Využití elektronických podatelen a elektronického podpisu v orgánech veřejné správy

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Využití elektronických podatelen a elektronického podpisu v orgánech veřejné správy Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Hana Kelblová, Ph.D.

Kateřina Bílková

Brno 2011

Děkuji touto cestou vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Haně Kelblové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Dále bych také chtěla poděkovat tajemníkovi Městského úřadu Moravská Třebová Ing. Stanislavu Zemánkovi, vedoucímu odboru vnitřních věcí Ing. Pavlu Šafaříkovi a Ing. Marku Němcovi za odborné konzultace, poskytnuté informace a cenné náměty.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Využití elektronických podatelen a elektronického podpisu v orgánech veřejné správy vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 20. května 2011

__________________

Abstract BÍLKOVÁ, K., The Use of Electronic Filling and Electronic Signature in Public Administration. Bachelor thesis, Brno 2011 This bachelor thesis deals with the use of electronic filling and the electronic signature of the public authorities to communicate with individuals, legal persons and other public authorities. This thesis is divided into two parts: a theoretical and practical. The theoretical part deals with the development of eGovernment in the Czech Republic and clarifies the concept of e-mailroom and e-signature, and their use in public administrations. The practical part is focused on describing and evaluating the use of e-mailroom and e-signature, namely at Municipality of Moravská Třebová. Keywords EGovernment, electronic communications, e-mail room, data message, e-signature Abstrakt BÍLKOVÁ, K., Využití elektronických podatelen a elektronického podpisu v orgánech veřejné správy. Bakalářská práce, Brno 2011 Tato bakalářská práce se zabývá využitím elektronických podatelen a elektronického podpisu orgány veřejné správy při vzájemné komunikaci s fyzickými osobami, právnickými osobami a ostatními orgány veřejné moci. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje vývoji eGovernmentu v České republice a objasňuje pojmy e-podatelna a e-podpis. Zabývá se také jejich využitím v orgánech veřejné správy. Praktická část je zaměřená na popis a zhodnocení využití e-podatelny a epodpisu, konkrétně na Městském úřadě v Moravské Třebové. Klíčová slova eGovernment, elektronická komunikace, e-podatelna, datová zpráva, e-podpis

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl práce a metodika

3

11

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 11

2.2

Metodika .................................................................................................. 11

Literární přehled 3.1

12

Vývoj eGovernmentu v České republice .................................................. 12

3.1.1

CZECH POINT – kontaktní místa veřejné správy .......................... 15

3.1.2

KIVS – Komunikační infrastruktura veřejné správy....................... 16

3.1.3

Zákon o eGovernmentu ................................................................... 16

3.1.4

Základní registry veřejné správy...................................................... 17

3.2

Informační systém datových schránek ....................................................18

3.2.1

Datová schránka...............................................................................18

3.2.2

Datová zpráva...................................................................................18

3.3

Elektronické podepisování ...................................................................... 19

3.3.1

Zákon o elektronickém podpisu ...................................................... 19

3.3.2

Elektronický podpis ........................................................................ 20

3.3.3

Certifikační autorita, certifikáty ..................................................... 23

3.4

Elektronická podatelna ........................................................................... 25

3.4.1 3.5 4

9

Datová zpráva v prostředí elektronické podatelny ......................... 27

Elektronická spisová služba.................................................................... 28

Vlastní práce

30

4.1

Město Moravská Třebová ....................................................................... 30

4.2

Městský úřad Moravská Třebová ........................................................... 30

4.3

Elektronická komunikace jako součást elektronizace veřejné správy ... 33

4.4

Elektronická spisová služba.................................................................... 33

4.4.1 4.5

Implementace a činnost elektronické spisové služby .................... 33

Elektronická podatelna ........................................................................... 36

Obsah

6

4.5.1

Implementace a provoz elektronické podatelny ............................ 36

4.5.2

Příjem, evidence a oběh elektronických dokumentů ..................... 36

4.6

Elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko ....................37

4.6.1 4.7

Přínosy a zápory elektronizace ............................................................... 38

4.7.1

Přínosy a zápory spisové služby ...................................................... 38

4.7.2

Přínosy a zápory elektronické podatelny........................................ 40

4.7.3

Přínosy a zápory elektronického podpisu....................................... 40

4.8 5

Zavedení a užívání elektronického podpisu ....................................37

Finanční dopady elektronizace na MěÚ Moravská Třebová................... 41

Zhodnocení elektronizace na MěÚ Moravská Třebová

45

5.1

Zhodnocení přínosů a záporů elektronizace .......................................... 45

5.2

Celkové zhodnocení elektronizace.......................................................... 46

6

Závěr

48

7

Literatura

49

A

7.1

Knižní publikace ..................................................................................... 49

7.2

Právní předpisy ....................................................................................... 49

7.3

Elektronické zdroje ................................................................................. 49

Vzor potvrzující datové zprávy

53

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obr. 1

eGON a Klaudie

15

Obr. 2

Přenos nezašifrovaného, ale podepsaného dokumentu

23

Obr. 3

Přenos zašifrovaného a podepsaného dokumentu

23

Obr. 4

Práce s aplikací E-spis – Dokumenty na stole

35

Obr. 5

Elektronicky podepsaná příloha DZ ve formátu PDF

41

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Statistika doručených a odeslaných zásilek

42

Tab. 2

Cena kvalifikovaných časových razítek CA Postsignum

43

Tab. 3

Cena poštovních služeb a el. komunikace za rok 2010

44

Tab. 4

Potencionální cena poštovních služeb za rok 2010

44

Úvod

9

1 Úvod Dvacáté první století se vyznačuje vysokým rozvojem informatiky a informačních technologií. S tímto rozvojem souvisí i problematika eGovernmentu, která se stala velmi diskutovaným tématem nejen v zemích Evropské unie, ale i mimo ni. Nelehkým úkolem veřejné správy je zajištění elektronizace základních procesů, které jsou v současnosti úzce spjaty s efektivním fungováním státu. Elektronizace by měla přinést zjednodušení, výrazné zrychlení, snížení nákladů činnosti orgánů veřejné správy a v neposlední řadě také zvýšení kvality komunikace správních orgánů s širokou veřejností. Dnešní společnost nemůže bez kvalitní státní správy a samosprávy fungovat a právě elektronizace má dovést veřejnou správu k efektivní činnosti jejích orgánů. Známé a vyspělé země, které v oblasti eGovernmentu dosáhly velkého rozvoje, jsou Spojené státy americké, Francie nebo Finsko. V České republice celý proces přechodu k elektronické veřejné správě trvá již od devadesátých let dvacátého století a nese s sebou velké množství překážek, které musí být postupem času veřejnou správou řešeny. Dle Matesa a Smejkala (3, s. 13) cestu k rozvoji eGovernmentu umožnily především nové politické poměry na počátku 90. let a současně možnost využití výpočetní techniky, která byla dříve dostupná jen určitému okruhu lidí. Elektronizace prošla krušnými začátky, které jsou spojeny především s nedostatečně kvalitním legislativním zabezpečením eGovernmentu nebo s již zmiňovaným špatným technickým zajištěním orgánů veřejné moci (nedostatek kvalitní výpočetní techniky na úřadech a nedostatek počítačově gramotných úředníků). Na počátku 21. století se hlavním cílem veřejné správy stalo odstranění komunikačních bariér mezi občany a orgány veřejné moci. Prvním významným krokem k odstranění těchto bariér byl zákon o elektronickém podpisu umožňující první elektronické podání. Novelizací tohoto zákona, v roce 2004, bylo zřízeno povinné vedení elektronické podatelny orgány veřejné moci, která se stala prvním důležitým prostředníkem elektronické komunikace. Další pokrok v komunikaci veřejné správy byl zaznamenán v roce 2007, zřízením kontaktních míst veřejné správy známých jako CZECH POINT. Odstranění komunikačních bariér mělo přinést zrychlení a zjednodušení komunikace s úřady. V roce 2009 byl zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi uveden do provozu institut datová schránka. Tímto vznikla zákonem vymezeným subjektům povinnost přijímat a odesílat elektronické dokumenty přes datovou schránku. V rámci elektronické komunikace to byl významný krok, který měl zajistit zvýšení efektivní komunikace orgánů veřejné moci s fyzickými osobami, právnickými osobami a dalšími orgány moci veřejné.

Úvod

10

V souvislosti s datovou schránkou zaznamenal velký rozvoj také elektronický podpis, který se stal významným nástrojem bezpečné elektronické komunikace. Hlavním cílem současné vlády a ministra vnitra v oblasti elektronizace veřejné správy by mělo být zprovoznění čtyř základních registrů veřejné správy (registru obyvatel, registru práv a povinností, registru osob a registru územní identifikace, adres a nemovitostí), které byly do legislativy České republiky implementovány zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Ministerstvo vnitra by také mělo zajistit vytvoření a zajištění nových projektů, které povedou k efektivnějšímu a rychlejšímu výkonu veřejné správy. Elektronizace veřejné správy trvá již řadu let a je dlouhodobým procesem, který ještě stále není u konce. Důkazem této skutečnosti může být odložení spuštění provozu základních registrů na rok 2012, nedokončený proces elektronizace datové základny nebo snaha o stále efektivnější a udržitelnou veřejnou správu realizací nových projektů.

Cíl práce a metodika

11

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza elektronické komunikace s využitím elektronických podatelen a elektronického podpisu v souladu s právními normami upravující elektronizaci veřejné správy. Dílčí cíle práce: • popis vývoje eGovernmentu a jeho nástrojů, • popis informačního systému datových schránek, • rozbor zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a charakteristika elektronického podpisu • problematika elektronického podání a elektronické spisové služby • elektronizace MěÚ Moravská Třebová • zhodnocení přínosů a záporů elektronizace

2.2 Metodika Tato bakalářská práce se skládá z několika částí: literární přehled, vlastní práce, závěr, seznam použitých zdrojů a příloh. V první části nazvané Literární přehled jsem se věnovala vývoji eGovernmentu v České republice a přiblížila jsem několik základních pojmů jako elektronický podpis, eGON, elektronická podatelna či elektronická spisová služba. K napsání této části práce jsem využila psané i elektronické zdroje uvedené v Literatuře. Nejčastějším použitým elektronickým zdrojem byly webové stránky Ministerstva vnitra České republiky či webový portál časopisu eGovernment, z psané literatury to pak byly knihy Úvod do eGovernmentu či eGovernment bezpečně. V neposlední řadě jsem čerpala také ze základní legislativy elektronizace veřejné správy, a to ze zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů či zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. V části zvané Vlastní práce jsem nejdříve popsala charakteristiku Městského úřadu Moravská Třebová a jeho jednotlivých odborů. Další část práce věnovanou elektronické spisové službě, elektronické podatelně a elektronickému podpisu jsem definovala po odborných konzultacích na MěÚ Moravská Třebová. Přínosy a zápory elektronizace MěÚ Moravská Třebová jsem vyhodnotila na základě těchto konzultací s vedoucím odboru vnitřních věcí Ing. Pavlem Šafaříkem a správcem informačního systému městského úřadu Ing. Petrem Němcem.

Literární přehled

12

3 Literární přehled 3.1 Vývoj eGovernmentu v České republice Proces elektronizace veřejné správy v České republice začal v devadesátých letech dvacátého století a ještě stále není u konce. Slovo eGovernment slýcháme denně například v politických diskuzích, na odborných seminářích či debatách nebo ve školách, Lidinský a kol. (2, s. 7). Různé publikace nabízí hned několik definicí pojmu eGovernment. Definice eGovernmentu: • „E-government lze definovat jako sérii procesů, vedoucích k výkonu státní správy a samosprávy a uplatňování občanských práv a povinností fyzických a právnických osob, realizovaných elektronickými prostředky.“ Štědroň (1, s. 9) • „eGovernment je využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb.“ Lidinský a kol. (2, s. 7) Mezi hlavní cíle eGovernmentu patří především zvýšení výkonnosti veřejné správy a zjednodušení vzájemné komunikace mezi orgány veřejné správy, občanů a firem. Komunikace mezi orgány veřejné moci a občany byla vždy zdlouhavá a nákladná, a klienti museli často docházet na úřad, což se v dnešní uspěchané době stalo nemyslitelné, a proto byl přechod činnosti orgánů veřejné správy z papírové podoby komunikace na elektronickou nevyhnutelný. Dle Štědroně (1, s. 20) je vývoj elektronizace veřejné správy následující: Za počátek vývoje eGovernmentu je považován rok 1999, kdy občané České republiky poprvé mohli prostřednictvím elektronické pošty podat žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Většina orgánů veřejné moci na tento krok však vůbec nebyla připravena. V roce 2000 došlo k implementaci institutu elektronického podpisu do českého právního řádu a to zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, jehož prostřednictvím měla být občanům umožněna elektronická komunikace s orgány veřejné moci. S velkým zpožděním, teprve po roce a půl, byl vydán prováděcí právní předpis, který umožňoval využití elektronického podpisu v praxi. Se zavedením elektronického podpisu do praxe úzce souvisela i novela správního řádu, která přinesla možnost využití elektronického podpis ve většině správních agend. Většina úřadů však dříve elektronický podpis nevyužívala a nebyla


13

na elektronickou komunikaci a elektronické podání připravena. V tomtéž roce byly schváleny i další právní normy jako zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, které společně se zákonem o elektronickém podpisu vytvořily základnu hned pro několik instrumentů eGovernmentu. Nově byl zřízen Úřad pro veřejné informační systémy, který měl zajistit vzájemnou komunikaci a výměnu dat mezi jednotlivými systémy a také Úřad na ochranu osobních údajů, jehož úkolem bylo dohlížet na zpracovávání osobních dat. Úřad pro veřejné informační systémy zanikl k 1. lednu 2003. Jeho kompetence byly převedeny na nově vzniklé Ministerstvo informatiky1. Dle webového portálu Ministerstva vnitra (11) byla role ministerstva informatiky především v oblastech tvorby legislativy, provozování Portálu veřejné správy, koncepci základních registrů veřejné správy, podpoře rozvoje počítačové gramotnosti, elektronického zadávání veřejných zakázek a v dalších oblastech. Se schválením zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě ministerstvo mimo jiné prosadilo novelu zákona o elektronickém podpisu, ve kterém byla všem úřadům uložena povinnost spravovat a provozovat elektronické podatelny. V roce 2007 bylo Ministerstvo informatiky zrušeno a veškerá agenda byla přesunuta do kompetencí Ministerstva vnitra, které bylo v té době také pod vedením ministra Ivana Langera a to do května roku 20092. Rok 2007 byl důležitý především z důvodu zrození eGONa, který se stal významným symbolem a maskotem českého eGovernmentu. Dle portálu Ministerstva vnitra (14) je cílem tohoto projektu usnadnění života občanů a zvýšení efektivity veřejné správy za použití výpočetní techniky. Velká část roku 2007 byla věnována právě přípravě projektů, které eGONa představují (například hlavní projekt CZECH POINT) a také legislativním úpravám, které zajišťují jeho život. Dle časopisu eGovernment (13) byla na jaře roku 2008 představena vize Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. Pro její dosažení byly stanoveny základní projekty a jejich vhodné načasování. Byly stanoveny čtyři základní milníky této strategie, a to: 1.

zprovoznění rozsáhlé sítě datových schránek a existence kontaktních míst veřejné správy (CZECH POINT) v roce 2009,

Dle otevřené encyklopedie Wikipedie (10) byl prvním ministrem informatiky Vladimír Mlynář, a to v období od 1. 1. 2003 do 25. 4. 2005. Novou hlavou Ministerstva informatiky se pro období 25. 4. 2005 – 4. 9. 2006 stala Ing. Dana Bérová. Třetím a také posledním ministrem této instituce byl MUDr. Mgr. Ivan Langer, a to do 1. 6. 2007, kdy došlo ke zrušení Ministerstva informatiky. 2 Dalšími ministry vnitra byli Ing. Martin Pecina, MBA a Mgr. Radek John. V současnosti je ministrem bývalý elitní policista Jan Kubice. 1


2.

3.

4.

14

zprovoznění základních registrů veřejné správy v roce 2010 a ukončení legislativních procesů souvisejících s normami upravující eGovernment v tomtéž roce, zajištění funkční aplikace pro oblasti jako zdravotní péče, sociální péče, správního, soudního a daňového řízení a funkční infrastruktura pro dlouhodobé ukládání a archivaci elektronických dokumentů, a to již v roce 2012, dokončení procesu elektronizace datové základny (včetně elektronizace geografických informací) do konce roku 2015.

Dle časopisu eGovernment (13) se podařilo z těchto čtyř uvedených cílů strategie, splnit první milník. Došlo tedy k vytvoření kontaktních míst CZECH POINT a do jisté míry i rozsáhlé sítě datových schránek. Naopak prozatím nebyly zprovozněny základní registry. Spuštění jejich ostrého provozu je naplánováno na červen roku 2012. Ukončení legislativního procesu je považováno z velké části za splněné, protože základní zákony týkající se eGovernmentu jsou již právně zakotveny. Spuštění základních registrů zaznamenalo nemalé zpoždění, proto zda poslední dva stanovené cíle strategie budou splněny včas, nelze posoudit. Rok 2008 byl významný zejména z důvodu eGONova oživení, a to přijetím zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, někdy též nazývaný jako zákon o eGovernmentu, který k 1. 7. 2009 uvádí v provoz datové schránky. Dle portálu Ministerstva vnitra (14) byl následně rok 2009 věnován hlavně rozvoji KIVS a oběhové soustavě eGONa. Elektronizace veřejné správy prošla rozsáhlým vývojem. V současnosti tento rozvoj brzdí nedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu a také rychlé a vysoké zadlužovaní České republiky. Ministerstvo vnitra se tuto situaci snaží řešit úspornými opatřeními. Efektivnější veřejné správy se pokusí dosáhnout prostřednictvím druhého symbolu eGovernmentu nazvaného Klaudie.

Literární přehled Obr. 1

15

eGON a Klaudie

Zdroj: portál Ministerstva vnitra (34)

Dle portálu Ministerstva vnitra (32) byl v dubnu 2011 představen projekt nazvaný Klaudie – od správy majetku k modelu poskytování a odebírání služeb, který symbolizuje prostředky cloud computingu3. Klaudie by se měla stát nepřetržitým a celoplošným poskytovatelem centrálních či regionálních průřezových a agendových služeb pro orgány veřejné moci a jejich klienty. Protože je projekt Klaudie na samém počátku svého vývoje, vrátíme se nyní zpět k jednotlivým částem prvního symbolu eGovernmentu eGONa. Dle portálu Ministerstva vnitra (14) existenci a životaschopnost eGONa zajišťují: • Prsty (soustava dostupných kontaktních míst CZECH POINT), • Oběhová soustava (KIVS = Komunikační infrastruktura veřejné správy), • Srdce (Zákon o eGovernmentu), • Mozek (Základní registry veřejné správy). 3.1.1

CZECH POINT – kontaktní místa veřejné správy

Dle Lidinského a kol. (2, s. 17) je CZECH POINT neboli Český Podací Ověřovací a Informační Terminál státem garantovaná služba pro komunikaci občanů s orgány veřejné správy z jednoho univerzálního místa. Cílem tohoto projektu je zjednodušení komunikace se státem, tak aby „obíhaly pouze data a ne občan“.

Dle otevřené encyklopedie Wikipedie (33) je cloud computing na vzdáleném připojení založený model vývoje a používání informačních technologií, který zajišťuje poskytování služeb a programů uložených na serverech na internetu. Uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče. 3


16

Dle portálu Ministerstva vnitra (31) jsou univerzální kontaktní místa CZECH POINT dostupné na poštách, úřadech, pobočkách hospodářské komory či v kancelářích notářů. Občan zde může získat nebo ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, může si nechat převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, úředně ověřit listiny a jiné dokumenty nebo získat informace o průběhu správních řízení, jež se jeho osoby týkají. Základními formuláři, které tyto kontaktní místa veřejné správy poskytují, jsou například Výpis z katastru nemovitostí, Výpis z Obchodního rejstříku, Výpis z rejstříků trestů, Žádost o zřízení datové schránky nebo Výpis z insolvenčního rejstříku. Dle Lidinského a kol. (2, s. 17) by v konečné fázi projektu CZECH POINT občané mohli vyřizovat veškeré záležitosti z pohodlí svého domova prostřednictvím internetu. 3.1.2

KIVS – Komunikační infrastruktura veřejné správy

„Komunikační infrastruktura veřejné správy neboli KIVS jednoduše řečeno představuje sjednocení datových linek subjektů veřejné správy do jedné datové sítě.“ webový portál Ministerstva vnitra (15) Dle portálu Ministerstva vnitra (15) byli při zavádění KIVS brány v potaz dva hlavní cíle, a to sjednocení datových linek (vytvoření ucelené datové sítě), jež uživatelům poskytne bezpečné připojení a vysoký standard nabízených služeb; a odstranění monopolů poskytovatelů datových služeb. KIVS je hlavním elementem zajišťujícím efektivní propojení orgánů s informačními systémy veřejné správy (např. s CZECH POINTY nebo registry). Realizace tohoto projektu přinesla velké úspory a zkvalitnění informačních systémů (zrychlení připojení a zlevnění služeb). 3.1.3

Zákon o eGovernmentu

Dle portálu Ministerstva vnitra (16) EGONa přivedl k životu zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který nabyl účinnosti 1. července 2009. Hlavním účelem tohoto zákona bylo vytvoření co nejpříznivějších podmínek k elektronické komunikaci mezi orgány veřejné moci a občany, a též mezi orgány navzájem. Pro provádění elektronických úkonů bylo klíčové zavedení institutu datové schránky a vytvoření informačního systému datových schránek, který zabezpečuje doručení datových (úředních) zpráv v elektronické podobě. Dalším velmi důležitým prvkem zákona o eGovernmentu je zrovnoprávnění papírové a elektronické podoby dokumentu. Hlavním a nejdůležitějším procesem, který s tímto zrovnoprávněním úzce souvisí, je autorizovaná konverze dokumentů.


3.1.4

17

Základní registry veřejné správy

Dle Lidinského a kol. (2, s. 77) jsou hlavními důvody vytvoření základních registrů veřejné správy duplicita (dvojitost) informací a neaktuálnost vedených údajů v informačních systémech veřejné správy (dále jen „ISVS“). Základní registry veřejné správy by měly vyřešit tyto dva základní problémy, které vedou k nejednotnosti a rozdílnosti těchto informací. Mozek eGONa dle zákona o základních registrech (7) tvoří čtyři registry veřejné správy: • Registr obyvatel Tento registr obsahuje referenční údaje o občanech s trvalým bydlištěm na území ČR, cizincích s povolením k pobytu a občanech jiných států se záznamem v jiném českém registru. Příkladem těchto údajů může být jméno a příjmení, adresa místa pobytu, datum a místo narození, státní občanství, číslo elektronicky čitelných identifikačních údajů a další. Správcem registru obyvatel je Ministerstvo vnitra. • Registr práv a povinností Dle zákona jsou v tomto registru vedeny referenční údaje o agendách orgánů veřejné moci a údaje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a právech a povinnostech k věcem. Správcem tohoto registru je opět Ministerstvo vnitra. • Registr osob Registr osob dle zákona obsahuje údaje o fyzických osobách podnikajících na základě živnostenského oprávnění, které nejsou zapsané v Obchodním rejstříku, fyzických osobách podnikajících na základě jiných oprávnění a které také nebyly zapsány v Obchodním rejstříku, dále pak tuzemské, zahraniční a mezinárodní právnické osoby, organizační složky státu či organizační složky právnické osoby. Příkladem referenčních údajů vedených o osobě může být obchodní firma, datum zápisu či výmazu z evidence, právní vztah a jiné. Správcovství registru osob přísluší do kompetencí Českého statistického úřadu. • Registr územní identifikace Tento poslední, ale ne méně významný registr spravuje údaje o základních územních prvcích, kterými jsou například území státu, kraje, obce, městské části, katastrální území, stavební objekty či adresní místa. Správcem registru územní identifikace je Český úřad zeměměřický a katastrální.


18

3.2 Informační systém datových schránek Vzhledem k tomu, že je elektronický podpis důležitý nástrojem bezpečné elektronické komunikace s orgány veřejné moci využívaný k podepisování datových zpráv zasílaných prostřednictvím datových schránek, je na místě se seznámit s pojmem „informační systém datových schránek“ (dále jen „ISDS“). Dle časopisu eGovernment (18) je ISDS informačním systémem veřejné správy, který obsahuje datové schránky, metadata o uživatelích, jejich oprávněních a datových zprávách, které jsou prostřednictvím tohoto systému zasílány (informace o odesílateli, příjemci či přílohách datové zprávy, nikoliv však o jejím obsahu). Institut datové schránky je v současnosti využíván jako hlavní nástroj komunikace právnických osob s orgány veřejné moci a mezi nimi navzájem. Datová schránka a ISDS byly implementovány do českého právního systému výše zmiňovaným zákonem o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Správcovství ISDS přísluší Ministerstvu vnitra České republiky. Provozovatelem a držitelem poštovní licence je Česká pošta, s. p. 3.2.1

Datová schránka

§ 2 odst. 1 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi (6) popisuje datovou schránku jako „elektronické úložiště, které je určeno k • doručování orgány veřejné moci, • provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, • dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob.“ Zřizovatelem datových schránek je Ministerstvo vnitra. Datovou schránku si mohou na požádání bezplatně zřídit fyzické osoby či podnikající fyzické osoby. Právnickým osobám uvedeným v § 5 odst. 1 zákona (6) zřídí datovou schránku toto ministerstvo, a to též bezplatně. S datovými schránkami souvisí tyto služby poskytované na kontaktních místech CZECH POINT: • zřízení datové schránky (na žádost či ze zákona), • znepřístupnění datové schránky, • zpřístupnění datové schránky, • zrušení datové schránky, • a další 3.2.2

Datová zpráva

Datovou zprávu zákon o elektronickém podpisu v § 2 definuje jako: „elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou.“ (5)


19

Používání datových schránek a odesílání a přijímání datových zpráv je revolučním krokem v elektronické komunikaci s veřejnou správou. Využívání datových zpráv je úzce spojeno s užíváním uznávaného elektronického podpisu jako bezpečného prostředku komunikace. Datové zprávy jsou po doručení přijímány zaměstnanci orgánů veřejné moci prostřednictvím elektronických podatelen a aplikací elektronické spisové služby. Datovou zprávu dle portálu Businessinfo.cz (24) tvoří obálka a obsah zprávy. Přípustné formáty příloh datové zprávy4, které jsou dodávané do datové schránky, stanovuje vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek v příloze č. 3. Tato vyhláška (9) stanovuje maximální velikost datové zprávy na 10 MB. Doba jejího uložení v datové schránce činí 90 dnů od dne, kdy se do datové schránky přihlásila osoba, která má k dokumentu v datové zprávě přístup. Datová zpráva (digitální dokument) je podepsaná, je-li opatřena uznávaným elektronickým podpisem s platným kvalifikovaným certifikátem.

3.3 Elektronické podepisování Elektronický podpis patří mezi hlavní nástroje bezpečné elektronické komunikace. Dle Lidinského a kol. (2, s. 38, 39) slouží k identifikaci a autentizaci fyzických osob v prostředí internetu. Používání elektronického podpisu nám umožňuje zajistit důvěryhodný komunikační systém a cíle jako důvěrnost informací, integritu5 či neodmítnutelnost odpovědnosti (autorství, odeslání či vlastnictví zprávy). Do českého právního řádu byl tento institut vpraven zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Dle portálu Ministerstva vnitra (17) patří mezi další právní předpisy upravující problematiku elektronického podpisu: • nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, • vyhláška č. 496/2004 Sb., k elektronickým podatelnám • vyhláška č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb 3.3.1

Zákon o elektronickém podpisu

Zákon o elektronickém podpisu nabyl účinnosti 1. října 2000. Tento zákon upravuje základní pojmy a postupy, používání a ověřování elektronických podpisů a hlavně zaručených elektronických podpisů jako institutů v souladu se stanovenými právními normami. Kromě toho v zákoně nalezneme úpravu práv a povinností poskytovatelů či držitelů certifikátů.

4 5

Příkladem formátů jsou PDF, xml, html/htm, doc/docx, txt, xls/xlsx, jpg/jpeg a další. zabezpečení informací proti modifikaci (2, s. 38)


20

Zákon o elektronickém podpisu (5) v § 2 vymezuje základní pojmy jako: 1.

Elektronický podpis „údaje v elektronické podobě, které jsou připojeny k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.“(5)

2.

Zaručený elektronický podpis • • • •

3.

„elektronický podpis, který splňuje následující požadavky je jednoznačně spojen s podepisující smlouvou, umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoli následnou změnu dat.“(5) Elektronická značka

údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které splňují požadavky dané tímto zákonem: • jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémového certifikátu, • byly vytvořeny a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření elektronických značek, které označující osoba může udržet pod naprostou kontrolou, • jsou k datové zprávě připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat. 4.

Kvalifikované časové razítko je datová zpráva vydaná kvalifikovaným poskytovatel certifikačních služeb, která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s určitým časovým okamžikem a také zaručuje, že uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamžikem.

Zákon o elektronickém podpisu definuje také mnoho dalších pojmů, které jsou pro elektronickou komunikaci stěžejní. Příkladem jsou pojmy jako poskytovatel certifikačních služeb, elektronická podatelna, kvalifikovaný certifikát, kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb a mnoho dalších, se kterými se seznámíme blíže v dalších kapitolách. 3.3.2

Elektronický podpis

Dle Matesa a Smejkala (3, s. 123 - 125) je elektronický podpis výsledkem technologického procesu, vyplývajícího z rozhodnutí podepisující osoby, jehož cílem je stvrdit vůli osoby či její identitu. Naproti tomu vlastnoruční podpis je výsledkem uplatnění návyku psaní, který má podobu individuálního a poměrně stálého písemného projevu člověka. U dokumentů podepsaných elektronickým podpisem


21

či vlastnoručním podpisem vždy zjišťujeme dvě stejné věci, a to obsah právního úkonu a osobu, která tento právní úkon učinila - identifikace a autentizace osoby6. Dle Matesa a Smejkala (3, s. 126 – 127) se v současnosti vyskytují dva duhy elektronických podpisů, a to elektronický podpis tzv. obyčejný a zaručený. Obyčejný elektronický podpis je definován v zákoně o elektronickém podpisu (5) jako „údaje v elektronické podobě, které jsou připojeny k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.“ Tento zákon však neuvádí, jakými technologiemi mají být data vytvořena a jak má dojít k ověření totožnosti. Dle (3, s. 126 – 127) se s obyčejným elektronickým podpisem můžeme setkat například v bankách, při porovnávání podpisu na papíře s podpisovým vzorem v počítači. U zaručeného elektronického podpisu mluvíme o údajích, které jsou připojeny k obsahu elektronického dokumentu, a které jsou vytvořeny zvláštním postupem s využitím kryptografie nebo šifrování. Zaručený elektronický podpis má dle Matesa a Smejkala (3, s. 127) hned několik funkcí: • identifikuje původce podpisu (tzn., že příjemce bezpečně ví, kdo je odesílatelem zprávy), • zaručuje integritu (neporušitelnost) zprávy, • zaručuje nepopíratelnost (podepisující osoba nemůže popřít, že danou datovou zprávu vytvořila), • je vytvořen prostředky, které má podepisující osoba pod kontrolou. Kvalifikovaný elektronický podpis je zákonem o elektronickém podpisu (5) definován jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu a vytvořený pomocí prostředků pro bezpečné vytváření služeb. Bezpečnost zaručených elektronických podpisů je pak dána použitou podepisovací a ověřovací metodou, dále důvěryhodností poskytovatele certifikačních služeb a spolehlivostí oprávněné osoby, Mates a Smejkal (3, s. 141). Dle Smejkala (4, s. 14, 15) se pro tvorbu elektronického podpisu převážně využívá metody digitálního podpisu (tj. metoda na bázi asymetrické kryptografie). Tato metoda pracuje na bázi dvou klíčů, které patří podepisující osobě, a to na klíči soukromém a veřejném. Je důležité zdůraznit, že digitální podpis je pouhé číslo (není to tedy digitalizovaný podpis ani podpis oskenovaný) vyjádře-

Dle Matesa a Smejkala (3, s 125) je identifikace zjištění totožnosti subjektu, která se uskutečňuje porovnáním osobních údajů nebo projevů osobní povahy člověka s jinými, které jsou obvykle zachyceny na nějakém nosiči. Autentizace je pak ověření, že dokument skutečně podepsala uvedená osoba (podpis před svědky, ověření totožnosti pověřenou osobou nebo legalizace formou úředně ověřeného podpisu či notářského zápisu). 6


22

né v desítkové nebo v dvojkové soustavě. K vytváření nebo ověřování tohoto podpisu se nejčastěji využívají počítače, a to pomocí asymetrického šifrovacího algoritmu. Pro tento algoritmus je typické využití právě dvou odlišných klíčů, které jsou navzájem spojeny. Mates a Smejkal (3, s. 132) uvádí, že stejně jako u ručního podpisu, který máme zakódovaný v mozku a je tajnou nedostupnou informací, tak i u elektronického podepisování se používá tzv. tajný podpisový klíč v odborné terminologii nazývaný jako klíč privátní. Spojením digitálního dokumentu a privátního klíče, které jsou reprezentovány digitálními čísly, dojde k vytvoření nového čísla, které je právě číslem elektronického podpisu. Dle Matesa a Smejkala (3, s. 132) se pro ověření pravosti elektronického podpisu používá veřejné ověřovací číslo neboli veřejný klíč, který má funkci podpisového vzoru. Veřejný klíč je těsně spjat s klíčem privátním a je k dispozici veřejnosti. Tento klíč však nedává schopnost elektronický podpis vytvořit, ale slouží pouze k jeho ověření. Ověření digitálního podpisu probíhá přesně definovaným spojením podpisu na dokumentu a veřejného klíče. Výsledkem tohoto spojení je pak zjištění, zda byl dokument podepsán osobou, která se za podepisujícího vydává a také zda dokument nebyl po podepsání změněn. Jistotu, že elektronický dokument a osoba, která ho podepsala, jsou ve vzájemném spojení, zajišťuje poskytovatel certifikačních služeb vydáním certifikátu. Dle webového portálu Informační systémy veřejné správy (19) je možno provést: 1.

Přenos nezašifrovaného, ale podepsaného dokumentu (viz Obr. 2) Kdy odesílatel (osoba A) k podepsání původního dokumentu, který chce odeslat příjemci, použije soukromý neboli privátní klíč (text po podpisu nadále zůstává čitelný i třetí osobou) a následně vhodným způsobem zveřejní zašifrovaný klíč veřejný, který příjemce (osoba B) použije k ověření identity odesílatele a poté získá původní čitelný text dokumentu.

2.

Přenos zašifrovaného a podepsaného dokumentu (viz Obr. 3) Je-li třeba aby původní dokument, který odesílatel elektronicky zasílá příjemci, byl skrytý před třetí osobou, je možno využít zašifrování textu původního dokumentu. Odesílatel stejně jako v předchozím postupu k podpisu dokumentu použije svůj soukromý klíč. Dokument však nadále zůstává čitelný třetí osobě, proto odesílatel vezme veřejný klíč osoby B a obsah dokumentu zašifruje. Následně pak příjemce k přečtení dokumentu použije svůj soukromý klíč.

Literární přehled Obr. 2

23

Přenos nezašifrovaného, ale podepsaného dokumentu

Zdroj: webový portál Informační systémy veřejné správy (19)

Obr. 3

Přenos zašifrovaného a podepsaného dokumentu

Zdroj: webový portál Informační systémy veřejné správy (19)

3.3.3

Certifikační autorita, certifikáty

Elektronický podpis je v praxi úzce spojen s vydáváním certifikátů, jejichž prostřednictvím se zjišťuje identita subjektu, která by měla být svázána s šifrovacími klíči subjektu, a tím i s elektronickým podpisem. Hlavní funkcí certifikátu je zaručit, že k sobě veřejný (ověřovací) klíč a osobní údaje patří. Problematiku poskytování kvalifikovaných certifikátů taktéž upravuje zákon o elektronickém podpisu upřesněný vyhláškou č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb.


24

Pojem certifikát definuje zákon o elektronickém podpisu (5) jako datovou zprávu, která je vydána poskytovatelem certifikačních služeb, spojuje data pro ověřování elektronických podpisů s podepisující osobou a umožňuje ověřit jeho identitu, nebo spojuje data pro ověřování elektronických značek s označující osobou a umožňuje ověřit jeho identitu. Dle Lidinského a kol. (2, s. 41) certifikáty obsahují data pro ověření elektronického podpisu, identifikaci vlastníka dat, dále celý název certifikační autority, datum počátku a ukončení platnosti certifikátu, sériové číslo a další informace spojené s užíváním certifikátu. Do elektronické komunikace mezi odesílatele a příjemce vstupuje jako třetí, nezávislý a důvěryhodný subjekt poskytovatel certifikačních služeb7. Dle zákona o elektronickém podpisu (5) je certifikační autoritou fyzická nebo právnická osoba či organizační složka státu, která mimo jiné vede evidenci držitelů certifikátů a poskytuje další služby spojené s užíváním elektronického podpisu. Od poskytovatele certifikačních služeb se očekává spolehlivost, kvalita a v neposlední řadě i důvěryhodnost vydaných certifikátů. Nejvyšší kvalitu dle zákona o elektronickém podpisu (5) mají při komunikaci se státní správou kvalifikované certifikáty vydané akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb. Dle portálu Ministerstva vnitra (22) byla prvním kvalifikovaným poskytovatelem certifikačních služeb na českém trhu První certifikační autorita, a. s., která jako první začala vydávat kvalifikované certifikáty. V současnosti jsou k dispozici tři kvalifikovaní poskytovatelé certifikačních služeb, a to První certifikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p. a eIdentity a. s. Dle Lidinského a kol. (2, s. 41 - 42) je k získání certifikátu třeba několika základních kroků: 1.

Generování klíčů a žádosti o certifikát Každý žadatel o certifikát si nejdříve sám vygeneruje na svém počítači dvojici šifrovacích klíčů pomocí již nainstalovaného programu nebo přes internet. Výsledkem generování je dokument neboli tzv. žádost o certifikát, která obsahuje identifikační informace o žadateli a veřejný klíč. Následně jsou tyto informace elektronicky podepsány vygenerovaným soukromým klíčem.

2.

Příprava identifikačních dat Žadatel dle požadavků certifikační autority nashromáždí osobní informace, které jsou potřeba k vydání certifikátu (číslo občanského průkazu, rodné číslo, IČO, DIČ atd.).

3.

Předání žádosti o certifikát certifikační autoritě

Dle zákona o elektronickém podpisu (5) kvalifikovaný poskytovatel certifikační služeb vydává kvalifikované certifikáty, kvalifikované systémové certifikáty, kvalifikovaná časová razítka nebo další prostředky pro bezpečné vytváření elektronických podpisů a splňuje ohlašovací povinnost dle tohoto zákona. 7


25

Žadatel o certifikát předá potřebné informace a další doklady, které dokazují jejich pravost, registrační autoritě8. Poskytovatel certifikačních služeb provede srovnání a ověření dat v žádosti s předloženými doklady. 4.

Ověření informací Certifikační autorita si ověří doklady žadatele, informace z dostupných registrů a jiných datových zdrojů aby mohla žadateli certifikát vydat.

5.

Tvorba certifikátu Poskytovatel certifikačních služeb poté vytvoří elektronický dokument, který elektronicky podepíše. Z důvodu vyšší bezpečnosti může být certifikát vydán i off-line.

6.

Předání certifikátu Jakmile certifikační autorita certifikát vydá je předán například na datovém nosiči nebo zveřejněn. Součástí zveřejněného certifikátu jsou, jak bylo výše zmíněno i informace o platnosti a stavu certifikátu.

Certifikační autorita dle Matesa a Smejkala (3, s. 139) plní dvě základní funkce, certifikační a validační. Certifikační funkce zaručuje, že veřejný klíč přísluší dané osobě. Validační funkce pak potvrzuje platnost certifikátu, který je spojen s konkrétním časovým údajem. S platností certifikátu je úzce spjata i platnost elektronického podpisu. V případě dlouhodobé archivace podepsaných elektronických dokumentů mohou nastat komplikace, které řeší kvalifikovaná časová razítka. Kvalifikované časové razítko je dle zákona o elektronickém podpisu (5) definováno jako „datová zpráva, kterou vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb a která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s časovým okamžikem, a zaručuje, že uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamžikem.“

3.4 Elektronická podatelna Dalším základním pojmem oblasti elektronizace veřejné správy je nástroj elektronické komunikace elektronická podatelna. Elektronická podatelna je legislativně upravena zákonem o elektronickém podpisu, zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, vyhláškou č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách a nařízením vlády č. 495/20004 Sb., k provedení zákona o elektronickém podpisu. Dle Lidinského a kol. (2, s. 45) zřízení elektronické podatelny vyplívá z nařízení vlády, které říká, že pokud ze zvláštních právních předpisů (zákon o správě daní a poplatků či správní řád) vyplývá pro orgány veřejné moci povinnost přijímat a odesílat datové zprávy se zaručenými elektronickými podpisy založenými 8

Registrační autority jsou pobočky (kontaktní místa) certifikačních autorit.


26

na kvalifikovaných certifikátech vydaných akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb (tedy přijímat a odesílat datové zprávy se zákonem uznávaným elektronickým podpisem), musí k těmto účelům zřídit elektronické podatelny. Přímá definice pojmu elektronická podatelna je dána zákonem o elektronickém podpisu (5), a to jako „pracoviště orgánu veřejné moci určené pro příjem a odesílání datových zpráv.“ Touto definicí se institut elektronické podatelny měl stát důležitým prostředníkem elektronické komunikace orgánů veřejné moci s fyzickými osobami, právnickými osobami a dalšími orgány státní správy. Rozvoji elektronické komunikace však bránila nedostatečná technická připravenost orgánů a vůbec neochota elektronicky komunikovat. S vývojem informačních technologií a s modernizací veřejné správy došlo ke změně. V současnosti jsou elektronické podatelny součástí všech orgánů státní správy jako důležité nástroje elektronické komunikace. Postup orgánů veřejné moci při zavádění elektronických podatelen a jejich zapojení a fungování v rámci elektronické komunikace je popsán dle Matesa a Smejkala (3, s. 187 – 190). Úřady dle vyhlášky o elektronických podatelnách musely nejdříve zajistit fungování nejméně jedné podatelny, a to s technickým i programovým vybavením. Důležitým krokem bylo také zajištění kvalifikovaných certifikátů vydaných akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb oprávněným zaměstnancům, kteří měli mít v kompetenci právní úkony v rámci orgánu veřejné moci. Nařízení vlády k provedení zákona o elektronickém podpisu pak ukládá orgánům veřejné moci přijímat a uplatňovat technická, personální a organizační pravidla pro zajištění provozu elektronické podatelny. Cílem ustanovení těchto pravidel je bezpečnost informačních systémů elektronické podatelny, ochrana dat proti případné ztrátě či neoprávněnému přístupu, ochrana osobních údajů nebo ochrana utajovaných informací. Dle § 3 tohoto nařízení mají orgány veřejné moci na svých úředních deskách zveřejnit důležité informace, týkající se doručování datových zpráv. Mezi uveřejněné informace patří elektronická adresa elektronické podatelny, typ datových zpráv, kterým je podatelna určena, kontaktní údaje a parametry datových zpráv pro které má elektronická podatelna technické a programové vybavení. Dále mezi zveřejňované informace patří postup orgánu veřejné moci v případě přijetí datové zprávy obsahující programy, které by mohly poškodit informační systém elektronické podatelny nebo pravidla pro potvrzení přijetí datových zpráv včetně vzorové datové zprávy. V neposlední řadě jsou zveřejňovány informace týkající se způsobu vyřizování dotazů k fungování elektronické podatelny, seznam oprávněných zaměstnanců s oprávněním činit právní úkony v oblasti orgánů veřejné moci (jméno, příjmení a pracovní zařazení) a právní předpisy, dle kterých tyto orgány postupují.


27

Dokumenty mohou být vytvořeny uvnitř úřadu v rámci jeho pracovních procesů nebo doručeny různými komunikačními kanály. Příkladem těchto kanálů je využití poštovních služeb, elektronické pošty, datových schránek, faxu či osobního podání na podatelně úřadu. 3.4.1

Datová zpráva v prostředí elektronické podatelny

Dle Štědroně (1, s. 91 - 93) musí zaměstnanec před přijetím jakékoliv datové zprávy prostřednictvím elektronické podatelny ověřit, zda zpráva neobsahuje škodlivý software. Pokud by nedošlo ke kontrole přijatých zpráv a ty by obsahovaly tento škodlivý software nebo jiné viry mohlo by to mít nedozírné následky. V okamžiku, kdy datová zpráva dojde na elektronickou podatelnu, je považována za tzv. dostupnou což znamená, že příjemce (pověřený pracovník) zprávu přijal a může s ní dále pracovat. Doručené datové zprávy se všemi přílohami se ukládají do úložiště doručených zpráv ve tvaru, ve kterém byly přijaty. Dle Matesa a Smejkala (3, s. 191 - 192) má pracovník elektronické podatelny po doručení datové zprávy povinnost zjistit, odpovídá-li zpráva technickým parametrům, zda byl připojen uznávaný elektronický podpis (či uznávaná elektronická značka) případně zda zpráva obsahuje kvalifikované časové razítko. Je nutné zkontrolovat platnost elektronického podpisu, elektronické značky a časového razítka (zda nebyl kvalifikovaný certifikát zneplatněn) a uvedení poskytovatele akreditovaných certifikačních služeb, který certifikát vydal. Pomocí údajů na tomto certifikátu lze pak jednoznačně identifikovat osobu podepsanou pod datovou zprávou. Při komunikaci prostřednictvím datové zprávy může dojít k situaci, kdy kvalifikovaný certifikát v době přijetí zprávy nebude platný. Je zde však možnost, že zaručený elektronický podpis či značka byly vytvořeny v době platnosti certifikátu. Cílem celého tohoto procesu je ověření platnosti elektronického podpisu v závislosti na připojeném platném kvalifikovaném časovém razítku. Jestliže razítko připojeno není, kompetentní zaměstnanec informuje podepsanou osobu o vzniklé situaci, a tu se pak snaží společnými silami vyřešit. Dle Štědroně (1, s. 94) se doručené datové zprávy ukládají v příslušné aplikaci dle spisového a skartačního řádu orgánu veřejné moci. Čas doručení datové zprávy je společně s ostatními obvyklými náležitostmi zaznamenán v evidenci dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, a to s přesností na sekundy z důvodu ověřování platnosti uznávaného kvalifikovaného certifikátu. Datová zpráva je poté opatřena identifikátorem elektronické podatelny, jež je obdobou podacího razítka. Oprávněný pracovník orgánu veřejné správy pak potvrzuje doručení potvrzující datovou zprávou. Součástí tohoto potvrzení je uznávaný elektronický podpis zaměstnance orgánu veřejné moci případně uznávaná elektronická značka úřadu, datum a čas doručení zprávy a charakteristika doručené datové zprávy. Elektronická podatelna zjišťuje a zaznamenává náležitosti doručených datových zpráv do identifikátoru, který poskytuje větší přehlednost v systému doručených zpráv. Po splnění všech zmí-


28

něných úkonů podatelna předává datové zprávy příslušným útvarům, které se blíže věnují jejich obsahu.

3.5 Elektronická spisová služba Elektronická podatelna vedle své důležité funkce prostředníka elektronické komunikace s orgány veřejné správy, vytváří zázemí pro fungování elektronické spisové služby a archivnictví v orgánech veřejné moci. Problematiku spisové služby a bezpečné archivace elektronických dokumentů upravuje zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. ledna roku 2005. Pro představu § 1 zákona o archivnictví a spisové službě (8) upravuje například výběr, evidenci a kategorizaci archiválií, práva a povinnosti vlastníků archiválii či držitelů a správců archiválií, ochranu a využívání archiválii, spisovou službu nebo také zpracování osobních dat pro účely archivnictví. Povinnost zřízení elektronické spisové služby vznikla obcím s pověřeným obecním úřadem a obcím se stavebním nebo matričním úřadem, krajům, hlavnímu městu Praze a dalším orgánům veřejné moci. Následně se zákonem o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů povinnost vést elektronickou spisovou službu rozrostla i o další obce, které musely začít komunikovat prostřednictvím datových schránek. Zákon o archivnictví a spisové službě (8) definuje výkon spisové služby jako „zajištění odborné správy dokumentů vzniklých z činnosti původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení, a to včetně kontroly těchto činností.“ Spisová služba má dle Štědroně (1, s. 89 - 90) několik základních funkcí: 1. Rychlý příjem a klasifikace doručených dokumentů 2.

Vyhledávání Důležitou funkcí spisové služby je zajištění kvalitní evidence dokumentů, která přináší snadné a rychlé vyhledávání, a to například připojením popisných informací k doručenému dokumentu.

3.

Souvislosti mezi digitálními dokumenty

4.

Spisová služba podporuje zavádění souvislých vazeb mezi dokumenty, které umožní sledovat propojené dokumenty. Otevřenost Systém je otevřený novým možnostem (nadstavbovým modulům či aplikacím) nebo možným propojením s jinými softwary. Systém bere také v úvahu vznik nových typů digitálních dokumentů a jejich datových prvků.


5.

29

Bezpečnost Bezpečností uložených dat je míněn přístup pouze oprávněných osob (pracovníků) k dokumentům či datovým souborům. Bezpečnost je pak řešena na dvou úrovních, a to na úrovni stanovení skupin uživatelů a na úrovni stanovení práva na zobrazení dokumentů v rámci skupiny. Uživatelé mají své přihlašovací údaje, na jejichž základě získávají právo vyhledávání a zobrazení dokumentů.

6.

Automatizace Je žádoucí využít automatizaci v maximální možné míře a to například při evidenci doručených dokumentů.

Ministerstvo vnitra v souvislosti se zákonem o archivnictví a spisové službě a jeho novelizací v roce 2009 vydává každý rok tzv. Národní standard pro elektronické systémy spisové služby, který díky stanovení základních požadavků na funkce těchto systémů vytváří parametry, které sjednocují vykonávání spisové služby s dokumenty v digitální podobě. Dle portálu Ministerstva vnitra (21) nabyl současný národní standard účinnosti dne 1. 1. 2011. Dle časopisu eGovernment (20) efektivní elektronickou komunikaci představuje využití elektronické spisové služby propojené s elektronickou podatelnou a s informačním systémem datových schránek, která poskytuje přehledné a jednoduché webové rozhraní a zabezpečuje automatické zpracování podání a kontrolu digitálního podpisu. Elektronické spisová služba přináší do orgánů veřejné správy sjednocení postupů v rámci orgánu, odbourání dvojí evidenci, zrychlení předávání dokumentů, zajištění kontroly a v neposlední řadě sledování dokumentů až po archivaci a následnou skartaci. Dle webového portálu Datové schránky (26) jsou datové zprávy přijímány orgánem veřejné moci prostřednictvím aplikace elektronické spisové služby. Při elektronické komunikaci musí orgán veřejné moci před odesláním elektronického dokumentu zhodnotit, zda má adresát zřízenou datovou schránku a jestli je odesílaný dokument možné odeslat prostřednictvím datové schránky. Elektronické dokumenty odesílané prostřednictvím datové schránky musí být v zákoně požadovaném formátu (nejčastějším formátem je PDF), podepsán zaručeným elektronickým podpisem, případně označen kvalifikovanou elektronickou značkou či kvalifikovaným časovým razítkem.

Vlastní práce

30

4 Vlastní práce 4.1 Město Moravská Třebová Město Moravská Třebová se nachází na pomezí Čech a Moravy v Pardubickém kraji, okrese Svitavy. Dle Portálu veřejné správy (28) se dělí na několik částí, a to na Město a Předměstí, Boršov, Sušice a Udánky. Město Moravská Třebová se svou rozlohou a počtem obyvatel9 řadí mezi města malá. Stále však dle webových stránek města Moravská Třebová (29) zůstává jedním z nejdůležitějších středisek Regionu Moravskotřebovska a Jevíčska, které je významné z hlediska ekonomického a investičního rozvoje regionu.

4.2 Městský úřad Moravská Třebová Městský úřad Moravská Třebová (dále jen „městský úřad“) je úřad obce s rozšířenou působností a vykonává současně činnosti v oblasti samostatné i přenesené působnosti obce, které jsou vymezeny Organizačním řádem Městského úřadu Moravská Třebová (dále jen „organizační řád“). V oblasti samostatné působnosti se dle tohoto organizačního řádu (23) městský úřad zodpovídá Radě města Moravská Třebová (dále jen „rada města“), pokud ovšem nejde o oblasti vyhrazené Zastupitelstvu města Moravská Třebová (dále jen „zastupitelstvo města“). Oproti tomu v oblasti přenesené působnosti je úřad podřízen Krajskému úřadu Pardubického kraje. Samostatná působnost obce dle organizačního řádu (23) představuje plnění úkolů, jež byly městskému úřadu uloženy zastupitelstvem či radou města, potom také pomoc výborům zastupitelstva města či komisím rady města v jejich činnosti a v neposlední řadě také provádění řízení o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech úřadu svěřených, pokud věcem není příslušný jiný orgán města. V rámci přenesené působnosti městský úřad vykonává státní správu v základním rozsahu, v rozsahu pověřeného obecního úřadu a v rozsahu obecního úřadu s rozšířenou působností. V oblasti přenesené působnosti je územní působnost města vymezena správními obvody, které jsou uvedeny v organizačním řádu v Příloze č. 6. Městský úřad se dle organizačního řádu (23) skládá z následujících odborů vykonávající činnost v oblasti samostatné a přenesené působnosti: • odbor kancelář starosty a tajemníka v oblasti o samostatné působnosti například zajišťuje tvorbu obecně závazných vyhlášek, nařízení rady města a vnitřních předpisů, zajišťuje

9

V současnosti se počet obyvatel města Moravská Třebová pohybuje okolo 11 300 lidí (28).

Vlastní práce

31

personální agendu městského úřadu, propagaci města, činnost sekretariátu starosty či správu informačního systému, o přenesené působnosti například zabezpečuje vymáhání pohledávek v režimu správy daní a poplatků, výkon přestupkové agendy či vykonává krizového řízení a obrany, • odbor finanční v oblasti o samostatné působnosti například zajišťuje zpracování návrhu rozpočtu města, kontrolu jeho plnění, zpracování závěrečného účtu města, mzdovou agendu, evidenci majetku města, účetnictví města a další, o přenesené působnosti například zajišťuje agendu veřejných sbírek či vydávání povolení k provozu loterií, • odbor vnitřních věcí v oblasti o samostatné působnosti například zajišťuje činnost podatelny městského úřadu, hospodářskou správu a provoz úřadu, činnost Občanského informačního centra nebo konání občanských obřadů, o přenesené působnosti například zabezpečuje agendu občanských průkazů, cestovních dokladů, evidenci obyvatel a matriky, dále volební agendu, sčítání lidu, domů a bytů, realizaci práva shromažďovacího či agendu ztrát a nálezů, • odbor majetku města a komunálního hospodářství v oblasti o samostatné působnosti například vede evidenci bytů, evidenci nájemních smluv, zajišťuje správu veřejné zeleně či vede evidenci nehmotného majetku města, o přenesené působnosti je pak například správcem daně místních poplatků za užívání veřejného prostranství, za odpad, ze psů, ze vstupného či vymáhá pohledávky z poplatků, • obecní živnostenský úřad v oblasti o samostatné působnosti připravuje poklady pro rozhodování rady města, o přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako obecní živnostenský úřad dle zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdější předpisů a dle dalších zákonů uvedených v organizačním řádu městského úřadu, • odbor sociálních věcí a zdravotnictví v oblasti o samostatné působnosti například zabezpečuje činnost komise sociální, zdravotní a péče o děti, odborně usměrňuje činnost příspěvkové organizace Sociální služby města a organizační složku

Vlastní práce

32

Centrum volného času a dále pak zajišťuje poskytování služeb osobám na svém území, o přenesené působnosti například rozhoduje o poskytování dávek sociální péče, poskytuje fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi pomoc k zajištění základních životních podmínek prostřednictvím dávek, dále také poskytuje preventivní a poradenskou činnost na úseku sociálně-právní ochrany a vykonává další činnosti, • odbor výstavby a územního plánování v oblasti o samostatné působnosti vede například evidenci popisných, orientačních a evidenčních budov ve městě a zabezpečuje činnost komise památkové péče města, o přenesené působnosti pak vykonává státní správu dle tzv. stavebního zákona, • odbor investičního a regionální rozvoje v oblasti o samostatné působnosti například navrhuje roční a dlouhodobý investiční plán města, připravuje zpracování plánu rozvoje města a zabezpečuje výkon projektového a dotačního managementu, o přenesené působnosti pak zajišťuje procesy spojené s regionálním rozvojem, • odbor životního prostředí v oblasti o samostatné působnosti například spolupracuje při plánování odpadového hospodářství města, zabezpečuje poskytování informací o životním prostředí a zajišťuje realizaci projektu Zdravé město a Agendy 21, o přenesené působnosti projednává přestupky na úseku ochrany zvířat, řeší odpadové hospodářství dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a mnohé další, • odbor dopravy v oblasti o samostatné působnosti provádí úkoly v oblasti dopravy ve městě a na úseku veřejné dopravy a zajišťuje sběr dat do Geografického informačního systému, o přenesené působnosti například vydává registraci k provozování autoškoly, provádí zkoušky zájemců o řidičské oprávnění, vede registr řidičů nebo také povoluje uzavírky či objížďky, • manažer ekonomického rozvoje města v oblasti o samostatné působnosti zpracovává například návrhy koncepčního řešení pro oblast ekonomiky a strategii města, zabezpečuje přípravu projektů financovaných z externích zdrojů (např. ze Strukturálních fondů EU) a vede agendu zahraničních styků města.

Vlastní práce

33

4.3 Elektronická komunikace jako součást elektronizace veřejné správy Proces elektronizace byl na městském úřadě zahájen schválením implementačního projektu elektronické spisové služby na konci roku 2003. Z důvodu neustálého vývoje informačních technologií a snahy o zajištění udržitelnosti efektivní činnosti městského úřadu, není tento proces ještě stále dokončen. S rozvojem možnosti komunikace vzdáleným připojením, se prioritou pro městský úřad stala elektronická komunikace, která je považována za důležitou součást elektronizace veřejné správy. Elektronizace činnosti městského úřadu nejdříve souvisela se zavedením elektronické spisové služby, která měla zaručit rychlejší zpracování přijatých a odeslaných dokumentů a odstranit evidenci v podacích denících. S vyhláškou č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách byla v roce 2005 na městský úřad implementována elektronická podatelna, která se stala prvním důležitým prostředníkem elektronické komunikace městského úřadu s fyzickými osobami, právnickými osobami a dalšími orgány moci veřejné. Dalším důležitým nástrojem elektronické komunikace se po napojení elektronické spisové služby s elektronickou podatelnou na ISDS stala datová schránka. K zajištění bezpečné elektronické komunikace prostřednictvím elektronické podatelny a datových schránek, využívá městský úřad k označení odesílaných dokumentů zaručený elektronický podpis, elektronickou značku úřadu a časové razítko úřadu.

4.4 Elektronická spisová služba Realizace reformy územní veřejné správy a novelizace zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, která proběhla v roce 2003, přinesla zavedení vyšších územně samosprávných celků a zrušení činnosti okresních úřadů. Tyto změny zapříčinily zvýšení počtu zaměstnanců na městském úřadě v Moravské Třebové ze čtyřiceti až na osmdesát, což znamenalo nárůst o 100 %. V důsledku této situace se rapidně zvýšily nároky na spisovou službu úřadu, kterou v té době představovala ruční evidence s využitím podacích deníků. S vysokým stavem zaměstnanců a s výrazným nárůstem množství zpracovávaných informací se využívání podacích deníků ukázalo jako neefektivní, a proto se městský úřad rozhodl pro zřízení elektronické spisové služby, aniž by její zavedení bylo dáno zákonem. 4.4.1

Implementace a činnost elektronické spisové služby

Pro implementaci elektronické spisové služby (dále jen „spisová služba“) si městský úřad vybral společnost EXPRIT, která jako jediná splňovala požadavky úřadu na spisovou službu. Dle tiskové zprávy společnosti ICZ (30) se v roce 2006 firma EXPRIT stala součástí firmy ICZ, jako nová divize s názvem Správa a řízení dokumentů, kde nadále rozvíjí své produkty a služby.

Vlastní práce

34

Po výběru společnosti následovalo nashromáždění veškerých podkladů, číselníků a informací o struktuře úřadu a jeho budoucím fungování. Tyto informace firma EXPRIT využila při vypracování Implementačního projektu spisové služby pro městský úřad. Implementační projekt byl schválen 21. listopadu 2003. Realizace spisové služby úřadu byla technicky složitý a časově velmi náročný proces. Zahrnovala několik základních a důležitých činností, mezi něž patřila instalace a konfigurace databázového a aplikačního serveru, instalace spisové služby a její následná konfigurace, zaškolení pracovníků úřadu, zkušební provoz a jeho vyhodnocení. Běžný provoz spisové služby (prostřednictvím aplikaci E-spis) byl zahájen 1. března 2004. Se zavedením spisové služby souviselo vytvoření Spisového a skartačního řádu úřadu (dále jen „spisový řád“). Cílem spisového řádu bylo jednotně upravit, zjednodušit a zrychlit výkon spisové služby, zajistit úplnou a přesnou evidenci o všech spisech vyřizovaných úřadem a umožnit rychlé a přehledné vyhledávání potřebných dokumentů. Spisová služba městského úřadu se zaměřuje na zpracování písemností a na jejich životní cyklus uvnitř úřadu v souladu s platnými právními předpisy. Je určena pro řízení zpracování písemností od vstupu do městského úřadu, přes přidělení písemností konkrétnímu zpracovateli (zaměstnanci úřadu), vypracování odpovědi a její následné vypravení. Spisová služba také zajišťuje ukládání vyřízených a schválených písemností a spisů ve spisovně úřadu. Dále pak zabezpečuje archivaci a skartaci na základě spisových a skartačních znaků a lhůt. Implementace spisové služby městského úřadu se setkala s kladnými i zápornými reakcemi v řadách zaměstnanců. Přestože byli pracovníci úřadu vyškoleni, nemohli se ztotožnit s jejím využíváním, což bylo příčinou častých stížností na aplikaci spisové služby. V době, kdy nabyl účinnosti zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, už spisová služba městského úřadu fungovala v běžném provozu a úřad tak splňoval zákonem danou povinnost vedení této služby. Byla provedena pouze aktualizace funkcí spisové služby v souladu s platnými právními předpisy, nahrazení útvarových spisoven spisovnou centrální a úprava spisového řádu, který nabyl účinnosti 1. ledna 2006 v závislosti na výše zmíněném zákonu. Velké změny v elektronické komunikaci městského úřadu nastaly s povinným zřízením datové schránky zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Datová schránka byla městskému úřadu zřízena bezplatně státem. Dle doporučeného postupu implementace datových schránek (26) bylo ve spolupráci městského úřadu a společnosti ICZ zajištěno napojení spisové služby a elektronické podatelny na informační systém datových schránek. Cílem bylo

Vlastní práce

35

zabezpečení odpovídajícího zpracování datových zpráv přijímaných prostřednictvím datové schránky městského úřadu. Městský úřad musel v rámci implementace zajistit bezpečné a dlouhodobé uložení elektronických dokumentů v úložišti elektronické podatelny, technické vybavení pro autorizovanou konverzi dokumentů, a také přidělit kvalifikované certifikáty a určit administrátory, pověřené osoby a zaměstnance, kteří budou autorizovanou konverzi provádět. K následnému zajištění správného fungování spisové služby probíhaly školení zaměstnanců, změny interních dokumentů (změna organizačního řádu, spisového řádu atd.) a další úkony spojené s implementací. Změna interních dokumentů byla provedena prozatím jen částečně. Došlo k úpravě organizačního řádu. Ještě však nevešel v účinnost nový spisový řád, který by měl zaměstnancům městského úřadu usnadnit práci se spisovou službou a s elektronickými dokumenty. Elektronickou komunikaci prostřednictvím datových schránek využívají především právnické osoby a orgány moci veřejné, které mají povinnost touto formou komunikovat. Obr. 4

Práce s aplikací E-spis – Dokumenty na stole

Zdroj: vlastní práce autorky

Na obrázku výše, můžeme vidět, jak aplikace E-spis vypadá. Jsou zde znázorněny Dokumenty na stole. Červená obálka značí příchozí datovou zprávu prostřednictvím datové schránky.

Vlastní práce

36

4.5 Elektronická podatelna Povinnost zřízení elektronické podatelny vznikla s vyhláškou č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, která nabyla účinnosti 1. ledna 2005. Elektronická podatelna se postupem času stala důležitou součástí elektronické komunikace všech orgánů veřejné správy včetně MěÚ v Moravské Třebové. 4.5.1

Implementace a provoz elektronické podatelny

Elektronická podatelna byla na městském úřadě implementována v podobě emailové pošty. Pracovnicím podatelny městského úřadu byla zřízena emailová adresa ([email protected]), na kterou mohly fyzické osoby, právnické osoby a jiné orgány moci veřejné zasílat elektronické dokumenty. V současnosti tento způsob elektronické komunikace využívají především fyzické osoby, které nemají povinnost komunikovat prostřednictvím datových schránek. Provoz elektronické podatelny zajišťují dvě pověřené pracovnice městského úřadu. V souvislosti se zákonem danou povinností elektronicky podepisovat odesílané elektronické dokumenty musel městský úřad těmto pracovnicím zajistit kvalifikované certifikáty. Provoz elektronické podatelny úřadu je upraven ve spisovém řádu městského úřadu a v jeho přílohách (Provozní řád podatelny, Řád elektronické pošty, Přehled dokumentů nepodléhající evidenci ve spisové službě, Spisový a skartační plán a další). Provozní řád podatelny upravuje příjem, evidenci a oběh všech dokumentů. Konkrétně oběh elektronických dokumentů přijatých prostřednictvím emailové adresy [email protected] upravuje Řád elektronické pošty. 4.5.2

Příjem, evidence a oběh elektronických dokumentů

Podatelna městského úřadu provádí příjem dokumentů s využitím: • poštovních služeb, • elektronických prostředků, • doručených zásilek kurýrem, • osobního podání. V souvislosti s elektronickou komunikací je důležitý především příjem, evidence a oběh elektronických dokumentů přijímaných dálkovým přístupem prostřednictvím emailové adresy [email protected] a doručených dokumentů na technických nosičích elektronických dat. V případě, že je příchozí datová zpráva zavirovaná, obsahuje spustitelné soubory nebo jiné potencionálně nebezpečné kódy, není tato zpráva pracovnicemi podatelny přijata k dalšímu zpracování.

Vlastní práce

37

Naopak v případě, že je zpráva označena za bezpečnou, mohou pracovnice elektronické podatelny provést kontrolu čitelnosti a správnosti formátu10, ověřit případnou platnost certifikátu elektronického podpisu, zprávu zaevidovat a předat k dalšímu řízení11. Nakonec pracovnice podatelny zasílá odesílateli datovou zprávu potvrzující příjem jeho podání (viz Příloha A – Vzor potvrzující datové zprávy).

4.6 Elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko Elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko jsou významnými nástroji bezpečné elektronické komunikace městského úřadu s fyzickými osobami, právnickými osobami a dalšími orgány moci veřejné. 4.6.1

Zavedení a užívání elektronického podpisu

Při zavádění elektronické podatelny městského úřadu byly pracovnicím podatelny zakoupeny dva kvalifikované certifikáty pro užívání elektronického podpisu. V době, kdy městský úřad elektronickou podatelnu ze zákona zaváděl, byla jediným kvalifikovaným poskytovatelem certifikačních služeb První certifikační autorita, a. s., proto kvalifikované certifikáty pracovnicím podatelny vydal právě tento dodavatel. V té době byla elektronická komunikace občanů s veřejnou správou prostřednictvím elektronické podatelny i užívání samotného elektronického podpisu teprve na začátku svého velkého rozvoje. Velký boom zažil elektronický podpis na městském úřadě až po zavedení informačního systému datových schránek zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Pro městský úřad to znamenalo zabezpečení značného počtu kvalifikovaných certifikátů pro zaměstnance, kteří byli v rámci odborů úřadu vybráni, aby kvalifikovaný certifikát vlastnili. Navýšení počtu kvalifikovaných certifikátů pro městský úřad znamenalo, že byl nucen vybrat nejvýhodnějšího dodavatele, který certifikáty vydá. K vydání těchto certifikátů mohl opět využít služeb První certifikační autority, a. s., se kterou měl zkušenosti z doby zavádění elektronické podatelny nebo využít možnost nákupu certifikátů u konkurenčních poskytovatelů certifikačních služeb. Městský úřad obdržel konkurenční cenově výhodnější nabídku od České pošty, s. p. (neboli certifikační autority Postsignum), která byla následně vybrána jako poskytovatel kvalifikovaných certifikátů. Na městském úřadě v Moravské Třebové jsou v současnosti využívány dva druhy certifikátů. Prvním z nich je již zmiňovaný kvalifikovaný certifikát, který splňuje Dle portálu města Moravská Třebová (27) městský úřad mezi přijímané formáty příloh datových zpráv řadí formáty html, txt, doc, pdf, jpg, rtf a další běžně užívané formáty. 11 Datové zprávy se příslušným odborům a útvarům předávají v elektronické i papírové podobě. 10

Vlastní práce

38

zákonem dané požadavky a je vhodný pro komunikaci městského úřadu s fyzickými osobami, právnickými osobami či dalšími orgány státní správy. Druhým používaným certifikátem je tzv. komerční, který úřad využívá především v aplikaci CZECH POINT. Městský úřad kromě elektronických podpisů vlastní také elektronickou značku úřadu a časové razítko úřadu, které si nechal vydat společně s kvalifikovanými certifikáty Českou Poštou, s. p. Elektronická značka je založena na vydání tzv. kvalifikovaného systémového certifikátu. Pracovníci městského úřadu elektronickou značku používají k označení veškeré pošty, která je odeslána prostřednictvím systému datových schránek. Časové razítko úřad využívá k označení elektronických dokumentů, které musí být dlouhodobě archivovány a čas zde z důvodu archivace hraje významnou roli.

4.7 Přínosy a zápory elektronizace 4.7.1

Přínosy a zápory spisové služby

Při implementaci spisové služby bylo pro městský úřad velmi náročné zajistit integraci pracovníků s užíváním spisové služby, většina byla proti zavedení a vytvořila si ke spisové službě spíše negativní vztah. Problémem se stal uživatelsky nesrozumitelný spisový řád a rozdílnost postupů při zpracování elektronických dokumentů ve spisové službě, které byly z hlediska činnosti úřadu neefektivní. Vedení městského úřadu se rozhodlo v květnu 2008 situaci řešit sestavením projektového týmu, jehož role spočívala ve vypracování posouzení stavu užívání spisové služby. Následně v srpnu tohoto roku bylo provedeno projektové řízení, které zahrnovalo zjištění příčin a důsledků problémů činnosti spisové služby a případných návrhů řešení. Tento projekt se uskutečnil ještě před nabytím účinnosti zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, proto nezahrnoval problémy související s implementací datových schránek. Tým si nejdříve stanovil hlavní problém neefektivní činnosti spisové služby, a to „Uživatelskou náročnost“. Za příčiny tohoto problému pak označil: • komplikovaný výklad zákona o archivnictví a spisové službě, • složitost a uživatelskou nesrozumitelnost spisového řádu, • problémy s aplikací E-spis (časová náročnost práce, časté změny při aktualizacích, nepřehlednost a další), • nedostatečné znalosti pracovníků z důvodu chybějícího systému školení (špatný a odlišný systém práce s dokumenty a s aplikací E-spis, chybějící průzkum spokojenosti pracovníků), • nedostatečná podpora vedení.

Vlastní práce

39

Dále tým identifikoval důsledky problému: • změna dodavatele služeb, • nejednotnost pracovních postupů, • negativní přístup k aplikaci E-spis, • možný špatný výsledek státní kontroly (sankce, postihy či pokuty). Po zhodnocení všech příčin a důsledků problémů a analýze zainteresovanosti skupin byly navrženy následující možnosti řešení: • vytvoření nového Spisového a skartačního řádu, • zlepšení vztahů s dodavatelem spisové služby, • zlepšení práce s aplikací E-spis a • zapojení vedení města. Městský úřad se pokusil o řešení problémů následujícím způsobem: Složitost a uživatelskou nesrozumitelnost spisového řádu chtěl městský úřad řešit jeho aktualizací v roce 2008, ale se změnami, které přišly se zákonem o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, byla aktualizace odložena. Nyní je nový spisový řád ve schvalovacím řízení městského úřadu a v roce 2011 by měl být vydán. Následně bude také vydán uživatelský manuál ke spisovému řádu. Jak již bylo zmíněno, zaměstnanci označili spisovou službu jako uživatelsky velmi náročnou. Problém také viděli v neustálých změnách pracovního prostředí a pracovních postupů v aplikaci E-spis, které probíhaly i několikrát ročně. Příčinou těchto změn byla specializace společnosti ICZ na spisové služby větších měst. Pan Ing. Pavel Šafařík vedoucí odboru vnitřních věcí, který se podílel na implementaci spisové služby na městském úřadu, se svými kolegy firmě ICZ navrhl řešení problému aplikace E-spis vytvořením druhé verze spisové služby pro menší městské úřady podobné tomu v Moravské Třebové. Avšak k vytvoření nové verze zatím nedošlo. Velkým problémem, který úzce souvisí s nesrozumitelností spisového řádu, s uživatelskou náročností spisové služby a jejími aktualizacemi, bylo rozdílné a nekvalitní zpracování elektronických dokumentů v aplikaci E-spis. Městský úřad se rozhodl pro průzkum problémů a připomínek uživatelů E-spisu a analýzu softwaru. Dále také zajistil školení pracovníků zaměřené na problematiku práce se spisovou službou. Aby městský úřad dosáhl zlepšení vztahů se společností ICZ pokusil se o revizi a aktualizaci Smlouvy o zajištění elektronické spisové služby. Vedení městského úřadu řešilo problém neefektivní spisové služby prostřednictvím systému hodnocení práce s aplikací E-spis zavedením systému kontrol

Vlastní práce

40

a motivačních prvků, které měly zaměstnance přimět k lepším pracovním výkonům. Pozitivní stránkou zavedení spisové služby je odstranění ruční evidence dokumentů v podacích denících. Po integraci spisové služby a elektronické podatelny s informačním systémem datových schránek se pozitivem také stala možnost příjmu a vypravení veškerých datových zpráv v rámci informačního systému datových schránek přes aplikaci E-spis a výrazné zrychlení elektronické komunikace městského úřadu. 4.7.2

Přínosy a zápory elektronické podatelny

Elektronická podatelna je důležitým prostředníkem elektronické komunikace městského úřadu. Její zavedení na MěÚ v Moravské Třebové neprovázely prakticky žádné větší problémy. Bohužel zůstává nevyřešena dvojí evidence spisů v elektronické a papírové podobě, a to jak u datových zpráv přijímaných prostřednictvím datové schránky, tak i prostřednictvím emailové adresy elektronické podatelny. S touto dvojí evidencí, především u datových zpráv přijímaných prostřednictvím datových schránek, úřad nemůže nic dělat, protože je to záležitostí legislativních orgánů. Měl by být také zmíněn přínos elektronické podatelny, a to možnost komunikace fyzických osob, které nemají zákonem danou povinnost zřízení datové schránky, s městským úřadem vzdáleným připojením prostřednictvím elektronické podatelny. Klienti tak nemusí docházet přímo na úřad. Avšak některé fyzické osoby a dokonce i právnické osoby tuto možnost zneužívají a zahlcují emailovou adresu úřadu nepříjemným spamem, se kterým pracovnice podatelny musí každý den bojovat. 4.7.3

Přínosy a zápory elektronického podpisu

Jak již bylo řečeno, zavedení elektronické podatelny obnášelo mimo jiné i pořízení kvalifikovaných certifikátů pracovnicím podatelny. Tato záležitost však oproti implementaci elektronických podpisů v roce 2009, která zahrnovala vydání velkého množství kvalifikovaných certifikátů pracovníkům úřadu, byla zanedbatelná. Městský úřad k hromadnému vydání certifikátů využil služeb České pošty, s. p., a to konkrétně služby Mobilní registrační autorita. Hlavním přínosem zaručeného elektronického podpisu je jasná identifikace subjektu, který elektronický dokument podepsal elektronickým podpisem a poslal, a zjištění dalších údajů o totožnosti subjektu. Výhodou také je, že pracovnice podatelny může zjistit, zdali dokument někdo nezměnil, kdy byl dokument elektronicky podepsán, platnost elektronického podpisu, která certifikační autorita kvalifikovaný certifikát vydala a další informace o elektronickém podpisu. Příkladem takto elektronicky podepsaného dokumentu je Obr. 5 Elektronicky podepsaná příloha datové zprávy přijaté prostřednictvím datové schránky ve for-

Vlastní práce

41

mátu PDF, kde všechny výše zmíněné informace o elektronickém podpisu můžeme vidět. Obr. 5

Elektronicky podepsaná příloha DZ ve formátu PDF

Zdroj: vlastní práce autorky

Nezanedbatelným přínosem je, že se pracovníci městského úřadu postupem času oprostili od užívání ručního podpisu a fyzických razítek a navykli si na běžnou práci s elektronickým podpisem, elektronickou značkou a časovým razítkem, které dnes využívají bez větších problémů.

4.8 Finanční dopady elektronizace na MěÚ Moravská Třebová Prvním důležitým milníkem elektronizace na MěÚ Moravská Třebová byla již zmíněná implementace spisové služby (viz kapitola 4.4.1 Implementace a činnost elektronické spisové služby). Jednorázová investice městského úřadu do zřízení spisové služby, která zahrnovala instalaci a konfiguraci databázového a aplikačního serveru, instalaci a konfiguraci spisové služby, zaškolení pracovníků úřadu, zkušební provoz a jeho vyhodnocení; byla téměř 400 000 Kč. Za vedení spisové služby platí také městský úřad roční příspěvek ve výši 150 000 Kč. Prvním nástrojem elektronické komunikace městského úřadu se stala elektronická podatelna, zřízená v minimálním rozsahu a s minimálními náklady, které činily přibližně 1400 Kč. Tyto náklady zahrnovaly pořízení dvou kvalifikovaných certifikátů pracovnicím elektronické podatelny od První certifikační autority, a. s.

Vlastní práce

42

Se zřízením dalšího nástroje elektronické komunikace, datových schránek, došlo k výraznému nárůstu využívání zaručených elektronických podpisů v elektronické komunikaci s orgány veřejné moci. Cena jednoho vydaného certifikátu od certifikační autority Postsignum byla při implementaci elektronických podpisů (v roce 2009) 192 Kč s DPH. Certifikační autorita vydala pracovníkům městského úřadu 60 kvalifikovaných certifikátů. Každoroční obnovení certifikátů platí úřad ve formě paušální částky ve výši cca 50 000 Kč, která zahrnuje obnovení kvalifikovaných certifikátů12 a komerčních certifikátů. Tab. 1

Statistika doručených a odeslaných zásilek

Rok Počet doručených zásilek Počet doručených datových zpráv Počet odeslaných zásilek Počet odeslaných datových zpráv Celkem doručených a odeslaných zásilek Poštovné (tis. Kč)

2005 14735

33136

2006 20290

35930

2007 21586

32246

2008 23131

31269

2009

2010

24869

22029

500

4307

29643

23359

1240

7624

47871

56220

53832

54400

56252

57319

680

717

632

684

625

510

Zdroj: webový portál města Moravská Třebová - Výroční zpráva o činnosti MěÚ Moravská Třebová (25)

Velká část finanční prostředků určených na provoz městského úřadu plyne do poštovních služeb. Tab. 1 Statistika doručených a odeslaných zásilek udává vývoj počtu doručených a odeslaných zásilek a vývoj počtu datových zpráv doručených a odeslaných prostřednictvím informačního systému datových schránek. Vydělením celkové částky za poštovné (510 000 Kč), počtem odeslaných zásilek (23 359 ks), byla vypočtena průměrná cena jedné poštovní zásilky za rok 2010, která po zaokrouhlení činila 21,83 Kč s DPH.

včetně kvalifikovaných certifikátů pracovnic elektronické podatelny a kvalifikovaného systémového certifikátu 12

Vlastní práce Tab. 2

43

Cena kvalifikovaných časových razítek CA Postsignum

Maximální počet razítek za měsíc

Měsíční paušální cena Cena bez DPH

Cena s DPH

Doplatek za 1 razítko Cena bez DPH

Cena s DPH

100

240,00

288,00

2,00

2,40

350

680,00

816,00

1,60

1,92

1 000

1 600,00

1 920

1,20

1,44

3 500

4 000,00

4 800

1,00

1,20

10 000

10 000,00

12 000,00

0,80

0,96

35 000

28 000,00

33 600,00

0,60

0,72

100 000

60 000,00

72 000,00

0,40

0,48

Zdroj: webový portál CA Postsignum – Ceník Kvalifikovaných časových razítek (35)

Mimo poštovní služby městský úřad také využívá elektronickou komunikaci prostřednictvím elektronické podatelny a datových schránek. Městský úřad však platí pouze za označené datové zprávy časovým razítkem odeslané prostřednictvím datové schránky, a to fixní paušální cenou. V roce 2010 za 350 datových zpráv označených časovým razítkem platil měsíční částku 816 Kč s DPH, cena za jedno využité časové razítko pak byla 2,33 Kč s DPH. Za využití kvalifikovaného časového razítka nad povolený limit stanovený v ceníku služeb certifikační autority Postsignum na rok 2010, městský úřad platil 1,92 Kč s DPH. Pokud vynásobíme počet odeslaných datových zpráv cenou za užití časového razítka, získáme celkovou částku, kterou městský úřad platil certifikační autoritě za poskytnuté služby v roce 2010. Tato částka činí 16 361 Kč s DPH za odeslané označené datové zprávy časovým razítkem. Když ji pak přičteme k nákladům na poštovní služby za rok 2010 (509 927 Kč s DPH) dostaneme celkové náklady na elektronickou komunikaci ve výši 526 288 Kč s DPH.

Vlastní práce Tab. 3

44

Cena poštovních služeb a el. komunikace za rok 2010

Počet odeslaných Poštovné Časová razítka do limitu Časová razítka nad limit

Cena s DPH v Kč/ks

Cena celkem v Kč

23359

21,83

509 927,00

4200

2,33

9 786,00

3424

1,92

6 575,00 526 288,00

Celkem

Pozn.: Cena s DPH v Kč/ks je zaokrouhlena matematicky na dvě desetinná místa, cena celkem v Kč je zaokrouhlena matematicky na koruny. Zdroj: vlastní práce autorky

V případě, že by městský úřad nemohl využívat odesílání datových zpráv prostřednictvím datových schránek (či elektronické podatelny), musel by za tyto zprávy (zásilky) platit poštovní služby. S průměrnou cenou jedné poštovní zásilky (21,83 Kč s DPH) by pak celková cena těchto služeb byla 676 359 Kč s DPH. Tab. 4

Potencionální cena poštovních služeb za rok 2010

Počet odeslaných Poštovné Potencionální poštovné za DZ Celkem

Cena s DPH v Kč/ks

Cena celkem v Kč

23359

21,83

509 927,00

7624

21,83

166 432,00 676 359,00

Pozn.: Cena v Kč/ks je zaokrouhlena matematicky na dvě desetinná místa, cena celkem je zaokrouhlena matematicky na koruny. Zdroj: vlastní práce autorky

Po srovnání celkových částek v Tab. 3 Cena poštovních služeb a el. komunikace za rok 2010 a Tab. 4 Potencionální cena poštovních služeb za rok 2010, je jasné, že v důsledku užívání elektronické komunikace prostřednictvím datových zpráv označených časovými razítky městský úřad ušetřil asi 150 000 Kč. Kdybychom přičetli ještě snížení nákladů na poštovní obálky a další pomocný materiál, částka ušetřených finančních prostředků by se vyšplhala na 200 000 Kč.


45

5 Zhodnocení elektronizace na MěÚ Moravská Třebová 5.1

Zhodnocení přínosů a záporů elektronizace

Implementace elektronické spisové služby pro zaměstnance městského úřadu znamenala především změnu zaběhnutých pracovních postupů a učení se postupům novým. Což vedlo ke vzniku mylného dojmu, že nové rovná se špatné. Sice ne všichni zaměstnanci tento názor na spisovou službu sdíleli, ale většina byla už proti samotnému zavedení. Po uzákonění spisové služby se situace bohužel nezměnila a dostavily se další problémy (viz kapitola 4.7.1 Přínosy a zápory spisové služby), které pro městský úřad znamenaly snížení efektivnosti pracovních postupů a samotné elektronické komunikace. Musím uznat, že využití projektového řízení ke zjištění příčin problémů bylo významným krokem, který pomohl zorientovat se městskému úřadu v situaci ohrožující fungování spisové služby, určit si preference a pokusit se problémy řešit. Myslím, že k efektivnímu fungování spisové služby městského úřadu chybí také přesné určení jednotných postupů pro práci s elektronickými dokumenty, které úřad začal přijímat a odesílat prostřednictvím datových schránek. V současnosti je důležité formulování nového Spisového a skartačního řádu městského úřadu a jednotných pracovních postupů, které usnadní práci s elektronickými dokumenty. Další prioritní oblastí je zajištění kvalitního systému školení, který pracovníkům pomůže se zorientovat v aplikaci E-spis a využít získaných informací při práci se spisovou službou. Vedení městského úřadu by také mělo pokračovat v již zavedených kontrolních a motivačních postupech. V souvislosti s nespokojeností zaměstnanců s aktualizacemi aplikace E-spis, bych doporučovala úřadu neustat a pokračovat v přesvědčování společnosti ICZ, aby vytvořila příznivější podmínky pro fungování spisové služby na městském úřadě, a to prostřednictvím nové aplikace, speciálně vytvořené pro menší městské úřady. V případě opětovného neúspěchu bych volila nalezení nového dodavatele služeb, který bude splňovat nové požadavky úřadu na spisovou službu. Rychlému zpracování elektronických dokumentů přijímaných prostřednictvím elektronické podatelny brání již zmíněné zahlcení emailové adresy nevyžádanou elektronickou poštou, která se dle spisového řádu neeviduje a je označována za spam. Myslím si, že posílení pravomocí další pracovnice, která bude mít kvalifikovaný certifikát a tedy i přístup k této elektronické poště, pomůže rychleji poštu třídit a logicky práci elektronické podatelny urychlí.


46

Možnost využití zaručených elektronických podpisů, elektronické značky úřadu a časového razítka považuji celkově za velký přínos pro elektronickou komunikaci městského úřadu. Bez těchto nástrojů by bezpečná elektronická komunikace nemohla fungovat.

5.2 Celkové zhodnocení elektronizace Celková elektronizace na městském úřadě v Moravské Třebové představující implementaci výše zmíněných instrumentů do činnosti městského úřadu trvala řadu let. Vyžadovala zejména aktivní přístup a trpělivost ze strany vedení i pracovníků městského úřadu, a to především při zavádění spisové služby a elektronických podpisů. Na základě informací získaných na MěÚ v Moravské Třebové jsem určila následující výhody a nevýhody elektronizace. Hlavní výhody elektronizace: • výrazné zrychlení komunikace městského úřadu s fyzickými osobami, právnickými osobami a s dalšími orgány moci veřejné, • nepřetržitá dostupnost městského úřadu, • bezpečná elektronická komunikace, která je spojena s užíváním elektronických podpisů, elektronické značky úřadu a časového razítka, • snížení nákladů na poštovní služby z důvodu menšího počtu odeslaných zásilek, • částečné ušetření nákladů na nákup papíru, obálek a dalšího pomocného materiálu. Hlavní nevýhody elektronizace: • časová náročnost elektronizace, • nesrozumitelnost a časté změny zákonů, nejednoznačné metodické pokyny, • nutná dvojí evidence elektronických dokumentů (v elektronické i papírové podobě), • vysoké náklady na poštovné (postupné zřízení datových schránek fyzickým osobám a dalším právnickým osobám, které tuto zákonem danou povinnost ještě nemají), • vysoké vstupní náklady elektronizace. Elektronizace je ovlivněna značným množstvím legislativních změn a technickým pokrokem. Z tohoto důvodu je nutné, aby stát zajistil dostatečné metodické pokyny k těmto zákonům upravujícím elektronizaci veřejné správy. Dále je potřeba profesionálního přístupu vedení a pracovníků městského úřadu, kteří by se měli snažit elektronizaci veřejné správy maximálně přizpůsobit a podpořit její fungování na městském úřadě. Z výše uvedeného výčtu výhod a nevýhod, dle mého názoru, převažují argumenty pro elektronizaci veřejné správy.


47

Díky elektronizaci orgány veřejné moci komunikují s fyzickými osobami, právnickými osobami i mezi sebou navzájem rychleji a bezpečněji. Také z hlediska snížení nákladů komunikace městského úřadu se elektronizace veřejné správy jeví jako přínos. Pracovníci městského úřadu v současnosti vnímají elektronickou komunikaci jako důležitou součást komunikace s fyzickými osobami, právnickými osobami a dalšími orgány veřejné správy, i když pro ně přechod na tuto formu komunikace nebyl jednoduchý. Na práci se spisovou službou, s elektronickými podpisy a dalšími nástroji bezpečné komunikace si pracovníci postupně zvykli a oprostili se od ruční evidence dokumentů v podacích denících a také od ručního podepisování. Se současným rozvojem informačních technologií a neustále se zvyšující komunikací vzdáleným připojením by efektivní činnost městského úřadu bez elektronické komunikace byla nemyslitelná.

Závěr

48

6 Závěr Elektronizace veřejné správy stojí na dvou základních kamenech, kterými jsou legislativa a informační technologie. EGovernment upravují čtyři základní právní normy a několik dalších právních norem. Mezi základní právní normy patří zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a také zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Bohužel je eGovernment spojován s nesrozumitelností některých právních norem a s jejich častými novelizacemi. EGovernment tvoří nejen elektronická komunikace, ale i další nástroje jako kontaktní místa CZECH POINT, základní registry veřejné správy nebo již zmíněná základní a podpůrná legislativa elektronizace. Od první možnosti elektronické komunikace občanů s veřejnou správou uplynula již řada let a veřejná správa prošla značným rozvojem a velkým množstvím změn, které se týkaly nejen orgánů veřejné správy, ale i fyzických a právnických osob. Cílem bylo mimo jiné i vytvoření efektivní komunikace orgánů veřejné správy a snížení finančních prostředků, které orgány musely na komunikaci vynakládat. Elektronická podatelna, zaručený elektronický podpis, elektronická spisová služba a datové schránky se staly základními nástroji elektronické komunikace, které výrazně přispěly k efektivní činnosti veřejné správy. Jak už bylo několikrát zmíněno, elektronizace veřejné správy je dlouhodobý proces, který se dostává do fáze dokončovacích procesů, které by měly zajistit udržitelnost pro další roky. V současnosti je velkým problémem nedostatek finančních prostředků a snižování výdajů na provoz všech resortů veřejné správy. I Ministerstvo vnitra se musí s tímto snížením finančních prostředků vypořádat a pokusit se dosáhnout ještě efektivnější činnosti veřejné správy. V současnosti Ministerstvo vnitra připravuje nový projekt Klaudie, který označilo za nový symbol eGovernmentu. Dle webového portálu Ministerstva vnitra (34) sebou Klaudie přináší fenomén zvaný cloud computing. Jejím cílem je zajistit, aby projekty elektronizace veřejné správy (KIVS, základní registry atd.) byly nejen efektivnější a levnější, ale aby z důvodu současného stavu eGovernmentu blížícího se ke správě majetku, umožnily přechod k modelu poskytování a odebírání služeb.

Literatura

49

7 Literatura 7.1 (1) (2) (3) (4)

Knižní publikace

ŠTĚDROŇ, B.

Úvod do eGovernmentu: Právní a technický průvodce. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007. 127s. ISBN 978-80-87041-25-3. LIDINSKÝ, V. A KOL. eGovernment bezpečně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. r. o., 2008. 160s. ISBN 978-80-247-2462-1. MATES, P., SMEJKAL, V. E-government v českém právu. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2006. 244s. ISBN 80-7201-614-8. SMEJKAL, V. Elektronický podpis jako nástroj pro zvýšení bezpečnosti informačních systémů. 1. vyd. Brno: VUTIUM, 2003. 30s. ISBN 80-214-2447-8.

7.2 Právní předpisy (5) (6) (7) (8) (9)

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek

7.3 Elektronické zdroje (10)

(11)

(12)

(13)

Wikipedie.org [online]. c2011 [cit. 2011-02-08]. Seznam ministrů informatiky České republiky. Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-11]. Archiv stránek bývalého Ministerstva informatiky – E-government. Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-12]. Historie ministerstva. Dostupné z WWW: . JIRKOVSKÝ, M. Český eGovernment na cestě. In Egovernment č. 4/2010 Praha, 2010. [cit. 2011-02-11]. Dostupné z WWW: .

Literatura

(14)

(15)

(16)

(17) (18)

(19)

(20)

(21)

(22)

(23)

(24)

(25)

50

Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-12]. eGON jako symbol eGovernmentu – moderního, přátelského a efektivního úřadu. Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-15]. Komunikační infrastruktura veřejné správy. Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-15]. Zákon o eGovernmentu. Dostupné z WWW:. Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-22]. Legislativa. Dostupné z WWW: . ŠKRLE, K. Datové schránky. In eGovernment č. 3/2008 Praha, 2008. [cit. 2011-02-23]. Dostupné z WWW: . Isvs.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-23]. Ověření identity a elektronický podpis. Dostupné z WWW: . BUROŇ, R. Spisová služba – integrující prvek IS. In eGovernment č. 2/2006 Praha, 2006. [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-03-07]. Národní standard pro elektronické systémy spisové služby. Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-03-09]. Přehled kvalifikovaných poskytovatelů služeb a jejich kvalifikovaných služeb. Dostupné z WWW: . Mtrobova.cz [online]. c2011 [cit. 2011-03-22]. Organizační řád Městského úřadu Moravská Třebová. Dostupné z WWW: . Businessinfo.cz [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Informační systém datových schránek a přístup ke schránkám. Dostupné z WWW: . Mtrebova.cz [online]. c2011 [cit. 2011-04-26]. Výroční zpráva o činnosti Městského úřadu Moravská Třebová za rok 2010. Dostupné z WWW: .

Literatura

(26)

(27) (28)

(29)

(30)

(31)

(32)

(33) (34)

(35)

51

Datoveschranky.info [online]. c2011 [cit. 2011-04-27]. Postup implementace DS – obec s rozšířenou působností, verze 0.3. Dostupné z WWW: . Mtrebova.cz [online]. c2011 [cit. 2011-04-28] E-podatelna. Dostupné z WWW: . Portal.gov.cz [online]. c2011 [cit. 2011-05-05]. Město Moravská Třebová. Dostupné z WWW: . Mtrebova.cz [online]. c2011 [cit. 2011-05-05]. Základní informace o městě. Dostupné z WWW: . Icz.cz [online]. c2011 [cit. 2011-05-05]. Společnost EXPRIT se stane divizí společnosti ICZ . Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-05-05]. Czech Point – kontaktní místa veřejné správy. Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-05-05]. Klaudie – od správy majetku k modelu poskytování a odebíraní služeb. Dostupné z WWW: . Wikipedie.org [online]. c2011 [cit. 2011-05-05]. Cloud computing. Dostupné z WWW: . Mvcr.cz [online]. c2011 [cit. 2011-05-05]. eGON si bere Klaudii, aneb svatba z lásky i rozumu. Dostupné na WWW: . Postsignum.cz [online]. c2011 [cit. 2011-05-12]. Ceník Kvalifikovaných časových razítek. Dostupné z WWW: .

Přílohy

52

Přílohy

Literatura

53

A Vzor potvrzující datové zprávy Potvrzení doručení datové zprávy Datová zpráva byla doručena podatelně Městského úřadu Moravská Třebová ([email protected]). Identifikátor dokumentu Jméno a příjmení oprávněného zaměstnance • text původní zprávy s hlavičkou • zaručený elektronický podpis oprávněného zaměstnance městského úřadu

Využití elektronických podatelen a elektronického podpisu v orgánech veřejné správy

Recommend Documents