekonom. Říkali: ´Kladný oběh hotovosti znamená, že jste nedostatečně investoval – nerozumíte správné míře investic´. A já jsem jim zase řekl: ´Potřebujete správný obchodní model, který musí generovat příjmy. Musíte mít návratnost investic, musíte produkovat hodnotu´. Společnosti, které tento nekompromisní proces podnikání nepochopili, neuspěli. „Myslím si, že příští kolo souboje internetových společností se bude vyznačovat podstatnějším podnikatelským růstem a že to bude dobré pro svět i pro školy typu „business school“, dodává. „Lidé říkávali: ´Proč mít titul z podnikání? Vždyť je to ztráta času´. Teď říkají: ´Lépe víte, co děláte´. Mám z toho radost. Shim, S.: Entrepreneurial spirit. Biz Ed. May/June 2002 p. 20-25

Za nové pojetí pojmů „podnikavost“ a „podnikání“: kreativní destrukce, nové hodnoty, nový způsob dělání věcí a nová kombinace znalostí. Allan Gibb Referát se staví za nový přístup ke studiu podnikání a za nová paradigmata jako základny pro podnikatelské vzdělávání. Dále je konstatováno, že takový přístup je rozdílný od těch, které přicházejí z business schools. Organizační revoluce je potřebná, která může být řízena universitou jako celkem. Referát je rozdělen do dvou částí: 1. Zkoumá politicky imperativ Evropy za rozvoj podnikatelské kultury a vysvětluje to hlavně tlakem větší mezinárodní konkurence. Zkoumá reakci vzdělávání na tento imperativ s pomocí četných průzkumů, studií, týkajících se rozvoje systému podnikatelského vzdělávání v terciálním vzdělání v UK a v Evropě. 2. Druhá část usiluje o zkoumání konceptuálních souvislostí zmíněného imperativu. Podnikavost (podnikavé chování) je viděno jako funkce stupně neurčitosti a komplexnosti úkolů v širším prostředí a úsilí individua využít příležitost nebo řešit problém tvořivým způsobem. Je argumentováno, že podnětem rostoucího zájmu je globalizace. Dále je zkoumáno jak to ovlivňuje roli státu, organizaci business aktivit, služby a jednotlivce. To vede k závěru, že existuje široký rozsah zainteresovaných, kteří jsou konfrontováni s potřebou podnikavosti, např. lékaři, duchovní, učitelé, policisté, penzisté apod.vskutku potencionálně každý člověk. Podnikání není výsadou businessu. Z toho vyplývá, že tradiční zaměření podnikatelského vzdělávání na business start podnikání zvláště, poskytuje neadekvátní základnu na reakci nových společenských potřeb. Kromě tato „vše zahrnující ideologie heroických podnikatelů“ může být viděna jako dysfunkční, když je konfrontována s potřebami celé společnosti. Širší pojetí podnikání je proto třeba zavést jako východisko z dosud úzkého chápání paradigmat podnikání. Dále je vysvětleno, jak se to týká podnikavých jednotlivců a podnikavých organizací. Referát vysvětluje výzvu tohoto širšího kontextu ve vztahu ke globálním pojmům jako je: kultura, liberalizace trhu, vládnutí a demokracie. Tyto jsou pak propojeny s ontologickými a metodologickými otázkami vzdělávání. Příspěvek je ukončen diskuzí, jak se to týká tradičního pojetí univerzit a argumentuje se, že univerzity jako celek jsou v lepší pozici než business schools při formulaci odpovědi na novou výzvu společenského vývoje.

1

Úvod V referátu bude argumentováno, že nastal čas opustit tradiční business school (BS) model, jako mechanismus pro výzkum, rozvoj a výuku podnikání. Jsou uvedeny následující důvody pro nový institucionální kontext: 1. dostat do pozornosti diskuse různých subjektů problém zužujícího, tradičního business pojetí podnikání 2. prozkoumat ontologickou a metodologickou podstatu skrytých potřeb a nalezení adekvátních odpovědí 3. dokumentovat, že existující BS pravděpodobně nemají sílu k reakci na novou výzvu Referát má dvě části. V první charakterizuje politický, ekonomický, sociální imperativ k uskutečnění odpovědí ve vzdělávání. Vychází se z evropských aspektů a také z amerických a kanadských zkušeností. Všímá si relativně pomalého pokroku učiněného ve vzdělávání a výzkumu z určitého hlediska v Severní Americe za posledních 20 let (Louckers, el al 2000). Pak následuje kritická syntéza hlavních vnímaných problémů v odpovědí na výzvu podnikatelského vzdělávání v Evropě. Druhá část referátu usiluje oslovit tyto problémy v širších souvislostech. Potřeba podnikavosti (podnikavé chování) je postavena jako funkce neurčitosti a spletitosti v kontaktním prostředí. Referát argumentuje, že průzkum zdrojů neurčitosti a spletitosti by měl začít uvnitř globalizačního rámce, který poskytuje hlavní kontext pro výuku podnikání. Řada výzev, týkající se tohoto pohledu jsou pak systemizovány. Přijetí těchto výzev v globálním kontextu vyžaduje dramatické změny v pojetí podnikání ze vzdělávacího hlediska, protože se týká mnoha zainteresovaných. Je argumentováno, že formulaci adekvátních potřeb těchto zainteresovaných vznikne imperativ ke změně od zužujícího business přístupu podnikání, k pojetí podnikavého chování a podnikavých organizací. Výzkum tohoto širšího pojetí paradigmatu bude určovat cílové skupiny, uspořádání znalostí, pedagogické a institucionální zabezpečení pro výuku a výzkum. Konečně referát shrnuje proč univerzity a ne BS jsou výhodnějším místem využití nové příležitosti výuky a výzkumu podnikání. Je argumentováno, že existuje potřeba aplikace Schumpeterova pojetí destrukční inovace v terciárním vzdělávání, abychom nalezli inovace a nové kombinace znalostí, jestliže by měla být nalezena adekvátní odpověď.

část 1. Tlaky a problémy s učením podnikání Politickým imperativem v Evropě se stala podnikatelská kultura jako sine qua non politické odpovědi na globalizaci většinou z oficiálních ekonomických, sociálních a průmyslových dokumentů EC (Evropské komise) a příbuzných organizací v 2. pol. 90. let, které to mají jako centrální téma. Stejné téma dominuje v evropské politice podporující změny v transitní ekonomice. Zde je argumentováno, že podnikání se stane dominantním tématem v kontextu zvyšování konkurenceschopnosti v globální ekonomice. Podnikavost se stala také středem pozornosti „třetího světa“.

2

Podnikání bylo „srdcem“ vládního dokumentu UK prezentovaného Blairem v roce 1998 (Competitiveness Iniciative) a celou řadou dalších dokumentů. Doktrína podnikání byla různým způsobem potvrzena a diskutována jinými kompetentními orgány EU. Významnou roli sehrál projekt GEM (Global Entrepreneurship Monitor). Bez ohledu na rostoucí rétoriku bylo jasné, že podnikání se nesetká se všeobecným konsensem. Nicméně to může být potvrzeno některými iniciativami: nárůst MSP, rychlejší růst malých podniků a inovačních podniků, sociální podnikání, podnikavost ve veřejném sektoru, základna pro odstraňování bariér sociální inkluze atd. 1.1 Vzdělávací imperativ a reakce na něj Hlavním tématem jednání o podnikatelské kultuře byla orientace na vzdělávání na všech úrovních. Tato potřeba byla akceptována, existují však rozdíly v chápání obsahu vzdělávání a v jeho celkové realizaci. Aktivity, spadající pod prapor podnikání zahrnují široký rozsah od business a finančního vzdělávání, k chápání rozvoje odvětví, personální dovednosti, pracovní zkušenosti, stínování, různé formy MSP, zakládání nových podniků atd. V posledních letech i univerzity v Evropě debatují o výuce podnikání. Ve Velké Británii „tlačí“ vláda na univerzity a poukazuje na jejich horší výsledky než mají univerzity v USA. Tento názor je rozšířený i v jiných zemích Evropy. I v roce 2000 britská vláda iniciovala vznik vzdělávací center v celé Británii. Měly se tím vytvořit i institucionální základy pro aktivity universit a jiných zainteresovaných. Zvláštní program je ve Skotsku (Scotish Enterprice). Tyto skotské instituce převzaly programy, zejména z Babson College (Hayward 2000). V tomto kontextu bylo hodně pozornosti věnováno angažovanosti univerzit v malých firmách a sledování podnikatelské kariéry studentů. V celé Evropě vznikají nové katedry podnikání. Ve Francii je věnována velká pozornost výuce a rozvoje podnikání na technických školách. V Německu vznikaly tyto katedry za pomocí bank a různých dotací. Buduje se rovněž Evropská síť vzdělavatelů podnikání. Ta je napojena na GEM a na různé aktivity EC (BENE a FIT) a na některé bitalerální podnikatelské sítě (Franco British Club for Higher Education and Training in Entrepreneurship). Většina vyspělých sítí jsou ty, které jsou facilitovány European BS Frankfurt, které organizují mezinárodní konference každý rok (Int Ent). Existuje také síť v Tranzitních ekonomikách podporující EC (Back 2000). Hlavním výstupem růstu sítí byla publikace případových studií („good practice“) Evropy (EC Enteprise Directorate General 2000). Přesto, že rostou aktivity, prestiž výuky podnikání v terciálním vzdělávání zůstáva křehká. EFER (Foundation for Entrepreneurship Research) s podporou EFMD zjistil relativně neochotné finanční podporovaní na BS v Evropě proti USA. V UK jsou 2 hlavní studie o opatření k výuce podnikání za poslední 2 roky. Jedna byla vykonána v London Business School (Levie 1999) a zaměřena na bakalářské studium a další v Southampton University (Mason 2000). Tato řešení měla společné téma. Obě indikovaly velmi podstatný nárůst kurzů podnikání v bakalářském a magisterském studiu v UK. Ze 133 VŠ 50 mělo kurzy z podnikání a počet studentů vzrostl o 27 % (1997/8 →1998/9). Jako v USA většina programů je zaměřena na studenty BS, ačkoli roste zájem i jiných fakult.

3

Hlavním tématem všech kurzů je orientace na založení nového podniku, financování business, sociální podnikání aj. Business plány hrají důležitou roli jako mechanismus pro reálné nebo simulované podnikatelské aktivity. Projekty v USA se zdají být hlavní demonstrací pedagogiky podnikání spolu s případovými studiemi, s angažovaností některých podnikatelů a příslušných zainteresovaných. Mnoho programů obsahuje tradiční předměty jako je účetnictví, finance, strategický management, rozhodování, marketing aj. V souladu s politikou EU zvyšování konkurence-schopnosti, existují podpůrné programy pro zakládání nových podniků s moderní technologií. V mnoha vzdělávacích „modulech“ je klíčovým cílem rozvoj podnikatelských postojů a podnikavosti. V mnoha programech nejsou stanoveny kritéria úspěchu vzdělávání. Proto Rostandt tvrdí, že zejména nové BS se zaměřují na zdokonalování pedagogických procesů a navrhl 14 sestav dovedností. Varoval před automatickým zařazováním do vzdělávání otázky MSP. Leviesovy studie v UK kladly důraz na důležitost učení: z reálné situace, interakce a hraní rolí, užití projektů včetně podnikatelského záměru. FIT Report sestavil vzdělávací model, kde kladl důraz na samořízené „učení“ (samostudium), flexibilitu, důraz na způsob života podnikatelů, potřebu vědět „jak“ a „kdo“, holistický pohled na management. Zdá se, že detailní srovnávací studie cílů vzdělávání podnikání není k dispozici. Všeobecně, většina evropských kurzů poskytuje základní moduly zaměřené na důležitost podnikání a na to proč lidi se stanou podnikateli. Potom existuje často důraz na to co je třeba udělat pro to aby se stal podnikatelem, jak vyvinout a realizovat business. Rozsah cílů je navržen Garononem a Cinneide (1994) v jejich průzkumech vzdělávacích programů podnikání: • požadované znalosti, které jsou důležité pro podnikatele • zvolení si speciálních dovedností a užití technik • identifikovat a stimulovat podnikatelský talent a draiv • převzetí přiměřeného rizika, balancování na hranici jistoty • založit a provozovat podnik • osvojit si pozitivní postoje ke změně • podporovat start up nových podnikatelů To neposkytuje systematické hodnocení programů. Všeobecně evaluace a hodnocení podnikatelského vzdělávání by se mělo realizovat pomocí projektu, spoléhající na hodnocení třídy (studentů). V UK však většina institucí ještě užívá písemné zkoušení, jako hlavní forma hodnocení.

4

1.2 Kritická syntéza opatření Z poznatků uvedených výše, je možno vyvodit závěry. Bohatá diskuze o těchto oblastech probíhala v USA, zatím co v Evropě je v počátcích. Závěry lze sumarizovat do následujících 8 oblastí: koncepce podnikání akademická přijatelnost segmentace klientů a jejich potřeb organizace znalostí a jejich produkty evaluace a hodnocení rozmístění a kapacita nositelů financování 1.3 Koncepce podnikání Jak by mohlo být předpokládáno z akademické literatury, neexistuje žádný absolutní konsensus, pokud se týká koncepce podnikání, jako předmětu učení. Poměrně vysoká shoda existuje v otázce : „Jak založit podnik, resp. jak nastartovat podnikání. „Okolí“ této otázky je zpravidla ovlivněna prioritou disciplíny, která se podnikáním zabývá. Propojením mezi samostatným businessem a širším pojetím podnikání se zdá být centrálním problémem. Kořeny lze spatřovat v následujícím: transfer pojmů z ekonomie, ideologie heroického postavení podnikatele, předpoklad, že vlastnictví je důležité pro podnikání a v důsledku toho propojení podnikáním s růstem businessu a s rozvojem technologií. Někteří autoři respektují tuto situaci a snaží se rozlišit na jedné straně tvořivý a dynamický přístup a na straně druhé více „světskou“ verzi. Ta první je spojována s růstem a ta druhá se stagnací. Tato skutečnost nebyla empiricky ověřena. Záleží také na prostředí podnikání apod. Proto byla také hypotéza odložena. Existuje například mnoho živnostníků, kteří čelí velké neurčitostí a rozmanitému prostředí a proto se musí chovat velmi podnikavě, ale nepřeji si růst businessu. Kromě toho mnoho podnikatelů čelí ekonomickému poklesu, musí bojovat, aby si udrželi pozici na trhu a potřebují vysoký stupeň podnikavosti a podnikatelského chování, aby přežili. Varování, že vysoký stupeň změn, vysoká míra neurčitosti a komplexnosti jsou výhradně spojeny s vysokou mírou růstu v obratu nebo zaměstnanosti je argumentačně nesmyslné (Gibb and Scott, 1985). Také může být argumentováno, že v určitém a jednoduchém prostředí rychle rostoucí podniky potřebují spíše dobrý management než podnikavost. V tomto smyslu chybí výzkum vlivu kontingenčních potřeb na podnikavé chování. Jeví se potřeba odlišení a zároveň určení vztahu mezi živnostenským podnikáním a podnikatelstvím (podnikavý manažer). Autor argumentuje, že některé z klíčových podmínek, ve kterých živnostník operuje poskytují základní stimul pro podnikavé chování. Patří zde psychologické vlastnosti, finanční vlastnictví, silná závislost na zákazníkovi, totální odpovědnost, osobní účast v riziku, potřeba holistického managementu aj. (Gibb, 2000).

5

Na základě těchto podmínek a reakcí, lze sestavit vodítko pro sestavení a hodnoceni podnikavé organizace. Toto hledisko může vést ke zjednodušujícímu přístupu, že doménou podnikání je privátní business na rozdíl od veřejných institucí. Tento přístup může mít negativní důsledky v praktickém životě a může vést ke zmatkům. K takovým negativním příkladům patří Junior Achievement v USA. Toto je přece demonstrace korporace (korporačního business). V kontextu univerzitního vzdělávání podnikání existuje potřeba jasné a silné koncepce podnikání, která podpoří (vytvoří základ) studijní program: Např. existuje zmatek při zaměňování pojmů „koncepce“ a „model“. Může se stát, že existují moduly, které i náhodně „grupují“ různá témata bez koncepčního základu. Koncepční rámec nabízí příležitost pro otevřenou diskuzi v souvislostech. Bez koncepčního rámce, úvaha co se má učit nemůže být obhajitelná. Často uvádí potřeba určit některé pojmy např. „mind set“ (Laukkanen, 1997) atd. 1.4 Akademická náročnost a respekt Existuje mnoho aspektů této otázky. V Evropě je zjednodušující dělení výuky na praxi a na akademický předmět. To je někdy řešeno jako rovnováha programu mezi praktickým podnikáním (jak) a teorií o podnikání. První přístup vede někdy k názoru, že podnikání nemůže být akademickým předmětem. Tato dichotomie vede k názoru, že výuka zaměřená na výstup, nemůže být akademická. Ale tradiční akademická výuka s užitím simulace a případových studií je akceptovatelná. Projektově založené učení může být kritizováno za nedostatečné uplatnění podnikavého přístupu, protože projekty nemusí mít vždy podnikatelský charakter. Dosavadní výzkumy ukazují, že případové analýzy nejsou mnohem účinnější než projektový přístup. Naopak nadměrné využívání případových studií může vést k pragmatismu a ke zjednodušování. Totéž se týká i zařazováním podnikatelů do výuky. Jejich vystupování může být anekdotické jako „vyprávění z vojny“. Fiet (2000) upozorňuje na používání různých modulů či na vystupování „gurů“, bez teoretické základny. Také upozorňuje na to, že někteří učitelé mají sklon se nechat vést disciplínami, které dříve učili. On požaduje energicky užití teorie při přípravě budoucích podnikatelů, protože jim to pomáhá „porozumět“ budoucnosti a budoucích následků jejich aktivit. Nevysvětluje však normativní úlohu teorie podnikání. Fietovy názory se velmi citují. Nicméně jeho argumenty nedávají odpověď na otázky, které by měly být nutně zodpovězeny! Proč učit podnikání, co očekávají studenti od výuky atd. Autor se o to pokusí v 2. části tohoto příspěvku.

6

1.5 Segmentace klientů a jejich potřeb Otázka segmentace „klientských skupin“ je v Evropě podceňována i když tato otázka není odmítána. Zde převažuje názor, že výuka podnikání se týká studentů, kteří studují business. Ostatní segmenty studentů jsou přehlíženy. Proto je argumentováno, že to může vést k jednostranné výuce podnikavých kompetencí, což může být disfunkční vzhledem k podnikání. Mason (2000) zdůrazňuje potřebu širší nabídky k potřebám rozvoje podnikání. Ze strany podniků zatím je malá poptávka. Zanedbávány jsou také potřeby vzdělávání mimo business. Bylo by potřeba se jim více věnovat. Ale už se objevují nové reakce na potřeby mimo business jako je sociální podnikání, korporativní podnikání apod. Výzkumy prokazují, že zatím neexistují poznatky o specifických potřebách různých segmentů. Zřejmě bude třeba se zaměřit na zjišťování těchto potřeb. 1.6 Organizace znalostí a pedagogika V USA a v Evropě se pro vysvětlení startu v podnikání používá business plán. Podle Gibba (1996) je problematické, zda tento plán pomáhá podnikateli. Rozhodně jej nevymysleli podnikatelé. Původci jsou banky, poradci, účetní atd. Druhý problém, který se vynořil je nedostatek holistického přístupu, který je typický pro stávající business school. K autorům, kteří se snaží tento handicap redukovat patří Young and Sexton (1997). V USA s jejich zaměřením na „podnikavé učení“ a v Kanadě Centre for Enterprise Education and Development (1998). Širší uplatnění jejich poznatků je omezeno definicí podnikatele jako „toho, který identifikuje a využívá příležitosti, aby zvýšil výkonnost svého business“ a jejich jednoznačnou orientaci na malé podnikání (SB). Není dostatek učitelů a programů, týkající se podnikatelských kompetencí. V literatuře byla nalezena jediná zmínka o tacitním učení (Polany, 1997). 1.7 Učitelé a jejich kvalifikace Všechny evropské studie poukazují na nedostatek učitelů. To je také problém v US. Volná místa učitelů podnikání obsazují učitelé tradičních disciplín s negativními důsledky. Existuje velká potřeba pro trénink, rozvoj a zdokonalování učitelských kompetencí. Gibb (1991) se zabýval výzkumem kompetencí u učitelů a trenérů SME. Existuje velká poptávka po učitelích podnikání, ale chybí výzkumy o vhodných kompetencích učitelů.

1.8 Evaluace a hodnocení Toto je nejslabší místo, protože v Evropě je to širší problém, který se týká validity prověřování studentů vůbec. Otázka zní: Jak změřit podnikavé chování? Chybí i hodnocení programů. Hills and Morfia (1998) formulovali výstupy výuky podnikání, ale nenaznačili indikátory měření. Chybí rovněž longitudinální výzkumy.

7

1.9 Dodavatelé Většina iniciativ k výuce podnikání přišla z BS. Nejlépe se uplatňují nezávislá centra podnikání, ale spojené s BS. Jiní autoři (Klofsten and Jones-Evan, 2000) varují před velkou formalizací, která může vést k potlačení podnikatelského ducha. Další autoři argumentují, že BS jsou zaměřeny na velké a střední podniky a mají sterilní prostředí pro rozvoj podnikavosti. Proto Gibb (1996, 2000) argumentuje, aby výukové místo bylo vsazeno mezi stakeholders komunitu v regionu. Tito by měli umožnit, facilitovat a hodnotit výuku podnikání v daném regionu. 1.10 Financování Chybí strategické financování. V Evropě se málo podnikatelů podílí na financování rozvoje výuky podnikání. 1.11 Pragmatické závěry: 1. Existuje významná výzva na terciární vzdělávací sektor pro výuku podnikání, která byla vyvolána zájmem o podnikání. 2. Na BS není dosud výuka podnikání součástí hlavního proudu. 3. Welsh (1989) uskutečnil přesvědčující studii o podnikání a argumentuje, že zavedení výuky podnikání na BS může vést k řešení dalších problémů jako je vztah k celoživotnímu učení, aplikací procesního přístupu, integrací předmětů atd. 4. Požadavky globalizace, lokálního prostředí, nové požadavky na lidi, kladou mimořádné nároky na BS. 5. Ve světle výsledků dosavadního průzkumu, je třeba učinit velké změny.

část 2. Repozice pojmů: Kreativní destrukce, nová kombinace znalostí a způsobů učení 2.1 Úvod V této části příspěvku je debata o podnikání posunuta do širšího kontextu. Cílem je poskytovat širší koncepční rámec pro vysvětlení hodnoty paradigmatu podnikání ve vztahu ke společnosti a k akademické sféře. Tímto se poskytne základna pro zkoumání širší intelektuální výzvy, jako odpověď na politickou rétoriku a na zřejmý ekonomický, sociální a business imperativ. V tomto smyslu bude třeba uvolnit paradigma od současného úzkého zaměření na zakládání podniků a business a vztahovat to na diskuzi o vztahu ke globalizaci a konkurenceschopnosti. Vzniknou nové otázky, které mohou být řešeny v širších souvislostech a v novém směru. Cílem zkoumání významnosti paradigmatu podnikání v diskusi o dopadu globalizace na kulturu, instituce, demokracii a vládu a o užití tržního přístupu ve všech druzích veřejných a sociálních služeb bude vyjasnit si podstatu výzvy na univerzity a instituce vysokého školství. K tomu bude potřeba ontologická a epistemologická diskuse. Bude argumentováno, že bychom měli umístit podnikání do mnohem širších souvislostí než je business, tj. zaměřit se na podnikavost u individua a na cesty jak může být podnikavé chování povzbuzováno ve všech druzích organizací a to jak sociálních, tak ekonomických.

8

Podnikavé jednání je tradičně spojováno s business aktivitami. Ale v mnoha studiích bylo prokázáno, že komplexnost a neurčitost vyžaduje podnikavou reagenci, která zachvátila různé aspekty života, ne pouze business. Mezi potenciální, individuální a organizační zákazníky pro zákazníky podnikatelského vzdělávání patří: duchovní v kostele, lékaře v praxi, konzultanti v jejich službách, zdravotní ve zdravotnickém servisu, ředitelé a učitelé škol, nezisková sféra, vědci a výzkumníci, absolventi všech škol aj. K tomu bude potřeba najít odpovědi na 3 otázky: • co by měli umět • proč by to měli umět • jak budou schopni se adaptovat a vypořádat s neurčitostmi a spletitostí Zodpovězením otázek se dostaneme k vysvětlení širšího pojetí paradigmatu o podnikání a tak budeme demonstrovat co a jak by mělo být učeno u různých stakeholders. Autor se bude snažit být stručný, proto bude odkazovat na jiné autory či prameny. 2.2 Globální kontext – neurčitost a spletitost Diskuse o globalizaci nabírá frenetický, kontroverzní a komplexní charakter. Týká se to jak její podstaty, tak jejich dopadů na demokracii, business, vládnutí, na individuum, na komunitu a na rodinu. Tento příspěvek nemůže postihnout všechno. Obr. č. 1 ukazuje hlavní parametry otázky a problém globalizace. Podstatné pro nás jsou fakta, která mohou ovlivnit podnikatelské vzdělávání, které připravuje individuum a organizaci. To také vytváří rámec pro tvorbu vzdělávacích programů. Na politické úrovni, evropské vlády odpovídají na globalizaci programem, který se orientuje na tržní paradigma a obsahuje deregulaci, privatizaci, utvoření trhu na veřejném a sociálním sektoru a snaha o upevnění kultury sebepomoci a samostatnosti individua. To pak ovlivňuje jednotlivce, rodiny, rodinné a partnerské vztahy, náboženské vzdělání, sociální péči, sociální jistoty. Vlády místo upevňovaní státu směřují k odstraňování hranic a překážek, místo společenské regulace nastupuje seberegulace a ta způsobuje pocit neurčitosti. Nejvíce debat je o vlivu globalizace na demokracii. Na organizační úrovni se objevují dopady ve formě restrukturalizace, downsizing, strategických partnerství a dodavatelských řetězů, spekulativní rozšiřování odpovědnosti manažerů atd. Růst znalostně orientovaného business a přiměřeně k tomu důležitost nemateriálních aktiv, jako opak vlastnictví fyzických zdrojů a jejich dopad na přístup k vlastnictví. Jednotlivec jako pracovník čelí velké komplexnosti a neurčitosti. Existuje důkaz o převažující „jednočlenné“ rodině, poněvadž jednotlivec se nachází v širších sociálních vztazích. Zákazníci jsou konfrontování širší nabídkou a zvyšujícím se rozsahem výběru, širším vlastnictvím, managementem a varietou uvěřování.

9

Tyto změny vyvolávají potřebu podnikavého chování. Různé stakeholders reagují různě. To vyvolává diskusi a rozepře o tom, kde lze všude využít tržní přístup. Např. ve vzdělávání, zdravotnictví, policií, zda nepokrýt podnikatelským deštníkem. Existují důkazy, že ve VB existuje tendence decentralizace a růst významnosti sebezmocňování. Míra zatím neodpovídá publikujícím změnám. Chia (1996) píše, že to jsou změny v jídelním lístku, nikoliv v jídle samotném. Zatím spíše než facilitace podnikání, existují důkazy o zvyšující se frustraci individua., růst manažerské vrstvy, odloučení od přímé sociální péče (Boyle, 2000). Trh práce se stává postupně flexibilnější a to uvnitř i vně organizací. Uvnitř organizace rostou neurčitosti: - průhlednost povyšování - stabilita operací a popisu práce - nejednoznačná a nestejná pravidla odměňování Vně organizace se rozšířily možnosti uplatnění, zejména ve službách díky outsourcingu. Různé formy zaměstnaneckých vztahů. Otevírají se širší možnosti sebezaměstnávání. Mnoho restrukturalizačních opatření má stresový charakter. Všechny naznačené změny poskytují významný rámec pro konstrukci vzdělávacích programů podnikání. Demonstrují potřebu výzkumu a reflexi různých dopadů neurčitosti a komplexnosti na chování jednotlivců a organizací. 2.3 Výzva k formulaci pojmů „podnikavost“ a „podnikání“ Jak bylo výše konstatováno, po studiu „zásob“ nabídek, nebyla nalezena žádná obecně přijímána definice podnikání. Bylo také konstatováno, že konceptuální konfuse byla ovlivněna přístupem k podnikatelskému vzdělání v UK. Pro ty, kteří působí v oblasti managementu způsobuje velká rozmanitost definicí podnikání až zmatenost a ohrožuje to jejich „know how“, protože cíle vzdělávání nejsou zřetelné. Autor se těmito otázkami zabýval (Gibb, 1987). Došel k závěru, že podnikání může být užitečně definováno prostřednictvím podnikatelského chování, podpořeno určitými dovednostmi a postoji. Takové chování se může vyskytovat v určitých variantách. Takové chování bude popsáno a rozpracováno dále v tomto příspěvku. Autor zdůrazňoval důležitost „know how“ design organizace, aby stimulovala a podporovala podnikavost a podnikavé chování. Ukázal také, že podnikavé chování může být v rozporu s cíli organizace za určitých podmínek. Výzva k vyjasnění paradigmatu podnikání jde za kontext organizace a individua. Širší kontext se týká podnikatelské kultury v celé společnosti (okolí organizace a jednotlivce). To naznačuje význam vytvoření širších podmínek pro rozvoj podnikavosti. V tomto duchu autor definuje podnikatelský potenciál (Gibb, 1999) jako základní, potřebné, dostatečné podmínky pro realizaci podnikavého chování a to jak individuálně, organizačně, tak societárně v turbulentním a globálním prostředí. Individuální podnikavé chování může existovat za určitých podmínek. To zahrnuje schopnost řídit takové chování, odměňovat jej, zajistit, že to vyhovuje širší komunitě, organizačníma societelním cílům a odpovídalo to dynamice změn v prostředí .

10

To vyžaduje následující znaky potenciálu podnikavosti: • • • • • • • • • •

řízení podnikavého života podnikavé vládnutí (morální a hodnotová dimenze) citlivost ke globalitě podniková organizace řízení rozvoje business sledování vztahu mezi a se stakeholders strategická orientace rozvinutí osobní podnikavosti podnikání a podnikatelské učení globální informační zdroje, jejich identifikace

Tento přístup poskytuje nástroj ke studiu paradigmatu podnikání v širších souvislostech. Zaměřením na chování se otevírá podnikání všem navzdory zmatené heroické ideologii podnikatelů. Důraz na podnikavého člověka a podnikavou organizaci nabízí i možné souvislosti, vhodnější pro holistické zkoumání potřeb podnikavosti na flexibilním trhu práce a prostředek pro rozvoj podnikavé kultury ve společnosti. 2.4 Výzva ke kultuře Jak bylo konstatováno výše, bylo a je mnoho rétoriky kolem pojmu „podnikavá kultura“. Někteří argumentují, že tj. typický znak západní kultury. Existuje diskuse v sociologii, kde se podnikavá ideologie dává do kontrastu s byrokracii. Existují rovněž silné argumenty, že by tento druh kultury měl být součástí akademických programů podnikání: 1. Stávající akademické programy obsahují některé prvky podnikatelské kultury. Např. vztah k daním, vztah k regulaci, atd. 2. Pronikavá ideologie individuálního hrdiny podnikatele v konkurenci se širším pojetím podnikavého chování ve společnosti vůbec. 3. Existuje problém různého pojetí základních pojmů a paradigmat. Např. učitel na základní škole bude interpretovat podnikání jinak než univerzitní lektor. 4. V souvislosti s bodem 3, existuje různá úroveň chápání a „dělání“ věcí. Celkově lze zaznamenat lítost nad malou pozorností podnikatelské kultury v příslušných učebních osnovách. Existuje proto několik komponent kultury, které mohou být začleněny do výuky (viz tab. č.1): tab. č.1 Hodnoty charakterizující podnikavý způsob života 1. větší svoboda, 2. vetší kontrola nad čím co probíhá, 3. větší zodpovědnost, 4. větší autonomie při rozhodování, 5. dělat mnohé – širší růst manažerských úkolů, 6. odměňování přímo závislé na zákaznících 7. osobní aktivita více v riziku 11

8. více exponované ego 9. život ve větší neurčitosti 10. větší zranitelnost prostředím 11. širší vzájemné závislosti na stakeholders 12. know how a budování důvěry je důležitější 13. větší pracovní vytížení a více hodin 14. více integrovaný business, sociální a rodinný život 15. sociální status, spojení s business statusem 16. učení jako součást běžných aktivit. Růst významu informací 17. více osamělosti Tyto hodnoty jsou důležité také pro charakteristiku podnikavých organizací a jsou podkladem pro výuku podnikatelů. Výzkumy ale poukazují na velký subjektivismus podle druhu podnikatelů. Jinak chápe např. riziko živnostník, aj. podnikový manažer. Různé pojmy mají různý význam v různém kontextu. V tabulce č. 2 jsou znázorněny rozdíly, které jsou opatrně polarizovány. Tato polarizace může být užitečná pro výuku. Např. ukazuje jak bankéř vidí malého podnikatele a malý podnikatel bankéře a co vyplývá z tohoto různého vedení. Tab. č. 2: Kulturní rozdělení mezi korporátní (byrokratickou) a podnikavou strukturou Korporátní řád formálnost odpovědnost informace jasné vymezení plánování korporátní strategie kontrolní opatření daný funkcionální systém formální autorita formálně vykonané hodnocení

Podnikavá neurčitost neformálnost důvěra personální porozumění překrývání intuice taktická strategie osobní vedení volný procesní spoléhání na pocit řízení vlastníkem hodnocení podle výsledků prodeje

Polarizace ukazuje také různé typy organizací a může to ovlivnit vývoj podnikavé společnosti. Ukazuje to, že podnikavá organizace funguje a je obecná pro určité odvětví, etapy podnikání apod. Business schools se zaměřují hlavně na levou část tabulky. Schumpeter (1934) velmi zvýraznil postavení podnikatele (inovátor, kreátor, atd.) To však také zkresluje postavení podnikatele a zejména podnikavé chování.

12

Shrnutí Různý kulturní přístup vede k různým pochopení a chápání podnikání. Z toho vyplývá, že existuje: - typický způsob nazírání - typický způsob prožívání - typický způsob dělání - způsob myšlení, - způsob učení. Toto může být pomůckou pro formování obsahu výuky a ilustrace rozmanitého chápání organizace. 2.5 Výzva k liberalizaci trhu Podnikavé chování by nemělo být chápáno jako obrana nebo popuralizace politiky liberalizace. Poněkud kontroverzní model je spojením s privatizací, marketizací zdravotnictví, školství, sociálních služeb. Většina výše uvedených tendencí je podepřena názorem, že uvolnění tržních sil je klíčem k podnikavému chování, k lepšímu rozhodování a organizaci veřejného a sociálního sektoru. Ale kultura ukazuje, že korporátní business může negativně ovlivnit podnikavé chování. Spojení liberalizace trhu a podnikání může zužit kontext podnikavého chování, jak se děje v tranzitních ekonomikách. Konfuse (zmatené spojování) tržní ideologie s podnikavým chováním může být viděno jako pokus západu pomoci zemím dřívějšího sovětského bloku. To ovšem působí většinou obráceně. Kořen problému leží v chybném chápání kultury trhu a jeho závislosti na institucích a státu. Takové špatné chápání může naopak utlumit podnikavé chování dokonce vést k potlačení „střední třídy“. Porozumění a uznání takových pojmů jako je důvěra, etika, morální hodnoty, dobře fungující organizace může vést k neformálnímu způsobu správného dělení věcí. Odklon podnikavého chování od liberální ideologie dovoluje efektivnější rozvoj podnikavosti v širším kontextu. To je zkušenost autora který to také poznal v Africe. Dovoluje rovněž „uvolnit“ podnikavé chování od zisku jako hlavní kritériím úspěchu. 2.6 Výzva k vládě Podnikavé chování vlády spojují s privatizací a s marketizací. Dokonce energetika se má v rozvojových zemích privatizovat. To je kontraproduktivní. Mechanicky se říká, že to co je privátní je dobré a to co je veřejné je špatné. Důležitá je potřeba vysvětlit vztah mezi podnikavostí a demokracií. Tj. distribuce moci ve státě a v komunitách. Zde může sehrát roli malé podnikání (živnostníci). Na tomto principu založil demokratizaci Německa kancléř Erhard po 2. světové válce. Byla to obrana proti komunismu a fašismu. Totéž se řešilo v USA v 50. letech na podporu pluralismu. Tyto snahy se objevují i v Africe. Rozvoj podnikavého chování, podnikatelský duch může přispět k demokratizaci.

13

2.7 Ontologická výzva Několik autorů argumentuje, že podnikavost je jádrem postmodernismu. Kyro v tomto kontextu formuloval požadavek výuky podnikavosti: pozornost k holistickému chápání světa, holistický přístup k chápání lidské bytosti (brání do úvahy emoce, potřeby, hodnoty, zájmy) a oprostit se od chápání člověka jako objektivně se rozhodující bytosti. Chia v této souvislosti cituje K. Poppera: „ My jsme uvěznění do rámce našich teorií, našeho očekávání, minulé zkušenosti a našeho jazyka“ (Popper, 1970). Kritizuje se další krajnost, tj. Fietova úsilí o vybudování „velké teorie“ podnikání, odtažené od reality. 2.8 Epistemologická a učební výzva Ontologická debata vede ke zkoumání širšího hlediska učení, než je toliko teoretický základ na business school z následujících důvodů: 1. Učení jako sociální a rozvojový proces Výuka podnikání by měla být chápána jako sociální proces, tj. interakce s různými zainteresovanými. Potvrdilo to mnoho výzkumných prací. Učení se neděje jen ve škole, ale v kontaktu a v sociálním procesu s jinými. Je třeba propojit tacitní a explicitní přístup. Učení nemůže být jen „akademické“. Je to v kontextu s „učící se společností“ nebo „učící se organizací“. 2. Organizace znalostí Gibb (1997) aj. autoři zdůrazňují, že výuka podnikání by měla klást důraz na „jak“ a „s kým“ a některé znalosti by měly být vysloveně odpovědi na potřebu „vědět jak“. Tento „poptávkový“ přístup vede k jiné organizaci znalostí. Je to také cesta od funkcionálního přístupu, typického pro business school k personálnímu či organizačnímu rozvoji (příloha č.3). Takový přístup umožňuje studentům „přiblížit“ budoucnost, uvědoměním si budoucích úkolů, anticipací problémů a příležitostí. Ale zároveň je mostem mezi teorií a praxí. Jestliže budeme akceptovat uvedené argumenty, pak učitel by měl u studentů rozvíjet schopnosti porozumět různým situacím a umět řešit problémy. Tím se rozvíjí i nehmotná aktiva organizace. Růst takových znalostí umožňuje organizacím udělat nové věci nebo novým způsobem. 3. Schopnost učit se z různých zdrojů Otevírají se nové možnosti učit se z chyb, děláním, napodobováním, pokusem, řešením problémů, chápáním příležitostí, uděláním věcí atd. U podnikatelů je důležitým zdrojem učení síť stakeholders. Tj. učením se např. od dodavatelů, zákazníků, bankéřů, konkurentů, přátel, rodiny,. Ale také podnikatelé potřebují si uvědomit, že tak se dá skutečně učit nejen v business school. Přeci jen učení se učit efektivně a nezávisle a konceptualizovat zkušenosti je jádrem učící se organizace, společnosti a efektivního managementu.

14

4. Posilování rozvoje podnikavosti a podnikavého chování Podpora a posilování podnikavého chování bylo už několikrát deklarována. Ale nebylo ukázáno, jak toto chování vyvinout. Nebyl precizně vyměřen ani obsah tohoto chování, natož jak se má měřit. Většina autorů se shoduje v těchto znacích: - nalezení příležitosti - pochopení (uchopení) příležitosti - převzetí iniciativy - vybudování a využití sítí - schopnost nesení rizika v neurčitostech - vytrvalost k dosažení cíle - strategické myšlení atd. Stoupenci teorie vlastností uvádějí: - motivace k úspěchu - sebedůvěra - přesvědčení - kreativita - autonomie a vnitřní kontrola - pracovitost - angažovanost - odhodlanost aj. Jiní uvádějí potřebné dovednosti: - vyjednávání - přesvědčování - prodejní dovednosti - projektový management - časový management - strategické a kreativní řešení problémů aj. V příloze č. 4 je indikativní šablona, ukazující jakých pedagogických technik může být užito při formování těchto vlastností. Každá taková technika by měla být dále konkretizována. V literatuře je možno najít různé příklady. např. Velká Británie, Finsko aj. 5. Šířka znalostí Výuka by měla obsahovat širší kulturní základ. Např. umění, literatura, apod. V literatuře je mnoho příkladů, pozitivních a negativních, podnikavých lidí. 6. Pocity a motivace Další důležitá výzva by měla vést k odklonu od jednoduchého kognitivního učení k akceptaci emocí, pocitů a motivace v procesu učení. Kognitivní rozvoj se týká vnímání, uvažovaní, paměti, myšlení, apod. Emociální učení se týká prožívání, citů, nálady, lásky, nenávisti apod. Emociální učení se zatím málo vyskytuje v konvenčním školství. Nicméně byla potvrzena důležitost emociální inteligence tj. schopnost vnímat emoce, porozumět emocionálnímu chování, umět je regulovat, aby byla podporována rozumová inteligence. Klíčovou dovedností je empatie. Akademici často chybují, že usilují o jakousi „objektivizaci“, ale to je ve skutečnosti zjednodušování. Výbornou úlohu v učení zde může sehrát drama, divadelní inscenace. Výborná metoda je také interview, kde se dají zachytit některé emoce a prožívání. To je také cesta k holistickému učení.

15

2.9 Výzva k univerzitám Autor adresuje jasnou výzvu na stávající business school a univerzity s otázkou zda jsou ochotny a schopny akceptovat širší pojetí paradigmatu podnikání a podnikavosti. Samozřejmě, že k tomu je třeba uskutečnit změny. Některé vlády v Evropě naléhají na příslušné univerzity k jejich realizaci. Od univerzit se očekává integrace poznání do širší sociální komunity a schopnost učit se z interakce a z praxe. Tím se stávají učící se organizace otevřené vnějším poznatkovým zdrojům a metodám učení. Základní výzva však spočívá v jiné podstatě smlouvy mezi univerzitou a studentem. Dosud je směrována na znalosti, nikoliv na osobní rozvoj. Z autorových 35 letých zkušeností sestavování učebních programů a plánů vyplývá, že se klade nadměrný důraz a pozornost na obsah a strukturu znalostí. Mnohem méně znalostí směřuje na otázku: „Jak by měl být předmět či obor učen a ještě méně jak ovlivňuje nebo přispívá k osobnímu rozvoji studenta“? Pak se stane, že výuka podnikavosti a podnikání na základní škole je nepochopitelná. Reakce univerzit je různá. Např. Berlín Institute of Entrepreneurship (1999) sestavil 10 pragmatických návrhů na podnikavé univerzity: • silné orientace na kariéru • dosahování způsobilosti • dosažení akvizičních metod • uznání podnikavého přístupu jako součástí „core“ procesu • podnikavost jako primární úkol univerzity • akceptace důležitosti role modulů • flexibilní tým učitelů • flexibilní administrativní struktura • vysoká studentská motivace část 3. Shrnutí a závěr Tento referát začal s dovoláním na politický tlak na univerzity, aby odpověděly na koncepci podnikavé kultury v Evropě, ale vlastně na celém světě. Bylo zdůrazňováno, že zatím co existuje podpora podnikání a její výuky, existuje mnoho nejasností v obsahu a v metodice její výuky, Nejvíce reagovaly business school, ale tradičně známým způsobem. Proto dokonce v USA je pokrok ve výuce podnikání malý a pomalý. Proto je požadováno, aby byla prozkoumána fundamentální koncepce a praxe výuky podnikaní. Bylo navrženo, aby startovacím bodem byla otázka: „Proč roste význam podnikání“? Odpověď na tuto otázku leží v dynamice změn ve vztahu ke globalizaci, rostoucí neurčitosti a komplexnosti, čemuž čelí vlády, organizace, komunity a individua. Toto tvoří také stimul pro nový obsah paradigmatu podnikání. Taková paradigma je vážnou výzvou pro akademický svět. Důsledkem je především posun zaměření výuky a výzkumu podnikání od úzké business orientace k výuce podnikavostí a k podnikavému člověku v širších souvislostech a facilitace podnikavého chování jedinců i organizací. V tomto pohledu např. management malého podniku, inovace a vnitropodnikání ve velkém podniku jsou toliko dva z mnoha druhů podnikavého chování.

16

Takový posun klade velké požadavky na učitele a jejich instituce. Hlavní výzvouu je porozumět a simulovat způsob života těch, kteří žijí v podmínkách vysoké neurčitosti a spletitosti, chápat kulturu, hodnoty a přesvědčení, které posilují tento způsob života a poskytovat odpovídající příležitost aby se mohli angažovat v „komunitě práce“ podnikavým chováním v různých formách a souvislostech. Obráceně to znamená, odstraňovat zjevné bariéry mezi učením „o“ a učením „pro“, být připraven adaptovat náročnější program personálního rozvoje v psychologické smlouvě se studenty, být připraven pečlivě vybrat jednu z mnoha účinných pedagogických přístupů a nést odpovědnost za jejich možný dopad na chování studentů, za holistické uspořádání znalostí, interdisciplinoritu a problémové řešení jako na lékařských fakultách, maximalizace příležitosti učení se učit ze široké škály stakeholders. Změna (posun) paradigma podnikání vyvolá implicitní předpoklad o vztahu mezi ideologii liberalizace trhu a podnikáním a vyvolává pozornost k širším otázkám vládnutí, což obsahuje kromě jiného, utvoření vhodného prostředí pro realizaci podnikavého chování. Což je možná ještě důležitější, je problém akademické rigidity, zvláště co se týká uznání vlivu emoci na proces sbírání, interpretace dat a přijetí moudrosti, která je vytvořena prostřednictvím poznávání v praxi a imaginací. Osnovy výuky podnikání se otevírají umění a vědě. Reflexe pluralistické (širší) koncepce podnikání a podnikavosti a tím spojené ontologické a epistemologické otázky vedou k názoru, že správné místo pro výuku podnikavosti v terciérním sektoru by měla být mimo business school. Business school jsou koneckonců o businessu. Tyto školy, pěstují korporátní kulturu. Výuka je zde zaměřena hlavně na zakládaní podniků, business plánování, inovace a růst podniků. Způsob uspořádaní předmětu je v podstatě funkcionální. Málo se používá případových analýz. Je otázka, zda učitele budou schopni vůbec učit jiné, širší pojetí podnikavosti. Přesun výuky podnikání z business school neznamená však, že by to nemělo být realizováno nově vzniklými centry, integrujícími teorií a praxi s přesahem mimo univerzitu. Tato výzva je vzdálená „heroickému“ pojetí (ideologii) spojené s businessem a liberalizací ekonomiky. Tento referát argumentuje, že je potřeba Schumpeterovského řezu ve výuce podnikání: tj. kreativní destrukce, nový způsob organizace znalosti a organizace výuky. Paradoxně takový přístup bude „vyhazovem“ Schumpeterovy teorie o poslání podnikatele. Bez takového rozuzlení zásadně pokrok nebude dosažen. Poznámky: 1. Bates z London Business School např. identifikuje následující dovednosti: • tolerance neurčitosti a dvojznačnosti • zabývání se pochybením • užití zpětné vazby • vytrvalé řešení problémů • převzetí dlouhodobého hlediska • nedíváním se zpět Podobný seznam poskytli Hills a Morfia.

17

2. FIT rozděluje dovednosti do 3 skupin: • generický management • podnikatelské dovednosti • vědecké a technické dovednosti 3. Levie shledal, že pouze 27 ze 137 kurzů v jedné univerzitě bylo pro ne-business studenty. 4. V angličtině se jasně odlišuje „podnikavý člověk“(enterprising person) od podnikatele (entrepreneur). Podnikaví lidé jdou ti, kteří demonstrují takové rysy chování: kreativita, iniciativnost, drive, vedení jiných, nové způsoby myšlení, aj. Podnikavá osoba nutně nemusí podnikat či vydělávat peníze. V jiných jazycích to může činit potíže. 5. Na Durhem university (Master in entrepreneurship) dostávají studenti domácí úkol: proveďte interwiev se stakeholders v kontextu globálních, societních, korporačních, rodinných a sociálních změn, identifikujte zdroje neurčitosti a spletitosti a uveďte znaky a důsledky toho. Jejím cílem je dále porovnat výsledky interwiev několika stakeholders. Na základě toho by měli vytvořit drama a sehrát jej. Jiní studenti je hodnotí podle předem daných kriterií. Apendix 1. Zdroje neurčitosti a spletitosti Garanti výuky (zodpovědní učitelé): Zdroje globální

Zdroje státní

- mezinárodní benchmarking výukového procesu - požadavek na znalost jazyků - požadavek studentů a jejich rodičů na studentské zahraniční cestování a stáže - informační technologie - rozmanitost kultur - širší a větší odpovědnost managementu škol roste odpovědnost ekonomická a z hlediska businessu větší změny obsahu výuky širší kurikula tlak na profesní přípravu

-

Zdroje organizace - konkurence škol - strategické plánování, včetně rozpočtování - větší vliv místních autorit a rodičů na řízení škol - orientace na výkonnost Individuální zdroje - změna osobních hodnot a životní orientace - nárůst jednorodičových rodin - nabídka drog - více zaměstnání (angažovaní) rodiče

18

Příklad požadavků na lékaře Globální zdroje

- technologie v medicíně - více zdrojů informací - globální benchmarking služeb - mezinárodní standardy - rozmanitost pacientů (etnická) - dostupnost léků a drog

Zdroje státu (společnosti) - více stresovaných lidí - pronikání tržních principů do zdravotnictví - změny ve financování - privatizace - privát, public partnerství - péče v komunitách – programy svépomoci Zdroje organizace

- nákup, prodej systém - financování - networking a partnerství - konkurence - více privátní praxe

Zdroje individuální

- větší a rozmanitější požadavky na služby - změna role lékaře ve společnosti - více stresu - větší úloha poptávky a požadavků

Apendix 2. Konstrukce podnikavé organizace: -

tvorba a zesilování silného smyslu pro vlastnictví posilování potřeby svobody a autonomie maximalizace příležitostí pro holistický management tolerance vágnosti (více smyslnosti) rozvoj odpovědnosti na pronikání do podstaty věcí úsilí o vypěstování oddanosti a angažovanosti budování networkingu, zejména se stakeholders umožnění chápat chyby jako forma učení vyhýbání se striktním rozdílům mezi hierarchickým úrovněmi řízení podpora strategického myšlení podpora personálních kontaktů jako základna pro budování důvěry

19

Apendix 3. Propojení osobního učení a rozvojem businessu Personální rozvoj: Klíčové úkoly potřeby učit se, úrovně, úkoly • nalézt ideu • generovat ideu • vyhodnotit osobní schopnosti a motivaci pro 1. Od ideje a motivací samozaměstníní k „syrové“ ideji

2. Od „syrové“ ideje k platné ideji

3. Od platné ideje do potřebných operací a zdrojů v „malém“ měřítku

• vyjasnit ideu • vyjasnit s jakou potřebou souvisí • udělat to • vidět to • zjistit, že to může být provedeno kvalitně • zajistit akceptaci výrobků a ceny ze strany zákazníka • zajistit legalitu • identifikovat a učit se u konkurence • zjistit zda jsou překonatelné bariéry • identifikace trhu-velikost, místo, typ zákazníků • jak vstoupit na trh • určit bod zvratu • identifikovat fyzické zdroje • odhad finančních požadavků • identifikace dalších (mimo svých finančních zdrojů)

20

Klíčové učení a vývoj potřeb • proces generace a hodnocení

idejí • znalosti zdrojů idejí • porozumění způsobů, které by se

mohli řešit při samozaměstnávání • porozumění toho co samozaměstnávání znamená • personální vhled do samozaměstnávání • pozitivní vztah ke vnitřní zpětné vazbě • sebehodnocení • na čím je založena platnost ideje • porozumění procesu realizace • technické dovednosti potřebné k realizaci produktu • analýza potřebu zákazníků • identifikace segmentu zákazníků • kdo by ještě mohl být zákazník • cena a odhad nákladů • způsob vstupu na trh • standardy kvality • analýza konkurence

• • • • • •

průzkum trhu marketingový mix určování cen proces plánování výroby distribuční systémy odhad spotřeby materiálu a zmetků • odhad potřeby lidí, materiálu a kapitálu • předpověď cash-flow a zisku

4. Od „malého“ měřítka k business plánu a negociaci

• vytvořit business plán • jednat se zákazníky, dodavateli • jednat s bankami atd.

5. Od jednání k „narození“

• dokončit veškeré právní a administrativní záležitosti • sestavit statutární orgány a management

6. Od narození k přežití

• • • • • •

• sestavovat business plán • negociační a prezentační dovednosti • znalost o dodavatelích • sestavovat smlouvy • finanční řízení

• umět zapsat společnost a získat živnostenský list • naučit se účetnictví, financím a daním • naučit se řídit podnik konsolidace řízení a provozu • systém řízení podniku • řízení cash-flow zajistit finanční kontrolu • prodejní dovednosti udržet zákazníky • vůdcovské dovednosti monitorovat a předpovídat • delegování změny • time management udržet dobré vztahy se stakeholders poskytovat vedení (leadership)

21

Apendix 4. Propojení mezi podnikavým chováním a příslušnými vyučovacími metodami Hledání příležitostí Přednášky a semináře Workshop k příležitostem Kritika Případová analýza Hledání kritických událostí Skupinová diskuse Projekty Debaty Interwiev Prezentace Výkladní skříň Simulace Evaluace Vzájemný monitoring Interaktivní video Hry Organizace událostí Kresba Drama Šetření Hraní rolí Paneleva diskuse Tématické diskuse Debata Trénink rizika Učení jiných Poradenství

Převzetí iniciativy spontánně

xx

x x

Tvořivost

Přesvědčování jiných

x xxx

x

x

x

x

x

x

x x

Zabývání se neurčitostí

Pružná a rychlá reakce

x

x

x

Rozhodování a rozhodnutí

Prezentace důvěry

x

Řízení úspěchu

x

xx

x x

x x

x x

x x

x

x

x

Vyjednávání

x x

x

xx x xx x x

x

„Dotažení“ věcí

x

x

x x

x x

x x x

x

x

x

x xx

x x

xx x

x

x x

xx x

x xx

x x

x xx x x

x

x x xx

x xx x x

x x

x x

x x

x

x

x x

x x

x x x

22

x x

x x x

x

x x

x

x

x

x x

x

x xx

x x x xx

x x

x x

x

x

obr. č. 1 Tlaky, utvářející „podnikavou společnost“

Společenský Deregulace Privatizace Tržní princip v sociálních službách Ochrana životního prostředí Technologický pokrok Diferenciace produkt / trh Vysoká míra rizika Jednočlenné rodiny Skupinové tlaky Odklon od náboženství Odmítání kolektivní (státní) sociální péče

Organizační Downsizing Restrukturalizace Networking Růst MSP Široká odpovědnost managementu Dodavatelské řetězce Globální investiční mobilita Strategická aliance Znalosti ovlivňující business

Globální Rozvoj IT Redukce mezinárodních bariér businessu a toku zdrojů Růst mezinárodního obchodu Mezinárodní standardy Angličtina-prostředek komunikace Cestování Mezinárodní mobilita kapitálu

23

Individuální Vysoký stres Různé (volnější) formy zaměstnání Menší kariérní jistoty Méně garantované odměňování Velké portfolio zaměstnání Velká mezinárodní mobilita pracovních sil Rozšiřování podnikatelského životního způsobu

Gibb, A.: In pursuit of a new „enterprise“ and „entrepreneurship“ paradigm for learning: creative destruction, new values, new wals of doing things and new combinations of Knowledge. International Journal of Management Reviews. Volume 4 Issu 3 pp 233 - 269

24