Vysvětlení základních pojmů z oborů hydrometeorologie a klimatologie V hydrometeorologii a klimatologii je používáno mnoho pojmů, které mají pro tuto vědu svůj význam a vídáte je i v našich textech předpovědí, statistik či teoretických článcích, kde je již s nimi pracováno a k jejich výkladu se nevracíme. Poskytujeme Vám tímto tedy slovník těchto používaných výrazů. Ať už se jedná o teplotu vzduchu, srážkový úhrn, četnost, intenzitu, letní den či mnoho dalších často používaných pojmů. V článku "Kdy je jev extrémní?" (www.meteoaktuality.cz) byly interpretovány hodnoty dle SIVS, od jejichž dosažení je nutno v rámci ČR považovat daný jev za extrémní či lépe řečeno význačný, před kterým je nutno varovat a který je nutno zvlášť sledovat oproti normálním či jinými slovy běžným projevům počasí. Jedná se tedy o oddělení význačného počasí od běžného stavu počasí. Tento přehled by měl přinést vysvětlení ostatních pojmů - projevů počasí či jiných zavedených a používaných pojmů v oblasti těchto věd. V hydrometeorologii a klimatologii důrazně rozlišujeme zejména následující pojmy:
POČASÍ Historie počasí – historií počasí rozumíme veškeré proběhlé počasí v minulosti, tj. vše co není aktuálním počasí a vše co není předpovědí počasí. Doslova řečeno veškeré děje v počasí které proběhly před 1 sekundou jsou historií počasí. Pro účely statistiky počasí se uvádí historie zajisté v delších časových intervalech a hodnotíme průběh počasí v uplynulém dnu, týdnu, měsíci, roce … Aktuální počasí – je veškerý průběh počasí v aktuálním čase, tzv. okamžitý stav počasí. Opět to je nutno chápat ale trochu komplexněji. Obecně vzato ale vše, co je již historií počasí (viz výše) nemůže být aktuálním počasím a jedná se tedy už o tzv. staré údaje o počasí, v aktuálním počasí už se pracuje s údaji novými. Předpověď počasí – je vše, co není historií a aktuálním počasím. Předpověď počasí je odhad chování počasí v blízké budoucnosti den do dni, takže doslova je předpovědí počasí to, jak bude za 1 sekundu na daném místě či území i to, co bude na např. za 5 dní – opět to není radno chápat doslova. Většinou se předpovídá minimálně na několik hodin či desítek hodin dopředu, dnů atd. Podle toho rozlišujeme:
1
a) Krátkodobou a velmi krátkodobou předpověď = na několik málo hodin (1224h) až několik dnů. (1-3dny maximálně) b) Střednědobou předpověď = na několik dní (zpravidla 3-5 dní) c) Dlouhodobou předpověď = nazývána též výhledem, na týden až 10 dní dopředu, dále předpovídat nelze. Výhled počasí – důsledně odlišujeme od předpovědi počasí, neboť má jeden velmi důležitý rozlišovací znak, není to předpověď počasí den po dni, neboť zní na více než 10 dní až na měsíc dopředu a na takovou dobu nelze předpovídat detailně den po dni. Jedná se o komplexní prognózu pravděpodobnosti vývoje počasí v podobě teplotních a srážkových odchylek od normálu pro dané období buďto dle povětrnostních podmínek a měření prvků v atmosféře za období několika uplynulých dnů nebo na základě statistik o měření počasí v historii, vývoji počasí určitém období. Sezónní výhledy – jsou přímo výhledy na několik měsíců dopředu, tj. na více než 1 měsíc až na celá období, tj. 3 měsíce. V dnešní době existují výhledy i na půl roku, ale tyto prognózy nemají z hlediska věrohodnosti vůbec žádný smysl, nemají váhu, protože pravděpodobnost jejich vyplnění se je prakticky nulová. Úspěšnost předpovědi – jedná o míru (procentuální) vyplnitelnosti se předpovědí počasí, která s přibývajícím časem, na něhož prognóza (předpověď či výhled) zní, klesá. Nejúspěšnější jsou a jisté prognózy na hodiny až jeden den, dosti úspěšné jsou prognózy na několik málo dní. Na více dní jsou již o poznání méně úspěšné a výhledy počasí ztrácejí na úspěšnosti už do takové míry, že je prakticky nemá cenu sestavovat či brát v potaz. Extrémní počasí – je míra význačnosti daného jevu, kdy jev splňuje dle podmínek SIVS ČR (Systému Integrované Výstražné Služby ČR) určitý stupeň nebezpečí, které představuje pro obyvatelstvo. Počasí obecně tedy může být i význačné, ale nemusí být extrémní dle podmínek daného státu. Rozlišujeme 1., 2., a 3. stupeň nebezpečí při extrémních projevech daných jevů v počasí. Více o extrémech počasí v ČR prozradí článek „Kdy je jev extrémní“ viz též odkaz na něho výše
2
VÝSKYT JEVŮ OBECNĚ Výskyt jevu - o výskytu jevu hovoříme, pokud se daný jev objeví alespoň na 5% území Ojedinělý výskyt jevu - hovoříme o něm, pokud se objeví na 5-29% daného území Místní výskyt jevu - hovoříme o něm, pokud se objeví na 30-69% daného území Výskyt jevu na většině území - hovoříme o něm, pokud se objeví na 50 a více % daného území Výskyt jevu na celém území - hovoříme o něm, pokud se objeví na 70% a více % daného území Pravděpodobnost výskytu jevu – jedná se o odhad v %, jaké je riziko výskytu daného jevu a daném území. Většinou je pravděpodobnost uváděna v souvislosti Četnost jevu - je míra výskytu daného jevu na daném území Intenzita jevu - je síla či prudkost daného jevu Vydatnost jevu - používáno u srážek, označuje míru intenzity srážek za daný čas Úhrn srážek - je množství srážek různé intenzity na daném místě za daný čas s výskytem srážek nad daným územím, ať se jedná v našich podmínkách o ČR jako celek či určitý kraj nebo okres republiky.
KLIMATOLOGICKÉ STATISTIKY Arktický den - je den, kdy teplota nevystoupí nad -10.0°C Ledový den - je den, kdy teploty nevystoupí nad 0.0°C Mrazivý den - je den, kdy teplota poklesne alespoň na -0.1°C Letní den - je den, kdy teplota vystoupí alespoň na 25.0°C Tropický den - je den, kdy teplota vystoupí alespoň na 30.0°C Teplý den - za teplý nebo-li také tzv. jarní den můžeme považovat den, kdy teplota dosáhne alespoň 15.0°C. Den se srážkami - je den, kdy se objeví srážky s měřitelným úhrnem alespoň 0.1mm Den s bouřkou - je den, kdy se v daném místě pozorování objeví bouřka provázená světelnými a zvukovými jevy a také srážkami
3
Průměrná denní teplota - jedná se o průměr nasbíraných dat z měření teploty vzduchu ve 2m nad zemí v 7, 14 a 2 x ve 21 hodin. Tyto hodnoty vydělíme čtyřmi a dostáváme průměrnou denní teplotu. Průměrná měsíční teplota - je průměr průměrných denních teplot v daném měsíce, který získáme na základě nasčítání hodnot průměrných denních teplot a vydělení této hodnoty počtem dnů v měsíci Průměrná teplota období - je průměr průměrných měsíčních teplot daného období, který získáme nasčítáním průměrných měsíčních teplot a vydělením této hodnoty třemi, neboť každé klimatické období má tři měsíce Průměrná roční teplota - je průměrem všech průměrných měsíčních teplot v daném roce, který získáme po nasčítání průměrných měsíčních teplot, získanou hodnotu vydělíme dvanácti, tedy počtem měsíců v roce Průměrné měsíční srážky - jedná se o nasčítání srážkových úhrnů v jednotlivých dnech měsíce, (tj. celkové měsíční srážky) tedy 24h úhrny srážek a vydělení této hodnoty počtem dnů v měsíci Průměrné srážky období - jedná se o nasčítání průměrných měsíčních srážek v daném období a vydělení této hodnoty třemi Průměrné roční srážky - jedná se o nasčítání měsíčních průměrných srážek a vydělení této hodnoty dvanácti Obdobně postupujeme u statistik dalších prvků jako je vlhkost vzduchu a tlak vzduchu především. Důrazně rozlišujeme dle základů teorie zejména:
SRÁŽKY A USAZENÉ SRÁŽKY Zákal - jedná se o lehký opar vyskytující se ve větší vzdálenosti od místa pozorování či v podobě jemného povlaku v podobě kondenzující vlhkosti v atmosféře Kouřmo - jedná se mírně zhoršenou dohlednost tzv. slabou mlhou s tím, že dohlednost zhoršuje více než zákal Mlha - je celkové zhoršení dohlednosti a to i značně více než v případě kouřma Rosa - jedná se o průhledné kapičky. K její tvorbě dochází za jasných a bezvětrných nocí s dostatečnou vlhkostí vzduchu a jeho možností ochladit se na příslušnou teplotu rosného bodu, tzn. silné rosy vznikají zejména na podzim.
4
Jíní - jemné bílé krystalky ledu usazující se na trávě a vodorovných plochách. Netvoří se na stromech či elektrickém vedení Jinovatka - bílá usazenina, lesklá v případě slunečního svitu. Tvoří ji ledové krystalky a usazuje se na rozdíl od předchozího druhu usazených srážek na elektrickém vedení, větvích a rozích předmětů. Může narůstat proti směru proudění. Vzniká kdykoli při teplotách nižších než -8°C. Námraza - bělavá až šedá a neprůhledná sněhová či ledová hmota. Usazuje se na drátech a větvích či vertikálních plochách. Narůstá proti směru proudění a to do značných rozměrů, trvají-li podmínky pro její tvorbu. Způsobuje kalamitu v lesích a energetice. Objevuje se v zimním období ve středních a vyšších polohách při teplotách do -5°C. Ledovka - průhledná a kluzká vrstva ledu na chodnících, neošetřených silnicích, stromech a jiných předmětech vystavených mrznoucímu dešti, který se vyskytuje v případě kladných teplot ve vyšších hladinách atmosféry, vlivem záporných teplot v nižších vrstvách atmosféry pak vzniká ledovka Náledí - je neprůhledné a méně hladké než ledovka, vzniká opětovným zmrznutím roztátého sněhu či mokrých neošetřených povrchů (chodníky, silnice, nikoli stromy!) po předchozím výskytu kapalných či tuhých srážek Zmrazky - jsou kusy ledu, který vznikl opětovným zmrznutím částečně roztátého sněhu či vody z předchozích kapalných srážek Mrholení - je typ srážek s průměrem kapiček menším než 0.5mm, přináší velmi nízké srážkové úhrny Déšť - je typ srážek s průměrem kapiček větším než 0.5mm, přináší vyšší srážkové úhrny, záleží na jeho intenzitě (výše) Mrznoucí srážky - jsou srážky v podobě deště či mrholení, které na podchlazeném zemském povrchu namrzají a tvoří kluzkou ledovku (výše) Zmrzlý déšť - je déšť, který při putování atmosférou prochází studenou vrstvou vzduchu a na zemský povrch dopadá zmrzlý v podobě kousků ledu, při dopadu led odskakuje a cinká Sníh - jsou srážky v podobě sněhových vloček, které vypadávají za nízkých teplot už z oblaků, tj. z velkých výšek
5
Sněhové krupky - jsou srážky sněhové, které prošly teplou vrstvou vzduchu a před dopadem na zemský povrch opět zmrzly. Mají tedy tvar krupek v podobě kuliček, nikoli již hezky tvarovaných vloček Námrazové krupky - vypadávat mohou jen z oblaku Cb, což napovídá, že vznikají v horních částech bouřkových oblaků, kde panují velmi nízké teploty. Jedná se o průsvitná ledová zrna o průměru kolem 5mm. Jedná se o sněhová zrna, (viz též sněhové krupky) která jsou obalena vrstvou ledu a objevit se mohou jen v přeháňkách, resp. bouřkách. Kroupy – jsou srážky, které vypadávají pouze z oblaků, které dosahují horní hranice troposféry, což jen oblak bouřkový typu Cb. Jedná se o kusy ledu v podobě nepravidelných koulí, které narůstají v bouřkovém oblaku a při určité hmotnosti překonají zpětné proudění a vlivem sestupných proudů vzduchu vypadávají z oblaku. Mohou být velmi malé v podobě hrachu, střední v podobě ořechu nebo obrovské až gigantické v podobě grapefruitu nebo melounu. Smíšené srážky - jsou srážky v podobě deště a sněžení, zmrzlého deště a deště, krup a deště či sněhových krupek a deště zároveň Přeháňky - jsou srážky konvektivní, které se objevují z kupovitých oblaků. Po přechodu přeháňky dochází k rychlému protrhávání oblačnosti a to většinou výraznějšímu. Zasahují malé území a putují v rychlejším sledu za sebou, nemusejí ovšem brzo přejít přes dané území, mohou být rozsáhlejší Občasné srážky - jsou srážky opakující se během dané doby, zpravidla během dne, v podobě deště, sněžení, smíšených srážek atp. Zasahují větší území než přeháňky a v době mezi periodami srážek se oblačnost neprotrhává, většinou vůbec Trvalé srážky - jsou srážky v různých podobách, který trvají delší dobu bez přestávek. Trvalé srážky mohou bez opakování se (tj. bez přestávky) trvat 1 hodinu i celý den. Pokud definitivně po hodině ustanou, jednalo se o trvalejší srážky, pokud se po ustání opět objeví, nejedná se už o trvalé srážky
6
VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Nížiny a nižší polohy - jsou polohy do nadmořské výšky 400m n.m., z toho úplné nížiny jsou v našich podmínkách polohy pod 250m n.m. (př. Polabí, jižní Morava s polohami i pod 200m n.m., nejnižší poloha v ČR činí 158m n.m. a jedná se o okolí Roudnice nad Labem, kde se nachází observatoř ČHMÚ) Střední polohy - jsou polohy s výškou nad 400m n.m. do 600m n.m. (př. Podkrkonoší) Vyšší polohy - jsou polohy s výškou na 600m n.m. do 800m n.m. (př. Velká Úpa) Horské polohy - jsou polohy s výškou nad 800m n.m. (př. Pec pod Sněžkou) Hřebenové polohy - jsou polohy nejvyšší v daném pohoří a nejvyšší na našem území. Jedná se o místa s nejvyššími úhrny srážek a o místa s extrémními úhrny srážek při působení tzv. návětrného efektu. Jsou to polohy v našich podmínkách alespoň s výškami 1200 a více m n.m. (př. Luční Bouda, zajisté Sněžka či Králický Sněžník atd.)
OBLAKY Oblačnost – je množství oblaků různého druhu (pater, tvarů atp.) vyskytující se na obloze v daném místě a v určitý čas – tzv. celková oblačnost. Pokrytí oblohy oblačností - vyjadřujeme pro účely meteorologie jako pokrytí oblohy celkovou oblačností v osminách od 0/8 jasno, přes 4/8 polojasno po 8/8 zataženo. (blíže pojednává o určování pokrytí oblohy oblaky článek na webu) Chod oblačnosti – tím rozumíme proměnlivost druhů a zejména pak množství oblačnosti na daném území v daný čas. Rozlišujeme denní a roční chod oblačnosti s tím, že nejméně oblačnosti panuje v létě v noci či ráno, v zimě odpoledne a naopak. V průběhu roku panuje nejvíce oblačnosti v chladné části roku, obecně od listopadu a nejméně uprostřed létě, obecně v teplé části roku. Jedná se o převažující chod oblačnosti v našich podmínkách, rozhodně ne pravidelný ve smyslu „den co den, rok co rok“. Vrstevnatá oblačnost - je oblačnost většinou bez patrné struktury, jednotvárná připomínající mlhu a přinášející srážky občasné či trvalé, různé intenzity (oblaky As, St, Ns)
7
Kupovitá oblačnost - je oblačnost s patrnou strukturou, často výraznou a působivou bez výskytu srážek nebo přinášející srážky v přeháňkách a často prudké (Cc, Ac, Ac, Cu, Cb) Vláknitá oblačnost - je oblačnost cirrovitá tvořená výhradně ledovými krystalky (Ci, Cs, Cc) Frontální oblačnost - je veškerá oblačnost, která se objevuje v oblastech frontálních vln, tedy na rozhraních odlišných vzduchových hmot. Zástupci těchto oblaků jsou oblaky druhu Cs, As a Ns, na studených frontách zejména pak v letním období Cb. Naopak nefrontální oblačností rozumíme oblačnost vyskytující se mimo fronty a to daleko od těchto rozhraní a patří mezi ní ve stabilních hmotách Ci, též Cs, dále pak Ac, Sc a St. V nestabilních hmotách najdeme konvekční (jinými slovy vertikální) oblaky Cu a též Cb zejména v letní části roku, viz dále. Vysoká oblačnost - jsou cirrovité oblaky složené výhradně z ledových krystalků (Ci, Cs, Cc) Střední oblačnost - jsou pouze oblaky typu As, Ac Nízká oblačnost - je oblačnost s nejnižší základnou, dosahující až zemského povrchu (Sc, Cu, St) Vertikální (konvekční) oblačnost - Cu, Cb a přesahující výše uvedená patra - Cb a Ns, která vzniká vertikálními pohyby vzduchu Horizontální oblačnost - As, St Bouřková oblačnost – výhradně oblaky Cb, obsahující projevy bouřek tj. elektrické výboje – blesky a jejich zvukové projevy.
HYDROLOGIE Hlásný profil – nebo-li měrný profil, je místo na němž je vybudováno stanoviště určené k měření vodního stavu a ke zjišťování průtoku v korytu vodního toku. Tento profil je vybaven různými přístroji. Povodňový stupeň (SPA) – jedná se o stupeň nebezpečí, které představuje průtok a vodní stav daného toku na daném místě pro obydlené okolí. Řídí se stupni výstrah (viz výše) a to následovně 1.SPA se rovná 1. stupni, 2.SPA se rovná 2. stupni a 3.SPA se rovná 3. stupni s tím, že zde existuje tzv. extrémní ohrožení které je též přiřazeno 3. stupni dle SIVS. Jsou určeny stavy či průtoky (jejich hodnoty) na
8
různých místech (hlásné profily) a od těchto hodnot platí konkrétní povodňový stupeň. Nízký průtok či stav sucha – je opačný stav toku oproti SPA, prezentuje nízké stavy toků na určitých místech a nedostatek vody v korytu toku v daném místě. Opět jsou určeny stavy či průtoky na jednotlivých místech (hlásných profilech) které představují stavy sucha, resp. nízké průtoky. Ledové jevy – existence ledu v korytu toky v různých podobách: zámraz, okrajový led, chod ledu. Dle toho rozlišujeme další pojmy jako je celina, bariéra, nápěch atd. Veškeré pojmy najdete ve slovníku ………………………………………………………………………………………………………………………………………
Vysvětlení základních pojmů – dokument, kontakty Autor: Meteo Aktuality Slouží pro stručný přehled o významu základních pojmů z meteorologie, hydrologie a klimatologie, které jsou používány v našich službách v podobě článků různého druhu bez jejich výkladu s předpokladem znalosti čtenáře jejich významu a použití. Tento dokument poskytuje tzv. klíč k těmto základním pojmům, nejedná se o komplexní slovník pojmů, ten připravujeme (stav k listopadu/prosinci 2014) v samostatné verzi ke stažení. Pokud by zde vysvětlení nějaké pojmu, který objevuje při poskytování našich informací a nebo pokud by někomu vysvětlení daného pojmu nedostačovalo či nebylo dostatečně jasné a vyčerpávající, nechť nás kontaktuje pro doplnění definice či jakoukoli radu ohledně pojmosloví na adrese
[email protected] či na stránkách sociálních sítí – buď veřejně nebo soukromě. Při úplnost přidáváme kontakty: Email/soukromý:
[email protected] Facebook zprávy/soukromý, Facebook zeď/veřejný: facebook.com/pocasi.aktuality Google+/veřejný: plus.google.com/+Meteoaktuality.Cz780 nebo komunita Počasí (vyhledat lze i podle našeho názvu Meteo Aktuality nebo Počasí) Twitter/veřejný: twitter.com/meteoaktuality Ask/veřejný, ale i anonymní: ask.fm/Meteoaktuality Máte skutečně na výběr, kde všude rádi přivítáme Vaše dotazy na pojmosloví, naše služby a na vše týkající se počasí s co nejrychlejší odpovědí. NAVÍC: Další pojmy z oborů meteorologie, hydrologie a klima najdete v našem třídílném slovníku odborných a jiných výrazů.
9
