Český statistický úřad
Vysokoškolský výzkum a vývoj
Obsah: Úvod ……………………………………………………………………………………………………………………………1 1. Celkové výdaje na výzkum a vývoj………………………………………………………………………………….…2 1.1 Základní ukazatele ………………………………………………………………………………………………..…2 1.2 Postavení vysokoškolského sektoru ve veřejném výzkumu a vývoji ………….…………………………….…6 1.3 Výdaje na VaV podle funkčního hlediska …………………………………………………………………………8 2. Výzkum a vývoj financovaný z veřejných zdrojů……………………………………………………………….…10 2.1 Základní údaje o celkové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů……………………………………10 2.2 Financování výzkumu a vývoje na veřejných vysokých škol ze státního rozpočtu …………………………16 3. Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací …………………………………………………………………19 3.1 Financování VaV na vysokých školách z podnikatelských zdrojů………………………………………….…19 3.2 Spolupráce vysokých škol a podniků v oblasti inovací…………………………………………………………21 4. Výsledky výzkumné a vývoje činnosti………………………………………………………………………………23 4.1 Publikační aktivita - odborné články a jejich citace ………………………………………………………….…23 4.2 Ochrana průmyslového vlastnictví – patentové přihlášky a udělené patenty……………………………..…31 Tabulková příloha Metodologická příloha
Úvod Veřejná podpora výzkumu a vývoje na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích je klíčová pro produkci a šíření nových vědeckých a technologických znalostí a pro rozvoj kvalifikovaných lidských zdrojů. Tyto faktory následně významným způsobem ovlivňují i ekonomický a technologický rozvoj společnosti a její konkurenceschopnost, a to prostřednictvím jak aplikovaného výzkumu, tak i experimentálního vývoje a inovací jež jsou prováděny především v podnikatelském sektoru. Spolupráce vysokoškolského sektoru, jako dodavatele nových znalostí a hlavně budoucí inteligence, se sektorem podnikatelským jako jejich spotřebitelem by tak měla být v každé vyspělé společnosti samozřejmostí. Cílem této rozsáhlé studie vypracované Českým statistickým úřadem je poskytnout jak laické tak především odborné veřejnosti podrobný statistický přehled o vývoji a způsobu financování výzkumu a vývoje ve vysokoškolském sektoru v České republice a v mezinárodním srovnání. Stejně jako se snaží analyzovat některé vybrané údaje o výsledcích výzkumné a vývojové činnosti na vysokých školách. Pro vytvoření této studie byly použity následující datové zdroje: −
Roční statistické šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01), kterým jsou získávány údaje přímo od všech subjektů provádějících výzkum a vývoj na území České republiky. Cílem tohoto šetření je získat podrobné údaje o lidských a finančních zdrojích určených k VaV činnostem. Více metodických informací o šetření VTR 5-01 naleznete v metodické příloze této studie nebo na následujícím odkaze: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje
−
Roční statistická úloha o státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD), kdy se jedná o administrativní údaje od poskytovatelů finanční podpory VaV ze státního rozpočtu. Cílem této úlohy je identifikace VaV podporovaného ze státního rozpočtu podle jednotlivých socioekonomických cílů. Více metodických informací o projektu GBAORD naleznete v metodické příloze této studie nebo na následujícím odkaze: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statni_rozpoctove_vydaje_a_dotace_na_vyzkum_a_vyvoj_gbaord
−
Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků (TI200X) je výběrové statistické šetření prováděné Českým statistickým úřadem za účelem získání mezinárodně srovnatelných statistických informací pro určení kvantitativních a kvalitativních charakteristik inovačního prostředí v podnikatelském sektoru České republiky. Více metodických informací ke statistice inovací naleznete v metodické příloze této studie nebo na následujícím odkaze: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_inovaci
−
Patentové statistické údaje, které jsou Českým statistickým úřadem přebírány z externích administrativních dat od Úřadu průmyslového vlastnictví ČR či z databází zahraničních patentových úřadů. Cílem patentové statistiky je zpřístupnit široké veřejnosti úroveň patentové aktivy subjektů působících na území České republiky. Více metodických informací k patentové statistice naleznete v metodické příloze této studie nebo na následujícím odkaze: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika
−
Rejstřík informací o výsledcích VaV z kterého pocházejí údaje o článcích publikovaných v odborných časopisech a o udělených patentech spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Záznamy o výsledcích VaV předané do RIV slouží pro hodnocení výsledků výzkumných aktivit jednotlivých subjektů. Více metodických informací k údajům z Rejstříku informací o výsledcích VaV naleznete v metodické příloze této studie.
1
1. Celkové výdaje na výzkum a vývoj V úvodní kapitole naleznete jednak základní údaje o celkových výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice a v zahraničí v posledních 10 letech, ale i postavení vysokoškolského sektoru ve veřejném výzkumu a vývoji. V poslední části této kapitoly pak budou představeny podrobnější údaje o výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru v členění podle vědních oblastí, druhu nákladů a typu VaV činnosti. 1.1 Základní ukazatele V roce 2008 bylo v České republice vydáno na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru celkem 9,1 mld. Kč, tj. 4,2krát více než před deseti lety. Ve vládním sektoru, který zahrnuje především veřejné výzkumné instituce (jednotlivé ústavy Akademie věd ČR a resortní výzkumné organizace) pak bylo ve stejném roce utraceno za VaV o čtvrtinu více než ve vysokoškolském sektoru, tj. 11,3 mld. Kč a v podnikatelském sektoru dokonce 3,7krát víc, tj. 33,5 mld. Kč. V roce 2008 tak činily v České republice celkové výdaje na výzkum a vývoj 54,1 mld. Kč. VaV uskutečněný ve vysokoškolském sektoru je v České republice prováděn především na veřejných vysokých školách, kde v roce 2008 bylo za VaV utraceno 95 % z celkových výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru, 4 % pak připadají na fakultní nemocnice a zbylé 1 % na soukromé vysoké školy. Z 26 veřejných a státních vysokých škol provádějí VaV až na jednu všechny, ale s poměrně velkými rozdíly co se týče výše jejich výdajů na VaV. Pouze pět z nich utratilo za VaV více jak 500 mil. Kč a naopak 14 jich utratilo méně jak 200 mil. Kč. Až na jednu ze všech 25 soukromých vysokých škol jež provádějí VaV neutratila žádná za VaV v roce 2008 více jak 10 mil. Kč. Graf 1: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice, 1998-2008
0,23% 0,17%
0,19%
0,19%
0,19%
0,25%
0,26%
0,25%
0,18%
0,14% 0,11%
2,9
3,8
4,4
4,6
4,9
5,2
2,2 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
v mld. Kč - běžné ceny
6,9
7,9
2005
2006
9,2
9,1
2007
2008
podíl na HDP Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ
Pokud bychom vztáhli výdaje na VaV uskutečněné ve vysokoškolském sektoru k HDP tak tento podíl vzrostl z 0,11 % v roce 1998 na 0,25 % v roce 2008. Je ovšem nutné poznamenat, že v posledních třech letech tento podíl zůstává stejný. Spolu s vládním sektorem se tak v roce 2008 veřejný výzkum a vývoj (VaV uskutečněný ve vysokoškolském a vládním sektoru) podílel 0,55 % na HDP a podnikatelský výzkum a vývoj 0,91 % HDP. Celkově tak výdaje na VaV v České republice vztažené k HDP v roce 2008 dosáhly 1,46 %, tento ukazatel nazýváme intenzita výzkumu a vývoje. V České republice poklesla celková intenzita výzkumu a vývoje za poslední tři roky z 1,55 % HDP v roce 2006 na 1,46 % HDP v roce 2008, a to především díky vysokému nárůstu HDP v roce 2007 a stagnaci výdajů na VaV v roce 2008. I když výdaje na VaV rostly v ČR v posledních 10 letech výrazně rychleji než ve většině vyspělých států EU, splnění hlavního cíle Lisabonské strategie v oblasti výzkumu a vývoje, podle kterého by do roku 2010 intenzita celkových výdajů na VaV v zemích EU měla dosáhnout úrovně 3 % HDP, je stále velmi vzdálené. 2
11,9%
14,6%
15,7%
33,3%
33,7%
13,4%
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
-2,5%
-0,7%
5,3%
0,7%
6,6%
5,6%
4,1%
1,2%
12,4%
17,9%
reálný ve stálých cenách roku 2000 27,1%
29,0%
30,7%
nominální v běžných cenách
9,9%
22,1%
34,4%
Graf 2: Meziroční nárůst výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice (%), 1998-2008
2008
Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ
Vysokoškolský sektor je z hlediska výdajů na VaV v posledních 10 letech nejrychleji rostoucím sektorem provádění VaV v České republice – průměrný meziroční nárůst činil 15,4 %, tj. 2,2krát více než ve vládním sektoru a 1,8krát než v podnikatelském sektoru. Tento nárůst ovšem nebyl ve sledovaném období rovnoměrný. Výdaje na VaV na vysokých školách zaznamenaly nejvýznamnější dynamiku nárůstu především v období 1997-2001 kdy v průměru rostly o čtvrtinu ročně. V letech 2002-2004 došlo k významnému zpomalení nárůstu těchto výdajů, a to na cca 5 % ročně. Dynamika růstu v tomto sektoru byla obnovena opět v letech 2005 až 2007. V roce 2008 pak došlo poprvé k meziročnímu poklesu jak již bylo uvedeno výše. Základní ukazatele za vysokoškolský sektor z ročního šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01) za poslední dva roky naleznete v následující tabulce. Vysokoškolský sektor – základní ukazatele VaV; 2007-2008 Rok
Subjekty provádějící VaV
Pracoviště VaV (fakulty VŠ)
2007
25
144
8 671
7 949
11 913
8 238
2008
25
144
8 640
7 866
12 603
8 938
Výdaje na VaV celkem (mil.Kč)
z toho financ. Pracující ve VaV z veřejných zdrojů celkem (FTE)
z toho výzkumní pracovníci
Veřejné vysoké školy
Soukromé vysoké školy 2007
29
29
64
27
195
152
2008
28
28
88
36
209
170
2007
11
11
423
411
357
274
2008
11
11
362
354
335
250
Fakultní nemocnice
Celkem vysokoškolský sektor 2007
65
184
9 158
8 387
12 465
8 664
2008
64
183
9 090
8 256
13 147
9 358
Mezinárodní srovnání V roce 2008 bylo v zemích EU27 na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru vynaloženo celkem 52 119 mil. EUR. Nejvíce do VaV investovaly ze zemí EU vysoké školy v Německu a to 9 908 mil. EUR (údaj z roku 2007), ve Velké Británii (8 593 mil. EUR) a ve Francii (7 780 mil. EUR). Univerzitní výzkum a vývoj těchto tří zemí se tak dohromady podílel polovinou na celkových výdajích na VaV všech vysokých škol v EU27. 3
Česká republika se na výše uvedené částce podílela 364 mil. EUR (0,7 %). I přes takto nízký podíl však jde o druhou nejvyšší hodnotu z nových členských zemí EU27. Vyššího podílu dosáhlo v roce 2008 pouze Polsko - 1,4 % (738 mil. EUR). Naopak na Slovensku v roce 2008 utratily za VaV vysoké školy pouze 77 mil. EUR a jejich podíl na EU27 tak dosáhl 0,15 %. Výše sledovaný podíl České republiky se od roku 2000 zvýšil 2,3krát. Pro mezinárodní srovnání se kromě vyjádření vysokoškolských výdajů na VaV v absolutních hodnotách se nejčastěji používá jejich vyjádření k HDP. Tento poměrový ukazatel se nazývá: „R&D Intensity - Intenzita výzkumu a vývoje“ a patří ve statistikách EU do skupiny strukturálních ukazatelů, které hodnotí postup plnění cílů Lisabonské strategie. Graf 3: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru jako podíl na HDP, 2008 (%)
0,8% 0,7% 0,6% 0,5% 0,4% 0,3% 0,2%
Rusko
Bulharsko
Slovensko
Čína*
Polsko
Rumunsko
Slovinsko
Maďarsko*
Česko
Řecko*
Korea*
Španělsko
Itálie
USA
Irsko
Francie
EU27*
Německo*
Belgie
Japonsko*
UK
Portugalsko
Norsko
Nizozemí*
Estonsko
Rakousko*
Finsko
Kanada
Dánsko
Švédsko
0,1% 0,0%
* rok 2007 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ
V roce 2007 tvořily výdaje na VaV na vysokých školách v EU27 v průměru 0,40 % HDP. Nejvyšší podíl na HDP byl ze zemí EU27 zaznamenán v roce 2008 ve skandinávských zemích, a to od 0,66 % ve Finsku po 0,80 % ve Švédsku. Česká republika zaznamenala v roce 2008, kromě Estonska (0,56 % HDP), nejvyšší podíl výdajů na VaV na vysokých školách na HDP (0,25 %) ze všech nových zemí EU. Přesto stejně jako ostatní nové členské státy EU významně zaostáváme v tomto ukazateli za průměrem EU27.
Japonsko*
Německo*
Belgie
Francie
Švédsko
Nizozemí*
Itálie
Rakousko*
EU27*
USA
Slovinsko
Finsko
Polsko
Norsko
UK
Kanada
Španělsko
Dánsko
Maďarsko*
Portugalsko
Korea*
Slovensko
13% Česko
Irsko
18% Čína*
Rusko
29% Rumunsko
Graf 4: Průměrný reálný** roční nárůst výdajů vysokých škol na VaV (%), 1998–2008
10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%
* roky 1998-2007 ** spočítáno na základě údajů v PPP US$ ve stálých cenách roku 2000 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ
4
Reálné výdaje vysokých škol na VaV rostly v České republice kromě Rumunska a Číny v posledních 10 letech v průměru nejrychleji ze všech sledovaných zemí. V případě České republiky byl tento nárůst zapříčiněn především posílením pozice vysokoškolského sektoru´v rámci veřejného výzkumu a vývoje. Více viz. následující kapitola. K hodnocení výzkumu a vývoje slouží nejen absolutní hodnoty či podíl výdajů na HDP, ale také výdaje na VaV vztažené na jednoho přepočteného výzkumného pracovníka (FTE - průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV). Graf 5: Průměrné roční výdaje na 1 výzkumného pracovníka (FTE) na vysokých školách v letech 2005-2007 (v tis. PPP US$ ve stálých cenách roku 2000)
180 160 140 120 100 80 60 40
Bulharsko
Slovensko
Rusko
Litva
Polsko
Rumunsko
Čína
Estonsko
Česko
Portugalsko
Slovinsko
Řecko
Španělsko
Maďarsko
Finsko
Japonsko
EU27 průměr
Belgie
Francie
Korea
Irsko
Norsko
Dánsko
Německo
Itálie
Švédsko
Nizozemsko
0
Rakousko
20
Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ
V letech 2005 až 2007 tvořily průměrné roční výdaje na jednoho výzkumníka (FTE) na vysokých školách EU27 necelých 85 tisíc US$ ve stálých cenách roku 2000 přepočtených dle parity kupních sil (PPP) jednotlivých národních měn. V České republice připadalo ve stejném období na jednoho výzkumníka pracujícího ve vysokoškolském sektoru téměř 60 tisíc US$ v PPP a Česká republika tak v případě tohoto ukazatele dosahuje velmi podobných hodnot jako například Maďarsko, Španělsko či Slovinsko. I přes to, že se Česká republika nachází pod evropským průměrem, není zdaleka na konci pomyslného žebříčku zemí. Nejnižších hodnot tohoto ukazatele dosahuje Litva, Rusko, Bulharsko a také Slovensko, kde na jednoho výzkumného pracovníka ve vysokoškolském sektoru připadá částka 15 tisíc US$ v PPP a nižší. Naopak nejvyšších hodnot dosahuje Rakousko, Nizozemsko a také Švédsko, kde hodnota výdajů na VaV připadající na jednoho výzkumníka přesahuje částku 150 tisíc US$ v PPP.
5
1.2 Postavení vysokoškolského sektoru ve veřejném výzkumu a vývoji Vysokoškolský sektor se výší výdajů na VaV řadí v České republice na třetí místo za sektor podnikatelský a vládní. V roce 2008 se vysokoškolský sektor na celkových výdajích na VaV uskutečněných na území ČR, které dosáhly výše uvedených 54,1 mld. Kč, podílel 16,8 %, vládní sektor pak 20,9 % a podnikatelský 61,9 %. Graf 6: Výdaje na veřejný* výzkum a vývoj v České republice, 1998-2008
26%
25%
24%
24%
23%
23%
22% 20%
16%
14%
12%
16%
15%
19%
16%
15%
6,7
6,7
6,8
7,5
7,9
2,9
3,8
4,4
4,6
4,9
5,2
1999
2000
5,7
2,2 1998
2001 2002 2003 vysokoškolský sektor (VŠ) - mld. Kč
9,3
8,4
17%
17%
11,3
11,3
9,2
9,1
7,9
6,9
2004
21%
16%
9%
5,9
21%
2005 2006 2007 vládní sektor (v.v.i.) - mld. Kč
VŠ - % celk. výdajů na VaV v ČR
2008
v.v.i. - % celk. výdajů na VaV v ČR
* výdaje na VaV uskutečněné ve vysokoškolském a vládním sektoru celkem Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ
Výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru (dále jen veřejný výzkum a vývoj) se v České republice podílel na celkových výdajích na VaV od 35 % v roce 1998 do 40 % v roce 2000. V posledních 2 letech se tento podíl ustálil na hodnotě 38 %. Ovšem od roku 1998 dochází k výraznému nárůstu podílu vysokoškolského sektoru nejen na celkových výdajích na VaV (z 9,5 % v roce 1998 na 16,8 % v roce 2008), ale především na veřejném výzkumu a vývoji (z 27,0 % v roce 1998 na 44,5 % v roce 2008). Mezinárodní srovnání Ohledně podílu vysokoškolského sektoru na celkových výdajích na VaV uskutečněných v dané zemi neexistuje optimální hranice, ani pravidlo, že čím více se vysoké školy podílejí na VaV, tím lépe. Odráží se zde spíše jednak nastavení systému veřejného VaV v daném státě, resp. jeho tradice a pak postavení a síla soukromého výzkumu a vývoje.
82%
86%
Rusko 18%
Bulharsko 14%
69% 31% Čína*
62%
59% 41% Rumunsko
38%
57% 43%
Česko
Slovensko
vysokoškolský sektor
Slovinsko
52%
55%
48%
51% 49% Polsko
45%
51% 49% Maďarsko*
Korea*
46% 54%
45% 55% Francie
Německo*
40% 60% Španělsko
45%
38% 62% Japonsko*
55%
36% 64% EU27*
USA
31%
32%
69%
68%
30% 70% Řecko*
Finsko
30% 70% Nizozemsko*
Norsko
29% 71% Itálie
25%
29%
75%
22% 78% Irsko
71%
22% 78% Estonsko
UK
19% 81% Portugalsko
Belgie
17%
18%
83%
82% Rakousko*
89% Dánsko
Švédsko
Graf 7: Podíl vládního a vysokoškolského sektoru na celkových výdajích na veřejný výzkum a vývoj , 2008 (%)
vládní sektor
* rok 2007 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ
6
Vysokoškolský sektor je v rámci veřejného výzkumu a vývoje nejsilnější v Dánsku, Švédsku, Rakousku a Portugalsku s podílem výdajů na VaV na celém veřejném výzkumu a vývoji vyšším než 80 %. Naopak ve většině nových států EU (kromě Estonska) v Rusku a Číně hraje významnější roli ve veřejném výzkumu a vývoji vládní sektor a to především díky silnému postavení Akademie věd (např. v České republice, Polsku, Rusku, Maďarsku atd.) nebo velmi nízkými výdaji na VaV ve vysokoškolském sektoru (např. v Bulharsku a Slovensku). Mezi státy s vyrovnaným podílem vysokoškolského a vládního sektoru ve vyspělých zemích patří především Francie, Spojené státy a Korea s významnými výdaji na obranný VaV a Německo s významným postavením institutu Maxe Plancka. Graf 8: Veřejný výzkum a vývoj - podíl na celkových výdajích na VaV (GERD) a na HDP (%), 2008
0,4%
40%
0,3%
30%
Čína* 8%
10% Rusko 7%
Bulharsko 10%
Korea* 11%
Izrael** 12%
Japonsko* 13%
13% USA
16%
Slovinsko 13%
Německo*
17% Česko
20%
19% Finsko
Francie
21% Belgie
21%
23% EU27*
Švédsko
23% Maďarsko*
24% Slovensko
24%
20%
Rakousko*
UK
Dánsko
Španělsko
Irsko
Rumunsko
Norsko
Itálie
Portugalsko
Polsko
Řecko*
0,0%
Estonsko
0,1%
Nizozemsko*
0,2%
25%
50%
27%
0,5%
26%
60%
27%
0,6%
31%
70%
29%
0,7%
32%
80%
34%
0,8%
33%
90%
34%
0,9%
50%
100%
43%
1,0%
0%
výdaje na VaV ve vládním sektoru (GOVERD) jako % celkových výdajů na VaV (GERD) výdaje vysokých škol na VaV (HERD) jako % celkových výdajů na VaV (GERD) veřejný VaV (HERD + GOVERD) jako % HDP * rok 2007 ** Izrael (bez obranného VaV) Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ
Jak již bylo uvedeno výše, v Česku se vysokoškolský sektor podílí na celkových výdajích na VaV 17 %, vládní sektor 21 % a na HDP tvoří celkový veřejný výzkum a vývoj 0,56 %. V celé Evropské unii činí podíl výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru 23 % a ve vládním sektoru 13 % celkových evropských výdajů na VaV. Na HDP pak tvoří veřejný VaV v EU27 0,63 %. Nejvyššího zastoupení na HDP, téměř 1 % HDP, dosahuje veřejný VaV ve Švédsku (0,97 %), Finsku (0,96 %) a s odstupem pak v Dánsku (0,80 %) – ve všech těchto zemích má ve veřejném VaV silné postavení vysokoškolský sektor. Tento vysoký podíl ovšem není způsoben výrazným zastoupením veřejného VaV (HERD+GOVERD) na celkových výdajích na VaV (GERD), to činí necelých 30 %, ale obecně velmi vysokými výdaji plynoucími do výzkumu a vývoje v těchto zemích. Naopak nejnižšího podílu veřejných výdajů na VaV na HDP je dosahováno na Slovensku a v Bulharsku, cca 0,3 % a do jisté míry také v Řecku, Polsku a Rumunsku (0,4 %), kde je zastoupení veřejného VaV na celkových výdajích na VaV (GERD) velmi silné, tvoří okolo 60 %.
7
1.3 Výdaje na VaV podle funkčního hlediska Cílem této kapitoly je poskytnout údaje o výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru podle druhu nákladů, typu VaV činnosti a podle vědních oblastí. Jelikož pro tyto ukazatele existuje mezinárodní srovnání pouze v omezené míře, a to jak z hlediska dostupných ukazatelů tak zemí, není v této kapitole uvedeno.
Graf 9: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice podle druhu nákladů (mil. Kč), 1998-2008
5 000 4 500
mzdové náklady
4 000
ostatní běžné výdaje
3 500
investiční (kapitálové) výdaje
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ
V roce 2008 tvořily na vysokých školách mzdové náklady 48,8 % (4 438 mil. Kč) z celkových výdajů na VaV, ostatní běžné výdaje dalších 43,7 % (3 971 mil. Kč) a na investiční výdaje pak zbylo 7,5 % (681 mil. Kč). Mzdové náklady na VaV byly zdaleka nejrychleji rostoucí položkou vysokoškolských výdajů na VaV. V posledních deseti letech rostly v průměru ročně o 22 % z 593 mil. Kč v roce 1998 na výše zmíněných 4 438 mil. Kč v roce 2008. Jejich podíl na celkových výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru vzrostl za stejné období z 27 % na 49 %, a to na úkor především investičních výdajů. Struktura vysokoškolských výdajů na VaV podle jejich nákladů je v tomto sektoru ovlivněna tím, že VaV je často prováděn ve stejných prostorech a stejnými lidmi jako pedagogická činnost a tak mohou být VaV aktivity částečně spolufinancovány i z jiných zdrojů než těch určených přímo na VaV a naopak. Jde například o příspěvky a dotace na vzdělávací činnost, jež byly v roce 2008 u veřejných vysokých škol 3,7krát vyšší než dotace na VaV. V roce 2008 dosáhly celkové osobní (mzdové a sociální) náklady veřejných vysokých škol, na kterých je prováděna většina (90 %) VaV ve vysokoškolském sektoru, 19,7 mld. Kč. Ve vysokoškolském sektoru se největší objem prostředků investuje do základního výzkumu (5 208 mil. Kč, 57 % v roce 2008), tzn. do experimentálních nebo teoretických prací prováděných s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů, bez úvah o jejich konkrétní aplikaci. Aplikovaný výzkum zaujímal z hlediska velikosti výdajů na VaV druhé místo (37 %, 3 364 mil. Kč). Výdaje na experimentální vývoj činily 6 % (519 mil. Kč) z celkových výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru. Pokud budeme sledovat zastoupení výdajů na VaV podle jednotlivých typů činnosti v čase, zjistíme, že v průběhu let dochází k přesouvání finančních prostředků na úkor aplikovaného výzkumu do výzkumu základního.V roce 2000 se na výdajích na VaV ve vysokoškolském sektoru podílel základní výzkum 50 % (1 891 mil. Kč), aplikovaný výzkum 42 % (1 570 mil. Kč) a experimentální vývoj zaujímal zbylých 8 % (303 mil. Kč). Jelikož není hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem vždy jasná a jednoznačná, je třeba při interpretaci zjištěných údajů v členění podle typu VaV činnosti postupovat s velkou opatrností. 8
Graf 10: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle vědních oblastí (mil. Kč), 1998-2008
3 500 Technické
3 000 2 500
Přírodní
2 000
Lékařské
1 500
Soc. a hum.
1 000
Zemědělské
500 0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008 Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ
V celém sledovaném období bylo nejvíce finančních prostředků na VaV ve vysokoškolském sektoru investováno do VaV v oblasti technických věd, kde v roce 2008 činily výdaje na VaV 3 228 mil. Kč (36 % výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru). Druhou vědní oblastí, do které šlo ve vysokoškolském sektoru nejvíce finančních prostředků na VaV byla oblast přírodních věd, kde bylo v roce 2008 vynaloženo 2 357 mil. Kč na VaV (26 % výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru). Relativně rostly v posledních 10 letech nejrychleji výdaje na VaV, a to především v prvních letech, v oblasti sociálních a humanitních věd, a to ze 171 mil. Kč v roce 1998 na 1 319 mil. Kč v roce 2008. Absolutně o 2 457 mil. Kč pak v oblasti technických věd. Kromě přírodních věd došlo mezi roky 2007 a 2008 u všech sledovaných věd k poklesu nebo stagnaci výdajů na VaV. Skokový nárůst výdajů na lékařský VaV v roce 2005 byl způsoben zařazením fakultních nemocnic do vysokoškolského sektoru. Graf 11: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice podle vědních oblastí a typu VaV činnosti – průměrné roční výdaje za období 2005 – 2008 (mil. Kč)
3 000
116 (4%)
2 500
Experimentální vývoj
1 202 (41%) 2 000 1 500
324 (17%) 506 (26%)
1 000 500
1 111 (57%)
771 (48%)
277 (22%)
1 625 (55%) 811 (51%)
88 (17%) 432 (82%)
963 (77%)
lékařské
zemědělské
soc. a hum.
Aplikovaný výzkum Základní výzkum
0 přírodní
technické
Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ
Jak bylo uvedeno výše, jde ve vysokoškolském sektoru nejvíce finančních prostředků alokovaných na VaV do základního výzkumu (57 % v roce 2008), dále pak do výzkumu aplikovaného (37 %) a do experimentálního vývoje pouhých 6 % finančních prostředků plynoucích do VaV vysokých škol. Toto zastoupení jednotlivých typů VaV činností platí sice u VaV vysokých škol jako celku, pokud se ale zaměříme na jednotlivé obory, zjistíme, že je situace zcela odlišná. V případě přírodních věd šlo v roce 2008 57 % výdajů na VaV do základního výzkum, aplikovaný výzkum zaujímal 26 % a na experimentální vývoj zbývalo dokonce 17 %. V technických vědách již experimentální vývoj spotřebovává pouhá 4 % výdajů na VaV v tomto oboru a u věd lékařských, zemědělských a sociálních je podíl experimentálního vývoje okolo 1 %. U věd zemědělských, sociálních a humanitních je velmi dominantní základní výzkum, do kterého plyne 77 % prostředků na VaV v případě věd sociálních a humanitních a dokonce 82 % v případě věd zemědělských. 9
2. Výzkum a vývoj financovaný z veřejných zdrojů V této kapitole jsou v první části uvedeny základní údaje o celkových veřejných výdajích určených na VaV včetně mezinárodního srovnání a v druhé pak podrobné údaje o výši podpory VaV na veřejných vysokých školách ze státního rozpočtu. 2.1 Základní údaje o celkové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů Údaje o financování VaV ze státního rozpočtu pocházejí ze dvou rozdílných zdrojů. Prvním z nich je již zmiňované roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01 a druhým jsou administrativní údaje Rady pro VaVaI. Přesto, že by měly být celkové částky z obou zdrojů shodné, není tomu tak z metodologických důvodů. Veřejné výdaje na VaV získané z šetření VTR 5-01 od příjemců podpory jsou v posledních letech vyšší než údaje získané z administrativních dat od poskytovatelů podpory a to z následujících důvodů: · Výzkum a vývoj je v České republice z části podporován z finančních zdrojů EU přerozdělovaných jednotlivými úřady státní správy. Zpravodajské jednotky mohou veškeré finanční prostředky, které získaly prostřednictvím těchto úřadů, chápat jako národní veřejné zdroje na VaV, a tedy je do výkazu VTR 5-01 zaznamenat jako veřejné zdroje na VaV z České republiky. · Vysoké školy dostávají ze státního rozpočtu podporu na pedagogickou i výzkumnou činnost. Není vyloučené, že z finančních prostředků na pedagogickou činnost mohou být placeny mzdy pedagogů, kteří jsou zároveň výzkumnými pracovníky. Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV tedy nemusí zahrnovat celkové výdaje na mzdy výzkumných pracovníků ve vysokoškolském sektoru. Podpora VaV z veřejných zdrojů (mld. Kč) 2005
2006
2007
2008
roční šetření o VaV
17,2
19,4
22,4
22,3
administrativní údaje
16,4
18,3
20,5
20,5
rozdíl
0,81
1,14
1,89
1,85
Z výše uvedených důvodů je tato kapitola rozdělena do dvou částí podle zdroje dat. V první jsou uváděny výsledky z ročních šetření o výzkumu a vývoji v jednotlivých zemích. Nejsou zde zmiňovány absolutní hodnoty, ale pouze poměrové ukazatele. Absolutní čísla jsou dále uváděna v druhé části kapitoly, která se věnuje datům pocházejícím z administrativních zdrojů. 2.1.1 Údaje z šetření VTR 5-01, tj od příjemců této podpory Cílem této části je poskytnout informace o podílu veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV a jejich podílu na HDP v mezinárodním srovnání. Lisabonská strategie uvádí, že podíl finančních prostředků na VaV pocházejících z veřejných zdrojů by neměl přesáhnout jednu třetinu celkových výdajů na VaV v dané ekonomice a do roku 2010 by podíl veřejných výdajů na VaV na HDP měl dosáhnout 1 %.
10
Graf 12: Podíl veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV, 2008 (%)
70% 60% 50% 40% 30% 20%
Japonsko*
Belgie*
Švédsko*
Finsko*
Čína*
Korea*
Dánsko
USA
UK
Německo*
Slovinsko
Irsko*
EU27 průměr
Rakousko
Francie
Česko
Maďarsko
Španělsko*
Itálie*
Portugalsko*
Norsko*
Estonsko
Slovensko
Bulharsko*
Polsko
Rusko
Rumunsko
10% 0%
* rok 2007 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ
Státní rozpočet je po investicích ze soukromých podnikatelských zdrojů druhým nejvýznamnějším zdrojem financování VaV v České republice. Po celé sledované období se podíl veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV pohyboval v rozmezí 37 % až 45 % s tím, že v roce 2008 dosáhl 41,3 %, tj. cca o 7 procentních bodů více než byl v roce 2008 průměr za EU27 (34 %). Významné zastoupení veřejných zdrojů na financování VaV bylo charakteristické pro většinu postkomunistických zemí, tj. pro Rumunsko (70 %), Rusko (65 %), Bulharsko (62 %) nebo Polsko (60 %). Naopak veřejné zdroje se na financování VaV podílejí méně než jednou čtvrtinou v Japonsku (16 %), v Belgii (22 %), ve Švédsku (22 %) a ve Finsku (24 %). I přes to, že stále patří například Polsko, Bulharsko či Estonsko v hodnotách tohoto ukazatele na přední místa mezinárodního srovnání, došlo v jejich případě od roku 2000 k poklesu podílu veřejných zdrojů na celkových výdajích na VaV. V Bulharsku bylo z veřejných zdrojů v roce 2000 financováno 69 % výzkumných a vývojových činností a v Estonsku byl tento podíl 59 %. V případě České republiky lze hovořit spíše o stagnaci. Graf 13: Výdaje na VaV z veřejných zdrojů jako podíl na HDP, 2008 (%)
1,0% 0,9% 0,8% 0,7% 0,6% 0,5% 0,4% 0,3% 0,2%
Slovensko
Bulharsko*
Polsko
Čína*
Irsko*
Rumunsko
Belgie*
Maďarsko*
Itálie*
Slovinsko
Portugalsko*
Japonsko*
Španělsko*
UK
EU27*
Česko
Estonsko
Rusko
Dánsko
Německo*
Norsko*
USA
Francie
Švédsko*
Korea*
Finsko*
Rakousko
0,1% 0,0%
* rok 2007 Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ
11
V průměru tvořily výdaje na VaV financované z veřejných zdrojů ve státech EU27 0,60 % HDP. Nejvyšší podíl výdajů na VaV z veřejných zdrojů na HDP byl v roce 2008 v Rakousku (0,99 %), ve Finsku (0,84 %), ve Francii (0,8 %) a ve Švédsku (0,8 %). Ze zemí, které nepatřily do EU27, byl podíl výdajů na VaV z veřejných zdrojů na HDP významný v Koreji (0,8 %), v Austrálii (0,77 %) a v USA (0,75 %). Česká republika s podílem veřejných výdajů na HDP 0,61 % mírně přesahuje průměr EU27. Nejnižší podíl veřejných výdajů na VaV na HDP byl zaznamenán na Slovensku (0,25 %) a v Bulharsku (0,27 %). V průběhu let samozřejmě docházelo ke změnám tohoto ukazatele. Například v případě České republiky a Rakouska podíl veřejných zdrojů jdoucích do VaV na HDP plynule rostl. Ještě v roce 1995 tvořily veřejné prostředky na VaV v České republice pouhých 0,31 % HDP, v roce 2000 byl již tento podíl 0,54 %. V Rakousku se tento ukazatel zvýšil z hodnoty 0,73 % v roce 1995 na současných 0,99 % HDP. Mnohé jiné země, například Belgie, Dánsko, Finsko nebo také Polsko zaznamenávají spíše stagnaci. Naopak k poklesu podílu veřejných výdajů plynoucích do VaV na HDP došlo u Slovenska, Francie či Německa. Na Slovensku tvořil podíl veřejných výdajů na HDP v roce 1995 0,35 % a v roce 2007 to bylo již pouhých 0,25 %. 2.1.2 Údaje z administrativních zdrojů, tj. od poskytovatelů této podpory Cílem této části je poskytnout jednak informace o absolutních výdajích na VaV ze státního rozpočtu a jejich podílu na celkovém státním rozpočtu a také jejich členění podle socioekonomických cílů. Tyto údaje jsou na ČSÚ zpracovány v rámci úlohy GBAORD (úloha o státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV). V této studii jsou uváděny údaje o státních výdajích na VaV pocházející ze závěrečného účtu státního rozpočtu, tj. ty, které byly ze státního rozpočtu v daném roce na VaV opravdu utraceny. Plánované a skutečné státní výdaje na VaV (mld. Kč) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Plánované
12,0
12,7
12,4
13,7
14,7
16,5
18,4
21,5
23,0
Skutečné
11,9
12,6
12,3
13,4
14,2
16,4
18,3
20,5
20,5
Zdroj: Schválený státní rozpočet a Státní závěrečný účet státního rozpočtu, MF ČR
Graf 14: Výzkum a vývoj financovaný v České republice ze státního rozpočtu, 1998-2008
1,90% 1,88% 1,60%
1,67%
8,7
9,7
1998
1999
1,74%
1,69%
1,63%
11,9
12,6
12,3
13,4
14,1
2000
2001
2002
2003
2004
v mld. Kč - běžné ceny
1,63%
16,4
2005
1,79%
18,3
2006
1,87%
1,89%
20,5
20,5
2007
2008
podíl na státním rozpočtu Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV)
12
V roce 2008 dosáhly státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV v České republice 20,5 mld. Kč. Po celé sledované období 1998-2008 (mimo rok 2002) vykazovaly státní rozpočtové výdaje na VaV rostoucí trend s tím, že v roce 2008 došlo k značnému zpomalení, neboť v tomto roce vzrostly státní rozpočtové výdaje na VaV o pouhých 13,8 mil. Kč. Za posledních deset let vzrostly státní rozpočtové výdaje na VaV v běžných cenách více než dvakrát (2,3 krát). Státní rozpočtové výdaje na VaV jako podíl z celkového státního rozpočtu tvořily ve všech letech sledovaného období více než 1,6 %. Od roku 2005 je patrný kontinuální nárůst podílu státních rozpočtových výdajů na VaV na státním rozpočtu o 0,26 procentních bodů (z 1,63 % v roce 2005 na 1,89 % v roce 2008). Na celkových výdajích z veřejného rozpočtu, který zahrnuje kromě státního rozpočtu i rozpočty územní, tvořily státní výdaje na VaV v roce 2008 1,3 %. Tento ukazatel se používá pro mezinárodní srovnání, viz. graf 17.
1999
2000
2001
2002
8,2%
11,8%
10,1%
0,1%
nominální v běžných cenách reálný ve stálých cenách roku 2000 2003
2004
2005
2006
2007
-1,7%
-5,3%
-2,6%
5,4%
11,4%
16,5% 9,4%
1,1%
6,0%
0,8%
8,3%
16,2%
21,2%
7,7%
10,8%
23,0%
Graf 15: Meziroční reálný a nominální nárůst financování VaV ze státního rozpočtu v České republice, 1999-2008
2008
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV)
V posledních deseti letech rostly státní rozpočtové výdaje v běžných cenách meziročně v průměru o 11,3 %. Nejvýraznější nominální nárůst státních rozpočtových výdajů na VaV byl zaznamenán v roce 2000, kdy dosáhl 23 %. Naopak k nominálnímu poklesu státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV došlo v roce 2002, a to o 2,6 %. Pokud se zaměříme na vývoj státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV ve stálých cenách roku 2000, pak jejich průměrný reálný meziroční nárůst mezi roky 2000 a 2008 činil 8,1 %. Nejvýraznější reálný růst státních rozpočtových výdajů na VaV byl zaznamenán opět v roce 2000 (21,2 %). K reálnému poklesu státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV došlo v letech 2002 a 2008, kdy poklesly o 5,3 % resp. 1,7 %.
13
Mezinárodní srovnání Rozdíly mezi státy v absolutních výdajích na VaV jsou ovlivněny kromě velikosti, vyspělosti a zaměření jednotlivých ekonomik také rozdíly v úrovních cenových hladin. Pokud bychom porovnávali absolutní výši výdajů na VaV přepočtenou pomocí parit kupních sil národních měn (PPPs), byla by pozice ČR ve vztahu k celkovým výdajům EU27 přibližně o polovinu lepší. Graf 16: Výzkum a vývoj financovaný z národních státních rozpočtů, 2008 (mil. EUR a % z EU 27)
Lotyšsko 0,1%
1%
1%
Irsko
Portugalsko
Finsko
Rakousko
Dánsko
Norsko
Belgie
Francie
Německo
Japonsko
US
EU27
0
Polsko
2%
2%
Litva 0,1%
0,1% Estonsko
2%
2%
Bulharsko
0,1%
0,2% Slovensko
3%
3% Švédsko
3%
5% Nizozemsko
Slovinsko
5% Rusko
11% Itálie
6%
12%
Rumunsko
Maďarsko
0,2%
0,5%
0,6%
0,7%
0,9% Česko
10
Španělsko
20
16%
30
22%
26%
40
Korea
50
Řecko
60
13%
70
UK
80
1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0
100%
90
108%
100
Zdroj: OECD MSTI 2009-2, Eurostat a dopočty ČSÚ
V roce 2008 šlo z národních rozpočtů všech zemí EU27 do VaV 89,8 mld. EUR, z čehož největší část zaujímaly státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV Německa - 22 % (19,7 mld. EUR), Francie - 16 % (14,6 mld. EUR) a Velké Británie - 13 % (11,7 mld. EUR). V České republice v roce 2008 tvořily státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV 0,9 % (821 mil. EUR) celkových státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV v EU27 což bylo nejvíce ze všech nových zemí EU27 kromě Polska.
0,87%
0,85%
0,79%
0,75%
0,70%
0,70%
0,67%
Maďarsko
Bulharsko
Slovensko
Lotyšsko
Polsko
Litva
Řecko
1,06%
1,18% Belgie
Rumunsko
1,23%
1,30% Itálie
Slovinsko
1,35% Irsko
1,29%
1,36% UK
Česko
1,41% Rakousko
1,53% EU27
1,43%
1,53% Švédsko
Francie
1,55% Nizozemsko
1,65% Dánsko
1,82% Německo
1,67%
1,82% Norsko
Estonsko
1,89% Japonsko
1,99% Finsko
2,22%
2,56% US
Portugalsko
2,60% Španělsko
Graf 17: Výzkum a vývoj financovaný z národních státních rozpočtů jako % celkových veřejných výdajů, 2008
Zdroj: OECD MSTI 2009-2, Eurostat a dopočty ČSÚ
V roce 2008 činil v zemích EU27 podíl státních rozpočtových výdajů na VaV z celkových veřejných výdajů v průměru 1,53 %. Nejvyšší byl tento podíl ve Španělsku (2,6 %) a v Portugalsku (2,22 %) a 14
naopak nejnižších hodnot dosahoval v Litvě (0,7 %), v Polsku (0,7 %) a v Řecku (0,67 %). Kromě Estonska byl podíl v České republice (1,29 %) nejvyšší z nových členských států EU27, i když zdaleka nedosahoval výše uvedeného průměru EU27. Graf 18: VaV financovaný z národních státních rozpočtů podle hlavních socioekonomických cílů (%), 2008
Všeobecný výzkum na VŠ Zdraví a životní prostředí
Neorientovaný výzkum Obrana
57%
Rakousko
14%
47%
Nizozemsko
Portugalsko
35%
Norsko
34%
Francie
28% 27%
UK
24%
19%
Irsko
24% 18%
28%
9% 22%
23% 31% 33%
7%
17%
15% 5%
27% 23%
8% 7%
48%
24%
4% 10%
39%
47%
5%
10%
24%
22%
6%
14%
17%
52%
Slovinsko 3%
US
11%
4%
Korea
11%
27%
16%
Rumunsko
11%
34% 17%
Belgie
13% 25%
33%
25%
Španělsko
22%
17%
5%
7%
19%
29%
26%
Česko Finsko
5%
29%
15%
5%
12% 20%
24%
28%
Slovensko
31%
17%
30%
EU27 Maďarsko
6%
9%
20%
6%
12%
3%
20%
15% 13%
31%
Itálie
11% 15%
17%
34%
Japonsko
5%
18%
25%
39%
6%
22%
18%
42%
Švédsko Německo
19%
16%
43%
Dánsko
Polsko
Ekonomický rozvoj Ostatní
12%
20%
41%
11%
18%
57%
23%
Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat a dopočty ČSÚ
Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV mohou být členěny podle socioekonomických cílů, ke kterým jsou určeny. V nejširším členění státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV můžeme rozlišit výdaje na civilní VaV a výdaje na výzkum a vývoj v obraně. Podíl státních rozpočtových výdajů na VaV v oblasti obrany byl nejvýraznější v USA, kde v roce 2008 činil 57 %. Všeobecný výzkum na vysokých školách tvořil v roce 2008 významnou část celkových státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV ve většině zemí. Mezi státy s nejvyšším podílem státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV určených na všeobecný výzkum na vysokých školách patřily v roce 2008 Rakousko (57 %), Nizozemsko (47 %), Dánsko (43 %) a Švédsko (42 %). Česká republika se svým podílem 26 % byla pod průměrem EU27, který činil 30 %. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou socioekonomických cílů na celkových státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV v průměru v EU 27 byla oblast ekonomického rozvoje, která tvořila 22 %. Největší část státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV směřující do oblasti ekonomického rozvoje v dané ekonomice byla alokována v Rumunsku (48 %), Koreji (41 %) a ve Finsku (39 %). V České republice činil podíl přímé veřejné podpory VaV v oblasti ekonomického rozvoje z celkových státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV 23 %. 15
2.2 Financování výzkumu a vývoje na veřejných vysokých školách ze státního rozpočtu Tato kapitola obsahuje údaje o financování výzkumu a vývoje na veřejných vysokých školách ze státního rozpočtu v členění podle typu poskytnuté podpory a vědních oborů a to ve srovnání s ústavy Akademie věd ČR. Graf 19: Výdaje na VaV veřejných VŠ a ústavů AV ČR financované ze státního rozpočtu, 2000-2008
40% 35% 30% 25% 20%
3,3 3,5
4,2 3,9
4,0 3,9
4,3 4,7
4,2 4,4
5,3 5,0
5,6 5,2
15%
6,9 6,7
6,8 6,5
10% 5% 0%
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
VVŠ - mld. Kč
Ústavy AV - mld. Kč
VVŠ - % celkových státních výdajů na VaV
Ústavy AV - % celkových státních výdajů na VaV
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV) a MŠMT ČR
V letech 2000 až 2008 bylo na VaV na veřejných VŠ alokováno celkem 44,5 mld. Kč ze státního rozpočtu. Do veřejných vysokých škol směřovala po celé sledované období přibližně třetina celkové podpory VaV ze státního rozpočtu. V roce 2008 dosáhla přímá veřejná podpora VaV ze státního rozpočtu ve veřejných VŠ 6,9 mld. Kč, což oproti předchozímu roku znamenalo nárůst o 2,2 % v běžných cenách. Oproti roku 2000, kdy byly státní rozpočtové výdaje na VaV na veřejných VŠ 3,3 mld. Kč, vzrostla podpora VaV na veřejných VŠ ze státního rozpočtu o více než dvojnásobek. Státní podpora VaV na vysokých školách ve sledovaném období tvořila mezi 20 % až 25 %.z celkových příjmů veřejných VŠ pocházejících ze státního rozpočtu.
0,4%
2,2%
4,6%
5,8% -2,6%
1,8%
0,1%
1,1%
1,3%
4,1%
17,0%
20,9%
24,2%
reálný ve stálých cenách roku 2000 15,4%
21,0%
nominální v běžných cenách
24,6%
Graf 20: Meziroční nárůst výdajů na VaV na veřejných VŠ financovaný ze státního rozpočtu, 2001-2008
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV) a MŠMT ČR
16
V období 2000 až 2008 rostly státní rozpočtové výdaje na VaV veřejných vysokých škol v průměru o 11,2 % ročně, což je o 3 procentní body více než nárůst celkových státních rozpočtových výdajů na VaV. Nejvyšší nárůst přímé podpory VaV ze státního rozpočtu určené veřejným vysokým školám se uskutečnil v roce 2005 (v běžných cenách o 24,2 % a ve stálých cenách roku 2000 o 24,6 %). Naopak k reálnému poklesu státních rozpočtových výdajů na VaV veřejných vysokých škol došlo ve sledovaném období pouze jednou, a to v roce 2004 o 2,6 %. Graf 21: VaV veřejných vysokých škol financovaný ze státního rozpočtu podle typu podpory (mld. Kč), 2000-2008
7,0 6,0
účelová institucionální
5,0
specifický výzkum na VŠ 1,83
4,0 3,0
1,39
1,43
1,57
2,79
3,11
3,10
2,08
1,65
1,29
2,0
2,63
2,43
2,49
1,32
1,46
1,58
1,58
1,00
1,28
1,25
1,04
1,04
1,04
1,04
1,04
1,04
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1,01 1,0 0,0
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV) a MŠMT ČR
Ze státní podpory VaV určené na veřejné vysoké školy tvořila v roce 2008 institucionální podpora VaV 45 % (3,1 mld. Kč), účelová podpora 40 % (2,8 mld. Kč) a podpora specifického výzkumu na veřejných vysokých školách 15 % (1,0 mld. Kč). Zastoupení institucionální a účelové podpory se v období 2000 až 2008 zvyšovalo na úkor relativního zastoupení podpory na specifický výzkum na VŠ. V posledních osmi letech rostla na veřejných vysokých školách nejrychleji institucionální podpora VaV, a to v průměru o 15,1 % ročně, což je o 5 procentních bodů rychleji než podpora účelová. Výše celkové podpory specifického výzkumu na vysokých školách se od roku 2003 sice nezměnila, mění se však její distribuce mezi jednotlivé veřejné vysoké školy. Státní rozpočtové výdaje na VaV jsou pro vysoké školy poskytovány ve třech podobách: − Institucionální podpora, která je poskytována především na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, mezinárodní spolupráci České republiky ve VaV realizovanou na základě mezinárodních smluv, operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích a zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. − Účelová podpora je poskytována především na podporu řešení jednotlivých konkrétních projektů, přesněji na grantové a programové projekty. − Podpora specifického výzkumy na vysokých školách je poskytována jako část výzkumu na vysokých školách, která je bezprostředně spojena se vzděláním a na níž se podílejí studenti. Jedná se tedy o výzkum zaměřený na konkrétní úkoly spojené s prohlubováním znalostí, na němž se podílejí studenti, přičemž jsou vyloučeny ty výzkumné aktivity, na nichž se studenti mohou rovněž podílet a jejich účast je z nich hrazena (výzkumné záměry; projekty GAČR, FRVŠ aj.).
17
Graf 22: Státní rozpočtové výdaje na VaV určené veřejným vysokým školám a v ústavům AV ČR podle vědních oborů průměrné roční výdaje za období 2005 – 2008 (mil. Kč, %) 1 640 (27%)
Průmysl Lékařské vědy
313 (6%) 918 (15%) 180 (3%) 878 (14%) 725 (14%)
Společenské vědy
797 (13%)
Fyzika a matematika
1 271 (24%) 515 (8%)
Biovědy
1 367 (26%) 464 (8%)
Chemie Zemědělství
808 (15%) 460 (7%) 31 (1%) 347 (6%) 411 (8%)
Vědy o zemi Informatika
138 (2%) 132 (3%)
AV ČR
VŠ
Pozn.: (%) udává podíl vědní oborů na celkových státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV v příslušných organizacích. Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Informačního systému VaV (RVV) a MŠMT ČR
Z hlediska podpory jednotlivých vědních oborů ze státního rozpočtu na veřejných vysokých školách v období 2005 až 2008 zaujímal přední postavení průmysl s průměrnými ročními výdaji 1 640 mil. Kč, lékařské vědy s výdaji 918 mil. Kč a společenské vědy s 878 mil. Kč. Do těchto třech vědních oblastí bylo celkem alokováno 56 % státních výdajů na VaV směřujících do veřejných vysokých škol. Mezi vědní oblasti, které byly ze státního rozpočtu nejvíce podporovány v ústavech Akademie věd ČR ve stejném období patřily biovědy s průměrnými ročními výdaji 1 367 mil. Kč, fyzika a matematika s 1 271 mil. Kč a chemie s částkou 808 mil. Kč. Podíl státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV na celkových příspěvcích, dotacích a grantech určených veřejným vysokým školám dosáhl v roce 2008 nejvyšší hodnoty na Vysoké škole chemickotechnologické v Praze, kde činil tento podíl 41 % (388 mil. Kč). Významný podíl státních rozpočtových výdajů a dotací na VaV byl také na Univerzitě Karlově v Praze (31 %, 1 940 mil. Kč) a na Českém vysokém učení technickém v Praze (30 %, 823 mil. Kč). Podrobný přehled o podpoře VaV ze státního rozpočtu v jednotlivých veřejných vysokých školách je uveden v tabulkové příloze.
18
3. Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Cílem této části studie je ukázat do jaké míry se podílí soukromý podnikatelský sektor na financování veřejného výzkumu a vývoje, zvláště pak VaV ve vysokoškolském sektoru a také jaké výsledky z této případné spolupráce plynou. Nejprve se zaměříme na finanční stránku spolupráce a dále na to, jak spolupracují podniky a vysoké školy v oblasti inovací. 3.1 Financování VaV na vysokých školách z podnikatelských zdrojů Předtím než se zaměříme na výsledky plynoucí ze spolupráce vysokoškolského a podnikatelského sektoru v oblasti výzkumu a vývoje, je nezbytné nejprve zmínit jak rozsáhlá spolupráce těchto sektorů vlastně je, jak na národní tak mezinárodní úrovni. Spolupráce mezi sektory v oblasti VaV je v šetření VTR 5-01 měřena prostřednictvím dvojího sledování výdajů na VaV, a to jednak podle jejich užití (provádění) a jednak podle jejich financování. Sektory v oblasti VaV tak můžeme vymezit dvojím způsobem: a) Sektory provádění VaV – sektory, ve kterých jsou finanční prostředky určené na VaV spotřebovány; b) Sektory financující VaV – sektory, ze kterých pocházejí finanční prostředky na VaV činnosti. .Graf 23: Veřejný výzkum a vývoj* financovaný z tuzemských podnikatelských zdrojů, 1998 -2008
7%
5%
7%
6%
4%
8% 5%
6%
6%
8%
7%
67 57
58 55 40 44
37
481
394
1998
1999
646
2000
vládní sektor - mil. Kč
42 31 440 2001
48
1 545
31 1 166
651
583
708
2002
2003
2004
vysokoškolský sektor - mil. Kč
2005
1 280
974
2006
2007
2008
podíl na veřejném výzkumu a vývoji (%)
* Výzkum a vývoj uskutečněný ve vysokoškolském a vládním sektoru Zdroj:VTR 5-01, ČSÚ
Výdaje na VaV financované z podnikatelských zdrojů tvořily v České republice po celé sledované období 1998 až 2008 více než polovinu z celkových výdajů na VaV. V roce 2008 byly na úrovni 28,2 mld. Kč, což bylo 52 % z celkových výdajů na VaV v České republice a jejich podíl na HDP dosáhl 0,76 %. Od roku 1998 bylo na VaV z podnikatelských zdrojů investováno celkem 214 mld. Kč, z toho na veřejný výzkum a vývoj 9,4 mld. Kč, což je 4,5 % celkových podnikatelských zdrojů určených na VaV v ČR. Na celkových finančních prostředcích plynoucích do veřejného VaV se podnikatelský sektor v tomto období podílel 6,3 %. Převážná většina podnikatelských zdrojů určených na podporu veřejného VaV směřovala ve sledovaném období do vládního sektoru, konkrétně se jednalo o 95 % těchto finančních prostředků. Do vysokoškolského sektoru tak v posledních 10 letech směřovalo na základě údajů jednotlivých vysokých škol a fakultních nemocnic pouze 5 % (0,5 mld. Kč) z výše uvedené částky. Výdaje z podnikatelských zdrojů věnované na výzkum a vývoj vysokoškolského sektoru představovaly v roce 2008 jen 57 mil. Kč (0,2 % z celkových podnikatelských zdrojů určených na VaV a 0,6 % z celkové částky utracené na VaV ve vysokoškolském sektoru). Velmi nízké toky finančních 19
prostředků na VaV z podnikatelských zdrojů do vysokoškolského sektoru jsou pro Českou republiku charakteristické po celé sledované období. V roce 2008 uvedlo pouze 29 pracovišť z celkového počtu 183 (15,8 %) provádějících VaV ve vysokoškolském sektoru, že obdrželo od podniků působících v České republice nějakou částku na provedení VaV. Konkrétně se jednalo o 22 fakult z 13 veřejných vysokých škol, 5 fakultních nemocnic a pouze 2 soukromé vysoké školy.
Mezinárodní srovnání Graf 24: Podíl tuzemských podnikatelských zdrojů na financování veřejného výzkumu a vývoje; 2007 (%)
35% Vládní sektor
30%
Vysokoškolský sektor
25% 20% 15% 10%
Česko
Itálie
Portugalsko
Francie
Dánsko
Irsko
Japonsko
Norsko
UK
Švédsko
Rumunsko
Estonsko
Rakousko
EU27
Slovensko
Finsko
Španělsko
Slovinsko
Belgie
Polsko
Maďarsko
Korea
Německo
Bulharsko
Rusko
Čína
5% 0%
Zdroj:OECD MSTI 2009-2, Eurostat 2010 a dopočty ČSÚ
Jak ukázaly předchozí řádky, necelých 8 % veřejného výzkumu a vývoje prováděného na veřejných výzkumných institucích a vysokých školách v České republice je financováno z tuzemských podnikatelských zdrojů. V mezinárodním srovnání je na tom Česko obdobně jako Nizozemsko, Korea nebo průměr za celou EU27 (7 % v roce 2007). Nejvíce ze sledovaných států je relativně veřejný VaV podporován z podnikatelských zdrojů v Rusku a Číně, kde se podíl financování veřejného VaV z podnikatelských zdrojů pohybuje kolem 15 %. Nejnižší podíl podnikatelských zdrojů na financování veřejného VaV, který se pohybuje kolem 2 % dosahují následující státy OECD: Japonsko, Dánsko, Itálie nebo Irsko. V případě České republiky tvoří podnikatelské zdroje na všech finančních prostředcích plynoucích do vysokoškolského VaV pouhých 0,7 %. Velmi nízkých hodnot tohoto podílu dosahuje také Itálie, Portugalsko a Francie, kde se tato hodnota pohybuje okolo 1,5 %. V celé EU27 je z podnikatelských zdrojů evropské unie financováno cca 7 % vysokoškolského VaV. Nejvýznamněji je vysokoškolský výzkum a vývoj financován podnikatelskými zdroji v Číně, Rusku a také v Bulharsku. Podíl vysokoškolského sektoru na finančních zdrojích podnikatelského sektoru určených na veřejný VaV je v České republice vůbec nejnižší ze všech sledovaných zemí. V roce 2007 dosáhl pouze 4 % a na vládní sektor tak připadlo 96 %.. Země s druhým nejnižším podílem pak byla ve stejném roce Francie, ale v případě této země dosáhl výše zmiňovaný podíl hodnoty již 23 %. Průměr za EU27 pak byl 57 %. Ve většině vyspělých zemí EU tak většina finančních prostředků z podnikatelského sektoru určených na veřejný VaV směřuje do vysokoškolského sektoru. 20
3.2 Spolupráce vysokých škol a podniků v oblasti inovací Inovační aktivity úzce souvisí s přežitím podniku na globalizovaném trhu a konkurenceschopností, které se konkrétně odráží v nepřetržitém procesu obnovování a zdokonalování (inovaci) produkce výrobků a služeb, výrobního procesu a ekonomického potenciálu podniků. Spolupráce vysokých škol s podniky v jejich inovačních aktivitách, a to ať už jako informační zdroj nebo přímo spolupracující subjekt, by měla být v každé vyspělé společnosti samozřejmostí. Graf 25: Podniky v ČR spolupracující v oblasti svých technických inovací s vysokými školami v období 2006–2008
celkem
3%
velké podniky (250 a více zam.) střední podniky (50-249 zam.) malé podniky (10-49 zam.)
Profesní, vědecké a technické činnosti
35%
11% 18%
6%
14%
2%
31%
8%
6% 3%
16%
Vodárenství a činn. související s odpady
4%
16%
Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl
8%
Obchod
2%
Stavebnictví Administrativní a podpůrné činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví
45% 43% 42%
14% 27%
8% 7%
23% 21%
1% 5% 0% 3%
46%
16%
6% 2%
49%
15%
4%
Doprava a skladování
49%
18%
Výr. a rozvod elektři., plynu, tepla a vzd.
Informační a komunikační činnosti
49%
29% 35%
15%
11% 2% 5%
Procento ze všech podniků spolupracujících v oblasti technických inovací v dané skupině Procento ze všech technicky inovujících podniků v dané skupině Procento ze všech podniků v dané skupině Zdroj: ČSÚ, TI 2008
Technicky inovující podniky nejvíce v období 2006 až 2008 spolupracovaly na zavádění technických inovací s dodavateli zařízení, materiálů, součástí nebo softwaru (23,5 %) a s klienty nebo zákazníky (18,6 %). Vláda nebo soukromé výzkumné neziskové instituce byly nejméně častým partnerem pro technické inovace (5,5 %). S vysokými školami spolupracovalo 1 342 (3,5%) podniků s deseti a více zaměstnanci, tj. 11 % z podniků s technickou inovací a 34,9 % z těch jež uvedly, že při svých inovačních aktivitách spolupracovaly s jiným subjektem. 259 (19,3 %) podniků pak uvedlo, že vysoké školy byly pro ně nejvýznamnější spolupracující partner. Nejvíce s vysokými školami spolupracují podniky velké a se zmenšující se velikostí se intenzita spolupráce snižuje. V České republice v období 2006 až 2008 využívalo vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti svých technických inovací 4 063 (10,5 %) podniků s deseti a více zaměstnanci, tj. třetina (33,3 %) z podniků s technickou inovací. Rozdíly ve využívání vysokých škol pro informace v oblasti inovací nacházíme jak mezi velikostními kategoriemi podniků tak mezi jednotlivými odvětvími. V období 2006 až 2008 označilo pouze 8 % podniků využívajících vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti technických inovací tento zdroj jako nejvýznamnější při jejich inovačních aktivitách.
21
Mezinárodní srovnání
36%
Graf 26: Podniky spolupracující v oblasti svých technických inovací s vysokýma školama v období 2004–2006 (%)
25% 20% 15% 10%
Španělsko
Bulharsko
Rumunsko
Irsko
Portugalsko
UK
Polsko
Estonsko
Dánsko
Norsko
Česko
Nizozemsko
Řecko
Slovensko
Belgie
Švédsko
Rakousko
Maďarsko
Slovinsko
Finsko
5% 0%
Zdroj:Eurostat 2010
V mezinárodním měřítku nejvíce v období 2004 až 2006 spolupracovaly s vysokými školami podniky ve Finsku, kde bylo mezi podniky s technickou inovací 36 % těch, které vykázaly spolupráci s vysokými školami. Vysokého podílu dosahuje v tomto období také Slovinsko, kde takových podniků bylo 23 %. Ze sledovaných zemí nejméně spolupracují s vysokými školami technicky inovující podniky ve Španělsku, Rumunsku a Bulharsku, kde se jejich podíl pohybuje okolo 5 %. Česká republika se s hodnotou 11 % nachází zhruba uprostřed sledovaných zemí.
22
4. Výsledky výzkumné a vývojové činnosti Mezi základní výsledky vysokoškolského výzkumu, a to zejména v oblasti základního výzkumu patří vědecké publikace a odborné články. Naopak v oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje by to měla být využití patentové ochrany. Proto jsou v poslední kapitole uvedeny podrobné údaje o výsledcích výzkumu a vývoje jak z oblasti publikačních aktivit tak vybrané formy ochrany průmyslového vlastnictví. 4.1 Publikační aktivita - odborné články a jejich citace Nejvýznamnější způsob uplatnění výsledků tvorby nových znalostí ve veřejném výzkumu a vývoji s převahou základního výzkumu je publikovaní těchto výsledků v odborných periodikách, sbornících a knihách. Úspěšnost a konkurenceschopnost těchto nových vědeckých vědomostí a znalostí je pak měřena především podle toho kolik jich je publikováno v odborných impaktovaných časopisech a o kvalitě, jejich přínosů pak vypovídá intenzita jejich následné citace ostatními autory. Údaje o publikační aktivitě pocházejí ze dvou rozdílných zdrojů: • Prvním z nich je americká společnost Thomson Scientific, která provozuje databázi National Science Indicators. Tato databáze obsahuje informace o článcích publikovaných v impaktovaných časopisech jak za Českou republiku tak i za ostatní státy světa. Údaje v této studii nelze v tomto případě rozčlenit podle typu instituce ze které článek pochází. •
Druhým jsou administrativní údaje z Rejstříku informací o výsledcích VaVaI ze kterého pocházejí údaje o článcích publikovaných subjekty působícími v České republice spolufinancovaných ze státního rozpočtu ve všech odborných, tj. nejen impaktovaných, časopisech.
4.1.1 Impaktované odborné články a jejich citace Kvantitativní analýzou publikací se zabývá ve světě především americká společnost Thomson Scientific, která provozuje databázi National Science Indicators. V ní můžeme nalézt data z více než 180 zemí týkající se publikační aktivity tamních výzkumných pracovníků. Do databáze jsou zahrnuty tzv. impaktované časopisy, v současnosti je takto označeno více než 10 000 odborných periodik. Impaktované časopisy jsou členěny do základních 25 skupin podle zaměření a v detailu do 205 vědních oborů. Graf 27: Odborné články vzniklé v České republice publikované v impaktovaných časopisech
počet článků články na 100 výzkumníků vládního a vysokoškolského sektoru (FTE) články na 100 výzkumníků vládního a vysokoškolského sektoru (HC)
42,3 20,5
20,6
18,4
20,1
20,8
20,1
21,8
22,2
23,9
22,3
4 385
4 599
3 333
3 971
4 080
4 974
3 719
4 000
4 974
3 707
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
39,3
23,1
22,5
5 876
5 962
2005
2006
41,4 23,1 6 454
2007
HC - evidenční počet výzkumných pracovníků ve fyzických osobách (headcount) FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ
23
V roce 2007 bylo v impaktovaných časopisech zveřejněno 6 454 odborných článků vzniklých v České republice a oproti roku 1995 se počet článků publikovaných v těchto časopisech významně zvýšil, v roce 1995 jich bylo 3 333. Pokud vztáhneme články na 100 výzkumníků pracujících ve vládním a vysokoškolském sektoru, zjistíme že tento ukazatel v průběhu let kolísal a nelze v jeho případě nalézt výraznou vzestupnou tendenci, jak je tomu u absolutních hodnot. V roce 1995 připadalo na 100 výzkumníků (HC) veřejného sektoru v průměru 20,5 článků publikovaných v impaktovaných časopisech, v roce 2003 byla hodnota tohoto ukazatele 23,9 a v roce 2007 23,1. Oproti tomu na 100 výzkumníků pracujících ve veřejném VaV přepočtených na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) připadalo ve stejném roce 41 článků. Jelikož jsou v naprosté většině případů odborné články publikovány subjekty působícími ve vysokoškolském a vládním sektoru, jsou jejich počty vztaženy na výzkumníky těchto dvou sektorů. Graf 28: Odborné články vzniklé v ČR publikované v impaktovaných časopisech podle vědních oborů, 2003 – 2007*
průměrný počet článků*
% citovaných 67%
Chemie 59%
Fyzika
69%
Klinická medicína 59%
Botanika a zoologie
70%
Biologie a biochemie Technické vědy
54%
Vědy o materiálech
55% 62%
Vědy o zemi
70%
Mikrobiologie 47%
Matematika
51%
Zemědělské vědy
74%
Molekulární biologie a genetika 66%
Astrofyzika
69%
Farmakologie
72%
Neurologie 23%
Ekonomie a podnikání
38%
Společenské vědy 9%
Umění a humanitní vědy Psychologie a psychiatrie
38%
Počítačové vědy
38% 74%
Imunologie 66%
Multidisciplinární obory 44%
Ekologie a životní prostředí
40%
Právní vědy 20%
Pedagogika 0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
* roční průměr za období 2003–2007 Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ
Mezi vědními obory jsou v případě počtu publikovaných článků vzniklých v České republice v impaktovaných časopisech velmi významné rozdíly. Mezi lety 2003-2007 bylo v průměru ročně nejvíce článků vzniklých v České republice publikováno v impaktovaných časopisech z oboru Chemie 24
(1 334 článků) a Fyzika (1 057). U ostatních oborů již počet článků nepřekročil hranici tisíce, jako významné však lze označit také počty publikovaných článků z oborů Klinická medicína (804), Botanika a zoologie (629) nebo i Biologie a biochemie (545). Nejnižšího počtu článků publikovaných v impaktovaných časopisech naopak dosahovaly obory Ekologie a životní prostředí, Právní vědy a Pedagogika v jejichž případě byl počet článků dokonce nižší než 5. O kvalitě publikovaných článků nám může částečně referovat to, jaké procento jich bylo ocitováno jinými autory. V období 2003-2007 bylo například citováno z článků v impaktovaných časopisech vzniklých v České republice 74 % z oboru Molekulární biologie a genetika, 70 % z oboru Biologie a biochemie a 69 % článků z Klinické medicíny. Mezi nejméně citované patří články z oborů Umění a humanitní vědy (9 %). % citovaných článků se sleduje především v 5tiletém cyklu, aby nedocházelo k výkyvům kvůli příliš malému počtu publikovaných odborných článků v některých oborech a aby byl dostatečný odstup mezi publikováním článků a možností jeho citace. U oborů s velmi malým počtem článků je i přes to stále nutná opatrnost při interpretaci jejich hodnot. Graf 29: Citace odborných článků vzniklých v České republice a jejich relativní citační impakt
21 125
0,92
2003-2007
18 372
0,92
2002-2006
16 267
0,87
2001-2005
14 021
0,82
2000-2004
12 881
0,75
1999-2003
10 258 1997-2001
0,69
11 333
0,71
1998-2002
0,69
9 330
8 534 1995-1999
0,65
7 633
0,59
1994-1998
4 455
0,60
1995-1997
2 256
0,56
1994-1996
1993-1995
868
0,55
relativní citační impakt
1996-2000
průměrný počet citací*
* roční průměry za dané pětileté období Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ
Jak je patrné z grafu, relativní citační impakt po většinu sledovaného období v České republice rostl a tempo tohoto růstu by se mohlo označit za vysoké. Tento ukazatel vzrostl z hodnoty 0,55 které dosahoval v průměru v období 1993-1995 na hodnotu 0,92 za období 2003-2007. Jelikož relativní citační impakt poměřuje danou zemi se zbytkem světa, můžeme na základě hodnoty zjištěné za rok 2007 konstatovat, že články České republiky uveřejněné v impaktovaných časopisech se již přibližují průměrné celosvětové úrovni. Relativní citační impakt (RCI) – porovnává citovanost článků autorů z daného státu s průměrnou citovaností ve světě. Je uváděn jako podíl citačního impaktu státu (průměrný počet citací připadající na jeden článek) a citačního impaktu celého světa (celkový počet citací připadajících na celkový počet článků ve světě). Relativní citační impakt státu roven 1 tedy znamená, že je úroveň bibliometrické kvality průměrná, nad hodnotu 1 nadprůměrná, pod hodnotu 1 podprůměrná.
25
Graf 30: Citace odborných článků vzniklých v ČR a jejich relativní citační impakt podle vědních oborů, 2003-2007 průměrný počet citací*
relativní citační impakt vědních oborů
1,10
Klinická medicína 0,82
Chemie
0,88
Fyzika 0,63
Biologie a biochemie
0,91
Botanika a zoologie
0,94
Technické vědy 0,60
Molekulární biologie a genetika
0,57
Mikrobiologie Vědy o materiálech
0,72
Astrofyzika
0,72 1,02
Vědy o zemi 0,89
Farmakologie 0,59
Neurologie
0,68
Imunologie Zemědělské vědy
0,83
Multidisciplinární obory
0,82 1,03
Matematika 0,58
Psychologie a psychiatrie
0,61
Společenské vědy
0,82
Počítačové vědy 0,66
Ekonomie a podnikání
0,92
Umění a humanitní vědy 0,58
Ekologie a životní prostředí Právní vědy
0,19
Pedagogika
0,17 0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
* roční průměr za období 2003–2007 Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ
Relativní citační impakt nám umožňuje také srovnání úrovně bibliometrické kvality publikací daného státu v daném oboru s průměrnou světovou úrovní daného oboru. Vysoký v případě České republiky nacházíme relativní citační impakt u oboru Klinická medicína (1,10), Matematika (1,03) a Vědy o zemi (1,02). Nad hranici světového průměru, tzn. nad hodnotu 1, se v období 2003 – 2007 dostalo v případě tohoto ukazatele celkem 3 z 25 sledovaných vědních oblastí. Velmi nízkého relativního citačního impaktu dosahují vědecké články z oborů Právní vědy (0,19) a Pedagogika (0,17).
26
Mezinárodní srovnání Ze zemí Evropské Unie pocházelo v roce 2007 celkem 345,2 tisíc odborných článků publikovaných v impaktovaných časopisech a Česká republika se na tomto počtu podílela 1,9 %, což je 6,5 tisíc článků. Nejvíce těchto článků pocházelo z Velké Británie (23,1 %, tj. 79,8 tisíc), z Německa 21,2 % (73,2 tisíc) a Francie 15,1 % (52,1 tisíc).
25,2
20,6
17,2
15,6
10,6
Rumunsko
Slovensko
Bulharsko
Čína*
Rusko
32,7 Japonsko*
26,1
36,2 Portugalsko
Polsko*
40,8 Španělsko*
50,5 Finsko
41,4
51,2 EU27*
ČR
55,2 Francie*
44,7
56,1 Slovinsko
Maďarsko
59,2 Norsko*
72,9 Itálie*
59,7
77,1 Belgie
Řecko
78,2 Rakousko
65,6
82,1 Dánsko
Německo
82,5
98,3 UK*
Irsko*
101,3 Švédsko
Nizozemsko
133,8
Graf 31: Odborné články publikované v impaktovaných časopisech na 100 výzkumných pracovníků (FTE) vládního a vysokoškolského sektoru v roce 2007
* rok 2006 FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, dopočty ČSÚ
Na 100 přepočtených výzkumných pracovníků vládního a vysokoškolského sektoru připadalo v roce 2007 v průměru EU27 51 odborných článků publikovaných v impaktovaných časopisech. Česká republika se s hodnotou 41 článků na 100 výzkumníků nachází pod průměrem EU27. Nejvyššího počtu článků zveřejněných v impaktovaných časopisech připadajících na sto výzkumníků dosahovalo v roce 2007 s hodnotou 134 článků Nizozemsko. Vysoké počty článků na 100 výzkumníků byly v tomto roce zaznamenány také v případě Švédska (101) a Spojeného království (98). Naopak nejmenší počet odborných článků publikovaných v impaktovaných časopisech na sto výzkumníků veřejného sektoru zaznamenáváme na Slovensku (21), Bulharsku (17), Číně (16) a v Rusku (11). Jak již byl zmíněno výše byla hodnota relativního citačního impaktu v období 2003 – 2007 v České republice těsně pod hranicí 1, tzn. pod hranicí průměrné celosvětové úrovně. Průměr EU27 se s relativním citačním impaktem 1,13 pohyboval nad zmíněnou hranicí a nejvyšších hodnot dosahovalo ze sledovaných zemí Švýcarsko (1,82), Dánsko (1,66) a Nizozemsko (1,53). Nejnižšího relativního citačního impaktu dosahuje Bulharsko (0,66) a Rumunsko (0,53). 4.1.2 Odborné články veřejných VŠ a ústavů AV ČR financované ze státního rozpočtu Tato kapitola obsahuje údaje o počtu odborných článků spolufinancovaných ze státního rozpočtu nacházejících se v databázi Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV), který je součástí IS VaVaI a je spravován Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Údaje ovšem neznamenají skutečný počet odborných článků vzniklých na základě státní podpory VaV, ale počet záznamů o odborných článcích dodaných jednotlivými poskytovateli státní podpory VaV. Tj., pokud byl 1 článek podporován více než jedním poskytovatelem státní podpory na VaV (např. zároveň MŠMT ČR a AV ČR), pak měl každý z poskytovatelů povinnost uvést tento výsledek VaV do databáze RIV a tím pádem je v databázi zaznamenán vícekrát – více viz následující tabulka s celkovými počty záznamů a sjednocenými (jedinečnými) počty záznamů. 27
Přehled o počtech článků publikovaných v odborných časopisech v záznamech RIV, 2000-2008 ROK
2000
Celkový počet záznamů Počet sjednocených záznamů
2001
2002
2003
2004
2005
2006
20 406
20 522
19 406
23 188
24 774
26 316
13 976
14 310
14 952
17 943
19 229
20 313
30 068
2007 32 477
2008 31 283
22 466 25 701 24 834 Zdroj: databáze IS VaVaI RIV
Přesto ani počet tzv. sjednocených záznamů, který eliminuje duplicity vzniklé na základě informací od poskytovatelů podpory, neznamená skutečný počet článků. K duplicitním záznamům dochází také z důvodů přiznání článků, které vznikly ve spolupráci více autorů různých institucí všem těmto spolupracujícím institucím. Tyto duplicitní záznamy však již není možné z databáze rozpoznat. Všechny dále uváděné údaje se týkají celkového počtu záznamů, stejně tak jak RVVI uvádí ve svých výstupech. Při interpretaci výsledků je proto nutná opatrnost. Graf 32: Odborné články veřejných VŠ a ústavů AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008
40%
50% 38%
47%
8,2 9,6 2000
10,3
7,8
2001
58% 28%
58% 28%
5,5 2002
25%
6,4 2003
61% 24%
6,1 2004
61%
24%
6,4 2005
60% 25%
19,4
18,3
16,0
14,8
13,4
11,3
60%
7,4 2006
59% 25%
18,4 8,0
2007
7,8 2008
veřejné vysoké školy (VVŠ) - počet záznamů v tis. ústavy Akademie věd ČR (AV ČR) - počet záznamů v tis. VVŠ - % celk. počtu zaznamenaných odborných článků financovaných ze státního rozpočtu AV ČR - % celk. počtu zaznamenaných odborných článků financovaných ze státního rozpočtu Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
V roce 2008 bylo vysokými školami publikováno 59 % ze všech článků podporovaných ze státního rozpočtu v České republice. Mezi roky 2000 až 2008 vzrostl počet publikovaných článků, na které byla vysokým školám poskytnuta podpora ze státního rozpočtu 2,2krát a finanční podpora VaV na vysokých školách ze státního rozpočtu vzrostla ve stejném období 2,1krát. Odborné články publikované Akademií věd ČR, které byly podporované ze státního rozpočtu, tvořily v roce 2008 čtvrtinu všech článků publikovaných ze státních výdajů na VaV. Mezi roky 2000 a 2002 došlo k výraznému poklesu (o 12 procentních bodů) v zastoupení Akademie věd na celkovém počtu publikovaných článků podpořených z veřejných zdrojů na VaV. V tomto časovém období naopak vzrostl podíl publikovaných článků vysokými školami o 11 procentních bodů. Při interpretaci následujících výsledků je nutné brát v úvahu, že na vysokých školách se publikační činnosti věnují nejen výzkumní pracovnicí, ale i pracovníci pedagogičtí. Resp. výzkumní pracovníci ve FTE se i ve své pedagogické činnosti zabývají publikační činností. Velké množství článků je také vytvářeno studenty doktorských programů, kteří nejsou většinou na vysokých školách vedeni jako jejich zaměstnanci.
28
Stále je nutné brát také v úvahu výše zmíněnou skutečnost, že nejde o reálný počet článků ale o počet záznamů z RIV a proto lze předpokládat, že ve skutečnosti připadá na 100 výzkumníků výrazně méně článků. Graf 33: Odborné články veřejných VŠ a ústavů Akademie věd ČR na 100 výzkumných pracovníků, 2002-2008 250,0
227,5
223,6
230,0
235,5 205,8
210,0 190,0
136,5
150,0
110,0 90,0 70,0
175,9
137,6
139,1
167,7
156,1
170,0
130,0
176,5
131,5
126,1
119,6
131,5
88,4
105,2
105,6
106,2
2003
2004
2005
119,5
118,6
2006
2007
109,3
50,0 2002
2008
V Š - počet zaznamenaných článků na 100 výzkum níků (HC) A V - počet zaznamenaných článků na 100 výzkum níků (HC) V Š - počet zaznamenaných článků na 100 výzkum níků (FTE) A V - počet zaznamenaných článků na 100 výzkum níků (FTE)
HC - evidenční počet výzkumných pracovníků ve fyzických osobách (headcount) FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Pokud se zaměříme na počet publikovaných článků z veřejné podpory VaV na 100 výzkumných pracovníků ve fyzických osobách, pak v roce 2008 publikovalo 100 výzkumníků (HC) pracujících na veřejných vysokých školách průměrně 109 článků a 100 výzkumníků (HC) ústavů Akademie věd 132 článků. Oproti tomu na 100 výzkumníků pracujících ve VaV veřejných vysokých škol přepočtených na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) připadalo ve stejném roce 205 článků, což je téměř dvakrát více než při přepočtu na fyzické osoby. U ústavů Akademie věd je tento rozdíl pouze čtvrtinový. Graf 34: Odborné články veřejných VŠ a ústavů Akademie věd ČR – průměry za období 2005 – 2008 (%)
Lékařské vědy
19%
3%
Společenské vědy
14% 15%
Fyzika a matematika Průmysl
10%
21%
10%
Chemie
20%
8%
2% 5% 5%
Vědy o zemi Informatika
30%
13%
4%
Biovědy
Zemědělství
19%
1% 0%
VŠ
AV ČR
Pozn.: Procento udává podíl vědní oblasti na celkovém počtu publikovaných článků danou institucí. Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
29
Nejvíce bylo za finance státního rozpočtu publikováno na vysokých školách článků z oblasti lékařských (19 %) a společenských věd (19 %). Významné bylo také zastoupeníb článků z fyziky a matematiky (15 %) a z průmyslu (13 %). V případě článků financovaných ze státního rozpočtu vzniklých na půdě Akademie věd je jejich rozložení mezi jednotlivé vědní oblasti oproti vysokým školám odlišné. V případě akademie věd je nejvíce publikovaných článků z oblasti fyzika a matematika (30 %), Biovědy (21 %) a Chemie (20 %). Předchozí řádky hovoří o počtech odborných článků, nevypovídají však o kvalitě těchto výsledků VaV. O té vypovídaji jejich počty v impaktovaných časopisech a především počty jejich citací. Tyto informace nejsou však za celé sledované období dostupné z databáze RIV. Do jisté míry lze za ukazatele kvality článků považovat také informace o jejich jazykové podobě či o tom, zda byly zveřejneny v zahraničních periodikách. Graf 35: : Odborné články veřejných VŠ a ústavů Akademie věd ČR podle země periodika, 2008
AV ČR
VŠ
22%
24%
18%
50%
Česká republika
12%
USA
Velká Británie
12%
8%
Nizozemsko
6%
8%
6%
Německo
18%
18%
ostatní
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Z dostupných údajů lze zjistit také to, v jaké zemi jsou dané články publikovány. V případě Akademie věd bylo v roce 2008 v České republice publikováno 22 % článků financovaných ze státního rozpočtu, u článků vzniklých na vysokých školách se jedná o 50 % z nich. Ve Spojených státech amerických vyšlo ve stejném roce 24 % článků z Akademie věd a pouze 12 % článků vytvořených na veřejných vysokých školách. V případě Akademie věd zaujímají vyšší podíl také články financované ze státního rozpočtu publikované ve Velké Británii, takových je 18 %.
Graf 36: : Odborné články veřejných VŠ a ústavů Akademie věd ČR podle jazyka, 2008
AV ČR
VŠ
86%
13%
59%
angličtina
38%
čeština
ostatní
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Pro budoucí publikování a citování daného článku je také podstatné v jakém jazyce je napsán. Je samozřejmé, že články napsané v angličtině budou mít do budoucna větší šanci uspět v zahraničí. Anglicky bylo v roce 2008 napsáno 86 % článků vzniklých na základě finanční podpory ze státního rozpočtu v Akademii věd a 59 % článků napsaných na vysokých školách.
30
4.2 Ochrana průmyslového vlastnictví – patentové přihlášky a udělené patenty Stejně jako existují na jedné straně statistické ukazatele měřící výstupy v oblasti základního výzkumu (publikační aktivita), existují také ukazatele měřící výstupy aplikovaného výzkumu a vývoje, což jsou patenty, či užitné vzory. Patentová statistika přináší nejen informace o výsledcích a úspěšnosti výzkumné, vývojové a inovační činnosti ve vybraných oblastech techniky, ale i o šíření vědeckých znalostí. Údaje o ochraně průmyslového vlastnictví pocházejí ze tří rozdílných zdrojů: • Prvním z nich je Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV ČR), který poskytuje ochranu průmyslového vlastnictví na území České republiky. Český statistický úřad publikuje data získaná od ÚPV ČR v různých tříděních, a to především za tuzemské přihlašovatele. • Informace o počtu patentových přihlášek u Evropského patentového úřadu (EPO) a o udělených patentech Úřadem pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech (USPTO) pocházejí z datových zdrojů Eurostatu a OECD • Třetím jsou administrativní údaje z Rejstříku informací o výsledcích VaV ze kterého pocházejí údaje o všech udělených patentech vzniklých za finančního přispění ze státního rozpočtu subjektům působícím v České republice. 4.2.1 Celková patentová aktivita Patentem se rozumí veřejná listina vydaná příslušným patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let, a to na území, pro něž byl tímto úřadem vydán. O patent se žádá podáním patentové přihlášky u příslušného patentového úřadu. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Užitný vzor je institut průmyslově-právní ochrany, jehož technické řešení, které je jeho podstatou a je jím po vydání osvědčení o zápisu chráněno, nemusí dosahovat dimenzí vynálezu. Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy. Na rozdíl od patentu je ochrana užitným vzorem levnější ale kratší (maximální doba ochrany v České republice dosahuje 10 let). Rok priority je rok prvního podání patentové přihlášky v jakékoliv zemi. Na základě Mezinárodního patentového třídění (dále jen MPT) je možno identifikovat skupinu tzv. High-tech patentů mezi které podle definice OECD patří patenty z následujících oblastí techniky: Letectví, Počítače a automatizované řídící systémy, Komunikační technologie, Lasery, Mikroorganické a genetické inženýrství a Polovodiče. Patentové údaje jsou tříděny tzv. zlomkovou metodou. Např. vyplní-li patentovou přihlášku společně vynálezci z různých sektorů, krajů a zemí je každému přihlašovateli udělena odpovídající část. Graf 37: Průmyslová ochrana ve vysokoškolském sektoru v České republice celkem; 1998 - 2009
200
176
180
zapsané užitné vzory
160
podané patentové přihlášky
140
udělené patenty (podle roku udělení)
136 116
udělené patenty (podle roku priority)
120 100
75
80 31
40 20
60
56
60
37
48 20
9
16
0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví ČR
31
V roce 2009 bylo v České republice vysokoškolskému sektoru zapsáno 176 užitných vzorů, podáno 136 patentových přihlášek a uděleno 60 patentů. Výrazný nárůst počtu podaných patentových přihlášek a zapsaných užitných vzorů v posledních třech letech je pravděpodobně způsoben změnou hodnocení vysokých škol a přidělování finančních prostředků těmto institucím. V posledním roce došlo také k nárůstu počtu patentů udělených vysokým školám, což je zapříčiněno postupným uznáváním podaných patentových přihlášek z předchozích let. V high-tech oblasti bylo ve vysokoškolském sektoru v roce 2009 uděleno 12 patentů, podáno 10 přihlášek a zapsáno pouze 5 užitných vzorů, v případě této oblasti tedy neplatí to co u celého vysokoškolského sektoru, tzn. nejsou v tomto případě nejčastější ochranou užitné vzory. I v high-tech oblasti byl zaznamenán nárůst počtu průmyslových ochran, nelze ho však označit za významný. Graf 38: Patentové přihlášky podané v České republice u ÚPV ČR tuzemskými přihlašovateli celkem
1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
podniky vládní sektor podíl vysokoškolského sektoru (%)
2% 157
2%
139
2%
3%
3%
155
140
122
soukromé osoby vysokoškolský sektor
4%
3%
170
129
5%
9%
17%
16%
11%
75 61
112
56 47 130
194
116 73 123
136 72 140
432
421
365
386
376
415
464
404
406
380
399
440
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví ČR
Jak již bylo zmíněno výše, podaly v roce 2009 vysoké školy v České republice 136 patentových přihlášek, které na všech podaných přihláškách v České republice tvořily 17 %. Není překvapivé, že nejvíce přihlášek patentů podaných u ÚPV ČR pocházelo z podnikatelského sektoru, takových bylo ve stejném roce 440 (56 %). 140 tuzemských přihlášek patentů dále pocházelo od soukromých osob a 72 z vládního sektoru. V průběhu sledovaných let vzrostlo zastoupení patentových přihlášek pocházejících z vysokoškolského sektoru na všech tuzemských přihláškách ze 2 % v letech 1998 až 2000 na zmíněných 17 % v posledním sledovaném roce. Graf 39 Udělené (validované) patenty s účinky v České republice ÚPV ČR tuzemským přihlašovatelům celkem
podniky vládní sektor podíl vysokoškolského sektoru (%)
1 000
soukromé osoby vysokoškolský sektor
900
10%
800 700
7% 3%
3%
3%
3%
3%
4%
5%
6%
16% 8%
600 500 400 300 200 100
38
34
39
40
27
38
47
63
220
176
203
176
181
190
203
246
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
60 45 29
39
24
25
197
176
178
2006
2007
2008
251
0 2009
Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví ČR
32
V roce 2009 bylo tuzemským přihlašovatelům uděleno úřadem průmyslového vlastnictví 385 patentů, z nichž patenty udělené vysokým školám tvořily 16 % (60 patentů). Nejvíce patentů bylo opět uděleno podnikům, takových bylo 251. V případě patentů udělených vysokým školám zaznamenáváme mezi lety 2008 a 2009 výrazný nárůst, kdy ještě v roce 2008 tvořily vysokoškolské patenty 8 % ze všech patentů udělených v tomto roce tuzemským přihlašovatelům. Ne ze všech patentových přihlášek plyne patent. Z přihlášek podaných mezi lety 1995 až 2000 byl udělen patent necelé polovině z nich (48 %). Průměrná doba od podání přihlášky do udělení patentu činí 4,8 roku
60 50
142 195
Graf 40 Platné patenty na území České republiky k 31.12. 2009 patřící přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje
Vysokoškolský sektor Vládní sektor
40 30 20
podle roku priority
Biochemie
Měření; Zkoušení
Lékařství
Organická chemie
Obnovitelné zdroje
Biotechnologie
mikroorg. a genet. inžen.
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
Celkem
0
před r. 2000
10
ve vybraných oblastech Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví ČR
Na území České republiky bylo k 31.12. 2009 platných celkem 21 806 patentů z nichž tvořily 91 % patenty zahraničních přihlašovatelů. Nejvíce jich bylo z Německa (35 %), Spojených států amerických (13 %) a dále z Francie (9 %) a Švýcarska (8 %). Od tuzemských přihlašovatelů pocházelo k tomuto datu pouhých 1 945 patentů, které na všech v České republice platných patentech tvořily 9 %. Z těchto tuzemských patentů pocházelo nejvíce od přihlašovatelů podnikatelského sektoru (1 404; 72 %), z vládního sektoru jich dále bylo 195 (10 %), z vysokých škol 142 (7 %) a u fyzických osob jich mělo původ 203 (11 %). Nyní se zaměříme pouze na patenty platné k 31.12. 2009 patřící českému vysokoškolskému a vládnímu sektoru. Ve vládním sektoru je k tomuto datu platných nejvíce patentů jejichž přihláška byla podána před rokem 2000, takových je 56 a na všech platných vládních patentech tvoří téměř 30 %. V případě vysokých škol je situace odlišná, neboť 65 % patentů platných k 31.12. 2009 mělo patentovou přihlášku podanou v letech 2005 až 2008. Mezi vědními oblastmi dominují v případě platných patentů Biotechnologie, Biochemie a Genetické inženýrství u vládního sektoru a Lékařství či Měření a zkoušení u Vysokých škol. Evropský patent poskytuje svému majiteli v každém smluvním státě, pro který byl udělen, po jeho validaci, stejná práva, jaká by pro něho vyplývala z národního patentu uděleného v tomto státě. Evropskou patentovou přihlášku pro získání evropského patentu může podat kterákoli osoba (fyzická i právnická, i pokud má bydliště nebo sídlo v nesmluvním státě), a to u Evropského patentového úřadu (EPO). Doba platnosti evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky. Pořízení evropského patentu je výrazně nákladnější než pořízení patentu národního, i z tohoto důvodu je spíše doménou velkých firem. Odhadované náklady na evropský patent v trvání deseti let u šesti zemí činí 912 tisíc Kč. Oproti tomu patent u ÚPV ČR pro stejné období vyjde na cca 69 tisíc.
33
Graf 41 Patentové přihlášky podané u Evropského patentového úřadu (EPO) přihlašovateli z České republiky
200
6%
podniky vládní sektor podíl vysokoškolského sektoru (%) 2%
180
ostatní vysokoškolský sektor* 5%
2%
0%
5%
2%
1%
160 140 120
32
100 80 60
25
81
84
19
23 16
20
40 20
26
45
49
2000
2001
65
9
96
79
55
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
* ve vysokoškolském sektoru jsou zahrnuty i nemocnice Zdroj: OECD
V roce 2007 bylo u Evropského patentového úřadu podáno přihlašovateli z České republiky 68 patentových přihlášek, jejichž většinu tvořily přihlášky od podniků. Přihlášky z vysokých škol na celkovém počtu českých přihlášek patentů podaných u EPO v tomto roce tvořily 5 %, v absolutních číslech to byly pouhé 4 přihlášky. Nejvíce přihlášek patentů bylo ze strany vysokých škol u EPO podáno v roce 2005, kdy se jednalo o 6 přihlášek. Graf 42 Udělené patenty USPTO přihlašovatelům z České republiky podle roku priority
100
5%
90
podniky vládní sektor podíl vysokoškolského sektoru (%) 6% 5% 4%
ostatní vysokoškolský sektor* 3%
3%
1%
1%
1%
80 70 60 50 40 30 20 10
10
12
10
27
24
25
29
1997
1998
1999
2000
10 19
8
8
37
37
8
7
33
5 17
0 1996
2001
2002
2003
2004
* ve vysokoškolském sektoru jsou zahrnuty i nemocnice Zdroj: OECD
V letech 2000 – 2004 bylo přihlašovatelům z České republiky Úřadem pro patenty a ochranné známky Spojených států amerických uděleno celkem 198 patentů, přičemž naprostou většinu takto udělených patentů tvořily patenty podnikatelského sektoru. Vysoké školy se na těchto 198 patentech podílely pouhými 2 %. Mezinárodní srovnání Pro mezinárodní srovnání se údaje o patentových přihláškách a udělených patentech obvykle uvádějí podle roku priority, tzn. roku prvního podání patentové přihlášky u jakéhokoliv patentového úřadu.
34
16,7%
Bulharsko
Slovensko
Česko
Rumunsko
2,2%
3,5%
4,7%
3,1% Polsko
1,7%
3,0% Řecko
Maďarsko
2,5% Slovinsko
Portugalsko
2,6%
0,2%
1,7% Turecko
Lucembursko
Rusko
7,3% Irsko
3,2%
1,8% Norsko
Španělsko
Čína
patentové přihlášky podané u EPO
Dánsko
2,5%
4,0% 0,2% Finsko
Kanada
Švédsko
1,6% UK
1,7% Korea
Itálie
1,4% Francie
1,6%
1,3%
US
EU27
0
Nizozemsko
1,2% Německo
1 000
Japonsko
2 000
4,0%
3 000
2,0%
4 000
6,1%
5 000
4,2%
6 000
5,2%
8,8%
7 000
Rakousko
8 000
Belgie
9 000
22 551 21 142
10 000
53 823 34 406
Graf 43 Patentové přihlášky podané u EPO podle země přihlašovatele a data priority, 2005
podíl vysokoškolského sektoru (%) Zdroj: Eurostat
Není nikterak překvapivé, že nejvíce patentových přihlášek podaných u Evropského patentového úřadu pochází ze zemí Evropské unie. Z těch pocházelo v roce 2005 (rok priority) téměř 54 tis., ze Spojených států amerických 34 tis. a z Japonska pocházelo něco málo přes 21 tis. patentových přihlášek. Mezi evropskými státy podalo nejvíce přihlášek patentů u EPO Německo (22 551) a Francie (8 169). České subjekty podaly u EPO ve sledovaném roce pouze 77 patentových přihlášek. Ze sledovaných zemí zaujímal vysokoškolský sektor na patentových přihláškách podaných u EPO v roce 2005 nejvyšší podíl v Portugalsku (17 %). Poměrně vysoké zastoupení na evropských patentových přihláškách zaujímal vysokoškolský sektor také v Belgii (8,8 %), v Irsku (7,3 %) či Ve Spojeném království. Naopak například v Maďarsku byla vysokými školami podána pouze jedna patentová přihláška ze 78. V průměru EU27 zaujímaly patentové přihlášky podané vysokými školami u EPO na všech přihláškách podaných členskými zeměmi EU27 u tohoto úřadu 2 %.
0,07
0,19
Švédsko
Bulharsko
0,66
0,23
Estonsko
Maďarsko
1,36
0,32 Litva
Slovinsko
1,09
0,23
0,20
Řecko
Finsko
Lotyšsko
0,10 Turecko
0,47
0,07
Česko
Polsko
0,06 Rusko
1,19
1,09 Norsko
Irsko
Portugalsko
4,09 Dánsko
Rakousko
0,25 Čína
Španělsko
3,33
6,11
6,54 1,08
1,89 Itálie
Nizozemsko
Kanada
1,78
3,18 Korea
Švýcarsko
1,74 Francie
UK
Belgie
Německo
1,57 Japonsko
7,11
8,56 3,81
4,26
1 381
2,34 US
EU27
300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
1 094
Graf 44 Patentové přihlášky podané u EPO vysokými školami podle země přihlašovatele a data priority, 2005
patentové přihlášky podané vysokými školami u EPO patentové přihlášky podané VŠ u EPO na 1000 výzkumných pracovníků VŠ Zdroj: Eurostat
35
Vysokými školami bylo u EPO podáno 1 381 přihlášek ze Spojených států amerických, 1 094 ze zemí EU27 a 283 z Japonska. Mezi zeměmi EU27 v patentových přihláškách vysokých škol dominuje Německo (279) a Spojené království (258) a více než 100 patentových přihlášek podaly u EPO také vysoké školy z Belgie a Francie. Překvapivé jsou velmi malé počty podaných patentových přihlášek u EPO vysokými školami ze skandinávských zemí. České vysoké školy podaly u EPO ve sledovaném roce 4 patentové přihlášky. Na 1 000 výzkumníků vysokoškolského sektoru připadlo nejvíce přihlášek podaných u EPO v Belgii (8,56) a také ve Švýcarsku (7,11), Nizozemsku (6,54) a Irsku (6,11). Naopak nejméně patentových přihlášek podaných u EPO připadajících na 1 000 výzkumníků bylo zaznamenáno ve vysokoškolském sektoru Ruska, Polska, Švédska či Bulharska.
17,3%
15,3%
8 000
19 391
9 000
62 327
Graf 45 Patenty udělené USTPO podle země přihlašovatele a data priority, 2004
7 000 6 000
patenty udělené USTPO
6,7% Kypr
3,7% Bulharsko
4,3% Maďarsko
2,0% Česko
Lucembursko
Irsko
0,6% Norsko
1,6% Dánsko
Španělsko
1,6% Rakousko
0,5% Švédsko
Belgie
0,2% Finsko
0,8% Austrálie
Čína
0,8% Itálie
3,5% UK
1,9% Švýcarsko
0,2% Nizozemsko
1,4% Francie
2,4% Kanada
0,5% Německo
1,3%
2,0% Korea
US
0
EU27
1 000
0,4%
2 000
Japonsko
3 000
2,6%
4 000
5,0%
6,2%
5 000
podíl vysokoškolského sektoru (%) Zdroj: Eurostat
Není překvapením, že Úřadem pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech (USTPO) bylo v roce 2004 (rok priority) uděleno nejvíce patentů subjektům ze Spojených států (62 327) a dále z Japonska (19 391). Zemím EU27 bylo u USTPO uděleno 8 679 patentů, z nichž téměř polovina (4 167) náležela Německu. České republice bylo u USTPO uděleno ve sledovaném roce pouze 13 patentů. Nejvyššího zastoupení vysokoškolského sektoru na patentech udělených USTPO dosahuje tento sektor v Belgii (17,3 %) a v Číně (15,3 %). Na patentech udělených USTPO Americkým vysokým školám bylo prostřednictvím USTPO uděleno 1 625 patentů. V případě ostatních sledovaných zemí jsou ve srovnání se Spojenými státy počty patentů udělených u USTPO vysokoškolským sektorům jednotlivých zemí velmi nízké. Vysokým školám EU27 bylo u USTPO v roce 2004 uděleno 111 patentů, z nichž 27 náleželo Belgii, 22 Německu a 20 Spojenému království. 4.2.2 Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu Tato kapitola obsahuje údaje o počtu udělených patentů spolufinancovaných ze státního rozpočtu nacházejících se v databázi Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV), který je součástí IS VaVaI a je spravován Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Stejně jako v případě odborných článků se ani u počtu patentů pocházejících z databáze RIV nejedná o skutečný počet patentů v daném roce vzniklých na základě státní podpory VaV. Opět jde o počet záznamů dodaných jednotlivými poskytovateli státní podpory VaV. Tj., pokud byl 1 patent podporován více než jedním poskytovatelem státní podpory na VaV (např. zároveň MŠMT ČR a AV ČR), pak měl 36
každý z poskytovatelů povinnost uvést tento výsledek VaV do databáze RIV a tím pádem je v databázi zaznamenán vícekrát – více viz následující tabulka s celkovými počty záznamů a sjednocenými (jedinečnými) počty záznamů. Přehled o počtech udělených patentů v záznamech RIV, 2000-2008 ROK
2000
Celkový počet záznamů Počet sjednocených záznamů
2001
2002
2003
2004
2005
2006
68
89
58
85
173
159
66
73
53
78
161
147
2007
184
2008
184
165
156 156 134 Zdroj: databáze IS VaVaI RIV
Přesto ani počet tzv. jedinečných záznamů, který eliminuje duplicity vzniklé na základě informací od poskytovatelů podpory, neznamená skutečný počet udělených patentů. K duplicitním záznamům dochází také z důvodů přiznání patentů, které vznikly ve spolupráci více přihlašovatelů z různých institucí všem těmto spolupracujícím institucím. Tyto duplicitní záznamy však již není možné z databáze rozpoznat. Všechny dále uváděné údaje se týkají celkového počtu záznamů, stejně tak jak RVVI uvádí ve svých výstupech. Při interpretaci výsledků je proto nutná opatrnost. Graf 46: Udělené patenty veřejným VŠ a ústavům AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008
56%
53%
52%
49%
45%
39%
32%
39%
41%
40% 31%
29% 28%
19%
24%
28%
36%
18%
95 38
47 19
2000
21 2001
26
42 17
2002
34
2003
56
54
71
62 31
2004
2005
52
2006
59
68
34 2007
2008
VŠ - počet zaznamenaných patentů ústavy Akademie věd - počet zaznamenaných patentů VŠ - % celkového počtu zaznamenaných udělených patentů AV - % celkového počtu zaznamenaných udělených patentů
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
V roce 2008 se veřejné vysoké školy podílely 36 % na celkovém počtu udělených patentů na jejichž financování se podílely zdroje ze státního rozpočtu. Z hlediska zastoupení vysokých škol na celkovém počtu udělených patentů podporovaných z veřejných zdrojů tvořily patenty udělené vysokým školám v letech 2000, 2001 a 2007 více než polovinu ze všech patentů (tj. 56 % v roce 2000, 53 % v roce 2001 a 52 % v roce 2007). Patenty udělené Akademii věd ČR podporované ze státních rozpočtových výdajů na VaV tvořily v roce 2008 41 % celkového počtu udělených patentů spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Kromě posledního sledovaného roku činil podíl patentů udělený ústavům Akademie věd ČR, které byly spolufinancovány ze státního rozpočtu, menší část než podíl za vysoké školy. Celkem bylo mezi roky 2000 a 2008 ústavům Akademie věd ČR uděleno přibližně o třetinu méně než veřejným vysokáým školám.
37
Při interpretaci uváděných údajů je nutné brát v úvahu výše zmíněnou skutečnost, že nejde o reálný počet udělených patentů ale o počet záznamů z RIV. Pokud srovnáme údaje o počtu udělených patentů v ČR ze záznamů databáze RIV a údaje pocházející z ÚPV ČR (zpracované ČSÚ) dojdeme k následujícím rozdílům: Počet udělených patentů u ÚPV ČR veřejným VŠ a ústavům AV ČR 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
celkem
veřejné vysoké školy záznamy v RIV
37
40
25
34
40
52
62
71
56
417
údaje z ÚPV ČR
8
8
7
10
19
19
16
23
20
129
ústavy Akademie věd záznamy v RIV
18
19
12
23
33
18
27
13
47
210
údaje z ÚPV ČR
18
11
21
17
21
16
10
7
19
139
Graf 47: Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR na 100 výzkumných pracovníků, 2002-2008 1,6
1 ,4 6
1,4
1,2 5 1 ,1 5
1,1 1
1,2 1,0
0,8 6 0,7 6
0,73
0,8
0,9 7 0,8 8
0,5 8 0,6
0 ,6 6
0,5 9 0 ,5 8
0,4
0,0
0,75
0 ,41
0,33
0,2
1 ,1 4
0,4 0
0,4 1
20 04
20 05
0,4 6 0 ,3 5
0 ,20 2 00 2
2 00 3
20 06
20 07
20 08
V Š - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (H C )
A V - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (H C )
V Š - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (FTE )
A V - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (FTE )
HC - evidenční počet výzkumných pracovníků ve fyzických osobách (headcount) FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: ČSÚ 20109 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Zatímco počet udělených patentů na 100 výzkumných pracovníků (HC) byl v roce 2008 u veřejných vysokých škol 0,35 patenu, v ústavech Akademie věd to bylo 1,14 patentu. Oproti tomu na 100 výzkumníků pracujících ve VaV veřejných vysokých škol přepočtených na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) připadalo ve stejném roce 0,66 patentu, což je téměř dvakrát více než při přepočtu na fyzické osoby. U ústavů Akademie věd je tento rozdíl pouze čtvrtinový.
38
Graf 48: : Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR podle vědních oblastí - průměry za období 2005 – 2008 (%)
Průmysl
41%
9% 26%
Chemie Fyzika a matematika
8%
Zemědělství
5%
Biovědy Informatika
8%
3% 2%
Vědy o zemi Společenské vědy
8%
3%
Lékařské vědy
51%
10%
0%
2%
2%
23%
0% 0%
VŠ
AV ČR
Pozn.: Procento v závorce udává podíl vědní oblasti na celkovém počtu udělených patentů. Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Mezi roky 2005 a 2008 bylo veřejným vysokým školám uděleno nejvíce patentů, které vznikly za spolufinancování ze státního rozpočtu, v oblasti průmyslu (41 %).V oblasti chemie bylo takto veřejným vysokým školám uděleno 26 % a v oblasti fyziky a matematiky 10 % patentů. Struktura počtu udělených patentů ústavům Akademie věd ČR podle vědních oblastí se od struktury u veřejných vysokých škol významně lišila. Nejvíce patentů Akademii věd ČR podporovaných ze státního rozpočtu bylo mezi roky 2005 a 2008 uděleno v oblasti chemie (51 % z celkového počtu udělených patentů Akademii věd na základě veřejných dotací) a v oblasti biověd (23 %). Graf 49: Udělené patenty financované ze státního rozpočtu podle místa udělení, 2000-2008
AV ČR
64%
VŠ
10%
84% Česká republika
6%
20%
4% 3% Německo
USA
8%
ostatní země
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Pro účinnost patentu je důležitá země, ve které byl patent udělen. Převážná část celkového počtu udělených patentů v období 2000 až 2008 byla vysokým školám udělena Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky (84 % všech patentů financovaných ze státního rozpočtu udělených vysokým školám). Mezi ostatní země, ve kterých byla udělena část patentů vysokým školám podporovaných ze státního rozpočtu, patřilo Německo (4 %) a USA (3 %). Patenty udělené Akademii věd ČR spolufinancované z veřejné podpory VaV mezi roky 2000 a 2008 byly ze 64 % uděleny v České republice, z 10 % v Německu a ze 6 % v USA.
39
Při interpretaci uváděných údajů je nutné brát v úvahu výše zmíněnou skutečnost, že nejde o reálný počet udělených patentů ale o počet záznamů z RIV. Pokud srovnáme údaje o počtu udělených patentů v ČR ze záznamů databáze RIV a údaje pocházející z ÚPV ČR (zpracované ČSÚ) dojdeme k následujícím rozdílům: Počet udělených patentů u ÚPV ČR veřejným VŠ a ústavům AV ČR 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
celkem
veřejné vysoké školy záznamy v RIV
37
40
25
34
40
52
62
71
56
417
údaje z ÚPV ČR
8
8
7
10
19
19
16
23
20
129
ústavy Akademie věd záznamy v RIV
18
19
12
23
33
18
27
13
47
210
údaje z ÚPV ČR
18
11
21
17
21
16
10
7
19
139
Graf 47: Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR na 100 výzkumných pracovníků, 2000-2008 1,6
1 ,4 6
1,4
1,2 5 1 ,1 5
1,1 1
1,2 1,0
0,8 6 0,7 6
0,73
0,8
0,9 7 0,8 8
0,5 8 0,6
0 ,6 6
0,5 9 0 ,5 8
0,4
0,0
0,75
0 ,41
0,33
0,2
1 ,1 4
0,4 0
0,4 1
20 04
20 05
0,4 6 0 ,3 5
0 ,20 2 00 2
2 00 3
20 06
20 07
20 08
V Š - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (H C )
A V - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (H C )
V Š - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (FTE )
A V - po če t p aten tů na 10 0 v ý z k um níků (FTE )
HC - evidenční počet výzkumných pracovníků ve fyzických osobách (headcount) FTE - Průměrný evidenční počet výzkumníků přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem Zdroj: ČSÚ 20109 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Zatímco počet udělených patentů na 100 výzkumných pracovníků (HC) byl v roce 2008 u veřejných vysokých škol 0,35 patenu, v ústavech Akademie věd to bylo 1,14 patentu. Oproti tomu na 100 výzkumníků pracujících ve VaV veřejných vysokých škol přepočtených na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) připadalo ve stejném roce 0,66 patentu, což je téměř dvakrát více než při přepočtu na fyzické osoby. U ústavů Akademie věd je tento rozdíl pouze čtvrtinový.
40
Graf 48: Státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent (Kč), 2000-2008 250 000 208 861 200 000
150 000
171 769
169 129 143 924
178 590 116 911 159 638
100 000 86 673
84 825
2000
2001
50 000
117 533
88 099 78 067
99 873 76 252
85 540
90 623
79 030
71 419
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
VŠ -státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent AV -státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent v roce 2008 činily 117 533 Kč u veřejných vysokých škol a 90 623 Kč u ústavů Akademie věd. V období 2000 až 2008 se státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden patent udělený vysokým školám pohybovaly v rozmezí 71 419 Kč (v roce 2007) až 159 638 Kč (v roce 2002). Průměrný nominální meziroční nárůst státních rozpočtových výdajů na VaV na jeden udělený patent veřejným vysokým školám mezi roky 2000 a 2008 činil 3,9 %. Státní rozpočtové výdaje na VaV na jeden udělený patent u ústavů Akademie věd v posledních osmi letech oscilovaly mezi 208 861 Kč (v roce 2002) a 78 067 Kč (v roce 2004) a byly po celé sledované období (kromě roku 2008) v porovnání s veřejnými vysokými školami vyšší. Pokud bychom použili údaje o počtu udělených patentů sledovaným subjektům z ÚPV ČR připadalo by na patent udělený veřejným vysokým školám ve sledovaném období v průměru 3krát více finančních prostředků a na patent udělený ústavům Akademie věd 1,5krát více. Graf 49: : Patenty udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR podle vědních oblastí - průměry za období 2005 – 2008 (%)
Průmysl
41%
9% 26%
Chemie Fyzika a matematika
8%
Zemědělství
3%
Lékařské vědy
5%
0,0
8%
2% 2%
Biovědy Informatika
8%
3% 2%
Vědy o zemi Společenské vědy
51%
10%
23%
0,0 0,0
AV ČR
VŠ
Pozn.: Procento v závorce udává podíl vědní oblasti na celkovém počtu udělených patentů. Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
41
Mezi roky 2005 a 2008 bylo veřejným vysokým školám uděleno nejvíce patentů, které vznikly za spolufinancování ze státního rozpočtu, v oblasti průmyslu (41 %).V oblasti chemie bylo takto veřejným vysokým školám uděleno 26 % a v oblasti fyziky a matematiky 10 % patentů. Struktura počtu udělených patentů ústavům Akademie věd ČR podle vědních oblastí se od struktury u veřejných vysokých škol významně lišila. Nejvíce patentů Akademii věd ČR podporovaných ze státního rozpočtu bylo mezi roky 2005 a 2008 uděleno v oblasti chemie (51 % z celkového počtu udělených patentů Akademii věd na základě veřejných dotací) a v oblasti biověd (23 %). Graf 50: Udělené patenty financované ze státního rozpočtu podle místa udělení, 2000-2008
AV ČR
64%
VŠ
10%
84% Česká republika
6%
20%
4% 3% Německo
USA
8%
ostatní země
Zdroj: ČSÚ 2010 podle zdrojů Rejstříku informací o výsledcích VaVaI
Pro účinnost patentu je důležitá země, ve které byl patent udělen. Převážná část celkového počtu udělených patentů v období 2000 až 2008 byla vysokým školám udělena Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky (84 % všech patentů financovaných ze státního rozpočtu udělených vysokým školám). Mezi ostatní země, ve kterých byla udělena část patentů vysokým školám podporovaných ze státního rozpočtu, patřilo Německo (4 %) a USA (3 %). Patenty udělené Akademii věd ČR spolufinancované z veřejné podpory VaV mezi roky 2000 a 2008 byly ze 64 % uděleny v České republice, z 10 % v Německu a ze 6 % v USA.
42
Tabulková příloha
Obsah: •
Výdaje na výzkum a vývoj
•
Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji
•
Výzkum a vývoj financovaný ze státního rozpočtu
•
Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
•
Výsledky výzkumné a vývojové činnosti − Publikační aktivita - odborné články a jejich citace − Ochrana průmyslové vlastnictví – patentové přihlášky, udělené patenty a zapsané užitné vzory
•
Výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách - základní ukazatele za jednotlivé vysoké školy
Seznam tabulek: Výdaje na výzkum a vývoj Tab. 1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj uskutečněné v České republice; 2000 - 2008 Tab. 2 Výdaje na VaV uskutečněné ve veřejném VaV v České republice; 2000 - 2008 Tab. 3 Výdaje na VaV uskutečněné ve vysokoškolském sektoru České republiky; 2000 - 2008 Tab. 4 Výdaje na VaV uskutečněné ve vládním sektoru České republiky; 2000 - 2008 Tab. 5 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru České republiky podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 Tab. 6 Výdaje na VaV v ústavech Akademie věd ČR podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 Tab. 7 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru České republiky podle podrobného členění vědních oblastí za rok 2008 Tab. 8 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) - mezinárodní srovnání Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Tab. 9 Pracující ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) v České republice celkem; 2005 - 2008 Tab. 10 Pracující ve veřejném VaV v České republice; 2005 - 2008 Tab. 11 Výzkumníci pracovníci ve veřejném VaV v České republice; 2005 - 2008 Tab. 12 Pracující ve vysokoškolském VaV v České republiky podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 Tab. 13 Pracující ve VaV v ústavech Akademie věd ČR podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 Tab. 14 Pracující ve vysokoškolském VaV v České republice podle vědních oblastí a kvalifikace v roce 2008 Tab. 15 Pracující ve vysokoškolském VaV podle vědních oblastí a pracovní činnosti v roce 2008 Tab. 16 Výzkumní pracovníci - mezinárodní srovnání Výzkum a vývoj financovaný ze státního rozpočtu Tab. 17 Celková přímá podpora výzkumu a vývoje (dále jen VaV) ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008 Tab. 18 Výdaje na VaV veřejných VŠ a v ústavů AV ČR financované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008 Tab. 19 Výdaje na VaV veřejných VŠ financované ze státního rozpočtu ČR v členění podle vědních oborů; 2000 - 2008 Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Tab. 20 Veřejný VaV financovaný v České republice z tuzemských podnikatelských zdrojů; 2000 - 2008 Tab. 21 Odborné články autorů z veřejného VaV v ČR napsané ve spolupráci se zahraničním autorem; 2000 - 2008 Tab. 22 Podniky v ČR využívající vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti technických; 2006 - 2008 Tab. 23 Podniky v ČR spolupracující v oblasti svých technických inovací s vysokýma školama; 2006 - 2008 Tab. 24 Patenty platné v České republice k 31.12. 2009 udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR ve spolupráci s jiným subjektem Výsledky výzkumné a vývojové činnosti Publikační aktivita - odborné články a jejich citace Tab. 25 Odborné články v impaktovaných časopisech autorů publikujících v České republice; 2000 - 2007 Tab. 26 Citace odborných článků autorů publikujících v České republic v impaktovaných časopisech Tab. 27 Odborné články publikované v impaktovaných časopisech - mezinárodní srovnání Tab. 28 Odborné články spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky celkem; 2000 - 2008 Tab. 29 Odborné články veřejných vysokých škol a ústavů AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008 Tab. 30 Odborné články veřejných vysokých škol spolufinancované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů; 2000 - 2008 Ochrana průmyslové vlastnictví – patentové přihlášky, udělené patenty a zapsané užitné vzory Tab. 31 Patentové přihlášky podané u ÚPV České republiky tuzemskými přihlašovateli celkem; 1997 - 2009 Tab. 32 Patenty platné na území České republiky k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům celkem Tab. 33 Užitné vzory platné na území České republiky k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům celkem Tab. 34 Patentové přihlášky podané u ÚPV ČR tuzemským přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje; 1998 - 2009 Tab. 35 Patenty platné na území ČR k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje Tab. 36 Užitné vzory platné na území ČR k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje Tab. 37 Patentové přihlášky podané u Evropského patentového úřadu přihlašovateli z České republiky; 1999 - 2007 Tab. 38 Patenty udělené USPTO přihlašovatelům z České republiky podle roku priority; 1996 - 2004 Tab. 39 Patentové přihlášky u EPO podle země přihlašovatele a roku priority - mezinárodní srovnání Tab. 40 Udělené patenty tuzemským přihlašovatelům spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008 Tab. 41 Udělené patenty veřejným vysokým školám a ústavům AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008 Výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách - základní ukazatele za jednotlivé vysoké školy Tab. 42 Finanční hodnota podpory VaV jednotlivých veřejných VŠ ze státního rozpočtu ČR, 2000 - 2008 Tab. 43 Finanční hodnota podpory VaV jednotlivých veřejných VŠ ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů v roce 2008 Tab. 44 Odborné články jednotlivých veřejných VS spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008 Tab. 45 Odborné články jednotlivých veřejných VS spolufinancované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů v roce 2008 Tab. 46 Patenty udělené jednotlivým veřejným VŠ spolufinancované ze státního rozpočtu ČR, 2000 - 2008 Tab. 47 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců veřejných vysokých škol a jejich průměrná měsíční mzda v roce 2008 Tab. 48 Celkové veřejné náklady veřejných vysokých škol za rok 2008 Tab. 49 Počet studentů a absolventů veřejných vysokých škol v roce 2008 Tab. 50 Příspěvky, dotace a granty veřejným vysokým školám za rok 2008
Tab. 1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (dále jen VaV) uskutečněné v České republice; 2000 - 2008 mil. Kč - běžné ceny Celkem
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
26 487
28 337
29 552
32 247
35 083
42 198
49 900
54 284
54 108
podle sektorů provádění VaV Podnikatelský
15 882
17 052
18 051
19 668
21 901
26 657
32 470
33 620
33 486
Vládní
6 707
6 714
6 787
7 525
7 868
8 441
9 309
11 306
11 325
Vysokoškolský
3 764
4 437
4 619
4 922
5 181
6 907
7 918
9 158
9 090
134
134
95
132
133
194
204
199
208
Soukromý neziskový podle zdrojů jejich financování Podnikatelské
13 564
14 866
15 876
16 590
18 530
22 825
28 399
29 290
28 242
Veřejné
11 789
12 351
12 433
13 488
14 695
17 248
19 445
22 362
22 342
Zahraniční
833
627
802
1 473
1 297
1 669
1 529
2 209
2 893
Ostatní národní*
302
493
442
696
561
456
528
423
631
23 066
25 191
26 663
28 723
31 617
37 369
40 692
47 100
48 154
7 661
8 535
9 570
11 040
12 705
15 499
17 199
20 287
21 895
3 421
3 146
2 890
3 524
3 466
4 829
9 208
7 184
5 954
Základní výzkum
6 181
7 092
7 181
8 095
9 251
11 952
14 630
16 152
16 288
Aplikovaný výzkum
6 694
7 085
8 320
9 662
9 992
11 123
12 011
13 803
14 350
13 612
14 159
14 052
14 489
15 839
19 123
23 259
24 329
23 470
podle druhu nákladů na VaV Neinvestiční (běžné) výdaje z toho mzdové náklady Investiční (kapitálové) výdaje podle typu VaV činnosti
Experimentální vývoj podle vědních oblastí
6 619
6 551
7 724
7 778
8 777
9 845
10 991
13 755
12 788
Technické
15 621
17 037
16 999
18 577
19 632
24 566
27 240
31 022
31 368
Lékařské
1 835
1 789
1 864
2 398
2 940
3 374
6 894
4 303
4 343
Zemědělské
1 243
1 399
1 428
1 610
1 692
1 757
1 867
1 988
2 014
Sociální a humanitní
1 170
1 561
1 538
1 883
2 042
2 656
2 908
3 216
3 596
Přírodní
*Pozn.: Ostatní národní zdroje tvoří součet vlastních příjmů vysokých škol a soukromého neziskového sektoru. Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření o výzkumu a vývoji - VTR 5-01
Tab. 2 Výdaje na VaV uskutečněné ve veřejném VaV v České republice; 2000 - 2008 mil. Kč - běžné ceny Celkem
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
10 471
11 151
11 406
12 447
13 050
15 348
17 227
20 465
20 415
podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský
3 764
4 437
4 619
4 922
5 181
6 907
7 918
9 158
9 090
Vládní
6 707
6 714
6 787
7 525
7 868
8 441
9 309
11 306
11 325
podle druhu nákladů na VaV Neinvestiční (běžné) výdaje z toho mzdové náklady Investiční (kapitálové) výdaje
8 909
9 358
9 889
10 801
11 428
13 441
15 047
17 119
17 875
3 477
4 186
4 364
4 753
5 354
6 627
7 311
8 495
9 096
1 562
1 794
1 517
1 646
1 621
1 908
2 180
3 346
2 539
podle zdrojů jejich financování Podnikatelské
686
471
693
632
739
1 224
1 028
1 612
1 337
9 390
10 164
10 186
11 041
11 320
13 250
15 052
17 700
17 769
Zahraniční
256
305
378
396
435
444
669
781
728
Ostatní národní*
140
211
149
378
556
430
477
373
581
Základní výzkum
5 841
6 650
6 782
7 573
8 357
10 511
11 917
14 474
14 273
Aplikovaný výzkum
3 168
3 601
3 348
3 949
3 847
4 084
4 436
5 271
5 402
Experimentální vývoj
1 462
901
1 275
925
845
754
874
720
739
Přírodní
4 455
4 685
4 756
5 163
5 765
6 265
7 414
9 245
9 356
Technické
3 375
3 154
3 285
3 180
3 002
3 575
3 788
4 496
4 249
773
951
899
1 261
1 280
1 985
2 054
2 494
2 257
799
920
1 005
1 162
1 247
1 282
1 335
1 375
1 407
1 069
1 442
1 461
1 681
1 756
2 241
2 637
2 855
3 146
Veřejné
podle typu VaV činnosti
podle vědních oblastí
Lékařské Zemědělské Sociální a humanitní
*Pozn.: Ostatní národní zdroje tvoří součet vlastních příjmů vysokých škol a soukromého neziskového sektoru. Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření o výzkumu a vývoji - VTR 5-01
Tab. 3 Výdaje na VaV uskutečněné ve vysokoškolském sektoru České republiky; 2000 - 2008
Celkem* podle druhu pracoviště veřejné vysoké školy - fakulty fakultní nemocnice* soukromé vysoké školy podle druhu výdajů Neinvestiční (běžné) výdaje z toho mzdové náklady Investiční (kapitálové) výdaje podle velikosti sledovaných pracovišť 0 - 9 zam. VaV (FTE) 10 - 19 zam. VaV (FTE) 20 - 49 zam. VaV (FTE) 50 a více zam. VaV (FTE) podle zdrojů jejich financování Podnikatelské Veřejné Zahraniční Vlastní příjmy podle typu VaV činnosti Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj podle vědních oblastí Přírodní Technické Lékařské Zemědělské Sociální a humanitní
mil. Kč - běžné ceny 2007 2008 9 158 9 090
2000 3 764
2001 4 437
2002 4 619
2003 4 922
2004 5 181
2005 6 907
2006 7 918
3 754 10
4 428 9
4 609 10
4 910 11
5 157 24
6 603 267 37
7 541 325 53
8 671 423 64
8 640 362 88
3 203 1 209 561
3 853 1 646 584
4 112 1 723 507
4 453 1 878 469
4 753 2 062 428
6 214 2 990 694
7 016 3 382 902
8 214 4 259 945
8 409 4 438 681
45 194 475 3 049
109 228 1 037 3 063
108 330 1 012 3 169
133 415 1 167 3 206
127 432 1 283 3 339
115 185 836 5 772
180 144 941 6 654
173 284 1 085 7 616
231 227 931 7 702
40 3 534 132 58
31 4 184 122 99
42 4 331 155 90
48 4 571 163 140
31 4 761 194 195
58 6 341 191 318
55 7 166 354 344
67 8 387 411 294
57 8 256 394 383
1 891 1 570 303
2 246 1 846 345
2 415 1 799 405
2 483 2 072 367
2 833 1 972 376
4 068 2 409 431
4 875 2 547 496
5 619 3 059 480
5 208 3 364 519
1 314 1 412 437 266 335
1 352 1 707 487 343 548
1 298 1 837 514 357 613
1 017 2 038 750 395 722
1 137 2 051 831 458 704
1 476 2 502 1 453 421 1 055
2 020 2 653 1 543 458 1 244
1 911 3 388 1 843 606 1 410
2 357 3 228 1 573 613 1 319
* Pozn: Fakultní nemocnice jsou součástí vysokoškolského sektoru až od roku 2005. Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
Tab. 4 Výdaje na VaV uskutečněné ve vládním sektoru České republiky; 2000 - 2008 2000 6 707
2001 6 714
2002 6 787
2003 7 525
2004 7 868
Celkem podle druhu pracoviště Veřejné výzkumné instituce (CZ-NACE 72) 4 860 5 351 5 379 6 544 6 985 Pracoviště AV ČR 3 674 3 861 4 040 4 844 5 291 Resortní výzkumná pracoviště 1 186 1 490 1 339 1 700 1 693 Ostatní pracoviště 1 847 1 363 1 407 981 884 Činn. knihoven, archivů, muzeí (CZ-NACE 91) 211 228 272 248 292 ostatní* 1 636 1 135 1 135 733 592 podle druhu výdajů Neinvestiční (běžné) výdaje 5 707 5 504 5 776 6 348 6 675 z toho mzdové náklady 2 269 2 540 2 642 2 875 3 292 Investiční (kapitálové) výdaje 1 000 1 210 1 010 1 177 1 193 podle velikosti sledovaných pracovišť 0 - 9 zam. VaV (FTE) 176 226 210 262 223 10 - 19 zam. VaV (FTE) 122 157 420 193 189 20 - 49 zam. VaV (FTE) 831 893 897 956 1 165 50 a více zam. VaV (FTE) 5 577 5 438 5 260 6 114 6 292 podle zdrojů jejich financování Podnikatelské 646 440 651 583 708 Veřejné 5 855 5 980 5 855 6 471 6 559 Zahraniční 124 183 222 233 241 Ostatní národní 82 66 59 238 361 podle typu VaV činnosti Základní výzkum 3 950 4 404 4 367 5 090 5 524 Aplikovaný výzkum 1 598 1 755 1 550 1 877 1 875 Experimentální vývoj 1 159 556 870 558 470 podle vědních oblastí Přírodní 3 141 3 334 3 458 4 146 4 629 Technické 1 963 1 446 1 448 1 142 951 Lékařské 336 464 385 511 448 Zemědělské 532 577 648 767 789 Sociální a humanitní 734 893 848 959 1 051 * Pozn. Ostatní pracoviště vládního sektoru zahrnují především ministerstva a jiné úřady státní správy.
mil. Kč - běžné ceny 2007 2008 11 306 11 325
2005 8 441
2006 9 309
7 708 5 901 1 807 733 224 509
8 352 6 489 1 864 956 311 645
10 410 8 649 1 761 896 381 515
10 438 8 530 1 908 887 420 466
7 227 3 637 1 214
8 030 3 929 1 279
8 905 4 237 2 401
9 467 4 658 1 858
162 159 775 7 345
247 161 673 8 228
199 210 642 10 256
220 140 771 10 193
1 166 6 909 254 112
974 7 886 315 134
1 545 9 312 370 79
1 280 9 513 334 198
6 443 1 675 323
7 042 1 889 378
8 855 2 212 240
9 065 2 039 221
4 789 1 073 532 861 1 186
5 393 1 135 511 877 1 393
7 334 1 108 651 768 1 445
6 999 1 021 684 794 1 827
Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
Tab. 5 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru České republiky podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 mil. Kč - běžné ceny přírodní celkem Celkem
technické
r. 2008
celkem
lékařské
r. 2008
zemědělské
r. 2008
celkem
soc. a hum.
r. 2008
celkem
celkem
r. 2008
7 765
2 357
11 771
3 228
6 412
1 573
2 098
613
5 028
1 319
podle druhu výdajů Neinvestiční (běžné) výdaje
6 896
2 172
10 741
2 966
5 406
1 410
1 908
560
4 902
1 302
mzdové náklady
2 965
990
5 745
1 645
2 198
609
889
296
3 272
897
ostatní běžné výdaje
3 931
1 182
4 995
1 320
3 208
801
1 019
263
1 630
404
869
185
1 031
263
1 006
163
190
53
126
17
Základní výzkum
4 442
1 418
6 501
1 636
3 243
592
1 730
489
3 853
1 073
Aplikovaný výzkum
2 025
657
4 808
1 383
3 084
960
352
125
1 109
240
Experimentální vývoj
1 297
282
462
209
84
21
16
-
66
6
8
2
79
21
65
15
40
10
45
8
7 062
2 143
10 489
2 863
5 999
1 469
1 997
591
4 602
1 190
Zahraniční
454
152
559
166
151
30
24
3
163
43
Ostatní národní
241
59
645
178
196
59
37
9
218
78
Investiční (kapitálové) výdaje podle typu VaV činnosti
podle zdrojů jejich financování Podnikatelské Veřejné
Vysvětlivky Ležatá čárka ( - ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval. Nula ( 0 ) se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřící jednotky Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
Tab. 6 Výdaje na VaV v ústavech Akademie věd ČR podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 mil. Kč - běžné ceny přírodní celkem Celkem
technické
r. 2008
celkem
lékařské
r. 2008
zemědělské
r. 2008
celkem
soc. a hum.
r. 2008
celkem
celkem
r. 2008
21 787
6 226
2 740
640
1 755
536
-
-
3 286
1 128
17 282
5 054
2 338
550
1 504
453
-
-
2 917
853
podle druhu výdajů Neinvestiční (běžné) výdaje mzdové náklady
8 058
2 323
1 295
312
720
229
-
-
1 737
507
ostatní běžné výdaje
9 224
2 731
1 043
238
784
224
-
-
1 180
346
4 505
1 172
402
90
252
83
-
-
369
275
20 726
6 072
2 651
637
1 754
534
-
-
2 643
783
974
154
82
2
2
2
-
-
450
300
87
1
7
-
-
-
-
-
193
45
Investiční (kapitálové) výdaje podle typu VaV činnosti Základní výzkum Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj podle zdrojů jejich financování Podnikatelské
3 282
780
168
17
97
36
-
-
254
101
17 482
5 118
2 449
592
1 528
457
-
-
2 901
997
Zahraniční
745
181
97
22
131
43
-
-
70
19
Ostatní národní
278
147
26
9
-
-
-
-
61
11
Veřejné
Vysvětlivky Ležatá čárka ( - ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval. Nula ( 0 ) se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřící jednotky Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
Tab. 7 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru ČR podle podrobného členění vědních oblastí za rok 2008 mil. Kč - běžné ceny podle druhu výdajů na VaV Vědní oblast
Celkem
mzdové
ost. běžné
podle typu VaV činnosti
investiční
Aplikov. Experim. výzkum vývoj 657 282
Přírodní vědy
2 357
990
1 182
Matematika
17
11
6
-
17
-
-
Počítačové vědy a informatika
403
247
139
18
301
92
10
Fyzikální vědy
867
272
541
55
319
334
215
Chemické vědy
17
9
9
-
12
3
3
Vědy o zemi a příbuzné vědy o životním prostředí
91
46
45
0
45
32
14
Biologické vědy
503
185
271
48
277
185
41
Ostatní přírodní vědy nebo nerozlišeno
457
222
171
65
448
9
-
3 228
1 645
1 320
263
1 636
1 383
209
Civilní inženýrství
453
263
177
13
196
243
14
Elektrické, elektronické a informační inženýrství
707
402
272
34
277
406
24
Mechanické inženýrství
548
287
231
30
202
300
46
Chemické inženýrství
696
372
287
37
521
167
9
Materiálové inženýrství
124
63
52
9
104
15
6
Technické vědy
Lékařské inženýrství
185
Základní výzkum 1 418
-
-
-
-
-
-
-
98
32
56
10
70
25
4
Environmentální biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
Průmyslové biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
Nanotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
602
226
245
130
267
228
107 21
Environmentální inženýrství
Ostatní technické vědy nebo nerozlišeno Lékařské vědy
1 573
609
801
163
592
960
Základní medicína
619
249
314
57
496
120
3
Klinická medicína
928
347
476
104
95
814
18
26
14
11
1
1
25
-
-
-
-
-
-
-
-
Zdravotní vědy Lékařská biotechnologie Ostatní lékařské vědy nebo nerozlišeno Zemědělské vědy Zemědělství, lesnictví a rybářství Vědy o zvířatech a mléce Veterinární vědy Zemědělské biotechnologie Ostatní zemědělské vědy nebo nerozlišeno Sociální vědy Psychologie
-
-
-
-
-
-
-
613
296
263
53
489
125
-
474
213
219
42
351
123
-
-
-
-
-
-
-
-
90
38
41
11
90
-
-
-
-
-
-
-
-
-
49
45
4
1
48
2
-
812
569
228
15
594
212
6
-
-
-
-
-
-
-
Ekonomie a podnikání
173
110
56
7
86
81
6
Vzdělávací vědy
191
143
42
6
160
31
-
-
-
-
-
-
-
-
Právní vědy
67
51
16
0
62
5
-
Politické vědy
26
22
4
-
23
3
-
Sociologie
Sociální a ekonomická geografie
34
33
2
-
34
0
-
Média a komunikace
11
10
1
-
6
4
1
Ostatní sociální vědy nebo nerozlišeno Humanitní vědy
310
201
107
2
222
88
-
506
328
176
2
479
27
0
Historie a archeologie
86
61
25
-
85
1
-
Jazyky a literatura
33
24
9
0
33
-
-
251
157
93
1
251
-
-
46
25
21
0
20
26
0
Filosofie, etika a náboženství Umění Ostatní humanitní vědy nebo nerozlišeno CELKEM
91
61
29
1
90
1
-
9 090
4 438
3 971
681
5 208
3 364
519
Vysvětlivky Ležatá čárka ( - ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval. Nula ( 0 ) se používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřící jednotky Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
mil. US$ PPP běžné ceny
mil. US$ PPP stálé ceny r. 2000 jako % HDP
2000 543 31 181 586 60 858 542 321 267 96 636 536 68 129 558 21 103 71 242 472 193 930 380 778 543 393 488 949 799 44 539 21 71
2008 672 54 361 991 232 1233 667 600 365 181 873 673 107 350 1010 83 163 104 463 676 429 1399 531 1157 718 861 943 1307 . 97 753 77 165
na 1 obyv. US$ PPP b.c. 2000 182 27 . 165 31 127 191 143 230 68 203 203 47 79 . 23 76 39 111 172 101 206 165 153 154 171 119 208 221 122 179 39 21
2008 198 37 126 176 84 160 198 210 227 105 247 216 66 92 245 92 88 45 133 159 149 268 182 208 172 188 173 279 . 138 219 72 52
na 1 výzkumníka (FTE) tis. US$ PPP b.c.
základní poměrové ukazatele (intenzita výzkumu a vývoje)
2000 2008 2000 2008 2000 2008 2000 2008 Belgie 4 964 6 622 5 564 7 197 5 564 6 280 1,97 1,92 Bulharsko 71 167 257,998 415 258 366 0,52 0,49 Česká republika 744 2 169 1 861 3 763 1 861 3 149 1,21 1,47 Dánsko 3 892 6 338 3 119 5 444 3 231 4 637 2 2,72 Estonsko 37 208 81 311 81 273 0,60 1,29 Finsko 4 423 6 446 4 440 6 551 4 440 5 790 3,35 3,49 Francie 30 954 39 423 32 919 42 757 32 919 35 354 2,15 2,02 Irsko 1 176 2 600 1 221 2 664 1 221 2 200 1,12 1,43 Itálie 12 460 18 587 15 229 21 859 15 229 18 445 1,05 1,18 Maďarsko 405 1 059 976 1 823 976 1 543 0,79 0,97 Německo 50 619 61 482 52 281 71 789 52 281 58 732 2,45 2,53 Nizozemsko 7 626 9 726 8 533 11 018 8 533 9 149 1,82 1,71 Polsko 1 197 2 194 2 602 4 079 2 602 3 389 0,64 0,61 Portugalsko 927 2 513 1 323 3 719 1 323 2 844 0,76 1,51 7 517 4 469 8 418 4 469 7 263 1,94 2,67 Rakousko 4 029 Rumunsko 149 809 468 1 790 468 1 217 0,37 0,59 Řecko 852 1 311 1 117 1 828 1 158 1 551 1 0,58 Slovensko 143 305 384 561 384 451 0,65 0,47 Slovinsko 256 617 482 936 482 808 1,39 1,66 Spojené království 29 071 34 144 27 823 41 448 27 823 34 774 1,81 1,88 Španělsko 5 719 14 701 7 780 19 547 7 780 14 775 0,91 1,35 Švédsko 10 480 12 314 8 239 12 901 8 494 11 173 3,61 3,75 EU27 170 537 237 001 183 334 263 582 183 334 220 240 1,74 1,77 Japonsko 153 860 110 116 98 774 147 801 98 774 124 567 3,04 3,44 Kanada 15 016 29 487 16 669 23 962 16 669 19 317 1,91 1,84 Korea 13 271 24 589 18 494 41 742 18 494 35 612 2,30 3,21 3 037 41 165 2 178 4 497 2 310 3 601 2 1,62 Norsko Spojené státy 290 300 270 660 268 121 398 086 268 121 325 305 2,71 2,77 Švýcarsko 6 852 . 5 758 . 5 758 . 2,53 . Turecko 1 389 3 410 2 820 6 830 2 820 5 943 0,48 0,72 OECD 663 587 . 607 172 889 932 607 172 744 889 2,19 2,28 Čína 14 063 35 614 26 870 102 331 26 870 87 088 0,90 1,44 Rusko 2 948 11 836 10 481 23 408 10 481 17 033 1,05 1,03 Pozn.: Číselné údaje psané kurzívou se vztahují k roku 2007
mil. EUR běžné ceny
absolutní hodnoty
Tab. 8 Celkové výdaje na výzkum a vývoj (GERD) - mezinárodní srovnání
2000 62,4 24,4 51,2 59,0 24,2 70,3 52,5 65,8 . 37,8 66,0 51,4 29,5 27,1 41,8 49,0 24,2 54,4 53,3 48,3 49,7 67,2 55,5 72,4 44,9 72,4 49,5 69,4 69,1 42,9 64,4 57,6 32,9
2008 61,4 34,2 52,2 61,2 33,6 68,2 50,5 49,6 42,0 43,9 67,9 . 30,5 47,0 46,4 23,3 . 34,7 62,8 47,2 45,5 64,0 54,9 77,7 47,6 73,7 45,3 67,3 . 48,5 64,2 70,4 28,7
podnikatelské národní 2000 22,9 69,2 44,5 31,2 59,2 26,2 38,7 23,5 . 49,5 31,4 34,2 66,6 64,8 38,0 40,8 48,9 42,6 40,0 30,2 38,6 26,1 35,3 19,6 29,3 23,9 42,6 25,8 23,2 50,6 28,3 33,4 54,8
2008 22,2 56,7 41,3 25,3 50,0 24,1 39,4 32,2 44,3 44,4 27,7 . 59,8 44,6 37,2 70,1 . 52,3 31,3 29,5 43,7 22,2 33,6 15,6 33,0 24,8 44,9 27,0 . 47,1 28,1 24,6 64,7
veřejné
podle hlavních zdrojů financování VaV (% GERD)
2000 72,3 21,4 60,0 64,9 22,5 70,9 62,5 71,6 50,1 44,3 70,3 58,5 36,1 27,8 . 69,4 . 65,8 56,3 65,0 53,7 74,4 63,9 71,0 60,2 74,1 56,0 74,6 73,9 33,4 69,5 60,0 70,8
2008 68,9 31,0 61,9 70,1 43,2 72,3 63,0 64,9 50,9 . 70,0 56,5 30,9 50,0 70,6 30,0 26,9 42,9 64,6 64,2 54,9 74,1 63,3 77,9 54,2 76,2 53,8 72,6 . 41,3 69,6 72,3 62,9
podnikatelský
2008 21,2 9,6 16,8 26,2 42,9 19,0 19,7 27,4 32,6 . 16,1 30,6 33,6 33,6 23,8 28,9 50,4 24,3 13,4 25,2 26,7 21,3 22,6 12,6 35,0 10,7 31,5 12,9 . 48,2 17,0 8,5 6,7
2000 6,3 68,6 25,3 14,5 23,1 10,6 17,3 8,1 18,9 26,1 13,6 12,8 32,3 23,9 . 18,8 . 24,7 25,9 12,6 15,8 3,3 14,3 9,9 11,4 13,3 15,4 10,3 1,3 6,2 11,8 31,5 24,4
2008 8,6 58,3 20,9 3,2 11,8 8,7 16,1 7,7 13,2 . 13,9 12,9 35,3 7,7 5,4 41,0 21,4 32,8 21,9 8,3 18,2 4,4 12,9 7,8 10,2 11,7 14,6 10,6 . 10,6 10,9 19,2 30,1
vládní
Zdroj: OECD, Eurostat a dopočty ČSÚ
2000 20,2 9,9 14,2 19,4 52,4 17,9 18,8 20,3 31,0 24,0 16,1 27,8 31,5 37,5 . 11,8 . 9,5 16,6 20,6 29,6 22,2 20,9 14,5 28,2 11,3 28,6 11,5 22,9 60,4 16,0 8,6 4,6
vysokoškolský
podle hlavních sektorů provádění VaV (% GERD)
Tab. 9 Pracující ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) v České republice celkem; 2005 - 2008 počet z toho výzkumní pracovníci
celkem 2005
2006
2007
2008
2005
2006
2007
2008
podle způsobu měření fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku
HC
65 379
69 162
73 081
74 508
37 542
39 676
42 538
44 240
počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV
HC
34 025
41 149
43 758
43 993
18 068
23 679
26 374
24 592
přepočtený počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV
FTE
1 296
1 740
1 502
1 548
694
994
814
826
přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem
FTE
43 370
47 729
49 192
50 809
24 169
26 267
27 878
29 785
podle sektorů zaměstnání podnikatelský vládní vysokoškolský soukromý neziskový
HC
27 278
29 740
31 847
32 745
12 022
13 100
14 471
15 470
FTE
21 782
23 713
25 217
26 070
10 143
11 053
12 230
13 253
HC
13 880
14 560
14 836
15 091
8 639
9 293
9 284
9 611
FTE
10 584
11 086
11 341
11 386
6 323
6 800
6 915
7 084
HC
23 998
24 634
26 162
26 376
16 781
17 171
18 668
19 010
FTE
10 776
12 776
12 465
13 147
7 575
8 352
8 664
9 358
HC
223
228
236
296
100
112
116
148
FTE
229
154
168
206
127
61
69
90
HC
42 514
45 768
48 238
49 787
26 716
28 381
30 504
31 627
FTE
29 235
32 673
33 542
35 102
17 820
19 615
20 785
22 226
HC
22 865
23 394
24 843
24 721
10 827
11 295
12 034
12 613
FTE
14 135
15 056
15 650
15 707
6 349
6 652
7 093
7 559
podle pohlaví muži ženy podle typu pracovní činnosti Výzkumní pracovníci Techničtí pracovníci Ostatní pracovníci
HC
37 542
39 676
42 538
44 240
37 542
39 676
42 538
44 240
FTE
24 169
26 267
27 878
29 785
24 169
26 267
27 878
29 785
HC
19 652
21 338
21 644
21 517
-
-
-
-
FTE
13 773
15 840
15 430
15 134
-
-
-
-
HC
8 185
8 147
8 898
8 751
-
-
-
-
FTE
5 429
5 622
5 883
5 890
-
-
-
-
podle dosaženého vzdělání Doktorské Vysokoškolské Vyšší odborné a nižší
HC
16 997
17 369
18 911
19 388
16 090
15 949
17 527
17 848
FTE
9 708
10 692
11 187
11 999
9 072
9 653
10 187
10 867
HC
27 373
30 467
31 389
32 765
18 497
20 524
21 539
22 518
FTE
18 525
21 229
21 746
22 892
12 602
13 917
14 715
15 697
HC
21 009
21 326
22 781
22 355
2 955
3 203
3 473
3 874
FTE
15 137
15 805
16 258
15 918
2 495
2 697
2 976
3 221
HC
14 141
14 971
14 693
15 352
8 497
9 087
8 936
9 644
FTE
11 163
12 102
11 448
12 004
6 483
7 163
6 931
7 432
HC
28 675
30 591
33 955
35 104
13 908
14 922
17 312
18 349
FTE
20 570
23 092
25 113
26 272
10 178
11 355
13 171
14 316
HC
8 014
8 831
9 282
9 379
5 459
5 778
6 125
6 347
FTE
3 800
4 008
4 126
4 072
2 483
2 494
2 623
2 641
HC
4 323
4 363
4 861
4 760
2 710
2 673
2 968
2 911
podle vědních oblastí Přírodní Technické Lékařské Zemědělské Sociální a humanitní
FTE
2 505
2 631
2 849
2 758
1 462
1 474
1 585
1 531
HC
10 226
10 406
10 290
9 912
6 968
7 217
7 197
6 988
FTE
5 333
5 897
5 655
5 703
3 563
3 780
3 569
3 866
Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
HC FTE HC FTE HC FTE HC FTE HC FTE
HC FTE HC FTE HC FTE
HC FTE HC FTE HC FTE
10 548 8 165 8 609 5 596 6 954 2 774 3 092 1 724 9 991 5 603
15 423 9 244 15 431 8 784 8 340 5 833
26 464 15 152 9 095 6 087 3 635 2 622
22 367 13 844 16 827 10 018
23 862
1 410
34 368
39 194
2006
2007
10 200 7 624 9 959 6 049 7 425 2 980 3 592 1 921 9 822 5 232
16 790 9 566 15 226 8 509 8 982 5 731
27 952 15 578 9 021 5 586 4 025 2 642
23 283 13 671 17 715 10 135
23 806
1 089
37 060
40 998
celkem
FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem v průběhu sledovaného roku
9 361 7 042 9 579 5 067 6 491 2 743 3 235 1 775 9 212 4 732
14 969 8 215 14 100 7 559 8 809 5 586
25 420 13 899 8 500 4 965 3 958 2 496
21 667 12 213 16 211 9 146
HC FTE HC FTE
HC - fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku
Sociální a humanitní
Zemědělské
Lékařské
Technické
Přírodní
podle vědních oblastí
Vyšší odborné a nižší
Vysokoškolské
Doktorské
podle dosaženého vzdělání
Ostatní pracovníci
Techničtí pracovníci
Výzkumní pracovníci
podle typu pracovní činnosti
ženy
muži
894
26 656
21 360
FTE
přepočtený počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV
37 878
2005
FTE
HC
počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV
přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem podle pohlaví
HC
fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku
podle způsobu měření
Tab. 10 Pracující ve veřejném VaV v České republice; 2005 - 2008
11 157 8 591 9 796 5 913 7 573 2 936 3 492 1 783 9 449 5 311
17 296 10 369 15 754 8 876 8 417 5 288
28 621 16 442 8 888 5 493 3 958 2 597
23 773 14 249 17 694 10 283
24 533
1 140
38 204
41 467
2008
2 617 1 564 7 598 3 747 5 317 2 031 1 975 824 6 491 2 610
10 950 5 088 8 753 3 802 4 296 1 885
16 781 7 575 5 391 2 477 1 825 723
14 175 6 495 9 823 4 281
10 776
502
16 952
23 998
2005
3 674 2 548 6 666 4 269 5 714 2 041 1 870 760 6 710 3 157
11 229 5 970 9 682 4 693 3 723 2 113
17 171 8 352 5 933 3 535 1 530 888
14 525 7 841 10 109 4 935
12 776
950
20 825
24 634
2006
2 887 1 669 8 098 4 757 6 249 2 287 2 353 969 6 575 2 783
12 344 6 081 9 432 4 334 4 386 2 050
18 668 8 664 5 739 2 962 1 755 840
15 322 7 686 10 840 4 779
12 465
609
23 082
26 162
2007
vysoké školy
3 431 2 398 7 971 4 644 6 314 2 201 2 356 930 6 304 2 974
12 601 6 700 9 780 4 582 3 995 1 865
19 010 9 358 5 612 2 971 1 754 818
15 700 8 162 10 676 4 985
13 147
693
22 976
26 376
2008
5 622 4 542 1 047 837 550 410 1 273 1 104
2 815 2 348 2 898 2 089 2 778 2 456
5 335 4 088 1 753 1 504 1 403 1 301
4 780 3 859 3 711 3 034
6 893
186
5 774
8 492
2005
6 044 4 870 1 042 833 602 461 1 379 1 231
3 171 2 626 3 064 2 338 2 832 2 430
5 746 4 546 1 919 1 588 1 402 1 261
5 060 4 046 4 007 3 349
7 395
225
6 651
9 067
2007
6 413 5 069 899 723 616 476 1 395 1 227
3 302 2 748 3 235 2 459 2 786 2 288
5 953 4 670 1 932 1 563 1 438 1 263
5 199 4 141 4 124 3 355
7 496
213
8 079
9 323
2008
1 122 937 934 483 624 302 1 260 951 1 448 1 018
1 204 778 2 450 1 668 1 735 1 245
3 304 2 235 1 355 984 729 472
2 712 1 859 2 677 1 831
3 691
206
3 930
5 388
2005
1 085 906 880 477 651 288 1 222 964 1 910 1 262
1 236 807 2 718 1 829 1 794 1 262
3 689 2 454 1 293 939 766 505
2 865 1 982 2 883 1 916
3 898
255
7 099
5 748
2006
1 269 1 084 819 459 574 233 1 239 952 1 868 1 218
1 275 859 2 730 1 836 1 764 1 251
3 538 2 369 1 363 1 036 868 541
2 901 1 939 2 868 2 007
3 946
256
7 327
5 769
2007
1 313 1 123 926 546 643 258 1 136 853 1 750 1 110
1 393 920 2 739 1 835 1 636 1 135
3 658 2 414 1 344 959 766 517
2 874 1 947 2 894 1 943
3 890
235
7 149
5 768
2008
resortní v.v.i. a ost. VaV pracoviště ve vládním sektoru
počet
Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
5 789 4 710 1 063 850 589 444 1 371 1 184
2 958 2 467 3 031 2 262 2 823 2 459
5 604 4 347 1 869 1 612 1 339 1 229
4 977 4 022 3 835 3 167
7 188
205
6 444
8 812
2006
ústavy Akademie věd ČR
v tom podle typu pracoviště
14 328 7 774 10 497 5 722 596 403
HC HC FTE HC FTE
3 235
FTE
FTE
1 087 6 379
HC
HC FTE
1 888 2 168
FTE
3 351 4 524
6 229
HC HC
4 338
FTE
6 120
4 693
FTE HC
8 706
HC
FTE
9 206
670 477
6 270
11 504
8 406
14 290
3 647
6 984
1 071
2 118
1 839
4 721
3 466
5 809
5 130
6 832
5 093
9 323
10 059
17 141
15 152
856
20 816
26 464
2006
600 436
6 326
11 616
8 816
15 736
3 405
6 944
1 209
2 458
2 003
5 088
4 133
6 901
4 829
6 561
5 337
9 891
10 242
18 061
15 578
656
23 689
27 952
2007
FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem v průběhu sledovaného roku
HC - fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku
Vyšší odborné a nižší
Vysokoškolské
Doktorské
podle dosaženého vzdělání
Sociální a humanitní
Zemědělské
Lékařské
Technické
Přírodní
podle vědních oblastí
ženy
muži
13 899
489
16 714
FTE
přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem
15 253
HC
FTE
přepočtený počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV
25 420
2005
FTE
HC
počet osob pracujících na dohody o provedení práce a/nebo pracovní činnosti ve VaV
podle pohlaví
HC
fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku
podle způsobu měření
celkem
Tab. 11 Výzkumníci pracovníci ve veřejném VaV v České republice; 2005 - 2008
633 390
6 555
11 900
9 496
16 088
3 694
6 725
1 120
2 374
1 979
5 299
4 193
6 942
5 457
7 281
5 606
10 192
10 837
18 429
16 442
643
22 399
28 621
2008
340 199
2 636
5 998
4 741
10 443
1 888
4 707
578
1 540
1 487
3 767
2 514
4 801
1 109
1 966
2 483
5 633
5 093
11 148
7 575
290
9 875
16 781
2005
341 242
2 850
6 592
5 260
10 238
2 066
4 907
562
1 483
1 407
3 926
2 592
4 398
1 726
2 457
2 680
5 949
5 672
11 222
8 352
593
12 411
17 171
2006
334 212
2 961
6 885
5 491
11 449
1 908
5 037
693
1 807
1 592
4 322
3 300
5 569
1 171
1 933
2 762
6 493
5 902
12 175
8 664
401
15 307
18 668
2007
vysoké školy
325 186
3 173
7 087
5 999
11 598
2 278
4 813
654
1 783
1 545
4 479
3 301
5 583
1 580
2 352
3 025
6 619
6 333
12 391
9 358
416
14 093
19 010
2008
74 66
1 719
2 493
2 303
2 769
719
831
-
-
212
317
494
669
2 662
3 499
1 294
1 733
2 794
3 602
4 088
89
3 138
5 335
2005
122 114
1 896
2 557
2 536
3 067
783
888
-
-
262
352
511
686
2 980
3 809
1 556
1 931
2 990
3 815
4 546
105
3 690
5 746
2007
127 108
1 915
2 667
2 615
3 159
755
895
-
-
268
367
468
615
3 136
4 016
1 589
2 043
3 081
3 910
4 670
99
3 847
5 953
2008
182 138
1 367
2 006
730
1 116
629
841
509
628
189
440
343
759
567
655
917
1 340
1 319
1 964
2 235
110
2 240
3 304
2005
199 123
1 560
2 312
771
1 178
809
1 179
509
635
189
462
371
730
580
714
1 000
1 546
1 454
2 143
2 454
169
4 971
3 689
2006
144 111
1 469
2 174
789
1 220
714
1 019
516
651
148
414
322
646
679
819
1 019
1 467
1 350
2 071
2 369
150
4 692
3 538
2007
181 96
1 467
2 146
883
1 331
660
1 017
466
591
165
453
425
744
741
913
992
1 530
1 422
2 128
2 414
129
4 459
3 658
2008
resortní v.v.i. a ost. VaV pracoviště ve vládním sektoru
počet
Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
130 112
1 860
2 600
2 375
2 874
773
898
-
-
243
333
503
681
2 823
3 661
1 414
1 828
2 933
3 776
4 347
94
3 434
5 604
2006
ústavy Akademie věd ČR
v tom podle typu pracoviště
Tab. 12 Pracující ve vysokoškolském VaV v České republiky podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 počet přírodní průměr celkem
technické
r. 2008
průměr
lékařské
r. 2008
průměr
zemědělské
r. 2008
soc. a hum.
r. 2008
průměr
průměr
r. 2008
HC
3 152
3 431
7 583
7 971
5 898
6 314
2 139
2 356
6 520
6 304
FTE
2 045
2 398
4 354
4 644
2 140
2 201
871
930
2 881
2 974
HC
2 060
2 372
5 254
5 514
2 748
2 987
1 223
1 334
3 646
3 493
FTE
1 319
1 622
3 089
3 264
993
1 041
492
535
1 654
1 701
HC
1 093
1 059
2 329
2 457
3 151
3 327
915
1 022
2 874
2 811
FTE
726
776
1 266
1 380
1 147
1 161
379
395
1 227
1 273
HC
2 177
2 352
5 088
5 583
4 124
4 479
1 653
1 783
4 866
4 813
FTE
1 396
1 580
2 927
3 301
1 508
1 545
622
654
2 035
2 278
HC
764
906
1 742
1 684
1 445
1 434
338
399
1 381
1 189
FTE
516
699
1 018
948
520
510
188
214
744
601
HC
211
173
754
704
330
401
147
174
274
302
FTE
133
120
410
395
112
146
60
61
102
95
podle pohlaví muži
ženy
podle typu pracovní činnosti Výzkumní pracovníci
Techničtí pracovníci
Ostatní pracovníci
HC - fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem v průběhu sledovaného roku Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
Tab. 13 Pracující ve VaV v ústavech Akademie věd ČR podle vědních oblastí v letech 2005 - 2008 počet přírodní průměr celkem
technické
r. 2008
průměr
zemědělské
lékařské
r. 2008
průměr
r. 2008
soc. a hum.
r. 2008
průměr
průměr
r. 2008
HC
5 967
6 413
1 013
899
589
616
-
-
1 354
1 395
FTE
4 798
5 069
811
723
448
476
-
-
1 187
1 227
HC
3 396
3 643
739
648
239
261
-
-
631
647
FTE
2 716
2 873
582
514
174
195
-
-
545
558
HC
2 571
2 770
274
251
351
355
-
-
724
748
FTE
2 082
2 196
229
209
274
280
-
-
642
669
HC
3 758
4 064
663
615
342
367
-
-
896
907
FTE
2 908
3 168
494
468
246
268
-
-
764
766
HC
1 231
1 283
165
147
154
171
-
-
319
331
FTE
1 017
995
143
127
113
130
-
-
294
311
HC
978
1 066
186
137
93
78
-
-
139
157
FTE
873
906
174
129
88
77
-
-
129
150
podle pohlaví muži
ženy
podle typu pracovní činnosti Výzkumní pracovníci
Techničtí pracovníci
Ostatní pracovníci
HC - fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou VaV činnostem v průběhu sledovaného roku Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
Tab. 14 Pracující ve vysokoškolském VaV v České republice podle vědních oblastí a kvalifikace v roce 2008 počet Vědní oblast, dosažená kvalifikace (nejvyšší vzdělání)
fyzické osoby k 31.12. (HC) celkem
z toho výzkumníci
přepočtené osoby (FTE)
podle pohlaví muži
ženy
celkem
z toho výzkumníci
podle pohlaví muži
ženy
3 431
2 352
2 372
1 059
2 398
1 580
1 622
776
Profesoři
320
320
286
34
215
215
193
22
Docenti
480
480
393
87
339
339
278
62
1 032
757
741
291
727
503
501
226
321
321
186
135
215
215
128
87
1 026
419
671
355
664
266
408
255
252
55
95
157
238
41
115
124
7 971
5 583
5 514
2 457
4 644
3 301
3 264
1 380
Přírodní vědy
Doktorské vzdělání Vysokoškolské - se studiem Ph.D. Vysokoškolské vzdělání Ostatní vzdělání Technické vědy Profesoři
650
650
602
48
404
404
372
33
Docenti
1 171
1 171
1 021
150
656
656
563
93
Doktorské vzdělání
1 821
1 564
1 323
498
1 174
993
830
344
351
351
267
84
212
212
165
47
Vysokoškolské vzdělání
2 482
1 812
1 669
813
1 419
1 014
978
441
Ostatní vzdělání
1 496
35
632
864
778
21
356
422
6 314
4 479
2 987
3 327
2 201
1 545
1 041
1 161
452
452
363
89
191
191
156
35
Vysokoškolské - se studiem Ph.D.
Lékařské vědy Profesoři Docenti
673
673
508
165
263
263
193
70
1 601
1 319
854
747
617
464
299
319
427
427
205
222
170
170
83
87
Vysokoškolské vzdělání
1 946
1 418
869
1 077
545
353
237
309
Ostatní vzdělání
1 215
190
188
1 027
414
103
72
342
Zemědělské vědy
Doktorské vzdělání Vysokoškolské - se studiem Ph.D.
2 356
1 783
1 334
1 022
930
654
535
395
Profesoři
213
213
189
24
75
75
66
9
Docenti
307
307
226
81
110
110
87
24
Doktorské vzdělání
586
566
376
210
224
208
131
94
Vysokoškolské - se studiem Ph.D.
180
180
94
86
65
65
40
25
Vysokoškolské vzdělání
672
489
335
337
291
186
162
130
Ostatní vzdělání
398
28
114
284
164
10
50
114
6 304
4 813
3 493
2 811
2 974
2 278
1 701
1 273
550
550
459
91
295
295
244
51
Sociální a humanitní vědy Profesoři Docenti Doktorské vzdělání Vysokoškolské - se studiem Ph.D. Vysokoškolské vzdělání Ostatní vzdělání
913
913
606
307
472
472
322
150
1 832
1 663
1 045
787
936
808
539
397
589
589
313
276
217
217
126
92
1 786
1 081
887
899
783
475
383
400
634
17
183
451
270
11
87
183
26 376
19 010
15 700
10 676
13 147
9 358
8 162
4 985
Profesoři
2 185
2 185
1 899
286
1 181
1 181
1 031
150
Docenti
3 544
3 544
2 754
790
1 840
1 840
1 442
398
Doktorské vzdělání
6 872
5 869
4 339
2 533
3 679
2 977
2 299
1 380
Vysokoškolské - se studiem Ph.D.
1 868
1 868
1 065
803
880
880
542
338
Vysokoškolské vzdělání
7 912
5 219
4 431
3 481
3 702
2 293
2 168
1 535
Ostatní vzdělání
3 995
325
1 212
2 783
1 865
186
680
1 184
Vysokoškolský sektor celkem
Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
Tab. 15 Pracující ve vysokoškolském VaV podle vědních oblastí a pracovní činnosti v roce 2008 počet fyzické osoby k 31.12. (HC) Vědní oblast
Celkem
přepočtené osoby (FTE)
Výzk. pracovn.
Techn. pracovn.
Ostatní pracovn.
Celkem
Výzkum. pracovn.
Techn. pracovn.
Ostatní pracovn.
Přírodní vědy
3 431
2 352
906
173
2 398
1 580
699
120
Matematika
59
53
1
5
25
22
1
2
Počítačové vědy a informatika
740
395
321
24
482
224
252
6
Fyzikální vědy
850
711
74
65
493
410
42
41
Chemické vědy
100
99
1
-
31
30
1
-
Vědy o zemi a vědy o životn. prostř.
176
159
8
9
100
90
6
4
Biologické vědy
811
634
107
70
730
543
120
67
Ostatní přírodní vědy*
695
301
394
-
538
261
277
-
7 971
5 583
1 684
704
4 644
3 301
948
395
Civilní inženýrství
1 665
1 202
211
252
985
675
110
200
Elektrické, elektronické a inform. inženýr.
1 671
1 203
408
60
1 159
854
255
49
Mechanické inženýrství
1 372
916
410
46
772
472
280
20
Chemické inženýrství
1 227
967
209
51
837
654
142
42
357
272
71
14
207
154
42
11
-
-
-
-
-
-
-
-
290
249
35
6
127
116
8
4
Environmentální biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
-
Průmyslové biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
-
Nanotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
-
1 389
774
340
275
556
376
110
70
Technické vědy
Materiálové inženýrství Lékařské inženýrství Environmentální inženýrství
Ostatní technické vědy* Lékařské vědy
6 314
4 479
1 434
401
2 201
1 545
510
146
Základní medicína
2 086
1 527
424
135
1 064
767
216
81
Klinická medicína
4 016
2 757
994
265
1 097
742
290
65
212
195
16
1
40
36
4
0
Lékařská biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
-
Ostatní lékařské vědy*
-
-
-
-
-
-
-
-
2 356
1 783
399
174
930
654
214
61
1 728
1 393
204
131
727
532
151
45
-
-
-
-
-
-
-
-
446
229
178
39
140
68
58
14
Zdravotní vědy
Zemědělské vědy Zemědělství, lesnictví a rybářství Vědy o zvířatech a mléce Veterinární vědy Zemědělské biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
-
182
161
17
4
62
54
6
2
Sociální vědy
4 367
3 221
921
225
1 862
1 398
395
69
Psychologie
-
-
-
-
-
-
-
-
987
797
177
13
383
288
85
10
1 350
1 162
169
19
663
531
119
13
-
-
-
-
-
-
-
-
Právní vědy
452
202
217
33
221
142
74
5
Politické vědy
213
190
8
15
82
66
7
9
Sociální a ekonomická geografie
118
86
25
7
101
71
24
6
37
32
3
2
23
18
3
2
Ostatní zemědělské vědy*
Ekonomie a podnikání Vzdělávací vědy Sociologie
Média a komunikace Ostatní sociální vědy* Humanitní vědy
1 210
752
322
136
389
281
83
25
1 937
1 592
268
77
1 112
880
206
26
Historie a archeologie
416
263
151
2
198
77
120
2
Jazyky a literatura
304
254
35
15
203
178
20
5
Filosofie, etika a náboženství
629
550
27
52
305
264
25
15
Umění
136
119
9
8
79
67
7
5
Ostatní humanitní vědy*
452
406
46
-
328
294
34
-
26 376
19 010
5 612
1 754
13 147
9 358
2 971
818
CELKEM *nebo nerozlišeno
Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje - VTR 5-01
Slovinsko
7 032
48 220
130 986
26 062
18 295
506 420
Rusko
7,8
1,0
6,6
1,1
6,4
9,3
7,9
5,1
7,2
9,9
5,2
9,5
4,7
5,8
4,8
4,9
3,5
1,9
5,1
3,3
3,5
5,2
6,6
3,8
2,9
5,0
7,1
15,2
-
6,9
.
-
7,4
2000
75,4 50,3
6,4
-
1,9
85,5
-
49,9
-
72,0
78,5
64,6
2,4
-
9,7
10,0
9,5
8,3
72,2
55,2
6,4
11,0
59,9
63,6
54,0
50,6
65,4
55,9
60,4
59,8
76,5
69,9
47,8
53,2
61,2
44,1
66,7
52,5
66,2
71,9
52,0
57,2
62,1
57,2
2000
10,6
6,4
8,3
7,1
5,6
4,4
2,1
8,3
7,9
3,9
5,9
7,3
4,2
3,8
6,0
8,4
16,1
-
10,6
5,6
-
8,2
2008
51,9
82,0
-
78,4
-
-
73,1
82,4
62,0
75,7
61,4
62,2
60,7
73,0
60,7
80,8
58,4
63,8
59,8
82,6
82,9
57,5
57,4
67,0
40,8
69,6
57,9
72,1
78,2
64,3
58,6
66,1
61,9
2008
57,2
50,9
63,8
16,0
62,3
80,7
53,2
66,3
61,9
65,1
47,1
57,2
27,2
53,1
31,8
24,3
21,9
62,0
62,6
14,1
17,8
47,6
59,4
27,1
39,5
66,1
47,1
54,6
10,3
47,9
39,9
12,0
54,6
2000
50,2
66,4
63,3
30,8
-
79,7
51,3
74,9
62,3
68,1
45,9
69,2
35,4
36,1
43,5
13,1
29,3
32,5
63,3
26,1
14,4
52,1
59,9
40,2
37,4
57,3
55,0
59,0
31,6
63,4
44,5
13,0
49,0
2008
28,1
27,8
8,1
10,7
1,6
3,7
16,6
10,7
7,1
4,8
15,3
6,1
16,6
9,3
34,5
25,4
13,6
25,6
5,1
21,2
20,1
14,1
14,6
32,3
21,7
8,7
15,2
12,9
21,0
20,7
31,9
67,7
5,9
2000
32,4
16,2
7,2
9,7
-
-
15,1
7,1
5,9
4,6
12,7
3,7
17,2
3,1
30,7
22,7
10,6
31,8
4,4
8,2
20,9
13,6
15,0
26,3
16,9
3,9
12,3
11,1
14,0
4,0
23,8
54,0
7,3
2008
vládní
14,3
21,3
25,8
73,2
36,1
14,4
30,2
21,8
30,7
27,7
36,4
33,9
54,9
-
30,9
50,3
71,0
12,4
31,8
51,3
62,1
36,8
26,0
40,6
38,9
25,2
35,8
31,6
67,7
30,2
27,2
19,9
38,6
2000 -
61 884
116 595
-
6 562
15 747
29 559
23 179
31 404
29 761
88 189
-
-
27 876
100 171
-
211 365
45 241
4 570
28 622
30 165
10 527
2000
26,1
17,0
17,4
-
59,5
-
-
33,7
16,9
31,3
-
425 954
-
-
67 512
44 230
-
30 961
159 973
-
375 804
-
-
101 961
-
-
41 752
289 098
-
883 386
2 157 838
73 112
206 190
378 710
8 742
19 814
-
30 740
53 590
51 443
97 289
-
437 780
33 059
137 163
19 380
273 542
53 420
6 826
42 992
44 240
13 090
51 278
2008
celkem
40,1 1 624 681
26,7
47,1
59,3
25,5
64,2
59,5
35,3
31,9
55,5
64,6
34,3
25,1
33,5
41,3
38,8
31,2
29,0
54,5
32,0
31,4
33,0
42,9
2008
vysokoškolský
z toho v sektorech zaměstnání (%): podnikatelský
Výzkumní pracovníci - FTE
na 1000 zaměstn. v % zaměstnaných ve NH celkem VaV
Pozn.: Číselné údaje psané kurzívou se vztahují k roku 2007
451 213
695 062 1 423 381
49 668
Čína
23 083
3 388 676 4 072 240
Turecko
-
OECD
26 105
1 289 782 1 425 550
Švýcarsko
Spojené státy
Norsko
221 928
108 370
Korea
709 974
139 011
647 572
108 492
Japonsko
Kanada
1 108 506 1 448 354
39 921
EU27
76 670
Španělsko
261 406
4 336
161 352
Švédsko
Spojené království
12 587
20 817
19 394
34 377
40 563
61 831
51 052
290 853
9 955
20 476
14 748
Rumunsko
Řecko
Slovensko
16 738
18 715
Portugalsko
55 174
Polsko
Rakousko
42 088
257 874
Nizozemsko
Německo
17 391
96 303
66 110
14 406
Itálie
Maďarsko
12 669
215 755
40 879
3 979
30 945
29 785
11 384
36 382
2008
8 516
172 070
Irsko
Francie
2 666
34 847
Estonsko
Finsko
18 945
.
9 479
30 540
Dánsko
Česká republika
Bulharsko
Belgie
2000
celkem
Tab. 16 Výzkumní pracovníci - mezinárodní srovnání
-
62,8
-
-
7,5
39,5
-
40,8
59,0
-
-
36,2
41,0
14,8
-
24,2
18,5
12,9
57,3
44,5
13,4
13,4
-
-
17,0
29,7
-
40,8
54,0
11,1
41,2
30,9
11,6
2000
55,8
-
-
16,7
-
-
39,5
64,2
-
60,6
35,4
47,9
27,4
24,7
33,2
10,8
-
25,9
45,9
28,1
11,9
-
44,9
25,9
25,8
42,5
48,4
49,8
23,8
56,6
35,0
12,2
39,7
2008
podnikatelský
-
35,2
-
-
5,7
-
-
13,1
6,0
-
4,0
10,5
3,9
14,7
2,5
25,1
16,5
-
19,8
5,2
9,0
15,4
-
11,3
18,0
16,9
2,8
10,5
10,7
10,8
4,6
21,7
49,2
5,2
2008
6,6
-
-
87,8
58,8
-
46,4
32,3
-
-
50,4
47,7
70,7
-
45,0
63,4
77,1
19,5
47,6
56,1
72,6
-
-
63,7
51,9
-
44,1
32,2
73,2
35,8
41,3
23,6
-
8,8
-
-
77,6
-
-
47,5
28,8
-
34,2
53,0
48,1
57,6
71,7
41,4
72,6
-
53,7
48,5
51,9
72,7
-
43,8
56,1
52,8
54,7
39,6
38,5
63,3
38,0
43,0
37,6
54,6
2008
vysokoškolský 2000
Zdroj: OECD, Eurostat a dopočty ČSÚ
30,5
-
-
4,7
1,7
-
12,8
7,8
-
-
12,4
6,2
13,6
-
29,2
18,1
9,3
23,3
7,3
17,8
14,0
-
-
19,2
18,5
-
13,0
12,8
14,8
21,4
26,1
64,2
2000
vládní
z toho v sektorech zaměstnání (%):
Výzkumní pracovníci - HC
Tab. 17 Celková přímá podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008 mil. Kč - běžné ceny Celkem
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
11 896
12 610
12 276
13 425
14 175
16 443
18 308
20 476
20 490
institucionální
5 797
6 864
6 996
7 598
7 784
9 322
9 841
11 276
11 038
účelová
6 098
5 746
5 280
5 827
6 391
7 121
8 467
9 200
9 451
MŠMT celkem
3 610
4 325
4 184
4 583
4 538
5 587
6 703
7 509
7 771
Akademie věd ČR celkem
3 540
3 884
3 889
3 647
4 005
4 439
4 835
5 656
5 552
Ministerstvo průmyslu a obchodu
1 359
1 152
1 084
1 205
1 542
1 820
2 125
2 545
2 479
Grantová agentura
543
577
613
1 183
1 242
1 335
1 407
1 520
1 538
Ministerstvo zdravotnictví
703
752
733
731
728
859
880
965
728
Ministerstvo zemědělství
468
497
527
586
671
727
767
827
841
Ministerstvo obrany
906
561
398
509
383
480
532
429
491
Ministerstvo životního prostředí
380
402
407
528
554
562
410
406
482
97
96
95
96
129
190
164
136
177
129
133
113
79
82
89
93
96
91
28
51
52
76
71
118
117
103
88
-
-
-
-
27
33
46
31
34
133
179
182
201
202
205
228
253
218
veřejné vysoké školy
3 294
3 987
4 151
4 195
4 270
5 303
5 611
6 785
6 934
ústavy Akademie věd ČR
3 530
3 896
3 861
4 406
4 699
5 000
5 176
6 483
6 750
resortní výzkumné a ostatní státní organizace
1 582
1 888
1 507
1 799
1 746
1 831
1 855
2 152
2 029
právnické osoby
1 669
1 471
1 437
1 596
2 365
2 880
3 176
3 634
3 604
podle hlavních poskytovatelů
Ministerstvo dopravy Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj ostatní podle příjemců
konsorcia
230
248
230
242
327
325
366
320
322
podpora VaV v zahraničí
-
-
785
633
21
33
37
303
219
ostatní nebo nerozlišeno
1 591
1 121
305
555
748
1 070
2 088
799
631
podle socioekonomických směrů Průzkum a využití zdrojů Země
-
-
371
417
429
378
393
391
420
Infrastruktura a územní plánování
-
-
470
496
633
681
688
719
757
Ochrana životního prostředí
-
-
489
553
586
484
471
454
538 1 109
Ochrana a zlepšování lidského zdraví
-
-
988
1 000
1 006
1 119
1 244
1 351
Výr., distrib. a racionální využití energie
-
-
225
237
300
393
439
521
582
Zemědělská výroba a technologie
-
-
543
616
785
825
901
976
1 010
Průmyslová výroba a technologie
-
-
1 181
1 353
1 801
1 957
2 168
2 419
2 353
Společenské struktury a vztahy
-
-
195
312
387
463
456
465
432
Průzkum a využití vesmíru
-
-
104
114
121
126
128
127
125
Všeobecný výzkum na vysokých školách
-
-
3 374
3 253
3 277
4 175
4 841
5 306
5 401
Neorientovaný výzkum na AV ČR
-
-
3 136
3 485
3 728
4 487
4 913
5 738
6 126
Ostatní civilní výzkum
-
-
802
1 141
712
938
1 104
1 549
1 180
Obrana
-
-
399
448
408
417
560
461
457
podle skupin vědních oborů* Společenské vědy
1 197
1 352
1 352
1 475
1 569
1 913
1 964
2 147
2 259
Fyzika a matematika
1 416
1 426
1 505
1 628
1 753
1 865
2 130
2 339
2 475
Chemie
1 084
1 296
1 212
1 258
1 307
1 322
1 552
1 712
1 750
861
985
978
1 137
1 169
1 266
1 296
1 335
1 474
Biovědy
1 209
1 262
1 310
1 535
1 625
1 753
2 142
2 468
2 650
Lékařské vědy
1 151
1 329
1 055
1 330
1 370
1 756
1 887
2 037
1 777
709
716
776
799
1 005
1 184
1 251
1 376
1 427
Vědy o zemi
Zemědělství Informatika Průmysl Vojenství
-
-
-
-
36
290
340
434
457
2 580
2 753
2 745
2 838
3 409
3 946
4 295
4 755
4 724
174
417
350
380
343
354
438
378
375
* nezahrnuje podporu VaV v zahraničí a podporu infrastruktury Akademie věd České republiky Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR
12
-
9
Ministerstvo pro místní rozvoj
192
278
404
208
Vědy o zemi
Biovědy
Lékařské vědy
Zemědělství
Vojenství Nerozlišeno
Průmysl
-
969
-
381
Chemie
Informatika
443
419
Společenské vědy
Fyzika a matematika
podle skupin vědních oborů
ostatní
-
0
Ministerstvo práce a sociálních věcí
-
1 302
-
210
534
260
218
497
454
513
1
3
10
8
1
34
-
Ministerstvo kultury
38
-
21
108
470
48
7
3 273
-
1 280
1 390
1 317
3 987
2001
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo obrany
90
24
Ministerstvo zemědělství
440
28
5
2 650
-
999
Ministerstvo zdravotnictví
Grantová agentura
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Akademie věd ČR
MŠMT
podle hlavních poskytovatelů
podpora infrastruktury AV ČR
podpora specifického VaV na VŠ
1 007
1 287
účelová
3 294
institucionální
podle typu podpory
Celkem
2000
-
1 329
-
215
561
282
254
494
480
536
18
-
1
3
8
24
-
15
106
505
77
3
3 390
-
1 252
1 435
1 464
4 151
2002
-
1 305
-
221
558
304
274
471
473
588
13
-
15
2
26
42
-
15
138
597
62
11
3 275
-
1 044
1 574
1 576
4 195
2003
-
1 289
5
229
607
365
253
465
484
574
15
9
8
2
23
34
-
14
175
649
20
27
3 294
-
1 044
1 649
1 577
4 270
2004
-
1 472
120
385
937
380
279
369
626
735
16
11
24
1
32
36
2
16
233
709
25
87
4 110
-
1 044
1 833
2 426
5 303
2005
veřejné vysoké školy
-
1 554
129
398
887
455
312
400
708
768
20
15
27
0
33
15
3
21
203
765
37
34
4 437
-
1 044
2 076
2 491
5 611
2006
0 -
1 770
155
507
990
585
377
522
903
976
37
17
22
1
17
35
3
60
197
811
79
186
5 320
-
1 044
2 632
3 109
6 785
2007
Tab. 18 Výdaje na VaV veřejných VŠ a v ústavů AV ČR financované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008
1 -
1 769
150
547
869
637
421
564
948
1 030
28
18
15
2
20
60
1
79
136
855
96
203
5 421
-
1 044
2 791
3 100
6 934
2008
288
158
-
26
131
892
270
697
930
502
5
-
0
4
-
14
-
0
23
437
37
3 030
343
288
-
1 438
2 169
3 896
2001
310
152
-
23
113
915
271
608
972
497
2
-
2
4
-
16
-
0
16
400
17
3 062
344
310
-
1 194
2 356
3 861
2002
431
170
-
26
122
1 068
303
653
1 095
539
5
-
4
3
-
24
-
-
17
426
24
3 540
363
431
-
1 270
2 704
4 406
2003
483
178
16
27
130
1 105
318
664
1 192
584
7
-
2
2
-
22
-
-
14
434
9
3 832
376
483
-
1 291
2 925
4 699
2004
538
276
86
29
143
1 052
348
712
1 127
689
6
1
7
1
-
29
-
-
14
466
9
4 128
340
538
-
1 164
3 297
5 000
2005
595
266
50
28
150
1 162
389
731
1 131
675
6
1
10
1
3
19
-
-
10
495
20
4 174
436
595
-
1 165
3 416
5 176
2006
732
354
187
32
210
1 560
412
879
1 371
744
3
2
7
1
2
28
-
2
16
558
21
5 090
753
732
-
2 027
3 723
6 483
2007
588
359
204
37
215
1 695
497
908
1 457
791
4
3
4
2
-
27
-
9
14
541
34
5 212
900
588
-
2 190
3 973
6 750
2008
mil. Kč
Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR
137
177
-
23
104
853
238
594
938
466
6
-
-
4
-
16
-
0
27
423
41
2 754
257
137
-
1 406
1 988
3 530
2000
ústavy Akademie věd ČR
Tab. 19 Výdaje na VaV veřejných VŠ financované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů; 2000 - 2008 Pozn.: Nezahrnuje specifický VaV na vysokých školách, který není k dispozici v podrobném členění podle vědních oborů mil. Kč Aeronautika, aerodynamika, letadla Akustika a kmity Analytická chemie, separace Anorganická chemie Aplikovaná statistika, operační výzkum Archeologie, antropologie, etnologie Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika Báňský průmysl včetně těžby a zpracování uhlí Bezpečnost a ochrana zdraví, člověk – stroj Biofyzika Biochemie Biotechnologie a bionika Botanika Dějiny Dermatovenerologie Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi Ekologie – společenstva Ekonomie Elektrochemie Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika Elementární částice a fyzika vysokých energií Endokrinologie, diabetologie, metabolismus, výživa Epidemiologie, infekční nemoci a klinická imunologie Farmakologie a lékárnická chemie Filosofie a náboženství Fyzika pevných látek a magnetismus Fyzika plasmatu a výboje v plynech Fyzikální chemie a teoretická chemie Fyziologie Genetika a molekulární biologie Geochemie Geologie a mineralogie Gynekologie a porodnictví Hnojení, závlahy, zpracování půdy Hutnictví, kovové materiály Hydrologie a limnologie Hygiena Chirurgie včetně transplantologie Choroby a škůdci zvířat, veterinární medicina Choroby, škůdci, plevely a ochrana rostlin Chov hospodářských zvířat Imunologie Informatika Inženýrské stavitelství Jaderná a kvantová chemie, fotochemie Jaderná energetika Jaderná, atomová a molekulová fyzika, urychlovače Jaderné odpady, radioaktivní znečištění a kontrola Jazykověda Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie Keramika, žáruvzdorné materiály a skla Kompositní materiály Kontaminace a dekontaminace půdy včetně pesticidů Koroze a povrchové úpravy materiálu Kosmické technologie Lékařská zařízení, přístroje a vybavení Lesnictví Makromolekulární chemie Mechanika tekutin Městské, oblastní a dopravní plánování Mikrobiologie, virologie Morfologické obory a cytologie
2000 7 7 39 25 15 17 1 16 3 15 69 0 9 12 1 57 18 54 1 55 14 50 21 25 15 46 25 6 43 38 6 15 6 2 57 4 2 23 15 1 37 1 0 30 0 4 17 1 37 15 27 15 1 4 0 1 20 19 10 2 7 57
2001 26 7 42 59 10 20 1 22 4 14 65 0 7 16 0 61 25 59 1 59 14 70 22 52 18 65 23 5 57 53 7 16 9 2 72 4 3 27 15 2 44 2 0 27 0 6 13 1 37 14 30 11 2 6 0 1 18 24 13 2 5 8
2002 49 7 46 61 13 21 2 27 4 18 63 1 9 22 0 61 28 68 1 65 16 77 24 63 22 73 30 7 58 66 8 20 9 3 87 5 3 32 14 1 52 3 0 31 0 7 14 1 38 15 30 12 3 5 0 1 18 28 11 0 6 7
2003 54 8 50 64 13 22 4 24 4 18 64 2 11 26 1 62 36 81 1 77 19 89 31 59 27 82 30 7 59 81 11 18 9 3 94 6 2 36 15 3 55 4 0 27 0 7 16 1 46 15 31 12 4 5 0 1 20 32 6 1 4 9
2004 25 8 53 55 13 25 5 22 4 21 50 2 18 31 2 16 47 90 0 86 25 93 32 56 31 82 29 8 63 101 11 22 9 4 77 6 4 42 15 2 58 3 4 28 1 7 18 1 56 17 33 12 4 6 0 1 23 34 4 5 4 13
2005 65 18 37 27 2 54 4 17 0 63 92 2 38 36 3 16 71 97 1 154 14 134 22 36 85 138 44 34 7 102 3 17 6 2 42 6 9 21 46 3 6 19 96 24 1 0 27 0 58 200 6 61 1 32 0 1 41 5 5 7 4 14
2006 67 15 35 35 3 56 4 37 0 65 117 1 49 36 3 15 75 94 0 146 15 123 18 31 89 178 44 30 9 123 4 17 11 2 41 7 10 17 50 1 6 42 105 28 2 1 24 2 46 199 6 67 3 32 0 1 41 4 8 8 5 15
2007 54 13 38 54 7 86 5 36 1 79 137 6 46 41 1 14 100 131 3 178 47 129 12 38 101 194 66 43 12 189 6 32 8 3 42 8 10 17 65 4 7 48 131 43 1 10 60 3 79 204 16 74 3 34 0 0 47 37 8 11 11 20
2008 52 14 45 50 8 86 5 36 6 78 150 11 48 47 1 11 114 138 11 156 53 119 10 37 102 208 75 50 19 200 5 31 7 4 42 11 1 10 67 7 5 38 127 43 0 6 57 6 82 188 14 74 4 37 0 0 58 38 13 10 17 21
Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR
Tab. 19 Výdaje na VaV veřejných VŠ financované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů; 2000 - 2008 část 2 Pozn.: Nezahrnuje specifický VaV na vysokých školách, který není k dispozici v podrobném členění podle vědních oborů mil. Kč Navigace, spojení, detekce a protiopatření Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie Neurologie, neurochirurgie, neurovědy Obecná matematika Ochrana krajinných území Onkologie a hematologie Optika, masery a lasery Organická chemie ORL, oftalmologie, stomatologie Ostatní lékařské obory Ostatní materiály Ostatní obory vnitřního lékařství Ostatní strojírenství Pedagogika a školství Pediatrie Pedologie Pěstování rostlin, osevní postupy Písemnictví, mas–media, audiovize Pneumologie Počítačový hardware a software Pohon, motory a paliva Politologie a politické vědy Potravinářství Pozemní dopravní systémy a zařízení Právní vědy Průmyslová chemie a chemické inženýrství Průmyslové procesy a zpracování Psychiatrie, sexuologie Psychologie Rybářství Řízení spolehlivosti a kvality, zkušebnictví Řízení, správa a administrativa Seismologie, vulkanologie a struktura Země Senzory, čidla, měření a regulace Sociologie, demografie Sport a aktivity volného času Stavebnictví Strojní zařízení a nástroje Střelné zbraně, munice, výbušniny, bojová vozidla Šlechtění a plemenářství hospodářských zvířat Šlechtění rostlin Teoretická fyzika Teorie a systémy řízení Teorie informace Termodynamika Traumatologie a ortopedie Tuhý odpad a jeho kontrola, recyklace Umění, architektura, kulturní dědictví Únava materiálu a lomová mechanika Vědy o atmosféře, meteorologie Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství Vliv životního prostředí na zdraví Vojenství Využití počítačů, robotika a její aplikace Výživa hospodářských zvířat Zemědělská ekonomie Zemědělské stroje a stavby Zemský magnetismus, geodesie, geografie Znečištění a kontrola vody Znečištění a kontrola vzduchu Zoologie
2000 18 19 45 55 10 34 39 27 6 18 22 7 48 27 13 4 11 7 1 35 24 8 27 16 4 79 60 0 12 9 27 8 1 21 17 6 69 23 0 3 0 5 19 13 11 3 10 22 2 7 7 23 0 93 4 14 2 16 15 4 20
2001 19 22 63 61 22 38 31 27 7 15 24 10 66 30 18 3 8 11 1 34 39 9 26 18 6 115 82 1 22 6 48 5 1 20 21 4 97 41 0 1 1 5 24 15 13 3 9 23 3 6 8 21 0 133 5 12 1 16 14 4 19
2002 20 29 65 70 25 41 22 30 8 10 22 9 70 32 20 4 5 12 2 37 41 10 28 17 5 111 76 2 22 7 44 9 1 25 21 4 82 39 0 2 1 6 27 12 14 4 5 25 4 8 7 16 0 138 4 11 2 19 31 3 20
2003 21 32 67 77 31 41 16 31 14 11 24 10 65 37 18 4 7 15 3 42 37 12 31 21 5 106 77 2 23 7 43 11 3 23 37 4 102 34 0 3 3 7 29 12 18 4 4 27 7 10 6 26 0 144 3 14 2 27 35 3 22
2004 21 30 75 80 29 55 20 35 13 16 25 9 61 39 13 4 8 13 4 49 34 13 31 14 2 115 68 2 23 7 43 25 3 24 29 3 128 38 0 3 4 7 28 7 18 7 4 29 6 8 8 9 0 159 3 14 2 28 38 3 25
2005 0 73 86 119 11 107 37 20 28 72 72 5 54 23 8 3 40 19 6 33 51 10 95 55 14 81 6 2 16 15 20 49 2 89 76 15 168 56 0 1 5 15 8 2 6 6 17 15 5 1 2 57 0 116 0 48 8 43 39 5 49
2006 0 102 85 123 15 113 69 24 23 59 83 3 55 35 5 4 49 26 8 24 54 12 97 47 15 79 29 7 18 17 28 51 1 97 90 16 186 58 0 4 4 16 9 2 4 6 18 18 4 1 1 57 0 111 1 46 8 38 43 6 51
2007 0 128 121 169 30 182 61 40 27 57 81 4 60 80 7 5 58 30 6 62 49 16 108 58 18 87 19 6 22 26 32 42 2 111 101 16 209 65 0 4 5 35 15 1 5 4 20 34 4 3 4 60 0 168 3 90 9 47 56 9 63
2008 0 140 101 172 37 158 64 45 26 58 87 2 62 97 7 6 61 29 3 71 49 18 123 53 18 91 18 6 24 30 31 52 3 117 106 17 209 67 0 5 5 36 18 1 3 2 25 32 5 3 3 77 1 170 4 89 8 46 55 11 73
Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR
Tab. 20 Veřejný VaV financovaný v České republice z tuzemských podnikatelských zdrojů; 2000 - 2008
mil. Kč
celkem %*
2000 686 7%
2001 471 4%
2002 693 6%
2003 632 5%
2004 739 6%
2005 1 224 8%
2006 1 028 6%
2007 1 612 8%
2008 1 337 7%
celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %*
142 3% 364 11% 5 1% 129 16% 46 4%
189 4% 86 3% 0 0% 128 14% 69 5%
253 5% 200 6% 1 0% 149 15% 89 6%
255 5% 82 3% 2 0% 194 17% 98 6%
378 7% 89 3% 1 0% 126 10% 145 8%
892 14% 167 5% 10 0% 66 5% 90 4%
708 10% 97 3% 20 1% 119 9% 85 3%
1 199 13% 94 2% 86 3% 71 5% 163 6%
878 9% 91 2% 52 2% 122 9% 194 6%
celkem 40 31 %* 1% 1% celkem Fakultní nemocnice %* celkem 127 171 Ústavy Akademie věd ČR %* 3% 4% celkem 518 270 Resortní v.v.i. a ost. VaV pracov. ve vládním sekt. %* 17% 10% * % z celkových výdajů na VaV v dané kategorii veřejného VaV
42 1% 259 6% 392 14%
48 1% 247 5% 336 13%
29 1% 373 7% 337 13%
54 1% 4 1% 924 16% 243 10%
48 1% 6 2% 675 10% 299 11%
52 1% 12 3% 1 269 15% 279 10%
50 1% 4 1% 933 11% 349 12%
Celkem podle vědní oblasti Přírodní Technické Lékařské Zemědělské Sociální a humanitní podle typu pracovišť Veřejné vysoké školy
Zdroj: ČSÚ 2010, Roční statistické šetření o výzkumu a vývoji - VTR 5-01
Tab. 21 Odborné články autorů z veřejného VaV v ČR napsané ve spolupráci se zahraničním autorem; 2000 - 2008
Celkem
počet
celkem %*
2000 9 869 48%
2001 10 836 53%
2002 9 806 51%
2003 11 948 52%
2004 12 598 51%
2005 12 925 49%
2006 14 610 49%
2007 16 608 51%
2008 16 846 54%
celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %* celkem %*
376 9% 2 796 69% 1 819 69% 708 51% 1 906 61% 1 434 63% 378 34% 1 50% 447 31% 4 7%
297 9% 2 853 69% 1 964 73% 622 53% 2 012 67% 2 046 65% 486 38% 0% 551 36% 5 11%
316 10% 2 567 65% 1 784 69% 503 45% 1 569 65% 1 978 65% 529 42% 0% 552 33% 8 14%
410 12% 2 446 63% 2 131 72% 844 54% 2 003 67% 2 773 65% 740 47% 42 40% 552 30% 7 16%
438 11% 2 767 66% 2 210 75% 844 56% 2 170 67% 2 636 63% 928 52% 25 33% 575 27% 5 13%
499 12% 2 838 65% 2 207 72% 753 48% 2 352 67% 2 680 60% 875 44% 65 35% 652 30% 4 6%
682 13% 3 236 65% 2 540 73% 923 51% 2 516 66% 3 055 61% 779 42% 83 30% 779 30% 17 20%
702 13% 3 482 67% 2 522 77% 941 58% 2 851 73% 4 010 60% 922 43% 90 41% 1 068 35% 20 18%
718 16% 3 445 68% 2 562 75% 942 60% 2 942 74% 4 111 61% 968 47% 77 32% 1 074 37% 7 28%
podle vědních oborů Společenské vědy Fyzika a matematika Chemie Vědy o zemi Biovědy Lékařské vědy Zemědělství Informatika Průmysl Vojenství podle příjemců celkem 3 561 5 080 5 106 6 288 7 121 7 491 8 375 9 117 8 894 %* 43% 49% 45% 47% 48% 47% 46% 47% 48% celkem 192 126 172 258 219 307 420 546 882 Fakultní nemocnice %* 68% 63% 68% 63% 57% 65% 58% 63% 63% celkem 5 276 4 815 3 552 4 061 3 920 3 927 4 590 5 309 5 425 Ústavy Akademie věd ČR %* 55% 61% 65% 64% 64% 62% 62% 66% 69% celkem 840 815 976 1 341 1 338 1 200 1 225 1 636 1 645 Resortní v.v.i. a ost. VaV pracov. ve vládním sekt. %* 40% 40% 47% 50% 50% 45% 43% 49% 54% * % ze všech publikovaných odborných článků v dané kategorii veřejného VaV Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV) Veřejné vysoké školy
9,2% 16,7% 7,9% 16,0% 36,8% 10,0% 17,0% 7,5% 6,6% 5,5% 7,9% 2,7% 6,2% 19,2% 13,6% 0,3% 12,8% 3,1% 10,7% 7,4% 8,8% 9,9% 12,3% 11,6% 12,5% 8,7%
2 964 1 100 2 389 1 099 575 12 2 150 22 38 294 761 67 103 209 43 1 306 57 835 283 342 325 646 758 553 321
[3] Procento ze všech podniků využívající vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti technických inovací
[2] Procento ze všech technicky inovujících podniků v dané skupině
[1] Procento ze všech podniků v dané skupině
ČR CELKEM podle vlastnictví domácí podniky zahraniční afilace podle velikosti podniku malé (10-49 zam.) střední (50-249 zam.) velké (250 a více zam.) podle odvětví B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti podle regionů NUTS 2 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
% [1] 10,5%
počet 4 063
celkem
36,0% 20,9% 28,4% 31,3% 32,3% 35,3% 44,9% 34,8%
38,4% 39,1% 40,6% 28,1% 31,6% 26,8% 12,5% 30,9% 35,5% 27,4% 1,4% 39,0% 21,6%
28,7% 37,9% 58,4%
32,3% 36,3%
% [2] 33,3% 0,7% 1,4% 0,6% 1,4% 3,3% 0,8% 1,2% 0,3% 0,3% 0,0% 0,7% 1,4% 1,5% 2,1% 0,1% 1,0% 1,5% 0,3% 0,6% 0,5% 1,1% 0,7% 0,9%
238 92 181 98 51 1 154 1 2 2 70 34 16 49 1 79 58 13 20 26 70 33 32
3,4% 4,3% 1,1% 1,9% 1,3% 3,3% 2,6% 3,5%
3,1% 2,8% 1,8% 1,5% 0,2% 2,5% 6,4% 2,7% 6,3% 0,4%
2,2% 3,4% 5,2%
2,6% 3,1%
z toho je považují za velmi významný % [1] % [2] 330 0,9% 2,7%
9,5% 20,4% 3,8% 6,0% 4,0% 9,3% 5,9% 10,1%
8,2% 7,2% 4,5% 5,2% 0,7% 9,2% 50,8% 7,7% 16,0% 1,8%
7,6% 8,9% 8,9%
8,0% 8,4%
% [3] 8,1%
Zdroj: ČSÚ, Šetření o inovačních aktivitách podniků - TI 2008
počet
Tab. 22 Podniky v ČR využívající vysoké školy jako informační zdroj pro své aktivity v oblasti technických inovací v období 2006–2008
2,9% 6,1% 2,1% 6,0% 18,4% 4,3% 6,0% 3,0% 3,7% 0,8% 2,1% 1,8% 8,3% 2,3% 2,3% 5,9% 0,5% 3,2% 2,6% 3,6% 1,7% 5,4% 4,1% 3,6% 2,5%
939 403 646 409 288 5 765 9 22 44 198 43 90 7 8 142 9 246 100 140 57 285 265 158 91
[4] Procento ze všechpodniků spolupracujících s vysokýma školama v oblasti technických inovací v dané skupině
[3] Procento ze všech podniků spolupracujících v oblasti technických inovací v dané skupině
[2] Procento ze všech technicky inovujících podniků v dané skupině
[1] Procento ze všech podniků v dané skupině
ČR CELKEM podle vlastnictví domácí podniky zahraniční afilace podle velikosti podniku malé (10-49 zam.) střední (50-249 zam.) velké (250 a více zam.) podle odvětví B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacem F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti podle regionů NUTS 2 Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
% [1] 3,5%
počet 1 342
celkem
10,6% 7,4% 11,7% 5,5% 14,2% 12,4% 12,9% 9,8%
16,4% 13,9% 16,3% 15,8% 4,7% 7,0% 8,1% 15,3% 4,7% 11,0% 18,1% 3,3%
7,7% 14,1% 29,3%
10,2% 13,3%
% [2] 11,0%
Tab. 23 Podniky v ČR spolupracující v oblasti svých technických inovací s vysokýma školama v období 2006–2008
29,0% 29,4% 37,0% 18,8% 48,1% 37,4% 36,7% 37,1%
43,2% 42,0% 48,6% 46,4% 21,5% 23,4% 27,0% 44,6% 11,0% 14,7% 48,8% 14,8%
30,7% 35,3% 49,1%
34,6% 35,7%
% [3] 34,9% 0,6% 0,9% 0,4% 1,3% 3,2% 1,2% 0,5% 0,1% 0,5% 0,0% 0,9% 0,3% 1,5% 0,1% 0,4% 0,5% 0,2% 0,5% 1,9% 0,9% 0,4% 0,3%
201 58 118 91 50 148 3 7 53 1 10 1 35 1 29 17 8 15 101 59 17 12
1,2% 1,3% 0,7% 1,5% 5,1% 2,7% 1,4% 1,3%
2,7% 2,2% 0,8% 1,9% 0,2% 1,7% 1,4% 4,5% 0,4%
1,4% 3,1% 5,1%
2,2% 1,9%
% [2] 2,1%
3,4% 5,1% 2,2% 5,0% 17,1% 8,3% 4,0% 5,0%
8,1% 6,4% 3,4% 6,2% 0,6% 5,1% 1,9% 12,1% 1,7%
5,6% 7,9% 8,6%
7,4% 5,1%
% [3] 6,7%
11,7% 17,3% 5,9% 26,7% 35,6% 22,2% 10,9% 13,4%
11,4% 12,9% 24,9% 11,8%
19,3% 13,9% 16,0% 26,5% 2,3%
18,2% 22,3% 17,5%
21,4% 14,4%
% [4] 19,3%
Zdroj: ČSÚ, Šetření o inovačních aktivitách podniků - TI 2008
% [1] 0,7%
z toho jako s nejcennějším spolupracujícím partnerem počet 259
3 -
počet počet počet počet počet
3 15%
počet počet počet počet počet počet %*
počet počet počet počet počet
1 -
1 25%
počet počet počet počet počet
počet %*
-
2 2 -
3 43%
1 1 1 -
2 50%
1998
-
2 -
2 33%
2 2 2
4 100%
1999
-
-
-
-
-
2000
-
1 1 3 -
4 24%
2 1 -
3 38%
2001
-
-
1 1 -
2 -
2 22%
2002
2 1 2 2
4 3 1 -
2 2 3 27%
4 1 2
5 29%
2003
Pozn. Na rozdíl od jiných tabulek se nepočítá počet patentů vzniklých ve spolupráci s jiným subjektem zlomkovou metodou.
* podíl na celkovém počtu patentů, na kterých se veřejné vysoké školy nebo ústavy AV ČR v daném roce priority podílely
podle spolupracujícího sektoru podnikatelský vládní jiná veřejná vysoká škola zahraničí fyzické osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech ve spolupráci s podniky ve spolupráci se zahraničím Biotechnologie Obnovitelné zdroje
Ústavy Akademie věd ČR
podle spolupracujícího sektoru podnikatelský vládní jiná veřejná vysoká škola zahraničí fyzické osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech ve spolupráci s podniky ve spolupráci se zahraničím Biotechnologie Obnovitelné zdroje
Veřejné vysoké školy
před r. 1998
-
2 4 2 -
4 50%
1 4 1 1 2
4 31%
2004
4 4 -
3 4 -
2 2 2 13%
3 4 1 -
7 28%
2005
Tab. 24 Patenty platné v České republice k 31.12. 2009 udělené veřejným VŠ a ústavům AV ČR ve spolupráci s jiným subjektem
Pozn.: podle roku priority
1 1 1 -
4 2 6 1 -
2 1 2 9 43%
1 8 3 4 -
10 31%
2007
-
2 2 3 -
2 1 2 4 31%
3 5 1 -
6 32%
2008
-
2 -
1 100%
-
-
2009
11 2 1 11 -
23 18 27 9 -
13 3 1 12 44 28%
24 31 8 5 6
52 31%
celkem
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
4 1 4 -
9 5 4 -
4 1 4 9 53%
4 5 1 -
8 28%
2006
počet
Tab. 25 Odborné články v impaktovaných časopisech autorů publikujících v České republice; 2000 - 2007 počet v daném kalendářním roce celkem
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
4 080
4 385
4 599
4 974
4 974
5 876
5 962
6 454 124
podle vybraných vědních oborů Zemědělské vědy
116
152
126
156
113
132
118
Umění a humanitní vědy
57
38
51
21
20
94
91
81
Astrofyzika
71
78
59
68
63
116
145
116 625
Biologie a biochemie Biochemie a biofyzika Obecná biologie
413
405
441
505
484
543
568
115
126
139
150
142
171
153
160
79
73
99
94
98
136
157
150
Biotechnologie a aplik. mikrobiologie
63
60
67
67
69
69
69
76
Endokrinologie
36
30
33
43
32
37
51
36 104
Experimentální biologie
42
55
44
55
47
55
74
Fyziologie
78
61
59
96
96
75
64
99
430
531
508
724
647
820
838
992
31
30
40
57
37
60
44
73
23
25
32
47
31
53
34
60
8
5
8
10
6
7
10
13
1
3
1
5
2
5
3
10
103
98
122
69
86
84
73
87
2
1
2
2
2
1
-
-
269
332
347
403
450
478
503
579
Klinická medicína Počtačové vědy Počítačová věda a technika Informační a komunikační technologie Ekologie a životní prostředí Ekonomie a podnikání Pedagogika Technické vědy Vědy o zemi Chemie Chemické strojírenství
116
142
133
177
169
187
214
194
1 017
1 083
1 130
1 181
1 249
1 325
1 432
1 481
52
69
60
51
78
77
80
78
Chemie
234
225
209
216
197
247
236
248
Chemická analýza
132
135
183
172
188
189
186
221
56
60
64
81
76
77
97
83
Organická chemie
142
157
139
150
184
181
191
195
Fyzikální chemie
206
245
240
252
290
292
355
354
Spektroskopie
195
192
235
259
236
262
287
302
29
55
59
60
43
52
52
54
-
-
2
-
-
1
3
1
168
221
266
256
251
318
262
366
Anorganická a jaderná chemie
Imunologie Právní vědy Vědy o materiálech Matematika
132
141
133
144
137
148
197
191
Mikrobiologie
113
143
127
154
155
182
174
182
Molekulární biologie a genetika
102
101
86
109
122
121
128
147
Buněčná a vývojová biologie
37
35
30
46
42
44
44
48
Molekulární biologie a genetika
65
66
56
63
80
77
84
99
Multidisciplinární obory
37
38
37
46
44
51
63
44
Neurologie
74
85
67
82
78
110
83
107
Farmakologie
47
56
67
86
69
95
90
124
Fyzika
805
856
1 035
914
959
1 185
1 085
1 144
Botanika a zoologie
465
431
477
536
582
644
659
723
Psychologie a psychiatrie
49
41
48
45
51
53
60
88
Společenské vědy
46
44
48
38
74
51
61
98
Antropologie
4
4
3
4
4
1
4
6
Komunikace
1
-
-
-
4
-
-
3
Geografie a životní prostředí
7
6
4
14
8
8
11
15
Knihovnictvní
2
-
-
1
-
1
3
2
Politologie a veřejná správa
3
3
2
3
7
2
6
12
26
1 25
34
13
2 45
36
1 32
2 39
Sociální práce a politika Sociologie
Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum a vývoj, dopočty ČSÚ
Tab. 26 Citace odborných článků autorů publikujících v České republic v impaktovaných časopisech průměrný počet* celkem podle vybraných vědních oborů Zemědělské vědy Umění a humanitní vědy Astrofyzika Biologie a biochemie Biochemie a biofyzika Obecná biologie Biotechnologie a aplik. mikrobiologie Endokrinologie Experimentální biologie Fyziologie Klinická medicína Počtačové vědy Počítačová věda a technika Informační a komunikační technologie Ekologie a životní prostředí Ekonomie a podnikání Pedagogika Technické vědy Vědy o zemi Chemie Chemické strojírenství Chemie Chemická analýza Anorganická a jaderná chemie Organická chemie Fyzikální chemie Spektroskopie Imunologie Právní vědy Vědy o materiálech Matematika Mikrobiologie Molekulární biologie a genetika Buněčná a vývojová biologie Molekulární biologie a genetika Multidisciplinární obory Neurologie Farmakologie Fyzika Botanika a zoologie Psychologie a psychiatrie Společenské vědy Antropologie Komunikace Geografie a životní prostředí Knihovnictvní Politologie a veřejná správa Sociální práce a politika Sociologie
1997-2001 1998-2002 1999-2003 2000-2004 2001-2005 2002-2006 2003-2007 10 258 11 333 12 881 14 021 16 267 18 372 21 125 102 7 239 1 287 636 215 120 91 87 139 1 808 22 16 6 3 13 0 488 238 3 115 123 475 590 151 408 683 685 172 -
121 6 271 1 280 638 195 128 69 89 160 2 072 25 20 6 1 21 0 511 262 3 396 109 532 670 166 450 747 723 213 -
351 133 335 623 213 410 67 341 150 2 083 778 78 57 5 2 22 2 1 13
398 155 362 631 250 380 65 310 172 2 433 906 65 60 4 2 27 3 1 11
135 5 294 1 367 618 223 132 85 131 178 2 773 31 23 8 2 29 1 596 307 3 816 129 603 812 184 443 854 791 239 0 453 172 424 708 267 441 75 311 198 2 694 1 045 61 60 5 1 28 0 3 1 9
152 6 293 1 566 671 270 160 119 153 192 3 268 40 33 7 3 26 1 701 339 4 024 131 615 903 210 471 886 808 282 0 480 191 489 668 248 420 99 403 228 2 854 1 173 71 56 8 1 27 0 1 9
176 8 344 1 932 812 351 183 172 196 218 3 761 52 41 11 4 37 0 884 396 4 499 173 591 998 215 533 1 018 972 380 0 567 207 622 753 269 485 131 481 288 3 234 1 457 75 62 7 30 1 0 9
229 13 417 2 109 880 389 181 198 189 271 4 689 66 54 11 5 46 1 1 016 489 5 022 193 659 1 144 236 604 1 128 1 058 409 1 621 210 587 775 277 498 183 455 390 3 521 1 692 75 65 7 1 33 1 1 14
277 11 573 2 419 894 491 185 257 253 339 6 099 66 54 12 6 48 0 1 283 563 5 361 191 667 1 149 276 728 1 210 1 141 385 0 629 242 688 887 301 586 247 436 445 3 842 1 950 104 86 8 2 41 0 2 2 17
Vysvětlivky: Článek byl publikovan v určitem roce a následujících pět let bylo sledováno, jestli byl citován (citace v období 5 let od vydání článku). Všechny citace se sem započítávají a dělají se z nich průměry, tj jedná se o průměr za pětileté období (např. suma citaci 2003 až 2007 vydělená 5). * V některých oborech jsou v jednotlivých letech velmi malé počty článků i jejich citací, z trohoto důvodu jsou uvedená data ročním průměrem za pětileté období Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum a vývoj, dopočty ČSÚ
Tab. 27 Odborné články publikované v impaktovaných časopisech - mezinárodní srovnání
Odborné články publikované v impaktovaných časopisech
celkem
2000
na 100 výzkumníků (FTE) vládního a vysokoškolského sektoru
na mil. obyvatel
2007
2000
2007
2000
2007
na miliardu US$ státních rozpočtových výdajů na VaV 2000
Relativní citační impakt
2007
1998-2002 2003-2007
Belgie
9 782
13 346
955
1 256
72
74
6 132
5 874
1,22
1,42
Bulharsko
1 441
1 680
.
.
17
17
6 754
6 946
0,59
0,66
Česká republika
4 080
6 454
397
625
50
41
.
4 486
0,69
0,92
Dánsko
7 714
9 219
1 445
1 688
82
85
6 597
5 907
1,33
1,66
561
872
.
.
24
33
.
6 259
0,94
0,97
Estonsko Finsko
7 284
8 408
1 407
1 590
47
51
5 599
4 732
1,26
1,26
Francie
47 204
52 142
777
818
54
56
3 207
3 366
1,08
1,29
Irsko
2 685
4 657
707
1 069
93
86
8 119
4 844
1,08
1,26
Maďarsko
3 917
4 650
384
462
37
45
.
6 382
0,95
1
Německo
65 222
73 184
794
890
62
63
3 885
3 351
1,17
1,45
Nizozemsko
18 764
24 105
1 178
1 472
88
101
5 198
5 396
1,38
1,53
Polsko
9 176
12 577
240
330
20
24
5 968
6 501
0,64
0,89
Portugalsko
3 007
5 864
294
553
25
36
2 953
3 107
0,89
1
Rakousko
6 889
8 904
860
1 073
100
77
4 824
4 414
1,18
1,39
Rumunsko
1 842
2 753
82
128
24
25
10 363
2 712
0,49
0,53
Řecko
4 654
8 709
426
778
37
60
7 520
9 279
0,8
0,89
Slovensko
1 840
2 216
341
411
24
21
8 653
9 666
0,54
0,87
Slovinsko
1 482
2 125
745
1 057
52
58
8 528
7 529
0,7
0,87
Spojené království
71 488
79 784
1 214
1 308
112
50
6 910
5 610
1,29
1,39
Španělsko
21 531
32 378
535
722
39
40
4 166
2 120
0,96
1,11
Švédsko
14 679
17 004
1 655
1 859
86
101
8 491
6 293
1,27
1,37
EU27
293 151
345 156
607
695
50
45
3 895
3 330
1,04
1,13
Japonsko
68 801
70 531
542
552
33
32
3 246
2 413
0,9
1
Kanada
33 497
45 441
1 091
1 378
82
88
7 332
6 010
1,18
1,29
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
4 807
7 094
1 070
1 507
56
57
4 553
3 694
1,18
1,21
252 903
293 371
896
972
108
.
3 025
2 068
1,41
1,42
13 846
17 707
1 921
2 324
141
135
9 507
8 541
1,56
1,82
5 136
14 713
80
209
27
43
.
.
0,52
0,42
Korea Norsko Spojené státy (US) Švýcarsko Turecko OECD
594 870
707 381
528
599
52
.
3 021
2 377
1,09
1,13
Čína
25 363
79 674
20
60
7
17
.
.
0,66
0,66
Rusko
26 804
24 396
182
171
12
11
5 733
2 903
0,42
0,55
Zdroj: Thomson ISI National Science Indicators, 1981–2007, Rada pro výzkum a vývoj, dopočty ČSÚ
Tab. 28 Odborné články spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky celkem; 2000 - 2008 počet záznamů* 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
20 406
20 522
19 406
23 188
24 774
26 316
30 068
32 477
31 283
MŠMT celkem
6 123
7 339
9 243
10 572
10 684
11 328
13 453
15 583
15 213
Akademie věd ČR celkem
8 049
6 400
3 816
4 185
4 259
4 556
5 479
5 805
5 587
54
43
52
52
55
129
255
359
341
Grantová agentura
3 579
3 830
3 618
4 769
5 224
5 575
5 885
5 081
4 766
Ministerstvo zdravotnictví
3 233
Celkem podle hlavních poskytovatelů
Ministerstvo průmyslu a obchodu
1 081
1 595
1 330
1 824
2 008
2 083
2 542
3 052
Ministerstvo zemědělství
547
560
661
967
1 689
1 496
1 005
1 267
967
Ministerstvo obrany
255
208
143
110
139
206
243
323
278
Ministerstvo životního prostředí
162
70
107
285
278
380
424
338
323
1
4
21
21
28
81
133
113
89
293
223
235
202
245
220
242
217
191
17
34
41
34
49
72
125
95
73
0
0
0
0
0
15
56
50
28
245
216
139
167
116
175
226
194
194
8 221
10 278
11 291
13 360
14 793
16 031
18 348
19 397
18 399
283
201
254
407
383
469
726
872
1 402
ústavy Akademie věd ČR
9 632
7 840
5 497
6 381
6 135
6 381
7 358
7 995
7 831
resortní výzkumné a ostatní státní organizace
2 109
2 039
2 067
2 666
2 699
2 670
2 849
3 320
3 022
122
112
197
295
618
563
594
706
541
konsorcia
19
33
78
59
109
92
70
54
40
ostatní nebo nerozlišeno
20
19
22
20
37
110
123
133
48
Ministerstvo dopravy Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj ostatní podle příjemců vysoké školy fakultní nemocnice
právnické osoby
podle země periodika (časopisu) Česká republika
10 617
10 332
10 212
11 903
12 908
13 370
14 623
15 420
13 983
USA
2 474
2 695
2 288
2 764
2 866
3 289
3 807
4 228
4 539
Velká Británie
1 440
1 691
1 587
1 938
1 968
2 188
2 499
2 936
3 350
Nizozemsko
1 846
1 891
1 585
2 067
2 186
2 072
2 423
2 507
2 287
Německo
1 089
1 049
992
1 291
1 268
1 374
1 745
1 836
1 876
ostatní
2 940
2 864
2 742
3 225
3 578
4 023
4 971
5 550
5 248
11 851
12 531
11 560
13 793
14 886
15 933
18 177
19 697
20 199
8 139
7 660
7 515
9 004
9 517
9 946
11 385
12 240
10 558
podle jazyka, ve kterém byl článek napsaný angličtina čeština němčina
172
149
148
191
162
147
176
185
172
ruština
31
44
22
30
29
24
53
66
56
francouzština
31
18
22
31
32
38
56
47
42
5
10
10
10
9
22
28
24
15
177
110
129
129
139
206
193
218
241
španělština ostatní podle skupin vědních oborů Společenské vědy
4 181
3 388
3 064
3 543
3 914
4 296
5 536
5 450
4 649
Fyzika a matematika
4 061
4 127
3 934
3 899
4 183
4 428
5 014
5 254
5 091
Chemie
2 656
2 709
2 590
2 984
2 961
3 075
3 529
3 316
3 474
Vědy o zemi
1 397
1 185
1 124
1 594
1 643
1 626
1 857
1 667
1 608
Biovědy
3 121
3 002
2 422
3 010
3 267
3 554
3 848
3 934
3 986
Lékařské vědy
2 269
3 136
3 057
4 298
4 217
4 442
5 049
6 752
6 766
Zemědělství
1 186
1 353
1 399
1 798
2 206
2 306
2 097
2 494
2 341
2
2
4
104
76
190
288
227
270
1 475
1 575
1 753
1 910
2 267
2 324
2 764
3 264
3 071
58
45
59
48
40
75
86
119
27
Informatika Průmysl Vojenství
* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu publikovaných odborných článků pokud je stejný odoborný článek uplatněn 2 poskytovateli státních finančních prostředků na VaV jež se na jeho vzniku finančně podíleli zároveň tak se v databázi RIV objeví 2krát, stejně tak pokud se na něm podílelo více autorů např ze dvou vysokých škol. Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
2000
Německo
14
3
francouzština
španělština
1 068 2
2
751
1 040
1 117 8
2
856
1 852
1 137
534
1 211
1 843
1 718
68
7
13
19
73
4 483
5 615
1 475
451
692
658
975
6 027
2002
1 379 20
4
852
1 773
1 066
574
1 533
2 102
1 988
79
6
13
15
79
4 996
6 103
1 639
470
732
747
1 048
6 655
11 291
2003
1 552 14
102
1 119
2 510
1 389
690
1 616
2 028
2 340
94
8
22
17
90
5 918
7 211
1 971
658
927
964
1 285
7 555
13 360
2004
1 913 14
69
1 119
2 540
1 641
795
1 736
2 288
2 678
87
7
19
20
99
6 295
8 266
2 296
674
1 049
1 018
1 364
8 392
14 793
2005
1 835 32
175
1 324
2 829
1 838
912
1 798
2 419
2 869
152
20
22
12
88
6 647
9 090
2 559
672
1 095
1 210
1 747
8 748
16 031
2006
2 204 1
239
1 218
3 172
1 959
1 036
2 021
2 707
3 791
137
25
37
31
103
7 507
10 508
3 271
939
1 301
1 300
1 969
9 568
18 348
2007
2 628 3
161
1 429
4 204
1 816
856
1 667
2 792
3 841
164
19
36
32
130
8 068
10 948
3 543
966
1 303
1 469
2 130
9 986
19 397
2008
2 529 4
182
1 480
3 791
1 844
829
1 654
2 693
3 393
182
15
32
45
112
7 068
10 945
3 302
1 021
1 172
1 516
2 150
9 238
18 399
2000
317 -
-
23
189
2 046
630
1 505
2 684
2 238
70
2
14
18
89
2 638
6 801
1 137
630
1 304
888
1 674
3 999
9 632
2001
362 -
-
28
273
1 643
462
1 463
2 277
1 332
29
-
3
24
62
1 714
6 008
1 129
511
1 141
911
1 564
2 584
7 840
2002
262 -
-
38
167
1 138
323
1 021
1 804
744
36
4
8
6
57
912
4 474
895
423
795
698
1 069
1 617
5 497
256 -
-
66
215
1 359
445
1 295
1 850
895
22
2
7
13
70
1 171
5 096
900
509
1 054
764
1 166
1 988
6 381
2003
189 -
2
130
169
1 303
375
1 167
1 870
930
32
1
10
9
50
1 089
4 944
866
463
1 009
723
1 249
1 825
6 135
2004
256 -
1
86
153
1 335
351
1 201
1 955
1 043
35
-
10
9
48
1 132
5 147
1 033
593
850
747
1 260
1 898
6 381
2005
ústavy Akademie věd ČR 2006
291 -
27
152
221
1 465
385
1 377
2 248
1 192
34
2
6
20
46
1 391
5 859
1 161
626
938
981
1 506
2 146
7 358
362 -
46
177
224
1 680
446
1 514
2 416
1 130
35
5
6
34
28
1 307
6 580
1 341
696
1 056
1 133
1 677
2 092
7 995
2007
321 -
51
182
248
1 652
395
1 682
2 383
917
40
-
5
10
44
994
6 738
1 197
655
933
1 407
1 883
1 756
7 831
2008
počet záznamů*
Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu publikovaných odborných článků - pokud je stejný odoborný článek uplatněn 2 poskytovateli státních finančních prostředků na VaV jež se na jeho vzniku finančně podíleli tak se v databázi RIV objeví 2krát, stejně tak pokud se na něm podílelo více autorů např ze dvou vysokých škol nebo 2 různých ústavů AV ČR.
Průmysl Vojenství
Informatika
Zemědělství
Lékařské vědy
879
Biovědy
Chemie
474
1 093
Fyzika a matematika
Vědy o zemi
1 546
1 366
Společenské vědy
podle skupin vědních oborů příjemců
87
13
ruština
ostatní
73
3 821
čeština
němčina
4 210
angličtina
2001
10 278
podle jazyka, ve kterém byl článek napsaný
1 560
359
Nizozemsko
ostatní
450
506
Velká Británie
683
4 663
8 221
USA
Česká republika
podle země periodika (časopisu)
Celkem
veřejné vysoké školy
Tab. 29 Odborné články veřejných vysokých škol a ústavů AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008
Tab. 30 Odborné články veřejných VŠ spolufinancované ze státního rozpočtu podle vědních oborů; 2000 - 2008 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Aeronautika, aerodynamika, letadla Akustika a kmity Analytická chemie, separace Anorganická chemie Aplikovaná statistika, operační výzkum Archeologie, antropologie, etnologie Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika Báňský průmysl včetně těžby a zpracování uhlí Bezpečnost a ochrana zdraví, člověk – stroj Biofyzika Biochemie Biotechnologie a bionika Botanika Dějiny Dermatovenerologie Dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi Ekologie – společenstva Ekonomie Elektrochemie Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika Elementární částice a fyzika vysokých energií Endokrinologie, diabetologie, metabolismus, výživa Epidemiologie, infekční nemoci a klinická imunologie Farmakologie a lékárnická chemie Filosofie a náboženství Fyzika pevných látek a magnetismus Fyzika plasmatu a výboje v plynech Fyzikální chemie a teoretická chemie Fyziologie Genetika a molekulární biologie Geochemie Geologie a mineralogie Gynekologie a porodnictví Hnojení, závlahy, zpracování půdy Hutnictví, kovové materiály Hydrologie a limnologie Hygiena Chirurgie včetně transplantologie Choroby a škůdci zvířat, veterinární medicina Choroby, škůdci, plevely a ochrana rostlin Chov hospodářských zvířat Imunologie Informatika Inženýrské stavitelství Jaderná a kvantová chemie, fotochemie Jaderná energetika Jaderná, atomová a molekulová fyzika, urychlovače Jaderné odpady, radioaktivní znečištění a kontrola Jazykověda Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie Keramika, žáruvzdorné materiály a skla Kompositní materiály Kontaminace a dekontaminace půdy včetně pesticidů Koroze a povrchové úpravy materiálu Kosmické technologie Lékařská zařízení, přístroje a vybavení Lesnictví Makromolekulární chemie Mechanika tekutin Městské, oblastní a dopravní plánování Mikrobiologie, virologie Morfologické obory a cytologie (1) - publikované v zahraničním periodiku (časopisu)
5 8 10 12 8 21 22 29 8 20 15 23 17 13 23 25 200 194 311 232 339 359 366 289 111 263 187 327 234 331 382 264 68 102 125 165 102 89 92 171 74 92 93 97 131 180 234 204 33 36 49 37 65 60 73 90 28 19 22 32 37 23 32 38 4 2 3 0 23 23 9 5 105 138 162 150 190 143 132 187 244 205 263 382 381 340 364 379 44 31 58 25 97 63 48 49 103 119 76 163 219 253 238 276 71 95 88 126 159 193 223 296 23 36 11 22 32 44 54 93 8 10 11 9 5 2 10 14 97 146 69 140 112 174 291 192 467 707 875 920 1065 899 1169 1045 20 24 34 65 59 68 157 114 143 214 313 296 468 341 430 482 63 70 44 62 78 177 174 181 73 121 111 141 171 168 236 242 23 52 56 54 46 69 133 170 81 236 298 290 243 274 283 367 154 118 143 196 217 226 237 261 239 425 445 374 545 529 447 529 110 112 221 145 207 186 259 176 124 123 167 164 231 217 264 209 151 183 205 221 237 296 194 196 166 230 270 313 385 370 436 358 12 17 9 24 26 56 53 53 168 143 158 211 200 205 268 132 38 58 41 82 105 86 132 198 43 21 30 39 72 26 17 54 117 114 142 89 195 177 191 401 20 10 20 50 23 76 148 61 11 22 7 26 19 17 14 50 30 86 103 105 129 134 144 189 114 79 71 95 47 117 150 139 37 72 83 182 118 104 81 148 49 58 102 96 137 151 101 123 33 56 94 82 98 80 89 80 2 2 4 102 69 175 239 161 72 59 58 62 51 53 73 96 17 4 8 12 14 6 16 11 5 13 8 10 2 8 7 12 28 57 54 43 63 59 68 73 2 3 32 10 2 7 12 4 89 143 109 140 140 202 302 307 94 115 179 241 263 230 262 414 19 47 13 50 74 84 85 80 24 39 27 38 40 74 96 99 7 4 14 34 16 16 19 48 17 15 33 14 23 36 42 50 0 0 0 0 2 0 0 2 3 23 6 12 4 52 27 8 92 115 99 118 108 96 120 134 70 85 102 83 103 105 113 100 7 11 23 34 34 28 52 88 9 5 16 23 16 22 5 26 89 118 87 133 136 183 222 194 46 104 40 108 122 76 42 61 (2) - napsané v jiném než českém jazyce
počet záznamů* 2008 celkem zahr. (1) cizí (2) 19 6 14 19 8 15 311 264 288 220 173 214 121 79 92 147 26 49 81 78 80 25 14 12 42 8 6 211 152 196 355 276 300 55 25 48 278 155 212 252 47 58 87 24 24 5 1 2 183 120 146 731 173 300 44 39 42 553 272 363 203 203 203 261 112 127 101 40 43 321 188 236 195 50 67 489 458 476 196 144 192 272 188 268 177 92 140 353 278 315 44 36 42 145 92 112 171 49 57 47 15 31 147 82 89 47 17 40 31 15 17 157 37 51 123 53 85 145 47 69 141 22 59 133 85 108 182 103 118 81 19 21 27 20 23 6 4 6 104 101 101 7 5 5 229 62 108 309 114 146 138 65 94 109 69 90 44 31 40 41 30 32 1 0 0 20 3 18 111 27 58 153 118 147 88 68 84 27 5 10 155 94 120 66 40 55
Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
Tab. 30 Odborné články veřejných VŠ spolufinancované ze státního rozpočtu podle vědních oborů; 2000 - 2008 část 2 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Navigace, spojení, detekce a protiopatření Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie Neurologie, neurochirurgie, neurovědy Obecná matematika Ochrana krajinných území Onkologie a hematologie Optika, masery a lasery Organická chemie ORL, oftalmologie, stomatologie Ostatní lékařské obory Ostatní materiály Ostatní obory vnitřního lékařství Ostatní strojírenství Pedagogika a školství Pediatrie Pedologie Pěstování rostlin, osevní postupy Písemnictví, mas–media, audiovize Pneumologie Počítačový hardware a software Pohon, motory a paliva Politologie a politické vědy Potravinářství Pozemní dopravní systémy a zařízení Právní vědy Průmyslová chemie a chemické inženýrství Průmyslové procesy a zpracování Psychiatrie, sexuologie Psychologie Rybářství Řízení spolehlivosti a kvality, zkušebnictví Řízení, správa a administrativa Seismologie, vulkanologie a struktura Země Senzory, čidla, měření a regulace Sociologie, demografie Sport a aktivity volného času Stavebnictví Strojní zařízení a nástroje Střelné zbraně, munice, výbušniny, bojová vozidla Šlechtění a plemenářství hospodářských zvířat Šlechtění rostlin Teoretická fyzika Teorie a systémy řízení Teorie informace Termodynamika Traumatologie a ortopedie Tuhý odpad a jeho kontrola, recyklace Umění, architektura, kulturní dědictví Únava materiálu a lomová mechanika Vědy o atmosféře, meteorologie Veřejné zdravotnictví, sociální lékařství Vliv životního prostředí na zdraví Vojenství Využití počítačů, robotika a její aplikace Výživa hospodářských zvířat Zemědělská ekonomie Zemědělské stroje a stavby Zemský magnetismus, geodesie, geografie Znečištění a kontrola vody Znečištění a kontrola vzduchu Zoologie (1) - publikované v zahraničním periodiku (časopisu)
2 26 139 446 14 75 82 193 35 151 53 126 37 92 32 14 181 37 12 100 13 74 113 50 132 114 19 51 60 22 9 50 11 35 120 18 196 33 0 22 16 125 27 15 10 13 16 87 12 17 30 32 2 81 18 22 22 39 83 11 150
5 39 222 517 42 120 144 201 62 184 43 167 45 92 67 16 215 69 48 98 17 67 143 25 82 112 21 142 74 23 12 22 8 41 62 4 143 45 0 16 33 97 75 19 20 52 22 74 15 20 39 55 8 59 31 25 25 81 87 7 150
4 70 143 571 18 155 120 325 69 145 47 176 35 120 64 22 191 49 27 100 15 42 114 32 114 136 21 150 79 21 27 39 23 70 62 44 159 39 0 23 19 122 93 24 34 9 34 101 22 32 23 30 20 134 34 47 18 84 69 7 167
0 68 226 647 34 194 106 253 168 247 88 235 44 134 89 21 256 88 57 142 27 73 128 42 161 98 32 222 76 37 27 73 21 94 88 29 182 48 0 22 37 100 92 25 25 39 21 107 11 40 60 24 14 176 61 29 19 87 70 11 204
1 74 254 575 42 147 109 260 187 239 57 238 44 187 112 28 204 114 32 173 37 69 173 46 100 115 41 211 109 57 9 73 44 68 126 44 227 67 0 36 38 132 115 33 23 28 28 100 16 30 80 52 14 190 40 78 11 102 151 14 235
2 64 376 619 33 261 121 235 161 259 64 279 55 147 86 45 298 126 31 187 41 87 213 51 206 137 33 238 126 53 35 76 16 68 148 31 203 61 0 16 33 200 99 63 33 30 46 175 38 59 34 43 32 139 48 126 43 203 69 15 343
2 117 362 866 48 289 173 248 194 293 71 327 63 160 66 35 291 287 36 177 56 131 186 64 282 111 41 208 194 68 22 73 29 78 166 35 290 77 1 17 19 144 94 68 42 39 9 274 22 31 73 74 1 177 42 94 32 193 73 12 399
0 129 366 755 29 454 195 212 233 400 111 413 91 248 90 44 392 187 72 212 19 178 164 50 314 89 50 267 170 108 30 109 32 89 217 61 351 75 2 9 23 120 66 84 52 99 21 199 41 37 79 49 3 127 35 81 19 188 95 25 410
počet záznamů* 2008 celkem zahr. (1) cizí (2) 1 1 1 127 61 63 413 185 230 745 640 728 38 11 22 423 223 244 161 147 148 171 144 161 199 47 64 325 130 148 67 41 56 394 111 139 85 40 57 228 57 58 113 31 40 29 17 25 427 64 84 217 37 56 52 11 12 244 181 195 31 8 10 143 27 52 235 99 152 82 16 30 302 38 44 101 66 84 69 38 46 220 67 71 126 24 28 101 67 78 24 14 9 368 83 109 64 40 60 95 55 69 147 26 36 56 12 17 368 128 124 56 27 26 0 0 0 17 1 14 14 7 7 92 81 90 85 48 58 75 63 71 23 17 21 115 28 50 20 7 10 178 37 34 49 38 48 49 30 38 79 20 20 36 27 26 4 4 4 136 73 91 42 8 29 47 7 28 30 0 6 169 64 82 90 36 51 22 14 18 444 316 395
(2) - napsané v jiném než českém jazyce
Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
3
polovodiče
Biotechnologie 10
2
9
počítače a automatizované řídící systémy
Obnovitelné zdroje
5
4
mikroorganické a genetické inženýrství
-
6
8
8
3
5
letectví
11
lasery
7
29
157
157 25
11
19
122
310
432
619
1998
8
19
98
296
394
579
komunikační technologie
High-tech celkem
ve vybraných oblastech techniky
soukromé (fyzické) osoby
vysokoškolský sektor
vládní sektor
zahraniční affilace
domácí firmy
podnikatelský sektor (firmy)
podle sektorů provádění VaV
celkem
1997
6
5
1
3
6
1
-
7
18
139
10
22
110
311
421
591
1999
4
4
-
6
4
4
-
9
23
155
10
27
96
269
365
556
2000
11
5
1
7
5
6
-
6
25
140
18
23
107
279
386
567
2001
2
2
-
8
3
2
-
12
25
122
13
12
97
279
376
522
2002
Tab. 31 Patentové přihlášky podané u ÚPV České republiky tuzemskými přihlašovateli celkem; 1997 - 2009
7
3
1
13
4
2
-
12
32
170
22
14
105
311
415
621
2003
8
5
1
13
8
3
-
6
31
129
17
12
139
325
464
623
2004
5
9
2
13
10
3
-
5
33
130
56
47
108
298
406
639
2006
4
20
2
23
19
3
-
10
57
194
75
61
122
259
380
711
2007
1
19
4
18
21
4
-
6
52
123
116
73
101
298
399
710
2008
3
15
1
25
19
6
-
4
55
140
136
72
116
324
440
788
2009
počet
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
13
7
1
15
10
4
-
5
35
112
31
35
107
298
404
582
2005
Celkem podle sektorů provádění VaV podnikatelský sektor (firmy) zahraniční affilace domácí firmy vládní sektor vysokoškolský sektor soukromé (fyzické) osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje
b) podle roku udělení (validace) patentu
Celkem podle sektorů provádění VaV podnikatelský sektor (firmy) zahraniční affilace domácí firmy vládní sektor vysokoškolský sektor soukromé (fyzické) osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje
45 24 21 5 2 2 1 1 1 -
31 17 14 8 1 1 1 1 1 -
12 1 11 -
1999 51
2 1 1 1 -
80 47 33 24 2 14
6 1 4 1 4 -
15 14 1 12 -
97 63 34 5 2 13
1998 40
84 47 37 9 3 9
188 101 88 43 4 31
1999 117
před r. 1998 121
1998 104
před r. 1998 265
3 3 2 -
49 35 14 3 2 8
2000 62
4 3 1 3 -
105 69 36 15 4 16
2000 140
4 1 3 3 -
76 47 29 5 13
2001 94
6 2 3 1 3 2
142 85 57 15 7 14
2001 178
3 1 2 2 -
64 41 24 16 2 8
2002 89
11 2 1 3 5 2 -
140 90 50 9 8 25
2002 182
Tab. 32 Patenty platné na území České republiky k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům celkem
a) podle roku priority
3 3 3 -
82 47 35 7 7 16
2003 112
8 2 1 3 1 1 3 3
152 90 63 10 14 35
2003 212
6 1 3 2 3 1
119 75 44 19 10 19
2004 167
3 3 2 4
178 94 84 7 11 13
2004 209
8 1 3 2 2 2 3
162 103 60 14 10 26
2005 212
10 1 9 7 3
133 83 50 20 22 17
2005 191
142 91 52 11 18 23
2007 194
17 1 2 13 1 14 4
63 45 18 27 27 10
2007 126
164 83 81 28 18 21
2008 231
7 1 5 1 5 1
32 24 8 12 16 5
2008 64
249 162 87 44 60 29
2009 382
-
1 1 0 1 -
2009 2
1 404 855 550 195 142 203
počet celkem 1 945
100 7 8 72 11 2 66 18
1 404 855 550 195 142 203
počet celkem 1 945
10 5 13 29 100 1 1 2 7 3 8 9 4 10 19 72 1 5 11 2 2 7 3 10 18 66 6 1 3 4 18 Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
140 82 58 13 13 24
2006 190
11 11 10 1
90 63 26 24 25 16
2006 155
podnikatelský sektor (firmy) domácí firmy zahraniční affilace vládní sektor vysokoškolský sektor soukromé (fyzické) osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje
Celkem
b) podle roku zapsání užitného vzoru
podnikatelský sektor (firmy) domácí firmy zahraniční affilace vládní sektor vysokoškolský sektor soukromé (fyzické) osoby ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje
Celkem
22 3 2 1 2
3 1 1 1 -
223 182 41 5
182 148 34 5 1 17
2001 251
4 1 1 2 2
4 1 2 1 -
2000 205
18
216 176 40 6
2001 240
251 202 49 5 1 28
2000 285
9 3 2 4 4
232 191 41 1 1 33
2002 267
10 3 2 5 4
255 219 36 1 1 39
2002 296
16 6 1 1 7 1 1 3
329 280 50 1 4 43
2003 377
18 7 1 1 7 2 1 6
345 285 60 2 4 48
2003 398
15 4 2 7 2 8
388 310 78 3 1 47
2004 439
13 2 2 8 1 6
397 315 82 3 2 42
2004 444
Tab. 33 Užitné vzory platné na území České republiky k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům celkem
a) podle roku priority
24 7 7 10 3
430 371 59 3 3 73
2005 509
32 14 9 9 7
544 493 52 12 14 118
2005 687
33 15 6 2 7 3 2 16
693 607 87 19 18 185
2006 916
41 10 16 3 9 3 3 12
675 575 100 28 39 177
2006 920
672 596 76 44 102 156
2008 974
43 13 4 2 20 4 2 21
664 591 73 50 133 161
2008 1 008
668 608 60 71 176 213
2009 1 127
23 2 2 5 13 1 5 37
487 442 44 46 128 156
2009 817
4 519 3 909 610 191 364 975
počet celkem 6 050
240 64 1 50 13 96 16 13 115
4 519 3 909 610 191 364 975
počet celkem 6 050
51 49 37 240 10 14 4 64 1 1 19 8 2 50 3 2 5 13 18 17 24 96 1 7 2 16 3 2 5 13 15 19 45 115 Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
702 616 86 40 58 186
2007 986
52 11 1 11 2 22 5 2 20
686 610 76 39 42 189
2007 956
3 3 3 10 22 21 18 3 1
5 1 4 4 1 11 1 1 19 14 10 4 5 4 4 4 1
Veřejný výzkum celkem z toho ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje Vysokoškolský sektor celkem z toho ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje Vládní sektor celkem Veřejné výzkumné instituce Ústavy Akademie věd ČR Resortní výzkumná pracoviště Ostatní pracoviště vládního sektoru
z toho ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie lasery letectví mikroorganické a genetické inženýrství počítače a automatizované řídící systémy polovodiče Biotechnologie Obnovitelné zdroje 3 3 3 -
1999 31
1998 30
-
27 26 26 1
10
2000 37
3 3 3 -
1 1 23 22 20 2 1
4 1 3 3 18
2001 41
2 2 1 -
1 1 12 12 11 1 -
3 1 2 1 13
2002 25
2 2 2 1
0 0 0 14 12 11 1 2
2 2 2 1 22
2003 36
1 1 -
2 1 1 12 11 8 3 1
3 1 2 17
2004 30
Tab. 34 Patentové přihlášky podané u ÚPV České republiky tuzemským přihlašovatelům z veřejného výzkumu a vývoje; 1998 - 2009
9 8 1 7 -
2 1 1 1 47 47 21 26 -
11 1 10 1 9 56
2006 103
15 14 1 14 1
4 3 1 4 61 58 37 22 3
18 16 2 17 1 75
2007 136
15 1 10 1 3 9 -
9 4 5 4 73 71 45 26 2
24 1 14 6 3 13 116
2008 189
13 12 1 9 -
10 1 2 5 3 4 72 71 38 33 1
23 1 2 17 3 13 136
2009 208
počet
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
6 6 5 1
1 1 1 35 34 23 11 1
7 7 6 1 31
2005 65
Tab. 35 Patenty platné na území ČR k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům z veřejného VaV a) podle roku priority
počet cel před r. 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 kem 1998
Celkem
46
12
7
19
22
17
24
18
42
49
54
28
1
337
ve vybraných oblastech techniky High-tech
8
2
-
-
2
3
2
1
7
10
13
3
-
51
komunikační technologie
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
1
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
letectví
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
mikroorganické a genetické inženýrství
8
2
-
-
2
2
2
1
7
10
13
3
-
49
počítače a automatizované řídící systémy
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
7
2
-
-
2
1
2
-
6
9
14
3
-
45
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
1
-
-
2
4
3
2
4
7
8
14
11
22
25
27
16
1
142
1
-
-
-
-
1
0
1
1
1
1
1
-
7
podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský sektor celkem ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
1
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
letectví
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
mikroorganické a genetické inženýrství
1
-
-
-
-
-
0
1
1
1
1
1
-
7
počítače a automatizované řídící systém
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
-
-
-
-
-
-
0
-
1
1
2
1
-
6
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
1
Vládní sektor celkem
43
9
5
15
15
9
10
7
20
24
27
12
0
195
7
2
-
-
2
2
2
-
6
8
12
2
-
43
komunikační technologie
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
letectví
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
mikroorganické a genetické inženýrství
7
2
-
-
2
2
2
-
6
8
12
2
-
42
počítače a automatizované řídící systémy
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
z toho ve vybraných oblastech techniky High-tech
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
7
2
-
-
2
1
2
-
5
7
12
2
-
39
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
-
1
20
7
5
15
15
9
10
6
20
24
26
12
0
169
6
15
12
17
11
0
138
podle typu pracoviště vládního sektoru Veřejné výzkumné instituce Pracoviště Akademie věd ČR
19
5
5
15
15
8
9
Resortní výzkumná pracoviště
1
2
-
-
-
1
1
-
5
12
10
1
-
32
Ostatní pracoviště vládního sektoru
23
2
-
-
-
-
-
1
-
-
1
-
-
26
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
Tab. 35 Patenty platné na území ČR k 31.12. 2009 udělené tuzemským přihlašovatelům z veřejného VaV 2 část b) podle roku udělení patentu
počet cel před r. 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 kem 1998
Celkem
26
9
5
4
5
17
15
29
24
26
29
46
104
337
ve vybraných oblastech techniky High-tech
7
1
-
2
1
1
1
2
1
7
4
9
15
51
komunikační technologie
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
1
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
letectví
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
mikroorganické a genetické inženýrství
6
1
-
2
1
1
1
2
-
7
4
9
15
49
počítače a automatizované řídící systémy
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
6
1
-
1
1
1
1
2
-
5
3
9
15
45
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
1
2
2
1
2
7
10
10
13
18
18
60
142
-
-
-
-
-
1
1
-
2
3
7
podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský sektor celkem
2
ve vybraných oblastech techniky High-tech
-
1
-
komunikační technologie
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
1
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
letectví
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
mikroorganické a genetické inženýrství
-
-
-
1
-
-
-
-
-
1
-
2
3
7
počítače a automatizované řídící systém
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
2
3
6
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
1
Vládní sektor celkem
24
8
5
3
5
16
7
19
14
13
11
28
44
195
7
1
-
1
1
1
1
2
-
6
4
8
12
43
ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
letectví
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
mikroorganické a genetické inženýrství
6
1
-
1
1
1
1
2
-
6
4
8
12
42
počítače a automatizované řídící systém
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
6
1
-
1
1
1
1
2
-
4
3
8
12
39
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
1
9
4
2
3
4
16
7
19
12
13
11
27
43
169
8
4
2
2
4
15
6
19
12
10
7
19
32
138
podle typu pracoviště vládního sektoru Veřejné výzkumné instituce Pracoviště Akademie věd ČR Resortní výzkumná pracoviště
1
-
-
1
-
1
1
-
1
3
4
9
12
32
Ostatní pracoviště vládního sektoru
15
4
3
-
1
-
-
-
2
-
-
1
1
26
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
Tab. 36 Užitné vzory platné na území ČR k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům z veřejného VaV a) podle roku priority
počet 2000
Celkem
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
celkem
6
6
2
6
5
26
67
81
183
175
555
-
-
-
0
1
2
3
3
5
6
20
ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie
-
-
-
-
-
1
1
-
2
1
5
lasery
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
1
letectví
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
1
mikroorganické a genetické inženýrství
-
-
-
0
-
-
1
1
1
2
5
počítače a automatizované řídící systémy
-
-
-
-
1
1
1
-
2
3
8
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
-
-
-
0
-
-
1
1
1
2
5
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
1
1
4
4
5
15
1
-
1
4
2
14
39
42
133
128
364
podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský sektor celkem ve vybraných oblastech techniky High-tech
-
-
-
0
1
0
2
2
4
5
14
komunikační technologie
-
-
-
-
-
-
1
-
2
1
4
lasery
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
1
letectví
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
1
mikroorganické a genetické inženýrství
-
-
-
0
-
-
1
-
-
1
2
počítače a automatizované řídící systémy
-
-
-
-
1
-
-
-
2
3
6
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
-
-
-
0
-
-
1
-
-
1
2
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
1
1
4
4
10
Vládní sektor celkem
5
6
1
2
3
12
28
39
50
46
191
High-tech
-
-
-
-
-
2
1
1
1
1
6
komunikační technologie
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
1
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
letectví
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
mikroorganické a genetické inženýrství
-
-
-
-
-
-
-
1
1
1
3
počítače a automatizované řídící systémy
-
-
-
-
-
1
1
-
-
-
2
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
1
1
1
3
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
1
-
3
1
1
5
-
-
-
-
3
10
27
38
48
46
171
z toho ve vybraných oblastech techniky
podle typu pracoviště vládního sektoru Veřejné výzkumné instituce Pracoviště Akademie věd ČR
-
-
-
-
-
1
4
4
9
5
23
Resortní výzkumná pracoviště
-
-
-
-
3
9
23
34
39
41
148
Ostatní pracoviště vládního sektoru
5
6
1
2
-
2
2
1
2
-
20
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
Tab. 36 Užitné vzory platné na území ČR k 31.12. 2009 zapsané tuzemským přihlašovatelům z veřejného VaV 2. část b) podle roku udělení patentu
počet 2000
Celkem
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
celkem
6
5
1
5
4
6
37
98
146
247
555
-
-
-
0
-
2
1
5
3
9
20
ve vybraných oblastech techniky High-tech komunikační technologie
-
-
-
-
-
-
1
1
1
2
5
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
1
letectví
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
1
mikroorganické a genetické inženýrství
-
-
-
0
-
-
-
2
1
2
5
počítače a automatizované řídící systémy
-
-
-
-
-
2
-
1
-
5
8
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
-
-
-
0
-
-
-
2
1
2
5
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
1
3
5
6
15
1
1
-
4
1
3
18
58
102
176
364
podle sektorů provádění VaV Vysokoškolský sektor celkem ve vybraných oblastech techniky High-tech
-
-
-
0
0
1
0
3
2
8
14
komunikační technologie
-
-
-
-
-
-
-
1
1
2
4
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
1
-
1
letectví
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
1
mikroorganické a genetické inženýrství
-
-
-
0
-
-
-
1
-
1
2
počítače a automatizované řídící systémy
-
-
-
-
-
1
-
-
-
5
6
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
-
-
-
0
-
-
-
1
-
1
2
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
-
2
3
5
10
Vládní sektor celkem
5
5
1
1
3
3
19
40
44
71
191
High-tech
-
-
-
-
-
1
1
2
1
1
6
komunikační technologie
-
-
-
-
-
-
1
-
-
-
1
lasery
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
letectví
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
mikroorganické a genetické inženýrství
-
-
-
-
-
-
-
1
1
1
3
počítače a automatizované řídící systémy
-
-
-
-
-
1
-
1
-
-
2
polovodiče
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Biotechnologie
-
-
-
-
-
-
-
1
1
1
3
Obnovitelné zdroje
-
-
-
-
-
-
1
1
3
1
5
-
-
-
-
3
2
17
38
44
69
171
ve vybraných oblastech techniky
podle typu pracoviště vládního sektoru Veřejné výzkumné instituce Pracoviště Akademie věd ČR
-
-
-
-
-
-
3
4
9
8
23
Resortní výzkumná pracoviště
-
-
-
-
3
2
14
34
35
61
148
Ostatní pracoviště vládního sektoru
5
5
1
1
-
1
3
3
-
2
20
Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ, 2010
Tab. 37 Patentové přihlášky podané u Evropského patentového úřadu (EPO) přihlašovateli z ČR
Celkem podle sektoru přihlašovatele podnikatelský sektor (firmy) vládní sektor vysokoškolský sektor nemocnice soukromé (fyzické) osoby soukromý neziskový sektor neidentifikováno podle tříd MPT A Lidské potřeby B Průmyslová technika; doprava C Chemie; hutnictví D Textil; papír E Stavebnictví F Mechanika; osvětlení; topení, zbraně G Fyzika H Elektřina neidentifikováno vybrané oblasti high-tech Letectví Počítače a automatizované řídící systémy Komunikační technologie Lasery Mikroorganické a genetické inženýrství Polovodiče biotechnologie ICT
1999 60
2000 67
2001 72
2002 89
2003 115
2004 112
2005 105
2006 132
počet 2007 68
41 2 2 14 1 1
45 1 4 16 1 0
49 1 1 19 0 1
65 1 0 22 1 -
81 5 2 0 22 1 3
84 2 1 22 1 3
79 2 4 2 16 2 2
96 2 3 27 1 4
55 4 6 3
9 16 8 4 5 9 5 5 -
13 13 10 9 2 6 5 8 -
14 16 10 1 3 11 11 5 -
17 21 12 4 6 12 10 6 -
18 15 27 13 13 10 6 12 1
17 17 30 3 7 10 19 9 -
20 21 21 7 4 7 14 12 -
23 23 24 3 7 19 13 20 -
5 13 8 7 6 11 6 10 -
4 1 2 0 1 4 7
4 1 2 0 1 1 9
6 2 2 2 1 5 14
6 1 1 4 1 1 2 14
7 1 2 4 1 5 13
13 5 5 4 4 26
17 19 6 7 4 1 8 12 2 3 4 2 0 1 6 5 2 22 25 10 Zdroj: Eurostat 2010
Tab. 38 Patenty udělené USPTO přihlašovatelům z České republiky podle roku priority
Celkem podle sektoru přihlašovatele podnikatelský sektor (firmy) vládní sektor vysokoškolský sektor nemocnice soukromé (fyzické) osoby soukromý neziskový sektor neidentifikováno podle tříd MPT A Lidské potřeby B Průmyslová technika; doprava C Chemie; hutnictví D Textil; papír E Stavebnictví F Mechanika; osvětlení; topení, zbraně G Fyzika H Elektřina neidentifikováno vybrané oblasti high-tech Letectví Počítače a automatizované řídící systémy Komunikační technologie Lasery Mikroorganické a genetické inženýrství Polovodiče biotechnologie ICT
1996 31
1997 38
1998 39
1999 37
2000 39
2001 48
2002 46
2003 42
počet 2004 22
19 1 2 10 -
27 1 1 8 1 1
24 1 2 1 8 1 2
25 1 2 8 1 1
29 1 1 5 1 3
37 2 2 2 1 6
37 1 1 2 0 6
33 1 1 2 0 5
17 0 5
3 1 1 2 1 1 2 0 20
3 7 2 1 1 1 0 25
3 2 2 1 1 3 2 26
0 2 3 0 1 3 3 25
2 1 4 2 1 2 26
1 1 2 1 3 3 1 38
1 1 1 2 4 5 33
1 1 40
0 4 1 2 2 2 11
1 1 2 3
1 1 1
2 1 1 1 1 1 5
4 1 1 1 1 1 6
1 1 0 2
3 0 2 1 4
2 1 2 1 1 0 7 1 3 Zdroj: Eurostat 2010
2 600
1 273
380
Korea
Norsko
111 569
268
110
Čína
Rusko
36
3 755
OECD
Turecko
Švýcarsko
32 390
1 561
Kanada
Spojené státy
21 708
Japonsko
49 496
Švédsko
EU27
620
Španělsko
4 839
Slovinsko
Spojené království
7
31
Slovensko
48
3
Řecko
1 030
Rumunsko
42
Portugalsko
Rakousko
24
4 019
60 21 533
Polsko
Nizozemsko
Maďarsko Německo
247
7 112
Francie
Irsko
1 611
3
887
46
6
994
Finsko
Estonsko
Dánsko
Česká republika
Bulharsko
Belgie
2000
celkem
152
1 305
122 644
156
4 664
34 406
446
5 073
1 938
21 142
53 823
2 770
1 117
4 212
94
18
87
18
1 202
78
87
4 435
78 22 551
366
8 169
1 511
6
1 045
77
14
1 346
2005
0,7
0,2
98,7
0,5
520,9
114,7
84,5
27,1
50,9
171,0
102,5
293,1
15,4
82,2
15,3
1,3
4,4
0,1
128,5
4,1
0,6
252,4
5,9 262,0
65,1
117,1
311,3
2,2
166,1
4,5
0,7
97,1
2000
1,1
1,0
104,8
2,2
621,7
116,1
96,5
105,4
60,0
165,5
109,4
306,7
25,7
69,9
46,7
3,2
7,8
0,8
146,0
7,4
2,3
271,8
7,7 273,5
88,2
130,0
288,1
4,5
192,9
7,5
1,8
128,5
2005
na mil. obyvatel
0,2
0,4
32,9
1,6
143,8
25,1
20,7
11,7
14,5
33,5
44,3
65,1
8,1
28,4
7,0
0,7
3,3
0,1
55,0
2,5
0,4
95,5
4,2 83,5
29,1
41,3
46,2
1,1
46,8
3,3
0,6
32,6
2000
0,3
1,2
31,0
4,0
183,6
24,8
20,6
28,2
14,2
30,0
39,4
50,3
10,2
16,9
17,8
1,6
4,4
0,8
42,7
3,7
1,4
94,8
4,9 82,9
31,6
40,3
38,2
1,8
37,1
3,2
1,4
40,6
2005
na 1000 výzkumníků
10,5
10,0
183,8
12,9
652,1
120,8
174,2
68,8
93,6
219,8
270,0
315,6
79,7
173,9
63,3
18,7
43,0
6,4
230,4
31,4
9,2
471,0
61,3 411,9
202,7
216,0
363,0
36,9
284,3
24,6
22,3
178,7
2000
8,4
18,4
159,8
33,7
623,9
106,5
134,0
165,7
83,6
164,3
234,8
263,5
83,8
123,6
138,5
39,8
53,8
21,6
178,5
44,5
29,1
433,3
48,0 350,7
182,2
208,2
269,8
31,5
236,6
26,0
43,5
218,0
2005
na miliardu $ vynaložených na VaV
Patentové přihlášky u EPO podle země přihlašovatele a roku priority - celkem
Tab. 39 Patentové přihlášky u EPO podle země přihlašovatele a roku priority - mezinárodní srovnání
1
1
3
1
1
2
3
64
2 80
12
51
4
.
8
4
.
97
1
19
.
1
66
1 360
1
27
94
81
654
3
25
255
2000
celkem
4
55
.
3
88
1 381
8
87
77
283
1 094
1
58
258
2
.
3
.
30
13
3
70
1 279
27
115
3
1
34
4
1
119
2005
0,01
0,02
.
0,01
9,27
4,82
0,15
0,57
3,07
0,64
1,36
0,34
0,62
4,33
0,5
0,09
0,27
0,02
0,15
0,15
0,09
4,06
0,23 0,97
3,15
0,85
0,81
.
1,54
0,4
.
9,49
2000
0,03
0,04
.
0,04
11,83
4,66
1,78
1,81
2,4
2,22
2,23
0,12
1,35
4,29
1,15
.
0,23
0,02
3,63
1,24
0,07
4,28
0,13 3,38
6,54
1,83
0,48
0,93
6,23
0,35
0,06
11,35
2005
na mil. obyvatel
0,01
0,13
.
0,06
7,00
7,31
0,18
1,14
2,82
0,45
1,59
0,21
0,59
5,20
0,75
0,20
0,29
0,39
0,17
0,23
0,09
4,13
0,34 1,19
5,59
0,83
0,36
.
1,36
1,06
.
8,24
2000
8,3
.
0,6
50,1
44,3
1,6
12,9
20,0
5,6
17,0
1,6
10,8
44,5
12,5
27,4
5,4
18,2
0,9
4,0
3,7
27,0
8,5 9,5
48,5
8,3
5,0
.
11,7
15,1
.
86,1
2000
7,8
.
1,2
51,4
30,6
7,8
28,6
9,8
16,4
21,1
0,4
15,0
29,4
17,7
.
3,9
.
17,9
20,9
3,2
22,5
2,5 26,2
49,6
15,6
2,8
12,7
31,2
8,3
29,4
86,4
2005
na miliardu US$ vynaložených na VaV ve VŠ sektoru
0,06 2,1 3,8 Zdroj: OECD, Eurostat a dopočty ČSÚ
0,25
.
0,12
7,13
.
1,06
3,17
1,77
1,57
2,00
0,07
1,07
1,82
1,18
.
0,26
.
3,35
1,19
0,07
4,16
0,17 4,27
6,14
1,73
0,23
0,52
4,13
0,53
0,38
8,59
2005
na 1000 výzkumníků (FTE) VŠ sektoru
Patentové přihlášky u EPO podle země přihlašovatele a roku priority podané vysokými školami (VŠ)
Tab. 40 Udělené patenty tuzemským přihlašovatelům spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008 počet záznamů* Celkem z toho v zahraničí
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
68
89
58
85
173
159
184
184
165
1
9
6
19
37
31
40
51
28
35
38
26
35
40
55
69
80
56
7
21
17
28
45
30
38
29
50
19
13
4
8
10
31
31
36
14
5
7
4
6
16
6
18
20
20
podle hlavních poskytovatelů MŠMT celkem Akademie věd ČR celkem Ministerstvo průmyslu a obchodu Grantová agentura Ministerstvo zdravotnictví
-
-
-
4
4
3
2
-
4
Ministerstvo zemědělství
1
7
4
2
41
26
16
12
16
Ministerstvo obrany
1
1
2
-
17
2
1
- -
Ministerstvo životního prostředí
-
-
-
-
-
6
9
2 -
Ministerstvo dopravy
-
1
-
-
-
-
-
5
Ministerstvo kultury
-
-
1
-
-
-
-
-
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Ministerstvo pro místní rozvoj
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ostatní
-
1
-
2
-
-
-
-
1
38
47
26
42
56
62
71
95
59
-
-
-
-
-
-
-
-
1
19
21
17
34
54
31
52
34
68
4
podle příjemců vysoké školy fakultní nemocnice ústavy Akademie věd ČR resortní výzkumné a ostatní státní organizace
1
5
7
5
17
19
14
9
16
10
13
8
3
44
44
44
43
18
konsorcia
-
-
-
-
2
1
1
1
2
ostatní nebo nerozlišeno
-
3
-
1
-
2
2
2
1
68
89
58
85
173
159
184
184
165 137
právnické osoby
podle země udělení patentu Česká republika
67
80
52
66
136
128
144
133
USA
-
4
-
8
3
4
2
10
6
Japonsko
-
-
-
-
1
-
1
-
3
Ukrajina
-
-
1
-
3
1
- -
Izrael
-
-
-
-
-
-
-
-
2
Singapur
-
-
-
-
-
-
-
2
2
Slovenská republika
-
1
-
-
-
7
2
1
2
Kanada
1
-
2
1
2
-
-
1
1
Německo
-
2
-
7
21
7
17
5
1
Švýcarsko
-
-
2
1
2
1
4
4
1
ostatní
-
2
1
2
5
11
14
28
10
-
podle skupin vědních oborů Společenské vědy
1
-
1
-
1
-
2
4
1
Fyzika a matematika
1
9
6
9
2
11
13
10
10 49
30
37
25
36
64
33
51
50
Vědy o zemi
Chemie
4
2
2
5
2
9
10
5
5
Biovědy
2
8
2
11
14
13
22
11
24
Lékařské vědy
1
4
2
8
12
8
14
10
11
Zemědělství
8
13
7
2
43
29
23
23
17
-
-
-
-
1
-
2
-
2
Průmysl
20
15
11
14
27
54
47
71
46
Vojenství
1
1
2
-
7
2
-
-
-
Informatika
* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu udělených patentů - pokud je stejný patent uplatněn 2 poskytovateli státních finančních prostředků na VaV jež se na jeho vzniku finančně podíleli tak se v databázi RIV objeví 2krát, stejně tak pokud se na něm podílelo ve spolupráci více vynálezců např. ze dvou vysokých škol nebo 2 úsatvů AV ČR. Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
-
ostatní
4
-
-
13
-
4
-
10
-
-
1
-
2
8
5
-
-
1
-
-
-
-
-
-
-
25
26
2002
-
10
-
-
4
8
3
10
7
-
2
1
4
-
-
-
-
-
1
34
42
2003
-
16
1
7
12
4
2
11
2
1
2
2
10
1
-
-
-
-
1
40
56
2004
-
26
-
6
6
3
1
10
10
-
3
-
2
-
4
-
-
-
1
52
62
2005
-
26
-
8
5
1
1
23
5
2
5
-
4
-
-
-
-
-
-
62
71
2006
-
40
-
3
6
-
5
29
9
3
11
2
1
-
-
2
-
-
8
71
95
2007
-
27
-
6
6
1
1
12
5
1
-
1
-
-
-
-
1
1
-
56
59
2008
-
-
-
-
1
1
-
17
-
-
-
-
-
1
-
-
-
-
-
18
19
2000
-
-
-
-
-
3
-
17
1
-
-
-
2
-
-
-
-
-
-
19
21
2001
-
-
-
-
-
2
-
15
-
-
2
1
-
2
-
-
-
-
-
12
17
2002
-
2
-
-
1
3
-
26
2
-
-
-
3
1
-
-
-
-
7
23
34
2003
-
-
-
2
-
10
-
42
-
-
6
-
11
1
-
-
-
1
2
33
54
2004
-
1
-
-
-
7
-
22
1
-
2
-
5
-
3
-
-
-
3
18
31
2005
ústavy Akademie věd ČR
-
3
-
-
2
14
2
23
8
-
7
4
10
-
1
-
-
1
2
27
52
2006
-
5
-
-
4
9
-
16
-
-
14
2
2
1
-
-
-
-
2
13
34
2007
-
7
-
5
3
13
2
33
5
-
10
-
-
1
2
2
1
-
5
47
68
2008
počet záznamů*
Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu udělených patentů - pokud je stejný patent uplatněn 2 poskytovateli státních finančních prostředků na VaV jež se na jeho vzniku finančně podíleli tak se v databázi RIV objeví 2krát, stejně tak pokud se na něm podílelo ve spolupráci více vynálezců např. ze dvou vysokých škol nebo 2 úsatvů AV ČR.
Vojenství
13
-
Průmysl
5
Zemědělství
3
1
-
-
15
8
-
2
-
-
-
1
-
-
-
4
40
47
2001
4
Informatika
Lékařské vědy
Biovědy
Vědy o zemi
13
Fyzika a matematika
Chemie
1
1
Společenské vědy
podle skupin vědních oborů příjemců
-
Švýcarsko
-
Slovenská republika
-
-
Singapur
1
-
Izrael
Německo
-
Ukrajina
Kanada
-
37
38
USA
Česká republika
podle země udělení patentu
Celkem
2000
veřejné vysoké školy
Tab. 41 Udělené patenty veřejným vysokým školám a ústavům AV ČR spolufinancované ze státního rozpočtu ČR; 2000 - 2008
84
280
4. Masarykova univerzita v Brně
5. Univerzita Palackého v Olomouci
–
1
5
99
16
11
24
104
48
290
80
54
62
326
152
11. VŠ chemicko-technologická v Praze
12. Západočeská univerzita v Plzni
13. Technická univerzita v Liberci
14. Univerzita Pardubice
15. Vysoké učení technické v Brně
16. VŠ báňská -TU Ostrava
1
4
22. Akademie výtvarných umění v Praze
23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze
–
26. VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicíc –
–
–
–
–
–
3 –
s.v. - podpora specifického výzkumu na vysokých školách
účel. - účelová podpora
inst. - institucionální podpora
celk.
–
–
– – 1
3
5
111
69
63
17
204
356
93
84
116
340
–
–
7
–
–
– –
–
–
–
0 –
0 –
20
18
17
4
91
137
37
46
54
119
247
5
0
6
6
71
110
3
46
350
účel.
1 –
3
5
54
30
23
2
50
121
30
17
28
122
210
18
628
2
10
15
62
118
1
46
351
4
22
29
196
358
6
133
inst.
celk.
37
21
22
11
63
98
26
21
35
99
171
5
1
7
8
64
130
1
40
–
–
– 2
4
7
113
67
67
40
230
379
97
91
128
328
629
19
5
24
30
207
353
7
143
419 1 168
s.v.
podle podpory
2001
–
–
–
–
–
–
1 –
0
18
13
21
7
109
167
38
48
58
107
238
6
1
7
6
75
100
4
50
357
účel.
3 –
5
62
35
26
23
58
122
31
20
33
130
218
8
2
11
16
68
127
1
50
404
inst.
–
–
–
celk.
1
1
2
33
20
19
10
63
91
27
23
37
90
172
5
1
6
8
64
126
2
43
–
–
– –
–
–
2
–
–
–
3 –
4
3
5
67
37
28
25
63
131
34
21
35
140
235
9
3
12
0
0
22
19
35
9
121
158
37
41
56
115
258
6
1
9
7
78
129
3
56
411
účel.
8
123
81
85
44
238
383
94
82
123
335
649
19
5
28
74 17
34
136
1
54
435
inst.
–
–
–
celk.
1
1
2
34
25
22
11
54
94
23
20
31
81
156
5
2
7
9
53
94
2
32
–
–
– 3
4
8
120
88
84
43
233
356
94
80
119
319
666
18
10
30
33
217
393
9
151
287 1 178
s.v.
podle podpory
2003
205
359
6
142
408 1 132
s.v.
podle podpory
2002
–
–
– 2
–
–
– 0
1
20
26
33
6
111
131
36
38
51
103
277
5
5
11
6
91
156
6
65
465
účel.
3 –
5
67
37
28
25
63
131
34
21
35
140
235
9
3
12
17
74
139
1
53
435
inst.
–
–
–
celk.
1
1
3
32
25
23
12
59
94
23
21
33
76
154
5
2
7
10
52
98
2
33
–
–
–
–
1 –
0 –
3
22 –
123
118
78
61
197
392
117
122
147
307
796
28
6 –
–
–
–
–
–
0 –
19
48
29
35
4
82
158
22
83
59
75
358
7
4
10
5
93
171
11
29
525
účel.
2 –
44
63
21
45
53
142
70
18
55
160
286
16
11
45
30
174
60
332
102
785
inst.
celk.
1
1
3
30
26
23
12
62
91
24
22
33
72
152
5
3
8
10
54
99
2
34
–
–
–
–
2 –
0 –
3
22 –
148
121
78
70
218
405
116
127
–
–
1
–
–
0 –
18
76
32
36
13
103
172
22
84
116
79
390
7
6
12
16
137
187
11
31
514
účel.
3 –
44
63
21
45
62
148
70
20
56
161
303 205
289
16
12
45
198
343
105
790
inst.
celk.
1
1
4
28
27
21
13
53
84
24
24
33
63
148
5
2
8
12
60
113
2
32
–
–
–
–
2 –
0 –
5
27 –
187
165
107
83
234
513
134
143
196
370
968
37
6 –
37
82
489
804
18 –
199
287 1 953
s.v.
podle podpory
2006
828
29
8 –
31
73
395
643
14 –
169
278 1 591
s.v.
podle podpory
2005
321
603
13 –
164
278 1 589
s.v.
podle podpory
2004
5
71
86
41
48
65
211
75
23
62
187
422
26
11
47
235
404
113
979
inst.
–
–
1
–
–
0 –
0
22
84
47
47
22
120
221
36
96
99
124
407
6
4
18
21
190
280
15
52
694
účel.
celk.
1
1
5
32
33
19
14
49
81
23
24
36
60
139
5
2
7
14
64
120
3
34
–
–
0 –
–
–
– –
1
–
–
0 –
0
4
95
63
44
23
138
253
40
99
111
141
424
5
4
21
25
197
292
15
83
668
účel.
5
72
86
41
48
59
193
76
24
64
189
422
26
11
49
223
409
117
987
inst.
22
2 –
mil. Kč
0
1
5
29
32
20
14
49
86
22
22
35
58
133
8
2
6
14
65
122
4
32
286
s.v.
podle podpory
2008
27 –
196
182
105
85
245
532
139
144
210
388
980
38
6 –
39
88
485
823
19 –
233
280 1 940
s.v.
podle podpory
2007
Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR
999 3 976 1 308 1 388 1 280 4 138 1 454 1 433 1 252 4 180 1 565 1 571 1 044 4 254 1 565 1 644 1 044 5 299 2 426 1 828 1 044 5 599 2 491 2 064 1 044 6 761 3 109 2 608 1 044 6 910 3 100 2 767 1 044
35
25
24
36
110
15
10
21
91
134
5
1
8
5
45
99
1
28
304 1 119
s.v.
Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.
Vysvětlivky
Celkem
–
–
4 –
29
24
33
68
111
23
32
43
99
221
9
3 292 1 007 1 285
–
25. Vysoká škola polytechnická Jihlava
–
24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně
1 –
1
5
21. Akademie múzických umění v Praze
1
42
107
–
26
75
19. Česká zemědělská univerzita v Praze
20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně
11
69
18. Vysoká škola ekonomická v Praze
17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
–
3
164
17
519
9. Slezská univerzita v Opavě
10. České vysoké učení technické v Praze
–
9
2
4
–
1
6
22
8. Univerzita Hradec Králové
7. Ostravská univerzita v Ostravě
5
14
24
78
37
159
97
3
49
345
účel.
6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno
–
28
105
3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.
282
931
inst.
podle podpory
2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích
celk.
1. Univerzita Karlova v Praze
Veřejná vysoká škola
2000
Tab. 42 Finanční hodnota podpory VaV jednotlivých veřejných VŠ ze státního rozpočtu ČR, 2000 - 2008
668
1 654
2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích
83
200
_
_
_
_
_
_
18
79
1
1
36
64
14
14
1
1
2
22
11
21
3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.
15
15
_
_
2
2
_
_
_
_
_
_
0
0
5
5
2
2
_
_
6
6
4. Masarykova univerzita v Brně 292
701
1
1
22
22
12
26
13
13
48
110
52
150
13
71
28
64
37
82
65
161
5. Univerzita Palackého v Olomouci 197
420
_
_
_
_
_
_
3
3
43
58
16
46
16
16
8
93
68
96
42
108
25
74
_
_
0
0
_
_
6
55
2
2
3
3
_
_
14
14
_
_
_
_
6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno
V této tabulce není zahrnuta podpora specifického výzkumu na vysokých školách. Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.
Vysvětlivky
z toho účelová podpora
Celkem
_
16
z toho účelová podpora
z toho účelová podpora
16
Průmysl celkem
_
31
Vojenství celkem
68
z toho účelová podpora
5
Informatika celkem
5
170
z toho účelová podpora
z toho účelová podpora
562
Lékařské vědy celkem
Zemědělství celkem
115
z toho účelová podpora
47
z toho účelová podpora
202
76
Vědy o zemi celkem
Biovědy celkem
33
117
z toho účelová podpora
61
314
Fyzika a matematika celkem
z toho účelová podpora
133
Chemie celkem
350
z toho účelová podpora
1. Univerzita Karlova v Praze
Společenské vědy celkem
7. Ostravská univerzita v Ostravě 21
32
_
_
0
0
0
0
_
_
0
0
2
2
3
3
2
2
2
13
10
10
8. Univerzita Hradec Králové 4
4
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
1
4
4
9. Slezská univerzita v Opavě 5
30
_
_
_
_
0
0
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
18
3
11
21
10. České vysoké učení technické v Praze 424
847
_
_
330
651
13
13
0
0
5
5
_
_
12
12
0
0
43
145
21
1
11. VŠ chemicko-technologická v Praze 141
330
_
_
17
60
_
_
27
88
_
_
12
12
7
22
77
146
1
1
1
19
12. Západočeská univerzita v Plzni 111
175
_
_
69
93
2
2
_
_
_
_
0
0
0
0
_
_
28
61
11
4
13. Technická univerzita v Liberci 99
122
_
_
51
74
1
1
_
_
_
_
9
9
31
31
_
_
3
3
4
40
116
_
_
6
58
0
0
_
_
0
0
_
_
0
0
25
48
3
3
6
6
14. Univerzita Pardubice
Tab. 43 Finanční hodnota podpory VaV jednotlivých veřejných VŠ ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů v roce 2008
13
15. Vysoké učení technické v Brně 253
446
_
_
182
359
3
3
3
3
_
_
_
_
7
7
21
37
23
23
13
10
16. VŠ báňská -TU Ostrava
2
17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 23
71
_
_
12
45
_
_
_
_
_
_
1
1
_
15
5
5
3
3
2
70
18. Vysoká škola ekonomická v Praze 44
85
_
_
_
_
9
9
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
6
6
29
19. Česká zemědělská univerzita v Praze 63
149
_
_
2
2
_
_
34
107
_
_
4
4
15
15
1
1
1
1
6
20
20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně 95
167
_
_
1
1
_
_
55
113
_
_
32
32
1
1
3
3
_
_
3
17
11
21. Akademie múzických umění v Praze 22
22
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
11
11
11
5
22. Akademie výtvarných umění v Praze 0
5
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
0
0
23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze 0
0
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
0
1
1
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
1
24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně
2 767
5 866
1
1
767
1 499
74
125
165
465
270
738
283
526
238
355
221
479
353
805
396
873
Zdroj: ČSÚ 2010 podle údajů z Informačního systému VaV (RVVI) a MŠMT ČR
138
197
_
_
56
114
3
3
_
_
_
_
0
0
67
67
1
1
2
2
10
mil. Kč
Celkem
957 19 806 335 125 26 6 29 208 223 62 42 116 115 110 1
49
1 816
389
154
61
22
45
726
460
98
95
219
366
326
4
5. Univerzita Palackého v Olomouci
6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno
7. Ostravská univerzita v Ostravě
8. Univerzita Hradec Králové
9. Slezská univerzita v Opavě
10. České vysoké učení technické v Praze
11. VŠ chemicko-technologická v Praze
12. Západočeská univerzita v Plzni
13. Technická univerzita v Liberci
14. Univerzita Pardubice
15. Vysoké učení technické v Brně
16. VŠ báňská -TU Ostrava
_ _ _ _
_
11
_
_
23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze
24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně
25. Vysoká škola polytechnická Jihlava
26. VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích 10 275
_
_
3
_
_
_
343
491
533
90
386
406
137
90
111
828
825
73
25
95
186
465
1 312
100
330
3 446
celkem
4 248
_
_
_
_
_
_
101
57
40
37
130
115
69
37
62
436
273
33
8
28
18
231
659
16
135
1 763
z toho v zahr. (1)
2001
11 288
_
_
30
_
17
_
357
445
702
143
406
631
256
96
163
849
906
83
23
87
194
423
1 863
93
276
3 245
celkem
4 633
_
_
_
_
4
_
79
67
40
60
166
170
138
44
129
498
360
52
2
44
21
185
812
13
109
1 640
z toho v zahr. (1)
2002
13 352
_
_
8
_
22
_
468
583
732
147
359
670
412
126
191
581
995
77
31
90
230
570
2 123
55
415
4 467
celkem
5 802
_
_
1
_
4
_
137
72
91
69
136
250
225
76
135
349
362
43
9
48
42
279
1 091
19
195
2 169
z toho v zahr. (1)
2003
14 790
_
_
6
2
11
_
536
537
685
129
498
924
483
127
174
690
977
41
40
122
158
699
2 424
80
564
4 883
celkem
6 399
_
_
_
_
5
_
150
54
86
70
252
385
259
92
123
419
386
21
22
74
40
309
993
45
233
2 381
z toho v zahr. (1)
2004
16 031
_
_
9
7
2
15
543
871
665
134
376
840
522
122
208
610
1 111
78
40
94
199
611
2 873
86
438
5 577
celkem
7 283
_
_
_
1
2
_
123
123
111
56
173
328
354
69
147
349
569
57
17
46
33
320
1 315
45
203
2 842
z toho v zahr. (1)
2005
18 341
_
_
20
12
2
51
406
816
801
192
447
885
633
165
286
664
1 212
91
42
230
262
749
3 682
99
522
6 072
celkem
8 778
_
_
_
5
_
_
121
136
111
84
249
375
456
75
218
408
577
63
21
125
116
416
1 728
46
289
3 159
z toho v zahr. (1)
2006
19 383
2
_
11
5
2
50
455
1 055
691
214
722
1 164
601
171
357
756
1 125
86
80
157
331
1 151
2 155
129
561
7 352
celkem
9 407
_
_
3
2
1
_
149
185
109
130
525
605
400
90
208
457
636
64
24
77
138
577
1 003
60
337
3 627
z toho v zahr. (1)
2007
18 374
45
_
5
5
4
41
570
1 061
620
201
451
1 355
612
189
312
835
1 138
121
102
197
296
1 044
1 645
129
643
6 753
celkem
9 153
1
_
_
1
4
1
196
233
101
129
230
641
380
112
168
524
657
68
37
106
141
586
748
56
414
3 619
z toho v zahr. (1)
2008
počet záznamů*
(1) - články publikované veřejnými vysokými školami v zahraničních odborných časopisech
Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.
Vysvětlivky
Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu publikovaných odborných článků veřejnými vysokými školami - pokud se na stejném uplatěném odborném článku podílelo více autorů např ze dvou vysokých škol tak se v databázi RIV objeví 2krát.
3 558
2
8
22. Akademie výtvarných umění v Praze
8 221
_
_
Celkem
94
306
20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně
21. Akademie múzických umění v Praze
32 77
358
473
18. Vysoká škola ekonomická v Praze
19. Česká zemědělská univerzita v Praze
17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
4. Masarykova univerzita v Brně
3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.
2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích
1. Univerzita Karlova v Praze 173
celkem
226
z toho v zahr. (1)
2 009
Veřejná vysoká škola
2000
Tab. 44 Odborné články jednotlivých veřejných VS spolufinancované ze státního rozpočtu České republiky; 2000 - 2008
3 619
6 753
3
3
84
92
_
_
20
2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích
414
643
_
_
1
2
_
_
79
140
14
26
194
245
19
27
7
12
77
82
23
109
3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.
56
129
_
_
8
17
_
_
_
_
8
8
1
8
3
18
13
21
16
19
7
38
464
4. Masarykova univerzita v Brně 748
1 645
_
_
1
8
46
49
1
4
83
361
167
284
60
94
75
100
215
281
100
5. Univerzita Palackého v Olomouci 586
1 044
_
_
_
1
_
_
11
14
108
330
94
134
14
26
127
140
195
233
37
166
_
6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno 141
296
_
_
_
_
_
_
62
146
43
94
23
31
_
3
11
19
2
3
_
85
7. Ostravská univerzita v Ostravě 106
197
_
_
3
6
_
_
_
_
4
16
13
20
9
15
3
6
49
49
25
70
8. Univerzita Hradec Králové 37
102
_
_
_
_
8
10
2
4
1
1
1
3
_
1
_
_
10
13
15
62
9. Slezská univerzita v Opavě 68
121
_
_
_
_
4
8
_
_
_
_
_
_
_
_
1
1
48
50
15
83
10. České vysoké učení technické v Praze 657
1 138
_
_
266
570
17
38
_
1
14
37
6
7
8
35
9
21
303
346
34
9
11. VŠ chemicko-technologická v Praze 524
835
_
_
84
184
1
1
49
105
8
13
20
35
47
92
299
371
14
25
2
78
12. Západočeská univerzita v Plzni 168
312
_
_
76
119
_
_
_
_
_
2
1
2
1
11
26
26
52
74
12
13. Technická univerzita v Liberci 112
189
1
1
70
122
_
_
_
_
_
_
1
1
9
11
4
5
23
33
4
16
90
380
612
_
_
55
126
14
30
10
12
13
57
12
13
_
2
205
221
40
61
31
47
15. Vysoké učení technické v Brně 641
1 355
_
_
427
915
_
_
_
10
1
6
2
24
5
12
60
159
129
182
17
16. VŠ báňská -TU Ostrava 230
451
_
_
111
205
8
12
_
_
1
2
_
_
26
54
_
_
58
70
26
108
50
17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 129
201
_
_
44
64
_
8
4
9
3
3
_
1
2
3
43
48
13
15
20
18. Vysoká škola ekonomická v Praze 101
620
_
_
2
2
1
11
_
_
1
2
_
_
_
_
_
_
13
30
84
575
19. Česká zemědělská univerzita v Praze 233
1 061
_
_
12
42
_
_
102
742
2
2
75
158
22
41
10
10
4
13
6
53
97
20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně 196
570
_
_
22
47
4
14
77
266
_
1
28
64
16
31
26
30
9
20
14
21. Akademie múzických umění v Praze 1
41
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
2
_
39
4
22. Akademie výtvarných umění v Praze 4
4
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
4
5
23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze 1 _
5
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
počet
4
4
1 266
2 522
103
181
417
1 480
1 435
3 791
1 204
1 843
438
813
1 288
1 654
2 285
2 691
712
3 350
9 152
5 18 329
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
5
24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně
Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.
Vysvětlivky Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu publikovaných odborných článků veřejnými vysokými školami - pokud se na stejném uplatěném odborném článku podílelo více autorů např ze dvou vysokých škol tak se v databázi RIV objeví 2krát.
z toho v zahraničních časopisech
Celkem
z toho v zahraničních časopisech
Vojenství celkem
z toho v zahraničních časopisech
Průmysl celkem
z toho v zahraničních časopisech
Informatika celkem
z toho v zahraničních časopisech
27
1 131
z toho v zahraničních časopisech
Zemědělství celkem
2 830
Lékařské vědy celkem
566
813
Biovědy celkem
z toho v zahraničních časopisech
337
197
z toho v zahraničních časopisech
369
z toho v zahraničních časopisech
Vědy o zemi celkem
464
1 014
z toho v zahraničních časopisech
Chemie celkem
1 090
235
1 097
1. Univerzita Karlova v Praze
Fyzika a matematika celkem
z toho v zahraničních časopisech
Společenské vědy celkem
14. Univerzita Pardubice
Tab. 45 Odborné články jednotlivých veřejných VS spolufinancované ze státního rozpočtu ČR podle vědních oborů v roce 2008
Celkem
1 _ _
_
_
13. Technická univerzita v Liberci
1
47
_
_
_
_
_
_
_
_
_
5
_
3
1
_
_
7
21
_
_
_
_
1
7
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
_
_
_
_
_
_
5
_
_
_
_
_
_
_
_
1
z toho v zahr. (1)
25
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
5
_
_
_
_
6
9
_
_
_
_
_
1
_
_
4_
celkem
1
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
_
_
_
_
_
_
_
_
z toho v zahr. (1)
2002
41
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
2
_
_
_
7
12
_
_
_
_
4
2
_
1
13
celkem
8
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
2
_
_
_
_
1
2
_
_
3
z toho v zahr. (1)
2003
56
_
_
_
_
_
_
3
2
_
_
_
5
2
1
_
5
16
_
_
_
1
13
1
_
_
7
celkem
16
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
_
_
_
_
4
_
_
_
_
9
_
_
_
2
z toho v zahr. (1)
2004
62
_
_
_
_
_
_
1
3
_
_
_
3
_
7
1
10
16
_
_
_
_
2
9
_
3
7
celkem
10
_
_
_
_
_
_
_
1
_
_
_
_
_
_
_
_
1
_
_
_
_
_
4
_
_
4
z toho v zahr. (1)
2005
71
_
_
_
_
_
_
_
3
_
_
_
13
10
2
1
5
13
_
_
_
_
14
1
_
5
4
celkem
z toho v zahr. (1)
2006
2
9
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
_
_
_
1
_
_
_
_
_
5
_
_
_
95
_
_
_
_
_
_
1
6
_
_
4
8
9
7
1
7
20
_
_
_
_
13
2
_
8
9
celkem 2
_
_
_
24
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
4
6
_
_
_
_
12
z toho v zahr. (1)
2007
59
_
_
_
_
_
_
3
10
_
1
_
8
3
_
1
11
13
_
_
_
1
_
2
_
3
3_
celkem
z toho v zahr. (1)
2008
3
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
1
_
_
_
1
_
_
_
1
počet záznamů*
Zdroj: ČSÚ 2010 podle dat z IS VaVaI spravovaného RVVI uvedených v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV)
* počet uplatněných výsledků v daném roce uvedených v databázi RIV neodpovídá skutečnému počtu udělených patentů veřejných vysokých škol - pokud se na stejném uplatněném patentu podíleli výzkumníci např ze dvou vysokých škol tak se v databázi RIV objeví 2krát.
(1) - patenty udělené zahraničními patentovými úřady
Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.
Vysvětlivky
1
_
_
38
26. VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích
Celkem
_ _
_
_
_
_
23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze
24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně
_
_
22. Akademie výtvarných umění v Praze
25. Vysoká škola polytechnická Jihlava
_ _
5
_
21. Akademie múzických umění v Praze
_
20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně
_
_
17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
_
_ _
4
_
16. VŠ báňská -TU Ostrava
18. Vysoká škola ekonomická v Praze
_
19. Česká zemědělská univerzita v Praze
_
_
7
14. Univerzita Pardubice
15. Vysoké učení technické v Brně
11. VŠ chemicko-technologická v Praze
13
_
12. Západočeská univerzita v Plzni
10. České vysoké učení technické v Praze
_
_
_
8. Univerzita Hradec Králové
_
_
_
7. Ostravská univerzita v Ostravě
4
_
_
6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno
9. Slezská univerzita v Opavě
_ _
1
1
4. Masarykova univerzita v Brně
5. Univerzita Palackého v Olomouci
_
_
3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.
_
8 _
_
3_
_
celkem
1. Univerzita Karlova v Praze
celkem
z toho v zahr. (1)
2001
2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích
Veřejná vysoká škola
2000
Tab. 46 Patenty udělené jednotlivým veřejným VŠ spolufinancované ze státního rozpočtu ČR, 2000 - 2008
402
272
8. Univerzita Hradec Králové
9. Slezská univerzita v Opavě
34 014 Kč
80
128
23. Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze
24. Janáčkova akademie múzic. umění v Brně
30 16 977
22 559 Kč 35 529,00
31 963 Kč
30 568 Kč
23 999 Kč
46 647 Kč
47 352 Kč
30 850 Kč
36 158 Kč
30 153 Kč
61 357 Kč
86 846 Kč
59 699 Kč
51 259 Kč
62 995 Kč
65 242 Kč
61 318 Kč
47 934 Kč
49 874 Kč
68 499 Kč
66 425 Kč
57 882 Kč
36 145 Kč
45 421 Kč
61 714 Kč
57 046 Kč
61 247 Kč
40 465 Kč
Výraz “v tom” ... jde o úplný výčet, tj. součet dílčích údajů se musí rovnat údaji celkovému.
Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů.
53 480 Kč 63 416 Kč
2 31 634 Kč 1 890 57 596 Kč
2
22
9
12
60
57
61
66
38
112
115
51
51
68
59
176
17
30
37
32
129
196
37
51
400
průměrná mzda
profesoři počet
Tečka ( . ) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý.
Ležatá čárka ( – ) v tabulce na místě údaje značí, že se jev nevyskytoval.
Vysvětlivky
26. VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích Celkem
67
25 040 Kč
58
22. Akademie výtvarných umění v Praze
25. Vysoká škola polytechnická Jihlava
25 427 Kč
270
21. Akademie múzických umění v Praze
48 818 Kč
38 002 Kč
546
465
35 742 Kč
20. Mendelova zem. a les. univerzita v Brně
18. Vysoká škola ekonomická v Praze
38 293 Kč
37 573 Kč
36 436 Kč
29 748 Kč
33 287 Kč
41 644 Kč
38 905 Kč
34 984 Kč
27 840 Kč
36 246 Kč
34 201 Kč
34 527 Kč
39 858 Kč
32 056 Kč
34 643 Kč
32 637 Kč
průměrná mzda
19. Česká zemědělská univerzita v Praze
380
579
17. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
1 002
505
14. Univerzita Pardubice
1 044
560
13. Technická univerzita v Liberci
16. VŠ báňská -TU Ostrava
858
12. Západočeská univerzita v Plzni
15. Vysoké učení technické v Brně
410
11. VŠ chemicko-technologická v Praze
1 546
451
7. Ostravská univerzita v Ostravě
10. České vysoké učení technické v Praze
239
1 157
5. Univerzita Palackého v Olomouci
6. Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno
1 461
437
3. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.
4. Masarykova univerzita v Brně
581
3 446
počet
2. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích
1. Univerzita Karlova v Praze
Veřejná vysoká škola
Akademičtí pracovníci celkem
37 465 Kč
32 151 Kč
33 146 Kč
28 134 Kč
25 612 Kč
47 485 Kč
58 003 Kč
41 092 Kč
42 031 Kč
48 418 Kč
46 083 Kč
45 584 Kč
40 800 Kč
45 141 Kč
49 729 Kč
47 282 Kč
50 232 Kč
35 814 Kč
50 245 Kč
46 103 Kč
43 178 Kč
49 443 Kč
40 184 Kč
45 112 Kč
40 943 Kč
průměrná mzda
3 24 939 Kč 3 384 44 409 Kč
5
34
8
8
70
88
87
133
78
178
256
99
106
140
96
343
37
69
92
39
207
303
78
104
724
počet
docenti
31 219 Kč
25 111 Kč
24 011 Kč
21 068 Kč
20 740 Kč
34 092 Kč
35 626 Kč
31 140 Kč
31 814 Kč
31 830 Kč
32 401 Kč
33 773 Kč
25 018 Kč
29 482 Kč
33 908 Kč
31 947 Kč
31 361 Kč
26 867 Kč
30 365 Kč
29 018 Kč
30 783 Kč
35 835 Kč
29 739 Kč
28 693 Kč
27 106 Kč
průměrná mzda
15 23 957 Kč 8 914 30 306 Kč
55
67
47
29
136
184
364
324
155
697
481
174
375
479
210
893
159
223
311
105
583
543
294
406
1 605
počet
odborní asistenti
21 740 Kč
26 395 Kč
20 034 Kč
22 949 Kč
16 558 Kč
x
26 433 Kč
25 772 Kč
21 726 Kč
25 398 Kč
x
22 530 Kč
27 032 Kč
18 710 Kč
25 801 Kč
25 769 Kč
29 141 Kč
18 004 Kč
17 682 Kč
16 436 Kč
21 495 Kč
20 073 Kč
27 430 Kč
22 734 Kč
21 391 Kč
8 17 486 Kč 1 653 23 843 Kč
1
5
11
8
-
127
1
52
72
-
190
176
29
78
46
33
8
38
5
63
93
229
13
11
357
průměrná mzda
asistenti počet
v tom
Tab. 47 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců veřejných vysokých škol a jejich průměrná měsíční mzda v roce 2008
26 578 Kč
x
17 448 Kč
15 670 Kč
x
x
18 833 Kč
25 432 Kč
22 726 Kč
20 745 Kč
24 724 Kč
x
20 906 Kč
x
19 739 Kč
19 244 Kč
23 162 Kč
x
x
22 625 Kč
26 662 Kč
20 551 Kč
26 736 Kč
24 287 Kč
průměrná mzda
0 18 516 Kč 592 24 032 Kč
3
-
6
-
5
-
-
4
36
2
1
5
-
56
-
1
3
42
-
-
67
134
14
4
208
počet
lektoři
99 713 Kč
x
x
x
63 923 Kč
x
39 775 Kč
2 17 289 Kč 543 37 198 Kč
-
-
-
1
-
9
33
-
x
35 997 Kč
x
x
x
42 173 Kč
x
27 374 Kč
30 785 Kč
x
83 414 Kč
x
29 937 Kč
34 454 Kč
38 400 Kč
41 880 Kč
33 603 Kč
průměrná mzda
- x
13
-
-
-
37
-
100
49
-
6
-
79
55
2
5
152
počet
pedagogičtí prac. VaV
x
25 576 Kč
x
22 322 Kč
25 277 Kč
23 984 Kč
39 439 Kč
27 474 Kč
35 077 Kč
29 281 Kč
31 022 Kč
30 001 Kč
22 053 Kč
28 371 Kč
24 688 Kč
37 364 Kč
12 659 Kč
17 130 Kč
34 624 Kč
x
26 161 Kč
29 050 Kč
37 713 Kč
28 284 Kč
30 289 Kč
průměrná mzda
1 4 985 Kč 1 756 29 297 Kč
-
2
-
6
26
167
14
51
30
38
16
30
15
95
98
168
12
2
9
-
72
264
5
62
572
počet
Vědečtí pracovníci
19 636 Kč
26 174 Kč
35 007 Kč
24 065 Kč
25 575 Kč
25 185 Kč
29 374 Kč
28 225 Kč
25 629 Kč
24 926 Kč
24 466 Kč
22 841 Kč
21 453 Kč
26 201 Kč
25 995 Kč
27 824 Kč
24 246 Kč
25 059 Kč
22 458 Kč
19 952 Kč
23 101 Kč
31 706 Kč
22 803 Kč
23 355 Kč
23 169 Kč
průměrná mzda
. 4 752
28
49
28
20
54
129
99
131
44
367
293
127
187
268
78
411
149
66
57
220
191
222
81
89
1 365
počet
Ostatní pracovníci
Zdroj: ČSÚ podle ÚIV Praha
18 20 458 Kč 9 460 25 558 Kč
30
73
27
27
127
330
453
327
244
526
784
288
160
406
254
849
120
146
241
141
569
1 047
215
433
1 625
počet
Technickohospodářští pracovníci
Univerzita Karlova v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Masarykova univerzita Univerzita Palackého v Olomouci Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové Slezská univerzita v Opavě České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Západočeská univerzita v Plzni Technická univerzita v Liberci Univerzita Pardubice Vysoké učení technické v Brně Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola ekonomická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Č. Budějovicích
Celkem
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.
Veřejná vysoká škola
38 074
7 527 1 228 695 3 841 2 102 877 702 496 462 3 880 1 101 1 579 981 883 2 902 2 051 942 1 364 1 995 1 580 368 88 111 178 104 37
Náklady celkem
Tab. 48 Celkové veřejné náklady veřejných vysokých škol za rok 2008
19 658
3 841 741 381 2 057 1 180 340 440 305 272 2 025 546 866 464 508 1 370 1 190 388 642 887 695 217 46 64 115 59 20
celkem
osobní
14 465
mzdové náklady 2 837 489 280 1 500 869 251 329 224 196 1 491 408 640 348 378 1 026 876 288 479 659 512 161 34 48 85 44 14 3 316
588 119 47 277 189 191 36 47 37 269 109 101 82 64 245 158 105 67 313 217 22 6 6 8 8 5
spotřeba materiálu
1 406
311 42 29 114 65 37 18 14 20 157 48 53 47 25 133 30 22 74 74 55 13 6 5 6 5 0
spotřeba energie
984
280 11 20 73 45 28 8 5 7 68 16 27 86 16 63 22 11 30 95 49 8 5 3 4 5 0
opravy a udržování
714
170 19 6 69 39 7 15 6 8 78 22 26 23 15 55 38 23 21 37 27 3 1 3 1 1 1
cestovné
3 176
615 97 52 308 157 98 30 25 38 313 135 171 87 63 308 203 99 68 121 133 22 8 4 16 4 1
odpisy dlouhodob. HIM a NHIM
8 820
1 721 199 159 942 428 176 155 95 81 969 224 334 192 192 727 410 294 461 469 404 83 16 26 28 23 10
ostatní náklady
mil. Kč
Zdroj: ČSÚ podle ÚIV Praha a Výroční zprávy o hospodaření vysokých škol za rok 2008
5 193
sociální náklady 1 004 252 101 557 311 89 112 80 76 534 139 226 116 130 344 314 100 162 228 183 56 12 17 30 15 5
v tom
v tom
Univerzita Pardubice
Vysoké učení technické v Brně
VŠ báňská -TU Ostrava
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Vysoká škola ekonomická v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze
Mendelova zem. a les. univerzita v Brně
Akademie múzických umění v Praze
Akademie výtvarných umění v Praze
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
369 619
Vysoké školy celkem 45 990
43 881
10 568 10 571
–
–
36
13
17
72
296
559
217
168
392
957
153
248
412
397
1 031
60
41
95
106
509
1 456
44
354
2 945
75 858 109 209
–
110
69
–
2 –
1 –
91
1 808
6 312
1 483
5 308
7 130
2 944
2 214
2 362
2 971
706
2 543
2 498
2 987
2 842
199
5 729
10 223
2 871
3 329
9 601
Magisterské studium v délce 1 až 3 roky, které je pokračováním studia bakalářských programů.
–
–
135
34
466
2 261
2 706
4 570
1 460
3 727
4 561
1 418
787
2 075
764
4 025
710
302
815
152
2 005
5 011
671
1 003
4 463
Magisterské studijní programy v délce 4 až 6 let.
49 407
49 313
74
428
299 –
107
1
830
859
71
138
88
1 287
3 624
13
850
520
2 074
1 488
2 116
5 203
6 961
1 514
2 579
18 279
(3)
161 402
146 450
529 –
2 095 –
339
598
6 049
8 388
11 295
5 302 –
11 066
12 651
5 590
4 823
9 071
1 976
12 540
4 009
2 984
3 968
255
7 048
14 227
4 567
4 582
13 540
Celkový součet nemusí souhlasit se součtem za VŠ/fakulty, formy studia, typy studijních programů a skupiny studijních programů.
264 304
247 262
529
2 095
583
474 –
316 –
1 242
8 593
12 463
16 930
6 926
15 242
18 276
7 241
7 081
15 055
3 114
18 315
5 273
5 344
6 329
2 620
14 640
26 905
6 742
8 457
38 703
dokt.
–
70 955
44 640
–
110 –
16
–
12 –
1 165
4 128
315
3 220 –
4 157
1 180
1 469
1 616
1 868
213 –
1 095
2 031
2 224
2 007
69 –
3 263
6 225
2 364
2 445
3 651
bakal.
4 100
4 100
32
69
179
1
115
56
8
244
127
33
2
249
227
1 157
518
–
–
–
–
–
446 –
101
539
20 771
13 313
8
23
395
1 541
718
1 830
1 605
710
416
323
354
67
470
307
431
431
430
1 817
564
946
nav. magist (2) magist.(3)
–
–
v typu studijního programu
14 087
14 080
13
2
1
56
183
467
450
264
1 263
1 002
321
181
622
427
964
161
86
177
130
891
1 709
67
223
4 490
dokt.
v distančním a kombinovaném studiu
celkem (1)
(2)
203 263
173 168
316
1 575
363
255
143
708
6 097
10 063
9 961
7 036
8 564
4 568
4 878
5 038
9 203
2 177
4 473
5 522
5 332
6 433
2 307
14 233
22 356
6 480
8 338
29 215
bakal.
nav. magist (2) magist.(3)
v tom podle typu studijního programu
v prezenčním studiu
v tom podle typu studia
(1)
Vysvětlivky:
319 615
529
2 205
652
476
317
1 332
10 352
18 712
18 397
12 205
22 308
21 176
9 424
9 415
17 990
3 817
20 806
7 750
8 291
9 143
2 816
20 250
36 252
9 584
11 728
48 054
celkem (1) z toho ženy celkem (1)
Veřejné vysoké školy celkem
VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích
Technická univerzita v Liberci
13.
26.
Západočeská univerzita v Plzni
12.
Vysoká škola polytechnická Jihlava
VŠ chemicko-technologická v Praze
11.
25.
České vysoké učení technické v Praze
10.
Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze
Slezská univerzita v Opavě
9.
Janáčkova akademie múzic. umění v Brně
Univerzita Hradec Králové
8.
23.
Ostravská univerzita v Ostravě
7.
24.
Univerzita Palackého v Olomouci
Masarykova univerzita v Brně
4.
Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L.
3.
5.
Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích
2.
6.
Univerzita Karlova v Praze
1.
Veřejná vysoká škola
Studenti (FO), stav k 31.12. 2008
Tab. 49 Počet studentů a absolventů veřejných vysokých škol v roce 2008
73 153
63 708
99
176
63
40
308
2 347
4 142
4 062
2 844
4 959
5 284
1 880
1 589
3 321
884
4 755
1 330
1 546
2 235
465
3 603
6 879
1 444
2 116
7 396
celkem (1)
41 631
35 420
82
104
32
21
162
1 440
2 399
2 442
1 649
2 163
1 198
1 126
930
1 737
522
995
1 008
1 049
1 548
399
2 669
4 532
1 035
1 553
4 664
z toho ženy
Absolventi (FO), data za r. 2008
53 906
50 463
99
150
25 228
14 578
19
59
–
10 221
45 –
4 –
118
829
736
1 138
555
850
1 093
362
187
543
439
141
57 –
248
51
324
1 218
150
278
860
10 755
–
40 –
17
18
571
447
14 607
99 –
85
155
1 181
1 395
2 225
837
1 206
164
435
857
311 –
1 848
230
406
518
292
1 165
1 255
324
495
3 068
nav. magist (2) magist.(3)
1 031 –
2 157
2 452
954
557
1 517
437
2 001
697
472
798
70
1 019
2 512
590
827
2 004
bakal.
28 109
63 –
40 –
300
2 070
2 759
3 814
1 588
3 862
4 780
1 485
1 195
2 938
748
4 361
1 070
934
1 565
416
2 540
5 016
1 064
1 637
6 000
celkem (1)
v prezenčním studiu
500
500
1
10
42
57
4
2
18
29
5
21
21
6
86
3
1
3
32
44
1
38
76
dokt.
v tom podle typu studijního programu
13 297
26
19 304
–
–
8
277
1 383
248
1 256
1 097
504
395
394
383
136
394
260
615
671
49
1 066
1 876
381
480
1 402
celkem (1)
–
počet
7 125
9 –
–
–
–
–
1 146 1 146
–
11 –
18
134
1
127
23
11
61
10
6 –
37
19
62
38
–
5 319
3 191
2
117
486
132
549
262
183
102
40
104
94
29
130
170
127
420
–
–
–
1 840
1 840
6
3
32
34
63
36
101
143
46
21
55
95
155
6
9
16
26
146
246
3
15
583
dokt.
Zdroj: ČSÚ podle ÚIV Praha
11 006
–
–
–
3 –
110
730
52
671 –
607
155
236
272
214
35
108
206
414
447
208
93
100
144
nav. magist.(3)
95 –
39
153
magist (2)
23 –
585
1 118
283
326
522
bakal.
v tom podle typu studijního programu
v distančním a kombinovaném studiu
v tom podle typu studia
Univerzita Karlova v Praze Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L. Masarykova univerzita v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Veterinár. a farmaceut. univerzita Brno Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Hradec Králové Slezská univerzita v Opavě České vysoké učení technické v Praze VŠ chemicko-technologická v Praze Západočeská univerzita v Plzni Technická univerzita v Liberci Univerzita Pardubice Vysoké učení technické v Brně VŠ báňská -TU Ostrava Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola ekonomická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Mendelova zem. a les. univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění v Praze Vysoká škola umělecko- průmysl. v Praze Janáčkova akademie múzic. umění v Brně Vysoká škola polytechnická Jihlava VŠ technická a ekonomická v Č. Budějovicích
Celkem
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.
Veřejná vysoká škola
34 036
6 289 1 194 756 3 638 2 461 485 650 494 437 3 294 944 1 267 897 1 353 2 428 2 027 1 082 892 1 471 1 176 333 81 102 168 86 33
Celkem
27 573
5 253 936 593 2 945 1 612 407 591 416 369 2 804 814 1 182 714 691 2 090 1 548 763 854 1 254 988 304 77 100 152 84 32 18 355
2 785 647 517 1 929 1 021 313 511 353 288 1 548 395 878 468 528 1 374 1 203 606 682 961 694 250 65 93 137 79 31
Neinvestiční příspěvky na dotace a vzděláv. příspěvky činnost (kap. celkem MŠMT)
Tab. 50 Příspěvky, dotace a granty veřejným vysokým školám za rok 2008
7 643
1 948 228 34 937 494 100 72 35 74 1 050 362 269 182 167 614 244 117 161 225 247 41 16 6 13 5 0
dotace celkem
6 773
1 832 189 35 780 422 81 50 45 67 937 322 239 209 121 510 197 119 150 187 215 37 11 5 9 3 0
z kapitoly MŠMT celkem
5 053
1 436 150 5 584 346 67 19 3 35 784 295 172 110 99 375 135 64 78 117 153 21 5 0 -
VaV činnosti
1 614
486 85 19 158 97 13 4 0 1 163 64 35 28 29 137 109 26 4 73 70 8 1 2 -
ostatní kapitoly SR a rozpočty krajů
831
149 16 23 78 72 25 18 13 156 34 30 8 14 69 38 12 17 32 10 8 0 3 3 2 1
ze zahraničí, dary apod.
4 875
581 181 144 539 761 67 32 73 63 319 65 50 158 630 221 379 251 14 154 146 25 3 1 15 1 0
Kapitálové dotace a příspěvky celkem
455 77 19 153 88 12 27 5 5 172 64 34 24 31 116 100 69 23 63 42 5 1 0 1 1 589
403
Granty na VaV
99 19 90 31 11 0 0 39 14 9 6 10 38 6 8 1 12 10 -
z toho na VaV činnost
mil. Kč
Zdroj: ČSÚ podle ÚIV Praha a Výroční zprávy o hospodaření vysokých škol za rok 2008
1 496
346 39 18 196 77 14 35 19 23 147 28 63 28 22 136 62 24 71 64 48 16 3 5 8 3 0
ostatní činnosti
v tom v tom podle účelu
v tom
v tom
Příloha: Metodologie datových zdrojů
Obsah: 1. Roční statistické šetření výzkumu a vývoje (VTR 5-01) 2. Roční statistická úloha o státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD) 3. Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků (TI200X) 4. Patentová statistika 5. Rejstřík informací o výsledcích VaV
1. Roční statistické šetření výzkumu a vývoje (VTR 5-01) Český statistický úřad sleduje charakteristiky výzkumu a vývoje pomocí přímého vyčerpávajícího statistického šetření (VTR 5-01). Toto šetření se provádí v ČR od roku 1995 prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01), který je součástí Programu statistických zjišťování. Tento program je nyní každoročně stanoven a zveřejněn vyhláškou ČSÚ podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění. Šetření výzkumu a vývoje respektuje metodické principy OECD uvedené ve Frascati manuálu (OECD, 2002) a Nařízení Komise Evropských společenství pro statistiku vědy a technologií č.753/2004 ze dne 22. dubna 2004, proto jsou charakteristiky z tohoto šetření mezinárodně srovnatelné. Hlavním úkolem šetření je získat údaje o lidských a finančních zdrojích určených k výzkumným a vývojovým činnostem (tzv. „vstupy“). Mezi charakteristiky získané z tohoto šetření patří: •
Počet pracovišť VaV a počet výzkumných pracovišť (CZ-NACE 72 či OKEČ 73).
•
Počet a struktura zaměstnanců VaV – podle pracovní činnosti, stupně dosaženého vzdělání a pohlaví. V letech 2005 a 2006 výzkumní pracovníci – podle věku a státního občanství ve vládním a vysokoškolském sektoru.
•
Výše a struktura výdajů na vlastní výzkum a vývoj – podle typu výdajů, zdrojů financování, druhu výzkumné a vývojové činnosti.
•
Výše a struktura výdajů na vlastní výzkum a vývoj ve vybraných oblastech (informační a komunikační technologie, biotechnologie, nanotechnologie a nanomateriály).
•
Struktura výsledků výzkumu, vývoje a jejich komerčního využití v daném roce (od roku 2008).
Zjišťované charakteristiky jsou tříděny následovně: •
podle sektoru provádění VaV (podnikatelský, vládní, vysokoškolský a soukromý neziskový sektor),
•
podle šesti hlavních vědních oblastí (přírodní vědy, technické vědy, lékařské vědy, zemědělské vědy, sociální a humanitní vědy),
•
podle krajského členění (CZ-NUTS 3),
•
v podnikatelském sektoru podle odvětví ekonomické činnosti (klasifikace OKEČ a od roku 2008 klasifikace CZ-NACE),
•
ve vládním sektoru podle druhu pracoviště (pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumná pracoviště a ostatní pracoviště vládního sektoru).
Důležité definice šetření výzkumu a vývoje Základní výzkum – teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi. Aplikovaný výzkum - teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj – zahrnuje získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých a technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Zpravodajské jednotky - všechny právnické a fyzické osoby provádějící VaV na území ČR jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, sektor provádění nebo ekonomickou činnost. Od roku 2001 je Ročního výkaz o výzkumu a vývoji (VTR 5-01) rozesílán všem pracovištím VaV, což umožňuje přesnější třídění zjišťovaných charakteristik a odpovídá i
požadavkům nutným k regionálnímu členění. Mezi pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru patří jednotlivé fakulty vysokých škol. Před rokem 2001 byly zpravodajskými jednotkami všechny ekonomické subjekty mající vlastní IČO bez ohledu na počet jejich pracovišť. Pozn.: Mezi pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru patří především jednotlivé fakulty veřejných vysokých škol a fakultní nemocnice, které jsou zároveň zpravodajskými jednotkami šetření VTR 5-01.
Databáze zpravodajských jednotek – obsahuje všechny zpravodajské jednotky zabývající se výzkumem a vývojem. Tato databáze je každoročně aktualizována na základě informací z následujících zdrojů: •
informační systém Rady pro výzkum, experimentální vývoj a inovace (Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje),
•
jiná statistická šetření ČSÚ, která obsahují otázku týkající se provádění VaV (především Roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví, dále pak Dotazník o inovacích, Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí a Čtvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb),
•
databáze patentů Úřadu průmyslového vlastnictví,
•
databáze Czechinvestu, která obsahuje seznamy příjemců podpory na VaV ze strukturálních fondů EU,
•
databáze Registru ekonomických subjektů ČSÚ, která obsahuje evidenci všech ekonomických subjektů v ČR a informace o jejich hlavní a vedlejší ekonomické činnosti.
Sektory provádění VaV – jedná se o čtyři sektory provádění výzkumu a vývoje definované ve Frascati manuálu. Tyto sektory byly vytvořeny na základě Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ISEKTOR) používaného v Národních účtech a zahrnují: a) Podnikatelský sektor zahrnuje všechny podniky, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Ekonomické subjekty náležící do tohoto sektoru jsou zařazeny v některém z těchto ISEKTOR: • ISEKTOR 11: Nefinanční podniky; • ISEKTOR 12: Finanční instituce; • ISEKTOR 141: Domácnosti - zaměstnavatelé • ISEKTOR 142: Domácnosti - osoby samostatně výdělečně činné. Pozn.1: V roce 2004 byla rozšířena definice podnikatelského sektoru o ostatní osoby samostatně výdělečně činné, které byly před tímto rokem řazeny do soukromého neziskového sektoru. Pozn.2: Přesnější informace o provádění výzkumu a vývoje v oblasti služeb podnikatelského sektoru (kromě OKEČ 73) jsou k dispozici od roku 2003. Před tímto rokem nebyl seznam subjektů provádějících VaV úplný. b) Vládní sektor zahrnuje orgány státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství (ISEKTOR 13: Vládní instituce). Z hlediska výzkumu a vývoje patří do vládního sektoru především jednotlivá pracoviště Akademie věd ČR, ostatní výzkumná resortní pracoviště (od 1. 1. 2007 většina těchto subjektů získala nový statut veřejné výzkumné instituce), dále pak veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost. c) Vysokoškolský sektor zahrnuje všechny veřejné i soukromé univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání (OKEČ 803: Vyšší a vysokoškolské vzdělávání či CZNACE 854: Postsekundární vzdělávání) bez ohledu na ISEKTOR. Tento sektor zahrnuje také
všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené či spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Pozn.1.: Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru v ČR tvoří především jednotlivé fakulty vysokých škol a od roku 2005, v souladu s metodikou OECD, i 11 fakultních nemocnic (součást ISEKTOR 11). d) Sektor neziskových institucí sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytování netržních služeb domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace. Subjekty náležící do tohoto sektoru jsou zařazeny v některém z těchto ISEKTOR: • ISEKTOR 14: Domácnosti bez 141 a bez 142; • ISEKTOR 15: Neziskové instituce sloužící domácnostem. Pozn.: Do roku 2003 náležely do soukromého neziskového sektoru všechny osoby samostatně výdělečně činné. Podle nové definice podnikatelského sektoru z roku 2004 byly osoby samostatně výdělečně činné přeřazeny do podnikatelského sektoru.
Zaměstnanci VaV - jsou nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale také pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem (např. manažeři VaV, administrativní úředníci, sekretářky apod.). Zaměstnanci VaV se dále dělí podle pracovní činnosti (zaměstnání): a) Výzkumní pracovníci se zabývají nebo řídí projekty zahrnující koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů. Výzkumní pracovníci jsou považováni za nejdůležitější skupinu zaměstnanců VaV, neboť tvoří pilíř vědeckovýzkumných aktivit. Pozn. Mezi výzkumné pracovníky patří převážně zaměstnanci zařazení do hlavní třídy 2 (Vědečtí a odborní duševní pracovníci) a podskupiny 1237 (Vedoucí pracovníci výzkumných a vývojových útvarů) podle platné klasifikace zaměstnání-rozšířené (KZAM-R). b) Techničtí a ekvivalentní pracovníci v rámci VaV uskutečňují vědecké a technické úkoly, aplikují koncepty a provozní metody, a to obvykle za dohledu výzkumných pracovníků. Pozn. Mezi technické a ekvivalentní pracovníky patří zaměstnanci zařazení do třídy 31 (Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech) a třídy 32 (Techničtí pracovníci v biologii, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech) podle KZAM-R. c) Ostatní pracovníci ve výzkumu a vývoji se podílejí nebo jsou začleněni do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci). Jsou zde zahrnuti i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji. Pozn. Kategorie zaměstnanci zahrnuje všechny osoby ve věku od 15 let, které jsou placeni v zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr, dohoda o provedení práce a o pracovní činnosti. Způsob měření počtu zaměstnanců VaV 1. Evidenční počet zaměstnanců k 31.12. ve fyzických osobách (Headcount - HC) – udává evidenční počet osob (plně či částečně) aktivních ve výzkumných a vývojových činnostech zaměstnaných ke konci sledovaného roku bez ohledu na dobu, kterou věnují VaV činnostem. Pozn.: Do roku 2000 zahrnoval tento ukazatel i dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti ve VaV platné ke konci sledovaného roku. Od roku 2001 je tento údaj sledován zvlášť, z důvodu významného množství osob pracujících na základě těchto dohod v oblasti VaV
(především na vysokých školách). Tato metodická změna má vliv na srovnatelnost údajů o stavu evidenčního počtu zaměstnanců VaV na konci sledovaného roku období 1995-2000 s obdobím po roce 2000. 2. Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (Full Time Equivalent - FTE) – vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. Jeden FTE je roven jednomu roku práce na plný pracovní úvazek zaměstnance, který se plně věnuje VaV činnosti. Tento ukazatel je významný především u zaměstnanců VaV, jejichž pracovní náplň se skládá i z jiných činností než výzkum a vývoj (např. pedagogičtí pracovníci), neboť započítává pouze tu část jejich pracovní doby, po kterou se věnují VaV. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také přepočet hodin osob pracujících ve výzkumu a vývoji na základě dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Příklad: Je-li učitel zaměstnán na poloviční úvazek, pak je přepočtená hodnota rovna 50 %, tedy 0,5. V přepočtu FTE je však podstatným prvkem také čas věnovaný výzkumu a vývoji. Jestliže tento učitel věnuje výzkumu a vývoji pouze polovinu své pracovní doby, pak je hodnota FTE rovna 0,5*0,5, tedy 0,25. Pozn.1: Tento ukazatel nejlépe vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem u zaměstnanců VaV. Jeden FTE se tedy rovná jednomu roku práce (na plný pracovní úvazek) plně věnovaný VaV činnostem. Pozn.2: Výpočet ukazatele FTE byl významně metodicky změněn v roce 2005, a proto údaje o přepočteném počtu zaměstnanců VaV (FTE) od roku 2005 nejsou srovnatelné s údaji za předchozí roky (1995-2004). 3. Počet osob pracujících na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji uzavřených v průběhu sledovaného roku. Pozn.1: Tento ukazatel je samostatně sledován od roku 2005. V letech 2001 až 2004 byl samostatně sledován počet dohod o provedení práce a o pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji uzavřených v průběhu sledovaného roku. Pozn.2: V ČR (především ve vysokoškolském sektoru) pracuje významné množství osob v oblasti výzkumu a vývoje na základě dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. 4. Počet odpracovaných hodin ve výzkumu a vývoji osobami, které pracují na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti ve výzkumu a vývoji uzavřené v průběhu sledovaného roku.
Výdaje na VaV - představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na vlastní výzkum a vývoj prováděný v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku jsou do celkových výdajů na VaV započteny jen v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje (např. nákup dodávek pro VaV). Pozn.: V analytické části udávaný průměrný roční nárůst výdajů na VaV mezi dvěma roky je vypočten jako geometrický průměr z velikosti výdajů na VaV v daných letech. Běžné výdaje na výzkum a vývoj zahrnují: • celkový objem mezd zaměstnanců VaV v evidenčním počtu, jejichž výše odpovídá podílům pracovní doby věnované VaV činnostem, včetně pojistného na zdravotní a sociální pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance, • odměny za práce podle dohod o provedení práce a o pracovní činnosti ve VaV konané mimo pracovní poměr, • ostatní neinvestiční výdaje - materiál, zásoby a vybavení na podporu VaV, dále pak administrativní a jiné režijní náklady, mzdové náklady osob nezahrnutých v údajích o personálním obsazení VaV (např. zaměstnanci bezpečnostní služby, údržby apod) a všechny další výdaje za nepřímé služby spojené s VaV (pronajaté či koupené).
Investiční výdaje na výzkum a vývoj zahrnují: • investice do pozemků, budov, hal a staveb – výdaje na pozemky a postavené nebo koupené budovy získané pro potřebu VaV (např. pokusné laboratoře), výdaje na technické zhodnocení budov apod., • investice do ostatního dlouhodobého hmotného majetku – výdaje na technické a jiné vybavení nezbytné pro vykonávání VaV (stroje, přístroje, zařízení včetně jejich nainstalovaného programového vybavení, počítače, dopravní prostředky apod.), • investice do dlouhodobého nehmotného majetku – výdaje na nehmotné výsledky výzkumné a vývojové činnosti, software, výrobně technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti bez ohledu, zda jsou nebo nejsou předmětem ocenitelných práv nabývaných i poskytovaných. Pozn.1. Přitom platí, že veškeré odpisy budov, strojního (technického) zařízení a vybavení jsou ze statistického sledování výdajů na VaV vyloučeny. Pozn.2. Výdaje na výzkum a vývoj v jednotlivých sektorech provádění VaV tvoří sumu všech výdajů spotřebovaných na vlastní výzkum a vývoj jednotlivých subjektů provádějících VaV v daném sektoru. Sektory financující VaV (sektory, které poskytují finanční prostředky na VaV) zahrnují: o
podnikatelský sektor (soukromé podnikatelské zdroje firem, finančních institucí, zaměstnavatelů a veřejně prospěšných institucí)
o
vládní sektor bez vysokých škol (veřejné zdroje ČR pocházející ze státního rozpočtu nebo rozpočtu krajů ČR)
o
zahraničí (dále členěno na podnikatelské zdroje, zdroje z fondů Evropské unie, zdroje z dotací či grantů Evropské komise, zdroje z jiných mezinárodních organizací)
o
vysokoškolský sektor (zahrnuje vlastní příjmy vysokých a vyšších odborných škol)
o
soukromý neziskový sektor (ostatní národní zdroje, které tvoří vlastní příjmy těchto sektorů)
Pozn.: Podnikatelské a vládní zdroje, v některých zemích i zahraniční zdroje, jsou rozhodující ve financování VaV. Ostatní národní zdroje jsou v kontextu celkových výdajů na VaV ve většině zemí zanedbatelné. Sektory provádění jsou stejné jako v případě sektorů financování, ale bez sektoru zahraničí Pozn.: Podvojné sledování výdajů na výzkum a vývoj podle sektorů financování a sektorů provádění umožňuje zjišťovat toky finančních prostředků mezi sektory a hodnotit tak stav vzájemných interakcí (jejich otevřenost či uzavřenost). Struktura výdajů na výzkum a vývoj podle funkčního hlediska je založena na charakteristikách samotných aktivit VaV a je používána při hodnocení zaměření politiky VaV. Výdaje na VaV jsou z tohoto hlediska členěny: •
podle typu VaV činností – základní výzkum, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj,
•
podle vědních oblastí – přírodní, technické, zemědělské, lékařské, sociální a humanitní vědy
•
podle vybraných VaV oblastí – informační a komunikační technologie, biotechnologie, nanotechnologie a nanomateriály,
•
v podnikatelském sektoru podle odvětví a v odvětví OKEČ 73 (CZ-NACE 72) podle kódu produkce,
•
ve vládním sektoru podle druhu pracoviště VaV - pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumná pracoviště, ostatní pracoviště vládního sektoru.
2. Roční statistická úloha o státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD) Statistika státních rozpočtových výdajů a dotací na výzkum a vývoj (ang. název: Government Budget Appropriations or Outlays for R&D) poskytuje údaje o státní podpoře výzkumu a vývoje v členění podle tzv. socioekonomických směrů (cílů). Hlavním úkolem této statistiky je identifikovat stěžejní oblasti výzkumu a vývoje, do kterých je státní podpora výzkumu a vývoje směřována. Statistika GBAORD je v rámci Evropské unie organizována jako povinné zjišťování na základě legislativního aktu Nařízení komise (ES) č. 753/2004 ze dne 22. dubna 2004, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.1608/2003/ES upravující statistiku oblasti vědy a technologií. Statistická úloha GBAORD také plně respektuje metodiku uvedenou ve Frascati manuálu (OECD, 2002). V České republice byla poprvé zavedena v roce 2002 v rámci harmonizace české statistiky se statistikou ve státech EU. Tato úloha je v České republice dále upravena zákonem 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a Nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Český statistický úřad při sestavování statistiky GBAORD spolupracuje s Radou pro výzkum, vývoj a inovace a s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Údaje pocházející ze statistiky GBAORD představují všechny finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů na podporu VaV. Veřejnými rozpočty jsou v těchto statistikách míněny rozpočty státní správy a krajské rozpočty, pokud je jejich příspěvek značný (vyloučeny jsou rozpočty místní správy – města a obce). Při sestavování statistik GBAORD se vychází z výdajů schválených v zákoně o státním rozpočtu pro dané fiskální období (předběžné údaje) a výdajů závěrečného státního účtu pro oblast VaV (konečné údaje). Údaje GBAORD monitorují výši veřejných výdajů na VaV z pohledu poskytovatelů této podpory (reprezentovaných administrativou státu). Analýza státních rozpočtových výdajů na VaV spočívá v identifikaci všech částek z veřejných rozpočtů a v následném přiřazení kódů socioekonomických cílů k nim. Zdrojem dat pro částky z veřejných rozpočtů jsou především čtyři databázové soubory spravované Radou pro výzkum, vývoj a inovace: • CEP – Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje, • CEZ – Centrální evidence výzkumných záměrů, Doplňující informace, které se týkají všeobecného výzkumu na vysokých školách a podpory mezinárodních výzkumných programů a institucí, jsou získávány od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. U dat o všeobecném výzkumu na vysokých školách chybí jejich třídění z hlediska vědních oblastí, proto ČSÚ následně obesílá jednotlivé vysoké školy s krátkým dotazníkem určeným k získání této informace. Pozn.: V České republice nejsou všeobecné univerzitní fondy jako takové definovány, ale pro účely statistiky GBAORD jsou tyto fondy vymezeny jako všeobecný výzkum na vysokých školách (SEO 10), který zahrnuje všechny státní rozpočtové prostředky poskytnuté Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vysokým školám na podporu VaV.
Důležité definice používány v projektu GBAORD Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV - zahrnují běžné i kapitálové výdaje užité ve všech sektorech provádění VaV (podnikatelský, vládní, vysokoškolský a soukromý neziskový sektor) i finanční prostředky plynoucí do zahraničí. Z veřejných prostředků na VaV je vyloučena podpora VaV realizovaná pomocí návratných půjček. Poskytovatelé veřejné podpory VaV – jsou organizační složky státu nebo územní samosprávné celky (především GA ČR, MPO, MŠMT, MV, MK, AV ČR).
Příjemci veřejné podpory VaV – všechny právnické a fyzické osoby, organizační složky státu a ministerstev, které získaly veřejnou podporu na své výzkumné a vývojové činnosti. Druhy veřejné podpory VaV: a) Institucionální podpora – tato podpora je poskytována především na následující: • dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací na základě hodnocení jejich dosažených výsledků, • mezinárodní spolupráci České republiky ve VaV realizovaná na základě mezinárodních smluv, • operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích, • zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. b) Účelová podpora – tato podpora je poskytována především na podporu řešení jednotlivých konkrétních projektů, přesněji na: • grantové projekty, • programové projekty, • specifický vysokoškolský výzkum (od roku 2009). Socioekonomické směry (cíle) – tyto směry jsou definovány podle klasifikace NABS: Nomenklatura pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů (rev. 1992, Eurostat 1994), která prošla v roce 2007 revizí. Od roku 2008 se používají dvě verze klasifikace NABS: podrobnější NABS rev. 1992 a stručnější NABS rev. 2007. Pro klasifikaci NABS v revizi 1992 se používá zkrácené označení NABS 1993.
Hlavní socioekonomické směry (cíle) NABS 1993
Hlavní socioekonomické směry (cíle) NABS 2007
SEO01 – Průzkum a využití zdrojů Země SEO02 – Infrastruktura a územní plánování SEO03 – Ochrana životního prostředí SEO04 – Ochrana a zlepšování lidského zdraví SEO05 – Výroba, distribuce a racionální využití energie SEO06 – Zemědělská výroba a technologie SEO07 – Průmyslová výroba a technologie SEO08 – Společenské struktury a vztahy SEO09 – Průzkum a využití kosmu SEO10 – Všeobecný výzkum na vysokých školách SEO11 – Neorientovaný výzkum SEO12 – Ostatní civilní výzkum SEO13 – Obrana
SEO01 – Průzkum a využití Země SEO02 – Životní prostředí SEO03 – Průzkum a využití kosmu SEO04 – Doprava, telekomunikace a ostatní infrastruktura SEO05 – Energie SEO06 – Průmyslová výroba a technologie SEO07 – Zdraví SEO08 – Zemědělství SEO09 – Vzdělání SEO10 – Kultura, rekreace, náboženství a media SEO11 – Politické a sociální systémy, struktury a procesy SEO12 – Všeobecný rozvoj znalostí: VaV financovaný z všeobecných univerzitních fondů (VUF) SEO13 – Všeobecný rozvoj znalostí: VaV financovaný z ostatních zdrojů SEO14 – Obrana
Pozn.: Údaje získané ze statistiky GBAORD se mohou nepatrně lišit od údajů získaných ze statistického šetření VTR 5-01 o celkové podpoře VaV z veřejných zdrojů z následujících metodologických důvodů: •
odlišné zpravodajské jednotky - VTR z pohledu příjemců podpory x GBAORD z pohledu poskytovatelů podpory
•
údaje z GBAORD obsahují částky ze státního rozpočtu alokované do VaV bez ohledu na to, zda je příjemcem jednotka působící v ČR nebo instituce v zahraničí x údaje z VTR jsou pouze za subjekty působící na území ČR
•
údaje z GBAORD nezahrnují veřejnou podporu VaV z rozpočtu krajů
V České republice jsou veřejné výdaje na VaV získané z šetření VTR vyšší než údaje o státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV získaných ze statistické úlohy GBAORD. Nadhodnocení veřejných výdajů na VaV z údajů ze šetření VTR může být způsobeno dále z následujících důvodů: •
Výzkum a vývoj je v České republice z části podporován ze Strukturálních fondů EU. Finanční prostředky z těchto fondů jsou v České republice přerozdělovány úřady státní správy. Zpravodajské jednotky mohou veškeré finanční prostředky, které získaly prostřednictvím státní správy, chápat jako národní veřejné zdroje na VaV, a tedy je do výkazu VTR zaznamenat jako veřejné zdroje na VaV z České republiky. Veřejné zdroje na VaV ze zahraničí tak mohou být podhodnoceny a údaje získané z šetření VTR nemusí odpovídat údajům z administrativních dat o státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV.
•
Vysoké školy dostávají ze státního rozpočtu podporu na pedagogickou i výzkumnou činnost. Není vyloučené, že z finančních prostředků na pedagogickou činnost mohou být placeny mzdy pedagogů, kteří jsou zároveň výzkumnými pracovníky. Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV tedy nemusí zahrnovat celkové výdaje na mzdy výzkumných pracovníků. Na rozdíl od toho, výdaje na výzkum a vývoj z veřejných zdrojů získané ze statistického šetření VTR zahrnují celkové mzdové výdaje na zaměstnance VaV, proto mohou být vyšší než státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV.
•
Do údajů ze šetření VTR5-01 se zahrnují i prostředky od krajské správy.
3. Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků (TI200X) Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků (TI200X) je výběrové statistické šetření prováděné Českým statistickým úřadem za účelem získání mezinárodně srovnatelných statistických informací pro určení kvantitativních a kvalitativních charakteristik inovačního prostředí v podnikatelském sektoru České republiky. V České republice bylo toto šetření poprvé provedeno v roce 2001, dále pak v roce 2003, 2005, 2006 a 2008. V současnosti je periodicita tohoto šetření stanovena na dva roky s tříletým referenčním obdobím. Poslední šetření provedené v roce 2008 (TI2008) sledovalo období 2006-2008 a bylo uskutečněno pomocí harmonizovaného dotazníku členských zemí EU k společnému unijnímu šetření CIS 2008 (Community Innovation Survey 2008). Toto šetření je prováděno na základě Nařízení komise (ES) č.1450/2004 ze dne 13. srpna 2004, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti inovací. Šetření tedy plně respektuje metodické principy EU a OECD uvedené v Oslo manuálu (OECD, 2005). Národní legislativní rámec pro oblast podpory inovací z veřejných zdrojů je uveden v zákoně č. 211/2009 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kde jsou definovány technické inovace. Dokument Inovační strategie České republiky 2004 obsahuje základní definice inovací a zhodnocení inovačního prostředí v ČR. Mezi charakteristiky získané z tohoto šetření patří: •
Všeobecné údaje o sledovaném podniku (tržby, počet zaměstnanců)
•
Produktové inovace
•
Procesní inovace
•
Marketingové inovace
•
Organizační inovace
•
Zdroje financování inovačních projektů
•
Inovační spolupráce
•
Bariéry bránící inovačním aktivitám
•
Jiné údaje týkající se např. managementu znalostí, ekologických inovací, lidských zdrojů v inovacích, nákupu a prodeje licencí, zápisu užitného vzoru, atd.
Zjišťované charakteristiky jsou tříděny následovně: •
podle CZ-NACE (dvoumístné),
•
podle velikosti podniku (tj. počtu zaměstnanců),
•
podle regionálního členění (CZ-NUTS 3).
Důležité definice šetření výzkumu a vývoje Zpravodajské jednotky – ekonomické subjekty z podnikatelského sektoru (podniky) z vybraných oblastí průmyslu a služeb (finančních a nefinančních) s alespoň 10 zaměstnanci, které byly vybrány ze všech ekonomických subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů (RES) kombinací plošného a stratifikovaného náhodného výběru v příslušných odvětvích a se zohledněním regionální dimenze CZ-NUTS 2. Pozn. V šetření TI2008 bylo rozesláno 8 638 výkazů s návratností 79 %. Údaje získané výběrovým šetřením byly aplikací matematicko-statistických metod dopočteny na celý základní soubor. Inovace - představuje zavedení nového nebo podstatně zlepšeného produktu (zboží nebo služby), nebo procesu, nové marketingové metody, nebo nové organizační metody do podnikatelských praktik, organizace pracoviště nebo externích vztahů.
Inovace musí splňovat následující požadavky: a) Má-li být produkt, proces, marketingová či organizační metoda označena za inovaci, pak tato metoda musí být nová (nebo podstatně zlepšená) pro podnik. To zahrnuje produkty, procesy a metody, které podniky vyvíjejí jako první a ty, které byly převzaty od jiných podniků či organizací. b) Společným znakem jakékoliv inovace je, že musela být zavedena. Nový nebo zlepšený produkt je zaveden tehdy, je-li uveden na trh. Nové procesy, marketingové metody nebo organizační metody jsou implementovány v okamžiku, kdy jsou skutečně používány v podnikových operacích. Inovační (inovující) podnik - podle aktualizované metodiky Eurostatu z roku 2010 se za inovační/inovující/ podniky považují ty podniky, které v uvedeném období buď zavedly produktovou inovaci nebo procesní inovaci nebo měly probíhající nebo přerušené inovační aktivity (technické inovace), anebo zavedly marketingovou nebo organizační inovaci (netechnické inovace.) Počínaje šetřením CIS 2008 byly netechnické inovace zrovnoprávněny s technickými inovacemi. Schéma inovujících podniků: 1) Podniky s technickými inovacemi a. Produktové inovace b. Procesní inovace c.
Probíhající nebo přerušené inovační aktivity
2) Podniky s netechnickými inovacemi a. Marketingové inovace b. Organizační inovace Produktová inovace – představuje zavedení zboží nebo služeb nových nebo významně zlepšených s ohledem na jejich charakteristiky nebo zamýšlené užití. To zahrnuje významná zlepšení v technických specifikacích, komponentech a materiálech, software, uživatelské vstřícnosti nebo jiných funkčních charakteristikách. Na rozdíl od inovací procesu jsou přímo prodávané zákazníkům. Procesní inovace – představuje zavedení nové nebo významně zlepšené produkce (výrobních metod) anebo dodavatelských metod. To zahrnuje významné změny ve výrobní technice, zařízení a/nebo softwaru a distribučních systémech. Patří sem i snížení ohrožení (zátěže) životního prostředí či bezpečnostních rizik. Marketingová inovace – představuje zavedení nové marketingové metody obsahující významné změny v designu produktu nebo balení, umístění produktu, podpoře produktu či ocenění. Organizační inovace – představuje zavedení nové organizační metody v podnikových obchodních praktikách, organizaci pracovního místa nebo externích vztazích s cílem zkvalitnit inovační kapacitu podniku či charakteristiky výkonnosti.
4. Patentová statistika Cílem patentové statistiky je zpřístupnit široké veřejnosti úroveň patentové aktivy subjektů působících na území České republiky, a to prostřednictvím statistických čísel. Pro získání údajů o počtech patentů neexistuje žádné statistické šetření, nýbrž data o patentové statistice jsou Českým statistickým úřadem přejímána z externích administrativních dat od Úřadu průmyslového vlastnictví ČR či z databází zahraničních patentových úřadů. Patentová statistika je na Českém statistickém úřadě zpracována podle metodologických zásad OECD publikovaných v Patentovém manuálu (OECD, 2008). V roce 2009 byly ČSÚ ve spolupráce s ÚPV ČR zpracovány podrobné patentové údaje za roky 1995 až 2008 (jak za patenty, tak za užitné vzory). Dále byly ve spolupráci s OECD doplněny údaje o udělených patentech českým přihlašovatelům v zahraničí. Mezi charakteristiky patentové statistiky patří: a) údaje získané od ÚPV ČR •
patentové přihlášky
•
udělené patenty (patenty udělené národní cestou, validované evropské patenty)
•
patenty platné k 31.12. (patenty udělené národní cestou, validované evropské patenty)
•
zapsané užitné vzory
•
užitné vzory platné k 31.12.
b) údaje získané ze zahraničních databází •
patentové přihlášky u EPO (Evropský patentový úřad)
•
udělené patenty u EPO a USPTO (Úřad pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech)
•
triádní patentové rodiny
•
patentové přihlášky prostřednictví Patent Cooperation Treaty (PCT)
Údaje patentové statistiky jsou tříděny následovně: •
podle data podání patentové přihlášky, udělení patentu či priority patentu
•
podle země vynálezce, přihlašovatele či priority
•
podle regionálního členění sídla přihlašovatele či vynálezce (CZ-NUTS 3)
•
oblasti techniky předmětu přihlášky zahrnuté v nároku
•
podle vybraných oblastí techniky: high-tech, ICT, biotechnologie a obnovitelné zdroje (stanoveném základě Mezinárodního patentového třídění)
•
podle institucionálního sektoru přihlašovatele
•
u právnických a fyzických osob zapsaných v Registru ekonomických subjektů podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), počtu zaměstnanců, vlastnictví a jiných charakteristik sledovaných subjektů
Pozn.: Patentové údaje členěné podle země, resp. kraje původce vynálezu nebo jeho přihlašovatele, jsou tříděny tzv. zlomkovou metodou. (např. vyplní-li patentovou přihlášku společně čtyři vynálezci různých národností (z různých krajů), jedna čtvrtina tohoto patentu se připíše každé zemi (kraji).
Důležité definice používané v patentové statistice Patent - veřejná listina vydaná příslušným patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let (jsou-li placeny udržovací poplatky), a to na teritoriu, pro něž byl tímto úřadem vydán (např. ÚPV ČR uděluje tzv. národní cestou patenty s platností na území ČR). O patent se žádá podáním patentové přihlášky u příslušného patentového úřadu. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané. Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie, programy pro počítače, nové odrůdy rostlin a plemena zvířat či způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle. Užitný vzor – institut průmyslově-právní ochrany, jehož technické řešení, které je jeho podstatou a je jím po vydání osvědčení o zápisu chráněno, nemusí dosahovat dimenzí vynálezu. Požaduje se však, aby přesahovalo rámec pouhé odborné dovednosti, nebylo jen vnější úpravou výrobku, a bylo průmyslově využitelné. Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy. Mezinárodní ochranu poskytuje užitným vzorům podle Pařížské úmluvy asi 40 států. Na rozdíl od patentu je ochrana užitným vzorem levnější ale kratší (maximální doba ochrany v České republice dosahuje 10 let). Původcem vynálezu - ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací. Původcem či spolupůvodcem může být pouze fyzická osoba. Tato osoba má právo na původcovství (je to osobnostní právo, nepřevoditelné na třetí osoby). Osoba původce je uváděna v přihlášce vynálezu a v patentové listině a údaje o původci jsou zapisovány do patentového rejstříku. Přihlašovatelem může být původce nebo jeho právní nástupce. Osoba přihlašovatele je rovněž uváděna v přihlášce vynálezu a v patentové listině a údaje o přihlašovateli jsou zapisovány do patentového rejstříku. Udělením patentu se přihlašovatel stává majitelem patentu. Majitel patentu má výlučné právo vynález využívat, poskytovat souhlas k jeho využívání jiným osobám (licence), anebo na ně patent převést písemnou smlouvou. Rok priority je rok prvního podání patentové přihlášky v jakékoliv zemi. Evropský patent poskytuje svému majiteli v každém smluvním státě, pro který byl udělen, po jeho validaci, stejná práva, jaká by pro něho vyplývala z národního patentu uděleného v tomto státě. Evropskou patentovou přihlášku pro získání evropského patentu může podat kterákoli osoba (fyzická i právnická, i pokud má bydliště nebo sídlo v nesmluvním státě), a to u Evropského patentového úřadu (EPO) v Mnichově nebo v jeho pobočkách v Haagu nebo v Berlíně, a pokud to právo smluvního státu připouští nebo předepisuje, i u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu smluvního státu. Od 1. července 2002 lze podat evropskou patentovou přihlášku i u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky. Doba platnosti evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky. Pozn.: Přesun přihlašovatelů k EPO se projevuje radikálním snížením počtu národních přihlášek v členských zemích, a to i přesto, že počet přihlašovaných vynálezů rok od roku roste. Pokud jde o přihlašovatele, v zásadě dávají evropskému patentu přednost velké firmy, zatímco drobní přihlašovatelé volí přibližně z poloviny cestu národních patentů ve vybraných členských státech. Úřad pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech (USPTO – The United States Patent and Trademark Office) je národním patentovým úřadem USA. USPTO publikuje patentovou přihlášku pouze tehdy, pokud je patent udělen (což může v některých případech trvat až pět let). Patentová rodina (patent family) je soubor patentů přijatých v různých zemích k ochraně jednoho vynálezu. Vynálezce obvykle podává první (prioritní) patentovou přihlášku v zemi, kde žije. Po podání přihlášky má 12-měsíční lhůtu k ochraně svého vynálezu v ostatních zemích. Je pravidlem, že patentová rodina se skládá z prioritní přihlášky u národního úřadu a ekvivalentních zahraničních verzí přihlášky. Patentové rodiny jsou vytvářeny za účelem zvýšení mezinárodní srovnatelnosti (je potlačena domácí výhoda, hodnoty patentů jsou více stejnorodé).
Trojitá patentová rodina (triadic patent family) znamená, že pro jeden vynález byla podána patentová přihláška u EPO a JPO (Japonský patentový úřad) a byl udělen patent USPTO. Pro patentovou rodinu vstupující do databáze má základní význam první (prioritní) publikace patentu. Pro mezinárodní srovnání má rozhodující význam tzv. rok priority, tzn. rok první publikace patentu. Mezinárodní přihláškou podanou podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT), která pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 20. 6. 1991, lze získat ochranu až ve 141 smluvních státech a čtyři regionální patenty, včetně evropského (stav k 6.3.2009). Podstata tohoto systému spočívá v tom, že přihlašovatel, který požaduje udělení patentu v několika zemích, podá pouze jednu přihlášku, u které se před předáním do národních patentových úřadů příslušných zemí provede tzv. mezinárodní řízení, jehož hlavními etapami jsou: mezinárodní rešerše, mezinárodní předběžný průzkum a mezinárodní zveřejnění přihlášky. Druhá fáze řízení pak probíhá před národními úřady. Výsledek mezinárodní rešerše a mezinárodního předběžného průzkumu je předběžným testem úspěšnosti eventuální národní fáze přihlášek. Výhodnost tohoto systému potvrzuje stále stoupající počet přihlášek podaných cestou PCT v zahraničí i u nás. Mezinárodní patentové třídění MPT (International Patent Classification IPC) je základem k ukládání a vyhledávání patentových dokumentů podle oborů. Vzniklo v roce 1968 sjednocením národních třídících systémů pro patentové dokumenty. Obsahuje zhruba 60 tisíc oborových skupin a podskupin a od roku 2006 je průběžně aktualizováno - začleňují se nové podskupiny či skupiny, případně i třídy, nebo se podskupiny či skupiny slučují či ruší. Od roku 2006 platí jeho 8. verze. Třídníky MPT naleznete na stránkách ÚPV ČR. Sektory používané v patentové statistice – jsou totožné s institucionálními sektory používanými ve statistice šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01). Tyto sektory byly vytvořeny na základě Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ISEKTOR) používaného v Národních účtech a zahrnují a) Podnikatelský sektor zahrnuje všechny podniky, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Ekonomické subjekty náležící do tohoto sektoru jsou zařazeny v některém z těchto ISEKTOR: •
ISEKTOR 11: Nefinanční podniky;
•
ISEKTOR 12: Finanční instituce;
•
ISEKTOR 141: Domácnosti - zaměstnavatelé
•
ISEKTOR 142: Domácnosti - osoby samostatně výdělečně činné.
b) Vládní sektor zahrnuje orgány státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství (ISEKTOR 13: Vládní instituce). Z hlediska výzkumu a vývoje patří do vládního sektoru především jednotlivá pracoviště Akademie věd ČR, ostatní výzkumná resortní pracoviště (od 1. 1. 2007 většina těchto subjektů získala nový statut veřejné výzkumné instituce), dále pak veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost. c) Vysokoškolský sektor zahrnuje všechny veřejné i soukromé univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání (OKEČ 803: Vyšší a vysokoškolské vzdělávání či CZNACE 854: Postsekundární vzdělávání) bez ohledu na ISEKTOR. Tento sektor zahrnuje také všechny výzkumné ústavy, fakultní nemocnice, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené či spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. d) Sektor neziskových institucí sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytování netržních služeb domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace. Subjekty náležící do tohoto sektoru jsou zařazeny v některém z těchto ISEKTOR: •
ISEKTOR 14: Domácnosti bez 141 a bez 142;
•
ISEKTOR 15: Neziskové instituce sloužící domácnostem.
5. Rejstřík informací o výsledcích VaV Údaje o článcích publikovaných v odborných časopisech a udělených patentech financovaných ze státního rozpočtu pochází z databáze Rejstřík informací o výsledcích VaV. Rejstřík informací o výsledcích VaV (RIV) tvoří (spolu s Centrální evidencí projektů (CEP), Centrální evidencí výzkumných záměrů (CEZ) a Evidencí veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (VES)) Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), který je informačním systémem veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků. Tento systém je spravován Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Cíle a obsah IS VaVaI, stejně jako práva, povinnosti a postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů jsou stanoveny zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, nařízením vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje (od 1. ledna 2010 nahrazeno nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), zvláštními právními předpisy a Provozním řádem IS VaVaI. Rejstřík informací o výsledcích VaV (RIV) obsahuje údaje o výsledcích výzkumu a vývoje financovaného z veřejných prostředků uplatněných od roku 1993. Předchůdcem tohoto informačního systému byl Registr informací o publikacích výzkumu a vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích (RIP) provozovaný Úřadem vlády ČR do roku 1995. Údaje do RIV jsou předávány poskytovateli účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků, jimiž jsou správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. Záznamy o výsledcích VaV předané do RIV slouží pro hodnocení výsledků výzkumných aktivit jednotlivých subjektů. Výsledky tohoto hodnocení jsou pak využity jako podklad pro návrh rozdělení finančních prostředků institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Poznámka: Pokud byl některý z výsledků VaV podporován více než jedním poskytovatelem státní podpory na VaV, pak měl každý z poskytovatelů povinnost uvést tento výsledek VaV do databáze RIV. Je tedy možné, že skutečný počet jedinečných výsledků VaV podporovaných ze státních výdajů na VaV je nižší než počet záznamů v databázi RIV (viz. tabulka níže). Tabulka 1: Přehled o počtech záznamů v RIV, 2000-2008
ROK
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Články publikované v odborném časopise Celkový počet záznamů v RIV
20 406
20 522
19 406
23 188
24 774
26 316
30 068
32 477
31 283
Počet jedinečných záznamů v RIV
13 976
14 310
14 952
17 943
19 229
20 313
22 466
25 701
24 834
Patenty Celkový počet záznamů v RIV
68
89
58
85
173
159
184
184
165
Počet jedinečných záznamů v RIV
66
73
53
78
161
147
156
156
134
Zdroj: databáze RIV
Informační systém RIV eviduje tyto druhy výsledků VaV: •
Publikace (článek v odborném časopise, odborná kniha, kapitola v odborné knize, článek ve sborníku);
•
Patenty;
•
Aplikované výstupy VaV (např. prototyp, funkční vzorek, ověřená technologie, užitný vzor, průmyslový vzor, certifikované metodiky, software);
•
Ostatní výsledky VaV (např. audiovizuální tvorba, uspořádání konference, uspořádání workshopu, uspořádání výstavy);
Charakteristiky uvedené v databázi RIV obsahují tyto údaje: •
Hlavní údaje o výsledku (identifikační kód, druh výsledku, název výsledku v originálním jazyce a v angličtině, rok uplatnění výsledku, rok dodání výsledku do RIV, hlavní obor předmětu výsledku, popis výsledku v originálním jazyce, v českém jazyce a v angličtině)
•
Údaje o předkladateli výsledku (IČO předkladatele, název předkladatele, kód organizační jednotky předkladatele (fakulta, ústav apod.), název organizační jednotky předkladatele, nadřízený resort)
Údaje zaměřené na články v odborném periodiku: •
ISSN periodika,
•
plný oficiální originální název periodika,
•
stát vydavatele periodika,
•
ročník (volume) periodika (resp. pořadové číslo vydání, není-li ročník zaveden),
•
číslo periodika (number) v rámci uvedeného ročníku,
•
strana od_.
Údaje zaměřené na patenty: •
číslo patentu,
•
název vydavatele patentu,
•
místo vydání patentu,
•
název vlastníka patentu.
Důležité definice Článek v odborném časopise – je článek zveřejněný v odborném periodiku bez ohledu na stát vydavatele, který prezentuje původní výsledky výzkumu a který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o celé texty prací s členěním podle požadavků vydavatelů periodika na strukturu vědecké práce (nejčastěji souhrn, úvod, literární přehled, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěr) s obvyklým způsobem citování zdrojů, event. s poznámkovým aparátem, nikoliv pouze články informativního charakteru, ediční materiály, opravy nebo abstrakta či souhrny, byť publikované v odborném periodiku. Článkem v odborném periodiku není abstrakt vědeckého příspěvku (např. na konferenci). Odborným periodikem je vědecký časopis, který je recenzován, je vydáván jako periodická publikace v tištěné nebo elektronické podobě a má přidělen ISSN kód. Od roku 2007 jsou v RIV zařazeny pouze články v časopisech, které jsou obsaženy v databázích společnosti Thomson Reuters, Erich, Scopus a ve vymezeném okruhu odborných periodik vydávaných v České republice. Odborným periodikem není denní tisk ani populárně naučný časopis. Články v odborném periodiku se člení na: •
článek v impaktovaném časopise - v odborném periodiku, který je obsažen v databázi Web of Science společností Thomson Reuters s příznakem „Article“, „Review“, „Proceedings Paper“ nebo „Letter“, a je publikován v periodiku, jehož impaktní faktor je každoročně zveřejňován v databázi Journal Citation Report (JCR) společností Thomson Reutersů;
•
článek v neimpaktovaném odborném časopise - v odborném periodiku, který je obsažen ve světově uznávané databázi ERIH nebo Scopus;
•
článek v neimpaktovaném recenzovaném časopise - článek v odborném periodiku, které je zařazeno v Seznamu neimpaktovaných recenzovaných periodik vydávaných v České republice.
Patent – je vynález, kterému je vydáno osvědčení o vynálezu, které uděluje: •
u českého patentu Úřad průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů;
•
u evropského patentu Evropský patentový úřad za podmínek stanovených evropskou patentovou úmluvou;
•
u ostatních patentů příslušný patentový úřad podle podmínek stanovených daným patentovým úřadem.
Výsledkem je udělený patent, který chrání původní výsledky výzkumu a vývoje, jenž byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Za uplatněný výsledek tohoto druhu lze tedy považovat výsledek až v okamžiku vydání patentové listiny (v případě českého patentu), event. jiné listiny, která má stejný účinek. Za výsledek tohoto druhu nelze považovat patentovou přihlášku, a to v jakékoliv fázi řízení o udělení patentu. Pro bodové hodnocení tohoto druhu výsledku je důležité odlišit patenty udělené národní cestou (tj. patenty udělené národními patentovacími úřady kromě úřadu US a Japonska) a patenty mezinárodní (tj. patenty udělené Evropským patentovým úřadem, Úřadem pro patenty a ochranné známky ve Spojených státech a Japonským patentovým úřadem). Dále je pro hodnocení patentů udělených národní cestou podstatné, zda je patent doposud nevyužívaný nebo je využíván vlastníkem patentu, nebo zda je využíván na základě platné licenční smlouvy.