Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Institut celoživotního vzdělávání
Využití ICT při výuce učebního oboru řezník-uzenář
Závěrečná práce
Vedoucí práce:
Autor:
Ing. Ludmila Brestičová
Mgr. Petr Holub
Brno 2008
4
Zadání závěrečné práce
5
6
Děkuji vedoucí práce ing. Ludmile Brestičové za pomoc při výběru tématu a realizaci závěrečné práce specializačního studia ICT koordinátor.
7
8
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou prácivyřešil samostatně s použitím literatury a pramenů, které uvádím v seznamu.
V Uherském Hradišti dne 20. února 2008
9
……………………..
10
Abstract: Holub, P. The Usage of ICT as a field of study butcher-pork butcher. Závěrečná práce. Uherské Hradiště, 2008 This text tries to show possibilities of information and communication technologies usages at high special school education and possibilities tutorial material formation by teachers. Dokument body paint formation concrete digital tutorial material for field of study butcher-pork butcher.
Abstrakt: Holub, P. Využití ICT při výuce učebního oboru řezník-uzenář. Závěrečná práce. Uherské Hradiště, 2008 Závěrečná práce se snaží přiblížit možnosti využití informačních a komunikačních technologií ve výuce na středních odborných školách a možnost vlastní tvorby výukových materiálů vyučujícím. Hlavní část práce popisuje tvorbu konkrétního digitálního výukového materiálu pro obor řezník-uzenář.
11
12
Obsah 1. Úvod
15
2. Podmínky a důvody užití ICT při výuce odborných předmětů
16
2. 1
Podmínky užití ICT
16
2. 2
Důvody užití ITC ve výuce odborných předmětů
17
3. Možnosti uplatnění ICT ve výuce oboru řezník–uzenář
18
3. 1
Reprografická zařízení
19
3. 2
Prezentace
20
3. 3
Výukové programy
20
3. 4
Internet a e-learning
21
4. Využití ICT při tvorbě výukových materiálů
22
4. 1 Texty a prezentace
22
4. 2
Obrazy, zvuky, videa
23
4. 3
Vlastnosti digitálních učebních materiálů
25
4. 4
Pravidla z hlediska autorských práv
25
5. Specifika pro tvorbu materiálů pro doborné předměty oboru řezník–uzenář
28
6. Metodika tvorby konkrétního materiálu
31
6. 1 Obsah konkrétního výukového materiálu
32
6. 2 Struktura konkrétního výukového materiálu
33
7. Závěr
35
8. Literatura
36
13
9. Přílohy
37
9. 1
Ukázka části prezentace
38
9. 2
Ukázka pracovního listu
40
9. 3
Ukázka textu
41
9. 4
Struktura výukového materiálu
42
9. 5
Jmenný rejstřík
44
9. 6
CD s výukovým materiálem
14
1. Úvod
Jedním z aktuálních témat současného školství je zavádění prostředků informačních a komunikačních technologií do škol všech stupňů a jejich následné smysluplné využití ve výuce. I přes potíže, spojené zejména s nedostatkem financí na nákup a provoz potřebné techniky, prostředků ICT na školách přibývá. Koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) byla projektem MŠMT, který si kladl za cíl zvýšit informační gramotnost občanů České republiky. Byl schválen již v roce 2000 vládou České republiky. Jeho prvotním a základním cílem bylo zavedení internetu do všech škol a vybavit je základním hardwarovým a softwarovým vybavením. Tento projekt byl nazván INDOŠ – Internet do škol a byl ukončen v roce 2005. V loňském roce byla SIPVZ definitivně ukončena a finanční podpora na konektivitu, softwarové i hardwarové vybavení, školení učitelů i na služby spojené s provozem školních sítí byla zastavena. Cílem této práce je ukázat na konkrétním přikladu, že s relativně malými znalostmi z oblasti výpočetní techniky (školení v rámci SIPVZ úroveň P) je možno vytvořit výukový materiál přesně přizpůsobený vlastním potřebám a představám, který lze snadno aktualizovat a zajímavým způsobem prezentovat žákům. V první části práce jsem se zabýval podmínkami a možnostmi uplatnění ICT ve výuce a způsoby výroby a formami digitálních výukových materiálů, které si může zhotovit vyučujující odborných předmětů na středních školách. Ve druhé části jsem popsal obsah a strukturu konkrétního výukového materiálu pro odborný předmět učebního oboru řezník-uzenář.
15
2. Podmínky a důvody užití ICT při výuce odborných předmětů 2. 1 Podmínky užití ICT Podmínky užití ICT při výuce lze rozdělit do dvou rovin – roviny technického zabezpečení a roviny dovednostní. Pokud chce vyučující využívat při výuce ICT, musí být škola vybavena jak kvalitativně, tak kvantitavně odpovídající výpočetní technikou. Tato vybavenost je stanovena Standardem ICT služeb ve škole, který zaručuje zabezpečení minimálních podmínek pro efektivní využití ICT ve výuce. Tento standard byl vypracován v rámci metodických pokynů a každá škola má v rámci povinné dokumentace vypracován ICT plán školy, který kromě popisu aktuálního stavu udává také cílový stav, jehož chce v daném časovém horizontu dosáhnout, a také postup, který při jeho realizaci zvolí. Metodický pokyn MŠMT ČR udává počet počítačových učeben propojených do školních lokálních sítí, počty počítačů a přípojných míst v ostatních učebnách, připojení školní sítě k internetu, počet prezentační techniky, a to vše v přepočtu na počet žáků školy. Pokud se zabýváme problémem využití ICT v odborných předmětech, tedy na středních odborných školách, je tato podmínka zabezpečení výuky ICT technikou splněna a v mnoha bodech překračuje požadovaný ICT standard. Podle výzkumu pro PiL (Partners in Learning – program Microsoft Partneři ve vzdělávání), který proběhl v květnu 2007, připadá na jeden žákovský počítač 8,1 žáka střední školy, jeden učitelský počítač na 1,8 učitele a připojeno k internetu požadovanou rychlostí je 100% středních škol. V dovednostní rovině problému je třeba znalosti a dovednosti v oblasti užívání ICT ze strany vyučujícího, ale samozřejmě také ze
16
strany žáků, aby se hodina odborného předmětu nestala z větší části výukou práce s počítačem. Naopak je žádoucí, aby se dovedností získaných v hodinách informační a komunikační technologie využívalo. Těchto podmínek lze dosáhnout zahrnutím kurzů a školení pro učitele do DVPP a potřebným zohledněním počtu hodin informační a komunikační technologie v rámci ŠVP daného oboru odborného vzdělávání.
2. 2. Důvody užití ICT ve výuce odborných předmětů Výuka probíhající s využitím ICT nabízí mnohem větší možnosti než tradiční výuka. Moderní výuka s podporou ICT je charakteristická tím, že dokáže kombinovat instruktivní přístupy k vyučování s konstruktivními. Prezentační výuka může být mnohem názornější, při procvičování učiva nebo řešení různých úkolů žák pracuje samostatně, přizpůsobuje rychlost práce svým možnostem. Není stresován chybnými rozhodnutími, které může opravit a vyhledat správné řešení. Práce se dá ukončit a začít v různých místech a po procvičení je možné, aby žák okamžitě získal zpětnou vazbu vyhodnocením práce. Implementace ICT do výuky odborných předmětů umožňuje nesrovnatelně větší efektivitu takto odučené hodiny s hodinou klasickou. Kromě zvyšování ICT gramotnosti žáků lze mnohem lépe využívat mezipředmětové vztahy. Při absenci žáci neztrácejí kontakt s probíranými tématy, mají možnost studovat doma, plnit úkoly a kvalitně se připravit do následující výuky, mohou si sami ověřit, zda si znalosti a dovednosti osvojili v požadovaném rozsahu. Je samozřejmé, že aby tyto vlastnosti výuky s podporu ICT fungovaly, je třeba používat výukové materiály, které všechny nebo
17
některé vlastnosti podporuje. Existuje celá řada výukových aplikací a materiálů určených k výuce. V rámci SIPVZ vznikl z iniciativy MŠMT tzv. evaluační web, kde se nacházejí stručné průvodní informace a recenze softwarových výukových materiálů, které splňují alespoň základní parametry kvalitního produktu. V současné době již tento evaluační web není funkční, ostatně stejně jako SIPVZ. Kromě toho vznikly na různých portálech úložiště výukových objektů, kam můžou učitelé vkládat své vytvořené výukové materiály, ale mohou také využívat výtvory jiných. Problém výuky odborných předmětů na středních školách spočívá v tom, že většina těchto materiálů se týká základního školství nebo všeobecných předmětů. Ani nový portál vytvořený z prostředků ESF ministerstvem školství, který se zabývá především podporou při tvorbě rámcových vzdělávacích programů a současně slouží jako úložiště počítačových výukových materiálů, zatím nepočítá se středoškolským odborným školstvím. Pro výuku odborných předmětů, obzvlášť pokud se jedná o málo vyučovaný obor, je vlastní výroba výukového materiálu nejsnazší cesta, jak takový materiál získat. Tvorba výukového softwaru je, vzhledem k tomu že se na českých školách vyučuje oboru řezník–uzenář celkem asi 260 žáků, pro profesionální výrobce absolutně nerentabilní.
18
3. Možnosti uplatnění ICT ve výuce oboru řezník–uzenář Uplatnění ICT je pro obor řezník–uzenář porovnatelné s ostatními obory vzdělávání. Možností, jak využívat informačních a komunikačních technologií ve školství, je nepřeberné množství. Patří sem tvorba a používání tištěných doplňkových materiálů, prezentační materiály a technika, výukové programy, testovací materiály, vyhledávání na internetu, samostatná práce s výukovými materiály umístěnými na vzdáleně přístupném místě nebo různé formy a stupně e-learningu. Určitou výhodou tohoto oboru jsou dva faktory. Obor řezník– uzenář je téměř 100% chlapecký obor a jestliže se žáci alespoň trochu zajímají o určitý vyučovací předmět, je to právě informační a komunikační technologie. Druhou výhodou je, že v učebních plánech tohoto oboru je informační a komunikační technologie dotována třemi hodinami v průběhu tří let. U ostatních netechnických oborů středního vzdělávání s výučním listem je to pouze jedna hodina. V budoucnu se tato dotace dá ošetřit zařazením dostatečného prostoru do školských vzdělávacích programů. Nevýhodou je nezájem o tento obor a žáci, kteří jej zvolili, se většinou nedostali na atraktivnější obory (a tudíž nemají zájem), nebo jsou jejich vzdělávácí schopnosti na nízké úrovni. O to větší výzvou je snaha zkvalitnit a zatraktivnit výuku pomocí zapojení ICT.
3. 1 Reprografická zařízení Slouží k reprodukci doplňkových materiálů, obrázků, schémat, pracovních listů, testů a textů. Slouží k rychlému doplnění studijních
19
materiálů, protože zdaleka ne všechna data jsou obsažena v učebnicích nebo nejsou v takovém uspořádání, jak požaduje vyučující. Použití kopírky, skeneru nebo tiskárny patří k základním způsobům využití ICT.
3. 2 Prezentace Jedná se o doplnění klasického frontálního způsobu výuky o názorné ukázky textu, obrazů, zvuků nebo videa související s probíraným učivem. Provádí se přenosem pracovní plochy počítače pomocí dataprojektoru na projekční plochu v případě, kdy má vyučující ke svému výkladu vytvořenu prezentaci v digitální podobě. Potřebným prvkem je vybavená učebna nebo mobilní zařízení. Velmi efektivní využití nabízí propojení projekční techniky s interaktivní tabulí, která kromě pasívního vstřebávání informací umožňuje žákům aktivní účast při výuce.
3. 3 Výukové programy Jak jsem již výše uvedl, řezník–uzenář je obor, který má sice obrovskou perspektivu na trhu práce, ale zájem o něj je minimální. Ve zlínském kraji se před deseti lety vyučoval řezník na osmi středních odborných učilištích. V současné době se vyučuje pouze na dvou školách, vždy za vydatné podpory velké masozpracovatelské firmy. Na naší škole se v současné době vyučuje 14 žáků ve třech ročnících. Pro tak malý segment trhu se nevyplatí výroba komerčních výukových programů. Dají se využít programy pro všeobecné předměty přírodopis a biologie nebo programy pro odborné předměty s trochu příbuzným
20
zaměřením – např. obor kuchař. Z těchto programů se ale dají použít pouze fragmenty.
3. 4 Internet a e-learning Na internetu mohou žáci vyhledávat informace, které lze využít při práci nebo při přípravě na výuku. Na stránkách firem zabývajících se zpracováním a prodejem masa a masných výrobků je možné se seznámit se zařízením a stroji, které se využívají v praxi. Využitelné jsou stránky s veterinání nebo zemědělskou tématikou, jsou však často příliš odborné. Pro okruhy z biologie a anatomie jatečných zvířat lze využít Wikipedii. Na webových stránkách je možné umístnit vzdáleně přístupné výukové materiály pro samostatné studium při absenci nebo doplnění studijních materiálů, vytvořit místo pro odevzdávání prací nebo vyplňování testů.
21
4. Využití ICT při tvorbě výukových materiálů Představme si modelovou situaci, kdy se učitel připravuje na vyučování konkrétního vzdělávacího tématu a dojde k přesvědčení, že pro splnění ním stanoveného výukového cíle by bylo výhodné použít počítač. Představuje si, že za pomoci datového projektoru, který je ve třídě společně s učitelským počítačem nainstalován, by mohl všem žákům přehrát vhodnou videoukázku, obrázek nebo text, které se tématu hodiny dotýkají a následně využít digitální objekty, které se k dané problematice váží. Digitální neboli elektronické výukové objekty mohou být mnoha forem. Jedná se o texty, obrázky, zvuky, videa a vzájemné jejich kombinace. Původní myšlenkou pro vznik a využití elektronických výukových objektů byla snaha autorů e-learningových kurzů sestavit a využít vytvořená data v kurzech. Pro potřeby základního a středního školství však není nutné hovořit o celých e-learningových kurzech. Výukové objekty je možno používat jednotlivě a učitelé mohou své elektronické výukové objekty vhodně začlenit do výuky. Tyto objekty může učitel vyhledat v úložišti výukových materiálů, která jsou zřízena na různých portálech, nebo si je může přímo na míru vyrobit sám. Takto vyrobené digitální učební materiály potom může dát k dispozici jiným uživatelům uložením na vhodně zvolené úložiště dat.
4. 1 Texty a prezentace Možnost napsat a následně upravit text je základní kámen tvorby výukových materiálů. Texty se mohou tisknout, prezentovat pomocí projekčních přístrojů, předávat internetem. Výukové texty se mohou
22
doplňovat cvičeními, obrázky a mohou se měnit v pracovní listy pro potřebu doplňování a procvičování žáky. Pro tvorbu a úpravu textu existují textové editory, které jsou bezpochyby jedny z nejpoužívanějších programů. Textový editor je program určený pro psaní, editaci a grafickou úpravu prostřednictvím počítače s možností následného výstupu. Existuje celá řada textových editorů, přičemž některé se staly natolik používanými a známými, že tvoří standard v oblasti tvorby a úpravy textu. Jedná se především o Microsoft Word nebo OpenOffice Writer, z českých programů textový editor z balíku 602PC Suite, který je Wordu velmi podobný. Jako doplněk výkladu přednášejícího učitele je vhodné použít prezentaci. Prezentací rozumíme většinou graficky ztvárněné obrazovky, které mohou být doplněny o různé obrazy, animace, triky a multimediální prvky. Pro navržení kvalitní, grafické a estetické ztvárnění a následné spuštění prezentace lze použít program Microsoft PowerPoint. Při prezentaci se pracuje s jednotlivými snímky , což je prakticky jedna obrazovka, která je po grafické i obsahové stránce ztvárněna zcela nezávisle na ostatních snímcích. Při prezentaci je kromě obsahu důležitý i estetický a grafický vzhled, přehlednost, čitelnost. Prezentace by měla být přitažlivá, je třeba aby se každý snímek a objekty na snímku dobře rozvrhly. Má-li být prezentace kvalitní a názorná, je třeba často prostý text doplnit o grafy, obrázky, diagramy, případně zvukové nebo video ukázky.
4. 2 Obrazy, zvuky, videa Při tvorbě výukových materiálů hraje velkou úlohu získání a zpracování obrazových, zvukových nebo filmových ukázek. Všechny tyto
23
složky se mohou zpracovat pomocí počítače, vhodně poskládat a efektivně využít při výuce. Pokud nejsou obrazy, fotografie, zvukové nahrávky nebo videa pořízena přímo za účelem tvorby výukového materiálu (naskýtá se možnost využít projektového vyučování a průřezových témat, využití jiných oborů na škole atd.), je třeba dbát na to, aby nedošlo ke kolizi s autorským právem. Úpravy obrázků a fotografií se dá využít při vyřezávání detailů, vkládání popisků a textů nebo naopak jejich odstraňování, vytváření míst na doplňování, propojování několika objektů a jejich uspořádání v jeden celek. Kromě textových editorů, které zvládají základní možnosti úpravy grafických objektů, existuje řada speciálních programů pro zpracování grafiky. Jejich pořízení však není většinou levnou záležitostí a je třeba se dobře rozmyslet, jaké máme požadavky na výstup. Možnosti grafických programů jsou totiž obvykle tak rozsáhlé, že není možné naučit se program kompletně celý a využívat všechny jeho funkce bez absolvování speciálních školení. Kromě nejpopulárnějších programů Adobe Photoshop a Corel Draw, které se dají používat i v grafických studiích je možné doporučit program Zoner Callisto, který se svými možnostmi předchozím velmi podobá. Je naprosto ideální pro domácí práci s grafikou a navíc je podstatně levnější. Pro úpravu zvuku a videa se dají použít především programy, které umožňují střih a výběr ukázek z delších částí, což je vhodné především pro prolínání zvukových a filmových ukázek s výkladem. Existuje celá řada programů pro editaci zvuku a videa v různých formátech, které se dají pořídit jako freeware.
24
4. 3 Vlastnosti digitálních učebních materiálů Nejčastějšími digitálními učebními materiály jsou pracovní listy, prezentace, audio a video ukázky. Všechny jsou dostupné v elektronické podobě a lze je použít přímo ve výuce. Digitální učební materiály lze spolu různým způsobem kombinovat a způsob jejich využití závisí na konkrétním uživateli a lze je používat bez podrobných metodických návodů, složitých úprav a speciálního vybavení. Klíčovou vlastností všech digitálních materiálů by mělo být jejich propojení s konkrétními výstupy, které jsou jako povinné položky definované v rámcových vzdělávacích programech nebo propojení s vybranými tématy nebo činnostmi v učebních dokumentech. Ideální digitální učební materiál nenahrazuje samotnou výuku, ale vhodně ji doplňuje a odporuje aktivitu žáků.
4. 4 Pravidla z hlediska autorských práv Každá část digitálního ušebního materiálu, který není vytvořen jeho autorem (např. úryvek z knih, obrázek), podléhá autorskému zákonu. Autorský zákon č. 121/2000 Sb. uvádí v §31, odstavec a) možnost nakládat se zveřejněnými autorskými díly v odůvodněné možné míře ve svém vlastním díle. Chceme-li použít úryvek textu z tištěného nebo elektronického zdroje, je nutné uvést správně jeho zdroj. Správně uvedená citace nejen odpovídá zákonům a lidské slušnosti, ale také umožní uživatelům našeho díla vypátrat, kde jsme získali své zdroje. Vždy je tedy nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, dále název díla a pramen. Důležitý je také odstavec c) výše uvedeného paragrafu autorského zákona, který jednoznačně povoluje užití jakýchkoliv děl pro potřeby
25
výuky. Pokud ale budeme digitální učební materiál dále šířit, například vložením na některý z portálů sloužící jako úložiště megatat s výukovými materiály, musíme využít ustanovení odstavce a). Složitější situace je při použití obrázků jak z tištěných tak z elektronických zdrojů. Autorský zákon sice opět povoluje užití jakýchkoliv děl pro potřeby výuky, ale pokud budeme digitální výukový materiál dále šířit, nepřichází použití obrazového materiálu příliš často v úvahu. Máme tedy v podstatě tři možnosti řešení:
1. Požádat autora o souhlas se zveřejněním.
2. Místo šíření samotného obrazového materiálu zařadit do digitálního učebního materiálu jen jeho zdroj (např. jeho internetovou adresu).
3. Používat volně šiřitelný obrazový materiál, tedy takový materiál, kde tento způsob užití umožnil autor svou licencí. Takovéto obrázky lze nalézt v celé řadě obrazových galerií na internetu, kde jsou nabízena díla šířená s nejrůznějšími druhy licencí, jejichž šíři je vždy nutno ověřit. Jedná se např. o galerie: Openphoto -
- umožňuje volné šíření pro nekomerční účely Pdphoto -
- umožňuje obecně akceptovatelné volné šíření Wikimedia Commons
Visual Dictionary Online –
26
- online encyklopedie, použití stažených obrázků pro nekomerční účely Wikipedie -
- česká verze Wikipedie
Ve všech třech uvedených možnostech je ale nutné dodržet podmínky citace a uvést autora a zdroj. Další možností je samozřejmě vlastní vytvoření obrazového materiálu. Vůbec nejsložitější je možnost využít audio nebo video ukázku, kterou jsme si nevytvořili sami. Pokud není přímo určena k volnému rozšiřování, je nutné vždy požádat autora nebo vlastníka autorských práv o souhlas se zveřejněním a šířením jeho materiálu.
27
5. Specifika pro tvorbu materiálů pro odborné předměty oboru řezník–uzenář Důležitou vlastností všech výukových materiálů je jejich propojení s výstupy, které jsou definované v rámcových vzdělávacích programech jednotlivých oborů. Výstupy a kompetence v oblastech kompetencí k učení a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi jsou velmi podobné pro všechny obory středního odborného školství. Odlišnost je stanovena různým stupněm dosaženého středního vzdělávání. V oblastech kompetencí k učení vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit a vyhodnocovat dosažené výsledky. To znamená, že by měli mít pozitivní vztah k učení, vládat různé techniky učení, uplatňovat různé způsoby práce s textem, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace, využívat ke svému učení různé informační zdroje. V oblasti kompetencí využívání informačních a komunikačních technologií vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním programovým vybavením, uměli pracovat s dalšími prostředky ICT, komunikovali elektronickou poštou. Měli by umět získávat informace z různých otevřených zdrojů, především z internetu, pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích, zejména tištěných, elektronických a audiovizuálních. Všechny tyto výstupy a kompetence jsou přímo předurčeny k používání digitálních výukových materiálů.
28
Odlišnost pro obor řezník-uzenář se projeví především v obsahu a charakteristice výuky odborných předmětů.
-
dotace předmětu informační a komunikační technologie
Obor řezník-uzenář má trojnásobnou hodinovou dotaci v porovnání s jinými obory středního vzdělávání s výučním listem. Tento fakt umožňuje prohloubit znalosti při práci s počítačem, možnost zapojit aktivně žáky do tvorby digitálních materiálů, jejich získávání a zpracování.
-
kvalita učebnic a učebních textů
Učebnice vzhledem k nízkým nákladům jsou velmi nekvalitní, černobílé, bez fotografií, obrázky pouze schematické. Pokud chce vyučující klasický způsob výkladu doplnit audiovizuální a moderní didaktickou technikou, je tvorba vlastních výukových materiálů nejvhodnější řešení.
-
praktické ukázky
Výklad vyučujícího by měl být při výuce odborných předmětů spojen s praktickými ukázkami. Vzhledem k obsahu (jatečná zvířata, anatomie jatečných zvířat, choroby zvířat, alimentární nákazy, jatečné opracování, bourání masa atd.) jsou tyto ukázky vázané buď na praktické cvičení ve speciálních učebnách, nebo v provozovnách odborného výcviku. Finanční náročnost vybudování učeben hygienicky způsobilých pro práci s masem je pro nízký počet žáků v ročníku neúnosná. Odborný výcvik probíhá u smluvních partnerů z oblasti masného průmyslu za plného provozu. Příprava názorné praktické ukázky je možná za využití ICT.
29
-
skladba žáků oboru řezník-uzenář
Obor řezník-uzenář je téměř výhradně chlapecký obor. Ve srovnání s ostatními obory středního vzdělávání s výučním listem mají jeho žáci horší studijní výsledky a jejich zájem o teoretické předměty jsou velmi malé. Vyjímku tvoří předmět informační a komunikační technologie, ve kterém vykazují výrazně lepší studijní výsledky. Tohoto faktu lze využít v propojení výuky odborných předmětů a IKT formou aktivního zapojení žáků do tvorby učebních materiálů
-
počet žáků oboru řezník-uzenář
Počet žáků oboru řezník-uzenář je dlouhodobě podprůměrný vzhledem k ostatním oborům vyučovaným na škole. Výhodou je potřeba malého množství počítačů pro využití ICT ve výuce. Práce může být v malé počítačové učebně nebo za využití 1-2 notebooků kdekoliv. Nevýhodu tvoří malé finanční dotace na obor, které se odvíjí od počtu žáků.
30
6. Metodika tvorby konkrétního materiálu Jedním z cílů vytvoření digitálního výukového materiálu je ukázat na konkrétním přikladu vyučujícím s relativně malými znalostmi z oblasti výpočetní techniky (školení v rámci SIPVZ úroveň P), že je možno vytvořit výukový materiál přesně přizpůsobený vlastním potřebám a představám, který lze snadno aktualizovat a zajímavým způsobem prezentovat žákům. Přesvědčit vyučující k intenzivnějšímu využívání ICT techniky ve výuce. Výsledkem je digitální výukový materiál, který lze použít v počítačové učebně, ale i prezentovat při frontální výuce za využití notebooku a dataprojektoru (mobilní řešení je zvoleno pro možnost využití v jakékoliv učebně), a pomocí bezdrátové myši jej může ovládat vyučující nebo kterýkoliv žák. Výhodou je variabilita celého systému, který se opírá o určitou osnovu tvořenou prezentacemi a je doplňována textovou a mluvenou částí, obrazovou galerií a pracovními listy, které se mohou měnit podle potřeb vyučujících a cílů hodin. Celý digitální výukový materiál je propojen v jeden celek s rychlým a intuitivním přechodem mezi jednotlivými částmi. Výsledkem je ukázka možnosti připravení vyučovací hodiny využívající ICT výukové techniky přesně uzpůsobené potřebám a stylům vyučujícího. Zpestřuje výuku, umožňuje přizpůsobit hodinu znalostem žáků (díky hyperaktivnímu propojení jednotlivých kapitol) a přispívá k osvojení práce s prezentační a výpočetní technikou jak žáky, tak vyučujícími. Umožňuje využití ICT techniky bez práce v počítačové učebně a na konkrétním příkladu ukázat pedagogickým pracovníkům školy možnost vlastní výroby výukového materiálu každým vyučujícím, který má znalosti a dovednosti ve využívání výpočetní techniky získané absolvováním školení typu P v rámci SIPVZ.
31
6. 1 Obsah konkrétního výukového materiálu Obsahem tohoto digitálního výukového materiálu je zpracování učiva předmětu Biologie a anatomie jatečných zvířat pro všechny ročníky učebního oboru řezník-uzenář. Cílem obsahového okruhu je poskytnout žákům vybraný soubor poznatků z obecné biologie, z anatomie a fyziologie hospodářských zvířat, z mikrobiologie masa, o chorobách jatečných zvířat a o alimentárních chorobách a jejich prevenci. Základem celého materiálu jsou prezentace určené k frontální výuce i samostanému opakování. Tyto prezentace jsou rozděleny podle tématických okruhů, takže je lze používat pro několik málo vyučovacích hodin určených k probrání dané látky. Soubory, označené ve výukovém materiálu jako texty, jsou stručným výtahem obsahu prezentací. Slouží jako zápisy na tabuli a do sešitů, osnova pro zadání opakování nebo informace pro absentující žáky. Obrazová galerie obsahuje všechny obrazové ukázky, které byly použity v prezentacích, textech nebo pracovních listech. Pracovní listy jsou textové a obrazové dokumenty sloužící k samostatné práci žáků. Předpokládají plnění úkolů za prokazování znalostí látky a aktivní vyhledávání informací v dostupných materiálech. Mohou sloužit také jako zadání ke zkoušení. Všechny tyto části jsou navzájem propojeny. Je tedy možné používat pouze jednu kapitolu nebo vyhledávat informace a souvztažnosti v celém materiálu. Všechny části výukového prostředku jsou vedeny jako živý materiál. To znamená, že údaje se dají měnit a doplňovat, soubory se
32
dají slučovat a rozdělovat, mohou se vkládat nová data a celé soubory. Vyučující tak může digitální materiál upravit přesně podle svých požadavků, přizpůsobit časovým plánům a studijním předpokladům žáků. Tento fakt představuje obrovský klad v porovnání s uzavřenými dokumenty a výukovými programy.
6. 2 Struktura konkrétního výukového materiálu Materiál je rozčleněn na jednotlivé navzájem propojené části ve třech odlišných rovinách:
- podle časového plánu učiva Učivo je rozděleno do tří ročníků v časové kontinuitě podle školského vzdělávacího porgramu resp. podle tématických plánů pro jednotlivé ročníky. Žáci se mohou při opakování a vyhledávání jednotlivých témat orientovat podle časové osy svého studia.
- podle rozdělení vědního oboru biologie Učivo je rozděleno do čtyř základních částí biologie. Jedná se o obecnou biologii, anatomii a fyziologii jatečných zvířat, mikrobiologii a část zabývající se chorobami jatečných zvířat a alimentárními nákazami.
- podle typu a obsahu datových souborů V tomto rozčlenění jsou soubory obsažené ve výukovém materiálu rozděleny podle svého typu. Jsou zde oddíly obsahující zvlášť prezentace, texty, obrázky a pracovní listy. Tyto oddíly se dále dělí podle obsahu souborů.
33
Součástí digitálního výukového materiálu je jmenný rejstřík, který umožní okamžité vyhledání souboru pojednávajícím o požadovaném pojmu.
34
7. Závěr V předložené práci jsem se zabýval možnostmi využití ICT ve výuce odborných předmětů na středních školách a hlavně možnostmi vlastní tvorby digitálních výukových materiálů vyučujícími. Při pročítání starších odborných pedagogických periodik jsem v článcích týkajících využívání ICT ve výuce často narazil na předpoklad, že při zavádění ICT do škol má bezesporu klíčové postavení státní politika, které udává celé implementaci směr. Lze konstatovat, že stát vytvořil ICT rozvoji určité podmínky a podporval tento rozvoj jak v teoretické rovině, tj. oficiálními dokumenty, tak i v rovině praktické, tj. určitou finanční podporou škol. Tato podpora ze strany státu však byla ukončena a záleží na zřizovatelích a vedení škol, a hlavně na samotných vyučujících, jak se podaří udržet a ještě více prosadit využívání ICT ve výuce. Školy musí disponovat dostatečným počtem kvalifikovaných učitelů, kteří si budou přednosti ICT uvědomovat a budou je umět ve výuce aplikovat. Jeden z návodů na jednoduché a nenákladné využití ICT ve výuce a možnost výroby vlastního digitálního výukového materiálu je obsažen v této práci.
35
8. Literatura Černý, H. Veterinární anatomie pro studium i praxi. Brno : Noviko 2004. ISBN 80-86542-05-X
Durych, V. Řezník a uzenář – biologie pro 1. a 2. ročník OU a UŠ. Praha : Sobotáles 1993. ISBN 80-901570-2-5
Horák, P.; Kolda, O. ; Zelinka, K. Zpracování masa pro 1. a 2. ročník SOU. Praha : Sobotáles 1993. ISBN 80-901570-1-7
Horák, P.; Kolda, O. ; Zelinka, K. Zpracování masa pro 3. ročník SOU. Praha : Sobotáles 1997. ISBN 80-85920-29-8
Láta, J.; a kol. Technologie masa. Praha : SNTL 1984.
Steinhauser, L.; a kol. Hygiena a technologie masa. Brno : LAST 1995. ISBN 80-900260-4-4
Šereda, J. Řezník a uzenář – anatomie pro 1. a 2. ročník OU a UŠ. Praha: Sobotáles 1993. ISBN 80-901570-3-3
36
Přílohy
37
Příloha 1
Ukázka části prezentace Složení živé hmoty
38
39
Příloha 2
Ukázka pracovního listu
Pracovní list – složení živé hmoty 1 1. Vysvětli pojem biogenní prvek.
2. Jak dělíme biogenní prvky?
3. Vyjmenuj 4 nejdůležitější a nejčastější prvky v živé přírodě.
4. Kde se v živé přírodě nachází a k čemu slouží? -
fosfor
-
síra
-
vápník
5. Který prvek je obsažen v krevním barvivu hemoglobinu??
6. Co je to sloučenina (látka)? Na jaké dvě základní skupiny sloučeniny dělíme?
7. Vyjmenuj neústrojné (anorganické) sločeniny v živé přírodě?
40
Příloha 3
Ukázka textu
Složení živé hmoty - prvky Prvky, které se nachází v živé přírodě, se nazývají biogenní. Plastické – tvoří živou hmotu, jsou nejčastěji zastoupené Katalytické – jsou v živé hmotě jen v nepatrném množství, urychlují chemické reakce Stopové (mikroelementy) – jsou v organismech v zanedbatelném množství, jsou nezbytné pro život a zdraví Prvky plastické Kyslík – součást vody, rozkládá živiny a tím uvolňuje energii Uhlík – podstatná složka všech ústrojných sloučenin Vodík – součást vody, součást všech ústrojných látek Dusík – důležitá složka bílkovin Tyto čtyři prvky tvoří základ ústrojných látek, tedy základ života. Síra – v bílkovinách, ve vitaminu B1 Fosfor – je v kostech, u rostlin se účastní fotosyntézy Vápník – součást kostní hmoty Draslík – zajišťuje osmotický tlak buněk Křemík – dodává pevnost tělům organizmů Sodík – v krvi Chlor – trávicí soustava Katalytické prvky Železo – je v krevním barvivu hemoglobinu, přenáší kyslík Hořčík – tvorba kostí, součást listové zeleně Měď Zinek Jód Fluor
41
Příloha 4
Struktura výukového materiálu
1.časový plán učiva 1. ročník Složení živé hmoty prezentace pracovní listy text Buňka prezentace pracovní listy text Soustava opěrná prezentace pracovní listy text Soustava svalová prezentace pracovní listy text Soustava trávicí prezentace pracovní listy text Soustava dýchací prezentace pracovní listy text Soustava oběhová prezentace pracovní listy text 2. ročník Soustava krycí prezentace pracovní listy text Mikrobiologie prezentace pracovní listy text Konzervace prezentace pracovní listy text
42
3.ročník Nemoci jatečných zvířat prezentace pracovní listy text Alimentární nákazy prezentace pracovní listy text 2. obory biologie Biologie Složení živé hmoty Buňka Anatomie Soustava opěrná Soustava svalová Soustava trávicí Soustava dýchací Soustava oběhová Soustava krycí Mikrobiologie Mikrobiologie Konzervace Nemoci jatečných zvířat Nemoci jatečných zvířat Alimentární nákazy 3. typy a obsah datových souborů Prezentace Pracovní listy Texty 4. obrazová galerie 5. jmenný rejstřík
43
Příloha 5
Jmenný rejstřík
A alimentární nákaza aminokyseliny anorganické sloučeniny antropozoonóza B bachor bílé krvinky bílkoviny biogenní prvek botulin, botulotoxin botulismus boubel buňka C céva Clostridium cukry Č čepec červené krvinky D dolní cesty dýchací dutina nosní dutina ústní dvanáctník dýchání E epidemie H hltan horní cesty dýchací hostitel hrtan hrtanová příklopka CH chlopeň chlupy chrup
chrupavka I infekce inkubační doba inzulin J játra jazyk jícen K karanténa kloub kniha konečník kost kostní dřeň kostra krev krevní destičky krevní oběh krevní plazma kůže kyčelník
L lačník lebka lipidy M mazová žláza mikrobiologie mikroorganismus mléčná žláza motolice N nukleové kyseliny O okostice orgán
organické sloučeniny organismus orgánová soustava P parazit pasterace páteř pesíky plíce podsada pokožka popelovina poplicnice potní žláza povázka proteiny průdušnice ptyalin S sacharidy salmonelóza shigelóza slepé střevo slez slinná žláza solení srdce stafylokoková toxikóza sterilace střeček sval svalovec sušení Š šlacha škára škulovec T tasemnice tenké střevo tepna tkáň
44
tlusté střevo tračník trypsin tuky U úplavice uzení V vlásečnice voda Z zoonóza Ž žaludek žíla žluč
