vytvořením sítě škol žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání MZ (PUP). současná maturita je diskriminační

Zápis z 2. setkání meziresortní platformy zaměřené na téma vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem 4. 2. 2014, Americké centrum 1) Průběh setkávání platformy Platforma se sejde dohromady třikrát a cílem setkání je vytvořit tzv. policy paper, který budeme v červnu prezentovat na kulatém stole. Na třetím setkáním budeme již diskutovat konkretizované návrhy v policy paperu. 2) Shrnutí výstupů z expertních skupin (slidy jsou jen pro orientaci, čeho se diskuze týkala, najdete je ve formátu pdf ke stažení na webu): A) expertní skupina na jazykovou přípravu

Diskutovaná témata: - i věk 0 – 3 je třeba podpořit - nastartovat socializaci (rodičovské skupiny v krajském městě, připravené hry, rodičům ukazovat zdroje) – je třeba konzultovat s MPSV MŠ - je třeba víc rozpracovat rozdíl mezi MŠ a ZŠ – víc rozpracovat podporu MŠ (nedostatečné 2 x 30), - návrh: povinný poslední předškolní rok (zaměřený na intenzivní jazykovou podporu); Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci V je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

- potřeba pracovat inkluzivně v MŠ + nabízet cílenou jazykovou podporu v MŠ – organizace individuální podpory (minimálně 2 x 30 minut) – učitel si děti nemůže vzít stranou, když tam běhá dalších 20 dětí; - návrh: externí lektor a vymezený časoprostor (inspirace model KIKUS)- i pro mladší než předškoláky - školy mají možnost využívat přípravné třídy před nástupem do první třídy – využívají je i pro žáky s OMJ. Není přímo zaměřeno na jazykovou přípravu, ale mohlo by. Problém je zařazení na základě potvrzení poradenského zařízení o sociálním znevýhodněním – jen formalizmus  návrh: zařazovat do přípravných tříd dle potřeby a ne díky razítku. ZŠ - jak řešit organizaci v menší škole s malým počtem žáků s OMJ? – návrh: externí lektor, který má na starosti více škol. - diskuze nad vytvořením sítě škol, které by vzdělávání žáků s OMJ nabízely – možné ve větších městech se snadnou dopravní obslužností, v obcích a malých městech – problém s dojížděním, návrh:preferovat podporu přímo na škole, důležité i z hlediska sociálního začlenění - musí být specifikováno hodnocení (když žák postupuje, za co je hodnocen) → návrh: žák hodnocen za předměty, které navštěvuje + za ČJDJ, formativní hodnocení – o pokroku žáka – jak dožene hodnocení z předmětů, které nenavštěvoval? – návrh: práce podle IVP / VP – potřeba takto pracovat několik let SŠ – při vzniku maturit byl nápad na maturitu z ČJDJ; v CERMATU odborníci pro maturitu z ČJ pro sluchově postižené – je třeba se k tomu vrátit  existuje vyhláška o maturitní zkoušce, která zavádí v souvislosti s maturitou žáků se SVP termín „žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání MZ (PUP)“. otázka: je PUP pro žáky s OMJ skutečně pozitivní diskriminací, jak se někteří obávají? – potřeba odborné diskuse na toto téma - v současnosti některým žákům (kteří mají objektivní příčinu selhávání – tj. neznalost vyučovacího jazyka) brání státní maturita z ČJL v dalším vzdělávání na VŠ – tzn. současná maturita je diskriminační

Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci V je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

B) financování jazykové přípravy:

Diskutovaná témata: – navýšení normativu neřeší, že cizinci přicházejí/odcházejí v průběhu roku → vyřešila by právě směrnice pro kraje, které by měly povinnost to dofinancovat (legislativně musí být jasné, že na to škole musí poskytnout prostředky) RP - zprůměrované na počet žáků (mechanický systém přidělování dotací) – peněz je málo – návrh: je třeba jinak nastavit systém; – model Holandsko (zvýšený normativ na 2???) – ředitelé budou donuceni prokázat, že s nimi pracují (stejně jako to je na dys a SVP); nejde domluvit lektora a pak čekat, kolik na to dostane v říjnu peněz  návrh: dočasně zvýšený normativ, ať ředitelé vědí, s čím mohou operovat – navázaný na diagnostiku jazykové úrovně – nutnost upravení kurikula, protože to není povinná součást vzdělávání, aby na to šlo navázat zvýšení normativu – otázka: stačí, že se to přidá do RVP???? -

potřeba komunitních tlumočníků (třídní schůzky, spolupráce se školou) – ale na to nejde žádat z dotací MŠMT – odkud se financovat? – řeší koo na kraji? Integrační centra?


C) vzdělávání pedagogů:

Diskutovaná témata: – návrh: dobře a jasně vydefinovat, co bude základem inkluzivního vzdělávání → základy inkluzivní pedagogiky - žádný teoretický předmět, ale prakticky orientovaná výuka na metody a opatření vedoucí k inkluzi, práci se třídou, kolektivem, klimatem - profesionálové na ČJDJ – mohou poskytovat mentoring ostatním učitelů na škole, ale i toto chce trénink (navázaný na kariérní řád) -

návrh: pro všechny učitele češtiny i učitele 1. stupně by měl být povinný předmět základy ČJDJ – alespoň pro základní orientaci, pro ostatní pedagogy povinný předmět o inkluzi

-

Čeština pro cizince již existuje na některých fakultách, zatím absolventi nemají uplatnění ve školách

– zatím je nedostatek odborných pracovníků (ČJDJ) + příprava pedagogů (už minimálně 3 přípravné obory) – třeba se na to zaměřit na každé pedagogické fakultě (ale praktická výuka, nikoliv teorie, jak to doposud bývá) - věnovat pozornost i postgraduálnímu vzdělávání, neznáme kvalitu standardizace DVPP, zajistit akreditační komisí??


D) sociální poradenství:

Diskutovaná témata: – škola je často 1. institucí, se kterou se rodič setkává → musí fungovat na podpůrné bázi – návrh: ve škole má být sociální pracovník - má na to čas a peníze (projekt LUMOS: na školách bude přítomen sociální pracovník) - inspirace britský model – komunitní programy škol, mají peníze z krajů – nabízí aktivity rodičům s OMJ (mají 2-3 sociální pracovníky na škole – workshopy na vyplňování formulářů, další agendy, výuka jazyka…) – trend v západních zemích - přesah z oblasti vzdělávání do oblasti sociální - musíme se tímto směrem také vydat - potřeba neformálního vzdělávání (mimo školu) – nabídnout lektorům mimoškolních pedagogů možnost se vzdělat v práci s dětmi s OMJ – nevynechat tuto sekci ve financování – již teď možnost žádat z emergentních projektů co dělá MV ČR – popříjezdové balíčky, adaptační kurzy, vybudovaný systém integračních center v krajích: poskytují uvítací kurzy, dělají příručky -

je rozpracována změna zákona (už byla jednou zamítnuta), aby uvítací kurzy byly povinné podle druhů pobytu; současně je pilotáž a evaluace těchto kurzů – součástí jsou i základní info o školství v ČR,

-

imigrační portál (www.imigracniportal.cz) – informace, příručka, uvítací kurzy…


Kdo informuje? – bohužel byly zrušeny školské úřady (potřeba osvícených zřizovatelů) – víc tlačit na kraje přes OAMP, MŠMT, PPP… – návrh: web MŠMT je třeba zpřehlednit, aby tam info získal ředitel školy i rodič cizinec – informační základ, o který se lze opřít

E) poradenství pedagogům i žákům s OMJ:

Diskutovaná témata: – snaha o definici sociálního znevýhodnění je past, už teď je legislativně špatně uchopen, budeme nacházet víc a víc dětí, které do této kolonky spadají, nenajdeme hranice – novelizace §16 ŠZ – přechod od kategorizace žáků k návrhům opatření (katalog jako sada podpůrných opatření) – větší obnos nárokovatelných peněz – citlivé téma pro rodiny; děti se ztrácí mezi razítky - systém je zcela formalistický! návrh: zkompetentnění pracovníků PPP nebo rozšíření týmu, ne vytvářet nový podpůrný systém, - návrh: je třeba posílit školu - snížit úvazky učitelům a zajistit poradenství žákům, agendu s tím spojenou, poradenské pracoviště ve škole


– model transformace fondu ohrožených dětí - plán potřeb, nastavit model týmové spolupráce škola a OSPOD i z hlediska žáků s OMJ – zatím většinou selhává - PPP vytvořit diagnostický systém, ale je potřeba tlumočení (chybí finanční položka na tlumočení)

3) Konkretizace klíčových opatření – práce ve skupinách: a) velká ZŠ (ve městě): -

zřídit školní poradenské centrum pro žáky, rodiče i zaměstnance školy (výchovný poradce, školní psycholog, asistenti pedagoga, dobrovolníci pro doučování, kontakt na tlumočníky, lektor ČJDJ) – přesun financí z veřejné správy MV do kapitoly MŠMT;

-

centrum napojeno na koordinátora v kraji kvůli informacím a kontaktům na NNO, úřady (síť)

-

lektor ČJDJ – praxe, druhý obor je cizí jazyk, VŠ; mentor pro ostatní pedagogy školy i nepedagogické pracovníky (viz model Británie: v případě potřeby doučuje i sekretářka)

-

pedagogové – DVPP, VŠ, protipředsudkové kurzy (nic takového neběží), zážitkové kurzy (MŠMT dohlíží na kvalitu DVPP kurzů); dovednosti: práce s diverzitou, jazyková propedeutika v ŠVP (směr k žákům), formativní hodnocení, individualizace ve výuce (variabilita), postoje (empatie), interkulturní kompetence (socio-kulturní), aplikace průřezových témat (OSV, MV)

-

MŠMT – garant celého procesu, garant změn ŠZ, garant informovanosti, koncepce vzdělávání, vytvořit komunikační systém (MŠMT – kraje – ředitelé; přeskočit zřizovatele), financovat systém

-

kraj – kofinanc systému

b) ZŠ (malá v obci): -

lektor/učitel ČJDJ – měl by být schopen přímo na škole dělat i diagnostiku.


-

koordinátor (krajský) – dodává škole seznam lektorů (mohou fungovat i v rámci sdílených pozic), dodává škole důležité informace, je

v kontaktu s výchovnými poradci na školách, je v kontaktu s poradnami, které dělají setkání pro VP, účastní se setkání ředitelů škol, které organizují odbory školství (kraj, ORP) -

Má smysl, aby při integračním procesu se zbytečně nezvyšoval počet zainteresovaných osob. Pro žáka je přínosnější, když s ním na začátku pracuje méně lidí, ke kterým si může vytvořit důvěru. Snaha předcházet roztříštěnosti procesu.

-

Fáze a) diagnostika – pokud se dělá externě, tak s dítětem nikdy nejde 100% informací zpátky do školy – potřeba interní diagnostiky

-

b) realizace podpory – přímo na škole,

-

c) konzultace – doplňková podpora po ukončení intenzivní jazykové přípravy,

-

d) ukončení podpory

-

Je prospěšné, když všemi fázemi provází dítě ideálně 1-2 osoby. Větší počet vytváří zmatek.

-

ředitel – měl by mít možnost čerpat základní informace a doporučení ze stránek MŠMT, dále pak být v kontaktu s krajským koordinátorem a na něj napojené podpůrné služby (např. tlumočníci) a informace o možnostech financování.

-

OSPOD – spolupráce se školami formou případových konferencí, zapojení sociálních pracovníků do integračního procesu

-

Výchovní poradci/metodici prevence – zajišťují integrační proces na školách, nesou téma v terénu, je třeba jim zajistit metodické vedení. Využití sítě VP pro šíření důležitých informací. Lze rychle proškolit v rámci DVPP.

c) MŠ: pedagogové potřebují: interkulturní kompetence, dovednosti v inkluzi, odborné kompetence (z hlediska ČJDJ) - potřeba vytvořit prostor (organizačně, finančně, metodicky) pro individuální/skupinovou práci s dětmi s OMJ, - potřeba metodické podpory z kraje, poradenství ředitelům Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci V je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

-

interkulturní asistent/komunitní tlumočník pro komunikaci s rodiči  financování? organizace?

-

informovat ředitele (fin. podpora)

-

externí logoped pro MŠ a ZŠ

d) SŠ: -

ČJDJ nelze jednoduše zařadit do kurikula, protože už tak mají žáci výrazně naplněné rozvrhy – jedině jako nabídka doučování, volitelného předmětu, možnosti konzultací

-

návrh: blended learning jako lepší varianta e-learningu – alternativa doučování – může zajistit i externí pracovník (odborník na ČJDJ)

-

problematika státní maturity z ČJ

-

návrh: zařadit žáky s OMJ do skupiny PUP (žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro maturitu), jako další skupinu (nikoliv do kategorie jiné)

-

na první úrovni by zůstalo zachováno pouze možnost delšího času

-

na druhé úrovni - úpravy hodnocení

-

na třetí úrovni - modifikovaná zkouška (žákům by stačila pro zvládnutí VŠ studia ČJ na úrovni B2)  potřeba navázat na jazykové diagnostické nástroje, aby systém PUP byl transparentní a spravedlivý - navázat na již tvořenou maturitu ČJDJ z CERMATu

MŠMT- zařazení žáků s OMJ musí projít legislativou + musí být navázáno na jasně definované PUP (třeba odborné diskuse na úrovni CERMAT) ----K policy paperu: preambule → stanovit cíl celé snahy: dáváme energii, prostřednictvím dětí integrujeme celou rodinu, prevence vedoucí k sociální soudržnosti, budou integrovaní, ekonomická soběstačnost a bezpečí pro celou společnost, v zahraničí: škola je integračním centrem Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci V je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

vytvořením sítě škol žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání MZ (PUP). současná maturita je diskriminační

Recommend Documents