vysvětlivky Typ rozhledny
Typ kola
rozhledna zděná (cihlová, kamenná, betonová)
trasa sjízdná na silničním kole
rozhledna kovová (železná)
trasa sjízdná pouze na horském kole
trasa nesjízdná na jakémkoli kole
rozhledna dřevěná rozhledna hradní
Stoupání
Výhled z rozhledny
stoupání prudké
stoupání příkré stoupání strmé
výhled kruhový
výhled severozápadním směrem omezený
výhled severním směrem omezený
číslo železniční trati, nejbližší zastávka, vzdálenost od rozhledny
výhled kruhový pouze do blízkého okolí
rozhledna dostupná lanovkou
výhled mezi vrcholky stromů
Doprava
Ostatní
občerstvení u rozhledny
suvenýry (razítko, tur. známka, pohlednice)
Otevřeno
otevřeno celoročně otevřeno v sezóně
otevřeno dle otevíracích hodin areálu
rozhledna nepřístupná
6
AllAiNOvA věŽ
A
Jedenáctimetrová kamenná osmiboká věž, která byla postavena v roce 1862 a sloužila jako honosný lovecký posed. V roce 2014 byla značně zdevastovaná stavba opravena a ještě do konce roku 2015 se plánuje instalace železného točitého schodiště na ochoz lemovaný mohutným kamenným zábradlím. Značně omezený výhled je možný pouze jižním směrem na louku s jezírkem a do dáli mezi vrcholky stromů. Nejsnadněji se ke věži dostaneme ze silnice z Jičína do Lomnice nad Popelkou. Za obcí Pekloves těsně za železniční tratí odbočuje modře značená šotolinová cesta doprava. Po pár metrech nás překvapí příkré sedmisetmetrové stoupání k rozcestí pod Allainovou věží, kde se zleva přidává žlutá turistická značka, vedoucí sem od pramene Cidliny. Další sedmisetmetrový prudký kopec pokračuje až ke věži, která se nachází na konci rozsáhlé louky, která vznikla vykácením hustého lesa. Z opačné strany se ke věži dostaneme po modré značce od známé rozhledny Tábor. Doporučuji držet se široké šotolinové cesty, ignorovat modrou odbočku doleva a sjet 700 metrů po červené, až narazíme na křižovatku. Zde odbočíme prudce doleva a po široké cestě sjedeme 300 metrů z mírného kopce, kde se napojíme na modrou značku. Po ní pak bezpečně dojedeme prudkým sjezdem po 1 200 metrech až ke věži. Sjízdné pouze na horském kole. Suvenýry v informačním centru a v muzeu na náměstí v Lomnici nad Popelkou.
trať č. 064
žst. Kyje u Jičína; 1,2 km
7
Liberecký kraj okres Semily 540 m n. m. N 50.5025872° E 15.3644183°
B Středočeský kraj okres Příbram 496 m n. m. N 49.7646206° E 14.3767925°
BEsEDNÁ
Drtinova rozhledna
Pětadvacetimetrová dřevěná věž z roku 2015. Kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce 21 metrů (Veselý vrch, Drahoušek, Slapská přehradní nádrž, Cukrák, Studený vrch a Písek v Brdech, Dobříš). K rozhledně vedou dvě přístupové cesty. První od severu odbočuje ze silnice z Chotilska do Neveklova. Ve sjezdu k živohošťskému mostu přes Slapskou přehradu se na konci lesa odbočí doprava a po hlinitokamenité cestě mezi poli se vystoupá příkrý, 350 metrů dlouhý, v závěru až strmý kopec k rozcestí na hřebeni, kam vede z druhé strany druhá přístupová cesta. Ta vede opět od Chotilska. Půl kilometru za odbočkou na Lipí se odbočí doprava na Živohošť a na vrcholu prudkého kopce se za samotou zatočí doleva. Úzká pěšina nás nejprve po louce a pak i lesem po 250 metrech strmého stoupání dovede až k rozcestí s první přístupovou cestou. Odtud vede na vrchol už jediná společná dvěstěpadesátimetrová lesní cesta do prudkého kopce až pod rozhlednu. Sjízdné pouze na horském kole. Suvenýry v informačním centru v Chotilsku.
trať č. 210
žst. Malá Hraštice; 11,9 km
8
BEZRUČOvA vyHlÍDkA Třináctimetrová dřevěná rozhledna z roku 2012. Výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce 10 metrů je možný pouze severozápadním směrem (Kopřivnice s továrnou Tatra, rozhledna Bílá hora, vápencový lom Kotouč ve Štramberku, Oderské vrchy). Cestu k rozhledně začneme na kruhovém objezdu severně od Masarykova náměstí. Husovo ulicí postupně projedeme kolem zimního stadionu a přes železniční trať se prudkým stoupáním po kilometru dostaneme na kraj města k parkovišti u koupaliště, přímo pod hradem Šostýn. Hned na kraji odbočíme po žluté značce doleva a po 150 metrech kamenité lesní cesty dojedeme do prudkého kopce k Husově lípě. Zde doporučuji kolo ustájit, protože v dalším postupu by nám zcela jistě překáželo. Tady opustíme žlutou k Šostýnu a vydáme se doleva vyšlapanou stezkou přes kořeny stromů, kolmo do neskutečně strmého kopce. Po 300 metrech dolezeme, někde skutečně i po čtyřech, přímo na vrchol k rozhledně. Upozorňuji, že z opačné strany je stezka mírnější, ale na kole je rovněž nesjízdná! Na jakémkoliv kole nesjízdné! Suvenýry v informačním centru v Kopřivnici.
trať č. 325
žst. Kopřivnice; 1,9 km
9
B Moravskoslezský kraj okres Nový Jičín 461 m n. m. N 49.5898439° E 18.1587906°
C Karlovarský kraj okres Sokolov 656 m n. m. N 50.2367831° E 12.5576969°
CiBUlkA Třicetimetrová ocelová věž z roku 2014 tvarem ochozu s kupolí záměrně připomínající cibuli. Kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce šestadvacet metrů (Krušné hory až po Klínovec, Tisovský vrch, Slavkovský les, Zelená hora, přehrada Jesenice, Karlovy Vary, Sokolov, Klingenthal a rozhledna Aschberg, Bublava, Oloví). Nejpohodlnější cesta k rozhledně vede ze silnice Krajková — Studenec. Necelý kilometr za obcí Libnov se odbočí doprava na písčitošotolinovou cestu. Ta nás neomylně po 2100 metrech lesem dovede přes vrchol Šibeničního vrchu nejprve do mírného kopce a pak dokonce mírným klesáním až k rozhledně. Z Oloví vede k rozhledně několik značených cest. Dvě žluté, které jsou pro kolo absolutně nevhodné, a jedna modrá. Ta začíná u kostela na Horním náměstí a hned stoupá nekompromisně vzhůru až na Šibeniční vrch, kde se napojí na širokou šotolinovou cestu. Sjízdné pouze na horském kole. Suvenýry na městském úřadu a v malém obchodě na náměstí.
trať č. 145
žst. Oloví; 3,8 km
10
ČÁP
Č
Jedenáctimetrová dřevěná rozhledna s ocelovým točitým schodištěm z roku 2014, která jako jedna z mála u nás byla postavena pomocí vrtulníku.
Královéhradecký kraj okres Náchod
Nádherný kruhový výhled ze zastřešené plošiny ve výšce devíti metrů (Adršpašskoteplické skály, Krkonoše, Javoří, Jestřebí, Vraní, Soví, Stolové a Orlické hory, Ostaš).
N 50.5745225° E 16.1240311°
Protože rozhledna stojí na vrcholku pískovcové skály, nevede k ní žádná na kole sjízdná cesta, ale pouze kamenné schodiště. Na kole se k ní můžeme pouze přiblížit na vzdálenost asi 300 metrů pod vrchol. Východištěm je osada Skály, kam se vyšplháme buď z Teplic nad Metují, nebo ze Stárkova. Přímo naproti zámku se můžeme pustit 300 metrů dlouhou zeleně značenou strmou kamenitou pěšinou do chatové osady, nebo podstatně snadněji pokračovat po silnici ještě 600 metrů na vrchol kopce směrem k Teplicím. Odtud pak zatočíme doleva a po široké písčité cestě dojedeme po 700 metrech do osady jen mírně do kopce. Po stejné cestě pak pokračujeme 300 metrů k rozcestí Pod Čapím vrchem, kde odbočíme doprava a lesem se po kamenité cestě přiblížíme dalších 750 metrů pod rozhlednu. V místě pravoúhlého ohybu cesty je lepší kolo ustájit, protože v dalším postupu už by nám bylo pouze přítěží. Čeká nás závěrečných 250 metrů mezi jednotlivými balvany a pak po schodech i mezi skalisky až na samotný vrchol. Až k odbočce pod vrcholem sjízdné pouze na horském kole. Suvenýry v infocentru v Teplicích nad Metují.
trať č. 047
žst. Janovice u Trutnova; 5,2 km
11
786 m n. m.
Č Středočeský kraj okres Mladá Boleslav 322 m n. m. N 50.4823581° E 15.0859192°
ČÍŽOvkA Třicet devět metrů vysoká dřevěná jehlanová věž s ocelovým točitým schodištěm, postavená v roce 2013 na mohutné betonové podstavě, která je obložena pískovcovým kamenem. Nádherný kruhový výhled z plošiny ve výšce 29 metrů (Mladá Boleslav, Bezděz, Ještěd, Krkonoše, Český ráj). Pro milovníky adrenalinu jsou k dispozici ještě dva balkony s podlahou z tvrzeného skla. Pro některé nedodělky v přízemní místnosti, ale i na schodišti, se doposud čeká na její zprovoznění. Otevřena by měla být koncem roku 2015. Přístup k této krasavici je velmi jednoduchý. Rozhledna totiž stojí na oblém vrcholu přímo u silnice z Čížovky do Malobratřic, východně od Kněžmostu. K dosažení vrcholu se však jak z Čížovky, tak z Malobratřic musí vystoupat asi sedmisetmetrový prudký kopec. Sjízdné na silničním kole.
trať č. 063
žst. Lítkovice; 4,3 km
12
EliŠkA
Stachelberg
Masivní pětadvacetimetrová dřevěná rozhledna s ocelovým točitým schodištěm z roku 2014. Kruhový výhled ze zastřešené plošiny ve výšce 21 metrů (Vraní hory s dominantním Královeckým Špičákem, Jestřebí, Orlické hory, Rýchory, Žacléř, Zvičina). Odbočka k rozhledně leží na vrcholu několikakilometrového prudkého až příkrého stoupání z Trutnova do Žacléře (z opačné strany je stoupání rovnocenné). Na sedle se odbočí doprava a kolem několika vojenských bunkrů z roku 1938 se téměř po rovině dojede po úzké asfaltové silnici po 500 metrech přímo k rozhledně. Silnice pak pod rozhlednou pokračuje z kopce dalších 160 metrů až k tvrzi Stachelberg, kde se vyplatí zastavit na delší prohlídku. Sjízdné na silničním kole. Občerstvení a suvenýry v pokladně pevnosti Stachelberg.
trať č. 043
žst. Křenov; 3,7 km
13
E Královéhradecký kraj okres Trutnov 632 m n. m. N 50.6293297° E 15.9112622°
F Zlínský kraj okres Uherské Hradiště 345 m n. m. N 49.0380097° E 17.3265611°
FlORiÁNkA Dvaadvacetimetrová dřevěná rozhledna s točitým ocelovým schodištěm, od roku 2014 sloužící veřejnosti. Kruhový výhled ze zastřešené plošiny ve výšce 18 metrů (Buchlov, Bílé Karpaty s Velkou Javořinou a Velkým Lopeníkem, Polešovice, Uherské Hradiště). Nejlepší přístup k rozhledně vede ze silnice z Tučap do Vážan, kde se nachází další rozhledna Douby. Přesně na polovině cesty, téměř na vrcholu plochého kopce, který je však v Tučapech velice prudký, odbočuje doleva úzká asfaltová silnička mezi poli. Ta nás spolehlivě, nejprve po rovině a pak dokonce i z kopce, dovede po 350 metrech k rozcestí. Rozhledna se tyčí napravo a vede k ní asi jen stometrová pěšina do mírného kopce. Podstatně náročnější cesta vede z Polešovic. Po zdolání příkrého stoupání celou obcí se na samotném konci u autobusové zastávky a sochy Sv. Marka odbočí doprava a po velice členité a zarostlé vozové cestě se vystoupá příkré, místy až strmé stoupání až k velkému prostranství pod rozhlednou. Dále už vede pouze mohutné schodiště zhotovené z vyřazených betonových pražců a pak velice náročná, jemným štěrkem vysypaná pěšina, která je pro pohyb na kole velice nevhodná. První cesta je sjízdná na silničním kole, druhá pak velice obtížně, a to výhradně na horském kole. Suvenýry na obecním úřadě v Polešovicích.
trať č. 330
žst. Nedakonice; 5,0 km
14
HAvRAN
H
Bývalá vojenská ocelová věž z 80. let 20. století vybudovaná za účelem radiového odposlechu. V roce 2011 byla značně zchátralá stavba převedena na Klub vojenské historie Tachov a v roce 2013 opravena. Od roku 2014 je třicetimetrová stavba přístupná jako rozhledna. Nádherný kruhový výhled z otevřené ploché střechy objektu ve výšce 24 metrů (Slavkovský les, Český les — Dyleň, Velký Zvon, Přimda, Čerchov, Šumava — Ostrý, Velký Javor). Cesta na Havran je poměrně zdlouhavá a fyzicky i orientačně náročná. Vede však nádhernou, téměř neobydlenou krajinou Českého lesa. K rozcestí pod Mlýnským vrchem, odkud začíná vrcholová 3 700 metrů dlouhá cesta, se lze dostat třemi způsoby. Buď od severu z Pavlova Studence u Tachova přes hájovnu Němeček po červené značce, nebo z Lesné přes Starou Knížecí Huť, kam ústí i třetí cesta z Rozvadova. Od křižovatky pod Mlýnským vrchem se jede 300 metrů k rozcestí Zlatý potok jen mírně do kopce. Odtud se ale cesta začíná prudce zvedat a po 1 600 metrech hrubou asfaltku vystřídají betonové panely. Panelka měří 1 800 metrů a končí v bývalém vojenském areálu na temeni Havranu. Pod vrcholem odbočuje doprava zelená značka na hraniční přechod Křížový kámen. Odtud zbývá ke věži ještě 300 metrů strmého stoupání po panelech nevalné kvality. Na silničním kole sjízdné s maximální opatrností. Na horských kolech dobře sjízdné. Suvenýry v infocentru v Tachově.
trať č. 184
žst. Tachov zastávka; 22,5 km
15
Plzeňský kraj okres Tachov 894 m n. m. N 49.7430703° E 12.4093078°
H Moravskoslezský kraj okres Ostrava-město 245 m n. m. N 49.8444217° E 18.2113097°
HOŠŤÁlkOviCE Dřevěná osmimetrová rozhledna z roku 2011. Půlkruhový výhled ze zastřešené plošiny ve výšce pěti metrů jižním směrem (Ostrava se všemi důležitými průmyslovými podniky, elektrárna Třebovice, panoráma Beskyd od Lysé hory, přes Smrk a Kněhyni až po Radhošť). Vydáme-li se do Hošťálkovic z hlavního nádraží v Ostravě Hlučínskou ulicí, přejedeme nejprve dálnici D1, potom řeku Odru a na první světelné křižovatce odbočíme doleva (doprava se dostaneme na další rozhlednu Landek). Po dvou kilometrech téměř po rovině projedeme obcí Lhotka, odkud se zakousneme do prudkého kopce do Hošťálkovic. Ty celé projedeme ve směru východ — západ a kolem kostela a základní školy sjedeme z mírného kopce až k rozhledně. Od západu ze zastávky Třebovice pojedeme 300 metrů po proudu Opavy k lávce přes řeku a na druhém břehu odbočíme doleva a po 1 300 metrech mírného stoupání dojedeme k rozhledně z opačné strany. Sjízdné na silničním kole.
trať č. 321
žst. Ostrava-Třebovice; 1,7 km
16
JANOv
J
Čtyřicetimetrová ocelová věž mobilního operátora s vnitřním točitým schodištěm z roku 2013. Adrenalinový kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce 33 metrů (Děčínský Sněžník, Křídelní stěna, v Sasku Zirkelstein, Kaiserkrone, Grosser Zschirnstein, Buková hora, Sokolí vrch, Růžovský vrch, Jedlová, Studenec, Klíč). Obec Janov se rozprostírá na samotné hranici NP České Švýcarsko. Z Hřenska, ale i z opačné strany z Arnoltic k ní vede příkré stoupání. Zhruba uprostřed obce těsně pod vrcholem (od Arnoltic) odbočíme doprava a po 180 metrech dojedeme téměř po rovině k obecnímu úřadu. Zde se vydáme doleva kolmo do příkrého kopce a po sto metrech vystoupáme kolem areálu domů s pečovatelskou službou k parkovišti. Odtud vede k rozhledně stometrová příkrá pěšina na rozhraní lesa a golfového hřiště vysypaná dřevěnou štěpkou. Kromě poslední stovky metrů sjízdné i na silničním kole. Suvenýry na OÚ nebo v prodejně potravin na vrcholu stoupání hlavní silnice.
trať č. 081; 12,3 km
žst. Veselé pod Rabštejnem
17
Ústecký kraj okres Děčín 347 m n. m. N 50.8607975° E 14.2697800°
k Středočeský kraj okres Kutná Hora 320 m n. m. N 49.9706444° E 15.2849961°
kAŇk
Havířská bouda
Třicetimetrová mohutná zděná věž z roku 2013 s vnitřním výtahem je celá obložená kyklopským zdivem. Kruhový výhled z kryté vyhlídkové plošiny ve výšce 26 metrů, která slouží zároveň i jako malá kavárna (Kutná Hora, Čáslav a vojenské letiště, menší část Kolína, větší je skryta za vyšším vrcholkem Kaňku s vysílačem, rozhledna Vysoká, Železné hory, Krkonoše). Na rozhlednu se nejsnáze dostaneme z obce Sedlec, který je součástí Kutné Hory a je proslulý především kostnicí. Na velkém kruhovém objezdu se vydáme směrem na Kolín do obce Kaňk. Vystoupáme prudký kopec, po jehož pravé ruce budeme mít ovocný sad. Na jeho konci, kde začíná smíšený les, odbočíme doprava a po hladkém asfaltu převážně do příkrého kopce se po 700 metrech dostaneme přímo na parkoviště pod věží. Z opačné strany naopak sjedeme 300 metrů od posledních domů v Kaňku a na konci lesa odbočíme doleva. Sjízdné na silničním kole. Suvenýry ve věži nebo v Havířské boudě. Občerstvení v přilehlé Havířské boudě nebo přímo v ochozu věže.
trať č. 235
žst. Kutná Hora-Sedlec; 2,1 km
18
klÍNOvEC
k
Sedmnáct metrů vysoká zděná věž z roku 1884. Kvůli havarijnímu stavu byla po dlouhých průtazích v roce 2012 původní věž zcela demontována a zahájena výstavba nové rozhledny. Ta pak byla slavnostně otevřena 28. 10. 2013. Nádherný kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 14 metrů (hřebeny Krušných hor, Podkrušnohorská hnědouhelná pánev, Doupovské hory, Slavkovský les, za dobré viditelnosti i Šumava, Děčínský Sněžník, Lužické hory, Ještěd, Milešovka, Říp). K rozhledně vede kvalitní asfaltová silnice z Jáchymova přes Boží Dar směrem na Vejprty. Už samotné stoupání z Jáchymova je velmi prudké. Na Boží Dar je možné se dostat rovněž z Horní Blatné nebo z Abertam, z opačné strany vede k odbočce k rozhledně silnice z Vejprt nebo z Měděnce. Vždy je ale třeba překonat značný výškový rozdíl hřebene Krušných hor. Zmiňovaná odbočka k rozhledně se nachází 2 km nad Božím Darem ve směru na Vejprty. Na této silnici fouká velmi často silný vítr. K rozhledně je to odtud 2 kilometry do prudkého kopce po kvalitní asfaltce. Všechny cesty jsou dobře sjízdné na silničním kole. Občerstvení a suvenýry v horském hotelu nebo na konečné stanici lanové dráhy, která sem vede z lázeňského města Jáchymova, nebo v infocentru na Božím Daru.
trať č. 137
žst. Kovářská; 8,1 km
19
Karlovarský kraj okres Karlovy Vary 1 244 m n. m. N 50.3959456° E 12.9678783°
