Vysokoškolský výzkum a vývoj

Český statistický úřad

Vysokoškolský výzkum a vývoj

Obsah: Úvod ……………………………………………………………………………………………………………………………1 1. Celkové výdaje na výzkum a vývoj………………………………………………………………………………….…2 1.1 Základní ukazatele ………………………………………………………………………………………………..…2 1.2 Postavení vysokoškolského sektoru ve veřejném výzkumu a vývoji ………….…………………………….…6 1.3 Výdaje na VaV podle funkčního hlediska …………………………………………………………………………8 2. Výzkum a vývoj financovaný z veřejných zdrojů……………………………………………………………….…10 2.1 Základní údaje o celkové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů……………………………………10 2.2 Financování výzkumu a vývoje na veřejných vysokých škol ze státního rozpočtu …………………………16 3. Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací …………………………………………………………………19 3.1 Financování VaV na vysokých školách z podnikatelských zdrojů………………………………………….…19 3.2 Spolupráce vysokých škol a podniků v oblasti inovací…………………………………………………………21 4. Výsledky výzkumné a vývoje činnosti………………………………………………………………………………23 4.1 Publikační aktivita - odborné články a jejich citace ………………………………………………………….…23 4.2 Ochrana průmyslového vlastnictví – patentové přihlášky a udělené patenty……………………………..…31 Tabulková příloha Metodologická příloha

Úvod Veřejná podpora výzkumu a vývoje na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích je klíčová pro produkci a šíření nových vědeckých a technologických znalostí a pro rozvoj kvalifikovaných lidských zdrojů. Tyto faktory následně významným způsobem ovlivňují i ekonomický a technologický rozvoj společnosti a její konkurenceschopnost, a to prostřednictvím jak aplikovaného výzkumu, tak i experimentálního vývoje a inovací jež jsou prováděny především v podnikatelském sektoru. Spolupráce vysokoškolského sektoru, jako dodavatele nových znalostí a hlavně budoucí inteligence, se sektorem podnikatelským jako jejich spotřebitelem by tak měla být v každé vyspělé společnosti samozřejmostí. Cílem této rozsáhlé studie vypracované Českým statistickým úřadem je poskytnout jak laické tak především odborné veřejnosti podrobný statistický přehled o vývoji a způsobu financování výzkumu a vývoje ve vysokoškolském sektoru v České republice a v mezinárodním srovnání. Stejně jako se snaží analyzovat některé vybrané údaje o výsledcích výzkumné a vývojové činnosti na vysokých školách. Pro vytvoření této studie byly použity následující datové zdroje: −

Roční statistické šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01), kterým jsou získávány údaje přímo od všech subjektů provádějících výzkum a vývoj na území České republiky. Cílem tohoto šetření je získat podrobné údaje o lidských a finančních zdrojích určených k VaV činnostem. Více metodických informací o šetření VTR 5-01 naleznete v metodické příloze této studie nebo na následujícím odkaze: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje

−

Roční statistická úloha o státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD), kdy se jedná o administrativní údaje od poskytovatelů finanční podpory VaV ze státního rozpočtu. Cílem této úlohy je identifikace VaV podporovaného ze státního rozpočtu podle jednotlivých socioekonomických cílů. Více metodických informací o projektu GBAORD naleznete v metodické příloze této studie nebo na následujícím odkaze: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statni_rozpoctove_vydaje_a_dotace_na_vyzkum_a_vyvoj_gbaord

−

Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků (TI200X) je výběrové statistické šetření prováděné Českým statistickým úřadem za účelem získání mezinárodně srovnatelných statistických informací pro určení kvantitativních a kvalitativních charakteristik inovačního prostředí v podnikatelském sektoru České republiky. Více metodických informací ke statistice inovací naleznete v metodické příloze této studie nebo na následujícím odkaze: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_inovaci

−

Patentové statistické údaje, které jsou Českým statistickým úřadem přebírány z externích administrativních dat od Úřadu průmyslového vlastnictví ČR či z databází zahraničních patentových úřadů. Cílem patentové statistiky je zpřístupnit široké veřejnosti úroveň patentové aktivy subjektů působících na území České republiky. Více metodických informací k patentové statistice naleznete v metodické příloze této studie nebo na následujícím odkaze: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika

−

Rejstřík informací o výsledcích VaV z kterého pocházejí údaje o článcích publikovaných v odborných časopisech a o udělených patentech spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Záznamy o výsledcích VaV předané do RIV slouží pro hodnocení výsledků výzkumných aktivit jednotlivých subjektů. Více metodických informací k údajům z Rejstříku informací o výsledcích VaV naleznete v metodické příloze této studie.

1

1. Celkové výdaje na výzkum a vývoj V úvodní kapitole naleznete jednak základní údaje o celkových výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice a v zahraničí v posledních 10 letech, ale i postavení vysokoškolského sektoru ve veřejném výzkumu a vývoji. V poslední části této kapitoly pak budou představeny podrobnější údaje o výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru v členění podle vědních oblastí, druhu nákladů a typu VaV činnosti. 1.1 Základní ukazatele V roce 2008 bylo v České republice vydáno na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru celkem 9,1 mld. Kč, tj. 4,2krát více než před deseti lety. Ve vládním sektoru, který zahrnuje především veřejné výzkumné instituce (jednotlivé ústavy Akademie věd ČR a resortní výzkumné organizace) pak bylo ve stejném roce utraceno za VaV o čtvrtinu více než ve vysokoškolském sektoru, tj. 11,3 mld. Kč a v podnikatelském sektoru dokonce 3,7krát víc, tj. 33,5 mld. Kč. V roce 2008 tak činily v České republice celkové výdaje na výzkum a vývoj 54,1 mld. Kč. VaV uskutečněný ve vysokoškolském sektoru je v České republice prováděn především na veřejných vysokých školách, kde v roce 2008 bylo za VaV utraceno 95 % z celkových výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru, 4 % pak připadají na fakultní nemocnice a zbylé 1 % na soukromé vysoké školy. Z 26 veřejných a státních vysokých škol provádějí VaV až na jednu všechny, ale s poměrně velkými rozdíly co se týče výše jejich výdajů na VaV. Pouze pět z nich utratilo za VaV více jak 500 mil. Kč a naopak 14 jich utratilo méně jak 200 mil. Kč. Až na jednu ze všech 25 soukromých vysokých škol jež provádějí VaV neutratila žádná za VaV v roce 2008 více jak 10 mil. Kč. Graf 1: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice, 1998-2008

0,23% 0,17%

0,19%

0,19%

0,19%

0,25%

0,26%

0,25%

0,18%

0,14% 0,11%

2,9

3,8

4,4

4,6

4,9

5,2

2,2 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

v mld. Kč - běžné ceny

6,9

7,9

2005

2006

9,2

9,1

2007

2008

podíl na HDP Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ

Pokud bychom vztáhli výdaje na VaV uskutečněné ve vysokoškolském sektoru k HDP tak tento podíl vzrostl z 0,11 % v roce 1998 na 0,25 % v roce 2008. Je ovšem nutné poznamenat, že v posledních třech letech tento podíl zůstává stejný. Spolu s vládním sektorem se tak v roce 2008 veřejný výzkum a vývoj (VaV uskutečněný ve vysokoškolském a vládním sektoru) podílel 0,55 % na HDP a podnikatelský výzkum a vývoj 0,91 % HDP. Celkově tak výdaje na VaV v České republice vztažené k HDP v roce 2008 dosáhly 1,46 %, tento ukazatel nazýváme intenzita výzkumu a vývoje. V České republice poklesla celková intenzita výzkumu a vývoje za poslední tři roky z 1,55 % HDP v roce 2006 na 1,46 % HDP v roce 2008, a to především díky vysokému nárůstu HDP v roce 2007 a stagnaci výdajů na VaV v roce 2008. I když výdaje na VaV rostly v ČR v posledních 10 letech výrazně rychleji než ve většině vyspělých států EU, splnění hlavního cíle Lisabonské strategie v oblasti výzkumu a vývoje, podle kterého by do roku 2010 intenzita celkových výdajů na VaV v zemích EU měla dosáhnout úrovně 3 % HDP, je stále velmi vzdálené. 2

11,9%

14,6%

15,7%

33,3%

33,7%

13,4%

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-2,5%

-0,7%

5,3%

0,7%

6,6%

5,6%

4,1%

1,2%

12,4%

17,9%

reálný ve stálých cenách roku 2000 27,1%

29,0%

30,7%

nominální v běžných cenách

9,9%

22,1%

34,4%

Graf 2: Meziroční nárůst výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice (%), 1998-2008

2008

Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ

Vysokoškolský sektor je z hlediska výdajů na VaV v posledních 10 letech nejrychleji rostoucím sektorem provádění VaV v České republice – průměrný meziroční nárůst činil 15,4 %, tj. 2,2krát více než ve vládním sektoru a 1,8krát než v podnikatelském sektoru. Tento nárůst ovšem nebyl ve sledovaném období rovnoměrný. Výdaje na VaV na vysokých školách zaznamenaly nejvýznamnější dynamiku nárůstu především v období 1997-2001 kdy v průměru rostly o čtvrtinu ročně. V letech 2002-2004 došlo k významnému zpomalení nárůstu těchto výdajů, a to na cca 5 % ročně. Dynamika růstu v tomto sektoru byla obnovena opět v letech 2005 až 2007. V roce 2008 pak došlo poprvé k meziročnímu poklesu jak již bylo uvedeno výše. Základní ukazatele za vysokoškolský sektor z ročního šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01) za poslední dva roky naleznete v následující tabulce. Vysokoškolský sektor – základní ukazatele VaV; 2007-2008 Rok

Subjekty provádějící VaV

Pracoviště VaV (fakulty VŠ)

2007

25

144

8 671

7 949

11 913

8 238

2008

25

144

8 640

7 866

12 603

8 938

Výdaje na VaV celkem (mil.Kč)

z toho financ. Pracující ve VaV z veřejných zdrojů celkem (FTE)

z toho výzkumní pracovníci

Veřejné vysoké školy

Soukromé vysoké školy 2007

29

29

64

27

195

152

2008

28

28

88

36

209

170

2007

11

11

423

411

357

274

2008

11

11

362

354

335

250

Fakultní nemocnice

Celkem vysokoškolský sektor 2007

65

184

9 158

8 387

12 465

8 664

2008

64

183

9 090

8 256

13 147

9 358

Mezinárodní srovnání V roce 2008 bylo v zemích EU27 na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru vynaloženo celkem 52 119 mil. EUR. Nejvíce do VaV investovaly ze zemí EU vysoké školy v Německu a to 9 908 mil. EUR (údaj z roku 2007), ve Velké Británii (8 593 mil. EUR) a ve Francii (7 780 mil. EUR). Univerzitní výzkum a vývoj těchto tří zemí se tak dohromady podílel polovinou na celkových výdajích na VaV všech vysokých škol v EU27. 3

Česká republika se na výše uvedené částce podílela 364 mil. EUR (0,7 %). I přes takto nízký podíl však jde o druhou nejvyšší hodnotu z nových členských zemí EU27. Vyššího podílu dosáhlo v roce 2008 pouze Polsko - 1,4 % (738 mil. EUR). Naopak na Slovensku v roce 2008 utratily za VaV vysoké školy pouze 77 mil. EUR a jejich podíl na EU27 tak dosáhl 0,15 %. Výše sledovaný podíl České republiky se od roku 2000 zvýšil 2,3krát. Pro mezinárodní srovnání se kromě vyjádření vysokoškolských výdajů na VaV v absolutních hodnotách se nejčastěji používá jejich vyjádření k HDP. Tento poměrový ukazatel se nazývá: „R&D Intensity - Intenzita výzkumu a vývoje“ a patří ve statistikách EU do skupiny strukturálních ukazatelů, které hodnotí postup plnění cílů Lisabonské strategie. Graf 3: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru jako podíl na HDP, 2008 (%)

0,8% 0,7% 0,6% 0,5% 0,4% 0,3% 0,2%

Rusko

Bulharsko

Slovensko

Čína*

Polsko

Rumunsko

Slovinsko

Maďarsko*

Česko

Řecko*

Korea*

Španělsko

Itálie

USA

Irsko

Francie

EU27*

Německo*

Belgie

Japonsko*

UK

Portugalsko

Norsko

Nizozemí*

Estonsko

Rakousko*

Finsko

Kanada

Dánsko

Švédsko

0,1% 0,0%

* rok 2007 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ

V roce 2007 tvořily výdaje na VaV na vysokých školách v EU27 v průměru 0,40 % HDP. Nejvyšší podíl na HDP byl ze zemí EU27 zaznamenán v roce 2008 ve skandinávských zemích, a to od 0,66 % ve Finsku po 0,80 % ve Švédsku. Česká republika zaznamenala v roce 2008, kromě Estonska (0,56 % HDP), nejvyšší podíl výdajů na VaV na vysokých školách na HDP (0,25 %) ze všech nových zemí EU. Přesto stejně jako ostatní nové členské státy EU významně zaostáváme v tomto ukazateli za průměrem EU27.

Japonsko*

Německo*

Belgie

Francie

Švédsko

Nizozemí*

Itálie

Rakousko*

EU27*

USA

Slovinsko

Finsko

Polsko

Norsko

UK

Kanada

Španělsko

Dánsko

Maďarsko*

Portugalsko

Korea*

Slovensko

13% Česko

Irsko

18% Čína*

Rusko

29% Rumunsko

Graf 4: Průměrný reálný** roční nárůst výdajů vysokých škol na VaV (%), 1998–2008

10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%

* roky 1998-2007 ** spočítáno na základě údajů v PPP US$ ve stálých cenách roku 2000 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ

4

Reálné výdaje vysokých škol na VaV rostly v České republice kromě Rumunska a Číny v posledních 10 letech v průměru nejrychleji ze všech sledovaných zemí. V případě České republiky byl tento nárůst zapříčiněn především posílením pozice vysokoškolského sektoru´v rámci veřejného výzkumu a vývoje. Více viz. následující kapitola. K hodnocení výzkumu a vývoje slouží nejen absolutní hodnoty či podíl výdajů na HDP, ale také výdaje na VaV vztažené na jednoho přepočteného výzkumného pracovníka (FTE - průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV). Graf 5: Průměrné roční výdaje na 1 výzkumného pracovníka (FTE) na vysokých školách v letech 2005-2007 (v tis. PPP US$ ve stálých cenách roku 2000)

180 160 140 120 100 80 60 40

Bulharsko

Slovensko

Rusko

Litva

Polsko

Rumunsko

Čína

Estonsko

Česko

Portugalsko

Slovinsko

Řecko

Španělsko

Maďarsko

Finsko

Japonsko

EU27 průměr

Belgie

Francie

Korea

Irsko

Norsko

Dánsko

Německo

Itálie

Švédsko

Nizozemsko

0

Rakousko

20

Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ

V letech 2005 až 2007 tvořily průměrné roční výdaje na jednoho výzkumníka (FTE) na vysokých školách EU27 necelých 85 tisíc US$ ve stálých cenách roku 2000 přepočtených dle parity kupních sil (PPP) jednotlivých národních měn. V České republice připadalo ve stejném období na jednoho výzkumníka pracujícího ve vysokoškolském sektoru téměř 60 tisíc US$ v PPP a Česká republika tak v případě tohoto ukazatele dosahuje velmi podobných hodnot jako například Maďarsko, Španělsko či Slovinsko. I přes to, že se Česká republika nachází pod evropským průměrem, není zdaleka na konci pomyslného žebříčku zemí. Nejnižších hodnot tohoto ukazatele dosahuje Litva, Rusko, Bulharsko a také Slovensko, kde na jednoho výzkumného pracovníka ve vysokoškolském sektoru připadá částka 15 tisíc US$ v PPP a nižší. Naopak nejvyšších hodnot dosahuje Rakousko, Nizozemsko a také Švédsko, kde hodnota výdajů na VaV připadající na jednoho výzkumníka přesahuje částku 150 tisíc US$ v PPP.

5

1.2 Postavení vysokoškolského sektoru ve veřejném výzkumu a vývoji Vysokoškolský sektor se výší výdajů na VaV řadí v České republice na třetí místo za sektor podnikatelský a vládní. V roce 2008 se vysokoškolský sektor na celkových výdajích na VaV uskutečněných na území ČR, které dosáhly výše uvedených 54,1 mld. Kč, podílel 16,8 %, vládní sektor pak 20,9 % a podnikatelský 61,9 %. Graf 6: Výdaje na veřejný* výzkum a vývoj v České republice, 1998-2008

26%

25%

24%

24%

23%

23%

22% 20%

16%

14%

12%

16%

15%

19%

16%

15%

6,7

6,7

6,8

7,5

7,9

2,9

3,8

4,4

4,6

4,9

5,2

1999

2000

5,7

2,2 1998

2001 2002 2003 vysokoškolský sektor (VŠ) - mld. Kč

9,3

8,4

17%

17%

11,3

11,3

9,2

9,1

7,9

6,9

2004

21%

16%

9%

5,9

21%

2005 2006 2007 vládní sektor (v.v.i.) - mld. Kč

VŠ - % celk. výdajů na VaV v ČR

2008

v.v.i. - % celk. výdajů na VaV v ČR

* výdaje na VaV uskutečněné ve vysokoškolském a vládním sektoru celkem Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ

Výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru (dále jen veřejný výzkum a vývoj) se v České republice podílel na celkových výdajích na VaV od 35 % v roce 1998 do 40 % v roce 2000. V posledních 2 letech se tento podíl ustálil na hodnotě 38 %. Ovšem od roku 1998 dochází k výraznému nárůstu podílu vysokoškolského sektoru nejen na celkových výdajích na VaV (z 9,5 % v roce 1998 na 16,8 % v roce 2008), ale především na veřejném výzkumu a vývoji (z 27,0 % v roce 1998 na 44,5 % v roce 2008). Mezinárodní srovnání Ohledně podílu vysokoškolského sektoru na celkových výdajích na VaV uskutečněných v dané zemi neexistuje optimální hranice, ani pravidlo, že čím více se vysoké školy podílejí na VaV, tím lépe. Odráží se zde spíše jednak nastavení systému veřejného VaV v daném státě, resp. jeho tradice a pak postavení a síla soukromého výzkumu a vývoje.

82%

86%

Rusko 18%

Bulharsko 14%

69% 31% Čína*

62%

59% 41% Rumunsko

38%

57% 43%

Česko

Slovensko

vysokoškolský sektor

Slovinsko

52%

55%

48%

51% 49% Polsko

45%

51% 49% Maďarsko*

Korea*

46% 54%

45% 55% Francie

Německo*

40% 60% Španělsko

45%

38% 62% Japonsko*

55%

36% 64% EU27*

USA

31%

32%

69%

68%

30% 70% Řecko*

Finsko

30% 70% Nizozemsko*

Norsko

29% 71% Itálie

25%

29%

75%

22% 78% Irsko

71%

22% 78% Estonsko

UK

19% 81% Portugalsko

Belgie

17%

18%

83%

82% Rakousko*

89% Dánsko

Švédsko

Graf 7: Podíl vládního a vysokoškolského sektoru na celkových výdajích na veřejný výzkum a vývoj , 2008 (%)

vládní sektor

* rok 2007 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ

6

Vysokoškolský sektor je v rámci veřejného výzkumu a vývoje nejsilnější v Dánsku, Švédsku, Rakousku a Portugalsku s podílem výdajů na VaV na celém veřejném výzkumu a vývoji vyšším než 80 %. Naopak ve většině nových států EU (kromě Estonska) v Rusku a Číně hraje významnější roli ve veřejném výzkumu a vývoji vládní sektor a to především díky silnému postavení Akademie věd (např. v České republice, Polsku, Rusku, Maďarsku atd.) nebo velmi nízkými výdaji na VaV ve vysokoškolském sektoru (např. v Bulharsku a Slovensku). Mezi státy s vyrovnaným podílem vysokoškolského a vládního sektoru ve vyspělých zemích patří především Francie, Spojené státy a Korea s významnými výdaji na obranný VaV a Německo s významným postavením institutu Maxe Plancka. Graf 8: Veřejný výzkum a vývoj - podíl na celkových výdajích na VaV (GERD) a na HDP (%), 2008

0,4%

40%

0,3%

30%

Čína* 8%

10% Rusko 7%

Bulharsko 10%

Korea* 11%

Izrael** 12%

Japonsko* 13%

13% USA

16%

Slovinsko 13%

Německo*

17% Česko

20%

19% Finsko

Francie

21% Belgie

21%

23% EU27*

Švédsko

23% Maďarsko*

24% Slovensko

24%

20%

Rakousko*

UK

Dánsko

Španělsko

Irsko

Rumunsko

Norsko

Itálie

Portugalsko

Polsko

Řecko*

0,0%

Estonsko

0,1%

Nizozemsko*

0,2%

25%

50%

27%

0,5%

26%

60%

27%

0,6%

31%

70%

29%

0,7%

32%

80%

34%

0,8%

33%

90%

34%

0,9%

50%

100%

43%

1,0%

0%

výdaje na VaV ve vládním sektoru (GOVERD) jako % celkových výdajů na VaV (GERD) výdaje vysokých škol na VaV (HERD) jako % celkových výdajů na VaV (GERD) veřejný VaV (HERD + GOVERD) jako % HDP * rok 2007 ** Izrael (bez obranného VaV) Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ

Jak již bylo uvedeno výše, v Česku se vysokoškolský sektor podílí na celkových výdajích na VaV 17 %, vládní sektor 21 % a na HDP tvoří celkový veřejný výzkum a vývoj 0,56 %. V celé Evropské unii činí podíl výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru 23 % a ve vládním sektoru 13 % celkových evropských výdajů na VaV. Na HDP pak tvoří veřejný VaV v EU27 0,63 %. Nejvyššího zastoupení na HDP, téměř 1 % HDP, dosahuje veřejný VaV ve Švédsku (0,97 %), Finsku (0,96 %) a s odstupem pak v Dánsku (0,80 %) – ve všech těchto zemích má ve veřejném VaV silné postavení vysokoškolský sektor. Tento vysoký podíl ovšem není způsoben výrazným zastoupením veřejného VaV (HERD+GOVERD) na celkových výdajích na VaV (GERD), to činí necelých 30 %, ale obecně velmi vysokými výdaji plynoucími do výzkumu a vývoje v těchto zemích. Naopak nejnižšího podílu veřejných výdajů na VaV na HDP je dosahováno na Slovensku a v Bulharsku, cca 0,3 % a do jisté míry také v Řecku, Polsku a Rumunsku (0,4 %), kde je zastoupení veřejného VaV na celkových výdajích na VaV (GERD) velmi silné, tvoří okolo 60 %.

7

1.3 Výdaje na VaV podle funkčního hlediska Cílem této kapitoly je poskytnout údaje o výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru podle druhu nákladů, typu VaV činnosti a podle vědních oblastí. Jelikož pro tyto ukazatele existuje mezinárodní srovnání pouze v omezené míře, a to jak z hlediska dostupných ukazatelů tak zemí, není v této kapitole uvedeno.

Graf 9: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice podle druhu nákladů (mil. Kč), 1998-2008

5 000 4 500

mzdové náklady

4 000

ostatní běžné výdaje

3 500

investiční (kapitálové) výdaje

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ

V roce 2008 tvořily na vysokých školách mzdové náklady 48,8 % (4 438 mil. Kč) z celkových výdajů na VaV, ostatní běžné výdaje dalších 43,7 % (3 971 mil. Kč) a na investiční výdaje pak zbylo 7,5 % (681 mil. Kč). Mzdové náklady na VaV byly zdaleka nejrychleji rostoucí položkou vysokoškolských výdajů na VaV. V posledních deseti letech rostly v průměru ročně o 22 % z 593 mil. Kč v roce 1998 na výše zmíněných 4 438 mil. Kč v roce 2008. Jejich podíl na celkových výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru vzrostl za stejné období z 27 % na 49 %, a to na úkor především investičních výdajů. Struktura vysokoškolských výdajů na VaV podle jejich nákladů je v tomto sektoru ovlivněna tím, že VaV je často prováděn ve stejných prostorech a stejnými lidmi jako pedagogická činnost a tak mohou být VaV aktivity částečně spolufinancovány i z jiných zdrojů než těch určených přímo na VaV a naopak. Jde například o příspěvky a dotace na vzdělávací činnost, jež byly v roce 2008 u veřejných vysokých škol 3,7krát vyšší než dotace na VaV. V roce 2008 dosáhly celkové osobní (mzdové a sociální) náklady veřejných vysokých škol, na kterých je prováděna většina (90 %) VaV ve vysokoškolském sektoru, 19,7 mld. Kč. Ve vysokoškolském sektoru se největší objem prostředků investuje do základního výzkumu (5 208 mil. Kč, 57 % v roce 2008), tzn. do experimentálních nebo teoretických prací prováděných s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů, bez úvah o jejich konkrétní aplikaci. Aplikovaný výzkum zaujímal z hlediska velikosti výdajů na VaV druhé místo (37 %, 3 364 mil. Kč). Výdaje na experimentální vývoj činily 6 % (519 mil. Kč) z celkových výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru. Pokud budeme sledovat zastoupení výdajů na VaV podle jednotlivých typů činnosti v čase, zjistíme, že v průběhu let dochází k přesouvání finančních prostředků na úkor aplikovaného výzkumu do výzkumu základního.V roce 2000 se na výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru podílel základní výzkum 50 % (1 891 mil. Kč), aplikovaný výzkum 42 % (1 570 mil. Kč) a experimentální vývoj zaujímal zbylých 8 % (303 mil. Kč). Jelikož není hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem vždy jasná a jednoznačná, je třeba při interpretaci zjištěných údajů v členění podle typu VaV činnosti postupovat s velkou opatrností. 8

Graf 10: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle vědních oblastí (mil. Kč), 1998-2008

3 500 Technické

3 000 2 500

Přírodní

2 000

Lékařské

1 500

Soc. a hum.

1 000

Zemědělské

500 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ

V celém sledovaném období bylo nejvíce finančních prostředků na VaV ve vysokoškolském sektoru investováno do VaV v oblasti technických věd, kde v roce 2008 činily výdaje na VaV 3 228 mil. Kč (36 % výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru). Druhou vědní oblastí, do které šlo ve vysokoškolském sektoru nejvíce finančních prostředků na VaV byla oblast přírodních věd, kde bylo v roce 2008 vynaloženo 2 357 mil. Kč na VaV (26 % výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru). Relativně rostly v posledních 10 letech nejrychleji výdaje na VaV, a to především v prvních letech, v oblasti sociálních a humanitních věd, a to ze 171 mil. Kč v roce 1998 na 1 319 mil. Kč v roce 2008. Absolutně o 2 457 mil. Kč pak v oblasti technických věd. Kromě přírodních věd došlo mezi roky 2007 a 2008 u všech sledovaných věd k poklesu nebo stagnaci výdajů na VaV. Skokový nárůst výdajů na lékařský VaV v roce 2005 byl způsoben zařazením fakultních nemocnic do vysokoškolského sektoru. Graf 11: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice podle vědních oblastí a typu VaV činnosti – průměrné roční výdaje za období 2005 – 2008 (mil. Kč)

3 000

116 (4%)

2 500

Experimentální vývoj

1 202 (41%) 2 000 1 500

324 (17%) 506 (26%)

1 000 500

1 111 (57%)

771 (48%)

277 (22%)

1 625 (55%) 811 (51%)

88 (17%) 432 (82%)

963 (77%)

lékařské

zemědělské

soc. a hum.

Aplikovaný výzkum Základní výzkum

0 přírodní

technické

Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ

Jak bylo uvedeno výše, jde ve vysokoškolském sektoru nejvíce finančních prostředků alokovaných na VaV do základního výzkumu (57 % v roce 2008), dále pak do výzkumu aplikovaného (37 %) a do experimentálního vývoje pouhých 6 % finančních prostředků plynoucích do VaV vysokých škol. Toto zastoupení jednotlivých typů VaV činností platí sice u VaV vysokých škol jako celku, pokud se ale zaměříme na jednotlivé obory, zjistíme, že je situace zcela odlišná. V případě přírodních věd šlo v roce 2008 57 % výdajů na VaV do základního výzkum, aplikovaný výzkum zaujímal 26 % a na experimentální vývoj zbývalo dokonce 17 %. V technických vědách již experimentální vývoj spotřebovává pouhá 4 % výdajů na VaV v tomto oboru a u věd lékařských, zemědělských a sociálních je podíl experimentálního vývoje okolo 1 %. U věd zemědělských, sociálních a humanitních je velmi dominantní základní výzkum, do kterého plyne 77 % prostředků na VaV v případě věd sociálních a humanitních a dokonce 82 % v případě věd zemědělských. 9

2. Výzkum a vývoj financovaný z veřejných zdrojů V této kapitole jsou v první části uvedeny základní údaje o celkových veřejných výdajích určených na VaV včetně mezinárodního srovnání a v druhé pak podrobné údaje o výši podpory VaV na veřejných vysokých školách ze státního rozpočtu. 2.1 Základní údaje o celkové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů Údaje o financování VaV ze státního rozpočtu pocházejí ze dvou rozdílných zdrojů. Prvním z nich je již zmiňované roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01 a druhým jsou administrativní údaje Rady pro VaVaI. Přesto, že by měly být celkové částky z obou zdrojů shodné, není tomu tak z metodologických důvodů. Veřejné výdaje na VaV získané z šetření VTR 5-01 od příjemců podpory jsou v posledních letech vyšší než údaje získané z administrativních dat od poskytovatelů podpory a to z následujících důvodů: · Výzkum a vývoj je v České republice z části podporován z finančních zdrojů EU přerozdělovaných jednotlivými úřady státní správy. Zpravodajské jednotky mohou veškeré finanční prostředky, které získaly prostřednictvím těchto úřadů, chápat jako národní veřejné zdroje na VaV, a tedy je do výkazu VTR 5-01 zaznamenat jako veřejné zdroje na VaV z České republiky. · Vysoké školy dostávají ze státního rozpočtu podporu na pedagogickou i výzkumnou činnost. Není vyloučené, že z finančních prostředků na pedagogickou činnost mohou být placeny mzdy pedagogů, kteří jsou zároveň výzkumnými pracovníky. Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV tedy nemusí zahrnovat celkové výdaje na mzdy výzkumných pracovníků ve vysokoškolském sektoru. Podpora VaV z veřejných zdrojů (mld. Kč) 2005

2006

2007

2008

roční šetření o VaV

17,2

19,4

22,4

22,3

administrativní údaje

16,4

18,3

20,5

20,5

rozdíl

0,81

1,14

1,89

1,85

Z výše uvedených důvodů je tato kapitola rozdělena do dvou částí podle zdroje dat. V první jsou uváděny výsledky z ročních šetření o výzkumu a vývoji v jednotlivých zemích. Nejsou zde zmiňovány absolutní hodnoty, ale pouze poměrové ukazatele. Absolutní čísla jsou dále uváděna v druhé části kapitoly, která se věnuje datům pocházejícím z administrativních zdrojů. 2.1.1 Údaje z šetření VTR 5-01, tj od příjemců této podpory Cílem této části je poskytnout informace o podílu veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV a jejich podílu na HDP v mezinárodním srovnání. Lisabonská strategie uvádí, že podíl finančních prostředků na VaV pocházejících z veřejných zdrojů by neměl přesáhnout jednu třetinu celkových výdajů na VaV v dané ekonomice a do roku 2010 by podíl veřejných výdajů na VaV na HDP měl dosáhnout 1 %.

10

Graf 12: Podíl veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV, 2008 (%)

70% 60% 50% 40% 30% 20%

Japonsko*

Belgie*

Švédsko*

Finsko*

Čína*

Korea*

Dánsko

USA

UK

Německo*

Slovinsko

Irsko*

EU27 průměr

Rakousko

Francie

Česko

Maďarsko

Španělsko*

Itálie*

Portugalsko*

Norsko*

Estonsko

Slovensko

Bulharsko*

Polsko

Rusko

Rumunsko

10% 0%

* rok 2007 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ

Státní rozpočet je po investicích ze soukromých podnikatelských zdrojů druhým nejvýznamnějším zdrojem financování VaV v České republice. Po celé sledované období se podíl veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV pohyboval v rozmezí 37 % až 45 % s tím, že v roce 2008 dosáhl 41,3 %, tj. cca o 7 procentních bodů více než byl v roce 2008 průměr za EU27 (34 %). Významné zastoupení veřejných zdrojů na financování VaV bylo charakteristické pro většinu postkomunistických zemí, tj. pro Rumunsko (70 %), Rusko (65 %), Bulharsko (62 %) nebo Polsko (60 %). Naopak veřejné zdroje se na financování VaV podílejí méně než jednou čtvrtinou v Japonsku (16 %), v Belgii (22 %), ve Švédsku (22 %) a ve Finsku (24 %). I přes to, že stále patří například Polsko, Bulharsko či Estonsko v hodnotách tohoto ukazatele na přední místa mezinárodního srovnání, došlo v jejich případě od roku 2000 k poklesu podílu veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV. V Bulharsku bylo z veřejných zdrojů v roce 2000 financováno 69 % výzkumných a vývojových činností a v Estonsku byl tento podíl 59 %. V případě České republiky lze hovořit spíše o stagnaci. Graf 13: Výdaje na VaV z veřejných zdrojů jako podíl na HDP, 2008 (%)

1,0% 0,9% 0,8% 0,7% 0,6% 0,5% 0,4% 0,3% 0,2%

Slovensko

Bulharsko*

Polsko

Čína*

Irsko*

Rumunsko

Belgie*

Maďarsko*

Itálie*

Slovinsko

Portugalsko*

Japonsko*

Španělsko*

UK

EU27*

Česko

Estonsko

Rusko

Dánsko

Německo*

Norsko*

USA

Francie

Švédsko*

Korea*

Finsko*

Rakousko

0,1% 0,0%

* rok 2007 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ

11

V průměru tvořily výdaje na VaV financované z veřejných zdrojů ve státech EU27 0,60 % HDP. Nejvyšší podíl výdajů na VaV z veřejných zdrojů na HDP byl v roce 2008 v Rakousku (0,99 %), ve Finsku (0,84 %), ve Francii (0,8 %) a ve Švédsku (0,8 %). Ze zemí, které nepatřily do EU27, byl podíl výdajů na VaV z veřejných zdrojů na HDP významný v Koreji (0,8 %), v Austrálii (0,77 %) a v USA (0,75 %). Česká republika s podílem veřejných výdajů na HDP 0,61 % mírně přesahuje průměr EU27. Nejnižší podíl veřejných výdajů na VaV na HDP byl zaznamenán na Slovensku (0,25 %) a v Bulharsku (0,27 %). V průběhu let samozřejmě docházelo ke změnám tohoto ukazatele. Například v případě České republiky a Rakouska podíl veřejných zdrojů jdoucích do VaV na HDP plynule rostl. Ještě v roce 1995 tvořily veřejné prostředky na VaV v České republice pouhých 0,31 % HDP, v roce 2000 byl již tento podíl 0,54 %. V Rakousku se tento ukazatel zvýšil z hodnoty 0,73 % v roce 1995 na současných 0,99 % HDP. Mnohé jiné země, například Belgie, Dánsko, Finsko nebo také Polsko zaznamenávají spíše stagnaci. Naopak k poklesu podílu veřejných výdajů plynoucích do VaV na HDP došlo u Slovenska, Francie či Německa. Na Slovensku tvořil podíl veřejných výdajů na HDP v roce 1995 0,35 % a v roce 2007 to bylo již pouhých 0,25 %. 2.1.2 Údaje z administrativních zdrojů, tj. od poskytovatelů této podpory Cílem této části je poskytnout jednak informace o absolutních výdajích na VaV ze státního rozpočtu a jejich podílu na celkovém státním rozpočtu a také jejich členění podle socioekonomických cílů. Tyto údaje jsou na ČSÚ zpracovány v rámci úlohy GBAORD (úloha o státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV). V této studii jsou uváděny údaje o státních výdajích na VaV pocházející ze závěrečného účtu státního rozpočtu, tj. ty, které byly ze státního rozpočtu v daném roce na VaV opravdu utraceny. Plánované a skutečné státní výdaje na VaV (mld. Kč) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Plánované

12,0

12,7

12,4

13,7

14,7

16,5

18,4

21,5

23,0

Skutečné

11,9

12,6

12,3

13,4

14,2

16,4

18,3

20,5

20,5

Zdroj: Schválený státní rozpočet a Státní závěrečný účet státního rozpočtu, MF ČR

Graf 14: Výzkum a vývoj financovaný v České republice ze státního rozpočtu, 1998-2008

1,90% 1,88% 1,60%

1,67%

8,7

9,7

1998

1999

1,74%

1,69%

1,63%

11,9

12,6

12,3

13,4

14,1

2000

2001

2002

2003

2004

v mld. Kč - běžné ceny

1,63%

16,4

2005

1,79%

18,3

2006

1,87%

1,89%

20,5

20,5

2007

2008

podíl na státním rozpočtu Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV)

12

V roce 2008 dosáhly státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV v České republice 20,5 mld. Kč. Po celé sledované období 1998-2008 (mimo rok 2002) vykazovaly státní rozpočtové výdaje na VaV rostoucí trend s tím, že v roce 2008 došlo k značnému zpomalení, neboť v tomto roce vzrostly státní rozpočtové výdaje na VaV o pouhých 13,8 mil. Kč. Za posledních deset let vzrostly státní rozpočtové výdaje na VaV v běžných cenách více než dvakrát (2,3 krát). Státní rozpočtové výdaje na VaV jako podíl z celkového státního rozpočtu tvořily ve všech letech sledovaného období více než 1,6 %. Od roku 2005 je patrný kontinuální nárůst podílu státních rozpočtových výdajů na VaV na státním rozpočtu o 0,26 procentních bodů (z 1,63 % v roce 2005 na 1,89 % v roce 2008). Na celkových výdajích z veřejného rozpočtu, který zahrnuje kromě státního rozpočtu i rozpočty územní, tvořily státní výdaje na VaV v roce 2008 1,3 %. Tento ukazatel se používá pro mezinárodní srovnání, viz. graf 17.

1999

2000

2001

2002

8,2%

11,8%

10,1%

0,1%

nominální v běžných cenách reálný ve stálých cenách roku 2000 2003

2004

2005

2006

2007

-1,7%

-5,3%

-2,6%

5,4%

11,4%

16,5% 9,4%

1,1%

6,0%

0,8%

8,3%

16,2%

21,2%

7,7%

10,8%

23,0%

Graf 15: Meziroční reálný a nominální nárůst financování VaV ze státního rozpočtu v České republice, 1999-2008

2008

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV)

V posledních deseti letech rostly státní rozpočtové výdaje v běžných cenách meziročně v průměru o 11,3 %. Nejvýraznější nominální nárůst státních rozpočtových výdajů na VaV byl zaznamenán v roce 2000, kdy dosáhl 23 %. Naopak k nominálnímu poklesu státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV došlo v roce 2002, a to o 2,6 %. Pokud se zaměříme na vývoj státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV ve stálých cenách roku 2000, pak jejich průměrný reálný meziroční nárůst mezi roky 2000 a 2008 činil 8,1 %. Nejvýraznější reálný růst státních rozpočtových výdajů na VaV byl zaznamenán opět v roce 2000 (21,2 %). K reálnému poklesu státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV došlo v letech 2002 a 2008, kdy poklesly o 5,3 % resp. 1,7 %.

13

Mezinárodní srovnání Rozdíly mezi státy v absolutních výdajích na VaV jsou ovlivněny kromě velikosti, vyspělosti a zaměření jednotlivých ekonomik také rozdíly v úrovních cenových hladin. Pokud bychom porovnávali absolutní výši výdajů na VaV přepočtenou pomocí parit kupních sil národních měn (PPPs), byla by pozice ČR ve vztahu k celkovým výdajům EU27 přibližně o polovinu lepší. Graf 16: Výzkum a vývoj financovaný z národních státních rozpočtů, 2008 (mil. EUR a % z EU 27)

Lotyšsko 0,1%

1%

1%

Irsko

Portugalsko

Finsko

Rakousko

Dánsko

Norsko

Belgie

Francie

Německo

Japonsko

US

EU27

0

Polsko

2%

2%

Litva 0,1%

0,1% Estonsko

2%

2%

Bulharsko

0,1%

0,2% Slovensko

3%

3% Švédsko

3%

5% Nizozemsko

Slovinsko

5% Rusko

11% Itálie

6%

12%

Rumunsko

Maďarsko

0,2%

0,5%

0,6%

0,7%

0,9% Česko

10

Španělsko

20

16%

30

22%

26%

40

Korea

50

Řecko

60

13%

70

UK

80

1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0

100%

90

108%

100

Zdroj: OECD MSTI 2009-2, Eurostat a dopočty ČSÚ

V roce 2008 šlo z národních rozpočtů všech zemí EU27 do VaV 89,8 mld. EUR, z čehož největší část zaujímaly státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV Německa - 22 % (19,7 mld. EUR), Francie - 16 % (14,6 mld. EUR) a Velké Británie - 13 % (11,7 mld. EUR). V České republice v roce 2008 tvořily státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV 0,9 % (821 mil. EUR) celkových státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV v EU27 což bylo nejvíce ze všech nových zemí EU27 kromě Polska.

0,87%

0,85%

0,79%

0,75%

0,70%

0,70%

0,67%

Maďarsko

Bulharsko

Slovensko

Lotyšsko

Polsko

Litva

Řecko

1,06%

1,18% Belgie

Rumunsko

1,23%

1,30% Itálie

Slovinsko

1,35% Irsko

1,29%

1,36% UK

Česko

1,41% Rakousko

1,53% EU27

1,43%

1,53% Švédsko

Francie

1,55% Nizozemsko

1,65% Dánsko

1,82% Německo

1,67%

1,82% Norsko

Estonsko

1,89% Japonsko

1,99% Finsko

2,22%

2,56% US

Portugalsko

2,60% Španělsko

Graf 17: Výzkum a vývoj financovaný z národních státních rozpočtů jako % celkových veřejných výdajů, 2008

Zdroj: OECD MSTI 2009-2, Eurostat a dopočty ČSÚ

V roce 2008 činil v zemích EU27 podíl státních rozpočtových výdajů na VaV z celkových veřejných výdajů v průměru 1,53 %. Nejvyšší byl tento podíl ve Španělsku (2,6 %) a v Portugalsku (2,22 %) a 14

naopak nejnižších hodnot dosahoval v Litvě (0,7 %), v Polsku (0,7 %) a v Řecku (0,67 %). Kromě Estonska byl podíl v České republice (1,29 %) nejvyšší z nových členských států EU27, i když zdaleka nedosahoval výše uvedeného průměru EU27. Graf 18: VaV financovaný z národních státních rozpočtů podle hlavních socioekonomických cílů (%), 2008

Všeobecný výzkum na VŠ Zdraví a životní prostředí

Neorientovaný výzkum Obrana

57%

Rakousko

14%

47%

Nizozemsko

Portugalsko

35%

Norsko

34%

Francie

28% 27%

UK

24%

19%

Irsko

24% 18%

28%

9% 22%

23% 31% 33%

7%

17%

15% 5%

27% 23%

8% 7%

48%

24%

4% 10%

39%

47%

5%

10%

24%

22%

6%

14%

17%

52%

Slovinsko 3%

US

11%

4%

Korea

11%

27%

16%

Rumunsko

11%

34% 17%

Belgie

13% 25%

33%

25%

Španělsko

22%

17%

5%

7%

19%

29%

26%

Česko Finsko

5%

29%

15%

5%

12% 20%

24%

28%

Slovensko

31%

17%

30%

EU27 Maďarsko

6%

9%

20%

6%

12%

3%

20%

15% 13%

31%

Itálie

11% 15%

17%

34%

Japonsko

5%

18%

25%

39%

6%

22%

18%

42%

Švédsko Německo

19%

16%

43%

Dánsko

Polsko

Ekonomický rozvoj Ostatní

12%

20%

41%

11%

18%

57%

23%

Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat a dopočty ČSÚ

Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV mohou být členěny podle socioekonomických cílů, ke kterým jsou určeny. V nejširším členění státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV můžeme rozlišit výdaje na civilní VaV a výdaje na výzkum a vývoj v obraně. Podíl státních rozpočtových výdajů na VaV v oblasti obrany byl nejvýraznější v USA, kde v roce 2008 činil 57 %. Všeobecný výzkum na vysokých školách tvořil v roce 2008 významnou část celkových státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV ve většině zemí. Mezi státy s nejvyšším podílem státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV určených na všeobecný výzkum na vysokých školách patřily v roce 2008 Rakousko (57 %), Nizozemsko (47 %), Dánsko (43 %) a Švédsko (42 %). Česká republika se svým podílem 26 % byla pod průměrem EU27, který činil 30 %. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou socioekonomických cílů na celkových státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV v průměru v EU 27 byla oblast ekonomického rozvoje, která tvořila 22 %. Největší část státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV směřující do oblasti ekonomického rozvoje v dané ekonomice byla alokována v Rumunsku (48 %), Koreji (41 %) a ve Finsku (39 %). V České republice činil podíl přímé veřejné podpory VaV v oblasti ekonomického rozvoje z celkových státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV 23 %. 15

2.2 Financování výzkumu a vývoje na veřejných vysokých školách ze státního rozpočtu Tato kapitola obsahuje údaje o financování výzkumu a vývoje na veřejných vysokých školách ze státního rozpočtu v členění podle typu poskytnuté podpory a vědních oborů a to ve srovnání s ústavy Akademie věd ČR. Graf 19: Výdaje na VaV veřejných VŠ a ústavů AV ČR financované ze státního rozpočtu, 2000-2008

40% 35% 30% 25% 20%

3,3 3,5

4,2 3,9

4,0 3,9

4,3 4,7

4,2 4,4

5,3 5,0

5,6 5,2

15%

6,9 6,7

6,8 6,5

10% 5% 0%

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

VVŠ - mld. Kč

Ústavy AV - mld. Kč

VVŠ - % celkových státních výdajů na VaV

Ústavy AV - % celkových státních výdajů na VaV

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV) a MŠMT ČR

V letech 2000 až 2008 bylo na VaV na veřejných VŠ alokováno celkem 44,5 mld. Kč ze státního rozpočtu. Do veřejných vysokých škol směřovala po celé sledované období přibližně třetina celkové podpory VaV ze státního rozpočtu. V roce 2008 dosáhla přímá veřejná podpora VaV ze státního rozpočtu ve veřejných VŠ 6,9 mld. Kč, což oproti předchozímu roku znamenalo nárůst o 2,2 % v běžných cenách. Oproti roku 2000, kdy byly státní rozpočtové výdaje na VaV na veřejných VŠ 3,3 mld. Kč, vzrostla podpora VaV na veřejných VŠ ze státního rozpočtu o více než dvojnásobek. Státní podpora VaV na vysokých školách ve sledovaném období tvořila mezi 20 % až 25 %.z celkových příjmů veřejných VŠ pocházejících ze státního rozpočtu.

0,4%

2,2%

4,6%

5,8% -2,6%

1,8%

0,1%

1,1%

1,3%

4,1%

17,0%

20,9%

24,2%

reálný ve stálých cenách roku 2000 15,4%

21,0%

nominální v běžných cenách

24,6%

Graf 20: Meziroční nárůst výdajů na VaV na veřejných VŠ financovaný ze státního rozpočtu, 2001-2008

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV) a MŠMT ČR

16

V období 2000 až 2008 rostly státní rozpočtové výdaje na VaV veřejných vysokých škol v průměru o 11,2 % ročně, což je o 3 procentní body více než nárůst celkových státních rozpočtových výdajů na VaV. Nejvyšší nárůst přímé podpory VaV ze státního rozpočtu určené veřejným vysokým školám se uskutečnil v roce 2005 (v běžných cenách o 24,2 % a ve stálých cenách roku 2000 o 24,6 %). Naopak k reálnému poklesu státních rozpočtových výdajů na VaV veřejných vysokých škol došlo ve sledovaném období pouze jednou, a to v roce 2004 o 2,6 %. Graf 21: VaV veřejných vysokých škol financovaný ze státního rozpočtu podle typu podpory (mld. Kč), 2000-2008

7,0 6,0

účelová institucionální

5,0

specifický výzkum na VŠ 1,83

4,0 3,0

1,39

1,43

1,57

2,79

3,11

3,10

2,08

1,65

1,29

2,0

2,63

2,43

2,49

1,32

1,46

1,58

1,58

1,00

1,28

1,25

1,04

1,04

1,04

1,04

1,04

1,04

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1,01 1,0 0,0

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV) a MŠMT ČR

Ze státní podpory VaV určené na veřejné vysoké školy tvořila v roce 2008 institucionální podpora VaV 45 % (3,1 mld. Kč), účelová podpora 40 % (2,8 mld. Kč) a podpora specifického výzkumu na veřejných vysokých školách 15 % (1,0 mld. Kč). Zastoupení institucionální a účelové podpory se v období 2000 až 2008 zvyšovalo na úkor relativního zastoupení podpory na specifický výzkum na VŠ. V posledních osmi letech rostla na veřejných vysokých školách nejrychleji institucionální podpora VaV, a to v průměru o 15,1 % ročně, což je o 5 procentních bodů rychleji než podpora účelová. Výše celkové podpory specifického výzkumu na vysokých školách se od roku 2003 sice nezměnila, mění se však její distribuce mezi jednotlivé veřejné vysoké školy. Státní rozpočtové výdaje na VaV jsou pro vysoké školy poskytovány ve třech podobách: − Institucionální podpora, která je poskytována především na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, mezinárodní spolupráci České republiky ve VaV realizovanou na základě mezinárodních smluv, operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích a zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. − Účelová podpora je poskytována především na podporu řešení jednotlivých konkrétních projektů, přesněji na grantové a programové projekty. − Podpora specifického výzkumy na vysokých školách je poskytována jako část výzkumu na vysokých školách, která je bezprostředně spojena se vzděláním a na níž se podílejí studenti. Jedná se tedy o výzkum zaměřený na konkrétní úkoly spojené s prohlubováním znalostí, na němž se podílejí studenti, přičemž jsou vyloučeny ty výzkumné aktivity, na nichž se studenti mohou rovněž podílet a jejich účast je z nich hrazena (výzkumné záměry; projekty GAČR, FRVŠ aj.).

17

Graf 22: Státní rozpočtové výdaje na VaV určené veřejným vysokým školám a v ústavům AV ČR podle vědních oborů průměrné roční výdaje za období 2005 – 2008 (mil. Kč, %) 1 640 (27%)

Průmysl Lékařské vědy

313 (6%) 918 (15%) 180 (3%) 878 (14%) 725 (14%)

Společenské vědy

797 (13%)

Fyzika a matematika

1 271 (24%) 515 (8%)

Biovědy

1 367 (26%) 464 (8%)

Chemie Zemědělství

808 (15%) 460 (7%) 31 (1%) 347 (6%) 411 (8%)

Vědy o zemi Informatika

138 (2%) 132 (3%)

AV ČR

VŠ

Pozn.: (%) udává podíl vědní oborů na celkových státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV v příslušných organizacích. Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV) a MŠMT ČR

Z hlediska podpory jednotlivých vědních oborů ze státního rozpočtu na veřejných vysokých školách v období 2005 až 2008 zaujímal přední postavení průmysl s průměrnými ročními výdaji 1 640 mil. Kč, lékařské vědy s výdaji 918 mil. Kč a společenské vědy s 878 mil. Kč. Do těchto třech vědních oblastí bylo celkem alokováno 56 % státních výdajů na VaV směřujících do veřejných vysokých škol. Mezi vědní oblasti, které byly ze státního rozpočtu nejvíce podporovány v ústavech Akademie věd ČR ve stejném období patřily biovědy s průměrnými ročními výdaji 1 367 mil. Kč, fyzika a matematika s 1 271 mil. Kč a chemie s částkou 808 mil. Kč. Podíl státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV na celkových příspěvcích, dotacích a grantech určených veřejným vysokým školám dosáhl v roce 2008 nejvyšší hodnoty na Vysoké škole chemickotechnologické v Praze, kde činil tento podíl 41 % (388 mil. Kč). Významný podíl státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV byl také na Univerzitě Karlově v Praze (31 %, 1 940 mil. Kč) a na Českém vysokém učení technickém v Praze (30 %, 823 mil. Kč). Podrobný přehled o podpoře VaV ze státního rozpočtu v jednotlivých veřejných vysokých školách je uveden v tabulkové příloze.

18

3. Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Cílem této části studie je ukázat do jaké míry se podílí soukromý podnikatelský sektor na financování veřejného výzkumu a vývoje, zvláště pak VaV ve vysokoškolském sektoru a také jaké výsledky z této případné spolupráce plynou. Nejprve se zaměříme na finanční stránku spolupráce a dále na to, jak spolupracují podniky a vysoké školy v oblasti inovací. 3.1 Financování VaV na vysokých školách z podnikatelských zdrojů Předtím než se zaměříme na výsledky plynoucí ze spolupráce vysokoškolského a podnikatelského sektoru v oblasti výzkumu a vývoje, je nezbytné nejprve zmínit jak rozsáhlá spolupráce těchto sektorů vlastně je, jak na národní tak mezinárodní úrovni. Spolupráce mezi sektory v oblasti VaV je v šetření VTR 5-01 měřena prostřednictvím dvojího sledování výdajů na VaV, a to jednak podle jejich užití (provádění) a jednak podle jejich financování. Sektory v oblasti VaV tak můžeme vymezit dvojím způsobem: a) Sektory provádění VaV – sektory, ve kterých jsou finanční prostředky určené na VaV spotřebovány; b) Sektory financující VaV – sektory, ze kterých pocházejí finanční prostředky na VaV činnosti. .Graf 23: Veřejný výzkum a vývoj* financovaný z tuzemských podnikatelských zdrojů, 1998 -2008

7%

5%

7%

6%

4%

8% 5%

6%

6%

8%

7%

67 57

58 55 40 44

37

481

394

1998

1999

646

2000

vládní sektor - mil. Kč

42 31 440 2001

48

1 545

31 1 166

651

583

708

2002

2003

2004

vysokoškolský sektor - mil. Kč

2005

1 280

974

2006

2007

2008

podíl na veřejném výzkumu a vývoji (%)

* Výzkum a vývoj uskutečněný ve vysokoškolském a vládním sektoru Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ

Výdaje na VaV financované z podnikatelských zdrojů tvořily v České republice po celé sledované období 1998 až 2008 více než polovinu z celkových výdajů na VaV. V roce 2008 byly na úrovni 28,2 mld. Kč, což bylo 52 % z celkových výdajů na VaV v České republice a jejich podíl na HDP dosáhl 0,76 %. Od roku 1998 bylo na VaV z podnikatelských zdrojů investováno celkem 214 mld. Kč, z toho na veřejný výzkum a vývoj 9,4 mld. Kč, což je 4,5 % celkových podnikatelských zdrojů určených na VaV v ČR. Na celkových finančních prostředcích plynoucích do veřejného VaV se podnikatelský sektor v tomto období podílel 6,3 %. Převážná většina podnikatelských zdrojů určených na podporu veřejného VaV směřovala ve sledovaném období do vládního sektoru, konkrétně se jednalo o 95 % těchto finančních prostředků. Do vysokoškolského sektoru tak v posledních 10 letech směřovalo na základě údajů jednotlivých vysokých škol a fakultních nemocnic pouze 5 % (0,5 mld. Kč) z výše uvedené částky. Výdaje z podnikatelských zdrojů věnované na výzkum a vývoj vysokoškolského sektoru představovaly v roce 2008 jen 57 mil. Kč (0,2 % z celkových podnikatelských zdrojů určených na VaV a 0,6 % z celkové částky utracené na VaV ve vysokoškolském sektoru). Velmi nízké toky finančních 19

prostředků na VaV z podnikatelských zdrojů do vysokoškolského sektoru jsou pro Českou republiku charakteristické po celé sledované období. V roce 2008 uvedlo pouze 29 pracovišť z celkového počtu 183 (15,8 %) provádějících VaV ve vysokoškolském sektoru, že obdrželo od podniků působících v České republice nějakou částku na provedení VaV. Konkrétně se jednalo o 22 fakult z 13 veřejných vysokých škol, 5 fakultních nemocnic a pouze 2 soukromé vysoké školy.

Mezinárodní srovnání Graf 24: Podíl tuzemských podnikatelských zdrojů na financování veřejného výzkumu a vývoje; 2007 (%)

35% Vládní sektor

30%

Vysokoškolský sektor

25% 20% 15% 10%

Česko

Itálie

Portugalsko

Francie

Dánsko

Irsko

Japonsko

Norsko

UK

Švédsko

Rumunsko

Estonsko

Rakousko

EU27

Slovensko

Finsko

Španělsko

Slovinsko

Belgie

Polsko

Maďarsko

Korea

Německo

Bulharsko

Rusko

Čína

5% 0%

Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ

Jak ukázaly předchozí řádky, necelých 8 % veřejného výzkumu a vývoje prováděného na veřejných výzkumných institucích a vysokých školách v České republice je financováno z tuzemských podnikatelských zdrojů. V mezinárodním srovnání je na tom Česko obdobně jako Nizozemsko, Korea nebo průměr za celou EU27 (7 % v roce 2007). Nejvíce ze sledovaných států je relativně veřejný VaV podporován z podnikatelských zdrojů v Rusku a Číně, kde se podíl financování veřejného VaV z podnikatelských zdrojů pohybuje kolem 15 %. Nejnižší podíl podnikatelských zdrojů na financování veřejného VaV, který se pohybuje kolem 2 % dosahují následující státy OECD: Japonsko, Dánsko, Itálie nebo Irsko. V případě České republiky tvoří podnikatelské zdroje na všech finančních prostředcích plynoucích do vysokoškolského VaV pouhých 0,7 %. Velmi nízkých hodnot tohoto podílu dosahuje také Itálie, Portugalsko a Francie, kde se tato hodnota pohybuje okolo 1,5 %. V celé EU27 je z podnikatelských zdrojů evropské unie financováno cca 7 % vysokoškolského VaV. Nejvýznamněji je vysokoškolský výzkum a vývoj financován podnikatelskými zdroji v Číně, Rusku a také v Bulharsku. Podíl vysokoškolského sektoru na finančních zdrojích podnikatelského sektoru určených na veřejný VaV je v České republice vůbec nejnižší ze všech sledovaných zemí. V roce 2007 dosáhl pouze 4 % a na vládní sektor tak připadlo 96 %.. Země s druhým nejnižším podílem pak byla ve stejném roce Francie, ale v případě této země dosáhl výše zmiňovaný podíl hodnoty již 23 %. Průměr za EU27 pak byl 57 %. Ve většině vyspělých zemí EU tak většina finančních prostředků z podnikatelského sektoru určených na veřejný VaV směřuje do vysokoškolského sektoru. 20

3.2 Spolupráce vysokých škol a podniků v oblasti inovací Inovační aktivity úzce souvisí s přežitím podniku na globalizovaném trhu a konkurenceschopností, které se konkrétně odráží v nepřetržitém procesu obnovování a zdokonalování (inovaci) produkce výrobků a služeb, výrobního procesu a ekonomického potenciálu podniků. Spolupráce vysokých škol s podniky v jejich inovačních aktivitách, a to ať už jako informační zdroj nebo přímo spolupracující subjekt, by měla být v každé vyspělé společnosti samozřejmostí. Graf 25: Podniky v ČR spolupracující v oblasti svých technických inovací s vysokými školami v období 2006–2008

celkem

3%

velké podniky (250 a více zam.) střední podniky (50-249 zam.) malé podniky (10-49 zam.)

Profesní, vědecké a technické činnosti

35%

11% 18%

6%

14%

2%

31%

8%

6% 3%

16%

Vodárenství a činn. související s odpady

4%

16%

Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl

8%

Obchod

2%

Stavebnictví Administrativní a podpůrné činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví

45% 43% 42%

14% 27%

8% 7%

23% 21%

1% 5% 0% 3%

46%

16%

6% 2%

49%

15%

4%

Doprava a skladování

49%

18%

Výr. a rozvod elektři., plynu, tepla a vzd.

Informační a komunikační činnosti

49%

29% 35%

15%

11% 2% 5%

Procento ze všech podniků spolupracujících v oblasti technických inovací v dané skupině Procento ze všech technicky inovujících podniků v dané skupině Procento ze všech podniků v dané skupině Zdroj: ČSÚ, TI 2008

Technicky inovující podniky nejvíce v období 2006 až 2008 spolupracovaly na zavádění technických inovací s dodavateli zařízení, materiálů, součástí nebo softwaru (23,5 %) a s klienty nebo zákazníky (18,6 %). Vláda nebo soukromé výzkumné neziskové instituce byly nejméně častým partnerem pro technické inovace (5,5 %). S vysokými školami spolupracovalo 1 342 (3,5%) podniků s deseti a více zaměstnanci, tj. 11 % z podniků s technickou inovací a 34,9 % z těch jež uvedly, že při svých inovačních aktivitách spolupracovaly s jiným subjektem. 259 (19,3 %) podniků pak uvedlo, že vysoké školy byly pro ně nejvýznamnější spolupracující partner. Nejvíce s vysokými školami spolupracují podniky velké a se zmenšující se velikostí se intenzita spolupráce snižuje. V České republice v období 2006 až 2008 využívalo vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti svých technických inovací 4 063 (10,5 %) podniků s deseti a více zaměstnanci, tj. třetina (33,3 %) z podniků s technickou inovací. Rozdíly ve využívání vysokých škol pro informace v oblasti inovací nacházíme jak mezi velikostními kategoriemi podniků tak mezi jednotlivými odvětvími. V období 2006 až 2008 označilo pouze 8 % podniků využívajících vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti technických inovací tento zdroj jako nejvýznamnější při jejich inovačních aktivitách.

21

Mezinárodní srovnání

36%

Graf 26: Podniky spolupracující v oblasti svých technických inovací s vysokýma školama v období 2004–2006 (%)

25% 20% 15% 10%

Španělsko

Bulharsko

Rumunsko

Irsko

Portugalsko

UK

Polsko

Estonsko

Dánsko

Norsko

Česko

Nizozemsko

Řecko

Slovensko

Belgie

Švédsko

Rakousko

Maďarsko

Slovinsko

Finsko

5% 0%

Zdroj:Eurostat 2010

V mezinárodním měřítku nejvíce v období 2004 až 2006 spolupracovaly s vysokými školami podniky ve Finsku, kde bylo mezi podniky s technickou inovací 36 % těch, které vykázaly spolupráci s vysokými školami. Vysokého podílu dosahuje v tomto období také Slovinsko, kde takových podniků bylo 23 %. Ze sledovaných zemí nejméně spolupracují s vysokými školami technicky inovující podniky ve Španělsku, Rumunsku a Bulharsku, kde se jejich podíl pohybuje okolo 5 %. Česká republika se s hodnotou 11 % nachází zhruba uprostřed sledovaných zemí.

22

4. Výsledky výzkumné a vývojové činnosti Mezi základní výsledky vysokoškolského výzkumu, a to zejména v oblasti základního výzkumu patří vědecké publikace a odborné články. Naopak v oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje by to měla být využití patentové ochrany. Proto jsou v poslední kapitole uvedeny podrobné údaje o výsledcích výzkumu a vývoje jak z oblasti publikačních aktivit tak vybrané formy ochrany průmyslového vlastnictví. 4.1 Publikační aktivita - odborné články a jejich citace Nejvýznamnější způsob uplatnění výsledků tvorby nových znalostí ve veřejném výzkumu a vývoji s převahou základního výzkumu je publikovaní těchto výsledků v odborných periodikách, sbornících a knihách. Úspěšnost a konkurenceschopnost těchto nových vědeckých vědomostí a znalostí je pak měřena především podle toho kolik jich je publikováno v odborných impaktovaných časopisech a o kvalitě, jejich přínosů pak vypovídá intenzita jejich následné citace ostatními autory. Údaje o publikační aktivitě pocházejí ze dvou rozdílných zdrojů: • Prvním z nich je americká společnost Thomson Scientific, která provozuje databázi National Science Indicators. Tato databáze obsahuje informace o článcích publikovaných v impaktovaných časopisech jak za Českou republiku tak i za ostatní státy světa. Údaje v této studii nelze v tomto případě rozčlenit podle typu instituce ze které článek pochází. •

Druhým jsou administrativní údaje z Rejstříku informací o výsledcích VaVaI ze kterého pocházejí údaje o článcích publikovaných subjekty působícími v České republice spolufinancovaných ze státního rozpočtu ve všech odborných, tj. nejen impaktovaných, časopisech.

4.1.1 Impaktované odborné články a jejich citace Kvantitativní analýzou publikací se zabývá ve světě především americká společnost Thomson Scientific, která provozuje databázi National Science Indicators. V ní můžeme nalézt data z více než 180 zemí týkající se publikační aktivity tamních výzkumných pracovníků. Do databáze jsou zahrnuty tzv. impaktované časopisy, v současnosti je takto označeno více než 10 000 odborných periodik. Impaktované časopisy jsou členěny do základních 25 skupin podle zaměření a v detailu do 205 vědních oborů. Graf 27: Odborné články vzniklé v České republice publikované v impaktovaných časopisech

počet článků články na 100 výzkumníků vládního a vysokoškolského sektoru (FTE) články na 100 výzkumníků vládního a vysokoškolského sektoru (HC)

42,3 20,5

20,6

18,4

20,1

20,8

20,1

21,8

22,2

23,9

22,3

4 385

4 599

3 333

3 971

4 080

4 974

3 719

4 000

4 974

3 707

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

39,3

23,1

22,5

5 876

5 962

2005

2006

41,4 23,1 6 454

2007

HC - evidenční počet výzkumných pracovníků ve fyzických osobách (headcount) FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ

23

V roce 2007 bylo v impaktovaných časopisech zveřejněno 6 454 odborných článků vzniklých v České republice a oproti roku 1995 se počet článků publikovaných v těchto časopisech významně zvýšil, v roce 1995 jich bylo 3 333. Pokud vztáhneme články na 100 výzkumníků pracujících ve vládním a vysokoškolském sektoru, zjistíme že tento ukazatel v průběhu let kolísal a nelze v jeho případě nalézt výraznou vzestupnou tendenci, jak je tomu u absolutních hodnot. V roce 1995 připadalo na 100 výzkumníků (HC) veřejného sektoru v průměru 20,5 článků publikovaných v impaktovaných časopisech, v roce 2003 byla hodnota tohoto ukazatele 23,9 a v roce 2007 23,1. Oproti tomu na 100 výzkumníků pracujících ve veřejném VaV přepočtených na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) připadalo ve stejném roce 41 článků. Jelikož jsou v naprosté většině případů odborné články publikovány subjekty působícími ve vysokoškolském a vládním sektoru, jsou jejich počty vztaženy na výzkumníky těchto dvou sektorů. Graf 28: Odborné články vzniklé v ČR publikované v impaktovaných časopisech podle vědních oborů, 2003 – 2007*

průměrný počet článků*

% citovaných 67%

Chemie 59%

Fyzika

69%

Klinická medicína 59%

Botanika a zoologie

70%

Biologie a biochemie Technické vědy

54%

Vědy o materiálech

55% 62%

Vědy o zemi

70%

Mikrobiologie 47%

Matematika

51%

Zemědělské vědy

74%

Molekulární biologie a genetika 66%

Astrofyzika

69%

Farmakologie

72%

Neurologie 23%

Ekonomie a podnikání

38%

Společenské vědy 9%

Umění a humanitní vědy Psychologie a psychiatrie

38%

Počítačové vědy

38% 74%

Imunologie 66%

Multidisciplinární obory 44%

Ekologie a životní prostředí

40%

Právní vědy 20%

Pedagogika 0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

* roční průměr za období 2003–2007 Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ

Mezi vědními obory jsou v případě počtu publikovaných článků vzniklých v České republice v impaktovaných časopisech velmi významné rozdíly. Mezi lety 2003-2007 bylo v průměru ročně nejvíce článků vzniklých v České republice publikováno v impaktovaných časopisech z oboru Chemie 24

(1 334 článků) a Fyzika (1 057). U ostatních oborů již počet článků nepřekročil hranici tisíce, jako významné však lze označit také počty publikovaných článků z oborů Klinická medicína (804), Botanika a zoologie (629) nebo i Biologie a biochemie (545). Nejnižšího počtu článků publikovaných v impaktovaných časopisech naopak dosahovaly obory Ekologie a životní prostředí, Právní vědy a Pedagogika v jejichž případě byl počet článků dokonce nižší než 5. O kvalitě publikovaných článků nám může částečně referovat to, jaké procento jich bylo ocitováno jinými autory. V období 2003-2007 bylo například citováno z článků v impaktovaných časopisech vzniklých v České republice 74 % z oboru Molekulární biologie a genetika, 70 % z oboru Biologie a biochemie a 69 % článků z Klinické medicíny. Mezi nejméně citované patří články z oborů Umění a humanitní vědy (9 %). % citovaných článků se sleduje především v 5tiletém cyklu, aby nedocházelo k výkyvům kvůli příliš malému počtu publikovaných odborných článků v některých oborech a aby byl dostatečný odstup mezi publikováním článků a možností jeho citace. U oborů s velmi malým počtem článků je i přes to stále nutná opatrnost při interpretaci jejich hodnot. Graf 29: Citace odborných článků vzniklých v České republice a jejich relativní citační impakt

21 125

0,92

2003-2007

18 372

0,92

2002-2006

16 267

0,87

2001-2005

14 021

0,82

2000-2004

12 881

0,75

1999-2003

10 258 1997-2001

0,69

11 333

0,71

1998-2002

0,69

9 330

8 534 1995-1999

0,65

7 633

0,59

1994-1998

4 455

0,60

1995-1997

2 256

0,56

1994-1996

1993-1995

868

0,55

relativní citační impakt

1996-2000

průměrný počet citací*

* roční průměry za dané pětileté období Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ

Jak je patrné z grafu, relativní citační impakt po většinu sledovaného období v České republice rostl a tempo tohoto růstu by se mohlo označit za vysoké. Tento ukazatel vzrostl z hodnoty 0,55 které dosahoval v průměru v období 1993-1995 na hodnotu 0,92 za období 2003-2007. Jelikož relativní citační impakt poměřuje danou zemi se zbytkem světa, můžeme na základě hodnoty zjištěné za rok 2007 konstatovat, že články České republiky uveřejněné v impaktovaných časopisech se již přibližují průměrné celosvětové úrovni. Relativní citační impakt (RCI) – porovnává citovanost článků autorů z daného státu s průměrnou citovaností ve světě. Je uváděn jako podíl citačního impaktu státu (průměrný počet citací připadající na jeden článek) a citačního impaktu celého světa (celkový počet citací připadajících na celkový počet článků ve světě). Relativní citační impakt státu roven 1 tedy znamená, že je úroveň bibliometrické kvality průměrná, nad hodnotu 1 nadprůměrná, pod hodnotu 1 podprůměrná.

25

Graf 30: Citace odborných článků vzniklých v ČR a jejich relativní citační impakt podle vědních oborů, 2003-2007 průměrný počet citací*

relativní citační impakt vědních oborů

1,10

Klinická medicína 0,82

Chemie

0,88

Fyzika 0,63

Biologie a biochemie

0,91

Botanika a zoologie

0,94

Technické vědy 0,60

Molekulární biologie a genetika

0,57

Mikrobiologie Vědy o materiálech

0,72

Astrofyzika

0,72 1,02

Vědy o zemi 0,89

Farmakologie 0,59

Neurologie

0,68

Imunologie Zemědělské vědy

0,83

Multidisciplinární obory

0,82 1,03

Matematika 0,58

Psychologie a psychiatrie

0,61

Společenské vědy

0,82

Počítačové vědy 0,66

Ekonomie a podnikání

0,92

Umění a humanitní vědy 0,58

Ekologie a životní prostředí Právní vědy

0,19

Pedagogika

0,17 0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

* roční průměr za období 2003–2007 Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ

Relativní citační impakt nám umožňuje také srovnání úrovně bibliometrické kvality publikací daného státu v daném oboru s průměrnou světovou úrovní daného oboru. Vysoký v případě České republiky nacházíme relativní citační impakt u oboru Klinická medicína (1,10), Matematika (1,03) a Vědy o zemi (1,02). Nad hranici světového průměru, tzn. nad hodnotu 1, se v období 2003 – 2007 dostalo v případě tohoto ukazatele celkem 3 z 25 sledovaných vědních oblastí. Velmi nízkého relativního citačního impaktu dosahují vědecké články z oborů Právní vědy (0,19) a Pedagogika (0,17).

26

Mezinárodní srovnání Ze zemí Evropské Unie pocházelo v roce 2007 celkem 345,2 tisíc odborných článků publikovaných v impaktovaných časopisech a Česká republika se na tomto počtu podílela 1,9 %, což je 6,5 tisíc článků. Nejvíce těchto článků pocházelo z Velké Británie (23,1 %, tj. 79,8 tisíc), z Německa 21,2 % (73,2 tisíc) a Francie 15,1 % (52,1 tisíc).

25,2

20,6

17,2

15,6

10,6

Rumunsko

Slovensko

Bulharsko

Čína*

Rusko

32,7 Japonsko*

26,1

36,2 Portugalsko

Polsko*

40,8 Španělsko*

50,5 Finsko

41,4

51,2 EU27*

ČR

55,2 Francie*

44,7

56,1 Slovinsko

Maďarsko

59,2 Norsko*

72,9 Itálie*

59,7

77,1 Belgie

Řecko

78,2 Rakousko

65,6

82,1 Dánsko

Německo

82,5

98,3 UK*

Irsko*

101,3 Švédsko

Nizozemsko

133,8

Graf 31: Odborné články publikované v impaktovaných časopisech na 100 výzkumných pracovníků (FTE) vládního a vysokoškolského sektoru v roce 2007

* rok 2006 FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ

Na 100 přepočtených výzkumných pracovníků vládního a vysokoškolského sektoru připadalo v roce 2007 v průměru EU27 51 odborných článků publikovaných v impaktovaných časopisech. Česká republika se s hodnotou 41 článků na 100 výzkumníků nachází pod průměrem EU27. Nejvyššího počtu článků zveřejněných v impaktovaných časopisech připadajících na sto výzkumníků dosahovalo v roce 2007 s hodnotou 134 článků Nizozemsko. Vysoké počty článků na 100 výzkumníků byly v tomto roce zaznamenány také v případě Švédska (101) a Spojeného království (98). Naopak nejmenší počet odborných článků publikovaných v impaktovaných časopisech na sto výzkumníků veřejného sektoru zaznamenáváme na Slovensku (21), Bulharsku (17), Číně (16) a v Rusku (11). Jak již byl zmíněno výše byla hodnota relativního citačního impaktu v období 2003 – 2007 v České republice těsně pod hranicí 1, tzn. pod hranicí průměrné celosvětové úrovně. Průměr EU27 se s relativním citačním impaktem 1,13 pohyboval nad zmíněnou hranicí a nejvyšších hodnot dosahovalo ze sledovaných zemí Švýcarsko (1,82), Dánsko (1,66) a Nizozemsko (1,53). Nejnižšího relativního citačního impaktu dosahuje Bulharsko (0,66) a Rumunsko (0,53). 4.1.2 Odborné články veřejných VŠ a ústavů AV ČR financované ze státního rozpočtu Tato kapitola obsahuje údaje o počtu odborných článků spolufinancovaných ze státního rozpočtu nacházejících se v databázi Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV), který je součástí IS VaVaI a je spravován Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Údaje ovšem neznamenají skutečný počet odborných článků vzniklých na základě státní podpory VaV, ale počet záznamů o odborných článcích dodaných jednotlivými poskytovateli státní podpory VaV. Tj., pokud byl 1 článek podporován více než jedním poskytovatelem státní podpory na VaV (např. zároveň MŠMT ČR a AV ČR), pak měl každý z poskytovatelů povinnost uvést tento výsledek VaV do databáze RIV a tím pádem je v databázi zaznamenán vícekrát – více viz následující tabulka s celkovými počty záznamů a sjednocenými (jedinečnými) počty záznamů. 27

Přehled o počtech článků publikovaných v odborných časopisech v záznamech RIV, 2000-2008 ROK

2000

Celkový počet záznamů Počet sjednocených záznamů

2001

2002

2003

2004

2005

2006

20 406

20 522

19 406

23 188

24 774

26 316

13 976

14 310

14 952

17 943

19 229

20 313

30 068

2007 32 477

2008 31 283

22 466 25 701 24 834 Zdroj: databáze IS VaVaI RIV

Přesto ani počet tzv. sjednocených záznamů, který eliminuje duplicity vzniklé na základě informací od poskytovatelů podpory, neznamená skutečný počet článků. K duplicitním záznamům dochází také z důvodů přiznání článků, které vznikly ve spolupráci více autorů různých institucí všem těmto spolupracujícím institucím. Tyto duplicitní záznamy však již není možné z databáze rozpoznat. Všechny dále uváděné údaje se týkají celkového počtu záznamů, stejně tak jak RVVI uvádí ve svých výstupech. Při interpretaci výsledků je proto nutná opatrnost. Graf 32: Odborné články veřejných VŠ a ústavů AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008

40%

50% 38%

47%

8,2 9,6 2000

10,3

7,8

2001

58% 28%

58% 28%

5,5 2002

25%

6,4 2003

61% 24%

6,1 2004

61%

24%

6,4 2005

60% 25%

19,4

18,3

16,0

14,8

13,4

11,3

60%

7,4 2006

59% 25%

18,4 8,0

2007

7,8 2008

veřejné vysoké školy (VVŠ) - počet záznamů v tis. ústavy Akademie věd ČR (AV ČR) - počet záznamů v tis. VVŠ - % celk. počtu zaznamenaných odborných článků financovaných ze státního rozpočtu AV ČR - % celk. počtu zaznamenaných odborných článků financovaných ze státního rozpočtu Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

V roce 2008 bylo vysokými školami publikováno 59 % ze všech článků podporovaných ze státního rozpočtu v České republice. Mezi roky 2000 až 2008 vzrostl počet publikovaných článků, na které byla vysokým školám poskytnuta podpora ze státního rozpočtu 2,2krát a finanční podpora VaV na vysokých školách ze státního rozpočtu vzrostla ve stejném období 2,1krát. Odborné články publikované Akademií věd ČR, které byly podporované ze státního rozpočtu, tvořily v roce 2008 čtvrtinu všech článků publikovaných ze státních výdajů na VaV. Mezi roky 2000 a 2002 došlo k výraznému poklesu (o 12 procentních bodů) v zastoupení Akademie věd na celkovém počtu publikovaných článků podpořených z veřejných zdrojů na VaV. V tomto časovém období naopak vzrostl podíl publikovaných článků vysokými školami o 11 procentních bodů. Při interpretaci následujících výsledků je nutné brát v úvahu, že na vysokých školách se publikační činnosti věnují nejen výzkumní pracovnicí, ale i pracovníci pedagogičtí. Resp. výzkumní pracovníci ve FTE se i ve své pedagogické činnosti zabývají publikační činností. Velké množství článků je také vytvářeno studenty doktorských programů, kteří nejsou většinou na vysokých školách vedeni jako jejich zaměstnanci.

28

Stále je nutné brát také v úvahu výše zmíněnou skutečnost, že nejde o reálný počet článků ale o počet záznamů z RIV a proto lze předpokládat, že ve skutečnosti připadá na 100 výzkumníků výrazně méně článků. Graf 33: Odborné články veřejných VŠ a ústavů Akademie věd ČR na 100 výzkumných pracovníků, 2002-2008 250,0

227,5

223,6

230,0

235,5 205,8

210,0 190,0

136,5

150,0

110,0 90,0 70,0

175,9

137,6

139,1

167,7

156,1

170,0

130,0

176,5

131,5

126,1

119,6

131,5

88,4

105,2

105,6

106,2

2003

2004

2005

119,5

118,6

2006

2007

109,3

50,0 2002

2008

V Š - počet zaznamenaných článků na 100 výzkum níků (HC) A V - počet zaznamenaných článků na 100 výzkum níků (HC) V Š - počet zaznamenaných článků na 100 výzkum níků (FTE) A V - počet zaznamenaných článků na 100 výzkum níků (FTE)

HC - evidenční počet výzkumných pracovníků ve fyzických osobách (headcount) FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Pokud se zaměříme na počet publikovaných článků z veřejné podpory VaV na 100 výzkumných pracovníků ve fyzických osobách, pak v roce 2008 publikovalo 100 výzkumníků (HC) pracujících na veřejných vysokých školách průměrně 109 článků a 100 výzkumníků (HC) ústavů Akademie věd 132 článků. Oproti tomu na 100 výzkumníků pracujících ve VaV veřejných vysokých škol přepočtených na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) připadalo ve stejném roce 205 článků, což je téměř dvakrát více než při přepočtu na fyzické osoby. U ústavů Akademie věd je tento rozdíl pouze čtvrtinový. Graf 34: Odborné články veřejných VŠ a ústavů Akademie věd ČR – průměry za období 2005 – 2008 (%)

Lékařské vědy

19%

3%

Společenské vědy

14% 15%

Fyzika a matematika Průmysl

10%

21%

10%

Chemie

20%

8%

2% 5% 5%

Vědy o zemi Informatika

30%

13%

4%

Biovědy

Zemědělství

19%

1% 0%

VŠ

AV ČR

Pozn.: Procento udává podíl vědní oblasti na celkovém počtu publikovaných článků danou institucí. Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

29

Nejvíce bylo za finance státního rozpočtu publikováno na vysokých školách článků z oblasti lékařských (19 %) a společenských věd (19 %). Významné bylo také zastoupeníb článků z fyziky a matematiky (15 %) a z průmyslu (13 %). V případě článků financovaných ze státního rozpočtu vzniklých na půdě Akademie věd je jejich rozložení mezi jednotlivé vědní oblasti oproti vysokým školám odlišné. V případě akademie věd je nejvíce publikovaných článků z oblasti fyzika a matematika (30 %), Biovědy (21 %) a Chemie (20 %). Předchozí řádky hovoří o počtech odborných článků, nevypovídají však o kvalitě těchto výsledků VaV. O té vypovídaji jejich počty v impaktovaných časopisech a především počty jejich citací. Tyto informace nejsou však za celé sledované období dostupné z databáze RIV. Do jisté míry lze za ukazatele kvality článků považovat také informace o jejich jazykové podobě či o tom, zda byly zveřejneny v zahraničních periodikách. Graf 35: : Odborné články veřejných VŠ a ústavů Akademie věd ČR podle země periodika, 2008

AV ČR

VŠ

22%

24%

18%

50%

Česká republika

12%

USA

Velká Británie

12%

8%

Nizozemsko

6%

8%

6%

Německo

18%

18%

ostatní

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Z dostupných údajů lze zjistit také to, v jaké zemi jsou dané články publikovány. V případě Akademie věd bylo v roce 2008 v České republice publikováno 22 % článků financovaných ze státního rozpočtu, u článků vzniklých na vysokých školách se jedná o 50 % z nich. Ve Spojených státech amerických vyšlo ve stejném roce 24 % článků z Akademie věd a pouze 12 % článků vytvořených na veřejných vysokých školách. V případě Akademie věd zaujímají vyšší podíl také články financované ze státního rozpočtu publikované ve Velké Británii, takových je 18 %.

Graf 36: : Odborné články veřejných VŠ a ústavů Akademie věd ČR podle jazyka, 2008

AV ČR

VŠ

86%

13%

59%

angličtina

38%

čeština

ostatní

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Pro budoucí publikování a citování daného článku je také podstatné v jakém jazyce je napsán. Je samozřejmé, že články napsané v angličtině budou mít do budoucna větší šanci uspět v zahraničí. Anglicky bylo v roce 2008 napsáno 86 % článků vzniklých na základě finanční podpory ze státního rozpočtu v Akademii věd a 59 % článků napsaných na vysokých školách.

30

4.2 Ochrana průmyslového vlastnictví – patentové přihlášky a udělené patenty Stejně jako existují na jedné straně statistické ukazatele měřící výstupy v oblasti základního výzkumu (publikační aktivita), existují také ukazatele měřící výstupy aplikovaného výzkumu a vývoje, což jsou patenty, či užitné vzory. Patentová statistika přináší nejen informace o výsledcích a úspěšnosti výzkumné, vývojové a inovační činnosti ve vybraných oblastech techniky, ale i o šíření vědeckých znalostí. Údaje o ochraně průmyslového vlastnictví pocházejí ze tří rozdílných zdrojů: • Prvním z nich je Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV ČR), který poskytuje ochranu průmyslového vlastnictví na území České republiky. Český statistický úřad publikuje data získaná od ÚPV ČR v různých tříděních, a to především za tuzemské přihlašovatele. • Informace o počtu patentových přihlášek u Evropského patentového úřadu (EPO) a o udělených patentech Úřadem pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech (USPTO) pocházejí z datových zdrojů Eurostatu a OECD • Třetím jsou administrativní údaje z Rejstříku informací o výsledcích VaV ze kterého pocházejí údaje o všech udělených patentech vzniklých za finančního přispění ze státního rozpočtu subjektům působícím v České republice. 4.2.1 Celková patentová aktivita Patentem se rozumí veřejná listina vydaná příslušným patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let, a to na území, pro něž byl tímto úřadem vydán. O patent se žádá podáním patentové přihlášky u příslušného patentového úřadu. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Užitný vzor je institut průmyslově-právní ochrany, jehož technické řešení, které je jeho podstatou a je jím po vydání osvědčení o zápisu chráněno, nemusí dosahovat dimenzí vynálezu. Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy. Na rozdíl od patentu je ochrana užitným vzorem levnější ale kratší (maximální doba ochrany v České republice dosahuje 10 let). Rok priority je rok prvního podání patentové přihlášky v jakékoliv zemi. Na základě Mezinárodního patentového třídění (dále jen MPT) je možno identifikovat skupinu tzv. High-tech patentů mezi které podle definice OECD patří patenty z následujících oblastí techniky: Letectví, Počítače a automatizované řídící systémy, Komunikační technologie, Lasery, Mikroorganické a genetické inženýrství a Polovodiče. Patentové údaje jsou tříděny tzv. zlomkovou metodou. Např. vyplní-li patentovou přihlášku společně vynálezci z různých sektorů, krajů a zemí je každému přihlašovateli udělena odpovídající část. Graf 37: Průmyslová ochrana ve vysokoškolském sektoru v České republice celkem; 1998 - 2009

200

176

180

zapsané užitné vzory

160

podané patentové přihlášky

140

udělené patenty (podle roku udělení)

136 116

udělené patenty (podle roku priority)

120 100

75

80 31

40 20

60

56

60

37

48 20

9

16

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví ČR

31

V roce 2009 bylo v České republice vysokoškolskému sektoru zapsáno 176 užitných vzorů, podáno 136 patentových přihlášek a uděleno 60 patentů. Výrazný nárůst počtu podaných patentových přihlášek a zapsaných užitných vzorů v posledních třech letech je pravděpodobně způsoben změnou hodnocení vysokých škol a přidělování finančních prostředků těmto institucím. V posledním roce došlo také k nárůstu počtu patentů udělených vysokým školám, což je zapříčiněno postupným uznáváním podaných patentových přihlášek z předchozích let. V high-tech oblasti bylo ve vysokoškolském sektoru v roce 2009 uděleno 12 patentů, podáno 10 přihlášek a zapsáno pouze 5 užitných vzorů, v případě této oblasti tedy neplatí to co u celého vysokoškolského sektoru, tzn. nejsou v tomto případě nejčastější ochranou užitné vzory. I v high-tech oblasti byl zaznamenán nárůst počtu průmyslových ochran, nelze ho však označit za významný. Graf 38: Patentové přihlášky podané v České republice u ÚPV ČR tuzemskými přihlašovateli celkem

1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

podniky vládní sektor podíl vysokoškolského sektoru (%)

2% 157

2%

139

2%

3%

3%

155

140

122

soukromé osoby vysokoškolský sektor

4%

3%

170

129

5%

9%

17%

16%

11%

75 61

112

56 47 130

194

116 73 123

136 72 140

432

421

365

386

376

415

464

404

406

380

399

440

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví ČR

Jak již bylo zmíněno výše, podaly v roce 2009 vysoké školy v České republice 136 patentových přihlášek, které na všech podaných přihláškách v České republice tvořily 17 %. Není překvapivé, že nejvíce přihlášek patentů podaných u ÚPV ČR pocházelo z podnikatelského sektoru, takových bylo ve stejném roce 440 (56 %). 140 tuzemských přihlášek patentů dále pocházelo od soukromých osob a 72 z vládního sektoru. V průběhu sledovaných let vzrostlo zastoupení patentových přihlášek pocházejících z vysokoškolského sektoru na všech tuzemských přihláškách ze 2 % v letech 1998 až 2000 na zmíněných 17 % v posledním sledovaném roce. Graf 39 Udělené (validované) patenty s účinky v České republice ÚPV ČR tuzemským přihlašovatelům celkem

podniky vládní sektor podíl vysokoškolského sektoru (%)

1 000

soukromé osoby vysokoškolský sektor

900

10%

800 700

7% 3%

3%

3%

3%

3%

4%

5%

6%

16% 8%

600 500 400 300 200 100

38

34

39

40

27

38

47

63

220

176

203

176

181

190

203

246

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

60 45 29

39

24

25

197

176

178

2006

2007

2008

251

0 2009

Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví ČR

32

V roce 2009 bylo tuzemským přihlašovatelům uděleno úřadem průmyslového vlastnictví 385 patentů, z nichž patenty udělené vysokým školám tvořily 16 % (60 patentů). Nejvíce patentů bylo opět uděleno podnikům, takových bylo 251. V případě patentů udělených vysokým školám zaznamenáváme mezi lety 2008 a 2009 výrazný nárůst, kdy ještě v roce 2008 tvořily vysokoškolské patenty 8 % ze všech patentů udělených v tomto roce tuzemským přihlašovatelům. Ne ze všech patentových přihlášek plyne patent. Z přihlášek podaných mezi lety 1995 až 2000 byl udělen patent necelé polovině z nich (48 %). Průměrná doba od podání přihlášky do udělení patentu činí 4,8 roku

60 50

142 195

Graf 40 Platné patenty na území České republiky k 31.12. 2009 patřící přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje

Vysokoškolský sektor Vládní sektor

40 30 20

podle roku priority

Biochemie

Měření; Zkoušení

Lékařství

Organická chemie

Obnovitelné zdroje

Biotechnologie

mikroorg. a genet. inžen.

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

Celkem

0

před r. 2000

10

ve vybraných oblastech Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví ČR

Na území České republiky bylo k 31.12. 2009 platných celkem 21 806 patentů z nichž tvořily 91 % patenty zahraničních přihlašovatelů. Nejvíce jich bylo z Německa (35 %), Spojených států amerických (13 %) a dále z Francie (9 %) a Švýcarska (8 %). Od tuzemských přihlašovatelů pocházelo k tomuto datu pouhých 1 945 patentů, které na všech v České republice platných patentech tvořily 9 %. Z těchto tuzemských patentů pocházelo nejvíce od přihlašovatelů podnikatelského sektoru (1 404; 72 %), z vládního sektoru jich dále bylo 195 (10 %), z vysokých škol 142 (7 %) a u fyzických osob jich mělo původ 203 (11 %). Nyní se zaměříme pouze na patenty platné k 31.12. 2009 patřící českému vysokoškolskému a vládnímu sektoru. Ve vládním sektoru je k tomuto datu platných nejvíce patentů jejichž přihláška byla podána před rokem 2000, takových je 56 a na všech platných vládních patentech tvoří téměř 30 %. V případě vysokých škol je situace odlišná, neboť 65 % patentů platných k 31.12. 2009 mělo patentovou přihlášku podanou v letech 2005 až 2008. Mezi vědními oblastmi dominují v případě platných patentů Biotechnologie, Biochemie a Genetické inženýrství u vládního sektoru a Lékařství či Měření a zkoušení u Vysokých škol. Evropský patent poskytuje svému majiteli v každém smluvním státě, pro který byl udělen, po jeho validaci, stejná práva, jaká by pro něho vyplývala z národního patentu uděleného v tomto státě. Evropskou patentovou přihlášku pro získání evropského patentu může podat kterákoli osoba (fyzická i právnická, i pokud má bydliště nebo sídlo v nesmluvním státě), a to u Evropského patentového úřadu (EPO). Doba platnosti evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky. Pořízení evropského patentu je výrazně nákladnější než pořízení patentu národního, i z tohoto důvodu je spíše doménou velkých firem. Odhadované náklady na evropský patent v trvání deseti let u šesti zemí činí 912 tisíc Kč. Oproti tomu patent u ÚPV ČR pro stejné období vyjde na cca 69 tisíc.

33

Graf 41 Patentové přihlášky podané u Evropského patentového úřadu (EPO) přihlašovateli z České republiky

200

6%

podniky vládní sektor podíl vysokoškolského sektoru (%) 2%

180

ostatní vysokoškolský sektor* 5%

2%

0%

5%

2%

1%

160 140 120

32

100 80 60

25

81

84

19

23 16

20

40 20

26

45

49

2000

2001

65

9

96

79

55

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

* ve vysokoškolském sektoru jsou zahrnuty i nemocnice Zdroj: OECD

V roce 2007 bylo u Evropského patentového úřadu podáno přihlašovateli z České republiky 68 patentových přihlášek, jejichž většinu tvořily přihlášky od podniků. Přihlášky z vysokých škol na celkovém počtu českých přihlášek patentů podaných u EPO v tomto roce tvořily 5 %, v absolutních číslech to byly pouhé 4 přihlášky. Nejvíce přihlášek patentů bylo ze strany vysokých škol u EPO podáno v roce 2005, kdy se jednalo o 6 přihlášek. Graf 42 Udělené patenty USPTO přihlašovatelům z České republiky podle roku priority

100

5%

90

podniky vládní sektor podíl vysokoškolského sektoru (%) 6% 5% 4%

ostatní vysokoškolský sektor* 3%

3%

1%

1%

1%

80 70 60 50 40 30 20 10

10

12

10

27

24

25

29

1997

1998

1999

2000

10 19

8

8

37

37

8

7

33

5 17

0 1996

2001

2002

2003

2004

* ve vysokoškolském sektoru jsou zahrnuty i nemocnice Zdroj: OECD

V letech 2000 – 2004 bylo přihlašovatelům z České republiky Úřadem pro patenty a ochranné známky Spojených států amerických uděleno celkem 198 patentů, přičemž naprostou většinu takto udělených patentů tvořily patenty podnikatelského sektoru. Vysoké školy se na těchto 198 patentech podílely pouhými 2 %. Mezinárodní srovnání Pro mezinárodní srovnání se údaje o patentových přihláškách a udělených patentech obvykle uvádějí podle roku priority, tzn. roku prvního podání patentové přihlášky u jakéhokoliv patentového úřadu.

34

16,7%

Bulharsko

Slovensko

Česko

Rumunsko

2,2%

3,5%

4,7%

3,1% Polsko

1,7%

3,0% Řecko

Maďarsko

2,5% Slovinsko

Portugalsko

2,6%

0,2%

1,7% Turecko

Lucembursko

Rusko

7,3% Irsko

3,2%

1,8% Norsko

Španělsko

Čína

patentové přihlášky podané u EPO

Dánsko

2,5%

4,0% 0,2% Finsko

Kanada

Švédsko

1,6% UK

1,7% Korea

Itálie

1,4% Francie

1,6%

1,3%

US

EU27

0

Nizozemsko

1,2% Německo

1 000

Japonsko

2 000

4,0%

3 000

2,0%

4 000

6,1%

5 000

4,2%

6 000

5,2%

8,8%

7 000

Rakousko

8 000

Belgie

9 000

22 551 21 142

10 000

53 823 34 406

Graf 43 Patentové přihlášky podané u EPO podle země přihlašovatele a data priority, 2005

podíl vysokoškolského sektoru (%) Zdroj: Eurostat

Není nikterak překvapivé, že nejvíce patentových přihlášek podaných u Evropského patentového úřadu pochází ze zemí Evropské unie. Z těch pocházelo v roce 2005 (rok priority) téměř 54 tis., ze Spojených států amerických 34 tis. a z Japonska pocházelo něco málo přes 21 tis. patentových přihlášek. Mezi evropskými státy podalo nejvíce přihlášek patentů u EPO Německo (22 551) a Francie (8 169). České subjekty podaly u EPO ve sledovaném roce pouze 77 patentových přihlášek. Ze sledovaných zemí zaujímal vysokoškolský sektor na patentových přihláškách podaných u EPO v roce 2005 nejvyšší podíl v Portugalsku (17 %). Poměrně vysoké zastoupení na evropských patentových přihláškách zaujímal vysokoškolský sektor také v Belgii (8,8 %), v Irsku (7,3 %) či Ve Spojeném království. Naopak například v Maďarsku byla vysokými školami podána pouze jedna patentová přihláška ze 78. V průměru EU27 zaujímaly patentové přihlášky podané vysokými školami u EPO na všech přihláškách podaných členskými zeměmi EU27 u tohoto úřadu 2 %.

0,07

0,19

Švédsko

Bulharsko

0,66

0,23

Estonsko

Maďarsko

1,36

0,32 Litva

Slovinsko

1,09

0,23

0,20

Řecko

Finsko

Lotyšsko

0,10 Turecko

0,47

0,07

Česko

Polsko

0,06 Rusko

1,19

1,09 Norsko

Irsko

Portugalsko

4,09 Dánsko

Rakousko

0,25 Čína

Španělsko

3,33

6,11

6,54 1,08

1,89 Itálie

Nizozemsko

Kanada

1,78

3,18 Korea

Švýcarsko

1,74 Francie

UK

Belgie

Německo

1,57 Japonsko

7,11

8,56 3,81

4,26

1 381

2,34 US

EU27

300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

1 094

Graf 44 Patentové přihlášky podané u EPO vysokými školami podle země přihlašovatele a data priority, 2005

patentové přihlášky podané vysokými školami u EPO patentové přihlášky podané VŠ u EPO na 1000 výzkumných pracovníků VŠ Zdroj: Eurostat

35

Vysokými školami bylo u EPO podáno 1 381 přihlášek ze Spojených států amerických, 1 094 ze zemí EU27 a 283 z Japonska. Mezi zeměmi EU27 v patentových přihláškách vysokých škol dominuje Německo (279) a Spojené království (258) a více než 100 patentových přihlášek podaly u EPO také vysoké školy z Belgie a Francie. Překvapivé jsou velmi malé počty podaných patentových přihlášek u EPO vysokými školami ze skandinávských zemí. České vysoké školy podaly u EPO ve sledovaném roce 4 patentové přihlášky. Na 1 000 výzkumníků vysokoškolského sektoru připadlo nejvíce přihlášek podaných u EPO v Belgii (8,56) a také ve Švýcarsku (7,11), Nizozemsku (6,54) a Irsku (6,11). Naopak nejméně patentových přihlášek podaných u EPO připadajících na 1 000 výzkumníků bylo zaznamenáno ve vysokoškolském sektoru Ruska, Polska, Švédska či Bulharska.

17,3%

15,3%

8 000

19 391

9 000

62 327

Graf 45 Patenty udělené USTPO podle země přihlašovatele a data priority, 2004

7 000 6 000

patenty udělené USTPO

6,7% Kypr

3,7% Bulharsko

4,3% Maďarsko

2,0% Česko

Lucembursko

Irsko

0,6% Norsko

1,6% Dánsko

Španělsko

1,6% Rakousko

0,5% Švédsko

Belgie

0,2% Finsko

0,8% Austrálie

Čína

0,8% Itálie

3,5% UK

1,9% Švýcarsko

0,2% Nizozemsko

1,4% Francie

2,4% Kanada

0,5% Německo

1,3%

2,0% Korea

US

0

EU27

1 000

0,4%

2 000

Japonsko

3 000

2,6%

4 000

5,0%

6,2%

5 000

podíl vysokoškolského sektoru (%) Zdroj: Eurostat

Není překvapením, že Úřadem pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech (USTPO) bylo v roce 2004 (rok priority) uděleno nejvíce patentů subjektům ze Spojených států (62 327) a dále z Japonska (19 391). Zemím EU27 bylo u USTPO uděleno 8 679 patentů, z nichž téměř polovina (4 167) náležela Německu. České republice bylo u USTPO uděleno ve sledovaném roce pouze 13 patentů. Nejvyššího zastoupení vysokoškolského sektoru na patentech udělených USTPO dosahuje tento sektor v Belgii (17,3 %) a v Číně (15,3 %). Na patentech udělených USTPO Americkým vysokým školám bylo prostřednictvím USTPO uděleno 1 625 patentů. V případě ostatních sledovaných zemí jsou ve srovnání se Spojenými státy počty patentů udělených u USTPO vysokoškolským sektorům jednotlivých zemí velmi nízké. Vysokým školám EU27 bylo u USTPO v roce 2004 uděleno 111 patentů, z nichž 27 náleželo Belgii, 22 Německu a 20 Spojenému království. 4.2.2 Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu Tato kapitola obsahuje údaje o počtu udělených patentů spolufinancovaných ze státního rozpočtu nacházejících se v databázi Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV), který je součástí IS VaVaI a je spravován Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Stejně jako v případě odborných článků se ani u počtu patentů pocházejících z databáze RIV nejedná o skutečný počet patentů v daném roce vzniklých na základě státní podpory VaV. Opět jde o počet záznamů dodaných jednotlivými poskytovateli státní podpory VaV. Tj., pokud byl 1 patent podporován více než jedním poskytovatelem státní podpory na VaV (např. zároveň MŠMT ČR a AV ČR), pak měl 36

každý z poskytovatelů povinnost uvést tento výsledek VaV do databáze RIV a tím pádem je v databázi zaznamenán vícekrát – více viz následující tabulka s celkovými počty záznamů a sjednocenými (jedinečnými) počty záznamů. Přehled o počtech udělených patentů v záznamech RIV, 2000-2008 ROK

2000

Celkový počet záznamů Počet sjednocených záznamů

2001

2002

2003

2004

2005

2006

68

89

58

85

173

159

66

73

53

78

161

147

2007

184

2008

184

165

156 156 134 Zdroj: databáze IS VaVaI RIV

Přesto ani počet tzv. jedinečných záznamů, který eliminuje duplicity vzniklé na základě informací od poskytovatelů podpory, neznamená skutečný počet udělených patentů. K duplicitním záznamům dochází také z důvodů přiznání patentů, které vznikly ve spolupráci více přihlašovatelů z různých institucí všem těmto spolupracujícím institucím. Tyto duplicitní záznamy však již není možné z databáze rozpoznat. Všechny dále uváděné údaje se týkají celkového počtu záznamů, stejně tak jak RVVI uvádí ve svých výstupech. Při interpretaci výsledků je proto nutná opatrnost. Graf 46: Udělené patenty veřejným VŠ a ústavům AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008

56%

53%

52%

49%

45%

39%

32%

39%

41%

40% 31%

29% 28%

19%

24%

28%

36%

18%

95 38

47 19

2000

21 2001

26

42 17

2002

34

2003

56

54

71

62 31

2004

2005

52

2006

59

68

34 2007

2008

VŠ - počet zaznamenaných patentů ústavy Akademie věd - počet zaznamenaných patentů VŠ - % celkového počtu zaznamenaných udělených patentů AV - % celkového počtu zaznamenaných udělených patentů

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

V roce 2008 se veřejné vysoké školy podílely 36 % na celkovém počtu udělených patentů na jejichž financování se podílely zdroje ze státního rozpočtu. Z hlediska zastoupení vysokých škol na celkovém počtu udělených patentů podporovaných z veřejných zdrojů tvořily patenty udělené vysokým školám v letech 2000, 2001 a 2007 více než polovinu ze všech patentů (tj. 56 % v roce 2000, 53 % v roce 2001 a 52 % v roce 2007). Patenty udělené Akademii věd ČR podporované ze státních rozpočtových výdajů na VaV tvořily v roce 2008 41 % celkového počtu udělených patentů spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Kromě posledního sledovaného roku činil podíl patentů udělený ústavům Akademie věd ČR, které byly spolufinancovány ze státního rozpočtu, menší část než podíl za vysoké školy. Celkem bylo mezi roky 2000 a 2008 ústavům Akademie věd ČR uděleno přibližně o třetinu méně než veřejným vysokáým školám.

37

Při interpretaci uváděných údajů je nutné brát v úvahu výše zmíněnou skutečnost, že nejde o reálný počet udělených patentů ale o počet záznamů z RIV. Pokud srovnáme údaje o počtu udělených patentů v ČR ze záznamů databáze RIV a údaje pocházející z ÚPV ČR (zpracované ČSÚ) dojdeme k následujícím rozdílům: Počet udělených patentů u ÚPV ČR veřejným VŠ a ústavům AV ČR 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

celkem

veřejné vysoké školy záznamy v RIV

37

40

25

34

40

52

62

71

56

417

údaje z ÚPV ČR

8

8

7

10

19

19

16

23

20

129

ústavy Akademie věd záznamy v RIV

18

19

12

23

33

18

27

13

47

210

údaje z ÚPV ČR

18

11

21

17

21

16

10

7

19

139

Graf 47: Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR na 100 výzkumných pracovníků, 2002-2008 1,6

1 ,4 6

1,4

1,2 5 1 ,1 5

1,1 1

1,2 1,0

0,8 6 0,7 6

0,73

0,8

0,9 7 0,8 8

0,5 8 0,6

0 ,6 6

0,5 9 0 ,5 8

0,4

0,0

0,75

0 ,41

0,33

0,2

1 ,1 4

0,4 0

0,4 1

20 04

20 05

0,4 6 0 ,3 5

0 ,20 2 00 2

2 00 3

20 06

20 07

20 08

V Š - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (H C )

A V - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (H C )

V Š - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (FTE )

A V - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (FTE )

HC - evidenční počet výzkumných pracovníků ve fyzických osobách (headcount) FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: ČSÚ 20109 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Zatímco počet udělených patentů na 100 výzkumných pracovníků (HC) byl v roce 2008 u veřejných vysokých škol 0,35 patenu, v ústavech Akademie věd to bylo 1,14 patentu. Oproti tomu na 100 výzkumníků pracujících ve VaV veřejných vysokých škol přepočtených na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) připadalo ve stejném roce 0,66 patentu, což je téměř dvakrát více než při přepočtu na fyzické osoby. U ústavů Akademie věd je tento rozdíl pouze čtvrtinový.

38

Graf 48: : Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR podle vědních oblastí - průměry za období 2005 – 2008 (%)

Průmysl

41%

9% 26%

Chemie Fyzika a matematika

8%

Zemědělství

5%

Biovědy Informatika

8%

3% 2%

Vědy o zemi Společenské vědy

8%

3%

Lékařské vědy

51%

10%

0%

2%

2%

23%

0% 0%

VŠ

AV ČR

Pozn.: Procento v závorce udává podíl vědní oblasti na celkovém počtu udělených patentů. Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Mezi roky 2005 a 2008 bylo veřejným vysokým školám uděleno nejvíce patentů, které vznikly za spolufinancování ze státního rozpočtu, v oblasti průmyslu (41 %).V oblasti chemie bylo takto veřejným vysokým školám uděleno 26 % a v oblasti fyziky a matematiky 10 % patentů. Struktura počtu udělených patentů ústavům Akademie věd ČR podle vědních oblastí se od struktury u veřejných vysokých škol významně lišila. Nejvíce patentů Akademii věd ČR podporovaných ze státního rozpočtu bylo mezi roky 2005 a 2008 uděleno v oblasti chemie (51 % z celkového počtu udělených patentů Akademii věd na základě veřejných dotací) a v oblasti biověd (23 %). Graf 49: Udělené patenty financované ze státního rozpočtu podle místa udělení, 2000-2008

AV ČR

64%

VŠ

10%

84% Česká republika

6%

20%

4% 3% Německo

USA

8%

ostatní země

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Pro účinnost patentu je důležitá země, ve které byl patent udělen. Převážná část celkového počtu udělených patentů v období 2000 až 2008 byla vysokým školám udělena Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky (84 % všech patentů financovaných ze státního rozpočtu udělených vysokým školám). Mezi ostatní země, ve kterých byla udělena část patentů vysokým školám podporovaných ze státního rozpočtu, patřilo Německo (4 %) a USA (3 %). Patenty udělené Akademii věd ČR spolufinancované z veřejné podpory VaV mezi roky 2000 a 2008 byly ze 64 % uděleny v České republice, z 10 % v Německu a ze 6 % v USA.

39

Při interpretaci uváděných údajů je nutné brát v úvahu výše zmíněnou skutečnost, že nejde o reálný počet udělených patentů ale o počet záznamů z RIV. Pokud srovnáme údaje o počtu udělených patentů v ČR ze záznamů databáze RIV a údaje pocházející z ÚPV ČR (zpracované ČSÚ) dojdeme k následujícím rozdílům: Počet udělených patentů u ÚPV ČR veřejným VŠ a ústavům AV ČR 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

celkem

veřejné vysoké školy záznamy v RIV

37

40

25

34

40

52

62

71

56

417

údaje z ÚPV ČR

8

8

7

10

19

19

16

23

20

129

ústavy Akademie věd záznamy v RIV

18

19

12

23

33

18

27

13

47

210

údaje z ÚPV ČR

18

11

21

17

21

16

10

7

19

139

Graf 47: Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR na 100 výzkumných pracovníků, 2000-2008 1,6

1 ,4 6

1,4

1,2 5 1 ,1 5

1,1 1

1,2 1,0

0,8 6 0,7 6

0,73

0,8

0,9 7 0,8 8

0,5 8 0,6

0 ,6 6

0,5 9 0 ,5 8

0,4

0,0

0,75

0 ,41

0,33

0,2

1 ,1 4

0,4 0

0,4 1

20 04

20 05

0,4 6 0 ,3 5

0 ,20 2 00 2

2 00 3

20 06

20 07

20 08

V Š - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (H C )

A V - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (H C )

V Š - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (FTE )

A V - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (FTE )

HC - evidenční počet výzkumných pracovníků ve fyzických osobách (headcount) FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: ČSÚ 20109 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Zatímco počet udělených patentů na 100 výzkumných pracovníků (HC) byl v roce 2008 u veřejných vysokých škol 0,35 patenu, v ústavech Akademie věd to bylo 1,14 patentu. Oproti tomu na 100 výzkumníků pracujících ve VaV veřejných vysokých škol přepočtených na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) připadalo ve stejném roce 0,66 patentu, což je téměř dvakrát více než při přepočtu na fyzické osoby. U ústavů Akademie věd je tento rozdíl pouze čtvrtinový.

40

Graf 48: Státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent (Kč), 2000-2008 250 000 208 861 200 000

150 000

171 769

169 129 143 924

178 590 116 911 159 638

100 000 86 673

84 825

2000

2001

50 000

117 533

88 099 78 067

99 873 76 252

85 540

90 623

79 030

71 419

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

VŠ -státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent AV -státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent v roce 2008 činily 117 533 Kč u veřejných vysokých škol a 90 623 Kč u ústavů Akademie věd. V období 2000 až 2008 se státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden patent udělený vysokým školám pohybovaly v rozmezí 71 419 Kč (v roce 2007) až 159 638 Kč (v roce 2002). Průměrný nominální meziroční nárůst státních rozpočtových výdajů na VaV na jeden udělený patent veřejným vysokým školám mezi roky 2000 a 2008 činil 3,9 %. Státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent u ústavů Akademie věd v posledních osmi letech oscilovaly mezi 208 861 Kč (v roce 2002) a 78 067 Kč (v roce 2004) a byly po celé sledované období (kromě roku 2008) v porovnání s veřejnými vysokými školami vyšší. Pokud bychom použili údaje o počtu udělených patentů sledovaným subjektům z ÚPV ČR připadalo by na patent udělený veřejným vysokým školám ve sledovaném období v průměru 3krát více finančních prostředků a na patent udělený ústavům Akademie věd 1,5krát více. Graf 49: : Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR podle vědních oblastí - průměry za období 2005 – 2008 (%)

Průmysl

41%

9% 26%

Chemie Fyzika a matematika

8%

Zemědělství

3%

Lékařské vědy

5%

0,0

8%

2% 2%

Biovědy Informatika

8%

3% 2%

Vědy o zemi Společenské vědy

51%

10%

23%

0,0 0,0

AV ČR

VŠ

Pozn.: Procento v závorce udává podíl vědní oblasti na celkovém počtu udělených patentů. Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

41

Mezi roky 2005 a 2008 bylo veřejným vysokým školám uděleno nejvíce patentů, které vznikly za spolufinancování ze státního rozpočtu, v oblasti průmyslu (41 %).V oblasti chemie bylo takto veřejným vysokým školám uděleno 26 % a v oblasti fyziky a matematiky 10 % patentů. Struktura počtu udělených patentů ústavům Akademie věd ČR podle vědních oblastí se od struktury u veřejných vysokých škol významně lišila. Nejvíce patentů Akademii věd ČR podporovaných ze státního rozpočtu bylo mezi roky 2005 a 2008 uděleno v oblasti chemie (51 % z celkového počtu udělených patentů Akademii věd na základě veřejných dotací) a v oblasti biověd (23 %). Graf 50: Udělené patenty financované ze státního rozpočtu podle místa udělení, 2000-2008

AV ČR

64%

VŠ

10%

84% Česká republika

6%

20%

4% 3% Německo

USA

8%

ostatní země

Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI

Pro účinnost patentu je důležitá země, ve které byl patent udělen. Převážná část celkového počtu udělených patentů v období 2000 až 2008 byla vysokým školám udělena Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky (84 % všech patentů financovaných ze státního rozpočtu udělených vysokým školám). Mezi ostatní země, ve kterých byla udělena část patentů vysokým školám podporovaných ze státního rozpočtu, patřilo Německo (4 %) a USA (3 %). Patenty udělené Akademii věd ČR spolufinancované z veřejné podpory VaV mezi roky 2000 a 2008 byly ze 64 % uděleny v České republice, z 10 % v Německu a ze 6 % v USA.

42

Tabulková příloha

Obsah: •

Výdaje na výzkum a vývoj

•

Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji

•

Výzkum a vývoj financovaný ze státního rozpočtu

•

Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací

•

Výsledky výzkumné a vývojové činnosti − Publikační aktivita - odborné články a jejich citace − Ochrana průmyslové vlastnictví – patentové přihlášky, udělené patenty a zapsané užitné vzory

•

Výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách - základní ukazatele za jednotlivé vysoké školy

Seznam tabulek: Výdaje na výzkum a vývoj Tab. 1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj uskutečněné v České republice; 2000 - 2008 Tab. 2 Výdaje na VaV uskutečněné ve veřejném VaV v České republice; 2000 - 2008 Tab. 3 Výdaje na VaV uskutečněné ve vysokoškolském sektoru České republiky; 2000 - 2008 Tab. 4 Výdaje na VaV uskutečněné ve vládním sektoru České republiky; 2000 - 2008 Tab. 5 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru České republiky podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 Tab. 6 Výdaje na VaV v ústavech Akademie věd ČR podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 Tab. 7 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru České republiky podle podrobného členění vědních oblastí za rok 2008 Tab. 8 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) - mezinárodní srovnání Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Tab. 9 Pracující ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) v České republice celkem; 2005 - 2008 Tab. 10 Pracující ve veřejném VaV v České republice; 2005 - 2008 Tab. 11 Výzkumníci pracovníci ve veřejném VaV v České republice; 2005 - 2008 Tab. 12 Pracující ve vysokoškolském VaV v České republiky podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 Tab. 13 Pracující ve VaV v ústavech Akademie věd ČR podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 Tab. 14 Pracující ve vysokoškolském VaV v České republice podle vědních oblastí a kvalifikace v roce 2008 Tab. 15 Pracující ve vysokoškolském VaV podle vědních oblastí a pracovní činnosti v roce 2008 Tab. 16 Výzkumní pracovníci - mezinárodní srovnání Výzkum a vývoj financovaný ze státního rozpočtu Tab. 17 Celková přímá podpora výzkumu a vývoje (dále jen VaV) ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008 Tab. 18 Výdaje na VaV veřejných VŠ a v ústavů AV ČR financované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008 Tab. 19 Výdaje na VaV veřejných VŠ financované ze státního rozpočtu ČR v členění podle vědních oborů; 2000 - 2008 Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Tab. 20 Veřejný VaV financovaný v České republice z tuzemských podnikatelských zdrojů; 2000 - 2008 Tab. 21 Odborné články autorů z veřejného VaV v ČR napsané ve spolupráci se zahraničním autorem; 2000 - 2008 Tab. 22 Podniky v ČR využívající vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti technických; 2006 - 2008 Tab. 23 Podniky v ČR spolupracující v oblasti svých technických inovací s vysokýma školama; 2006 - 2008 Tab. 24 Patenty platné v České republice k 31.12. 2009 udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR ve spolupráci s jiným subjektem Výsledky výzkumné a vývojové činnosti Publikační aktivita - odborné články a jejich citace Tab. 25 Odborné články v impaktovaných časopisech autorů publikujících v České republice; 2000 - 2007 Tab. 26 Citace odborných článků autorů publikujících v České republic v impaktovaných časopisech Tab. 27 Odborné články publikované v impaktovaných časopisech - mezinárodní srovnání Tab. 28 Odborné články spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky celkem; 2000 - 2008 Tab. 29 Odborné články veřejných vysokých škol a ústavů AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008 Tab. 30 Odborné články veřejných vysokých škol spolufinancované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů; 2000 - 2008 Ochrana průmyslové vlastnictví – patentové přihlášky, udělené patenty a zapsané užitné vzory Tab. 31 Patentové přihlášky podané u ÚPV České republiky tuzemskými přihlašovateli celkem; 1997 - 2009 Tab. 32 Patenty platné na území České republiky k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům celkem Tab. 33 Užitné vzory platné na území České republiky k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům celkem Tab. 34 Patentové přihlášky podané u ÚPV ČR tuzemským přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje; 1998 - 2009 Tab. 35 Patenty platné na území ČR k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje Tab. 36 Užitné vzory platné na území ČR k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje Tab. 37 Patentové přihlášky podané u Evropského patentového úřadu přihlašovateli z České republiky; 1999 - 2007 Tab. 38 Patenty udělené USPTO přihlašovatelům z České republiky podle roku priority; 1996 - 2004 Tab. 39 Patentové přihlášky u EPO podle země přihlašovatele a roku priority - mezinárodní srovnání Tab. 40 Udělené patenty tuzemským přihlašovatelům spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008 Tab. 41 Udělené patenty veřejným vysokým školám a ústavům AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008 Výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách - základní ukazatele za jednotlivé vysoké školy Tab. 42 Finanční hodnota podpory VaV jednotlivých veřejných VŠ ze státního rozpočtu ČR, 2000 - 2008 Tab. 43 Finanční hodnota podpory VaV jednotlivých veřejných VŠ ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů v roce 2008 Tab. 44 Odborné články jednotlivých veřejných VS spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008 Tab. 45 Odborné články jednotlivých veřejných VS spolufinancované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů v roce 2008 Tab. 46 Patenty udělené jednotlivým veřejným VŠ spolufinancované ze státního rozpočtu ČR, 2000 - 2008 Tab. 47 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců veřejných vysokých škol a jejich průměrná měsíční mzda v roce 2008 Tab. 48 Celkové veřejné náklady veřejných vysokých škol za rok 2008 Tab. 49 Počet studentů a absolventů veřejných vysokých škol v roce 2008 Tab. 50 Příspěvky, dotace a granty veřejným vysokým školám za rok 2008

Tab. 1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (dále jen VaV) uskutečněné v České republice; 2000 - 2008 mil. Kč - běžné ceny Celkem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

26 487

28 337

29 552

32 247

35 083

42 198

49 900

54 284

54 108

podle sektorů provádění VaV Podnikatelský

15 882

17 052

18 051

19 668

21 901

26 657

32 470

33 620

33 486

Vládní

6 707

6 714

6 787

7 525

7 868

8 441

9 309

11 306

11 325

Vysokoškolský

3 764

4 437

4 619

4 922

5 181

6 907

7 918

9 158

9 090

134

134

95

132

133

194

204

199

208

Soukromý neziskový podle zdrojů jejich financování Podnikatelské

13 564

14 866

15 876

16 590

18 530

22 825

28 399

29 290

28 242

Veřejné

11 789

12 351

12 433

13 488

14 695

17 248

19 445

22 362

22 342

Zahraniční

833

627

802

1 473

1 297

1 669

1 529

2 209

2 893

Ostatní národní*

302

493

442

696

561

456

528

423

631

23 066

25 191

26 663

28 723

31 617

37 369

40 692

47 100

48 154

7 661

8 535

9 570

11 040

12 705

15 499

17 199

20 287

21 895

3 421

3 146

2 890

3 524

3 466

4 829

9 208

7 184

5 954

Základní výzkum

6 181

7 092

7 181

8 095

9 251

11 952

14 630

16 152

16 288

Aplikovaný výzkum

6 694

7 085

8 320

9 662

9 992

11 123

12 011

13 803

14 350

13 612

14 159

14 052

14 489

15 839

19 123

23 259

24 329

23 470

podle druhu nákladů na VaV Neinvestiční (běžné) výdaje z toho mzdové náklady Investiční (kapitálové) výdaje podle typu VaV činnosti

Experimentální vývoj podle vědních oblastí

6 619

6 551

7 724

7 778

8 777

9 845

10 991

13 755

12 788

Technické

15 621

17 037

16 999

18 577

19 632

24 566

27 240

31 022

31 368

Lékařské

1 835

1 789

1 864

2 398

2 940

3 374

6 894

4 303

4 343

Zemědělské

1 243

1 399

1 428

1 610

1 692

1 757

1 867

1 988

2 014

Sociální a humanitní

1 170

1 561

1 538

1 883

2 042

2 656

2 908

3 216

3 596

Přírodní

*Pozn.: Ostatní národní zdroje tvoří součet vlastních příjmů vysokých škol a soukromého neziskového sektoru. Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření o výzkumu a vývoji - VTR 5-01

Tab. 2 Výdaje na VaV uskutečněné ve veřejném VaV v České republice; 2000 - 2008 mil. Kč - běžné ceny Celkem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

10 471

11 151

11 406

12 447

13 050

15 348

17 227

20 465

20 415

podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský

3 764

4 437

4 619

4 922

5 181

6 907

7 918

9 158

9 090

Vládní

6 707

6 714

6 787

7 525

7 868

8 441

9 309

11 306

11 325

podle druhu nákladů na VaV Neinvestiční (běžné) výdaje z toho mzdové náklady Investiční (kapitálové) výdaje

8 909

9 358

9 889

10 801

11 428

13 441

15 047

17 119

17 875

3 477

4 186

4 364

4 753

5 354

6 627

7 311

8 495

9 096

1 562

1 794

1 517

1 646

1 621

1 908

2 180

3 346

2 539

podle zdrojů jejich financování Podnikatelské

686

471

693

632

739

1 224

1 028

1 612

1 337

9 390

10 164

10 186

11 041

11 320

13 250

15 052

17 700

17 769

Zahraniční

256

305

378

396

435

444

669

781

728

Ostatní národní*

140

211

149

378

556

430

477

373

581

Základní výzkum

5 841

6 650

6 782

7 573

8 357

10 511

11 917

14 474

14 273

Aplikovaný výzkum

3 168

3 601

3 348

3 949

3 847

4 084

4 436

5 271

5 402

Experimentální vývoj

1 462

901

1 275

925

845

754

874

720

739

Přírodní

4 455

4 685

4 756

5 163

5 765

6 265

7 414

9 245

9 356

Technické

3 375

3 154

3 285

3 180

3 002

3 575

3 788

4 496

4 249

773

951

899

1 261

1 280

1 985

2 054

2 494

2 257

799

920

1 005

1 162

1 247

1 282

1 335

1 375

1 407

1 069

1 442

1 461

1 681

1 756

2 241

2 637

2 855

3 146

Veřejné

podle typu VaV činnosti

podle vědních oblastí

Lékařské Zemědělské Sociální a humanitní

*Pozn.: Ostatní národní zdroje tvoří součet vlastních příjmů vysokých škol a soukromého neziskového sektoru. Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření o výzkumu a vývoji - VTR 5-01

Tab. 3 Výdaje na VaV uskutečněné ve vysokoškolském sektoru České republiky; 2000 - 2008

Celkem* podle druhu pracoviště veřejné vysoké školy - fakulty fakultní nemocnice* soukromé vysoké školy podle druhu výdajů Neinvestiční (běžné) výdaje z toho mzdové náklady Investiční (kapitálové) výdaje podle velikosti sledovaných pracovišť 0 - 9 zam. VaV (FTE) 10 - 19 zam. VaV (FTE) 20 - 49 zam. VaV (FTE) 50 a více zam. VaV (FTE) podle zdrojů jejich financování Podnikatelské Veřejné Zahraniční Vlastní příjmy podle typu VaV činnosti Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj podle vědních oblastí Přírodní Technické Lékařské Zemědělské Sociální a humanitní

mil. Kč - běžné ceny 2007 2008 9 158 9 090

2000 3 764

2001 4 437

2002 4 619

2003 4 922

2004 5 181

2005 6 907

2006 7 918

3 754 10

4 428 9

4 609 10

4 910 11

5 157 24

6 603 267 37

7 541 325 53

8 671 423 64

8 640 362 88

3 203 1 209 561

3 853 1 646 584

4 112 1 723 507

4 453 1 878 469

4 753 2 062 428

6 214 2 990 694

7 016 3 382 902

8 214 4 259 945

8 409 4 438 681

45 194 475 3 049

109 228 1 037 3 063

108 330 1 012 3 169

133 415 1 167 3 206

127 432 1 283 3 339

115 185 836 5 772

180 144 941 6 654

173 284 1 085 7 616

231 227 931 7 702

40 3 534 132 58

31 4 184 122 99

42 4 331 155 90

48 4 571 163 140

31 4 761 194 195

58 6 341 191 318

55 7 166 354 344

67 8 387 411 294

57 8 256 394 383

1 891 1 570 303

2 246 1 846 345

2 415 1 799 405

2 483 2 072 367

2 833 1 972 376

4 068 2 409 431

4 875 2 547 496

5 619 3 059 480

5 208 3 364 519

1 314 1 412 437 266 335

1 352 1 707 487 343 548

1 298 1 837 514 357 613

1 017 2 038 750 395 722

1 137 2 051 831 458 704

1 476 2 502 1 453 421 1 055

2 020 2 653 1 543 458 1 244

1 911 3 388 1 843 606 1 410

2 357 3 228 1 573 613 1 319

* Pozn: Fakultní nemocnice jsou součástí vysokoškolského sektoru až od roku 2005. Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

Tab. 4 Výdaje na VaV uskutečněné ve vládním sektoru České republiky; 2000 - 2008 2000 6 707

2001 6 714

2002 6 787

2003 7 525

2004 7 868

Celkem podle druhu pracoviště Veřejné výzkumné instituce (CZ-NACE 72) 4 860 5 351 5 379 6 544 6 985 Pracoviště AV ČR 3 674 3 861 4 040 4 844 5 291 Resortní výzkumná pracoviště 1 186 1 490 1 339 1 700 1 693 Ostatní pracoviště 1 847 1 363 1 407 981 884 Činn. knihoven, archivů, muzeí (CZ-NACE 91) 211 228 272 248 292 ostatní* 1 636 1 135 1 135 733 592 podle druhu výdajů Neinvestiční (běžné) výdaje 5 707 5 504 5 776 6 348 6 675 z toho mzdové náklady 2 269 2 540 2 642 2 875 3 292 Investiční (kapitálové) výdaje 1 000 1 210 1 010 1 177 1 193 podle velikosti sledovaných pracovišť 0 - 9 zam. VaV (FTE) 176 226 210 262 223 10 - 19 zam. VaV (FTE) 122 157 420 193 189 20 - 49 zam. VaV (FTE) 831 893 897 956 1 165 50 a více zam. VaV (FTE) 5 577 5 438 5 260 6 114 6 292 podle zdrojů jejich financování Podnikatelské 646 440 651 583 708 Veřejné 5 855 5 980 5 855 6 471 6 559 Zahraniční 124 183 222 233 241 Ostatní národní 82 66 59 238 361 podle typu VaV činnosti Základní výzkum 3 950 4 404 4 367 5 090 5 524 Aplikovaný výzkum 1 598 1 755 1 550 1 877 1 875 Experimentální vývoj 1 159 556 870 558 470 podle vědních oblastí Přírodní 3 141 3 334 3 458 4 146 4 629 Technické 1 963 1 446 1 448 1 142 951 Lékařské 336 464 385 511 448 Zemědělské 532 577 648 767 789 Sociální a humanitní 734 893 848 959 1 051 * Pozn. Ostatní pracoviště vládního sektoru zahrnují především ministerstva a jiné úřady státní správy.

mil. Kč - běžné ceny 2007 2008 11 306 11 325

2005 8 441

2006 9 309

7 708 5 901 1 807 733 224 509

8 352 6 489 1 864 956 311 645

10 410 8 649 1 761 896 381 515

10 438 8 530 1 908 887 420 466

7 227 3 637 1 214

8 030 3 929 1 279

8 905 4 237 2 401

9 467 4 658 1 858

162 159 775 7 345

247 161 673 8 228

199 210 642 10 256

220 140 771 10 193

1 166 6 909 254 112

974 7 886 315 134

1 545 9 312 370 79

1 280 9 513 334 198

6 443 1 675 323

7 042 1 889 378

8 855 2 212 240

9 065 2 039 221

4 789 1 073 532 861 1 186

5 393 1 135 511 877 1 393

7 334 1 108 651 768 1 445

6 999 1 021 684 794 1 827

Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

Tab. 5 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru České republiky podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 mil. Kč - běžné ceny přírodní celkem Celkem

technické

r. 2008

celkem

lékařské

r. 2008

zemědělské

r. 2008

celkem

soc. a hum.

r. 2008

celkem

celkem

r. 2008

7 765

2 357

11 771

3 228

6 412

1 573

2 098

613

5 028

1 319

podle druhu výdajů Neinvestiční (běžné) výdaje

6 896

2 172

10 741

2 966

5 406

1 410

1 908

560

4 902

1 302

mzdové náklady

2 965

990

5 745

1 645

2 198

609

889

296

3 272

897

ostatní běžné výdaje

3 931

1 182

4 995

1 320

3 208

801

1 019

263

1 630

404

869

185

1 031

263

1 006

163

190

53

126

17

Základní výzkum

4 442

1 418

6 501

1 636

3 243

592

1 730

489

3 853

1 073

Aplikovaný výzkum

2 025

657

4 808

1 383

3 084

960

352

125

1 109

240

Experimentální vývoj

1 297

282

462

209

84

21

16

-

66

6

8

2

79

21

65

15

40

10

45

8

7 062

2 143

10 489

2 863

5 999

1 469

1 997

591

4 602

1 190

Zahraniční

454

152

559

166

151

30

24

3

163

43

Ostatní národní

241

59

645

178

196

59

37

9

218

78

Investiční (kapitálové) výdaje podle typu VaV činnosti

podle zdrojů jejich financování Podnikatelské Veřejné

Vysvětlivky Ležatá čárka ( - ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval. Nula ( 0 ) se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřící jednotky Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

Tab. 6 Výdaje na VaV v ústavech Akademie věd ČR podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 mil. Kč - běžné ceny přírodní celkem Celkem

technické

r. 2008

celkem

lékařské

r. 2008

zemědělské

r. 2008

celkem

soc. a hum.

r. 2008

celkem

celkem

r. 2008

21 787

6 226

2 740

640

1 755

536

-

-

3 286

1 128

17 282

5 054

2 338

550

1 504

453

-

-

2 917

853

podle druhu výdajů Neinvestiční (běžné) výdaje mzdové náklady

8 058

2 323

1 295

312

720

229

-

-

1 737

507

ostatní běžné výdaje

9 224

2 731

1 043

238

784

224

-

-

1 180

346

4 505

1 172

402

90

252

83

-

-

369

275

20 726

6 072

2 651

637

1 754

534

-

-

2 643

783

974

154

82

2

2

2

-

-

450

300

87

1

7

-

-

-

-

-

193

45

Investiční (kapitálové) výdaje podle typu VaV činnosti Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj podle zdrojů jejich financování Podnikatelské

3 282

780

168

17

97

36

-

-

254

101

17 482

5 118

2 449

592

1 528

457

-

-

2 901

997

Zahraniční

745

181

97

22

131

43

-

-

70

19

Ostatní národní

278

147

26

9

-

-

-

-

61

11

Veřejné

Vysvětlivky Ležatá čárka ( - ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval. Nula ( 0 ) se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřící jednotky Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

Tab. 7 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru ČR podle podrobného členění vědních oblastí za rok 2008 mil. Kč - běžné ceny podle druhu výdajů na VaV Vědní oblast

Celkem

mzdové

ost. běžné

podle typu VaV činnosti

investiční

Aplikov. Experim. výzkum vývoj 657 282

Přírodní vědy

2 357

990

1 182

Matematika

17

11

6

-

17

-

-

Počítačové vědy a informatika

403

247

139

18

301

92

10

Fyzikální vědy

867

272

541

55

319

334

215

Chemické vědy

17

9

9

-

12

3

3

Vědy o zemi a příbuzné vědy o životním prostředí

91

46

45

0

45

32

14

Biologické vědy

503

185

271

48

277

185

41

Ostatní přírodní vědy nebo nerozlišeno

457

222

171

65

448

9

-

3 228

1 645

1 320

263

1 636

1 383

209

Civilní inženýrství

453

263

177

13

196

243

14

Elektrické, elektronické a informační inženýrství

707

402

272

34

277

406

24

Mechanické inženýrství

548

287

231

30

202

300

46

Chemické inženýrství

696

372

287

37

521

167

9

Materiálové inženýrství

124

63

52

9

104

15

6

Technické vědy

Lékařské inženýrství

185

Základní výzkum 1 418

-

-

-

-

-

-

-

98

32

56

10

70

25

4

Environmentální biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

Průmyslové biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

Nanotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

602

226

245

130

267

228

107 21

Environmentální inženýrství

Ostatní technické vědy nebo nerozlišeno Lékařské vědy

1 573

609

801

163

592

960

Základní medicína

619

249

314

57

496

120

3

Klinická medicína

928

347

476

104

95

814

18

26

14

11

1

1

25

-

-

-

-

-

-

-

-

Zdravotní vědy Lékařská biotechnologie Ostatní lékařské vědy nebo nerozlišeno Zemědělské vědy Zemědělství, lesnictví a rybářství Vědy o zvířatech a mléce Veterinární vědy Zemědělské biotechnologie Ostatní zemědělské vědy nebo nerozlišeno Sociální vědy Psychologie

-

-

-

-

-

-

-

613

296

263

53

489

125

-

474

213

219

42

351

123

-

-

-

-

-

-

-

-

90

38

41

11

90

-

-

-

-

-

-

-

-

-

49

45

4

1

48

2

-

812

569

228

15

594

212

6

-

-

-

-

-

-

-

Ekonomie a podnikání

173

110

56

7

86

81

6

Vzdělávací vědy

191

143

42

6

160

31

-

-

-

-

-

-

-

-

Právní vědy

67

51

16

0

62

5

-

Politické vědy

26

22

4

-

23

3

-

Sociologie

Sociální a ekonomická geografie

34

33

2

-

34

0

-

Média a komunikace

11

10

1

-

6

4

1

Ostatní sociální vědy nebo nerozlišeno Humanitní vědy

310

201

107

2

222

88

-

506

328

176

2

479

27

0

Historie a archeologie

86

61

25

-

85

1

-

Jazyky a literatura

33

24

9

0

33

-

-

251

157

93

1

251

-

-

46

25

21

0

20

26

0

Filosofie, etika a náboženství Umění Ostatní humanitní vědy nebo nerozlišeno CELKEM

91

61

29

1

90

1

-

9 090

4 438

3 971

681

5 208

3 364

519

Vysvětlivky Ležatá čárka ( - ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval. Nula ( 0 ) se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřící jednotky Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

mil. US$ PPP běžné ceny

mil. US$ PPP stálé ceny r. 2000 jako % HDP

2000 543 31 181 586 60 858 542 321 267 96 636 536 68 129 558 21 103 71 242 472 193 930 380 778 543 393 488 949 799 44 539 21 71

2008 672 54 361 991 232 1233 667 600 365 181 873 673 107 350 1010 83 163 104 463 676 429 1399 531 1157 718 861 943 1307 . 97 753 77 165

na 1 obyv. US$ PPP b.c. 2000 182 27 . 165 31 127 191 143 230 68 203 203 47 79 . 23 76 39 111 172 101 206 165 153 154 171 119 208 221 122 179 39 21

2008 198 37 126 176 84 160 198 210 227 105 247 216 66 92 245 92 88 45 133 159 149 268 182 208 172 188 173 279 . 138 219 72 52

na 1 výzkumníka (FTE) tis. US$ PPP b.c.

základní poměrové ukazatele (intenzita výzkumu a vývoje)

2000 2008 2000 2008 2000 2008 2000 2008 Belgie 4 964 6 622 5 564 7 197 5 564 6 280 1,97 1,92 Bulharsko 71 167 257,998 415 258 366 0,52 0,49 Česká republika 744 2 169 1 861 3 763 1 861 3 149 1,21 1,47 Dánsko 3 892 6 338 3 119 5 444 3 231 4 637 2 2,72 Estonsko 37 208 81 311 81 273 0,60 1,29 Finsko 4 423 6 446 4 440 6 551 4 440 5 790 3,35 3,49 Francie 30 954 39 423 32 919 42 757 32 919 35 354 2,15 2,02 Irsko 1 176 2 600 1 221 2 664 1 221 2 200 1,12 1,43 Itálie 12 460 18 587 15 229 21 859 15 229 18 445 1,05 1,18 Maďarsko 405 1 059 976 1 823 976 1 543 0,79 0,97 Německo 50 619 61 482 52 281 71 789 52 281 58 732 2,45 2,53 Nizozemsko 7 626 9 726 8 533 11 018 8 533 9 149 1,82 1,71 Polsko 1 197 2 194 2 602 4 079 2 602 3 389 0,64 0,61 Portugalsko 927 2 513 1 323 3 719 1 323 2 844 0,76 1,51 7 517 4 469 8 418 4 469 7 263 1,94 2,67 Rakousko 4 029 Rumunsko 149 809 468 1 790 468 1 217 0,37 0,59 Řecko 852 1 311 1 117 1 828 1 158 1 551 1 0,58 Slovensko 143 305 384 561 384 451 0,65 0,47 Slovinsko 256 617 482 936 482 808 1,39 1,66 Spojené království 29 071 34 144 27 823 41 448 27 823 34 774 1,81 1,88 Španělsko 5 719 14 701 7 780 19 547 7 780 14 775 0,91 1,35 Švédsko 10 480 12 314 8 239 12 901 8 494 11 173 3,61 3,75 EU27 170 537 237 001 183 334 263 582 183 334 220 240 1,74 1,77 Japonsko 153 860 110 116 98 774 147 801 98 774 124 567 3,04 3,44 Kanada 15 016 29 487 16 669 23 962 16 669 19 317 1,91 1,84 Korea 13 271 24 589 18 494 41 742 18 494 35 612 2,30 3,21 3 037 41 165 2 178 4 497 2 310 3 601 2 1,62 Norsko Spojené státy 290 300 270 660 268 121 398 086 268 121 325 305 2,71 2,77 Švýcarsko 6 852 . 5 758 . 5 758 . 2,53 . Turecko 1 389 3 410 2 820 6 830 2 820 5 943 0,48 0,72 OECD 663 587 . 607 172 889 932 607 172 744 889 2,19 2,28 Čína 14 063 35 614 26 870 102 331 26 870 87 088 0,90 1,44 Rusko 2 948 11 836 10 481 23 408 10 481 17 033 1,05 1,03 Pozn.: Číselné údaje psané kurzívou se vztahují k roku 2007

mil. EUR běžné ceny

absolutní hodnoty

Tab. 8 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) - mezinárodní srovnání

2000 62,4 24,4 51,2 59,0 24,2 70,3 52,5 65,8 . 37,8 66,0 51,4 29,5 27,1 41,8 49,0 24,2 54,4 53,3 48,3 49,7 67,2 55,5 72,4 44,9 72,4 49,5 69,4 69,1 42,9 64,4 57,6 32,9

2008 61,4 34,2 52,2 61,2 33,6 68,2 50,5 49,6 42,0 43,9 67,9 . 30,5 47,0 46,4 23,3 . 34,7 62,8 47,2 45,5 64,0 54,9 77,7 47,6 73,7 45,3 67,3 . 48,5 64,2 70,4 28,7

podnikatelské národní 2000 22,9 69,2 44,5 31,2 59,2 26,2 38,7 23,5 . 49,5 31,4 34,2 66,6 64,8 38,0 40,8 48,9 42,6 40,0 30,2 38,6 26,1 35,3 19,6 29,3 23,9 42,6 25,8 23,2 50,6 28,3 33,4 54,8

2008 22,2 56,7 41,3 25,3 50,0 24,1 39,4 32,2 44,3 44,4 27,7 . 59,8 44,6 37,2 70,1 . 52,3 31,3 29,5 43,7 22,2 33,6 15,6 33,0 24,8 44,9 27,0 . 47,1 28,1 24,6 64,7

veřejné

podle hlavních zdrojů financování VaV (% GERD)

2000 72,3 21,4 60,0 64,9 22,5 70,9 62,5 71,6 50,1 44,3 70,3 58,5 36,1 27,8 . 69,4 . 65,8 56,3 65,0 53,7 74,4 63,9 71,0 60,2 74,1 56,0 74,6 73,9 33,4 69,5 60,0 70,8

2008 68,9 31,0 61,9 70,1 43,2 72,3 63,0 64,9 50,9 . 70,0 56,5 30,9 50,0 70,6 30,0 26,9 42,9 64,6 64,2 54,9 74,1 63,3 77,9 54,2 76,2 53,8 72,6 . 41,3 69,6 72,3 62,9

podnikatelský

2008 21,2 9,6 16,8 26,2 42,9 19,0 19,7 27,4 32,6 . 16,1 30,6 33,6 33,6 23,8 28,9 50,4 24,3 13,4 25,2 26,7 21,3 22,6 12,6 35,0 10,7 31,5 12,9 . 48,2 17,0 8,5 6,7

2000 6,3 68,6 25,3 14,5 23,1 10,6 17,3 8,1 18,9 26,1 13,6 12,8 32,3 23,9 . 18,8 . 24,7 25,9 12,6 15,8 3,3 14,3 9,9 11,4 13,3 15,4 10,3 1,3 6,2 11,8 31,5 24,4

2008 8,6 58,3 20,9 3,2 11,8 8,7 16,1 7,7 13,2 . 13,9 12,9 35,3 7,7 5,4 41,0 21,4 32,8 21,9 8,3 18,2 4,4 12,9 7,8 10,2 11,7 14,6 10,6 . 10,6 10,9 19,2 30,1

vládní

Zdroj: OECD, Eurostat a dopočty ČSÚ

2000 20,2 9,9 14,2 19,4 52,4 17,9 18,8 20,3 31,0 24,0 16,1 27,8 31,5 37,5 . 11,8 . 9,5 16,6 20,6 29,6 22,2 20,9 14,5 28,2 11,3 28,6 11,5 22,9 60,4 16,0 8,6 4,6

vysokoškolský

podle hlavních sektorů provádění VaV (% GERD)

Tab. 9 Pracující ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) v České republice celkem; 2005 - 2008 počet z toho výzkumní pracovníci

celkem 2005

2006

2007

2008

2005

2006

2007

2008

podle způsobu měření fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

HC

65 379

69 162

73 081

74 508

37 542

39 676

42 538

44 240

počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV

HC

34 025

41 149

43 758

43 993

18 068

23 679

26 374

24 592

přepočtený počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV

FTE

1 296

1 740

1 502

1 548

694

994

814

826

přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem

FTE

43 370

47 729

49 192

50 809

24 169

26 267

27 878

29 785

podle sektorů zaměstnání podnikatelský vládní vysokoškolský soukromý neziskový

HC

27 278

29 740

31 847

32 745

12 022

13 100

14 471

15 470

FTE

21 782

23 713

25 217

26 070

10 143

11 053

12 230

13 253

HC

13 880

14 560

14 836

15 091

8 639

9 293

9 284

9 611

FTE

10 584

11 086

11 341

11 386

6 323

6 800

6 915

7 084

HC

23 998

24 634

26 162

26 376

16 781

17 171

18 668

19 010

FTE

10 776

12 776

12 465

13 147

7 575

8 352

8 664

9 358

HC

223

228

236

296

100

112

116

148

FTE

229

154

168

206

127

61

69

90

HC

42 514

45 768

48 238

49 787

26 716

28 381

30 504

31 627

FTE

29 235

32 673

33 542

35 102

17 820

19 615

20 785

22 226

HC

22 865

23 394

24 843

24 721

10 827

11 295

12 034

12 613

FTE

14 135

15 056

15 650

15 707

6 349

6 652

7 093

7 559

podle pohlaví muži ženy podle typu pracovní činnosti Výzkumní pracovníci Techničtí pracovníci Ostatní pracovníci

HC

37 542

39 676

42 538

44 240

37 542

39 676

42 538

44 240

FTE

24 169

26 267

27 878

29 785

24 169

26 267

27 878

29 785

HC

19 652

21 338

21 644

21 517

-

-

-

-

FTE

13 773

15 840

15 430

15 134

-

-

-

-

HC

8 185

8 147

8 898

8 751

-

-

-

-

FTE

5 429

5 622

5 883

5 890

-

-

-

-

podle dosaženého vzdělání Doktorské Vysokoškolské Vyšší odborné a nižší

HC

16 997

17 369

18 911

19 388

16 090

15 949

17 527

17 848

FTE

9 708

10 692

11 187

11 999

9 072

9 653

10 187

10 867

HC

27 373

30 467

31 389

32 765

18 497

20 524

21 539

22 518

FTE

18 525

21 229

21 746

22 892

12 602

13 917

14 715

15 697

HC

21 009

21 326

22 781

22 355

2 955

3 203

3 473

3 874

FTE

15 137

15 805

16 258

15 918

2 495

2 697

2 976

3 221

HC

14 141

14 971

14 693

15 352

8 497

9 087

8 936

9 644

FTE

11 163

12 102

11 448

12 004

6 483

7 163

6 931

7 432

HC

28 675

30 591

33 955

35 104

13 908

14 922

17 312

18 349

FTE

20 570

23 092

25 113

26 272

10 178

11 355

13 171

14 316

HC

8 014

8 831

9 282

9 379

5 459

5 778

6 125

6 347

FTE

3 800

4 008

4 126

4 072

2 483

2 494

2 623

2 641

HC

4 323

4 363

4 861

4 760

2 710

2 673

2 968

2 911

podle vědních oblastí Přírodní Technické Lékařské Zemědělské Sociální a humanitní

FTE

2 505

2 631

2 849

2 758

1 462

1 474

1 585

1 531

HC

10 226

10 406

10 290

9 912

6 968

7 217

7 197

6 988

FTE

5 333

5 897

5 655

5 703

3 563

3 780

3 569

3 866

Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

HC FTE HC FTE HC FTE HC FTE HC FTE

HC FTE HC FTE HC FTE

HC FTE HC FTE HC FTE

10 548 8 165 8 609 5 596 6 954 2 774 3 092 1 724 9 991 5 603

15 423 9 244 15 431 8 784 8 340 5 833

26 464 15 152 9 095 6 087 3 635 2 622

22 367 13 844 16 827 10 018

23 862

1 410

34 368

39 194

2006

2007

10 200 7 624 9 959 6 049 7 425 2 980 3 592 1 921 9 822 5 232

16 790 9 566 15 226 8 509 8 982 5 731

27 952 15 578 9 021 5 586 4 025 2 642

23 283 13 671 17 715 10 135

23 806

1 089

37 060

40 998

celkem

FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem v průběhu sledovaného roku

9 361 7 042 9 579 5 067 6 491 2 743 3 235 1 775 9 212 4 732

14 969 8 215 14 100 7 559 8 809 5 586

25 420 13 899 8 500 4 965 3 958 2 496

21 667 12 213 16 211 9 146

HC FTE HC FTE

HC - fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

Sociální a humanitní

Zemědělské

Lékařské

Technické

Přírodní

podle vědních oblastí

Vyšší odborné a nižší

Vysokoškolské

Doktorské

podle dosaženého vzdělání

Ostatní pracovníci

Techničtí pracovníci

Výzkumní pracovníci

podle typu pracovní činnosti

ženy

muži

894

26 656

21 360

FTE

přepočtený počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV

37 878

2005

FTE

HC

počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV

přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem podle pohlaví

HC

fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

podle způsobu měření

Tab. 10 Pracující ve veřejném VaV v České republice; 2005 - 2008

11 157 8 591 9 796 5 913 7 573 2 936 3 492 1 783 9 449 5 311

17 296 10 369 15 754 8 876 8 417 5 288

28 621 16 442 8 888 5 493 3 958 2 597

23 773 14 249 17 694 10 283

24 533

1 140

38 204

41 467

2008

2 617 1 564 7 598 3 747 5 317 2 031 1 975 824 6 491 2 610

10 950 5 088 8 753 3 802 4 296 1 885

16 781 7 575 5 391 2 477 1 825 723

14 175 6 495 9 823 4 281

10 776

502

16 952

23 998

2005

3 674 2 548 6 666 4 269 5 714 2 041 1 870 760 6 710 3 157

11 229 5 970 9 682 4 693 3 723 2 113

17 171 8 352 5 933 3 535 1 530 888

14 525 7 841 10 109 4 935

12 776

950

20 825

24 634

2006

2 887 1 669 8 098 4 757 6 249 2 287 2 353 969 6 575 2 783

12 344 6 081 9 432 4 334 4 386 2 050

18 668 8 664 5 739 2 962 1 755 840

15 322 7 686 10 840 4 779

12 465

609

23 082

26 162

2007

vysoké školy

3 431 2 398 7 971 4 644 6 314 2 201 2 356 930 6 304 2 974

12 601 6 700 9 780 4 582 3 995 1 865

19 010 9 358 5 612 2 971 1 754 818

15 700 8 162 10 676 4 985

13 147

693

22 976

26 376

2008

5 622 4 542 1 047 837 550 410 1 273 1 104

2 815 2 348 2 898 2 089 2 778 2 456

5 335 4 088 1 753 1 504 1 403 1 301

4 780 3 859 3 711 3 034

6 893

186

5 774

8 492

2005

6 044 4 870 1 042 833 602 461 1 379 1 231

3 171 2 626 3 064 2 338 2 832 2 430

5 746 4 546 1 919 1 588 1 402 1 261

5 060 4 046 4 007 3 349

7 395

225

6 651

9 067

2007

6 413 5 069 899 723 616 476 1 395 1 227

3 302 2 748 3 235 2 459 2 786 2 288

5 953 4 670 1 932 1 563 1 438 1 263

5 199 4 141 4 124 3 355

7 496

213

8 079

9 323

2008

1 122 937 934 483 624 302 1 260 951 1 448 1 018

1 204 778 2 450 1 668 1 735 1 245

3 304 2 235 1 355 984 729 472

2 712 1 859 2 677 1 831

3 691

206

3 930

5 388

2005

1 085 906 880 477 651 288 1 222 964 1 910 1 262

1 236 807 2 718 1 829 1 794 1 262

3 689 2 454 1 293 939 766 505

2 865 1 982 2 883 1 916

3 898

255

7 099

5 748

2006

1 269 1 084 819 459 574 233 1 239 952 1 868 1 218

1 275 859 2 730 1 836 1 764 1 251

3 538 2 369 1 363 1 036 868 541

2 901 1 939 2 868 2 007

3 946

256

7 327

5 769

2007

1 313 1 123 926 546 643 258 1 136 853 1 750 1 110

1 393 920 2 739 1 835 1 636 1 135

3 658 2 414 1 344 959 766 517

2 874 1 947 2 894 1 943

3 890

235

7 149

5 768

2008

resortní v.v.i. a ost. VaV pracoviště ve vládním sektoru

počet

Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

5 789 4 710 1 063 850 589 444 1 371 1 184

2 958 2 467 3 031 2 262 2 823 2 459

5 604 4 347 1 869 1 612 1 339 1 229

4 977 4 022 3 835 3 167

7 188

205

6 444

8 812

2006

ústavy Akademie věd ČR

v tom podle typu pracoviště

14 328 7 774 10 497 5 722 596 403

HC HC FTE HC FTE

3 235

FTE

FTE

1 087 6 379

HC

HC FTE

1 888 2 168

FTE

3 351 4 524

6 229

HC HC

4 338

FTE

6 120

4 693

FTE HC

8 706

HC

FTE

9 206

670 477

6 270

11 504

8 406

14 290

3 647

6 984

1 071

2 118

1 839

4 721

3 466

5 809

5 130

6 832

5 093

9 323

10 059

17 141

15 152

856

20 816

26 464

2006

600 436

6 326

11 616

8 816

15 736

3 405

6 944

1 209

2 458

2 003

5 088

4 133

6 901

4 829

6 561

5 337

9 891

10 242

18 061

15 578

656

23 689

27 952

2007

FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem v průběhu sledovaného roku

HC - fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

Vyšší odborné a nižší

Vysokoškolské

Doktorské

podle dosaženého vzdělání

Sociální a humanitní

Zemědělské

Lékařské

Technické

Přírodní

podle vědních oblastí

ženy

muži

13 899

489

16 714

FTE

přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem

15 253

HC

FTE

přepočtený počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV

25 420

2005

FTE

HC

počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV

podle pohlaví

HC

fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

podle způsobu měření

celkem

Tab. 11 Výzkumníci pracovníci ve veřejném VaV v České republice; 2005 - 2008

633 390

6 555

11 900

9 496

16 088

3 694

6 725

1 120

2 374

1 979

5 299

4 193

6 942

5 457

7 281

5 606

10 192

10 837

18 429

16 442

643

22 399

28 621

2008

340 199

2 636

5 998

4 741

10 443

1 888

4 707

578

1 540

1 487

3 767

2 514

4 801

1 109

1 966

2 483

5 633

5 093

11 148

7 575

290

9 875

16 781

2005

341 242

2 850

6 592

5 260

10 238

2 066

4 907

562

1 483

1 407

3 926

2 592

4 398

1 726

2 457

2 680

5 949

5 672

11 222

8 352

593

12 411

17 171

2006

334 212

2 961

6 885

5 491

11 449

1 908

5 037

693

1 807

1 592

4 322

3 300

5 569

1 171

1 933

2 762

6 493

5 902

12 175

8 664

401

15 307

18 668

2007

vysoké školy

325 186

3 173

7 087

5 999

11 598

2 278

4 813

654

1 783

1 545

4 479

3 301

5 583

1 580

2 352

3 025

6 619

6 333

12 391

9 358

416

14 093

19 010

2008

74 66

1 719

2 493

2 303

2 769

719

831

-

-

212

317

494

669

2 662

3 499

1 294

1 733

2 794

3 602

4 088

89

3 138

5 335

2005

122 114

1 896

2 557

2 536

3 067

783

888

-

-

262

352

511

686

2 980

3 809

1 556

1 931

2 990

3 815

4 546

105

3 690

5 746

2007

127 108

1 915

2 667

2 615

3 159

755

895

-

-

268

367

468

615

3 136

4 016

1 589

2 043

3 081

3 910

4 670

99

3 847

5 953

2008

182 138

1 367

2 006

730

1 116

629

841

509

628

189

440

343

759

567

655

917

1 340

1 319

1 964

2 235

110

2 240

3 304

2005

199 123

1 560

2 312

771

1 178

809

1 179

509

635

189

462

371

730

580

714

1 000

1 546

1 454

2 143

2 454

169

4 971

3 689

2006

144 111

1 469

2 174

789

1 220

714

1 019

516

651

148

414

322

646

679

819

1 019

1 467

1 350

2 071

2 369

150

4 692

3 538

2007

181 96

1 467

2 146

883

1 331

660

1 017

466

591

165

453

425

744

741

913

992

1 530

1 422

2 128

2 414

129

4 459

3 658

2008

resortní v.v.i. a ost. VaV pracoviště ve vládním sektoru

počet

Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

130 112

1 860

2 600

2 375

2 874

773

898

-

-

243

333

503

681

2 823

3 661

1 414

1 828

2 933

3 776

4 347

94

3 434

5 604

2006

ústavy Akademie věd ČR

v tom podle typu pracoviště

Tab. 12 Pracující ve vysokoškolském VaV v České republiky podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 počet přírodní průměr celkem

technické

r. 2008

průměr

lékařské

r. 2008

průměr

zemědělské

r. 2008

soc. a hum.

r. 2008

průměr

průměr

r. 2008

HC

3 152

3 431

7 583

7 971

5 898

6 314

2 139

2 356

6 520

6 304

FTE

2 045

2 398

4 354

4 644

2 140

2 201

871

930

2 881

2 974

HC

2 060

2 372

5 254

5 514

2 748

2 987

1 223

1 334

3 646

3 493

FTE

1 319

1 622

3 089

3 264

993

1 041

492

535

1 654

1 701

HC

1 093

1 059

2 329

2 457

3 151

3 327

915

1 022

2 874

2 811

FTE

726

776

1 266

1 380

1 147

1 161

379

395

1 227

1 273

HC

2 177

2 352

5 088

5 583

4 124

4 479

1 653

1 783

4 866

4 813

FTE

1 396

1 580

2 927

3 301

1 508

1 545

622

654

2 035

2 278

HC

764

906

1 742

1 684

1 445

1 434

338

399

1 381

1 189

FTE

516

699

1 018

948

520

510

188

214

744

601

HC

211

173

754

704

330

401

147

174

274

302

FTE

133

120

410

395

112

146

60

61

102

95

podle pohlaví muži

ženy

podle typu pracovní činnosti Výzkumní pracovníci

Techničtí pracovníci

Ostatní pracovníci

HC - fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem v průběhu sledovaného roku Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

Tab. 13 Pracující ve VaV v ústavech Akademie věd ČR podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 počet přírodní průměr celkem

technické

r. 2008

průměr

zemědělské

lékařské

r. 2008

průměr

r. 2008

soc. a hum.

r. 2008

průměr

průměr

r. 2008

HC

5 967

6 413

1 013

899

589

616

-

-

1 354

1 395

FTE

4 798

5 069

811

723

448

476

-

-

1 187

1 227

HC

3 396

3 643

739

648

239

261

-

-

631

647

FTE

2 716

2 873

582

514

174

195

-

-

545

558

HC

2 571

2 770

274

251

351

355

-

-

724

748

FTE

2 082

2 196

229

209

274

280

-

-

642

669

HC

3 758

4 064

663

615

342

367

-

-

896

907

FTE

2 908

3 168

494

468

246

268

-

-

764

766

HC

1 231

1 283

165

147

154

171

-

-

319

331

FTE

1 017

995

143

127

113

130

-

-

294

311

HC

978

1 066

186

137

93

78

-

-

139

157

FTE

873

906

174

129

88

77

-

-

129

150

podle pohlaví muži

ženy

podle typu pracovní činnosti Výzkumní pracovníci

Techničtí pracovníci

Ostatní pracovníci

HC - fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem v průběhu sledovaného roku Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

Tab. 14 Pracující ve vysokoškolském VaV v České republice podle vědních oblastí a kvalifikace v roce 2008 počet Vědní oblast, dosažená kvalifikace (nejvyšší vzdělání)

fyzické osoby k 31.12. (HC) celkem

z toho výzkumníci

přepočtené osoby (FTE)

podle pohlaví muži

ženy

celkem

z toho výzkumníci

podle pohlaví muži

ženy

3 431

2 352

2 372

1 059

2 398

1 580

1 622

776

Profesoři

320

320

286

34

215

215

193

22

Docenti

480

480

393

87

339

339

278

62

1 032

757

741

291

727

503

501

226

321

321

186

135

215

215

128

87

1 026

419

671

355

664

266

408

255

252

55

95

157

238

41

115

124

7 971

5 583

5 514

2 457

4 644

3 301

3 264

1 380

Přírodní vědy

Doktorské vzdělání Vysokoškolské - se studiem Ph.D. Vysokoškolské vzdělání Ostatní vzdělání Technické vědy Profesoři

650

650

602

48

404

404

372

33

Docenti

1 171

1 171

1 021

150

656

656

563

93

Doktorské vzdělání

1 821

1 564

1 323

498

1 174

993

830

344

351

351

267

84

212

212

165

47

Vysokoškolské vzdělání

2 482

1 812

1 669

813

1 419

1 014

978

441

Ostatní vzdělání

1 496

35

632

864

778

21

356

422

6 314

4 479

2 987

3 327

2 201

1 545

1 041

1 161

452

452

363

89

191

191

156

35

Vysokoškolské - se studiem Ph.D.

Lékařské vědy Profesoři Docenti

673

673

508

165

263

263

193

70

1 601

1 319

854

747

617

464

299

319

427

427

205

222

170

170

83

87

Vysokoškolské vzdělání

1 946

1 418

869

1 077

545

353

237

309

Ostatní vzdělání

1 215

190

188

1 027

414

103

72

342

Zemědělské vědy

Doktorské vzdělání Vysokoškolské - se studiem Ph.D.

2 356

1 783

1 334

1 022

930

654

535

395

Profesoři

213

213

189

24

75

75

66

9

Docenti

307

307

226

81

110

110

87

24

Doktorské vzdělání

586

566

376

210

224

208

131

94

Vysokoškolské - se studiem Ph.D.

180

180

94

86

65

65

40

25

Vysokoškolské vzdělání

672

489

335

337

291

186

162

130

Ostatní vzdělání

398

28

114

284

164

10

50

114

6 304

4 813

3 493

2 811

2 974

2 278

1 701

1 273

550

550

459

91

295

295

244

51

Sociální a humanitní vědy Profesoři Docenti Doktorské vzdělání Vysokoškolské - se studiem Ph.D. Vysokoškolské vzdělání Ostatní vzdělání

913

913

606

307

472

472

322

150

1 832

1 663

1 045

787

936

808

539

397

589

589

313

276

217

217

126

92

1 786

1 081

887

899

783

475

383

400

634

17

183

451

270

11

87

183

26 376

19 010

15 700

10 676

13 147

9 358

8 162

4 985

Profesoři

2 185

2 185

1 899

286

1 181

1 181

1 031

150

Docenti

3 544

3 544

2 754

790

1 840

1 840

1 442

398

Doktorské vzdělání

6 872

5 869

4 339

2 533

3 679

2 977

2 299

1 380

Vysokoškolské - se studiem Ph.D.

1 868

1 868

1 065

803

880

880

542

338

Vysokoškolské vzdělání

7 912

5 219

4 431

3 481

3 702

2 293

2 168

1 535

Ostatní vzdělání

3 995

325

1 212

2 783

1 865

186

680

1 184

Vysokoškolský sektor celkem

Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

Tab. 15 Pracující ve vysokoškolském VaV podle vědních oblastí a pracovní činnosti v roce 2008 počet fyzické osoby k 31.12. (HC) Vědní oblast

Celkem

přepočtené osoby (FTE)

Výzk. pracovn.

Techn. pracovn.

Ostatní pracovn.

Celkem

Výzkum. pracovn.

Techn. pracovn.

Ostatní pracovn.

Přírodní vědy

3 431

2 352

906

173

2 398

1 580

699

120

Matematika

59

53

1

5

25

22

1

2

Počítačové vědy a informatika

740

395

321

24

482

224

252

6

Fyzikální vědy

850

711

74

65

493

410

42

41

Chemické vědy

100

99

1

-

31

30

1

-

Vědy o zemi a vědy o životn. prostř.

176

159

8

9

100

90

6

4

Biologické vědy

811

634

107

70

730

543

120

67

Ostatní přírodní vědy*

695

301

394

-

538

261

277

-

7 971

5 583

1 684

704

4 644

3 301

948

395

Civilní inženýrství

1 665

1 202

211

252

985

675

110

200

Elektrické, elektronické a inform. inženýr.

1 671

1 203

408

60

1 159

854

255

49

Mechanické inženýrství

1 372

916

410

46

772

472

280

20

Chemické inženýrství

1 227

967

209

51

837

654

142

42

357

272

71

14

207

154

42

11

-

-

-

-

-

-

-

-

290

249

35

6

127

116

8

4

Environmentální biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

-

Průmyslové biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

-

Nanotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

-

1 389

774

340

275

556

376

110

70

Technické vědy

Materiálové inženýrství Lékařské inženýrství Environmentální inženýrství

Ostatní technické vědy* Lékařské vědy

6 314

4 479

1 434

401

2 201

1 545

510

146

Základní medicína

2 086

1 527

424

135

1 064

767

216

81

Klinická medicína

4 016

2 757

994

265

1 097

742

290

65

212

195

16

1

40

36

4

0

Lékařská biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

-

Ostatní lékařské vědy*

-

-

-

-

-

-

-

-

2 356

1 783

399

174

930

654

214

61

1 728

1 393

204

131

727

532

151

45

-

-

-

-

-

-

-

-

446

229

178

39

140

68

58

14

Zdravotní vědy

Zemědělské vědy Zemědělství, lesnictví a rybářství Vědy o zvířatech a mléce Veterinární vědy Zemědělské biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

-

182

161

17

4

62

54

6

2

Sociální vědy

4 367

3 221

921

225

1 862

1 398

395

69

Psychologie

-

-

-

-

-

-

-

-

987

797

177

13

383

288

85

10

1 350

1 162

169

19

663

531

119

13

-

-

-

-

-

-

-

-

Právní vědy

452

202

217

33

221

142

74

5

Politické vědy

213

190

8

15

82

66

7

9

Sociální a ekonomická geografie

118

86

25

7

101

71

24

6

37

32

3

2

23

18

3

2

Ostatní zemědělské vědy*

Ekonomie a podnikání Vzdělávací vědy Sociologie

Média a komunikace Ostatní sociální vědy* Humanitní vědy

1 210

752

322

136

389

281

83

25

1 937

1 592

268

77

1 112

880

206

26

Historie a archeologie

416

263

151

2

198

77

120

2

Jazyky a literatura

304

254

35

15

203

178

20

5

Filosofie, etika a náboženství

629

550

27

52

305

264

25

15

Umění

136

119

9

8

79

67

7

5

Ostatní humanitní vědy*

452

406

46

-

328

294

34

-

26 376

19 010

5 612

1 754

13 147

9 358

2 971

818

CELKEM *nebo nerozlišeno

Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01

Slovinsko

7 032

48 220

130 986

26 062

18 295

506 420

Rusko

7,8

1,0

6,6

1,1

6,4

9,3

7,9

5,1

7,2

9,9

5,2

9,5

4,7

5,8

4,8

4,9

3,5

1,9

5,1

3,3

3,5

5,2

6,6

3,8

2,9

5,0

7,1

15,2

-

6,9

.

-

7,4

2000

75,4 50,3

6,4

-

1,9

85,5

-

49,9

-

72,0

78,5

64,6

2,4

-

9,7

10,0

9,5

8,3

72,2

55,2

6,4

11,0

59,9

63,6

54,0

50,6

65,4

55,9

60,4

59,8

76,5

69,9

47,8

53,2

61,2

44,1

66,7

52,5

66,2

71,9

52,0

57,2

62,1

57,2

2000

10,6

6,4

8,3

7,1

5,6

4,4

2,1

8,3

7,9

3,9

5,9

7,3

4,2

3,8

6,0

8,4

16,1

-

10,6

5,6

-

8,2

2008

51,9

82,0

-

78,4

-

-

73,1

82,4

62,0

75,7

61,4

62,2

60,7

73,0

60,7

80,8

58,4

63,8

59,8

82,6

82,9

57,5

57,4

67,0

40,8

69,6

57,9

72,1

78,2

64,3

58,6

66,1

61,9

2008

57,2

50,9

63,8

16,0

62,3

80,7

53,2

66,3

61,9

65,1

47,1

57,2

27,2

53,1

31,8

24,3

21,9

62,0

62,6

14,1

17,8

47,6

59,4

27,1

39,5

66,1

47,1

54,6

10,3

47,9

39,9

12,0

54,6

2000

50,2

66,4

63,3

30,8

-

79,7

51,3

74,9

62,3

68,1

45,9

69,2

35,4

36,1

43,5

13,1

29,3

32,5

63,3

26,1

14,4

52,1

59,9

40,2

37,4

57,3

55,0

59,0

31,6

63,4

44,5

13,0

49,0

2008

28,1

27,8

8,1

10,7

1,6

3,7

16,6

10,7

7,1

4,8

15,3

6,1

16,6

9,3

34,5

25,4

13,6

25,6

5,1

21,2

20,1

14,1

14,6

32,3

21,7

8,7

15,2

12,9

21,0

20,7

31,9

67,7

5,9

2000

32,4

16,2

7,2

9,7

-

-

15,1

7,1

5,9

4,6

12,7

3,7

17,2

3,1

30,7

22,7

10,6

31,8

4,4

8,2

20,9

13,6

15,0

26,3

16,9

3,9

12,3

11,1

14,0

4,0

23,8

54,0

7,3

2008

vládní

14,3

21,3

25,8

73,2

36,1

14,4

30,2

21,8

30,7

27,7

36,4

33,9

54,9

-

30,9

50,3

71,0

12,4

31,8

51,3

62,1

36,8

26,0

40,6

38,9

25,2

35,8

31,6

67,7

30,2

27,2

19,9

38,6

2000 -

61 884

116 595

-

6 562

15 747

29 559

23 179

31 404

29 761

88 189

-

-

27 876

100 171

-

211 365

45 241

4 570

28 622

30 165

10 527

2000

26,1

17,0

17,4

-

59,5

-

-

33,7

16,9

31,3

-

425 954

-

-

67 512

44 230

-

30 961

159 973

-

375 804

-

-

101 961

-

-

41 752

289 098

-

883 386

2 157 838

73 112

206 190

378 710

8 742

19 814

-

30 740

53 590

51 443

97 289

-

437 780

33 059

137 163

19 380

273 542

53 420

6 826

42 992

44 240

13 090

51 278

2008

celkem

40,1 1 624 681

26,7

47,1

59,3

25,5

64,2

59,5

35,3

31,9

55,5

64,6

34,3

25,1

33,5

41,3

38,8

31,2

29,0

54,5

32,0

31,4

33,0

42,9

2008

vysokoškolský

z toho v sektorech zaměstnání (%): podnikatelský

Výzkumní pracovníci - FTE

na 1000 zaměstn. v % zaměstnaných ve NH celkem VaV

Pozn.: Číselné údaje psané kurzívou se vztahují k roku 2007

451 213

695 062 1 423 381

49 668

Čína

23 083

3 388 676 4 072 240

Turecko

-

OECD

26 105

1 289 782 1 425 550

Švýcarsko

Spojené státy

Norsko

221 928

108 370

Korea

709 974

139 011

647 572

108 492

Japonsko

Kanada

1 108 506 1 448 354

39 921

EU27

76 670

Španělsko

261 406

4 336

161 352

Švédsko

Spojené království

12 587

20 817

19 394

34 377

40 563

61 831

51 052

290 853

9 955

20 476

14 748

Rumunsko

Řecko

Slovensko

16 738

18 715

Portugalsko

55 174

Polsko

Rakousko

42 088

257 874

Nizozemsko

Německo

17 391

96 303

66 110

14 406

Itálie

Maďarsko

12 669

215 755

40 879

3 979

30 945

29 785

11 384

36 382

2008

8 516

172 070

Irsko

Francie

2 666

34 847

Estonsko

Finsko

18 945

.

9 479

30 540

Dánsko

Česká republika

Bulharsko

Belgie

2000

celkem

Tab. 16 Výzkumní pracovníci - mezinárodní srovnání

-

62,8

-

-

7,5

39,5

-

40,8

59,0

-

-

36,2

41,0

14,8

-

24,2

18,5

12,9

57,3

44,5

13,4

13,4

-

-

17,0

29,7

-

40,8

54,0

11,1

41,2

30,9

11,6

2000

55,8

-

-

16,7

-

-

39,5

64,2

-

60,6

35,4

47,9

27,4

24,7

33,2

10,8

-

25,9

45,9

28,1

11,9

-

44,9

25,9

25,8

42,5

48,4

49,8

23,8

56,6

35,0

12,2

39,7

2008

podnikatelský

-

35,2

-

-

5,7

-

-

13,1

6,0

-

4,0

10,5

3,9

14,7

2,5

25,1

16,5

-

19,8

5,2

9,0

15,4

-

11,3

18,0

16,9

2,8

10,5

10,7

10,8

4,6

21,7

49,2

5,2

2008

6,6

-

-

87,8

58,8

-

46,4

32,3

-

-

50,4

47,7

70,7

-

45,0

63,4

77,1

19,5

47,6

56,1

72,6

-

-

63,7

51,9

-

44,1

32,2

73,2

35,8

41,3

23,6

-

8,8

-

-

77,6

-

-

47,5

28,8

-

34,2

53,0

48,1

57,6

71,7

41,4

72,6

-

53,7

48,5

51,9

72,7

-

43,8

56,1

52,8

54,7

39,6

38,5

63,3

38,0

43,0

37,6

54,6

2008

vysokoškolský 2000

Zdroj: OECD, Eurostat a dopočty ČSÚ

30,5

-

-

4,7

1,7

-

12,8

7,8

-

-

12,4

6,2

13,6

-

29,2

18,1

9,3

23,3

7,3

17,8

14,0

-

-

19,2

18,5

-

13,0

12,8

14,8

21,4

26,1

64,2

2000

vládní

z toho v sektorech zaměstnání (%):

Výzkumní pracovníci - HC

Tab. 17 Celková přímá podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008 mil. Kč - běžné ceny Celkem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

11 896

12 610

12 276

13 425

14 175

16 443

18 308

20 476

20 490

institucionální

5 797

6 864

6 996

7 598

7 784

9 322

9 841

11 276

11 038

účelová

6 098

5 746

5 280

5 827

6 391

7 121

8 467

9 200

9 451

MŠMT celkem

3 610

4 325

4 184

4 583

4 538

5 587

6 703

7 509

7 771

Akademie věd ČR celkem

3 540

3 884

3 889

3 647

4 005

4 439

4 835

5 656

5 552

Ministerstvo průmyslu a obchodu

1 359

1 152

1 084

1 205

1 542

1 820

2 125

2 545

2 479

Grantová agentura

543

577

613

1 183

1 242

1 335

1 407

1 520

1 538

Ministerstvo zdravotnictví

703

752

733

731

728

859

880

965

728

Ministerstvo zemědělství

468

497

527

586

671

727

767

827

841

Ministerstvo obrany

906

561

398

509

383

480

532

429

491

Ministerstvo životního prostředí

380

402

407

528

554

562

410

406

482

97

96

95

96

129

190

164

136

177

129

133

113

79

82

89

93

96

91

28

51

52

76

71

118

117

103

88

-

-

-

-

27

33

46

31

34

133

179

182

201

202

205

228

253

218

veřejné vysoké školy

3 294

3 987

4 151

4 195

4 270

5 303

5 611

6 785

6 934

ústavy Akademie věd ČR

3 530

3 896

3 861

4 406

4 699

5 000

5 176

6 483

6 750

resortní výzkumné a ostatní státní organizace

1 582

1 888

1 507

1 799

1 746

1 831

1 855

2 152

2 029

právnické osoby

1 669

1 471

1 437

1 596

2 365

2 880

3 176

3 634

3 604

podle hlavních poskytovatelů

Ministerstvo dopravy Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj ostatní podle příjemců

konsorcia

230

248

230

242

327

325

366

320

322

podpora VaV v zahraničí

-

-

785

633

21

33

37

303

219

ostatní nebo nerozlišeno

1 591

1 121

305

555

748

1 070

2 088

799

631

podle socioekonomických směrů Průzkum a využití zdrojů Země

-

-

371

417

429

378

393

391

420

Infrastruktura a územní plánování

-

-

470

496

633

681

688

719

757

Ochrana životního prostředí

-

-

489

553

586

484

471

454

538 1 109

Ochrana a zlepšování lidského zdraví

-

-

988

1 000

1 006

1 119

1 244

1 351

Výr., distrib. a racionální využití energie

-

-

225

237

300

393

439

521

582

Zemědělská výroba a technologie

-

-

543

616

785

825

901

976

1 010

Průmyslová výroba a technologie

-

-

1 181

1 353

1 801

1 957

2 168

2 419

2 353

Společenské struktury a vztahy

-

-

195

312

387

463

456

465

432

Průzkum a využití vesmíru

-

-

104

114

121

126

128

127

125

Všeobecný výzkum na vysokých školách

-

-

3 374

3 253

3 277

4 175

4 841

5 306

5 401

Neorientovaný výzkum na AV ČR

-

-

3 136

3 485

3 728

4 487

4 913

5 738

6 126

Ostatní civilní výzkum

-

-

802

1 141

712

938

1 104

1 549

1 180

Obrana

-

-

399

448

408

417

560

461

457

podle skupin vědních oborů* Společenské vědy

1 197

1 352

1 352

1 475

1 569

1 913

1 964

2 147

2 259

Fyzika a matematika

1 416

1 426

1 505

1 628

1 753

1 865

2 130

2 339

2 475

Chemie

1 084

1 296

1 212

1 258

1 307

1 322

1 552

1 712

1 750

861

985

978

1 137

1 169

1 266

1 296

1 335

1 474

Biovědy

1 209

1 262

1 310

1 535

1 625

1 753

2 142

2 468

2 650

Lékařské vědy

1 151

1 329

1 055

1 330

1 370

1 756

1 887

2 037

1 777

709

716

776

799

1 005

1 184

1 251

1 376

1 427

Vědy o zemi

Zemědělství Informatika Průmysl Vojenství

-

-

-

-

36

290

340

434

457

2 580

2 753

2 745

2 838

3 409

3 946

4 295

4 755

4 724

174

417

350

380

343

354

438

378

375

* nezahrnuje podporu VaV v zahraničí a podporu infrastruktury Akademie věd České republiky Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR

12

-

9

Ministerstvo pro místní rozvoj

192

278

404

208

Vědy o zemi

Biovědy

Lékařské vědy

Zemědělství

Vojenství Nerozlišeno

Průmysl

-

969

-

381

Chemie

Informatika

443

419

Společenské vědy

Fyzika a matematika

podle skupin vědních oborů

ostatní

-

0

Ministerstvo práce a sociálních věcí

-

1 302

-

210

534

260

218

497

454

513

1

3

10

8

1

34

-

Ministerstvo kultury

38

-

21

108

470

48

7

3 273

-

1 280

1 390

1 317

3 987

2001

Ministerstvo dopravy

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo obrany

90

24

Ministerstvo zemědělství

440

28

5

2 650

-

999

Ministerstvo zdravotnictví

Grantová agentura

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Akademie věd ČR

MŠMT

podle hlavních poskytovatelů

podpora infrastruktury AV ČR

podpora specifického VaV na VŠ

1 007

1 287

účelová

3 294

institucionální

podle typu podpory

Celkem

2000

-

1 329

-

215

561

282

254

494

480

536

18

-

1

3

8

24

-

15

106

505

77

3

3 390

-

1 252

1 435

1 464

4 151

2002

-

1 305

-

221

558

304

274

471

473

588

13

-

15

2

26

42

-

15

138

597

62

11

3 275

-

1 044

1 574

1 576

4 195

2003

-

1 289

5

229

607

365

253

465

484

574

15

9

8

2

23

34

-

14

175

649

20

27

3 294

-

1 044

1 649

1 577

4 270

2004

-

1 472

120

385

937

380

279

369

626

735

16

11

24

1

32

36

2

16

233

709

25

87

4 110

-

1 044

1 833

2 426

5 303

2005

veřejné vysoké školy

-

1 554

129

398

887

455

312

400

708

768

20

15

27

0

33

15

3

21

203

765

37

34

4 437

-

1 044

2 076

2 491

5 611

2006

0 -

1 770

155

507

990

585

377

522

903

976

37

17

22

1

17

35

3

60

197

811

79

186

5 320

-

1 044

2 632

3 109

6 785

2007

Tab. 18 Výdaje na VaV veřejných VŠ a v ústavů AV ČR financované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008

1 -

1 769

150

547

869

637

421

564

948

1 030

28

18

15

2

20

60

1

79

136

855

96

203

5 421

-

1 044

2 791

3 100

6 934

2008

288

158

-

26

131

892

270

697

930

502

5

-

0

4

-

14

-

0

23

437

37

3 030

343

288

-

1 438

2 169

3 896

2001

310

152

-

23

113

915

271

608

972

497

2

-

2

4

-

16

-

0

16

400

17

3 062

344

310

-

1 194

2 356

3 861

2002

431

170

-

26

122

1 068

303

653

1 095

539

5

-

4

3

-

24

-

-

17

426

24

3 540

363

431

-

1 270

2 704

4 406

2003

483

178

16

27

130

1 105

318

664

1 192

584

7

-

2

2

-

22

-

-

14

434

9

3 832

376

483

-

1 291

2 925

4 699

2004

538

276

86

29

143

1 052

348

712

1 127

689

6

1

7

1

-

29

-

-

14

466

9

4 128

340

538

-

1 164

3 297

5 000

2005

595

266

50

28

150

1 162

389

731

1 131

675

6

1

10

1

3

19

-

-

10

495

20

4 174

436

595

-

1 165

3 416

5 176

2006

732

354

187

32

210

1 560

412

879

1 371

744

3

2

7

1

2

28

-

2

16

558

21

5 090

753

732

-

2 027

3 723

6 483

2007

588

359

204

37

215

1 695

497

908

1 457

791

4

3

4

2

-

27

-

9

14

541

34

5 212

900

588

-

2 190

3 973

6 750

2008

mil. Kč

Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR

137

177

-

23

104

853

238

594

938

466

6

-

-

4

-

16

-

0

27

423

41

2 754

257

137

-

1 406

1 988

3 530

2000

ústavy Akademie věd ČR

Tab. 19 Výdaje na VaV veřejných VŠ financované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů; 2000 - 2008 Pozn.: Nezahrnuje specifický VaV na vysokých školách, který není k dispozici v podrobném členění podle vědních oborů mil. Kč Aeronautika, aerodynamika, letadla Akustika a kmity Analytická chemie, separace Anorganická chemie Aplikovaná statistika, operační výzkum Archeologie, antropologie, etnologie Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika Báňský průmysl včetně těžby a zpracování uhlí Bezpečnost a ochrana zdraví, člověk – stroj Biofyzika Biochemie Biotechnologie a bionika Botanika Dějiny Dermatovenerologie Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi Ekologie – společenstva Ekonomie Elektrochemie Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika Elementární částice a fyzika vysokých energií Endokrinologie, diabetologie, metabolismus, výživa Epidemiologie, infekční nemoci a klinická imunologie Farmakologie a lékárnická chemie Filosofie a náboženství Fyzika pevných látek a magnetismus Fyzika plasmatu a výboje v plynech Fyzikální chemie a teoretická chemie Fyziologie Genetika a molekulární biologie Geochemie Geologie a mineralogie Gynekologie a porodnictví Hnojení, závlahy, zpracování půdy Hutnictví, kovové materiály Hydrologie a limnologie Hygiena Chirurgie včetně transplantologie Choroby a škůdci zvířat, veterinární medicina Choroby, škůdci, plevely a ochrana rostlin Chov hospodářských zvířat Imunologie Informatika Inženýrské stavitelství Jaderná a kvantová chemie, fotochemie Jaderná energetika Jaderná, atomová a molekulová fyzika, urychlovače Jaderné odpady, radioaktivní znečištění a kontrola Jazykověda Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie Keramika, žáruvzdorné materiály a skla Kompositní materiály Kontaminace a dekontaminace půdy včetně pesticidů Koroze a povrchové úpravy materiálu Kosmické technologie Lékařská zařízení, přístroje a vybavení Lesnictví Makromolekulární chemie Mechanika tekutin Městské, oblastní a dopravní plánování Mikrobiologie, virologie Morfologické obory a cytologie

2000 7 7 39 25 15 17 1 16 3 15 69 0 9 12 1 57 18 54 1 55 14 50 21 25 15 46 25 6 43 38 6 15 6 2 57 4 2 23 15 1 37 1 0 30 0 4 17 1 37 15 27 15 1 4 0 1 20 19 10 2 7 57

2001 26 7 42 59 10 20 1 22 4 14 65 0 7 16 0 61 25 59 1 59 14 70 22 52 18 65 23 5 57 53 7 16 9 2 72 4 3 27 15 2 44 2 0 27 0 6 13 1 37 14 30 11 2 6 0 1 18 24 13 2 5 8

2002 49 7 46 61 13 21 2 27 4 18 63 1 9 22 0 61 28 68 1 65 16 77 24 63 22 73 30 7 58 66 8 20 9 3 87 5 3 32 14 1 52 3 0 31 0 7 14 1 38 15 30 12 3 5 0 1 18 28 11 0 6 7

2003 54 8 50 64 13 22 4 24 4 18 64 2 11 26 1 62 36 81 1 77 19 89 31 59 27 82 30 7 59 81 11 18 9 3 94 6 2 36 15 3 55 4 0 27 0 7 16 1 46 15 31 12 4 5 0 1 20 32 6 1 4 9

2004 25 8 53 55 13 25 5 22 4 21 50 2 18 31 2 16 47 90 0 86 25 93 32 56 31 82 29 8 63 101 11 22 9 4 77 6 4 42 15 2 58 3 4 28 1 7 18 1 56 17 33 12 4 6 0 1 23 34 4 5 4 13

2005 65 18 37 27 2 54 4 17 0 63 92 2 38 36 3 16 71 97 1 154 14 134 22 36 85 138 44 34 7 102 3 17 6 2 42 6 9 21 46 3 6 19 96 24 1 0 27 0 58 200 6 61 1 32 0 1 41 5 5 7 4 14

2006 67 15 35 35 3 56 4 37 0 65 117 1 49 36 3 15 75 94 0 146 15 123 18 31 89 178 44 30 9 123 4 17 11 2 41 7 10 17 50 1 6 42 105 28 2 1 24 2 46 199 6 67 3 32 0 1 41 4 8 8 5 15

2007 54 13 38 54 7 86 5 36 1 79 137 6 46 41 1 14 100 131 3 178 47 129 12 38 101 194 66 43 12 189 6 32 8 3 42 8 10 17 65 4 7 48 131 43 1 10 60 3 79 204 16 74 3 34 0 0 47 37 8 11 11 20

2008 52 14 45 50 8 86 5 36 6 78 150 11 48 47 1 11 114 138 11 156 53 119 10 37 102 208 75 50 19 200 5 31 7 4 42 11 1 10 67 7 5 38 127 43 0 6 57 6 82 188 14 74 4 37 0 0 58 38 13 10 17 21

Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR

Tab. 19 Výdaje na VaV veřejných VŠ financované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů; 2000 - 2008 část 2 Pozn.: Nezahrnuje specifický VaV na vysokých školách, který není k dispozici v podrobném členění podle vědních oborů mil. Kč Navigace, spojení, detekce a protiopatření Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie Neurologie, neurochirurgie, neurovědy Obecná matematika Ochrana krajinných území Onkologie a hematologie Optika, masery a lasery Organická chemie ORL, oftalmologie, stomatologie Ostatní lékařské obory Ostatní materiály Ostatní obory vnitřního lékařství Ostatní strojírenství Pedagogika a školství Pediatrie Pedologie Pěstování rostlin, osevní postupy Písemnictví, mas–media, audiovize Pneumologie Počítačový hardware a software Pohon, motory a paliva Politologie a politické vědy Potravinářství Pozemní dopravní systémy a zařízení Právní vědy Průmyslová chemie a chemické inženýrství Průmyslové procesy a zpracování Psychiatrie, sexuologie Psychologie Rybářství Řízení spolehlivosti a kvality, zkušebnictví Řízení, správa a administrativa Seismologie, vulkanologie a struktura Země Senzory, čidla, měření a regulace Sociologie, demografie Sport a aktivity volného času Stavebnictví Strojní zařízení a nástroje Střelné zbraně, munice, výbušniny, bojová vozidla Šlechtění a plemenářství hospodářských zvířat Šlechtění rostlin Teoretická fyzika Teorie a systémy řízení Teorie informace Termodynamika Traumatologie a ortopedie Tuhý odpad a jeho kontrola, recyklace Umění, architektura, kulturní dědictví Únava materiálu a lomová mechanika Vědy o atmosféře, meteorologie Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství Vliv životního prostředí na zdraví Vojenství Využití počítačů, robotika a její aplikace Výživa hospodářských zvířat Zemědělská ekonomie Zemědělské stroje a stavby Zemský magnetismus, geodesie, geografie Znečištění a kontrola vody Znečištění a kontrola vzduchu Zoologie

2000 18 19 45 55 10 34 39 27 6 18 22 7 48 27 13 4 11 7 1 35 24 8 27 16 4 79 60 0 12 9 27 8 1 21 17 6 69 23 0 3 0 5 19 13 11 3 10 22 2 7 7 23 0 93 4 14 2 16 15 4 20

2001 19 22 63 61 22 38 31 27 7 15 24 10 66 30 18 3 8 11 1 34 39 9 26 18 6 115 82 1 22 6 48 5 1 20 21 4 97 41 0 1 1 5 24 15 13 3 9 23 3 6 8 21 0 133 5 12 1 16 14 4 19

2002 20 29 65 70 25 41 22 30 8 10 22 9 70 32 20 4 5 12 2 37 41 10 28 17 5 111 76 2 22 7 44 9 1 25 21 4 82 39 0 2 1 6 27 12 14 4 5 25 4 8 7 16 0 138 4 11 2 19 31 3 20

2003 21 32 67 77 31 41 16 31 14 11 24 10 65 37 18 4 7 15 3 42 37 12 31 21 5 106 77 2 23 7 43 11 3 23 37 4 102 34 0 3 3 7 29 12 18 4 4 27 7 10 6 26 0 144 3 14 2 27 35 3 22

2004 21 30 75 80 29 55 20 35 13 16 25 9 61 39 13 4 8 13 4 49 34 13 31 14 2 115 68 2 23 7 43 25 3 24 29 3 128 38 0 3 4 7 28 7 18 7 4 29 6 8 8 9 0 159 3 14 2 28 38 3 25

2005 0 73 86 119 11 107 37 20 28 72 72 5 54 23 8 3 40 19 6 33 51 10 95 55 14 81 6 2 16 15 20 49 2 89 76 15 168 56 0 1 5 15 8 2 6 6 17 15 5 1 2 57 0 116 0 48 8 43 39 5 49

2006 0 102 85 123 15 113 69 24 23 59 83 3 55 35 5 4 49 26 8 24 54 12 97 47 15 79 29 7 18 17 28 51 1 97 90 16 186 58 0 4 4 16 9 2 4 6 18 18 4 1 1 57 0 111 1 46 8 38 43 6 51

2007 0 128 121 169 30 182 61 40 27 57 81 4 60 80 7 5 58 30 6 62 49 16 108 58 18 87 19 6 22 26 32 42 2 111 101 16 209 65 0 4 5 35 15 1 5 4 20 34 4 3 4 60 0 168 3 90 9 47 56 9 63

2008 0 140 101 172 37 158 64 45 26 58 87 2 62 97 7 6 61 29 3 71 49 18 123 53 18 91 18 6 24 30 31 52 3 117 106 17 209 67 0 5 5 36 18 1 3 2 25 32 5 3 3 77 1 170 4 89 8 46 55 11 73

Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR

Tab. 20 Veřejný VaV financovaný v České republice z tuzemských podnikatelských zdrojů; 2000 - 2008

mil. Kč

celkem %*

2000 686 7%

2001 471 4%

2002 693 6%

2003 632 5%

2004 739 6%

2005 1 224 8%

2006 1 028 6%

2007 1 612 8%

2008 1 337 7%

celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %*

142 3% 364 11% 5 1% 129 16% 46 4%

189 4% 86 3% 0 0% 128 14% 69 5%

253 5% 200 6% 1 0% 149 15% 89 6%

255 5% 82 3% 2 0% 194 17% 98 6%

378 7% 89 3% 1 0% 126 10% 145 8%

892 14% 167 5% 10 0% 66 5% 90 4%

708 10% 97 3% 20 1% 119 9% 85 3%

1 199 13% 94 2% 86 3% 71 5% 163 6%

878 9% 91 2% 52 2% 122 9% 194 6%

celkem 40 31 %* 1% 1% celkem Fakultní nemocnice %* celkem 127 171 Ústavy Akademie věd ČR %* 3% 4% celkem 518 270 Resortní v.v.i. a ost. VaV pracov. ve vládním sekt. %* 17% 10% * % z celkových výdajů na VaV v dané kategorii veřejného VaV

42 1% 259 6% 392 14%

48 1% 247 5% 336 13%

29 1% 373 7% 337 13%

54 1% 4 1% 924 16% 243 10%

48 1% 6 2% 675 10% 299 11%

52 1% 12 3% 1 269 15% 279 10%

50 1% 4 1% 933 11% 349 12%

Celkem podle vědní oblasti Přírodní Technické Lékařské Zemědělské Sociální a humanitní podle typu pracovišť Veřejné vysoké školy

Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření o výzkumu a vývoji - VTR 5-01

Tab. 21 Odborné články autorů z veřejného VaV v ČR napsané ve spolupráci se zahraničním autorem; 2000 - 2008

Celkem

počet

celkem %*

2000 9 869 48%

2001 10 836 53%

2002 9 806 51%

2003 11 948 52%

2004 12 598 51%

2005 12 925 49%

2006 14 610 49%

2007 16 608 51%

2008 16 846 54%

celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %*

376 9% 2 796 69% 1 819 69% 708 51% 1 906 61% 1 434 63% 378 34% 1 50% 447 31% 4 7%

297 9% 2 853 69% 1 964 73% 622 53% 2 012 67% 2 046 65% 486 38% 0% 551 36% 5 11%

316 10% 2 567 65% 1 784 69% 503 45% 1 569 65% 1 978 65% 529 42% 0% 552 33% 8 14%

410 12% 2 446 63% 2 131 72% 844 54% 2 003 67% 2 773 65% 740 47% 42 40% 552 30% 7 16%

438 11% 2 767 66% 2 210 75% 844 56% 2 170 67% 2 636 63% 928 52% 25 33% 575 27% 5 13%

499 12% 2 838 65% 2 207 72% 753 48% 2 352 67% 2 680 60% 875 44% 65 35% 652 30% 4 6%

682 13% 3 236 65% 2 540 73% 923 51% 2 516 66% 3 055 61% 779 42% 83 30% 779 30% 17 20%

702 13% 3 482 67% 2 522 77% 941 58% 2 851 73% 4 010 60% 922 43% 90 41% 1 068 35% 20 18%

718 16% 3 445 68% 2 562 75% 942 60% 2 942 74% 4 111 61% 968 47% 77 32% 1 074 37% 7 28%

podle vědních oborů Společenské vědy Fyzika a matematika Chemie Vědy o zemi Biovědy Lékařské vědy Zemědělství Informatika Průmysl Vojenství podle příjemců celkem 3 561 5 080 5 106 6 288 7 121 7 491 8 375 9 117 8 894 %* 43% 49% 45% 47% 48% 47% 46% 47% 48% celkem 192 126 172 258 219 307 420 546 882 Fakultní nemocnice %* 68% 63% 68% 63% 57% 65% 58% 63% 63% celkem 5 276 4 815 3 552 4 061 3 920 3 927 4 590 5 309 5 425 Ústavy Akademie věd ČR %* 55% 61% 65% 64% 64% 62% 62% 66% 69% celkem 840 815 976 1 341 1 338 1 200 1 225 1 636 1 645 Resortní v.v.i. a ost. VaV pracov. ve vládním sekt. %* 40% 40% 47% 50% 50% 45% 43% 49% 54% * % ze všech publikovaných odborných článků v dané kategorii veřejného VaV Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV) Veřejné vysoké školy

9,2% 16,7% 7,9% 16,0% 36,8% 10,0% 17,0% 7,5% 6,6% 5,5% 7,9% 2,7% 6,2% 19,2% 13,6% 0,3% 12,8% 3,1% 10,7% 7,4% 8,8% 9,9% 12,3% 11,6% 12,5% 8,7%

2 964 1 100 2 389 1 099 575 12 2 150 22 38 294 761 67 103 209 43 1 306 57 835 283 342 325 646 758 553 321

[3] Procento ze všech podniků využívající vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti technických inovací

[2] Procento ze všech technicky inovujících podniků v dané skupině

[1] Procento ze všech podniků v dané skupině

ČR CELKEM podle vlastnictví domácí podniky zahraniční afilace podle velikosti podniku malé (10-49 zam.) střední (50-249 zam.) velké (250 a více zam.) podle odvětví B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti podle regionů NUTS 2 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko

% [1] 10,5%

počet 4 063

celkem

36,0% 20,9% 28,4% 31,3% 32,3% 35,3% 44,9% 34,8%

38,4% 39,1% 40,6% 28,1% 31,6% 26,8% 12,5% 30,9% 35,5% 27,4% 1,4% 39,0% 21,6%

28,7% 37,9% 58,4%

32,3% 36,3%

% [2] 33,3% 0,7% 1,4% 0,6% 1,4% 3,3% 0,8% 1,2% 0,3% 0,3% 0,0% 0,7% 1,4% 1,5% 2,1% 0,1% 1,0% 1,5% 0,3% 0,6% 0,5% 1,1% 0,7% 0,9%

238 92 181 98 51 1 154 1 2 2 70 34 16 49 1 79 58 13 20 26 70 33 32

3,4% 4,3% 1,1% 1,9% 1,3% 3,3% 2,6% 3,5%

3,1% 2,8% 1,8% 1,5% 0,2% 2,5% 6,4% 2,7% 6,3% 0,4%

2,2% 3,4% 5,2%

2,6% 3,1%

z toho je považují za velmi významný % [1] % [2] 330 0,9% 2,7%

9,5% 20,4% 3,8% 6,0% 4,0% 9,3% 5,9% 10,1%

8,2% 7,2% 4,5% 5,2% 0,7% 9,2% 50,8% 7,7% 16,0% 1,8%

7,6% 8,9% 8,9%

8,0% 8,4%

% [3] 8,1%

Zdroj: ČSÚ, Šetření o inovačních aktivitách podniků - TI 2008

počet

Tab. 22 Podniky v ČR využívající vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti technických inovací v období 2006–2008

2,9% 6,1% 2,1% 6,0% 18,4% 4,3% 6,0% 3,0% 3,7% 0,8% 2,1% 1,8% 8,3% 2,3% 2,3% 5,9% 0,5% 3,2% 2,6% 3,6% 1,7% 5,4% 4,1% 3,6% 2,5%

939 403 646 409 288 5 765 9 22 44 198 43 90 7 8 142 9 246 100 140 57 285 265 158 91

[4] Procento ze všechpodniků spolupracujících s vysokýma školama v oblasti technických inovací v dané skupině

[3] Procento ze všech podniků spolupracujících v oblasti technických inovací v dané skupině

[2] Procento ze všech technicky inovujících podniků v dané skupině

[1] Procento ze všech podniků v dané skupině

ČR CELKEM podle vlastnictví domácí podniky zahraniční afilace podle velikosti podniku malé (10-49 zam.) střední (50-249 zam.) velké (250 a více zam.) podle odvětví B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacem F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti podle regionů NUTS 2 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko

% [1] 3,5%

počet 1 342

celkem

10,6% 7,4% 11,7% 5,5% 14,2% 12,4% 12,9% 9,8%

16,4% 13,9% 16,3% 15,8% 4,7% 7,0% 8,1% 15,3% 4,7% 11,0% 18,1% 3,3%

7,7% 14,1% 29,3%

10,2% 13,3%

% [2] 11,0%

Tab. 23 Podniky v ČR spolupracující v oblasti svých technických inovací s vysokýma školama v období 2006–2008

29,0% 29,4% 37,0% 18,8% 48,1% 37,4% 36,7% 37,1%

43,2% 42,0% 48,6% 46,4% 21,5% 23,4% 27,0% 44,6% 11,0% 14,7% 48,8% 14,8%

30,7% 35,3% 49,1%

34,6% 35,7%

% [3] 34,9% 0,6% 0,9% 0,4% 1,3% 3,2% 1,2% 0,5% 0,1% 0,5% 0,0% 0,9% 0,3% 1,5% 0,1% 0,4% 0,5% 0,2% 0,5% 1,9% 0,9% 0,4% 0,3%

201 58 118 91 50 148 3 7 53 1 10 1 35 1 29 17 8 15 101 59 17 12

1,2% 1,3% 0,7% 1,5% 5,1% 2,7% 1,4% 1,3%

2,7% 2,2% 0,8% 1,9% 0,2% 1,7% 1,4% 4,5% 0,4%

1,4% 3,1% 5,1%

2,2% 1,9%

% [2] 2,1%

3,4% 5,1% 2,2% 5,0% 17,1% 8,3% 4,0% 5,0%

8,1% 6,4% 3,4% 6,2% 0,6% 5,1% 1,9% 12,1% 1,7%

5,6% 7,9% 8,6%

7,4% 5,1%

% [3] 6,7%

11,7% 17,3% 5,9% 26,7% 35,6% 22,2% 10,9% 13,4%

11,4% 12,9% 24,9% 11,8%

19,3% 13,9% 16,0% 26,5% 2,3%

18,2% 22,3% 17,5%

21,4% 14,4%

% [4] 19,3%

Zdroj: ČSÚ, Šetření o inovačních aktivitách podniků - TI 2008

% [1] 0,7%

z toho jako s nejcennějším spolupracujícím partnerem počet 259

3 -

počet počet počet počet počet

3 15%

počet počet počet počet počet počet %*

počet počet počet počet počet

1 -

1 25%

počet počet počet počet počet

počet %*

-

2 2 -

3 43%

1 1 1 -

2 50%

1998

-

2 -

2 33%

2 2 2

4 100%

1999

-

-

-

-

-

2000

-

1 1 3 -

4 24%

2 1 -

3 38%

2001

-

-

1 1 -

2 -

2 22%

2002

2 1 2 2

4 3 1 -

2 2 3 27%

4 1 2

5 29%

2003

Pozn. Na rozdíl od jiných tabulek se nepočítá počet patentů vzniklých ve spolupráci s jiným subjektem zlomkovou metodou.

* podíl na celkovém počtu patentů, na kterých se veřejné vysoké školy nebo ústavy AV ČR v daném roce priority podílely

podle spolupracujícího sektoru podnikatelský vládní jiná veřejná vysoká škola zahraničí fyzické osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech ve spolupráci s podniky ve spolupráci se zahraničím Biotechnologie Obnovitelné zdroje

Ústavy Akademie věd ČR

podle spolupracujícího sektoru podnikatelský vládní jiná veřejná vysoká škola zahraničí fyzické osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech ve spolupráci s podniky ve spolupráci se zahraničím Biotechnologie Obnovitelné zdroje

Veřejné vysoké školy

před r. 1998

-

2 4 2 -

4 50%

1 4 1 1 2

4 31%

2004

4 4 -

3 4 -

2 2 2 13%

3 4 1 -

7 28%

2005

Tab. 24 Patenty platné v České republice k 31.12. 2009 udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR ve spolupráci s jiným subjektem

Pozn.: podle roku priority

1 1 1 -

4 2 6 1 -

2 1 2 9 43%

1 8 3 4 -

10 31%

2007

-

2 2 3 -

2 1 2 4 31%

3 5 1 -

6 32%

2008

-

2 -

1 100%

-

-

2009

11 2 1 11 -

23 18 27 9 -

13 3 1 12 44 28%

24 31 8 5 6

52 31%

celkem

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

4 1 4 -

9 5 4 -

4 1 4 9 53%

4 5 1 -

8 28%

2006

počet

Tab. 25 Odborné články v impaktovaných časopisech autorů publikujících v České republice; 2000 - 2007 počet v daném kalendářním roce celkem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

4 080

4 385

4 599

4 974

4 974

5 876

5 962

6 454 124

podle vybraných vědních oborů Zemědělské vědy

116

152

126

156

113

132

118

Umění a humanitní vědy

57

38

51

21

20

94

91

81

Astrofyzika

71

78

59

68

63

116

145

116 625

Biologie a biochemie Biochemie a biofyzika Obecná biologie

413

405

441

505

484

543

568

115

126

139

150

142

171

153

160

79

73

99

94

98

136

157

150

Biotechnologie a aplik. mikrobiologie

63

60

67

67

69

69

69

76

Endokrinologie

36

30

33

43

32

37

51

36 104

Experimentální biologie

42

55

44

55

47

55

74

Fyziologie

78

61

59

96

96

75

64

99

430

531

508

724

647

820

838

992

31

30

40

57

37

60

44

73

23

25

32

47

31

53

34

60

8

5

8

10

6

7

10

13

1

3

1

5

2

5

3

10

103

98

122

69

86

84

73

87

2

1

2

2

2

1

-

-

269

332

347

403

450

478

503

579

Klinická medicína Počtačové vědy Počítačová věda a technika Informační a komunikační technologie Ekologie a životní prostředí Ekonomie a podnikání Pedagogika Technické vědy Vědy o zemi Chemie Chemické strojírenství

116

142

133

177

169

187

214

194

1 017

1 083

1 130

1 181

1 249

1 325

1 432

1 481

52

69

60

51

78

77

80

78

Chemie

234

225

209

216

197

247

236

248

Chemická analýza

132

135

183

172

188

189

186

221

56

60

64

81

76

77

97

83

Organická chemie

142

157

139

150

184

181

191

195

Fyzikální chemie

206

245

240

252

290

292

355

354

Spektroskopie

195

192

235

259

236

262

287

302

29

55

59

60

43

52

52

54

-

-

2

-

-

1

3

1

168

221

266

256

251

318

262

366

Anorganická a jaderná chemie

Imunologie Právní vědy Vědy o materiálech Matematika

132

141

133

144

137

148

197

191

Mikrobiologie

113

143

127

154

155

182

174

182

Molekulární biologie a genetika

102

101

86

109

122

121

128

147

Buněčná a vývojová biologie

37

35

30

46

42

44

44

48

Molekulární biologie a genetika

65

66

56

63

80

77

84

99

Multidisciplinární obory

37

38

37

46

44

51

63

44

Neurologie

74

85

67

82

78

110

83

107

Farmakologie

47

56

67

86

69

95

90

124

Fyzika

805

856

1 035

914

959

1 185

1 085

1 144

Botanika a zoologie

465

431

477

536

582

644

659

723

Psychologie a psychiatrie

49

41

48

45

51

53

60

88

Společenské vědy

46

44

48

38

74

51

61

98

Antropologie

4

4

3

4

4

1

4

6

Komunikace

1

-

-

-

4

-

-

3

Geografie a životní prostředí

7

6

4

14

8

8

11

15

Knihovnictvní

2

-

-

1

-

1

3

2

Politologie a veřejná správa

3

3

2

3

7

2

6

12

26

1 25

34

13

2 45

36

1 32

2 39

Sociální práce a politika Sociologie

Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum a vývoj, dopočty ČSÚ

Tab. 26 Citace odborných článků autorů publikujících v České republic v impaktovaných časopisech průměrný počet* celkem podle vybraných vědních oborů Zemědělské vědy Umění a humanitní vědy Astrofyzika Biologie a biochemie Biochemie a biofyzika Obecná biologie Biotechnologie a aplik. mikrobiologie Endokrinologie Experimentální biologie Fyziologie Klinická medicína Počtačové vědy Počítačová věda a technika Informační a komunikační technologie Ekologie a životní prostředí Ekonomie a podnikání Pedagogika Technické vědy Vědy o zemi Chemie Chemické strojírenství Chemie Chemická analýza Anorganická a jaderná chemie Organická chemie Fyzikální chemie Spektroskopie Imunologie Právní vědy Vědy o materiálech Matematika Mikrobiologie Molekulární biologie a genetika Buněčná a vývojová biologie Molekulární biologie a genetika Multidisciplinární obory Neurologie Farmakologie Fyzika Botanika a zoologie Psychologie a psychiatrie Společenské vědy Antropologie Komunikace Geografie a životní prostředí Knihovnictvní Politologie a veřejná správa Sociální práce a politika Sociologie

1997-2001 1998-2002 1999-2003 2000-2004 2001-2005 2002-2006 2003-2007 10 258 11 333 12 881 14 021 16 267 18 372 21 125 102 7 239 1 287 636 215 120 91 87 139 1 808 22 16 6 3 13 0 488 238 3 115 123 475 590 151 408 683 685 172 -

121 6 271 1 280 638 195 128 69 89 160 2 072 25 20 6 1 21 0 511 262 3 396 109 532 670 166 450 747 723 213 -

351 133 335 623 213 410 67 341 150 2 083 778 78 57 5 2 22 2 1 13

398 155 362 631 250 380 65 310 172 2 433 906 65 60 4 2 27 3 1 11

135 5 294 1 367 618 223 132 85 131 178 2 773 31 23 8 2 29 1 596 307 3 816 129 603 812 184 443 854 791 239 0 453 172 424 708 267 441 75 311 198 2 694 1 045 61 60 5 1 28 0 3 1 9

152 6 293 1 566 671 270 160 119 153 192 3 268 40 33 7 3 26 1 701 339 4 024 131 615 903 210 471 886 808 282 0 480 191 489 668 248 420 99 403 228 2 854 1 173 71 56 8 1 27 0 1 9

176 8 344 1 932 812 351 183 172 196 218 3 761 52 41 11 4 37 0 884 396 4 499 173 591 998 215 533 1 018 972 380 0 567 207 622 753 269 485 131 481 288 3 234 1 457 75 62 7 30 1 0 9

229 13 417 2 109 880 389 181 198 189 271 4 689 66 54 11 5 46 1 1 016 489 5 022 193 659 1 144 236 604 1 128 1 058 409 1 621 210 587 775 277 498 183 455 390 3 521 1 692 75 65 7 1 33 1 1 14

277 11 573 2 419 894 491 185 257 253 339 6 099 66 54 12 6 48 0 1 283 563 5 361 191 667 1 149 276 728 1 210 1 141 385 0 629 242 688 887 301 586 247 436 445 3 842 1 950 104 86 8 2 41 0 2 2 17

Vysvětlivky: Článek byl publikovan v určitem roce a následujících pět let bylo sledováno, jestli byl citován (citace v období 5 let od vydání článku). Všechny citace se sem započítávají a dělají se z nich průměry, tj jedná se o průměr za pětileté období (např. suma citaci 2003 až 2007 vydělená 5). * V některých oborech jsou v jednotlivých letech velmi malé počty článků i jejich citací, z trohoto důvodu jsou uvedená data ročním průměrem za pětileté období Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum a vývoj, dopočty ČSÚ

Tab. 27 Odborné články publikované v impaktovaných časopisech - mezinárodní srovnání

Odborné články publikované v impaktovaných časopisech

celkem

2000

na 100 výzkumníků (FTE) vládního a vysokoškolského sektoru

na mil. obyvatel

2007

2000

2007

2000

2007

na miliardu US$ státních rozpočtových výdajů na VaV 2000

Relativní citační impakt

2007

1998-2002 2003-2007

Belgie

9 782

13 346

955

1 256

72

74

6 132

5 874

1,22

1,42

Bulharsko

1 441

1 680

.

.

17

17

6 754

6 946

0,59

0,66

Česká republika

4 080

6 454

397

625

50

41

.

4 486

0,69

0,92

Dánsko

7 714

9 219

1 445

1 688

82

85

6 597

5 907

1,33

1,66

561

872

.

.

24

33

.

6 259

0,94

0,97

Estonsko Finsko

7 284

8 408

1 407

1 590

47

51

5 599

4 732

1,26

1,26

Francie

47 204

52 142

777

818

54

56

3 207

3 366

1,08

1,29

Irsko

2 685

4 657

707

1 069

93

86

8 119

4 844

1,08

1,26

Maďarsko

3 917

4 650

384

462

37

45

.

6 382

0,95

1

Německo

65 222

73 184

794

890

62

63

3 885

3 351

1,17

1,45

Nizozemsko

18 764

24 105

1 178

1 472

88

101

5 198

5 396

1,38

1,53

Polsko

9 176

12 577

240

330

20

24

5 968

6 501

0,64

0,89

Portugalsko

3 007

5 864

294

553

25

36

2 953

3 107

0,89

1

Rakousko

6 889

8 904

860

1 073

100

77

4 824

4 414

1,18

1,39

Rumunsko

1 842

2 753

82

128

24

25

10 363

2 712

0,49

0,53

Řecko

4 654

8 709

426

778

37

60

7 520

9 279

0,8

0,89

Slovensko

1 840

2 216

341

411

24

21

8 653

9 666

0,54

0,87

Slovinsko

1 482

2 125

745

1 057

52

58

8 528

7 529

0,7

0,87

Spojené království

71 488

79 784

1 214

1 308

112

50

6 910

5 610

1,29

1,39

Španělsko

21 531

32 378

535

722

39

40

4 166

2 120

0,96

1,11

Švédsko

14 679

17 004

1 655

1 859

86

101

8 491

6 293

1,27

1,37

EU27

293 151

345 156

607

695

50

45

3 895

3 330

1,04

1,13

Japonsko

68 801

70 531

542

552

33

32

3 246

2 413

0,9

1

Kanada

33 497

45 441

1 091

1 378

82

88

7 332

6 010

1,18

1,29

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

4 807

7 094

1 070

1 507

56

57

4 553

3 694

1,18

1,21

252 903

293 371

896

972

108

.

3 025

2 068

1,41

1,42

13 846

17 707

1 921

2 324

141

135

9 507

8 541

1,56

1,82

5 136

14 713

80

209

27

43

.

.

0,52

0,42

Korea Norsko Spojené státy (US) Švýcarsko Turecko OECD

594 870

707 381

528

599

52

.

3 021

2 377

1,09

1,13

Čína

25 363

79 674

20

60

7

17

.

.

0,66

0,66

Rusko

26 804

24 396

182

171

12

11

5 733

2 903

0,42

0,55

Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum a vývoj, dopočty ČSÚ

Tab. 28 Odborné články spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky celkem; 2000 - 2008 počet záznamů* 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

20 406

20 522

19 406

23 188

24 774

26 316

30 068

32 477

31 283

MŠMT celkem

6 123

7 339

9 243

10 572

10 684

11 328

13 453

15 583

15 213

Akademie věd ČR celkem

8 049

6 400

3 816

4 185

4 259

4 556

5 479

5 805

5 587

54

43

52

52

55

129

255

359

341

Grantová agentura

3 579

3 830

3 618

4 769

5 224

5 575

5 885

5 081

4 766

Ministerstvo zdravotnictví

3 233

Celkem podle hlavních poskytovatelů

Ministerstvo průmyslu a obchodu

1 081

1 595

1 330

1 824

2 008

2 083

2 542

3 052

Ministerstvo zemědělství

547

560

661

967

1 689

1 496

1 005

1 267

967

Ministerstvo obrany

255

208

143

110

139

206

243

323

278

Ministerstvo životního prostředí

162

70

107

285

278

380

424

338

323

1

4

21

21

28

81

133

113

89

293

223

235

202

245

220

242

217

191

17

34

41

34

49

72

125

95

73

0

0

0

0

0

15

56

50

28

245

216

139

167

116

175

226

194

194

8 221

10 278

11 291

13 360

14 793

16 031

18 348

19 397

18 399

283

201

254

407

383

469

726

872

1 402

ústavy Akademie věd ČR

9 632

7 840

5 497

6 381

6 135

6 381

7 358

7 995

7 831

resortní výzkumné a ostatní státní organizace

2 109

2 039

2 067

2 666

2 699

2 670

2 849

3 320

3 022

122

112

197

295

618

563

594

706

541

konsorcia

19

33

78

59

109

92

70

54

40

ostatní nebo nerozlišeno

20

19

22

20

37

110

123

133

48

Ministerstvo dopravy Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj ostatní podle příjemců vysoké školy fakultní nemocnice

právnické osoby

podle země periodika (časopisu) Česká republika

10 617

10 332

10 212

11 903

12 908

13 370

14 623

15 420

13 983

USA

2 474

2 695

2 288

2 764

2 866

3 289

3 807

4 228

4 539

Velká Británie

1 440

1 691

1 587

1 938

1 968

2 188

2 499

2 936

3 350

Nizozemsko

1 846

1 891

1 585

2 067

2 186

2 072

2 423

2 507

2 287

Německo

1 089

1 049

992

1 291

1 268

1 374

1 745

1 836

1 876

ostatní

2 940

2 864

2 742

3 225

3 578

4 023

4 971

5 550

5 248

11 851

12 531

11 560

13 793

14 886

15 933

18 177

19 697

20 199

8 139

7 660

7 515

9 004

9 517

9 946

11 385

12 240

10 558

podle jazyka, ve kterém byl článek napsaný angličtina čeština němčina

172

149

148

191

162

147

176

185

172

ruština

31

44

22

30

29

24

53

66

56

francouzština

31

18

22

31

32

38

56

47

42

5

10

10

10

9

22

28

24

15

177

110

129

129

139

206

193

218

241

španělština ostatní podle skupin vědních oborů Společenské vědy

4 181

3 388

3 064

3 543

3 914

4 296

5 536

5 450

4 649

Fyzika a matematika

4 061

4 127

3 934

3 899

4 183

4 428

5 014

5 254

5 091

Chemie

2 656

2 709

2 590

2 984

2 961

3 075

3 529

3 316

3 474

Vědy o zemi

1 397

1 185

1 124

1 594

1 643

1 626

1 857

1 667

1 608

Biovědy

3 121

3 002

2 422

3 010

3 267

3 554

3 848

3 934

3 986

Lékařské vědy

2 269

3 136

3 057

4 298

4 217

4 442

5 049

6 752

6 766

Zemědělství

1 186

1 353

1 399

1 798

2 206

2 306

2 097

2 494

2 341

2

2

4

104

76

190

288

227

270

1 475

1 575

1 753

1 910

2 267

2 324

2 764

3 264

3 071

58

45

59

48

40

75

86

119

27

Informatika Průmysl Vojenství

* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu publikovaných odborných článků pokud je stejný odoborný článek uplatněn 2 poskytovateli státních finančních prostředků na VaV jež se na jeho vzniku finančně podíleli zároveň tak se v databázi RIV objeví 2krát, stejně tak pokud se na něm podílelo více autorů např ze dvou vysokých škol. Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

2000

Německo

14

3

francouzština

španělština

1 068 2

2

751

1 040

1 117 8

2

856

1 852

1 137

534

1 211

1 843

1 718

68

7

13

19

73

4 483

5 615

1 475

451

692

658

975

6 027

2002

1 379 20

4

852

1 773

1 066

574

1 533

2 102

1 988

79

6

13

15

79

4 996

6 103

1 639

470

732

747

1 048

6 655

11 291

2003

1 552 14

102

1 119

2 510

1 389

690

1 616

2 028

2 340

94

8

22

17

90

5 918

7 211

1 971

658

927

964

1 285

7 555

13 360

2004

1 913 14

69

1 119

2 540

1 641

795

1 736

2 288

2 678

87

7

19

20

99

6 295

8 266

2 296

674

1 049

1 018

1 364

8 392

14 793

2005

1 835 32

175

1 324

2 829

1 838

912

1 798

2 419

2 869

152

20

22

12

88

6 647

9 090

2 559

672

1 095

1 210

1 747

8 748

16 031

2006

2 204 1

239

1 218

3 172

1 959

1 036

2 021

2 707

3 791

137

25

37

31

103

7 507

10 508

3 271

939

1 301

1 300

1 969

9 568

18 348

2007

2 628 3

161

1 429

4 204

1 816

856

1 667

2 792

3 841

164

19

36

32

130

8 068

10 948

3 543

966

1 303

1 469

2 130

9 986

19 397

2008

2 529 4

182

1 480

3 791

1 844

829

1 654

2 693

3 393

182

15

32

45

112

7 068

10 945

3 302

1 021

1 172

1 516

2 150

9 238

18 399

2000

317 -

-

23

189

2 046

630

1 505

2 684

2 238

70

2

14

18

89

2 638

6 801

1 137

630

1 304

888

1 674

3 999

9 632

2001

362 -

-

28

273

1 643

462

1 463

2 277

1 332

29

-

3

24

62

1 714

6 008

1 129

511

1 141

911

1 564

2 584

7 840

2002

262 -

-

38

167

1 138

323

1 021

1 804

744

36

4

8

6

57

912

4 474

895

423

795

698

1 069

1 617

5 497

256 -

-

66

215

1 359

445

1 295

1 850

895

22

2

7

13

70

1 171

5 096

900

509

1 054

764

1 166

1 988

6 381

2003

189 -

2

130

169

1 303

375

1 167

1 870

930

32

1

10

9

50

1 089

4 944

866

463

1 009

723

1 249

1 825

6 135

2004

256 -

1

86

153

1 335

351

1 201

1 955

1 043

35

-

10

9

48

1 132

5 147

1 033

593

850

747

1 260

1 898

6 381

2005

ústavy Akademie věd ČR 2006

291 -

27

152

221

1 465

385

1 377

2 248

1 192

34

2

6

20

46

1 391

5 859

1 161

626

938

981

1 506

2 146

7 358

362 -

46

177

224

1 680

446

1 514

2 416

1 130

35

5

6

34

28

1 307

6 580

1 341

696

1 056

1 133

1 677

2 092

7 995

2007

321 -

51

182

248

1 652

395

1 682

2 383

917

40

-

5

10

44

994

6 738

1 197

655

933

1 407

1 883

1 756

7 831

2008

počet záznamů*

Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu publikovaných odborných článků - pokud je stejný odoborný článek uplatněn 2 poskytovateli státních finančních prostředků na VaV jež se na jeho vzniku finančně podíleli tak se v databázi RIV objeví 2krát, stejně tak pokud se na něm podílelo více autorů např ze dvou vysokých škol nebo 2 různých ústavů AV ČR.

Průmysl Vojenství

Informatika

Zemědělství

Lékařské vědy

879

Biovědy

Chemie

474

1 093

Fyzika a matematika

Vědy o zemi

1 546

1 366

Společenské vědy

podle skupin vědních oborů příjemců

87

13

ruština

ostatní

73

3 821

čeština

němčina

4 210

angličtina

2001

10 278

podle jazyka, ve kterém byl článek napsaný

1 560

359

Nizozemsko

ostatní

450

506

Velká Británie

683

4 663

8 221

USA

Česká republika

podle země periodika (časopisu)

Celkem

veřejné vysoké školy

Tab. 29 Odborné články veřejných vysokých škol a ústavů AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008

Tab. 30 Odborné články veřejných VŠ spolufinancované ze státního rozpočtu podle vědních oborů; 2000 - 2008 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Aeronautika, aerodynamika, letadla Akustika a kmity Analytická chemie, separace Anorganická chemie Aplikovaná statistika, operační výzkum Archeologie, antropologie, etnologie Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika Báňský průmysl včetně těžby a zpracování uhlí Bezpečnost a ochrana zdraví, člověk – stroj Biofyzika Biochemie Biotechnologie a bionika Botanika Dějiny Dermatovenerologie Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi Ekologie – společenstva Ekonomie Elektrochemie Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika Elementární částice a fyzika vysokých energií Endokrinologie, diabetologie, metabolismus, výživa Epidemiologie, infekční nemoci a klinická imunologie Farmakologie a lékárnická chemie Filosofie a náboženství Fyzika pevných látek a magnetismus Fyzika plasmatu a výboje v plynech Fyzikální chemie a teoretická chemie Fyziologie Genetika a molekulární biologie Geochemie Geologie a mineralogie Gynekologie a porodnictví Hnojení, závlahy, zpracování půdy Hutnictví, kovové materiály Hydrologie a limnologie Hygiena Chirurgie včetně transplantologie Choroby a škůdci zvířat, veterinární medicina Choroby, škůdci, plevely a ochrana rostlin Chov hospodářských zvířat Imunologie Informatika Inženýrské stavitelství Jaderná a kvantová chemie, fotochemie Jaderná energetika Jaderná, atomová a molekulová fyzika, urychlovače Jaderné odpady, radioaktivní znečištění a kontrola Jazykověda Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie Keramika, žáruvzdorné materiály a skla Kompositní materiály Kontaminace a dekontaminace půdy včetně pesticidů Koroze a povrchové úpravy materiálu Kosmické technologie Lékařská zařízení, přístroje a vybavení Lesnictví Makromolekulární chemie Mechanika tekutin Městské, oblastní a dopravní plánování Mikrobiologie, virologie Morfologické obory a cytologie (1) - publikované v zahraničním periodiku (časopisu)

5 8 10 12 8 21 22 29 8 20 15 23 17 13 23 25 200 194 311 232 339 359 366 289 111 263 187 327 234 331 382 264 68 102 125 165 102 89 92 171 74 92 93 97 131 180 234 204 33 36 49 37 65 60 73 90 28 19 22 32 37 23 32 38 4 2 3 0 23 23 9 5 105 138 162 150 190 143 132 187 244 205 263 382 381 340 364 379 44 31 58 25 97 63 48 49 103 119 76 163 219 253 238 276 71 95 88 126 159 193 223 296 23 36 11 22 32 44 54 93 8 10 11 9 5 2 10 14 97 146 69 140 112 174 291 192 467 707 875 920 1065 899 1169 1045 20 24 34 65 59 68 157 114 143 214 313 296 468 341 430 482 63 70 44 62 78 177 174 181 73 121 111 141 171 168 236 242 23 52 56 54 46 69 133 170 81 236 298 290 243 274 283 367 154 118 143 196 217 226 237 261 239 425 445 374 545 529 447 529 110 112 221 145 207 186 259 176 124 123 167 164 231 217 264 209 151 183 205 221 237 296 194 196 166 230 270 313 385 370 436 358 12 17 9 24 26 56 53 53 168 143 158 211 200 205 268 132 38 58 41 82 105 86 132 198 43 21 30 39 72 26 17 54 117 114 142 89 195 177 191 401 20 10 20 50 23 76 148 61 11 22 7 26 19 17 14 50 30 86 103 105 129 134 144 189 114 79 71 95 47 117 150 139 37 72 83 182 118 104 81 148 49 58 102 96 137 151 101 123 33 56 94 82 98 80 89 80 2 2 4 102 69 175 239 161 72 59 58 62 51 53 73 96 17 4 8 12 14 6 16 11 5 13 8 10 2 8 7 12 28 57 54 43 63 59 68 73 2 3 32 10 2 7 12 4 89 143 109 140 140 202 302 307 94 115 179 241 263 230 262 414 19 47 13 50 74 84 85 80 24 39 27 38 40 74 96 99 7 4 14 34 16 16 19 48 17 15 33 14 23 36 42 50 0 0 0 0 2 0 0 2 3 23 6 12 4 52 27 8 92 115 99 118 108 96 120 134 70 85 102 83 103 105 113 100 7 11 23 34 34 28 52 88 9 5 16 23 16 22 5 26 89 118 87 133 136 183 222 194 46 104 40 108 122 76 42 61 (2) - napsané v jiném než českém jazyce

počet záznamů* 2008 celkem zahr. (1) cizí (2) 19 6 14 19 8 15 311 264 288 220 173 214 121 79 92 147 26 49 81 78 80 25 14 12 42 8 6 211 152 196 355 276 300 55 25 48 278 155 212 252 47 58 87 24 24 5 1 2 183 120 146 731 173 300 44 39 42 553 272 363 203 203 203 261 112 127 101 40 43 321 188 236 195 50 67 489 458 476 196 144 192 272 188 268 177 92 140 353 278 315 44 36 42 145 92 112 171 49 57 47 15 31 147 82 89 47 17 40 31 15 17 157 37 51 123 53 85 145 47 69 141 22 59 133 85 108 182 103 118 81 19 21 27 20 23 6 4 6 104 101 101 7 5 5 229 62 108 309 114 146 138 65 94 109 69 90 44 31 40 41 30 32 1 0 0 20 3 18 111 27 58 153 118 147 88 68 84 27 5 10 155 94 120 66 40 55

Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

Tab. 30 Odborné články veřejných VŠ spolufinancované ze státního rozpočtu podle vědních oborů; 2000 - 2008 část 2 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Navigace, spojení, detekce a protiopatření Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie Neurologie, neurochirurgie, neurovědy Obecná matematika Ochrana krajinných území Onkologie a hematologie Optika, masery a lasery Organická chemie ORL, oftalmologie, stomatologie Ostatní lékařské obory Ostatní materiály Ostatní obory vnitřního lékařství Ostatní strojírenství Pedagogika a školství Pediatrie Pedologie Pěstování rostlin, osevní postupy Písemnictví, mas–media, audiovize Pneumologie Počítačový hardware a software Pohon, motory a paliva Politologie a politické vědy Potravinářství Pozemní dopravní systémy a zařízení Právní vědy Průmyslová chemie a chemické inženýrství Průmyslové procesy a zpracování Psychiatrie, sexuologie Psychologie Rybářství Řízení spolehlivosti a kvality, zkušebnictví Řízení, správa a administrativa Seismologie, vulkanologie a struktura Země Senzory, čidla, měření a regulace Sociologie, demografie Sport a aktivity volného času Stavebnictví Strojní zařízení a nástroje Střelné zbraně, munice, výbušniny, bojová vozidla Šlechtění a plemenářství hospodářských zvířat Šlechtění rostlin Teoretická fyzika Teorie a systémy řízení Teorie informace Termodynamika Traumatologie a ortopedie Tuhý odpad a jeho kontrola, recyklace Umění, architektura, kulturní dědictví Únava materiálu a lomová mechanika Vědy o atmosféře, meteorologie Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství Vliv životního prostředí na zdraví Vojenství Využití počítačů, robotika a její aplikace Výživa hospodářských zvířat Zemědělská ekonomie Zemědělské stroje a stavby Zemský magnetismus, geodesie, geografie Znečištění a kontrola vody Znečištění a kontrola vzduchu Zoologie (1) - publikované v zahraničním periodiku (časopisu)

2 26 139 446 14 75 82 193 35 151 53 126 37 92 32 14 181 37 12 100 13 74 113 50 132 114 19 51 60 22 9 50 11 35 120 18 196 33 0 22 16 125 27 15 10 13 16 87 12 17 30 32 2 81 18 22 22 39 83 11 150

5 39 222 517 42 120 144 201 62 184 43 167 45 92 67 16 215 69 48 98 17 67 143 25 82 112 21 142 74 23 12 22 8 41 62 4 143 45 0 16 33 97 75 19 20 52 22 74 15 20 39 55 8 59 31 25 25 81 87 7 150

4 70 143 571 18 155 120 325 69 145 47 176 35 120 64 22 191 49 27 100 15 42 114 32 114 136 21 150 79 21 27 39 23 70 62 44 159 39 0 23 19 122 93 24 34 9 34 101 22 32 23 30 20 134 34 47 18 84 69 7 167

0 68 226 647 34 194 106 253 168 247 88 235 44 134 89 21 256 88 57 142 27 73 128 42 161 98 32 222 76 37 27 73 21 94 88 29 182 48 0 22 37 100 92 25 25 39 21 107 11 40 60 24 14 176 61 29 19 87 70 11 204

1 74 254 575 42 147 109 260 187 239 57 238 44 187 112 28 204 114 32 173 37 69 173 46 100 115 41 211 109 57 9 73 44 68 126 44 227 67 0 36 38 132 115 33 23 28 28 100 16 30 80 52 14 190 40 78 11 102 151 14 235

2 64 376 619 33 261 121 235 161 259 64 279 55 147 86 45 298 126 31 187 41 87 213 51 206 137 33 238 126 53 35 76 16 68 148 31 203 61 0 16 33 200 99 63 33 30 46 175 38 59 34 43 32 139 48 126 43 203 69 15 343

2 117 362 866 48 289 173 248 194 293 71 327 63 160 66 35 291 287 36 177 56 131 186 64 282 111 41 208 194 68 22 73 29 78 166 35 290 77 1 17 19 144 94 68 42 39 9 274 22 31 73 74 1 177 42 94 32 193 73 12 399

0 129 366 755 29 454 195 212 233 400 111 413 91 248 90 44 392 187 72 212 19 178 164 50 314 89 50 267 170 108 30 109 32 89 217 61 351 75 2 9 23 120 66 84 52 99 21 199 41 37 79 49 3 127 35 81 19 188 95 25 410

počet záznamů* 2008 celkem zahr. (1) cizí (2) 1 1 1 127 61 63 413 185 230 745 640 728 38 11 22 423 223 244 161 147 148 171 144 161 199 47 64 325 130 148 67 41 56 394 111 139 85 40 57 228 57 58 113 31 40 29 17 25 427 64 84 217 37 56 52 11 12 244 181 195 31 8 10 143 27 52 235 99 152 82 16 30 302 38 44 101 66 84 69 38 46 220 67 71 126 24 28 101 67 78 24 14 9 368 83 109 64 40 60 95 55 69 147 26 36 56 12 17 368 128 124 56 27 26 0 0 0 17 1 14 14 7 7 92 81 90 85 48 58 75 63 71 23 17 21 115 28 50 20 7 10 178 37 34 49 38 48 49 30 38 79 20 20 36 27 26 4 4 4 136 73 91 42 8 29 47 7 28 30 0 6 169 64 82 90 36 51 22 14 18 444 316 395

(2) - napsané v jiném než českém jazyce

Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

3

polovodiče

Biotechnologie 10

2

9

počítače a automatizované řídící systémy

Obnovitelné zdroje

5

4

mikroorganické a genetické inženýrství

-

6

8

8

3

5

letectví

11

lasery

7

29

157

157 25

11

19

122

310

432

619

1998

8

19

98

296

394

579

komunikační technologie

High-tech celkem

ve vybraných oblastech techniky

soukromé (fyzické) osoby

vysokoškolský sektor

vládní sektor

zahraniční affilace

domácí firmy

podnikatelský sektor (firmy)

podle sektorů provádění VaV

celkem

1997

6

5

1

3

6

1

-

7

18

139

10

22

110

311

421

591

1999

4

4

-

6

4

4

-

9

23

155

10

27

96

269

365

556

2000

11

5

1

7

5

6

-

6

25

140

18

23

107

279

386

567

2001

2

2

-

8

3

2

-

12

25

122

13

12

97

279

376

522

2002

Tab. 31 Patentové přihlášky podané u ÚPV České republiky tuzemskými přihlašovateli celkem; 1997 - 2009

7

3

1

13

4

2

-

12

32

170

22

14

105

311

415

621

2003

8

5

1

13

8

3

-

6

31

129

17

12

139

325

464

623

2004

5

9

2

13

10

3

-

5

33

130

56

47

108

298

406

639

2006

4

20

2

23

19

3

-

10

57

194

75

61

122

259

380

711

2007

1

19

4

18

21

4

-

6

52

123

116

73

101

298

399

710

2008

3

15

1

25

19

6

-

4

55

140

136

72

116

324

440

788

2009

počet

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

13

7

1

15

10

4

-

5

35

112

31

35

107

298

404

582

2005

Celkem podle sektorů provádění VaV podnikatelský sektor (firmy) zahraniční affilace domácí firmy vládní sektor vysokoškolský sektor soukromé (fyzické) osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje

b) podle roku udělení (validace) patentu

Celkem podle sektorů provádění VaV podnikatelský sektor (firmy) zahraniční affilace domácí firmy vládní sektor vysokoškolský sektor soukromé (fyzické) osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje

45 24 21 5 2 2 1 1 1 -

31 17 14 8 1 1 1 1 1 -

12 1 11 -

1999 51

2 1 1 1 -

80 47 33 24 2 14

6 1 4 1 4 -

15 14 1 12 -

97 63 34 5 2 13

1998 40

84 47 37 9 3 9

188 101 88 43 4 31

1999 117

před r. 1998 121

1998 104

před r. 1998 265

3 3 2 -

49 35 14 3 2 8

2000 62

4 3 1 3 -

105 69 36 15 4 16

2000 140

4 1 3 3 -

76 47 29 5 13

2001 94

6 2 3 1 3 2

142 85 57 15 7 14

2001 178

3 1 2 2 -

64 41 24 16 2 8

2002 89

11 2 1 3 5 2 -

140 90 50 9 8 25

2002 182

Tab. 32 Patenty platné na území České republiky k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům celkem

a) podle roku priority

3 3 3 -

82 47 35 7 7 16

2003 112

8 2 1 3 1 1 3 3

152 90 63 10 14 35

2003 212

6 1 3 2 3 1

119 75 44 19 10 19

2004 167

3 3 2 4

178 94 84 7 11 13

2004 209

8 1 3 2 2 2 3

162 103 60 14 10 26

2005 212

10 1 9 7 3

133 83 50 20 22 17

2005 191

142 91 52 11 18 23

2007 194

17 1 2 13 1 14 4

63 45 18 27 27 10

2007 126

164 83 81 28 18 21

2008 231

7 1 5 1 5 1

32 24 8 12 16 5

2008 64

249 162 87 44 60 29

2009 382

-

1 1 0 1 -

2009 2

1 404 855 550 195 142 203

počet celkem 1 945

100 7 8 72 11 2 66 18

1 404 855 550 195 142 203

počet celkem 1 945

10 5 13 29 100 1 1 2 7 3 8 9 4 10 19 72 1 5 11 2 2 7 3 10 18 66 6 1 3 4 18 Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

140 82 58 13 13 24

2006 190

11 11 10 1

90 63 26 24 25 16

2006 155

podnikatelský sektor (firmy) domácí firmy zahraniční affilace vládní sektor vysokoškolský sektor soukromé (fyzické) osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje

Celkem

b) podle roku zapsání užitného vzoru

podnikatelský sektor (firmy) domácí firmy zahraniční affilace vládní sektor vysokoškolský sektor soukromé (fyzické) osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje

Celkem

22 3 2 1 2

3 1 1 1 -

223 182 41 5

182 148 34 5 1 17

2001 251

4 1 1 2 2

4 1 2 1 -

2000 205

18

216 176 40 6

2001 240

251 202 49 5 1 28

2000 285

9 3 2 4 4

232 191 41 1 1 33

2002 267

10 3 2 5 4

255 219 36 1 1 39

2002 296

16 6 1 1 7 1 1 3

329 280 50 1 4 43

2003 377

18 7 1 1 7 2 1 6

345 285 60 2 4 48

2003 398

15 4 2 7 2 8

388 310 78 3 1 47

2004 439

13 2 2 8 1 6

397 315 82 3 2 42

2004 444

Tab. 33 Užitné vzory platné na území České republiky k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům celkem

a) podle roku priority

24 7 7 10 3

430 371 59 3 3 73

2005 509

32 14 9 9 7

544 493 52 12 14 118

2005 687

33 15 6 2 7 3 2 16

693 607 87 19 18 185

2006 916

41 10 16 3 9 3 3 12

675 575 100 28 39 177

2006 920

672 596 76 44 102 156

2008 974

43 13 4 2 20 4 2 21

664 591 73 50 133 161

2008 1 008

668 608 60 71 176 213

2009 1 127

23 2 2 5 13 1 5 37

487 442 44 46 128 156

2009 817

4 519 3 909 610 191 364 975

počet celkem 6 050

240 64 1 50 13 96 16 13 115

4 519 3 909 610 191 364 975

počet celkem 6 050

51 49 37 240 10 14 4 64 1 1 19 8 2 50 3 2 5 13 18 17 24 96 1 7 2 16 3 2 5 13 15 19 45 115 Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

702 616 86 40 58 186

2007 986

52 11 1 11 2 22 5 2 20

686 610 76 39 42 189

2007 956

3 3 3 10 22 21 18 3 1

5 1 4 4 1 11 1 1 19 14 10 4 5 4 4 4 1

Veřejný výzkum celkem z toho ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje Vysokoškolský sektor celkem z toho ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje Vládní sektor celkem Veřejné výzkumné instituce Ústavy Akademie věd ČR Resortní výzkumná pracoviště Ostatní pracoviště vládního sektoru

z toho ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje 3 3 3 -

1999 31

1998 30

-

27 26 26 1

10

2000 37

3 3 3 -

1 1 23 22 20 2 1

4 1 3 3 18

2001 41

2 2 1 -

1 1 12 12 11 1 -

3 1 2 1 13

2002 25

2 2 2 1

0 0 0 14 12 11 1 2

2 2 2 1 22

2003 36

1 1 -

2 1 1 12 11 8 3 1

3 1 2 17

2004 30

Tab. 34 Patentové přihlášky podané u ÚPV České republiky tuzemským přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje; 1998 - 2009

9 8 1 7 -

2 1 1 1 47 47 21 26 -

11 1 10 1 9 56

2006 103

15 14 1 14 1

4 3 1 4 61 58 37 22 3

18 16 2 17 1 75

2007 136

15 1 10 1 3 9 -

9 4 5 4 73 71 45 26 2

24 1 14 6 3 13 116

2008 189

13 12 1 9 -

10 1 2 5 3 4 72 71 38 33 1

23 1 2 17 3 13 136

2009 208

počet

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

6 6 5 1

1 1 1 35 34 23 11 1

7 7 6 1 31

2005 65

Tab. 35 Patenty platné na území ČR k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům z veřejného VaV a) podle roku priority

počet cel před r. 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 kem 1998

Celkem

46

12

7

19

22

17

24

18

42

49

54

28

1

337

ve vybraných oblastech techniky High-tech

8

2

-

-

2

3

2

1

7

10

13

3

-

51

komunikační technologie

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

1

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

letectví

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

mikroorganické a genetické inženýrství

8

2

-

-

2

2

2

1

7

10

13

3

-

49

počítače a automatizované řídící systémy

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

7

2

-

-

2

1

2

-

6

9

14

3

-

45

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

1

-

-

2

4

3

2

4

7

8

14

11

22

25

27

16

1

142

1

-

-

-

-

1

0

1

1

1

1

1

-

7

podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský sektor celkem ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

1

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

letectví

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

mikroorganické a genetické inženýrství

1

-

-

-

-

-

0

1

1

1

1

1

-

7

počítače a automatizované řídící systém

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

-

-

-

-

-

-

0

-

1

1

2

1

-

6

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

1

Vládní sektor celkem

43

9

5

15

15

9

10

7

20

24

27

12

0

195

7

2

-

-

2

2

2

-

6

8

12

2

-

43

komunikační technologie

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

letectví

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

mikroorganické a genetické inženýrství

7

2

-

-

2

2

2

-

6

8

12

2

-

42

počítače a automatizované řídící systémy

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

z toho ve vybraných oblastech techniky High-tech

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

7

2

-

-

2

1

2

-

5

7

12

2

-

39

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

1

20

7

5

15

15

9

10

6

20

24

26

12

0

169

6

15

12

17

11

0

138

podle typu pracoviště vládního sektoru Veřejné výzkumné instituce Pracoviště Akademie věd ČR

19

5

5

15

15

8

9

Resortní výzkumná pracoviště

1

2

-

-

-

1

1

-

5

12

10

1

-

32

Ostatní pracoviště vládního sektoru

23

2

-

-

-

-

-

1

-

-

1

-

-

26

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

Tab. 35 Patenty platné na území ČR k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům z veřejného VaV 2 část b) podle roku udělení patentu

počet cel před r. 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 kem 1998

Celkem

26

9

5

4

5

17

15

29

24

26

29

46

104

337

ve vybraných oblastech techniky High-tech

7

1

-

2

1

1

1

2

1

7

4

9

15

51

komunikační technologie

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

letectví

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

mikroorganické a genetické inženýrství

6

1

-

2

1

1

1

2

-

7

4

9

15

49

počítače a automatizované řídící systémy

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

6

1

-

1

1

1

1

2

-

5

3

9

15

45

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

1

2

2

1

2

7

10

10

13

18

18

60

142

-

-

-

-

-

1

1

-

2

3

7

podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský sektor celkem

2

ve vybraných oblastech techniky High-tech

-

1

-

komunikační technologie

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

letectví

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

mikroorganické a genetické inženýrství

-

-

-

1

-

-

-

-

-

1

-

2

3

7

počítače a automatizované řídící systém

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

2

3

6

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

Vládní sektor celkem

24

8

5

3

5

16

7

19

14

13

11

28

44

195

7

1

-

1

1

1

1

2

-

6

4

8

12

43

ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

letectví

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

mikroorganické a genetické inženýrství

6

1

-

1

1

1

1

2

-

6

4

8

12

42

počítače a automatizované řídící systém

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

6

1

-

1

1

1

1

2

-

4

3

8

12

39

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

9

4

2

3

4

16

7

19

12

13

11

27

43

169

8

4

2

2

4

15

6

19

12

10

7

19

32

138

podle typu pracoviště vládního sektoru Veřejné výzkumné instituce Pracoviště Akademie věd ČR Resortní výzkumná pracoviště

1

-

-

1

-

1

1

-

1

3

4

9

12

32

Ostatní pracoviště vládního sektoru

15

4

3

-

1

-

-

-

2

-

-

1

1

26

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

Tab. 36 Užitné vzory platné na území ČR k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům z veřejného VaV a) podle roku priority

počet 2000

Celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

celkem

6

6

2

6

5

26

67

81

183

175

555

-

-

-

0

1

2

3

3

5

6

20

ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie

-

-

-

-

-

1

1

-

2

1

5

lasery

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

1

letectví

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

1

mikroorganické a genetické inženýrství

-

-

-

0

-

-

1

1

1

2

5

počítače a automatizované řídící systémy

-

-

-

-

1

1

1

-

2

3

8

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

-

-

-

0

-

-

1

1

1

2

5

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

1

1

4

4

5

15

1

-

1

4

2

14

39

42

133

128

364

podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský sektor celkem ve vybraných oblastech techniky High-tech

-

-

-

0

1

0

2

2

4

5

14

komunikační technologie

-

-

-

-

-

-

1

-

2

1

4

lasery

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

1

letectví

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

1

mikroorganické a genetické inženýrství

-

-

-

0

-

-

1

-

-

1

2

počítače a automatizované řídící systémy

-

-

-

-

1

-

-

-

2

3

6

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

-

-

-

0

-

-

1

-

-

1

2

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

1

1

4

4

10

Vládní sektor celkem

5

6

1

2

3

12

28

39

50

46

191

High-tech

-

-

-

-

-

2

1

1

1

1

6

komunikační technologie

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

letectví

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

mikroorganické a genetické inženýrství

-

-

-

-

-

-

-

1

1

1

3

počítače a automatizované řídící systémy

-

-

-

-

-

1

1

-

-

-

2

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

1

1

1

3

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

1

-

3

1

1

5

-

-

-

-

3

10

27

38

48

46

171

z toho ve vybraných oblastech techniky

podle typu pracoviště vládního sektoru Veřejné výzkumné instituce Pracoviště Akademie věd ČR

-

-

-

-

-

1

4

4

9

5

23

Resortní výzkumná pracoviště

-

-

-

-

3

9

23

34

39

41

148

Ostatní pracoviště vládního sektoru

5

6

1

2

-

2

2

1

2

-

20

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

Tab. 36 Užitné vzory platné na území ČR k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům z veřejného VaV 2. část b) podle roku udělení patentu

počet 2000

Celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

celkem

6

5

1

5

4

6

37

98

146

247

555

-

-

-

0

-

2

1

5

3

9

20

ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie

-

-

-

-

-

-

1

1

1

2

5

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

1

letectví

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

1

mikroorganické a genetické inženýrství

-

-

-

0

-

-

-

2

1

2

5

počítače a automatizované řídící systémy

-

-

-

-

-

2

-

1

-

5

8

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

-

-

-

0

-

-

-

2

1

2

5

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

1

3

5

6

15

1

1

-

4

1

3

18

58

102

176

364

podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský sektor celkem ve vybraných oblastech techniky High-tech

-

-

-

0

0

1

0

3

2

8

14

komunikační technologie

-

-

-

-

-

-

-

1

1

2

4

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

1

letectví

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

1

mikroorganické a genetické inženýrství

-

-

-

0

-

-

-

1

-

1

2

počítače a automatizované řídící systémy

-

-

-

-

-

1

-

-

-

5

6

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

-

-

-

0

-

-

-

1

-

1

2

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

-

2

3

5

10

Vládní sektor celkem

5

5

1

1

3

3

19

40

44

71

191

High-tech

-

-

-

-

-

1

1

2

1

1

6

komunikační technologie

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

1

lasery

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

letectví

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

mikroorganické a genetické inženýrství

-

-

-

-

-

-

-

1

1

1

3

počítače a automatizované řídící systémy

-

-

-

-

-

1

-

1

-

-

2

polovodiče

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Biotechnologie

-

-

-

-

-

-

-

1

1

1

3

Obnovitelné zdroje

-

-

-

-

-

-

1

1

3

1

5

-

-

-

-

3

2

17

38

44

69

171

ve vybraných oblastech techniky

podle typu pracoviště vládního sektoru Veřejné výzkumné instituce Pracoviště Akademie věd ČR

-

-

-

-

-

-

3

4

9

8

23

Resortní výzkumná pracoviště

-

-

-

-

3

2

14

34

35

61

148

Ostatní pracoviště vládního sektoru

5

5

1

1

-

1

3

3

-

2

20

Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010

Tab. 37 Patentové přihlášky podané u Evropského patentového úřadu (EPO) přihlašovateli z ČR

Celkem podle sektoru přihlašovatele podnikatelský sektor (firmy) vládní sektor vysokoškolský sektor nemocnice soukromé (fyzické) osoby soukromý neziskový sektor neidentifikováno podle tříd MPT A Lidské potřeby B Průmyslová technika; doprava C Chemie; hutnictví D Textil; papír E Stavebnictví F Mechanika; osvětlení; topení, zbraně G Fyzika H Elektřina neidentifikováno vybrané oblasti high-tech Letectví Počítače a automatizované řídící systémy Komunikační technologie Lasery Mikroorganické a genetické inženýrství Polovodiče biotechnologie ICT

1999 60

2000 67

2001 72

2002 89

2003 115

2004 112

2005 105

2006 132

počet 2007 68

41 2 2 14 1 1

45 1 4 16 1 0

49 1 1 19 0 1

65 1 0 22 1 -

81 5 2 0 22 1 3

84 2 1 22 1 3

79 2 4 2 16 2 2

96 2 3 27 1 4

55 4 6 3

9 16 8 4 5 9 5 5 -

13 13 10 9 2 6 5 8 -

14 16 10 1 3 11 11 5 -

17 21 12 4 6 12 10 6 -

18 15 27 13 13 10 6 12 1

17 17 30 3 7 10 19 9 -

20 21 21 7 4 7 14 12 -

23 23 24 3 7 19 13 20 -

5 13 8 7 6 11 6 10 -

4 1 2 0 1 4 7

4 1 2 0 1 1 9

6 2 2 2 1 5 14

6 1 1 4 1 1 2 14

7 1 2 4 1 5 13

13 5 5 4 4 26

17 19 6 7 4 1 8 12 2 3 4 2 0 1 6 5 2 22 25 10 Zdroj: Eurostat 2010

Tab. 38 Patenty udělené USPTO přihlašovatelům z České republiky podle roku priority

Celkem podle sektoru přihlašovatele podnikatelský sektor (firmy) vládní sektor vysokoškolský sektor nemocnice soukromé (fyzické) osoby soukromý neziskový sektor neidentifikováno podle tříd MPT A Lidské potřeby B Průmyslová technika; doprava C Chemie; hutnictví D Textil; papír E Stavebnictví F Mechanika; osvětlení; topení, zbraně G Fyzika H Elektřina neidentifikováno vybrané oblasti high-tech Letectví Počítače a automatizované řídící systémy Komunikační technologie Lasery Mikroorganické a genetické inženýrství Polovodiče biotechnologie ICT

1996 31

1997 38

1998 39

1999 37

2000 39

2001 48

2002 46

2003 42

počet 2004 22

19 1 2 10 -

27 1 1 8 1 1

24 1 2 1 8 1 2

25 1 2 8 1 1

29 1 1 5 1 3

37 2 2 2 1 6

37 1 1 2 0 6

33 1 1 2 0 5

17 0 5

3 1 1 2 1 1 2 0 20

3 7 2 1 1 1 0 25

3 2 2 1 1 3 2 26

0 2 3 0 1 3 3 25

2 1 4 2 1 2 26

1 1 2 1 3 3 1 38

1 1 1 2 4 5 33

1 1 40

0 4 1 2 2 2 11

1 1 2 3

1 1 1

2 1 1 1 1 1 5

4 1 1 1 1 1 6

1 1 0 2

3 0 2 1 4

2 1 2 1 1 0 7 1 3 Zdroj: Eurostat 2010

2 600

1 273

380

Korea

Norsko

111 569

268

110

Čína

Rusko

36

3 755

OECD

Turecko

Švýcarsko

32 390

1 561

Kanada

Spojené státy

21 708

Japonsko

49 496

Švédsko

EU27

620

Španělsko

4 839

Slovinsko

Spojené království

7

31

Slovensko

48

3

Řecko

1 030

Rumunsko

42

Portugalsko

Rakousko

24

4 019

60 21 533

Polsko

Nizozemsko

Maďarsko Německo

247

7 112

Francie

Irsko

1 611

3

887

46

6

994

Finsko

Estonsko

Dánsko

Česká republika

Bulharsko

Belgie

2000

celkem

152

1 305

122 644

156

4 664

34 406

446

5 073

1 938

21 142

53 823

2 770

1 117

4 212

94

18

87

18

1 202

78

87

4 435

78 22 551

366

8 169

1 511

6

1 045

77

14

1 346

2005

0,7

0,2

98,7

0,5

520,9

114,7

84,5

27,1

50,9

171,0

102,5

293,1

15,4

82,2

15,3

1,3

4,4

0,1

128,5

4,1

0,6

252,4

5,9 262,0

65,1

117,1

311,3

2,2

166,1

4,5

0,7

97,1

2000

1,1

1,0

104,8

2,2

621,7

116,1

96,5

105,4

60,0

165,5

109,4

306,7

25,7

69,9

46,7

3,2

7,8

0,8

146,0

7,4

2,3

271,8

7,7 273,5

88,2

130,0

288,1

4,5

192,9

7,5

1,8

128,5

2005

na mil. obyvatel

0,2

0,4

32,9

1,6

143,8

25,1

20,7

11,7

14,5

33,5

44,3

65,1

8,1

28,4

7,0

0,7

3,3

0,1

55,0

2,5

0,4

95,5

4,2 83,5

29,1

41,3

46,2

1,1

46,8

3,3

0,6

32,6

2000

0,3

1,2

31,0

4,0

183,6

24,8

20,6

28,2

14,2

30,0

39,4

50,3

10,2

16,9

17,8

1,6

4,4

0,8

42,7

3,7

1,4

94,8

4,9 82,9

31,6

40,3

38,2

1,8

37,1

3,2

1,4

40,6

2005

na 1000 výzkumníků

10,5

10,0

183,8

12,9

652,1

120,8

174,2

68,8

93,6

219,8

270,0

315,6

79,7

173,9

63,3

18,7

43,0

6,4

230,4

31,4

9,2

471,0

61,3 411,9

202,7

216,0

363,0

36,9

284,3

24,6

22,3

178,7

2000

8,4

18,4

159,8

33,7

623,9

106,5

134,0

165,7

83,6

164,3

234,8

263,5

83,8

123,6

138,5

39,8

53,8

21,6

178,5

44,5

29,1

433,3

48,0 350,7

182,2

208,2

269,8

31,5

236,6

26,0

43,5

218,0

2005

na miliardu $ vynaložených na VaV

Patentové přihlášky u EPO podle země přihlašovatele a roku priority - celkem

Tab. 39 Patentové přihlášky u EPO podle země přihlašovatele a roku priority - mezinárodní srovnání

1

1

3

1

1

2

3

64

2 80

12

51

4

.

8

4

.

97

1

19

.

1

66

1 360

1

27

94

81

654

3

25

255

2000

celkem

4

55

.

3

88

1 381

8

87

77

283

1 094

1

58

258

2

.

3

.

30

13

3

70

1 279

27

115

3

1

34

4

1

119

2005

0,01

0,02

.

0,01

9,27

4,82

0,15

0,57

3,07

0,64

1,36

0,34

0,62

4,33

0,5

0,09

0,27

0,02

0,15

0,15

0,09

4,06

0,23 0,97

3,15

0,85

0,81

.

1,54

0,4

.

9,49

2000

0,03

0,04

.

0,04

11,83

4,66

1,78

1,81

2,4

2,22

2,23

0,12

1,35

4,29

1,15

.

0,23

0,02

3,63

1,24

0,07

4,28

0,13 3,38

6,54

1,83

0,48

0,93

6,23

0,35

0,06

11,35

2005

na mil. obyvatel

0,01

0,13

.

0,06

7,00

7,31

0,18

1,14

2,82

0,45

1,59

0,21

0,59

5,20

0,75

0,20

0,29

0,39

0,17

0,23

0,09

4,13

0,34 1,19

5,59

0,83

0,36

.

1,36

1,06

.

8,24

2000

8,3

.

0,6

50,1

44,3

1,6

12,9

20,0

5,6

17,0

1,6

10,8

44,5

12,5

27,4

5,4

18,2

0,9

4,0

3,7

27,0

8,5 9,5

48,5

8,3

5,0

.

11,7

15,1

.

86,1

2000

7,8

.

1,2

51,4

30,6

7,8

28,6

9,8

16,4

21,1

0,4

15,0

29,4

17,7

.

3,9

.

17,9

20,9

3,2

22,5

2,5 26,2

49,6

15,6

2,8

12,7

31,2

8,3

29,4

86,4

2005

na miliardu US$ vynaložených na VaV ve VŠ sektoru

0,06 2,1 3,8 Zdroj: OECD, Eurostat a dopočty ČSÚ

0,25

.

0,12

7,13

.

1,06

3,17

1,77

1,57

2,00

0,07

1,07

1,82

1,18

.

0,26

.

3,35

1,19

0,07

4,16

0,17 4,27

6,14

1,73

0,23

0,52

4,13

0,53

0,38

8,59

2005

na 1000 výzkumníků (FTE) VŠ sektoru

Patentové přihlášky u EPO podle země přihlašovatele a roku priority podané vysokými školami (VŠ)

Tab. 40 Udělené patenty tuzemským přihlašovatelům spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008 počet záznamů* Celkem z toho v zahraničí

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

68

89

58

85

173

159

184

184

165

1

9

6

19

37

31

40

51

28

35

38

26

35

40

55

69

80

56

7

21

17

28

45

30

38

29

50

19

13

4

8

10

31

31

36

14

5

7

4

6

16

6

18

20

20

podle hlavních poskytovatelů MŠMT celkem Akademie věd ČR celkem Ministerstvo průmyslu a obchodu Grantová agentura Ministerstvo zdravotnictví

-

-

-

4

4

3

2

-

4

Ministerstvo zemědělství

1

7

4

2

41

26

16

12

16

Ministerstvo obrany

1

1

2

-

17

2

1

- -

Ministerstvo životního prostředí

-

-

-

-

-

6

9

2 -

Ministerstvo dopravy

-

1

-

-

-

-

-

5

Ministerstvo kultury

-

-

1

-

-

-

-

-

-

Ministerstvo práce a sociálních věcí

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Ministerstvo pro místní rozvoj

-

-

-

-

-

-

-

-

-

ostatní

-

1

-

2

-

-

-

-

1

38

47

26

42

56

62

71

95

59

-

-

-

-

-

-

-

-

1

19

21

17

34

54

31

52

34

68

4

podle příjemců vysoké školy fakultní nemocnice ústavy Akademie věd ČR resortní výzkumné a ostatní státní organizace

1

5

7

5

17

19

14

9

16

10

13

8

3

44

44

44

43

18

konsorcia

-

-

-

-

2

1

1

1

2

ostatní nebo nerozlišeno

-

3

-

1

-

2

2

2

1

68

89

58

85

173

159

184

184

165 137

právnické osoby

podle země udělení patentu Česká republika

67

80

52

66

136

128

144

133

USA

-

4

-

8

3

4

2

10

6

Japonsko

-

-

-

-

1

-

1

-

3

Ukrajina

-

-

1

-

3

1

- -

Izrael

-

-

-

-

-

-

-

-

2

Singapur

-

-

-

-

-

-

-

2

2

Slovenská republika

-

1

-

-

-

7

2

1

2

Kanada

1

-

2

1

2

-

-

1

1

Německo

-

2

-

7

21

7

17

5

1

Švýcarsko

-

-

2

1

2

1

4

4

1

ostatní

-

2

1

2

5

11

14

28

10

-

podle skupin vědních oborů Společenské vědy

1

-

1

-

1

-

2

4

1

Fyzika a matematika

1

9

6

9

2

11

13

10

10 49

30

37

25

36

64

33

51

50

Vědy o zemi

Chemie

4

2

2

5

2

9

10

5

5

Biovědy

2

8

2

11

14

13

22

11

24

Lékařské vědy

1

4

2

8

12

8

14

10

11

Zemědělství

8

13

7

2

43

29

23

23

17

-

-

-

-

1

-

2

-

2

Průmysl

20

15

11

14

27

54

47

71

46

Vojenství

1

1

2

-

7

2

-

-

-

Informatika

* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu udělených patentů - pokud je stejný patent uplatněn 2 poskytovateli státních finančních prostředků na VaV jež se na jeho vzniku finančně podíleli tak se v databázi RIV objeví 2krát, stejně tak pokud se na něm podílelo ve spolupráci více vynálezců např. ze dvou vysokých škol nebo 2 úsatvů AV ČR. Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

-

ostatní

4

-

-

13

-

4

-

10

-

-

1

-

2

8

5

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

25

26

2002

-

10

-

-

4

8

3

10

7

-

2

1

4

-

-

-

-

-

1

34

42

2003

-

16

1

7

12

4

2

11

2

1

2

2

10

1

-

-

-

-

1

40

56

2004

-

26

-

6

6

3

1

10

10

-

3

-

2

-

4

-

-

-

1

52

62

2005

-

26

-

8

5

1

1

23

5

2

5

-

4

-

-

-

-

-

-

62

71

2006

-

40

-

3

6

-

5

29

9

3

11

2

1

-

-

2

-

-

8

71

95

2007

-

27

-

6

6

1

1

12

5

1

-

1

-

-

-

-

1

1

-

56

59

2008

-

-

-

-

1

1

-

17

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

18

19

2000

-

-

-

-

-

3

-

17

1

-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

19

21

2001

-

-

-

-

-

2

-

15

-

-

2

1

-

2

-

-

-

-

-

12

17

2002

-

2

-

-

1

3

-

26

2

-

-

-

3

1

-

-

-

-

7

23

34

2003

-

-

-

2

-

10

-

42

-

-

6

-

11

1

-

-

-

1

2

33

54

2004

-

1

-

-

-

7

-

22

1

-

2

-

5

-

3

-

-

-

3

18

31

2005

ústavy Akademie věd ČR

-

3

-

-

2

14

2

23

8

-

7

4

10

-

1

-

-

1

2

27

52

2006

-

5

-

-

4

9

-

16

-

-

14

2

2

1

-

-

-

-

2

13

34

2007

-

7

-

5

3

13

2

33

5

-

10

-

-

1

2

2

1

-

5

47

68

2008

počet záznamů*

Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu udělených patentů - pokud je stejný patent uplatněn 2 poskytovateli státních finančních prostředků na VaV jež se na jeho vzniku finančně podíleli tak se v databázi RIV objeví 2krát, stejně tak pokud se na něm podílelo ve spolupráci více vynálezců např. ze dvou vysokých škol nebo 2 úsatvů AV ČR.

Vojenství

13

-

Průmysl

5

Zemědělství

3

1

-

-

15

8

-

2

-

-

-

1

-

-

-

4

40

47

2001

4

Informatika

Lékařské vědy

Biovědy

Vědy o zemi

13

Fyzika a matematika

Chemie

1

1

Společenské vědy

podle skupin vědních oborů příjemců

-

Švýcarsko

-

Slovenská republika

-

-

Singapur

1

-

Izrael

Německo

-

Ukrajina

Kanada

-

37

38

USA

Česká republika

podle země udělení patentu

Celkem

2000

veřejné vysoké školy

Tab. 41 Udělené patenty veřejným vysokým školám a ústavům AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008

84

280

4. Masarykova univerzita v Brně

5. Univerzita Palackého v Olomouci

–

1

5

99

16

11

24

104

48

290

80

54

62

326

152

11. VŠ chemicko-technologická v Praze

12. Západočeská univerzita v Plzni

13. Technická univerzita v Liberci

14. Univerzita Pardubice

15. Vysoké učení technické v Brně

16. VŠ báňská -TU Ostrava

1

4

22. Akademie výtvarných umění v Praze

23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze

–

26. VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicíc –

–

–

–

–

–

3 –

s.v. - podpora specifického výzkumu na vysokých školách

účel. - účelová podpora

inst. - institucionální podpora

celk.

–

–

– – 1

3

5

111

69

63

17

204

356

93

84

116

340

–

–

7

–

–

– –

–

–

–

0 –

0 –

20

18

17

4

91

137

37

46

54

119

247

5

0

6

6

71

110

3

46

350

účel.

1 –

3

5

54

30

23

2

50

121

30

17

28

122

210

18

628

2

10

15

62

118

1

46

351

4

22

29

196

358

6

133

inst.

celk.

37

21

22

11

63

98

26

21

35

99

171

5

1

7

8

64

130

1

40

–

–

– 2

4

7

113

67

67

40

230

379

97

91

128

328

629

19

5

24

30

207

353

7

143

419 1 168

s.v.

podle podpory

2001

–

–

–

–

–

–

1 –

0

18

13

21

7

109

167

38

48

58

107

238

6

1

7

6

75

100

4

50

357

účel.

3 –

5

62

35

26

23

58

122

31

20

33

130

218

8

2

11

16

68

127

1

50

404

inst.

–

–

–

celk.

1

1

2

33

20

19

10

63

91

27

23

37

90

172

5

1

6

8

64

126

2

43

–

–

– –

–

–

2

–

–

–

3 –

4

3

5

67

37

28

25

63

131

34

21

35

140

235

9

3

12

0

0

22

19

35

9

121

158

37

41

56

115

258

6

1

9

7

78

129

3

56

411

účel.

8

123

81

85

44

238

383

94

82

123

335

649

19

5

28

74 17

34

136

1

54

435

inst.

–

–

–

celk.

1

1

2

34

25

22

11

54

94

23

20

31

81

156

5

2

7

9

53

94

2

32

–

–

– 3

4

8

120

88

84

43

233

356

94

80

119

319

666

18

10

30

33

217

393

9

151

287 1 178

s.v.

podle podpory

2003

205

359

6

142

408 1 132

s.v.

podle podpory

2002

–

–

– 2

–

–

– 0

1

20

26

33

6

111

131

36

38

51

103

277

5

5

11

6

91

156

6

65

465

účel.

3 –

5

67

37

28

25

63

131

34

21

35

140

235

9

3

12

17

74

139

1

53

435

inst.

–

–

–

celk.

1

1

3

32

25

23

12

59

94

23

21

33

76

154

5

2

7

10

52

98

2

33

–

–

–

–

1 –

0 –

3

22 –

123

118

78

61

197

392

117

122

147

307

796

28

6 –

–

–

–

–

–

0 –

19

48

29

35

4

82

158

22

83

59

75

358

7

4

10

5

93

171

11

29

525

účel.

2 –

44

63

21

45

53

142

70

18

55

160

286

16

11

45

30

174

60

332

102

785

inst.

celk.

1

1

3

30

26

23

12

62

91

24

22

33

72

152

5

3

8

10

54

99

2

34

–

–

–

–

2 –

0 –

3

22 –

148

121

78

70

218

405

116

127

–

–

1

–

–

0 –

18

76

32

36

13

103

172

22

84

116

79

390

7

6

12

16

137

187

11

31

514

účel.

3 –

44

63

21

45

62

148

70

20

56

161

303 205

289

16

12

45

198

343

105

790

inst.

celk.

1

1

4

28

27

21

13

53

84

24

24

33

63

148

5

2

8

12

60

113

2

32

–

–

–

–

2 –

0 –

5

27 –

187

165

107

83

234

513

134

143

196

370

968

37

6 –

37

82

489

804

18 –

199

287 1 953

s.v.

podle podpory

2006

828

29

8 –

31

73

395

643

14 –

169

278 1 591

s.v.

podle podpory

2005

321

603

13 –

164

278 1 589

s.v.

podle podpory

2004

5

71

86

41

48

65

211

75

23

62

187

422

26

11

47

235

404

113

979

inst.

–

–

1

–

–

0 –

0

22

84

47

47

22

120

221

36

96

99

124

407

6

4

18

21

190

280

15

52

694

účel.

celk.

1

1

5

32

33

19

14

49

81

23

24

36

60

139

5

2

7

14

64

120

3

34

–

–

0 –

–

–

– –

1

–

–

0 –

0

4

95

63

44

23

138

253

40

99

111

141

424

5

4

21

25

197

292

15

83

668

účel.

5

72

86

41

48

59

193

76

24

64

189

422

26

11

49

223

409

117

987

inst.

22

2 –

mil. Kč

0

1

5

29

32

20

14

49

86

22

22

35

58

133

8

2

6

14

65

122

4

32

286

s.v.

podle podpory

2008

27 –

196

182

105

85

245

532

139

144

210

388

980

38

6 –

39

88

485

823

19 –

233

280 1 940

s.v.

podle podpory

2007

Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR

999 3 976 1 308 1 388 1 280 4 138 1 454 1 433 1 252 4 180 1 565 1 571 1 044 4 254 1 565 1 644 1 044 5 299 2 426 1 828 1 044 5 599 2 491 2 064 1 044 6 761 3 109 2 608 1 044 6 910 3 100 2 767 1 044

35

25

24

36

110

15

10

21

91

134

5

1

8

5

45

99

1

28

304 1 119

s.v.

Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.

Vysvětlivky

Celkem

–

–

4 –

29

24

33

68

111

23

32

43

99

221

9

3 292 1 007 1 285

–

25. Vysoká škola polytechnická Jihlava

–

24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně

1 –

1

5

21. Akademie múzických umění v Praze

1

42

107

–

26

75

19. Česká zemědělská univerzita v Praze

20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně

11

69

18. Vysoká škola ekonomická v Praze

17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

–

3

164

17

519

9. Slezská univerzita v Opavě

10. České vysoké učení technické v Praze

–

9

2

4

–

1

6

22

8. Univerzita Hradec Králové

7. Ostravská univerzita v Ostravě

5

14

24

78

37

159

97

3

49

345

účel.

6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno

–

28

105

3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.

282

931

inst.

podle podpory

2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích

celk.

1. Univerzita Karlova v Praze

Veřejná vysoká škola

2000

Tab. 42 Finanční hodnota podpory VaV jednotlivých veřejných VŠ ze státního rozpočtu ČR, 2000 - 2008

668

1 654

2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích

83

200

_

_

_

_

_

_

18

79

1

1

36

64

14

14

1

1

2

22

11

21

3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.

15

15

_

_

2

2

_

_

_

_

_

_

0

0

5

5

2

2

_

_

6

6

4. Masarykova univerzita v Brně 292

701

1

1

22

22

12

26

13

13

48

110

52

150

13

71

28

64

37

82

65

161

5. Univerzita Palackého v Olomouci 197

420

_

_

_

_

_

_

3

3

43

58

16

46

16

16

8

93

68

96

42

108

25

74

_

_

0

0

_

_

6

55

2

2

3

3

_

_

14

14

_

_

_

_

6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno

V této tabulce není zahrnuta podpora specifického výzkumu na vysokých školách. Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.

Vysvětlivky

z toho účelová podpora

Celkem

_

16

z toho účelová podpora

z toho účelová podpora

16

Průmysl celkem

_

31

Vojenství celkem

68

z toho účelová podpora

5

Informatika celkem

5

170

z toho účelová podpora

z toho účelová podpora

562

Lékařské vědy celkem

Zemědělství celkem

115

z toho účelová podpora

47

z toho účelová podpora

202

76

Vědy o zemi celkem

Biovědy celkem

33

117

z toho účelová podpora

61

314

Fyzika a matematika celkem

z toho účelová podpora

133

Chemie celkem

350

z toho účelová podpora

1. Univerzita Karlova v Praze

Společenské vědy celkem

7. Ostravská univerzita v Ostravě 21

32

_

_

0

0

0

0

_

_

0

0

2

2

3

3

2

2

2

13

10

10

8. Univerzita Hradec Králové 4

4

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

1

4

4

9. Slezská univerzita v Opavě 5

30

_

_

_

_

0

0

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

18

3

11

21

10. České vysoké učení technické v Praze 424

847

_

_

330

651

13

13

0

0

5

5

_

_

12

12

0

0

43

145

21

1

11. VŠ chemicko-technologická v Praze 141

330

_

_

17

60

_

_

27

88

_

_

12

12

7

22

77

146

1

1

1

19

12. Západočeská univerzita v Plzni 111

175

_

_

69

93

2

2

_

_

_

_

0

0

0

0

_

_

28

61

11

4

13. Technická univerzita v Liberci 99

122

_

_

51

74

1

1

_

_

_

_

9

9

31

31

_

_

3

3

4

40

116

_

_

6

58

0

0

_

_

0

0

_

_

0

0

25

48

3

3

6

6

14. Univerzita Pardubice

Tab. 43 Finanční hodnota podpory VaV jednotlivých veřejných VŠ ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů v roce 2008

13

15. Vysoké učení technické v Brně 253

446

_

_

182

359

3

3

3

3

_

_

_

_

7

7

21

37

23

23

13

10

16. VŠ báňská -TU Ostrava

2

17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 23

71

_

_

12

45

_

_

_

_

_

_

1

1

_

15

5

5

3

3

2

70

18. Vysoká škola ekonomická v Praze 44

85

_

_

_

_

9

9

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

6

6

29

19. Česká zemědělská univerzita v Praze 63

149

_

_

2

2

_

_

34

107

_

_

4

4

15

15

1

1

1

1

6

20

20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně 95

167

_

_

1

1

_

_

55

113

_

_

32

32

1

1

3

3

_

_

3

17

11

21. Akademie múzických umění v Praze 22

22

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

11

11

11

5

22. Akademie výtvarných umění v Praze 0

5

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

0

0

23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze 0

0

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

0

1

1

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

1

24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně

2 767

5 866

1

1

767

1 499

74

125

165

465

270

738

283

526

238

355

221

479

353

805

396

873

Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR

138

197

_

_

56

114

3

3

_

_

_

_

0

0

67

67

1

1

2

2

10

mil. Kč

Celkem

957 19 806 335 125 26 6 29 208 223 62 42 116 115 110 1

49

1 816

389

154

61

22

45

726

460

98

95

219

366

326

4

5. Univerzita Palackého v Olomouci

6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno

7. Ostravská univerzita v Ostravě

8. Univerzita Hradec Králové

9. Slezská univerzita v Opavě

10. České vysoké učení technické v Praze

11. VŠ chemicko-technologická v Praze

12. Západočeská univerzita v Plzni

13. Technická univerzita v Liberci

14. Univerzita Pardubice

15. Vysoké učení technické v Brně

16. VŠ báňská -TU Ostrava

_ _ _ _

_

11

_

_

23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze

24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně

25. Vysoká škola polytechnická Jihlava

26. VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích 10 275

_

_

3

_

_

_

343

491

533

90

386

406

137

90

111

828

825

73

25

95

186

465

1 312

100

330

3 446

celkem

4 248

_

_

_

_

_

_

101

57

40

37

130

115

69

37

62

436

273

33

8

28

18

231

659

16

135

1 763

z toho v zahr. (1)

2001

11 288

_

_

30

_

17

_

357

445

702

143

406

631

256

96

163

849

906

83

23

87

194

423

1 863

93

276

3 245

celkem

4 633

_

_

_

_

4

_

79

67

40

60

166

170

138

44

129

498

360

52

2

44

21

185

812

13

109

1 640

z toho v zahr. (1)

2002

13 352

_

_

8

_

22

_

468

583

732

147

359

670

412

126

191

581

995

77

31

90

230

570

2 123

55

415

4 467

celkem

5 802

_

_

1

_

4

_

137

72

91

69

136

250

225

76

135

349

362

43

9

48

42

279

1 091

19

195

2 169

z toho v zahr. (1)

2003

14 790

_

_

6

2

11

_

536

537

685

129

498

924

483

127

174

690

977

41

40

122

158

699

2 424

80

564

4 883

celkem

6 399

_

_

_

_

5

_

150

54

86

70

252

385

259

92

123

419

386

21

22

74

40

309

993

45

233

2 381

z toho v zahr. (1)

2004

16 031

_

_

9

7

2

15

543

871

665

134

376

840

522

122

208

610

1 111

78

40

94

199

611

2 873

86

438

5 577

celkem

7 283

_

_

_

1

2

_

123

123

111

56

173

328

354

69

147

349

569

57

17

46

33

320

1 315

45

203

2 842

z toho v zahr. (1)

2005

18 341

_

_

20

12

2

51

406

816

801

192

447

885

633

165

286

664

1 212

91

42

230

262

749

3 682

99

522

6 072

celkem

8 778

_

_

_

5

_

_

121

136

111

84

249

375

456

75

218

408

577

63

21

125

116

416

1 728

46

289

3 159

z toho v zahr. (1)

2006

19 383

2

_

11

5

2

50

455

1 055

691

214

722

1 164

601

171

357

756

1 125

86

80

157

331

1 151

2 155

129

561

7 352

celkem

9 407

_

_

3

2

1

_

149

185

109

130

525

605

400

90

208

457

636

64

24

77

138

577

1 003

60

337

3 627

z toho v zahr. (1)

2007

18 374

45

_

5

5

4

41

570

1 061

620

201

451

1 355

612

189

312

835

1 138

121

102

197

296

1 044

1 645

129

643

6 753

celkem

9 153

1

_

_

1

4

1

196

233

101

129

230

641

380

112

168

524

657

68

37

106

141

586

748

56

414

3 619

z toho v zahr. (1)

2008

počet záznamů*

(1) - články publikované veřejnými vysokými školami v zahraničních odborných časopisech

Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.

Vysvětlivky

Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu publikovaných odborných článků veřejnými vysokými školami - pokud se na stejném uplatěném odborném článku podílelo více autorů např ze dvou vysokých škol tak se v databázi RIV objeví 2krát.

3 558

2

8

22. Akademie výtvarných umění v Praze

8 221

_

_

Celkem

94

306

20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně

21. Akademie múzických umění v Praze

32 77

358

473

18. Vysoká škola ekonomická v Praze

19. Česká zemědělská univerzita v Praze

17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

4. Masarykova univerzita v Brně

3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.

2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích

1. Univerzita Karlova v Praze 173

celkem

226

z toho v zahr. (1)

2 009

Veřejná vysoká škola

2000

Tab. 44 Odborné články jednotlivých veřejných VS spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008

3 619

6 753

3

3

84

92

_

_

20

2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích

414

643

_

_

1

2

_

_

79

140

14

26

194

245

19

27

7

12

77

82

23

109

3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.

56

129

_

_

8

17

_

_

_

_

8

8

1

8

3

18

13

21

16

19

7

38

464

4. Masarykova univerzita v Brně 748

1 645

_

_

1

8

46

49

1

4

83

361

167

284

60

94

75

100

215

281

100

5. Univerzita Palackého v Olomouci 586

1 044

_

_

_

1

_

_

11

14

108

330

94

134

14

26

127

140

195

233

37

166

_

6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno 141

296

_

_

_

_

_

_

62

146

43

94

23

31

_

3

11

19

2

3

_

85

7. Ostravská univerzita v Ostravě 106

197

_

_

3

6

_

_

_

_

4

16

13

20

9

15

3

6

49

49

25

70

8. Univerzita Hradec Králové 37

102

_

_

_

_

8

10

2

4

1

1

1

3

_

1

_

_

10

13

15

62

9. Slezská univerzita v Opavě 68

121

_

_

_

_

4

8

_

_

_

_

_

_

_

_

1

1

48

50

15

83

10. České vysoké učení technické v Praze 657

1 138

_

_

266

570

17

38

_

1

14

37

6

7

8

35

9

21

303

346

34

9

11. VŠ chemicko-technologická v Praze 524

835

_

_

84

184

1

1

49

105

8

13

20

35

47

92

299

371

14

25

2

78

12. Západočeská univerzita v Plzni 168

312

_

_

76

119

_

_

_

_

_

2

1

2

1

11

26

26

52

74

12

13. Technická univerzita v Liberci 112

189

1

1

70

122

_

_

_

_

_

_

1

1

9

11

4

5

23

33

4

16

90

380

612

_

_

55

126

14

30

10

12

13

57

12

13

_

2

205

221

40

61

31

47

15. Vysoké učení technické v Brně 641

1 355

_

_

427

915

_

_

_

10

1

6

2

24

5

12

60

159

129

182

17

16. VŠ báňská -TU Ostrava 230

451

_

_

111

205

8

12

_

_

1

2

_

_

26

54

_

_

58

70

26

108

50

17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 129

201

_

_

44

64

_

8

4

9

3

3

_

1

2

3

43

48

13

15

20

18. Vysoká škola ekonomická v Praze 101

620

_

_

2

2

1

11

_

_

1

2

_

_

_

_

_

_

13

30

84

575

19. Česká zemědělská univerzita v Praze 233

1 061

_

_

12

42

_

_

102

742

2

2

75

158

22

41

10

10

4

13

6

53

97

20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně 196

570

_

_

22

47

4

14

77

266

_

1

28

64

16

31

26

30

9

20

14

21. Akademie múzických umění v Praze 1

41

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

2

_

39

4

22. Akademie výtvarných umění v Praze 4

4

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

4

5

23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze 1 _

5

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

počet

4

4

1 266

2 522

103

181

417

1 480

1 435

3 791

1 204

1 843

438

813

1 288

1 654

2 285

2 691

712

3 350

9 152

5 18 329

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

5

24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně

Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.

Vysvětlivky Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu publikovaných odborných článků veřejnými vysokými školami - pokud se na stejném uplatěném odborném článku podílelo více autorů např ze dvou vysokých škol tak se v databázi RIV objeví 2krát.

z toho v zahraničních časopisech

Celkem

z toho v zahraničních časopisech

Vojenství celkem

z toho v zahraničních časopisech

Průmysl celkem

z toho v zahraničních časopisech

Informatika celkem

z toho v zahraničních časopisech

27

1 131

z toho v zahraničních časopisech

Zemědělství celkem

2 830

Lékařské vědy celkem

566

813

Biovědy celkem

z toho v zahraničních časopisech

337

197

z toho v zahraničních časopisech

369

z toho v zahraničních časopisech

Vědy o zemi celkem

464

1 014

z toho v zahraničních časopisech

Chemie celkem

1 090

235

1 097

1. Univerzita Karlova v Praze

Fyzika a matematika celkem

z toho v zahraničních časopisech

Společenské vědy celkem

14. Univerzita Pardubice

Tab. 45 Odborné články jednotlivých veřejných VS spolufinancované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů v roce 2008

Celkem

1 _ _

_

_

13. Technická univerzita v Liberci

1

47

_

_

_

_

_

_

_

_

_

5

_

3

1

_

_

7

21

_

_

_

_

1

7

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

_

_

_

_

_

_

5

_

_

_

_

_

_

_

_

1

z toho v zahr. (1)

25

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

5

_

_

_

_

6

9

_

_

_

_

_

1

_

_

4_

celkem

1

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

_

_

_

_

_

_

_

_

z toho v zahr. (1)

2002

41

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

2

_

_

_

7

12

_

_

_

_

4

2

_

1

13

celkem

8

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

2

_

_

_

_

1

2

_

_

3

z toho v zahr. (1)

2003

56

_

_

_

_

_

_

3

2

_

_

_

5

2

1

_

5

16

_

_

_

1

13

1

_

_

7

celkem

16

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

_

_

_

_

4

_

_

_

_

9

_

_

_

2

z toho v zahr. (1)

2004

62

_

_

_

_

_

_

1

3

_

_

_

3

_

7

1

10

16

_

_

_

_

2

9

_

3

7

celkem

10

_

_

_

_

_

_

_

1

_

_

_

_

_

_

_

_

1

_

_

_

_

_

4

_

_

4

z toho v zahr. (1)

2005

71

_

_

_

_

_

_

_

3

_

_

_

13

10

2

1

5

13

_

_

_

_

14

1

_

5

4

celkem

z toho v zahr. (1)

2006

2

9

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

_

_

_

1

_

_

_

_

_

5

_

_

_

95

_

_

_

_

_

_

1

6

_

_

4

8

9

7

1

7

20

_

_

_

_

13

2

_

8

9

celkem 2

_

_

_

24

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

4

6

_

_

_

_

12

z toho v zahr. (1)

2007

59

_

_

_

_

_

_

3

10

_

1

_

8

3

_

1

11

13

_

_

_

1

_

2

_

3

3_

celkem

z toho v zahr. (1)

2008

3

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

_

1

_

_

_

1

_

_

_

1

počet záznamů*

Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)

* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu udělených patentů veřejných vysokých škol - pokud se na stejném uplatněném patentu podíleli výzkumníci např ze dvou vysokých škol tak se v databázi RIV objeví 2krát.

(1) - patenty udělené zahraničními patentovými úřady

Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.

Vysvětlivky

1

_

_

38

26. VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích

Celkem

_ _

_

_

_

_

23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze

24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně

_

_

22. Akademie výtvarných umění v Praze

25. Vysoká škola polytechnická Jihlava

_ _

5

_

21. Akademie múzických umění v Praze

_

20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně

_

_

17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

_

_ _

4

_

16. VŠ báňská -TU Ostrava

18. Vysoká škola ekonomická v Praze

_

19. Česká zemědělská univerzita v Praze

_

_

7

14. Univerzita Pardubice

15. Vysoké učení technické v Brně

11. VŠ chemicko-technologická v Praze

13

_

12. Západočeská univerzita v Plzni

10. České vysoké učení technické v Praze

_

_

_

8. Univerzita Hradec Králové

_

_

_

7. Ostravská univerzita v Ostravě

4

_

_

6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno

9. Slezská univerzita v Opavě

_ _

1

1

4. Masarykova univerzita v Brně

5. Univerzita Palackého v Olomouci

_

_

3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.

_

8 _

_

3_

_

celkem

1. Univerzita Karlova v Praze

celkem

z toho v zahr. (1)

2001

2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích

Veřejná vysoká škola

2000

Tab. 46 Patenty udělené jednotlivým veřejným VŠ spolufinancované ze státního rozpočtu ČR, 2000 - 2008

402

272

8. Univerzita Hradec Králové

9. Slezská univerzita v Opavě

34 014 Kč

80

128

23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze

24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně

30 16 977

22 559 Kč 35 529,00

31 963 Kč

30 568 Kč

23 999 Kč

46 647 Kč

47 352 Kč

30 850 Kč

36 158 Kč

30 153 Kč

61 357 Kč

86 846 Kč

59 699 Kč

51 259 Kč

62 995 Kč

65 242 Kč

61 318 Kč

47 934 Kč

49 874 Kč

68 499 Kč

66 425 Kč

57 882 Kč

36 145 Kč

45 421 Kč

61 714 Kč

57 046 Kč

61 247 Kč

40 465 Kč

Výraz “v tom” ... jde o úplný výčet, tj. součet dílčích údajů se musí rovnat údaji celkovému.

Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů.

53 480 Kč 63 416 Kč

2 31 634 Kč 1 890 57 596 Kč

2

22

9

12

60

57

61

66

38

112

115

51

51

68

59

176

17

30

37

32

129

196

37

51

400

průměrná mzda

profesoři počet

Tečka ( . ) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý.

Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.

Vysvětlivky

26. VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích Celkem

67

25 040 Kč

58

22. Akademie výtvarných umění v Praze

25. Vysoká škola polytechnická Jihlava

25 427 Kč

270

21. Akademie múzických umění v Praze

48 818 Kč

38 002 Kč

546

465

35 742 Kč

20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně

18. Vysoká škola ekonomická v Praze

38 293 Kč

37 573 Kč

36 436 Kč

29 748 Kč

33 287 Kč

41 644 Kč

38 905 Kč

34 984 Kč

27 840 Kč

36 246 Kč

34 201 Kč

34 527 Kč

39 858 Kč

32 056 Kč

34 643 Kč

32 637 Kč

průměrná mzda

19. Česká zemědělská univerzita v Praze

380

579

17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

1 002

505

14. Univerzita Pardubice

1 044

560

13. Technická univerzita v Liberci

16. VŠ báňská -TU Ostrava

858

12. Západočeská univerzita v Plzni

15. Vysoké učení technické v Brně

410

11. VŠ chemicko-technologická v Praze

1 546

451

7. Ostravská univerzita v Ostravě

10. České vysoké učení technické v Praze

239

1 157

5. Univerzita Palackého v Olomouci

6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno

1 461

437

3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.

4. Masarykova univerzita v Brně

581

3 446

počet

2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích

1. Univerzita Karlova v Praze

Veřejná vysoká škola

Akademičtí pracovníci celkem

37 465 Kč

32 151 Kč

33 146 Kč

28 134 Kč

25 612 Kč

47 485 Kč

58 003 Kč

41 092 Kč

42 031 Kč

48 418 Kč

46 083 Kč

45 584 Kč

40 800 Kč

45 141 Kč

49 729 Kč

47 282 Kč

50 232 Kč

35 814 Kč

50 245 Kč

46 103 Kč

43 178 Kč

49 443 Kč

40 184 Kč

45 112 Kč

40 943 Kč

průměrná mzda

3 24 939 Kč 3 384 44 409 Kč

5

34

8

8

70

88

87

133

78

178

256

99

106

140

96

343

37

69

92

39

207

303

78

104

724

počet

docenti

31 219 Kč

25 111 Kč

24 011 Kč

21 068 Kč

20 740 Kč

34 092 Kč

35 626 Kč

31 140 Kč

31 814 Kč

31 830 Kč

32 401 Kč

33 773 Kč

25 018 Kč

29 482 Kč

33 908 Kč

31 947 Kč

31 361 Kč

26 867 Kč

30 365 Kč

29 018 Kč

30 783 Kč

35 835 Kč

29 739 Kč

28 693 Kč

27 106 Kč

průměrná mzda

15 23 957 Kč 8 914 30 306 Kč

55

67

47

29

136

184

364

324

155

697

481

174

375

479

210

893

159

223

311

105

583

543

294

406

1 605

počet

odborní asistenti

21 740 Kč

26 395 Kč

20 034 Kč

22 949 Kč

16 558 Kč

x

26 433 Kč

25 772 Kč

21 726 Kč

25 398 Kč

x

22 530 Kč

27 032 Kč

18 710 Kč

25 801 Kč

25 769 Kč

29 141 Kč

18 004 Kč

17 682 Kč

16 436 Kč

21 495 Kč

20 073 Kč

27 430 Kč

22 734 Kč

21 391 Kč

8 17 486 Kč 1 653 23 843 Kč

1

5

11

8

-

127

1

52

72

-

190

176

29

78

46

33

8

38

5

63

93

229

13

11

357

průměrná mzda

asistenti počet

v tom

Tab. 47 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců veřejných vysokých škol a jejich průměrná měsíční mzda v roce 2008

26 578 Kč

x

17 448 Kč

15 670 Kč

x

x

18 833 Kč

25 432 Kč

22 726 Kč

20 745 Kč

24 724 Kč

x

20 906 Kč

x

19 739 Kč

19 244 Kč

23 162 Kč

x

x

22 625 Kč

26 662 Kč

20 551 Kč

26 736 Kč

24 287 Kč

průměrná mzda

0 18 516 Kč 592 24 032 Kč

3

-

6

-

5

-

-

4

36

2

1

5

-

56

-

1

3

42

-

-

67

134

14

4

208

počet

lektoři

99 713 Kč

x

x

x

63 923 Kč

x

39 775 Kč

2 17 289 Kč 543 37 198 Kč

-

-

-

1

-

9

33

-

x

35 997 Kč

x

x

x

42 173 Kč

x

27 374 Kč

30 785 Kč

x

83 414 Kč

x

29 937 Kč

34 454 Kč

38 400 Kč

41 880 Kč

33 603 Kč

průměrná mzda

- x

13

-

-

-

37

-

100

49

-

6

-

79

55

2

5

152

počet

pedagogičtí prac. VaV

x

25 576 Kč

x

22 322 Kč

25 277 Kč

23 984 Kč

39 439 Kč

27 474 Kč

35 077 Kč

29 281 Kč

31 022 Kč

30 001 Kč

22 053 Kč

28 371 Kč

24 688 Kč

37 364 Kč

12 659 Kč

17 130 Kč

34 624 Kč

x

26 161 Kč

29 050 Kč

37 713 Kč

28 284 Kč

30 289 Kč

průměrná mzda

1 4 985 Kč 1 756 29 297 Kč

-

2

-

6

26

167

14

51

30

38

16

30

15

95

98

168

12

2

9

-

72

264

5

62

572

počet

Vědečtí pracovníci

19 636 Kč

26 174 Kč

35 007 Kč

24 065 Kč

25 575 Kč

25 185 Kč

29 374 Kč

28 225 Kč

25 629 Kč

24 926 Kč

24 466 Kč

22 841 Kč

21 453 Kč

26 201 Kč

25 995 Kč

27 824 Kč

24 246 Kč

25 059 Kč

22 458 Kč

19 952 Kč

23 101 Kč

31 706 Kč

22 803 Kč

23 355 Kč

23 169 Kč

průměrná mzda

. 4 752

28

49

28

20

54

129

99

131

44

367

293

127

187

268

78

411

149

66

57

220

191

222

81

89

1 365

počet

Ostatní pracovníci

Zdroj: ČSÚ podle ÚIV Praha

18 20 458 Kč 9 460 25 558 Kč

30

73

27

27

127

330

453

327

244

526

784

288

160

406

254

849

120

146

241

141

569

1 047

215

433

1 625

počet

Technickohospodářští pracovníci

Univerzita Karlova v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Masarykova univerzita Univerzita Palackého v Olomouci Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové Slezská univerzita v Opavě České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Západočeská univerzita v Plzni Technická univerzita v Liberci Univerzita Pardubice Vysoké učení technické v Brně Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola ekonomická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Č. Budějovicích

Celkem

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

Veřejná vysoká škola

38 074

7 527 1 228 695 3 841 2 102 877 702 496 462 3 880 1 101 1 579 981 883 2 902 2 051 942 1 364 1 995 1 580 368 88 111 178 104 37

Náklady celkem

Tab. 48 Celkové veřejné náklady veřejných vysokých škol za rok 2008

19 658

3 841 741 381 2 057 1 180 340 440 305 272 2 025 546 866 464 508 1 370 1 190 388 642 887 695 217 46 64 115 59 20

celkem

osobní

14 465

mzdové náklady 2 837 489 280 1 500 869 251 329 224 196 1 491 408 640 348 378 1 026 876 288 479 659 512 161 34 48 85 44 14 3 316

588 119 47 277 189 191 36 47 37 269 109 101 82 64 245 158 105 67 313 217 22 6 6 8 8 5

spotřeba materiálu

1 406

311 42 29 114 65 37 18 14 20 157 48 53 47 25 133 30 22 74 74 55 13 6 5 6 5 0

spotřeba energie

984

280 11 20 73 45 28 8 5 7 68 16 27 86 16 63 22 11 30 95 49 8 5 3 4 5 0

opravy a udržování

714

170 19 6 69 39 7 15 6 8 78 22 26 23 15 55 38 23 21 37 27 3 1 3 1 1 1

cestovné

3 176

615 97 52 308 157 98 30 25 38 313 135 171 87 63 308 203 99 68 121 133 22 8 4 16 4 1

odpisy dlouhodob. HIM a NHIM

8 820

1 721 199 159 942 428 176 155 95 81 969 224 334 192 192 727 410 294 461 469 404 83 16 26 28 23 10

ostatní náklady

mil. Kč

Zdroj: ČSÚ podle ÚIV Praha a Výroční zprávy o hospodaření vysokých škol za rok 2008

5 193

sociální náklady 1 004 252 101 557 311 89 112 80 76 534 139 226 116 130 344 314 100 162 228 183 56 12 17 30 15 5

v tom

v tom

Univerzita Pardubice

Vysoké učení technické v Brně

VŠ báňská -TU Ostrava

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Vysoká škola ekonomická v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze

Mendelova zem. a les. univerzita v Brně

Akademie múzických umění v Praze

Akademie výtvarných umění v Praze

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

369 619

Vysoké školy celkem 45 990

43 881

10 568 10 571

–

–

36

13

17

72

296

559

217

168

392

957

153

248

412

397

1 031

60

41

95

106

509

1 456

44

354

2 945

75 858 109 209

–

110

69

–

2 –

1 –

91

1 808

6 312

1 483

5 308

7 130

2 944

2 214

2 362

2 971

706

2 543

2 498

2 987

2 842

199

5 729

10 223

2 871

3 329

9 601

Magisterské studium v délce 1 až 3 roky, které je pokračováním studia bakalářských programů.

–

–

135

34

466

2 261

2 706

4 570

1 460

3 727

4 561

1 418

787

2 075

764

4 025

710

302

815

152

2 005

5 011

671

1 003

4 463

Magisterské studijní programy v délce 4 až 6 let.

49 407

49 313

74

428

299 –

107

1

830

859

71

138

88

1 287

3 624

13

850

520

2 074

1 488

2 116

5 203

6 961

1 514

2 579

18 279

(3)

161 402

146 450

529 –

2 095 –

339

598

6 049

8 388

11 295

5 302 –

11 066

12 651

5 590

4 823

9 071

1 976

12 540

4 009

2 984

3 968

255

7 048

14 227

4 567

4 582

13 540

Celkový součet nemusí souhlasit se součtem za VŠ/fakulty, formy studia, typy studijních programů a skupiny studijních programů.

264 304

247 262

529

2 095

583

474 –

316 –

1 242

8 593

12 463

16 930

6 926

15 242

18 276

7 241

7 081

15 055

3 114

18 315

5 273

5 344

6 329

2 620

14 640

26 905

6 742

8 457

38 703

dokt.

–

70 955

44 640

–

110 –

16

–

12 –

1 165

4 128

315

3 220 –

4 157

1 180

1 469

1 616

1 868

213 –

1 095

2 031

2 224

2 007

69 –

3 263

6 225

2 364

2 445

3 651

bakal.

4 100

4 100

32

69

179

1

115

56

8

244

127

33

2

249

227

1 157

518

–

–

–

–

–

446 –

101

539

20 771

13 313

8

23

395

1 541

718

1 830

1 605

710

416

323

354

67

470

307

431

431

430

1 817

564

946

nav. magist (2) magist.(3)

–

–

v typu studijního programu

14 087

14 080

13

2

1

56

183

467

450

264

1 263

1 002

321

181

622

427

964

161

86

177

130

891

1 709

67

223

4 490

dokt.

v distančním a kombinovaném studiu

celkem (1)

(2)

203 263

173 168

316

1 575

363

255

143

708

6 097

10 063

9 961

7 036

8 564

4 568

4 878

5 038

9 203

2 177

4 473

5 522

5 332

6 433

2 307

14 233

22 356

6 480

8 338

29 215

bakal.

nav. magist (2) magist.(3)

v tom podle typu studijního programu

v prezenčním studiu

v tom podle typu studia

(1)

Vysvětlivky:

319 615

529

2 205

652

476

317

1 332

10 352

18 712

18 397

12 205

22 308

21 176

9 424

9 415

17 990

3 817

20 806

7 750

8 291

9 143

2 816

20 250

36 252

9 584

11 728

48 054

celkem (1) z toho ženy celkem (1)

Veřejné vysoké školy celkem

VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích

Technická univerzita v Liberci

13.

26.

Západočeská univerzita v Plzni

12.

Vysoká škola polytechnická Jihlava

VŠ chemicko-technologická v Praze

11.

25.

České vysoké učení technické v Praze

10.

Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze

Slezská univerzita v Opavě

9.

Janáčkova akademie múzic. umění v Brně

Univerzita Hradec Králové

8.

23.

Ostravská univerzita v Ostravě

7.

24.

Univerzita Palackého v Olomouci

Masarykova univerzita v Brně

4.

Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.

3.

5.

Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích

2.

6.

Univerzita Karlova v Praze

1.

Veřejná vysoká škola

Studenti (FO), stav k 31.12. 2008

Tab. 49 Počet studentů a absolventů veřejných vysokých škol v roce 2008

73 153

63 708

99

176

63

40

308

2 347

4 142

4 062

2 844

4 959

5 284

1 880

1 589

3 321

884

4 755

1 330

1 546

2 235

465

3 603

6 879

1 444

2 116

7 396

celkem (1)

41 631

35 420

82

104

32

21

162

1 440

2 399

2 442

1 649

2 163

1 198

1 126

930

1 737

522

995

1 008

1 049

1 548

399

2 669

4 532

1 035

1 553

4 664

z toho ženy

Absolventi (FO), data za r. 2008

53 906

50 463

99

150

25 228

14 578

19

59

–

10 221

45 –

4 –

118

829

736

1 138

555

850

1 093

362

187

543

439

141

57 –

248

51

324

1 218

150

278

860

10 755

–

40 –

17

18

571

447

14 607

99 –

85

155

1 181

1 395

2 225

837

1 206

164

435

857

311 –

1 848

230

406

518

292

1 165

1 255

324

495

3 068

nav. magist (2) magist.(3)

1 031 –

2 157

2 452

954

557

1 517

437

2 001

697

472

798

70

1 019

2 512

590

827

2 004

bakal.

28 109

63 –

40 –

300

2 070

2 759

3 814

1 588

3 862

4 780

1 485

1 195

2 938

748

4 361

1 070

934

1 565

416

2 540

5 016

1 064

1 637

6 000

celkem (1)

v prezenčním studiu

500

500

1

10

42

57

4

2

18

29

5

21

21

6

86

3

1

3

32

44

1

38

76

dokt.

v tom podle typu studijního programu

13 297

26

19 304

–

–

8

277

1 383

248

1 256

1 097

504

395

394

383

136

394

260

615

671

49

1 066

1 876

381

480

1 402

celkem (1)

–

počet

7 125

9 –

–

–

–

–

1 146 1 146

–

11 –

18

134

1

127

23

11

61

10

6 –

37

19

62

38

–

5 319

3 191

2

117

486

132

549

262

183

102

40

104

94

29

130

170

127

420

–

–

–

1 840

1 840

6

3

32

34

63

36

101

143

46

21

55

95

155

6

9

16

26

146

246

3

15

583

dokt.

Zdroj: ČSÚ podle ÚIV Praha

11 006

–

–

–

3 –

110

730

52

671 –

607

155

236

272

214

35

108

206

414

447

208

93

100

144

nav. magist.(3)

95 –

39

153

magist (2)

23 –

585

1 118

283

326

522

bakal.

v tom podle typu studijního programu

v distančním a kombinovaném studiu

v tom podle typu studia

Univerzita Karlova v Praze Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L. Masarykova univerzita v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové Slezská univerzita v Opavě České vysoké učení technické v Praze VŠ chemicko-technologická v Praze Západočeská univerzita v Plzni Technická univerzita v Liberci Univerzita Pardubice Vysoké učení technické v Brně VŠ báňská -TU Ostrava Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola ekonomická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Mendelova zem. a les. univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze Janáčkova akademie múzic. umění v Brně Vysoká škola polytechnická Jihlava VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích

Celkem

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

Veřejná vysoká škola

34 036

6 289 1 194 756 3 638 2 461 485 650 494 437 3 294 944 1 267 897 1 353 2 428 2 027 1 082 892 1 471 1 176 333 81 102 168 86 33

Celkem

27 573

5 253 936 593 2 945 1 612 407 591 416 369 2 804 814 1 182 714 691 2 090 1 548 763 854 1 254 988 304 77 100 152 84 32 18 355

2 785 647 517 1 929 1 021 313 511 353 288 1 548 395 878 468 528 1 374 1 203 606 682 961 694 250 65 93 137 79 31

Neinvestiční příspěvky na dotace a vzděláv. příspěvky činnost (kap. celkem MŠMT)

Tab. 50 Příspěvky, dotace a granty veřejným vysokým školám za rok 2008

7 643

1 948 228 34 937 494 100 72 35 74 1 050 362 269 182 167 614 244 117 161 225 247 41 16 6 13 5 0

dotace celkem

6 773

1 832 189 35 780 422 81 50 45 67 937 322 239 209 121 510 197 119 150 187 215 37 11 5 9 3 0

z kapitoly MŠMT celkem

5 053

1 436 150 5 584 346 67 19 3 35 784 295 172 110 99 375 135 64 78 117 153 21 5 0 -

VaV činnosti

1 614

486 85 19 158 97 13 4 0 1 163 64 35 28 29 137 109 26 4 73 70 8 1 2 -

ostatní kapitoly SR a rozpočty krajů

831

149 16 23 78 72 25 18 13 156 34 30 8 14 69 38 12 17 32 10 8 0 3 3 2 1

ze zahraničí, dary apod.

4 875

581 181 144 539 761 67 32 73 63 319 65 50 158 630 221 379 251 14 154 146 25 3 1 15 1 0

Kapitálové dotace a příspěvky celkem

455 77 19 153 88 12 27 5 5 172 64 34 24 31 116 100 69 23 63 42 5 1 0 1 1 589

403

Granty na VaV

99 19 90 31 11 0 0 39 14 9 6 10 38 6 8 1 12 10 -

z toho na VaV činnost

mil. Kč

Zdroj: ČSÚ podle ÚIV Praha a Výroční zprávy o hospodaření vysokých škol za rok 2008

1 496

346 39 18 196 77 14 35 19 23 147 28 63 28 22 136 62 24 71 64 48 16 3 5 8 3 0

ostatní činnosti

v tom v tom podle účelu

v tom

v tom

Příloha: Metodologie datových zdrojů

Obsah: 1. Roční statistické šetření výzkumu a vývoje (VTR 5-01) 2. Roční statistická úloha o státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD) 3. Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků (TI200X) 4. Patentová statistika 5. Rejstřík informací o výsledcích VaV

1. Roční statistické šetření výzkumu a vývoje (VTR 5-01) Český statistický úřad sleduje charakteristiky výzkumu a vývoje pomocí přímého vyčerpávajícího statistického šetření (VTR 5-01). Toto šetření se provádí v ČR od roku 1995 prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01), který je součástí Programu statistických zjišťování. Tento program je nyní každoročně stanoven a zveřejněn vyhláškou ČSÚ podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění. Šetření výzkumu a vývoje respektuje metodické principy OECD uvedené ve Frascati manuálu (OECD, 2002) a Nařízení Komise Evropských společenství pro statistiku vědy a technologií č.753/2004 ze dne 22. dubna 2004, proto jsou charakteristiky z tohoto šetření mezinárodně srovnatelné. Hlavním úkolem šetření je získat údaje o lidských a finančních zdrojích určených k výzkumným a vývojovým činnostem (tzv. „vstupy“). Mezi charakteristiky získané z tohoto šetření patří: •

Počet pracovišť VaV a počet výzkumných pracovišť (CZ-NACE 72 či OKEČ 73).

•

Počet a struktura zaměstnanců VaV – podle pracovní činnosti, stupně dosaženého vzdělání a pohlaví. V letech 2005 a 2006 výzkumní pracovníci – podle věku a státního občanství ve vládním a vysokoškolském sektoru.

•

Výše a struktura výdajů na vlastní výzkum a vývoj – podle typu výdajů, zdrojů financování, druhu výzkumné a vývojové činnosti.

•

Výše a struktura výdajů na vlastní výzkum a vývoj ve vybraných oblastech (informační a komunikační technologie, biotechnologie, nanotechnologie a nanomateriály).

•

Struktura výsledků výzkumu, vývoje a jejich komerčního využití v daném roce (od roku 2008).

Zjišťované charakteristiky jsou tříděny následovně: •

podle sektoru provádění VaV (podnikatelský, vládní, vysokoškolský a soukromý neziskový sektor),

•

podle šesti hlavních vědních oblastí (přírodní vědy, technické vědy, lékařské vědy, zemědělské vědy, sociální a humanitní vědy),

•

podle krajského členění (CZ-NUTS 3),

•

v podnikatelském sektoru podle odvětví ekonomické činnosti (klasifikace OKEČ a od roku 2008 klasifikace CZ-NACE),

•

ve vládním sektoru podle druhu pracoviště (pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumná pracoviště a ostatní pracoviště vládního sektoru).

Důležité definice šetření výzkumu a vývoje Základní výzkum – teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi. Aplikovaný výzkum - teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj – zahrnuje získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých a technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Zpravodajské jednotky - všechny právnické a fyzické osoby provádějící VaV na území ČR jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, sektor provádění nebo ekonomickou činnost. Od roku 2001 je Ročního výkaz o výzkumu a vývoji (VTR 5-01) rozesílán všem pracovištím VaV, což umožňuje přesnější třídění zjišťovaných charakteristik a odpovídá i

požadavkům nutným k regionálnímu členění. Mezi pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru patří jednotlivé fakulty vysokých škol. Před rokem 2001 byly zpravodajskými jednotkami všechny ekonomické subjekty mající vlastní IČO bez ohledu na počet jejich pracovišť. Pozn.: Mezi pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru patří především jednotlivé fakulty veřejných vysokých škol a fakultní nemocnice, které jsou zároveň zpravodajskými jednotkami šetření VTR 5-01.

Databáze zpravodajských jednotek – obsahuje všechny zpravodajské jednotky zabývající se výzkumem a vývojem. Tato databáze je každoročně aktualizována na základě informací z následujících zdrojů: •

informační systém Rady pro výzkum, experimentální vývoj a inovace (Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje),

•

jiná statistická šetření ČSÚ, která obsahují otázku týkající se provádění VaV (především Roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví, dále pak Dotazník o inovacích, Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí a Čtvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb),

•

databáze patentů Úřadu průmyslového vlastnictví,

•

databáze Czechinvestu, která obsahuje seznamy příjemců podpory na VaV ze strukturálních fondů EU,

•

databáze Registru ekonomických subjektů ČSÚ, která obsahuje evidenci všech ekonomických subjektů v ČR a informace o jejich hlavní a vedlejší ekonomické činnosti.

Sektory provádění VaV – jedná se o čtyři sektory provádění výzkumu a vývoje definované ve Frascati manuálu. Tyto sektory byly vytvořeny na základě Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ISEKTOR) používaného v Národních účtech a zahrnují: a) Podnikatelský sektor zahrnuje všechny podniky, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Ekonomické subjekty náležící do tohoto sektoru jsou zařazeny v některém z těchto ISEKTOR: • ISEKTOR 11: Nefinanční podniky; • ISEKTOR 12: Finanční instituce; • ISEKTOR 141: Domácnosti - zaměstnavatelé • ISEKTOR 142: Domácnosti - osoby samostatně výdělečně činné. Pozn.1: V roce 2004 byla rozšířena definice podnikatelského sektoru o ostatní osoby samostatně výdělečně činné, které byly před tímto rokem řazeny do soukromého neziskového sektoru. Pozn.2: Přesnější informace o provádění výzkumu a vývoje v oblasti služeb podnikatelského sektoru (kromě OKEČ 73) jsou k dispozici od roku 2003. Před tímto rokem nebyl seznam subjektů provádějících VaV úplný. b) Vládní sektor zahrnuje orgány státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství (ISEKTOR 13: Vládní instituce). Z hlediska výzkumu a vývoje patří do vládního sektoru především jednotlivá pracoviště Akademie věd ČR, ostatní výzkumná resortní pracoviště (od 1. 1. 2007 většina těchto subjektů získala nový statut veřejné výzkumné instituce), dále pak veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost. c) Vysokoškolský sektor zahrnuje všechny veřejné i soukromé univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání (OKEČ 803: Vyšší a vysokoškolské vzdělávání či CZNACE 854: Postsekundární vzdělávání) bez ohledu na ISEKTOR. Tento sektor zahrnuje také

všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené či spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Pozn.1.: Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru v ČR tvoří především jednotlivé fakulty vysokých škol a od roku 2005, v souladu s metodikou OECD, i 11 fakultních nemocnic (součást ISEKTOR 11). d) Sektor neziskových institucí sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytování netržních služeb domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace. Subjekty náležící do tohoto sektoru jsou zařazeny v některém z těchto ISEKTOR: • ISEKTOR 14: Domácnosti bez 141 a bez 142; • ISEKTOR 15: Neziskové instituce sloužící domácnostem. Pozn.: Do roku 2003 náležely do soukromého neziskového sektoru všechny osoby samostatně výdělečně činné. Podle nové definice podnikatelského sektoru z roku 2004 byly osoby samostatně výdělečně činné přeřazeny do podnikatelského sektoru.

Zaměstnanci VaV - jsou nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale také pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem (např. manažeři VaV, administrativní úředníci, sekretářky apod.). Zaměstnanci VaV se dále dělí podle pracovní činnosti (zaměstnání): a) Výzkumní pracovníci se zabývají nebo řídí projekty zahrnující koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů. Výzkumní pracovníci jsou považováni za nejdůležitější skupinu zaměstnanců VaV, neboť tvoří pilíř vědeckovýzkumných aktivit. Pozn. Mezi výzkumné pracovníky patří převážně zaměstnanci zařazení do hlavní třídy 2 (Vědečtí a odborní duševní pracovníci) a podskupiny 1237 (Vedoucí pracovníci výzkumných a vývojových útvarů) podle platné klasifikace zaměstnání-rozšířené (KZAM-R). b) Techničtí a ekvivalentní pracovníci v rámci VaV uskutečňují vědecké a technické úkoly, aplikují koncepty a provozní metody, a to obvykle za dohledu výzkumných pracovníků. Pozn. Mezi technické a ekvivalentní pracovníky patří zaměstnanci zařazení do třídy 31 (Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech) a třídy 32 (Techničtí pracovníci v biologii, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech) podle KZAM-R. c) Ostatní pracovníci ve výzkumu a vývoji se podílejí nebo jsou začleněni do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci). Jsou zde zahrnuti i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji. Pozn. Kategorie zaměstnanci zahrnuje všechny osoby ve věku od 15 let, které jsou placeni v zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr, dohoda o provedení práce a o pracovní činnosti. Způsob měření počtu zaměstnanců VaV 1. Evidenční počet zaměstnanců k 31.12. ve fyzických osobách (Headcount - HC) – udává evidenční počet osob (plně či částečně) aktivních ve výzkumných a vývojových činnostech zaměstnaných ke konci sledovaného roku bez ohledu na dobu, kterou věnují VaV činnostem. Pozn.: Do roku 2000 zahrnoval tento ukazatel i dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti ve VaV platné ke konci sledovaného roku. Od roku 2001 je tento údaj sledován zvlášť, z důvodu významného množství osob pracujících na základě těchto dohod v oblasti VaV

(především na vysokých školách). Tato metodická změna má vliv na srovnatelnost údajů o stavu evidenčního počtu zaměstnanců VaV na konci sledovaného roku období 1995-2000 s obdobím po roce 2000. 2. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (Full Time Equivalent - FTE) – vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. Jeden FTE je roven jednomu roku práce na plný pracovní úvazek zaměstnance, který se plně věnuje VaV činnosti. Tento ukazatel je významný především u zaměstnanců VaV, jejichž pracovní náplň se skládá i z jiných činností než výzkum a vývoj (např. pedagogičtí pracovníci), neboť započítává pouze tu část jejich pracovní doby, po kterou se věnují VaV. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také přepočet hodin osob pracujících ve výzkumu a vývoji na základě dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Příklad: Je-li učitel zaměstnán na poloviční úvazek, pak je přepočtená hodnota rovna 50 %, tedy 0,5. V přepočtu FTE je však podstatným prvkem také čas věnovaný výzkumu a vývoji. Jestliže tento učitel věnuje výzkumu a vývoji pouze polovinu své pracovní doby, pak je hodnota FTE rovna 0,5*0,5, tedy 0,25. Pozn.1: Tento ukazatel nejlépe vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem u zaměstnanců VaV. Jeden FTE se tedy rovná jednomu roku práce (na plný pracovní úvazek) plně věnovaný VaV činnostem. Pozn.2: Výpočet ukazatele FTE byl významně metodicky změněn v roce 2005, a proto údaje o přepočteném počtu zaměstnanců VaV (FTE) od roku 2005 nejsou srovnatelné s údaji za předchozí roky (1995-2004). 3. Počet osob pracujících na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji uzavřených v průběhu sledovaného roku. Pozn.1: Tento ukazatel je samostatně sledován od roku 2005. V letech 2001 až 2004 byl samostatně sledován počet dohod o provedení práce a o pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji uzavřených v průběhu sledovaného roku. Pozn.2: V ČR (především ve vysokoškolském sektoru) pracuje významné množství osob v oblasti výzkumu a vývoje na základě dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. 4. Počet odpracovaných hodin ve výzkumu a vývoji osobami, které pracují na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji uzavřené v průběhu sledovaného roku.

Výdaje na VaV - představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na vlastní výzkum a vývoj prováděný v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku jsou do celkových výdajů na VaV započteny jen v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje (např. nákup dodávek pro VaV). Pozn.: V analytické části udávaný průměrný roční nárůst výdajů na VaV mezi dvěma roky je vypočten jako geometrický průměr z velikosti výdajů na VaV v daných letech. Běžné výdaje na výzkum a vývoj zahrnují: • celkový objem mezd zaměstnanců VaV v evidenčním počtu, jejichž výše odpovídá podílům pracovní doby věnované VaV činnostem, včetně pojistného na zdravotní a sociální pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance, • odměny za práce podle dohod o provedení práce a o pracovní činnosti ve VaV konané mimo pracovní poměr, • ostatní neinvestiční výdaje - materiál, zásoby a vybavení na podporu VaV, dále pak administrativní a jiné režijní náklady, mzdové náklady osob nezahrnutých v údajích o personálním obsazení VaV (např. zaměstnanci bezpečnostní služby, údržby apod) a všechny další výdaje za nepřímé služby spojené s VaV (pronajaté či koupené).

Investiční výdaje na výzkum a vývoj zahrnují: • investice do pozemků, budov, hal a staveb – výdaje na pozemky a postavené nebo koupené budovy získané pro potřebu VaV (např. pokusné laboratoře), výdaje na technické zhodnocení budov apod., • investice do ostatního dlouhodobého hmotného majetku – výdaje na technické a jiné vybavení nezbytné pro vykonávání VaV (stroje, přístroje, zařízení včetně jejich nainstalovaného programového vybavení, počítače, dopravní prostředky apod.), • investice do dlouhodobého nehmotného majetku – výdaje na nehmotné výsledky výzkumné a vývojové činnosti, software, výrobně technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti bez ohledu, zda jsou nebo nejsou předmětem ocenitelných práv nabývaných i poskytovaných. Pozn.1. Přitom platí, že veškeré odpisy budov, strojního (technického) zařízení a vybavení jsou ze statistického sledování výdajů na VaV vyloučeny. Pozn.2. Výdaje na výzkum a vývoj v jednotlivých sektorech provádění VaV tvoří sumu všech výdajů spotřebovaných na vlastní výzkum a vývoj jednotlivých subjektů provádějících VaV v daném sektoru. Sektory financující VaV (sektory, které poskytují finanční prostředky na VaV) zahrnují: o

podnikatelský sektor (soukromé podnikatelské zdroje firem, finančních institucí, zaměstnavatelů a veřejně prospěšných institucí)

o

vládní sektor bez vysokých škol (veřejné zdroje ČR pocházející ze státního rozpočtu nebo rozpočtu krajů ČR)

o

zahraničí (dále členěno na podnikatelské zdroje, zdroje z fondů Evropské unie, zdroje z dotací či grantů Evropské komise, zdroje z jiných mezinárodních organizací)

o

vysokoškolský sektor (zahrnuje vlastní příjmy vysokých a vyšších odborných škol)

o

soukromý neziskový sektor (ostatní národní zdroje, které tvoří vlastní příjmy těchto sektorů)

Pozn.: Podnikatelské a vládní zdroje, v některých zemích i zahraniční zdroje, jsou rozhodující ve financování VaV. Ostatní národní zdroje jsou v kontextu celkových výdajů na VaV ve většině zemí zanedbatelné. Sektory provádění jsou stejné jako v případě sektorů financování, ale bez sektoru zahraničí Pozn.: Podvojné sledování výdajů na výzkum a vývoj podle sektorů financování a sektorů provádění umožňuje zjišťovat toky finančních prostředků mezi sektory a hodnotit tak stav vzájemných interakcí (jejich otevřenost či uzavřenost). Struktura výdajů na výzkum a vývoj podle funkčního hlediska je založena na charakteristikách samotných aktivit VaV a je používána při hodnocení zaměření politiky VaV. Výdaje na VaV jsou z tohoto hlediska členěny: •

podle typu VaV činností – základní výzkum, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj,

•

podle vědních oblastí – přírodní, technické, zemědělské, lékařské, sociální a humanitní vědy

•

podle vybraných VaV oblastí – informační a komunikační technologie, biotechnologie, nanotechnologie a nanomateriály,

•

v podnikatelském sektoru podle odvětví a v odvětví OKEČ 73 (CZ-NACE 72) podle kódu produkce,

•

ve vládním sektoru podle druhu pracoviště VaV - pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumná pracoviště, ostatní pracoviště vládního sektoru.

2. Roční statistická úloha o státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD) Statistika státních rozpočtových výdajů a dotací na výzkum a vývoj (ang. název: Government Budget Appropriations or Outlays for R&D) poskytuje údaje o státní podpoře výzkumu a vývoje v členění podle tzv. socioekonomických směrů (cílů). Hlavním úkolem této statistiky je identifikovat stěžejní oblasti výzkumu a vývoje, do kterých je státní podpora výzkumu a vývoje směřována. Statistika GBAORD je v rámci Evropské unie organizována jako povinné zjišťování na základě legislativního aktu Nařízení komise (ES) č. 753/2004 ze dne 22. dubna 2004, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.1608/2003/ES upravující statistiku oblasti vědy a technologií. Statistická úloha GBAORD také plně respektuje metodiku uvedenou ve Frascati manuálu (OECD, 2002). V České republice byla poprvé zavedena v roce 2002 v rámci harmonizace české statistiky se statistikou ve státech EU. Tato úloha je v České republice dále upravena zákonem 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a Nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Český statistický úřad při sestavování statistiky GBAORD spolupracuje s Radou pro výzkum, vývoj a inovace a s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Údaje pocházející ze statistiky GBAORD představují všechny finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů na podporu VaV. Veřejnými rozpočty jsou v těchto statistikách míněny rozpočty státní správy a krajské rozpočty, pokud je jejich příspěvek značný (vyloučeny jsou rozpočty místní správy – města a obce). Při sestavování statistik GBAORD se vychází z výdajů schválených v zákoně o státním rozpočtu pro dané fiskální období (předběžné údaje) a výdajů závěrečného státního účtu pro oblast VaV (konečné údaje). Údaje GBAORD monitorují výši veřejných výdajů na VaV z pohledu poskytovatelů této podpory (reprezentovaných administrativou státu). Analýza státních rozpočtových výdajů na VaV spočívá v identifikaci všech částek z veřejných rozpočtů a v následném přiřazení kódů socioekonomických cílů k nim. Zdrojem dat pro částky z veřejných rozpočtů jsou především čtyři databázové soubory spravované Radou pro výzkum, vývoj a inovace: • CEP – Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje, • CEZ – Centrální evidence výzkumných záměrů, Doplňující informace, které se týkají všeobecného výzkumu na vysokých školách a podpory mezinárodních výzkumných programů a institucí, jsou získávány od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. U dat o všeobecném výzkumu na vysokých školách chybí jejich třídění z hlediska vědních oblastí, proto ČSÚ následně obesílá jednotlivé vysoké školy s krátkým dotazníkem určeným k získání této informace. Pozn.: V České republice nejsou všeobecné univerzitní fondy jako takové definovány, ale pro účely statistiky GBAORD jsou tyto fondy vymezeny jako všeobecný výzkum na vysokých školách (SEO 10), který zahrnuje všechny státní rozpočtové prostředky poskytnuté Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vysokým školám na podporu VaV.

Důležité definice používány v projektu GBAORD Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV - zahrnují běžné i kapitálové výdaje užité ve všech sektorech provádění VaV (podnikatelský, vládní, vysokoškolský a soukromý neziskový sektor) i finanční prostředky plynoucí do zahraničí. Z veřejných prostředků na VaV je vyloučena podpora VaV realizovaná pomocí návratných půjček. Poskytovatelé veřejné podpory VaV – jsou organizační složky státu nebo územní samosprávné celky (především GA ČR, MPO, MŠMT, MV, MK, AV ČR).

Příjemci veřejné podpory VaV – všechny právnické a fyzické osoby, organizační složky státu a ministerstev, které získaly veřejnou podporu na své výzkumné a vývojové činnosti. Druhy veřejné podpory VaV: a) Institucionální podpora – tato podpora je poskytována především na následující: • dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací na základě hodnocení jejich dosažených výsledků, • mezinárodní spolupráci České republiky ve VaV realizovaná na základě mezinárodních smluv, • operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích, • zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. b) Účelová podpora – tato podpora je poskytována především na podporu řešení jednotlivých konkrétních projektů, přesněji na: • grantové projekty, • programové projekty, • specifický vysokoškolský výzkum (od roku 2009). Socioekonomické směry (cíle) – tyto směry jsou definovány podle klasifikace NABS: Nomenklatura pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů (rev. 1992, Eurostat 1994), která prošla v roce 2007 revizí. Od roku 2008 se používají dvě verze klasifikace NABS: podrobnější NABS rev. 1992 a stručnější NABS rev. 2007. Pro klasifikaci NABS v revizi 1992 se používá zkrácené označení NABS 1993.

Hlavní socioekonomické směry (cíle) NABS 1993

Hlavní socioekonomické směry (cíle) NABS 2007

SEO01 – Průzkum a využití zdrojů Země SEO02 – Infrastruktura a územní plánování SEO03 – Ochrana životního prostředí SEO04 – Ochrana a zlepšování lidského zdraví SEO05 – Výroba, distribuce a racionální využití energie SEO06 – Zemědělská výroba a technologie SEO07 – Průmyslová výroba a technologie SEO08 – Společenské struktury a vztahy SEO09 – Průzkum a využití kosmu SEO10 – Všeobecný výzkum na vysokých školách SEO11 – Neorientovaný výzkum SEO12 – Ostatní civilní výzkum SEO13 – Obrana

SEO01 – Průzkum a využití Země SEO02 – Životní prostředí SEO03 – Průzkum a využití kosmu SEO04 – Doprava, telekomunikace a ostatní infrastruktura SEO05 – Energie SEO06 – Průmyslová výroba a technologie SEO07 – Zdraví SEO08 – Zemědělství SEO09 – Vzdělání SEO10 – Kultura, rekreace, náboženství a media SEO11 – Politické a sociální systémy, struktury a procesy SEO12 – Všeobecný rozvoj znalostí: VaV financovaný z všeobecných univerzitních fondů (VUF) SEO13 – Všeobecný rozvoj znalostí: VaV financovaný z ostatních zdrojů SEO14 – Obrana

Pozn.: Údaje získané ze statistiky GBAORD se mohou nepatrně lišit od údajů získaných ze statistického šetření VTR 5-01 o celkové podpoře VaV z veřejných zdrojů z následujících metodologických důvodů: •

odlišné zpravodajské jednotky - VTR z pohledu příjemců podpory x GBAORD z pohledu poskytovatelů podpory

•

údaje z GBAORD obsahují částky ze státního rozpočtu alokované do VaV bez ohledu na to, zda je příjemcem jednotka působící v ČR nebo instituce v zahraničí x údaje z VTR jsou pouze za subjekty působící na území ČR

•

údaje z GBAORD nezahrnují veřejnou podporu VaV z rozpočtu krajů

V České republice jsou veřejné výdaje na VaV získané z šetření VTR vyšší než údaje o státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV získaných ze statistické úlohy GBAORD. Nadhodnocení veřejných výdajů na VaV z údajů ze šetření VTR může být způsobeno dále z následujících důvodů: •

Výzkum a vývoj je v České republice z části podporován ze Strukturálních fondů EU. Finanční prostředky z těchto fondů jsou v České republice přerozdělovány úřady státní správy. Zpravodajské jednotky mohou veškeré finanční prostředky, které získaly prostřednictvím státní správy, chápat jako národní veřejné zdroje na VaV, a tedy je do výkazu VTR zaznamenat jako veřejné zdroje na VaV z České republiky. Veřejné zdroje na VaV ze zahraničí tak mohou být podhodnoceny a údaje získané z šetření VTR nemusí odpovídat údajům z administrativních dat o státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV.

•

Vysoké školy dostávají ze státního rozpočtu podporu na pedagogickou i výzkumnou činnost. Není vyloučené, že z finančních prostředků na pedagogickou činnost mohou být placeny mzdy pedagogů, kteří jsou zároveň výzkumnými pracovníky. Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV tedy nemusí zahrnovat celkové výdaje na mzdy výzkumných pracovníků. Na rozdíl od toho, výdaje na výzkum a vývoj z veřejných zdrojů získané ze statistického šetření VTR zahrnují celkové mzdové výdaje na zaměstnance VaV, proto mohou být vyšší než státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV.

•

Do údajů ze šetření VTR5-01 se zahrnují i prostředky od krajské správy.

3. Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků (TI200X) Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků (TI200X) je výběrové statistické šetření prováděné Českým statistickým úřadem za účelem získání mezinárodně srovnatelných statistických informací pro určení kvantitativních a kvalitativních charakteristik inovačního prostředí v podnikatelském sektoru České republiky. V České republice bylo toto šetření poprvé provedeno v roce 2001, dále pak v roce 2003, 2005, 2006 a 2008. V současnosti je periodicita tohoto šetření stanovena na dva roky s tříletým referenčním obdobím. Poslední šetření provedené v roce 2008 (TI2008) sledovalo období 2006-2008 a bylo uskutečněno pomocí harmonizovaného dotazníku členských zemí EU k společnému unijnímu šetření CIS 2008 (Community Innovation Survey 2008). Toto šetření je prováděno na základě Nařízení komise (ES) č.1450/2004 ze dne 13. srpna 2004, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti inovací. Šetření tedy plně respektuje metodické principy EU a OECD uvedené v Oslo manuálu (OECD, 2005). Národní legislativní rámec pro oblast podpory inovací z veřejných zdrojů je uveden v zákoně č. 211/2009 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kde jsou definovány technické inovace. Dokument Inovační strategie České republiky 2004 obsahuje základní definice inovací a zhodnocení inovačního prostředí v ČR. Mezi charakteristiky získané z tohoto šetření patří: •

Všeobecné údaje o sledovaném podniku (tržby, počet zaměstnanců)

•

Produktové inovace

•

Procesní inovace

•

Marketingové inovace

•

Organizační inovace

•

Zdroje financování inovačních projektů

•

Inovační spolupráce

•

Bariéry bránící inovačním aktivitám

•

Jiné údaje týkající se např. managementu znalostí, ekologických inovací, lidských zdrojů v inovacích, nákupu a prodeje licencí, zápisu užitného vzoru, atd.

Zjišťované charakteristiky jsou tříděny následovně: •

podle CZ-NACE (dvoumístné),

•

podle velikosti podniku (tj. počtu zaměstnanců),

•

podle regionálního členění (CZ-NUTS 3).

Důležité definice šetření výzkumu a vývoje Zpravodajské jednotky – ekonomické subjekty z podnikatelského sektoru (podniky) z vybraných oblastí průmyslu a služeb (finančních a nefinančních) s alespoň 10 zaměstnanci, které byly vybrány ze všech ekonomických subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů (RES) kombinací plošného a stratifikovaného náhodného výběru v příslušných odvětvích a se zohledněním regionální dimenze CZ-NUTS 2. Pozn. V šetření TI2008 bylo rozesláno 8 638 výkazů s návratností 79 %. Údaje získané výběrovým šetřením byly aplikací matematicko-statistických metod dopočteny na celý základní soubor. Inovace - představuje zavedení nového nebo podstatně zlepšeného produktu (zboží nebo služby), nebo procesu, nové marketingové metody, nebo nové organizační metody do podnikatelských praktik, organizace pracoviště nebo externích vztahů.

Inovace musí splňovat následující požadavky: a) Má-li být produkt, proces, marketingová či organizační metoda označena za inovaci, pak tato metoda musí být nová (nebo podstatně zlepšená) pro podnik. To zahrnuje produkty, procesy a metody, které podniky vyvíjejí jako první a ty, které byly převzaty od jiných podniků či organizací. b) Společným znakem jakékoliv inovace je, že musela být zavedena. Nový nebo zlepšený produkt je zaveden tehdy, je-li uveden na trh. Nové procesy, marketingové metody nebo organizační metody jsou implementovány v okamžiku, kdy jsou skutečně používány v podnikových operacích. Inovační (inovující) podnik - podle aktualizované metodiky Eurostatu z roku 2010 se za inovační/inovující/ podniky považují ty podniky, které v uvedeném období buď zavedly produktovou inovaci nebo procesní inovaci nebo měly probíhající nebo přerušené inovační aktivity (technické inovace), anebo zavedly marketingovou nebo organizační inovaci (netechnické inovace.) Počínaje šetřením CIS 2008 byly netechnické inovace zrovnoprávněny s technickými inovacemi. Schéma inovujících podniků: 1) Podniky s technickými inovacemi a. Produktové inovace b. Procesní inovace c.

Probíhající nebo přerušené inovační aktivity

2) Podniky s netechnickými inovacemi a. Marketingové inovace b. Organizační inovace Produktová inovace – představuje zavedení zboží nebo služeb nových nebo významně zlepšených s ohledem na jejich charakteristiky nebo zamýšlené užití. To zahrnuje významná zlepšení v technických specifikacích, komponentech a materiálech, software, uživatelské vstřícnosti nebo jiných funkčních charakteristikách. Na rozdíl od inovací procesu jsou přímo prodávané zákazníkům. Procesní inovace – představuje zavedení nové nebo významně zlepšené produkce (výrobních metod) anebo dodavatelských metod. To zahrnuje významné změny ve výrobní technice, zařízení a/nebo softwaru a distribučních systémech. Patří sem i snížení ohrožení (zátěže) životního prostředí či bezpečnostních rizik. Marketingová inovace – představuje zavedení nové marketingové metody obsahující významné změny v designu produktu nebo balení, umístění produktu, podpoře produktu či ocenění. Organizační inovace – představuje zavedení nové organizační metody v podnikových obchodních praktikách, organizaci pracovního místa nebo externích vztazích s cílem zkvalitnit inovační kapacitu podniku či charakteristiky výkonnosti.

4. Patentová statistika Cílem patentové statistiky je zpřístupnit široké veřejnosti úroveň patentové aktivy subjektů působících na území České republiky, a to prostřednictvím statistických čísel. Pro získání údajů o počtech patentů neexistuje žádné statistické šetření, nýbrž data o patentové statistice jsou Českým statistickým úřadem přejímána z externích administrativních dat od Úřadu průmyslového vlastnictví ČR či z databází zahraničních patentových úřadů. Patentová statistika je na Českém statistickém úřadě zpracována podle metodologických zásad OECD publikovaných v Patentovém manuálu (OECD, 2008). V roce 2009 byly ČSÚ ve spolupráce s ÚPV ČR zpracovány podrobné patentové údaje za roky 1995 až 2008 (jak za patenty, tak za užitné vzory). Dále byly ve spolupráci s OECD doplněny údaje o udělených patentech českým přihlašovatelům v zahraničí. Mezi charakteristiky patentové statistiky patří: a) údaje získané od ÚPV ČR •

patentové přihlášky

•

udělené patenty (patenty udělené národní cestou, validované evropské patenty)

•

patenty platné k 31.12. (patenty udělené národní cestou, validované evropské patenty)

•

zapsané užitné vzory

•

užitné vzory platné k 31.12.

b) údaje získané ze zahraničních databází •

patentové přihlášky u EPO (Evropský patentový úřad)

•

udělené patenty u EPO a USPTO (Úřad pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech)

•

triádní patentové rodiny

•

patentové přihlášky prostřednictví Patent Cooperation Treaty (PCT)

Údaje patentové statistiky jsou tříděny následovně: •

podle data podání patentové přihlášky, udělení patentu či priority patentu

•

podle země vynálezce, přihlašovatele či priority

•

podle regionálního členění sídla přihlašovatele či vynálezce (CZ-NUTS 3)

•

oblasti techniky předmětu přihlášky zahrnuté v nároku

•

podle vybraných oblastí techniky: high-tech, ICT, biotechnologie a obnovitelné zdroje (stanoveném základě Mezinárodního patentového třídění)

•

podle institucionálního sektoru přihlašovatele

•

u právnických a fyzických osob zapsaných v Registru ekonomických subjektů podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), počtu zaměstnanců, vlastnictví a jiných charakteristik sledovaných subjektů

Pozn.: Patentové údaje členěné podle země, resp. kraje původce vynálezu nebo jeho přihlašovatele, jsou tříděny tzv. zlomkovou metodou. (např. vyplní-li patentovou přihlášku společně čtyři vynálezci různých národností (z různých krajů), jedna čtvrtina tohoto patentu se připíše každé zemi (kraji).

Důležité definice používané v patentové statistice Patent - veřejná listina vydaná příslušným patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let (jsou-li placeny udržovací poplatky), a to na teritoriu, pro něž byl tímto úřadem vydán (např. ÚPV ČR uděluje tzv. národní cestou patenty s platností na území ČR). O patent se žádá podáním patentové přihlášky u příslušného patentového úřadu. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané. Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie, programy pro počítače, nové odrůdy rostlin a plemena zvířat či způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle. Užitný vzor – institut průmyslově-právní ochrany, jehož technické řešení, které je jeho podstatou a je jím po vydání osvědčení o zápisu chráněno, nemusí dosahovat dimenzí vynálezu. Požaduje se však, aby přesahovalo rámec pouhé odborné dovednosti, nebylo jen vnější úpravou výrobku, a bylo průmyslově využitelné. Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy. Mezinárodní ochranu poskytuje užitným vzorům podle Pařížské úmluvy asi 40 států. Na rozdíl od patentu je ochrana užitným vzorem levnější ale kratší (maximální doba ochrany v České republice dosahuje 10 let). Původcem vynálezu - ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací. Původcem či spolupůvodcem může být pouze fyzická osoba. Tato osoba má právo na původcovství (je to osobnostní právo, nepřevoditelné na třetí osoby). Osoba původce je uváděna v přihlášce vynálezu a v patentové listině a údaje o původci jsou zapisovány do patentového rejstříku. Přihlašovatelem může být původce nebo jeho právní nástupce. Osoba přihlašovatele je rovněž uváděna v přihlášce vynálezu a v patentové listině a údaje o přihlašovateli jsou zapisovány do patentového rejstříku. Udělením patentu se přihlašovatel stává majitelem patentu. Majitel patentu má výlučné právo vynález využívat, poskytovat souhlas k jeho využívání jiným osobám (licence), anebo na ně patent převést písemnou smlouvou. Rok priority je rok prvního podání patentové přihlášky v jakékoliv zemi. Evropský patent poskytuje svému majiteli v každém smluvním státě, pro který byl udělen, po jeho validaci, stejná práva, jaká by pro něho vyplývala z národního patentu uděleného v tomto státě. Evropskou patentovou přihlášku pro získání evropského patentu může podat kterákoli osoba (fyzická i právnická, i pokud má bydliště nebo sídlo v nesmluvním státě), a to u Evropského patentového úřadu (EPO) v Mnichově nebo v jeho pobočkách v Haagu nebo v Berlíně, a pokud to právo smluvního státu připouští nebo předepisuje, i u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu smluvního státu. Od 1. července 2002 lze podat evropskou patentovou přihlášku i u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky. Doba platnosti evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky. Pozn.: Přesun přihlašovatelů k EPO se projevuje radikálním snížením počtu národních přihlášek v členských zemích, a to i přesto, že počet přihlašovaných vynálezů rok od roku roste. Pokud jde o přihlašovatele, v zásadě dávají evropskému patentu přednost velké firmy, zatímco drobní přihlašovatelé volí přibližně z poloviny cestu národních patentů ve vybraných členských státech. Úřad pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech (USPTO – The United States Patent and Trademark Office) je národním patentovým úřadem USA. USPTO publikuje patentovou přihlášku pouze tehdy, pokud je patent udělen (což může v některých případech trvat až pět let). Patentová rodina (patent family) je soubor patentů přijatých v různých zemích k ochraně jednoho vynálezu. Vynálezce obvykle podává první (prioritní) patentovou přihlášku v zemi, kde žije. Po podání přihlášky má 12-měsíční lhůtu k ochraně svého vynálezu v ostatních zemích. Je pravidlem, že patentová rodina se skládá z prioritní přihlášky u národního úřadu a ekvivalentních zahraničních verzí přihlášky. Patentové rodiny jsou vytvářeny za účelem zvýšení mezinárodní srovnatelnosti (je potlačena domácí výhoda, hodnoty patentů jsou více stejnorodé).

Trojitá patentová rodina (triadic patent family) znamená, že pro jeden vynález byla podána patentová přihláška u EPO a JPO (Japonský patentový úřad) a byl udělen patent USPTO. Pro patentovou rodinu vstupující do databáze má základní význam první (prioritní) publikace patentu. Pro mezinárodní srovnání má rozhodující význam tzv. rok priority, tzn. rok první publikace patentu. Mezinárodní přihláškou podanou podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT), která pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 20. 6. 1991, lze získat ochranu až ve 141 smluvních státech a čtyři regionální patenty, včetně evropského (stav k 6.3.2009). Podstata tohoto systému spočívá v tom, že přihlašovatel, který požaduje udělení patentu v několika zemích, podá pouze jednu přihlášku, u které se před předáním do národních patentových úřadů příslušných zemí provede tzv. mezinárodní řízení, jehož hlavními etapami jsou: mezinárodní rešerše, mezinárodní předběžný průzkum a mezinárodní zveřejnění přihlášky. Druhá fáze řízení pak probíhá před národními úřady. Výsledek mezinárodní rešerše a mezinárodního předběžného průzkumu je předběžným testem úspěšnosti eventuální národní fáze přihlášek. Výhodnost tohoto systému potvrzuje stále stoupající počet přihlášek podaných cestou PCT v zahraničí i u nás. Mezinárodní patentové třídění MPT (International Patent Classification IPC) je základem k ukládání a vyhledávání patentových dokumentů podle oborů. Vzniklo v roce 1968 sjednocením národních třídících systémů pro patentové dokumenty. Obsahuje zhruba 60 tisíc oborových skupin a podskupin a od roku 2006 je průběžně aktualizováno - začleňují se nové podskupiny či skupiny, případně i třídy, nebo se podskupiny či skupiny slučují či ruší. Od roku 2006 platí jeho 8. verze. Třídníky MPT naleznete na stránkách ÚPV ČR. Sektory používané v patentové statistice – jsou totožné s institucionálními sektory používanými ve statistice šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01). Tyto sektory byly vytvořeny na základě Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ISEKTOR) používaného v Národních účtech a zahrnují a) Podnikatelský sektor zahrnuje všechny podniky, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Ekonomické subjekty náležící do tohoto sektoru jsou zařazeny v některém z těchto ISEKTOR: •

ISEKTOR 11: Nefinanční podniky;

•

ISEKTOR 12: Finanční instituce;

•

ISEKTOR 141: Domácnosti - zaměstnavatelé

•

ISEKTOR 142: Domácnosti - osoby samostatně výdělečně činné.

b) Vládní sektor zahrnuje orgány státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství (ISEKTOR 13: Vládní instituce). Z hlediska výzkumu a vývoje patří do vládního sektoru především jednotlivá pracoviště Akademie věd ČR, ostatní výzkumná resortní pracoviště (od 1. 1. 2007 většina těchto subjektů získala nový statut veřejné výzkumné instituce), dále pak veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost. c) Vysokoškolský sektor zahrnuje všechny veřejné i soukromé univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání (OKEČ 803: Vyšší a vysokoškolské vzdělávání či CZNACE 854: Postsekundární vzdělávání) bez ohledu na ISEKTOR. Tento sektor zahrnuje také všechny výzkumné ústavy, fakultní nemocnice, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené či spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. d) Sektor neziskových institucí sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytování netržních služeb domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace. Subjekty náležící do tohoto sektoru jsou zařazeny v některém z těchto ISEKTOR: •

ISEKTOR 14: Domácnosti bez 141 a bez 142;

•

ISEKTOR 15: Neziskové instituce sloužící domácnostem.

5. Rejstřík informací o výsledcích VaV Údaje o článcích publikovaných v odborných časopisech a udělených patentech financovaných ze státního rozpočtu pochází z databáze Rejstřík informací o výsledcích VaV. Rejstřík informací o výsledcích VaV (RIV) tvoří (spolu s Centrální evidencí projektů (CEP), Centrální evidencí výzkumných záměrů (CEZ) a Evidencí veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (VES)) Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), který je informačním systémem veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků. Tento systém je spravován Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Cíle a obsah IS VaVaI, stejně jako práva, povinnosti a postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů jsou stanoveny zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, nařízením vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje (od 1. ledna 2010 nahrazeno nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), zvláštními právními předpisy a Provozním řádem IS VaVaI. Rejstřík informací o výsledcích VaV (RIV) obsahuje údaje o výsledcích výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků uplatněných od roku 1993. Předchůdcem tohoto informačního systému byl Registr informací o publikacích výzkumu a vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích (RIP) provozovaný Úřadem vlády ČR do roku 1995. Údaje do RIV jsou předávány poskytovateli účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků, jimiž jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. Záznamy o výsledcích VaV předané do RIV slouží pro hodnocení výsledků výzkumných aktivit jednotlivých subjektů. Výsledky tohoto hodnocení jsou pak využity jako podklad pro návrh rozdělení finančních prostředků institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Poznámka: Pokud byl některý z výsledků VaV podporován více než jedním poskytovatelem státní podpory na VaV, pak měl každý z poskytovatelů povinnost uvést tento výsledek VaV do databáze RIV. Je tedy možné, že skutečný počet jedinečných výsledků VaV podporovaných ze státních výdajů na VaV je nižší než počet záznamů v databázi RIV (viz. tabulka níže). Tabulka 1: Přehled o počtech záznamů v RIV, 2000-2008

ROK

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Články publikované v odborném časopise Celkový počet záznamů v RIV

20 406

20 522

19 406

23 188

24 774

26 316

30 068

32 477

31 283

Počet jedinečných záznamů v RIV

13 976

14 310

14 952

17 943

19 229

20 313

22 466

25 701

24 834

Patenty Celkový počet záznamů v RIV

68

89

58

85

173

159

184

184

165

Počet jedinečných záznamů v RIV

66

73

53

78

161

147

156

156

134

Zdroj: databáze RIV

Informační systém RIV eviduje tyto druhy výsledků VaV: •

Publikace (článek v odborném časopise, odborná kniha, kapitola v odborné knize, článek ve sborníku);

•

Patenty;

•

Aplikované výstupy VaV (např. prototyp, funkční vzorek, ověřená technologie, užitný vzor, průmyslový vzor, certifikované metodiky, software);

•

Ostatní výsledky VaV (např. audiovizuální tvorba, uspořádání konference, uspořádání workshopu, uspořádání výstavy);

Charakteristiky uvedené v databázi RIV obsahují tyto údaje: •

Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v originálním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v originálním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)

•

Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)

Údaje zaměřené na články v odborném periodiku: •

ISSN periodika,

•

plný oficiální originální název periodika,

•

stát vydavatele periodika,

•

ročník (volume) periodika (resp. pořadové číslo vydání, není-li ročník zaveden),

•

číslo periodika (number) v rámci uvedeného ročníku,

•

strana od_.

Údaje zaměřené na patenty: •

číslo patentu,

•

název vydavatele patentu,

•

místo vydání patentu,

•

název vlastníka patentu.

Důležité definice Článek v odborném časopise – je článek zveřejněný v odborném periodiku bez ohledu na stát vydavatele, který prezentuje původní výsledky výzkumu a který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o celé texty prací s členěním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, event. s poznámkovým aparátem, nikoliv pouze články informativního charakteru, ediční materiály, opravy nebo abstrakta či souhrny, byť publikované v odborném periodiku. Článkem v odborném periodiku není abstrakt vědeckého příspěvku (např. na konferenci). Odborným periodikem je vědecký časopis, který je recenzován, je vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN kód. Od roku 2007 jsou v RIV zařazeny pouze články v časopisech, které jsou obsaženy v databázích společnosti Thomson Reuters, Erich, Scopus a ve vymezeném okruhu odborných periodik vydávaných v České republice. Odborným periodikem není denní tisk ani populárně naučný časopis. Články v odborném periodiku se člení na: •

článek v impaktovaném časopise - v odborném periodiku, který je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters s příznakem „Article“, „Review“, „Proceedings Paper“ nebo „Letter“, a je publikován v periodiku, jehož impaktní faktor je každoročně zveřejňován v databázi Journal Citation Report (JCR) společností Thomson Reutersů;

•

článek v neimpaktovaném odborném časopise - v odborném periodiku, který je obsažen ve světově uznávané databázi ERIH nebo Scopus;

•

článek v neimpaktovaném recenzovaném časopise - článek v odborném periodiku, které je zařazeno v Seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice.

Patent – je vynález, kterému je vydáno osvědčení o vynálezu, které uděluje: •

u českého patentu Úřad průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů;

•

u evropského patentu Evropský patentový úřad za podmínek stanovených evropskou patentovou úmluvou;

•

u ostatních patentů příslušný patentový úřad podle podmínek stanovených daným patentovým úřadem.

Výsledkem je udělený patent, který chrání původní výsledky výzkumu a vývoje, jenž byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Za uplatněný výsledek tohoto druhu lze tedy považovat výsledek až v okamžiku vydání patentové listiny (v případě českého patentu), event. jiné listiny, která má stejný účinek. Za výsledek tohoto druhu nelze považovat patentovou přihlášku, a to v jakékoliv fázi řízení o udělení patentu. Pro bodové hodnocení tohoto druhu výsledku je důležité odlišit patenty udělené národní cestou (tj. patenty udělené národními patentovacími úřady kromě úřadu US a Japonska) a patenty mezinárodní (tj. patenty udělené Evropským patentovým úřadem, Úřadem pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech a Japonským patentovým úřadem). Dále je pro hodnocení patentů udělených národní cestou podstatné, zda je patent doposud nevyužívaný nebo je využíván vlastníkem patentu, nebo zda je využíván na základě platné licenční smlouvy.