VÝTVARNÁ VÝCHOVA 8. ROČNÍK BAROKO. Mgr. Ivana Tichá

VY_12_INOVACE_VV.8.A.01

VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 8. ROČNÍK

BAROKO Mgr. Ivana Tichá TEXT: Slovo barroco pochází z portugalštiny a označuje orientální perly nepravidelných tvarů, typické pro evropské klenotnictví konce 16. a celého 17. století. Později se význam tohoto slova rozšířil, takže nabylo smyslu něčeho neobvyklého, podivného, bizarního, ať už jde o předmět, myšlenku nebo výraz. K nástupu baroka jako kulturního fenoménu dochází v posledních letech 16. století a v evropské kultuře se projevuje přibližně do 60. let 18. století. Ovlivní všechny druhy umění od literatury přes urbanismus, divadlo i pomíjivou architekturu příležitostných oslav, až po výtvarné umění. Po téměř dvě století je celá Evropa a jejím prostřednictvím také velká část světa barokní. Spíše než o jednom baroku by vzhledem k množství různých forem a obsahů, jež zahrnuje, bylo vhodnější mluvit o různých barokních směrech. Vždy a všude se však baroko vyznačuje teatrálností a oslnivostí, klade důraz na emotivnost a snahu přesvědčit působením na city. Všechny tyto příznačné rysy činí z baroka poslední velký evropský styl před Velkou francouzskou revolucí, a tedy před naší současnou epochou. Jen jeden stát se k tomuto souznění národů nepřipojil, totiž Francie. V 17. století se vydává odlišnou cestou uměleckého výrazu. Snaha o přísnost, vznešenou harmonii a přímé linie má tvořit protipól k barokní přemíře křivek. Tato francouzská zvláštnost dostala jméno klasicismus. Ludvík XIV. přenesl svůj dvůr do Versailles a pozval tam nejlepší představitele všech uměleckých oborů. Stavba Versailles po třicet let přitahovala nejnadanější umělce své doby. Baroko se jako umělecký fenomén zrodilo ve městě papežů, Římě. Má stimulovat citovost společnosti a oslnit smysly, a tak si věřící naklonit. Takto vzniklé umění má neobyčejně dramatický charakter, s oblibou používá křivek a šikmých linií, neobvyklého kroucení a všeho, co může vzbudit překvapení a obdiv. Baroko se ujalo v rozlehlých oblastech, vedle Evropy i na některých místech Orientu a na velké části amerického kontinentu. (Zkráceno) Dějiny umění, ARGO, 1998, str. 149 – 151 <=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/ commons/7/79/Holy_Trinity_Column.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/co mmons/1/1e/Wilanow_palace.jpg =>

ÚKOLY: 1. Název výše zmíněného uměleckého směru (baroko) je odvozen od slova pocházejícího: a) z francouzštiny b) ze španělštiny c) z jiného jazyka 2. Toto slovo neoznačuje: a) orientální perly pravidelných tvarů b) perly typické pro evropské klenotnictví c) něco podivného 3. Baroko zasáhlo velmi široké časové období: a) konec 16. a celé 18. století b) konec 16. a celé 17. století c) konec 16. až 18. století 4. Který z následujících států je považován za kolébku tohoto uměleckého směru? a) Francie b) Itálie c) Portugalsko 5. Klasicismus je umělecký směr, který: a) se neobjevil ve Francii b) tvoří protipól baroku c) se vyznačuje teatrálností 6. Ke každému z následujících slov uveď, zda je typické pro BAROKO ( B ),nebo pro KLASICISMUS ( K ): a) oslnivost – b) přísnost – c) přímá linie – d) přemíra křivek – e) emotivnost – f) vznešená harmonie – g) šikmé linie – 7. Které z následujících tvrzení nevyplývá z textu? a) Baroko se ujalo také na některých místech Orientu. b) Baroko můžeme vystopovat v Americe. c) Baroko se rozvíjelo především ve Francii. 8. Kde bys hledal(a) Versailles? a) ve Francii b) v Itálii c) v Portugalsku

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. DATUM: 15.4.2012



ILUSTRACE Mgr. Ivana Tichá TEXT: ILUSTRACE – zvláštní obor grafiky, uplatňující se technikou kresby nebo jednotlivými technikami grafickými, kupř. leptem, litografií, dřevorytem apod., v novinách, časopisech nebo knižní produkci. Termín je v dnešním pojetí užíván až po roce 1840. V širším smyslu znamená „osvětlení“ jakéhokoli textu komponovaným obrazem, tedy i pomocí fotografie nebo díla malířského (ale i sochařského nebo architektonického) prostřednictvím jeho mechanické reprodukce. Vlastní knižní ilustrace, začleňující se do širší disciplíny knižní grafiky, prošla složitým historickým vývojem počínaje antikou. Zhruba lze její dějiny rozdělit na dvě základní historické etapy: prvou vyplňuje ilustrace v ručně psaných knihách (iluminované rukopisy) a druhou tvoří výzdoba v knihách tištěných, tj. od doby vynálezu knihtisku kolem roku 1440. Velkého rozmachu dosáhla knižní ilustrace v 19. stol. v souvislosti s postupnou demokratizací knižní produkce a s tím, jak se kniha stávala pozvolna duchovním majetkem stále širších sociálních skupin, zbavena dřívější výlučnosti jako privilegium vládnoucích vrstev. To ovšem kolem poloviny 19. stol. způsobilo úpadek technické kvality tisku a s ním také úpadek ilustrace, takže od 80. let pozorujeme v Anglii markantní snahu o renesanci knižně grafické práce, jež se záhy rozšířila i do ostatních zemí a zasloužila se o postupné zvyšování úrovně knih a jejich výtvarné výzdoby. Česká knižní ilustrace ve svém dějinném vývoji prošla obdobným procesem. Nového stupně dosáhla kolem poloviny 19. stol., kdy se stále intenzivněji podílela na sílícím národně osvobozeneckém úsilí. J. Mánes zasáhl i do této disciplíny rozhodujícím způsobem jako tvůrce výtvarného doprovodu k Rukopisům. K. Purkyně, nazývaný „prvním českým moderním ilustrátorem“, provedl kolem roku 1867 výzdobu Cervantesova Dona Quijota. M. Aleš uzavřel tuto historickou etapu v plném významu svého klasického postavení jako tvůrce, jenž i české knize dal řadu vynikajících realizací (doprovod k Čelakovského Ohlasu písní ruských). Konec 19. stol. vymezil české ilustraci její nejvlastnější moderní počátky v souvislosti s celkovým rozmachem knižně grafické tvorby, nesené „dominantním hnutím za krásnou knihu“, jež bylo obdobou podobných tendencí v zahraničí. Ve dvacátých a třicátých letech 20. stol. nastupuje celá plejáda výtvarných umělců. J. Lada, J. Čapek, J. Zrzavý a další jsou charakteristickými představiteli tohoto rozmachu české ilustrace, jež se po druhé světové válce rozrostla téměř do nepřehlednosti. J. Trnka, O. Janeček, K. Lhoták, A. Born ad. jsou zástupci nejrůznějšího pojetí ilustrační tvorby, v níž důležitou částí se stala také ilustrace pro děti, plníc významnou funkci pedagogicko – estetickou. Současná česká ilustrace překonala starší typ popisně názorného přístupu k literární předloze a soustřeďuje se zvláště k volným

obrazovým parafrázím, domýšlejícím básníkovo slovo a dávajícím čtenáři možnost uvolnění vlastní představivosti. (Zkráceno) Encyklopedie českého výtvarného umění, ACADEMIA, Praha 1975, str. 184 – 186

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Adolf_Born_-_Book_World_Fair_2010_Prague.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Hrusice_CZ_Josef_Lada_bust_323.jpg

ÚKOLY: 1. Které z následujících tvrzení neodpovídá textu? a) Ilustrace není oborem grafiky. b) Ilustrace se uplatňuje také v časopisech a novinách. c) Ilustrace může využívat techniku leptu i dřevorytu. 2. Ilustrace může využívat: a) pouze fotografii a malířské dílo b) dílo sochařské, ale ne architektonické c) jak díla sochařská, tak i malířská 3. Počátky vlastní knižní ilustrace můžeme nalézt: a) v egyptském umění b) v mezopotámském umění c) v antickém umění 4. Doplň, na jaké základní etapy můžeme rozdělit dějiny ilustrace? _____________________________ _____________________________ _____________________________

5. Největšího rozmachu dosáhla ilustrace: a) kolem roku 1440 b) v 19. století c) v 80. letech 19. století 6. K úpadku ilustrace došlo: a) kolem poloviny 19. století b) v 80. letech 19. století c) koncem 19. století 7. Uveď důvod, proč tento úpadek nastal: _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ 8. Je pravda, že se česká ilustrace významně podílela na národně osvobozeneckém boji českého národa? a) ano b) ne 9. Kteří ilustrátoři z následující řady jmen nepatří do skupiny tvořící hlavně v 19. století? J. MÁNES, M. ALEŠ, J. TRNKA, K. PURKYNĚ, J. ČAPEK, A. BORN 10. Doplň jméno umělce, který byl nazýván prvním českým moderním ilustrátorem – ________________________________, a uveď název knihy, kterou ilustroval - __________________________________ . 11. K uvedeným časovým obdobím vyber z textu příslušná jména ilustrátorů: a) druhá polovina 19. století - ____________________, _________________ b) 20. a30. léta 20. století - ______________________, __________________ c) druhá polovina 20. století - _____________________, _________________ 12. Současná česká ilustrace se soustřeďuje: a) pouze na popisně názorný přístup k literární předloze b) na volné obrazové parafráze, které doplňují text c) na obrazové parafráze, které s textem nesouvisejí




GOTIKA Mgr. Ivana Tichá TEXT: Adjektivum „gotický“ vymyslili humanisté za italské renesance. Bylo hanlivým označením barbarské kultury (pocházející od Gótů, kteří vpadli do Evropy na začátku středověku), která se na Západě vyvíjela od 12. do 16. století. Název se nejprve vztahuje na architekturu, později na všechna umění a nakonec na veškerou kulturu tohoto období. Gotické umění bylo dlouho přijímáno s odporem a jeho díla byla leckdy ničena. Prvním dílem gotického umění je v polovině 12. století stavba chóru baziliky Saint-Denis a představuje úplně novou architekturu, kde je žebrová klenba doplněna příčným lomeným obloukem. Klenba spočívá na tenkých sloupech. Díla gotických architektů se opírají o tři základní požadavky: zvětšení oken, zvýšení stavby a hledání homogenního prostoru. Opěrný oblouk se poprvé objeví kolem r. 1180 na chrámu Notre-Dame v Paříži. Sochařská výzdoba uvnitř budov ustupuje trochu do pozadí, aby nenarušovala plynulý přechod v místech, kde sloupy dosedají na pilíře. Tyto strnulé protáhlé sochy ke sloupům těsně přiléhají. Gotika se velmi rychle rozšiřuje po celém území francouzské koruny a odtud postupuje do celé Evropy. Od druhé poloviny 13. století se však mnohé země od francouzského vzoru odchylují. Každá oblast dá gotickému umění originální zabarvení ve svém vlastním duchu. Gotické umění se rozšiřuje po velmi rozsáhlém prostoru. Na severu zapouští kořeny až ve Skandinávii, na východě dospívá do Polska; na jihu zasáhne část křesťanského Orientu až po Kypr a Rhodos. Gotická kultura se tak jeví jako jednotící prvek v politicky rozdrobené Evropě. Itálie přesto tvoří výjimku. Gotickému umění zůstává dlouho uzavřena a posléze mu dodává vlastní osobitou interpretaci. Kromě toho v polovině 14. století vzniká v Toskánsku nové umění – renesance, která postupně kolem poloviny 16. století panování gotiky ukončí. ( Zkráceno ) Dějiny umění, ARGO, Praha 1998, str. 83 – 87

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:St_Denis_Front.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NotreDameDeParis.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/99/Praha%2C_ Katedr%C3%A1la%2C_JV_01.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/KUTNA_HORA_%28js%29_7.jpg

ÚKOLY: 1. Za počátek rozvoje gotického uměleckého směru bývá považováno: a) 11. století b) 12. století c) 16. století 2. Slovo GOTICKÝ původně označovalo: a) architekturu 12. až 14. století b) všechny druhy umění 12. až 16. století c) barbarskou kulturu 3. Tento způsob uměleckého vyjádření byl: a) věřejností přijímán s radostí b) přijímán s velkým odporem c) veřejnosti lhostejný 4. Prvním gotickým dílem byla stavba: a) bazilika Saint – Denis b) katedrála Notre – Dame c) katedrála sv. Víta 5. Označ, kde jsou uvedeny znaky vztahující se pouze ke gotice: a) žebrová klenba, valená klenba, kupole, zvýšení stavby b) příčný lomený oblouk, křížová klenba, zvětšená okna, pilíře c) zvýšení staveb, žebrová klenba, příčný lomený oblouk, tenké sloupy 6. Které z následujících tvrzení nevychází z textu? a) Sochařská výzdoba v tomto období ustupuje do pozadí. b) Gotika se postupně z německých zemí rozšířila do celé Evropy. c) Ve 13. století dochází k odklonu od francouzských vzorů. 7. Gotické umění zasáhlo rozsáhlé území: a) od Skandinávie na severu až po Itálii na jihu b) vedle části Evropy i část Orientu c) všechny státy Evropy a také Kypr a Rhodos 8. Tento umělecký směr byl postupně nahrazen dalším : a) renesancí b) barokem c) rokokem 9. Vylušti, komu byl zasvěcen gotický chrám postavený na našem území. 1 O, 2 A, 2 B, 2 R __________________________________ 10. Ve kterém městě bys tuto stavbu hledal(a)? ____________________________________




ČESKÁ KRÁLOVSKÁ KORUNA Mgr. Ivana Tichá

TEXT: ČESKÁ KRÁLOVSKÁ KORUNA, TZV. SVATOVÁCLAVSKÁ, r. 1347 Královskou korunu dal zhotovit Karel IV. ke své korunovaci na českého krále. Dílo zlatníků a dalších mistrů uměleckých řemesel vycházelo ze starší přemyslovské koruny. I tím chtěl Karel zdůraznit návaznost své vlády na rod Přemyslovců – vždyť jeho matka Eliška byla přemyslovskou princeznou a dědičkou českého království. Proto také označil v žádosti papeži Klimentu VI. korunu za svatováclavskou. Navazoval tak na výrok svého pradědečka Přemysla Otakara II., že „chce z těla Václavova přijmout korunu a plnou moc královské důstojnosti“. Na návrhu se podílel Parléř. Koruna je tvořena uvnitř polokulovitou vévodskou mitrou se zlatými půloblouky. Mitru snad nosil Vratislav II. a spojil ji s kovovou čelenkou, když byl r. 1085 korunován českým králem. Karlova zlatá koruna vybíhá do čtyř liliových trojlistů a je posázena drahokamy – safíry, rubíny a spinely, doplněnými perlami. Z deseti největších safírů (drahokamů modré barvy) na světě je jich na této koruně šest. Karel IV. vydal ke své korunovaci i řád, který měl být navždy závazný. Určil v něm mj. , že koruna má být uložena na věky v katedrále sv. Víta v kapli sv. Václava. Tato Karlova vůle se ale nevyplnila. Již jeho syn Václav IV. nechal korunu počátkem husitských nepokojů převézt na bezpečnější Karlštejn, odkud ji později tajně odvezl z Čech císař Zikmund. Po navrácení byla opět na Karlštejně, za Jiřího z Poděbrad na hradě Velhartice, za třicetileté války se jí zmocnili Habsburkové a odvezli ji do Vídně. Tam byla odvezena ještě jednou, ale vždy se pod tlakem českého národa vrátila. Jen v r. 1938 byla na několik týdnů v trezoru státní banky v Nitře a před stejným nebezpečím, německým nacismem, byla pak po dobu 2. světové války zazděna v trezoru v podzemí Pražského hradu – ve staré chlebové peci. Od roku 1945 jsou korunovační klenoty trvale uloženy v klenotnici nad Svatováclavskou kaplí tak, jak si to přál Karel IV. Do souboru korunovačních klenotů patří ještě schránka na korunu ze stejné doby, jablko a žezlo z 16. století a brokátový, zlatem vyšívaný plášť a pás ze století osmnáctého. Průvodce výtvarným uměním, J. Adamec, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 2000, str. 91

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bd/B%C3%B6hmen_Reichskleinodien_-_Krone_1.jpg

ÚKOLY: 1. Doplň podle textu: Česká královská koruna patří do souboru __________________________________ . 2. Který král dal zhotovit tuto korunu ku příležitosti své korunovace? a) Přemysl Otakar II. b) Vratislav II. c) Karel IV. 3. Označ, které z následujících tvrzení neodpovídá textu: a) Král chtěl zdůraznit návaznost své vlády na Přemyslovce. b) Dílo zlatníků nevycházelo ze starší přemyslovské koruny. c) Eliška z rodu Přemyslovců byla dědičkou českého krále. 4. Doplň jméno významného umělce této doby, jenž se podílel na návrhu královské koruny: ______________________________ 5. Pokus se odhadnout, co znamená slovo MITRA: a) rostlina, která se používá při svatebních obřadech b) pokrývka hlavy králů a kněží c) druh katolické bohoslužby

6. Co vyplývá z daného textu? a) Z deseti safírů (zelená barva) na světě je jich na královské koruně šest. b) Karlova koruna vybíhá do tří liliových trojlistů. c) Na Karlově koruně najdeme safíry, rubíny a spinely. 7. Spoj správně jméno panovníka s místem uložení královské koruny: Václav IV.

katedrála sv. Víta

Karel IV.

Vídeň

Jiří z Poděbrad

Karlštejn

Zikmund

Velhartice

Habsburkové(třicetiletá válka)

mimo Čechy

8. K místu uložení královské koruny doplň časový údaj: a) Nitra __________________________ b) Pražský hrad (podzemí) ___________________________ c) Svatováclavská kaple ________________________ 9. Z kolika předmětů se skládá (podle textu) celý soubor korunovačních klenotů? a) z pěti b) z šesti c) ze sedmi 10. Který umělecký směr je charakteristický pro dobu vlády Karla IV.? __________________________________

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy.

DATUM: 27.4.2012


VÝTVARNÁ VÝCHOVA - 7. ROČNÍK

PRAŽSKÝ HRAD Mgr. Ivana Tichá TEXT: Zatímco jinde v Evropě se sídla panovníků střídala, Pražský hrad je ojedinělým příkladem, kdy hlava státu – zprvu knížata, potom králové – a v nejnovější době prezidenti republiky pobývají na jediném místě od 9. stol. Tehdejší hradiště, až na západní část již v dnešním rozsahu, dostalo první kamenné kostely; v něm r. 973 vzniklo pražské biskupství a první – ženský – klášter v Čechách. Ve 12. stol. byl celý hrad s palácem a opevněním postaven z opuky, ve 14. stol. a počátkem 15. stol. tu Karel IV. a Václav IV. vybudovali nový palác a od r. 1344 se stavěla katedrála sv. Víta. Pozdní gotika přispěla k výstavbě Hradu velkým severním opevněním a především grandiózním Vladislavským sálem; z renesančních doplňků lze připomenout Ludvíkovo křídlo, Starou sněmovnu a šlechtické paláce. Již v r. 1614 jako jedna z prvních pražských barokních staveb byla vybudována Matyášova západní brána a ze sklonku baroka pochází přístavba západní části Hradu a sjednocení střízlivými fasádami. Dostavba Svatovítské katedrály v 19. stol. a 20. stol. dotvořila obraz Pražského hradu, ve 20. stol. ještě upravovaného v detailech. Jízdárna a Královská zahrada s Míčovnou a letohrádkem na severu, Malá Strana na jihu a městečko Hradčany na západě obklopily Hrad a vytvořily mu za staletí svého trvání jedinečné prostředí. Kolem roku 1762 vzniklo před Matyášovou branou z r. 1614 první hradní nádvoří, v podstatě čestný dvůr – cour d’honneur. V této části, k níž na jihu přiléhají zahrady s válcovým Matyášovým altánem z r. 1614 a nad níž za přítomnosti prezidenta republiky v Praze vlaje prezidentská vlajka, jsou reprezentační místnosti hlavy státu a byt pro význačné státní návštěvy. Druhé hradní nádvoří vzniklo v 16. stol. na místě zasypaného příkopu před dochovanou románskou hradbou, ale teprve kolem r. 1762 scelila různorodé renesanční budovy jednotná úprava Mikuláše Pacassiho. Jednou z významných úprav Hradu z období první republiky je řešení třetího hradního nádvoří z r. 1928 dle návrhu architekta Josipa Plečnika. K zpřístupněným částem Hradu patří od r. 1958 také jižní zahrady, západnější Rajská a východnější Na valech, zřízené r. 1562 na navážce a v l. 1928 – 1931 moderně upravené. V létě se tu, při patě Ludvíkova křídla z r. 1508 konávají nedělní promenádní koncerty. Naše Praha, Miroslav Khol, PANORAMA, Praha 1982, str. 179, 180

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Prague_Castle%2C_March_2009 %2C_Panorama.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Hrad_a%C3%A9rienne.jpg

ÚKOLY: 1. Z textu vyplývá, čím je Pražský hrad výjimečný ve srovnání s jinými evropskými sídly panovníků. Tuto pozoruhodnost zapiš. __________________________________________________________________ 2. První panovníci pobývali na tomto místě: a) od 8. století b) od 9. století c) od 10. století 3. V 10. století zde vznikl: a) první ženský klášter a kamenný kostel b) pouze ženský klášter c) ženský klášter a pražské biskupství

4. K jednotlivým částem Hradu doplň příslušný umělecký sloh (podle textu): a) Stará sněmovna - _________________________ b) Vladislavský sál - _________________________ c) Ludvíkovo křídlo - ________________________ d) Matyášova brána - _________________________ 5. Které z následujících tvrzení nevychází z textu? a) Dostavba Svatovítské katedrály v 19. století dotvořila obraz Pražského hradu. b) Pozdní gotika přispěla k výstavbě Hradu velkým severním opevněním. c) Ve 12. století byl celý hrad s palácem postaven z opuky. 6. Ve kterém století byly dokončeny poslední úpravy Hradu? a) v 18. století b) v 19. století c) ve 20. století 7. Označ, který výrok odpovídá textu: a) Hrad je obklopen Malou Stranou na jihu a Hradčany na východě. b) Malá Strana obklopuje Pražský hrad na jihu a Královské zahrady na severu. c) Pražský hrad obklopuje na severu letohrádek a na jihu městečko Hradčany. 8. Na každém nádvoří se nachází několik významných staveb. Rozhodni, které věty se zakládají na pravdě (viz text): a) První nádvoří vzniklo v 18. století. ANO – NE b) Na druhém nádvoří jsou reprezentační místnosti prezidenta. ANO – NE c) Třetí nádvoří navrhl architekt Pacassi. ANO – NE d) Katedrála sv. Víta se stavěla od roku 1244. ANO – NE e) První nádvoří bývá také označováno jako čestný dvůr. ANO – NE 9. Součástí Hradu jsou také překrásné zahrady. Doplň jejich názvy: _________________________, _________________________ 10. Správně spoj následující údaje: a) založení zahrad – b) zpřístupnění zahrad – c) modernizace zahrad -

1928 – 1931 1562 1958

11. Uveď, jaké kulturní akce se konají v zahradách Pražského hradu: ____________________________________________________

12. Jaká podmínka musí být splněna, aby na Hradě mohla vlát prezidentská vlajka? ____________________________________________________


DATUM: 15.5.2012



KARLŮV MOST Mgr. Ivana Tichá TEXT: Praha jako druhá ve střední Evropě měla již od šedesátých let 12. století kamenný most pojmenovaný podle manželky krále Vladislava I. Juditin. Když jej v r. 1342 těžce poškodila povodeň, založil Karel IV. r. 1357 souběžně s ním nový most, až do r. 1841 jediný v Praze, a proto obecně nazývaný Pražský nebo také Kamenný, teprve r. 1870 nazvaný Karlův. Most patřící Starému Městu pražskému byl na obou koncích opevněn branami s padací mříží. Východní Staroměstská mostecká věž s portrétními sochami Karla IV. a Václava IV. a se sochou sv. Víta jako ochránce mostu, navržená stavitelem mostu Petrem Parléřem a stavěná až do počátku 15. stol., má zároveň reprezentační charakter. Význam mostecké věže spočívá hlavně v její výzdobě. Věž měla oslavit lucemburskou dynastii a naznačit i hlavní koncepce politiky Karla IV. Byla to vlastně symbolická vstupní brána do Českého království. Samotná výzdoba věže zpodobňuje středověkou představu vesmíru rozděleného do několika sfér. Nám nejbližší je sféra pozemská, umístěná od vozovky až do zdobených konzolí gotického oblouku. Lidská pozemskost je charakterizována hemžením, změnou, ale i lidskou nedokonalostí a hříchem. Po hříchu musí následovat trest, tedy pád do sféry pekelné, symbolizované vězením v pilíři mostu. Další sféry již normální smrtelník nedosáhne. Je to sféra měsíční, symbolizovaná gotickým obloukem průjezdu. Následuje sféra sluneční a poslední je sféra hvězdná. Na malostranské straně jsou dvě věže: nižší pochází z první poloviny 12. stol., chránila již vjezd na Juditin most a je od r. 1591 pouze renesančně upravená; dvojitá brána i s cimbuřím vznikla asi v r. 1411. Vyšší z obou věží byla postavena teprve r. 1464 na náklad krále Jiřího z Poděbrad. V l. 1683 – 1714 bylo na gotický most postaveno třicet barokních soch nebo sousoší; některé byly sneseny nebo poničeny při poškození mostu povodněmi v l. 1784 a 1890, jiné nahradily kopie. Naše Praha, Miroslav Khol, PANORAMA, Praha 1982, str. 181 Pražský poutník, Vladislav Dudák, BASET, Praha 1997, str. 67

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6e/Karl%C5%AFv_most-2.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/Staromestska_mostecka_vez.jpg

ÚKOLY: 1. Jak se nazýval most, který byl předchůdcem Karlova mostu? a) Pražský b) Juditin c) Karlův 2. Podle koho dostal své jméno? ________________________________ 3. Na obou koncích Karlova mostu jsou významné stavby. Jsou to: a) kostely b) kašny c) věže 4. Stavitelem mostu byl: a) Karel IV. b) Petr Parléř c) Václav IV. 5. Sochu sv. Víta můžeme spatřit: a) na Staroměstské mostecké věži b) na nižší malostranské věži c) na vyšší malostranské věži 6. Kde je umístěno vězení? __________________________________ 7. Které z následujících tvrzení neodpovídá textu? a) Malostranská věž měla oslavit lucemburskou dynastii. b) Mostecká věž měla naznačit politiku Karla IV. c) Malostranská věž chránila vjezd na Juditin most. 8. Kolik sfér můžeme spatřit na mostecké věži? Vypiš jejich označení -

____________________

______________________ _______________________ ______________________ ______________________ ______________________

9. K údajům o malostranských věžích přiřaď správný letopočet: a) renesanční úprava nižší věže – 12. stol. b) vznik brány s cimbuřím – 1464 c) stavba nižší věže – 1591 d) stavba vyšší věže – 1411 10. V jakém uměleckém slohu byly postaveny sochy na Karlově mostě? a) gotika b) renesance c) baroko 11. Uveď, kolik těchto soch (sousoší) bylo: __________________________ 12. Znáš jinou významnou stavbu v Praze, na níž se také podílel Petr Parléř? ___________________________________________




LIDOVÉ UMĚNÍ Mgr. Ivana Tichá TEXT: Do lidového výtvarného umění patří takové výtvarné projevy, které vznikly v lidu a pro lid, které v nás vyvolávají umělecký zážitek a které kromě estetické hodnoty mají ještě jiné funkce. První stopy rozdělení slohového a lidového umění se dají tušit ve střední Evropě ve 12. a 13. století, ale nesporné hmotné důkazy pocházejí ve větší míře až z doby mnohem pozdější, u nás asi z poloviny 17. století. Příčin, proč se nám z dřívějších období skoro nic nezachovalo, bylo několik. Předměty zdobené k obřadům měly malou trvanlivost a omezenou časovou existenci. Dřevěné, hliněné, tkané a pletené věci, byť zdobené, se spotřebovaly většinou během života jedné generace. Mnoho bylo spáleno, zničeno, vydrancováno. Tvořivá síla lidu však nezmizela. Nejstarší projevy lidového výtvarného umění měly magicko – symbolický význam, který se týkal zachování vlastního života, rodu i dobré úrody a udržoval se tradicí. Tuto základní vrstvu ovlivnilo křesťanství, které přetvořilo různé předkřesťanské obřady a obyčeje ke svým účelům, a tak je uchovalo. Jeden proud lidového výtvarného projevu můžeme označit jako tradiční lidové umění, které žilo a rozvíjelo se mezi lidem bez ovlivnění kulturou slohovou. Bylo často vázáno na předměty pro jediný den (maska, koláč, kraslice, ...). Představují ho také výšivky, tkaniny, pleteniny, nástěnná malba a kroje. Za dobu největšího rozkvětu lidového výtvarného umění můžeme pokládat dobu od poslední třetiny 18. až do poloviny 19. století. K nejstarším oborům patří vzorované tkaniny. Jejich původ lze vysledovat již ve 14. století. Více než 400 let žila keramika, 300 let výklenková skulptura a zhruba 200 let malovaný lidový nábytek. S řemeslem a manufakturní výrobou úzce souvisejí dva obory: lidové sklo zdobené brusem a rytím, malované a hutnické, a lidové obrázky na skle, jejichž vznik u nás klademe do roku 1770 a zánik o sto let později. Lidový kroj se intenzivně formoval kolem poloviny 18. století. Pojem lidové výtvarné umění se zrodil až v polovině 19. století a tehdy se jeho soudobě ceněné doklady začaly systematicky sbírat. Lidové artefakty se shromažďovaly, studovaly a vystavovaly jako národní projevy a posilovaly české povědomí. K. J. Erben a J. Kalinčiak sebrali pro 1. národopisnou výstavu, pořádanou v Moskvě roku 1867, několik českých a slovenských krojů a výšivek, dnes uložených v Leningradě. V témže roce se představilo české lidové výtvarné umění v Paříži a konečně ve Vídni roku 1873. Některé projevy a formy lidového výtvarného umění v našich zemích vyzrály do podob a výrazů nejvyšší úrovně a specificky se odlišují od projevů jiných národů. Jsou to kraslice,

výšivky, kroje, štukem zdobené jihočeské štíty domů, dřevěné sochy, betlémy, obrázky na skle, broušené sklo a kovové vazby modliteb. Lidové výtvarné umění se stalo podnětem k moderním výtvarným projevům velkých umělců na celém světě. Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska, Jitka Staňková, PANORAMA, Praha 1987, str. 7 - 11

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Vajicka2.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Moravian_Slovak_Costumes_during_Jizda_Kralu.jpg

ÚKOLY: 1. Lidové umění se v Evropě oddělilo od umění slohového: a) v 11. a 12. století b) ve 12. a 13. století c) ve 13. a 14. století 2. Vypiš aspoň tři důvody, proč se nám do současnosti dochovalo jen velmi málo památek lidového výtvarného umění : _____________________________ _____________________________ ______________________________ 3. Které z následujících tvrzení nevychází z textu? a) Nejstarší projevy lidového výtvarného umění měly magicko – symbolický význam. b) Předměty lidového umění se netýkaly zachování rodu. c) Projevy lidového umění ovlivnilo křesťanství.

4. Označ, co nepatří mezi tradiční lidové umění: tkaniny, kostely, kroje, kraslice, Karlův most, malovaný nábytek, tištěné knihy, keramika 5. K největšímu rozkvětu lidového výtvarného umění došlo v období: a) 70. léta 18. stol. – 40. léta 19. stol. b) poslední třetina 17. stol. – polovina 19. stol. c) 14. stol. 6. Pojem LIDOVÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ se začal používat v _________ století. 7. Uveď jména významných osobností, které se zabývaly shromažďováním památek lidového umění: _____________________ , _________________________ 8. Kdy a kde se konala 1. národopisná výstava? ___________________ , __________________________ 9. Ve kterých dalších významných městech se koncem 19. století představilo české lidové výtvarné umění? Milano, Paříž, Benátky, Berlín, Vídeň, Varšava 10. Doplň větu: PRO ČESKÉ LIDOVÉ VÝTVARNÉ UMĚNÍ JSOU CHARAKTERISTICKÉ _____________________ . ( Nápovědu najdeš v tajence ) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

velké moravské město nespisovná čeština umělecký sloh (Karel IV.) materiál, na který se maluje roční období (prázdniny) římsky 1000 ten, kdo ryje do kovu

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.




GALERIE – KUTNÁ HORA Mgr. Ivana Tichá TEXT: VÝSTAVA JAGELLONCI - pocta královskému rodu Od 20. května do konce září budou moci zájemci a především milovníci historie navštívit opravdu královskou výstavu, a to významem i velikostí. Ojedinělá expozice Jagellonci bude k vidění v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Právě za vlády Jagellonců toto město dosáhlo svého rozkvětu. Jagellonci, pocházející z Lipska, patří mezi velice důležité evropské rody, které se zasloužily o rozvoj naší země. Za vlády nejvýznamnějšího Jagellonce Vladislava se České království stalo stavovskou monarchií, taktéž se tento panovník zasloužil o připojení území Uher, které patřily místním magnátům. Vladislavský sál Dalším příkladem prozíravosti Vladislava Jagelonského je stavba dodnes nejvýznamnějšího sálu na Pražském hradě, který má přídomek právě po tomto panovníkovi – Vladislavský sál. Tyto monumentální prostory představují jednu z předních ukázek pozdní gotiky a v současnosti se užívají pro reprezentační shromáždění o státních svátcích a slavnostním zasedání parlamentu. Kutná Hora – iluminace Vladislav se také zasloužil o uzavření Kutnohorského míru v roce 1485, kdy probíhaly náboženské střety mezi katolíky a kališníky, a zajistil tak tomuto městu mír a zároveň rozkvět především díky těžbě stříbra. Z této doby také pochází knižní, dosud uchovaný, skvost – Kutnohorská iluminace pocházející z 15. století. Toto pozdně středověké dílo obsahuje vyobrazení dobývání a zpracování stříbra. Po dlouhých letech se v roce 2009 iluminace vrátila domů, do Kutné Hory, kde je speciálně uschovaná v depozitáři Galerie Středočeského kraje, pro niž ji ve slavné londýnské aukční síni vydražil za více než 17 milionů korun středočeský hejtman David Rath.

Utonutí v bažinách Dalším významným členem rodu Jagellonců je Ludvík, který nastoupil na trůn už v raném dětství. Tento král je známý především svou houževnatou snahou zamezit turecké expanzi, se kterou se nakonec roku 1526 střetnul v osudové bitvě u Moháče. Bohužel se jagellonskému dědici nepodařilo sestavit silnou armádu a srážka křesťanského vojska spolu s více jak dvojnásobně početnou a výborně vycvičenou armádou tureckého sultána dopadla katastrofálně. Ludvík se při útěku po prohrané bitvě utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho osobou vymřela jagellonská dynastie po meči. Výstava věnovaná královskému rodu Jagellonců bude svým umístěním mapovat panovnické území, z Čech poputuje do Německa a Polska. Návštěvníci se mohou těšit na originální a vzácné artefakty spolu s doprovodnými zajímavými informacemi, díky nimž budou moci lépe poznat tento významný rod. Středočeský magazín, 1/2012, str. 31 ÚKOLY: 1. Uveď celý název kutnohorské galerie - ______________________________________ 2. O kterých významných představitelích rodu Jagellonců se zmiňuje text? _____________________________

___________________________

_____________________________

___________________________

3. O co se Vladislav Jagellonský nezasloužil? a) České království se stalo stavovskou monarchií b) za vlády tohoto panovníka byla dokončena stavba Pražského hradu c) k dosavadním územím připojil i Uhry 4. Kde můžeš navštívit Vladislavský sál? a) na Staroměstské radnici b) v Kutné Hoře c) na Pražském hradě 5. Vladislavský sál představuje jednu z předních ukázek významného uměleckého slohu. Jedná se o: a) gotiku b) renesanci c) baroko 6. Slovo ILUMINACE označuje a) obrazovou výzdobu tištěných knih b) malovanou nebo kreslenou výzdobu ručně psaných knih c) klamnou představu, smyslový přelud 7. V Kutnohorské iluminaci je zobrazeno: a) dobývání a zpracování zlata b) pouze zpracování stříbra c) zpracování a dobývání stříbra

8. Ludvík Jagellonský se snažil zabránit rozpínavosti vojsk: a) německých b) tureckých c) uherských 9. Jak tyto snahy dopadly? a) bitvu s vojsky tureckého sultána vyhrál b) křesťanská vojska s převahou vyhrála c) Ludvíkova armáda byla Turky poražena 10. Kdo byl po smrti Ludvíka pokračovatelem rodu Jagellonců? ______________________________________________ 11. Doplň, co znamenají výrazy: VYMŘÍT PO MEČI - ____________________________________________________ VYMŘÍT PO PŘESLICI - _________________________________________________ 12. Výstavu věnovanou královskému rodu Jagellonců bude možné také zhlédnout: a) v Polsku a Rakousku b) v Polsku a Německu c) v Německu a Rakousku

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Louis2.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Vladislaus_II_of_B ohemia_and_Hungary.jpg



VÝTVARNÁ VÝCHOVA -7. ROČNÍK

KRESBA TUŽKOU Mgr. Ivana Tichá TEXT: Kresba tužkou je základní a neopominutelnou kreslířskou technikou, která má širokou škálu využití. Od záznamů, informačních kreseb a studijní kresby se posouvá až k různým formám výtvarné výpovědi. Lineární kresba tužkou využívá měkké a tvrdší tuhy. Měkké tuhy jsou vhodné pro velké formáty, kde lze uplatnit přítlak, výrazné šrafování nebo kontrasty ploch. Méně měkké tuhy lépe vyhovují rýsované kresbě, nešpiní návrhy, výtvarné poznámky či texty. Tvrdé tuhy se pro kresbu hodí nejméně, protože zanechávají bledou stopu a nevytvářejí tak kontrast tmy a světla. Rovněž málo reagují na přítlak, a proto nedostatečně odrážejí výtvarný rukopis. Stínovaná kresba vychází z různých tónů šedí, kterých lze docílit zvládáním různě intenzivního přítlaku, křížením a vrstvením linií nebo odlišnými tvrdostmi tužek. Někdy šedý tón doplňuje výraznější lineární kresbu. Jindy se kreslířská linie proměňuje na hranici mezi světlou a tmavou plochou, kde promlouvá tónový kontrast. Později se světlo a stín uplatňuje v měkké modelaci objemů nebo vyjadřuje vzájemné vztahy výtvarného motivu a okolního prostředí. Spojení tužkové kresby s jinými výtvarnými technikami je poměrně omezené. Výraznější vyjadřovací prostředek potlačuje čitelnost křehké stopy tužky – například ve spojení s lavírováním nebo kolorováním působí linie tužky nevýrazně či dokonce mizí. Velikost vhodných formátů je značně rozdílná. Tenká stopa tužky vyžaduje zprvu menší formáty. Později, kdy žák nástroj dobře ovládá a kreslí měkkou tužkou s širší stopou, je schopen vyjádřit se i na formátech skutečně velkých. Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 28 – 30 ÚKOLY: 1. Které z následujících tvrzení z textu nevyplývá? a) Kresba tužkou patří mezi základní kreslířské techniky. b) Kresbu tužkou můžeme zařadit mezi malířské techniky. c) Kresbu tužkou můžeme využít při různých studijních kresbách. 2. Slovo LINEÁRNÍ znamená: a) vytvořený v ploše b) vytvořený čárami c) vytvořený v prostoru

3. Jaké tuhy využíváme při kresbě tužkou? a) měkké i tvrdší b) pouze tvrdé c) pouze měkké 4. Označ správnou výpověď: a) Měkké tuhy jsou vhodné, pokud chceme vytvořit rýsovanou kresbu. b) Měkké tuhy nešpiní návrhy. c) Měkké tuhy použijeme, když pracujeme na velkých formátech. 5. Při výrazném šrafování nebo kontrastech ploch používáme tuhy: a) tvrdé b) měkké 6. Doplň tři důvody, proč se tvrdé tuhy hodí pro kresbu tužkou nejméně: _____________________ _____________________ _____________________ 7. Při kresbě tužkou různých tónů šedi nedosáhneme (podle textu): a) odlišnými tvrdostmi tužek b) rozmýváním vodou c) křížením linií 8. Kombinovat kresbu tužkou s jinými výtvarnými technikami je možné: a) vždy b) nikdy c) omezeně 9. Které tvrzení vyplývá z textu? a) Kresbu tvrdší tuhou lze využít pouze na velkých formátech. b) Na větší formáty kreslíme měkkou tužkou. c) Pro kresbu tužkou volíme pouze malé formáty. 10. Praktické cvičení – pracovní list:

PRAKTICKÉ CVIČENÍ: Nakresli jednoduchý list stromu (např. lípa) nejprve měkkou tužkou a vedle stejný list tužkou tvrdou. Pokus se aspoň část obou listů vystínovat. MĚKKÁ TUŽKA

TVRDÁ TUŽKA

Porovnej oba obrázky. Kterou tužkou se ti lépe pracovalo? ______________________________

METODICKÝ POKYN: Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy. Žáci vytvoří vlastní kresbu listu /měkká x tvrdá tužka/. Porovnají výsledky práce. DATUM: 15.10.2012


VÝTVARNÁ VÝCHOVA -8. ROČNÍK

SECESE Mgr. Ivana Tichá TEXT: V posledním desetiletí 19. století umělci odvážně přetrhávají svá pouta s minulostí. Umělecká řemesla zažívají nebývalý rozkvět. Řemeslníci navrhují předměty, které jsou vzdáleny archeologickým kopiím i banálním průmyslovým výrobkům. Tato touha po novém výrazu jde ruku v ruce s dalším usilováním vdechnout umění společenskou funkci a zpřístupnit je všem. Umělci se snaží upevnit vazby mezi uměním a společností a obracejí se k tvorbě bezprostředně související s každodenním životem (móda, šperky, knihy, plakáty, obydlí ...). Na počátku secesního umění nacházíme hledání anglických umělců, jako byl William Morris. Pod vlivem tohoto ostrovního modern´stylu se podobné iniciativy množí v celé Evropě. Společný duch získává rozličné názvy: art nouveau ve Francii a Belgii, Stile Liberty v Itálii, Jugendstil v Německu, Sezessionstil v Rakousku, Modernisto v Barceloně. Ve Francii užité umění dochází obliby díky Škole v Nancy. Její členové se v návrzích nábytku pokoušejí uplatnit organickou sílu rostlin. Ve Španělsku prožívá mohutný umělecký impuls Barcelona, která je scenérií fantastických staveb Antonia Gaudího. Tento stavitel koncipuje katedrálu Svaté rodiny (La Sagrada Família), jež se vyčleňuje z tradic španělské architektury. Umělci se nechávají svést ornamentem, asymetrickou kompozicí a grafickým rytmem linie připomínající čáru opsanou bičem. Proti rozbujelým křivkám, jež často evokují obraz květiny nebo ženy, protestují germánští architekti a prosazují prostou výzdobu založenou na hranatých formách. Dějiny umění, ARGO 2001, Praha, str. 230, 231 Jak vlastně vypadala secese? Citujeme, upravujeme a zkracujeme podle Encyklopedie světového malířství B. Mráze a M. Mrázové z r. 1988. „Za hlavní znaky secesního slohu se považuje ornamentálnost, lineárnost a plošnost, záliba v neobyčejných lomených barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Vláčný secesní ornament vyjadřuje . . . cítění, jež se vyhýbá citovým výkyvům i silnému vypětí vůle a tíhne k náladovosti. Secesní linií je plynulá vlnící se křivka . . . hlavním znakem secesního cítění je stylizace. Secese se vrací k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo) . . . Těžiště secese neleží v malbě a sochařství, ale v dekoraci, užitém umění . . . knižní grafice a ilustraci. Barvami secese byly žlutá, modrá, zelená, černá a bílá . . . charakteristickými zvířaty byli páv a labuť, květinou lilie. Průvodce výtvarným uměním IV, P. Šamšula, J. Hirschová, ALBRA 2006, SPL-PRÁCE, Praha, str. 40

ÚKOLY: 1. Secese je umělecký směr: a) přelomu 17. a 18. století b) přelomu 18. a 19. století c) přelomu 19. a20. století 2. Základem tohoto uměleckého směru je rozvoj: a) především malířství b) hlavně sochařství c) užitého umění 3. Označ, které tvrzení odpovídá textu: a) Cílem secesního umění je oddělit výtvarné umění od společnosti. b) Secesní umělci se specializovali na archeologické kopie a banální průmyslové výrobky. c) Představitelé tohoto umění se soustředí na tvorbu, která těsně souvisí s každodenním životem lidí. 4. Kolébkou secesního umění byla: a) Francie b) Anglie c) Itálie 5. V různých státech se tento umělecký styl označoval různými názvy. K níže uvedeným státům doplň odpovídající název: a) Itálie - __________________________________ b) Španělsko - ______________________________ c) Belgie - _________________________________ d) Rakousko - ______________________________ e) Francie - _________________________________ f) Německo - _______________________________ 6. Ve kterém španělském městě můžete spatřit úchvatné stavby vytvořené v duchu secese? a) v Nancy b) v Madridu c) v Barceloně 7. Autorem těchto staveb je: a) William Morris b) La Sagrada Família c) Antonio Gaudí

8. Umělci ve svém výtvarném vyjádření nevyužívají: a) rostlinné motivy a rozbujelé křivky b) strohou kompozici a silné vypětí vůle c) ornamentálnost a vlnící se křivky 9. Co z výše uvedeného textu nevyplývá? a) V secesi umělci velmi často využívali ornament, který svými tvary připomínal lidská a zvířecí těla. b) Těžiště secesního umění spočívalo v malbě a sochařství. c) Hlavním znakem secesního cítění je stylizace. 10. Víš, co znamená slovo STYLIZACE ? a) jev vznikající při pozorování pohybu b) zdůrazňování určitých obecných znaků c) stanovení jednotných pravidel

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Charles_Rennie_Mackintosh_001.jpg/217pxCharles_Rennie_Mackintosh_001.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/91/Prag_Prague_Hauptbahnhof_Eingang_%282005%29.JPG/264pxPrag_Prague_Hauptbahnhof_Eingang_%282005%29.JPG


DATUM: 21.10.2012



PEROKRESBA Mgr. Ivana Tichá TEXT: Kresba mokrou stopou zahrnuje ty kreslířské techniky, které využívají nástroje a barvy – pera, dřívka nebo brku a tuše či inkoustu. Perokresba vychází z citlivé lineární kresby. Její vlastnosti závisí na druhu pera a jeho charakteristické stopě. Poutavost perokresby spočívá v kontrastu významných linií a bílých a tmavších ploch, který se odráží v prokreslení detailů, členitých materiálů, objemů nebo dekorativních motivů. Zajímavou variantou perokresby je kresba do mokrého podkladu, která se rozpíjí a vyvolává tak nečekané výrazové účinky. Stínovaná kresba perem pracuje se zhuštěním a zředěním krátkých čar, kterými citlivě reaguje na proměny intenzity světla a stínu. Uspořádání čar a způsob podání kresby v sobě skrývá rozdílné výrazové účinky. Lineární a stínované kresbě nejlépe vyhovuje obyčejné pero v násadce. Pero má relativně měkký a tupý hrot, který po povrchu papíru lehce klouže. Seříznuté francouzské pero je vhodné pro dynamickou kresbu s proměnlivou stopou nebo pro kombinaci se stopou jiného pera. Redispero lze použít pro dekorativní úlohy a pro písmařské pokusy, podobně jako pero francouzské. Oba typy per zanechávají odpovídající šíři hrotu, a proto jsou označované příslušným číslem. Vzhled perokresby ovlivňuje také kvalita a tón užité barvy. Klasicky působí černá tuš, kresba barevnými tušemi má spíše dekorativní ráz. Stopa tuše se nerozpouští. Inkousty a mořidla jsou rozpustné ve vodě. Mezi inkousty převládají ostré, až nepříjemné odstíny, proto působí nejlépe perokresba v jednom barevném tónu. Perokresbu vhodně doplňují některé kreslířské techniky, například jemná kresba tužkou, rudkou nebo uhlem. Příjemná je kombinace perokresby s vlepovanými plošnými či plastickými prvky z papíru. Kresba perem je převážně technikou komorní, pro kterou se ve školní praxi hodí spíše menší velikosti formátů. Výjimku tvoří kombinace perokresby s jinými technikami. Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 40, 41 ÚKOLY: 1. Perokresbu zařazujeme mezi kresby: a) suchou stopou b) mokrou stopou c) tmavou stopou

2. Východiskem pro tuto techniku je: a) lineární malba b) šrafování c) lineární kresba 3. Označ, které výpovědi odpovídají danému textu: a) Perokresba nespočívá v kontrastu linií a ploch. b) Při perokresbě je důležité prokreslení detailů. c) Perokresba je zajímavá kontrastem bílých a tmavých ploch a linií. d) Stínovaná kresba nepracuje se zhuštěním krátkých čar. e) Stopy tuší a inkoustů se nerozpouští. f) Mořidla jsou rozpustná ve vodě.

ANO – NE ANO – NE ANO – NE ANO – NE ANO – NE ANO - NE

4. Kresba do mokrého podkladu..... (označ správné pokračování nedokončené věty): a) není variantou perokresby b) dosahuje nečekaných výrazových účinků c) se nerozpíjí 5. Na vynechaná místa doplň nástroj (nástroje), který nejlépe vyhovuje určitému typu kresby (obyčejné pero, francouzské pero, redispero): dekorativní práce -___________________________________________________ stínovaná kresba - ___________________________________________________ dynamická kresba s měnící se stopou - _____________________________________ lineární kresba - _______________________________________________________ kombinace se stopou jiného pera - ________________________________________ vytváření písma - ______________________________________________________ 6. Šíře stopy zvoleného pera je různá, a proto je označována: a) písmenem b) číslem c) kombinací čísel a písmen 7. Který typ pera neoznačujeme ani číslem, ani písmenem? a) obyčejné pero b) francouzské pero c) redispero 8. Které z následujících tvrzení neodpovídá textu? a) Perokresbu nevhodně doplňují některé kreslířské techniky. b) Vhodná je kombinace perokresby s vlepovanými prvky z papíru. c) Pro perokresbu jsou vhodnější menší formáty.




CHRÁM SV. BARTOLOMĚJE – otevření Mgr. Ivana Tichá TEXT: Chrám sv. Bartoloměje se otevře na první adventní neděli Po čtyřech letech, kdy se v kolínské dominantě, chrámu sv. Bartoloměje, pilně pracovalo a památka zůstávala pro veřejnost uzavřena, je znám termín jejího otevření. „Chtěli bychom chrám otevřít na první adventní neděli (1. 12.) a uspořádat zde adventní koncert, “uvedl farář Libor Bulín. Adventní mši bude sloužit kardinál Dominik Duka a slavnostního otevření se zúčastní řada celostátně významných osobností. Pozván byl mimo jiné i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který si chrám prohlédl během návštěvy Kolína 6. října. Přestože rekonstrukce interiéru ještě není u konce a v chrámu se bude pracovat i příští rok, může už kostel sloužit církevním obřadům a otevřít se veřejnosti v provizorním režimu. Chrám sv. Bartoloměje je zahrnut do programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR, z jehož fondu byly vloni použity dva miliony korun na pokračování prací při zastřešování ochozu. Ten trpěl vlhkostí, která do něj proniká jak zvenku, tak i zevnitř. Chrám má totiž specifickou konstrukci, která v jiných klimatických podmínkách funguje dobře (např. v Itálii), ale v našem klimatu zdivo značně trpí. V současné době je oprava vnějšího pláště z 90% hotova. Na opravu pláště navázaly opravy kaplí. Vloni započala oprava Řeznické kaple a po jejím dokončení se práce přesunou do další kaple v jižní části kostela. Z venkovních prací došlo vloni na úpravu jižní zahrady před kostelem s rozpočtem 437 tisíc korun a na zajištění hradební zdi. „Předpokládáme, že vnější opravy kostela budou příští rok dokončeny a čeká nás revize věží,“ řekl k plánům oprav technik Petr Čech. Na opravu chrámu sv. Bartoloměje přispívá pravidelně i město Kolín. V letošním rozpočtu pamatovalo na chrám částkou 800 tisíc korun a říjnové zasedání Rady města Kolína schválilo ještě 400 tisíc korun. „Chápeme potřebu trvalých investic do této památky. Chtěli bychom, aby se Bartoloměj stal klasickou památkou se všemi možnostmi využití: zvonice, nádvoří za kostelem i kostnice,“ říká starosta Vít Rakušan. Právě kostnice s ceněnou figurální výzdobou bude v nejbližší době potřebovat opravu. Nádvoří za kostelem, které získalo novou dlažbu, bylo letos poprvé dějištěm dětské scény 49. Kmochova Kolína. (Zkráceno) Zpravodaj města Kolína, říjen 2012, ročník 18, číslo 10, str. 1, 2

ÚKOLY: 1. Jak dlouho probíhaly práce na chrámu sv. Bartoloměje? a) tři roky b) čtyři roky c) pět let 2. Znovuotevření kolínské dominanty je naplánováno na: a) první adventní sobotu b) první adventní neděli c) na druhou adventní neděli 3. Toto zpřístupnění památky bude provázeno: a) adventní výstavou b) adventním koncertem c) pěveckým vystoupením 4. Adventní mši bude sloužit: a) Libor Duka b) Libor Bulín c) Dominik Duka 5. Která z následujících výpovědí nevychází z textu? a) Rekonstrukce ještě není dokončena, ale pro veřejnost bude otevřeno. b) Kostel nemůže sloužit církevním obřadům, protože rekonstrukce není dokončena. c) V chrámu se ještě bude pracovat, ale církevní obřady se tu budou sloužit. 6. Na financování oprav chrámu se částkou dva miliony korun podílel(o): a) městský úřad b) krajský úřad c) Ministerstvo kultury ČR 7. Označ, které věty vyplývají z textu: a) Oprava vnějšího pláště ještě není z větší části hotova. b) V letošním roce byla započata oprava Řeznické kaple. c) Po dokončení opravy Řeznické kaple bude opravována kaple jižní. d) Vloni byla upravena jižní zahrada za kostelem. e) Opravy kaplí navázaly na opravu pláště. 8. Předpokládá se, že vnější opravy kostela budou dokončeny v roce: a) 2012 b) 2013 c) 2014

ANO – NE ANO – NE ANO – NE ANO – NE ANO – NE

9. Která významná kulturní událost se odehrála na nádvoří za kostelem?

___________________________________________________________

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Chr%C3%A1m_svat%C3%A9ho_Bart olsom%C4%9Bje.jpg


DATUM: 29.10.2012



ALFONS MUCHA Mgr. Ivana Tichá TEXT: ALFONS MUCHA (1860 – 1939), malíř, grafik a návrhář Jako malíř bez profesionálního školení nastoupil do malířské dílny divadelních dekorací vídeňské firmy, v 80. letech působil na Moravě. Od r. 1885 studoval na mnichovské Akademii, později odjíždí do Paříže, kde studoval rok na Akademii Julian. Od r. 1888 pracoval samostatně, živil se převážně ilustrátorskou prací pro pařížská nakladatelství a časopisy. V Paříži měl také vlastní školu. v roce 1904 se poprvé vydal do USA. Střídavě působil v Americe a v Paříži. Ve Spojených státech byl činný jako malíř a pedagog. R. 1910 se vrátil do Prahy. Muchovo dílo představuje jeden z nejpříznačnějších projevů evropského secesního umění, pro které v Paříži kolem r. 1900 vznikla přezdívka Le styl Mucha. Spojením prvků českého umění, s jeho sklonem k lidovému umění, a pařížské výtvarné kultury koncem století nalezl Mucha svébytný projev, který je hlubokým odrazem doby. Kromě ilustrace se zabýval malířstvím historických obrazů a v 90. letech vytvořil řadu plakátů pro divadlo. Z této doby pochází řada návrhů na dekorační grafické práce – např. Čtyři roční počasí, Čtvero umění, Denní doby, Měsíce a řada návrhů pro viněty, kalendáře, divadelní programy; ilustrace a knižní grafika. Po návratu do Čech se věnoval mýtu historie slovanských národů v cyklu dvaceti obrazů Slovanská epopej. Byl také tvůrcem první československé poštovní známky v roce 1918. ( Zkráceno) Encyklopedie českého výtvarného umění, ACADEMIA, Praha 1975, str. 320 – 322 Plakát (1894; Museo del Teatro, Barcelona) oznamující vystoupení Sarah Bernhardtové v inscenaci Gismondy znamenal začátek úspěchu českého umělce Alfonse Muchy, jenž vytvořil pro slavnou herečku řadu plakátů a četné návrhy kostýmů a klenotů. Jeho ženské typy, inspirované díly Grassetovými, patří k nejsugestivnějším, nejvyšperkovanějším a zároveň nejpopulárnějším postavám secesního umění. Dějiny umění, José Pijoan, ODEON, Praha 1983, str. 94

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7 2/Alfons_Mucha__Czechoslovakian_poststamps.JPG/320px-Alfons_Mucha__Czechoslovakian_poststamps.JPG

ÚKOLY: 1. Alfons Mucha byl: a) malíř, sochař a návrhář b) malíř, grafik a architekt c) grafik, návrhář a malíř 2. Co z textu nevyplývá? a) Alfons Mucha začal pracovat bez výtvarného vzdělání. b) Výtvarné vzdělání si A. Mucha doplnil později. c) Před nástupem do vídeňské firmy vystudoval Mucha výtvarnou školu. 3. Ve kterém z následujících měst tento umělec nestudoval výtvarné umění? a) Mnichov b) Paříž c) Vídeň 4. Označ, na které z uvedených vět lze odpovědět ANO a na které NE: a) Mucha se nikdy neživil samostatně. ANO – NE b) Převážně pracoval pro pařížská nakladatelství. ANO - NE c) V Paříži nezaložil svou vlastní školu. ANO – NE d) V roce 1904 se podruhé vydal do USA. ANO - NE e) Do Ameriky se podíval pouze jednou. ANO - NE f) V USA se věnoval i pedagogické činnosti. ANO – NE g) Do Prahy se vrátil v roce 1810. ANO – NE 5. Mucha ve své tvorbě spojil: a) prvky českého umění s prvky vídeňskými b) pařížské prvky s francouzskými c) pařížské prvky s českými 6. Škrtni, čím se podle textu Mucha nezabýval: malířstvím, ilustrací, sochařstvím, plakáty, kostýmy, nábytkem, šperky, známkami, divadelními programy 7. Které z následujících děl nevytvořil? a) Čtyři roční období b) Měsíce c) Denní doby 8. Cyklus dvaceti obrazů s historickou tematikou se nazývá: a) Slovenská epopej b) Slovanská epopej c) Slovinská epopej 9. Ve kterém moravském městě byla tato rozměrná plátna dlouhou dobu uložena, než byla v květnu 2012 převezena do Prahy? a) České Budějovice b) Moravský Krumlov c) Havlíčkův Brod




MALBA TEMPEROU Mgr. Ivana Tichá TEXT : Malba temperou je nejvýznamnější malířskou technikou, užívanou ve výtvarné výchově. Temperové barvy poskytují neomezenou možnost mísit odstíny a přiblížit se tak k barevnosti našeho světa nebo k vyjádření pocitů a představ. Malba temperou používá temperové barvy v tubách. Tuby jsou seřazeny v sadách od šesti do dvaceti čtyř barev. Běloba v malém množství barevné tóny zjemňuje a ve větším množství zesvětluje. Podstatná je také velikost, tvar a kvalita štětců. Velikost štětce je značena na rukojeti vyraženým číslem. Pro školní praxi je vhodná škála štětců od čísla 6 po číslo 14. Z tohoto rozsahu si žáci vybírají sílu štětce přiměřenou požadovanému vyznění malby. Kvalita štětce je závislá na použitém materiálu. Vlasové štětce jsou pružné, poddajné, a pro roztírání hutné barvy se nehodí. Štětinové štětce jsou pevné, nepoddajné a dobře barvou modelují plochy. Zanechávají širší stopu a nedovolují zbytečně se zabývat detaily. Tvar štětce dává malbě charakteristický vzhled. Kombinování malby temperou s jinými malířskými technikami nebývá časté. Temperové barvy jsou výrazné a účinky jiných materiálů potlačují. Výjimkou je spojení s malbou pastelem do mokrého podkladu, které umožňuje ztvárnit námět plný děje nebo bohatý na konkrétní motivy. Spojení jemné lineární kresby a malby nebývá vhodné. Tah štětce působí nápadně a slabou stopu kreslířského nástroje potlačuje. Velikost formátů vychází především z pojetí námětu. Malba úzkými plochými štětci umožňuje použít malé formáty od A4 výše, široké štětce vyžadují archy nebo pásy silnějšího balicího papíru. Důležitá je i volba tvaru formátu, který ovlivňuje kompoziční řešení malby. Příliš řídké barvy jsou průsvitné a působí jako akvarel nebo kvaš. Snadno se slévají, při mísení působí kalně. Naopak, příliš pastózní vrstvy barev nedovolují malbu měnit a přemalovat ji v druhé vrstvě. Také se v suchém stavu mohou lámat a odpadávat od podkladu. ( Zkráceno) Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH, Praha 1996, 66 – 70 ÚKOLY: 1. Malba temperou nepatří: a) mezi malířské techniky b) mezi výtvarné techniky c) mezi kreslířské techniky

2. Bělobu nepoužíváme: a) ke zjemnění b) ke ztmavení c) k zesvětlení 3. Co je podstatné při výběru štětců používaných pro malbu temperou? a) tvar, kvalita a délka štětce b) velikost, barva a tvar štětce c) kvalita, tvar a velikost štětce 4. V textu jsou zmiňovány dva typy štětců – doplň - ______________________________, ________________________________ 5. Které z následujících tvrzení vychází z textu? a) Vlasové štětce nejsou pružné, a proto se pro malbu temperou hodí. b) Štětinové štětce jsou pro malbu temperou nevhodné. c) Štětce štětinové barvou dobře modelují plochy. 6. Co z daného textu nevyplývá? a) Malba temperou spojená s malbou pastelem do mokrého podkladu působí velmi dobře. b) Malbu temperou není příliš vhodné kombinovat s jinými technikami. c) Velmi dobře vypadá spojení malby temperou s lineární kresbou. 7. Označ, na které z následujících vět lze říci ANO: a) Široké štětce vyžadují menší formáty. b) Při malbě úzkými štětci volíme menší formáty od A4 níže. c) Příliš řídké barvy se neslévají. d) Hodně pastózní vrstvy barev dovolují malbu měnit a nelámou se. e) Pro práce na pásech balicího papíru volíme úzké štětce. f) Pro školní praxi jsou vhodné štětce od čísla 6 po číslo 16.

Vylušti tajenku: 1. naše město 2. opak dne 3. SOS 4. nástroj na psaní 5. bílá tempera 6. chladno 7. rozměr 8. hodnota 9. barva v tubě

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Slovo, které ti vyšlo, zapiš: ____________________________________

Pokus se vysvětlit jeho význam: _______________________________________________


DATUM: 10.11.2012



ABSTRAKTNÍ UMĚNÍ Mgr. Ivana Tichá TEXT: Abstraktní, nepředmětné, nefigurativní – to jsou jen různá pojmenování pro umění, které opravdu nezpodobňuje žádné předměty (proto nepředmětné), ani žádné figury (proto nefigurativní). Jeho touhou a snahou je dát podobu jevům neviditelným, jako je třeba: úzkost nebo radost, naslouchání, klíčení, jarní povětří atd. Neviditelné věci, nevyslovitelné pocity a myšlenky dostávají pod rukama umělců viditelnou podobu. Toto umění se vyvíjelo vlastní, osobitou cestou. Od počátku dvacátého století nabylo mnoha podob a obohatilo i umění figurativní, na nějž jsme byly doposud zvyklí. Existují spory o tom, kdo namaloval první abstraktní obraz. Mnozí soudí, že to byl Rus Vasilij Kandinskij (1866 – 1944). Kandinskij se narodil v Rusku, v rodině vyhnance, přesto však vystudoval práva. Zajištěného postavení a kariéry se však zřekl a odjel do Mnichova studovat malířství. S výjimkou krátké doby po roce 1917 se již do Ruska nevrátil. Zůstal v Německu, později ve Francii. Kandinského obraz Improvizace představuje ten druh nefigurativního umění, v němž se umělci snažili o vyjádření svého vlastního citového vztahu ke světu. ( Zkráceno) Průvodce výtvarným uměním, P.Šamšula, J. Hirschová, SPL – PRÁCE, Praha 2006, str. 66 – 75

Mezi umělce, kteří zaměřili svou pozornost spíše na barvu a tvar, patřil také holandský Piet Mondrian, jenž ve svých dílech postupně barevnost omezoval a využíval pouze vodorovné a svislé linie. To se odráží i v názvu jednoho z jeho obrazů – „Kompozice s červenou, žlutou a modrou“. Ve stejném duchu tvořili některá svá díla i další umělci – Paul Klee (švýcarský malíř a grafik), Rus Kazimir Malevič ( „Černý čtverec na bílém poli“) a celá řada dalších. Nejvýznamnějším představitelem české abstrakce byl malíř a grafik František Kupka, známý nejen u nás, ale i ve světě. Největší přehlídka jeho děl byla uskutečněna v Japonsku. U nás si můžeme sbírky jeho obrazů prohlédnout v Praze v Národní galerii a v Muzeu Kampa.

ÚKOLY: 1. Jakým názvem neoznačujeme abstraktní umění? a) nefigurativní b) konkrétní c) nepředmětné 2. Co se ve svých dílech snaží umělci zaznamenat? a) architekturu, krajinu, předměty b) radost, smutek, klíčení c) postavy, rostliny, kameny 3. Pro toto umění je charakteristické období: a) počátek 19. století b) počátek 20. století c) konec 20. století 4. Kdo z následujících umělců bývá označován jako autor prvního abstraktního obrazu? a) P. Mondrian b) K. Malevič c) V. Kandinskij 5. Které z následujících vět, jež se vztahují k V. Kandinskému, odpovídají textu? a) Kandinskij se narodil v Rusku, v rodině vyslance. ANO - NE b) Vystudoval práva, ale tomuto povolání se nevěnoval. ANO – NE c) Vedle práv studoval i malířství. ANO – NE d) Malířství studoval v Německu. ANO – NE e) Do Ruska se po odjezdu do Mnichova již nikdy nevrátil. ANO – NE f) Zůstal po celý svůj život v Německu. ANO – NE 6. Co bylo charakteristické pro abstraktní díla Mondriana? a) neomezená barevnost, vodorovné a svislé linie b) omezená barevnost a šikmé linie c) vodorovné a svislé linie, omezená barevnost 7. Jak se nazývá jeden z jeho obrazů? a) Kompozice s černou, žlutou a modrou b) Kompozice s červenou, žlutou a moudrou c) Kompozice s červenou, žlutou a modrou 8. K následujícím jménům přiřaď správné příjmení a národnost: a) Kazimir Kupka b) František Malevič c) Paul Kandinskij d) Vasilij Klee

Rus Švýcar Čech Rus

9. Zmiňovaný představitel české abstrakce byl: a) sochař a grafik b) grafik a malíř c) malíř a sochař 10. Největší přehlídka jeho prací se uskutečnila: a) v Praze b) v Japonsku c) v Paříži 11. Kde v Praze si můžeme prohlédnout Kupkovy obrazy? ________________________________ ________________________________ ________________________________


DATUM: 11.11.2012


VÝTVARNÁ VÝCHOVA – 8. ROČNÍK UMĚNÍ PŘÍRODNÍCH NÁRODŮ Mgr. Ivana Tichá Pod tímto názvem se skrývá umění národů střední a západní Afriky, skalní umění Sahary a jižní Afriky, umění amerických indiánů, obyvatel Oceánie a arktických oblastí. Převážně jde o kmeny a národy, které se téměř nesetkaly s civilizací a které zůstávaly ještě v 19. (případně i 20.) století na pravěké úrovni.

TEXT: Klasické umění Střední Ameriky Na jihovýchodě Střední Ameriky leží kulturní centrum Mayů. Jsou to volně rozprostřené jednoposchoďové paláce, umístěné na plošinách, náměstí s oltáři a vysokými štíhlými pyramidami. Na vrcholu těchto pyramid jsou chrámy, zakončené hřebenovými střechami, a všechny pyramidy i paláce jsou zdobeny nízkými kamennými reliéfy. Mayské reliéfy často kombinují bohatě oblečené lidské postavy s hieroglyfickými motivy. Propracovaný mayský styl je také patrný ve vzácných nástěnných malbách v Bonampaku (asi 800 př. n. l.), zobrazujících bitvu, válečné zajatce a oslavy vítězství. Umění Aztéků a Inků Velké středoamerické tradice vyvrcholily v umění a náboženství říše Aztéků (asi 1420 – 1519). Aztéčtí umělci vytvořili hrůzostrašnou podobu bohyně země a plodnosti Coatlicue. Tvář této sochy je nahrazena dvěma hadími hlavami a propletení hadi vytvářejí její sukni. Byly však vytvářeny mnohem jemnější a realističtější sochy, které spolu s mozaikami, šperky a mistrovskými pracemi z peří dokládají mnohovrstevnost aztécké kultury. Vpád říše Inků na území And v roce 1440 spadá do doby vzestupu Aztéků. Inkové měli rozvinutou keramiku a zpracování kovů. Nejpůsobivějšími pracemi Inků jsou palácové a pevnostní stavby z obrovských kamenů. Severní Amerika Eskymáci z nejdálnějšího severu vytvářeli z kostí, naplaveného dřeva a mamutoviny miniaturní figurky lidí, medvědů, tuleňů a dalších arktických zvířat. Indiáni ze severozápadního pobřeží tradičně vyřezávali sloupové totemy zobrazující náčelníky, duchy a zvířata. Jižněji sídlící Kiowové vytvářejí dramatické masky lidožravých ptáků se zahnutými zobany a s vlasy z cedrové kůry. Po celém kontinentu byly bohatě dekorovány zvláště zvířecí kůže. Indiáni z planin pomalovávali zvířecí kůže loveckými scénami, indiáni z Oregonu a Kalifornie zdobili keramiku geometrickými a zvířecími motivy. ( Zkráceno ) Guinnessova encyklopedie, MLADÉ LETÁ, Bratislava 1992, str. 516, 517

ÚKOLY: 1. Jako umění přírodních národů neoznačujeme: a) umění obyvatel Oceánie a arktických oblastí b) skalní umění Sahary a umění Egypta c) umění indiánských kmenů 2. Tyto národy a kmeny se s civilizací: a) vůbec nikdy nesetkaly b) setkaly již před tisíci lety c) setkaly, ale většinou až později (19., 20. století) 3. Kulturní centrum Mayů se nacházelo: a) v jihovýchodní části Jižní Ameriky b) v jihozápadní části Jižní Ameriky c) v jihovýchodní části Střední Ameriky 4. Jak vypadaly mayské stavby? a) Byly to paláce umístěné na vrcholech kopců. b) Byly to víceposchoďové paláce na plošinách. c) Byly to vysoké štíhlé pyramidy. 5. Stavby byly zdobeny reliéfy, na kterých můžeme spatřit: a) bohatě zdobené zvířecí postavy b) výjevy z budoucnosti c) lidské postavy s hieroglyfickými motivy 6. Říše Aztéků se rozkládala: a) v Severní Americe b) ve Střední Americe c) v Jižní Americe 7. Označ, které z následujících vět vycházejí z textu: a) Aztéčtí umělci vytvořili bohyni války. b) Aztécká bohyně země a plodnosti byla krásná žena. c) Bohyně Coatlicue měla místo tváře hadí hlavu. d) Propletení hadi vytvářeli její vlasy. e) Aztéčtí umělci vytvářeli také mozaiky. f) Aztéckou kulturu reprezentují mistrovské práce z peří. 8. Palácové a pevnostní stavby z obrovských kamenů byly dílem: a) Mayů b) Inků c) Eskymáků 9. Přiřaď k sobě správné dvojice (podle textu): a) Kiowové b) Eskymáci c) indiáni ze severozápadního pobřeží d) indiáni z Kalifornie e) indiáni z planin

- zdobená keramika - masky lidožravých ptáků - figurky lidí a zvířat - sloupové totemy - lovecké scény na zvířecích kůžích




ROMÁNSKÉ UMĚNÍ Mgr. Ivana Tichá

TEXT: Románské umění v českých zemích Zhruba od r. 1100 až do počátku 13. století hrálo románské umění významnou roli i v kultuře českých zemí. Byla to doba velkého hospodářského i kulturního rozmachu, z níž se nám zachovalo množství památek. Patří mezi ně pozůstatky některých hradů. Ty byly budovány ještě podle tradičního schématu s donjonem (Přimda), ale už s větším smyslem pro životní komfort a pohodlí vladaře (nejstarší části Pražského hradu). Zajímavé jsou též kamenné domy bohatších měšťanů (na Starém městě v Praze). Největší pozornost byla opět věnována chrámovým stavbám-od rozlehlých trojlodních bazilik až k jednoduchým venkovským kostelíkům. V oněch neklidných dobách bývaly kostely často opevněny a opatřeny pevnou věží, která nebyla jenom zvonicí, ale měla i obranný charakter. Na českém i moravském venkově se jich zachovaly celé desítky (přesvědčte se sami, zda právě kostelík ve vaší obci nemá věž opatřenou úzkými střílnami!). Protože venkovské kostelíky bývaly budovány drobnými místními vládci, rytíři či zemany, kteří v nich mívali svoji tribunu (viz výše), sloužící jim za jakýsi bezpečný, zdola těžko přístupný balkon, nazýváme je panskými neboli tribunovými kostely. A samozřejmě nesmíme zapomenout ani na oblíbené české rotundy, které však jsou oproti ottonským daleko hezčí a náročnější i co do výzdoby. Po r. 1100 mívají na svém vrcholu tzv. lucernu- malou věžičku se zvonem, osvětlující shora chrámový prostor. Pokud je najdeme i v okolních zemích (Polsko, Uhry), jedná se vždy o stavby vzniklé pod českým vlivem. Průvodce výtvarným uměním II, SPL-PRÁCE, Praha 2000, str. 49

ÚKOLY: 1. Románské umění hrálo důležitou roli v období: a) od r. 1100 – do konce 13. stol. b) od r. 1100 – do počátku 13. stol. c) od r. 1100 – do počátku 14. stol.

2. Doplň, jaké stavby se z tohoto období dochovaly: ______________________________ ______________________________ ______________________________ 3. Označ tvrzení, které je (podle textu) pravdivé: a) Věž kostela měla jen obranný charakter. b) Věž kostela měla obranný charakter a sloužila také jako zvonice. c) Věž kostela byla pouze zvonicí. 4. Která z vět z textu nevyplývá: a) Místní kostelíky budovali místní vládci. b) Místní kostelíky budovali rytíři. c) Místní kostelíky budovali králové: 5. Jakým jiným názvem se také označovaly tribunové kostely: ___________________________ 6. Vysvětli, podle čeho dostaly tyto stavby svůj název TRIBUNOVÉ: a) scházeli se tam tribunové b) podle balkónu uvnitř 7. Z textu můžeme usoudit, že slovo LUCERNA označovalo: a) věžičku se zvonem b) lampu před kostelem c) lampu uvnitř chrámu 8. Napiš aspoň dvě synonyma ke slovu KOSTEL: _______________________ _______________________



VÝTVARNÁ VÝCHOVA – IX. ROČNÍK

KUBISMUS Mgr. Ivana Tichá TEXT: V 1. pol. 20. stol. došlo k revolučním změnám v umělecké praxi. Tuto revoluci vedli kubisté proti konvenčnímu názoru, že umění by mělo věrohodně vyjadřovat svět. Kubismus, jedno z nejvýznamnějších uměleckých hnutí 20. století, byl založen španělským malířem Pablem Picassem (1881-1973) a Francouzem Georgesem Braquem (1882-1963). Hnutí trvalo od roku 1907 do roku 1920 a termín kubismus byl vytvořen uměleckou kritikou jako hanlivé označení. Kubisté hledali novou odpověď na otázku, jak vyjádřit skutečnost trojrozměrného světa na ploše dvojrozměrného plátna. Začali proto analyzovat předměty, rozlomili je až na geometrické tvary a znovu je rekonstruovali se záměrem ukázat mnohovýrazovost každé formy v jediném pohledu. Snažili se vyjádřit spíše to, co o předmětu víme, než to, co ve skutečnosti vidíme. Rané kubistické analytické práce obvykle zobrazují jednotlivé postavy nebo zátiší a byly malovány v omezené barevné škále šedé a hnědé barvy. Kubisté byli také ovlivněni posledními objevy afrického černošského umění; vůbec poprvé je to patrno na pravé polovině Picassova obrazu Avignonské slečny, kde dvě tváře jsou jakoby rozlomeny do jednoduchých tvarů podobných maskám. Picasso a Braque pracovali od roku 1909 do roku 1913 v úzkém společenství a jejich práce z tohoto období si jsou tak podobné, že někdy je těžké je rozlišit. V letech 1910- 1911 se jejich obrazy staly téměř směsicí barev a linek – celý objekt byl často rozpoznatelný jen podle malého vodítka jako je dýmka, knír nebo židle v pozadí. Aby zpomalili pohyb směrem k abstrakci, začali umělci přidávat do obrazů předměty náležející reálnému světu, nejprve písmena, později napodobovali skutečné struktury, jako dřevo nebo tkaninu, a nakonec přidávali písek nebo výstřižky z novin, které byly nalepovány na plátno a vytvářely koláž. V tomto období, které bylo nazvané syntetický kubismus, používali jasnější barvy. (Zkáceno) Guinnessova encyklopedie, MLADÉ LETÁ, Bratislava 1992, str. 548

ÚKOLY: 1. Ve výtvarném umění dochází k převratným změnám: a) v 19. století b) v 1. polovině 20. století c) ve 2. polovině 20. století

2. Jaký názor kubisté zastávali? a) Umění by mělo věrohodně vyjadřovat svět. b) Umění nemusí věrohodně zachycovat skutečnost. c) Umění musí přesně zobrazit realitu. 3. Jaké národnosti byli zakladatelé kubismu? a) Španěl a Ital b) Francouz a Ital c) Francouz a Španěl 4. Doplň jejich jména: _____________________, ______________________ 5. Kubisté řešili zásadní otázku: a) jak zobrazit předměty dvojrozměrné b) jak zobrazit prostorové uspořádání předmětů c) jak převést trojrozměrné na plochu (rovná se dva rozměry) 6. Termín KUBISMUS vznikl: a) jako označení pro zobrazování krajiny b) jako hanlivé označení moderního směru 20. století c) jako označení uměleckého směru 19. století 7. Jak kubisté nepracovali? a) Předměty rozlomili na geometrické tvary a skládali je dohromady. b) Předměty zobrazovali pouze z jednoho pohledu. c) Předměty rozložili a potom opět rekonstruovali. 8. Co je charakteristické pro raný analytický kubismus? a) neomezená barevnost b) postavy, zátiší, zvířata a krajiny c) odstíny hnědé a šedé barvy 9. Které věty vyplývají z textu: a) ANO – NE Africké černošské umění ovlivnilo tvorbu kubistů. b) ANO – NE Tvorba Picassa a Braqua byla po celou dobu rozdílná. c) ANO – NE Někdy bylo těžké jejich díla rozlišit. d) ANO – NE Jejich některé obrazy byly složené pouze z linek a barev. e) ANO – NE Do abstraktních obrazů tito umělci přidávali i konkrétní předměty. f) ANO – NE Ve svých dílech nevyužívali dřevo, písek, tkaniny. g) ANO – NE Syntetický kubismus nepracoval s jasnějšími barvami. 10. V textu jsou zmiňovány dvě fáze kubismu. Uveď, o které jde: _____________________________________________ _____________________________________________




KOLÍN - ZALOŽENÍ MĚSTA Mgr. Ivana Tichá TEXT: Předchůdce dnešního města Kolína byla osada Starý Kolín, ležící sedm kilometrů východněji u ústí potoka Klejnarky do Labe. Počátky této osady jsou spjaty s kolonizační činností Sedleckého kláštera. Bohaté nálezy stříbrné rudy sem přivedly dolnoněmecké kolonisty. Ti na příhodnějším místě, skalnaté výšině na levém břehu Labe, naproti vsi Mnichovicím, jež patřily rovněž Sedleckému klášteru, založili za vlády Přemysla Otakara II., patrně mezi léty 1253 – 1261, královské město Kolín. Nové město si ponechalo nejen název Kolín, ale bylo později v těsném spojení s původní osadou, a to jednak rychtou, jednak některými platy plynoucími z „Nového Kolína“ starokolínské faře. Nové místo bylo vybráno opravdu dobře; poblíže byl brod přes Labe, který přiváděl kupce i pocestné. Nový Kolín nebyl však postaven na „zeleném drnu“, na místě před tím zcela pustém. Od konce 6. stol. n. l. zde existovala slovanská sídliště, jako Hánín a Hroby. Od 2. poloviny 9. stol. máme doloženo slovanské sídliště z chrámového návrší u sv. Bartoloměje, které přetrvává až do století 12. V 11. století už můžeme mluvit o osadě Hroby, na protější straně Labe v blízkosti brodu vzniká hradiště Hánín a tři km severně od centra budoucího města i hradiště Hradišťko. Ve století 12. a 13. existují osady Hroby a Čakovice, zaniklé v 15. století, na protějším břehu Labe pak Mnichovice a Brankovice. Uprostřed nového města bylo rozsáhlé náměstí, z něhož vycházely ulice Klášterská (Pražská), Labská, Čáslavská (Horská) a Kouřimská. Na nejvyšším místě areálu, v jeho jihovýchodním cípu, byl vybudován chrám sv. Bartoloměje, svým založením raně gotický s románskými prvky, jeho protějškem na severozápadním konci města byl dominikánský klášter s kostelem Panny Marie. Město bylo chráněno dvojitou hradbou. Příkaz k vystavění hradeb dal městu Přemysl Otakar II. (Zkráceno) Kolínsko, Z. Jelínek, Z. Helfert, STŘEDOČESKÉ NAKLADATELSTÍ A KNIHKUPECTVÍ,Praha 1990, str. 73-74

ÚKOLY: 1. Které z následujících tvrzení odpovídá textu: a) Předchůdce dnešního města Kolína nebyla osada Starý Kolín, ležící 7 km východněji. b) Osada Starý Kolín leží 7 km východněji u ústí potoka Klejnarky do Labe. c) Předchůdce města Kolína byla osada Starý Kolín ležící 7 km od Vltavy. 2. Dolnoněmečtí kolonisté založili na skalnaté výšině na levém břehu Labe: a) Sedlecký klášter b) město Kolín c) Starý Kolín 3. Královské město Kolín bylo založeno: a) v polovině 12. století b) v polovině 13. století c) v polovině 14. století 4. Nové město Kolín bylo spojeno s původní osadou: a) zcela, ve všech směrech b) částečně c) nebylo spojeno vůbec 5. Označ, které věty z textu nevyplývají: a) ANO – NE Nový Kolín nebyl postaven na „zeleném drnu“. b) ANO – NE Nový Kolín byl vybudován na pustém místě. c) ANO – NE Od 7. století zde existovalo sídliště Hánín. d) ANO – NE Od 6. století mluvíme o osadě Hroby. e) ANO – NE Osada Čakovice zanikla v 15. století. f) ANO – NE Ve století 12. a 13. existovaly osady Mnichovice a Brankovice. g) ANO – NE Od 9. století je doloženo slovenské sídliště u sv. Bartoloměje. 6. Jak se nazývaly ulice, které vycházely z náměstí? _______________________________, ____________________________ _______________________________, ____________________________ 7. Chrám sv. Bartoloměje byl vybudován: a) v románském slohu s gotickými prvky b) v gotickém slohu s románskými prvky c) v gotickém slohu s renesančními prvky 8. Oprav chyby: Město bylo chráněno trojitou hradbou._____________ Příkaz k vystavění hradeb dal městu Přemysl Otakar I._________________ Ve městě také najdeme františkánský klášter.__________________


DATUM: 23.11.2012



Románské umění v českých zemích Mgr. Ivana Tichá TEXT: Zhruba od roku 1100 až do počátku 13. století hrálo románské umění významnou roli i v kultuře českých zemí. Byla to doba velkého hospodářského i kulturního rozmachu, z níž se nám zachovalo množství památek. Ty byly budovány ještě podle tradičního schématu, ale už s větším smyslem pro životní komfort a pohodlí vladaře. Zajímavé jsou též kamenné domy bohatších měšťanů. Největší pozornost však byla opět věnována chrámovým stavbám- od rozlehlých trojlodních bazilik až k jednoduchým venkovským kostelíkům. V oněch neklidných dobách bývaly kostely často opevněny a opatřeny pevnou věží, která nebyla jenom zvonicí, ale měla i obranný charakter. Na českém a moravském venkově se jich zachovaly celé desítky. A nesmíme zapomenout ani na oblíbené české rotundy, které však jsou oproti ottonským daleko hezčí a náročnější i co do výzdoby. Pokud je najdeme i v okolních zemích (Polsko, Uhry), jedná se vždy o stavby vzniklé pod českým vlivem. S románskými stavbami byla spojena i sochařská výzdoba portálů či hlavic sloupů a rozsáhlé malby, pokrývající často celé stěny chrámů. V českých zemích se projevily podobné tendence jako v západní Evropě, ale u některých našich sochařských či malířských děl můžeme sledovat novou snahu o postižení pozemské skutečnosti, tedy první pokusy o zvládnutí lidské postavy a o její charakteristiku. Tato tendence se však plně prosadí až v gotickém umění. Volných soch se u nás zachovalo pramálo a vůbec nic se nedochovalo z přenosných malířských děl, tedy obrazů. Poměrně bohaté jsou památky české knižní malby, stále dokonalejší ve zkrášlování knih náboženskými motivy a v ilustrování biblických příběhů. Velmi výraznou složkou středověkého umění bylo též tzv. užité umění neboli umělecká řemesla. Sem patřila výroba rozmanitých předmětů z nejrůznějších materiálů. Velmi ceněna byla práce s drahými kovy a drahými kameny. Největší pozornost byla věnována předmětům spojeným s křesťanstvím. Pro potřebu bohoslužeb se vyráběly skvostné mešní kalichy a monstrance ze stříbra i ryzího zlata posázené drahokamy. Kněží se odívali do nádherně vyšívaných mešních rouch. Desky bohoslužebných knih byly zdobeny drobnými reliéfy ze slonoviny. Zcela novým oborem bylo vytváření barevných oken, skládaných z různobarevných tabulek skla, které spojovaly olověné pásky. Svého největšího rozmachu toto umění dosáhlo až v gotickém období. (Zkráceno) Průvodce výtvarným uměním II, J. Adamec, P.Šamšula, SPL – PRÁCE, Úvaly 2000, str. 49-55

<= http://upload.wikimedia.org/ wikipedia/commons/thumb/2/ 2c/Tismice__pr%C5%AF%C4%8Del%C 3%AD_rom%C3%A1nsk%C 3%A9_baziliky.jpg/320pxTismice__pr%C5%AF%C4%8Del%C 3%AD_rom%C3%A1nsk%C 3%A9_baziliky.jpg

=> http://upload.wikimedia.org/ wikipedia/commons/thumb/6/ 6a/Stary_Plzenec_CZ_Rotun da_of_St_Peter_from_NNE_ with_Radyne_Castle_on_hori zorn_117.jpg/360pxStary_Plzenec_CZ_Rotunda_ of_St_Peter_from_NNE_with _Radyne_Castle_on_horizorn _117.jpg

ÚKOLY: 1. Které z následujících období je v českých zemích spojeno s románským uměním? a) 10. – 13. století b) 11. – 13. století c) 12. – 13. století 2. V tomto období byla největší pozornost věnována: a) měšťanským domům b) velkým chrámovým stavbám c) všem církevním stavbám 3. Kostely v této době byly často opatřeny: a) věží, která neměla obranný charakter b) věží, jež byla zvonicí a sloužila i k obraně c) věží sloužící pouze jako zvonice 4. K velmi oblíbeným stavbám patřily rotundy – to znamená : a) stavby s čtvercovým půdorysem b) stavby s obdélníkovým půdorysem c) stavby s kruhovým půdorysem 5. Z malířských prací se nedochovaly především: a) malby pokrývající stěny chrámů b) volné obrazy c) výzdoby portálů

6. Česká knižní malba velmi často doprovázela: a) knihy se světskou tematikou b) biblické příběhy c) pohádky 7. Jakým jiným názvem označujeme UMĚLECKÁ ŘEMESLA? _______________________________________ 8. Označ, která sdělení z textu vyplývají ( ano/ne ): a) V tomto období se nepracovalo s drahými kovy a drahými kameny. _______ b) V popředí zájmu umělců byly předměty spojené s křesťanstvím. ______ c) Mešní kalichy z cínu byly posázené drahokamy. _____ d) Kněží se oblékali do nezdobených mešních rouch. ______ e) Umělci využívali k výzdobě desek knih i slonovinu. ______ 9. Novým uměleckým oborem se staly vitráže. Umělci používali při jejich vytváření: a) různobarevné tabulky skla spojené dřevěnými rámečky b) ocelové pásky, které spojovaly barevná skla c) barevná skla spojovaná olověnými pásky


DATUM: 29.11.2012



MALBA AKVARELEM Mgr. Ivana Tichá TEXT: Malba akvarelem využívá všech barev kromě běloby, kterou nahrazuje prosvítající bílý tón podkladu. Nedovoluje však mísit barvy do té míry jako malba temperou. Vodové barvy jsou dostupné v několika modifikacích. Knoflíkové vodové barvy mohou mít dvanáct až dvacet čtyři tónů. Jejich kvalita je jen průměrná. Převládající zemitý charakter barev ztěžuje mísení odstínů, které rychle ztrácejí sytost. Transparentní a jasné jsou anilinové barvy, jejichž dvanáct barevných tónů se výrazně liší. Výborně se ve styku s vodou rozpouštějí a snadno vytvářejí libovolné barevné tóny. Jen při nadměrném užívání běloby nebo po několikerém přemalování ploch se může objevit kalný mat na povrchu malby. Anilinové barvy měly v minulosti jedinou nevýhodu, byly jedovaté. Výrobci však dnes zaručují jejich plnou bezpečnost. Klasické akvarelové barvy obsahují vyrovnanou a příjemně tlumenou škálu barev o dvaceti čtyřech i více tónech. Barvy se dobře rozpouštějí a mísí. Pro školní praxi jsou však finančně nedostupné. Další druh vodových barev jsou barvy krycí, které lze bez běloby využívat jako vodových barev. Důležitá je i vhodná volba štětců. Na rozdíl od malby temperou vyžaduje malba vodovými barvami především kulaté vlasové štětce různých velikostí, které pojmou dostatek vody. Velikost štětců je závislá na zvoleném formátu a druhu vodových barev. Knoflíkové barvy vyžadují menší štětce, které se dotýkají pouze zvoleného odstínu. S velkými štětci lze pracovat krycími barvami, jejichž misky jsou dostatečně široké. Nabízejí se dva výtvarné postupy – malba na mokrém nebo suchém podkladu. Při malbě na mokrém podkladu se barvy rozpíjejí, prostupují a vytvářejí živou, dynamickou podmalbu. Druhý postup, řazení barevných ploch vedle sebe na suchém podkladu, vyžaduje rozvinutou představivost, schopnost předvídat vztahy sousedících barev. Základy tohoto druhého postupu jsou obsaženy v kolorované kresbě, kde barevné plochy doplňují zřetelnou linku dřívka nebo pera a tuše či inkoustu. (Zkráceno) Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 74-77

ÚKOLY: 1. Bělobu při práci akvarelovými barvami: a) využíváme často b) nevyužíváme c) nahrazujeme jinou barvou 2. Text se zmiňuje o několika typech akvarelových barev. Uveď počet- ________ a vypiš jejich přesné označení:

__________________ _______________________ _______________________ _______________________ ________________________

3. Označ křížkem věty, které svým obsahem neodpovídají textu: a) ------- Kvalita knoflíkových vodových barev je nadprůměrná. b) ------- Anilinové barvy se při styku s vodou nerozpouštějí. c) ------- Krycí barvy můžeme s bělobou využívat jako barvy vodové. d) ------- Klasické akvarelové barvy mají pouze dvanáct barevných odstínů. 4. Podle počtu barevných odstínů doplň typ barev: a) 12 - ________________________ b) 12 – 24

- __________________

c) 24 a více - ___________________ 5. Na vynechaná místa doplň správné údaje (podle textu): a) Nevýhodou _________________________ barev byla dříve jejich jedovatost. b) Kvalita ________________________ barev je pouze průměrná. c) Pro školní praxi jsou __________________________ příliš drahé. 6. Pro práci akvarelovými barvami vybíráme štětce: a) ploché vlasové, které pojmou dostatek vody b) menší kulaté, které pojmou málo vody c) kulaté vlasové, které pojmou dostatek vody

7. Podklad, na který budeme malovat, může být: a) pouze suchý b) pouze mokrý c) suchý i mokrý 8. Který z uvedených dvou postupů vyžaduje větší představivost? a) malba na mokrém podkladu b) malba na suchém podkladu 9. Co je charakteristické pro kolorovanou kresbu? a) barevné plochy doplňují nezřetelnou linku dřívka nebo pera b) barevné plochy nedoplňují zřetelnou linku dřívka nebo pera c) barevné plochy doplňují zřetelnou linku dřívka nebo pera 10. Termín AKVARELOVÉ BARVY nahraď synonymem: _______________________


DATUM: 5.12.2012



PABLO PICASSO Mgr. Ivana Tichá TEXT: Pablo Picasso (1881 – 1973) byl vynikajícím uměleckým géniem 20. století. Jeho vynalézavost v objevování nových cest uměleckého výrazu byla nedostižitelná, dominantní pro umění 1. poloviny 20. století, a ovlivnila umělce na celém světě. Piccaso se narodil ve španělském městě Malaga, a i když prožil většinu života ve Francii, nikdy nezapomínal na svůj původ. Hrůzy španělské občanské války ho inspirovaly k vytvoření monumentální Guerniky (1937), jedné z jeho nejvýznamnějších prací. Pro nesmírnou rozmanitost jeho díla se stalo zvykem rozdělovat Picassovu tvorbu do několika rozdílných údobí: první důležitá díla vyjadřují melancholii společenských vyděděnců, jako obraz Starý kytarista (1903) z modrého období (1901 – 1904) a barevně měkčí zobrazení lidí od cirkusu z růžového období (1905 – 1907). Po nich následovala další vynikající díla, která přispěla k rozvoji kubismu. V různých obdobích Picasso většinou pracoval současně různými styly. Na počátku 20. let maloval masívní klasicistní koupající se postavy, a ve 30. letech vystavoval se surrealisty. Některé z jeho emotivních imaginací jsou z předválečných let, zvláště obraz Plačící žena (1937), kde zcela drasticky odtrhává námět, podobně jako pečlivě rozřezával tvary v kubistickém období. Picassův génius se neomezoval jen na malířství. Jeho grafika a sochy jsou také nesmírně originální. Některé sestavoval dokonce z nalezených objektů, které imaginativně transformoval. Na konci 40. let přidal novou uměleckou techniku – tvorbu keramiky. Jeho pozdější malby jsou velmi působivé. Jejich náčrtkový styl je vytvářen s mocným zaujetím, a je často založen na slavných dílech Velasqueze, Rembrandta a Maneta. Guinnessova encyklopedie, MLADÉ LETÁ, Bratislava 1992, str. 549

<= http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Pablo_picasso_1.jpg

ÚKOLY: 1. Většinu svých děl Piccaso vytvořil: a) v 2. polovině 19. stol. b) v 1. polovině 20. stol. c) v 2. polovině 20. stol. 2. Tento umělec se narodil: a) ve francouzském městě Malaga b) v Paříži c) ve Španělsku 3. K vytvoření významného obrazu Guernika ho inspirovala: a) země jeho narození b) španělská občanská válka c) četba historických knih 4. Které z následujících období nenáleží k označení Picassovy tvorby? a) modré období b) fialové období c) růžové období 5. Označ ty věty, které neodpovídají textu: a) ------ První významná díla můžeme zařadit do růžového období. b) ------ Z modrého období je obraz Stárnoucí kytarista. c) ------ V růžovém období se soustředil na postavy z cirkusového prostředí. d) ------ Picasso nepřispěl k rozvoji kubismu. e) ------ Ve 30. letech vystavoval se surrealisty. f) ------ Na počátku 20. let se specializoval na keramiku. 6. Svůj vynikající výtvarný talent neuplatnil: a) v malířství b) v sochařství c) v architektuře d) v užitém umění 7. Vytvoř vhodným spojením slov správné názvy Picassových děl: a) Avignonské kráska b) Starý slečny c) Moje žena d) Plačící kytarista e) Kytara a mandolína




KOLÍN – POŽÁRY Mgr. Ivana Tichá TEXT: V roce 1349 postihl Kolín zhoubný požár, který neušetřil ani předměstí. Město se po něm velice těžko zotavovalo. Karel IV. proto udělil Kolínským 10. června zvláštní milost, podle níž měli svým věřitelům po dobu tří let platit dávky ve výši jedné hřivny místo deseti. Později následovala nařízení další, která městu skutečně ekonomicky pomohla; roku 1360 začíná Petr Parléř s přestavbou ohněm zničeného chrámu sv. Bartoloměje. Tato přestavba ve slohu vrcholné gotiky se dotkla pouze presbyteria, kde na místě původního raně gotického trojdílného kněžiště vzniká vysoký chór s katedrálním závěrem. Raně gotické trojlodí s bohatou plastickou výzdobou hlavic sloupů zůstalo zachováno. Kostel byl vysvěcen roku 1378, ale dokončen byl až v roce 1401. Naproti kostelu vznikla kolem roku 1400 gotická budova dnešního arciděkanství. Poslední desetiletí století 14. a první dvacetiletí století následujícího byla velice neklidná. Kolín postihl 26. prosince 1395 další velký požár, který ušetřil jen asi 40 domů a Bartolomějský chrám. Město však bylo zmíněným požárem a neklidnou vnitřní situací zadluženo tak, že mu Václav IV. slevil z každoroční královské berně. V roce 1413 postihl Kolín nový velký požár, který kromě deseti domů a farního chrámu dominikánského kláštera zachvátil celé město včetně rychty, kde shořely městské knihy, sirotčí peníze a válečná zbroj. V takovéto ekonomické situaci zastihla Kolín v roce 1420 husitská revoluce. (Zkráceno) Kolínsko, Z. Jelínek, Z. Helfert, STŘEDOČESKÉ NAKLADATELSTVÍ A KNIHKUPECTVÍ, Praha 1990, str. 77-79 ÚKOLY: 1. O kolika požárech se text zmiňuje? a) dvou b) třech c) čtyřech 2. Jeden ze zmiňovaných požárů ušetřil pouze 40 domů a chrám sv. Bartoloměje. Ve kterém roce k této události došlo? a) 1360 b) 1378 c) 1395

3. Po požáru v době vlády Karla IV. bylo město Kolín ve velmi těžké situaci. Jak král městu pomohl? a) osvobodil Kolínské na dobu tří let od placení dávek b) snížil jim placení dávek věřitelům c) nepomohl 4. Který významný umělec se podílel na obnově chrámu sv. Bartoloměje po požáru r. 1349? Doplň jeho jméno - ________________________ 5. Přestavba chrámu byla dokončena roku: a) 1378 b) 1400 c) 1401 6. Tato přestavba probíhala ve slohu: a) rané gotiky b) vrcholné gotiky c) renesance 7. K následujícím událostem doplň odpovídající letopočty: a) vznik budovy dnešního arciděkanství ----- _______ b) požár zničil městské knihy ----- _________ c) počátek husitské revoluce ----- _________ d) požár ušetřil farní chrám dominikánského kláštera ----- _______ e) Petr Parléř začíná s přestavbou chrámu sv. Bartoloměje ----- _______


DATUM: 24.11.2012



GUERNICA Mgr. Ivana Tichá TEXT: Ke krvavé historické události, která pobídla Picassa k vytvoření vpravdě mistrovského díla za jediný měsíc, došlo v roce 1937 před Mezinárodní výstavou v Paříži. Obrazy a pocity vyvolané tříhodinovým bombardováním nacistickým letectvem a zničením Guernicy, hlavního města Baskicka, byly v povědomí veřejnosti stále čerstvé. Dnes se uvádí první vystavení slavného díla jako největší událost dotyčného roku přinejmenším v jednom almanachu, ale ironií osudu se v něm nezmiňuje katastrofa, při níž zahynulo 1654 lidí a která umělce inspirovala. Toto dílo bylo kontroverzní jak z hlediska reakce na politickou událost, tak z hlediska uměleckého přístupu. Picasso původně maloval obraz jinak – barevnými tahy štětcem. Černobílé pojetí bylo zcela jistě inspirováno válečnými fotoreportážemi. Uplatňuje se tu zásadní znak kubistického hnutí, které stírá rozdíl mezi profilem a pohledem zepředu. Divák tak vidí zobrazovaný předmět z několika různých úhlů zároveň. Obraz je sice světský, ale často bývá srovnáván s náboženskými triptychy. Geometrický střed obrazu probíhá vertikálně mezi symboly naděje (jedinou květinou, která byla zachráněna pod zlomeným mečem) a rohem budovy, z níž vychází zděšená oběť s lampou. Tragédie malého města zahrnuje celé Španělsko symbolem býka, znakem národní posedlosti býčími zápasy v té době. Zdálo by se, že vyjadřuje vzdor, na rozdíl od ztýraného koně, který má oddělené končetiny podobně jako oběť padlá pod ním. Picasso však tvrdil, že kůň „reprezentuje lid“, zatímco býk je „brutalitou a temnotou“ fašismu. Hlava v dolním levém rohu vykazuje ještě známky života, dítě v náručí zoufalé matky vypadá nehybně. Ústředním symbolem v centru obrazu je jakési oko se žárovkou místo panenky. Vypadá také jako slunce, avšak neozařuje temnotu a nechává lidstvo na pochybách, proč musí k podobným tragédiím docházet, zejména na zcela nevinných lidech. Pokud šlo o významy skrytých témat a objektů tohoto obrazu, zůstával Picasso velmi uzavřený. ( Zkráceno) 1000 geniálních obrazů, MLADÁ FRONTA, Praha 2007, str. 473

ÚKOLY: 1. Co neoznačuje slovo GUERNICA? a) město ve Francii b) město ve Španělsku c) město v Baskicku

2. Obraz Guernica vznikl: a) v průběhu roku 1937 b) během jednoho měsíce c) v roce 1945 3. Ke zničení španělského města došlo: a) během 2. světové války b) při bombardování německým letectvem c) po Mezinárodní výstavě v Paříži 4. Které z následujících vět odpovídají textu? a) ANO – NE Picassův obraz byl původně barevný. b) ANO – NE Picassův obraz je černobílý. c) ANO – NE Picassův obraz zachycuje událost, při které zahynulo 1654 lidí. d) ANO – NE Picasso se nechal inspirovat fotoreportážemi. e) ANO – NE Picasso na obraze uplatňuje kubistický přístup. f) ANO – NE Picasso se vyjadřuje pomocí symbolů. 5. Symbolem naděje je: a) holubice b) květina c) dítě 6. Kůň podle autora obrazu představuje: a) samotného autora b) německý fašismus c) španělský lid 7. Býk reprezentuje (dle Picassa): a) celé Španělsko b) španělský lid c) krutost fašismu 8. Ústředním symbolem celého obrazu je: a) oko připomínající slunce, které ozařuje vše kolem sebe b) postava koně se zoufalým výrazem ve tváři c) oko se žárovkou místo panenky 9. Celý obraz se stal symbolem: a) boje člověka se zvířaty b) hrůzy války c) boje proti španělskému lidu




AVIGNONSKÉ SLEČNY Mgr. Ivana Tichá TEXT: Picasso toto dílo namaloval zcela tajně. Obraz byl představen veřejnosti až v průběhu Světové výstavy v Paříži r. 1937. Picasso mu zasvětil více než 450 předběžných studií a svedl o konečnou podobu díla skutečný zápas. Do svého hledání vložil všechny své umělecké znalosti, zkušenost a novátorskou odvahu. Obraz není mimořádný svým námětem – zobrazené ženské akty mohly kupříkladu odpovídat Třem Gráciím, oblíbenému námětu již od dob renesance. Připomínají Cézannovy Koupající se ženy a některá díla Toulouse – Lautreka. Zvláštnost obrazu spočívá ve způsobu, jímž Picasso námět ztvárňuje. Všech pět žen je do obrazu včleněno na způsob koláže, bez jasně stanoveného prostoru, bez rovnoměrného osvětlení, aniž by spolu nějak komunikovaly. Perspektiva je různá: stojící postava vlevo pózuje z profilu a hledí k pravé straně obrazu; vedle ní jsou zpředu namalovány dvě ženy, které se sobě podobají a jejichž póza odpovídá spíše poloze vleže; sedící žena ukazuje divákovi záda a zároveň obličej; konečně v pravé části obrazu stojí žena, obrácená k nám ze tří čtvrtin. Postavy jsou zjednodušené, barvy stěží odstíněné a plošně položené. Obraz vidíme jakoby skrz roztaženou oponu, avšak scéna není umístěna do skutečného prostoru. Členěním těl a prázdných míst, která je oddělují, vzniká nový výtvarný prostor. Hlavy obou žen vpravo připomínají africké masky podobné těm, které byly v r. 1906 předvedeny na velké výstavě v Paříži. Do přípravných kreseb Picasso začleňuje dvě mužské postavy: uprostřed sedícího námořníka, vlevo sedícího mladíka držícího knihu, v němž můžeme spatřovat studenta medicíny (na jiných skicách drží také lebku). Obraz ve své konečné podobě zůstává neobjasněným tajemstvím, které diváka, jak je tomu pro umění našeho století příznačné, nutí k osobnímu zamyšlení. ( Zkráceno) Dějiny umění, ARGO, Praha 1998, str. 248, 249 Tento obraz je považován za jeden z prvních kubistických obrazů. Picasso jej vytvořil ve svých dvaceti šesti letech.

ÚKOLY: 1. Světová výstava v Paříži se konala: a) v 1. polovině 19. století b) v 2. polovině 19. století c) v 1. polovině 20. století 2. Jak toto dílo Picasso nevytvořil? a) Pracoval, aniž by používal předběžné studie. b) Na svém díle pracoval tajně. c) Nejdříve si vypracoval velké množství předběžných studií. 3. Kterému z následujících obrazů se námět pro Avignonské slečny nepodobá? a) Tři Grácie b) Pět žen c) Koupající se ženy 4. Označ věty, které odpovídají textu: a) ------ Obraz je mimořádný svým námětem. b) ------ Na obraze je zachyceno šest žen. c) ------ Perspektiva je různá. d) ------ Sedící žena ukazuje divákovi záda a zároveň obličej. e) ------ Hlavy žen vpravo se nepodobají africkým maskám. f) ------ Stojící postava vlevo hledí k pravé straně obrazu. 5. Jak vypadaly přípravné kresby? a) Do přípravných kreseb zahrnul Picasso i dvě mužské postavy, stojícího námořníka a sedícího mladíka. b) V přípravných kresbách se objevují postavy mladíka, námořníka a studenta medicíny. c) Na rozdíl od konečné podoby obrazu se v přípravných kresbách objevují postavy dvou mužů. 6. Ke kterému uměleckému směru řadíme tento Picassův obraz? a) realismus b) kubismus c) symbolismus 7. Znáš některé další dílo Pabla Picassa? _______________________________


DATUM: 6.1.2013



BAROKO II Mgr. Ivana Tichá TEXT: Baroko či barok je umělecko – kulturní směr, který vládl v Evropě mezi roky 1600 a 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a po jejích koloniích. Ve středověku se slovem baroko označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné. V 17. století je zaznamenáno užití termínu „barokní“ ve významu kroucený. Podobně jako označení mnoha jiných slohů bylo však i baroko pojmenováno až zpětně a i v tomto případě mělo toto označení hanlivý přídech. Příznačné pro tento umělecký směr je stírání hranic mezi architekturou, plastikou a malbou s cílem vytvořit jednotný společenský účinek. Významně se uplatňuje ornamentální štukatura. Baroko obecně dává přednost asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením, nadsazeným proporcím, efektním perspektivám. Výrazným prvkem barokního umění je pohyb. Baroko je dynamické, barokní stavbu, sochu, kašnu je nutné vnímat v pohybu – obcházet. Nejvýznamnějšími barokními architekty byli např. G. L. Bernini, F. Borromini, rodina Dientzenhoferů, jejíž dva členové, otec Kryštof a syn Kilián Ignác, působili převážně v českých zemích. Nejvýznamnějšími barokními malíři jsou především tito umělci: Caravaggio, P. P. Rubens, Rembrandt van Rijn. Z autorů působících v českých zemích lze jmenovat Karla Škrétu a Petra Brandla. Základním znakem barokního sochařství jsou rozevláté šaty. Ital G. L. Bernini závazně určil podobu barokní sochy. Na něj do jisté míry navazují ostatní barokní sochaři, včetně našeho nejvýznamnějšího sochaře Matyáše Bernarda Brauna. ( Zkráceno ) http://cs.wikipedia.org <=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Holy_Trinity_Colu mn.jpg/360px-Holy_Trinity_Column.jpg

<=http://upload.wikimedia. org/wikipedia/commons/th umb/3/31/Las_Meninas%2 C_by_Diego_Vel%C3%A1z quez%2C_from_Prado_in_ Google_Earth.jpg/417pxLas_Meninas%2C_by_Die go_Vel%C3%A1zquez%2C _from_Prado_in_Google_ Earth.jpg

ÚKOLY: 1. Baroko je umělecký směr, který vznikl: a) ve Francii b) v Itálii c) v Německu 2. Zahrnuje evropské umění století: a) 17. a 18. b) 18. a 19. c) 19. a 20. 3. Co slovo BAROKO neoznačovalo? a) vše nabubřelé b) kroucené tvary c) přímé linie 4. Jaké tendence byly pro barokní sloh charakteristické? a) Barokní umění kladlo důraz především na architekturu. b) Hranice mezi architekturou, sochařstvím a malířstvím byly stírány. c) Pro baroko bylo charakteristické vyzdvihování malířství. 5. Jak vypadaly barokní sochy? a) Postavy byly vysoké a štíhlé, strnulé. b) Postavy měly oblé tvary a rozevláté šaty, důležitým prvkem byl pohyb. c) Postavy umělci zachytili realisticky, bez nadsázky, tak jak opravdu vypadaly. 6. K uvedeným jménům doplň, zda se jedná o architekta, sochaře či malíře (podle textu): a) Borromini - ____________________ b) Rubens - ______________________ c) Rembrandt van Rijn - ______________________ d) Bernini - _________________________ e) Caravaggio - ____________________________ 7. Uveď jméno českého barokního malíře ____________________________ a českého barokního sochaře ______________________________ . 8. Většinu soch na pražském Karlově mostě vytvořil: a) G. L. Bernini b) M. B. Braun c) P. P. Rubens




KOLÁŽ Mgr. Ivana Tichá TEXT: Mezi výtvarnými činnostmi, v nichž se setkávají papír, nůžky a lepidlo nad plochou čtvrtky, je na prvním místě koláž. Pro koláž lze vybírat různé druhy papírů, které hovoří svými kontrastními vlastnostmi, například povrchem, barevným tónem, průsvitností a tvárností. Tak mohou vznikat koláže ze svačinového nebo toaletního papíru, z různých druhů balicích papírů, čtvrtek a lepenek. Specifický půvab v sobě nese koláž z hedvábných papírů, nahlížená proti světlu. Mnoho myšlenkových i výtvarných podnětů přinášejí nalezené papírové objekty – jízdenky, účtenky, známky, novinové texty, papírové skládačky nebo obaly. Vlepují se do kresby nebo do malby, s kterou tematicky či jinak souvisejí, a podporují tak její aktuálnost. Jindy je lze využít v komponovaných kolážových listech. Jiným prvkem pro koláže je tištěné písmo nebo text. Písmo lze pojmout jako tvarový element a zkoumat ho v různých typových, proporčních nebo kompozičních variacích. Výtvarné etudy zde nabízejí řadu možností – výběr tvarových variant jednoho písmene, spojení písmen a obrázků, vyplnění geometrického tvaru písmeny a mnoho dalších. Koláž lze dále obohacovat spojením s jinými materiály nebo dalšími výtvarnými postupy. Například přistínování ploch perem či tužkou lépe vyvolává pocit objemu či prostoru. Reprodukce fotografií a obrazů lze nejlépe uplatnit tak, aby nebylo možné poznat, co jednotlivé útržky představovaly. Jinou možnost poskytuje výtvarný zásah do snímku a jeho proměna pomocí dokresby nebo domalby. ( Zkráceno ) Techniky ve výtvarné výchově, Věra Roeselová, SARAH 1996, Praha, str. 207

ÚKOLY: 1. Při vytváření koláže používáme: a) pouze papíry různých druhů a nůžky b) lepidlo, nůžky, papír c) nůžky, lepidlo a výhradně čtvrtky

2. Označ věty, které nevycházejí z textu: a) Při koláži můžeme kombinovat papíry různého druhu. b) Balicí papíry nelze pro koláž využít. c) Zajímavé práce vznikají z hedvábných papírů. d) Barevné papíry využíváme pouze výjimečně. e) Tištěné písmo při koláži nevyužíváme. f) Koláž můžeme kombinovat s jinými výtvarnými postupy. g) Při vytváření koláže nemůžeme uplatnit reprodukce fotografií a obrazů. 3. Škrtni ty materiály, které při vytváření koláže nepoužíváme (dle textu): papír, lepenka, sklo, noviny, dřevo, plast, toaletní papír 4. Co můžeme vlepovat do kresby nebo do malby? (vycházej z textu) a) koření, známky a jízdenky b) papírové obaly, novinové texty a známky c) jízdenky, účtenky a textil


DATUM: 10.1.2013



DADAISMUS Mgr. Ivana Tichá TEXT: „Dada“ – toto slovo označuje v dětském jazyce koníka (z fr.) a bylo náhodně nalezeno ve slovníku. Oficiálně vznikl dadaismus v Curychu roku 1916. Dadaistické dobrodružství ovšem začalo již o rok dříve za oceánem, v New Yorku. Tehdejší Picabiovy a Duchampovy práce v sobě nesporně mají zárodky dadaistického ducha, který spočívá ve zpochybňování pravidel toho, co tradice i současníci považují za umění. Toto hnutí, které se stalo výrazem protestu proti společnosti, válce a buržoazii, je současně spontánní a revoluční, hravé. Dadaismus je především způsob života, jenž vystupuje proti všem systémům hodnot, uměním počínaje. Dadaismus se velmi rychle rozšířil do celé Evropy. Berlínský dadaismus propukne až v roce 1918. Největší přínos této skupiny představuje fotokoláž. Dalším centrem byl Kolín nad Rýnem. Dadaismus prožívá své vrcholné období, ale také svůj definitivní konec v Paříži. Od roku 1919 přijíždějí jeho hlavní představitelé do Paříže, kde vyvolávají rozruch a skandály. Roku 1921 spolu organizují jednu z nejproslulejších dadaistických manifestací – výstavu koláží Maxe Ernsta, významného představitele dadaismu. O rok později je vyhlášen zánik hnutí. Dadaismus ovlivnil mnoho dalších generací umělců. Nápady dadaistů okamžitě využijí surrealisté. Kromě nich poznamená vliv dadaismu také jiné tvůrce dvacátého století, v padesátých letech i umělce ve Spojených státech. ( Zkráceno) Největší malíři, č 103, Eaglemoss International, 2000, str. 3 – 6 . <= http://upload.wikimedia.org/wikipedia/comm ons/thumb/e/e2/Marcel_Duchamp_01.jpg/16 3px-Marcel_Duchamp_01.jpg

=> http://upload.wikimedia.org/wikipedia/comm ons/thumb/1/14/Hans_Arp.JPG/168pxHans_Arp.JPG

ÚKOLY: 1. Název uměleckého směru byl odvozen: a) od názvu osoby b) od označení zvířete c) od slovesa dát 2. Slovo DADA pochází: a) z italštiny b) z latiny c) z francouzštiny 3. Tento umělecký směr se objevil poprvé: a) v New Yorku r. 1915 b) v Paříži r. 1918 c) v Curychu r. 1917 4. Které z následujících vět neodpovídají textu? a) ----- Umění (DADA) se stalo protestem proti soudobé společnosti. b) ----- Dadaistická díla byla hravá a spontánní. c) ----- Toto umění vycházelo z tradičních metod zobrazování skutečnosti. d) ----- Dadaismus neznamenal způsob života. e) ----- Dadaistické tendence se projevovaly pouze v malířství. f) ----- Toto hnutí zasáhlo pouze jižní Evropu. 5. Centrem dadaismu se nestalo město: a) Curych b) Kolín c) Paříž 6. Umělci berlínské skupiny při tvorbě svých prací upřednostňovali: a) malbu b) kresbu c) fotokoláž 7. Zánik hnutí byl vyhlášen: a) roku 1921 v Paříži b) roku 1922 v Berlíně c) roku 1922 v Paříži 8. Kterou skupinu umělců dadaismus neovlivnil? a) umělce v USA (50.léta) b) umělce 19. Století c) surrealisty

9. Spoj správně: a) Duchamp b) Ernst c) Picabia d) Arp e) Schwitters

Hans Francis Kurt Marcel Max

METODICKÝ POKYN:

Pracovní list vyplní žáci samostatně /popř. ve dvojicích/. Vyhledávají a třídí potřebné informace. Vybírají správné odpovědi, vysvětlují pojmy.

DATUM: 21.1.2013



BAROKNÍ REALISMUS Mgr. Ivana Tichá TEXT: Roku 1596 namaloval Caravaggio obraz se všedním námětem: Košík s ovocem. Tento „otec“ barokního realismu přesně postihl povrch předmětů až do těch nejmenších detailů. Caravaggio tak povýšil zátiší jako volnou sestavu předmětů na samostatný námět. A tak vedle ovocných zátiší najdeme zátiší květinová, rybářská, uzenářská a další. Vedle tradičních biblických námětů – i ty však zde dostaly novou podobu – se rozvinuly náměty pro realismus charakteristické: portrét, žánr a zátiší. Portrét – jeho charakteristickými rysy jsou jednak detailní popis fyzické podoby portrétovaného a jednak jeho umístění do reálné krajiny v pozadí. Rámec své doby překročil Jan van Eyck, který ve svých nejzdařilejších portrétech dokázal postihnout i osobnost portrétovaného. V 17. století doznalo pojetí portrétu řadu změn. Jako účinný prostředek se prosadil temnosvit – prudký kontrast mezi ostrým světlem a temným stínem. Významným přínosem nizozemského malířství byl skupinový portrét. Mezi nejvýznamnější holandské portrétisty 17. stol. patřil Frans Hals. Zcela výjimečné postavení má Rembrandt van Rijn. Z tváří osob jím portrétovaných můžeme vyčíst jejich osudy, radosti i strasti, duševní stavy. Zvláště přesvědčivé jsou v tomto směru Rembrandtovy autoportréty. Stejně netradičně pojal i skupinové portréty. Žánr – výjevy z všedního, každodenního života lidí různých společenských skupin. Tento vnější svět dokázal zachytit jako málokterý z jeho současníků Jan Vermeer van Delf. Na jeho obrazech mají tyto každodenní výjevy atmosféru vznešenosti, slavnostnosti. Snad nejpádnějším dokladem stále důslednějšího směřování od nadpozemského světa k pozemskému je proměna vztahu k přírodě. Příroda dříve sloužila jako kulisa biblických příběhů. Holandští krajináři vypudili z přírody světce i obyčejné smrtelníky. Objevili krásu všední přírody – lesní zátiší, větrný mlýn u řeky, pohled na moře. Založili tak tradici dalšího druhu malířství – krajinomalby. Barokní realismus se šířil nejprve z Itálie, pak i z Nizozemí do ostatních zemí Evropy. Ovlivnil i umění Španělska (Diego de Silva Velazquez), poznamenal i české umění (Karel Škréta, Jan Kupecký). ( Zkráceno) Průvodce výtvarným uměním III, J. Bláha, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 1996, str .71 – 79

ÚKOLY: 1. Jako zakladatel barokního realismu bývá uváděn: a) Frans Hals b) Caravaggio c) Jan Vermeer van Delf 2. Hlavním rysem tohoto uměleckého směru je: a) zobrazování výjevů na základě umělcovy fantazie b) přesné zachycování skutečnosti včetně detailů c) soustředění se pouze na biblické výjevy 3. Které z následujících námětů nejsou charakteristické pro barokní realismus? postavy světců, zátiší, zobrazování chrámů, krajina, výjevy z běžného života, portréty 4. Označ ty výpovědi, které odpovídají textu: a) ----- Obrazy realistů dokázaly zachytit vedle vzhledu i osobnost člověka. b) ----- Významným přínosem německého malířství byl skupinový portrét. c) ----- Frans Hals nebyl portrétista. d) ----- V 17. století portrét nezaznamenal žádné změny. e) ----- Zvláště zdařilé byly autoportréty Vermeera van Delfa. f) ----- Z Rembrandtových obrazů můžeme vyčíst i duševní stavy zobrazovaných. g) ----- Jan Vermeer van Delf nejčastěji maloval biblické náměty. h) ----- Jako účinný prostředek se prosadil šerosvit. 5. Slovo ŽÁNR znamenalo zachycení života: a) pouze příslušníků vyšší společenské třídy b) různých skupin lidí bez rozdílu c) lidí z chudých poměrů 6. Co bylo charakteristické pro krajinomalbu tohoto období? a) Krajina byla součástí obrazu, vznikala v představivosti malíře. b) Umělci pojali zachycení přírody jako samostatný námět. c) Součástí krajiny byly i postavy prostých lidí. 7. V následujícím textu najdi chyby a oprav je: Barokní realismus se začal šířit ze Španělska, ovlivnil tvorbu italských malířů, ale české výtvarné umění neovlivnil.




GOTICKÁ ARCHITEKTURA Mgr. Ivana Tichá TEXT: Nejvýraznější nositelkou nového slohu byla architektura. Ještě na sklonku románského období se objevilo tzv. klenební žebro, které pomáhalo podpírat křížovou klenbu. Dalším významným zlepšením bylo „zalomení“ (zahrocení) klenebních oblouků směrem nahoru. Tak vznikl tzv. lomený oblouk. Odpovídalo to soudobé snaze o dosažení dojmu odhmotnění a nutkání k pohybu vzhůru (k Bohu). Projevilo se to nejen ve tvaru oken a chrámových portálů, ale i v celkovém pojetí chrámových vnitřků. Ty se sestávaly z nesmírně dlouhých a vysokých lodí, zastropených strmými, hrotitými klenbami. Byly tu však i jiné novinky. K vyrovnávání nebezpečných tlaků posloužily mohutné opěráky (opěrné pilíře), přistavené ke zdem. Se stavebně důležitými místy je pak spojily opěrné oblouky. Výsledkem tohoto řešení bylo složité „lešení“ mohutných opěrných pilířů, oblouků a tzv. fiál, tyčících se proti nebi. Neodmyslitelnou součástí chrámů bývaly i složitě utvářené a náročně zdobené věže. Novodobé výzkumy ukázaly, že proporce i tvary gotických katedrál vycházely ze složitých kombinací geometrických obrazců, které pro středověkého člověka měly symbolický význam. Kruh = vesmír, čtverec nebo osmiúhelník = město Boží, trojúhelník = Nejsvětější Trojice ... a tak podobně. Svým celkovým vzezřením a tajemným přítmím je gotický chrám plný duchovna už sám o sobě. Tento vývoj byl nejvýraznější ve Francii, přesněji v okolí Paříže, kde se postupně dostávaly ke slovu všechny technické i výtvarné novinky. Vůdčí role se ujala architektura církevní, nikoliv světská. Opět to byly chrámy, tedy objekty určené náboženskému kultu, a nikoliv praktická lidská obydlí, ba ani královská sídla. Nejslavnější z nich dostaly svoji gotickou podobu ve 12. a 13. století a bývaly zasvěcovány matce Boží. Zvláště slavnými katedrálami se mohou pochlubit města jako Paříž, Chartres, Lyon, Amiens či Remeš. Roky, v nichž byly zahájeny stavby katedrál, prozrazují, že byly stavby budovány vlastně současně. Francii a brzy po ní celou západní a střední Evropu zachvátila stavební horečka. ( Zkráceno) Průvodce výtvarným uměním, J. Adamec, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 2000, str. 58-63 ÚKOLY: 1. Nejslavnější gotické katedrály vznikaly: a) v 11. a 12. století b) ve 12. a 13. století c) ve 13. a 14. století

2. O co se gotická architektura snažila především? a) dosáhnout co nejvýše k Bohu b) zastrašit návštěvníky chrámů c) předvést bohatství církve 3. Čím tohoto cíle chtěli umělci dosáhnout? a) bohatým zdobením interiérů b) co nejvyššími stavbami c) stavbou co nejrozsáhlejších chrámů 4. Který prvek se objevil již ke konci románského období? a) lomený oblouk b) opěrné pilíře c) klenební žebro 5. K čemu sloužily opěrné pilíře přistavené ke zdem? a) plnily funkci dekorační b) vyrovnávaly nebezpečné tlaky c) měly ukázat dovednost tehdejších umělců 6. Jak vypadaly věže gotických chrámů? a) byly složitě utvářené, náročně zdobené a velmi nízké b) byly bohatě zdobené postavami andělíčků c) byly štíhlé, vysoké a bohatě zdobené 7. Co nepatří mezi typické prvky gotiky? mohutné opěrné pilíře, lomené oblouky, baňaté kupole, fiály, obdélníková okna, kulaté oblouky kolem chrámových dveří, hrotité klenby 8. Které z následujících vět neodpovídají textu? a) Některé obrazce měly pro středověkého člověka symbolický význam. b) Gotické katedrály nebyly tvořeny kombinací složitých geometrických obrazců. c) Kruh nebyl symbolem vesmíru. d) Nejsvětější Trojici symbolizoval trojúhelník. e) Velké množství gotických staveb najdeme v okolí Paříže. f) Vůdčí roli měla architektura světská. g) Nejslavnější katedrály si můžeme prohlédnout také v Paříži a Londýně. <= http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/ 6f/Interieur2_kathedraal_Laon.JPG/180pxInterieur2_kathedraal_Laon.JPG

=> http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/ 38/Facade-notre-dame-paris-ciel-bleu.JPG/162px-Facadenotre-dame-paris-ciel-bleu.JPG




SURREALISMUS Mgr. Ivana Tichá TEXT: Slovo „surrealismus“ se zrodilo roku 1917. Surrealisté mají v oblibě rozmanité hry, při kterých náhodně kombinují obrazy, jež vedle sebe dosud ještě nevystupovaly a vytvářejí tak nový, překvapivý efekt. Tvůrčí metodou se stává náhoda. Předávají si čtvrtku papíru tak aby ten, kdo má kreslit, neviděl, co vzniklo dříve. Každý další „spoluautor“ dokresluje nebo dolepuje další fragment díla, které je výtvorem všech zúčastněných a také dílem náhody. Roku 1922 se surrealisté odtrhnou od dadaistů. Surrealisté prezentují své práce na výstavách, které se stávají příležitostí k nejrůznějším provokacím, jimiž se projevuje revoluční charakter hnutí. Umělecké revoluci přidávají surrealisté revoluci politickou a společenskou. Vystupují proti kolonialismu a fašismu. Politická angažovanost se stane zdrojem konfliktů a hádek. Během 2. světové války naleznou mnozí surrealisté útočiště ve Spojených státech amerických, a tak se jejich myšlenky rozšíří i zde. Vrátí se do Paříže, ovšem každý sám a již nikdy nebudou existovat jako skupina. Surrealismu vděčí za mnohé američtí abstraktní expresionisté. (Zkráceno) Největší malíři, č 101, Eaglemoss International, 2000, str. 3-6 Surrealismus programově útočil proti zvyklostem a lžím starého světa. Ve svém uměleckém hledání se dal cestou intuice, snů, fantazie, podvědomí. Byl založený na snaze zcela spontánně, automaticky, bez kontroly rozumu vypovídat o tom, co se děje v lidském podvědomí. Tam někde hledali surrealisté zdroje nových představ. Bezprostředně vyjadřovali své dojmy, pocity a sny. A bez jakýchkoliv logických souvislostí je spojovali v podivuhodnou skutečnost. Přibližovali k sobě věci co možná nejvzdálenější, porušovali přírodní i společenské zákony. Šokem dráždili a provokovali divákovu fantazii. Prolínání snu a skutečnosti, reálného a fantastického, propojování odlišných časů a prostorů, spojení nadějí i strachů – to všechno jsou typické znaky surrealistického hnutí, které se promítalo v umění výtvarném, literárním i ve filmu. (Zkráceno) Průvodce výtvarným uměním IV, P.Šamšula, J. Hirschová, PRÁCE, Praha 2006, str. 85 Významní představitelé: Max Ernst, Joan Miró, Salvador Dalí, René Magritte, André Masson

ÚKOLY: 1. Označ, které tvrzení je pravdivé: a) Tvůrčí metodou se nestává náhoda. b) Surrealisté malovali především krajiny. c) Překvapivého efektu umělci dosahovali náhodnou kombinací navzájem nesouvisejících obrazů. 2. Jaký byl vzájemný vztah dadaistů a surrealistů? a) Po celou dobu spolu úzce spolupracovali. b) Jejich tvorba se od počátku výrazně lišila. c) Po společných začátcích se obě skupiny od sebe oddělily. 3. Co bylo pro surrealisty příznačné? a) ANO – NE --- Svými výstavami neprovokovali. b) ANO – NE --- Jejich práce odrážejí revoluci společenskou, ale ne politickou. c) ANO - NE --- Hnutí surrealistů má revoluční charakter. d) ANO – NE --- Surrealisté odsuzují fašismus. e) ANO – NE --- Spojovali obrazy, které se vedle sebe ještě neobjevily. f) ANO – NE --- Tvořili spontánně, bez kontroly rozumu. g) ANO – NE --- Nepropojovali sen a skutečnost. 4. Jak se myšlenky surrealistů dostaly do USA? a) Američtí umělci zhlédli v Evropě jejich výstavy, a tak se jimi inspirovali. b) Někteří surrealisté se na čas uchýlili do USA. c) Surrealisté uspořádali v USA velkou výstavu svých obrazů. 5. Který umělecký směr byl surrealismem ovlivněn? a) abstraktní kubismus b) dadaismus c) abstraktní expresionismus 6. Zdroje nových představ surrealisté hledali: a) v realistickém umění b) v antickém období c) v podvědomí




REMBRANDT VAN RIJN – 1. část Mgr. Ivana Tichá TEXT: Rembrandt (1606 – 1669) byl nizozemský malíř, kreslíř, grafik a rytec. Je považován za jednoho z nejlepších malířů a grafiků západního umění. Slavným se stal již za svého života a záhy byl považován za největšího nizozemského malíře. Ve svém díle prokazuje technicky mistrné zvládnutí šerosvitu a figurální malby. Jeho tvorba zahrnuje portréty, zejména autoportréty, a také holandské krajiny a obrazy s mytologickými či biblickými tématy. Narodil se jako nejmladší z devíti dětí v nizozemském Leidenu. Byl jediný ze synů, kterého dala rodina studovat. Chodil do latinské školy, protože rodiče z něj chtěli mít pastora. V patnácti letech vstoupil do učení k místnímu malíři. V roce 1624 se rozhodl, že se půjde dále učit do Amsterdamu k mistru Lastmanovi, ten se specializoval na malování portrétů. V této době Rembrandt nejraději maloval obrazy s biblickou tematikou. Posléze se vrací zpět do rodného Leidenu. Tam si zařídil vetešnictví. Rembrandt byl fascinován stářím. Maloval starce, protože dospěl k závěru, že s ubývajícími tělesnými silami se prohlubuje duševní život. Už v mládí začal pátrat ve své vlastní tváři. Zobrazil sám sebe na padesáti obrazech, ať už jako ztroskotance, vznešeného pána nebo účastníka křížové výpravy. Maloval bez zábran. Střídal lazury a pasty. Násadou štětce vyškrabával barevné nánosy. Každý jeho obraz je čirá improvizace, do které vtělil část svého já. Také v grafice si počínal zcela svobodně, neboť se jí učil sám. Po smrti otce Rembrandt odchází z Leidenu do Amsterdamu, usadil se v zámožné rodině obchodníka s obrazy Hendricka van Uylenburcha a založil si malířskou dílnu, kde učil své žáky výtvarnému umění. Pomáhal svému obchodníkovi v prodeji, naučil se kupovat obrazy a začal si zřizovat svou vlastní sbírku starých kreseb. Rembrandt měl se svými obrazy velký úspěch, v jednom roce vytvořil kolem dvaceti podobizen. Stal se pravým umělcem. Prvním důkazem byla zakázka od lékaře Tulpa. Rembrandt ho mistrně zobrazil, jak přednáší anatomii a pitvá zločince, sňatého ze šibenice. Obraz Hodina anatomie doktora Tulpa (1632) visel dlouho v místnosti cechu chirurgů. ( Zkráceno) http://cs.wikipedia.org/wiki/Rembrandt <= http://upload.wikimedia.org/wik ipedia/commons/thumb/5/57/Re mbrandt_Harmensz._van_Rijn_ 132.jpg/195pxRembrandt_Harmensz._van_Rij n_132.jpg => http://upload.wikimedia.org/wik ipedia/commons/thumb/8/8c/Th e_Anatomy_Lesson.jpg/320pxThe_Anatomy_Lesson.jpg

ÚKOLY: 1. Rembrandt svá díla tvořil: a) v 16. století b) v 17. století c) v 18. století 2. Na co svou tvorbu nesoustředil? a) na autoportréty b) na sochařská díla c) na krajinomalby 3. Za jeho života byla jeho díla společností: a) nedoceněna b) odmítána c) vysoce ceněna 4. Která z výpovědí vychází z textu? a) Rembrandt pocházel z velmi chudé rodiny, a proto nemohl studovat. b) Jako jedinému z desíti sourozenců mu bylo umožněno studovat. c) Rodiče si přáli, aby byl pastorem. 5. Jak vypadalo jeho vzdělávání po latinské škole? a) Odešel do Amsterdamu, aby tady studoval malířství. b) S malováním se seznámil u leidenského malíře, ke kterému vstoupil do učení. c) Byl bez výtvarného vzdělání, přednost dával samostudiu. 6. Koho nebo co maloval v mládí nejraději? a) malebné nizozemské krajiny b) staré lidi c) rodiny významných občanů d) výjevy z bible e) autoportréty 7. Po otcově smrti : a) odchází do Amsterdamu, kde ho finančně podporuje zámožný obchodník s obrazy b) pracuje pro obchodníka s obrazy c) v Leidenu zakládá malířskou dílnu, kde učil své žáky výtvarnému umění 8. Co je zobrazeno na obraze Hodina anatomie doktora Tulpa? a) přednáška lékaře v posluchárně univerzity b) setkání cechu chirurgů c) pitva zločince 9. Rembrandtovy podobizny byly tak vynikající a byl o ně tak velký zájem, že během jednoho roku jich tento umělec vytvořil velké množství: a) přibližně deset b) přibližně dvacet c) přibližně třicet




SALVADOR DALÍ Mgr. Ivana Tichá TEXT: Salvador Dalí (1904 – 1989) byl významný katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly. Rodák z Katalánska trval na tom, že má arabské kořeny. Tvrdil, že jeho předkové byli potomci Maurů, kteří do Španělska vtrhli roku 711. Právě v tomto Dalí spatřoval příčinu své lásky ke všemu, co je zlaté a přehnané, svoji vášeň pro luxus a svou lásku pro orientální oblečení. Dalího výstřední a teatrální chování občas ale zastínilo jeho práci. Rád dělal neobvyklé věci jen proto, aby upoutal pozornost. Na druhou stranu však vedla tato cílená pozornost k uznání jeho tvorby širokou veřejností a ke zvýšení prodeje jeho děl. V posledních letech žil Dalí ve věži zvané Galatea, jež byla součástí jeho muzea, kde dne 23. ledna 1989 také nakonec zemřel na srdeční selhání. Dle jeho přání bylo následně jeho tělo nabalzamováno a několik dní vystavováno v muzeu. Poté bylo pohřbeno tamtéž v podlaze atria. Dalí odkázal veškeré své dílo španělskému státu. Dalího díla jsou proslulá překvapující kombinací bizarních snových obrazů s prvotřídním kreslířským a malířským projevem, pro nějž Dalí nacházel inspiraci v pracích starých renesančních mistrů. Za svou kariéru namaloval více než 1500 obrazů. Vedle toho také ilustroval knihy, navrhoval divadelní scény a kostýmy, vytvořil celou řadu kreseb a desítky plastik a věnoval se různým dalším projektům. Umělecký repertoár S. Dalího zahrnoval i film a fotografii. S Waltem Disneym spolupracoval na krátkém animovaném filmu Destino, který byl po svém uvedení v roce 2003, dávno po Dalího smrti, nominován na cenu Americké filmové akademie. Také se podílel na scénáři k filmu Andaluský pes. Více než 30 let spolupracoval na různých projektech s fotografem Halsmanem, který mu pomáhal realizovat některé jeho myšlenky fotograficky. Mezi jeho úspěchy na poli architektury patří muzeum ve vesnici Port Lligat nedaleko španělského města Cadaqués společně se surrealistickým pavilonem Dream of Venus na světové výstavě Expo 1939.

Největší kolekci Dalího prací lze nalézt ve Španělsku – v muzeu Dalí Theatre and Muzeum v katalánském Figueres. Druhá největší kolekce je pak v Muzeu Salvadora Dalího ve

floridském St. Petersburgu. Celkově se v tomto muzeu nachází více jak 1500 děl tohoto slavného umělce. Další poměrně významné kolekce jsou umístěny také v galerii v Madridu a v galerii v Kalifornii. Rozsáhlou sbírku jeho kreseb a soch vlastní pařížské muzeum, stejně jako soustava galerií v Londýně. ( Zkráceno) http://cs.wikipedia.org/wiki/Salvador_Dal%C3%AD

<= http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Salvador_Dali_NYWTS.jpg/181p x-Salvador_Dali_NYWTS.jpg

ÚKOLY: 1. Salvador Dalí tvořil: a) v 18. století b) v 19. století c) ve 20. století 2. Z kterého státu pocházel? a) z Katalánska b) z Arábie c) ze Španělska 3. V čem spatřoval příčiny svého obdivu pro vše zlaté a přehnané, pro orientální oblečení? a) ve své zálibě pro jasné barvy b) v dědictví po svých předcích c) ve vášni pro luxus 4. Jaké bylo chování tohoto umělce? a) slušné a spořádané b) výstřední až divadelní c) snažil se neupoutávat pozornost

5. Označ, které sdělení neodpovídá textu: a) ----- Dalí bydlel ve věži zvané Golgotea. b) ----- Věž byla součástí jeho muzea. c) ----- Byl pochován v rodinné hrobce. d) ----- Zemřel 23. 2. 1989. e) ----- Jeho tělo bylo nabalzamováno. f) ----- Nezemřel na srdeční selhání. 6. Jak naložil se všemi svými díly? a) na sklonku života je rozprodal b) dědicem ustanovil stát c) přenechal je svým potomkům 7. Čím se jeho díla vyznačovala? a) kombinací snových obrazů s nedokonalým kreslířským uměním b) inspirací renesančními umělci c) přesným kopírováním reality 8. Jeho tvorba zahrnovala: a) pouze výtvarné umění b) také tvorbu divadelních scén c) plastiky, ale fotografii ne 9. Doplň jméno toho, s kým spolupracoval na animovaném filmu: _____________________________ 10. Na jakou cenu byl tento film nominován? ______________________________ 11. Jak se jmenoval film, na jehož scénáři se podílel? ______________________________ 12. Kde se osvědčil i jako architekt? _________________________________ 13. Prezentace Dalího prací: největší sbírka ( uveď město ) - _____________________ další města - ________ , __________, __________ , ___________ , __________ 14. Který umělecký směr reprezentoval? a) dadaismus b) futurismus c) surrealismus




REMBRANDT VAN RIJN – 2. část Mgr. Ivana Tichá TEXT: Rembrandt (1606 – 1669) navázal v rodině zámožného obchodníka s obrazy známost s mladou Saskií van Uylenburchovou a vzal si ji za manželku. Byla to velmi bohatá obchodníkova neteř. Manželský pár si koupil v roce 1639 velký dům, jaký tenkrát malíři nemívali. Tam Rembrandt pracoval a přijímal návštěvy, svou dílnu přenechal svým žákům. V této době byl třiatřicetiletý Rembrandt na vrcholu své slávy. Žil ve velkém domě ve čtvrti mezi nejbohatšími lidmi, stýkal se s významnými filozofy a učenci židovského prostředí. Maloval obrazy pro bohaté obchodníky a pro přední muže Nizozemska. Získal mistrné dovednosti, dovedl využít jas a kontrast a soupeřil se všemi nejlepšími umělci své doby. Jeho úspěšná malířská škola dostávala mnoho zakázek. Obrátil se na něj také střelecký spolek se žádostí o velký skupinový portrét. Obrovské plátno z roku 1642 je v dějinách umění známo pod názvem Noční hlídka. V tomto svém nejvýznamnějším díle mistrně využil jasu, kontrastu a pohybu. Během práce na tomto portrétu mu zemřela manželka Saskie. Její smrt v něm cosi zlomila a umělec se vydal na novou cestu. Maloval rád temné holandské krajiny, ve kterých používal vynikající vystižení světla a stínu. V 50. letech se i nadále těšil mezinárodní pověsti, avšak doma v Holandsku dostával zakázky řidčeji. Nedařilo se mu také udržovat ceny na tak vysoké úrovni jako dříve. Příchod finanční krize, která zničila okruh jeho věřitelů, znamenala umělcův bankrot. Roku 1657 musel prodat sbírky obrazů, kreseb a rytin a v následujícím roce i svůj dosud nesplacený dům. Zestárl jako zchudlý muž, který měl stálý okruh svých přívrženců. Za celý svůj život vytvořil velké množství uměleckých děl. Zhotovil přibližně 600 maleb, téměř 400 leptů a 2000 kreseb. ( Zkráceno) http://cs.wikipedia.org/wiki/Rembrandt NOČNÍ HLÍDKA (1642) Obraz má vlastně mylný název. Jak ukázala jeho restaurace, nejde o noční výjev, ani o hlídku. Dílo vzniklo na objednávku spolku střelců. Objednavatelé si přáli, aby je zobrazil tak, aby bylo každého pěkně vidět. Rembrandt je však neuspokojil. Místo vyrovnaných řad strnulých tváří vytvořil scénu plnou děje. Skupina postav se právě vyhrnula na ulici. Ale ani dva nemají stejné šaty, i když si členové spolku na slavné malování pořídili nové stejnokroje! Samotný obraz měl pohnuté osudy: členové spolku jej nejprve odmítli převzít, protože malíř nedodržel podmínky smlouvy. Později byl obraz přenesen na radnici v Amsterdamu. Protože byl velký a nevešel se mezi dvoje dveře, plátno po stranách prostě o dva pruhy seřízli.

Ještě později byl obraz zmenšen o další pruh v horní části. Ten se však naštěstí po létech našel a obraz byl alespoň zčásti opět doplněn. ( Zkráceno) Průvodce výtvarným uměním III, J. Bláha, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 1996, str .76

<= http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/ Rembrandt_Harmensz._van_Rijn_087.jpg/200pxRembrandt_Harmensz._van_Rijn_087.jpg

<= http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0b/Rembrandt_van_Ri jn-De_Nachtwacht-1642.jpg/574px-Rembrandt_van_Rijn-De_Nachtwacht1642.jpg

ÚKOLY: 1. V každém z následujících sdělení je chyba. Najdi ji a oprav: a) Rembrandtova manželka se jmenovala Saskie a byla to chudá neteř obchodníka s obrazy. _____________________________ b) Rembrandt se oženil s dcerou obchodníka s obrazy a společně s ní si pořídil velký dům. _____________________________ c) Saskie byla bohatá neteř obchodníka s nemovitostmi a po svatbě s Rembrandtem si společně pořídili velký dům. _____________________________

2. Jak vypadaly Rembrandtovy obrazy? a) Rembrandt v nich využíval především lineární kresbu. b) Působily veselým a hravým dojmem a zářily velkým množstvím jasných barev. c) Pro obrazy tohoto umělce bylo charakteristické využívání jasu a kontrastu. 3. Obraz Noční hlídka byl: a) namalován pro manželku Saskii b) skupinovým portrétem c) vytvořen Rembrandtovými žáky 4. Vrcholu své umělecké tvorby Rembrandt dosáhl: a) ve dvaceti letech b) ve třiceti letech c) ve čtyřiceti letech 5. Označ, které z dále uvedených vět odpovídají textu: a) ANO – NE Rembrandt rád maloval holandské krajiny. b) ANO – NE Finanční krize jeho život nepoznamenala. c) ANO – NE Svou sbírku obrazů, kreseb a rytin předal svým potomkům. d) ANO – NE Zhotovil 600 kreseb. e) ANO – NE V závěru svého života oplýval bohatstvím. f) ANO - NE Zemřel ve svém velkém domě. 6. Postavy na obraze Noční hlídka byly zobrazeny: a) ve vyrovnaných řadách, aby na každého člena spolku bylo dobře vidět b) v okamžiku, kdy se celá skupina vyhrnula na ulici c) ve stejnokrojích, které si pro tuto příležitost dali ušít 7. Které tvrzení týkající se Noční hlídky z textu nevychází? a) členové střeleckého spolku nebyli tímto dílem nadšeni b) rozměry plátna byly upraveny, protože se obraz nevešel do prostoru, kam měl být pověšen c) obraz se nikdy nedostal na radnici v Amsterdamu




KARLŠTEJN Mgr. Ivana Tichá TEXT: Hrad Karlštejn, vystavěn 1348 – 1357 Dal jej zbudovat Karel IV. na místě, které údajně sám vybral, a podle plánů, na nichž se prý údajně podílel. Oproti stavbám z počátků gotického období byla hlavní pevnostní částí mohutná čtyřpatrová věž, která nahradila původní stísněné útočištní věže. Hrad byl mnohokrát upravován a přistavován, dobyt však nebyl nikdy. Velkou přestavbou prošel koncem 16. století, kdy věžím a palácům přibyly renesanční štíty a sgrafita. Poslední významná úprava byla provedena přibližně před sto lety a podílel se na ní architekt Mocker, který byl jedním z dostavovatelů Svatovítské katedrály. Snažil se hrad oprostit od pozdějších úprav a restaurovat jej, to je navrátit mu původní podobu. Byly však přitom odstraněny i některé sice pozdější, ale přesto cenné přístavby a úpravy z doby renesance. Karel IV. věnoval stavbě a výzdobě Karlštejna stejnou pozornost, jako stavbě katedrály sv. Víta. Hrad měl svůj kostel a několik kaplí. Z nich vyniká kaple sv. Kříže, určená k uložení ostatků, vázaných ke Kristovu utrpení. Karel IV. kapli sám navrhl jako pokladnici a klenotnici. Nechal ji obložit polodrahokamy a sklenout zlacenou křížovou klenbou. V klenebních polích jsou vsazeny skleněné čočky, napodobující hvězdy. Největší poklad kaple však představuje 129 deskových obrazů tzv. Kristova vojska, zasazených do jejích stěn. Obrazy jsou dílem malíře Theodorika a jeho dílny a představují jedinečný soubor v celé gotické Evropě. Díky záznamům v knihách a účtech známe nejen jméno tohoto umělce, ale můžeme i dosti přesně říci, kdy vznikaly deskové obrazy Kristova vojska (světci a světice, proroci, evangelisté, apoštolové, církevní otcové a andělé) v kapli sv. Kříže. Přes mnohé znalosti je osobnost Mistra Theodorika obestřena tajemstvími. Byl poučen italským, ale i nizozemským malířstvím i uměním iluminace, zajímavé jsou i vazby na umění německé. Tento umělec byl zcela nepochybně po Mistru Vyšebrodského cyklu druhou určující osobností českého gotického malířství. Obrazy Mistra Theodorika a jeho školy jsou zvláštní kontrastem hladké malby obličejů a bohatě zdobené malby pozadí, přecházející až na rámy obrazů a z nich na obrazy sousední. Rámy byly často doplňovány zlacením a polodrahokamy jako celá kaple, s níž tvořily celek. ( Zkráceno) Průvodce výtvarným uměním, J. Adamec, P. Šamšula, PRÁCE, Praha 2000, str. 94-96

<= http://upload.wikimedia.org/ wikipedia/commons/thumb/ 3/31/Burgkarlstein02.jpg/24 8px-Burgkarlstein02.jpg

=> http://upload.wikimedia.org/ wikipedia/commons/thumb/ 0/01/Meister_Theoderich_v on_Prag_002.jpg/218pxMeister_Theoderich_von_Pr ag_002.jpg

ÚKOLY: 1. Hrad Karlštejn byl postaven: a) v 13. století b) ve 14. století c) v 15. století 2. Který z panovníků dal podnět k vybudování hradu? a) Karel III. b) Karel IV. c) Přemysl Otakar I. 3. Označ, které sdělení týkající se budování Karlštejna vychází z textu: a) ----- Během velké přestavby v 16. stol. k věžím a palácům přibyly románské štíty. b) ----- Poslední velké úpravy byly provedeny přibližně před sto lety. c) ----- Při těchto úpravách byly odstraněny přístavby z doby renesance. d) ----- Hrad byl mnohokrát dobyt. e) ----- V době renesance se na některých částech stavby objevila sgrafita. f) ----- Hrad měl svůj kostel a kapli. 4. Jak se nazývá kaple určená k uložení ostatků, jež se váží ke Kristovu utrpení? ___________________________ 5. Tuto kapli Karel IV. navrhl: a) jako modlitebnu a klenotnici b) pouze jako pokladnici c) jako klenotnici a pokladnici

6. V některých z následujících vět jsou chybné údaje. Najdi je a oprav. a) Karel V. nechal kapli sv. Kříže obložit drahokamy a zlatem. ________________________________________________ b) V klenebních polích jsou zlaté čočky, ty měly napodobit hvězdy. ________________________________________________ c) Do jejích stěn jsou zasazeny deskové obrazy. ________________________________________________ d) Autorem těchto obrazů byl malíř Theoretik. ________________________________________________ e) Deskové obrazy byly unikátní v celé gotické Evropě. _________________________________________________ f) Obrazů bylo 139. ______________ 7. Které z uvedených postav se neobjevují na deskových obrazech? apoštolové, andělé, malíři, světice, řemeslníci, evangelisté, obchodníci 8. Čím se vyznačovala tvorba Mistra Theodorika? a) zvláštním kontrastem hladké malby obličejů s nezdobeným pozadím b) pozadí procházelo až na rámy obrazů c) bohatě zdobenými malbami pozadí a obličeji malovanými širokými tahy štětce 9. V textu jsou zmiňováni ještě další významní umělci. Uveď jejich jména: _______________________________________ _______________________________________




GOTICKÉ SOCHAŘSTVÍ Mgr. Ivana Tichá TEXT: Spolu s architekturou se rozvíjelo i sochařství. Celé portály, ba celá průčelí katedrál, byly zdobeny desítkami, mnohdy i stovkami větších i menších kamenných soch a reliéfů, zpodobňujících biblické osobnosti, velké postavy křesťanského světa, ale i docela obyčejné smrtelníky. Dokonce i čerty, démony zde najdeme – jako představitele zla. Říká se, že tu býval zpodoben celý svět s dobrem i zlem, jak si jej středověký člověk představoval a další sochy, později převážně řezané ze dřeva, byly určeny do vnitřku chrámů a paláců. Nechyběly ani sochy řezané ze slonové kosti nebo lité z ušlechtilého kovu; tzv. kovolitectví bylo jedním z nejnáročnějších uměleckých oborů. Sochařství se brzy zbavilo románské odtažitosti od života a vydalo se za sledováním krásy vezdejšího světa. Sochařství to znamenalo zejména krásu lidské postavy. Polidštěním vztahů k velkým křesťanským námětům přineslo i pozornost člověka k docela „lidskému“ utrpení i radostem biblických postav. Stále častěji se objevuje postava Panny Marie s Ježíškem, nyní už ne jako přísné „královny nebeské“, ale jako hezké mladé maminky s miminkem. Vzrůstající obliba Panny Marie souvisela s tehdejším rozvojem úcty k ženám. I názor na lidskou postavu procházel vývojem. Od tělesně věcných až nemotorných postav dospělo sochařství postupně k elegantním, pružným figurám. Stále větší roli hrálo řasení šatu. Znamenalo to postupné zjemňování záhybů šatu a vytváření elegantních, někdy velmi rafinovaných obrazců. Přitom se stále více uplatňovalo „ esovité“ prohnutí stojící postavy, což platilo zejména pro postavy Panny Marie s Ježíškem. V podstavě je to starý známý motiv, už v antickém umění dokázal postavy oživovat pohybem a dodával jim mladistvý půvab. (Zkráceno) Průvodce výtvarným uměním II, J. Adamec, P. Šamšula, SPL – PRÁCE, Praha 2000, str. 67-71

<= http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/ 6/64/Gothic_altar_veit_stoss.jpg/320pxGothic_altar_veit_stoss.jpg

ÚKOLY: 1. Gotické sochařství se rozvíjelo: a) odděleně od architektury b) společně s architekturou c) pouze ojediněle 2. Velké množství soch a reliéfů nenajdeme: a) na průčelí katedrál b) na nádvořích chrámů c) na portálech 3. Zobrazené postavy představovaly: a) jen biblické postavy a čerty b) postavy pouze z křesťanského světa c) např. i postavy obyčejných lidí 4. Z jakých materiálů byly vytvořeny sochy uvnitř chrámů? _________________ , ________________ , __________________ , _________________ 5. Jak se lišily gotické sochy od románských? a) Gotické sochy nezobrazovaly lidské radosti a utrpení. b) Románské sochy nebyly zaměřené na biblické postavy. c) Na krásu lidské postavy se zaměřili gotičtí sochaři. 6. Z jakého důvodu umělci stále častěji zobrazovali Pannu Marii? __________________________________________________________________ 7. Označ, které z následujících vět neodpovídají textu: a) ----- Názor na zobrazování lidské postavy se nijak nevyvíjel. b) ----- Umělci stále více zaměřovali pozornost na řasení šatu. c) ----- Záhyby šatu nebyly jemné a elegantní. d) ----- Figury byly pružné, zmizela jejich strnulost. e) ----- Páteř zobrazovaných stojících postav nebyla „esovitě“ prohnutá. f) ----- Toto prohnutí můžeme spatřit hlavně na postavách Krista. 8. Oživení postav pohybem se již objevovalo: a) v románském umění b) v antickém umění c) až v gotickém období

9. Vysvětli význam slova, které ti vyjde v tajence: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

1. 2. 3. 4. 5. 6.

rodový znak sochařský materiál opak dobra Ježíš ................ (doplň) představitel zla postava

TAJENKA : ________________________________ Vysvětlení významu : _________________________________________________________


DATUM: 17.2.2013

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 8. ROČNÍK BAROKO. Mgr. Ivana Tichá

Recommend Documents