Využití kancelářských aplikací pro tvorbu příprav

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Využití kancelářských aplikací pro tvorbu příprav Závěrečná práce

Vedoucí práce:

Autorka práce:

Ing. Ludmila Brestičová

Mgr. Věra Sochorová

Brno 2010

Chtěla bych poděkovat Ing. Ludmile Brestičové za trpělivost a cenné rady při vedení mé závěrečné práce.

Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně s pouţitím citované literatury. V Havlíčkově Brodě dne 1. srpna 2010

__________________

Abstract Sochorová, V. The usage of office applications for making teaching preparations. Final thesis. Brno: MUAF in Brno, 2010. In text there´re described possibilities usage office application at production educational material and with demonstrations these preparations. Keywords Final thesis, document, Word, Excel, PowerPoint, educational material.

Abstrakt Sochorová, V. Vyuţití kancelářských aplikací pro tvorbu příprav. Závěrečná práce. Brno: MZLU v Brně, 2010. V textu jsou popsány moţnosti vyuţití kancelářských aplikací při tvorbě výukového materiálu i s ukázkami těchto příprav. Klíčová slova Závěrečná práce, dokument, Word, Excel, PowerPoint, výukový materiál.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .......................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 9

Kancelářské aplikace využívané na školách 2.1

10

Word ........................................................................................................ 11

2.1.1

Rozloţení stránky ............................................................................. 11

2.1.2

Vkládání objektů .............................................................................. 13

2.1.2.1 Vloţení stránky................................................................................. 13 2.1.2.2 Vloţení tabulky................................................................................. 14 2.1.2.3 Vloţení ilustrace ............................................................................... 15 2.1.2.4 Vloţení záhlaví a zápatí .................................................................... 19 2.1.2.5 Vloţení textu ................................................................................... 20 2.1.2.6 Vloţení symbolu ............................................................................... 21 2.2

2.2.1

Práce se sešitem a s listy ................................................................. 22

2.2.2

Tvorba tabulky ................................................................................ 23

2.2.3

Tvorba grafu .................................................................................... 25

2.2.4

Zadávání vzorců a některých funkcí ............................................... 27

2.2.5

Zamykání listu................................................................................. 29

2.3

3

Excel ........................................................................................................ 22

PowerPoint .............................................................................................. 30

2.3.1

Rychlá tvorba prezentace pomocí šablony ..................................... 30

2.3.2

Tvorba prezentace bez pouţití šablon ............................................ 30

2.3.3

Vkládání objektů .............................................................................. 31

2.3.4

Nastavení animace .......................................................................... 32

2.3.5

Nastavení prezentace ...................................................................... 33

2.3.6

Tisk prezentace ............................................................................... 34

Tvorba výukového materiálu 3.1

35

Základní typografická pravidla při tvorbě výukového materiálu ........... 35

6

Obsah

3.1.1

Práce s odstavcem ........................................................................... 35

3.1.2

Práce se znaky textu ........................................................................ 37

3.1.3

Práce s odstavcovým stylem ............................................................ 41

3.1.4

Vzhled tabulky ................................................................................. 43

3.1.5

Vzhled obrázku ................................................................................ 44

3.1.6

Vzhled prezentace............................................................................ 44

3.2

4

Tvorba výukových dokumentů ................................................................ 45

3.2.1

Pracovní list – VODA NA ZEMI ...................................................... 45

3.2.2

Pracovní list – OCEÁN a MOŘE ..................................................... 46

3.2.3

ZEMĚPISNÁ OLYMPIÁDA – pracovní list 1, 2 .............................. 46

3.2.4

Písemné práce.................................................................................. 47

3.2.5

ČESKÁ REPUBLIKA – Prezentace ................................................. 47

Závěr

48

4.1

Závěrečné úpravy ....................................................................................48

4.2

Vyuţití práce ............................................................................................48

4.3

Připomínky a náměty ..............................................................................48

5

Literatura

49

6

Přílohy

51

A

Voda na Zemi – pracovní list

53

B

Oceán a moře – pracovní list

59

C

Zeměpisná olympiáda – pracovní list 1

65

D


69

E

Písemná práce – Litosféra 1

73

F


77

G

Písemná práce – Západní Evropa

79

H

Prezentace

81

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

Nastavení vzhledu stránky na kartě Rozloţení stránky .................. 12

Obr. 2 Nastavení okrajů stránky na kartě Rozloţení stránky..................... 12 Obr. 3 Nastavení orientace stránky na kartě Rozloţení stránky ................ 12 Obr. 4 Moţnosti pro vloţení jednotlivých objektů ..................................... 13 Obr. 5 Moţnosti pro vloţení stránky .......................................................... 13 Obr. 6 Moţnosti pro vloţení tabulky........................................................... 14 Obr. 7 Nástroje tabulky – styly a ohraničení .............................................. 14 Obr. 8 Nástroje tabulky – rozloţení ............................................................ 15 Obr. 9 Vloţení ilustrace ............................................................................... 15 Obr. 10 Formát obrázku ................................................................................ 16 Obr. 11 Velikost obrázku............................................................................... 16 Obr. 12 Vloţení připravených tvarů.............................................................. 17 Obr. 13 Úprava vloţených tvarů ................................................................... 17 Obr. 14 Ukázka SmartArtu ...........................................................................18 Obr. 15 Nabídka pro volbu typu grafu ..........................................................18 Obr. 16 Tvorba grafu ..................................................................................... 19 Obr. 17 Tvorba vlastního záhlaví .................................................................. 19 Obr. 18 Vloţení WordArtu ........................................................................... 20 Obr. 19 Ukázka pouţití textu ....................................................................... 20 Obr. 20 Volba Editoru rovnic ........................................................................ 21 Obr. 21 Výběr znaků rovnice......................................................................... 21 Obr. 22 Sešit Excelu ..................................................................................... 22 Obr. 23 Označení jednoho listu ................................................................... 23 Obr. 24 Označení několika listů ................................................................... 23 Obr. 25 Označení všech listů ........................................................................ 23 Obr. 26 Zarovnání číselné a textové hodnoty .............................................. 23 Obr. 27 Výběr formátu buněk ...................................................................... 24 Obr. 28 Změna šířky sloupce ....................................................................... 24

8

Seznam obrázků

Obr. 29 Zarovnání a zalamování textu ......................................................... 25 Obr. 30 Sloučení buněk ................................................................................ 25 Obr. 31 Výběr dat a typ grafu ....................................................................... 26 Obr. 32 Formát popisků dat u grafu............................................................. 26 Obr. 33 Ukázka formátování grafu ............................................................... 27 Obr. 34 Vkládání vzorců a funkcí ................................................................. 27 Obr. 35 Zápis vzorce a pouţití závorek ......................................................... 28 Obr. 36 Výběr kategorie a funkce ................................................................. 28 Obr. 37 Zadání vzorce ................................................................................... 29 Obr. 38 Přetaţení vzorce............................................................................... 29 Obr. 39 Moţnosti vloţení objektů do prezentace ......................................... 31 Obr. 40 Uspořádání animací ........................................................................ 32 Obr. 41 Tvorba vlastní prezentace ............................................................... 33 Obr. 42 Výběr snímků pro vlastní prezentaci .............................................. 33 Obr. 43 Okno pro tisk ................................................................................... 34 Obr. 44 Volba odstavců ................................................................................ 36 Obr. 45 Tok textu odstavce ........................................................................... 37 Obr. 46 Schéma odstavcových stylů ............................................................. 42 Obr. 47 Tvorba nového odstavcového stylu ................................................. 42 Obr. 48 Formát odstavce .............................................................................. 43

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Stejně tak jako na většině základních škol, i na naší základní škole jsou na počítačích nainstalovány základní aplikace sady Microsoft Office. Na deseti počítačích v učebně informatiky je nainstalována sada Microsoft Office 2003, notebooky vyučujících a počítač ve sborovně mají nainstalovanou sadu Microsoft Office 2007. V současné době jsou počítače nezbytnou součástí nejen při přípravě na výuku, ale také hrají důleţitou roli při samotné výuce. Učitel by měl s touto technikou pracovat a maximálně vyuţít její pozitiva. Výuka se tím můţe stát nejen efektivnější, ale i pestřejší a zajímavější. Stejně tak jako na většině škol, i na naší škole jsou téměř všichni vyučující proškoleni pro základní práci s počítačem. Jelikoţ ale počítač málo vyuţívají, většinu základních úkonů jiţ pozapomněli.

1.2 Cíl práce Cílem této práce je nejen připomenutí, ale i shrnutí základních pravidel pro práci s kancelářskými aplikacemi. Zároveň také uvedení základních typografických pravidel při zpracování textu, moţnosti vyuţití nejběţnějších programů pro tvorbu výukových materiálů a ukázka jednotlivých výukových materiálů.

9

10

Kancelářské aplikace vyuţívané na školách

2 Kancelářské aplikace využívané na školách Výběr kancelářských balíků, které lze na školách uţívat je velký a záleţí na potřebách kaţdé školy, k jakému řešení přistoupí. Vybírat lze například ze softwaru společnosti Microsoft, která nabízí celou řadu kancelářských balíků Microsoft Office. Jednou z posledních verzí je i sada Microsoft Office 2007, která je na trhu hned v několika verzích. Jednotlivé verze se liší pouze aplikacemi, které jsou obsaţeny v konkrétním balíku. Kancelářské balíky od firmy Microsoft Office lze rozdělit podle aplikací, které obsahují, do několika verzí:  Basic – Word, Excel, Outlook.  Home & Student – Word, Excel, PowerPoint, One Note.  Standard – Word, Excel, PowerPoint, Outlook.  Small Business – Word, Excel, PowerPoint, Outlook, Accounting Express, Publisher.  Professional – Word, Excel, PowerPoint, Outlook, Acounting Express, Publisher, Acces.  Ultimate – Word, Excel, PowerPoint, Outlook, Acounting Express, Publisher, Acces, InfoPath, Groove.  Professional Plus – Word, Excel, PowerPoint, Outlook, Publisher, Acces, InfoPath, Communicator.  Enterprise – Word, Excel, PowerPoint, Outlook, Publisher, Acces, InfoPath, Groove, One Note, Communicator. A k čemu vlastně jednotlivé aplikace slouţí?  Word – textový procesor, zpracovává text, umoţňuje vkládat do dokumentu tabulky, grafy, obrázky, grafické útvary.  Excel – tabulkový kalkulátor.  PowerPoint – nástroj pro vytváření prezentací.  Outlook – program pro sdílení pošty a organizaci schůzek, obsahuje klienta elektronické pošty, vedení kontaktů, organizaci času, úkolů, poznámek a deník.  Acces – databázový program.  Publisher – aplikace pro vytváření webových stránek v HTML, nahradil FrontPage ze starších verzí.  InfoPath – aplikace pro vytváření formulářů, umoţňuje z nich získané informace shromaţďovat, sdílet, opakovaně pouţívat a spravovat.  Groove – software pro sdílení dokumentů na dálku, umoţňuje pracovním skupinám sdílet informace a spolupracovat na společných dokumentech.  Communicator – komunikační nástroj pro textovou i hlasovou komunikaci.  One Note – program pro vytváření textových nebo grafických poznámek.




Accounting Express – aplikace pro finanční řízení podniků.

Další z kancelářských balíků na našem trhu je Open Office.org. Jeho obrovskou výhodou je, ţe je volně šiřitelný, a tak komukoli dostupný zdarma. Tento software lze provozovat pod operačními systémy: Microsoft Windows, Mac OS X, GNU/Linux, Solaris a FreeBSD. Kancelářský balík Open Office.org se skládá ze čtyř hlavních částí:  Writer – textový procesor,  Calc – tabulkový procesor,  Impress – prezentační nástroj,  Draw – grafický nástroj. Dále při výběru kancelářského balíčku zřejmě hraje roli i typ licence. Obecně lze říci, ţe existuje několik základních typů licencí:  Komerční licence – koupí produktu si zároveň kupujeme licenci na jeden počítač.  Multilicence – vyuţijeme, pokud chceme daný software pouţívat na několika počítačích. Na jedno licenční číslo je povoleno více instalací (můţe být omezen počet instalací).  Bez licence (freeware) – tento software je volně šiřitelný a bezplatný. Na naší škole pracujeme s kancelářskými aplikacemi sady Microsoft Office 2003 a 2007. Jedná se o balíčky Microsoft Office Standard, které obsahují aplikace Word, Excel, PowerPoint a Outlook. Svoji práci bych zaměřila na tvorbu výukového materiálu v některých aplikacích programu Microsoft Office 2007, jelikoţ ten má většina vyučujících naší školy nainstalován na svém notebooku či na společném počítači ve sborovně. Na začátku bych ale zmínila některé základní informace o Wordu, Excelu a PowerPointu, protoţe jsou to nejčastěji vyuţívané aplikace pro tvorbu výukového materiálu.

2.1 Word Aplikace Word slouţí ke tvorbě textových dokumentů. Nejde pouze o zpracování textu, ale lze do dokumentů vkládat obrázky, tabulky a grafy. Lze taky vyuţít Makra, která umoţňují automatizovat práci. 2.1.1

Rozložení stránky

Důleţitou součástí práce ve Wordu je počáteční plánování vzhledu stránky, které nám usnadní a urychlí práci. Pozdější úprava vzhledu stránky je samozřejmě také moţná, spíše slouţí pro doladění. Vzhled stránky si lze nastavit na kartě Rozložení stránky. Zde se dají navolit okraje stránek, orientace stránek a velikost stránek, počet sloupců na stránku, konce stránek či oddílů. Dále je zde moţné také navolit pozadí

11

12


stránky, a to barvu, vodoznak či ohraničení stránek. Takto utvořenou stránku je dobré uloţit jako šablonu a kdykoli ji pouţít.

Obr. 1

Nastavení vzhledu stránky na kartě Rozloţení stránky

Okraje stránek lze navolit z karty Rozložení stránky tak, ţe si vyberete jednu z předvolených nabídek nebo si utvoříte vlastní okraje, k dispozici je na výběr také poslední pouţitý formát okrajů stránky. Při otevření nového dokumentu se automaticky nastaví normální rozloţení.

Obr. 2

Nastavení okrajů stránky na kartě Rozloţení stránky

Papír lze orientovat na výšku či na šířku. Při pozdější změně orientace je třeba počítat s rozhozením celého dokumentu, pokud nebude vhodně nadefinován. Takţe je dobré si toto rozmyslet před zahájením práce. Stránku orientujeme přes kartu Rozložení stránky.

Obr. 3

Nastavení orientace stránky na kartě Rozloţení stránky


Dále je vhodné pro úsporu papíru pracovat se sloupci. Sloupce lze vyuţít při tvorbě testu. Tato ikona se nachází také na kartě Rozložení stránky a slouţí k rozdělení stránky na více sloupců. 2.1.2

Vkládání objektů

Do dokumentů tvořených ve Wordu lze vkládat nepřeberné mnoţství objektů. Mezi tyto objekty patří např. stránky, tabulky, ilustrace, odkazy, záhlaví a zápatí, text a symboly.

Obr. 4

Moţnosti pro vloţení jednotlivých objektů

2.1.2.1 Vložení stránky

Při vkládání stránek lze vloţit titulní stranu, která je předem nadefinována, stačí si pouze vybrat a doplnit své osobní údaje. Pokud zjistíme, ţe je potřeba do dokumentu vloţit prázdnou stránku, lze ji kliknutím na ikonu Prázdná stránka v kartě Vložení přidat. Potřebujeme-li ukončit stránku a pokračovat na novou stránku, poslouţí nám k tomu ikona Konec stránky na kartě Vložení.

Obr. 5

Moţnosti pro vloţení stránky

13

14


2.1.2.2 Vložení tabulky

Tvorba tabulky je moţná přímo ve Wordu. Pro vloţení tabulky lze pouţít ikonu na kartě Vložení. Tabulku utvoříme přidrţením levého tlačítka na myši a výběrem řádků a sloupců.

Obr. 6

Moţnosti pro vloţení tabulky

Poté se nám tabulka zobrazí do dokumentu a následovně lze upravovat. Pro úpravu pouţijeme z Nástrojů tabulky ikonu Návrh a z pásu nabídky vybíráme Styl a Ohraničení tabulky.

Obr. 7

Nástroje tabulky – styly a ohraničení


Na kartě Rozložení lze dále upravovat tabulku, řádky a sloupce, je moţné slučovat buňky, měnit jejich velikost, zarovnávat text v buňkách, vkládat funkce do jednotlivých buněk či řadit buňky podle daných kritérií.

Obr. 8

Nástroje tabulky – rozloţení

Tabulku můţeme vloţit i přes ikonu Vložit tabulku. Pro tvorbu netradiční tabulky lze vyuţít ikonu Navrhnout tabulku. Dále lze tabulku vytvořit pomocí odkazu Tabulka Excel. Při úpravě pouţíváme jiţ zmíněné Nástroje tabulky. Další moţnost vloţení tabulky je, ţe si ji utvoříme v Excelu a následně ji zkopírujeme do dokumentu ve Wordu. 2.1.2.3 Vložení ilustrace

Přes kartu Vložení lze do dokumentu vloţit Obrázek, Tvary, Klipart, Graf a SmartArt.

Obr. 9

Vloţení ilustrace

Při vkládání obrázku přes kartu Vložení vybíráme obrázek ze souboru, takţe je potřeba mít ho předem uloţen. Jinak obrázek lze i kdekoli zkopírovat a následně ho do dokumentu vloţit. Klipart vyhledáme v nabídce a následně ho vloţíme. Obrázek i klipart formátujeme stejně. Po označení obrázku se nám zobrazí karta Nástroje obrázku a zde ho můţeme naformátovat. Z nabídky pro formát lze vybrat některou z ikon pro úpravu obrázku (jas, kontrast, přebarvení a kompresi obrázku nebo ho lze změnit či se vrátit k původnímu obrázku), dále ikony pro styl obrázku (tvar a ohraničení obrázku, různé efekty obrázku jako záře, odraz, stín, zkosení atd.). Další ikony jsou pro uspořádání obrázku, kde si navolíme

15

16


pozici obrázku v textu, obtékání obrázku textem, zarovnání obrázku nebo obrázek lze otočit či překlopit. Poslední ikony slouţí ke změně velikosti obrázku, zde můţeme vybrat oříznutí obrázku anebo navolit výšku a šířku obrázku.

Obr. 10

Formát obrázku

Při oříznutí obrázku z něho odstraníme nepotřebné části. Vybereme ikonu Oříznout, obrázek se nám ohraničí tučnou přerušovanou čarou a my pomocí přidrţení levého tlačítka myši na některé z čar a posunem postupně budeme obrázek ořezávat. Při změně šířky a výšky obrázku zůstává obrázek obsahově beze změny, pouze dojde k jeho zvětšení či zmenšení do délky nebo do šířky. Aby nedošlo k deformaci obrázku, je vhodné mít zamčený poměr stran. To můţeme zkontrolovat otevřením okna pro velikost obrázku.

Obr. 11

Velikost obrázku

Při vkládání tvarů si můţeme vybrat z předem nadefinovaných útvarů. Kliknutím levého tlačítka myši vybereme daný tvar. Do dokumentu klikneme a přidrţením a taţením myši tvar vloţíme. Ten pak lze následně upravovat.


Obr. 12

Vloţení připravených tvarů

Úprava vloţeného tvaru je moţná opět přes kartu Formát, která se nám zobrazí při označení objektu. Zde je moţno vkládat další tvary, upravovat ohraničení, výplň tvaru či tvar pozměnit. Dále lze nadefinovat stínové a prostorové efekty, uspořádání tvaru a velikost tvaru.

Obr. 13

Úprava vloţených tvarů

Při označení objektu lze měnit také jeho velikost a polohu. K tomu slouţí obrysové body, pomocí kterých lze tvar pozměnit. Chycením levého tlačítka myši a posouváním za horní nebo dolní bod měníme tvaru, pravý nebo levý bod slouţí ke změně šířky tvaru, rohové body nám mění šířku i výšku současně a pomocí nejvrchnějšího bodu lze tvar otáčet. Do dokumentu lze dále vkládat SmartArt, který souţí zpravidla jako diagram. Jeho úprava je opět moţná po označení objektu a následného

17

18


výběru z Nástrojů pro obrázky SmartArt (Návrh, Formát). Na následujícím obrázku je ukázka takového objektu.

Obr. 14

Ukázka SmartArtu

Vkládání grafu do dokumentu je moţno buď přímo ve Wordu anebo lze jiţ hotový graf utvořený v Excelu zkopírovat a vloţit do dokumentu. Graf ve Wordu tvoříme přes kartu Vložit, kde si vybereme ikonu Grafu. Zobrazí se nám nabídka s typy grafů, ze které si vybereme ten, který potřebujeme. Výběr potvrdíme kliknutím na OK.

Obr. 15

Nabídka pro volbu typu grafu

Zobrazí se nám návrh tabulky a návrh grafu. Pokud potřebujeme menší či větší počet sloupců a řádků, jednoduše chytneme za pravý dolní roh tabulky a upravíme výběr. V tabulce také pozměníme názvy řádků a sloupců a doplníme poţadované údaje do tabulky. Graf následně doplníme o názvy os, legendu, název grafu a hodnoty. To nalezneme v Nástrojích grafu na kartě Rozložení. Můţeme také měnit barevnou výplň grafu, a to tak, ţe označíme dané sloupce a v Nástrojích grafu na kartě Formát upravíme tyto volby. Na stejné kartě nalezneme také ikony na úpravu obrysu grafu, typu písma, velikosti i barvy písma a mnoho dalšího. Pokud budeme potřebovat do dokumentu vloţit


i tabulku, ze které vychází graf, nalezneme ji na kartě Rozložení. Pro přehlednost doporučuji tabulku nevkládat.

Obr. 16

Tvorba grafu

Pokud budeme potřebovat graf následně upravit či zcela změnit typ, je to moţné kdykoli přes Nástroje grafu na kartě Návrh, kde si vybereme Změnit typ grafu. 2.1.2.4 Vložení záhlaví a zápatí

Záhlaví i zápatí lze do dokumentu vloţit jiţ předvolené, anebo je moţno si utvořit své vlastní, které lze pro určitý typ dokumentu pouţívat. Předdefinované záhlaví a zápatí vloţíme do dokumentu přes kartu Vložení a vybereme Záhlaví či Zápatí, které nám je nabídnuto. Chceme-li si utvořit své vlastní, tak v nabídce Záhlaví či Zápatí vybereme Upravit a v místě pro záhlaví či zápatí si utvoříme svůj vlastní návrh. Lze vkládat obrázky, kliparty, či samotný text. Následně vše označíme a rozbalíme roletku u Záhlaví či Zápatí a vybereme ikonu Uložit výběr do galerie záhlaví či zápatí.

Obr. 17

Tvorba vlastního záhlaví

19

20


2.1.2.5 Vložení textu

Do dokumentu lze vloţit textové pole. Tato pole mohou být opět jiţ předdefinována, anebo si utvoříme své vlastní. Pro vloţení vybereme na kartě Vložit, Textové pole. Otevřeme nabídku a zvolíme Nakreslit textové pole. V dokumentu vyznačíme, kde se nám má textové pole zobrazit a určíme tahem myši jeho velikost. Text uvnitř textového pole lze naformátovat, zvolíme si vzhled písma, jeho velikost, barvu atd. Pole lze také upravovat, a to tak, ţe si jej označíme a v Nástrojích textového pole utvoříme formát pole. Další moţnost jak vkládat text, je WordArt. Tento text slouţí spíše k dekorativním a reprezentativním účelům, jako jsou nadpisy, tituly atd. WordArt nalezneme na kartě Vložit, kde po otevření roletky vybereme typ WordArtu.

Obr. 18

Vloţení WordArtu

Po výběru se nám otevře okno s nabídkou na vloţení textu. Napíšeme text a můţeme si vybrat vzhled a velikost písma. WordArt lze dále naformátovat. Pokud máme WordArt označený, vybereme si Nástroje WordArtu a můţeme upravit text, změnit styl, navolit další efekty, upravit uspořádání a velikost.

Obr. 19

Ukázka pouţití textu


Zajímavostí při vkládání textů, jsou objekty. Velmi oblíbený z nich je Editor rovnic, který slouţí k zápisu matematických a chemických rovnic či výrazů. Na kartě Vložení otevřeme roletku Objekt a vybereme Objekt Editor rovnic 3.0 a potvrdíme kliknutím na OK.

Obr. 20

Volba Editoru rovnic

Zobrazí se nám rámeček, do kterého budeme daný výraz či rovnici zapisovat, a okno Rovnice, z kterého budeme vybírat poţadované znaky. Kliknutím vybereme poţadovaný znak. Je důleţité předem vědět, jak bude výraz či rovnice vystavěna, abychom znaky volili ve vhodném pořadí.

Obr. 21

Výběr znaků rovnice

2.1.2.6 Vložení symbolu

Mezi další prvky, které lze vkládat do dokumentu, patří symboly. Mezi symboly nalezneme znaky latinky, azbuky, cyrilice, řecké abecedy, znaménka interpunkce a mnoho dalších.

21

22


2.2 Excel Aplikace Excel slouţí ke tvorbě tabulek a grafů. V Excelu lze vyuţít mnoha funkcí, které si vybereme z jiţ předdefinovaných anebo si je sami do tabulky nadefinujeme. Znalost základních úkonů v Excelu nám práci usnadní a samozřejmě také urychlí. 2.2.1

Práce se sešitem a s listy

Součástí sešitu Excelu jsou jednotlivé listy. Počet listů lze podle potřeby měnit, lze je libovolně přidávat, ubírat, přejmenovávat nebo seřazovat v potřebném pořadí. Výhodou je, ţe máme potřebné informace v jednom sešitě.

Obr. 22

Sešit Excelu

Změnu názvu listu provedeme dvojklikem levého tlačítka myši na název listu. Pokud potřebujeme vloţit nový list, lze kliknout na ikonu za posledním listem nebo stisknutím kláves Shift + F11. Pořadí listů změníme tak, ţe list uchopíme pomocí levého tlačítka myši a přesuneme do nové pozice. Pokud máme například vytvořit stejnou tabulku nebo data v několika listech, můţeme pracovat v těchto listech současně, a to nám usnadní a urychlí práci. Označíme si listy, v kterých budeme pracovat, a pak zadáme data a provedeme nutné úpravy. Označení listů provedeme kliknutím na jeden list, přidrţíme klávesu Ctrl a označujeme další listy. Pokud chceme označit více listů najednou, tak si označíme krajní list, přidrţíme klávesy Alt + Shift a označíme poslední z listů v řadě.


Obr. 23

Označení jednoho listu

Obr. 24

Označení několika listů

Obr. 25

Označení všech listů

Po zadání společných dat nesmíme zapomenout zrušit označení více listů a začít pracovat v jednotlivých listech samostatně. Pokud máme označeny všechny listy, tak označení více listů zrušíme kliknutím na jakýkoli list. V případě, ţe nejsou označeny všechny listy, ke zrušení dojde, pokud klikneme na neoznačený list. 2.2.2

Tvorba tabulky

Při tvorbě tabulek si můţeme nejprve do buněk vloţit data a poté tabulku naformátujeme. Výhodou je, ţe jiţ upravujeme tabulku podle obsahu buněk. Do buňky můţeme vkládat číselné nebo textové hodnoty. Textové hodnoty jsou zarovnány v buňce vlevo a číselné hodnoty se zarovnávají vpravo.

Obr. 26

Zarovnání číselné a textové hodnoty

Pokud potřebujeme navolit speciální formát buněk, označíme si buňky a kliknutím na pravé tlačítko myši zobrazíme nabídku. Zde si vybereme Formát buněk a můţeme vybírat z mnoha moţností. Pokud například za-

23

24


dáme Měnu, při vloţení čísla se nám automaticky zobrazí značka námi vybrané měny.

Obr. 27

Výběr formátu buněk

Volba výšky řádku a šířky sloupce je moţná pomocí uchycení levého tlačítka na rozhraní řádků či sloupců a posunutí na poţadovanou vzdálenost. Další z moţností jak toto udělat je vybrat celé sloupce či řádky a otevřít nabídku kliknutím na pravé tlačítko myši. Zde si vybereme poţadovanou operaci, kterou chceme provést. Výběr celého sloupce provedeme kliknutím do nadpisu sloupce (písmeno sloupce). U řádku postupujeme obdobně. Označení více sloupců nebo řádků provedeme pomocí přidrţení levého tlačítka a přetaţením myši z daného sloupce či řádku aţ na poţadované místo. Pokud vybíráme sloupce či řádky v nesouvislém bloku, pro označení pouţijeme klávesu Ctrl, kterou drţíme a označíme jednotlivé sloupce či řádky. Souvislý blok sloupců či řádků lze také označit výběrem krajního sloupce či řádku, přidrţením kláves Alt + Shift a následným označením posledního sloupce či řádku voleného výběru.

Obr. 28

Změna šířky sloupce


Velikost, vzhled a barvu písma lze vybrat na kartě Domů, zde také můţeme navolit zarovnání v buňkách. Z moţností zarovnání si lze vybrat i směr textu, zalamování textu anebo můţeme vyuţít sloučení a zarovnání buněk.

Obr. 29

Zarovnání a zalamování textu

Obr. 30

Sloučení buněk

Pro přehlednost lze tabulku barevně dotvořit. To je vhodné, pokud budou prezentovány pomocí projekce či budou vloţeny do prezentace, anebo pokud barva plní určitou funkci. Pro tisk tato volba není vhodná. 2.2.3

Tvorba grafu

Neţ začneme tvořit graf, tak si utvoříme tabulku s hodnotami. Označíme buňky s údaji pro graf a na kartě Vložit vybereme typ grafu, který chceme vytvořit. Pro zobrazení větší nabídky grafů je moţné otevřít nabídku grafů kliknutím na pravý dolní roh na kartě Vložit Grafy.

25

26

Obr. 31


Výběr dat a typ grafu

Jakmile vloţíme graf, začneme ho upravovat do finální podoby. Označit lze celý graf anebo jeho části. Označení provedeme kliknutím do dané oblasti grafu. Označenou část poté upravujeme. Označíme celý graf a v nástrojích grafu na kartě Rozložení zadáme potřebné údaje, jako jsou popisky, osy, pozadí a další. Kliknutím na ikonu Název grafu, vybereme umístění názvu a následně název napíšeme do vzniklého okna. Ikona Legenda slouţí k umístění legendy grafu, přičemţ ji lze i odstranit. Pomocí ikony Popisky dat navolíme, které údaje chceme v grafu zobrazit. Klikneme na Popisky dat, kde si buď zvolíme předem navolené operace anebo otevřeme nabídku s dalšími moţnosti.

Obr. 32

Formát popisků dat u grafu


U popisků dat můţeme volit údaje, které se na štítku zobrazí, dále výplň a ohraničení štítku, stín štítku a další efekty. U některých typů grafů se pojmenují osy a lze zvolit jakou část mříţky grafu zobrazit. Na kartě Formát v Nástrojích grafu upravíme barvu a typ písma, ohraničení a výplň zvolených oblastí grafu a mnoho dalšího.

Obr. 33

Ukázka formátování grafu

2.2.4

Zadávání vzorců a některých funkcí

Zadání vzorce a funkce začneme označením buňky, kde má být výsledek. Vzorce zadáváme do řádku vzorců napsáním znaménka =. Pokud napíšeme do pole některý z těchto znaků (+, -, =), tak se nám objeví nabídka na poslední pouţité funkce. Funkci volíme kliknutím na ikonu Vložit funkci a vybereme poţadovanou funkci.

Obr. 34

Vkládání vzorců a funkcí

Tvorba vzorce se řídí základními matematickými pravidly. Pokud vzorec obsahuje závorku, výpočet v závorce je upřednostněn, jinak má přednost násobení a dělení.

27

28

Obr. 35


Zápis vzorce a pouţití závorek

Funkci vybíráme z předem nadefinovaných funkcí. Mezi nejpouţívanější funkce na základní škole patří základní početní operace, jako je suma, součin, průměr, zaokrouhlování, odmocnina, goniometrické funkce a další, nebo vloţení funkce čas a datum. Při zadávání funkce přes ikonu Vložit funkci, se nám otevře nabídka funkcí, kde si můţeme vybrat z několika kategorií (matematické, logické, datum a čas, statistické, finanční, naposledy pouţité, …). Označíme-li si nějakou funkci, v dolní části nabídky vidíme popis této funkce.

Obr. 36

Výběr kategorie a funkce

Vybereme si některou z funkcí a zadáme poţadované údaje. Buňky můţeme vybrat buď kliknutím levého tlačítka myši do daného pole anebo zapsáním názvu pole. Pokud budeme potřebovat buňku z jiného listu, klikneme do poţadovaného listu a tam si označíme potřebnou buňku.


Pokud budeme potřebovat stejný vzorec či funkci pouţít v několika řádcích, není potřeba je pokaţdé zadávat, ale stačí pouze tento vzorec či funkci přetáhnout na poţadovaná pole.

Obr. 37

Zadání vzorce

Přetaţení vzorce či funkce provedeme označením pole s funkcí a uchycením kříţku, který se nám objeví v pravém dolním rohu buňky. Drţíme levé tlačítko myši a přetáhneme nadefinovaný vzorec či funkce do potřebných polí.

Obr. 38

Přetaţení vzorce

2.2.5

Zamykání listu

Budeme-li chtít zamknout celý list, klikneme na kartě Domů na ikonu Formát a vybereme Zamknout list. Je moţné zamknout ho s pouţitím hesla, ale i bez něj. Odemknutí listu provedeme stejným způsobem. Při uzamčení celého listu ho nelze nijak upravovat. Zamknout ale lze pouze některé buňky, které nechceme, aby byly změněny, vhodné je to například u navolených vzorců. Označíme buňky, které chceme mít odemčené, přes ikonu Formát na kartě Domů zvolíme Zamknout buňky. Jelikoţ jsou vţdy zamčeny, dojde k jejich odemčení. Poté provedeme uzamknutí celého listu, jak jiţ bylo popsáno.

29

30


2.3 PowerPoint Aplikace PowerPoint slouţí ke tvorbě prezentací. Snímky prezentace by měly obsahovat základní myšlenku v několika málo bodech. Prezentace v PowerPointu zpravidla slouţí posluchačům jako vizuální doplněk při výkladu, z kterého by si měly zapamatovat hlavní body, a zároveň jako osnova pro přednášejícího. V PowerPointu 2007 lze utvářet kvalitní prezentace díky mnoha nástrojům rychleji. PowerPoint 2007 totiţ obsahuje velké mnoţství předem nadefinovaných šablon a barevných schémat, z kterých si lze vybrat. 2.3.1

Rychlá tvorba prezentace pomocí šablony

Šablonu si vybereme otevřením PowerPointu a kliknutím na tlačítko Office v levém horním rohu, vybereme Nový a otevře se nám nabídka na novou prezentaci, zde si z velkého mnoţství šablon, které jsou tematicky roztříděny, některou můţeme vybrat. Šablonu si vybereme z nainstalovaných šablon, a pokud jsme připojeni k internetu, máme moţnost vybrat si některou ze šablon Microsoft Office Online. Jelikoţ nám některé snímky v šabloně nebudou vyhovovat, lze je odstranit a naopak některé lze přidat. Odstranění snímku provedeme jeho označením a kliknutím na klávesnici na klávesu Delete nebo na ikonu Odstranit na kartě Domů. Naopak přidání snímku provedeme kliknutím na snímek, nad který chceme nový snímek přidat, a otevřeme nabídku u ikony Nový snímek na kartě Domů. Snímky lze podle potřeby přesouvat uchycením snímku v pásu snímků a přesunout na jiné pořadí. Takto připravenou šablonu pouţijeme pro zpracování prezentace. 2.3.2

Tvorba prezentace bez použití šablon

Prezentaci můţeme utvořit i bez pouţití šablon. Zobrazit si můţeme jednotlivé snímky, anebo osnovu prezentace. Do snímků zapisujeme potřebné údaje. Na kartě Domů otevřeme nabídku u ikony Nový snímek, vybereme rozloţení snímku a opět zadáme poţadované informace do snímku. Aţ budeme mít hotovou prezentaci obsahově, pustíme se do grafických úprav. Na kartě Návrh si můţeme zvolit některý z předem nadefinovaných motivů, vybrat barvu a změnit i typ písma. To vše se provede v celé prezentaci současně. Není potřeba pro jednotlivé snímky dělat zvlášť. Pokud si chceme utvořit vlastní pozadí snímku, klikneme na tlačítko Styly pozadí na kartě Návrh. Vybrat si zde můţeme z nabídky barev, které ladí s pozadím, anebo vybereme Formát pozadí, kde lze vybrat souvislou či přechodovou výplň, vloţit obrázek ze souboru nebo navolit texturu výplně. Takto zvolené pozadí můţeme navolit pouze pro vybraný snímek kliknutím na tlačítko Obnovit pozadí, anebo pro všechny snímky prezentace kliknutím na tlačítko Použít u všech.


2.3.3

Vkládání objektů

Do prezentace lze vkládat mnoho různých objektů, jako jsou tabulky, různé ilustrace, textové objekty, odkazy, zvuky a videa. Tyto objekty nalezneme na kartě Vložení. Vkládání těchto objektů je stejné jako ve Wordu, takţe se jimi uţ nebudeme zabývat v této kapitole. V aplikaci PowerPoint 2007 můţeme do prezentace vkládat zvukové soubory pouze ve formátu Windows Audio (.wav) menší neţ 100 kB. Ostatní mediální soubory jiných formátů anebo větší soubory ve formátu.wav se s prezentací propojují. Zvuk do prezentace vloţíme tak, ţe si vybereme snímek, kam chceme zvuk umístit. Na kartě Vložení klepneme na šipku u tlačítka Zvuk a rozbalí se nám dialogové okno s nabídkou, odkud chceme zvuk vloţit. Vybereme si poţadovaný zvuk a následně zvolíme, jak chceme zvuk spustit, zda automaticky anebo po klepnutí. Přehrávání můţeme spustit dvojklikem na ikonu ikonu Zvuk anebo kliknutím na tlačítko Prezentace, které se nachází vedle jezdce lupy v pravém dolním rohu obrazovky. Pokud nejsou zvuky součástí prezentace, ale jsou s prezentací propojeny, aplikace PowerPoint 2007 si utváří odkazy k těmto zvukovým souborům. Proto pro spuštění prezentace na jiném počítači je nutné do stejné sloţky zkopírovat propojené soubory. Jednou z moţností jak toho bez problémů docílit je pouţít funkci Balení pro disk CD-ROM, která umoţňuje zkopírovat prezentaci a odkazy na média do sloţky, kterou lze vypálit na CD-ROM. Tuto funkci nalezneme na tlačítku Office v levém horním rohu pod příkazem Publikovat. Podobným způsobem lze vkládat i videa, která vkládáme přes ikonu Film na kartě Vložení. Pokud chceme, aby se nám video přehrávalo na celé obrazovce, je potřeba to nastavit. Označíme rámeček videa a vybereme kartu Možnosti na kartě Filmové nástroje, zde pak zaškrtneme políčko Přehrát na celé obrazovce. Videa jsou s prezentací vţdy propojena, nikdy nejsou přímo součástí prezentace. Vkládání hypertextových odkazů můţe slouţit k připojení se k internetu anebo k odkazu na stránku podle volby. Pokud si označíme nějaké slovo v textu a klikneme na ikonu Hypertextový odkaz na kartě Vložení, můţeme si navolit snímek, na který se nám bude prezentace převádět. Nebo si zde lze navolit odkaz na existující soubor či webovou stránku. Pozor ovšem, i jiţ existující soubor je s prezentací pouze propojen, nikoli není její součástí.

Obr. 39

Moţnosti vloţení objektů do prezentace

31

32

2.3.4


Nastavení animace

Animace slouţí k zatraktivnění a upoutání pozornosti posluchačů. Ke kaţdé poloţce na snímku lze přidat nějakou animaci. Ovšem ani s animacemi by se to nemělo přehánět, aby prezentace jimi nebyla přesycena a zbytečně neodpoutávala pozornost posluchačů od obsahu prezentace. Na kartě Animace lze navolit přechod snímků z předem nadefinovaných moţností, dále určit rychlost přechodu snímků, navolit hudbu při přechodu snímků a také si vybrat jakým způsobem se na další snímek dostaneme, zda automaticky po nějakém čase či při klepnutí myši. To vše lze navolit pro jednotlivé snímky, anebo pouţít u všech snímků najednou. Pokud zvolíme na kartě Animace ikonu Vlastní animace, zobrazí se nám podokno Vlastní animace. Aby bylo moţno vybírat z moţností v podokně, musíme si označit poloţku, které chceme animaci přidat. Moţnosti pak vybíráme z následující nabídky:  přidat efekt,  odebrat,  spustit,  směr,  rychlost,  přehrát,  prezentace,  automatický náhled. Vybereme si objekt a přidáme mu efekt, ten navolíme podle toho, kdy chceme, aby proběhl, zda na počátku nebo na konci, zda má zdůraznit daný objekt, anebo ho má uvést do pohybu. Dále si navolíme jak se má animace spustit. Vybrat si lze ze tří moţností (Při klepnutí, s předchozím, Po předchozím). Z dalších moţností volíme směr animace (Vodorovně, Svisle) a rychlost animace (Velmi pomalu aţ Velmi rychle). Následně si můţeme animaci přehrát nebo se podívat na prezentaci. Pokud si zaškrtneme políčko automatický náhled, máme moţnost tuto změnu si prohlédnout hned po upravení animace. Posun animací se provádí v podokně Vlastní animace tak, ţe danou poloţku označíme a přetáhneme ji na poţadované místo nebo k tomu lze také vyuţít šipek ve spodní části podokna.

Obr. 40

Uspořádání animací


2.3.5

Nastavení prezentace

Před nastavením prezentace je dobré si zkontrolovat, ţe na kaţdý snímek jsme umístili nadpis a pokud je to třeba, tak i snímky očíslovali. Neţ prezentaci budeme publikovat, je dobré si ji odzkoušet, abychom předešli případným komplikacím. Dále je dobré zamyslet se nad tím, k jakým účelům prezentace slouţí a jak danou prezentaci zabezpečíme. To můţeme provést buď nastavením hesla pro otevření či úpravu prezentace nebo můţeme pouţít funkci Správy přístupových práv k informacím a omezit oprávnění dalším uţivatelům. Pokud si vytvoříme základní prezentaci, která obsahuje velké mnoţství snímků, lze si z nich utvořit vlastní prezentaci s výběrem pouze některých, právě aktuálních snímků. Toto lze nastavit na kartě Prezentace kliknutím na ikonu Vlastní prezentace. Zde si můţeme utvořit novou, která vychází z té základní. Klikneme na ikonu Nová a vybereme si snímky, které chceme pouţít při prezentaci. Pokud jsme si vybrali snímky s odkazy, automaticky se nám zobrazí i snímky, které jsme do výběru nezahrnuli. Takto vzniklou prezentaci si můţeme pojmenovat, abychom věděli, pro jaké účely slouţí. Takto lze utvořit z jedné prezentace nepřeberné mnoţství dílčích prezentaci.

Obr. 41

Tvorba vlastní prezentace

Obr. 42

Výběr snímků pro vlastní prezentaci

33

34

2.3.6


Tisk prezentace

Někdy je potřeba pro posluchače danou prezentaci vytisknout. Při tisku lze vyuţít několika rozloţení. Velmi nevhodné z hlediska úspory papíru je tisk jednoho snímku na stránku. Tisk se provádí kliknutím na tlačítko Office v levém horním rohu. Zde zvolíme nejprve Náhled v ikoně Tisk, kde můţeme udělat nějaké úpravy před tiskem, kliknutím na ikonu Možnosti. Pokud jsme uţ spokojeni, tak tisk provedeme opět přes tlačítko Office, kde vybereme Tisk. Zde si navolíme tiskárnu, rozsah tisku, barvu tisku a mnoho dalšího. Pokud zadáme vytisknout snímky, tiskne se vţdy jeden snímek na stránku. Vybereme-li tisk podkladu, lze si vybrat, kolik snímků na stránce bude (1 aţ 9). Z dalších moţností tisku lze vybrat tisk poznámek anebo osnovy. Dále si navolíme počet kopií a jsme připraveni k tisku.

Obr. 43

Okno pro tisk

Tvorba výukového materiálu

3 Tvorba výukového materiálu 3.1 Základní typografická pravidla při tvorbě výukového materiálu V následujících kapitolách se seznámíme se správným vzhledem textu (odstavců a znaků), obrázků, tabulek a prezentací. 3.1.1

Práce s odstavcem

Odstavec je část textu mezi dvěma znaky konce odstavce (¶), měl by tvořit ucelenou myšlenku a v textu být viditelný. Okraje odstavce jsou zpravidla v běţném textu vţdy nulové. Text odstavce lze zarovnat čtyřmi způsoby:  Zarovnání vlevo – sazba na levý praporek, levý okraj je zarovnaný a pravý okraj je ponechán volně. V textu zůstávají stejné mezislovní mezery. Pouţívá se spíše při sazbě do uţšího rozměru, při větším počtu sloupců nebo malém formátu.  Zarovnání na střed – sazba na osu, není vhodná pro větší mnoţství textu, pouţívá se zejména u nadpisů a titulků.  Zarovnání vpravo – sazba na pravý praporek, pravý okraj je zarovnaný a levý zůstává volný. Tato sazba není příliš častá, špatně se orientujeme v textu. Pouţívá se zpravidla pro popisek obrázků nebo věnování.  Zarovnání do bloku – pravý a levý okraj textu je zarovnán. U této sazby jsou všechny řádky stejně dlouhé a mění se mezislovní mezery. Tato sazba patří k nejpouţívanějším. Při jejím výběru je potřeba správně navolit poměr mezi velikostí písma a šířkou řádku. V této sazbě se pouţívá dělení slov. Pro lepší přehlednost sázeného textu se pouţívá členění odstavců. Mezi nejpouţívanější způsoby členění odstavců patří pouţití odstavcové zaráţky a pouţití mezer mezi řádky (odstavcové odsazení). Odstavcová zaráţka se volí před první řádek odstavce, ten je odsazen vpravo. Zpravidla se volí podle velikosti řádku, nejčastěji o jeden „čtverčík“ nebo jeho násobky (1,5 čtverčíku, 2 čtverčíky, atd.) v závislosti na délce řádku. Pokud navolíme zápornou hodnotu odstavcové zaráţky, předsune se nám první řádek před ostatní, samozřejmě uţ ale nemáme nulové okraje. Pokud budeme chtít zachovat nulové okraje odstavce, lze toto vyřešit pouţitím předsazení prvního řádku, minimálně o jeden „čtverčík“. Toho se vyuţívá například pro tvorbu rejstříků anebo pro pořadovou sazbu. Další moţností jak viditelně oddělit odstavce, je pouţít mezery mezi řádky, ovšem nikoli pouţitím klávesy Enter, ale nastavením mezer před a za odstavcem. Tyto mezery se volí podle velikosti písma, zpravidla to bývá polovina řádkování, někdy se uţívá i hodnota rovna řádkování.

35

36

Obr. 44


Volba odstavců

Další vlastnost odstavce, kterou je třeba navolit je tok textu, který si navolíme přepnutím nabídky Odstavec na kartu Tok textu (viz. Obr. 45). Pro kaţdý odstavec bychom si měli zaškrtnout Kontrolu osamocených řádků, abychom se vyvarovali výskytu parchantů. Parchant můţe být buď sirotek (východový řádek odstavce na začátku stránky) nebo vdova (první řádek odstavce na konci stránky). Při volbě odstavců, které představují nadpisy, musíme na kartě Tok textu zaškrtnout také poloţku Svázat s následujícím, abychom zajistili následování dalšího odstavce za nadpisem. V některých odstavcích potřebujeme zajistit, aby nebyly nikdy rozděleny koncem stránky. To platí zejména pro odstavce tvořené tabulkou. V kartě Tok textu si navolíme poloţku Svázat řádky. Pro názvy větších celků platí, ţe začínají stránku, to lze zajistit, ţe danému stylu odstavce vyznačíme na kartě Tok textu poloţku Vložit konec stránky před. Aby v odstavcích zarovnaných do bloku nevznikaly velké mezislovní mezery, pouţívá se dělení slov. Jelikoţ v češtině je hodně víceslabičných slov, je vhodné navolit dělení slov i při zarovnání vlevo. Tuto poloţku lze volit na kartě Tok textu. Kaţdý jazyk má svůj vlastní slovník dělení slov, proto je důleţité správně nastavit jazyk, v němţ je text psán. Pozor je třeba dávat na zakázaná dělení, mezi něţ například patří iniciály (J. K. Tyl), datum (2. 9. 2010), čísla (23 000), čísla a jednotky (35 m) anebo jednoznakové předloţky a spojky. Toho lze dosáhnout pouţitím nezlomitelných mezislovních mezer, které lze vloţit pomocí speciálních znaků na kartě Vložit symbol nebo pouţitím klávesové zkratky Ctrl+Shift+Mezerník. Pokud budeme chtít opravit rozdělení některého slova, lze to udělat vloţením speciálního znaku, Volitelné rozdělení, na kartě Vložit symbol.


Obr. 45

Tok textu odstavce

Vyznačování textu v odstavcích by nemělo být přehnané, aby nemátlo a neunavovalo čtenáře. Nemělo by se pouţívat více neţ tři druhy vyznačování. Vyznačování v textu můţe být určeno několika způsoby:  Kurzíva – nejméně narušuje vzhled sazby, přesto upoutá.  Tučné písmo – pro nápadné upoutání pozornosti.  Kapitálky – působí slavnostně, pouţívají se pro jména a názvy.  Podtrhávání – z typografického hlediska nevhodný způsob.  Prostrkání – narušuje sazbu, tvoří světlá místa.  Odlišné písmo – bezpatkové písmo v textu s patkami, pouţití v odborné literatuře a ve slovnících. 3.1.2

Práce se znaky textu

Úpravou odstavců práce nekončí. Je důleţité dbát určitých typografických pravidel při pouţívání jednotlivých znaků. Mezi nejčastěji pouţívané patří:  Mezera „_“ Mezera následuje za vypsaným slovem, zkratkou, značkou, číslem nebo členícím znaménkem. Existuje ale hned několik výjimek. Mezera není: ▫ za čárkou u desetinných čísel (12,5), ▫ při číselném označování odstavců (3.1.2), ▫ před a za lomítkem (60 km/h),

37

38


▫





před a za pomlčkou ve významu „aţ, aţ do“ (str. 51-68), ▫ před a za dvojtečkou u času, měřítka a skóre (12:05, 1:20 000, 5:2), ▫ za tečkou v e-mailové adrese ([email protected]), ▫ před a za spojovníkem (anesteziologicko-resuscitační oddělení). Rozlišujeme hned několik mezer: ▫ Mezera mezi písmeny – dána šířkou znaků, lze ji zvětšit nebo zmenšit, tento proces nazýváme prostrkávání. ▫ Mezislovní mezera – zadává se jedním stisknutím mezerníku a je dána šířkou jedné třetiny čtverčíku, coţ je zachováno při zarovnání textu na praporek. Při zarovnání textu do bloku dochází ke změnám velikosti mezer. Mezislovní mezery se mění také v závislosti na formátování. ▫ Pevná mezera – nahrazuje mezislovní nezlomitelnou mezeru. Pevná mezera se pouţívá ke spojení skupin slov, písmen a znaků do nerozdělitelného celku. Pevná mezera se vkládá přes kartu Speciální znaky v nabídce Vložit symbol nebo přes klávesovou zkratku Ctrl+Shift+Mezerník. ▫ Mezislovní zúžená mezera – se pouţívá v případě, ţe pevná mezera je široká. Je potřeba dát pozor na řádkový zlom. Tato mezera se vloţí přes kartu Speciálních znaků. ▫ Dlouhá mezera – se pouţívá pro oddělení určitých celků, částí vzorců apod. Její šířka je jeden čtverčík a nalezneme ji opět na kartě Speciálních znaků. Spojovník „-“ Spojovník je kratší neţ pomlčka. Píše se bez mezer a je-li na zlomu řádku, píše se i na začátku nového řádku. Pouţívá se ke spojení dvou částí slov, při dělení slov či výrazů a v podmínkové části„-li“. Spojovník se nachází na klávesách. Neplést si tuto klávesu s pomlčkou či minusem. Uvedeme si některé příklady, kde se spojovník nachází: česko-anglický slovník, A-vitamín, propan-butan, Ostrava-Poruba, není-li, atd. Pomlčka „–“ nebo „—“ Pomlčka je delší a tenčí neţ spojovník. Píše se s mezerami. Při zápisu peněţních hodnot, rozmezí od do, aţ, proti u jednoslovných spojení je bez mezer, u víceslovných spojení opět s mezerami. Pouţívá se k oddělování textů ve významu závorek, vsuvky nebo odmlky, pro uvození přímé řeči, jako opakovací znaménko, místo nuly nebo neznámé hodnoty v tabulkách a pro vyjádření celých finančních jednotek. Pouţívá se buď krátká (půlčtverčíková) nebo dlouhá (čtverčíková), obě






 









mají stejnou funkci. Krátkou i dlouhou pomlčku lze vloţit z karty Speciálních znaků přes nabídku Vložit symbol, jinak krátká pomlčka má klávesovou zkratku Ctrl+numerické minus a dlouhá pomlčka má zkratku Alt+Ctrl+numerické minus. Pro lepší představu uvedu několik příkladů pouţití pomlčky s mezerami (šel jsem do práce – co bych taky dělal doma, trasa Ostrava – Česká Třebová, 1. 7. – 31. 8.) a bez mezer (fotbalové utkání Makedonie–Španělsko, stojí to Kč 120,–, 1.–3. 5., školní rok 2010–2011, otevřeno 8–20 hodin). Tečka „.“ Sází se na konec věty. Před ní není mezera, za ní ovšem ano. Mezeru lze vypustit v případě, ţe se za tečkou nachází další interpunkční znaménko. Tečka se nepouţívá za nadpisem ani za titulkem obrázku, zato se pouţívá u řadových číslovek (60. léta) a některých značek (s. r. o.). Otazník „?“ a vykřičník „!“ Píší se přímo za předchozí písmeno, za nimi se pouţívá mezera. Opět pokud se objeví za otazníkem či vykřičníkem jiné interpunkční znaménko, vypouští se mezera mezi nimi. Otazník v závorce bez mezer (?) se pouţívá jako výraz pochybnosti nad určitým slovem, zatímco vykřičník v závorce bez mezer (!) jako upozorňující výraz. Čárka „,“ Píše se hned za poslední znak, po čárce následuje mezera. Středník „;“ Píše se hned k předcházejícímu písmenu, za ním se vkládá mezera a pokračuje se malým písmenem. Pouţívá se například k výčtu desetinných čísel, to aby se nám nepletl s desetinnou čárkou. Dvojtečka „:“ Píše se za slovo bez mezery a aţ za ní následuje mezera. Výjimkou je zápis poměru, měřítka a dělení čísel, kde je dvojtečka oddělena mezerami z obou stran. u času a skóre zápasu se obě mezery u dvojtečky vypouštějí. Výpustek „…“ Výpustek se pouţívá při neúplných výčtech (oddělen mezerami) nebo při vynechání textu (bez mezer). Výpustek najdeme na kartě Speciálních znaků nebo lze pouţít klávesovou zkratku Ctrl+. Za výpustkem na konci věty se uţ tečka nedělá. Závorky „(kulaté)“, „[hranaté]“ nebo „{sloţené}“ Závorky přiléhají přímo k danému textu uvnitř závorky. Od okolí je závorka oddělena mezerami. Závorky se v textu vkládají v opačném pořadí, neţ je tomu v matematice. Uvozovky „― Uvozovky slouţí k vyjádření přímé řeči ve větě. Uvozovky se píší bez mezer směrem k textu v uvozovkách.

39

40








 

Stupeň „°“ Značka stupeň se vkládá přes kartu Speciálních symbolů. Důleţité je navolit si správný typ písma. Jestliţe chceme utvořit přídavné jméno „desetistupňové“, pouţijeme značku ve spojení s číslicí bez mezer (10°). Pokud pouţijeme mezislovní zúţenou mezeru mezi číslicí a znakem stupně (10 °), vzniknou nám dvě slova „deset stupňů“. Procenta „%“ Značka procent se nachází na klávesách. U procent je opět moţný dvojí zápis, s mezislovní zúţenou mezerou i bez ní, pokaţdé má spojení ale jiný význam, „pětiprocentní“ (5%) nebo „pět procent“ (5 %). Matematická znaménka „+, -, ×, ·, :, =, ±“ V matematických příkladech se znaménka oddělují čtvrtinovými mezerami. V případě řádkového zlomu je vhodné dělení v místě rovnítka. Pokud to nastane, je třeba znaménko opakovat i na následujícím řádku. ▫ Plus – je v matematických příkladech z obou stran odděleno mezerami (2 + 3 = 5), stejně jako v běţném projevu při zdůraznění nebo upoutání (alkohol + rychlá jízda = jistá nehoda). Bez mezer se píše ve významu kladného čísla (+12 °C) nebo při zápisu klávesových zkratek pro Windows (Ctrl+V). ▫ Minus – liší se od pomlčky, je ve stejné výšce jako plus. V matematických příkladech je odděleno mezerami (6 - 5 = 1) a při zápisu záporného čísla se píše bez mezer (-15 °C). ▫ Krát – se v matematických příkladech píše s mezerami (2 × 3 = 6) a ve smyslu několikanásobku bez mezer (je to 7× více). Pozor na záměnu znaménka krát „×“ s písmenem „x“. ▫ Děleno – pouţívá se v matematice dvojtečky, která je z obou stran oddělena mezerami (32 : 4 = 8). ▫ Rovná se – odděleno mezerami. ▫ Plusminus – najdeme na kartě Speciálních znaků. Pozor na záměnu s podtrţeným plus. Zlomky Zlomky píšeme se šikmou zlomkovou čarou „ ⁄ “, kterou najdeme na kartě Speciálních znaků, a píšeme je bez mezer (3⁄2, 1⁄6). Matematické výrazy a rovnice Jednoduché výrazy a rovnice lze zapisovat pomocí výše uvedených pravidel. Pro sloţitější matematické výrazy, rovnice a vzorce je vhodnější pouţít aplikaci Microsoft Equation 3.0, kterou nalezneme na kartě Vloţení, pod ikonou Objekt.


3.1.3

Práce s odstavcovým stylem

Pro snadnější práci s úpravou textu, je vhodné pouţívat odstavcové styly, které si lze utvořit a upravovat. U odstavcového stylu volíme následující parametry: znakové styly (Písmo, Ohraničení, Jazyk) a odstavcové styly (Odstavec, Tabulátor, Rám, Číslování). Styly znakové i odstavcové mají moţnost dědit parametry, toho se hojně uţívá při tvorbě odstavcových stylů dokumentu. Pro představu tvorby odstavcových stylů, si to lze názorně ukázat na následujícím příkladu. Vytvoříme si jednoduchý odstavcový styl pro nový dokument, který bude obsahovat nadpisy, text v odstavcích, seznam s odráţkami a číselný seznam. Dokument bude vypracován na papír formátu A4, s orientací na výšku a s normálními okraji stránky (2,5 cm na všech stranách). Nejprve si navolíme poţadované parametry sazby:  Základ – běţný text vysázíme některým serifovým písmem, vhodné jsou typy Georgia, Palatino Linotype a Bookman. Zvolíme velikost základního textu 12 pt, zarovnání textu do bloku, nulové odsazení odstavce, odsazení prvního řádku o 2 čtverčíky (24 pt), řádkování zvolíme přesně 14 pt (tj. 120 % čtverčíku), kontrolu osamocených řádků (bývá navolena automaticky).  Nadpisy – jsou utvořeny ze Základu, přebírají jeho vlastnosti. Dále jim zadáme, ţe budou vysázeny tučně, zarovnány vlevo, bez zaráţky, s odstavcovými mezerami před a za (mezera před je dvakrát větší neţ mezera za, volí se čtverčík před odstavcem, půlčtverčík za odstavcem). Dále také nadpisy nesmí být na konci stránky nebo být přerušeny stránkovým zlomem, to zajistíme volbou Svázat s následujícím a Svázat řádky na kartě Tok textu. ▫ Nadpis sekce – je utvořen z Nadpisů (přebírá jeho vlastnosti). Nadpis sekce bude mít velikost písma 18 pt, řádkování přesně 22 pt, odsazení před 18 pt a odsazení za 9 pt. Dále navolíme na kartě Tok textu Vloţit konec stránky před, tím zajistíme, ţe nadpis sekce bude vţdy na nové stránce. ▫ Nadpis podsekce – je utvořen z Nadpisů (opět přebírá jeho vlastnosti). Nadpis podsekce bude mít velikost písma 14 pt, řádkování přesně 17 pt, odsazení před 14 pt a odsazení za 7 pt.  Seznamy – jsou utvořeny ze Základu, čímţ přebírají jeho vlastnosti. Navolíme nulové mezery před a za odstavcem. ▫ Seznam s odráţkami – zaloţíme na stylu Seznamy. Navolíme Číslování a vybereme typ odráţek. ▫ Číselný seznam – je také zaloţen na stylu Seznamy. Zde na kartě Číslování vybereme některou z moţností číselných seznamů.

41

42


Všechny uvedené parametry nastavíme ve stylech, které se budou shodovat v názvu i v parametrech podle schématu na následujícím obrázku.

Obr. 46

Schéma odstavcových stylů

Vytváření odstavcových stylů začínáme vţdy od Základu. Nový styl vytvoříme otevřením záloţky Styly na kartě Domů a zde si vybereme ikonu Nový styl.

Obr. 47

Tvorba nového odstavcového stylu


Zde zadáme: název „Základ“, typ souboru „Odstavec“, styl je zaloţený na „Ţádný styl“, styl následujícího odstavce „Základ“, formát písma, formát jazyka a formát odstavců. Zaškrtneme také políčko „Nové dokumenty zaloţené na této šabloně“. Na následujícím obrázku je zobrazeno okno pro Formát odstavce.

Obr. 48

Formát odstavce

Při tvoření stylu Nadpisy zadáme, ţe daný styl je zaloţený na stylu Základ a styl následujícího odstavce bude také Základ. Upravíme hodnoty, které jsou zadány na prvotním schématu. Obdobně postupujeme vytvářením všech dalších stylů. Styl následujícího stylu je u všech Základ, pouze u Seznamů to bude Seznam (u Odrážek Odrážky, u Čísel Čísla). 3.1.4

Vzhled tabulky

Tabulka je tvořena řádky a sloupci. Jednotlivá pole tabulky mohou být buď hlavičková (je v nich zadán text) anebo datová (obsahují určité číselné nebo textové hodnoty). Pro tabulky se pouţívá převáţně groteskové (bezserifové) písmo menších velikostí. Jednotlivá pole tabulky obsahují odstavec anebo skupinu odstavců. Díky tomu lze od základního stylu odstavce navolit styly pro jednotlivá pole tabulky (jak pro pole hlavičková, tak pro pole datová). U datových polí číselných se zadává zarovnání vpravo, zatímco pro datová pole textová zarovnání vlevo. Kaţdá tabulka musí mít i svůj popisek. i pro popisek lze utvořit vlastní styl. Písmo popisku je menší neţ základní anebo lze uţít i grotesk. Popisek je před tabulkou, od předchozího odstavce i od tabulky je oddělen mezerou rovnou (násobku) řádkování v základním textu anebo vertikální mezeře mezi odstavci. Je potřeba popisek svázat s následujícím, aby se nám tabul-

43

44


ka neocitla mimo popisek, a zároveň také svázat řádky, aby nebyly postiţeny stránkovým zlomem. 3.1.5

Vzhled obrázku

Do textu samozřejmě lze vkládat i obrázky. i ty by měly být obstarány popisky. Popisky obrázků bývají za obrázkem. Obdobně jako u tabulek lze utvářet styl popisku i pro obrázek. Pro obrázky platí stejně jako pro tabulky, ţe není vhodné je nechat obtékat textem. 3.1.6

Vzhled prezentace

Při volbě formátu prezentace je důleţité zohlednit pro jaké publikum je daná prezentace tvořená a k jakým účelům slouţí. i při tvorbě prezentace platí určitá pravidla:  Pozadí – pro příjemný pocit publika se volí modré a zelené odstíny pozadí. Pro zaujmutí publika lze pouţít červené pozadí (jako zákaz) anebo ţluté pozadí (jako upozornění). Na počítači působí lépe prezentace, kdy máme světlejší písmo na tmavém pozadí, ale pro tisk prezentace je tomu přesně naopak. Na pozadí se nedoporučuje pouţít obrázek, dochází k jeho deformaci. Pokud je na snímku vloţen obrázek, je potřeba zkontrolovat, zda se nám netluče s pozadím (v tom případě skrýt pozadí).  Písmo – pro prezentace jsou vhodná bezpatková písma (bezserifová, grotesk). Jedním z doporučovaných písem pro prezentace je Verdana. Velikost nadpisů by měla být kolem 40 bodů a samotného textu kolem 30 bodů (optimum 24-32 pt). Rozhodně by text neměl být menší neţ 18 bodů. Barva písma by měla být oproti pozadí dosti kontrastní, s tučným textem by se to nemělo přehánět a nemělo by se pouţívat podtrţení písma.  Text – měl by být stručný, strukturovaný a čitelný. Text určený ke čtení by měl být bez vizuálních efektů.  Snímky – měly by mít stejnou úprava, působí to klidněji. Prezentace by měla obsahovat úvodní snímek (název prezentace, popřípadě jméno přednášejícího, datum a místo). U delších prezentací se doporučuje uvádět následně obsah prezentace. Na závěr prezentace je dobré uvést shrnutí, na posledním snímku poděkování za pozornost a nebyl-li uveden, tak kontakt.  Tabulky – musí mít srozumitelné záhlaví sloupců i řádků, tenké linky anebo barevně odlišené sudé a liché řádky tabulky, správné zarovnání (čísla na desetinnou čárku, text vlevo).  Obrázky – v dostatečné kvalitě a rozlišení. Je-li více obrázků na snímku, měly by mít stejnou velikost. Obrázek není vhodný na pozadí, text snímku by mohl být nečitelný. Obrázky by měly být bez vizuálních efektů. Pod obrázkem by měly být doplněn popisek.  Grafy a schémata – musí být přehledné a názorné. Je dobré mít k dispozici jak náhled, tak i obrázek v dostatečné velikosti.


   

Odkazy – musí být barevně odlišeny a po navštívení odkazu je dobré, aby změnil svou barvu. Zvuk – pouţitý na pozadí působí rušivě na posluchače. Vhodnější je přehrát zvuk po kliknutí na ikonu. Animace – by měly být plynulé. Můţou slouţit ke znázornění určitého vývoje. Video – mělo by být kvalitní, to ovšem značně zvýší velikost souboru.

3.2 Tvorba výukových dokumentů Výukové materiály vytvořené s pomocí kancelářských aplikací mohou slouţit jak při výkladu, procvičování látky, tak i pro testování a zábavné opakování látky. Jak uţ bylo zmíněno, pro tvorbu výukových materiálů lze vyuţít aplikaci WORD, EXCEL, POWERPOINT anebo tyto aplikace vhodně kombinovat. V této části se podíváme, jak vznikaly některé výukové materiály, které jsou v příloze této závěrečné práce. Na úvod lze říci, ţe nejprve jsem si utvořila odstavcové styly (základ, nadpisy, otázky, uspořádání do sloupců pomocí vodících znaků, atd.) a následně jsem dané výukové materiály utvářela. 3.2.1

Pracovní list – VODA NA ZEMI

Tento pracovní list vznikl pro práci ţáků v hodinách zeměpisu. Jelikoţ ţáci píší na průhlednou fólii, je tento pracovní list pro přehlednost barevně laděn. Samozřejmě je moţné tyto pracovní listy vytisknout i v odstínu šedi. Jelikoţ mám zaţitou tvorbu grafů a tabulek v Excelu, tak i tyto grafy a tabulky jsou utvořeny pomocí Excelu a následně zkopírovány do dokumentu ve Wordu. Při práci s grafy a tabulkami ve Wordu 2007 jsem ale zjistila, ţe je pro pozdější úpravy dat vhodnější graf utvořit přímo ve Wordu. Aby u grafů nebyla vyplněna legenda, tak je pouze pouţita bílá barva písma. Grafy jsou dále doplněny vloţenými tvary (šipkami), to aby bylo jasné, z jaké části grafu vznikl další graf. Aby nedocházelo k posunům jednotlivých objektů, vyuţila jsem funkce Print Screen a utvořila tak z několika grafů a objektů jeden obrázek. Při tvorbě pracovního listu je dobré utvořit si také řešení daného pracovního listu. To vzniká velmi jednoduše, stačí si daný pracovní list pouze zkopírovat a doplnit do něho poţadované údaje, popřípadě u legendy grafů zpět vrátit automatickou barvu písma (samozřejmě před pouţitím funkce Print Screen). Pokud bychom chtěli mít přípravy ucelené, je moţno si ke kaţdému pracovnímu listu zároveň utvořit jakýsi návod na práci v hodině. Určitě se to postupem času velmi osvědčí. Při tvorbě tohoto pracovního listu jsou vyuţity metody popsané v kapitolách: Word a Excel.

45

46

3.2.2


Pracovní list – OCEÁN a MOŘE

I tento materiál vznikl pro práci ţáků v hodinách zeměpisu. Mapa Asie, která je v pracovním listu zobrazena, vznikla z obrysu světadílu. K barevnému vyplnění oceánu bylo zapotřebí obrys mapy otevřít v programu Malování a následně vybarvit jednotlivé části oceánů. Poté je obrázek přenesen do dokumentu ve Wordu, kde je doplněn o popisky a tvary ohraničující skupinky ostrovů. Pokud nebudeme dokument převádět do formátu PDF, je vhodné si mapu i s popisky a tvary vyfotit pomocí klávesy Print Screen a oříznutý obrázek vloţit namísto původní mapy Asie s popisky. Tím zajistíme, ţe pokud dokument otevřeme v jiném prostředí, nestane se nám, ţe popisky se budou nacházet na zcela jiném místě, neţ tomu bylo při tvorbě dokumentu. Kříţovka, která je utvořena v Excelu má všechny sloupce stejně široké a buňky vyplněné textem jsou sloučeny. Ve třetí úloze se objevují obrázky, které jsou opět utvořeny pomocí vkládání tvarů a textových polí. Napíšeme text, který bude uvnitř textového pole, označím ho a dáme vloţit textové pole. Tím se nám text orámuje a my obrázek ukončíme vloţením tvarů (čar), které přeneseme do pozadí. Opět lze vše vyfotit pomocí klávesy Print Screen a následně upravit, anebo je jednodušší otevřít na kartě Domů ikonu Vybrat a zvolit Vybrat objekt. Následně ohraničíme objekty, které chceme seskupit v jeden objekt. V Nástrojích textového pole vybereme ikonu Skupina a utvoříme skupinu, popřípadě bude-li to potřeba, je moţno ji zase zpátky oddělit. I tento pracovní list je tvořen popisem činnosti, zadáním úkolů a správným řešením. 3.2.3

ZEMĚPISNÁ OLYMPIÁDA – pracovní list 1, 2

Pracovní listy na školní kolo zeměpisné olympiády jsou tvořeny s pouţitím záhlaví, v kterém jsou základní informace pro daný list (soutěţ, logo soutěţe, kategorie, jméno a třída soutěţícího). Pro názornou ukázku je v příloze pracovní list vloţen i se zobrazením náhledu. Při tvorbě pracovních listů na zeměpisnou olympiádu je opět pouţito utvořených odstavcových stylů. Pracovní listy jsou tvořeny záhlavím a samotným textem, který je doplněn obrázky a tabulkami, pracovní list č. 2 je ještě doplněn textovými poli, která nám sdělují počet bodů za jednotlivé otázky. K obrázkům se vztahují jednotlivé úkoly, proto jsou pro přehlednost vloţeny do textu (obtékání těsné). Textová pole, která jsou v pracovních listech, jsou svázána a tvoří tak skupinku objektů. V náhledu pracovního listu č. 1 je ukázka jiného typu písma. Ke změně všech odstavců došlo pouze změnou typu písma v Základu. U tabulky, pouţité pro kříţovku, jsou buňky pro psaní textu sloučeny v jednu a zarovnány vpravo, aby legenda byla co nejblíţe vyplňovaným buňkám. V tabulkách je pouţito groteskové písmo.


3.2.4

Písemné práce

Při tvorbě písemných prací záleţí na tom, zda ţák úlohy vypracovává do zadání anebo na nějaký jiný papír. V závěrečném testu – Litosféra 1 – ţák pracuje do zadání, i toto zadání je připraveno na oboustranný tisk. V záhlaví těchto písemných prací jsou základní informace o ţákovi (v příloze není uvedena ukázka). Pokud je třeba nakopírovat více zadání, je moţné práci zmenšit při kopírování. i v této práci je vyuţito odstavcových stylů. Obrázky jsou utvořeny pomocí aplikace Malování a vloţeny do dokumentu. Písemná práce – Litosféra 2 – je celá utvořena v Excelu, stránka je orientována na šířku, a to z důvodu lepšího rozloţení kříţovky a její legendy. Na jedné stránce jsou dvě stejná zadání, z důvodů úspor, a jelikoţ pro všechny byla kříţovka stejná. Písemná práce – Západní Evropa – vyuţívá tabulek pro zápis správného řešení. Jednotlivé tabulky mají různou šířku sloupců, a to z důvodu psaní do některých polí tabulky. V tomto písemném testu opět nechybí kolonka pro jméno a třídu zkoušeného ţáka, zde ovšem není řešena pomocí záhlaví, a to z hlediska dvou testů na stránce. 3.2.5

ČESKÁ REPUBLIKA – Prezentace

Prezentace Česká republika – známá neznámá slouţí k účelům výuky a procvičení učiva nejen zeměpisu (lze vyuţít i pro výpočet hustoty zalidnění v jednotlivých krajích). Vlastní prezentace je tvořena osmi snímky, přičemţ se z nich lze odkázat pomocí hypertextových odkazů na snímky zbývající (celkem tedy má prezentace 14 snímků). Na odkazovaných snímcích jsou znázorněny některé údaje k dané oblasti (informace o prezidentovi ČR, nejvyšší hoře ČR, tabulka základních údajů o krajích ČR) nebo podrobnější čí zvětšené grafy k tématům. Prezentace je utvořena na základě šablony, jsou v ní pouze dodefinovány některé formáty (motiv, písmo a barva). Do jednotlivých snímků je zadáván text, některá textová pole jsou orámována a barevně vyplněna, pro zdůraznění toho podstatného na snímku. Některé snímky obsahují grafy, a pro lepší přehlednost, je daný graf i ve zvětšené podobě (je zde vyuţito hypertextových odkazů). K prezentaci je připojen zvuk, který se spouští po klepnutí myši, to proto, aby nerušil prezentaci. Součástí prezentace jsou i vloţené kliparty, které mohou slouţit pro upoutání pozornosti publika, lze nechat ţáky určit vlajky daných států, proto také tyto vlajky nemají popisek. Jelikoţ prezentace obsahuje i odkazy, je potřeba si utvořit soubor s danými odkazy (nutno pro prezentaci z jiného počítače). Postup byl popsán v kapitole PowerPoint (Vkládání objektů – balení pro disk CD ROM).

47

48

4 Závěr 4.1 Závěrečné úpravy Tak, ještě neţ úplně skončíme s prací, bylo by dobré ji opravit. K tomu nám dobře poslouţí některé z funkcí, jako například Najít a Nahradit. Ikony pro tyto příkazy najdeme na kartě Domů v oblasti pro úpravy. Jak lze tyto funkce pouţít? V Microsoft Office 2007 si po zvolení příkazu Najít zadáme poţadovaný tvar hledaného výrazu (mezera konkrétní písmeno mezera), takto můţeme nalézt jakékoli jednoznakové předloţky a spojky. Pokud je chceme pouze vyhledat, lze pouţít zvýraznění v textu. Pokud je chceme nahradit, klikneme na list Nahradit a zapíšeme, jakým výrazem se mají nahradit (mezera konkrétní písmeno pevná mezera). Takto dosáhneme například toho, ţe na konci řádků nezůstanou jednoznakové spojky a předloţky. Takto lze vyhledávat a nahrazovat několik mezer v řadě za sebou, několik po sobě jdoucích kliknutí na klávesu Enter, formát textu, formát písma, odstavců, tabulátorů, atd.

4.2 Využití práce Tato práce určitě můţe poslouţit vyučujícím, kteří by si chtěli připomenout některé základní prvky při práci s aplikacemi MS Office 2007 nebo třeba načerpat nějaké nápady při tvorbě výukových materiálů. Jelikoţ většina vyučujících nepouţívá a neosvojuje si znalosti, které získali při absolvování základních počítačových kurzů, stává se velmi často, ţe s počítačem rychle přestanou pracovat. Právě jim by mohlo pár příkladů v této práci pomoci s novým začátkem.

4.3 Připomínky a náměty Kancelářské aplikace nabízejí nepřeberné mnoţství jejich vyuţití pro tvorbu příprav, bohuţel jsem se v této práci zabývala pouze základními funkcemi, které lze vyuţít. Určitě by bylo velmi zajímavé se těmito aplikacemi zabývat mnohem podrobněji. Pokud by to někdo chtěl zkusit sám, lze sáhnout na některou z publikací Microsoft Office.

Závěr

Literatura

5 Literatura DODGE, M. -- STINSON, C. Mistrovství v Microsoft Office Excel 2007. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 936 s. ISBN 978-80-251-1980-8. PIERCE, J. Mistrovství v Microsoft Office 2007. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 1120 s. ISBN 978-80-251-2066-8. LAPÁČEK, J. Open Office.org . 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 320 s. ISBN 80-251-0360-9. KRÁL, M. -- MAGERA, I. Microsoft Office PowerPoint 2007. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 360 s. ISBN 978-80-251-1619-7. KOČIČKA, P. -- BLAŢEK, F. Praktická typografie. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 288 s. ISBN 80-722-6385-4.

49

50

Literatura

Přílohy

6 Přílohy

51

52

Přílohy


53

A Voda na Zemi – pracovní list Využití:

Tyto pracovní listy lze vyuţít při hodinách zeměpisu, ale některé úlohy lze pouţít v hodinách matematiky. Úlohy v pracovních listech jsou směřovány k získávání nových informací, procvičení a osvojení si nových pojmů, praktickému vyuţití svých znalostí a ke zdokonalování se v práci s atlasem.

Klíčové pojmy:

Směřujeme ke kompetencím – aktivně se učit, logicky myslet, aplikovat poznatky, orientovat se na mapě. Učivo – Hydrosféra:rozloţení vody na Zemi, světový oceán. Procenta: výpočet počtu procent.

Pomůcky a potřeby: Pracovní list z přílohy pro kaţdého ţáka, atlas světa, nástěnná mapa světa. Popis:

1. Zopakujeme se žáky pojem hydrosféra (hydrosféra = vodní obal Země, veškerá voda na Zemi, …). Poté se ţáků zeptáme, kde všude nalezneme vodu na Zemi. 2. Seznámíme žáky s cílem vyučovací hodiny a rozdáme jim pracovní list. Společně přečteme zadání úlohy č. 1, je nutné připomenout pojem legendy, kterou má kaţdá mapa a graf. Dále pak ţáky upozorníme na šipky, které vedou z jednotlivých částí grafů, jelikoţ ta část vody se pak následně promítne jako hlavní téma následujícího grafu, to by mohlo ţákům usnadnit jejich práci. Poznámka: je dobré doplnit další oblasti, kde se nachází voda, a to atmosféru. V tuto chvíli by stálo za to, aby si ţáci nakreslili malý a velký oběh vody. 3. Příprava na další úlohu. Ţáci ukazují na mapě oceány, které se na Zemi nacházejí, zjišťují jejich názvy a zároveň počet. Pak si sami zkusí do úlohy č. 2 zapsat jednotlivé oceány do správného sloupečku podle velikosti. Po následné kontrole, si společně určíme, kolik to procent vlastně ty oceány dohromady tvoří. Z dalšího úkolu máme určit jednotlivé plochy oceánů, jestliţe známe celkovou plochu světového oceánu. Je nutné navést ţáky k výpočtu jednoho procenta. Při této části je také moţno rozdělit děti do čtveřic a kaţdý ţák ze čtveřice vypočítá plochu jednoho oceánu. V posledním sloupci tabulky si ţáci zopakují zaokrouhlování. Je dobré se s ţáky zamyslet nad tím, proč součet ploch nevyšel 361 mil. km2, ale 362 mil. km2. Poznámka: tuto část lze také zařadit do sedmého ročníku matematiky, na procvičení výpočtu procentové části. 4. Úkol na doma. Jelikoţ jsme si řekli něco o světovém oceánu, mohli by se ţáci pokusit zjistit z různých zdrojů další informace o jednotlivých oceánech, např. teplota vody v jednotlivých oceánech, maximální hloubky oceánů, … Následující hodinu vybrat 4 ţáky (dobrovolníky) a kaţdý by si vybral jeden z oceánů a informoval by nás o zjištěných údajích. Nutno ohodnotit.

54



55

VODA NA ZEMI – PRACOVNÍ LIST 1. Doplňte jednotlivé legendy grafů, k tomu použijte druhy vod z n{sledující nabídky: jezera, ledovce, pevnina, podpovrchov{, povrchov{, sladk{, slan{, světový oce{n, řeky.

56


2. Na grafu je procentuelní podíl plochy jednotlivých oce{nů vzhledem k celkové ploše světového oce{nu. Do každého sloupce připište n{zev spr{vného oce{nu.

3. Vypočítejte plochy jednotlivých oce{nů, jestliže plocha světového oce{nu je 361 mil. km2. Jednotlivé plochy oce{nů zaokrouhlete na celé miliony km2.


57

VODA NA ZEMI – ŘEŠENÍ 1. Doplňte jednotlivé legendy grafů, k tomu použijte druhy vod z n{sledující nabídky: jezera, ledovce, pevnina, podpovrchov{, povrchov{, sladk{, slan{, světový oce{n, řeky.

58


2. Na grafu je procentuelní podíl plochy jednotlivých oce{nů vzhledem k celkové ploše světového oce{nu. Do každého sloupce připište n{zev spr{vného oce{nu.

3. Vypočítejte plochy jednotlivých oce{nů, jestliže plocha světového oce{nu je 361 mil. km2. Jednotlivé plochy oce{nů zaokrouhlete na celé miliony km2.


59

B Oceán a moře – pracovní list Využití:

Tyto pracovní listy lze vyuţít při hodinách zeměpisu v šestém i v sedmém ročníku. Úlohy v pracovních listech jsou směřovány k získávání nových informací, procvičení a osvojení si nových pojmů, praktickému vyuţití svých znalostí a ke zdokonalování se v práci s atlasem.

Klíčové pojmy:

Směřujeme ke kompetencím – aktivně se učit, logicky myslet, aplikovat poznatky, orientovat se na mapě, pracovat se zeměpisnými souřadnicemi. Učivo – Hydrosféra: Světový oceán, oceány a moře.

Pomůcky a potřeby: Pracovní list z přílohy pro kaţdého ţáka, atlas světa, nástěnná mapa světa. Popis:

1. Zopakujeme se žáky pojem světový oceán (vyjmenovat oceány, největší oceán, nejmenší oceán, …). 2. Seznámíme žáky s cílem vyučovací hodiny a rozdáme jim pracovní list. Společně přečteme zadání úlohy č. 2, je dobré přečíst si společně i nápovědu pod mapou, je moţno si odhalit správné pojmy a ty pak ţáci zapisují do jednotlivých políček v mapě Asie. Po společné kontrole úkolu, si ţáci připraví atlas (stačí mapa světa) a samostatně vyhledají konkrétní názvy vyznačených poloostrovů, ostrovů, souostroví, zálivů a moří. Předem si ověřte, ţe v dané mapě najdete názvy jednotlivých útvarů, které mají ţáci vyhledat. Tento úkol je dobré motivovat známkou a práci ţákům ohodnotit. Poznámka: tuto část lze zařadit i do sedmého ročníku zeměpisu, kde ţáci probírají Asii. 3. Křížovka – zopakování dosavadních znalostí. Ţáci si řešením kříţovky procvičí učivo z úvodu hydrosféry (pracovní list – Voda na Zemi) a nově získané poznatky. Předem je třeba říci, ţe slova do tajenky budeme psát v prvním pádě jednotného čísla, ch píšeme do jednoho políčka a X je mezera mezi slovy. Dále vysvětlíme barevná pole a písmena vyznačená v tajence. Tajenka vznikne z písmen v barevných polích, a pokud došlo ke změně ve znaménku nad daným písmenem, je toto písmeno jiţ zapsáno v tajence. Pokuste se s ţáky zjistit, co daná slova v tajence představují. Poznámka: tuto část lze také vyuţít jako opakovací test. 4. Procvičení pomocí zeměpisných souřadnic. Jelikoţ jsme se seznámili s novými pojmy, je moţno je procvičit vyhledáváním v mapě. K tomu nám poslouţí zeměpisné souřadnice. Ţáci vyhledávají na mapě světa jednotlivé pojmy, které jsou vyznačeny uprostřed obdélníku, napomáhají mu k tomu poledníky a rovnoběţky, které má popsány. Dále můţeme nechat ţáky, aby si také podobné skrývačky připravili. Pozn. Pro větší obtíţnost, lze u pojmů v druhém řádku vynechat údaje o zeměpisné délce, nechat pouze číselný údaj.

60



61

OCEÁN A MOŘE – PRACOVNÍ LIST 1. Na obr{zku je mapa Asie. Doplňte do mapy n{zvy pro vyznačené útvary. Lze využít i n{povědu pod mapou.

N{pověda:

pevnina zcela obklopena vodou = __________________________ moře obklopené souší = ___________________________________ pevnina vybíhající do oce{nu = ____________________________ oce{n vnikající do pevniny = ______________________________ moře široce spojené s oce{nem = ___________________________ skupina ostrovů = ________________________________________

S pomocí atlasu zjistěte a zapište konkrétní n{zvy jednotlivých útvarů, které jsou vyznačeny na obr{zku.

62


2. Doplňte jednotlivé pojmy do křížovky. Podle barevných políček utvořte tajenku. Písmena se změnou interpunkce jsou v tajence již vyplněna. Pokuste se zjistit, co dané pojmy v tajence znamenají. pevnina obklopená mořem (oceánem) druh vody, který je na Zemi nejrozšířenější typ moře, které je téměř obklopeno souší X název pro všechny oceány na Zemi pruh území kolem břeţní čáry jiný název pro největší oceán v čem je nejvíce vody na povrchu pevniny zúţená část oceánu mezi pevninou v čem je nejvíce sladké vody na Zemi veškerá voda na Zemi druhý nejmenší oceán na Zemi menší část oceánu spojení moří (oceánů) vzniklé prokopáním pevniny část pevniny vybíhající do oceánu (moře) část moře (oceánu) vnikající do pevniny Tajenka

U

U

Vysvětlení tajenky:____________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 3. Pomocí atlasu určete, o jaký útvar se jedn{.

a) ____________________________ b) __________________________________

c) ____________________________ d) __________________________________

Í


63

OCEÁN A MOŘE – ŘEŠENÍ 1. Na obr{zku je mapa Asie. Doplňte do mapy n{zvy pro vyznačené útvary. Lze využít i n{povědu pod mapou.

N{pověda:

pevnina zcela obklopena vodou = OSTROV moře obklopené souší = VNITŘNÍ MOŘE pevnina vybíhající do oce{nu = POLOOSTROV oce{n vnikající do pevniny = Z[LIV moře široce spojené s oce{nem = OKRAJOVÉ MOŘE skupina ostrovů = SOUOSTROVÍ

S pomocí atlasu zjistěte a zapište konkrétní n{zvy jednotlivých útvarů, které jsou vyznačeny na obr{zku. souostroví – Filipíny, Maledivy

vnitřní moře – Japonské moře

z{livy – Perský, Beng{lský

okrajové moře – Východosibiřské

ostrovy – Sumatra, Borneo, Cejlon poloostrovy – Arabský, Přední Indie, Kamčatka

64


2. Doplňte jednotlivé pojmy do křížovky. Podle barevných políček utvořte tajenku. Písmena se změnou interpunkce jsou v tajence již vyplněna. Pokuste se zjistit, co dané pojmy z tajenky znamenají.

Vysvětlení tajenku: JEDN[ SE o POHYBY MOŘSKÉ VODY VLNĚNÍ – způsobeno větrem. PROUDY – způsobeny st{lými větry, rozdílnou teplotou a tlakem DMUTÍ (příliv a odliv) – způsobeno přitažlivostí Slunce a Měsíce. 3. Pomocí atlasu určete, o jaký útvar se jedn{.

a) PŘEDNÍ INDIE

b) SUMATRA

c) MADAGASKAR

d) LABRADOR


65

C Zeměpisná olympiáda – pracovní list 1 1. Doplňte spr{vnou odpověď. Zemětřesení je n{hlý pohyb zemské kůry. Napiš, čím je způsoben. ___________________________________________________________________________ Jaký přístroj používají seismologové pro měření seismických vln? __________________________________ Co zn{zorňují červené kruhy na obr{zku? __________________________________ 2. Zakroužkujte spr{vné písmeno podle obr{zku: Epicentrum zemětřesení:

A–B

Hypocentrum zemětřesení:

A–B

3. Tsunami (jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře) vznik{ v důsledku silného zemětřesení pod hladinou moře nebo podmořského sesuvu. Vlna tsunami vznik{ také po dopadu meteoritu do moře. Jak{ byla příčina ničivé vlny v Indickém oce{nu v roce 2004?______________________ Kam až vlna zas{hla? ________________________________________________________ 4. Doplň jméno planety, ke které patří popis: a) Rud{ planeta _____________________________________________________________ b) M{ největší prstence ______________________________________________________ c) Největší planeta ___________________________________________________________ d) Jitřenka nebo Večernice ___________________________________________________ e) Nejvzd{lenější planeta od Slunce ____________________________________________ f) Obíh{ kolem Slunce po nejkratší dr{ze _______________________________________ 5. Dops{ním čísel do r{mečků popiš obr{zek. sopečný kužel sopouch podsouvající se litosférick{ deska magma zemětřesení plyn, popel, l{va

66


6. Doplňte n{sledující text. Podle jedné z teorií vznikl vesmír přibližně před 13,7 miliardami let během tzv. ____________________. Od té doby se neust{le ____________________. Mezi významné kosmické objekty patří ___________________, které svítí a my je můžeme pozorovat jako třpytivé jasné body. Jedn{ se o objekty, které mají téměř kulovitý tvar a které jsou tvořeny plazmou. Na noční obloze vytv{řejí obrazce, kterým řík{me ________________________. Naší nejbližší hvězdou je ____________________, ot{čí se kolem své osy a z{roveň se pohybuje v Galaxii. Asi před 4 miliardami let se začala vytv{řet společně se Sluncem naše sluneční soustava. Mezi největší kosmické objekty patří __________ planet, které obíhají kolem Slunce. Planety se dělí na pevné, tj. _________________, ________________, _____________, _____________ a plynné, tj. ______________, _______________, _______________, _________________. Kolem některých planet obíhají _________________. Menšími kosmickými objekty jsou planetky, kterým se řík{ ___________________. Souč{stí sluneční soustavy jsou další menší tělesa (komety, meteoroidy, trpasličí planety). 7. Zakroužkuj v každé ot{zce jednu spr{vnou odpověď. Pol{rní noc nast{v{: a) na polokouli odvr{cené od Slunce b) na polokouli přikloněné ke Slunci c) na rovníku Od 21. 12. do 21. 6. se u n{s den: a) prodlužuje

b) zkracuje

c) je stále stejný

Teplý vzduch: a) kles{ dolů

b) stoup{ nahoru

Vzduch proudí: a) z oblasti vysokého tlaku do oblasti nízkého tlaku b) z oblasti nízkého tlaku do oblasti vysokého tlak 8. Vyřešte křížovku, z jejíž tajenky se dozvíte jméno největšího měsíce planety Neptun. Příjmení první ženy ve vesmíru. Příjmení prvního českého kosmonauta. Příjmení prvního vesmírného turisty. Název první umělé družice. Název raketoplánu, který první přistál na Měsíci. Příjmení prvního muže v kosmu.


67

68



69

D Zeměpisná olympiáda – pracovní list 2 1. Najděte na mapě daný útvar a doplňte o něm požadované údaje. 13 b Poloostrov __________________________________________ St{t a jeho hlavní město _______________________________ Rok vyhl{šení nez{vislosti st{tu ________________________ Původně kolonie st{tu ________________________________ Nížina na severu _____________________________________ Úmoří _______________________________________________________________ Převažující n{boženství ________________________________________________ Nejvíce zastoupené vegetační p{smo ____________________________________ Spotřeba kalorií (v % doporučené denní d{vky) ___________________________ Nejvíce zastoupen{ potravina ve spotřebě kalorií __________________________ Kulturní pam{tka UNESCO (z{mek) ____________________________________ Těžba energetické suroviny _____________________________________________ Převažující typ půdy __________________________________________________ 2. Ve sloupci a zakroužkuj z nabídky tu surovinu, kter{ se těží v daném st{tě, a do sloupce B napiš, k čemu tato surovina slouží (co se z ní 8b vyr{bí). stát

A

B

Venezuela

fosfáty

diamanty

ropa

Jamajka

zlato

bauxit

nikl

Chile

cín

měď

uran

Mexiko

stříbro

uhlí

zlato

3. Někter{ políčka v tabulce jsou vyplněn{. Podle atlasu doplň zbývající. 8b

Mt. McKinley Andy 8850 m n m. Ural

70


4. Zjisti odpověď na n{sledující ot{zky. 4b

V jakém dnešním st{tě se v minulosti vyskytovali Čibčové (indi{nský kmen)? ____________________________________________________________________ N{zev a druh oce{nského proudu ovlivňujícího podnebí v Chile? ____________________________________________________________________ Kde v Americe bylo naměřeno nejmenší množství sr{žek? (Napište n{zev místa a n{zev pouště, v které oblast leží.) ____________________________________________________________________ N{rodní park na seznamu UNESCO na hranici Brazílie a Argentiny. ____________________________________________________________________

5. Napiš, ke kterým st{tům n{leží dané ostrovy (i jako souč{st z{vislých území). 6b Ostrov Falklandy Portoriko Galapágy Andamany Kurily Bali

Stát

6. Najdi hledané město a napiš o něm požadované údaje. 6b

Město na 41° s. š. 112° z. d. ____________________________________________ . Leží na břehu ________________________________________________________ . Je spr{vním střediskem st{tu ___________________________________________ . Leží v úmoří _________________________________________________________ . Počet obyvatel _______________________________________________________ . Velký význam zde m{ církev ___________________________________________ . 7. V druhém sloupečku zakroužkuj spr{vnou variantu.

5b

V Japonsku převažuje export nad importem. Archeologická památka chrám Angkor se nachází ve státě Mongolsko vyhlásilo nezávislost oproti Indii V Saudské Arábii a v Indonésii je náboženství Ve státech jihovýchodní Asie se pěstuje hlavně

ano x ne Thajsko x Kambodža dříve x později stejné x různé bavlník x rýže


71

72



73

E Písemná práce – Litosféra 1 LITOSFÉRA – ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

A

1. Jak siln{ je přibližně zemsk{ kůra? oce{nsk{…………………. km

pevninsk{………………… km

2. Které dvě vrstvy Země tvoří litosféru? _____________________________________________________________________ 3. K daným číslům napiš spr{vný n{zev č{sti oce{nského dna. 1. _____________________________ 4. _____________________________ 5. _____________________________ 6. _____________________________ 4. Jak vznik{ vr{sové pohoří? a) tlak zvlní zemskou kůru

b) tlak rozl{me zemskou kůru na kry

c) výlevem magmatu

d) zemětřesením

5. Místo, kde vznik{ zemětřesení, se nazýv{: _____________________________________________________________________

6. Popište zobrazené č{sti činné sopky na obr{zku: 1. _____________________________ 2. _____________________________ 3. _____________________________ 4. _____________________________

74


7. Doplňte: Nejvyšší pohoří Evropy je _____________________________________________ . Nejvyšší hora Evropy je _______________________________________________ . Nadmořsk{ výška nejvyšší evropské hory je _____________________________ . 8. Podle nadmořské výšky rozlišujeme nížiny a vysočiny. V kolika m. n m. jsou nížiny?

a) 0-100

b) do 200

c) 200-400

d) nad 400

9. Napiš čtyři přírodní činitele, kteří rozrušují povrch Země. ______________________________ _____________________________________ ______________________________ _____________________________________ 10. Doplňte n{zvy n{sledujících litosférických desek (l. d.): Nejjižnější na Zemi je _________________________________________________ . Mezi Severoamerickou a Jihoamerickou je _______________________________ . Leží na ní nejmenší světadíl je _________________________________________ . Na dně největšího oce{nu je ___________________________________________ . 11. Doplňte spr{vné n{zvy pro: Rozpad horniny na menší č{sti se nazýv{ ________________________________ . Typ říčního ústí s několika rameny ______________________________________ . Žlab, kterým proték{ řeka _____________________________________________ . Písečné přesypy v poušti ______________________________________________ . 12. Jaké typy zemského povrchu rozezn{v{me podle výškových rozdílů v krajině?

____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________


LITOSFÉRA – ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

75

B

1. Z kterých tří z{kladních vrstev se skl{d{ Země? _____________________________________________________________________ 2. K č{stem dna oce{nu patří také hlubokooce{nský příkop. Jaký je nejhlubší? _____________________________________________________________________ 3. K daným číslům napiš spr{vný n{zev č{sti oce{nského dna. 1. _____________________________ 2. _____________________________ 4. _____________________________ 5. _____________________________ 4. Jaké 2 č{sti m{ vr{sa? _______________________________ ____________________________ 5. Doplňte: roztavené horniny pod zemským povrchem = ____________________________ sopka na Sicílii = ______________________________________________________ 6. Obr{zek představuje: a) vr{snění zemské kůry a vznik vr{sových pohoří b) zlomy zemské kůry a vznik kerných pohoří c) proces zemětřesení d) sopečnou činnost 7. Doplňte: Nejvyšší pohoří Asie je ________________________________________________ . Nejvyšší hora Asie je __________________________________________________ . Nadmořsk{ výška nejvyšší asijské hory je ________________________________ .

76


8. Podle nadmořské výšky rozlišujeme nížiny a vysočiny. V kolika m. n m. jsou vysočiny?

a) 0-100

b) do 200

c) 100-400

d) nad 200

9. Doplň, o kterou č{st vodního toku se jedn{: Zač{tek řeky _________________________________________________________ . Doch{zí zde k přenosu drobného materi{lu ______________________________ . Doch{zí zde ke vzniku valounů ________________________________________ . Doch{zí zde k usazov{ní un{šeného materi{lu ___________________________ . 10. Doplňte n{zvy n{sledujících litosférických desek (l. d.): Na dně největšího oce{nu je ___________________________________________ . Mezi Africkou a Indicko-australskou je _________________________________ . Leží na ní největší světadíl je ___________________________________________ . Nejjižnější na Zemi je _________________________________________________ . 11. Jaké typy zemského povrchu rozezn{v{me podle výškových rozdílů v krajině?

____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 12. Doplňte spr{vné n{zvy pro: Typ říčního ústí s několika rameny ______________________________________ . Písečné přesypy v poušti ______________________________________________ . Rozpad horniny na menší č{sti se nazýv{ ________________________________ . Žlab, kterým proték{ řeka _____________________________________________ .


F Písemná práce – Litosféra 2

77

78



G Písemná práce – Západní Evropa

79

80


Prezentace

H Prezentace

81

82

Prezentace

Prezentace

83

84

Prezentace

Prezentace

85

86

Prezentace

Prezentace

87

Využití kancelářských aplikací pro tvorbu příprav

Recommend Documents