VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR BUSINESS PLAN
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. MARIE KUKLOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2015
Ing. HELENA HANUŠOVÁ, CSc.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2014/2015 Ústav managementu
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Kuklová Marie, Bc. Řízení a ekonomika podniku (6208T097) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Podnikatelský záměr v anglickém jazyce: Business Plan Pokyny pro vypracování: Úvod Cíle práce, metody a postupy zpracování Teoretická východiska práce Analýza současného stavu Vlastní návrhy řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.
Seznam odborné literatury: CHROMÝ, J. Elektronické podnikání: informace, komunikace, příležitosti. Praha: Extrasystem Praha. 2013. 263 s. ISBN 978-80-87570-10-4. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing. 2008, dotisk 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. KOTLER, P. Marketing Management. 12. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing. 2007. 720 s. ISBN 80-247-1359-4. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa Publishing. 2006. 184 s. ISBN 80-86851-50-8. SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing. 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vedoucí diplomové práce: Ing. Helena Hanušová, CSc. Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2014/2015.
L.S.
_______________________________ prof. Ing. Vojtěch Koráb, Dr., MBA Ředitel ústavu
_______________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty
V Brně, dne 28.2.2015
Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vytvoření podnikatelského záměru pro zaloţení nového internetového obchodu s bytovým textilem a bytovými doplňky. Analyzuje současný stav z hlediska trţního prostředí a konkurence. Obsahuje návrh na realizaci celého projektu včetně finančního vyjádření.
Klíčová slova Podnikatel, internetový obchod, bytový textil, PESTE analýza, Porterův model, SWOT analýza, náklady, riziko
Abstract The diploma thesis is focused on a preparation of a business plan for the establishment of a new home furnishing fabrics and decorations e-shop. It examines the present market and competition state. It contains a project implementation draft including a financial budget.
Keywords Businessman, e-shop, home furnishing fabrics, PESTE analysis, Porter´s model, SWOT analysis, costs, risik
Bibliografická citace mé práce: KUKLOVÁ, M. Podnikatelský záměr. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta podnikatelská, 2015. 104 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Helena Hanušová, CSc.
Prohlášení autora Prohlašuji, ţe předloţenou diplomovou práci jsem zpracovala samostatně na základě uvedené literatury a pod vedením své vedoucí diplomové práce. Dále prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 18. května 2015 ............................................ Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Heleně Hanušové, CSc. za odborné vedení diplomové práce za její vstřícnost, trpělivost a poskytnutí cenných rad, které mi pomohly k jejímu úspěšnému zpracování. Dále děkuji své rodině, všem blízkým a přátelům za vytrvalou podporu a pomoc při vytváření této práce. Bez jejich podpory by tato práce nikdy nevznikla.
OBSAH Úvod ............................................................................................................................... 11 1
Cíle práce, metody a postupy zpracování ........................................................... 12
2
Teoretická východiska práce ............................................................................... 13 2.1
Podnikatelský záměr ........................................................................................ 13
2.2
Zpracování podnikatelského plánu .................................................................. 13
2.3
Podnik a podnikání ........................................................................................... 15
2.3.1
Právní forma podnikání ............................................................................ 15
2.3.2
Elektronické podnikání ............................................................................. 19
2.4
2.4.1
Analýza makroprostředí ............................................................................ 21
2.4.2
Analýza mikroprostředí ............................................................................ 23
2.4.3
SWOT analýza .......................................................................................... 25
2.4.4
Model „7S“ firmy McKinsey .................................................................... 26
2.5
Teoretická východiska pro marketingový plán ................................................ 27
2.5.1
Marketingová strategie ............................................................................. 28
2.5.2
Marketingový mix..................................................................................... 28
2.6
Operační plán ................................................................................................... 32
2.7
Teoretická východiska pro finanční plán ......................................................... 32
2.7.1
Zakladatelský rozpočet ............................................................................. 33
2.7.2
Zahajovací rozvaha ................................................................................... 34
2.7.3
Rozpočet běţného financování ................................................................. 34
2.7.4
Výkaz cash flow........................................................................................ 35
2.8
3
Analýza prostředí ............................................................................................. 21
Hodnocení rizik ................................................................................................ 36
2.8.1
Analýza rizik ............................................................................................. 36
2.8.2
Metody analýzy rizik ................................................................................ 37
2.8.3
Sniţování rizika ........................................................................................ 38
Analýza současné situace...................................................................................... 39 3.1
Analýza makroprostředí ................................................................................... 39
3.1.1
Politické a právní faktory .......................................................................... 39
3.1.2
Ekonomické faktory .................................................................................. 40
3.1.3
Sociální faktory ......................................................................................... 44
3.1.4
Technologické a technické faktory ........................................................... 48
3.2
3.2.1
Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty ..................................... 49
3.2.2
Nově vstupující konkurenti ....................................................................... 51
3.2.3
Vyjednávací vliv odběratelů ..................................................................... 51
3.2.4
Vyjednávající vliv dodavatelů .................................................................. 51
3.2.5
Tlak ze strany substitutů ........................................................................... 52
3.3
4
Analýza mikroprostředí .................................................................................... 49
SWOT analýza ................................................................................................. 52
3.3.1
Silné stránky ............................................................................................. 52
3.3.2
Slabé stránky ............................................................................................. 53
3.3.3
Příleţitosti ................................................................................................. 53
3.3.4
Hrozby ...................................................................................................... 53
3.3.5
Vyhodnocení SWOT analýzy ................................................................... 53
Vlastní návrh řešení .............................................................................................. 55 4.1
Exekutivní souhrn ............................................................................................ 55
4.1.1
Charakteristika podnikání ......................................................................... 55
4.1.2
Produkty a sluţby...................................................................................... 55
4.1.3
Trh ............................................................................................................. 55
4.1.4
Silné stránky ............................................................................................. 56
4.1.5
Cíl projektu ............................................................................................... 56
4.1.6
Klíčová finanční data ................................................................................ 56
4.2
Popis podniku ................................................................................................... 57
4.2.1
Identifikační údaje .................................................................................... 57
4.2.2
Provozní činnost ....................................................................................... 57
4.3
Technické řešení internetového obchodu ......................................................... 58
4.3.1
Registrace domény .................................................................................... 59
4.3.2
Výběr systému elektronického obchodu ................................................... 60
4.4
Marketingový plán ........................................................................................... 62
4.4.1
Výběr cílového trhu, orientace na zákazníka ............................................ 62
4.4.2
Marketingový mix..................................................................................... 63
4.5
Operační plán ................................................................................................... 73
4.5.1
Popis jednotlivých činností ....................................................................... 73
4.5.2
Harmonogram realizace ............................................................................ 76
4.6
Finanční plán .................................................................................................... 79
4.6.1
Náklady na zaloţení firmy ........................................................................ 79
4.6.2
Měsíční provozní náklady ......................................................................... 80
4.6.3
Plán trţeb .................................................................................................. 82
4.6.4
Náklady na nákup zboţí ............................................................................ 83
4.6.5
Plán příjmů a výdajů (výkaz Cash-flow) .................................................. 84
4.6.6
Plán výsledku hospodaření ....................................................................... 86
4.7
Analýza rizik .................................................................................................... 87
4.7.1
Mapa rizik ................................................................................................. 88
4.7.2
Popis rizik a návrh metody ke sníţení rizika ............................................ 89
Závěr .............................................................................................................................. 93 Pouţitá literatura .......................................................................................................... 95 Zákony a vyhlášky ........................................................................................................ 96 Internetové zdroje ......................................................................................................... 96 Seznam obrázků .......................................................................................................... 100 Seznam grafů ............................................................................................................... 100 Seznam tabulek ........................................................................................................... 101 Seznam příloh .............................................................................................................. 101
Úvod Internetové podnikání je v současné době jednou z nejrychleji rozvíjejících se oblastí ekonomiky nejen v České republice, ale i v celém světě. Příleţitostí, které elektronické prostředí nabízí, je hodně. Snadný vstup na internetový trh, zvyšující se trţby, a tím i počet zákazníků, láká do tohoto odvětví stále více firem a podnikatelů. Lze vyuţít jak mobilních technologií, internetu či jiných elektronických médií. Dle statistických údajů v roce 2013 vlastnilo počítač a přístup k internetu 67 % domácností.
Rozšíření
informačních
technologií
se
projevuje
také
v oblasti
maloobchodu, kde podíl celkových trţeb realizovaných prostřednictvím internetu neustále jde nahoru. Internetové obchody vykazovaly rostoucí tendenci v prodeji i v období krize, kdy domácnosti vlivem zhoršující se ekonomické situace začaly šetřit a začaly vyhledávat levnější alternativu nákupu, zejména nepotravinářského zboţí. K vytvoření a provozu internetového obchodu nestačí pouze nakoupit a prodat zboţí, ale úplný začátek spočívá v analýze trhu, poptávky, konkurence, cílového trhu. Aţ následně můţeme přikročit k sestavení podnikatelského plánu.
11
1 Cíle práce, metody a postupy zpracování Cílem práce je vytvořit podnikatelský záměr pro vytvoření internetového obchodu se zaměřením na oblast mně velmi dobře známou, a to bytového textilu a bytových doplňků. Najdu ten správný trh, tu správnou skupinu lidí, kteří budou mít o nabízené zboţí zájem? Kdo je mým konkurentem? Jaké produkty konkurenti nabízejí a za jaké ceny? Budou mi stačit moje peněţní prostředky, které jsem ochotna do podnikání vloţit? Práce bude rozdělena do třech částí. V první části jsou určena a definována teoretická východiska, druhá část se bude zabývat analýzou současného stavu a ve třetí části navrhnu vlastní realizaci projektu. V teoretické části se zabývám základními pojmy z oblasti podnikání, elektronického obchodu, dále moţnostmi analýzy vnějšího a oborového prostředí, vysvětlím SWOT analýzu a marketingový mix. Nedílnou součástí jsou východiska pro finanční plán a jako poslední analýza rizik a jejich eliminace. Pomocí odborné literatury získám důleţité informace potřebné pro zpracování další části práce. Druhá část bude analytická. Jejím úkolem bude zjistit, zda a za jakých podmínek je vůbec reálné tento záměr realizovat. Naváţu na předchozí část, provedu SLEPT analýzu, Porter analýzu a SWOT analýzu. Na základě provedených analýz pak navrhnu podnikatelský záměr, jehoţ součástí bude popis podniku, technické řešení internetového obchodu, výběr cílového trhu, marketingový mix. Dále se budu zabývat operačním a finančním plánem, který mi teprve ukáţe, zda zamýšlený podnikatelský záměr je reálný a zda je ţivotaschopný. V poslední části se budu zabývat riziky, která mi v podnikání hrozí. Mojí snahou bude najít taková řešení, jak tato rizika eliminovat nebo alespoň omezit.
12
2 Teoretická východiska práce 2.1 Podnikatelský záměr Neţ zahájíme podnikatelskou činnost, je nezbytné si zobrazit záměr podnikání. K tomu nám poslouţí podnikatelský záměr. Dá se říci, ţe je to dokument, který přesně definuje, v jaké fázi se podnikatelská myšlenka nebo podnik nachází a jaké úsilí musíme vynaloţit pro zahájení podnikání či jeho rozvoj. Podnikatelský záměr potřebují začínající podnikatelé, kteří hledají způsob, jak svoji myšlenku, podnikatelský nápad uvést v praxi, či vyuţít ji jako příleţitost pro úspěšné podnikání, zkušení podnikatelé, kteří hledají příleţitosti pro další rozvoj svého podnikání.1 Do podnikání se nesmíme pouštět bez předem zpracovaného podnikatelského plánu, který nám pomůţe ověřit reálnost a ţivotaschopnost našeho podnikatelského nápadu.2 Kaţdý úspěšný podnikatel potvrdí, ţe bez plánování a stanovení cílů se podniká hůře.
2.2 Zpracování podnikatelského plánu Sestavení podnikatelského plánu před samotným začátkem podnikání pomůţe lépe odhalit slabiny a silné stránky podnikatelského záměru. Podnikatelský záměr můţe mít úspěch pouze tehdy, jestliţe nabízený produkt přinese uţitek pro zákazníka. Proto se musíme zaměřit na to, proč si má zákazník nakupovat přímo od nás a ne od konkurence. Podnikatelský plán můţe mít následující strukturu: Popis podniku - uvádí podrobný popis podniku, jeho velikost. Popis podniku by měl obsahovat fakta, která se týkají jeho zaloţení, strategie a cílů. Klíčovými prvky plánu jsou výrobky (sluţby), umístění a velikost podniku, vyřešení personální otázky,
1
http://www.ipodnikatel.cz/Podnikatelsky-zamer/zaklady-o-podnikatelskem-zameru.html
2
SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání, str. 54
13
organizační schéma, technické a kancelářské vybavení, dále pak znalosti a zkušenosti podnikatele.3 Analýza trhu – v rámci analýzy trhu provedeme analýzu vnějšího, oborového a vnitřního okolí. Je třeba věnovat významnou pozornost konkurentům, včetně jejich silných a slabých stránek. Zaměřím se také na jejich příleţitosti, které mohou podnikatelský záměr ohrozit. Provozní činnost - pokud se firma bude zabývat výrobou, musí se zabývat výrobním plánováním. V případě tohoto záměru jde o činnost nákupu a prodeje, případně poskytování dalších sluţeb, proto se musím zabývat jeho technickým zabezpečením, zajištěním skladovacích prostor apod. Marketingový plán - tato část plánu vyjadřuje, jakým způsobem dostaneme náš produkt k zákazníkovi nebo jakým způsobem bude propagován. Velmi důleţitým faktorem úspěšnosti je cenová politika. Na marketing se musíme dívat jako na jednu z nejdůleţitějších částí, která zajišťuje úspěch budoucího podnikání. Organizační plán - v organizačním plánu je popsána forma vlastnictví nového podniku. V případě obchodní společnosti je nutné popsat informace o managementu, uvést údaje o obchodních podílech apod. Finanční plán – transformuje předchozí části podnikatelského záměru do číselné podoby. Ukazuje reálnost podnikatelského záměru z ekonomického hlediska. Zabývá se oblastí: předpokladu příjmů a výdajů, vývoj hotovostních toků v příštích třech letech (cash-flow), odhad rozvahy, který poskytuje informace o finanční situaci podniku k určitému datu.4 Všechny výkazy musí být doplněny stručným komentářem.
3
KORÁB, V., PETERKA, J., REŢŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, str. 37
4
tamtéţ, str. 38
14
Hodnocení rizik - riziko znamená vystavení se nepříznivým okolnostem, které mohou provést negativní odchylku od cíle. Je spojeno s nepříznivými dopady na firmu. Analýza rizik je převáţně chápána jako stanovení rizik, pravděpodobnost, zda se uskuteční a jejich dopadu závaţnosti. Riziko musíme mít vţdy pod kontrolou.
2.3 Podnik a podnikání Podnik – je obecně chápán jako subjekt, ve kterém dochází k přeměně vstupů na výstupy. Z právního hlediska je podnik definován jako soubor hmotných i nehmotných sloţek k podnikání.5 Podnikatel – v Novém občanském zákoníku § 420 uvádí, ţe podnikatelem je ten, kdo samostatně vykonává soustavnou činnost na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činností ţivnostenským nebo obdobným způsobem za účelem dosaţení zisku.6 Rozhodne-li se podnikatel, ţe zaloţí nový podnik, musí v souladu s platnou právní úpravou splnit i určité formální předpoklady. Postup při zakládání podniku se liší vţdy v případě, jestli se bude jednat o provozování podniku fyzické osoby, tj. ţivnostníka nebo právnické osoby – obchodní společnosti. Je velmi důleţité zvolit správnou právní formu daného subjektu.
2.3.1 Právní forma podnikání Právní forma podnikání ovlivňuje vţdy konkrétní situaci kaţdého začínajícího podnikatele. Jednoznačně závisí na rozsahu podnikatelských aktivit, které jsou předpokládány. Důleţitými faktory jsou například výše počátečního kapitálu, počet osob, které chtějí společně podnikat, administrativní náročnost na zaloţení podniku, účast na zisku, daňové zatíţení, zveřejňovací povinnost apod. Zvolená právní forma musí vyhovovat typu podnikatelské činnosti, kterou hodlá podnikatel provozovat.7
5
SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. str. 35
6
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník par. 420 – 421 – str. 50
7
SYNEK, M. a kolektiv. Manažerská ekonomika. str. 25-27
15
Základní právní formy podnikání jsou uvedeny na obrázku č. 1. OSOBNÍ SPOLEČNOSTI
Živnostník
Veřejně obchodní společnost (v.o.s.)
Komanditní společnost (k.s.)
Počet zakladatelů organizace
Akciová společnost (a.s.)
Minimálně 1 osoba, maximálně 50 osob - valná hromada - jednatelé dozorčí rada
1 právnická osoba nebo 2 a více fyzických osob - valná hromada - představenstvo - dozorčí rada
Společnost neomezeně, společníci do výše nesplaceného vkladu
Společníci neomezeně. Akcionáři neručí za závazky společnosti. Společnost ručí celým majetkem.
Stačí jedna osoba
Minimálně 2 osoby
Neomezeně
Neomezeně, společně a nerozdílně veškerým svým majetkem
Komplementář veškerým svým majetkem. Komandisté do výše nesplaceného vkladu.
Není stanoveno
Není stanoveno
Komandista 5000 Kč, jinak není stanoveno
Minimální jmění1 Kč
Minimální jmění 2 mil. Kč je rozvrţeno na určitý počet akcií
Jednoduché povolení k podnikání
Sepsání společenské smlouvy, zpravidla nutná asistence advokáta
Sepsání společenské smlouvy, zpravidla nutná asistence advokáta
Sepsání společenské smlouvy, zpravidla nutná asistence advokáta, sloţení vkladu na účet
Sestavení zakladatelské listiny a stanov, zpravidla nutná asistence advokáta, sloţení vkladu na účet
Podle kapitálového vkladu, pokud není společenskou smlouvou upraveno jinak
Podle rozhodnutí valné hromady
Nejběţnější forma obchodní společnosti. Nejlépe vyhovuje většině typů podnikání, pokud existuje počáteční kapitál při zakládání firmy
Nejlepší přístup k cizím zdrojům, nejvyšší stupeň ochrany věřitelů. Nutný vysoký počáteční kapitál. Sloţitější správní orgány.
Počáteční kapitál
Účast na zisku
Jiná kritéria
Společnost s ručením omezeným (s.r.o)
Nejméně 2 osoby - komplementář - komandista
Ručení
Administrativní náročnost
KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI
Podnikatel si po zdanění vše nechává
Rovným dílem mezi společníky nebo podle společenské smlouvy
Zpravidla obtíţný přístup k cizím zdrojům, někdy niţší důvěryhodnost předpoklad podnikání malého rozsahu. Na druhé straně vyšší důvěryhodnost s ohledem na ručení za závazky
Méně časté, pro obchodní partnery neobvyklé. Zachovány výhody zdanění fyzické osoby. Vyšší důvěryhodnost s ohledem na ručení za závazky
Mezi komplementářem a komandisty 50/50, mezi komplementáři rovným dílem, mezi komandisty podle výše vkladu. Vše lze upravit i jinak podle společenské smlouvy. Zpravidla obtíţný přístup k cizím zdrojům. Méně časté pro obchodní partnery neobvyklé. Komplikované vztahy mezi komandisty a komplementáři mohou být příčinou sporů
Obrázek 1 Přehled základních forem podnikání8(Úprava: vlastní)
Vzhledem ke skutečnosti, ţe internetový obchod zamýšlím provozovat sama nebo za pomoci studentky, zaměřím se na zaloţení ţivnosti, tj. podnikání fyzických osob. 8
http://www.ipodnikatel.cz/images/stories/Prvn_formy_podnikn_2014.jpg
16
V souvislosti s podnikáním fyzických osob se setkáváme s pojmem „osoba samostatně výdělečně činná“. Tento termín nalezneme v českých zákonech o dani z příjmů, v zákonech o sociálním zabezpečení, zdravotním pojištění pro fyzickou osobu, která má příjmy z podnikání nebo jiné výdělečné činnosti. Typickým představitelem je ţivnostník. V České republice se jedná o velmi rozšířenou formu podnikání. Je vyuţívána i těmi, kteří nemají podnikání jako svoji hlavní pracovní činnost, slouţí pouze k přivýdělku ne jako hlavní zdroj jejich příjmů. Fyzická osoba, která chce podnikat, musí získat ţivnostenské nebo jiné oprávnění, aby podnikatelskou činnost mohla provozovat. Zaloţení ţivnosti patří k těm nejjednodušším formám zahájení podnikání. V současné době u volných ţivností se ohlášení můţe podat u kteréhokoliv obecního ţivnostenského úřadu nebo případně i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT).9 Ţivnost Ţivnost je definována v ţivnostenském zákoně jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost za účelem dosaţení zisku a za podmínek, které jsou stanoveny tímto zákonem. Ţivnosti jsou evidovány v ţivnostenském rejstříku. Ţivnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy, který je veden v elektronické podobě a je veřejně přístupný. Ţivnosti podle poţadavků na odbornou způsobilost dělíme na: ohlašovací, koncesované.10 Ţivnost ohlašovací – vzniká a je provozována na základě ohlášení. Dále ji dělíme na: ţivnosti řemeslné – podmínkou pro jejich získání je výuční list nebo maturita, diplom v oboru nebo praxe v délce 6 let. Jedná se např. o řeznictví a uzenářství, mlynářství, pekařství, kominictví, hostinskou činnost apod.
9
http://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/291/294/5185.html#obsah
10
Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), par. 2,6,9
17
ţivnosti vázané – pro jejich získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha č. 2 Zákona o ţivnostenském podnikání. Například jde o geologické práce, oční optiku, projektovou činnost, vedení účetnictví aj. ţivnosti volné – nevyţadují prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Ţivnost koncesovaná – smí být provozována pouze na základě koncese. Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je stavena přílohou č. 3 Zákona o ţivnostenském podnikání nebo je upravena dalšími právními předpisy (výroba zbraní podléhající registraci, provozování střelnic, výroba zubních náhrad apod.).11 Výhody podnikání na základě ţivnostenského listu: podnikatel nemusí být zapsán do obchodního rejstříku, nízké správní výlohy pro zaloţení, podnikatelská činnost můţe být zahájena hned po ohlášení (výjimkou jsou koncesované ţivnosti nebo činnosti, které vyţadují zvláštní povolení), samostatnost, volnost, jednoduché přerušení nebo ukončení činnosti, lze zvolit daňovou evidenci, dle zákona lze poţádat o stanovení daně paušální částkou, zisk z podnikání je zdaněn daní z příjmu fyzických osob. Nevýhody: vysoké riziko, které vyplývá z neomezeného ručení majetkem podnikatele, moţné projevy finančních potíţí i v rodině podnikatele, omezený přístup k bankovním úvěrům, vzhledem ke své velikosti můţe působit jako méněcenný partner.12
11
Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, par. 26-27
12
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy, str. 71
18
2.3.2 Elektronické podnikání Pro elektronické podnikání platí stejné podmínky jako pro všechny ostatní způsoby podnikání. Jde v zásadě o nabídku zboţí a sluţeb s cílem dosaţení maximálního počtu prodaných kusů.
Elektronickým podnikáním nazýváme realizaci podnikatelských
procesů,
uskutečňujeme
kterou
elektronickou
cestu
s vyuţitím
informačních
technologií, systémů a komunikací s vyuţitím různých komunikačních kanálů.
Elektronické podnikání
Elektronický obchod
Internetový obchod
Obrázek 2 Schéma oblastí elektronického podnikání13 (Úprava:vlastní)
Je třeba mít na zřeteli, ţe ne všechny produkty jsou vhodné k internetovému prodeji a ne kaţdý zákazník je nakloněn vyuţívat tento prodej. Například plesové šaty nebo pánský oblek by si málokdo přes internet pořídil. V tomto případě obchod slouţí pouze jako zdroj základních parametrů a informací produktu, které zákazník vyhledává. Druhy elektronického podnikání Základní druhy elektronického podnikání rozlišujeme podle vzájemných vztahů mezi jednotlivými subjekty. Mezi základní patří obchodní vztahy B2B, B2C a C2C. Dalšími
13
CHROMÝ, J. Elektronické podnikání: informace, komunikace, příležitosti, str. 4
19
vztahy, které se méně vyuţívají, jsou B2E – Business to Employee, E2E – Employee to Employee. Pro potřeby této práce se zmíním pouze o základních vztazích, a to: B2B – obchodní a marketingové aktivity mezi dvěma firmami (podnikatelskými subjekty), většinou za účelem nákupu a dalšího prodeje nebo následného zpracování, B2C – obchodování mezi firmou a konečným zákazníkem (spotřebitelem). Spotřebitelem v tomto případě můţe být jak soukromá firma, tak podnikatel. Architektura elektronického obchodu B2C vychází ze dvou částí, a to strana zákazníka a strana internetového obchodu. Strana zákazníka vyţaduje pouze existenci počítače nebo moţnosti prohlíţeče webových stránek (Internet Explorer, Mozilla Firefox, Google Chrome apod.). Strana elektronického obchodu musí mít zajištěnou existenci určitého systému, který je umístěn na tzv. webserveru (počítač, který zajišťuje dostupnost webových stránek, které jsou na něm pořízeny). Systém musí obsahovat určitý katalog nabízeného zboţí nebo sluţeb, nákupní košík, databázi pro evidenci zákazníků atd. C2C - označení představuje vztahy mezi dvěma uţivateli (dvěma konečnými spotřebiteli). Jde o vztah dvou soukromých osob (nepodnikatelských subjektů). Do této oblasti spadají například burzy, trhy, nákup a prodej nemovitostí, pouţitého zboţí apod.14 Moţnosti zřízení elektronického obchodu Originální vzhled stránek elektronického obchodu a jeho přehlednost je nezbytným předpokladem e-shopu. Zájemci o zřízení internetového obchodu se nabízejí dvě moţnosti řešení, a to vlastní řešení nebo outsourcing. Vlastní řešení – je velmi náročně jak na finanční prostředky, tak i na čas a zkušenosti tvůrců i uţivatelů. Tento způsob si mohou dovolit pouze velké společnosti s miliardovými obraty, které působí nejen na tuzemském, 14
CHROMÝ, J. Elektronické podnikání: informace, komunikace, příležitosti, str. 120-133
20
ale i zahraničním trhu. Této společnosti se pak investice do vlastního návrhu vyplatí. Outsourcing - menší společnosti, které nedosahují vysokých obratů, budou mít funkční
internetový
obchod,
který
musí
splnit
základní
poţadavky,
a to profesionální design a nutné funkce, které budou vyplývat z prodeje koncovým zákazníkům. Malá firma nedisponuje vlastním vývojovým týmem, je tedy pro ni outsourcing jedinou logickou moţností. Nabízí se jí tedy následující řešení: o open source řešení, o licencovaný shop, o hotové řešení, o řešení na míru. Kaţdá z variant v sobě skrývá jak svoje výhody, tak i nevýhody.15
2.4 Analýza prostředí Pokud máme dobře připravit jakýkoliv plán (včetně podnikatelského), musíme jej řádně podloţit výstupy z analýzy prostředí. Na kaţdou firmu působní různé faktory okolního prostředí, které můţeme rozdělit na vnější a vnitřní. Vnější prostředí můţeme dělit na makroprostředí (obecné okolí) a oborové prostředí (mikrookolí).
2.4.1 Analýza makroprostředí Vnější makroprostředí zahrnuje takové situace, okolnosti a vlivy, na které můţe firma jen velmi obtíţně reagovat nebo je ovlivňovat. Faktory jsou definovány a je důleţité zvaţovat, jakým způsobem se mění v čase. Pro vyhodnocení stavu a vývoje vnějšího prostředí (makroprostředí) je vhodné vyuţít PESTE analýzu. Jako klíčové faktory můţeme označit faktory politické a právní, ekonomické, sociální, technologické a technické a ekologické.
15
http://www.lupa.cz/specialy/jak-na-e-shop/outsourcing-nebo-vlastni-reseni/
21
Politické a právní faktory – jsou tvořeny orgány řízení státu a ovlivňují reakci spotřebitelů. Jsou sloţeny ze zákonů, různých legislativních omezení, které se týkají nejen podniků, ale také jednotlivců. Jedná se zejména o daňové zákony, regulaci v oblasti
zahraničního
obchodu,
ochranu
spotřebitelů,
ochranu
domácích
podnikatelských subjektů apod. Se vstupem ČR do EU se musely naše právní normy přizpůsobit evropskému zákonodárství, coţ přineslo pro firmy mnoho nových příleţitostí, ale také hrozeb. K ekonomickým faktorům patří vývoj HDP, míra inflace, úroková míra, směnný kurz, daňové sazby, koupěschopnost obyvatel, dluhy, dostupnost úvěrů, tendence k úsporám (např. na vyuţití vánočních nákupů apod.) Je třeba pečlivě sledovat a analyzovat změny a vývoj makroekonomických ukazatelů a zaměřit se na potlačování hrozeb a vyuţívání příleţitostí. Správné a rychlé zaznamenávání trendů a jejich vyuţití můţe přinést další moţnosti pro podnikatele.16 Sociální faktory – odráţí vlivy spojené s kupním chováním spotřebitelů. Mezi hlavní faktory můţeme zařadit demografické ukazatele, úroveň vzdělání, ţivotní styl, národnostní strukturu, chování domácností aj. Jestliţe firma dokáţe správně identifikovat trendy v této oblasti, má moţnost získat zákazníky na úkor konkurenta. Technologické a technické faktory - technologický rozvoj je velmi úzce spjat s náklady,
produktivitou
práce,
kvalitou,
rychlostí
vyřizování
objednávek,
zefektivněním výrobního procesu, dále s výrobními, skladovacími, komunikačními a informačními technologiemi. Ekologické faktory se dostávají stále více do popředí, podniky je musí stále více brát v úvahu a respektovat. Ochrana ţivotního prostředí je velmi důleţitá nejen při různých průmyslových činnostech, ale výrobce i dodavatel musí mít na zřeteli i likvidaci produktu po skončení jeho ţivotnosti.
16
JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing, str. 83
22
Při analýze makroprostředí je třeba se zaměřit pouze na ty faktory, které jsou pro konkrétní podnik důleţité a nejvíce ho ovlivňují.17
2.4.2 Analýza mikroprostředí Cílem analýzy mikroprostředí je identifikace skutečností, které působí a zásadním způsobem ovlivňují činnost podniku. Pro analýzu mikroprostředí v mém případě pouţijeme Porterův model pěti sil. Porterův model pěti sil Model pěti sil M. E. Portera je nástrojem pro analýzu konkurenčních sil v odvětví (oborovém prostředí). Cílem této analýzy je jasně určit síly, které v oborovém prostředí působí, reagovat na ně a co nejvíce je vyuţít ve svůj prospěch. Dle M. Portera je stupeň konkurence v tomto prostředí závislý na tom, jaký je vyjednávací vliv dodavatelů, odběratelů, ohroţení ze strany konkurentů, stupeň konkurence v rámci odvětví a nebezpečí substitutů. Posuzujeme vţdy hrozbu jak existující, tak i vznik hrozby budoucí, která firmu můţe ohroţovat. Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty – jedná se o konkurenci ve stejné oblasti podnikání, jak podniká naše firma nebo hodlá podnikat.18 Firmy se snaţí získat výhodné postavení na trhu pomocí různých metod (rychlejší dodávky, cenová konkurence, lepší reklamní kampaň, uvedení nového produktu na trh, prodlouţení záruky apod.). Intenzita soupeření je pak ovlivněna celou řadou faktorů, mezi něţ patří počet konkurentů, velikost trhu a moţnosti jeho růstu nebo nasycení, moţnost kapitálových akvizic, typ trţní konkurence, diferenciace. V tomto případě je nezbytné zkoumat konkurenci, její chování, cíle, strategii, silné a slabé stránky apod. Hrozba nově vstupujících firem – jedná se o potenciální konkurenty, kteří zvaţují moţnost vstupu do odvětví, jejich vliv na cenu, náklady apod. Vstup nových firem se potýká s existujícími překáţkami vstupu – úspory z rozsahu, přístup k distribučním
17
JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing, str. 83
18
KORÁB, V., PETERKA, J., REŢŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, s. 50
23
kanálům, náklady na zmapování trhu, vládní politika, neznalost trhu a jeho budoucí vývoj apod. Vyjednávací schopnost odběratelů – většina dodavatelů prodává své produkty nejen jednomu odběrateli, ale různým skupinám odběratelů. Vyjednávací vliv této skupiny odběratelů je jednou z hlavních konkurenčních sil, která určuje ziskovost odvětví. Odběratelé se liší nákupními potřebami, mohou poţadovat různé úrovně sluţeb, odlišnou kvalitu zboţí nebo informace na obchodní prezentace.19
Další skupina
odběratelů zase můţe vyvíjet nátlak na sniţování cen, poţaduje lepší sluţby, rychlejší vyřizování objednávek apod. V důsledku se výběr odběratele stává velmi významným faktorem, který ovlivňuje celé podnikání. Vyjednávací schopnost dodavatelů – dodavatelé často rozhodují o úspěchu či neúspěchu firmy. Na trhu je velká konkurence, proto vznikají roztříštěné nabídky a firma má velmi mnoho dodavatelů. V případě podnikatelského záměru se musím zaměřit na vyhledání těch nejvhodnějších dodavatelů pro zamýšlenou firmu, mít jasno, kdo, za jakých podmínek a v jaké kvalitě zajistí ty nejlepší dodávky, popř. jak budou nastaveny podmínky pro vzájemnou obchodní a marketingovou spolupráci.20 Tlak ze strany substitutů – substituční výrobky nebo sluţby shodně uspokojují základní potřeby zákazníka. Jejich existence má pak velký vliv na vývoj cen a sniţování zisků. Na tento problém firmy reagují tím, ţe výrobky neustále inovují, zdokonalují a přitom se nezvyšují ceny.
19
PORTER, M. E. Konkurenční strategie, s. 110
20
KORÁB, V., PETERKA, J., REŢŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, s. 82
24
Obrázek 3 Porterův model pěti sil21
2.4.3 SWOT analýza SWOT analýza se zabývá celkovým vyhodnocením silných a slabých stránek zkoumaného objektu, příleţitostí a hrozeb, kterým je podnik vystaven. Nevýhodou SWOT analýzy je, ţe je statická a příliš subjektivní, Zkratka SWOT je sloţena z počátečních písmen čtyř základních slov: S – Strenght (silná stránka) W – Weakness (slabá stránka) O – Opportunity (příleţitost) T – Threat (hrozba)
21
https://managementmania.com/cs/analyza-5f
25
Obrázek 4 SWOT analýza (úprava vlastní)
Silné a slabé stránky jsou interní faktory, které můţeme určitým způsobem kontrolovat a ovlivňovat jejich vývoj.22 Určují se pomocí vnitropodnikových analýz a hodnotících systémů. Silné stránky zaznamenávají skutečnosti, které přinášejí výhody zákazníkům i firmě. Slabé stránky jsou odrazem toho, co firma nedělá dobře, nebo ty situace, které konkurenti zvládají lépe. Příleţitosti a hrozby jsou externí vlivy, na které prakticky vliv nemáme, můţeme pouze v určité rovině přizpůsobit svůj záměr, či chování podniku a minimalizovat nebo maximalizovat jejich dopad na firmu. Příleţitosti nám ukazují moţnosti, jak například zvýšit poptávku, lépe uspokojit zákazníky a přinést úspěch firmě. Jako hrozby identifikujeme takové skutečnosti, události, trendy, které mohou sníţit poptávku nebo vyvolat nespokojenost zákazníků.23
2.4.4 Model „7S“ firmy McKinsey Vyuţívá se zejména pro vnitřní analýzu firmy. Vyuţití pro podnikatelský záměr je velmi omezené, proto se o tomto modelu zmíním velmi krátce. Tento model vznikl v sedmdesátých letech a zahrnuje v sobě sedm základních faktorů, které ovlivňují úspěšnost firmy.
22
KORÁB, V., PETERKA, J., REŢŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, s. 48
23
JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing, s. 103
26
Mezi tyto faktory patří: Strategie – soustava dlouhodobých cílů, schopnost plnění vize organizace, reagování na hrozby a příleţitosti v daném oboru. Struktura – jedná se o vnitřní organizační strukturu organizace včetně vymezení horizontálních, vertikálních a kontrolních vazeb. Spolupracovníci – motivace, školení pracovníků, vztahy mezi nimi, realizace manaţerských funkcí apod. Systémy řízení – jedná se o kontrolní, inovační, komunikační, manaţerské informační systémy, které slouţí k řízení kaţdodenní aktivity organizace. Schopnosti – profesionální znalost a kompetence existující uvnitř organizace. Styl – přístup managementu k řízení a řešení vyskytujících se problémů. Sdílené hodnoty – vyjadřují ideje, principy, skutečnosti respektované pracovníky a dalšími zainteresovanými skupinami na úspěch firmy. Tento faktor přímo souvisí s vizí organizace, kaţdý pracovník musí vědět, jaké cíle a záměry má daný podnik a jak jich chce dosáhnout.24
2.5 Teoretická východiska pro marketingový plán Marketingový plán můţeme nazvat strategickým plánem podniku. Jím lze naznačit, jak se hodlá podnik prosadit oproti konkurenci. Realizační část marketingu představuje snahu ovlivňovat trh pomocí vhodných nástrojů tak, aby byly stanovené cíle dosaţeny. Výstupem zpracovaných informací o marketingovém prostředí by měla být marketingová strategie.
24
MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování, s. 73-75
27
2.5.1 Marketingová strategie Marketingová strategie řeší tři typy rozhodnutí: výběr cílového trhu, určení trţní pozice produktu, rozhodnutí o marketingovém mixu. Výběr cílového trhu – je segmentace trhu. Při výběru segmentu se zvaţuje jeho velikost a kupní síla. Vychází z provedených analýz makro i mikroprostředí. Po segmentaci následuje výběr jednoho nebo více segmentů, na které se firma zaměří. Existují tři přístupy k pokrytí trhu: nediferencovaný – tento přístup je zaloţen na nabídce stejného produktu celému trhu. Vzhledem k nasycenosti současného trhu, je tento přístup pouţitelný v čím dál menší míře, diferencovaný – je zaloţen na výběru více segmentů, přičemţ pro kaţdý segment je vytvořena specifická nabídka. Tento přístup je velmi náročný na úroveň celkových nákladů, a proto ho uplatňují pouze velké a ekonomicky silné firmy, koncentrovaný – zaměřen pouze na část segmentu (jednoho), na jeho část, tzv. výklenek. Je vhodný zejména při omezených zdrojích firmy.25 Určení trţní pozice produktu – zde se firma rozhoduje, jakou pozici chce v určeném segmentu (segmentech) zaujmout. Cílem je dosáhnout toho, aby produkt byl specificky vnímán, a tím se odlišil od ostatní konkurence na daném trhu.
2.5.2 Marketingový mix Analýza 4P Marketingový mix představuje operativní a praktickou konkretizaci marketingového řízení. Marketingový mix 4P (Marketing Mix 4P) známe jako metodu stanovení produktové strategie a produktového portfolia. Dle odborné literatury je to soubor
25
SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání, str. 196-197
28
marketingových nástrojů, které pouţívají firmy k dosaţení svých marketingových cílů. Jednotlivé prvky marketingového mixu se vzájemně ovlivňují a jsou na sobě závislé.
Obrázek 5 Marketingový mix26 (Úprava: vlastní)
Koncept 4P spíše reprezentuje hledisko prodejce neţ zákazníka. Product (produkt) Produkt je nejdůleţitějším nástrojem marketingového mixu. Tvoří podstatu nabídky firmy na trhu a bezprostředně slouţí k uspokojování potřeb zákazníků.
Svým
charakterem a kvalitou ve velké míře ovlivňuje oblast distribuční, cenovou i komunikační. Produkt můţe mít i podobu nehmotnou, a to v případě poskytování sluţeb. Jedná se o analýzu produktu a jeho vlastností z hlediska zákazníků, kteří vyhledávají kvalitu, značku, design, velikost, moţnost výměny, spolehlivost, záruku a ostatní sluţby. Zaměřujeme se zde také i na ţivotní cyklus samotného výrobku.27
26
27
https://managementmania.com/cs/marketingovy-mix-4p SYNEK, M. a kolektiv. Manažerská ekonomika, s. 199
29
Price (cena) Základem tvorby ceny je křivka nabídky a poptávky. Je jediným nástrojem marketingového mixu, který přináší do firmy peníze. Cena vyjadřuje peněţní hodnotu produktů. Cena produktu se nemusí shodovat s jeho skutečnou hodnotou, můţe se od této hodnoty odklonit v závislosti působení poptávky a nabídky daného produktu. Dá se tedy říci, ţe poptávka vytváří cenový strop, který můţe firma účtovat za svůj výrobek. Cenu můţeme také definovat, jako mnoţství peněz, které je zákazník ochoten za zboţí zaplatit. Východiskem pro tvorbu cen je cenová politika firmy, která je odvozena z firemních cílů. Cena v tomto případě je těmto cílům podřízena. Cíle cenové politiky jsou různé, např. orientace firmy na přeţití, získání co největšího podílu na trhu nebo firma se zaměří na maximalizaci zisku. Place (místo) Faktor „Place“ nezahrnuje pouze formu distribuce, ale také cílový trh. Musíme zde najít odpověď na otázku: Kdo bude náš hlavní zákazník? Jaký je jeho typ? Definice cílového trhu je v tomto případě nejdůleţitější, kdy musíme určit naše nejdůleţitější a nejziskovější zákazníky. Distribuční cesty rozdělujeme na přímé a nepřímé. Přímá distribuční cesta je představována prodejem zboţí koncovému zákazníkovi přímo od výrobce. Výrobce si zajišťuje sám funkce obchodní, logistické i doplňkové. Můţe mít i svůj velkoobchod nebo maloobchod. Přímá cesta tak umoţňuje výrobci bezprostřední kontakt se zákazníkem, budování vztahů, ale také získávání zpětné vazby. Tím můţe bezprostředně reagovat na poţadavky zákazníků. Nepřímá distribuční cesta je taková cesta, do které jsou mezi výrobce a koncového zákazníka zapojeny distribuční mezičlánky, jako je velkoobchod, maloobchod, nezávislí prodejní agenti, internetové obchody aj. Cílem distribuce je doručení poţadovaného produktu na místo, které povaţuje zákazník za nejvýhodnější, ve správném mnoţství, čase a kvalitě.28
28
JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. s. 192-199
30
Promotion (propagace) Nejviditelnější sloţkou marketingového mixu je komunikace.
V rámci prodeje
a marketingu marketingovou komunikací rozumíme systém komunikačních metod a prostředků, které firmě pomáhají ovlivňovat nákupní chování zákazníků tak, aby nabízené zboţí mohlo být dobře prodáváno na trhu. Musíme si uvědomit, ţe reklama nabízí důvod koupit, zatímco podpora prodeje nabízí speciální podnět ke koupi. Je nezbytné dobře vyuţívat nástroje spotřebitelské podpory, nástroje podpory obchodníků a také nástroje podpory zaměřené na firmu a její prodejní sílu.29 Marketingový komunikační mix zahrnuje následující nástroje: reklama (advertising), podpora prodeje (sales promotion), práce s veřejností (public relations), osobní prodej (personal selling), přímý marketing (direct marketing).30 V některých případech se ke 4P přidává ještě jedno „P“, které označujeme jako persona, people (lidé, pracovníci). Lidský faktor má v marketingu své důleţité místo. Velmi záleţí na tom, jací lidé zastupují firmu, jaké mají znalosti, chování nebo jejich způsob komunikace se zákazníky. To vše se odráţí na vytváření image firmy a také na tom, jak je firma úspěšná na trhu. Analýza 4C V souvislosti s potřebou rozvoje řízení vztahů se zákazníky a marketingu se provádí tzv. marketingový mix
4C,
který je
orientován
k marketingovému mixu 4P.
29
KOTLER, P. Marketing Management, s. 624
30
JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing, s. 242, 243
31
na
zákazníka. Je
alternativou
Význam jednotlivých písmen „C“ je následující: Customer solution - řešení potřeb zákazníka (odpovídá Product ze 4P), Cost - náklady vzniklé zákazníkovi (odpovídá Price ze 4P), Convenience (Channel) - dostupnost řešení (odpovídá Place ze 4P), Communication - komunikace (odpovídá Promotion ze 4P), Stěţejní myšlenkou mixu 4C je začít při tvorbě marketingové strategie nejprve přemýšlet o jednotlivých prvcích z pohledu zákazníka „C“ a teprve později z pohledu firmy „P“.31
2.6 Operační plán Operační plán prakticky rozpracovává podnikatelský záměr. Vymezuje klíčové činnosti v časové návaznosti. Můţeme tak vytvořit časový plán realizace.32
2.7 Teoretická východiska pro finanční plán Finanční plán je základem pro hodnocení podnikatelských příleţitostí, promítá podnikatelský záměr do peněţních toků. V tomto bodu podnikatelského plánu vyjadřujeme co nejlepší odhad budoucího vývoje podniku a ověřujeme reálnost podnikatelského záměru. Při jakýchkoliv úvahách o samostatném podnikání a sestavování podnikatelských plánů je třeba mít jasnou představu o vlastních finančních zdrojích. Týká se to jak objemu finančních zdrojů, tak jejich dostupnosti. Zde je třeba mít na paměti, ţe ţivnostník (OSVČ) ručí za závazky z podnikání celým svým majetkem včetně majetku soukromého, rodinného. V případě obchodních společností je tomu jinak. Nedostatečně propracovaný finanční plán velmi často odhalí nedůslednost a naivitu podnikatelů.
31
https://managementmania.com/cs/marketingovy-mix-4c
32
KORÁB, V., PETERKA, J., REŢŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán, s. 85
32
2.7.1 Zakladatelský rozpočet Zakladatelský rozpočet specifikuje a kvantifikuje prostředky potřebné k zahájení podnikání. Je třeba si udělat přehled všech výdajů, které nutně vzniknou při samotném zaloţení firmy, dále při zahájení a rozjezdu podnikání a také pro zajištění běţného chodu firmy. Zcela jistě se nám nepodaří i při sebelépe zpracovaném zakladatelském rozpočtu zahrnout všechny výdaje, se kterými se setkáme v průběhu zahájení podnikatelské činnosti.33
Strana potřeb finančních prostředků
Strana zdrojů financování
Zaloţení firmy
Vlastní finanční prostředky podnikatele, resp. společníků
Pořízení dlouhodobého majetku
Cizí zdroje: úvěry, půjčky, leasing aj.
Pořízení zásob Zahájení podnikatelské činnosti Obrázek 6 Zakladatelský rozpočet - rozpočet startovního kapitálu34 (Úprava: vlastní)
Finanční prostředky potřebné k zahájení podnikatelské činnosti můţeme rozdělit na: finanční prostředky nutné pro zaloţení firmy – tyto prostředky mohou tvořit poloţky jako např. sloţení základního kapitálu, poplatky za vydání ţivnostenských listů, poplatky za výpis z rejstříku trestů. Dále musíme počítat s náklady jako je logo společnosti, razítko, webové stránky apod.
33
SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání, s. 56, 57
34
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy, s. 94
33
finanční prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku – tato poloţka představuje nákup pozemků, technické vybavení, administrativní zabezpečení. Zde můţe podnikatel zohlednit také to, ţe některou část z těchto prostředků vlastní a nemusí je nakupovat. finanční prostředky potřebné na nákup zásob – určení výše oběţného majetku, zejména zásob zboţí je sloţité. Je třeba se zaměřit, jak dlouho budou zásoby vázány ve skladech či výrobě, neţ jsou prodány zákazníkovi, ale také musí se zohlednit doba, za kterou budou produkty či sluţby zákazníkem zaplaceny. finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti – financování provozní činnosti do doby, neţ bude zabezpečeno financování z trţeb.35
2.7.2 Zahajovací rozvaha Jsou-li veškeré výdaje, které jsou spojeny se zaloţením firmy, se zahájením podnikatelské činnosti a výdaji související s překlenutím prvního období podnikání, niţší neţ náš vlastní kapitál, který počítáme do podnikání vloţit, přistoupíme k sestavení zahajovací rozvahy. Pokud tomu tak není, výdaje jsou vyšší neţ naše finanční moţnosti, pak musíme hledat chybějící finance v jiných zdrojích (rodina, přátelé, bankovní úvěry, dotace apod.). V rozvaze musí platit bilanční rovnice, tedy aktiva se musí rovnat pasivům.
2.7.3 Rozpočet běţného financování Vedle zahajovací rozvahy musíme naplánovat předpokládané výnosy, náklady a hospodářský výsledek v prvních měsících a letech podnikání. Zjistíme, zda firma bude schopna dosahovat zisk, kdy ho bude schopna dosahovat a jaká bude jeho výše v jednotlivých letech. Přehled nákladů a výnosů je třeba zpracovat na 3 roky dopředu, minimálně po čtvrtletích. Můţeme zpracovat několik variant (pesimistická, realistická, optimistická). V mnoha případech se v praxi varianta pesimistická stane značně optimistickou.
35
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy, s. 93, 94
34
2.7.4 Výkaz cash flow Cash flow je peněţní tok, kterým vyjadřujeme skutečný pohyb peněţních prostředků. Výkaz sestavujeme pomocí přímé a nepřímé metody. Přímá metoda – sleduje příjmy a výdaje za období, sledují se toky peněţních prostředků na účtech peněţních prostředků a vytváří se výkaz cash flow. Obvykle se pouţívá u malých podniků pro operativní řízení financování. Nepřímá metoda – vyuţívá vazbu mezi rozvahou a výsledovkou a dále vazby mezi cash-flow a rozvahou. Tyto vazby představují pohotové finanční prostředky a zisk.36 Stav peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů na začátku období Provozní oblast Zdroje:
účetní zisk nebo ztráta z běţné činnosti. (+, -) odpisy (+) sníţení, zvýšení pohledávek (+, -)
Uţití:
zvýšení, sníţení zásob (+, -) sníţení, zvýšení závazků vůči dodavatelům (+, -)
čistý peněţní tok z provozní činnosti: (+, -) Investiční oblast výnosy z prodeje fixních aktiv (+) přírůstek (nákup) fixních aktiv (-) Cash flow z investiční činnosti: (+, -) Finanční oblast zvýšení, sníţení dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků (+, -) vydání nových obligací (+) splátky a výkup obligací (-) emise akcií (+) vyplacení dividend nebo podílů na zisku (-) Cash flow z finanční oblasti: (+, -) Cash flow celkem: (+, -) Stav peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů na konci období Obrázek 7 Zjednodušené schéma cash flow (nepřímá metoda)37 36
MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku, s. 150-151
35
Jak je výše znázorněno na obrázku Cash flow dále rozlišujeme na CF z provozní činnosti, CF z investiční činnosti a CF z finanční činnosti. Ve výkazu cash flow zjistíme, jaká je naše výše příjmů a výdajů. Hlavně dostaneme informaci o tom, zda budeme mít v průběhu prvního roku dostatek finančních prostředků pro zajištění plynulého chodu podnikání. Je nezbytné umět dobře odhadnout předpokládané příjmy.38
2.8 Hodnocení rizik Riziko znamená vystavení se nepříznivým okolnostem, které mohou ohroţovat úspěch prováděné změny, tzn. například riziko odchýlení skutečných od očekávaných výsledků. Součástí kaţdého podnikatelského záměru by měla být analýza rizik. Vţdy je třeba počítat s tím, ţe kaţdá činnost sebou přináší určitou rizikovost. Čím lépe je provedena analýza rizik, tím více se zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti podnikatelského plánu. Mezi nejčastější druhy rizik patří: politická a teritoriální, ekonomická - mikroekonomická, makroekonomická, bezpečnostní, právní a spojená s odpovědností za škodu, předvídatelná a nepředvídatelná, specifická – pojišťovací, manaţerská, inovací atd.39
2.8.1 Analýza rizik Analýza rizik je převáţně chápána jako stanovení rizik, pravděpodobnost, zda se uskuteční, a jejich dopadu závaţnosti. Riziko musíme mít vţdy pod kontrolou.
37
MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku, s. 153
38
SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání, s. 58-59
39
SMEJKAL, V., RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. s. 90-91
36
V analýze rizik se provádějí následující kroky: Identifikace hrozeb – určíme hrozby, které mohou negativně ovlivnit hodnotu aktiv. Pro tuto identifikaci lze vycházet z hrozeb sestavených podle literatury, vlastní zkušenosti, průzkumů. Analýza hrozeb a zranitelnosti – určí se úroveň hrozby vůči tomuto aktivu a úroveň zranitelnosti aktiva vůči této hrozbě. Při stanovení úrovně hrozeb se zvaţují faktory jako nebezpečnost, motivace a přístup. Úroveň zranitelnosti vychází z faktorů citlivosti a kritičnosti. Výsledným stavem je hrozba-aktivum se stanovenou úrovní hrozeb a zranitelnosti. Pravděpodobnost jevu - pokud nevíme, zda sledovaný jev nastane, doplníme k němu údaj o tom, s jakou pravděpodobností jev můţe nastat. Nejprve musíme určit, zda se jedná o náhodný jev, či nikoliv, zda patří do určitého intervalu pravděpodobnosti, jaké jsou jeho pravděpodobnostní charakteristiky.40
2.8.2 Metody analýzy rizik Mezi dvě základní metody analýzy rizik patří metoda kvantitativní a metoda kvalitativní. Kvalitativní metody Kvalitativní metody jsou vyznačeny tím, ţe se rizika vyjadřují v určitém intervalu, např. body <1 aţ 10> nebo slovně <malé, střední, velké>. Tyto metody jsou jednodušší, rychlejší, ale také daleko více subjektivní. Problémem u těchto metod je v oblasti zvládání rizik při posuzování přijatelnosti finančních nákladů nutných na eliminaci hrozby. Protoţe chybí jednoznačné finanční vyjádření, znesnadňuje se kontrola efektivnosti nákladů. Mezi nejznámější kvalitativní metodu patří metoda účelových interview, metoda Delphi. Tato metoda spočívá v řízeném kontaktu mezi experty hodnotící skupiny a příslušnými představiteli hodnoceného subjektu.
40
SMEJKAL, V., RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, str. 112
37
Kvantitativní metody Kvantitativní metody jsou zaloţené na matematickém výpočtu rizika a frekvenci výskytu hrozby a jejího dopadu. Obvykle se vyjadřuje riziko např. ve formě roční předpokládané ztráty, která je vyjádřena částkou. Tyto metody jsou více exaktní neţ kvalitativní, jsou časově náročnější, ale poskytují finanční vyjádření rizik. Nevýhodou metod je jejich náročnost na provedení a zpracování výsledků, ale také formalizovaný výstup, který můţe vést k tomu, ţe nebudou postihnuta specifika posuzovaného subjektu, která mohou vést k vysoké zranitelnosti, z důvodu zahlcení velkým objemem formálně strukturovaných dat. Kvantitativní metody se ujaly především v oblasti bezpečnostních a informačních systémů. Jedná se především o metodiky CRAMM, COBRA, MELISA.41
2.8.3 Sniţování rizika S výskytem rizika musíme počítat, je však třeba se s ním vypořádat. Některá rizika můţeme přesunout (transfer), jiným se můţeme vyhnout, redukovat je nebo dokonce je moţné provést i zadrţení. Který z těchto nástrojů je vhodné pouţít, určují charakteristiky rizika.42
41 42
SMEJKAL, V., RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, s. 112-115 tamtéţ, s. 166
38
3 Analýza současné situace 3.1 Analýza makroprostředí 3.1.1 Politické a právní faktory Politická situace je v České republice jiţ dlouho nestabilní. Zdá se, ţe nová vláda předkládá zákony, které by tuto situaci měly stabilizovat. Reforma, která by měla přinést oţivení ekonomiky, jiţ trvá dlouho. Jako velmi významný krok hodnotím podporu ze strany Vlády ČR pro porodnost od ledna 2015, tj. čerpání porodného na druhé dítě ve výši 10 tis. Kč, daňová úleva na druhé a další dítě nebo moţnost sníţení daní za pobyt ve školce nebo jiném předškolním zařízení. Plánovaný internetový obchod se musí řídit platnou legislativou České republiky. V rámci tohoto projektu jsou nejdůleţitější následující zákony: Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), Občanský zákoník – Zákon č. 89/2012
Sb., občanský zákoník (úpravou
spotřebitelských smluv prostřednictvím elektronických prostředků), Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 101/2000. Sb., o ochraně osobních údajů, Zákon č. 480/2004 Sb., o některých sluţbách informační společnosti, Zákon č. 227/200 Sb., o elektronickém podpisu, Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (úpravou elektronického podání, doručování a elektronického platebního rozkazu) a další. Tak jako kaţdé jiné podnikání i internetový obchod musí splňovat zákonná nařízení a předpisy státu.
39
3.1.2 Ekonomické faktory Ekonomické faktory jsou jedním z nejdůleţitějších faktorů, který ovlivňuje tento zamýšlený podnikatelský záměr. Jako nejvýznamnější faktory pokládám vývoj HDP, směnný kurz, nezaměstnanost a s ní spojená koupěschopnost obyvatel, dluhy, ale také speciální česká povaha, a to zadluţit se, hlavně kdyţ budu mít dovolenou a vánoční dárky. Vývoj HDP v České republice Ekonomický růst se měří jako roční tempo růstu HDP určité země. V grafickém vyjádření jsem zobrazila meziroční vývoj HDP v %. Z grafu je patrné, ţe hospodářská recese, která v roce 2009 propukla v České republice, výrazně ovlivnila vývoj HDP. Hospodářská krize se promítla do většiny oborů v České republice, ovlivnila všechny podniky, podnikatele a tedy celou Českou republiku.
Vývoj HDP v ČR v % 3,00% 2,00%
HDP v %
1,00% 0,00% -1,00%
2009
2010
2011
2012
2013
2014
-2,00% -3,00% -4,00% -5,00%
Rok
Graf 1 Meziroční vývoj HDP v České republice43 (Úprava: vlastní)
Dle zprávy ze začátku roku, kterou vydalo Ministerstvo financí, došlo k růstu HDP za celý loňský rok o 2,4 %. Pro rok 2015 letošní rok lze pak počítat s růstem ekonomiky
43
http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/
40
o 2,7 %, v roce 2016 by se růst reálného HDP mohl nepatrně zpomalit na 2,5 %. Dá se předpokládat, ţe v obou letech by měl být růst podpořen výhradně domácí poptávkou, příspěvky výdajů na spotřebu a tvorby hrubého kapitálu by přitom měly být přibliţně vyrovnané. Růst domácí poptávky by pak měl vést ke zvýšení dovozu. Nezaměstnanost Dlouho probíhající recesi pocítilo mnoho podniků. Projevilo se to sníţením trţeb a sníţením koupěschopnosti obyvatel. V současné době však jiţ dochází k mírnému oţivení ekonomiky, a tím i dochází ke sniţování nezaměstnanosti. Na začátku nového roku
vţdy nezaměstnanost
roste.
V lednu
letošního
roku se
zvýšil
počet
nezaměstnaných na 7,7 % z prosincových 7,5 %. I na tento vývoj je třeba se dívat pozitivně, protoţe na začátku tohoto roku byl podíl nezaměstnaných na výši 8,6 %.44 I vývoj nezaměstnanosti vnímám v rámci svého projektu pozitivně, protoţe čím více bude zaměstnaných a stoupne kupní síla domácností, tím více bude prosperovat jak obchod, tak i výroba. Vývoj mezd Spolu s nezaměstnaností velmi významný vliv v prostředí podnikání, jak prodeje či poskytování sluţeb, má vývoj mezd ve společnosti. Dle vyjádření Ministerstva financí by se vývoj platů mohl navýšit o 3,9 % a v roce 2016 pak s rychlejším růstem o 4,1 %. Díky růstu ekonomiky pak dochází ke zlepšování situace i v soukromém sektoru.45 Dle dat, která jsou zveřejněna Českým statistickým úřadem, ve 3. Q roku 2014 činila průměrná hrubá mzda 25 219 Kč. Medián mezd dosáhl 21 521 Kč, Mohu tedy říci, ţe kdybychom všechny platy zaměstnanců v České republice dali do řady podle jejich výše, uprostřed najdeme medián. Medián je tedy v tomto případě statistická hodnota, která nám soubor platů rozděluje celou populaci na chudší a bohatší polovinu.
44
http://www.kurzy.cz/zpravy/376516-komentare-k-nezamestnanosti-prirusteknezamestnanych-nejnizsi-od-r-2007-mezirocni-pokles/ 45
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomickapredikce/2015/makroekonomicka-predikce-leden-2015-20401
41
Měnové kurzy Vývoj měnových kurzů je pro tento podnikatelský záměr klíčovou záleţitostí. Je to z důvodu, ţe se chci specializovat zejména na zboţí, které je importováno do České republiky. Nebudu dovozcem, nýbrţ budu spolupracovat s přímými dovozci. Většina obchodů, které jsou realizovány zamýšlenými dodavateli, jsou realizovány v měně USD, v menší míře pak v EUR. Intervence České národní banky, které probíhají od listopadu roku 2013, neustále oslabují korunu. Na základě zpráv vydaných Českou národní bankou je v tuto chvíli zcela jasné, ţe reţim devizových intervencí neukončí dříve neţ v druhém pololetí 2016. Pokud by došlo k hrozbě deflace, bankéři jsou dále připraveni korunu oslabit. Oslabování koruny pak přináší zvyšování nákupních cen dovozového zboţí. Vývoj jednotlivých měn pak je graficky znázorněn v grafech níţe.
Kurz USD/CZK 27,00 26,00 25,00 24,00 23,00 Kč 22,00 21,00 20,00 19,00 18,00
Graf 2 Vývoj směnného kurzu USD/CZK46
46
http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=H&KM=USD&D1=2.1.2014&D2=31.3.2015&I=1
42
Kurz EUR/CZK 27,90 27,80 27,70 27,60 Kč 27,50 27,40 27,30 27,20 27,10
Graf 3 Vývoj směnného kurzu EUR/CZK47
Zhodnocení ekonomických faktorů V ekonomické oblasti se zdá, ţe dochází k oţivení ekonomiky a situace se celkově zlepšuje a stabilizuje. Vývoj mezd také nasvědčuje tomu, ţe ekonomika roste a podnikatelským subjektům se více daří. To by se mělo odrazit na nákupním chování celé společnosti. Jediným, dost zásadním negativním dopadem na zamýšlené podnikání, je vývoj směnných kurzů, který v současné době ovlivňuje zejména intervenční chování banky.
47
http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=H&KM=EUR&D1=2.1.2014&D2=31.3.2015&I=1
43
3.1.3 Sociální faktory Sociální faktory pro tento záměr jsou také velmi důleţité. Je to z důvodu závislosti projektu na vlastnictví počítače, na moţnosti a opakovaném vyuţívání internetu obyvatelstvem. Tabulka 1 Přehled domácností vlastnících počítač (v %)48 (Úprava: vlastní) Rok
2011
Celkem
2012
2013
64,8
67,3
68,1
70,3
72,5
73,9
domácnosti bez dětí
56,3
58,5
58,8
domácnosti s dětmi
86,8
91,1
92,3
první (nejniţší) kvartil
26,5
26,2
30,4
druhý kvartil
50,3
52,8
52,4
třetí kvartil
80,4
86,0
87,6
čtvrtý (nejvyšší) kvartil
93,7
94,8
95,5
Celkem (16–74 let) podle typu domácnosti
podle příjmové skupiny domácnosti
Z uvedené tabulky vyplývá, ţe v roce 2013 vlastnilo 68,1 % domácností počítač. V domácnostech s dětmi vykazuje přístup 92 %, v domácnostech bez dětí je toto procento niţší, a to necelých 59 %. Z údajů Českého statistického úřadu lze zjistit, ţe v roce 2013 mělo přístup na internet 67 % domácností, coţ je dvakrát více neţ v roce 2007. Zajímavé je srovnání, ţe v současné době prakticky všechny domácnosti (rozdíl -1,1 procentního bodu) mají jiţ internet připojený.
48
https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2014-sgzkji1x98
44
Podíl domácností s připojením k internetu 80,0 70,0
61,7
65,4
67,0
2012
2013
60,0 50,0 v % 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2011
Rok
Graf 4 Domácnosti s připojeným internetem49 (Úprava: vlastní)
V dalším grafu se zaměřím na věkové sloţení skupin uţivatelů internetu. Zde se potvrdí trend, ţe na internetu se pohybují zejména mladší ročníky, s přibývajícím věkem toto procento klesá.
Rozdělení uživatelů internetu dle věkových skupin 100,0 80,0 %
16–24 let
60,0
25–34 let
40,0
35–44 let
20,0
45–54 let
0,0
55–64 let 2011
2012
2013
65+
Rok
Graf 5 Uţivatelé internetu dle věkových skupin50 (Úprava: vlastní)
49 50
https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2014-sgzkji1x98 dtto
45
Věková skupina zahrnující věk od 16 do 25 let vůbec nepřekvapuje. Předpokládám, ţe vykazuje maximální výši, v roce 2013 totiţ dosahuje výše 97 %. Je pravda, ţe na mladší generaci je vyvíjen tlak moderní společností (zapojení škol, různé zkoušky po internetu, sociální sítě apod.) Zajímavější pak je vývoj u dalších skupin, kde se stále zvyšuje počítačová gramotnost, a tím i pouţívání internetu. Pro tento projekt jsou nejzajímavější skupiny zahrnující věk 25 – 54 let, které vyuţívají internet také ve velkém zastoupení, např. skupina 25 – 34 let – 91,8 %, 35 - 44 let - 92 % a skupina 45 – 54 let - 81 %. Okrajovou skupinou pro tento projekt je skupina lidí ve věku 55 – 64 let, která pouţívala internet v 58 %. Nepředpokládám, ţe by produkty zařazené do nabídky oslovily první a poslední skupinu. Dalším hlediskem, které bych zařadila, je pouţívání internetu podle dosaţeného vzdělání. Pro graf opět vyuţiji data Českého statistického úřadu. Pro můj záměr je vhodné se zaměřit zejména na skupiny lidí se základním a středním vzděláním, jak s maturitou, tak bez maturity.
Uživatelé internetu dle dosaženého vzdělání 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 % 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0
základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské
2011
2012
2013
Rok
Graf 6 Vyuţívání internetu dle vzdělání (Úprava: vlastní)
Z grafu můţeme vidět, ţe ve sledovaném období nejvíce vyuţívají internet vysokoškolsky vzdělaní lidé. Je to téměř setrvalý stav, a to 90 %. Hodnoty více neţ
46
80 % dosáhli středoškolsky vzdělaní lidé s maturitou. U skupiny lidí se středním vzděláním, tj. výučním listem se jako u jediné skupiny hodnota zvyšuje a v roce 2013 dosáhla 58,2 %. Nákupy přes internet jsou dalším vodítkem, jak dobře zanalyzovat a rozdělit společnost. Všechny sdělovací prostředky a média nám podávají zprávu o rostoucí oblibě v nakupování zboţí i sluţeb. Jak to vypadá ve skutečnosti, nám ukáţe další graf.
Využívání internetu k nákupu 70,00 60,00 50,00 %
16–24 let
40,00
25–34 let
30,00
35–44 let
20,00
45–54 let
10,00
55–64 let 65+
0,00 2011
2012
2013
Rok
Graf 7 Obliba vyuţití internetu k nákupu51 (Úprava: vlastní)
Dle šetření, která provedl, ČSÚ bylo zjištěno, ţe v roce 2007 nakoupilo přes internet pouze 15 % šetřené populace, v roce 2010 to bylo jiţ 25 % a v roce 2013 jiţ přes 34 %, přičemţ nejvíce nakupují lidé ve věku 16 – 34 let. Nejčastěji přes internet bylo nakupováno oblečení, obuv, doplňky (47 %), kosmetiku a zdravotnické prostředky zakoupilo 25 % jednotlivců, elektroniku pak 23 % a sportovní potřeby 22 %. Další významné sociální faktory Jako další významný faktor pro tento projekt je změna struktury domácností, kdy ubývají „tradiční domácnosti“ (rodiče a děti) a vznikají domácnosti „netypické“ jako jsou dva jedinci stejného pohlaví, dva partneři bez formálního sňatku, rodiny pouze 51
https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2014-sgzkji1x98
47
s jedním rodičem, výrazný nárůst svobodných lidí apod. Tyto netypické domácnosti pak potřebují menší prostory pro bydlení, menší balení výrobků, lacinější věci, spotřebiče nebo bytové doplňky. Dalším významným faktorem je změna ţivotního stylu. Je to způsobeno i tím, ţe čím dál více lidí tráví čas v zaměstnání, mají nepravidelné směny, někteří se zase rádi účastní velkých společenských akcí, večer přijdou domů, navečeří se a zasednou k internetu. Celá rodina je doma, děti hrají hry na počítačích a rodiče brouzdají po internetu a hledají, co kde nabízejí zajímavého a levného. Nejvíce internetových nákupů koncových zákazníků se uskutečňuje právě večer. Zhodnocení sociálních faktorů Na základě dat, která jsem uvedla, je zřejmé, ţe podnikatelský záměr otevřít si internetový obchod je reálné a můţe být i úspěšné. Správné zacílení na věkovou skupinu zejména střední generace, avšak s niţším vzděláním, neţ je vysokoškolské, je správné. Obliba internetu i nákupů přes internet je pozitivní a neustále roste.
3.1.4 Technologické a technické faktory Je třeba mít na paměti, ţe počítač není jediným přístupovým bodem na internet. Stále větší popularitu získávají tablety a chytré telefony, se kterými se uţivatel můţe nejen pohybovat na internetu, ale i nakupovat a platit bez přímého kontaktu s obchodníkem. Z pohledu podnikatelského záměru je nejdůleţitější pořízení funkčních elektronických věcí nutných k provozování elektronického obchodu a firemního telefonu. Dále se musím zaměřit na: volbu obsluţné aplikace, registraci domény, volbu hostingu, nastavení internetového obchodu. Dle zprávy uveřejněné na internetu na konci prosince roku 2014 dosahoval počet domén, spojených s koncovkou „cz“ počtu 1 173 256. V roce 2014 oproti roku
48
předešlému došlo k navýšení domén o více neţ 6 %. Jen v roce 2014 došlo k zaregistrování 22 020 domén.52
3.2 Analýza mikroprostředí 3.2.1 Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty Konkurenci na tuzemském trhu v oblasti bytového textilu a bytových doplňků lze povaţovat za středně silnou. Většina společností je schopna dodat zboţí v téměř srovnatelné kvalitě za přijatelné ceny. Konkurenci bych rozdělila do 4 základních skupin. Výrobci Nejsilnější pozici na tuzemském trhu si drţí jediný a poslední výrobce tradičních ţakarových záclon, a to Tylex Letovice, akciová společnost. Je konkurencí velmi silnou, spíše však v maloobchodní oblasti. Má také zřízeny internetové stránky spolu s e-shopem, ale vzhledem k tomu, ţe kolekce tradičního zboţí, která je určena pro koncového zákazníka a zároveň je zcela totoţná s kolekcí, kterou dodává do maloobchodních prodejen, stává se internetový obchod pro Tylex spíše slabou stránkou, protoţe si konkuruje sám sobě. Velkoobchody Mezi nejvýznamnější velkoobchody na tuzemském trhu se řadí Českomoravská textilní, Škodák, VESNA a Tega. Dále se na trhu vyskytuje řada dalších drobných distributorů polského, maďarského, německého, tureckého a čínského zboţí. Jediným přímým konkurentem v rámci internetového prodeje je Českomoravská textilní, která taktéţ provozuje e-shop. Maloobchody Maloobchody jsou také velkým konkurentem, protoţe jsou zaměřeny na koncového zákazníka. Více mne budou ohroţovat ty, které ještě k prodeji v kamenných obchodech začali provozovat e-shop.
52
http://www.nic.cz/page/2688/domenovy-report--v-roce-2014-pribylo-73-350-domen-.cz/
49
Internetové obchody Konkurence internetových obchodů s bytovým textilem a bytovými doplňky je středně silná. Existují asi tři velké internetové obchody, které prodávají podobný sortiment, a dále velký počet malých internetových obchůdků, které provozují například ţeny na mateřské dovolené. Výhodou pro můj zamýšlený záměr je navázání přímých vztahů s dodavateli, dále přislíbený komisní prodej, který mi finančně rozhodně pomůţe v úplných začátcích. Přímý vztah s dodavateli má vliv na stanovování prodejních cen. Hlavními hráči v oblasti bytového textilu jsou: RALI Decor, s. r. o. (www.rali.cz) – pouze internetový obchod. Zaměření zejména na bytový textil, bytové doplňky a ţupany. Internetové stránky nejsou dost dobře zpracované, velmi široká nabídka produktů, nerozlišují záclony, voály. Obchodní podmínky spolu s reklamačním řádem jsem objevila aţ po dlouhém hledání. Ceny za doplňkové sluţby jsou viditelně uvedeny. Zmínka o sociálních sítích (Facebook) také chybí. Velmi pozitivně hodnotím dodání do dvou dnů. Poštovné a balné se neplatí od výše objednávky nad 1 600 Kč. DANTE.CZ, s. r. o. (www.dante.cz) – pouze internetový obchod, dříve (před 7 lety i velkoobchodní prodej). Velmi roztříštěná nabídka, bytový textil, doplněn i prodejem parfémů, knih, hlavolamů, biţuterie, ţupanů apod. Zboţí dodávají do 10 pracovních dnů, popř. do 4 týdnů. Ceny za doplňkové sluţby se dozvíme aţ v objednávce. Obchodní podmínky včetně reklamačního řádu jsou uvedeny. Cenu za poštovné a balné je sděleno aţ po uzavření a potvrzení objednávky. Tato firma na portále www.justice.cz neuveřejňuje svoje ekonomické výsledky, i kdyţ je to pro tento typ společnosti dáno zákonem. OLZATEX s. r. o. (www.olzatex.cz) – jedná se o pobočku polské firmy. Provozuje velkoobchod, maloobchod i internetový obchod. Velmi vkusné internetové stránky, avšak nabídka textilií na okna je zmatená, nerozlišuje voálové a ţakarové záclony (kaţdá z této skupiny má specifické vlastnosti a také se liší náročností údrţby). Za jak dlouho obdrţíme zboţí, se ze stránek nedozvíme, preferují pouze dobírku buď poštou nebo PPL, poštovné a balné je 120 Kč, od objednávky ve výši 2 000 Kč je zdarma.
50
Zcela chybí rady zákazníkům (zkracování záclon, obšívání, řasení apod.). Firma je i na sociální síti. Jako zajímavost musím uvést, ţe všichni tři konkurenti sídlí v Moravsko-slezském kraji, konkrétně v obci Návsí, v Ostravě a v Třinci. Toto strategické místo je účelově vybráno z důvodu blízkosti polských hranic, tzn. krátká vzdálenost k dodavatelům v Polsku. Všechny tři firmy jsou jiţ dlouhodobě zavedené a bude jim velmi těţké konkurovat. Odlišení musím postavit na přehlednějším uspořádání stránek, poradenství, servisu a cenách.
3.2.2 Nově vstupující konkurenti Vznik nových konkurentů samozřejmě nelze vyloučit. Vznikají nové a nové internetové obchody, které se snaţí uţivit. Překáţkou je nesnadnost získání dodavatelů, kteří nemají vlastní internetové obchody, protoţe výrobce aplikací na okna je v České republice pouze jeden. Ostatní dodavatelé jsou velkoobchody, pouze velmi malá část z nich jsou přímí dovozci. Pokud nový konkurent nezíská exkluzivitu pro zboţí, které si vybere, potom na internetovém trhu bude bojovat pouze cenou.
3.2.3 Vyjednávací vliv odběratelů V současné době si zákazník velmi dobře uvědomuje svoji pozici, která je mnohem silnější neţ v minulosti. Rozsáhlá konkurence, která mu umoţňuje si vybírat jen to, co je pro něj nejlepší a nutí svoje dodavatele (e-shopy) nabídce širokého sortimentu zboţí, poskytování doplňkových sluţeb apod. Je s podivem, jak se rozmohlo vracení vyzkoušeného zboţí zpět prodávajícímu samozřejmě ještě v době, kterou povoluje Občanský zákoník. Tomu lze zamezit pouze tím, ţe zboţí bude perfektně identifikováno jiţ v internetovém obchodě, lepší komunikací se zákazníkem, kdy mu budou poskytnuty takové informace, které sniţují moţnost vrácení zboţí.
3.2.4 Vyjednávající vliv dodavatelů Tak jak jsem se zmínila výše, v začátku jsem se rozhodla spolupracovat se dvěma firmami, které jsou přímými dovozci, provozují velkoobchodní činnost v České a Slovenské republice a neprovozují internetový obchod. Jedna z těchto firem, která se specializuje na prodej zejména dekoračních látek na okna (voály, záclony, závěsy,
51
blackouty) a má dvě vlastní maloobchodní prodejny. Druhá firma, se kterou budu blízce spolupracovat je také velkoobchod, má svého obchodního zástupce, který má na starosti celý tuzemský trh. Obě tyto firmy stojí o vzájemnou spolupráci z důvodu, ţe nechtějí svým jménem zřizovat internetové obchody, aby si nesníţily vliv a image u svých maloobchodních odběratelů a neohroţovaly je internetovým prodejem koncovému zákazníkovi. Nákupní ceny se samozřejmě odvíjejí od jednání, která probíhají, ale také od vývoje měnového kurzu. Protoţe ani jedna z firem nevyţaduje pouze jejich zastoupení v zamýšleném internetovém obchodě, na základě svých finančních moţností budu postupně rozšiřovat portfolio výrobků i od jiných firem.
3.2.5 Tlak ze strany substitutů Tlak ze strany substitutů je významný. Jedná se o tzv. náhraţku, která nám za přijatelnou cenu a za dobrou kvalitu výrobek nahrazuje. Jedná se zejména o materiály dováţené z Číny s velmi špatnou kvalitou. Dalším velmi významným substitutem jsou moderní vertikální a horizontální ţaluzie. Ty jsou sice významně draţší, neţ je nákup dekorativních textilií, ale zato je více preferují mladí lidé.
3.3 SWOT analýza Z provedeného šetření jsem sestavila SWOT analýzu silných a slabých stránek, hrozeb a příleţitostí tohoto projektu, které bych mohla vyuţít ve svůj prospěch.
3.3.1 Silné stránky znalost prostředí a zákazníků na trhu s bytovým textilem a bytovými doplňky, podpora dodavatelů, vliv na výběr sortimentu, spolupráce s odborníky, zkušenosti s poradenskou a konzultační činností.
52
3.3.2 Slabé stránky omezené finanční prostředky, časová prodleva oproti konkurenci, závislost na dodavatelích (vţdy není vše včas skladem, výpadky), neznalost internetového prostředí, začátečnické chyby v internetovém podnikání, zkreslování barev zboţí v internetové nabídce.
3.3.3 Příleţitosti získání nových dodavatelů s přiměřenou kvalitou a nízkou cenou, správné zacílení na střední příjmovou skupinu, získání podílu na úkor svého konkurenta, rozšíření sortimentu s kvalitnějším zboţím, získání zkušeností na trhu B2C, podpora výstavby nových bytů.
3.3.4 Hrozby ohroţení výkonu hospodářství, změna legislativy, další oslabování koruny, niţší kupní síla konečného spotřebitele, existence substitutů, vstup nových konkurentů na trh s levnějším zboţím.
3.3.5 Vyhodnocení SWOT analýzy Silné stránky Při zaloţení nového podnikatelského subjektu jsem se rozhodla vyuţít zejména svých znalostí, které jsem získala na pozici nejprve obchodního referenta, posléze obchodního manaţera v oblasti bytového textilu. Při realizaci tohoto záměru vyuţiji svoje dlouhodobé praktické zkušenosti, které jsem posílila při studiu na vysoké škole.
53
Velmi
dobře
znám
trh
B2B,
vţdy
jsem
spolupracovala
a
spolupracuji
s maloobchodními prodejnami, dříve i s řetězci a zásilkovými obchody (HORIZONT, FORTEL). Tím jsem poznala, jaké jsou poţadavky a přání koncových zákazníků, coţ znamená vztah B2C. Jako zásadní povaţuji, ţe vznik nového internetového obchodu bude zaloţen na velmi blízké spolupráci a podpoře dodavatelů, kteří jsou přímými dovozci a nemají vlastní internetový obchod. Slabé stránky Jako velmi významnou slabou stránku vidím v časové prodlevě oproti konkurenci. Jak uţ jsem uvedla, tři nejvýznamnější konkurenti jsou na trhu 10 a více let, a mají velmi dobré hospodářské výsledky. Jsou dobře známí, mají jiţ vybudovaný velmi dobrý finanční základ pro rozšiřování sortimentu. Jako další slabou stránku vidím závislost na dodavatelích, je to z důvodu, ţe zboţí je dovozové a dochází k výpadkům nejen ve výrobních firmách, ale také při logistice. Z počátku se budu muset také vyrovnat s chybami v internetovém podnikání, které mne jako začátečníka určitě čekají. Příleţitosti Po překonání prvotních nesnází, věřím, ţe se mi podaří najít další dodavatele, kteří budou se mnou ochotni spolupracovat. Podmínkou je však získání finanční stability. Ta mi potom můţe dopomoci k rozšíření sortimentu i pro další cílové skupiny. V poslední době se stále staví nové byty a domy, které mají nové majitele nebo nájemníky a já jim mohou nabídnout levné zútulnění domu či bytu. Ohroţení Změny legislativy, nepříznivý vývoj ekonomické výkonnosti hospodářství České republiky by se mohl odrazit na úspěšnosti celé realizace tohoto projektu. Zvyšováním nezaměstnanosti a sniţováním kupní síly obyvatel by pak došlo ke sníţení poptávky po zboţí, které nutně k ţivotu nepotřebujeme. Při růstu objemu trţeb přes internetové obchody za pomoci výrazné podpory sdělovacích prostředků hrozí vznik nových a nových e-shopů, které budou nabízet substituty nebo hodně podobné zboţí.
54
4 Vlastní návrh řešení 4.1 Exekutivní souhrn 4.1.1 Charakteristika podnikání Společnost Dekotex.cz bude zaloţena za účelem provozování internetového obchodu s bytovým textilem a bytovými doplňky. Hlavní náplní činnosti bude nákup a následný prodej uvedených komodit.
4.1.2 Produkty a sluţby V internetovém obchodě bude stálá nabídka zaměřená na následující produktové řady: bytový textil – zahrnuje dekorace na okna, tzn. záclony jak v metráţi, tak kusové, závěsy, blackouty, voály, voály s olůvkem, sablé, sablé s výšivkou atd., bytové doplňky – jedná se o kusový sortiment, který vkusně a moderně doplňuje bytový interiér – povlaky na polštáře, prostírání, deky, rohoţe, hračky aj. S produktovou řadou „bytový textil“ je spojeno i poskytování doplňkových sluţeb – střihový program, dokončovací práce jako je obšívání okrajů, lemování, našívání řasících stuh a odborné poradenství v oblasti nákupu, ale i dekorací. V internetovém obchodě budou nabízeny výrobky pouze těch dodavatelů, kteří neprovozují vlastní internetové obchody.
4.1.3 Trh Na základě provedených analýz jsem zjistila, ţe nákup na internetu je hitem dnešní doby, v současné době má počítač a připojení na internet téměř 70 % domácností a prakticky všechny tyto domácnosti nákup po internetu vyzkoušely. Ve svém projektu jsem se zaměřila na mladší a střední generaci ve věku od 25 - 54 let se základním a středoškolským vzděláním. Pro skupinu vysokoškolsky vzdělaných lidí v případě nákupů a vybavení bytů jsou vhodnější interiérová studia, která připraví projekty přímo na míru jednotlivých zákazníků.
55
4.1.4 Silné stránky Vyuţiji svých dlouholetých praktických zkušeností s prodejem tohoto sortimentu nejdříve ve výrobní firmě, posléze ve velkoobchodní společnosti. Za tuto dobu jsem navázala velmi dobré obchodní vztahy s dodavateli, kteří mi v prvních okamţicích podnikání budou oporou. Další nabízenou výhodou je moţnost odlišení se v lépe zpracované nabídce výšek v sortimentu voálů a sablé, poradenství a konzultační činnost.
4.1.5 Cíl projektu Základem úspěchu je nastavení reálného cíle. Hlavním cílem je oslovení správného segmentu zákazníků, kterému bude daná nabídka vyhovovat a přinášet mu uţitek. Nejdůleţitějším je pro mne spokojený zákazník, kterého internetový obchod osloví, nakoupí si opakovaně a doporučí obchod i svým přátelům a známým. Konkurenceschopnost nabízeného sortimentu, která spolu se získanými zákazníky vede k dalšímu cíli, a to vytvoření zisku. Tím se pak v dalším výhledu otvírá moţnost oslovení nových dodavatelů, rozšíření nabídky a vytvoření pracovního místa.
4.1.6 Klíčová finanční data Základem pro realizaci tohoto podnikatelského záměru je můj vklad ve výši 200 tis. Kč. Touto částkou budou pokryty vstupní náklady a v prvních měsících provozní náklady. Další náklady pak jiţ budou hrazeny z trţeb. Důleţitým výsledkem tohoto podnikatelského záměru je, ţe jiţ v druhém roce podnikání předpokládám vytvoření zisku a po celou dobu činnosti kladný peněţní tok. Podrobně je objem plánovaných nákladů, trţeb, plán výsledku hospodaření a cash-flow pro období tří let zpracován ve finančním plánu (dle odst. 4.6 této práce).
56
4.2 Popis podniku 4.2.1 Identifikační údaje Autor projektu:
Bc. Marie Kuklová
Název firmy:
Dekotex.cz
Právní forma:
Fyzická osoba podnikající na základě ţivnostenského oprávnění
Druh ţivnosti:
Ohlašovací volná
Předmět podnikání:
Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona
Obory činnosti:
Zprostředkování obchodu a sluţeb Velkoobchod a maloobchod
Předpokládané zahájení podnikání:
1. 7. 2015
Ostré spuštění internetového obchodu:
1. 9. 2015
4.2.2 Provozní činnost Internetový obchod mohu provozovat jako fyzická osoba na základě ţivnostenského oprávnění, druhou moţností je zaloţit společnost s ručením omezeným a podnikat jako právnická osoba. Rozhodla jsem se podnikat formou ţivnostenského oprávnění. K tomuto rozhodnutí mne přivedly tyto důvody - jednoduchý způsob zaloţení, obchod budu provozovat sama (jako vedlejší výdělečnou činnost) pouze s pomocí brigádnic (dohoda o provedení práce), vloţím do podnikání svoje vlastní peníze, povedu pouze daňovou evidenci, jednodušší organizační uspořádání.
57
Přestoţe na tomto projektu budu pracovat prakticky sama, rozhodla jsem se spolupracovat s odborníky, kteří se jiţ v praxi touto problematikou zabývají. Chci tak co nejvíce sníţit riziko chybějících znalostí v tomto oboru podnikání. Zabezpečení doplňkových prací externě Doplňková sluţba šití bude zabezpečována externě paní, která má ţivnostenské oprávnění k provádění této činnosti. Náklady na tuto činnost budou uvedeny ve finančním plánu v poloţce nákupu. Pořízení účetního programu Pro daňovou evidenci pořídím účetní program POHODA Standard, který je propojen se systémem, který plánuji pro provoz internetového obchodu pořídit. Pro tento program jsem se rozhodla z důvodu, protoţe jsem se s ním jiţ ve své praxi setkala. Není náročný a obsahuje všechny důleţité funkce, které k podnikání potřebuji (vedení skladů, fakturace, peněţní deník apod.) Umístění provozovny Nakoupené zboţí bude uloţeno v pronajatém skladě v Letovicích. Sklad se nachází ve větším areálu, kde sídlí více firem. Je velmi dobře přístupný dodavatelům i přepravní sluţbě. S pronájmem jsou sice spojeny náklady, ale jedná se o menší suchý sklad, který je vytápěn topením majitele prostor. Součástí je i malá kancelář, přípojka internetu, sociální zařízení je společné s jinou malou firmou.
4.3 Technické řešení internetového obchodu Po zaloţení ţivnostenského listu a dalších nutných administrativních úkonů musím zřídit místo podnikání. Proto se nyní zaměřím na technické řešení internetového obchodu Dekotex.cz. Pro vytvoření internetových stránek je nejdůleţitější: registrace domény, volba hostingu, výběr vhodného řešení, tvorba vlastního e-shopu.
58
4.3.1 Registrace domény Abych mohla provozovat internetový obchod, musím si zaregistrovat doménu, coţ je jméno, pod kterým ji zákazníci na internetu najdou. Registraci domény poskytuje několik firem v České republice. Registraci domény mohu provést např. u firem: ACTIVE 24, s.r.o. (domeny.cz), THINline interactive s.r.o. (cesky-hosting.cz), TERMS a.s. (thosting.cz) Porovnání výše zmíněných portálů uvádím níţe v tabulce. Obrázek 8 Přehled cen registrace domén v Kč (Úprava: vlastní) Doména.cz Cena za rok
domeny.cz
cesky-hosting.cz
thosting.cz
216,60
121,00
152,00
Registrace domény bude provedena u firmy ACTIVE 24, s.r.o. (domeny.cz) v tomto sledu: výběr doménového jména – v souvislosti se zamýšlenou náplní internetového podnikání jsem zvolila pro www.dekotextil.cz. Ověřila jsem si, ţe doménové jméno je volné. výběr registrátora – jako partnera pro registraci jsem si vybrala firmu ACTIVE 24, s.r.o., registrace kontaktu spočívá v zadání údajů o osobě, která bude uvedena jako její drţitel, registrace domény.
59
4.3.2 Výběr systému elektronického obchodu Při výběru systému elektronického obchodu je nezbytné si na začátku uvědomit, co od systému očekáváme a jaké poţadavky by měl systém splňovat. V zásadě základními poţadavky, které si uvědomuji, je splnění základních funkcí, které jsou nutné k úspěšnému provozování internetového obchodu. Znamená to, ţe musí být co nejjednodušší a nejrychlejší správa, moderní vzhled a co nejniţší provozní náklady systému. Jako výhodu povaţuji marketingové funkce a moţnosti jejich nastavení. Vzhledem k zamýšlené velikosti firmy, mým znalostem programování a finanční náročnosti navrhuji vyuţití některého z jiţ hotových řešení, která nabízejí na českém trhu velké mnoţství firem. Tyto systémy splňují základní poţadavky a vzhledem k rostoucí konkurenci a zkušenostem jejich autorů, nabízejí zcela určitě kvalitní řešení. Hotový systém si mohu pronajmout nebo zakoupit. Po provedení průzkumu na trhu výrobců systémů pro internetové obchody a prostudování zkušeností uţivatelů jednotlivých systémů jsem do srovnání zařadila následující systémy: ByznysWeb.cz (www.byznysweb.cz), Ready2Go.cz (www.oxyshop.cz/ready2go), Shoptet.cz (www.shoptet.cz), EasyShop (www.easy-shop.cz). Porovnání jsem provedla pomocí internetových stránek www.vybrat-eshop.cz. Zjednodušená analýza celkových dat je uvedena v následující tabulce. Data ukazují, ţe nabídky se sobě velmi podobají, jsou téměř totoţné. V mém případě tedy rozhodne cena a internerový obchod bude realizován prostřednictvím společnosti IRISOFT SYSTEMS, s. r. o. (www.byznysweb.cz), vybrána varianta PROFI v ceně 290,-- Kč/rok včetně DPH. Součástí nabídky této firmy je hosting v ceně.
60
Tabulka 2 Srovnání výrobců internetových stránek53 (Úprava: vlastní) Základní informace
Společnost Typ Cena za pronájem Cena za prodej Testování zdarma
Shoptet Cybergenics s.r.o. pronájem, prodej 0 - 1 990 Kč / měsíc 50 000 - 70 000 Kč / licence na 30 dní
EasyShop
Ready2Go
IT STUDIO s.r.o. oXy Online s.r.o.
ByznysWeb IRISOFT SYSTEMS, s.r.o.
pronájem 550 - 2 500 Kč / měsíc
pronájem od 2 190 Kč / měsíc
pronájem 180 - 980 Kč / měsíc
x
x
na 10 dní
x ano, bez uvedení času
na 15 dní
neomezeno
neomezeno
neomezeno
Hosting v ceně Hotové šablony Verze pro mobily a tablety Maximální počet produktů
x neomezeno
Varianty produktů Hodnocení produktů Registrace zákazníků Objednávání bez registrace
x
Kniha návštěv
x
Hromadný import dat Propojení s účetním systémem Moţnosti dopravy Balík na poštu Moţnosti dopravy PPL Moţnosti dopravy DPD
x
Bankovní převod Dobírka SEO Statistiky Sociální sítě Automatické generování mapy stránek Podpora zdarma Dokumentace (manuál) Automatické denní zálohování
53
http://www.vybrat-eshop.cz/srovnani-eshopu-shoptet_easy-shop_ready2go_byznysweb.
61
4.4 Marketingový plán Na základě provedených analýz vnějšího, oborového a vnitřního prostředí navrhuji následující marketingový plán.
4.4.1 Výběr cílového trhu, orientace na zákazníka Protoţe se jedná o zaloţení nového internetového obchodu nejdůleţitější pro jeho fungování je správný výběr cílového trhu, získání zákazníků a hlavně jejich udrţení, potaţmo rozšíření skupiny. V rámci dosaţení tohoto cíle se budu věnovat zejména těmto oblastem: Orientace na mladší a střední generaci ve věku od 25 - 54 let. Mladší skupina lidí je vhodná pro tento projekt z důvodu levnějšího zařizování startovacích bytů, případně pronájmů, kdy nejsou ochotni draze investovat do bytového textilu nebo doplňků. Naopak střední generace se skvěle vyrovnala se změnou trendu v nakupování, internetový obchod je pro tuto skupinu jiţ zcela běţným typem nákupu, kdy večer mohou zasednout k počítači a vyhledávat zboţí, které je moţno přes internet nakoupit levněji neţ je tomu v kamenném obchodě. Přehledný katalog produktů – přehlednost, kvalitní katalog produktů a sluţeb, které jsou poskytovány, působí na zákazníka při vstupu do internetového obchodu nejvíce. Právě tato oblast rozhoduje o tom, zda budeme úspěšní nebo zda se zákazník obrátí na konkurenci. Všechny další nezbytné informace a pokyny musí být uvedeny na správném místě, a to u produktu. Spolehlivost při jednání – stále se setkáváme s informacemi, které nám poskytují zejména sdělovací prostředky, kolik je na trhu podvodných firem, které akorát vylákají z lidí peníze a zboţí jim vůbec nedoručí. Musíme si uvědomit, ţe negativní reklama se šíří tzv. stonásobně rychleji neţ reklama pozitivní. Solidnost a spolehlivost při jednání je zárukou, ţe se zákazník stane opakovaným zákazníkem a se svými zkušenostmi, v tomto případě pozitivními můţe obchod doporučit svým přátelům či známým. Proto budou v internetovém obchodě uvedeny pouze pravdivé informace, a to i negativní, coţ znamená doprodané zboţí apod.
62
Jednoduchý systém objednávek – provádění objednávek by mělo být co nejjednodušší. Sloţitost je našim nepřítelem. Počítám i s moţností objednávek bez registrace, coţ umoţňují jednorázové objednávky. Jako příklad, který na mne zapůsobil velmi negativně je u firmy Olzatex, kdy jsem si prohlíţela zboţí, abych se mohla podívat na ceny sluţeb jako je šití, střih, zkrácení záclony apod., musela jsem hned v 2. kroku zadat svoji e-mailovou adresu. K ţádné objednávce nedošlo, ani k jakémukoliv potvrzení, protoţe jsem opravdu jen prohlíţela, a během velmi krátké chvíle jsem byla kontaktována e-mailem. Kontrolní systém objednávky – kaţdý uţivatel (zákazník) musí mít kontrolu nad svou objednávkou, nad jejím stavem, cenou a také moţností zrušení. Kaţdá uzavřená objednávka bude potvrzována e-mailem, avšak po kontrole stavu. Není moţné zpočátku nastavit automatickou odpověď, protoţe můţe dojít k problémům, které je nutno operativně vyřešit. Doba pro odeslání objednávky musí být nastavena v souvislosti s její sloţitostí, tzn. pro sluţby jako je šití, lemování apod. není moţné objednávku odeslat týţ den. Pro všechny zákazníky bude k dispozici platné telefonní číslo, na které se v případě otázek týkajících se jejich objednávek, případně reklamací, dovolají. Nezbytný je i e-mailový kontakt, kde uvítám připomínky nebo náměty ke zlepšení sluţeb. Po vyřízení objednávky, v případě střihu, šití, případně poskytnutí dalšího poradenství bude kaţdý zákazník kontaktován e-mailem.
4.4.2 Marketingový mix Pro tento podnikatelský záměr jsem se rozhodla pouţít marketingový mix 4P: produkt – tj. nakoupený sortiment bytového textilu a bytových doplňků do interiérů s důrazem na kvalitu, poskytování doplňkových sluţeb cena – konkurenceschopná cena, stanovení obchodních podmínek, místo – internet, balení, distribuce, komunikace, propagace – uvedení podpory prodeje.
63
Product (produkt) Internetový obchod bude nabízet dvě produktové řady, a to bytový textil a bytové doplňky. I. produktová řada Bytový textil Bytový textil bude tvořit základní a nosnou řadu produktů. Bude dále členěn na tyto podskupiny: záclony – metráţ, kusové záclony, voály a sablé, vyšívané záclony dekorační textilie, blackouty, řasící stuhy. Při bliţším zkoumání konkurentů jsem zjistila významnou mezeru v nabídce voálových záclon a sablé ve výškách 140, 160, 180 a 260 cm. Většina nabízí výšku 300 cm, která je pro tuzemský trh nevhodná. Je zde moţnost zkrácení, ale to přináší zbytečný nákup materiálu navíc. Proč by měl zákazník kupovat výšku 300 cm, kdyţ potřebuje pouze 180 cm? Je zde rozdíl v ceně, ale také v dalších vícenákladech, jako je zkracování a zbytek voálu, který zákazník nepotřebuje. V maloobchodních prodejnách si s tímto problémem leckdy také neumí poradit, protoţe přesvědčit zákazníka, aby si koupil i jen o 10 cm více, je velký problém. Tento problém vyřeším lepší komunikací s dodavatelem, tuto zkušenost jiţ mám z předchozích jednání se zahraničními dodavateli. Všechny uvedené produkty jsou vyrobeny ze 100 % PESh. Součástí základní řady bude nabídka sluţeb na střih, zkrácení, zarovnání okrajů, našití řasící pásky a také poradenství např. při výběru mnoţství (10 cm navíc záclony zákazník přeţije, ale kdyţ 10 cm chybí, tak je velmi obtíţně tuto situaci vyřešit),
64
ošetřování, praní a různé tipy a triky. Při sloţitějších úpravách a šití musí být se zákazníkem odsouhlasena kalkulace (pokud nemohla být zkalkulována v objednávce).
Závěsová souprava Adriana Objednací číslo:
D1223_01
Materiálové sloţení: 100 % PESh Dostupnost:
skladem
Rozměr: šířka x výška (v cm) 350 x 150 Našita univerzální řasící stuha.
Obrázek 9 Ilustrační foto z I. produktové řady – kusové závěsy (Zdroj i úprava: vlastní)
Záclona ţakarová Objednací číslo:
Z1052_01
Materiálové sloţení: 100 % PESh Dostupnost:
skladem
Rozměr: výška (v cm) 40, 60, 80, 120, 140 Způsob ukončení nahoře: dírky na provléknutí slabé tyče
Obrázek 10 Ilustrační foto z I. produktové řady - metráţ (Zdroj i úprava: vlastní)
65
II. produktová řada Bytové doplňky Tato skupina bude zahrnovat pouze kusové zboţí. Bude tvořena moderními bytovými doplňky, které jsou trhem ţádané a v poslední době i v maloobchodním prodeji zaznamenávají nárůst v prodejích. Bytové doplňky budou rozděleny do následujících kategorií: prostírání, ručníky a osušky, designové povlaky na polštáře, deky, plyšové hračky. Sortiment bude dále doplňován a rozšiřován dle trţeb a finančních moţností, které nastanou. Všechny objednané produkty budou opatřeny ošetřovacími symboly a uvedeno materiálové sloţení.
Povlak na polštář Objednací číslo:
P1226_01
Materiálové sloţení: 100 % PESh Dostupnost:
skladem
Rozměr (v cm):
45 x 45 cm
Obrázek 11 Ilustrační obrázek z II. produktové skupiny – Povlak na polštář (Zdroj i úprava: vlastní)
66
Nedílnou součástí produktu je vypracovaný reklamační řád a nákupní podmínky, které budou uveřejněny hned na úvodní straně internetového obchodu. Price (cena) Nastavení správné ceny je jedním z nejdůleţitějších prvků marketingového mixu. V mém případě souvisí s poptávkou, která určuje cenový strop, který si zákazník můţe dovolit. Zaměřím se na proniknutí na trh a budu vycházet z maximálního zvýšení podílu na trhu. Vím, ţe z počátku neohrozím zásadní konkurenty na trhu, ale mohla bych získat podíl, který v současné době mají například matky na mateřské dovolené a nemají za sebou silného obchodního partnera (dodavatele). Prodejní cena bude vycházet z následujících poţadavků: zabezpečení pokrytí podnikových nákladů, zabezpečit, aby podnik dosáhl nejpozději v 2. roce podnikání zisku, zabezpečit cenové vnímání ze strany zákazníka, orientace dle cen konkurence. Prodejní ceny se budou pohybovat níţe, neţ je cena stanovená na maloobchodních prodejnách. Je to z důvodu, ţe zákazník bude platit poštovné při objednání zboţí do Kč 2 000,--. Pro lepší představu při stanovování cen jsem provedla srovnání prodejních cen u konkurenčních firem, které jsem vloţila do následující tabulky. Všechny uvedené ceny jsou dostupné na jejich internetových stránkách.
67
Tabulka 3 Srovnání prodejních cen konkurence v Kč za bm (Úprava: vlastní) Internetový e-shop
Tylex
Rali Decor
Dante
Olzatex
Drobný int. obchod
160
133
100
119
102
125
Záclona žakarová
180
148
110
139
125
135
Záclona žakarová Voál s olůvkem (prší) Voál s olůvkem (prší) Voál s olůvkem (prší) Dekorační závěs UNI
250
204
150
149
159
135
180
x
x
x
x
299
260
185
x
x
x
x
300
x
x
x
180
399
150
170
195
159
199
499
Blackout
150
x
380-550
x
189-239
499
8
19
17
17
25
Produkt
Výška (cm)
Záclona žakarová
Šití okrajů (1 bm)
Place (místo) Hlavním místem je internet. Zboţí bude nabízeno v rámci internetu pouze pro tuzemský trh. Protoţe cílový trh jsem jiţ podrobně definovala v odstavci 4.4.1, zaměřím se na následující body: obalový materiál, přeprava objednaného zboţí k zákazníkovi. Obalový materiál Významnou poloţkou, která se týká distribuce, je pořízení obalového materiálu, v mém případě se jedná o papírové krabice, lepicí pásky, gumičky, fólie, PE sáčky. Plánuji vyuţít sluţeb internetového obchodu www.eobaly.cz, který nabízí široký sortiment tohoto materiálu za rozumné ceny. Dle doporučení odborníků v počátcích podnikání postačí 3 druhy krabic v různých rozměrech.
68
Rozhodla jsem se pro poštovní krabice, které jsou vhodné pro rozesílání poštou a přepravními sluţbami. Firma je nabízí v provedení bílé poštovní krabice Balbox CLICK, hnědé poštovní krabice se zesílenými boky. Výhodou těchto krabic je pevná konstrukce, která chrání zasílané zboţí před poškozením, a dále poskytují zvýšenou ochranu proti nepovolenému vniknutí.
Obrázek 12 Poštovní krabice 3VVL54
Na obrázku je uvedena jedna z moţných krabic, které má firma eobaly.cz v nabídce. Její cena je uvedena na internetu ve výši Kč 19,80 jiţ s DPH. I ostatní doplňkový obalový materiál jsem se rozhodla koupit u stejné firmy z důvodu poskytování mnoţstevních slev. Přeprava k zákazníkovi Po spuštění projektu bude distribuce zajišťována dvěma dopravci, a to Českou poštou nebo PPL. Sluţba PPL garantuje dodání do druhé dne, coţ pro zákazníka znamená, ţe od předání uběhne jeden pracovní den, kdy zákazníkovi bude zboţí předáno. Obchodní balík od České pošty většinou dojde do tří pracovních dnů. Výhodou této přepravy je uloţení po dobu sedmi dnů na poště, jinou výhodu, bohuţel, nemá. V poslední době je Česká pošta velmi drahá.
54
http://www.eobaly.cz/produkty/postovni-krabice.htm#
69
Tabulka 4 Přehled podmínek přepravců5556 (Úprava: vlastní)
Přepravce Služba Dobírka doba dodání cena za dobírku Převod doba dodání
PPL
Česká pošta
ano
ano
1 - 2 dny
1 - 3 dny
90 Kč
160 Kč
70 Kč
140 Kč
3 dny po provedení převodu
3 dny po provedení převodu
Objednávky nad 2 000 Kč budou zasílány bez poštovného. Kaţdý zákazník bude před odesláním zboţí kontaktován e-mailem, popř. telefonem. Promotion (propagace) Nejdůleţitější v internetovém prodeji je obsah stránek. Musí být uvedeny aktuální a uţitečné informace. Obsah stránek, který není věrohodný, nemůţe být pro obchod přínosem. Na první pohled musí být znát serióznost a kompetentnost. Úspěšné internetové stránky se drţí pravidla: „Jednoduše a pro hloupé!“ Sloţitost a nepřehlednost působí kontraproduktivně a vede velmi často k přerušení kontaktu. Postupné a cílené budování a zvyšování návštěvnosti je předpokladem k dobrému fungování e-shopu. Počítám s tím, ţe z počátku bude návštěvnost nízká, ale postupně bude narůstat. Tento nárůst musím do budoucna podpořit různými technikami, kdy musím počítat s tím, ţe nic není zadarmo. Nejprve se budu specializovat na vyhledavače, portály a katalogy, které mohu vyuţít zdarma. Později vyuţiji i placených moţností.
55
https://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-na-postu#9
56
https://www.ppl.cz/main.aspx?cls=art&tre_id=61&art_id=222
70
Vyuţití vyhledávačů U všech se nabízí moţnost připlatit si za zvýraznění stránky, tím dojde k posunutí v seznamu hledaných výsledků. V současné době se ukazuje, ţe optimalizace internetových stránek je nezbytná, protoţe pokud ji budu ignorovat, nedosáhnu dostatečně velké návštěvnosti našich webových stránek, a tím nedojde k naplnění stanovených cílů. Dle prováděného šetření jsem zjistila, ţe z hlediska návštěvnosti stále jsou nejvyuţívanější české vyhledávače jako je Seznam.cz; Centrum.cz nebo portál Google. o http://search.seznam.cz/pridej-stranku - zde mohu zaregistrovat svůj internetový
obchod
do
jednoho
z nejvyuţívanějších
českých
vyhledavačů. o https://www.google.com/webmasters/tools/ - zde se nabízí další moţnost, jak se registrovat zdarma do největšího světového vyhledavače. V obou případech se jedná o jednoduché registrace bez pomoci odborných IT techniků. Obě zmíněné stránky jsou uvedeny na následujících obrázcích.
Obrázek 13 Přidávací formulář na Seznam.cz57
57
http://search.seznam.cz/pridej-stranku
71
Obrázek 14 Přidávací formulář na Googlu58
Zápisy do katalogů Výhodou katalogů oproti vyhledávačům je, ţe jsou firmy řazeny dle kategorií, Obsahují okruh specifických informací, které potenciální zákazníci vyhledávají. Jako první krok předpokládám registraci do následujících katalogů: o Firmy.cz – tato sluţba umoţňuje jak placený, tak neplacený zápis. V katalogu jsou uveřejněny základní informace, včetně místa, telefonní kontakt či email. o Zboţí.cz. – sluţba nabízí vyhledávání zadaného zboţí, včetně cen, které jsou mezi registrovanými internetovými obchody. Vyuţití sociálních sítí V současné době je v České republice registrováno více neţ 4 miliony uţivatelů, které bych mohla oslovit. Při podrobném zkoumání jsem zjistila, ţe pouţití této reklamy je velmi nákladné. Nabízí se zde i varianta, která je bezplatná – pouze vytvoření profilu firmy. Profil je moţné sdílet a přeposílat. Proto vyuţiji zaloţení pouze profilu na Facebooku.
58
http://jecas.cz/pridat-url
72
Search Engine Optimization – optimalizace pro vyhledávače SEO zahrnuje aktivity, jak zlepšit pozice ve vyhledávání e-shopu. Protoţe nejsem internetovým odborníkem, v tuto chvíli se danou moţností nebudu zabývat, ale budu se snaţit o to, aby některé z funkcí podporoval právě poskytovatel internetových stránek. Na další rozvíjení této moţnosti si budu muset najít odborníka. Tento problém budu řešit aţ po spuštění stránek.
4.5 Operační plán V operačním plánu jsem uvedla časový postup po jednotlivých dnech, jak dojde k realizaci celého projektu. Vycházím z toho, ţe internetový obchod musí naplno fungovat od 1. září 2015. Je to z důvodu, ţe začíná v polovině října vánoční sezóna, kterou musím zachytit. V době od začátku září do poloviny října se budu zabývat „dětskými nemocemi“, které tento projekt zajisté sebou přinese.
4.5.1 Popis jednotlivých činností Zaloţení ţivnosti - se zaloţením ţivnostenského listu souvisí pořízení výpisu z rejstříku trestů. Poté se musím registrovat, i kdyţ ţivnostenské podnikání z počátku nebude mojí hlavní výdělečnou činností, na SZZ a zdravotní pojišťovně. Zaloţení podnikatelského účtu – banku pro zaloţení svého podnikatelského účtu jsem vybírala dle dostupnosti, ale také dle poskytovaných sluţeb. Rozhodla jsem se vyuţít sluţeb Raiffeisen BANK. Uzavření smluv s dodavateli zboţí a externích sluţeb – i kdyţ jsem s dodavateli zboţí jiţ předběţně domluvená, musíme společně tyto úmluvy společně potvrdit obchodními smlouvami. Současně musím uzavřít smlouvy s ostatními dodavateli týkající se dodávky elektřiny, vody apod. Výběr a uzavření smluv s dodavateli pomocného materiálu – v tomto případě se jedná o dodávky obalového a přepravního materiálu, jako jsou krabice, lepicí pásky, fólie apod. Předběţně jsem si vybrala firmu www.eobaly.cz.
73
Uzavření smluv s Českou poštou a PPL je nezbytností, protoţe bez toho bych obchod nefungoval. Zboţí se dá posílat i jednorázově bez smluv, ale řádně by se to prodraţilo. Nákup účetního programu POHODA – opět velmi důleţitý krok pro zajištění celého projektu. Jedná se o uzavření smlouvy a nákup systému. Pronájem skladu a kancelářských prostor – nese sebou také uzavření smlouvy s majitelem nemovitosti. Cena za měsíční nájem jiţ byla přislíbena, nezbývá nic jiného neţ smlouvu uzavřít. Nákup vybavení skladu a kanceláře, nákup kancelářských potřeb – po uzavření smluv s majitelem nemovitosti mohu nakoupit vybavení. V případě vybavení skladu a kanceláře se jedná o nákup mobilního telefonu, počítače, tiskárny, stůl, ţidle a regálového systému. Uzavření smlouvy s mobilním operátorem – po nákupu mobilního telefonu mohu uzavřít smlouvu s mobilním operátorem, v mém případě jsem si vybrala společnost T - Mobile. Uzavření smlouvy na internetové sluţby – opět velmi důleţitý krok, bez kterého se nedá prakticky nic dělat. Zaregistrování domény – po uzavření smlouvy na internetové sluţby a jejich zprovoznění bude proveden tento krok u firmy ACTIVE 24, s.r.o. (domény.cz). Uzavření smlouvy s dodavatelem e-shopu – po zaregistrování domény a zaplacení registračního poplatku můţe být uzavřena smlouva s dodavatelem e-shopu, tj. IRISOFT SYSTEMS, s. r. o. Obchodní podmínky a reklamační řád – zpracování obchodních podmínek a nákupního řádu budu zpracovávat na základě předloh, které jsou dostupné na internetu. Správnost a věcnost těchto dokumentů nechám zkontrolovat právníkem.
74
Prvotní nákup zboţí – znamená přiblíţení se danému cíli. Výběr zboţí budu provádět na základě zkušeností, které mám z praxe. V rámci tohoto nákupu proběhne také nákup akčního zboţí, tzn. zboţí se slevou. Nakoupené zboţí bude zadáno do systému POHODA. Vytváření katalogů se zboţím a tvorba cen – počítám, ţe toto bude nejnáročnější období, které si vyţádá nejvíce času. Obrázky desénů bytového textilu i bytových doplňků obdrţím od svých dodavatelů. V případě, ţe by některé chyběly, poţádám svoji známou, která se zabývá fotografováním interiérů, aby mi pomohla. Naplnění e-shopu zboţím – všechno zboţí, které bude mít přiřazeno svůj číselný kód, opatřeno materiálovým sloţením a cenou, bude umístěno na internetový obchod a přichystáno k testování. Testování procesu objednávání, analýza chyb – dodavatelská firma umoţňuje testování celého procesu, i kdyţ je profesionálně nastaveno od nich. Pokud budou nějaké problémy objeveny, budeme společně pracovat na jejich odstranění. V tomto bodě jsem si nastavila drobnou časovou rezervu, která by mi mohla pomoci v případě časového skluzu. Zavedení ostrého provozu – zavedením ostrého provozu končí projekt spuštění internetového obchodu. V tuto chvíli mi začne další práce, kterou je zabezpečení provozu internetového obchodu a následně marketingová podpora.
75
4.5.2 Harmonogram realizace Na základě identifikace jednotlivých činností včetně jejich doby trvání ve dnech jsem je uvedla v Tabulce 5. Poté jsem provedla časovou analýzu pomocí metody CPM (viz Tabulka 6), kde jsou jiţ prakticky uvedeny kritické cesty. Tabulka 5 Harmonogram realizace jednotlivých etap (Zdroj i úprava: vlastní)
Činnosti
Popis činnosti
Bezprostředně přecházející činnost
Doba trvání (dny)
1.
Zaloţení ţivnosti (výpis z rejstříku trestů, registrace na SSZ, zdravotní pojišťovna)
2.
Zaloţení podnikatelského účtu
1
1
3.
1
3
4.
Smlouvy s dodavateli zboţí a externích sluţeb Výběr a smlouvy s dodavateli pomocného materiálu
3
3
5.
Uzavření smlouvy s Českou poštou a PPL
4
4
6.
1,2
1
7.
Nákup účetního programu POHODA Pronájem skladu a kancelářských prostor – smlouva
6
3
8.
Nákup vybavení skladu a kanceláře, kancelářských potřeb
5,7
5
9.
Uzavření smlouvy s mobilním operátorem
1,2
1
10.
Smlouva na internetové sluţby
9
1
11.
Zaregistrování domény
10
1
12.
Uzavření smlouvy s dodavatelem e-shopu
11
1
13.
Obchodní podmínky, reklamační řád
12
5
14.
Prvotní nákup zboţí
3,8
6
15.
Vytvoření katalogů se zboţím + ceny
14
10
16.
Naplnění e-shopu zboţím
11,12,13,15
8
17.
Testování procesu objednávání, analýza chyb
15,16
10
18.
Zavedení ostrého provozu
17
3
76
2
Tabulka 6 Výsledky časové analýzy (Zdroj i úprava: vlastní)
Činnost
Trvání
Nejdříve možný
Nejpozději přípustný
Rezerva
i
j
tij
ZM
KM
ZP
KP
1
2
2
0
2
4
6
4
1
3
2
0
2
0
2
0
1
6
2
0
2
5
7
5
1
9
2
0
2
22
24
22
2
6
1
2
3
6
7
4
2
9
1
2
3
23
24
21
3
4
3
2
5
2
5
0
3
14
3
2
5
14
17
12
4
5
3
5
8
5
8
0
5
8
4
8
12
8
12
0
6
7
1
3
4
7
8
4
7
8
3
8
11
9
12
1
8
14
5
12
17
12
17
0
9
10
1
2
3
24
25
22
10
11
1
3
4
25
26
22
11
12
1
4
5
26
27
22
11
16
1
4
5
32
33
28
12
13
1
5
6
27
28
22
12
16
1
5
6
32
33
27
13
16
5
6
11
28
33
22
14
15
6
17
23
17
23
0
15
16
10
23
33
23
33
0
15
17
10
23
33
31
41
8
16
17
8
33
41
33
41
0
17
18
10
41
51
41
51
0
18
19
3
51
54
51
54
0
19
20
18
54
72
56
74
2
Harmonogram realizace jsem řešila vyuţitím metody CPM. Stanovila jsem jednotlivé činnosti, které jsou nezbytné provést, uvedla doby trvání činností, vypočítala hodnoty ZM, KM, ZP, KP a RC. Z uvedených výpočtů, které jsem stanovila kritickou cestu a zjistila délku trvání celého záměru. Kritická cesta je vedena přes činnosti, které
77
nesmějí být zpoţděny, protoţe ovlivňují délku projektu. Je tedy nezbytné, aby byly započaty a ukončeny včas. Kritickou cestu tvoří činnosti (1; 3), (3; 4;), (4; 5), (5; 8), (8; 14), (14; 15), (15; 16), (16; 17), (17; 18), (18; 19). Celková doba zamýšlené realizace internetového obchodu je: 2 + 3 + 3 + 4 + 5 + 6 + 10 + 8 + 10 + 3 = 54 dní Celý
harmonogram
podnikatelského
záměru
jsem
rozpracovala
a
uvedla
v Příloze č. 1 a 2 pomocí Ganttova diagramu, který jsem zpracovala v Excelu. Pro jednoduché rozlišení jsem červenou barvou znázornila kritické činnosti, čas jejich nedodrţení můţe znamenat prodlouţení celého projektu.
78
4.6 Finanční plán Z důvodu opravdové reálné představy o tomto podnikatelském záměru je pro tuto práci finanční plán zásadní kapitolou. Počítám, ţe do podnikání vloţím 200 tis. Kč. Při sestavování tohoto finančního plánu vycházím ze skutečnosti, ţe budu podnikat formou ţivnosti a budu vyuţívat pouze daňovou evidenci. Z tohoto důvodu nebudou součástí tohoto plánu rozvahy. V tomto plánu budou řešeny: náklady na zaloţení firmy, provozní náklady, vývoj trţeb, náklady na nákup zboţí, plán výsledků hospodaření, plán příjmů a výdajů (Cash-flow). Při tvorbě tohoto plánu vycházím z realistických moţností a představ.
4.6.1 Náklady na zaloţení firmy Náklady na zaloţení firmy představují jednorázové náklady, které jsou uhrazeny na úplném začátku podnikání. Přehled počátečních nákladů firmy Dekotex.cz uvádím v tabulce 7. Tabulka 7 Rozpočet pro zaloţení v Kč (Zdroj i úprava: vlastní) Položka
Výdej
Zaloţení ŢL
1 000,00
Výpis z rejstříku trestů
100,00
Pořízení účetního programu
7 980,00
Nákup regálů a vybavení
8 000,00
Telefon, internet, PC
25 000,00
Prvotní nákup zboţí
80 000,00
Výdaj za právní sluţby
3 000,00
Celkem
125 080,00
79
Dle dat z uvedené tabulky vyplývá, ţe můj vklad 200 tis. Kč postačí nejen na vstupní náklady, ale mohu s jeho částí počítat na pokrytí měsíčních provozních nákladů do doby, neţ dojde k realizaci trţeb (měsíc září 2015). Nejvíce finančně náročné jsou tyto poloţky: pořízení účetního programu – pro účel tohoto podnikání bude pořízen účetní systém POHODA Standard, který je plně kompatibilní s internetovým obchodem, který budu provozovat. prvotní nákup zboţí – nákup zboţí v hodnotě 80 tis. Kč musím zabezpečit v prvních dvou měsících zahájení činnosti. S nákupem je spojeno vytvoření katalogů, ceníků a celé nabídky, která bude na internetu k dispozici. Vytvoří mi základ nabídky pro zahájení činnosti. telefon, PC, tiskárna Velmi důleţitou poloţkou je také výdaj za právní sluţby. Jedná se hlavně o kontrolu úplnosti a právní správnosti vytvořeného Nákupního řádu (Obchodních podmínek) a Reklamačního řádu. Oba tyto dokumenty musí být vyvěšeny na internetových stránkách. Pozdější případné právní poradenství bude zahrnuto v provozních nákladech.
4.6.2 Měsíční provozní náklady V souvislosti se započetím plánovaného projektu musím počítat s pravidelnými provozními náklady, i kdyţ v prvních dvou měsících podnikání nebudu mít ţádné příjmy. Je to z důvodu, ţe spuštění ostrého provozu internetového obchodu plánuji od 1. 9. 2015. Vzhledem k tomu, ţe mám nedostatek zkušeností s podnikáním, budu vycházet z toho, ţe některé provozní náklady budou stabilně opakující se. Pro lepší kontrolu jsem sestavila plán provozních nákladů po čtvrtletích. Je to pro mne důleţité, zejména v souvislosti se sledováním finančních toků, které jsou uvedeny dále v této práci. Některé činnosti budou prováděny pouze jedenkrát ročně, proto s nimi musím počítat jen v tom období, kterého se konkrétní nákup týká. Jde například o nákup obalového materiálu, tj. lepicí pásky, krabice na posílání apod. Tento příklad se týká
80
i poštovného, které v 1. čtvrtletí bude realizováno pouze v měsíci září nebo nákupu kancelářských potřeb, které budou nakupovány nepravidelně. Tabulka 8 Přehled provozních nákladů v jednotlivých čtvrtletích v prvním roku podnikání v Kč (Zdroj i úprava: vlastní)
Období Položka Poplatek za doménu Provoz e-shopu Pronájem skladu Energie Telefon, internet Propagace, reklama Nákup obalového materiálu Kancelářské potřeby Poštovné, přepravné Náklady na studentku Zdrav. pojištění (ţivnostníka) Ostatní provozní náklady Celkem
Měsíční
červen září
říjen prosinec
leden březen
duben červen
Celkem
0,00
216,60
0,00
0,00
0,00
216,60
290,00
870,00
870,00
870,00
870,00
3 480,00
3 000,00
9 000,00
9 000,00
9 000,00
9 000,00
36 000,00
1 000,00
3 000,00
3 000,00
3 000,00
3 000,00
12 000,00
1 000,00
3 000,00
3 000,00
3 000,00
3 000,00
12 000,00
0,00
0,00
2 000,00
2 000,00
2 000,00
6 000,00
0,00
8 000,00
0,00
0,00
0,00
8 000,00
0,00
2 000,00
800,00
800,00
400,00
4 000,00
0,00
2 000,00
4 500,00
5 000,00
3 500,00
15 000,00
10 350,00 10 350,00
10 350,00
10 350,00
41 400,00
3 450,00 1 270,00
3 810,00
3 810,00
3 810,00
3 810,00
15 240,00
3 000,00
9 000,00
9 000,00
9 000,00
9 000,00
36 000,00
46 330,00
46 830,00
44 930,00
x
51 246,60
189 336,60
Přehled provozních nákladů s výhledem na tři roky Pro úplnost uvádím i přehled provozních nákladů v tříletém období. Dochází zde k zvýšení nákladů na nákup obalového materiálu, zvýšení poštovného, náklady na propagaci a reklamu atd. Se zvýšením přepravného počítám také z důvodu navázání kontaktů s dalšími dodavateli, kdy v tuto chvíli neznám podmínky, za kterých by se obchody mezi námi uskutečňovaly.
81
Tabulka 9 Přehled provozních nákladů v tříletém období (Zdroj i úprava: vlastní)
Položka Poplatek za doménu
1. rok
2. rok
3. rok
216,60
216,60
216,60
Provoz e-shopu
3 480,00
3 480,00
3 480,00
Pronájem skladu
36 000,00
36 000,00
36 000,00
Energie
12 000,00
12 000,00
12 000,00
Telefon, internet
12 000,00
12 000,00
12 000,00
Propagace, reklama Nákup obalového materiálu
6 000,00
10 000,00
15 000,00
8 000,00
12 000,00
16 000,00
Kancelářské potřeby
4 000,00
5 000,00
6 000,00
Poštovné, přepravné
15 000,00
22 000,00
25 000,00
Náklady na studentku Zdrav. pojištění (ţivnostníka)
41 400,00
60 000,00
60 000,00
15 240,00
15 240,00
15 240,00
Ostatní provozní náklady
36 000,00
36 000,00
36 000,00
189 336,60
223 936,60
236 936,60
Celkem
4.6.3 Plán trţeb Při plánování trţeb vycházím z realistického odhadu. Vyuţiji svých znalostí o tom, jak se chová maloobchodní trh s obdobným sortimentem. V prvním čtvrtletí podnikání (červenec – září) budou trţby realizovány aţ v posledním měsíci tohoto čtvrtletí, proto jsou tak nízké. Dále pak počítám s postupným navyšováním, které je promítnuto v následující tabulce.
82
Tabulka 10 Plán trţeb v Kč v 1. roku podnikání (Zdroj i úprava: vlastní)
Období Položka
červenec září
říjen prosinec
leden březen
duben červen
Celkem
Řada produktů I
30 000
102 000
143 000
172 000
447 000
Řada produktů II
15 000
51 000
71 000
85 000
222 000
45 000
153 000
214 000
257 000
669 000
Celkem
Plán trţeb s výhledem na tři roky V dalších letech podnikání počítám s nárůstem trţeb, jednak se budu pohybovat v prostředí déle, rozšířím sortiment, získám zkušenosti a doufám, ţe budu vyuţívat i dobrého jména, které bude s tímto obchodem spojeno. Tabulka 11 Předpokládaný vývoj trţeb v Kč - výhled na tři roky (Zdroj i úprava: vlastní)
1. rok
2. rok
3. rok
Řada produktů I
447 000
738 000
1 033 000
Řada produktů II
222 000
366 000
512 000
Celkem
669 000
1 104 000
1 545 000
Z uvedené tabulky je vidět, ţe v 1. roce podnikání nedosáhnu obratu přesahující jeden milion korun. Zato v 2. roce se ze mne stane plátce DPH, coţ se projeví ve finančním toku roku třetího.
4.6.4 Náklady na nákup zboţí Prvotní nákup zboţí ve výši Kč 80 000,-- je zahrnut jiţ v Tabulce 7 – Rozpočet pro zaloţení. Je to z důvodu, ţe ho musím mít skladem jiţ před spuštěním internetového obchodu. Další nákupy budou probíhat v jednotlivých měsících, a to na základě realizovaných trţeb. V tomto případě jsem vycházela z plánovaných trţeb. Opět jsem plán nákupů zboţí rozplánovala do jednotlivých čtvrtletí, následně i do tří let.
83
Tabulka 12 Plán nákupu zboţí v Kč (Zdroj i úprava: vlastní)
červenec září
Položka
Období říjen prosinec
leden březen
duben červen
Celkem
Řada produktů I
18 271
61 818
86 667
104 242
271 000
Řada produktů II
9 623
31 875
44 375
53 125
139 000
27 894
93 693
131 042
157 367
410 000
Celkem
Tabulka 13 Plán nákupů v Kč - výhled na tři roky (Zdroj i úprava: vlastní) Položka
1. rok
2. rok
3. rok
Řada produktů I
271 000
450 000
626 000
Řada produktů II
139 000
228 000
320 000
Celkem
410 000
678 000
946 000
4.6.5 Plán příjmů a výdajů (výkaz Cash-flow) Plán příjmů a výdajů jsem také zpracovala pro realistickou variantu tohoto podnikatelského záměru. Samozřejmě pracuji s odhady. Zcela na začátku pracuji s tím, ţe do podnikání vkládám vlastní peníze, a to v objemu 200 tis. Kč. Tato částka je určena především na pokrytí vstupních nákladů a také provozních nákladů z počátku podnikání. Budoucí náklady jiţ budou hrazeny z trţeb. Při sestavování jsem vyuţila přímou metodu. Plán příjmů a výdajů v prvním roce podnikání Plán příjmů a výdajů opět uvádím v přehledné tabulce s rozdělením na čtvrtletí. Do výkazu jsem zahrnula i poloţku „Osobní spotřeba podnikatele“. Ta se neprojevuje v nákladech, ale ve finančním toku ano. Z tabulky vyplývá, ţe po celou dobu by měl být zachován kladný finanční tok.
84
Tabulka 14 Plán Cash-flow v 1. roce podnikání (Zdroj i úprava: vlastní)
I. čtvrtletí +
Počáteční stav financí
+
Příjmy (trţby)
=
Celkové příjmy
-
Zaloţení ŢL
-
Výpis z rejstříku trestů
-
II. čtvrtletí
III. čtvrtletí
IV. čtvrtletí
Celkem
200 000
0
0
0
200 000
45 000
153 000
214 000
257 000
669 000
245 000
153 000
214 000
257 000
869 000
1 000
0
0
0
1 000
100
0
0
0
100
Pořízení účetního programu
7 980
0
0
0
7 980
-
Nákup regálů a vybavení
8 000
0
0
0
8 000
-
Telefon, internet, PC
25 000
0
0
0
25 000
-
Prvotní nákup zboţí
80 000
0
0
0
80 000
-
Výdaj za právní sluţby
3 000
0
0
0
3 000
=
Výdaje na zaloţení firmy
=
Výdaje na nákup zboţí
-
125 080
0
0
0
125 080
27 894
93 693
131 042
157 367
410 000
Poplatek za doménu
217
0
0
0
217
-
Provoz e-shopu
870
870
870
870
3 480
-
Pronájem skladu
9 000
9 000
9 000
9 000
36 000
-
Energie
3 000
3 000
3 000
3 000
12 000
-
Telefon, internet
3 000
3 000
3 000
3 000
12 000
-
Propagace, reklama
0
2 000
2 000
2 000
6 000
-
Nákup obalového materiálu
8 000
0
0
0
8 000
-
Kancelářské potřeby
2 000
800
800
400
4 000
-
Poštovné, balné
2 000
4 500
5 000
3 500
15 000
-
Náklady na studentku
10 350
10 350
10 350
10 350
41 400
-
Zdravotní poj. (ţivnostníka)
3 810
3 810
3 810
3 810
15 240
-
Osobní spotřeba podnikatele
3 000
5 000
5 000
5 000
18 000
-
Ostatní provozní výdaje
9 000
9 000
9 000
9 000
36 000
=
Celkové provozní výdaje
54 247
51 330
51 830
49 930
207 337
Hotovostní tok
37 779
7 977
31 128
49 703
126 583
Plán příjmů a výdajů s výhledem na tři roky V níţe uvedeném výkazu je uveden plán příjmů a výdajů pro první tři roky podnikání. Oproti 1. roku podnikání v roce třetím jiţ počítám s odvodem daně z příjmů z HV ve výši 15 % a dále s odvodem DPH. Níţe uvádím zjednodušení výkaz CF pro tříleté období. Podrobný výkaz pro tříleté období je uveden v příloze č. 3.
85
Tabulka 15 Plán příjmů a výdajů v Kč s výhledem na tři roky (Zdroj i úprava: vlastní) 1. rok
2. rok
3. rok
Příjmy
869 000
1 230 583
1 773 647
Výdaje na zaloţení firmy
125 080
0
0
Výdaje na nákup zboţí
410 000
678 000
946 000
Provozní výdaje
207 337
323 937
441 180
Výdaje celkem
742 417
1 001 937
1 387 180
Hotovostní tok
126 583
228 647
386 467
Z uvedeného výkazu vyplývá, ţe pokud budou plánovaná data reálná, nehrozí mi v podnikání platební neschopnost nebo nedostatek finančních prostředků. V druhém i třetím roce jsem naplánovala i zvýšení osobní spotřeby podnikatele.
4.6.6 Plán výsledku hospodaření Při tvorbě plánu výsledku hospodaření jsem vycházela z realistického vývoje trţeb a reálně naplánovaných nákladů jak na zaloţení firmy, provozních nákladů a nákladů na nákup zboţí. V tabulce je uveden výhled na tři roky. Tabulka 16 Plán výsledku hospodaření (Zdroj i úprava: vlastní) 1. rok
2. rok
3. rok
Plánované tržby Náklady na zaloţení firmy Náklady na obchodní zboţí
669 000
1 104 000
1 545 000
125 080
0
0
410 000
678 000
946 000
Provozní náklady
189 337
223 937
236 937
Celkové náklady
724 417
901 937
1 182 937
HV před zdaněním
-55 417
202 063
362 063
86
Uvedená data v tabulce ukazují, ţe v 1. roce ţádný zisk vytvářen nebude, v 2. i 3. roce však jiţ zisk vytvořen bude. Pokud se mi podaří dosáhnout předpokládaných hodnot, mohu naplánovat rozšíření této podnikatelské činnosti v dalším období. Z důvodu vytvoření zisku v 2. roce podnikání mi vzniká daňová povinnost, takţe se mi odvod daně (ve výši 15 %) jiţ projevil v plánu příjmů a výdajů v roce třetím.
4.7 Analýza rizik K stanovení rizik pouţiji kvalitativní metodu. Rizika mohou být běţná, významná nebo klíčová, pravděpodobnost výskytu a závaţnost dopadu určím dle následujících tabulek. Tabulka 17 Pravděpodobnost výskytu rizik59 (Úprava: vlastní) Počet bodů
Pravděpodobnost výskytu
Závažnost dopadu
1
Prakticky nepravděpodobné (0 aţ 5 %)
Zanedbatelná
2
Málo pravděpodobné (5 aţ 20 %)
Málo významná
3
Významná
4
Příleţitostné (20 aţ 50 %) Pravděpodobné aţ časté (50 aţ 70 %)
5
Velmi časté (70 aţ 100 %)
Nepřijatelná
Velmi významná
Tabulka 18 Rozdělení skupin rizik (Zdroj i úprava: vlastní)
59
Úroveň rizika
Skupina rizik
1 aţ 5
Běţné riziko
6 aţ 15
Důleţité riziko
16 aţ 25
Klíčové riziko
SMEJKAL, V., RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. s. 134
87
4.7.1 Mapa rizik Jako východiska pro identifikaci rizik jsem pouţila výsledky analýz, které byly provedeny v předchozích částech práce. Na základě zpracování mapy rizik budou jednotlivá rizika popsána a navrhnu metody k jejich sniţování. Stěţejní pro úspěšnost celého projektu je eliminace nebo alespoň sníţení klíčových a významných rizik. Tabulka 19 Rizika podnikatelského záměru (Zdroj i úprava: vlastní)
Název rizika
Pravděpodobnost výskytu
Závažnost dopadu
Úroveň rizika
Skupina rizik
1.
Nepříznivý vývoj kurzu (slabá koruna)
3
3
9
Důleţité riziko
2.
Nižší kupní síla konečného spotřebitele
2
2
4
Běţné riziko
3.
Nedodržení stanoveného rozpočtu
2
4
8
Důleţité riziko
4.
Nedodržení stanoveného termínu projektu
1
4
4
Běţné riziko
5.
Nedosažení stanovené výnosnosti
2
5
10
Důleţité riziko
6.
Vstup nových konkurentů
4
2
8
Důleţité riziko
7.
Vysoké ceny dodavatelů
3
5
15
Důleţité riziko
8.
Výpadky u dodavatelů
4
5
20
Klíčové riziko
9.
Neznalost internetového podnikání
3
4
12
Důleţité riziko
10.
Chybějící peněţní prostředky
4
5
17
Klíčové riziko
11.
Změna v nákupním chování
1
5
5
Běţné riziko
12.
Sníţení kvality produktů
2
5
11
Důleţité riziko
13.
Moţnost neodebrání nebo vrácení zboţí v zákonné lhůtě
3
5
15
Důleţité riziko
14.
Špatný odhad poptávky
3
4
11
Důleţité riziko
15.
Blackout
1
5
5
Běţné riziko
88
Mapa rizik 6
5
Závažnost dopadu
5,12
11,15
3
4
4
7,13
8
10
14,9 1
3
Běžné riziko
2
Důležité riziko
6
2
Klíčové riziko
1
0 0
1
2
3
4
5
6
Pravděpodobnost výskytu
Obrázek 15 Mapa rizik (Zdroj i úprava: vlastní)
4.7.2 Popis rizik a návrh metody ke sníţení rizika Klíčová rizika Výpadky dodavatelů Nedostatečná nabídka nebo dokonce chybějící nabídka od smluvních dodavatelů je klíčovým rizikem. Na spolehlivosti dodavatelů je závislé celé podnikání. Souvisí i s oslabováním koruny (významné riziko), kdy se můţe stát, ţe dodavatelé nebudou zboţí dováţet v dostatečné míře ze zahraničí. Sniţování významu tohoto rizika je nutno pouze pečlivým výběrem dodavatelů, dobře uzavřenými obchodními podmínkami. Je nutné udrţovat obchodní vztahy s více dodavateli (mít je vlastně v záloze), pokud dojde k výpadkům, rychle pak nahradit nabídku zboţím od jiného dodavatele. Chybějící peněţní prostředky Toto klíčové riziko je strašákem pro všechny začínající podnikatele. Souvisí prakticky se všemi důleţitými riziky, která pokud se prokáţou jako skutečná, tak je toto riziko
89
nejen klíčové, ale i likvidační. Proto se musím snaţit co nejvíce sniţovat nebo eliminovat rizika důleţitá, abych tímto rizikem nebyla ohroţena. V začátku mi určitě pomůţe přislíbená konsignace, která mi bude vázat pouze část finančních prostředků. Musím operativně řídit výdaje, které musí být v souladu se skutečnými příjmy (trţbami). Dalším moţným řešením je bankovní úvěr, ale spíše bych se snaţila vyjednat delší dobu splatnosti s dodavateli. Toto řešení má vliv pouze na určitou dobu. Důleţitá rizika Nepříznivý vývoj kurzu S nepříznivým vývojem kurzu jako internetová firma nemohu bojovat. Jedná se o externí riziko, na které nemají podnikatelé ţádný vliv. Zde lze pouze vyjednat lepší ceny u dodavatele a spoléhat na prohlášení guvernéra ČNB, ţe v příštím roce zůstane kurz vůči euru i dolaru stabilní a korunu nebude dále oslabovat. Pokud znovu přijde další intervence banky a koruna oslabí, toto riziko se stane klíčovým. Doporučuji toto riziko stále kontrolovat a vyhodnocovat. Nedodrţení stanoveného rozpočtu Vzhledem k tomu, ţe chci pouţít pouze svoje vlastní zdroje, stává se toto riziko také důleţitým. Velká obezřetnost při vynakládání s těmito zdroji je jedinou obranou, abych nemusela sáhnout do rezerv nebo pouţít cizí zdroje. Nedosaţení stanovené výnosnosti Riziko je spojeno jak s drahým nákupem, vývojem kurzu, špatným odhadem trhu a z toho plynoucí nedostatek objednávek (špatný plán peněţních příjmů). Nedosaţení stanovené výnosnosti, bohuţel, má důsledek v klíčovém riziku tj. nedostatek finančních prostředků. Musím velmi dobře zkalkulovat cenu tak, aby byla pro daný segment akceptovatelná a zároveň přinášela zisky mému podnikání. Při zaměření se na rozsáhlou příjmovou skupinu, kterou jsem definovala v předchozí části práce, jsem vycházela z dlouholetých zkušeností, kdy jsem v tomto oboru pracovala a doufám, ţe mi pomohou toto riziko sníţit. Stále musím pracovat s faktem, ţe vysoký obrat nemusí vţdy znamenat vysoký zisk.
90
Vstup nových konkurentů Riziko vnímám jako významné, protoţe trh je malý a stále se objevují noví a noví konkurenti. V souvislosti s náznaky, ţe se ekonomika oţivuje, vzniká mnoho příleţitostí pro zaloţení malých firem a nových e-shopů. Riziko mohu eliminovat pouze kvalitní nabídkou od dodavatelů, kteří neprodávají přes e-shopy a jejich nabídka je dostatečně široká. Poskytování doprovodných sluţeb, jako je šití, stříhání a další dokončovací práce jsou samozřejmostí. Vysoké ceny dodavatelů Jako důleţité riziko vnímám vysoké ceny dodavatelů. Společně s oslabenou korunou (klíčové riziko) je velmi váţným rizikem. U tohoto rizika je moţné sníţit pravděpodobnost výskytu pouze pečlivým srovnáváním nabídek od více dodavatelů a také správným vyjednáváním o cenách. Návštěva dodavatelů na veletrzích, a poté ve firmě je velmi důleţitá. Vytvořením stálého vzájemného obchodního vztahu lze dosáhnout i výhodných obchodních podmínek pro obě dvě strany Neznalost internetového podnikání S neznalostí v internetovém podnikání se budu určitě z počátku potýkat. Mám zkušenosti hlavně ze vztahu B2B, znalosti vztahu B2C jen zprostředkovaně. Plánuji však projít školení, která jsou na způsob podnikání zaměřena. Mezery vidím v neznalosti IT techniky a programování, ale věřím, ţe do budoucna se mi podaří oslovit nějakého šikovného mladého muţe, který si rád přivydělá a pomůţe mi například s reklamou na internetu. Sníţení kvality produktů Další z velmi rizikových faktorů, který můţe ohrozit budoucnost celého projektu. Důsledný výběr dodavatele, získáním referencí a uzavření obchodních smluv, které budou počítat s reklamacemi je jedinou cestou, jak toto riziko sníţit.
Moţnost neodebrání nebo vrácení zboţí ve 14 denní lhůtě S tímto rizikem budu bojovat pouze kvalitními sluţbami, telefonním a emailovým stykem se zákazníkem. Moţnost vrácení zboţí je dána občanským zákoníkem. Zatím
91
jsem nezjistila, zda je právně v pořádku, kdyţ si internetové obchody dají do podmínek, ţe produkt je zpracován na přání zákazníka, tudíţ ho není moţné jiţ vrátit. Špatný odhad poptávky Toto riziko je spojeno opět se špatným odhadem trhu a jeho sezónností. Musím velmi dobře naplánovat objem skladových zásob v období, které je pro toto podnikání nosné a pro období, kdy obraty jdou rapidně dolů. Chybně provedený odhad poptávky má vliv na velké finanční zatíţení. Projeví se v nadbytečných zásobách, které váţou kapitál, který potom chybí například na úhradu pravidelných nákladů, které se musí uhradit i v období, které je tzv. „hluché“. Můţe způsobit i obrácený problém, kdy se podnikání nečekaně rozjede, poptávka je vysoká a zboţí není k dispozici. Zde zase podnikatel přichází o obrat, který je pro něj zásadní, viz důleţité riziko „Nedosaţení stanovené výnosnosti“ a s ním spojené klíčové riziko „Chybějící finanční prostředky“.
92
Závěr Cílem diplomové práce bylo vytvořit podnikatelský záměr pro vytvoření internetového obchodu s bytovým textilem a bytovými doplňky, který mi poslouţí jako hlavní vodítko při zakládání nového podniku. Základem pro vytvoření tohoto podnikatelského záměru byl omezený rozpočet, který mohu do podnikání vloţit s tím, ţe nepočítám s vyuţitím dalších cizích zdrojů. Ve své práci jsem se zaměřila na analýzy vnitřního a vnějšího okolí, ve kterých jsem podrobně analyzovala faktory, které nejvíce ovlivňují moţnosti vzniku nové firmy a jejího fungování do budoucna. V PESTE analýze jsem se zaměřila na politické a právní prostředí, které je pro vznik nového podnikatelského subjektu zásadní, protoţe kaţdé podnikání i internetový obchod musí splňovat zákonná nařízení a předpisy státu. Pozvolný ekonomický růst a s ním spojená klesající nezaměstnanost ukazuje, ţe rozhodnutí zaloţit nový internetový obchod je správným rozhodnutím. Naproti tomu intervence České národní banky tomuto rozhodnutí příliš nepřejí. Je to z důvodu, ţe celá nabídka je tvořena dovozovými produkty, které se s oslabující korunou stávají při nákupu stále draţšími. Sociální faktory jsou pro tento projekt velmi důleţité. Analýza, kterou jsem u sociálních faktorů provedla, vypovídá o tom, ţe vybavenost domácností počítačem s internetem stoupá a obliba nákupů na internetu je také pozitivní a neustále roste. Prostřednictvím Porterova modelu pěti sil jsem zanalyzovala mikroprostředí. V něm jsem se zaměřila na stávající konkurenci, provedla analýzu odběratelů i dodavatelů. Zpracováním a vyhodnocením SWOT analýzy jsem zjistila svoje silné stránky, o které se mohu opřít. Jedná se zejména o vyuţití svých dlouholetých zkušeností z praxe a také poskytnutí podpory dodavatelů, s kterými mám předběţně dohodnuty obchodní podmínky. Budu se snaţit také vytěţit co nejvíce z příleţitostí, které se mi nabízejí. Musím se zaměřit na potlačení slabých stránek, které si plně uvědomuji, ale také na další slabá místa, která postupem času vzniknou. V návrhové části jsem se zaměřila na popis podniku, výběr právní formy podnikání. Poté jsem provedla výběr řešení provozu internetového obchodu. Z důvodu, ţe mi chybí
93
IT vzdělání a nikdo z mých blízkých s ním také nedisponuje, vybrala jsem si hotové řešení, které je v tuto dobu pro mne nejvhodnější volbou. V dalším pokračování návrhové části jsem zpracovala marketingový plán, operační plán a finanční plán. Všechny tyto plány vycházely ze situace v trţním prostředí tak, aby byl podnikatelský záměr realizovatelný. V operačním plánu jsem uvedla časový postup v jednotlivých dnech, jak dojde k realizaci celého projektu. Pro stanovení kritické cesty jsem pouţila metodu CPM a pro lepší přehlednost sestavila Ganttův diagram. Při sestavování finančního plánu jsem vycházela především z realistických odhadů na základě znalosti konkurenčního prostředí. V poslední části práce jsem se zabývala analýzou rizik. Identifikovala jsem jednotlivá rizika, která jsem vyhodnotila pomocí kvalitativní metody, a zpracovala mapu rizik. Klíčová a důleţitá rizika jsem dále podrobně popsala a navrhla metody jejich eliminace nebo alespoň sníţení jejich vlivu. Na základě provedených analýz jsem přesvědčena o tom, ţe tento projekt je ţivotaschopný a přináší mi moţnost, jak vyuţít situaci, která se mi nabízí. Tím byly splněny cíle této diplomové práce. Internetový prodej bude spuštěn začátkem září tohoto roku.
94
Pouţitá literatura FOTR, J., DĚDINA, J., HRŮZOVÁ, H. Manaţerské rozhodování. 2. opravené a rozšířené vydání. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2000, 231 s. ISBN 80-86119-20-3. CHROMÝ, J. Elektronické podnikání: informace, komunikace, příležitosti. Praha: Extrasystem Praha. 2013. 263 s. ISBN 978-80-87570-10-4. JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing. 2008, dotisk 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. KORÁB, V., PETERKA, J., REŢŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. KOTLER, P. Marketing Management. 12. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing. 2007. 720 s. ISBN 80-247-1359-4. KUMAR, N. Marketing jako strategie vedoucí k úspěchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2439-3. MALLYA, T. Základy strategického řízení a rozhodování. Praha: Grada Publishing. 2007, 252 s. ISBN 978-80-247-1911-5. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa Publishing. 2006. 184 s. ISBN 80-86851-50-8. MONZEL, M. 99 tipů pro úspěšnější reklamu. Praha: Grada Publishing. 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2928-2. PORTER, M. E. Konkurenční strategie. Praha: Victoria Publishing. 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2. SCHOELL, W. F., GUILTINAN, J.P. Marketing: Contemporary concepts and practices. 3. vydání. Boston: Allyn and Bacon 1988, 762 s. ISBN 0-205-10569-6. SEDLÁK. M., MIKULÁŠKOVÁ, P. Jak vytvořit úspěšný a výdělečný internetový obchod. Brno: Computer Press. 2012. 336 s. ISBN 978-80-251-3727-7.
95
SMEJKAL, V., RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2013. 488 s. ISBN 978-80-247-4644-9. SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing. 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. SUCHÁNEK, P. E-COMMERCE. Elektronické podnikání a koncepce elektronického podnikání. Praha: Ekopress. 2011. 144 s. ISBN 978-80-86929-84-2. SYNEK, M. a kolektiv. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing. 2011. 480 s. ISBN 978-80-247-3494-1. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualizované a doplněné vydání. 2012. 336 s. ISBN 978-80-247-4520-6. ZICH, R. KONCEPCE ÚSPĚCHUSCHOPNOSTI Konkurenceschopnost – vítězství, nebo účast v soutěži? Brno: Akademické nakladatelství CERM. 2012. 125 s. ISBN 978-80-7204-818-2.
Zákony a vyhlášky Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých ţivností, ze dne 14. srpna 2008, ve znění pozdějších platných předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ze dne 1. ledna 2014. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ze dne 1. ledna 2005, ve znění pozdějších platných předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon) ze dne 1. ledna 1992, ve znění pozdějších platných předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ze dne 1. ledna 1993, ve znění pozdějších platných předpisů
Internetové zdroje BYZNYSWEB. Ceny a balíčky. Byznysweb.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.byznysweb.cz/ceny-a-balicky#profi
96
ČESKÁ POŠTA. Ceník základní. Ceskaposta.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/balik-na-postu#9 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Informační společnost v číslech. Czso.cz [on-line]. 2015
[cit.
2015-04-01].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-
spolecnost-v-cislech-2014-sgzkji1x98 CZ.NIC. Doménový report: v roce přibylo 73350 domén. Cz.nic [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.nic.cz/page/2688/domenovy-report--v-roce-2014pribylo-73-350-domen-.cz/ DANTE.CZ. s.r.o. Voály. Dante.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.dante.cz/Voaly/3/ SERVISBAL OBALY s.r.o. Produkty. Eobaly.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.eobaly.cz/produkty/postovni-krabice.htm# IPODNIKATEL. Základy o podnikatelském záměru. Ipodnikatel.cz [on-line]. 2014 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Podnikatelsky-zamer/zaklady-opodnikatelskem-zameru.html IPODNIKATEL. Právní formy podnikání. Ipodnikatel.cz [on-line]. 2014 [cit. 2015-0213]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/images/stories/Prvn_formy_podnikn_2014.jpg JAHODA, B. Jak přidat stránku na Seznam a google. Ječas.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://jecas.cz/pridat-url Kurzy.cz [on-line]. březen 2015 [cit. 2015-03-10]. HDP, vývoj HDP v ČR. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/ Kurzy.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Kurzy amerického dolaru. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzy men/kurzy.asp?A=H&KM=USD&D1=2.1.2014&D2=31.3.2015&I=1
97
Kurzy.cz
[on-line].
2015
[cit.
2015-03-31].
Kurzy
eura.
Dostupné
z:
http://www.kurzy.cz/kurzymen/kurzy.asp?A=H&KM=EUR&D1=2.1.2014&D2=31.3.2015&I=1
LUPA. Outsourcing nebo vlastní řešení? Lupa.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/specialy/jak-na-e-shop/outsourcing-nebo-vlastni-reseni/ MANAGEMENTMANIA. Analýza 5F (Five Forces). Managementmania.com [online]. 2013 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/analyza-5f MANAGEMENTMANIA. Marketingový mix 4P. Managementmania.com [on-line]. 2013 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/marketingovymix-4p MANAGEMENTMANIA. Marketingový mix 4C. Managementmania.com [on-line]. 2013 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/marketingovymix-4c MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Makroekonomická predikce – leden 2015. Mfcr.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/makroekonomicka-predikce/2015/makroekonomicka-predikce-leden2015-20401 OLZATEX, s.r.o. Metráţové záclony. Olzatex.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.olzatex.cz/metrazove-zaclony PPL CZ s.r.o. Naše sluţby a ceníky. Ppl.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.ppl.cz/main.aspx?cls=art&tre_id=61&art_id=222 RALI DECOR, s.r.o. Metráţové záclony. Rali.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.rali.cz/oddeleni/71/metrazove-zaclony/ SEZNAM.CZ, a.s. Přidání stránky do vyhledávání. Seznam.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://search.seznam.cz/pridej-stranku TYLEX LETOVICE, a.s. Voály metráţ. Tylex.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.tylex.cz/d46-voaly-metraz
98
URBÁNEK, V. Komentáře k nezaměstnanosti – přírůstek nezaměstnaných nejniţší od r. 2007, Meziroční pokles největší od r. 2008. Kurzy.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-0327]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/376516-komentare-k-nezamestnanostiprirustek-nezamestnanych-nejnizsi-od-r-2007-mezirocni-pokles/ Vybrat-eshop.cz [on-line]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Srovnání a přehled funkcí e-shopů. Dostupné
z:
http://www.vybrat-eshop.cz/srovnani-eshopu-shoptet_easy-
shop_ready2go_byznysweb.
99
Seznam obrázků Obrázek 1 Přehled základních forem podnikání ............................................................. 16 Obrázek 2 Schéma oblastí elektronického podnikání ..................................................... 19 Obrázek 3 Porterův model pěti sil .................................................................................. 25 Obrázek 4 SWOT analýza .............................................................................................. 26 Obrázek 5 Marketingový mix ......................................................................................... 29 Obrázek 6 Zakladatelský rozpočet - rozpočet startovního kapitálu ................................ 33 Obrázek 7 Zjednodušené schéma cash flow ................................................................... 35 Obrázek 8 Přehled cen registrace domén v Kč ............................................................... 59 Obrázek 9 Ilustrační foto z I. produktové řady – kusové závěsy .................................... 65 Obrázek 10 Ilustrační foto z I. produktové řady - metráţ ............................................... 65 Obrázek 11 Ilustrační obrázek z II. produktové skupiny – Povlak na polštář ................ 66 Obrázek 12 Poštovní krabice 3VVL .............................................................................. 69 Obrázek 13 Přidávací formulář na Seznam.cz ................................................................ 71 Obrázek 14 Přidávací formulář na Googlu ..................................................................... 72 Obrázek 15 Mapa rizik ................................................................................................... 89
Seznam grafů Graf 1 Meziroční vývoj HDP v České republice ............................................................ 40 Graf 2 Vývoj směnného kurzu USD/CZK ..................................................................... 42 Graf 3 Vývoj směnného kurzu EUR/CZK ..................................................................... 43 Graf 4 Domácnosti s připojeným internetem .................................................................. 45 Graf 5 Uţivatelé internetu dle věkových skupin ............................................................ 45 Graf 6 Vyuţívání internetu dle vzdělání ......................................................................... 46 Graf 7 Obliba vyuţití internetu k nákupu ....................................................................... 47
100
Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled domácností vlastnících počítač (v %) ............................................... 44 Tabulka 2 Srovnání výrobců internetových stránek ....................................................... 61 Tabulka 3 Srovnání prodejních cen konkurence v Kč za bm ......................................... 68 Tabulka 4 Přehled podmínek přepravců ......................................................................... 70 Tabulka 5 Harmonogram realizace jednotlivých etap .................................................... 76 Tabulka 6 Výsledky časové analýzy ............................................................................... 77 Tabulka 7 Rozpočet pro zaloţení v Kč ........................................................................... 79 Tabulka 8 Přehled provozních nákladů v jednotlivých čtvrtletích
v prvním roku
podnikání v Kč ................................................................................................................ 81 Tabulka 9 Přehled provozních nákladů v tříletém období .............................................. 82 Tabulka 10 Plán trţeb v Kč v 1. roku podnikání ............................................................ 83 Tabulka 11 Předpokládaný vývoj trţeb v Kč - výhled na tři roky................................. 83 Tabulka 12 Plán nákupu zboţí v Kč ............................................................................... 84 Tabulka 13 Plán nákupů v Kč - výhled na tři roky ......................................................... 84 Tabulka 14 Plán Cash-flow v 1. roce podnikání ............................................................. 85 Tabulka 15 Plán příjmů a výdajů v Kč s výhledem na tři roky.......................................86 Tabulka 16 Plán výsledku hospodaření .......................................................................... 86 Tabulka 17 Pravděpodobnost výskytu rizik.................................................................... 87 Tabulka 18 Rozdělení skupin rizik ................................................................................. 87 Tabulka 19 Rizika podnikatelského záměru ................................................................... 88
Seznam příloh Příloha 1 ........................................................................................................................ 102 Příloha 2 ........................................................................................................................ 103 Příloha 3 ........................................................................................................................ 104
101
Příloha 1 Zobrazení Ganttova diagramu - červenec 2015
Příloha 2 Zobrazení Ganttova diagramu – srpen 2015
Příloha 3 Plán příjmů a výdajů - výhled na tři roky (Zdroj i úprava: vlastní) 1. rok
2. rok
3. rok
+
Počáteční stav financí
200 000
126 583
228 647
+
Příjmy (trţby)
669 000
1 104 000
1 545 000
=
Celkové příjmy
869 000
1 230 583
1 773 647
-
Zaloţení ŢL
1 000
0
0
-
Výpis z rejstříku trestů
100
0
0
-
Pořízení účetního programu
7 980
0
0
-
Nákup regálů a vybavení
8 000
0
0
-
Telefon, internet, PC
25 000
0
0
-
Prvotní nákup zboţí
80 000
0
0
-
Výdaj za právní sluţby
3 000
0
0
=
Výdaje na zaloţení firmy
125 080
0
0
=
Výdaje na nákup zboţí
410 000
678 000
946 000
-
Poplatek za doménu
217
217
217
-
Provoz e-shopu
3 480
3 480
3 480
-
Pronájem skladu
36 000
36 000
36 000
-
Energie
12 000
12 000
12 000
-
Telefon, internet
12 000
12 000
12 000
-
Propagace, reklama
6 000
10 000
15 000
-
Nákup obalového materiálu
8 000
12 000
16 000
-
Kancelářské potřeby
4 000
5 000
6 000
-
Poštovné, balné
15 000
22 000
25 000
-
Odměna studentce
41 400
60 000
60 000
-
Zdravotní poj. (ţivnostníka)
15 240
15 240
15 240
-
Osobní spotřeba podnikatele
18 000
100 000
100 000
-
Daně
0
0
104 243
-
Ostatní provozní výdaje
36 000
36 000
36 000
=
Celkové provozní výdaje
207 337
323 937
441 180
Hotovostní tok
126 583
228 647
386 467
