Využití operačního systému Linux na stanicích v prostředí střední školy

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta

Využití operačního systému Linux na stanicích v prostředí střední školy Závěrečná práce

RNDr. Ing. Milan Šorm, Ph.D. vedoucí závěrečné práce

Mgr. Petr Drahoš řešitel závěrečné práce

Brno 2007

Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 30. dubna 2007 ...........................

Abstract Drahoš, P. ,Usage operating system Linux on station in setting for high school. Final thesis. Brno, 2007. Work deal with by using system GNU/Linux, his usage like workstation for preparation on education, tutorial programs in Linux and basic control system in school net. Individual chaps describe alignment GNU/Linux with Microsoft Windows, choice acceptable distribution, her setting and work in system. Motion and implementation crossing to GNU/Linux and teach-in is described for teacher on grammar school Boskovice.

Abstrakt Drahoš, P., Využití operačního systému Linux na stanicích v prostředí střední školy. Závěrečná práce. Brno, 2007. Práce se zabývá použitím systému GNU/Linux, jeho využitím jako pracovní stanice pro přípravu na výuku, výukovými programy v Linuxu a základní správou systému ve školní síti. Jednotlivé kapitoly popisují srovnání GNU/Linux s Microsoft Windows, výběr vhodné distribuce, její nastavení a práce v systému. Návrh a realizace přechodu na GNU/Linux a školení je popsán pro učitele na Gymnáziu Boskovice.

Obsah Obsah...................................................................................................................................................7 0 Úvod................................................................................................................................................. 8 1 Přehled literatury............................................................................................................................9 2 Srovnání Linux a Windows.........................................................................................................10 3 Výběr distribuce............................................................................................................................10 4 Instalace software na Linuxu...................................................................................................... 12 4.1 Proč Mandriva Linux........................................................................................................... 12 5 Linux pro správce......................................................................................................................... 13 5.1 Instalace..................................................................................................................................13 5.2 Správa systému..................................................................................................................... 13 5.3 Instalace software..................................................................................................................14 5.3.1 Urpm............................................................................................................................... 14 5.3.2 Aktualizační server....................................................................................................... 15 5.3.3 Záloha adresářů stanice................................................................................................15 6 Linux jako kancelář...................................................................................................................... 16 6.1 Krusader.................................................................................................................................17 6.2 Konqueror.............................................................................................................................. 18 6.3 K3B.......................................................................................................................................... 18 6.4 Smb4K.....................................................................................................................................19 7 Výukové programy pro Linux....................................................................................................20 7.1 KDEEDU................................................................................................................................ 20 7.1.1 KEduca............................................................................................................................20 7.1.2 Kalzium...........................................................................................................................21 7.1.3 KGeography...................................................................................................................22 7.1.4 KStars.............................................................................................................................. 22 7.1.5 KTouch............................................................................................................................22 7.1.6 KBrush............................................................................................................................ 23 7.1.7 Kpercentage................................................................................................................... 23 7.1.8 KmPlot............................................................................................................................ 23 7.1.9 Kig................................................................................................................................... 24 7.1.10 KTurtle.......................................................................................................................... 25 8 Školení uživatelů.......................................................................................................................... 28 8.1 Příprava materiálů................................................................................................................ 28 8.2 Teoretický základ..................................................................................................................29 8.3 Vlastní školení....................................................................................................................... 29 8.4 Uživatelská podpora............................................................................................................ 31 9 Závěr...............................................................................................................................................32 10 Literatura a internetové zdroje................................................................................................. 33 11 Seznam obrázků..........................................................................................................................34

0 Úvod Počítač dnes neodmyslitelně patří k práci každého učitele a měl by mu pomáhat s ře­ šením každodenních úkolů. Nejedná se pouze o vlastní přípravu na hodinu, hledání výu­ kových textů, obrázků, přípravě testů a vlastnímu zkoušení, ale i k rychlejší a jednodušší komunikaci s žáky, jejich rodiči, kolegy a ostatní veřejností. Otázkou zůstává, jaké prostředky se dají v tomto směru využít. Na většině škol v České republice se používají pouze produkty firmy Microsoft a všechny další programy jsou úzce svázány alespoň s operačním systémem Windows. Tento stav není způsoben jen projektem Internet do škol. Většina učitelů má na svém domácím počítači nainstalován systém od firmy Micro­ soft, zvládá tedy základní práci s tímto systémem. Vycházíme z konkrétní situace na Gymnáziu Boskovice, kde probíhá nasazování li­ nuxových stanic do kabinetů vyučujících. V současné době již funguje jedna učebna, kde je na počítačích pouze systém GNU/Linux. Tento text by měl pomoci hlavně vyučujícím gymnázia, aby si mohli udělat představu o novém systému, který dostali s počítačem do kabinetů. Naše gymnázium je škola s více než stoletou tradicí výuky. Vzhledem ke stáří budovy a typu školy, gymnázium, nemáme mnoho prostředků, které se mohou investovat do rozvoje ICT. Byli jsme tedy zařazeni do projektu Internet do škol a dostali jsme server a jedenáct pracovních stanic. Po ukončení projektu se nám podařilo vybudovat struktu­ rovanou kabeláž prakticky po celé škole a zakoupit nový server. Na gymnáziu je tedy k dispozici 75 pracovních stanic a dva servery. Již v této fázi jsme hlavně z finančních dů­ vodů zvolili na servery operační systém GNU/Linux, distribuci Trustix. Tato distribuce se vyznačuje především svojí stabilitou a bezpečností. Na stanicích byly pouze operační sys­ témy od firmy Microsoft. Aby bylo možné přihlašovat se ze všech stanic na server a sdílet všechny prostředky, bylo nutné na některé stanice zakoupit upgrade na systém Windows XP Pro. Vzhledem k financím byl zvolen licenční model pronájmu, který letos koncem školního roku končí a Windows XP Pro bude nutné zakoupit, nebo odinstalovat. Zvolili jsme odinstalaci systému, nechceme se však vracet ke starším verzím Windows, musíme vybrat jiný operační systém. Vzhledem k faktu, že již na serverech běží systém GNU/Linux, využijeme vhodnou linuxovou distribuci na stanice. Naším cílem je tedy postupná reinstalace počítačů s Windows XP a jejich nahrazení systémem GNU/Linux. Přechod se bude týkat více než poloviny všech stanic na naší ško­ le. Je nutné vytvořit harmonogram přechodu, vybrat vhodnou distribuci, software a přeškolit vyučující na nové aplikace. Přechod musí být pro učitele maximálně bezbo­ lestný, nesmí přetrhat všechny naučené postupy při práci s počítačem a školení nemůže být časově náročné ani obsahově předimenzované. Cílem této práce je ukázat i jiné softwarové prostředky pro použití ve škole a snad i odbourat některé pověry, které mezi uživateli počítače o použití Linuxu jsou. Zaměříme se nejenom na využití systému GNU/Linux jako operačního systému pro oživení hard­ ware, ale jako kompletní platformy, která se již dnes dá ve škole na stanici použít. GNU/Linux je pro naše školství velice zajímavý i svojí licenční politikou, zde mohou ško­ ly ušetřit nemalé finanční prostředky, které se dají investovat do rozvoje ICT jiným způso­ bem. Pokusíme se vybrat vhodnou distribuci pro stanici vzhledem k cíli nasazení, ukáže­ me si základy správy systému včetně instalace software na stanici, možnost instalace soft­ ware v síti. Každý systém obsahuje chyby a k základní správě patří aktualizace systému. Aktualizace je možné také provádět v síti. Nejcennější na každém počítači jsou data uživa­ telů. Zálohování ze strany běžného uživatele je často opomíjeno, musí tedy na zálohu myslet správce počítačové sítě. Nechceme však provádět opakované činnosti, ukážeme si tedy možnost automatické zálohy. Vše budeme nastavovat v grafickém prostředí,

abychom neodradili začínající uživatele od vyzkoušení některé distribuce GNU/Linux. Těmto problémům se věnuje třetí a čtvrtá kapitola. Systém GNU/Linux však můžeme také provozovat na svém domácím počítači, je třeba tedy uvést software, který nám umožní použít počítač jako kancelářskou stanici, pře­ devším si ukážeme náhrady aplikací z Windows. Cílem práce není učebnice textového, či tabulkového kalkulátoru, k těmto tématům existuje mnoho kvalitní literatury [8], [9], uká­ žeme si tedy programy pro práci s internetem [7], [10], možnost sdílení svých dokumentů s jiným počítačem se systémem Windows a možnost vypalování dat na CD/DVD médi­ um. Velmi důležitá kapitola je Využití Linuxu ve výuce. Není opět možné ani vypsat všechny programy, které jsou přímo určené pro výuku. Dal jsem si tedy za cíl popsal alespoň nejznámější sadu programů pro prostředí KDE [13], KDEEDU [14]. KDEEDU je všestranně postavený balík programů. Stěžejní kapitolou je školení uživatelů. Zde je potřeba udělat největší kus práce a představit systém GNU/Linux učitelům. Učitelé jsou zvláštní skupinou uživatelů, nera­ di mění své zvyky a návyky. Podaří-li se nám je ale získat, bývají učitelé nejlepší studenti, kteří rádi zkouší a rychle se učí nové věci.

1 Přehled literatury Problematika přechodu a využívání Linuxu na pracovních stanicích ve škole je velice obsáhlá a není možné popsat všechna řešení a možnosti, které máme na výběr. Na trhu je již dnes veliké množství i česky psané literatury jak o obecných vlastnostech systému GNU/Linux, popsány jsou některé distribuce, tak můžeme zakoupit literaturu k obsluze jednotlivých programů. Pro začínajícího uživatele lze doporučit Linux ve světě Windows [1], výborná literatura pro všechny typy uživatelů je od vydavatelství Computer Press kni­ ha Používáme Linux [2]. Každá z těchto knih popisuje obecné ovládání počítače se systé­ mem GNU/Linux. Vybereme-li si Mandriva Linux, nesmí nám chybět aktuální příručka od Ivana Bíbra Mandriva Linux [3]. Ve světě Linuxu je pro hledání informací o systému nejlépe využívat internet, kde je v češtině k dispozici mnoho elektronických příruček, často ve formátu pdf [7], [8], [9], [10]. Máme také možnost navštívit internetové servery za­ bývající se touto problematikou, jako je např. Mandriva Linux.CZ [6], pro výukový soft­ ware použijeme adresu http://edu.kde.org [14].

2 Srovnání Linux a Windows Před nasazením je potřeba provést srovnání s ostatními operačními systémy, nabízí se srovnání s Windows. Ve školství hraje důležitou roli cena. Sám o sobě je Linux zdarma, což je výhoda. Cena operačního systému není na druhou stranu v celkových nákladech položkou nejdůležitější. Musíme uvažovat i možnosti využití stávajících programů, zna­ lost uživatelů v ovládání počítače i náklady na správu systému a celé sítě. U některých lidí přetrvává tvrzení, že Linux nemá žádné kvalitní grafické prostředí. Windows je se svým GUI úzce svázán, správa systému není prakticky bez GUI možná. Tato možnost bude dostupná až ve Windows Server 2008. V systému Linux máme na vý­ běr. Linux samozřejmě obsahuje možnost používat pouze příkazový řádek, ale tato možnost je spíše využívána u serverů, kde by grafické rozhraní pouze odebíralo systému prostředky, nebo poskytovalo případným útočníkům mezery v zabezpečení. Na pracovní stanici máme vždy k dispozici alespoň jedno grafické rozhraní pro práci, ve kterém lze na­ stavení počítače upravovat [1]. Hardwarové nároky Linuxu v roli pracovní stanice jsou prakticky srovnatelné se sys­ témovými nároky systému Windows XP. Systémy od firmy Microsoft mají větší podporu od výrobců hardware, některé ovladače nejsou vůbec pro Linux dostupné. V poslední době se tato situace přeci jenom trochu vylepšila, ale vždy je potřeba si ověřit, zda je náš hardware v Linuxu podporován. Nabídka software je v Linuxu velice bohatá, pro běžnou práci najdeme prakticky vždy náhradu za software pro Windows. Jsou dostupné i výukové programy přímo pro některá grafická rozhraní, např. KDEEDU [14], některé firmy vyrábějí i komerční software přímo pro Linux, např. firma TeraSoft. Nenajdeme-li náhradu používaného software ve Windows, můžeme ještě vyzkoušet některé emulátory operačních systémů pro DOS, nebo Windows, např. DOSEMU, WINE [12], Cedega. Některé programy jsou multiplatformní a uživatelům by neměl činit žádný větší problém přechod z jednoho operačního systému na druhý, budou-li používat stále stejný program. Jako příklad lze uvést kancelářský balík OpenOffice.org 2 [8], který je volně dostupný pro několik platforem. S používaným soft­ ware úzce souvisí i kompatibilita souborů. Naštěstí mnoho linuxových programů umí ob­ stojně pracovat i s formáty programů z Windows. Jsou-li v našem prostředí i počítače s operačním systémem Windows, Linux může s těmito stanicemi komunikovat, nejčastěji použijeme protokol SMB. Mnoho služeb Windows je sice postaveno nad proprietárními nebo alespoň částečně proprietárními pro­ tokoly firmy Microsoft, ale Linux nám poskytne server Samba, který sice neobsahuje všechny možnosti Active Directory (AD) Windows, ale umožní nám komunikovat s okolními počítači s Windows. Závěrem lze tedy říci, že Linux je velice přizpůsobivý operační systém, který lze na­ sadit v mnoha sítích, nejenom ve škole.

3 Výběr distribuce Rozhodneme-li se pro instalaci Linuxu, nebude nám stačit pouze jádro operačního systému, ale potřebujeme aplikace, knihovny, uživatelské nástroje,… Můžeme si vše se­ hnat třeba na internetu a nainstalovat, ale pravděpodobněji použijeme již ucelený soubor všech potřebných nástrojů, vybereme si linuxovou distribuci. Distribuce není pouze jedna jediná, ale máme, jako vždy v Linuxu, na výběr z velikého množství. Dobrým zdrojem pro výběr může být internetový server www.distrowatch.cz, kde najdeme i žebříček oblí­ benosti jednotlivých distribucí. Jednotlivé distribuce může vytvářet komunita uživatelů,

kteří danou distribuci používají (Debian), nebo firma (RedHat), která tuto distribuci vyvíjí. Distribuce můžeme dělit podle několika kritérií. Existují distribuce, které si můžeme kou­ pit a distribuce, které jsou volně dostupné ke stažení z internetu. Některé obchody pro­ dávají i distribuce volně dostupné na internetu, tuto možnost využijeme v případě po­ malého připojení k internetu. Velice často bývá s dodávanými nosiči ještě k dispozici in­ stalační manuál, někdy i uživatelská příručka [3]. Nikdy však nekupujeme Linux, ale pod­ poru k dané distribuci. Forma podpory může být různá. Může se jednat o aktualizaci soft­ ware, odstraňování bezpečnostních rizik v software, nebo o pomoc při řešení problémů s danou distribucí. Často v těchto distribucích bývá i proprietární software, jako je Acrobat Reader, nebo Real Player. K dispozici jsou i ovladače pro některý hardware. U distribucí, které nejsou placeny, se musíme s problémy obracet na komunitu uživatelů. Tuto možnost spíše využijeme pro nasazení Linuxu na soukromé pracovní stanici. Podniky dávají přednost předplacené službě, kde mají zaručenu odpověď v určitém čase. Komunita však neznamená nekvalitní software, nedostupnost bezpečnostních aktualizací, nebo nulovou podporu. Na internetu jsou k dispozici konference nebo fóra, kde můžeme najít řešení na náš problém. Ve škole se můžeme rozhodnout podle finančních možností a našich znalos­ tí. Pro nasazení vybrané distribuce by měla hrát hlavní roli znalost vybrané distribuce, délka podpory pro aktualizace, zda se hodí na pracovní stanici, v našem případě jedno­ duchost správy při nasazení na více počítačích. Samozřejmostí jsou instalace v českém jazyce a české uživatelské prostředí. Další možné rozdělení jednotlivých distribucí je podle balíčkovacího systému. Balí­ ček je aplikace, nebo knihovna určená pro instalaci v systému Linux. Nejpoužívanější balíčky jsou RPM a DEB. Balíčky RPM využívá např. Red Hat a distribuce, které z Red Hat vycházejí. Balíčky DEB se používají v systému Debian a opět v distribucích, které z Debi­ anu vycházejí. Balíčky DEB nelze instalovat na systémy používající balíčky RPM, vždy je lepší získat balíček pro svoji distribuci. Existuje projekt Alien, který umí převádět balíčky DEB na RPM a naopak. V krajním případě lze provést instalaci i ze zdrojových kódů. Jména některých distribucí, které jsou vhodné pro nasazení na pracovní stanici [11]: Ubuntu je poměrně mladá distribuce vyvíjená komunitou za podpory firmy Canoni­ cal. Ubuntu je ovšem postaveno na velmi spolehlivém základě již mnoho let vyvíjené dis­ tribuce Debian GNU/Linux. Grafické prostředí Ubuntu je založeno na Gnome, někteří lidé ale více preferují grafické prostředí KDE. Proto vznikla varianta Ubuntu zvaná Kubuntu. Odlehčená verze s Xfce neboli Xubuntu je vhodná např. pro starší počítače. Fedora Core je distribuce, která vznikla jako nekomerční odnož Red Hat Linuxu. Fe­ doru vyvíjí komunita vývojářů za podpory firmy Red Hat. Na základě Fedory pak Red Hat připravuje své komerční distribuce. Fedora je známa svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Mandriva Linux je vyvíjena komunitou vývojářů společně s vývojáři firmy Mandriva. Mandriva Linux je k dostání v několika verzích, od placené krabicové verze až po verzi zcela zdarma. Rozdíl je tvořen především rozsahem dokumentace, doplňků a ko­ merčních aplikací. Mandriva Linux je distribuce silně specializovaná pro použití na osobním počítači a získala si oblibu u velkého množství uživatelů, kteří s Linuxem začína­ jí. Neznamená to však, že by tato distribuce nebyla vhodná i pro komerční nasazení. Firma MandrakeSoft nabízí pro firmy na pracovní stanici Mandriva Corporate Desktop, kde za­ ručuje vydávání aktualizací po dobu pěti let [6].

4 Instalace software na Linuxu Instalace software je úzce svázána s používanou distribucí. Vždy si musíme najít požadovaný balíček, stáhnout a nainstalovat. Dříve se vždy stahovaly jednotlivé balíčky, které se následně nainstalovaly. Jednotlivé balíčky jsou však často závislé na jiných balíč­ cích. Tím se stala instalace velice nepříjemnou, někdy takřka nemožnou. Dnes však má většina distribucí vytvořený instalátor, který v mnoha případech ohlídá potřebné závis­ losti a stáhne a nainstaluje další potřebné balíčky. Software je uložený většinou v repositá­ řích dostupných přes internet. Balíčkovacímu programu se pouze sdělí, kde jsou tyto skla­ dy umístěné, popřípadě jakou metodou se mají stahovat. Máme-li více počítačů se stejnou distribucí, je možné vytvořit si lokální úložiště software, ze kterého čerpají informace ostatní stanice v síti [3]. Nejvíce propracovaný je pravděpodobně instalační program dis­ tribuce Debian, který se používá také v Ubuntu, apt-get. Distribuce Red Hat, Fedora Core používají yum, distribuce Mandriva Linux má urpm, distribuce OpenSuse používá Yast. Distribuce odvozené z Red Hat používají pro instalaci program RPM. RPM můžeme pou­ žít i samostatně, ale neohlídá za nás závislosti. Existuje nástroj SMART Package Manager, který používá více distribucí. I zde platí, že Linux je velice svobodný, použijeme ten ná­ stroj, který nám vyhovuje, který umíme nastavit a používat. Používáme-li některý instalační program, udržíme si v systému větší pořádek a bu­ deme mít klidnější spánek.

4.1 Proč Mandriva Linux Mandriva Linux je francouzská distribuce vycházející z distribuce Red Hat, tzn. pou­ žívá RPM balíčky. V České republice má širokou uživatelskou základnu, profesionální podporu ve firmě QCM [6], velice jednoduše se instaluje a spravuje. Existuje verze volně dostupná, ale i možnost koupit si krabicovou verzi. Další zajímavou volbou je členství v Mandriva Club, tím získáme přístup ke krabicovým verzím. Členství v klubu zvolíme pravděpodobně v případě rychlého internetového připojení. Firma MandrivaSoft vytváří i distribuce určené pro komerční sféru, Corporate Server s podporou pět let a Corporate Desktop, dále pak specializovanou distribuci Multi Network Firewall. Budeme–li v bu­ doucnu chtít přejít na tyto produkty, nebude to pro nás žádný velký problém. Vývojový cyklus Mandrivy je nyní půl roku, tak máme vždy přístup k novinkám. K Mandriva Li­ nuxu je kvalitní česká dokumentace od Ivana Bíbra [3], která je dostupná i volně na in­ ternetu. Mandriva Linux se dá zakoupit s tištěnou dokumentací od Computer Press. Hlavním důvodem pro výběr této distribuce je však její jednoduché ovládání a balíč­ kovací nástroj urpm, který dovoluje spravovat software i na více počítačích v síti. Tato možnost je při správě více počítačů neocenitelná. Navíc si jednoduše můžeme vytvořit lokální zdroj balíčků a tím ušetřit přenos dat po síti. V Mandriva Linuxu je jako výchozí grafické prostředí nastaveno KDE [13]. Pro uživatele je toto prostředí velice intuitivní a nikomu by nemělo dělat veliké problémy KDE používat. Ze začátku někteří uživatelé hledají tlačítko Start, které tam samozřejmě není, ale tlačítko s nápisem Mandriva je velice podobné a všichni si brzy zvyknou. Nezastupi­ telnou roli v této chvíli hraje školení uživatelů. Samozřejmostí je i instalace dalších deskto­ pových, nebo okenních správců. Nainstalováno může být GNOME, na starší počítače mů­ žeme instalovat např. IceWM. Výhodou však je, když máme na všech počítačích stejné grafické prostředí, nemusíme uživatele učit rozdíly v používání.

5 Linux pro správce Ve škole budeme mít více počítačů s operačním systémem GNU/Linux. Nain­ stalováním systému správa nekončí, naopak začíná. Musíme nastavit repositáře software, instalace dodatečného software, aktualizace systému.

5.1 Instalace Při instalaci máme na výběr z více možností. Můžeme si stáhnout iso soubor s dis­ tribucí, vypálit na DVD a instalovat na stanici. Nemáme-li v počítači DVD mechaniku, můžeme vypálit iso soubory na CD. Při volbě CD budeme potřebovat šest CD. Nein­ stalujeme pouze operační systém, ale kompletní distribuci. Tato možnost se nám bude hodit v případě, že instalujeme pouze několik stanic. Bylo by velice nešťastné chodit okolo počítačů a neustále vyměňovat CD. Při instalaci většího počtu stanic je lepší volit instalaci ze sítě. I při instalaci ze sítě máme několik možností. Můžeme si na CD vypálit příslušný obraz, nebo si na diskety přenést pouze základ systému a ovladače síťových karet, po­ slední možností je instalace přímo ze sítě, umí-li počítač nastartovat systém přes síť. Pro tuto poslední možnost musíme mít ale připravené síťové karty. Zajímavá možnost je kom­ binace několika postupů. Budeme-li mít nainstalovat více stanic, vytvoříme si na místní síti instalační server, připravíme si instalační CD a na disketu zapíšeme pravidla pro in­ stalaci. Tímto způsobem se nám podaří velice rychle nainstalovat desítky stanic. Dis­ tribuce Mandriva Linux má možnost vytvořit si instalační server přes ovládací centrum. Abychom mohli využívat všechny možnosti v ovládacím centru, je potřeba nainstalovat příslušné programy drak-jméno. Základ tvoří program drakwizzard. V ovládacím centru si server vytvoříme v několika krocích. Nechceme-li instalovat server přes ovládací centrum, stačí nám nakopírovat soubory z instalačního DVD do adresáře a zpřístupnit jej např. přes protokol ftp. Na disketu si uložíme informace o instalaci, jaké se mají nain­ stalovat balíčky, heslo správce, nastavení sítě, jméno počítače atd. Tuto disketu můžeme vytvořit při první instalaci stanice, nebo opět v Mandriva Control Centru (MCC). Na stani­ cích pouze spustíme instalační proces ze síťového CD a nastavíme informaci, že si in­ stalační program má vyhledat na disketě další informace. Instalace proběhne bez našeho zásahu. Musíme si ale uvědomit, že při instalaci se nám naformátuje disk a my přijdeme o všechna data. Po instalaci je možné upravit instalační zdroje a doinstalovat další soft­ ware, který nemáme v instalačních zdrojích. Dále aktualizujeme celý systém. I tato část se dá vyřešit pomocí skriptů zcela automaticky.

5.2 Správa systému

Po nainstalování systému není potřeba provádět razantní zásahy. Mandriva Linux má pro správu více stanic velice jednoduchý nástroj urpmi –-parallel. Na jednot­ livých stanicích nastavíme stejné instalační zdroje, povolíme paralelní instalaci, nastavíme stanici do založené skupiny, zprovozníme ssh server. Abychom nemuseli při instalaci přes ssh zadávat vždy heslo správce, vytvoříme si klíč, který nakopírujeme na všechny stanice. Při instalaci software nám pak bude stačit zadat urpmi jméno-skupiny balíček. Program se nainstaluje na všechny stanice ve skupině. Chceme-li upravovat nastavení jedné stanice, využijeme vzdálené přihlášení přes ssh. Přihlašování přes ssh je bezpečné, nemusíme se bát odposlechnutí naší komunikace. Nemáme-li větší zkušenosti s ssh, lze ssh také nastavit přes ovládací centrum.

Ne vždy nám stačí pouze příkazový řádek. Pro převzetí vzdálené plochy můžeme použít VNC. Nikdy nebudeme mít pravděpodobně homogenní síť pouze s jednou dis­ tribucí Linuxu, ale vždy na škole zůstanou počítače se systémem Windows. VNC můžeme použít pro komunikaci s těmito stanicemi. Systém lze nastavovat přes webový prohlížeč. Existuje projekt Webmin [5], který umožňuje nejenom správu systému, ale také správu serveru, zvláště když nemáme na serveru nainstalováno grafické rozhraní.

Obr. 1: Webmin

5.3 Instalace software Instalace software na Linuxu probíhá jiným způsobem než na systémech Windows. V Mandriva Linuxu většinou nemusíme instalovat samostatné balíčky rpm. Jednotlivé balíčky většinou závisí na ostatních balíčcích. Při instalaci jednoho balíčku pravděpodobně narazíme právě na problém se závislostmi. Balíčkem rozumíme většinou program, nebo knihovnu. Ze jména balíčku lze získat hodně informací, kromě jména balíčku zde většinou najdeme i čísla, která nás informují o verzi a sestavení balíčku. My si můžeme podle těchto informací vybrat, který balíček potřebujeme. V Mandriva Linuxu pracujeme se zdroji soft­ ware jako celkem. Jak jsme již zmínili, software pro Mandriva Linux je uložen v repositá­ řích. Ty mohou být uloženy na místním disku, DVD, nebo na vzdáleném počítači. Chce­ me-li instalovat nějaký software, musíme nejdříve informovat naši stanici, kde může poža­ dovaný program najít. Do systému přidáme informaci o zdroji příkazem urpmi.addme­ dia jméno zdroje cesta. Počítač si stáhne všechny potřebné informace. Přidávat zdroje lze i přes grafické prostředí v ovládacím centru. My využijeme spíše přidávání zdrojů a aktualizaci zdrojů přes konzoli. Pro vyhledání zdrojů můžeme využít internet, kde si necháme vygenerovat přístup k jednotlivým zdrojům. K dispozici máme stránky www.mandrivauser.de, kde v menu vybereme volbu smart-urpmi, zvolíme příslušnou verzi distribuce, jazyk a necháme si vyhledat všechny dostupné zdroje. Můžeme si stáh­ nout i skript na instalaci zdrojů, další internetový server pro generování zdrojů najdeme na easyurpmi.zarb.org. Zdroje budou ale stejné jako v prvním případě. Ideální možností by bylo stáhnout si všechny balíčky na lokální síť a vše instalovat z lokální sítě, musíme mít ale připravený disk s dostatečnou kapacitou. Budeme alespoň zrcadlit aktualizace pro používané verze.

5.3.1 Urpm Urpm je v Mandriva Linuxu nástroj pro manipulaci s balíčky. Systém se skládá z několika částí: urpmi slouží k instalaci, urpme k odinstalaci, urpmq k dotazům na data­ bázi balíčků a urpmf k vyhledávání balíčků. Aby program věděl, kde má hledat balíčky, musíme mít rovněž konfigurační soubor s definovanými zdroji softwaru. Tím je soubor

/etc/urpmi/urpmi.cfg. Soubor se dát upravovat v libovolném textovém editoru, ale jednodušší je použít nástroje urpmi.addmedia a urpmi.removemedia. Pro aktualizaci zdrojů použijeme nástroj urpmi.update. Za všemi příkazy musíme uvést jméno balíčku, se kterým chceme pracovat, dále můžeme použít některé parametry. Balíček nainstalujeme tedy příkazem urpmi jméno balíčku.

5.3.2 Aktualizační server Server s aktualizacemi nemusí být vůbec samostatný server, stačí výkonnější stanice v naší síti. Na stanici si nainstalujeme ftp server a program fmirror. Skriptem nastaví­ me, ze kterého serveru budeme aktualizace stahovat a adresář pro ukládání aktualizací. Vygenerujeme seznam balíčků v adresáři a adresář s aktualizacemi zpřístupníme přes ftp. Ostatním počítačům nastavíme aktualizační zdroj na naši stanici a zvolený adresář. Skript budeme automaticky spouštět přes cron, abychom nemuseli myslet na další pravidelné kontrolování aktualizací. Stanice budeme také aktualizovat automaticky. Na jednotlivých stanicích vytvoříme opět jednoduchý skript, který se bude o vše starat. Aktualizujeme repositáře s balíčky a provedeme aktualizaci. #! /bin/bash urpmi.update -a urpmi --update --auto-select –-no-verify-rpm Tento skript vybere vše potřebné a balíčky nainstaluje, navíc budeme ignorovat pod­ pisy jednotlivých balíčků, aby program nečekal na naše manuální potvrzení. Aktualizaci můžeme nastavit na libovolný interval. Bude-li počítač v době aktualizace vypnutý, prove­ de se aktualizace v nejbližším možném čase.

5.3.3 Záloha adresářů stanice Pro zálohování adresářů na stanici využijeme opět MCC a příslušného průvodce. Průvodce drakbackup najdeme v nabídce Systém, položka Zálohování systému. V průvod­ ci vybereme co, kde a kdy budeme zálohovat, upřesníme metodu pro archivaci a kompri­ maci. Zálohovat můžeme data systému, adresáře uživatelů, ale i další nastavení. Máme-li v počítači vypalovací mechaniku, můžeme zvolit zálohu na CD/DVD, ve školní síti bude­ me častěji zálohovat přes síť. Při zálohování přes síť upřesníme metodu pro zálohování, pravděpodobně rsync, zadáme IP adresu cílového počítače a jméno a heslo vzdáleného uživatele. Abychom nemuseli na zálohování myslet, budeme zálohu spouštět pravidelně přes cron.

Obr. 2: Nastavení zálohy

Obr. 3: Průběh zálohy

6 Linux jako kancelář Když nepoužíváme velice specializované programy, dá se Linux dobře využít i v kanceláři. Pro běžnou agendu učitele vystačíme se software, který je dostupný ve všech distribucích. Na kancelářskou práci můžeme volit mezi několika kancelářskými balíky, jako jsou K Office, GNOME Office, ale jako nejlepší volba se jeví kancelářský balík OpenOffice.org. Tento kancelářský balík obsahuje všechny potřebné nástroje na práci jako Microsoft Office. Pro psaní textů je dostupný textový procesor Writer, tabulkový kalkulá­ tor Calc, nástroj pro tvorbu prezentací Impress, místo MS Access zde najdeme Base. Navíc je v OpenOffice.org [8] obsažen nástroj pro editaci vektorových obrázků. Velikou výhodou je dostupnost OpenOffice.org pro systém Windows. Nemůžeme učitele nutit, aby si ope­ rační systém na bázi GNU/Linuxu nainstalovali doma, ale mohou alespoň používat stejný kancelářský program. Nepřesvědčíme-li ostatní pro použití tohoto kancelářského balíku, nevadí, OpenOffice.org si poradí také s dokumenty vytvořenými v programech od firmy Microsoft. Správce ještě doinstaluje na stanice fonty od Microsoftu, abychom neměli problémy s našimi dokumenty. Stejným způsobem při výběru software můžeme pokračovat při volbě internetového prohlížeče a poštovního klienta. Pro prohlížení internetu najdeme ve většině distribucí nainstalovánu Mozillu Firefox [10], pro práci s elektronickou poštou je k dispozici Mozilla Thunderbird [7]. Nastavení Firefoxu se pouze nepatrně liší od nastavení v systému Windows, práce s Thunderbirdem je identická. Pro rychlou výměnu zpráv máme opět bo­ hatou volbu. V závislosti na grafickém prostředí použijeme Kopete (KDE), nebo GAIM (GNOME). Oba programy umí použít více komunikačních protokolů, můžeme mít v se­ znamu nejen přátele z ICQ, ale i uživatele ostatních služeb. Pro uživatele jsou dostupné velice kvalitně zpracované příručky dostupné na in­ ternetu. Uživatelské příručky pro OpenOffice.org a Mozilla Thunderbird jsou volně pří­ stupné na stránkách společnosti Software602. U této společnosti si můžeme předplatit podporu pro OpenOffice.org. Nestačí-li nám elektronická dokumentace, můžeme si za­ koupit tištěnou literaturu. Computer Press, a.s. vydal knihu o OpenOffice.org, Mozilla Fi­ refoxu a o Mozilla Thunderbirdu. Dvě knihy pro OpenOffice.org vydalo nakladatelství Grada. Budeme-li pracovat s grafikou, použijeme program GIMP, který existuje také ve verzi pro Linux a Windows, pomůže nám kniha z Computer Press, GIMP – uživatelská příručka. Každé grafické prostředí má ale i své integrované prohlížeče, v KDE [13] je Konque­ ror, v prostředí GNOME [15] se dá použít Nautilus. Tyto programy se dají přirovnat k Průzkumníku ve Windows. Programy slouží k procházení lokálních disků a práci se soubory. Pro uživatele zvyklé na průzkumníka není přechod na nové programy nijak drastický. Někteří uživatelé jsou pro správu souborů zvyklí používat ze systému Windows program Total Commander. Srovnatelnou náhradou pro nás bude program Krusader. Krusader není nainstalován při výchozích volbách, ale je dostupný v repositá­ řích všech distribucí. Na poslech hudby lze použít řadu nástrojů. Náhrada programu WinAmp bude pro nás XMMS, který je vizuálně stejný, místo Windows Media Player použijeme v KDE Ama­ roK, v GNOME najdeme Totem. AmaroK a Totem jsou nainstalovány ve výchozí volbě, XMMS se musí doinstalovat. Jediným problémem je možnost přehrávání některých chráněných formátů. Tento problém nebudou řešit uživatelé, ale správce systému, který musí příslušné kodeky doinstalovat. V distribuci Mandriva Linux, máme-li verzi CZ, nebo PowerPack, je pro DVD dostupný program LinDVD.

Pro zálohování dat můžeme využít síť, ale jako obyčejní uživatelé více využijeme možnost svoje data vypálit. Srovnatelnou náhradou programu NERO z Windows je projekt K3B. K3B si poradí se všemi běžnými formáty, které se dnes používají. Pokročilejší uživatelé, kteří vytvářejí svoje vlastní webové stránky, mohou stejně jako ve Windows použít program NVU. Linux má ale i další kvalitní editory HTML, Quanta+, Bluefish apod. Základní obsluha GUI je velice jednoduchá. V případě prostředí KDE ve výchozím nastavení najdeme základní ikony na ploše, sem patří Zařízení, Můj adresář a Koš. Dolní část je tvořena panelem KDE, který je velice podobný nástroji z Windows, ale má mnohem více možností nastavení. Mezi nejvýznamnější rozdíly patří více pracovních ploch a jejich přepínání. Samozřejmostí je přidávání zástupců programů na panel. Zajímavostí je možnost přidávání apletů, jednoduchých programů, jako jsou např. Monitor systému, Koš, Hodiny,... Všechny programy najdeme v nabídce Hlavní nabídka. Mandriva Linux má pro hlavní panel tlačítko velice podobné tlačítku Start jako systém Windows, pouze je zde uvedena hvězda jako znak Mandrivy a jméno Mandriva. Nabídka je velice dobře logicky rozdělena, nebyla by to ale linuxová distribuce, aby se nastavení nedalo upravit. Ve vý­ chozím nastavení jsou programy rozděleny podle jejich funkce na Kancelář, Internet, Mul­ timédia, Systém a pro aplikace, které se nedají takto rozdělit, je nabídka Více aplikací. Jednotlivé sekce se dále dělí podle dalších kritérií. Ovládání je opravdu velice podobné Windows, my se podíváme alespoň na základní obsluhu několika programů.

Obr. 4: Panel KDE menu

6.1 Krusader

Budeme-li hledat náhradu za program Total Commander z Windows, vybereme právě tento program. Krusader je klasický souborový manažer. Program sice není dostupný ihned po instalaci, ale najdeme jej v repositářích. Pro práci se soubory máme k dispozici dvě okna s možností procházet celý strom souborů, nabídku funkčních kláves velmi podobnou liště z Windows a v horní části celou řadu nástrojů a dalších funkcí. Pro jednodušší práci nabízí Krusader celou řadu klávesových zkratek. Tyto zkratky můžeme libovolně předefinovat, tak můžeme používat vše, co známe z Windows. Nastavení Krusaderu můžeme upravit v nabídce Nastavení -> Konfigurovat Krusader. V tomto okně si

přizpůsobíme nejenom klávesové zkratky, ale celé chování programu přes barvy až po na­ pojení na externí programy. Dále si můžeme upravit i jednotlivé nástrojové lišty.

Obr. 5: Krusader

6.2 Konqueror Konqueror je nedílnou součástí prostředí KDE stejně jako Průzkumník ve Windows. Můžeme jej úspěšně používat pro běžnou práci se soubory, prohlížení internetových stránek, umožňuje přehrávat hudební soubory ve spolupráci s programem AmaroK. Běžně se Konqueror otevírá do domovského adresáře uživatele. Mandriva Linux má domovský adresář pro přehlednost rozdělen na několik složek podle nejpoužívanějších funkcí, ikonky jednotlivých složek jsou navíc barevně odlišeny od ostatních adresářů. Jestliže nám nevyhovuje základní rozložení oken, můžeme si jej upravit podle našich přání, např. rozložení jako Krusader.

Obr. 6: Konqueror

6.3 K3B K3B bude pro nás náhrada programu NERO. Pomocí tohoto programu budeme vy­ palovat naše data. Při prvním spuštění bude pravděpodobně potřeba nastavit správná

práva pro vypalovací program a skupinu, pod kterou se má vypalování provádět. K3B je vlastně pouze nástavba nad konzolové nástroje, je tedy nutné u starších verzí programu growisoft nastavit parametry pro využití paměti, jinak nám jádro nedovolí vypalovat DVD. Při vypalování zvolíme nejdříve požadovaný typ, zda budeme pálit data, hudbu, nebo iso obraz, jestli bude médium CD, nebo DVD. Není-li tato volba v programu vidět ihned po spuštění, můžeme si volby přidat. Stiskneme pravé tlačítko myši a K3B nám zob­ razí další možnosti projektů. Přidáváním souborů do kompilace funguje na principu Drag & Drop. Dolní lišta programu nás informuje o zbývajícím místu v kompilaci. Jakmile se zelený ukazatel změní na žlutý, znamená to, že médium bude po vypálení uzavřeno, při červené barvě musíme některé soubory odebrat, překročili jsme limit média. Výběr souborů do kompilace si můžeme uložit. Kompilaci vypálíme stiskem tlačítka s obrázkem CD. Odsouhlasíme rychlost vypalování a počet kopií, stiskneme vypálit. Máme-li na disku iso obraz CD/DVD, stačí na tento soubor dvakrát kliknou myší a K3B se sám spustí. Ne­ cháme si raději spočítat kontrolní součet před i po vypálení, abychom měli jistotu, že se vypálení média podařilo.

6.4 Smb4K Tento program nám pomůže připojit jako běžnému uživateli disky z Windows serve­ ru, nebo adresáře sdílené přes Sambu. Z názvu Samby je vlastně odvozeno jméno tohoto programu. Program nastavíme přes nabídku Nastavení, Nastavit:Smb4K. Nastavíme si alespoň místo, kam se disky budou připojovat a zda se mají disky znovu připojit při dalším přihlášení. Musíme-li se při připojování disků přihlašovat, můžeme si uložit naše jméno a heslo vzdáleného počítače. Dále vyplníme jméno domény, pracovní skupiny, ke které se připojujeme. Nastavení vzdáleného portu nebo souborový systém není potřeba většinou upravovat. Máme-li Smb4K nastaven, snaží se zjistit všechny stanice Windows, které nabízejí ad­ resáře ke sdílení. Vybereme si požadovaný stroj a dáme připojit. Nenajde-li správné počí­ tače, můžeme disky připojovat ručně. Pro připojení stiskneme na panelu nástrojů ikonu disku s bleskem. V dialogovém okně vyplníme jméno vzdáleného adresáře, IP adresu serveru a pracovní skupinu. Je-li vyžadováno ověření, vyplníme naše jméno a heslo na vzdáleném serveru.

Obr. 7: Smb4K

7 Výukové programy pro Linux Není pravda, že by pro Linux neexistovaly žádné výukové programy. Některé firmy dokonce vyrábějí programy přímo pro tyto operační programy. Některé programy vytvo­ řené v programovacím jazyce Java, můžeme také provozovat pod Linuxem. Největším programovým balíkem je pro prostředí KDE skupina programů KDEEDU [14]. Budeme-li chtít více programů, můžeme si všechny prohlédnout ve správci pro instalaci software v sekci Vědy a Vzdělávání. Tyto sekce jsou dále děleny podle oborů. Podrobněji se podíváme alespoň na programy z KDEEDU.

Obr. 8: Instalace - Výukové programy

7.1 KDEEDU KDEEDU je kompletní výukový software, jak z názvu vyplývá, je primárně určený pro prostředí KDE, lze jej však nainstalovat i na jiná grafická prostředí. Celý balík je tvořen několika programy rozdělenými do sekcí matematika, jazyky a ostatní. Mezi matematické programy patří KBrush a Kpercentage na počítání se zlomky, Kig pro interaktivní geometrii, KmPlot vykresluje a počítá funkce. K jazykům patří programy KhangMan, což je klasická hra na hádání slov, KvocTra­ in na procvičování slovní zásoby, dalšími programy ze stejné kategorie jsou Kverbos, Klettres. Slouží také na procvičování slovní zásoby, navíc máme k dispozici i zvuky, ve výuce můžeme využít dokonce programy pro výuku latiny KLatin a japonštiny, program Kiten, můžeme skládat také anagramy v programu Kanagram. Mezi ostatními programy najdeme Kalzium, periodickou soustavu prvků, Kge­ ography na výuku zeměpisu, do astronomie máme KStars. Výuku psaní na stroji lze vyu­ čovat v KTouch. Na výuku informatiky – programování je v KDEEDU program na „želví“ geometrii, KTurtle. Pro tvorbu vlastních testů a zkoušení budeme využívat z tohoto ba­ líku programů KEduca.

7.1.1 KEduca Program KEduca můžeme rozdělit na dvě části. Jednu část tvoří prostředí na vytvá­ ření testů, druhou částí je vlastní zkoušení. Testy si můžeme vytvořit také na jiném počíta­ či, protože před každým zkoušením si student musí otevřít příslušný soubor. Vytváření testů není nijak zvlášť obtížné. Spustíme si program Editor pro KEduca a vybereme, zda budeme vytvářet nový test, nebo upravovat již existující soubor. Vytváří­ me-li nový test, zadáme jeho název a kategorii, vybereme typ testu a jeho úroveň, můžeme dopsat i jméno a kontakt na autora. Po zadání těchto údajů již lze zadávat jednotlivé otáz­ ky. Zadání otázky má dva kroky. V první části zadáváme otázku, zde můžeme připojit i obrázek, podle typu testu můžeme přidělit body, nastavíme, kolik času má žák na odpo­

věď, případně můžeme dopsat nějakou nápovědu. Ve druhém kroku se nastavují odpově­ di. U každé odpovědi doplníme její pravdivost a tlačítkem přidat doplníme tuto odpověď mezi nabízené možnosti. Jednotlivé odpovědi můžeme libovolně přeskládat. Tímto způso­ bem vytvoříme test s libovolným počtem otázek. Po vytvoření testu uložíme soubor na disk. Druhá část – zkoušení se spouští v nabídce příkazem KEduca. Prostředí je velice jednoduché, tvoří jej pouze jedno okno s ikonkou Otevřít. Vybereme na disku soubor s testem a otevřeme jej. Zobrazí se nám základní informace o testu a tlačítko Spustit test. Po dokončení testu nám program zobrazí počet správně a chybně zodpovězených otázek a naše i správné odpovědi. Výsledky si můžeme uložit do HTML souboru.

Obr. 10: KEduca - otázka

Obr. 9: KEduca - tvorba testu

7.1.2 Kalzium Kalzium patří mezi další programy z balíku KDEEDU. Jedná se o periodickou sou­ stavu prvků s celou řadou rozšíření. V tabulce můžeme prohlížet základní vlastnosti jednotlivých prvků, ale po výběru libovolného z nich se nám zobrazí okno, kde získáme další informace včetně obrázku daného prvku, model atomu, podrobné chemické údaje i čárové spektrum. Čárové spektrum lze navíc uložit jako obrázek pro další použití. Kalzi­ um nabízí daleko více možností pro chemii, zajímavá vlastnost může být zobrazení sku­ penství při zvolené teplotě, nebo časová osa objevení jednotlivých prvků. Pro upřesnění obsahuje Kalzium i slovníček pojmů.

Obr. 11: Kalzium

7.1.3 KGeography Tento program lze využít ve výuce zeměpisu. Po spuštění programu si vybereme světadíl, nebo spolkovou zemi. Zobrazí se nám mapa příslušné oblasti. Klikneme-li myší na příslušný stát, počítač nám ukáže vlajku a jméno hlavního města. V programu lze samozřejmě zkoušet, počet otázek volíme podle zobrazené oblasti. Můžeme zkoušet státy dle názvů, zemi dle hlavního města a naopak, zemi podle vlajky a naopak. Program není nijak zvláště náročný na ovládání, jedinou drobnou vadou může být nedokonalé počeštění nabídek.

Obr. 12: KGeography Obr. 13: KGeography - zkoušení

7.1.4 KStars KStars je hvězdná obloha, která se nám na monitoru otáčí jako skutečná hvězdná ob­ loha nad hlavou. Samozřejmostí je zobrazení oblohy v aktuálním čase. Rozdíly tu přece jenom jsou. V KStars si můžeme nechat ukázat nejenom jména hvězd a planet, ale i jména souhvězdí a galaxií. Máme k dispozici detailní informace o jednotlivých objektech. Ne­ chceme-li sledovat hvězdnou oblohu nad naší hlavou, vybereme myší libovolnou jinou část, zorné pole lze také libovolně přibližovat, nebo oddalovat. Vybereme objekt, o kterém chceme bližší informace a klikneme na něj pravým tlačítkem. Základní informace máme nyní v dialogovém okně. Potřebujeme-li aktuální data a máme připojení na internet, mů­ žeme vše ostatní dohledat většinou na stránkách Nasa.org. Přímo v programu jsou odkazy na jednotlivé stránky. Hvězdná obloha se může zdát nepřehledná, zvláště, když po­ třebujeme najít konkrétní cíl. KStars má v sobě vyhledávání, která mám ulehčí život. Ve vyhledávání je navíc k dispozici filtrování na jednotlivé skupiny. Stačí-li nám sluneční soustava, je v programu uvedena zvlášť, prohlédneme si pohyb jednotlivých planet. V na­ bídce nástroje je celá řada dalších věcí od upozornění na zajímavé úkazy na dnešní noc přes výpočet délky dne až po Jupiterovy měsíce.

7.1.5 KTouch Chceme-li rychle psát na počítači, musíme se naučit psát všemi deseti prsty. Pro výu­ ku psaní na stroji je součástí KDEEDU program KTouch. V programu lze vytvářet i vlastní lekce pro procvičování. V nabídce Soubor vybereme Upravit lekci a vytvoříme novou lekci. Lekci pojmenujeme, napíšeme komentář a do okna s daty můžeme nakopírovat libovolný text. Soubor se uloží ve formátu XML. Naši lekci si kdykoliv otevřeme přes nabídku Sou­ bor. V okně máme zobrazen řádek s textem na opis, jakmile začneme psát, začne se počítat čas a správnost stisknutých znaků. Cvičení lze kdykoliv pozastavit. Jestliže uděláme chybu, počítač pípne a změní se podbarvení námi napsaného řádku. K dispozici máme statistiku jak dlouho píšeme, a také informaci kolik chyb jsme v lekci udělali.

Obr. 14: KTouch

Obr. 15: KTouch - editor lekcí

7.1.6 KBrush KBrush je součástí matematické části KDEEDU. Slouží pro procvičování počítání se zlomky. Můžeme si nastavit, zda budeme procvičovat sčítání zlomků, porovnávání zlom­ ků, porovnávání zlomku s desetinným číslem a rozklad čísla na prvočinitele. Nastavení programu je velice jednoduché, vybereme požadovaný typ úkolu, v případě počítání se zlomky upřesníme počet zlomků, největší hlavní jmenovatel a požadované operace. Další ovládání již zvládnou malé děti, pouze doplňujeme výsledky a počítač nám výsledek zkontroluje. Průběžně si můžeme kontrolovat naši úspěšnost.

Obr. 16: KBrush

7.1.7 Kpercentage Program se spíše opět hodí pro základní školy, nebo víceletá gymnázia. Slouží k pro­ cvičování procent. Vybíráme si z tří typů obtížnosti a třech typů příkladů, co budeme počí­ tat. Zbývá jen navolit počet příkladů a můžeme začít. Během řešení vidíme naši úspěšnost a počet zbývajících příkladů. Pro menší žáky je dobře vyřešeno vyhodnocování odpovědi. Podle správnosti odpovědi se zobrazí usměvavý, nebo smutný obličej.

Obr. 17: Kpercentage

Obr. 18: Kpercentace - volba příkladů

7.1.8 KmPlot Pro vykreslení průběhu grafu funkce se výborně hodí KmPlot. Můžeme vykreslovat i parametricky zadaný graf, nebo graf v polárních souřadnicích. Ovládání jde v duchu

většiny programů KDEEDU, je velice intuitivní. Pro vykreslení stačí napsat do jediného vstupního pole požadovanou funkci, program ji ihned vykreslí. U funkce můžeme odečí­ tat jednotlivé funkční hodnoty, vyhledávat extrémy, dokonce program umí vypočítat určitý integrál a vykreslit derivace. Potřebujeme-li některé vlastnosti zobrazit ihned při vykreslení, zadáme funkci v dialogovém okně a navolíme potřebné vlastnosti. Snad už samozřejmostí je ukládání do XML, nebo export ve formě obrázku.

Obr. 19: KmPlot

7.1.9 Kig Program Kig slouží pro podporu ve výuce geometrie v rovině. Dovolí nám v rovině kombinovat různé objekty (přímky, polopřímky, kružnice, elipsy,...) a pomocí myši inter­ aktivně pohybovat a zjišťovat závislosti mezi objekty. Program můžeme přirovnat k programu Cabri Geometre, který pracuje v prostředí Windows. Kig má velice bohaté možnosti nastavení a ovládání. Prvky pro konstrukci vybíráme buď z nabídky Objekty, nebo můžeme zapnout pane­ ly nástrojů. Objekty jsou rozděleny na Body, Čáry, Úsečky, Kružnice a Výseče, Mnoho­ úhelníky, Obecné křivky, Úhly a Transformace. Vybereme požadovaný objekt a myší jej umístíme na plochu. Dle typu objektu se jednotlivé geometrické útvary mohou navázat na další a při pohybu jednotlivými body se může měnit celá scéna. Do scény můžeme li­ bovolně doplňovat popisky, abychom si scénu zpřehlednili. Potřebujeme-li upravit li­ bovolné vlastnosti útvarů, pravým tlačítkem myši na objektu zobrazíme lokální nabídku a změníme požadovanou hodnotu, např. barvu, tloušťku, styl. Samozřejmostí je možnost změnit měřítko scény. Scénu si můžeme pro další použití uložit do formátu XML, nebo exportovat jako ob­ rázek, či pro použití v dokumentu TeXu.

Obr. 20: Kig

7.1.10 KTurtle Úvod Želví geometrie je výborný nástroj na výuku programování na ZŠ i pro gymnázia. Želví geometrii lze použít i pro výuku algoritmizace na VŠ. Jazyk vychází z dialektu Lispu. Celý jazyk má velmi jednoduchou syntax, k prvním programům nám stačí jen několik příkazů. KTurtle je také součástí programů z balíku Education pro prostředí KDE. Želva exis­ tuje také pro systémy Windows, starší verze nebo demo lze stáhnout přímo z internetu. Stačí do našeho oblíbeného prohlížeče zadat Logo, nebo Comenius Logo. Commenius Logo lze objednat pro výuku v multilicenci přes Dům zahraničních služeb. My si vystačí­ me s verzí zdarma pro Linux. Můžeme alespoň zakoupit učebnici Loga pro Windows, jen si opravíme některé příkazy. Popis prostředí Základní pracovní plocha je rozdělena na dvě části. V levé části je prostor pro psaní jednotlivých příkazů, v pravé části želva čekající na povel k provedení zadaných příkazů. Před vlastní prací se seznámíme s možnostmi nastavení programu. Menu Soubor obsahuje běžné položky, které najdeme i v ostatních programech. Máme možnost otevřít nový projekt, načíst, či uložit naši práci, nebo tisknout. Dvě položky se týkají přímo želvy, možnost nastavení rychlosti želvy a spuštění napsaného kó­ du. Tyto dvě možnosti najdeme také na panelu nástrojů. Menu Pohled obsahuje dvě nabídky, Celoobrázkový režim a Zobrazovat čísla řádků. Zapneme si alespoň čísla řádků, aby se nám lépe hledaly případné chyby. Menu Nástroje, Kapátko nám umožní změnit stopu, kterou za sebou želva zanechává. I v průběhu programu může želva měnit stopu, barva se zadává pomocí RGB. Kapátko má také svoji ikonku na panelu nástrojů. Odsazování nám poslouží k zpřehlednění psaní zdrojového kódu našich programů. K programům patří komentáře #, které nám pomohou při pozdějším čtení kódu osvětlit některé programátorské obraty. Používaní komentářů rozhodně nepodceňujme! Menu Nastavení upraví vzhled programu, nejdůležitější nabídkou je Nastavit:KTurtle, kde především budeme nastavovat velikost plátna, ve kterém se může želva pohybovat. Po přenastavení velikosti programu je nutné želvu restartovat. V Pokročilém nastavení stojí za zmínku možnost úpravy editoru, především nastavení odsazování a podrobnější úprava vzhledu. Menu Nápověda je klasická nápověda k programu KTurtle, můžeme si přečíst ang­ lickou nápovědu.

Charakteristika KTurtle jako jazyka KTurtle obsahuje příkazy pro práci s grafikou, želva může zanechávat při svém po­ hybu stopu. Umí pracovat s čísly i s textem (slova, věty). Umí pracovat s proměnnou, ale nezatěžuje nás datovými typy. Jazyk želvy se dá charakterizovat jako procedurální, rozšiřitelný (umí vytvářet složi­ tější primitiva), interaktivní (máme okamžitou zpětnou vazbu), data jsou interpretována jako seznamy, je rekurzivní. Procedurální Procedura je posloupnost příkazů jazyka, která definuje posloupnost jednotlivých operací prováděných při zpracování programu. Každá procedura má své jméno, jenž nám složí jako nové primitivum jazyka. Procedury spolu mohou komunikovat přes své vstupy a výstupy. Interaktivita Ihned vidíme provedení našich příkazů, můžeme ihned opravovat chyby. Rekurzivní Procedury mohou před svým skončením znovu volat sami sebe. Máme tedy do sebe vnořené jevy. Dle počtu a způsobu volání můžeme rozlišit rekurzi koncovou, lineární a stromovou. Důležitým pojmem je limitní podmínka. Jinak dostáváme nekonečnou re­ kurzi. V KTurtle lze program ukončit tlačítkem Stop. Pojem rekurze a navrhování rekurzivních procedur může některým žákům činit problémy, proto je důležité u tohoto tématu ukázat více vzorových příkladů. Charakteristika KTurtle jako nástroje pro výuku Příkazy želví geometrie mají velice jednoduchou syntax, její výklad nezabere příliš času a nezatíží žáky spoustou nových klíčových slov. Nutí žáky přemýšlet o řešení jednot­ livých problémů, jejich efektivním řešení, možnosti znovu použití již napsaného kódu. Žáci se učí používat vlastní postupy, řešit konkrétní nejenom geometrické problémy (např. v textu palindromy). Je důležité, aby výuka byla hodně samostatná, ale žáci nesmí být vydáni napospas jazyku sami. Geometrie v želvě Při startu má želva nastaveno, aby při svém pohybu zanechávala po sobě čáru. Základní příkazy: forward číslo pohyb dopředu o počet jednotek backward číslo pohyb dozadu o počet jednotek turnleft číslo otočení doleva o počet stupňů turnright číslo otočení doprava o počet stupňů go X, Y přesun želvy na pozici X,Y Těchto pět příkazů nám umožní jednoduché pohyby želvy po obrazovce. Př. Namalujte čtverec o straně 100 forward 100 turnleft 90 forward 100 turnleft 90 forward 100 turnleft 90

forward 100 turnleft 90 Př. Namalujte rovnostranný trojúhelník o straně 100 forward 100 turnleft 120 forward 100 turnleft 120 forward 100 turnleft 120 Pozn. Příkaz clean vyčistí obrazovku. Pro hračičky: Želva umí měnit barvu a tloušťku čáry. Umí zvednout pero a znovu jej položit pencolor R,G,B barva stopy penwidth číslo tloušťka čáry penup zvedni pero pendown polož pero Procedura Je stále nutné požívat tolik kroků? Popřemýšlejme, jestli by naše práce nešla zjedno­ dušit. Chci mít pouze čtverec, u kterého bych mohl zadávat pouze délku jeho strany. Nejdřív si vytvoříme čtverec o straně 100. Chceme-li, aby želva uměla něco nového, musí­ me ji to naučit. Vytváříme-li novou proceduru, použijeme klíčové slovo learn . reset # definujeme ctverec learn ctverec [ forward 100 turnleft 90 forward 100 turnleft 90 forward 100 turnleft 90 forward 100 turnleft 90 ] Za slovem learn následuje jméno procedury. Vše, co se má vykonat v proceduře, je uzavřeno do hranatých závorek. Tímto způsobem jsme želvu naučili udělat čtverec o straně 100. Nyní stačí, abychom zadali v editoru čtverec. Želva jej sama vykreslí. Můžeme si nyní definovat další procedury jako trojúhelník, obdélník atd. Naše řešení stále není dokonalé. Když budeme chtít namalovat čtverec o jiné délce strany než 100, musíme si definovat jiný čtverec, nebo upravit naši proceduru. S řešením tohoto problému nám pomůže zavedení pojmu proměnná. Proměnná Místo konkrétní hodnoty použijeme zástupný symbol, proměnnou, do které při běhu programu vložíme konkrétní číslo. Proměnné můžeme používat i ve vytvářených pro­ cedurách. KTurtle podporuje možnosti větvení, příkaz if-else a cykly while, for.

Pro práci s textem máme navíc k dispozici print. I při práci s textem můžeme použí­ vat všechny možnosti jako při práci s čísly.

Obr. 21: KTurtle

8 Školení uživatelů Školení uživatelů je jednou z nejdůležitějších fází při nasazování Linuxu nejenom do školy. Učitelé jsou zvyklí používat operační systémy od firmy Microsoft a neradi mění na­ učené postupy. Migraci na Linux nelze provést najednou, ale opatrně učitele na tuto změnu připravit. Než nainstalujeme Linux na počítače v kabinetech, je potřeba učitele se­ známit s novým systémem a novými programy. Některé multiplatformní programy může­ me nejdříve nainstalovat na systém Windows, aby přechod pro uživatele nebyl tak ná­ ročný. Jako rozumná volba se jeví použít alespoň kancelářský balík OpenOffice.org [8], in­ ternetový prohlížeč Mozilla Firefox [10] a poštovní klient Mozilla Thunderbird [7]. Uživa­ telé si zvyknou s těmito programy pracovat v systému Windows a nemají takový problém používat tyto programy v Linuxu. Při používání OpenOffice.org necháme jako výchozí formát OpenDocument, pro výměnu souborů mezi uživateli použijeme formát pdf. Export do pdf není v OpenOffice žádný problém. Používají-li někteří uživatelé na svých stanicích Microsoft Office, nainstalujeme virtuální tiskárnu pro pdf. Když dodržíme formáty pro výměnu souborů, nebudeme mít žádné větší problémy s přechodem na jiný operační sys­ tém. Větší problém nastává při práci se soubory. Uživatelé často hledají na počítači disky C, A, D, E pro USB disky. Zde je potřeba vysvětlit jiný způsob práce s médii. Jako vhodný způsob školení se osvědčilo nainstalovat Linux na učebně a provést školení učitelů na této učebně. Obsluha nového systému se nedá naučit za jedno od­ poledne, je potřeba rozložit školení na několik témat. Další zajímavou možností je instala­ ce Linuxu v dual bootu na stanice. Vyučující, kteří nechtějí, nebo nemohou přijít na ško­ lení, mohou Linux testovat na počítači v kabinetě. Musíme dát pozor, aby výchozí položka při startu počítače byla zatím Windows. Ne všichni učitelé budou tuto možnost používat a nastartování do Linuxu by je mohlo zbytečně zdržovat.

8.1 Příprava materiálů

Před vlastním školením je nutné připravit materiální zabezpečení. Musíme nastavit stanice do výchozího bodu tak, jak systém uvidí uživatelé. Vytvoříme na pracovních stani­

cích cvičný účet, v prvních hodinách nebudeme připojovat síťové disky, aby omylem ne­ došlo k poškození uživatelských dat. Nastavíme všechny počítače v učebně, abychom mohli proškolit větší počet učitelů najedou. Na plochu nakopírujeme všechny potřebné elektronické příručky ve formátu pdf. Účastníci si sami mohou vytisknout příslušné části textu, které jim dělaly problémy. Bylo by zbytečné tisknout všechno všem. Kopírované příručky budou ve formátu pdf. Učitelé si je mohou např. odeslat elektronickou poštou a později v klidu přečíst. Účastníky na tuto skutečnost upozorníme. Velice důležitá je vizuální prezentace, vše budeme předvádět přes dataprojektor, aby bylo zřejmé, které akce provádíme.

8.2 Teoretický základ Ke každému školení patří teorie, ale většina učitelů využívá počítač pro podporu vý­ uky, kancelářské programy, internet, elektronickou poštu aj. Uživatelé budou vždy pra­ covat v grafickém prostředí s myší. Nebudeme se tedy zabývat shellem, ani nastavováním počítače a instalací programů. Tuto problematiku si necháme pouze pro zájemce a pokro­ čilé uživatele. Instalaci u nás bude vždy provádět správce výpočetní techniky. Navíc takto předejdeme laickým „pokusům“ na pracovních stanicích. Vybral jsem prostředí KDE. Toto prostředí je po prvních testech na pokročilejších uživatelích přece jenom přijatelnější při přechodu z Windows. Vysvětlíme základní filozofii unixových systémů, uspořádání ad­ resářů, nastavování práv, „skryté“ soubory, soubory začínající tečkou. Základní systém souborů ukážeme v Krusaderu, nebo v Konqueru. Zvláště zdůrazníme adresář home a uživatelský adresář. Nebudeme zálohovat celou stanici, ale pouze některé adresáře z domovského adresáře stanice, musíme tedy uživatele upozornit, ať si svoje soubory ukládají do svého adresáře na serveru. Důležitá část je připojování sdílených disků ze serveru, kde je najdeme, kde se nacházejí CD-ROM mechaniky, FDD mechanika, kam se připojuje USB disk. Nesmíme zapomenout na nutnost odpojování výměnných medií. Je velice důležité, aby si všechny tyto akce uživatelé vyzkoušeli. V další fázi přichází vysvět­ lení práv a spouštění programů v systému. Nastavení práv ukážeme přes nastavení vlastností souborů v Krusederovi. Uživatelé budou mít pravděpodobně dotazy na spouštění souborů s příponou exe a možností použití programů z Windows v Linuxu. V této fázi seznámíme uživatele s možnými alternativami pro programy z Windows. V případě, že opravdu neexistuje adekvátní náhrada, musí se správce pokusit nastavit program v WineHQ. Tento problém budeme mít pravděpodobně u některých výukových programů. Dalším krokem je prohlédnutí nabídky „START“ a umístění jednotlivých zá­ stupců, možnost vytváření zástupců na pracovní ploše, změnu tapety na ploše.

8.3 Vlastní školení Nejdůležitější fáze je přihlášení. Uživatelům je nutné zopakovat, že systém rozlišuje velká a malá písmenka, je tedy důležité v našem případě napsat uživatelské jméno malými písmeny. Heslo je také citlivé na velikost písmen, nutné je zkontrolovat zapnutý NumLo­ ck, zvláště v případě, máme-li v heslu číslice. Tady je nutné, aby správce raději nastavil za­ pnutí klávesy NumLock při startu systému na všech stanicích jednotně. Systém Mandriva Linux se může na první pohled zdát pomalý oproti Windows. Není to tak, pouze Windows se snaží nejprve vykreslit všechny prvky, aby bylo vše dříve vidět. Často však nemůžeme začít ihned pracovat. V Linuxu jakmile uvidíme pracovní plochu, můžeme začít pracovat. Je důležité uživatelům říct, že není nutné neustále zavírat aplikace, ale je lepší využívat více pracovních ploch. Stejně důležité je upozornění na vypí­

nání počítače, není-li to nutné, počítač vůbec během dne nevypínáme. Musíme-li mít přes noc počítače vypnutý, lze přes uživatelský účet root nastavit automatické vypnutí v pří­ slušném čase. Právě více pracovních ploch může ze začátku méně pokročilým uživatelům činit problémy, mají pocit, že „ztratí“ svoji aplikaci a přitom ji nezavřeli. Zajímavou myšlenkou může být návrh některých uživatelů, aby se jednotlivé plochy využívaly stále ke stejnému účelu, např. Plocha1 – OpenOffice, Plocha2 – Internet a elektronická pošta, Plocha3 – výu­ kové programy, Plocha4 - Krusader atd. Většina uživatelů se však naučí používat maxi­ málně dvě plochy. Zvyky z Windows jsou příliš silné. Prohlídku systému začneme na ploše, kde jsou umístěni zástupci pro domovskou složku (Můj adresář), Zařízení a Koš. Zástupce Můj adresář nám v okně Konqueru zobrazí náš adresář v adresáři home. Mandriva Linux má velice pěkně rozděleny složky podle jejich účelu, dokonce jsou i barevně rozlišeny. Zástupce Zařízení budeme potřebovat pro připojování výměnných zařízení, jako je disketa, CD/DVD, nebo USB disk. Přes tlačítko Mandriva se dostaneme do hlavní nabídky systému. Uživatelům ukáže­ me hlavní rozdíly mezi Mandriva Linuxem a Windows. V tomto bodě školení nevznikají nikdy žádné problémy, grafické prostředí je velice přívětivé. Pravé tlačítko myši slouží k podobným akcím jako v systému Windows. Musíme zdůraznit hlavně nastavování práv. Budou-li chtít uživatelé nastavovat přístup ke svým souborům ostatním uživatelům, musíme je upozornit na rozdíly mezi skupinou a ostatní­ mi. Chceme-li, aby naše dokumenty viděli pouze učitelé, je nutné nastavit práva přístupu pouze pro skupinu, všichni učitelé jsou členy stejnojmenné skupiny. V případě špatného nastavení práv by se k našim souborům dostali i žáci. Stejně důležité je nastavení rozsahu práv. V případě, že umožníme zápis na naše soubory, může nám některý další uživatel náš soubor smazat. Mnohem výhodnější je nastavení pouze pro čtení. Právo spouštění pravděpodobně nikdo využívat nebude. Všechny tyto úkoly si také ihned vyzkoušíme jak v programu Krusader, tak i v Konqueru. Stále nemáme připojeny síťové disky, abychom si nesmazali naše data. Připojení síťových disků provedeme přes Smb4K, protože nám na serveru běží pou­ ze Samba a ověřování uživatelů je prováděno také proti Sambě. V tomto místě můžeme uživatelům vytisknout alespoň jednu stranu z této práce, nastavení Smb4K. Heslo k pří­ stupu na disky uložíme do úschovny KDE. Uživatele může trochu rušit zadávání dvojího hesla, ale úschovna KDE lze použít pro uchovávání dalších hesel, např. pro ICQ. Ve vý­ sledku si práci ulehčíme. Tímto způsobem půjde připojovat disky i ze serveru s Windows, Windows 2003 R2 má dokonce vylepšenou podporu právě pro připojování linuxových stanic do sítě. Tento postup by bylo možné použít i na školu s linuxovými stanicemi a serverem s Windows. Je to však velice nepravděpodobná situace. S novým příchodem Microsoft Office 2007 se výrazně změnilo rozvržení pracovních oken, někteří, zvláště starší učitelé, by měli problémy s přechodem na tento produkt. Toto je vhodný okamžik představit OpenOffice.org nejenom na Windows, ale právě v Linuxu. Rozdíly jsou opravdu nepatrné. Snad jen doporučení. Při probírání OpenOffice.org je dob­ ré rozdělit učitele podle jejich aprobací. Vyučující humanitních předmětů a jazyků nebu­ dou mít zájem o nový způsob zápisu matematických výrazů, nebo o vytváření vektorů. Tabulkový kalkulátor lze také rozdělit na začátečnickou část a část pro pokročilé. Budeme však upozorňovat pouze na rozdíly mezi systémem MS Office, popřípadě na rozdíly s verzí OpenOffice.org pro Windows. Tato část školení nesmí nahrazovat kurzy pro práci s kancelářským balíkem. Za zmínku stojí především drobné změny při práci se styly a na­ bídka Formát stránky přesunutá z nabídky Soubor do mnohem logičtější položky Formát.

U tabulkového procesoru je nutné zdůraznit rozdíly při vytváření grafů. Tvorba prezenta­ cí je prakticky identická až na spuštění vlastní prezentace. Další fáze, časově nejkratší, jsou web a elektronická pošta. Jediný problém, na který můžeme narazit, bude pravděpodobně zobrazení flashových prezentací a dalších netra­ dičních prvků. Je nutné doinstalovat tyto přehrávače, nebo použít jiný prohlížeč. Tyto problémy nám může způsobit Mozilla Firefox, použijeme-li na prohlížení webu Konque­ ror, nebudeme mít větší problémy. Zmíníme i možnost použití záložek v programu Konqueror. Poštovní klient je identický s klientem pro Windows. Většina učitelů však dává přednost čtení pošty přes webový prohlížeč, aby měli přístup ke své poště také z domova. Abychom uživatele motivovali, musíme ukázat i jiné aplikace pro systém Linux, pro nás to budou aplikace pro výuku. Tuto část školení je dobré provést v jiném termínu než obecné školení pro obsluhu systému s operačním systémem Linux. Někteří uživatelé nemohou, nebo nechtějí přijít na obecné školení, ale na představení specializovaného ško­ lení by měla většina přijít.

8.4 Uživatelská podpora Školením celý přechod na systém GNU/Linux nekončí, ale začíná. Je zřejmé, že se uživatelé nenaučí vše za jedno školení, ale je nutné rozdělit představení a práci v Linuxu alespoň na tři části. Až při vlastním provozu systému Linux budou mít uživatelé mnoho otázek. Při nasazování je velmi vhodné, aby byl na škole k dispozici někdo, kdo učiteli po­ radí, případně daný problém odstraní. Otázky se budou často opakovat, zajímavou možností se jeví příprava dokumentu s často kladenými dotazy, aby uživatelé mohli na­ hlédnout, jak se s běžnými problémy vypořádat. Při výskytu většího množství dotazů je možné uspořádat školení přímo na řešení těchto otázek. Toto školení by nemělo být delší než jedna vyučovací hodina, abychom uživatele zbytečně nezdržovali. Pro uživatelskou podporu bych doporučil elektronický kontakt, aby člověk odpoví­ dající na dotazy měl čas také na jinou práci.

9 Závěr Není možné popsat všechna možná nastavení a použití GNU/Linuxu jako systému pro školy. Linux má obrovský potenciál a dá se přizpůsobit prakticky libovolné situaci. Cí­ lem bylo představit tento systém a svět Open Source, jeho využití ve škole. Většina dis­ tribucí již dozrála do stádia využití nejenom na serveru, kde se výborně osvědčila stabilita Linuxu, ale již i do možnosti použití na stanicích. Pro tyto účely jsme si vybrali distribuci Mandriva Linux. Mandriva Linux je pova­ žována za vhodnou pro začínající uživatele. Jestliže se nám podaří odbourat předsudky o tomto systému mezi učiteli a Linux se začne více využívat ve školství, je naděje, že i vý­ robci software budou připravovat svoje produkty pro tento systém. Pro kancelářské vyu­ žití je Linux dnes již připraven. Pro výuku najdeme také mnoho software. Některé programy jsem se pokusil představit. Jediné, co zatím chybí, je podpora interaktivních tabulí a software na evidenci žáků, alternativa k programům Bakaláři a Systém agend pro školy. Tyto programy lze nainstalovat na systém Linux, ale je to velice náročné, takřka nemožné. Alespoň v části evidence je možnost vymanit se z aplikací pro Windows a pou­ žít informační systémy provozované na serveru, často linuxovém, ke kterým se již přistu­ puje pouze přes webový prohlížeč. Největším problémem je však osvěta a dostupné ško­ lení pro systémy s GNU/Linux. Chceme-li nasadit tento systém na pracovišti, je nutné mít pracovníka, který Linuxu rozumí alespoň na pokročilé úrovni. Nebude nám stačit pouze znalost systémů Windows. Na závěr musím znovu připomenout veliké výhody systému GNU/Linux. Pro škol­ ství to je především nulová pořizovací cena. Ostatní klady systému jsou vysoká stabilita, bezpečnost uložených dat a možnost komunikace s jinými operačními systémy.

10 Literatura a internetové zdroje [1]

SMITH, S. W.: LINUX ve světě Windows. Praha: Grada Publishing, 2006, ISBN 80-247-1470-1. [2] WELSH, M.: DALHEIMER, M., K., DAWSON, T., KAUFMAN, L., Používáme LINUX. 3. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-698-5 [3] BÍBR, I.: Mandriva Linux 2007 CZ. Brno: Computer Press, 2006. [4] KYSELA, M.: LINUX Kapesní průvodce administrátora. Praha: Grada Publishing, 2004, ISBN 80-247-0733-0 [5] HERBORTH, Ch.: UNIX a LINUX Názorný průvodce. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0978-X [6] MandrivaLinux.CZ, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [7] SOFTWARE602, Mozilla Thunderbird, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [8] SOFTWARE602, 602Office manuál, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [9] SOFTWARE602, 602Office Rozdílový manuál, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [10] CHOVANČÍK, P.: Mozilla Firefox – Uživatelská příručka. [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [11] Proč Linux, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [12] Wine HQ, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [13] K Desktop Environment, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [14] The KDE Edutainment Project, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu: [15] GNOME, [online], [cit. 30. dubna 2007]. Dostupné na internetu:

11 Seznam obrázků Obr. 1: Webmin................................................................................................................................ 13 Obr. 2: Nastavení zálohy................................................................................................................ 14 Obr. 3: Průběh zálohy..................................................................................................................... 14 Obr. 4: Panel KDE menu.................................................................................................................16 Obr. 5: Krusader...............................................................................................................................17 Obr. 6: Konqueror............................................................................................................................17 Obr. 7: Smb4K.................................................................................................................................. 18 Obr. 8: Instalace - Výukové programy......................................................................................... 19 Obr. 9: KEduca - tvorba testu.........................................................................................................20 Obr. 10: KEduca - otázka................................................................................................................ 20 Obr. 11: Kalzium.............................................................................................................................. 20 Obr. 12: KGeography...................................................................................................................... 21 Obr. 13: KGeography - zkoušení................................................................................................... 21 Obr. 14: KTouch............................................................................................................................... 22 Obr. 15: KTouch - editor lekcí........................................................................................................ 22 Obr. 16: KBrush................................................................................................................................22 Obr. 17: Kpercentage....................................................................................................................... 22 Obr. 18: Kpercentace - volba příkladů..........................................................................................22 Obr. 19: KmPlot................................................................................................................................23 Obr. 20: Kig....................................................................................................................................... 24 Obr. 21: KTurtle............................................................................................................................... 27