Vytvoření příručky o cestování v těhotenství do zahraničí pro čtenářky webu Babyweb.cz

Vytvoření příručky o cestování v těhotenství do zahraničí pro čtenářky webu Babyweb.cz

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 4. 2014 ...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení práce a poskytování cenných rad a informací v průběhu společných konzultačních hodin. Oceňuji především její velkou ochotu a čas, který si na mě vždy našla. Další poděkování patří také panu Prof. PhDr. Petru Chalupovi, CSc. za vyjádření vlastního názoru a úhlu pohledu na tuto práci, který byl pro mě přínosným a při její tvorbě mi pomohl. V neposlední řadě děkuji všem osloveným respondentkám, které byly ochotny vyplnit můj dotazník a díky nimž byl celý výzkum proveden a vyhodnocen.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vytvoření příručky o cestování v těhotenství do zahraničí pro čtenářky webu Babyweb.cz Bakalářská práce

Autor: Petra Radová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2014

Copyright © 2014 Petra Radová

Abstrakt RADOVÁ, Petra: Vytvoření příručky o cestování v těhotenství do zahraničí pro čtenářky webu Babyweb.cz. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 77 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na cestování těhotných žen do zahraničí. Teoretická část obsahuje všeobecný souhrn rad o této problematice, tedy příručku, která vznikla na základě analýzy odborné literatury a internetových zdrojů. Praktická část je věnována dotazníkovému šetření mezi uživatelkami facebookové stránky Babyweb.cz, které zjišťuje jejich zkušenosti s cestováním do zahraničí během posledního těhotenství.

Klíčová slova těhotná žena, trimestr, dopravní prostředek, cestovní pojištění

Abstract RADOVÁ, Petra: Creating a handbook on traveling abroad in pregnancy for readers of the Babyweb.cz site. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Mgr. Martina Černá, Ph.D. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2014. 77 pages. This thesis is focused on pregnant women traveling to foreign countries. The theoretical part provides a general summary of advice on this issue, a guide, which was based on an analysis of scientific literature and Internet sources. The practical part is devoted to the questionnaire survey among users of a Facebook page Babyweb.cz, aimed at identifying their experience of traveling abroad during the last pregnancy.

Key words pregnant woman, trimester, a means of transport, travel insurance

7

Předmluva Ve své bakalářské práci se věnuji cestování těhotných žen do zahraničí. Myslím si, že se tomuto tématu cestovní ruch v České republice příliš nevěnuje, a proto by bylo vhodné se o něj více zajímat. Nejenom, že o této problematice nebylo doposud souhrnně zpracováno dostatečné množství informací na jednom místě, ale navíc nebyl proveden ani žádný dotazníkový výzkum zjišťující zkušenosti těhotných žen s cestováním do zahraničí. Z toho důvodu je smyslem mé práce vytvoření všeobecného souhrnu rad, příručky, ve které těhotné ženy najdou veškeré potřebné informace před jejich cestou, a provedení dotazníkového výzkumu zaměřeného na zjišťování jejich zkušeností s cestováním do zahraničí během těhotenství. Předpokládaným adresátem práce jsou především těhotné ženy, mezi kterými byl dotazníkový výzkum proveden, ale práce může být také přínosem pro různé cestovní kanceláře, gynekologické ordinace, centra mateřství apod., které těhotné ženy navštěvují.

8

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Klíčová slova .................................................................................................................... 7 Abstract ............................................................................................................................. 7 Key words ......................................................................................................................... 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 12 Seznam obrázků .......................................................................................................... 12 Seznam grafů .............................................................................................................. 12 Seznam tabulek ........................................................................................................... 13 Úvod................................................................................................................................ 15 1

Teoretická část ........................................................................................................ 16 1.1

Rešerše dané problematiky v dostupné literatuře ........................................... 16

1.2

Nejvhodnější doba k cestování ....................................................................... 17

1.3

Výběr cílové lokality ...................................................................................... 17 Oblasti nevhodné k cestování ..................................................................... 18

1.3.1 1.4

Očkování před cestou...................................................................................... 19

1.5

Volba druhu dopravního prostředku ............................................................... 20

1.5.1

Cestování letadlem ...................................................................................... 20

1.5.1.1

Kdy je nejvhodnější létat .................................................................... 20

1.5.1.2

Výběr místa v letadle .......................................................................... 21

1.5.1.3

Rizika cestování .................................................................................. 21

1.5.1.4

Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v letecké dopravě ......... 23

1.5.2

Cestování vlakem ........................................................................................ 25

1.5.2.1

Výhody Českých drah, a. s. ................................................................ 25 9

Cestování autem .......................................................................................... 26

1.5.3

1.5.3.1

Těhotná žena jako řidička ................................................................... 26

1.5.3.2

Bezpečné cestování ............................................................................. 27

Cestování autobusem .................................................................................. 29

1.5.4

1.5.4.1

Cestování lodí ............................................................................................. 29

1.5.5

1.5.5.1

Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v lodní dopravě ............ 29

Cestovní pojištění ........................................................................................... 30

1.6

Pojištění léčebných výloh ........................................................................... 30

1.6.1

1.6.1.1

Do kdy těhotné ženy pojišťovny pojistí .............................................. 30

1.6.1.2

Výluky z pojištění ............................................................................... 31

Pojištění storna zájezdu .............................................................................. 31

1.6.2

1.6.2.1

Výluky z pojištění ............................................................................... 32

Zdravotní péče v EU ....................................................................................... 33

1.7

2

Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v autobusové dopravě .. 29

1.7.1.1

Neplánovaná péče ............................................................................... 33

1.7.1.2

Plánovaná péče ................................................................................... 34

Praktická část .......................................................................................................... 35 2.1

Stanovení hypotéz výzkumu ........................................................................... 35

2.2

Metodika šetření výzkumu.............................................................................. 36

2.2.1

Způsob dotazování ...................................................................................... 36

2.2.2

Struktura dotazníku ..................................................................................... 37

2.3

Vyhodnocení výzkumu ................................................................................... 37

2.4

Shrnutí výsledků výzkumu ............................................................................. 59

2.5

Vyhodnocení hypotéz výzkumu ..................................................................... 59

Závěr ............................................................................................................................... 61 Seznam použité literatury ............................................................................................... 63 10

Tištěné zdroje .............................................................................................................. 63 Internetové zdroje ....................................................................................................... 64 Ostatní zdroje .............................................................................................................. 70 Seznam příloh ................................................................................................................. 71 Příloha A Dotazník ..................................................................................................... 72 Příloha B Obrázky ...................................................................................................... 77

11

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1: Těhotná - spolucestující .............................................................................. 77 Zdroj: http://www.czrso.cz/clanky/chrante-sebe-i-sve-dite-vzdy-se-pripoutejte/ Obrázek 2: Těhotná - řidička ......................................................................................... 77 Zdroj: http://www.czrso.cz/clanky/chrante-sebe-i-sve-dite-vzdy-se-pripoutejte/

Seznam grafů Graf 1: Počet žen, které cestovaly/necestovaly během těhotenství do zahraničí ........... 39 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 2: Důvody, kvůli kterým těhotné ženy nevycestovaly .......................................... 40 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 3: Hlavní účel cesty, za kterým těhotné ženy jely ................................................. 41 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 4: Kontinent, který těhotné ženy navštívily ........................................................... 42 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 5: Počet žen, které se nechaly/nenechaly očkovat do zahraničí ........................... 43 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 6: Trimestr, ve kterém těhotné ženy cestovaly ...................................................... 45 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 7: Dopravní prostředek, kterým těhotné ženy cestovaly ....................................... 46 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 8: Aspekty dopravních prostředků, podle kterých se těhotné ženy rozhodovaly ... 47 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 9: Spokojenost těhotných žen s jednotlivými aspekty dopravních prostředků ...... 48 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

12

Graf 10: Počet žen, kterým nastaly v dopravním prostředku zdravotní potíže .............. 49 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 11: Zdravotní problémy těhotných žen během cesty .............................................. 50 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 12: Délka pobytu těhotných žen v zahraničí .......................................................... 51 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 13: Ubytovací zařízení, ve kterém se těhotné ženy ubytovaly .............................. 52 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 14: Počet žen, které se do zahraničí pojistily (pojištěním léčebných výloh) ......... 53 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 15: Důvody, kvůli kterým se těhotné ženy nepojistily .......................................... 54 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 16: Počet žen, které se pojistily u Evropské pojišťovny......................................... 55 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 17: Počet žen, které si sjednaly pojištění storna zájezdu ........................................ 56 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 18: Počet žen, kterým nastaly v zahraničí zdravotní komplikace spojené s těhotenstvím ............................................................................................................... 57 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Graf 19: Typ zdravotních komplikací spojených s těhotenstvím, které těhotným v zahraničí nastaly ......................................................................................................... 58 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

Seznam tabulek Tabulka 1: Hranice proplácení léčebných výloh v těhotenství ....................................... 30 Zdroj:

http://finance.idnes.cz/otazky-a-odpovedi-o-cestovnim-pojisteni-fdn-

/poj.aspx?c=A090613_225545_viteze_sev;https://cesty.uniqa.cz/doc/vpp.pdf; http://www.kb-pojistovna.cz/file/edee/cs/pojistne-podminky/cestovni-pojisteni/kp-015cestovni-pojisteni.pdf 13

Tabulka 2: Výluky z pojištění léčebných výloh vybraných pojišťoven ......................... 31 Zdroj:http://www.allianz.cz/public/a1/91/93/15956_40535_VPP_cestovni_pojisteni.pdf; https://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Obchodnipodminky/Podminky_cestovni_pojisteni.pdf; http://www.generali.cz/soubory/7VJBJS/cestovni.pdf Tabulka 3: Výluky z pojištění storna zájezdu svouvisející s těhotenstvím .................... 32 Zdroj:http://www.allianz.cz/public/a1/91/93/15956_40535_VPP_cestovni_pojisteni.pdf; http://www.generali.cz/soubory/7VJBJS/cestovni.pdf

14

Úvod Tématem mojí bakalářské práce je „Vytvoření příručky o cestování v těhotenství do zahraničí pro čtenářky webu Babyweb.cz“. Původní vypsané téma neslo název pouze Cestování v těhotenství a nemělo na svůj obsah prakticky žádné požadavky, mohla jsem se tak zaměřit na jakoukoli jeho problematiku. Zaujalo mě nejen z důvodu, že úzce souvisí s mým studijním oborem, ale také proto, že těhotné ženy patří podle mého názoru mezi takový segment účastníků cestovního ruchu, kterému není věnována až taková pozornost jako např. seniorům, rodinám s dětmi či mládeži. Konkrétní podobu tématu, tedy tvorbu příručky o cestování v těhotenství do zahraničí, jsem si zvolila záměrně, protože si myslím, že těhotné ženy nemají na zahraničním cestovním ruchu velikou účast, a proto by bylo vhodné pro ně vytvořit souhrnný seznam informací jako cenné vodítko před cestováním. Tuto hypotézu budu v praktické části ověřovat dotazníkovým výzkumem mezi čtenářkami facebookové stránky Babyweb.cz. Tento portál jsem si vybrala kvůli tomu, že je to komplexní průvodce nejen těhotenstvím, ale i mateřstvím a následnou péči o dítě až do 6 let a má mnoho příznivých uživatelek, které zde často diskutují na různá témata. Příručka tak pro ně může být zajímavým příspěvkem. Výsledky práce (příručka i vyhodnocený dotazníkový výzkum) budou poskytnuty nejen v elektronické podobě uživatelkám tohoto webu, ale mohou být také k dispozici i

v tištěné podobě různým cestovním kancelářím, agenturám, gynekologickým

ordinacím či centrům pro těhotné ženy, kde si je nastávající maminky v případě zájmu o cestování budou moci prohlédnout, popř. odnést domů. Jelikož o této problematice nebylo doposud zpracováno dostatečné množství informací na jednom místě a ani žádný podobný dotazníkový výzkum či statistiky výjezdu těhotných žen do zahraničí nebyly provedeny, může tak tato práce být pro cestovní ruch něčím novým a obohacujícím. [Bc. Roman Budský, BA (Hons), emailový kontakt s Ministerstvem dopravy České republiky], [Ondřej Košata, emailový kontakt s Českým statistickým úřadem]

15

1

Teoretická část

V teoretické části bakalářské práce se obecně zabývám cestováním v těhotenství do zahraničí. Popisuje zde veškerou problematiku týkající se tohoto tématu, se kterou by měla být těhotná žena při svých cestách obeznámena. Věnuji se především dopravním prostředkům, poskytuji rady při jejich používání, popř. zmiňuji rizika, která těhotným ženám na cestách hrozí a ovlivňují tak jejich volbu pro daný druh dopravy. Mimo jiné v práci uvádím i informace o cestovním pojištění, poskytování zdravotní péče v zahraničí a očkování. Tato práce by tak měla být cenným vodítkem pro všechny ženy, které se chystají během svého těhotenství někam vycestovat.

1.1 Rešerše dané problematiky v dostupné literatuře Cestování v těhotenství se sice objevuje v řadě různých knižních publikací o těhotenství, porodu, šestinedělí apod., ale jedná se spíše o díla zahraničních autorů, kteří tomuto tématu věnují v průměru maximálně 2-3 strany z celé knihy. Zaměřují se především na jednotlivé dopravní prostředky a popisují jejich výhody a nevýhody, na základě kterých se těhotná žena může následně rozhodnout pro ten nejvhodnější druh dopravy. Další často řešenou oblastí je také očkování v těhotenství. Nejvíce ze všech autorů tuto problematiku zpracoval Renate Huch ve své knize Šťastné těhotenství od A do Z (cca 17 stránek), kde se mimo informace o dopravních prostředcích a očkování můžeme dozvědět i např. o cestování do nebezpečných oblastí aj. I přesto, že je zde toto téma poměrně detailně zpracováno, chybí tu zcela údaje o cestovním pojištění a poskytování zdravotní péče, které jsou pro těhotnou ženu při cestování do zahraničí velmi důležité. Jednotlivé kapitoly jsou navíc nesystematicky řazeny, proto tuto publikaci nelze považovat za kompletní přehlednou příručku. [Huch, 2007, str. 13-32] Velmi dobře dále popisuje cestování v těhotenství Kaz Cookeová v knize Vzhůru do jináče, Taťána Hanáková ve Velké knize o matce a dítěti, ale i manželé František a Jaroslava Macků v Průvodci těhotenstvím a porodem. Z těchto děl včetně výše uvedeného Šťastného těhotenství od A do Z jsem čerpala nejvíce. Ve zbývajících tištěných zdrojích se autoři v podstatě opakovali, takže jsem pro práci využila pouze některé informace. [Cookeová, 2006, str. 206-209], [Hanáková, 2010, str. 92-95], [Macků, 1998, str. 117-118, 122-123] 16

Internetové zdroje mi v práci byly doplňkem téměř všude, ale stěžejními se staly především při zpracovávání cestovního pojištění a zdravotní péče. Jednalo se o různé stránky pojišťoven a jejich smluvní podmínky, euroskop (informační zdroj o Evropské unii na internetu v českém jazyce) apod. Dále mi webové stránky posloužily v části o dopravní nehodovosti těhotných žen od doktora Jiřího Kepáka, jelikož se mi v tištěné podobě nepodařily sehnat.

1.2

Nejvhodnější doba k cestování

Za nejvhodnější dobu k cestování v těhotenství se považuje období druhého trimestru zhruba mezi 14. – 28. týdnem (4. – 7. měsícem) těhotenství. Těhotná žena se již obvykle cítí dobře, ranní nevolnosti už odezněly, bříško ještě není příliš velké a riziko potratu či předčasného porodu je poměrně malé. Sjedná-li si navíc žena cestovní pojištění, léčebné výlohy v souvislosti s těhotenstvím jsou jí při akutním nutném ošetření hrazeny většinou do konce 6. měsíce. Ale ani první a třetí trimestr nejsou úplným tabu. Cítí-li se žena v prvních třech měsících dobře (nemá pocity na zvracení, závratě apod.) a není-li její těhotenství rizikové, pak se může bez obav vydat na cestu. Stejně tak je to i ve třetím trimestru, ovšem v této době už není bezpečné jezdit do vzdálenějších oblastí a bez doprovodu. Těhotná žena musí již počítat s větší únavou, horší koordinací pohybu se zvětšujícím se bříškem a častějším nutkáním na záchod. Letecké společnosti ji navíc v tomto pozdním stádiu většinou odmítnou přepravit. [Cookeová, 2006, str. 206], [1], [2], [3]

1.3 Výběr cílové lokality Při výběru cílového místa by měla těhotná žena zvážit několik kritérií (ať už se rozhodne cestovat na kratší či delší vzdálenost), a to:  místní klimatické podmínky,  místní hygienické poměry,  časový posun,  úroveň a dostupnost lékařské péče,  způsob stravování,  úroveň bydlení,  riziko vzniku infekčních chorob aj. [Macků, 1998, str. 123] 17

1.3.1 Oblasti nevhodné k cestování I přesto že neexistuje žádný seznam zemí, do kterých by těhotné ženy nesměly za žádnou cenu vycestovat, odborníci uvádí několik příkladů oblastí, do kterých není v těhotenství vhodné cestovat. Obecně je můžeme rozdělit na oblasti tropů a subtropů, dále vysokohorské oblasti a ostrovy odlehlé od pevniny. Tropy a subtropy (s výskytem malárie) Právě tropy a subtropy patří mezi zeměpisná pásma, kterým by se měly těhotné ženy bezpodmínečně vyhnout, zejména těm místům, ve kterých se vyskytuje malárie. Velké horko a vysoká vlhkost vzduchu jsou v těhotenství hůře snášeny. Jelikož jsou tyto oblasti lékařsky nedostatečně zabezpečené nebo neodpovídají obvyklému standardu vyspělých zemí, žena tak nemůže počítat s poskytnutím odborné lékařské péče při akutním nutném ošetření (např. v případě předčasného porodu). Nebude-li navíc dodržovat správnou hygienu, hrozí jí tak nákaza z kontaminované vody a jídla. Ta se projevuje těžkým průjmovým onemocněním spojeným se zvracením, které může vést k dehydrataci a vyvolat předčasný porod. Těhotná by tudíž měla konzumovat pouze zcela dovařená jídla a vodu pít jen z originálně balených lahví (i čistit si zuby). Rozhodně nebezpečné jsou kostky ledu, zmrzliny, saláty, syrová zelenina, neloupané ovoce, nepasterizované mléko a mléčné výrobky. Mnohem více jsou ale tropy a subtropy rizikovější, vyskytuje-li se v nich malárie. Citlivost k infekci tímto onemocněním je v těhotenství vyšší a nejen žena, ale i nenarozené dítě má tendenci být lehce infikováno. Musí-li těhotná cestu do tropů skutečně podstoupit, je potřeba, aby se na příslušné instituci informovala o nutném očkování a dalších ochranných opatření, popř. si nechala prověřit stav své imunity vůči některým infekcím. Jelikož žádná očkovací látka proti této nemoci zatím neexistuje, provádí se buď antimalarická profylaxe − ochrana před komářím bodnutím (nošením světlého dlouhého oděvu, uzavřené obuvi, používáním moskytiér, repelentů, omezením pohybu venku po západu slunce apod.) či chemoprofylaxe – pravidelné užívání léků před, během a po skončení cesty. V těhotenství je možné používat pouze Delagil (chlorochin) nebo Paludrin (proguanol) v oblastech s nízkým a středním výskytem malárie (Střední Americe, některých zemích Jižní Ameriky [Argentině, jižní Brazílii, Paraguayi, Uruguayi], severní Africe, Přední Indii, Indonésii atd.). Místům, kde jsou původci malárie vůči chlorochinu odolní, by se měla žena zcela vyvarovat (některým 18

zemím Jižní Ameriky [Kolumbii, Peru, severní Brazílii, Surinamu, Francouzské Guyaně], střední a jižní Africe, Zadní Indii atd.). [Huch, 2007, str. 16-19], [4] Vysokohorské oblasti Další oblasti, které těhotnou ženu ohrožují zejména svým klimatem, jsou místa s velkou nadmořskou výškou. Vzduch je zde mnohem řidší než při zemi a žena tak riskuje nedostatek kyslíku pro své ještě nenarozené dítě. Navíc je zhruba od výšky 2 500 m n. m. ohrožena vysokohorskou nemocí projevující se nevolností, zvracením, bolestí hlavy a dýchacími obtížemi. Při těchto příznacích je nezbytné sestoupit níže a podat ženě kyslík. Hranice 3 000 m n. m. se v těhotenství nedoporučuje překračovat, ale i do této výšky není dobré stoupat příliš rychle, jelikož organismus potřebuje dostatek času na přizpůsobení dané výšce. [Huch, 2007, str. 19-20] Odlehlá místa od pevniny (ostrovy) Posledním nebezpečným místem pro těhotné ženy jsou ostrovy odlehlé od pevniny. I přes to, že každoročně lákají velké množství turistů, lékařská péče je většinou dostupná až na pevnině a pokud žena v případě nepředvídatelné situace (např. abrupci placenty) potřebuje akutně ošetřit (je nutné provést císařský řez), její život i život dítěte závisí na každé minutě. Těhotná musí tedy sama zvážit, zda je skutečně rozumné se na takové místo vydávat. [5]

1.4 Očkování před cestou S cestováním do nebezpečných oblastí také souvisí očkování za účelem vytvoření protilátek proti původcům různých infekčních onemocnění. V těhotenství se očkuje pouze v případě absolutní nutnosti a rozhodně ne v prvních čtyřech měsících (výjimkou je očkování proti tetanu a vzteklině). Jen lékař, který ženu pravidelně kontroluje, může rozhodnout o tom, která očkování smí těhotná podstoupit. O aktuálních infekcích v jednotlivých zemích poskytují pravidelně informace např. centra cestovní medicíny. Obecně platí, že pasivní imunizace (podání již hotových protilátek – lidského či zvířecího původu) je v těhotenství bezpečná a pro těhotnou ženu i její dítě neškodná. Patří sem např. vakcinace proti chřipce, černému kašli, dětské obrně, záškrtu, vzteklině, tetanu či virové hepatitidě typu A a B. Některé vakcíny s sebou ovšem přináší řadu

19

nežádoucích účinků, a proto by měly být aplikovány pouze v indikovaných případech (např. proti virové hepatitidě typu A či vzteklině). Na druhé straně aktivní imunizace, která se provádí za použití živých virů, se v těhotenství provádět nesmí, jelikož zde hrozí nebezpečí přenosu infekce na plod a jeho poškození. Náleží sem např. očkování proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím, planým neštovicím, tuberkulóze, žluté zimnici, choleře a břišnímu tyfu. I tady je ale možné některou vakcinaci v případech vysokého epidemiologického rizika provést (např. proti žluté zimnici, choleře a břišnímu tyfu). Díky povinnému očkování je ale většina českých žen v plodném věku vůči těmto infekcím imunní. [Hanáková, 2010, str. 92], [Huch, 2007, str. 24-25], [Lees, Reynolds, McCartan, 2005, str. 122], [Macků, 1998, str. 117-118], [6], [7]

1.5 Volba druhu dopravního prostředku Volba druhu dopravního prostředku je pro těhotnou ženu důležitá především při cestování na dlouhé vzdálenosti. Nejde ani tak o způsob dopravy, ale spíše o dobu trvání cesty, za kterou se žena dostane z výchozího do cílového místa – měla by být totiž co nejkratší. [Chmel, 2004, str. 80]

1.5.1 Cestování letadlem Nevhodnějším dopravním prostředkem pro těhotné ženy je letadlo, a to nejen z důvodu, že splňuje výše uvedenou podmínku, ale také kvůli tomu, že létání patří mezi nejpohodlnější a nejbezpečnější způsob dopravy. I přes to ale přináší ženě řadu ohrožení (viz Rizika cestování). [Hanáková, 2010, str. 92], [Huch, 2007, str. 21], [8]

1.5.1.1 Kdy je nejvhodnější létat Jako u ostatních způsobů cestování je pro létání nejideálnější druhý trimestr, ve kterém je riziko potratu nebo předčasného porodu nejnižší. V prvním trimestru je kromě obvyklých potíží, jako nevolnosti a únavě, šance potratit vyšší. Bylo prokázáno, že první známky vyššího počtu potratů se objevily u žen, které létaly více než 74 hodin za měsíc.

20

I v třetím trimestru lze létat, nicméně většina leteckých společností přepravuje těhotné ženy pouze do 36. týdne těhotenství a zpravidla vyžaduje vyjádření lékaře, jestli je těhotná žena schopna let absolvovat. V některých případech však žena není do letadla puštěna již po 32. týdnu pro případ, že by začala v letadle rodit. Ačkoliv by každá letuška měla alespoň jedenkrát absolvovat porodnický kurz, letecké společnosti dělají vše proto, aby jejich letušky nemusely v praxi použít teoretické znalosti o porodu na palubě. [Cooková, 2006, str. 207-208], [Höfer, Szász, 2010, str. 60], [9]

1.5.1.2 Výběr místa v letadle Při objednávání letenky by měla žena zmínit, že je těhotná, aby mohla požádat o sedadlo u uličky a v přední části letadla. Bude mít tak dostatek místa na protažení nohou, blízko k toaletě, může nastoupit poslední, vystoupit první a bývá tam také lepší vzduch. [Cooková, 2006, str. 208]

1.5.1.3 Rizika cestování Nedostatek kyslíku Asi největším rizikem cestování letadlem je určitá dávka stresu ze strachu z létání a nedostatku kyslíku. Tlak v kabině letadla odpovídá asi tlaku vzduchu ve výšce 1 800 – 2 400 m n. m. Vzduch je o něco chudší na kyslík, což by mohlo přinést problémy u rizikových těhotenství. Proto se těhotným nedoporučuje létat malými soukromými letadly, které nemají regulaci tlaku v kabině (např. lehká motorová a bezmotorová letadla). U velkých letadel je tato situace vyřešena, ale i tady může hladina kyslíku kolísat. Pokud se těhotné ženě začne točit hlava, měla by požádat o „doušek“ kyslíku. Nebylo však prokázáno, že by změny tlaku při letu měly vliv na zvýšení rizika potratu, předčasného porodu či odtoku plodové vody. [Cooková, 2006, str. 208], [Prinz, 1996, str. 113], [10] Žilní trombóza Během letu je třeba dbát na dostatek pohybu. Zhruba po každých 20 minutách by měla žena vstát, projít se a provést několik cviků na dolní končetiny (krouživé pohyby v oblasti kotníků, zvedání se na špičky a na paty a pokrčování a natahování nohou). Dlouhým sezením bez hnutí se skrčenýma nohama může dojít např. ke stlačování střev těhotnou dělohou a jejich roztažení plyny. 21

Malé množství pohybu je ale často příčinou vzniku hluboké žilní trombózy, tj. vytvoření drobných, ale i větších krevních sraženin, které se mohou odloučit od cévní stěny v cévním řečišti a způsobit tzv. embolii. Zvýšené riziko trombózy je označováno jako syndrom turistické třídy, tzv.

„economy - class syndrome“.

V těhotenství je navíc riziko trombózy vyšší, jelikož se krev těhotné snadněji sráží a zároveň se rychleji hromadí v nohách. Navzdory tomu, že souvislost mezi dlouhými lety a zvýšeným rizikem hluboké žilní trombózy nebyla dosud prokázaná, se mnohé letecké společnosti této otázce věnují. Návrhy na cvičení v letadle jsou k dispozici v leteckém magazínu téměř každých aerolinek. Např. ČSA ve svém palubním magazínu ČSA Review a na dálkových letech v palubním videu pravidelně přináší seznam doporučených cviků. [Cookeová, 2006, str. 208], [Hanáková, 2010, str. 93], [Höfer, Szász, 2010, str. 60], [Huch, 2007, str. 22], [Lees, Reynolds, McCartan, 2005, str. 122], [Mikulandová, 2004, str. 57], [Prinz, 1996, str. 113], [11] Oblečení a obuv Pro cestu je vhodnější zvolit pohodlnější oblečení, obuv a raději tenčí ponožky, protože při dlouhých letech je těhotná žena náchylná na otoky více než jindy. Trpí-li navíc křečovými žilami, neměla by zapomenout na kompresivní stahovací punčochy. [Cookeová, 2006, str. 208] Dehydratace Kvůli nižší vlhkosti vzduchu v kabině hrozí z nedostatku tekutin těhotné ženě nebezpečí dehydratace. Na cestu by si proto s sebou měla vzít balenou vodu (i na čištění zubů), popř. ředěnou ovocnou šťávu či mléko, a během letu hodně pít, a to pouze z lahví s originálním uzávěrem. Vyhnout by se naopak měla kávě, čaji a alkoholu, které tělo odvodňují. [Cookeová, 2006, str. 208], [Höfer, Szász, 2010, str. 60] Strava Je také potřeba, aby si těhotná před letem zjistila, jaké jídlo se na palubě podává. Doporučuje se volit spíše lehčí typ stravy, např. vegetariánská či nízkotučná varianta, která bývá mnohdy i chutnější. V každém případě by měla konzumovat pouze zcela dovařené pokrmy. [Cookeová, 2006, str. 208], [Höfer, Szász, 2010, str. 60]

22

1.5.1.4 Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v letecké dopravě V následující části uvádím příklady tří klasických a tří nízkonákladových vybraných leteckých společností a jejich podmínek pro přepravu těhotných žen, přičemž do klasických dopravců zahrnuji i naši národní leteckou společnost. Klasičtí letečtí dopravci 1) České aerolinie, a.s. U Českých aerolinií nepatří těhotné ženy mezi cestující, kteří jsou přepravováni za zvláštních zdravotních podmínek. Probíhá-li těhotenství bez zdravotních komplikací, lékařské potvrzení není vyžadováno při dopravě žen do konce 34. týdne těhotenství a při vícečetném těhotenství do konce 28. týdne. Pokud má ovšem těhotná v tomto období těhotenství zdravotní problémy nebo její předchozí těhotenství bylo vícečetné nebo jsou očekávány komplikace u porodu, je nutné předložit na předepsaném formuláři potvrzení ošetřujícího lékaře, že těhotná může let absolvovat. Jedná se o speciální lékařské potvrzení/formulář MEDIF (Medical Information Form), které nesmí být starší více než 6 dnů před datem odletu. Je k dispozici na všech obchodních místech ČSA a slouží pro interní potřeby personálu. Zaznamenávají se zde specifické zdravotní informace o cestujících, kteří vyžadují zvláštní péči (zejména podávání léků apod.). Pokud se jím těhotná žena neprokáže, má letecká společnost právo ji z dopravy vyloučit. Od konce 34. týdne těhotenství a u vícečetného těhotenství od konce 28. týdne se musí lékařské potvrzení předložit vždy. Žena s nenarozeným dítětem cestuje na vlastní riziko, letecký dopravce se zříká jakékoliv odpovědnosti a má právo dopravu těhotné ženy odmítnout. [12], [13] 2) British Airways Po vstupu do 28. týdne těhotenství je po ženě žádáno potvrzení, že těhotenství probíhá bez komplikací. Potvrzení by nemělo být starší více než 2 týdny před datem odletu a lékař by měl uvést, že je těhotná zdravotně v pořádku a není žádný důvod pro to, aby nemohla letět. V potvrzení musí být uvedeno i datum předpokládaného porodu. Do konce 36. týdne mohou cestovat ženy, jejichž těhotenství je jednočetné a probíhá-li bez komplikací, u vícečetného do 32. týdne. 23

Jiné podmínky platí pro oblast severního Skotska a okolních ostrovů zvanou „UK Highlands and Islands“. Pokud žena cestuje z této oblasti na pevninu Spojeného království, může tak učinit v kterémkoli stádiu těhotenství, jelikož by se v případě komplikací dostala do nemocnice včas. Cestuje-li ovšem v některém ze 7 dnů před očekávaným dnem porodu, musí mít s sebou jako doprovod kvalifikovanou zdravotní sestru. [14] 3) Austrian Airlines Austrian Airlines akceptuje k přepravě ženy, které jsou ve vyšším, než 4. týdnu těhotenství před očekávaným dnem porodu, jelikož ve Střední Evropě dochází k porodu dříve, a to v 6-7 % případů kolem 38. týdne těhotenství. Pro riziková těhotenství platí absolutní zákaz letu. Těhotná by se měla vždy před odletem poradit se svým lékařem, zda nebude během letu ohrožena žilní trombózou. [15] Nízkonákladoví letečtí dopravci 1) Smart Wings Pokud těhotná cestuje se Smart Wings, musí během rezervace letenky informovat společnost o svém zdravotním stavu. Až do 26. týdne lze létat bez lékařského potvrzení. Při odbavení může být ale žena požádána o podepsání potvrzení, že není těhotná déle než 26 týdnů. Mezi 26. a 34. týdnem těhotenství je již lékařské potvrzení o tom, že cestující je způsobilá k přepravě, vyžadováno. Jestliže těhotná v této době nebude mít lékařské potvrzení při odbavení, nebude přijata k přepravě. Aby si mohla potřebné potvrzení obstarat, může ovšem požádat o přerezervování na nejbližší vhodný let. Po 34. týdnu těhotenství nejsou již těhotné ženy přepravovány. [16] 2) Wizz Air Letecký dopravce Wizz Air ručí za veškeré zdravotní problémy těhotných žen nebo jejich nenarozených dětí, ke kterým může dojít během či následkem letecké přepravy, a to pouze ve smyslu Všeobecných přepravních podmínek. Po 28. týdnu těhotenství mohou ženy cestovat pouze za předpokladu, že získají lékařské potvrzení o tom, že mohou let absolvovat. Po 34. týdnu společnost těhotné již nepřepravuje. [17]

24

3) EasyJet S EasyJet mohou těhotné cestovat až do poslední fáze těhotenství, ale pokud je jejich těhotenství komplikované, je třeba tuto situaci před cestou zkonzultovat se svým lékařem. Jestliže žena čeká jedno dítě, může být přepravena až do konce 35. týdne těhotenství. Čeká-li více než jedno dítě, potom může se společností cestovat pouze do konce 32. týdne těhotenství. [18]

1.5.2 Cestování vlakem Ihned po letadle se těhotným doporučuje cestování vlakem, které sice není nejrychlejším způsobem dopravy, ale z hlediska pohodlí je velmi vyhovující. Riziko otřesů je malé, další výhodou je větší komfort při zaplacení vyšší třídy, možnost se projít a použít toaletu. Navzdory tomu by si ale těhotné ženy měly dát na několik věcí pozor. Při výběru místa není vhodné sedět v blízkosti jídelního vozu, ze zápachu jídel by se jim totiž mohlo udělat nevolno. V pokročilejším stádiu těhotenství je třeba věnovat pozornost nastupování a vystupování, které bývá poměrně obtížné. Nebezpečný je i pohyb u vagonových dveří, mohly by se totiž za určitých okolností rozlétnout a způsobit nehodu. V neposlední řadě je důležité dodržovat správnou hygienu na toaletách, ne všechny vlaky jsou vybaveny luxusními záchody. [Macků, 1998, str. 123], [Stoppardová, 2007, str. 171]

1.5.2.1 Výhody Českých drah, a. s. Národní železniční společnost České republiky nabízí těhotným ženám hned několik výhod. První z nich je ta, že mají přednostní právo při obsazení takových míst, která jsou pro ně ve vlaku určená a označená (speciálními piktogramy). Pokud jim toto místo obsadí jiný cestující, je povinen jej na jejich požádání uvolnit. Druhým pozitivem je spuštění pilotního projektu nového systému odbavování cestujících od srpna roku 2010, kteří na železničních stanicích nově naleznou tři typy odbavovacích přepážek. Těhotné ženy mohou využít přepážky přednostního odbavení (i v případě, že cestují 2. třídou), které jsou mimo ně určeny i pro cestující 1. třídy všech spojů, dále cestující vlaků SC Pendolino a cestující se sníženou schopností pohybu a orientace. Jsou umístěny např. na hlavním nádraží v Brně, Pardubicích, 25

Ostravě, Olomouci, Praze – Holešovicích, Praze – Libni, Havlíčkově Brodu, Vsetínu, Valašském Meziříčí a jinde. Poslední výhodou jsou speciální čekárny ČD Lounge poskytující místo pro klidný odpočinek před cestou. Slouží cestujícím s platnou jízdenkou na vlak SuperCity (jízdenka 1. nebo 2. třídy), cestujícím s dětmi do 10 let, cestujícím těhotným ženám a ostatním cestujícím s jízdním dokladem pro 1. třídu. Jsou k dispozici na hlavním nádraží v Praze, Pardubicích, Olomouci, Brně, Ostravě a Ostravě – Svinově. [19], [20] [21]

1.5.3 Cestování autem Auto (stejně jako autobus i loď) se na delší cesty už příliš nehodí, jelikož s sebou přináší více nevýhod, než výhod. V průběhu cesty je třeba dělat pravidelné přestávky, aby se těhotná žena mohla projít, povzbudit krevní oběh a zabránit tak otékání dolních končetin. Je lepší raději zastavovat častěji, těhotná by totiž nikdy neměla zadržovat nutkání na záchod. Kromě menšího občerstvení a dostatku tekutin by si s sebou měla vozit také polštáře pro pohodlnější cestu, které si může umístit například za záda. V posledních několika týdnech těhotenství se navíc doporučuje dávat si na sedadlo ručník pro případ, že by došlo k odtoku plodové vody. Pokud žena nemusí sama řídit, je rozumnější v zájmu větší bezpečnosti sedět na zadním sedadle, v případě nehody se tak vyhne airbagům. [Cookeová, 2006, str. 207], [Stoppardová, 2007, str. 171]

1.5.3.1 Těhotná žena jako řidička I v těhotenství mohou ženy bez problému řídit auto, vejdou-li se s bříškem pohodlně za volant, ale je důležité, aby si uvědomily několik podstatných věcí. Podle statistik jsou totiž vystaveny většímu riziku vzniku možné autonehody a jejich reakce na náhlé a nepředvídatelné změny mohou být částečně zpomalené. Jedná se zejména o jízdu na problémových úsecích trati (hrbolaté cesty apod.) a v hustém silničním a dálničním provozu, která vyvolává stres, může způsobit porodní bolesti a je spojena s rizikem úrazu. Je-li těhotná žena za jistých okolností těmto podmínkám vystavena, musí si uvědomit delší reakční dobu a té přizpůsobit i rychlost jízdy a způsob řízení. Jízda by neměla být dlouhá, těhotná ji má často přerušovat a provést dechová a relaxační cvičení 26

před pokračováním v jízdě. Za každých okolností by měla být řádně připoutána bezpečnostními pásy (a to i jako spolujezdec) a jezdit raději s doprovodem. [Cookeová, 2006, str. 207], [Macků, 1998, str. 123], [Stoppardová, 2007, str. 171]

1.5.3.2 Bezpečné cestování Polytrauma v těhotenství I přes to, že těhotné ženy jako spolujezdkyně cestují v automobilech běžně, s aktivním životním stylem počet řidiček stále více roste. Ženy řídí vozidlo samy i v pozdějším stádiu těhotenství. „Bohužel tím přibývá také závažných dopravních polytraumat, na dopravní nehody připadá až 70 % všech úrazů v těhotenství“. [22] Ohroženy jsou rovnou dva životy − nejen zvětšená děloha matky, ale i samotný plod. Hlavní příčinou polytraumat u těhotných je nepřipoutání se ve vozidle. „Riziko smrti plodu je u nepřipoutaných těhotných žen 2,8krát vyšší než u připoutaných. Těhotné nezajištěné bezpečnostními pásy jsou při čelním střetu ohroženy zlomeninou pánevního kruhu, přičemž jeho násilná deformace může vést k mozkolebečnímu poranění plodu, zejména v poslední třetině těhotenství.“ [23] Dokonce i malý náraz může způsobit abrupci placenty, která nastane při 1-5 % malých dopravních úrazů, ale ve 20-50 % těžkých havárií (riziko smrti těhotné je v tomto případě 10 %, riziko nitroděložní smrti plodu až 100 %). Obecně jsou ženy ochotnější než muži během jízdy využívat ochranné prostředky ve vozidle, během těhotenství ovšem jejich používání klesá. Obavami bývá ve většině případů strach z poranění nebo smrti plodu či uvěznění těhotné ve vozidle při autohavárii. „Mateřské úmrtí přitom hrozí u nepřipoutaných a vymrštěných z vozidla ve 33 % (u připoutaných jen 5 %), riziko smrti plodu je 4krát vyšší – bude-li těhotná vymrštěna mimo vůz, nastane smrt plodu až ve 47 % (u připoutaných jen v 11 %).“ [24]

Projekt Chraňte sebe a své dítě, vždy se připoutejte Většině závažných dopravních úrazů těhotných žen lze předejít preventivním opatřením. Nastávající matky by měly být v těhotenských poradnách předem informovány o správném používání bezpečnostních pásů. Mnoho z nich totiž netuší, jak je používat.

27

Proto gynekolog a porodník Úrazové nemocnice v Brně MUDr. Jiří Kepák, CSc. v roce 2003 zahájil projekt „Chraňte sebe a své dítě, vždy se připoutejte“. Jedná se o instruktivní samolepku se stručným popisem určenou k vložení do Průkazky pro těhotné. Těhotnou ženu tak upozorňuje na důležitost a správný způsob poutání se v automobilu. Je dostupná ve dvou variantách, pro těhotnou – řidičku a pro těhotnou – spolucestující. Při první návštěvě těhotenské poradny dostane žena 1-2 minutovou instruktáž doprovázenou jednoduchou písemnou instrukcí – do Průkazky pro těhotné jí bude vlepen obrázek znázorňující bezpečné připoutání. Spodní pás musí vést co nejníže pod dělohou a nesmí sklouznout nahoru na břicho. Boční pás by měl být umístěn nad vrcholem bříška přes hrudník mezi prsy ženy. Oba vzory obrázků uvádím v příloze. [25]

Bezpečnostní pásy BeSafe Pregnant Novinkou na trhu se v roce 2011 stal doplněk k běžnému tříbodovému pásu, těhotenský pás BeSafe Pregnant. Pro instalaci jej stačí položit na sedačku a pomocí pásku s přezkou připevnit kolem opěradla. Následně se těhotná žena na sedačku posadí a připoutá klasickým tříbodovým pásem − dolní pás stáhne dolů pod bříško, zacvakne do úchytu pásu BeSafe Pregnant a už jen zkontroluje polohu ramenního pásu (viz výše). Jak uvádí MUDr. Jiří Kepák, CSc.: „V případě prudkého zabrzdění automobilu či dokonce nárazu, kdy na řidičku i spolujezdce může působit váha až kolem 4 tun, je tak vyloučeno riziko ohrožení plodu působením tlaku pásu, které hrozí při běžném připoutání.“ V roce 2013 byla vytvořena inovace tohoto doplňku s novým názvem BeSafe Pregnant iZi Fix, který je možné nainstalovat přes speciální kotvící systém Isofix. [26], [27]

Airbagy Stejně jako bezpečnostní pásy představují i airbagy ochranu před následky nehod, proto není moudré je během těhotenství vypínat. Podle doporučení dopravních expertů je však třeba dodržovat nejméně 25 cm vzdálenost mezi hrudní kostí, tedy klenoucím se břichem těhotné a palubní deskou nebo dolním okrajem volantu. V pokročilejším těhotenství je tento odstup nutně menší a je třeba ho vyrovnávat posunutím sedadla dozadu. Samotné airbagy snižují riziko poranění jen o 10-14 %, pokud jsou současně aktivovány se správně zapnutým bezpečnostním pásem, tak o 55-66 %. [Huch, 2007, str. 13], [28], [29] 28

1.5.4 Cestování autobusem Rozhoduje-li se těhotná žena mezi autobusem a vlakem, měla by si rozhodně vybrat vlak. Autobus jí na rozdíl od vlaku nabízí mnohem menší volnost pohybu a často také nevětraný vydýchaný vzduch, ze kterého se ženě může udělat nevolno. Nevýhodou autobusů jsou v mnoha případech také ne vždy dostupné toalety. [30], [31]

1.5.4.1 Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v autobusové dopravě Autobusové společnosti České republiky provozující mezinárodní dopravu (do zahraničí) většinou těhotným ženám žádné výhody neposkytují. Některé (jako např. autobusová doprava BURDA aj.) ale těhotným ženám poskytují předností právo k přepravě. [32]

1.5.5 Cestování lodí Nejméně se pro cesty do zahraničí hodí asi cestování lodí. Při špatném počasí hrozí otřesy a ženě se může udělat nevolno z přílišného houpání lodi. Delší cesty se obecně nedoporučují, jelikož v případě akutních komplikací nemusí být dostupná správná lékařská péče. [Hanáková, 2010, str. 93]

1.5.5.1 Smluvní přepravní podmínky těhotných žen v lodní dopravě Velké lodní společnosti, jako např. Princess Cruisess, Royal Caribbean International, MSC Cruises, Carnival Cruise Lines, Norwegian Cruise Line aj., nepřepraví těhotné ženy, pokud vstupují do 24. týdne těhotenství, a to i posledním dnem plavby. Těhotné jsou navíc povinny předložit lékařské potvrzení o tom, že jejich těhotenství není rizikové, že ony i dítě jsou v dobrém zdravotním stavu a mohou se tak vydat na plavbu. [33], [34], [35], [36], [37]

29

1.6 Cestovní pojištění Cestovnímu pojištění je potřeba zvláště v těhotenství věnovat zvýšenou pozornost. S těhotenstvím souvisí především pojištění léčebných výloh jako základ cestovního pojištění, ale také pojištění storna zájezdu.

1.6.1 Pojištění léčebných výloh Léčebné výlohy tvoří nejdůležitější část cestovního pojištění a těhotné ženy by si je měly pečlivě prostudovat, zvláště jejich výluky týkající se těhotenství.

1.6.1.1 Do kdy těhotné ženy pojišťovny pojistí Většina pojišťoven totiž proplácí léčebné výlohy pouze do určitého týdne těhotenství. Obvyklou hranicí je 24. či 26. týden, kdy pojišťovna ještě zdravotní úkony spojené s těhotenstvím proplatí (výjimkou je Evropská pojišťovna, která ženy pojistí až do 7. měsíce těhotenství). Po uplynutí této doby si těhotná v zahraničí v případě komplikací souvisejícími s těhotenstvím musí vše hradit z vlastních prostředků. Jedná se např. o pobyt v nemocnici při porodu v zahraničí. Pojišťovny navíc ve většině případů nepojišťují ženy s rizikovým těhotenstvím, např. ty, které jsou v době uzavření pojistky v pracovní neschopnosti kvůli těhotenství. Stejně tak to platí v případě, když chce cestovní pojištění sjednat žena, která je v pokročilém stádiu těhotenství (3. trimestru). [38], [39], [40] V následující tabulce uvádím seznam vybraných pojišťoven a dobu těhotenství, do které pojišťovny proplatí léčebné výlohy spojené s těhotenstvím. Tabulka 1: Hranice proplácení léčebných výloh v těhotenství Do kdy pojistí těhotné ženy Pojišťovna Doba těhotenství Allianz, a.s. do 26. týdne AXA, s.r.o. do 26. týdne ČSOB, a.s. do 24. týdne ERV, a.s. do 7. měsíce Generali, a.s. do 24. týdne UNIQUA, a.s. do 26. týdne KB, a.s. do 24. týdne Zdroj: [41], [42], [43]

30

1.6.1.2 Výluky z pojištění I když budou sice těhotné ženě léčebné výlohy týkající se těhotenství do určitého týdne hrazeny, měla by se také seznámit s výlukami z pojištění čili důvody, kvůli kterým jí pojišťovna nemusí nevyplatit nic. Nejčastěji jde o různá vyšetření vedoucí ke zjištění těhotenství,

běžné preventivní

těhotenské

prohlídky, komplikace

v rizikovém

těhotenství, umělé oplodnění, léčbu sterility (neplodnosti), interrupci (umělý potrat), hormonální léčbu a jakékoli další problémy týkající se těhotenství, které ženě nastanou po určitém týdnu těhotenství. Jestliže těhotná žena plánuje některý z těchto zákroků v zahraničí, musí počítat s tím, že jí z cestovního pojištění jednoduše hrazen nebude. V další tabulce uvádím jejich přehled pro některé z výše uvedených pojišťoven. Tabulka 2: Výluky z pojištění léčebných výloh vybraných pojišťoven Pojišťovna

Výluky z pojištění léčebných výloh

Allianz, a.s.

Pojištění léčebných výloh v zahraničí se nevztahuje na: náklady spojené s umělým oplodněním a jakoukoli léčbou sterility; antikoncepci, zjišťování těhotenství, těhotenské prohlídky, záměrné přerušení těhotenství; jakékoli náklady v případě rizikového těhotenství; náklady spojené s normálním těhotenstvím po ukončení 26. týdne těhotenství a veškerými jeho komplikacemi a následky (včetně porodu).

ČSOB, a.s.

Pojištění léčebných výloh v zahraničí se nevztahuje na: případy související s léčením infertility nebo sterility (např. umělé oplodnění) a vyšetření ke zjištění těhotenství; případy související s těhotenstvím, umělým přerušením těhotenství, potratem nebo porodem a jejich komplikacemi. Výjimkou je lékařské ošetření při neočekávaných akutních komplikacích během prvních 24 týdnů těhotenství (s výjimkou rizikového).

Generali, a.s.

Pojištění léčebných výloh v zahraničí se nevztahuje na: vyšetření - včetně laboratorního a ultrazvukového - ke zjištění těhotenství, interrupce, jakékoliv komplikace po dvacátém čtvrtém týdnu těhotenství včetně porodu, vyšetření a léčbu neplodnosti, umělé oplodnění, kontrolní či preventivní prohlídky v době těhotenství; antikoncepci. Zdroj: [44], [45], [46]

1.6.2 Pojištění storna zájezdu Dalším pojištěním, tentokrát doplňkovým, které také může souviset s těhotenstvím, je pojištění storna zájezdu. Sjednává se pro případ zrušení cesty z důvodu vzniku neplánované a nepříznivé životní situace.

31

Otázkou zůstává, zda se za neplánovanou a nepříznivou životní situaci považuje i těhotenství. Většina pojišťoven ženám nedovoluje zrušit zájezd z důvodu těhotenství, ale některé z nich za jistých podmínek ano. Příkladem je Uniqa, která ve svých smluvních podmínkách uvádí: „Za pojistnou událost se v případě storna cesty považují zdravotní komplikace v důsledku těhotenství pojištěné osoby do 26. týdne včetně, a to za předpokladu, že vyžaduje hospitalizaci nebo upoutání na lůžko podle rozhodnutí a potvrzení ošetřujícího lékaře.“ Podobně je na tom i třeba Komerční pojišťovna, která místo 26. týdne uvádí limit tří měsíců před očekávaným porodem, a Evropská pojišťovna, která si stanovila limit dvou měsíců. [47], [48], [49]

1.6.2.1 Výluky z pojištění Jak již bylo výše řečeno, pojištění stornovacích poplatků ale zpravidla komplikace v těhotenství včetně jejich důsledků nekryje, muselo by se jednat pouze o ohrožení života matky. Sjedná-li si žena před cestou tohle pojištění a v době trvání jí nastanou problémy v souvislosti s těhotenstvím, pojistné plnění jí poskytnuto nebude a svůj zájezd tak nebude moct zrušit. Jestliže cestu riskne, léčebné výlohy (v případě sjednání) jí budou sice do určitého týdne proplaceny, ale jen v rámci neodkladného lékařského ošetření. Před objednáváním zájezdu a sjednáváním pojištění by si proto měla vše dobře promyslet, popř. se poradit se svým lékařem, zda může cestu absolvovat. [50] V níže přiložené tabulce uvádím příklady pojišťoven (z tabulky 1), které nedovolují zrušit zájezd z důvodu těhotenství. Tabulka 3: Výluky z pojištění storna zájezdu související s těhotenstvím

Allianz, a.s.

V případě storna cesty není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění z důvodu: těhotenství a úmyslného přerušení těhotenství, asistované reprodukce a jejích komplikací.

Generali, a.s.

V případě storna cesty není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění z důvodu: zdravotních komplikací v důsledku těhotenství, které bylo zjištěné nebo zjistitelné před sjednáním pojištění. Zdroj: [51], [52]

Ne všechny pojišťovny ovšem ve svých podmínkách pro zrušení cesty zmiňují právě těhotenství. Příkladem může být pojišťovna AXA. V takovém případě je ve vlastním zájmu ženy se na tyto informace zeptat. Některé navíc produkt storna zájezdu vůbec nenabízí, jako např. ČSOB pojišťovna. [53], [54] 32

1.7 Zdravotní péče v EU Všichni občané České republiky (tedy i těhotné ženy) musí mít při cestě do EU Evropský průkaz zdravotního pojištění, a to od 1. 1. 2006. Jedná se o bezplatnou kartu, se kterou vzniká jejímu držiteli právo být při dočasném turistickém, služebním či studijním pobytu v kterémkoli z 28 členských států EU, ve vybraných zemích EHP (Islandu, Lichtenštejnsku a Norsku), ve Švýcarsku a v Makedonii při náhlém onemocnění či úrazu (viz Neplánovaná péče) ošetřen v rozsahu nezbytné zdravotní péče pouze ve státním lékařském zařízení, a to za stejných podmínek a za stejnou cenu (v některých zemích zdarma) jako lidem pojištěným v dané zemi. Zdravotní péče je poskytována s přihlédnutím k povaze nemoci a předpokládané délce pobytu. Těhotné by si ale měly uvědomit, že tento průkaz:  nenahrazuje cestovní pojištění – nevztahuje se např. na repatriaci ostatků, transport do domácí země, záchrannou akci horské služby, krádež majetku, zpáteční letenku apod.,  nevztahuje se na zdravotní péči poskytovanou soukromými subjekty,  nezahrnuje asistenční službu, která je důležitá zejména při hospitalizaci,  nevztahuje se na situace, kdy osoba cestuje do zahraničí výhradně za účelem léčby (viz Plánovaná léčba),  nezaručuje vždy ošetření zdarma – systémy zdravotnictví se v jednotlivých zemích liší. [55], [56], [57]

1.7.1.1 Neplánovaná péče Neplánovaná lékařská péče představuje náhlé onemocnění či úraz v cizině, o které cestující osoba dopředu neví, zda nastane. Za tuto péči se považují i komplikace související s těhotenstvím, případně i neplánovaný porod. Jestliže se tedy těhotná žena setká v zahraničí s těmito komplikacemi, popř. bude-li muset v daném státě porodit, na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění dostane stejnou zdravotní péči, jako kdyby tu byla pojištěna. Je-li péče pro místní obyvatele bezplatná, bude bezplatná i pro těhotnou ženu. Bude-li muset spoluúčast zaplatit, měla by si řádně uschovat veškeré originály stvrzenek, účtů 33

a lékařských zpráv a po návratu do České republiky žádat svoji zdravotní pojišťovnu o refundaci, tzn. navrácení vynaložených finančních prostředků (a to pouze do výše tarifů platných ve státě, kde byla péče poskytnuta), které budou kráceny o případnou spoluúčast, která se v jednotlivých státech liší. Například ve Francii platí lidé péči hotově a pojišťovna jim účet proplatí (vztahuje se to i na turisty). V Řecku jsou zdravotnická zařízení sice veřejná, ale v současnosti i místní platí za péči hotově. Ve Španělsku se státní nemocnice v době letních prázdnin mění v privátní a účtují za péči hotově. Péči poskytnutou v cizině pojišťovně přeúčtuje Centrum mezistátních úhrad na české koruny. Bude-li mít žena uzavřené i cestovní pojištění, s žádostí o navrácení nákladů by se měla obrátit na pojišťovnu, se kterou pojištění uzavřela. Musí si ale uvědomit dobu, do které ji pojišťovny pojistí. Po uplynutí této doby se už na léčebné výlohy nevztahují komplikace v souvislost i s těhotenstvím a předčasným porodem. Musí proto akceptovat veškerou úhradu, která jí bude v zahraničí naúčtovaná nad rámec zákonných úhrad. [58], [59], [Martina Olajcová, emailový kontakt se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra]

1.7.1.2 Plánovaná péče Plánovanou péčí jsou myšleny situace, kdy osoba cestuje do zahraničí výhradně za účelem léčby. Podle práva EU může tuto péči vyhledat pouze osoba, jejíž péče, kterou potřebuje, není v zemi dostupná, i když je pojišťovnou hrazena nebo hrozí vzhledem ke konkrétnímu zdravotnímu stavu velká časová prodleva při jejím poskytnutí. Rozhodne-li-se pojištěnec pro zákrok v zahraničí, musí nejprve požádat svou zdravotní pojišťovnu o udělení souhlasu s poskytnutím konkrétní zdravotní péče na formuláři pod zkratkou E 112. Až po jejím souhlasu mu budou náklady na nemocniční péči uhrazeny, přičemž bude mít nárok na stejnou péči jako osoby v této zemi. Jelikož je péče o těhotnou ženu a péče spojená s porodem poskytována pojištěncům v České republice na vysoké úrovni a v celé řadě zdravotnických zařízení, formulář E 112 pro porod v zahraničí pojišťovny nevydávají. Plánuje-li tedy žena v zahraničí záměrně porodit, měla by se informovat o podmínkách a ceně porodu v zahraniční přímo u zdravotnického zařízení v cizině, kde porod plánuje (a bude jej hradit jako samoplátce). [60], [61], [Mgr. Stanislava Kottnauerová, emailový kontakt s Veřejnou zdravotní pojišťovnou] 34

2 Praktická část Podstatou praktické části bakalářské práce je dotazníkový výzkum, jehož cílem je zjistit, jaké zkušenosti ženy během těhotenství s cestováním do zahraničí mají a následně porovnat, do jaké míry výsledky výzkumu odpovídají stanoveným hypotézám.

2.1 Stanovení hypotéz výzkumu Jak již bylo v úvodní části práce řečeno, předpokládám, že těhotné ženy do zahraničí spíše necestují. Myslím si, že většina českých žen během těhotenství raději zůstává doma, popř. volí dovolenou v tuzemsku, kde nemusí mít o svoje těhotenství až takový strach jako v zahraničí. V případě těhotenských komplikací nebo jakékoli události, úrazu, ohrožující její zdravotní stav, má lékařskou péči na dosah (dovoluji si říci, že i na dobré úrovni), obvykle zná místní zdravotní systém a s ním spojené poplatky za různá ošetření a provedené úkony, nemusí řešit jazykovou bariéru apod. I přes to se ale domnívám, že existuje malé procento žen, které se v těhotenství do zahraničí vydá. Jsou to podle mě ženy, které volí za cíl své cesty dovolenou s rodinou/přáteli, tedy nějaký pobytový či poznávací zájezd, spíše v bližších evropských destinacích, nejlépe v hotelích, kde je jim poskytnut veškerý standart služeb. Při volbě dopravního prostředku se řídí nejvíce podle jeho rychlosti a pohodlí během cesty, vybírají si tedy hlavně letadlo. Na cesty se vydávají pouze v dobrém zdravotním stavu a vždy se pojišťují. Na základě prostudované literatury, internetových zdrojů a vlastních předpokladů jsem pro tento výzkum stanovila 8 následujících hypotéz, které budou následně ověřovány: Hypotéza 1: Počet těhotných žen, které do zahraničí nevycestovaly, činí alespoň 80% z celkového počtu dotazovaných. Hypotéza 2: Hlavním důvodem neúčasti těhotných žen na zahraničním výjezdovém cestovním ruchu je obava o sebe samotnou a nenarozené dítě. Hypotéza 3: Těhotné ženy, které do zahraničí vycestovaly, jely nejčastěji za účelem dovolené s rodinou/přáteli (pobytového, popř. poznávacího zájezdu). Hypotéza 4: Těhotné ženy v zahraničí nejvíce navštěvují evropské destinace.

35

Hypotéza 5: Nejpoužívanějším dopravním prostředkem těhotných žen je při cestách do zahraničí letadlo. Hypotéza 6: Těhotné ženy se v zahraničí nejčastěji ubytovávají v hotelu. Hypotéza 7: Alespoň 90% těhotných žen, kterých do zahraničí vycestovalo, si sjednalo cestovní pojištění. Hypotéza 8: Alespoň 90% těhotných žen, kterých do zahraničí vycestovalo, se nesetkalo s žádnými zdravotními potížemi, kvůli kterým by muselo být na místě ošetřeno.

2.2 Metodika šetření výzkumu Pro tento výzkum jsem zvolila kvantitativní metodu formou dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen prostřednictvím webového serveru www.survio.com a umístěn na facebookové stránky Babyweb.cz. Tento typ výzkumu jsem si vybrala kvůli tomu, že internetové dotazování šetří čas a náklady a respondent si sám určuje, kdy ho vyplní, navíc může být motivován zveřejněním výsledků výzkumu. Konkrétní internetová stránka mě zaujala z důvodu, že je to komplexní průvodce nejen těhotenstvím, ale i mateřstvím a následnou péči o dítě až do 6 let. Má mnoho příznivých uživatelek diskutujících na různá témata. Proto jsem dotazník umístila právě sem, abych získala co největší počet odpovědí.

2.2.1 Způsob dotazování Respondentky výzkumu byly osloveny na základě kvótního výběru. Dotazník byl určen pro ženy, jejichž dítě/děti nejsou starší jednoho roku. Toto zaměření jsem zvolila z důvodu, aby byl výzkum co nejaktuálnější a ženy odpovídaly na své nedávno prodělané těhotenství. Dotazování probíhalo cca po dobu 3 měsíců – od října do prosince 2013 a nebylo vůbec jednoduché. Jednou z nevýhod internetového dotazování je právě nízká návratnost dotazníků. I přesto, že byly respondentky motivovány vytvořením příručky a zveřejněním výsledků výzkumu, musela jsem vždy po určitém intervalu dotazník na stránce znovu aktualizovat.

36

2.2.2 Struktura dotazníku Dotazník je sestaven celkem z 20 otázek různého typu. Většinu z nich tvoří otázky uzavřené (13 otázek), kdy respondentky vybírají jednu či více nabízených možností. V dotazníku se vyskytují v různých podobách. 7 z nich představují otázky dichotomické umožňující pouze odpověď ano/ne. 4 otázky mají charakter výběrových otázek, u kterých si je možné vybrat jen jednu odpověď. Jedna otázka je výčtová, kde lze označit i více odpovědí. V poslední škálové otázce vyjadřují respondentky svůj postoj k objektu na hodnotící škále výběrem z určité stupnice. Zbytek představují otázky otevřené (2 otázky), které umožňují zcela volnou tvorbu odpovědi, a otázky polootevřené (5 otázek) pro případ, že ženám nabídka odpovědí nevyhovuje, a proto si zvolí možnost jiné odpovědi, kde ji ručně dopíší. Polootevřené otázky můžeme stejně jako uzavřené rozdělit na výběrové (4 otázky) a výčtové (jedna otázka). Některé z otázek navíc patří mezi speciální typy. Jsou jimi tzv. otázky filtrační (7 otázek), které dotazované na základě vybrané odpovědi dělí/filtrují na podskupiny a následně tak mění tok nadcházejících otázek (vyznačují se zejména komentáři typu: pokud jste odpověděla ne, přeskočte další otázku apod.). Tento typ otázek je v dotazníku velmi důležitý. I když mohou otázky působit trochu zmateně, jsou zde zapotřebí, ne všechny ženy mají totiž s dotazovaným tématem zkušenosti. Za nejdůležitější filtrační otázku celého dotazníku považuji hned první v pořadí, jelikož dělí respondentky na dvě základní skupiny – ty, které necestovaly a ty, které ano. První skupina žen už odpovídá pouze na jednu otázku (proč necestovala), zatímco druhá vyplňuje zbytek dotazníku svými zkušenostmi.

2.3 Vyhodnocení výzkumu Během výzkumu bylo získáno celkem 120 vyplněných dotazníků. Otázky jsou převážně zaměřeny na zjištění nejdůležitějších informací týkajících se cestování těhotných žen do zahraničí (v kolikátém trimestru cestovaly, jaký druh dopravního prostředku použily, kde se ubytovaly, na jak dlouhou dobu jely apod.), ale i na oblast cestovního pojištění a zdravotní péče. Každá otázka je graficky znázorněna a slovně okomentována. Výjimku tvoří otázky, na které žádná z žen neopověděla (není zde uveden graf, ale pouze slovní popis). Všechny grafy byly vytvořeny v programu Excel. Pokud není uvedeno jinak, jsou výsledkem 37

mého vlastního zpracování. Typy grafů jsou voleny dle vhodnosti zjišťovaného kritéria – jedná se hlavně o grafy výsečové. Vzor dotazníku uvádím v příloze.

38

Otázka č. 1: Cestovala jste během svého těhotenství do zahraničí? Účelem této první nejdůležitější filtrační otázky bylo zjistit, jaké množství žen během těhotenství do zahraničí vycestovalo a jaké ne. Z grafu 1 jasně vyplývá, že procentní podíl žen, který do zahraničí vycestoval (53,3 %, počtem 64) je téměř shodný s podílem žen, který do zahraničí nevycestoval (46,7 %, počtem 56).

Cestovala jste během svého těhotenství do zahraničí?

46,7% 53,3%

ano (64)

ne (56)

Graf 1: Počet žen, které cestovaly/necestovaly během těhotenství do zahraničí Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

39

Otázka č. 2: Z jakého důvodu jste nikam nevycestovala? Následující otázka byla určena pro ženy, které v předchozí otázce zvolily možnost ne (56 žen) a byla tak jejich poslední otázkou v celém dotazníku. Jejím cílem bylo uvedení hlavního důvodu, kvůli kterému ženy do zahraničí nevycestovaly. Respondentky měly na výběr z 5 nabízených možností a v případě, že si žádnou nevybraly, mohly zvolit jiný důvod a ručně jej do dotazníku dopsat. Nejvíce z nich nevycestovalo kvůli obavám o sebe samotnou a nenarozené dítě (41,1 %, počtem 23), dalším nejčastějším důvodem bylo poté rizikové/komplikované těhotenství (28,6 %, počtem 16). 12,5 % žen (počtem 7) nemohlo nikam odjet vzhledem ke špatné finanční situaci a pro 10,7 % žen (počtem 6) nepatří cestování mezi koníčky. 7,1 % žen (počtem 4) si z nabízených možností nevybralo žádnou opověď a zvolilo jiný důvod – 3 z nich odpověděly v podobném slova smyslu, že neměly zrovna žádnou příležitost vycestovat, poslední žena zůstala v tuzemsku kvůli úpadku cestovní kanceláře. S nedostatečným množstvím informací o cestování těhotných se nepotýkala ani jedna žena.

Z jakého důvodu jste nikam nevycestovala? 10,7%

7,1% 28,6%

12,5%

41,1%

rizikové/komplikované těhotenství (16) obava o sebe samotnou a nenarozené dítě (23) špatná finanční situace (7) nedostatečné množství informací o cestování těhotných (0) cestování není mým koníčkem (6) jiný důvod (4) Graf 2: Důvody, kvůli kterým těhotné ženy nevycestovaly Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

40

Otázka č. 3: Jaký byl Váš hlavní účel cesty? Na třetí otázku a všechny v pořadí po ní následující odpovídaly už jedině ty ženy, které do zahraničí během těhotenství vycestovaly (64 žen). V této otázce určovaly, za jakým hlavním účelem cesty jely. Na výběr měly z 6 nabízených možností a v případě, že si žádnou nevybraly, mohly zvolit jiný účel a ručně jej do dotazníku dopsat. Více než polovina respondentek (62,5 %, počtem 40) jela za účelem rekreace/poznání a zvolila dovolenou s rodinou/přáteli (pobytový, popř. poznávací zájezd). 9,4 % žen (počtem 6) mělo za cíl své cesty návštěvu nějaké akce (kulturní, společenské, popř. sportovní apod.) a stejné procento žen navštívilo příbuzné. 6,3 % žen (počtem 4) se rozhodlo v zahraničí nakupovat a stejné procento těhotných cestovalo za účelem úplně jiným – 3 ženy odjely na svatební cestu a čtvrtá se chtěla v zahraničí trvale usadit. Pracovní příležitost lákala pouze 4,7 % žen (počtem 3) a zdravotní péči vyhledalo jenom 1,7 % žen (počtem 1).

Jaký byl Váš hlavní účel cesty? 6,3%

6,3%

9,4% 4,7% 1,6%

62,5%

9,4%

dovolená s rodinou/přáteli (pobytový popř. poznávací zájezd) (40) konání určité akce (kulturní, společenské, popř. sportovní apod.) (6) vyhledání zdravotní péče související s těhotenstvím (1) pracovní příležitost (3) návštěva příbuzných (6) nákupy (4) jiný účel (4) Graf 3: Hlavní účel cesty, za kterým těhotné ženy jely Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

41

Otázka č. 4: Který kontinent jste navštívila? V další otázce respondentky vybíraly kontinent, který navštívily. Na výběr měly ze 7 možností, všech kontinentů světa včetně Antarktidy. Naprostá většina z nich navštívila Evropu (95,3 %, počtem 61). Zbývající 3 ženy navštívily po jedné Asii, Afriku a Severní Ameriku (vždy 1,6 %). Do Jižní Ameriky, Austrálie a Oceánie a Antarktidy neměla namířeno ani jedna z nich.

Který kontinent jste navštívila? 1,6% 1,6% 1,6%

95,3%

Evropu (61)

Asii (1)

Afriku (1)

Severní Ameriku (1)

Jižní Ameriku (0)

Austrálii a Oceánii (0)

Antarktidu (0) Graf 4: Kontinent, který těhotné ženy navštívily Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

42

Otázka č. 5: Nechala jste se před cestou očkovat nějakou speciální vakcínou? Smyslem páté otázky bylo zjistit, jestli se těhotné ženy nechaly před cestou očkovat nějakou speciální vakcínou a zároveň získat odpověď i na to, zda cestovaly do nějaké nebezpečné oblasti. Z grafu 5 je zřejmé, že 100 % žen (počtem 64) se očkovat nenechalo, žádná z nich tedy pravděpodobně necestovala do země, která byla zrovna ohrožena nějakou nemocí, epidemií apod.

Nechala jste se před cestou očkovat nějakou speciální vakcínou?

100,0%

ano (0)

ne (64)

Graf 5: Počet žen, které se nechaly/nenechaly očkovat do zahraničí Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

43

Otázka č. 6: O které/popř. která očkování se jednalo? Jelikož byla předchozí otázka filtrační, na otázku č. 6 tak měly odpovídat ženy, které v otázce č. 5 zvolily možnost ano. Na výběr měly z 6 nabízených možností (označit mohly jednu, ale i více) a v případě, že si žádnou nevybraly, mohly zvolit jiné očkování a ručně jej do dotazníku dopsat. V našem případě ovšem nešlo o ani jednu ženu, otázka tudíž zůstala zcela nezodpovězená, a proto nemá smysl ji graficky vyhodnocovat.

44

Otázka č. 7: V kolikátém trimestru jste uskutečnila převážnou část Vaší cesty? Sedmá otázka se týkala zjištění doby těhotenství, ve které těhotné ženy svoji cestu do zahraničí uskutečnily. Na výběr měly z 3 základních období (trimestrů), na které je těhotenství každé ženy rozděleno. Více než polovina respondentek (51,6 %, počtem 33) se do zahraničí vydala v druhém trimestru (mezi 14. – 18. týdnem těhotenství). Druhé největší procento žen (32,8 %, počtem 21) svoji cestu uskutečnilo během trimestru prvního (mezi 1. – 13. týdnem těhotenství) a nejméně dotazovaných (14,9 %, počtem 10) zvolilo pro cestování až poslední, třetí trimestr (28. – 40. týden těhotenství).

V kolikátém trimestru jste uskutečnila převážnou část Vaší cesty? 14,9% 32,8%

51,6% v prvním (1. - 13. týden těhotenství) (21) ve druhém (14. - 28. týden těhotenství) (33)

ve třetím (28. - 40. týden těhotenství) (10) Graf 6: Trimestr, ve kterém těhotné ženy cestovaly Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

45

Otázka č. 8: Jaký dopravní prostředek jste po většinu cesty použila? Otázka č. 8 až otázka č. 12 byla zaměřena na dopravu. V otázce č. 8 mě zajímalo, jaký dopravní prostředek těhotné ženy nejvíce použily. Jelikož jsem chtěla skutečně zjistit pouze jeden nejvyužívanější prostředek, respondentky tak měly na výběr z 5 možností, přičemž volba kombinovanou přepravou s využitím více druhů dopravních prostředků zde uvedena nebyla. Nejvíce žen (46,9 %, počtem 30) se za hranice státu vydalo automobilem a jen o několik málo procent těhotných (39,1 %, počtem 25) se rozhodlo letět letadlem. Zbývající ženy cestovaly autobusem (7,8 %, počtem 5) a také vlakem (6,3 %, počtem 4). Plavbu lodí si nevybrala žádná z nich.

Jaký dopravní prostředek jste po většinu cesty použila? 39,1% 46,9%

6,3% 7,8% automobil (30)

autobus (5)

vlak (4)

letadlo (25)

loď (0)

Graf 7: Dopravní prostředek, kterým těhotné ženy cestovaly Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

46

Otázka č. 9: Co bylo pro Vás rozhodující při výběru právě tohoto druhu prostředku? Cílem následující otázky bylo přijít na to, na základě jakých aspektů dopravních prostředků se těhotné ženy rozhodovaly pro volbu daného typu. Na výběr měly celkem ze 4 možností, přičemž mohly zvolit jednu, ale i více odpovědí. Pro většinu žen (67,2 %, počtem 43) bylo při výběru dopravního prostředku nejdůležitější, aby měly během cesty dostatečné pohodlí, hodně místa kolem sebe apod. Dalším významným aspektem, který hrál při rozhodování důležitou roli, byl čas, za který těhotné ženy do cílového místa dorazily. Na základě něj se rozmýšlelo 59,4 % žen (počtem 38). Bezpečnost dopravního prostředku na rozdíl od předešlých dvou aspektů zas tak podstatná nebyla, zvolilo ji pouze 21,9 % žen (počtem 14). Nejméně významná byla cena dopravní ceniny – letenky, jízdenky apod. (popř. nákladů za palivo v automobilu), která se stala klíčovou jen pro 15,6 % žen (počtem 10).

Co bylo pro Vás rozhodující při výběru právě tohoto druhu prostředku? 80% 67,2%

70%

59,4%

60% 50% 40% 30%

20%

21,9%

15,6%

10% 0% cena dopravní rychlost (doba ceniny (popř. trvání cesty) (38) nákladů za palivo) (10)

bezpečnost (14)

pohodlí/komfort (dostatek místa kolem sebe apod.) (43)

Graf 8: Aspekty dopravních prostředků, podle kterých se těhotné ženy rozhodovaly Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

47

Otázka č. 10: Jak jste byla spokojena s Vámi výše vybranými aspekty dopravního prostředku? Otázka č. 10 navazovala na otázku č. 9 a měla charakter škálové hodnotící otázky. Těhotné ženy tak měly u jimi výše vybraných aspektů dopravních prostředků, na základě kterých se rozhodovaly, vyjádřit svůj postoj na hodnotící škále výběrem ze stupnice velmi spokojena, spíše spokojena, spíše nespokojena a velmi nespokojena. S pohodlím v daném dopravním prostředku bylo velmi spokojeno 20 žen, spíše spokojeno 18 žen, spíše nespokojeny byly 4 ženy a velmi nespokojena byla pouze jedna žena. S dobou trvání cesty bylo velmi spokojeno 18 žen, spíše spokojeno 17 žen, spíše nespokojeny byly 3 ženy a velmi nespokojena nebyla ani jedna žena. S bezpečností bylo velmi spokojeno 7 žen, spíše spokojeno 5 žen, spíše nespokojena byla jedna žena a velmi nespokojena byla také jedna žena. S posledním nejméně voleným aspektem, cenou za dopravu, byly velmi spokojeny 4 ženy, spíše spokojeno 5 žen, spíše nespokojena byla jedna žena a velmi nespokojena nebyla ani jedna žena. Z výsledků této otázky tak vyplývá, že ženy byly s dopravou převážně spokojené.

Jak jste byla spokojena s Vámi výše vybranými aspekty dopravního prostředku? 25 20 20

18

cena dopravní ceniny (popř. nákladů za palivo)

18

17

15

rychlost (doba trvání cesty)

10

bezpečnost

7 5

4

5

5

4

3 1

1

0 0

1 1

pohodlí/komfort (dostatek místa kolem sebe apod.)

0

velmi spokojena

spíše spíše velmi spokojena nespokojena nespokojena

Graf 9: Spokojenost těhotných žen s jednotlivými aspekty dopravních prostředků Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

48

Otázka č. 11: Nastaly Vám během cesty zdravotní potíže vyvolané způsobem jízdy daného prostředku? V jedenácté otázce těhotné ženy odpovídaly na to, zda se během cesty setkaly se zdravotními potížemi vyvolanými způsobem jízdy daného dopravního prostředku. Z grafu 10 jasně vyplývá, že téměř všechny ženy (93,8 %, počtem 60) žádné problémy neměly, s potížemi na cestách se potýkalo jen 6,3 % žen (počtem 4).

Nastaly Vám během cesty zdravotní potíže vyvolané způsobem jízdy daného prostředku? 6,3%

93,8%

ano (4)

ne (60)

Graf 10: Počet žen, kterým nastaly v dopravním prostředku zdravotní potíže Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

49

Otázka č. 12: O jaké konkrétní problémy se jednalo? Dvanáctá otázka měla charakter otázky otevřené a vyplňovaly ji těhotné ženy, kterým během cesty nastaly v dopravním prostředku zdravotní potíže. Z předešlé otázky je zřetelné, že šlo celkem o 4 ženy. 2 z nich se potýkaly s nevolnostmi od žaludku, jedna žena s otoky nohou a bolestmi zad a poslední těhotná žena pociťovala během jízdy tvrdnutí břicha. Po zhlédnutí jednotlivých odpovědí jsem zjistila, že nevolnosti a pocity tvrdnutí břicha nastaly ženám v automobilu a otoky nohou a bolesti zad byly spojeny s jízdou autobusem.

O jaké konkrétní problémy se jednalo?

25,0%

25,0%

nevolnost (2)

50,0%

otoky nohou, bolesti zad (1)

tvrdnutí břicha (1)

Graf 11: Zdravotní problémy těhotných žen během cesty Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

50

Otázka č. 13: Jak dlouho jste v zahraničí pobývala? Otázka č. 13 se zabývala délkou pobytu těhotných žen v zahraničí. Respondentky měly na výběr z 5 časových úseků, přičemž první z nich nezahrnoval přenocování. Přibližně třetina žen (32,8 %, počtem 21) v zahraničí strávila 7 – 11 dní a pouze o několik málo procent těhotných (29, 7%, počtem 19) se tu zdrželo na 2 – 6 dní. Třetí nejčastější délkou pobytu bylo 12 – 16 dní, které si pro svůj pobyt vybralo 17,2 % žen (počtem 11). Pouze „na otočku“ jelo do zahraničí 10,9 % žen (počtem 7) a 17 a více dní tu strávilo 9,4 % žen (počtem 6).

Jak dlouho jste v zahraničí pobývala? 9,4%

10,9%

17,2%

29,7%

32,8% 1 den (bez přenocování) (7)

2 - 6 dní (19)

7 - 11 dní (21)

12 - 16 dní (11)

17 a více dní (6) Graf 12: Délka pobytu těhotných žen v zahraničí Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

51

Otázka č. 14: V jakém druhu ubytovacího zařízení jste se ubytovala? Otázka č. 14 se vztahovala k předchozí otázce a těhotné ženy, které v zahraničí strávily více jak jeden den (57 žen), měly z 6 nabízených možností ubytovacího zařízení určit druh, ve kterém se ubytovaly. V případě, že jim žádná odpověď nevyhovovala, si mohly vybrat jiný druh a ručně jej do dotazníku dopsat. Většina žen preferovala ubytování v hotelu (33,3 %, počtem 19) a také v soukromí (24,6 %, počtem 14). Třetím nejčastěji využívaným ubytováním byl apartmánový dům, pro který se rozhodlo 15,8 % žen (počtem 9) a po něm penzion, kde bylo ubytováno 14,0 % žen (počtem 8). Kemp za místo svého noclehu zvolilo pouze 5,3 % žen (počtem 3) a stejné procento těhotných se ubytovalo jinde – první žena v houseboatu, druhá v hostelu a třetí během svých cest vystřídala mnoho různých ubytování (hotel, auto, kemp atd.). Nejméně žen přespalo v chatové osadě (1,8 %, počtem 1).

V jakém druhu ubytovacího zařízení jste se ubytovala? 5,3% 24,6% 33,3%

5,3% 1,8% 15,8%

14,0%

v hotelu (19) v penzionu (8) v apartmánovém domu (9) v chatové osadě (chatě, srubu, bungalovu) (1) v kempu (stanu, obytném přívěsu, chatce) (3) v soukromí (rodinný dům, chalupa apod.)(14) v jiném (3) Graf 13: Ubytovací zařízení, ve které m se těhotné ženy ubytovaly Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

52

Otázka č. 15: Byla jste do zahraničí cestovně pojištěna (pojištěním léčebných výloh)? Patnáctá otázka a všechny v pořadí po ní následující byly již tematicky zaměřeny na oblast zdravotní péče a pojištění. V této otázce jsem chtěla přijít na to, kolik těhotných žen si do zahraničí sjednalo nejzákladnější typ cestovního pojištění – pojištění léčebných výloh. Z grafu 14 je zřetelné, že 78,1 % žen (počtem 50) se pojistilo a zbývajících 21,9 % žen (počtem 14) zůstalo nepojištěno.

Byla jste do zahraničí cestovně pojištěna (pojištěním léčebných výloh)? 21,9%

78,1%

ano (50)

ne (14)

Graf 14: Počet žen, které se do zahraničí pojistily (pojištěním léčebných výloh) Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

53

Otázka č. 16: Proč jste se na cestu nepojistila? Otázka č. 16 byla vytvořena pro ženy, které se do zahraničí nepojistily (14 žen). V této otázce definovaly hlavní důvod svého nepojištění. Na výběr měly ze 4 odpovědí a v případě, že jim žádná nevyhovovala, si mohly vybrat jiný důvod a ručně jej do dotazníku dopsat. Nejvíce žen (42,9 %, počtem 6) si pojištění nesjednalo, protože jim to připadalo zbytečné a neměly o svůj zdravotní stav strach. Druhé největší procento těhotných (28,6 %, počtem 4) se nepojistilo z jiného důvodu – 2 ženy kvůli tomu, že se nacházely na území Evropské unie a jako držitelé Evropských průkazů zdravotního pojištění spoléhaly na poskytnutí nezbytné zdravotní péče v případě nouze, jedna žena byla pojištěna již v cizině a poslední žena se nestihla pojistit kvůli odjezdu narychlo. 2 ženy na pojištění zcela zapomněly (14,3 %), jedna si už za nic nechtěla více připlácet (7,1 %) a poslední ženu odmítla pojišťovna pojistit (7,1 %).

Proč jste se na cestu nepojistila? 7,1% 28,6%

42,9%

14,3%

7,1% nechtěla jsem již za nic připlácet (1) připadalo mi to zbytečné, neměla jsem strach o svůj zdravotní stav (6) pojišťovna mě odmítla pojistit (1) zapomněla jsem (2) jiné (4) Graf 15: Důvody, kvůli kterým se těhotné ženy nepojistily Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

54

Otázka č. 17: Pojistila jste se u Evropské pojišťovny, která jako jediná na trhu pojišťuje těhotné ženy až do konce 7. měsíce těhotenství? U otázky č. 17 rozhodovaly pojištěné ženy (50 žen) o tom, zda se pojistily u Evropské pojišťovny. Graf 16 ukazuje, že 26,0 % žen (počtem 13) se u tohoto subjektu pojistilo a zbývajících 74,0 % těhotných (počtem 37) se pojistilo jinde.

Pojistila jste se u Evropské pojišťovny, která jako jediná na trhu pojišťuje těhotné ženy až do konce 7. měsíce těhotenství? 26,0%

74,0%

ano (13)

ne (37)

Graf 16: Počet žen, které se pojistily u Evropské pojišťovny Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

55

Otázka č. 18: Sjednala jste si navíc i doplňkové pojištění storna zájezdu pro případ, že byste cestu kvůli těhotenství musela zrušit? I osmnáctá otázka byla určena pro pojištěné ženy (50 žen) a tentokrát mě zajímalo, kolik z nich si navíc k základnímu produktu cestovního pojištění sjednalo i jeden doplňkový, a to pojištění storna zájezdu pro případ, že by některá z těhotných žen musela kvůli těhotenství cestu do zahraničí zrušit. Z grafu 17 vidíme, že výsledky této otázky jsou zcela shodné s výsledky otázky předešlé. 26,0 % žen (počtem 13) si tento typ pojištění navíc sjednalo a zbylých 74,0 % žen (počtem 37) o tento produkt nemělo zájem.

Sjednala jste si navíc i doplňkové pojištění storna zájezdu pro případ, že byste cestu kvůli těhotenství musela zrušit? 26,0%

74,0%

ano (13)

ne (37)

Graf 17: Počet žen, které si sjednaly pojištění storna zájezdu Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

56

Otázka č. 19: Nastaly Vám během pobytu v zahraničí nějaké zdravotní komplikace související s těhotenstvím, kvůli kterým jste musela být na místě ošetřena? Předposlední otázka se týkala opět všech žen, jak pojištěných, tak nepojištěných (64 žen). Měly v ní odpovídat na to, zda jim během pobytu v zahraničí nastaly nějaké zdravotní komplikace související s těhotenstvím, kvůli kterým musely být na místě ošetřeny. Až na jednu výjimku (1,6 % žen) se žádná z těhotných (98,4 %, počtem 63) v zahraničí nepotýkala se zdravotními těhotenskými komplikacemi.

Nastaly Vám během pobytu v zahraničí nějaké zdravotní komplikace související s těhotenstvím, kvůli kterým jste musela být na místě ošetřena? 1,6%

98,4%

ano (1)

ne (63)

Graf 18: Počet žen, kterým nastaly v zahraničí zdravotní komplikace spojené s těhotenstvím Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

57

Otázka č. 20: O jaké konkrétní vyšetření/zákrok se jednalo? V poslední otevřené otázce těhotné ženy, kterým nastaly v zahraničí zdravotní problémy spojené s těhotenstvím, definovaly, o jaké konkrétní vyšetření či zákrok se jednalo. Z předešlé otázky je jasné, že šlo pouze o jednu ženu. V zahraničí ji postihl zánět močového měchýře, jedno z nejčastějších těhotenských onemocnění, které si zde musela léčit.

O jaké konkrétní vyšetření/zákrok se jednalo?

100,0%

zánět močového měchýře (1)

Graf 19: Typ zdravotních komplikací spojených s těhotenstvím, které těhotným v zahraničí nastaly Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

58

2.4 Shrnutí výsledků výzkumu Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo přijít na to, zda těhotné ženy do zahraničí vůbec cestují. I přesto, že se ukázalo, že počet těhotných žen, které do zahraničí necestují, je téměř stejný jako počet těhotných žen, které do zahraničí cestují, musím říci, že mě tento výsledek velmi překvapil, především skutečnost, že cestujících žen bylo více (i když pouze o 8). U těhotných žen, které do zahraničí nevycestovaly, vyšlo najevo, že jejich hlavním důvodem byly podle mých odhadů obavy o sebe samotnou a ještě nenarozené dítě, hned za nimi se poté umístilo rizikové/komplikované těhotenství. Těhotné ženy, které do zahraničí vycestovaly, nejčastěji pro cíl své cesty volily dovolenou s rodinou/přáteli (pobytový, popř. poznávací zájezd). Většina z nich si pro cestování vybrala období druhého trimestru a jejich cesty směřovaly především do bližších, bezpečnějších evropských destinací, do kterých se nemusely očkovat. Při volbě druhu dopravního prostředku se nejvíce řídily podle pohodlí (dostatku místa kolem sebe apod.) a také rychlosti (doby, za kterou se dostaly do cílového místa). Na základě těchto dvou aspektů se stal nejvyužívanějším dopravním prostředkem automobil a za ním hned letadlo. I když se může zdát, že automobil nepatří mezi nejrychlejší dopravní prostředky, těhotné ženy si jej pravděpodobně vybíraly kvůli jeho pohodlnosti a individuálnosti. Co se týče délky pobytu, těhotné ženy v zahraničí zpravidla strávily 7 – 11 dní, či vycestovaly na dobu kratší, 2 – 6 dní. Z kategorie ubytování si vybíraly zejména tu vyšší – hotel a hned po něm ubytování v soukromí. Na cesty do zahraničí se většinou pojišťovaly (základním pojištěním léčebných výloh), vydávaly se v dobrém zdravotním stavu a během pobytu na sebe dávaly pozor, aby se jim nic nestalo.

2.5 Vyhodnocení hypotéz výzkumu Hypotéza 1: Počet těhotných žen, které do zahraničí nevycestovaly, činí alespoň 80 % z celkového počtu dotazovaných. Výsledek: Vyvráceno (pro potvrzení bylo potřeba alespoň 96 žen). 59

Hypotéza 2: Hlavním důvodem neúčasti těhotných žen na zahraničním výjezdovém cestovním ruchu je obava o sebe samotnou a nenarozené dítě. Výsledek: Potvrzeno. Hypotéza 3: Těhotné ženy, které do zahraničí vycestovaly, jely nejčastěji za účelem dovolené s rodinou/přáteli (pobytového, popř. poznávacího zájezdu). Výsledek: Potvrzeno. Hypotéza 4: Těhotné ženy v zahraničí nejvíce navštěvují evropské destinace. Výsledek: Potvrzeno. Hypotéza 5: Nejpoužívanějším dopravním prostředkem těhotných žen je při cestách do zahraničí letadlo. Výsledek: Vyvráceno. Hypotéza 6: Těhotné ženy se v zahraničí nejčastěji ubytovávají v hotelu. Výsledek: Potvrzeno. Hypotéza 7: Alespoň 90 % těhotných žen, kterých do zahraničí vycestovalo, si sjednalo cestovní pojištění. Výsledek: Vyvráceno (pro potvrzení bylo potřeba alespoň 58 žen). Hypotéza 8: Alespoň 90 % těhotných žen, kterých do zahraničí vycestovalo, se nesetkalo s žádnými zdravotními potížemi, kvůli kterým by muselo být na místě ošetřeno. Výsledek: Potvrzeno (pro potvrzení bylo potřeba alespoň 58 žen).

Ve výzkumu tudíž bylo z celkového počtu 8 stanovených hypotéz 5 potvrzeno a 3 vyvráceny. Nejvíce jsem se mýlila při první hypotéze, která byla nejdůležitější otázkou dotazníku a stěžejním cílem celého výzkumu. I přesto, že hypotéza 5 zůstala také nepotvrzena, patří letadlo mezi druhý nejpoužívanější dopravní prostředek. U hypotézy 7 sice 90 % dosaženo nebylo, ale i tak se téměř 80 % žen pojistilo. V závěru lze říci, že se výsledky výzkumu s mými hypotézami převážně shodovaly. 60

Závěr Cílem této bakalářské práce na téma „Vytvoření příručky o cestování v těhotenství do zahraničí pro čtenářky webové stránky Babyweb.cz“ bylo vytvoření všeobecného souhrnu praktických rad a důležitých informací pro těhotné ženy chystající se do zahraničí vycestovat a provedení dotazníkového výzkumu zjišťujícího jejich zkušenosti se zahraničním cestováním. Celá teoretická část práce je tedy samotnou příručkou, která vznikla na základě analýzy odborné literatury (nejrůznějších knižních publikací o těhotenství, porodu a šestinedělí) a internetových zdrojů (hlavně webových stránek pojišťoven a evropské unie). Těhotné ženy v ní tak na jednom místě najdou veškeré komplexně a přehledně zpracované potřebné informace pro zahraniční cesty od nejvhodnější doby k cestování, výběru cílové lokality a s ní spojenými očkováními a volby druhu dopravního prostředku, až po údaje o cestovním pojištění a poskytování zdravotní péče v zahraničí. Jelikož žádná taková příručka nikdy ještě vytvořena nebyla, i když někteří autoři se o to již pravděpodobně pokoušeli (např. Renate Huch viz Rešerše dané problematiky v dostupné literatuře), lze ji tudíž považovat za jedinečnou, první svého typu. Praktická část bakalářské práce se poté zabývala dotazníkovým výzkumem, jehož cíl bychom mohli ještě rozdělit na dva další podcíle. Prvotním, stěžejním cílem výzkumu bylo přijít na to, zda těhotné ženy do zahraničí vůbec cestují. Druhotný cíl byl následně odvozen od cíle prvotního a měl za úkol zjišťovat zkušenosti s cestováním do zahraničí těch těhotných žen, které někam vycestovaly. V dotazníku mě zajímaly pouze základní informace, z nichž většina měla přímou spojitost s teoretickou částí, jako např. v kolikátém trimestru těhotné ženy cestovaly, do jaké geografické oblasti, zda se nechaly proti něčemu očkovat, jaký druh dopravního prostředku si vybraly a na základě čeho se pro něj rozhodly, jestli se na cestu pojistily apod. Pro tento výzkum jsem se rozhodla na základě své určité hypotézy, respektive několika hypotéz, které jsem v práci zároveň ověřovala. Nejdůležitější hypotéza byla vlastně výše uvedeným stěžejním cílem výzkumu. Předpokládala jsem, že těhotné ženy do zahraničí spíše necestují, a to hlavně kvůli obavám o sebe samotnou a ještě nenarozené dítě. Zůstat, popř. cestovat během těhotenství pouze v rámci České republiky, je pro ně podle mého názoru mnohem bezpečnější a jednodušší, ať už z hlediska znalosti místní zdravotní péče a poplatky s nimi spojenými či jazykové bezbariérovosti apod. Ostatní 61

mé hypotézy byly odvozeny od zkušeností těhotných žen, které do zahraničí vycestovaly. Jednalo se např. o předpokládanou dobu cestování, geografickou oblast, nejvyužívanější dopravní prostředek atd. Výsledky výzkumu ukázaly, že ani těhotenství dnes není žádnou „nemocí“, která by ženám v cestování bránila, těhotné ženy tedy do zahraničí skutečně cestují. I přes to, že se v tomto výzkumu jejich počet téměř rovnal počtu žen, které do zahraničí během těhotenství nikam nevycestovaly, důležité bylo zjištění, že množství cestujících žen bylo více (i když pouze o několik málo jednotek). Nejdůležitější hypotéza výzkumu byla z tohoto důvodu zcela vyvrácena. Zkušenosti cestujících těhotných žen byly následně s mými hypotézami převážně ve shodě. Z výzkumu vyšlo najevo, že těhotné ženy si svou dovolenou přizpůsobují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, a to tak, aby se během pobytu cítily maximálně pohodlně a bezpečně. Pro své cesty si zpravidla vybírají období nejvíce doporučovaného druhého trimestru, kdy už nemají pocity nevolnosti a bříško ještě není dostatečně velké, cestují do bližších, bezpečnějších evropských destinací, do kterých se nemusí nechat očkovat, při volbě dopravního prostředku se nejvíce řídí jeho pohodlím a rychlostí, ubytovávají se tam, kde jim je poskytnut veškerý standart služeb, do zahraničí se ve většině případů pojišťují. Cíl své teoretické i praktické části jsem splnila. Příručka včetně výsledků výzkumu poslouží nejen uživatelkám webové stránky, mezi kterými byl výzkum proveden, ale i různým zařízením, které těhotné ženy běžně navštěvují, jako např. gynekologické ordinace, centra mateřství či různé cestovní kanceláře a agentury v případě, že se někam budou chystat vycestovat. V práci najdou nejen cenné rady a informace před cestou, ale uvidí zde i zkušenosti těhotných žen, které již v zahraničí byly a mohou se tak pro ně stát v mnoha směrech rozhodujícími a inspirujícími. Tato práce v podstatě dokázala, že i těhotné ženy v České republice patří mezi rozvíjející segment cestovního ruchu, na který by se nemělo zapomínat, ba naopak, by mu mělo být věnováno více pozornosti např. vytvářením speciálních zájezdů pro těhotné ženy, na které se tu žádné cestovní kanceláře přímo nezaměřují. [vlastní analýza trhu cestovního ruchu]

62

Seznam použité literatury Tištěné zdroje COOKEOVÁ, Kaz. Vzhůru do jináče. Přel. Ina Leckie z: The Rough Guide to Pregnancy and birth. 1.vyd. Brno: Jota, 2006. 416 s. ISBN 80-7217-441-X HANÁKOVÁ, Taťána: Velká česká kniha o matce a dítěti. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2010. 256 s. ISBN 978-80-251-2788-9 HÖFER, Silvia. SZÁSZ, Nora. Jsem v tom! – Rady pro nastávající maminky. Přel. Alice Kavinová z: Hebammen. 1.vyd. Praha: Jan Vašut, 2010. 304 s. ISBN 978-80-7236-7351 HUCH, Renate. Šťastné těhotenství od A do Z: 461 hesel. Přel. Jana Bílková z: Glücklich schwanger von A-Z. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 152 s. ISBN 978-80-247-1717-3 CHMEL, Roman. Průvodce těhotenstvím. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 140 s. ISBN 80-247-0962-7 LEES, Christoph. REYNOLDS, Karina. MCCARTAN, Grainne. Těhotenství v otázkách a odpovědích. Přel. Martin Lukáč z: The Pregnancy Question & Answer Book. 2.vyd. Praha: Euromedia Group, 2005. 264 s. ISBN 80-249-0630-9 MACKŮ, František a Jaroslava. Průvodce těhotenstvím a porodem. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 327 s. ISBN 80-7169-589-0 MIKULANDOVÁ, Magdalena. Těhotenství a porod: Průvodce české ženy od početí do šestinedělí. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2004. 160 s. ISBN 80-251-0205-X PRINZ, Walter: Lékař radí těhotným. Přel. Miloš Máček z: Schwangerschaft und Geburt. 1.vyd. Praha: Knižní klub, 1996. 208 s. ISBN 80-7176-362-4 STOPPARDOVÁ, Miriam. Těhotenství od početí k porodu. Přel. Jitka Mariňáková a Markéta Tepříková z: Conception, Pregnancy and Birth. 1.vyd. Praha: Fragment, 2007. 374 s. ISBN 978-80-253-0438-9

63

Internetové zdroje [1] Nejvhodnější trimestr k cestování v těhotenství. Ordinace.cz [online]. [cit. 2014-01-

24]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/v-tehotenstvi-neletejte-na-ostrovy/ [2] Nejvhodnější trimestr k cestování v těhotenství. Časopis mladé rodiny Máma a

já [online].

[cit.

Dostupné

2014-01-24].

z:

http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/1507/leto_s_briskem.html [3] Nejvhodnější trimestr k cestování v těhotenství. Johnson´s baby [online]. [cit. 2014-

Dostupné

01-24].

z:

https://www.johnsonsbaby.cz/index.php?option=com_k2&view=item&id=280&Itemid =202 [4] Očkování proti malárii. Zdraví na cestách [online]. [cit. 2014-01-24]. Dostupné z:

http://www.zdravinacestach.cz/index.php?/dalsi_onemocneni/malarie [5] Nevhodná místa k cestování v těhotenství. Ordinace.cz [online]. [cit. 2014-01-24].

Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/v-tehotenstvi-neletejte-na-ostrovy/ [6] Pasivní imunizace. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje [online].

[cit.

2014-01-24].

Dostupné

z:

http://www.khshk.cz/e-

learning/kurs6/kapitola_104__pasivn_imunizace.html [7] Očkování v těhotenství. Gynekologická ambulance MUDr. Jiří Vambera [online].

[cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://www.mudrvambera.cz/index.php?gid=9913 [8] Cestování letadlem v těhotenství. Časopis mladé rodiny Máma a já [online]. [cit. Dostupné

2014-01-24].

z:

http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/1507/leto_s_briskem.html [9] Cestování letadlem v těhotenství. Rodina.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z:

http://rodina.cz/scripts/journal/article.ASP?id=89162 [10] Cestování letadlem v těhotenství. Žena-in.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné

z: http://zena-in.cz/clanek/zena-in-27171/kategorie/zdravi/rubrika/zdravi?autor=56271 [11] Cestování letadlem v těhotenství. Porodnice.cz [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné

z:

http://www.porodnice.cz/tehotenstvi/jsem-tehotna-zdrava/cestovani-

tehotnych/cestovani-tehotnych-letadlem 64

[12] Přepravní podmínky těhotných žen u Českým aerolinií. České aerolinie [online].

[cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.csa.cz/downloads/PP_27102013_cs-pdf.pdf [13] Přepravní podmínky těhotných žen u Českým aerolinií. Porodnice.cz [online]. [cit.

Dostupné

2014-01-26].

z:

http://www.porodnice.cz/tehotenstvi/jsem-tehotna-

zdrava/cestovani-tehotnych/cestovani-tehotnych-letadlem [14]

Přepravní

podmínky

Airways. Ukprepin.custhelp.com [online].

těhotných [cit.

žen

2014-01-26].

u

British

Dostupné

z:

https://ukprepin.custhelp.com/app/answers/detail/a_id/309 [15] Přepravní podmínky těhotných žen u Austrian Airlines. Austrian Airlines [online].

[cit.

2014-01-26].

Dostupné

z:

https://www.austrian.com/Info/Flying/MedicalInformation.aspx?sc_lang=en&cc=US [16] Přepravní podmínky těhotných žen u SmartWings. SmartWings [online]. [cit. 2014-

01-26]. Dostupné z: http://www.smartwings.com/cs/cestovni-informace/cestujici-sespecialnimi-potrebami/ [17] Přepravní podmínky těhotných žen u Wizz Air. Wizz Air [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné z: http://wizzair.com/cs-CZ/useful_information/travel_conditions#17 [18] Přepravní podmínky těhotných žen u EasyJet. EasyJet [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné z: http://www.easyjet.com/cs/lekarske-informace [19] Přepravní podmínky těhotných žen u Českých drah. České dráhy [online]. [cit.

Dostupné

2014-01-26].

z:

https://www.cd.cz/assets/infoservis/cim-se-ridime/sppo-

zmena-05_tisk.pdf [20] Výhody pro těhotné ženy u Českých drah. Bariery.centrumpronevidome.cz [online].

[cit.

2014-01-26].

Dostupné

z:

http://bariery.centrumpronevidome.cz/bariery/odbaveni.htm [21] Výhody pro těhotné ženy u Českých drah. České dráhy [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné

z:

https://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/sluzby-na-nadrazi/nabidka-

sluzeb/-3722/ [22] Dopravní úrazy těhotných žen. Centrum dopravního výzkumu [online]. [cit. 2014-

01-26]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/file/clanek-dopravni-urazy-a-tehotenstvi/ 65

[23] Dopravní úrazy těhotných žen. Centrum dopravního výzkumu [online]. [cit. 2014-

01-26]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/file/clanek-dopravni-urazy-a-tehotenstvi/ [24] Dopravní úrazy těhotných žen. Centrum dopravního výzkumu [online]. [cit. 2014-

01-26]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/file/clanek-dopravni-urazy-a-tehotenstvi/ [25] Dopravní úrazy těhotných žen. Centrum dopravního výzkumu [online]. [cit. 2014-

01-26]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/file/clanek-dopravni-urazy-a-tehotenstvi/ [26] Bezpečnostní pásy Besafe Pregnant. Žena-in.cz [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné z: http://zena-in.cz/clanek/tehotne-zeny-se-mohou-chranit-v-aute-specialnimpasem/kategorie/tipy [27] Bezpečnostní pásy Besafe Pregnant iZi FIX. Žena-in.cz [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné z: http://zena-in.cz/clanek/bezpecna-pohodlna-a-klidna-jizda-tehotnych-zenna-prednich-i-zadnich-sedadlech-automobilu/rubrika/cestovani [28] Ochrana airbagy v těhotenství. Pro-miminka.cz [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné z: http://pro-miminka.cz/bezpecna-pohodlna-a-klidna-jizda-tehotnych-zen-naprednich-i-zadnich-sedadlech-automobilu/ [29] Ochrana airbagy v těhotenství. Centrum dopravního výzkumu [online]. [cit. 2014-

01-26]. Dostupné z: http://www.cdv.cz/file/clanek-dopravni-urazy-a-tehotenstvi/ [30] Cestování autobusem v těhotenství. Naše děťátko [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné z: http://www.nasedetatko.com/index.php?popis=20&detail=ano&id=468 [31] Cestování autobusem v těhotenství. Klub maminek [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné

z:

http://www.klub-maminek.cz/articles/view/cestovani-a-dovolena-v-

tehotenstvi [32]

Přepravní

podmínky

těhotných

žen

v

mezinárodní

autobusové

dopravě. Fburda.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.fburda.cz/wpcontent/gallery/p%C5%99epravn%C3%AD%20%C5%99%C3%A1d.pdf [33] Přepravní podmínky těhotných žen u Princess Cruises. Princess Cruises [online].

[cit.

2014-01-26].

Dostupné

z:

http://www.princess.com/learn/faq_answer/pre_cruise/prepare.jsp

66

[34] Přepravní podmínky těhotných žen u Royal Carribean. Royal Carribean [online].

[cit.

Dostupné

2014-01-26].

z:

http://www.royalcaribbean.com/customersupport/faq/details.do?pa [35] Přepravní podmínky těhotných žen u MSC Cruises. MSC Cruises [online]. [cit.

2014-01-26]. Dostupné z: http://www.msccruises.com/gl_en/Already-Booked/StandardConditions-Of-Carriage.aspx [36] Přepravní podmínky těhotných žen u Carnival Cruises. Carnival Cruises [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.carnival.com/core/faq.aspx?faq=age+restrictions#q-545059 [37] Přepravní podmínky těhotných žen u Norwegian Cruise Line. Norwegian Cruise

Line [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.ncl.com/faq#pregnancy [38] Cestovní pojištění pro těhotné. Babyweb.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/jak-v-tehotenstvi-vybirat-cestovni-pojisteni [39] Cestovní pojištění pro těhotné. Pojištění na cestách [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné z: http://www.pojisteninacestach.cz/cestovni-pojisteni-pro-tehotne/ [40] Cestovní pojištění pro těhotné. Vyjedeme.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z:

http://www.vyjedeme.cz/cestovni-pojisteni-pro-tehotne/ [41] Do kdy pojišťovny pojistí těhotné ženy. IDNES.cz [online]. [cit. 2014-01-26].

Dostupné

z:

http://finance.idnes.cz/otazky-a-odpovedi-o-cestovnim-pojisteni-fdn-

/poj.aspx?c=A090613_225545_viteze_sev [42] Smluvní podmínky cestovního pojištění pojišťovny UNIQA. UNIQA pojišťovna

[online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: https://cesty.uniqa.cz/doc/vpp.pdf [43] Smluvní podmínky cestovního pojištění Komerční pojišťovny. Komerční pojišťovna [online].

[cit.

2014-01-26].

Dostupné

z:

http://www.kb-

pojistovna.cz/file/edee/cs/pojistne-podminky/cestovni-pojisteni/kp-015-cestovnipojisteni.pdf [44]

Smluvní

podmínky

pojišťovna [online].

cestovního [cit.

pojištění 2014-01-27].

pojišťovny

Allianz. Allianz

Dostupné

z:

http://www.allianz.cz/public/a1/91/93/15956_40535_VPP_cestovni_pojisteni.pdf

67

[45]

Smluvní

podmínky

Pojišťovna [online].

cestovního [cit.

pojištění

pojišťovny

ČSOB. ČSOB

Dostupné

2014-01-27].

z:

https://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Obchodnipodminky/Podminky_cestovni_pojisteni.pdf [46]

Smluvní

podmínky

cestovního

Pojišťovna [online].

[cit.

pojištění

pojišťovny

Generali. Generali Dostupné

2014-01-27].

z:

http://www.generali.cz/soubory/7VJBJS/cestovni.pdf [47] Smluvní podmínky storna pojištění pojišťovny UNIQA. UNIQA pojišťovna [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: https://cesty.uniqa.cz/doc/vpp.pdf [48]

Smluvní

podmínky

pojišťovna [online].

storna

[cit.

pojištění

2014-01-26].

Komerční Dostupné

pojišťovny. Komerční z:

http://www.kb-

pojistovna.cz/file/edee/cs/pojistne-podminky/cestovni-pojisteni/kp-015-cestovnipojisteni.pdf [49]

Smluvní

podmínky

pojišťovna [online].

storna [cit.

pojištění

Evropské

pojišťovny. Evropská Dostupné

2014-01-27].

z:

http://www.ervpojistovna.cz/cs/pojistne-podminky-zruseni-cesty.pdf [50] Pojištění storna zájezdu pro těhotné ženy. Peníze.cz [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné

z:

http://www.penize.cz/pojisteni/54302-pred-cim-vas-pojisteni-storna-

zajezdu-neochrani [51] Smluvní podmínky storna pojištění pojišťovny Allianz. Allianz pojišťovna [online]. [cit.

Dostupné

2014-01-27].

z:

http://www.allianz.cz/public/a1/91/93/15956_40535_VPP_cestovni_pojisteni.pdf [52]

Smluvní

podmínky

Pojišťovna [online].

storna [cit.

pojištění

pojišťovny

2014-01-27].

Generali. Generali Dostupné

z:

http://www.generali.cz/soubory/7VJBJS/cestovni.pdf [53] Smluvní podmínky storna pojištění pojišťovny AXA. AXA pojišťovna [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: https://www.axa.cz/getattachment/226a4140-bccd-4510-af2a8d5aa6624bbd/Vseobecne-pojistne-podminky-pro-cestovni-pojisteni.aspx/

68

[54] Smluvní podmínky storna pojištění pojišťovny ČSOB. ČSOB Pojišťovna [online]. [cit.

2014-01-27].

Dostupné

z:

https://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Obchodni-

podminky/Podminky_cestovni_pojisteni.pdf [55] Evropský průkaz zdravotního pojištění. Ec.europa.eu [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=559&langId=cs [56] Evropský průkaz zdravotního pojištění. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/informacea-zivotni-situace/pobyt-v-zahranici/evropsky-prukaz-zdravotniho-pojisteni [57] Evropský průkaz zdravotního pojištění. Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. [cit.

Dostupné

2014-01-27].

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%BD_pr%C5%AFkaz_zdravotn%C3%ADho _poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD [58] Neplánovaná lékařská péče. Europa.eu [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/citizens/health/unplanned-healthcare/paymentsreimbursements/index_cs.htm [59] Neplánovaná lékařská péče. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://cestovani.eurozpravy.cz/svet/71001-zaplat-nebo-umres-v-cizine-prukazkapojistovny-nic-neznamena/ [60] Plánovaná lékařská péče. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra České republiky [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/lekari/prukazyzdravotniho-pojisteni/evropsky-prukaz-ehic1/ [61] Plánovaná lékařská péče. Epravo.cz [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zdravotni-pece-v-eu-88305.html [62] Chraňte sebe a své dítě, vždy se připoutejte - samolepky. Observatoř bezpečnosti silničního

provozu [online].

[cit.

2014-01-27].

Dostupné

z:

http://www.czrso.cz/clanky/chrante-sebe-i-sve-dite-vzdy-se-pripoutejte/

69

Ostatní zdroje Další zdroje, které jsem při vypracování bakalářské práce použila, byly osobní dotazy ohledně zdravotní péče v Evropské unii na stránkách Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra a Veřejné zdravotní pojišťovny České republiky. Na tyto dotazy mi přes e-mail odpověděly paní Martina Olajcová a paní Mgr. Stanislava Kottnauerová. Dále mé dotazy směřovaly také na stránky Ministerstva dopravy a Českého statistického úřadu, kde jsem zjišťovala, zda se v České republice provádí nějaké statistiky a výzkumy ohledně cestování těhotných žen do zahraničí. Na tyto dotazy mi odpověděl pan Bc. Roman Budský, BA (Hons) a Ondřej Košata. Mezi ostatní zdroje mohu zařadit i vlastní (internetový) průzkum cestovních kanceláří na trhu cestovního ruchu, na základě něhož jsem zjistila, že se v České republice žádná cestovní kancelář nespecializuje na tvorbu zájezdů pro těhotné ženy.

70

Seznam příloh Příloha A Dotazník. Zdroj: vlastní zpracování, 2013 Příloha B Obrázky. Zdroj: [62]

71

Příloha A Dotazník Dobrý den, jmenuji se Petra Radová a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch. V současné době píši bakalářkou práci zabývající se cestováním v těhotenství do zahraničí a v rámci praktické části provádím dotazníkový výzkum, jehož cílem je zjistit zkušenosti žen s cestováním během těhotenství do zahraničí (je i pro ty, co necestovaly). Dotazník je určen pro maminky, jejichž dítě/děti nejsou starší jednoho roku. Je zcela anonymní a získaná data poslouží pouze pro účely této práce. Děkuji Vám za ochotu a spolupráci. Poznámka: U odpovědí označených kolečkem lze zvolit pouze jednu odpověď, u odpovědí označených čtverečkem je možné vybrat více odpovědí. 1.) Cestovala jste během svého těhotenství do zahraničí? Pokud jste odpověděla ano, přeskočte otázku č. 2. o ano o ne 2.) Z jakého důvodu jste nikam nevycestovala? Touto otázkou pro Vás dotazník skončil. Děkuji za vyplnění. o rizikové/komplikované těhotenství o obava o sebe samotnou a nenarozené dítě o špatná finanční situace o nedostatečné množství informací o cestování těhotných o cestování není mým koníčkem o jiný důvod - prosím uveďte: 3.) Jaký byl Váš hlavní účel cesty? o dovolená s rodinou/přáteli (pobytový, popř. poznávací zájezd) o konání určité akce (kulturní, společenské, popř. sportovní apod.) o vyhledání zdravotní péče související s těhotenstvím o pracovní příležitost o návštěva příbuzných o nákupy 72

o jiný účel - prosím uveďte: 4.) Který kontinent jste navštívila? o Evropu o Asii o Afriku o Severní Ameriku o Jižní Ameriku o Austrálii a Oceánii o Antarktidu 5.) Nechala jste se před cestou očkovat nějakou speciální vakcínou? Pokud jste odpověděla ne, přeskočte otázku č. 6. o ano o ne 6.) O které/popř. která očkování se jednalo? □ hepatitidu (A, B, popř. A + B) □ břišní tyfus □ choleru □ žlutou zimnici □ poliomyelitidu (dětskou obrnu) □ meningitidu (zánět mozkových blan) □ jiné očkování - prosím uveďte: 7.) V kolikátém trimestru jste uskutečnila převážnou část Vaší cesty? o v prvním (1. - 13. týden těhotenství) o ve druhém (14. - 27. týden těhotenství) o ve třetím (28. - 40. týden těhotenství) 8.) Jaký dopravní prostředek jste po většinu cesty použila? o automobil o autobus o vlak 73

o letadlo o loď 9.) Co bylo pro Vás rozhodující při výběru právě tohoto druhu prostředku? □ cena dopravní ceniny (popř. nákladů za palivo) □ rychlost (doba trvání cesty) □ bezpečnost □ pohodlí/komfort (dostatek místa kolem sebe apod.) 10.) Jak jste byla spokojena s Vámi výše vybranými aspekty dopravního prostředku? velmi spokojena

spíše spokojena

spíše nespokojena

velmi nespokojena

cena dopravní ceniny (popř. nákladů za palivo) rychlost (doba trvání cesty)

o

o

o

o

o

o

o

o

bezpečnost

o

o

o

o

pohodlí/komfort (dostatek místa kolem sebe apod.)

o

o

o

o

11.) Nastaly Vám během cesty zdravotní potíže vyvolané způsobem jízdy daného prostředku? Pokud jste odpověděla ne, přeskočte otázku č. 12. o ano o ne 12.) O jaké konkrétní problémy se jednalo?

74

13.) Jak dlouho jste v zahraničí pobývala? Zvolila-li jste první odpověď, přeskočte otázku č. 14. o 1 den (bez přenocování) o 2 – 6 dní o 7 – 11 dní o 12 - 16 dní o 17 a více dní 14.) V jakém druhu ubytovacího zařízení jste se ubytovala? o v hotelu o v penzionu o v apartmánovém domu o v chatové osadě (chatě, srubu bungalovu) o v kempu (stanu, obytném přívěsu, chatce) o v soukromí (rodinný dům, chalupa apod.) o v jiném - prosím uveďte: 15.) Byla jste do zahraničí cestovně pojištěna (pojištěním léčebných výloh)? Pokud jste odpověděla ano, přeskočte otázku č. 16. o ano o ne 16.) Proč jste se na cestu nepojistila? Pokračujte otázkou č. 19. o nechtěla jsem již za nic připlácet o připadalo mi to zbytečné, neměla jsem strach o svůj zdravotní stav o pojišťovna mě odmítla pojistit o zapomněla jsem o jiné - prosím uveďte:

75

17.) Pojistila jste se u Evropské pojišťovny, která jako jediná na trhu pojišťuje těhotné ženy až do konce 7. měsíce těhotenství? o ano o ne 18.) Sjednala jste si navíc i doplňkové pojištění storna zájezdu pro případ, že byste cestu kvůli těhotenství musela zrušit? o ano o ne 19.) Nastaly Vám během pobytu v zahraničí nějaké zdravotní komplikace související s těhotenstvím, kvůli kterým jste musela být na místě ošetřena? Pokud jste odpověděla ne, touto otázkou pro Vás dotazník skončil. Děkuji za vyplnění. o ano o ne 20.) O jaké konkrétní vyšetření/zákrok se jednalo?

76

Příloha B Obrázky

Obrázek 1: Těhotná - spolucestující

Obrázek 2: Těhotná - řidička

77