VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ KLIMATIZACE LÉKÁRNY DIPLOMOVÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE

KLIMATIZACE LÉKÁRNY AIR-CONDITIONING OF PHARMACY

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. LENKA MARTINCOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

doc. Ing. EVA JANOTKOVÁ, CSc.

Abstrakt Cílem diplomové práce je návrh klimatizace a teplovzdušného vČtráním lékárny. Lékárna je souþástí budovy supermarketu. Lékárna má vlastní strojovnu a vlastní jednotku pro klimatizaci a teplovzdušné vČtrání. ěešení se zabývá výpoþtem množství vČtracího vzduchu tepelných ztrát a ziskĤ lékárny. Dle psychrometrických výpoþtĤ jsou stanoveny výkony ohĜívaþe, chladiþe a zvlhþovaþe. Na dané prĤtoky vzduchu jsou navrženy distribuþní elementy a rozvody vzduchového potrubí. Podle rozvodĤ jsou napoþítány celkové tlakové ztráty v rozvodech. V závČru jsou navrženy jednotky na teplovzdušné vČtrání a klimatizaci a strojovna. Souþástí práce jsou pĜílohy s výpoþtem tepelných ztrát a ziskĤ, výstupy z programu CLIMACAL, výkresová dokumentace a rozpis materiálĤ. Klíþová slova: Lékárna, teplovzdušné vČtrání, klimatizace, vČtrací jednotka, strojovna, ZZT

Abstract Diploma thesis is focused on air-conditioning and hot air ventilation of the pharmacy. The pharmacy is a part of a supermarket building. The pharmacy has its own engine room and airconditioning. Solution is focused with the calculation of the flow rate, thermal losses and profit of pharmacy. Power of heater, cooler and humidifier are calculated according to psychrometric evaluation. Distribution elements and distribution of a duct are designed according to the flow rate of air. Total pressure losses in the duct are calculated according to the distribution in the conclusion. Units are designed for hot air ventilation and air conditioning and the engine room. In appendix there are calculations of thermal losses and gain, output from programme of CLIMACAL, drawing documentation and material specifications. Key words: Pharmacy, hot air ventilation, air-conditioning, ventilation unit, engine room, recovery unit

Bibliografická citace VŠKP MARTINCOVÁ, L. Klimatizace lékárny. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta strojního inženýrství, 2013. 87 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Eva Janotková, CSc..

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatnČ, dle pokynĤ vedoucího diplomové práce. Všechny podklady, ze kterých jsem þerpala, jsou ĜádnČ uvedeny v seznamu použité literatury.

……….…………………… Lenka Martincová

PodČkování

Tímto bych na tomto místČ chtČla podČkovat vedoucímu diplomové práce doc. Ing. EvČ Janotkové, CSc. za cenné rady a pĜipomínky k mé práci a svým rodiþĤm a pĜátelĤm za podporu bČhem celé doby mého studia.

Obsah 1 2

ÚVOD ..................................................................................................................... 15 VČtrání a klimatizaþní zaĜízení ............................................................................ 16 2.1 Nucené vČtrání ................................................................................................. 16 2.2 ěiditelné parametry prostĜedí .......................................................................... 16 2.3 Klimatizace ...................................................................................................... 16 2.4 Vzduchový klimatizaþní systém ...................................................................... 17 2.5 Systém vodní.................................................................................................... 18 2.6 Systém kombinovaný vzduch – voda .............................................................. 19 2.7 Chladivové systémy ......................................................................................... 19 3 Analýza objektu ..................................................................................................... 20 3.1 Stanovení prĤtoku vzduchu pro vČtrání ........................................................... 23 4 Výpoþet souþinitele prostupu tepla ...................................................................... 24 4.1 PĜíklad výpoþtu souþinitele prostupu tepla stavební þásti þ. 1......................... 24 4.2 PĜesný výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem ........................................ 25 4.3 PĜíklad výpoþtu návrhové tepelné ztráty prostupu pro místnost 1.06.............. 27 5 Návrhová tepelná ztráta vČtráním, zátopový tepelný výkon a celková návrhová tepelná ztráta ................................................................................................................ 29 5.1 Návrhová tepelná ztráta vČtráním .................................................................... 29 5.2 Zátopový tepelný výkon .................................................................................. 29 5.3 PĜíklad výpoþtu návrhové tepelné ztráty vČtráním a zátopového tepelného výkonu pro místnost 1.06......................................................................................................... 29 5.3.1 Návrhová tepelná ztráta vČtráním ............................................................. 29 5.3.2 Zátopový tepelný výkon ........................................................................... 30 5.4 Celková návrhová tepelná ztráta vytápČného prostoru .................................... 30 6 Tepelné zátČže klimatizovaného prostoru ........................................................... 31 6.1 Tepelné zisky od vnitĜních zdrojĤ.................................................................... 31 6.2 Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí ................................................................... 32 6.2.1 Tepelné zisky okny ................................................................................... 32 6.2.2 Tepelné zisky venkovními stČnami .......................................................... 34 6.2.3 Tepelné zisky z pĜívodu venkovního vzduchu ......................................... 34 6.3 Vodní zisky ...................................................................................................... 35 7 PĜíklad výpoþtu tepelné zátČže místnosti 1.06 .................................................... 36 7.1 Tepelné zisky od vnitĜních zdrojĤ.................................................................... 36 7.2 Tepelné zisky od vnČjších zdrojĤ..................................................................... 37 7.2.1 Tepelné zisky okny ................................................................................... 37 7.2.2 Tepelné zisky venkovní stČnou................................................................. 39 7.2.3 Tepelné zisky plochou stĜechou ............................................................... 39 7.2.4 Tepelné zisky z pĜívodu venkovního vzduchu ......................................... 39 7.3 Vodní zisky ...................................................................................................... 40 7.4 Shrnutí tepelné zátČže místnosti 1.06 .............................................................. 40 8 Psychrometrické výpoþty...................................................................................... 41 8.1 Psychrometrický výpoþet pro letní provoz ...................................................... 41 8.2 Psychrometrický výpoþet pro zimní provoz .................................................... 47 9 Koncové elementy pro klimatizované místnosti ................................................. 52 9.1 Prvky pro smČšovací proudČní ......................................................................... 52 9.2 Návrh pĜívodních distribuþních elementĤ ........................................................ 52 9.3 Ukázkový návrh vyústek pro místnost 1.01..................................................... 54 9.4 Návrh odvodních distribuþních elementĤ pro klimatizované místnosti .......... 56 10 Teplovzdušné vČtrání ............................................................................................ 58 10.1 Ukázkový návrh teplovzdušného vČtrání pro místnost 1.02 ............................ 58 13

10.1.1 Výpoþet objemových tokĤ pro 1.02 .......................................................... 58 10.1.2 Ukázkový návrh pĜívodních vyústek pro 1.02 .......................................... 59 10.1.3 Ukázkový návrh odvodních vyústek pro 1.02 ........................................... 60 10.2 Souhrn návrhu vyústek pro teplovzdušné vytápČní .......................................... 60 10.2.1 PĜívodní vyústky ....................................................................................... 61 10.2.2 Odvodní vyústky ....................................................................................... 61 11 Návrh potrubní sítČ VZT ...................................................................................... 63 11.1 Návrh potrubní pĜívodní sítČ klimatizace ......................................................... 67 11.2 Návrh redukþních clonek .................................................................................. 76 11.3 Návrh regulaþní clonky pro odvod ................................................................... 76 11.4 Návrh tepelné izolace ....................................................................................... 76 12 Návrh klimatizaþního zaĜízení .............................................................................. 77 13 Technická zpráva ................................................................................................... 79 13.1 Úvod ................................................................................................................. 79 13.2 Základní koncepþní Ĝešení ................................................................................ 79 13.3 Popis technického Ĝešení .................................................................................. 80 13.4 Nároky energie ................................................................................................. 80 13.5 MČĜení a regulace (MaR) .................................................................................. 81 13.6 Nároky na související profese........................................................................... 81 13.7 Protihluková a protidešĢová opatĜení ............................................................... 81 13.8 Izolace a nátČry ................................................................................................. 81 13.9 Protipožární opatĜení ........................................................................................ 81 13.10 Montáž, provoz, údržba a obsluha zaĜízení ...................................................... 81 13.11 ZávČr TZ ........................................................................................................... 81 14 ZÁVċR.................................................................................................................... 82 Seznam použitých zdrojĤ.............................................................................................. 83 Seznam dĤležitých oznaþení a symbolĤ ....................................................................... 84 Seznam indexĤ ............................................................................................................... 86 Seznam pĜíloh ................................................................................................................ 87

14

1 ÚVOD Tato práce se zabývá klimatizací a teplovzdušným vČtráním lékárny. V úvodu jsou vysvČtleny pojmy, které neodmyslitelnČ patĜí k nucenému vČtrání a klimatizaci. Jsou zde zmínČny funkce, které zaštiĢuje klimatizace, a základní druhy klimatizaþních systémĤ. Cílem této práce je návrh klimatizace a teplovzdušného vytápČní lékárny. Lékárna je umístČna v budovČ supermarketu, ale bez návaznosti na centrální jednotku vzduchotechniky. Budova supermarketu se nachází v lokalitČ s letní výpoþtovou teplotou 30 °C a zimní výpoþtovou teplotou - 12 °C. VČtrání je zajišĢováno pouze venkovním vzduchem a je rovnotlaké. Místnosti výdeje, skladu a pĜípravy léþiv musí být klimatizovány. Pro pĜípravu léþiv je maximální pĜípustná teplota v létČ 26 °C a v zimČ 20 °C. Tyto podmínky musí zajišĢovat centrální klimatizace lékárny. V ostatních místnostech je navrženo teplovzdušné vytápČní, které zajišĢuje vytápČní v zimním období. V letním období zajišĢuje výmČnu vzduchu v tČchto místnostech.

15

2 VČtrání a klimatizaþní zaĜízení 2.1 Nucené vČtrání ObecnČ vČtráním je zajištČn pĜívod venkovního vzduchu do prostĜedí, tak aby byly zajištČny podmínky potĜebné kvality vzduchu ve vnitĜním prostĜedí. VČtrání také slouží i k odvodu vzduchu, který je znehodnocen. VČtrání obecnČ mĤžeme rozdČlit na dva druhy, a to vČtrání pĜirozené a nucené. V práci se budu zabývat vČtráním nuceným. Nucené vČtrání je vlastnČ Ĝízená mechanická výmČna znehodnoceného vzduchu za vzduch venkovní. Nucená výmČna vzduchu je mechanická. Vzduch je odsáván ventilátorem, který je souþástí vzduchotechnického zaĜízení. Tato výmČna vzduchu je nezávislá na klimatických podmínkách. Možná úprava kvality vzduchu je filtrací a teplotní úpravou. Nucené vČtrání dČlíme na dva druhy, vČtrání komfortní a prĤmyslové. Komfortní vČtrání musí zajistit hygienické podmínky pro kanceláĜe, shromažćovací prostory, atd. PrĤmyslové vČtrání zajišĢuje stav prostĜedí pro prĤbČh technologických procesĤ, pĜípadnČ zachycuje vzniklé škodliviny. Nucené vČtrání dále þleníme dle tlakových pomČrĤ na vČtrání rovnotlaké, pĜetlakové a podtlakové.

2.2 ěiditelné parametry prostĜedí Využití rĤzných druhĤ vČtrání podle potĜeb a úþelu místnosti. KVALITA VZDUCHU:

- PĜirozené vČtrání - Nucené vČtrání

TEPLOTA V ZIMċ:

- Teplovzdušné vytápČní

TEPLOTA V LÉTċ:

- Klimatizace

VLHKOST VZDUCHU:

- Klimatizace

Parametry ovlivĖující stav prostĜedí jsou teplota vzduchu, relativní vlhkost, stĜední radiaþní teplota, rychlost proudČní a intenzita turbulence. PĜi vČtrání v pracovních prostĜedích musí být splnČny urþité hygienické požadavky, které vycházejí z NaĜízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrana zdraví zamČstnancĤ pĜi práci (NV þ. 68/2010 Sb.). Podle tĜídy práce (I. – V.) se urþuje minimální pĜivádČné množství venkovního vzduchu na osobu. NapĜíklad pĜi práci v sedČ se pĜivádí 50 m3/h osobu, ale pĜi velmi tČžké práci se pĜivádí 90 m3/h osobu. V prostorách, kde je povoleno kouĜit se navyšuje pĜívod vzduchu o 10 m3/h osobu.

2.3 Klimatizace Klimatizací je mínČna úprava vzduchu k zajištČní požadované þistoty, teploty a vlhkosti vzduchu uvnitĜ budov, dopravních prostĜedkĤ, zdravotnických zaĜízení a technologických provozĤ. Podmínky jsou udržovány celoroþnČ bez ohledu na venkovní prostĜedí. Tyto úpravy zajišĢuje klimatizaþní zaĜízení, které plní termodynamické funkce jako je ohĜev, chlazení, vlhþení a odvlhþování. Klimatizace komfortní VČtrání komfortní je tvorba vnitĜního mikroklimatu v místnosti a v budovách tak, aby zformoval vnitĜní prostĜedí pro optimální pobyt a þinnost lidí. Nedílnou souþástí klimatizace je pĜívod venkovního vzduchu a jeho úprava. 16

Klimatizace úplná Klimatizaþní zaĜízení vykonává všechny þtyĜi funkce ohĜev, chlazení, vlhþení a odvlhþování po celý rok. Klimatizace dílþí ZaĜízení vykonává pouze þásteþnou úpravu. MĤže být také kombinována s otopnou soustavou. Podle teplonosné látky dČlíme systémy na vzduchové, vodní, kombinované a chladivové. Vodní systémy s klimakonvektory dČlíme na þtyĜtrubkové a dvoutrubkové. U kombinovaných systémĤ kombinujeme dvČ teplonosná média a to vzduch a vodu. Tyto systémy také mĤžeme nazvat systémy s indukþními jednotkami. Posledním systémem je chladivový, který využívá systém pĜímého chlazení u jednotek Split, Multisplit a VRV.

2.4 Vzduchový klimatizaþní systém U vzduchových systémĤ je vzduch vedený vzduchovody. ZaĜízení v dnešní dobČ pracují s promČnlivým pĜívodem venkovního vzduchu dle potĜeby. Do tČchto systémĤ zaĜazujeme nízkotlaký jednokanálový systém, vysokotlaký systém jednokanálový s promČnlivým prĤtokem vzduchu a vysokotlaký systém dvoukanálový. U nízkotlakého systému rychlost nepĜesahuje 12 m/s a navrhuje se v nČkolika variantách dle pĜívodu vzduchu. Systém mĤže mít dvČ základní provedení. Jednou variantou je úprava teploty vzduchu celoroþnČ a úprava vlhkosti pouze v zimČ. Druhá varianta je celoroþní úprava teploty a vlhkosti vzduchu. Vysokotlaký systém jednokanálový s promČnlivým prĤtokem vzduchu (Obr. 2.1) má rychlosti v hlavním vzduchovodu v rozmezí 12 – 20 m/s. U tČchto rychlostí musíme dbát u vzduchovodĤ na vČtší tČsnost. Tento systém však není hospodárný. Vysoké náklady je nutno vynaložit na tČsnost potrubí a provoz. U tohoto systému je vzduch upravován v centrální klimatizaþní jednotce a poté hlavním vzduchovodem rozvádČn po objektu. Regulace do jednotlivých místností je pomocí regulátoru prĤtoku, který je osazen pĜed každou místností. Odvod vzduchu je také pĜes regulátory prĤtoku. Provoz centrální jednotky je Ĝízen centrálním regulátorem, který volí optimální provoz jednotky.

Ventilátor O

C

E

Regulátor prĤtoku Klimatizaþní jednotka

Obr. 2.1 Schéma vzduchového systému jednokanálového s promČnným prĤtokem U vysokotlakého systému dvoukanálového (Obr. 2.2) je upravován vzduch na dva stavy (teplý a chladný vzduch) a rozvádČn po budovČ. K pĜekonání tlakových ztrát vzduchovodĤ je potĜebný vyšší dopravní tlak. Tento systém pracuje v rozmezí vysokých 17

rychlostí (12 až 20 m/s). Objektem procházejí dva vzduchovody a pĜed každou místností þi zónou se spojují ve smČšovací skĜíni. PomČr smíšení proudĤ je Ĝízen termostatem, který je umístČn v místnosti. Teplota chladného vzduchu je v rozmezí 10 až 13 °C a teplý vzduch je teplejší než cirkulaþní vzduch (v létČ o 1 až 3 °C).

Ventilátor O

OhĜívaþ Parní zvlhþovaþ

C Ventilátor E

SmČšovací skĜíĖ Filtr

Chladiþ

Obr. 2.2 Schéma vzduchového dvoukanálového systému

2.5 Systém vodní Chlazení a vytápČní je zajišĢováno vodou. Na více trubkový systém jsou napojeny ventilátorové jednotky (Obr. 2.3) (konvektory, klimakonvektory, fan-coily). Systém se dá využít v rĤzných typech budov. Je levnČjší než centrální systémy. PĜívod venkovního vzduchu je pomocí Ch otvoru na fasádČ nebo otevírání oken. Venkovní vzduch mĤže být také upravován ve strojovnČ a poté rozvádČn do místností. Základními prvky O jednotky jsou filtr, ventilátor, výmČník. Na výmČník je napojen rozvod teplé a chladné vody, který je veden z centrálních zdrojĤ. Tento V rozvod mĤže být dvoutrubkový pĜepínací nebo þtyĜtrubkový. Dvoutrubkový pĜepínací rozvod C lze použít pro letní provoz s chladnou vodou a F K pro zimní provoz s teplou vodou. ýtyĜtrubkový E rozvod má dvČ trubky chladné vody a dvČ trubky teplé vody. Regulace výkonu vnitĜních jednotek je Ĝízena samostatnČ pro každou jednotku podle Obr. 2.3 Schéma ventilátorové jednotky termostatu. Ch – chladiþ, O – ohĜívaþ, V – ventilátor, K – klapka, F- filtr, C – cirkulaþní vzduch, E – venkovní vzduch

18

2.6 Systém kombinovaný vzduch – voda Je to vysokotlaký systém, který se hodí pro výškové budovy s vysokou tepelnou zátČží. V ústĜední strojovnČ je upravován venkovní vzduch (primární). Teplota primárního vzduchu je udržována po celý rok konstantní, okolo 15 °C. Ve velmi rozsáhlých budovách je výhodné upravovat primární vzduch podle zón (podle svČtových stran), do kterých je pak rozvádČn. Klimatizaþní jednotka se skládá z prvkĤ: filtr, ohĜívaþ a chladiþ, parní zvlhþovaþ a ventilátor. Po objektu je rozvádČn primární vzduch a v koncových prvcích - indukþních jednotkách (Obr. 2.4) je upravován vodou (nositel tepla i chladu) ve výmČníku tepla. Ch Primární vzduch je pĜivádČn do indukþních K1 jednotek, kde ejekþním úþinkem strhává sekundární vzduch z místnosti. Sekundární K2 vzduch prochází v indukþní jednotce pĜes výmČník tepla þi chladu a poté je smíchán s primárním vzduchem a vyfukován do místnosti. O PrĤtok sekundárního vzduchu je až osmkrát vyšší než prĤtok primárního vzduchu. K ohĜevu nebo chlazení se používá topná nebo chladící voda. Rozvod topné a chladící vody do jednotek musí Obr. 2.4 Indukþní jednotka klapková; být rovnomČrný. Nejdokonalejší a Ch – chladiþ, O – ohĜívaþ, K1, K2 - klapky nejpoužívanČjší je systém rozvodu þtyĜtrubkový. Do kombinovaného systému se zaĜazují i aktivní chladící trámce. Jsou urþeny pro klimatizaci a pĜípadnČ i pro osvČtlení. Jsou instalovány do podhledĤ a dČlí se na pasivní a aktivní jednotky. Do aktivních jednotek se pĜivádí vČtrací vzduch upravený ve strojovnČ, který strhává sekundární vzduch. Systém se používá jak pro vČtrání, tak i pro chlazení a vytápČní. Teplota vzduchu se reguluje na stranČ vody.

2.7 Chladivové systémy Samostatné klimatizaþní jednotky se dČlí podle konstrukce na okenní klimatizátory a mobilní klimatizaþní jednotky. Okenní klimatizátory obsahují chladící zaĜízení s kondenzátorem chlazeným venkovním vzduchem. Mobilní klimatizaþní jednotky mají vestavČné chladící zaĜízení chlazeným vzduchem nasávaným z klimatizované místnosti. Chladivový systém se používá pro chlazení v letním období a pro ohĜev v zimním období. Obrácením cyklu (zmČna smČru toku chladiva) pracuje systém jako tepelné þerpadlo. Funkce kondenzátoru ve venkovní jednotce se zmČní na výparník a vnitĜní jednotka je jako kondenzátor. Split systémy mají vnitĜní jednotku s výparníkem, expanzním ventilem, filtrem a ventilátorem a venkovní jednotku s kondenzátorem, kompresorem a ventilátorem. Venkovní a vnitĜní jednotky jsou propojeny chladivovým potrubím. K úpravČ vzduchu dochází pĜímo v obsluhovaných místnostech (individuální Ĝízení). Tento systém ale nezajišĢuje vČtrání. Proto musíme vČtrat jiným zpĤsobem. Venkovní jednotka mĤže být pĜipojena s jednou nebo s více vnitĜními jednotkami – multisplit (až 8 vnitĜních jednotek), VRV systémy (až 40 vnitĜních jednotek). Tento systém je limitován délkou chladivových potrubí mezi vnitĜní a venkovní jednotkou (malá jednotka – malá vzdálenost) a musíme si uvČdomit, že venkovní jednotka je zdrojem hluku a tepla. 19

3 Analýza objektu Úvod Zadaná prodejna je samostatná prodejní jednotka (Obr. závislosti na centrální jednotku.

3.1) v supermarketu bez

Koncepþní Ĝešení Teplotní vlastnosti pro danou oblast jsou nadmoĜská výška 226 m, výpoþtová venkovní teplota te = -12°C, prĤmČrná venkovní teplota v otopném období pro danou lokalitu tes = 4,1 °C poþet otopných dnĤ je 234 a teplota pro léto je zadána 32°C viz Tab. þ. 3.1. Zásobování teplem je zajištČno teplovzdušným vytápČním. Požadované teploty v místnostech pro zimní období jsou uvedeny v Tab. þ. 3.2 a pro letní období v Tab. þ. 3.3. Souþinitelé tepelné vodivosti použitých stavebních materiálĤ jsou uvedeny Tab. þ. 3.4. Tab. þ. 3.1 Klimatické údaje Popis

Oznaþení

Jednotka

Hodnota

Výpoþtová venkovní teplota zima

șe

°C

-12

Výpoþtová venkovní teplota léto

șe

°C

32

Roþní prĤmČrná teplota vzduchu

șm,e

°C

4,1

Tab. þ. 3.2 Údaje o vytápČných místnostech v lékárnČ a teplotách pro zimu

Oznaþení místnosti

1.01 - Výdej léþiv 1.02 - PĜíjem

Výpoþtová vnitĜní teplota zima șint,i °C 20 20

Plocha místnosti Ai m2

Objem místnosti Vi m3

27,79 10,14

97,27 35,49

1.03 - Šatna 1.04 - Sklad léþiv 1.05 - Chodba

20

6,65

23,28

20 20

17,98 1,89

62,93 6,62

1.06 - PĜíprava léþiv 1.07 - Strojovna

20 15

15,86 8,03

55,51 28,11

1.08 - KanceláĜ 1.09 - PĜedsíĖ

20 15

8,33 1,35

29,16 4,73

1.10 - Úklid 1.11 - WC

15 15

1,35 1,53

4,73 5,36

1.12 - Denní kout

20

7,24

25,34

Údaje o vytápČných okolních místnostech Výpoþtová vnitĜní teplota șint,i °C

Oznaþení místnosti



20

Okolní prodejny

20

Tab. þ. 3.3 Teploty pro léto Výpoþtová vnitĜní teplota léto Oznaþení místnosti șint,i °C

Poþet osob v místnosti

1.01 - Výdej léþiv

24

8

1.02 - PĜíjem

30

1

1.03 - Šatna

30

3

1.04 - Sklad léþiv

24

1

1.05 - Chodba

24

0

1.06 - PĜíprava léþiv

24

2

1.07 - Strojovna

30

0

1.08 - KanceláĜ

30

1

1.09 - PĜedsíĖ

30

0

1.10 - Úklid

30

0

1.11 - WC

30

0

1.12 - Denní kout

30

3

Údaje o vytápČných okolních místnostech Okolní prodejny

26

Tab. þ. 3.4 Údaje o materiálech - Souþinitel tepelné vodivosti stavebních materiálĤ þ. materiálu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

popis YTONG P2 - 400 tl. 375 mm Omítka vápenná Omítka perlitová YTONG P2 - 500 tl. 150 mm YTONG P2 - 500 tl. 100 mm Asfaltová lepenka YTONG P3,3 - 600 stropní dílce beton z perlitu beton hutný keramická dlažba hydroizolace Tepelná izolace ORSIL T Tepelná izolace EPS 70 Z

21

ʄ W·m-1·K-1

zdroj

0,110 0,800

[1] [2]

0,110

[2]

0,130 0,130 0,200 0,160 0,110 1,230 1,010 0,200 0,039 0,039

[1] [1] [2] [1] [2] [2] [2] [2] [3] [3]

6 x 400 x 400

22

S

POZN.:

Obr. 3.1 PĤdorys lékárny

22

3.1 Stanovení prĤtoku vzduchu pro vČtrání Výpoþet výmČny vzduchu pĜi vČtrání je urþen: 1) z dávek vzduchu na osobu þi hygienické zaĜízení 2) na základČ doporuþené intenzity výmČny vzduchu V místnostech, kde je pobyt lidí, je urþena minimální dávka vzduchu vzhledem k poþtu osob dle NaĜízení vlády þ. 361/2007 Sb. [4], kterým jsou upraveny podmínky pĜi práci. Pro lehkou práci je dávka na osobu
 = 50 m3/hͼos. V místnostech s hygienickými zaĜízeními je minimální dávka odvodu vzduchu vzhledem k poþtu zaĜízení v místnosti dle Vyhlášky þ. 6/2003 Sb., Tab. þ. 4 [5]. NapĜíklad na jedno WC je dávka odvádČného vzduchu
 = 50 m3/hͼks, na jedno umyvadlo
 = 30 m3/hͼks. V ostatních místnostech musí být zajištČna minimální výmČna vzduchu dle normy ýSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov: ýást 2 [6]. PrĤtoky vzduchu pro jednotlivé místnosti jsou uvedeny v Tab. þ. 3.5. Tab. þ. 3.5 PrĤtok vzduchu pro jednotlivé místnosti Intenzita výmČny vzduchu n (h-1)

Dávky vzduchu dle poþtu osob  (m3/h)

1.01 - Výdej léþiv

-

400

1.02 - PĜíjem

1

-

1.03 - Šatna

3

-

1.04 - Sklad léþiv

-

50

1.05 - Chodba

3

1.06 - PĜíprava léþiv

-

100

1.07 - Strojovna

2

-

1.08 - KanceláĜ

3

-

1.09 - PĜedsíĖ

1

-

1.10 - Úklid

-

30

1.11 - WC

-

50

1.12 - Denní kout

2

-

Oznaþení místnosti

23

4 Výpoþet souþinitele prostupu tepla Postup výpoþtu souþinitele prostupu tepla konstrukcí je provádČn dle normy ýSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov: ýást 1-4 [7], [6], [8], [9] . Pro výpoþet teplených ztrát potĜebujeme souþinitele prostupu tepla U (W/m2·K), který nám udává množství tepla, které projde plochou 1 m2 stavební konstrukce pĜi rozdílu teplot pĜed a za konstrukcí 1K. Souþinitel prostupu tepla: 

       

  

kde: Rsi Rse R

(4.1)

je odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ konstrukce; je odpor pĜi pĜestupu tepla na vnČjší stranČ konstrukce; je celkový odpor konstrukce;

kde R se spoþítá jako: 

  

kde: dj ʄũ

        

(4.2)

je tloušĢka jednotlivých materiálĤ v (m); je souþinitel tepelné vodivosti v (W/mͼK).

Hodnoty Rsi a Rse jsou uvedeny v Tab. þ. 4.1,kde hodnoty jsou z normy ýSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov: ýást 3 – Návrhové hodnoty veliþin [8]. Tab. þ. 4.1 Normové hodnoty tepelných odporĤ, norma [8] Tepelný odpor pĜi pĜestupu tepla (mezi vzduchem a stavební þásti) Rsi nebo Rse

popis

m2ͼKͼW-1

Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ (vodorovný tepelný tok)

0,13

Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnČjší stranČ

0,04

Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ - vodorovný povrch (tepelný tok smČrem nahoru)

0,1

Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ - vodorovný povrch (tepelný tok smČrem dolĤ)

0,17

4.1 PĜíklad výpoþtu souþinitele prostupu tepla stavební þásti þ. 1 Pomocí rovnic (4.1) a (4.2) spoþteme souþinitele prostupu tepla vícevrstvou konstrukcí. PrĤbČh teplot ve stavební konstrukci je zobrazen na Obr. 4.1. Použité materiály:

Omítka vápenná:

d1 = 0,030 m; Ȝ1 = 0,80 W/mK

YTONG P2-400:

d2 = 0,375 m; Ȝ2 = 0,11 W/mK 24

Omítka perlitová ! 

d3 = 0,020 m; Ȝ3 = 0,11 W/mK

  "(+ ""#" "#&' ""(" " # $

) ""* #% "%" " "

Wͼm-2ͼK-1

Výpoþet souþinitelĤ prostupu tepla všech staveb konstrukcí je pĜehlednČ uveden v v pĜíloze A. 1.

Obr. 4.1 PrĤbČh teplot v obvodové konstrukci – stavební þást 1

4.2 PĜesný výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem Výpoþet byl provádČn podle ýSN EN 12 831 Tepelné soustavy v budovách - Výpoþet tepleného výkonu [10]. Tepelné ztráty jsou poþítány pro každou místnost zvlášĢ a jejich souþet nám dává hodnotu celkové tepelné ztráty objektu. Návrhová tepelná ztráta prostupem místnosti (i) ,  -.  . / . 0 . 1 2 -3 4 5 3 1[W],

(4.3)

kde: HT,ie je mČrná tepelná ztráta z vytápČného prostoru do venkovního prostĜedí ve (WͼK-1); HT,iue je mČrná tepelná ztráta z vytápČného prostoru do venkovního prostĜedí nevytápČným prostorem ve (WͼK-1); HT,ig je mČrná tepelná ztráta do zeminy ve (WͼK-1); HT,ij je mČrná tepelná ztráta do/z vytápČného prostoru s odlišnou teplotou ve (WͼK-1) Výpoþet mČrné tepelné ztráty z vytápČného prostoru do venkovního prostĜedí: .   67! 2 !8 2 9! :     

(4.4)

!

kde: Ak UKC

je plocha stavební þásti (k) v (m2); je souþinitel prostupu tepla stavební þásti (k) upravený o tepelný most ve (Wͼm-2ͼK-1); 25

korekþní þinitel vystavení povČtrnostních vlivĤ, norma [10], pĜíloha D. 4.1;

ek

!8  ! ;4<       

(4.5)

kde: ! je souþinitel prostupu tepla stavební þásti (k) ve (Wͼm-2ͼK-1); ;4< je korekþní souþinitel tepelných mostĤ ve (Wͼm-2ͼK-1), norma [10], tab. D.3a, b, c. Výpoþet mČrné tepelné ztráty místnosti (i) pĜes nevytápČné prostory . /  67! 2 !8 2 =/ :     

(4.6)

!

kde: bU

je teplotní redukþní souþinitel, norma [10], tab. D. 4, nebo známe-li teplotu nevytápČného prostoru șu, lze použít vztah: 3 4 5 3/ 5 3 4 5 3

=/ 

(4.7)

kde: 3 4 je teplota interiéru místnosti (i) v (°C); 3 je venkovní výpoþtová teplota v (°C); je teplota nevytápČného prostoru v (°C). 3/ MČrná tepelná ztráta do zeminy místnosti (i) . 0  -7! 2 >/ ?@ 1 2 A0 2 A0 2 BC      !

(4.8)

kde: Ak je plocha stavební þásti (k), která se dotýká zeminy v (m2); >/ ?@ je ekvivalentní souþinitel prostupu tepla stavební þásti (k) ve (Wͼm-2ͼK-1) dle typologie podlahy norma [10], obrázky 3 až 6, tabulky 4 až 7; GW je korekþní þinitel, který uvažuje vliv spodní vody, který se musí uvažovat, pokud vzdálenost mezi úrovní podlahy podzemního podlaží a hladinou spodní vody je menší než 1 m, norma [10], pĜíloha D. 4.3.; je korekþní souþinitel uvažující vliv roþní zmČny prĤbČhu venkovní teploty, norma fg1 [10], pĜíloha D. 4.3.; je teplotní redukþní þinitel, který zahrnuje rozdíl mezi prĤmČrnou roþní venkovní fg2 teplotou a výpoþtovou venkovní teplotou, který se stanoví jako: A0 

3 4 5 3D 5 3 4 5 3

(4.9)

kde: 3 4 je teplota interiéru místnosti (i) v (°C); 3 je venkovní výpoþtová teplota v (°C); 3D je roþní prĤmČrná teplota v (°C), norma [10], tab. NA. 1. Stanovení Uequiv,k dle normy [10], obrázky 3 až 6, tabulky 4 až 7, pomocí charakteristického parametru B‘: EF 

70  "' 2 G

(4.10) 26

kde: Ag P

je plocha uzavĜené pĤdorysné konstrukce v (m2); je délka obvodových stČn oddČlujících vytápČný prostor od venkovního prostĜedí v (m).

MČrná tepelná ztráta do/z vytápČného prostoru (i) s odlišnou teplotou .   -7! 2 ! 2 A  1     

(4.11)

!

kde: AK UK fij A  

je plocha stavební þásti (k) v (m2); je souþinitel prostupu tepla stavební þásti (k) ve (Wͼm-2ͼK-1); redukþní teplotní þinitel (zahrnuje teplotu na druhé stranČ konstrukce), který se vypoþte ze vztahu: 3 4 5 3 5 3 4 5 3

(4.12)

kde: 3 4 je teplota vytápČného prostoru (i) v (°C); 3 je venkovní výpoþtová teplota v (°C); je teplota vytápČného sousedního prostoru v (°C). 3

4.3 PĜíklad výpoþtu návrhové tepelné ztráty prostupu pro místnost 1.06 Zadaná venkovní výpoþtová teplota je -12°C, ale pro výpoþet tepelných ztrát pomocí klimatizaþního zaĜízení je teplota uvažována -15°C. U mČrné tepelné ztráty z vytápČného prostoru do venkovního prostĜedí HT,ie používáme zjednodušenou metodou pro výpoþet mČrné tepelné ztráty pĜes tepelné mosty a vazby. Zapoþítáváme je zjednodušenČ a to korekcí souþinitele prostupu tepla korekþním souþinitelem ȴUtb, který je volen pro svislé þásti 0,05 W/m2ͼK dle normy [10], tab. D.3a, pro vodorovné þásti 0,05 dle normy [10], tab. D.3b u oken 0,3 W/m2ͼK dle normy, tab. D.3c. Vše je pĜe násobeno korekþním souþinitelem LK, který uvažujeme LK = 1 dle normy [10], PĜíloha D. 4.1. Výpoþet mČrné tepelné ztráty z vytápČného prostoru do venkovního prostĜedí Pomocí rovnice (4.5) si vypoþteme souþinitel prostupu, tepla, který je upravený o tepelný most. Tento souþinitel prostupu tepla pak dosadíme do rovnice (4.4) a vypoþteme z ní mČrnou tepelnou ztrátu do venkovního prostĜedí. Plochá stĜecha: !8  "(# ""'  "(% Wͼm-2ͼK-1 ; AK1 = 15,86 m2 Obvodová stČna: !8  "(+ ""'  "# Wͼm-2ͼK-1; AK2 = 8,35 m2 Okno: !8H   * "#  ** Wͼm-2ͼK-1; AK3 = 2,85 m2

.   6 '%+ 2 "(% 2 : 6%#' 2 "# 2 : 6(%' 2 ** 2 :   # WͼK-1 Výpoþet mČrné tepelné ztráty pĜes nevytápČné prostory Pro místnost 1.06 nejsou žádné ztráty pĜes nevytápČné prostory HT,iue = 0 W/K Výpoþet mČrné tepelné ztráty do zeminy Dle normy [10], pĜílohy D. 4.3 byly urþeny korekþní þinitelé. Korekþní þinitel A0 = 1,45 a pro vzdálenost mezi pĜedpokládanou hladinou spodní vody a úrovní základĤ vetší než 1m je BC  . Poté pomocí rovnice (4.9) spoþteme A0 . 27

A0 

(* 5 *  "*% (* 5 65 ':

Plocha stavební þásti je Ak = 15,86 m a obvod þásti oddČlující vnitĜní a venkovní þást P = 3,38 m. Pomocí rovnice (4.10) vypoþteme charakteristický parametr B´, kde pomocí nČho a vypoþtené hodnoty Uk v normČ [10], tab. 4 vyhledáme Uequie,k. EF 

'%+  I#% "' 2 ##%

!  "*( Wͼm-2ͼK-1 ї >/ ?@  "( Wͼm-2ͼK-1

Vyhledané a vypoþtené hodnoty dosadíme do rovnice (4.8) a vypoþteme mČrnou tepelnou ztrátu do zeminy. . 0  6 '%+ 2 "(: 2 *' 2 "*% 2  ( WͼK-1 Výpoþet mČrné tepelné ztráty do/z vytápČného prostoru s odlišnou teplotou Pomocí rovnice (4.12) spoþteme redukþní teplotní souþinitel, který se poþítá z teploty poþítané místnosti a teplotou sousední místnosti. Ze zadané plochy konstrukce Aki a vypoþteného souþinitele tepla Uki a fij spoþteme z rovnice (4.11) mČrnou tepelnou ztrátu pro prostup tepla do/z sousední místnosti. PĜíþka 100 mm do místnosti 1.01

AK1 = 11,83 m2; Uk1 = 0,72 Wͼm-2ͼK-1; A  

PĜíþka 100 mm do místnosti 1.05

AK2 = 1,57 m2; Uk2 = 0,72 Wͼm-2ͼK-1; A  

PĜíþka 100 mm do místnosti 1.07

(( 5 ("  ""' (( 5 65 ':

AK3 = 13,3 m2; Uk3 = 0,72 Wͼm-2ͼK-1; A H 

DveĜe vnitĜní do místnosti 1.05

(( 5 ("  ""' (( 5 65 ':

(( 5 '  " I (( 5 65 ':

AK4 = 1,58 m2; Uk4 = 2 Wͼm-2ͼK-1; A J 

(( 5 ("  ""' (( 5 65 ':

PĜíþka 150 mm do prostor obchodního domu AK5 = 16,45 m2; Uk5 = 0,56 Wͼm-2ͼK-1; A K 

(( 5 ("  ""' (( 5 65 ':

.   6 %# 2 "&( 2 ""': 6 '& 2 "&( 2 ""': 6 ##" 2 "&( 2 " I: 6 '% 2 ( 2 ""': 6 +*' 2 "'+ 2 ""':  # WͼK-1 Návrhová tepelná ztráta prostupem pro místnost 1.06 Pomocí rovnice (4.3) spoþteme návrhovou tepelnou ztrátu prostupem místnosti 1.06. ,  6 " ( #: 2 -(( 5 65 ':1  LMN W Výpoþet ostatních místností je uveden v pĜíloze A. 2.

28

5 Návrhová tepelná ztráta vČtráním, zátopový tepelný výkon a celková návrhová tepelná ztráta 5.1 Návrhová tepelná ztráta vČtráním Tepelná ztráta vČtráním je vypoþtena dle normy [10], 7. 2. Je poþítáno pouze z tepelné ztráty infiltrací. Pro místnost (i) je návrhová tepelná ztráta vČtráním vyjádĜena vztahem: ,O  .O 2 -3 4 5 3 1 [W], kde: HV,i

(0.1)

je mČrná tepelná ztráta vČtráním pĜi rovnotlaké klimatizaci nebo vČtrání se vypoþte:

.O 
 P 2 "#* [WͼK-1], kde:
 P

(0.2)

je objemový tok vzduchu infiltrací a vypoþte se:


 P  ( 2
2 QKR 2 9 2 S [m3ͼh-1], kde: Vi n50 ei

Li

(0.3)

objem vytápČné místnosti (i) v metrech krychlových (m3) vypoþtený z vnitĜních rozmČrĤ; je intenzita výmČny vzduchu za hodinu (h-1) pĜi rozdíl tlakĤ 50 Pa mezi vnitĜkem a vnČjškem budovy zahrnující úþinky vzduchu, norma [10] tab. D. 7; stínící þinitel, norma [10] tab. D. 8; výškový korekþní þinitel, který zohledĖuje zvýšení rychlosti prodČní vzduchu s výškou prostoru nad povrchem zemČ, norma [10] tab. D. 9.

5.2 Zátopový tepelný výkon Zátopový tepelný výkon je poþítán pro vyrovnání úþinku pĜerušovaného vytápČní TUV ve vytápČném prostoru (i). TUV  7 2 AUV kde: Ai fRH

(5.4)

podlahová plocha vytápČného prostoru (i) v metrech þtvereþních (m2); korekþní zátopový þinitel, norma [10] tab. D. 10 a.

5.3 PĜíklad výpoþtu návrhové tepelné ztráty vČtráním a zátopového tepelného výkonu pro místnost 1.06 5.3.1

Návrhová tepelná ztráta vČtráním

Dle zadaného objektu a jeho konstrukcí byla vybrána intenzita výmČny vzduchu, norma [10], tab. D. 7, n50 = 3. Stínící souþinitel, norma [10], tab. D. 8, e = 0,02 a dle výšky budovy je vybrán výškový korekþní souþinitel, norma [10], tab. D. 9, S = 1. Objem místnosti 1.06 je Vi = 56 m3. Pomocí tČchto hodnot spoþteme objemový tok vzduchu infiltrací
 P dle rovnice (0.3).
 P  ( 2 '+ 2 # 2 ""( 2  +++ m3ͼh-1 Hodnotu dosadíme do rovnice (0.2) a vypoþteme mČrnou ztrátu vČtráním. .O  +++ 2 "#*  ( WͼK-1 A z rovnice (0.1)vypoþteme tepelnou ztrátu infiltrací. 29

,O  ( 2 -(( 5 65 ':1  WX W. Výpoþet návrhové tepelné ztráty vČtráním ostatních místností je uveden v PĜíloze A. 3. 5.3.2 Zátopový tepelný výkon Je poþítán dle rovnice (5.4). Ploch místnosti je Ai = 15,86 m2 a korekþní zátopový þinitel fRH = 16, norma [10] tab. D. 10 a, pro zátopový þas 2 h a pĜedpokládaný pokles vnitĜní teploty bČhem teplotního útlumu 2K. TUV  '%+ 2 +  NLX W

5.4 Celková návrhová tepelná ztráta vytápČného prostoru Celková návrhová tepelná ztráta pro místnost (i) ,VY  , ,O ,UV

(5.5)

Celková návrhová tepelná ztráta pro místnost 1.06 ,VY  'I( %* ('*  MZ[ W Ztráty ostatních místností jsou uvedeny v pĜíloze A. 4.

30

6 Tepelné zátČže klimatizovaného prostoru Celý výpoþet je provádČn dle normy ýSN 73 0548: Výpoþet tepelné zátČže klimatizovaných prostorĤ [11]. Výpoþet je provádČn pro slunný den, vždy 21. den v mČsíci a pro hodinu, kdy jsou oþekávány nejvČtší zisky. Stanovení hodiny výpoþtu se provádí dle intenzity sluneþní radiace procházející standartním oknem podle normy [11] pĜíloha 2, tab. þ. 10. Pro každou místnost je výpoþet provádČn samostatnČ. Pro klimatizované místnosti je stanovena teplota 26 °C, pokud není stanoveno jinak, a obvykle je tolerance teplot v místnostech ± 1 K. Záporné hodnoty tepelných ziskĤ menších jak 100 W se nemusí uvažovat. Do následujících výpoþtĤ jsou brány vnitĜní rozmČry místnosti. Pro výpoþty se uvažuje nejvyšší venkovní teplota vzduchu te,max = 30 °C.

6.1 Tepelné zisky od vnitĜních zdrojĤ Produkce tepla od lidí Produkce závisí na typu þinnosti a teplotČ v místnosti. (0.1) \]  \^6_`8: 2 " 2 6#+ 5 a : 2 b] [W], kde: poþet osob v místnosti; il a zmČna teploty v klimatizovaném prostoru o ± 1 K; a  aF ; je produkce tepla od þlovČka pro teplotu 26°C, norma [11] pĜíloha 2, tab. þ. 6. \^6_`8: Produkce tepla od svítidel Poþítá se pouze v pĜípadČ, kdy se svítí v dobČ oslunČní. U hlubších místností se od 5 m od oken uvažuje umČlé osvČtlení. \cO  G! 2 d 2 d 2 e [W], kde: je pĜíkon svítidel v (Wͼm-2); Pk S je osvČtlená plocha místnosti (m2); c1 je souþinitel souþasnosti používání; je zbytkový souþinitel. c2

(0.2)

Produkce tepla od elektronických zaĜízení \c  fG@ 2 d 2 dH [W], kde: Pk je pĜíkon od elektronických zaĜízení v (W); je souþinitel souþasnosti používání; c1 je souþinitel prĤmČrného zatížení. c3

(0.3)

Produkce tepla od ventilátorĤ Když je ventilátor umístČn v proudu vzduchu, mČní se v teplo celý pĜíkon elektromotoru. \O  kde:
 +p iO iD


 gh  iO 2 iD

(0.4)

objemový tok ventilátorem v (m3ͼs-1); celkový tlak ventilátoru v (Pa); úþinnost ventilátoru; úþinnost elektromotoru, norma [11] pĜíloha 2, tab. þ. 8. 31

Tepelné zisky ze sousedních místností Sousedí-li klimatizovaná místnost s místností, v níž je jiná teplota, poþítá se s tepelnými zisky. \4  - 2 e 2 6a  5 a :1

kde: U S tis ti

(0.5)

je souþinitel prostupu tepla konstrukcí (Wͼm-2ͼK-1); je plocha konstrukce (m2); je teplota sousedních místnosti (°C); je teplota klimatizované místnosti (°C).

6.2 Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí 6.2.1

Tepelné zisky okny

Prostup tepla okny (0.6) \jk  j 2 ej 2 6a 5 a :  kde: je souþinitel prostupu tepla oknem (Wͼm-2ͼK-1); j je plocha okna vþetnČ rámĤ (m2); ej a je teplota venkovního vzduchu pro dobu, pro který uvádíme výpoþet dle normy [11] pĜíloha 1, tab. 2. (°C); je teplota klimatizované místnosti (°C). a Sluneþní radiací Rozvržení jednotlivých rozmČrĤ je názornČji na Obr. 6.1. a) Sluneþní deklinace l  (#' 2 mno6p 5 : 2 #" q 5 %  [°], kde: M je þíslo mČsíce; D je den v mČsíci.

(0.7)

b) Výška slunce nad obzorem Znaþíme h v (°) a její hodnotu nalezneme v normČ [11], pĜíloha 2, tab. þ. 4. c) Sluneþní azimut Znaþíme a v (°) a jeho hodnotu nalezneme v normČ [11], pĜíloha 2, tab. þ. 4. d) OslunČná plocha okna ejc  rs 5 69 5 A: 2 rt 5 69 5 u: [m2], kde: je šíĜka zasklené þásti okna (m); lA je výška zasklené þásti okna (m); lB f je šíĜka svislé þásti rámu (m); g je šíĜka vodorovné þásti rámu (m); e1,e2 je délka stínu v okenním otvoru (m); kde: 9   2 vwxo6y 5 z:v [m], wxo | 9  d 2 { { }~m6y 5 z:

(0.8)

(0.9)

32

kde: d z c

je hloubka zapuštČní okna ve stČnČ (m); je azimutový úhle normály stČny (°); hloubka zapuštČní okna ve stČnČ (m).

S

lA

ae1

d

a

lB

h

g e2

c

f

Obr. 6.1 RozmČry a úhly okna a slunolamĤ Tepelný zisk sluneþní radiací \  ejc 2 €j 2 dj 6ej 5 ejc : 2 €j  2 ‚ [W], kde: SOS SO IO IOd dj s

(0.10)

je oslunČný povrch okna (m2); je plocha oken vþetnČ rámĤ (m2); je Intenzita sluneþní radiace standartním oknem dle normy [11], pĜíloha 2, tab. þ. 10 (Wͼm2); je difúzní sluneþní radiace (jako orientace na S) v (Wͼm2); korekce na þistotu atmosféry, norma [11], þl 64; stínící souþinitel, norma [11], pĜíloha 2, tab. þ. 11.

Snížení tepelných ziskĤ od oslunČných oken Pouze v pĜípadČ, pokud se pĜipouští kolísání teplot ±1 K, stanoví se snížení tepelných ziskĤ dle vztahu: (0.11) ;\  ""' 2 p 2 ga kde: M je hmotnost obvodových vnitĜních stČn, podlahy a stropu, která pĜicházení v úvahu pro akumulaci tepla v (kg); +t je maximální pĜipouštČní pĜekroþení teploty v klimatizovaném prostoru v (K). Pro akumulaci se uvažuje poloviþní tloušĢka vnitĜních stČn, podlah a stropu, ale je-li tloušĢka stČn %0,16 m pro akumulaci se uvažuje tloušĢka 0,08 m a je-li nášlapná vrstva podlahy koberec, uvažuje se jen 1/4 hmotnosti podlahy. Pro konstrukci o tloušĢce l ƒ " + m lze použít vztah: p kde: ȡ S

„2e  (

(6.12)

je plošná hustota v kg/m2; je plocha konstrukce. 33

PrĤmČrné tepelné zisky v dobČ provozu 

\D   

kde: \ n

\  Q

(6.13)

tepelný zisk pro hodinu provozu (i) ve (W); je poþet hodin provozu.

Pokud platí že: \D…† 5 g\ ƒ \D pak pro výpoþet budeme uvažovat \D . 6.2.2 Tepelné zisky venkovními stČnami StČny stĜednČ tČžké Výpoþet se provádí pro konstrukce, pro které platí, že tloušĢka konstrukce Kse pohybuje v rozmezích hodnot 0,08 m až 0,45 m. Pro to platí vztah: \‡  ! 2 7! 2 ˆ6aD 5 a : ‰ 2 -aŠ 5 aD 1‹ kde: UK AK trm ti tr` m

(6.14)

je souþinitel prostupu tepla stavební þásti (k) ve (Wͼm-2ͼK-1); je plocha stavební þásti (k) bez oken v (m2); je prĤmČrná rovnocenná sluneþní teplota za 24 hodin v závislosti na orientaci stČn, norma [11], pĜíloha 2, tab. þ. 13 v (°C); je teplota v klimatizovaném prostoru v (°C); rovnocenná sluneþní teplota v dobČ o ` hodin dĜívČjší než hodina, pro kterou je výpoþet provádČn; je souþinitel zmenšení teplotního kolísání pĜi prostupu tepla stČnou, norma [11], obr. 2, nebo se vypoþte jako: &+ 2 l 5 ('""Œ

(6.15)

  #( 2 l 5 "'Ž

(6.16)

‰ ` kde: K

þasové zpoždČní (h), norma [11], obr. 2 nebo se vypoþte jako:

je tloušĢka stČny v (m).

StČny tČžké Výpoþet se provádí pro konstrukce, pro které platí, že tloušĢka konstrukce Kje vČtší než 0,45 m. Pro to platí vztah: \‡  ! 2 7! 2 6aD 5 a : 6.2.3

(6.17)

Tepelné zisky z pĜívodu venkovního vzduchu

Tepelná zátČž z pĜívodu venkovního vzduchu do klimatizaþního zaĜízení. \^ 
 2 „? 2 d? 2 6a 5 a : kde:
 „? d?

(6.18)

množství pĜivedeného vzduchu (minimální hygienické množství na osobu) v (m3ͼs-1); hustota venkovního vzduchu v (kgͼm-3); mČrná tepelná kapacita vzduchu pĜi konstantním tlaku (Jͼkg-1ͼK-1); 34

a a t´i

teplota externího vzduchu v (°C); teplota v interiéru – pĜi povolené zmČnČ teploty v klimatizovaném prostoru o ± 1 K; a  aF ; výpoþtová teplota v interiéru.

6.3 Vodní zisky K vodním ziskĤm patĜí produkce páry od lidí, která se spoþte jako: ‰C]  ‰ 2 b]  2 Ž 

(6.19)

kde: ‰ produkce páry od jednoho þlovČka v ( 2 Ž); poþet osob. b] Urþení tepelné zátČže klimatizaþního prostoru vázaným teplem. \ ?  ‰C] 2 rH  kde: ‰C] l23

(6.20)

produkce páry od lidí; mČrné výparné teplo vody, l23 = 2,5 ͼ 106 Jͼkg-1.

35

7 PĜíklad výpoþtu tepelné zátČže místnosti 1.06 V mém pĜípadČ jsou klimatizovány pouze tĜi místnosti. Místnost 1.01 (Výdej léþiv), 1.04 (Sklad léþiv) a 1.06 (PĜíprava léþiv). Místnosti 1.01 a 1.04 jsou vnitĜní místnosti, pouze místnost 1.06 je prosklená do venkovního prostoru a je situována na JV þást. Výpoþet je provádČn pro 21. þervence. Provoz prodejny je od 8:00 – 19:00 hodin SELý, ale v práci je však poþítáno se sluneþním þasem v dobČ od 7:00 – 18:00 hodin. Výpoþet se provádí pro nejvyšší venkovní teplotu vzduchu 30°C. Teplota v místnosti je 24 °C. Stanovení doby výpoþtu: nejnepĜíznivČjší mČsíc 21. þervence Dle normy [11], pĜíloha 2, tab. þ. 10. Je stanovena nejnepĜíznivČjší hodina. NejvČtší intenzita sluneþní radiace procházejícím standartním oknem je pro 9 hodinu a to Io = 511 Wͼm-2, ale budeme poþítat s 10. hodinou, kde sice intenzita sluneþní radiace procházejícím standartním oknem je o málo nižší to Io = 506 Wͼm-2, ale rovnocenná sluneþní teplota dle normy [11] pĜílohy 2, tab. þ. 13. je vyšší a tudíž budeme mít vyšší zisky. Záporné hodnoty tepelných ziskĤ, pokud jsou menší, než 100 W se u souþtĤ nemusí uvažovat.

7.1 Tepelné zisky od vnitĜních zdrojĤ Produkce tepla od lidí Produkce tepla pro sedící, mírnČ aktivní lidi je dle normy [11], pĜíloha 1, tab. 6  \^6_`8: = 62 W. V místnosti se nachází 2 osoby (il = 2), kde teplota je ti = 24 + 1 = 25°C Tyto hodnoty dosadíme do rovnice (0.1) a získáme produkci tepla od lidí \] . \]  +( 2 " 2 6#+ 5 (': 2 (  ‘Z’W

Produkce tepla od svítidel Produkci vypoþteme dle rovnice (0.2). PĜíkon svítidel je P = 21 W [12]. OsvČtlenou plochu vypoþteme z rozmČrĤ místnosti 4,7 x 3,375 m, S = 15,86 m2. Budeme uvažovat celou plochu místnosti. V místnosti je pĜedpokládáno celodenní osvČtlení. V oknech jsou instalovány reflexní fólie, které snižují prostup tepla do místnosti. Souþinitel souþasnosti používání je volen c1 = 1 a zbytkový souþinitel je volen c2 = 0,7, protože odvod vzduchu je pĜedpokládán pod stropem. \cO  ( 2 2 "& 2 '%+  NZZ W Produkce tepla od elektronických zaĜízení Produkci vypoþteme dle rovnice (0.3). V místnosti jsou použity dva poþítaþe o výkonu jednoho poþítaþe 150 W. P = 2 ͼ150 = 300 W Souþinitel souþasnosti používání je volen c1 = 1 a souþinitel prĤmČrného zatížení je volen c3 = 0,7. \c  #"" 2 2 "&  N‘[ W Produkce tepla od ventilátorĤ Když je ventilátor umístČn v proudu vzduchu, mČní se v teplo celý pĜíkon elektromotoru. Celkový tlak ventilátorem +p = 60 Pa. Úþinnost ventilátoru iO = 0,7 a úþinnost motoru je iD = 0,6.

Objemový tok ventilátorem
 je urþen z minimálního hygienického množství na osobu dle NaĜízení vlády 361/2007 Sb. Minimální hygienické množství pĜivedeného vzduchu 36

pro mírnou aktivitu sedících lidí
  '" 2 (  ""m3ͼh-1. Což odpovídá
  ""(% m3/s. Hodnoty dosadíme do rovnice (0.4). \O  Tepelné zisky ze sousedních místností

""(% 2 +"  X“ "& 2 "+

Ze zadaných konstrukcí pomoci rovnice (0.5) spoþteme tepelné zisky ze sousedních místností. Konstrukce do místnosti 1.01:

U = 0,72 W/m2K;

S = 11,83 m2; tis = 24°C

Konstrukce do místnosti 1.07:

U = 0,72 W/m2K;

S = 13,3 m2; tis = 30°C

Konstrukce do místnosti 1.05:

U = 0,72 W/m2K;

S = 1,57 m2;

Konstrukce do supermarketu:

tis = 24°C

2

S = 16,45 m ; tis = 26°C

2

U = 0,56 W/m K;

2

Podlaha

U = 0,42 W/m K;

S = 15,86 m2; tis = 20°C

DveĜe do místnosti 1.05:

U = 2 W/m2K;

S = 1,58 m2;

\4  "&( 2 %# 2 6(* 5 (*:  " W

tis = 24°C

  "&( 2 ## 2 6#" 5 (*:  '& W \4   "&( 2 '& 2 6(* 5 (*:  " W \4H

  "'+ 2 +*' 2 6(+ 5 (*:  I W \4J

\4K  "*( 2 '%+ 2 6(" 5 (*:  5(+ W   ( 2 '% 2 6(* 5 (*:  " W \4_

\4  ”  \  '& I  •’ W

7.2 Tepelné zisky od vnČjších zdrojĤ 7.2.1

Tepelné zisky okny

Prostup tepla okny Prostup tepla okny se vypoþte dle rovnice (0.6), kde za souþinitel prostupu tepla dosadíme j = 1,14 Wͼm-2ͼK-1 [13], plochu okna vþetnČ rámĤ ej = 2,85 m2 a teplotu venkovního vzduchu pro 10. hodinu dle normy [11], pĜíloha 1, tab. 2., a = 24,8 °C. \jk   * 2 (%' 2 6(*% 5 (*:  ZW

Sluneþní radiací a) Sluneþní deklinace l  (#' 2 mno6& 5 : 2 #" ( 5 %   ("#'° b) Výška slunce nad obzorem Pro VII. mČsíc 10 hodin: h = 52 ° c) Sluneþní azimut Pro VII. mČsíc 10 hodin: a = 131° d) OslunČná plocha okna Pro výpoþet délky stínĤ z rovnic (0.9) potĜebujeme znát tyto hodnoty: z = 135° pro JV stranu - azimutový úhel normály stČny 37

d = c = 0,125 m – hloubka zapuštČní okna 9  " (' 2 vwxo6 # 5 #':v  """%& m wxo '( 9  " (' 2 { {  " + }~m6 # 5 #':

Pro výpoþet oslunČné plochy okna SOS dle rovnice (0.8) potĜebujeme tyto hodnoty: f = g = 0,05 m – šíĜky vodorovné a svislé þásti rámu lA = 1,8 m a lB= 1,4 m jsou rozmČry zasklené þásti okna Jelikož rozdíl hodnot 69 5 A: ƒ ", to znamená, že stín nezasahuje do zasklené þásti okna a budeme dosazovat za tento rozdíl hodnotu 0. ejc   % 5 6": 2  * 5 6" + 5 ""':  (#( m2 Pro tepelný zisk sluneþní radiací dle rovnice (0.10) si nalezneme v tabulkách hodnoty: Intenzitu sluneþní radiací procházejícím standartním oknem pro 10. hodinu, norma [11], pĜíloha 2, tab. 10, je €j = 506 Wͼm2 a pro severní stranu €j = 130 Wͼm2. Korekce na þistotu atmosféry je volena pro velkomČstskou oblast dle normy [11], þl. 64, co = 0,85. Pro stínící souþinitel jsou voleny dva zpĤsoby stínČní dle normy [11], pĜíloha 2, tab.11. Reflexní fólie s = 0,42 a dvojité sklo s = 0,9. Stínící souþinitel ‚  "*( 2 "I  "#&% . \  (#( 2 '"+ 2 "%' 6(%' 5 (#(: 2 #" 2 "#&%  X[Z W

Snížení tepelných ziskĤ od oslunČných oken Uvažujeme kolísání teplot ±1 K. Snížení tepelných ziskĤ g\ spoþteme dle rovnice (0.11), kde hmotnost vnitĜních stČn, podlahy a stropu M zjistíme z rovnice (6.12). Hmotnost podlahy o plošné hustotČ ȡ = 430 kg/m2 [14]. Plocha podlahy: ek  ##&' 2 *&  '%+ m2 požijeme rovnici: p

*#" 2 '%+  #* "– (

Hmotnost stČn K= 100 mm o plošné hustotČ ȡ = 70 kg/m2 [14]. Plocha stČn: ec  ##&' 2 #' *& 2 #' 5 '%  (++% m2 (musíme odeþíst plochu dveĜí) p

&" 2 (++%  I#*– (

Hmotnost stČn K= 150 mm a plošné hustotČ ȡ = 70 kg/m2 [14]. Plocha stČn: ec  *& 2 #'  +*' m2

&" 2 +*'  '&+– ( ” p  #* " I#* '&+  *I(" – p

;\  ""' 2 *I(" 2  NX’“

PrĤmČrné tepelné zisky v dobČ provozu Výpoþet pro jednotlivé hodiny byl provádČn pomocí programu Microsoft Excel viz pĜíloha B. 1 dle rovnice (6.13).

38

\D 

(&+ #%% * *"# #*+ (*& '& *" (+ "% %+ I* ( \D  NZ‘ W \D…†  X‘‘W

* 5 (*+  +' ƒ (#

Dále budeme uvažovat pro výpoþet —˜™š  NZ‘W 7.2.2 Tepelné zisky venkovní stČnou

Venkovní konstrukce má tloušĢku l= 425 mma ta se pohybuje v rozmezích hodnot 0,08 m až 0,45 m – Ĝadíme je do stČn stĜednČ tČžkých. Pro to platí vztahy (6.14), (6.15) a (6.16). Spoþteme fázové posunutí ` a souþinitel zmenšení teplotního kolísání m pro stČnu o tloušĢce l= 425 mm   #( 2 "*(' 5 "'  # h

Tomu odpovídá pro JV v 21 hodin teplota aŠ  (#°C

&+ 2 "*('  " ' ('""RJK PrĤmČrná rovnocenná sluneþní teplota za 24 hodin v závislosti na orientaci stČny, dle normy [11], pĜíloha 2, tab. þ. 13, trm = 30,2 °C. ‰

Souþinitel prostupu tepla stČny je ! = 0,26 Wͼm-2ͼK-1 a plocha stČny bez okna je 7! = 8,96m2 \‡  "(+ 2 %I+ 2 6#"( 5 (*: " ' 2 6(# 5 #"(:  ‘N W

7.2.3 Tepelné zisky plochou stĜechou StĜecha má tloušĢku l= 455 mm a to je vČtší než 0,45 m – Ĝadíme ji do stČn tČžkých. Pro to platí vztahy (6.17). PrĤmČrná rovnocenná sluneþní teplota za 24 hodin v závislosti na orientaci stČny, dle normy [11], pĜíloha 2, tab. þ. 13, trm = 33,6 °C. Souþinitel prostupu tepla stČny je ! = 0,23 Wͼm-2ͼK-1 a plocha stĜechy je 7! = 15,86 m2 \‡  "(# 2 '%+ 2 6##+ 5 (*:  ZLW

Celkové tepelné zisky venkovními stČnami: \‡  \‡ \‡  ( #'  47 W 7.2.4 Tepelné zisky z pĜívodu venkovního vzduchu Tepelné zisky z pĜívodu venkovního vzduchu vypoþteme dle rovnice (6.18) Objemový tok venkovního vzduchu
 je urþen z minimálního hygienického množství na osobu dle NaĜízení vlády 361/2007 Sb. Minimální hygienické množství pĜivedeného venkovního vzduchu pro mírnou aktivitu sedících lidí
  '" 2 (  ""m3ͼh-1. Což odpovídá
  ""(% m3/s. Hustota vzduchu „?   +*I kgͼm-3 a mČrná tepelná kapacita d?  """ Jͼkg-1ͼK-1. Teplota externího vzduchu v 10 hodin je a  (*%°C \^  ""(% 2  +*I 2 """ 2 -(*% 5 6(* :1  5•W 39

7.3

Vodní zisky

Nejprve spoþteme produkci páry þlovČkem pro 2 osoby z rovnice (6.19), kde dosadíme produkci páry jednoho þlovČka z normy [11], pĜíloha 2, tab. 6, ‰  I%  2 Ž. ‰C]  I% 2 (  ‘M’› 2 œ‘

Dále urþíme tepelnou zátČže klimatizované místnosti vázaným teplem z rovnice (6.20) \ ? 

I+ 2 (' 2 "_  ‘Z’“ """ 2 #+""

7.4 Shrnutí tepelné zátČže místnosti 1.06 Tab. þ. 7.1 Shrnutí tepelné zátČže místnosti 1.06 pro 21. þervence v 10 hodin

Tepelné zisky z vnitĜního prostĜedí 1.06 PRODUKCE TEPLA OD LIDÍ PRODUKCE TEPLA OD SVÍTIDEL PRODUKCE OD ELEKTROTECHNICKÝCH ZAěÍZENÍ PRODUKCE TEPLA VENTILÁTOREM TEPELNÉ ZISKY ZE SOUSEDNÍCH MÍSTNOSTÍ

\] \? \ \O \c

136 233 210 4 76

\jk \ \c

3 W 231 W 47 W

W W W W W

Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí 1.06 PROSTUP TEPLA OKNY 1.01 TEPELNÝ SISK SLUNEýNÍ RADIACÍ TEPELNÝ ZISK STěECHOU TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIM. PROSTORU CITELNÝM TEPLEM TEPELNÁ ZÁTċŽ VENKOVNÍM VZDUCHEM – CITELNÉ TEPLO TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZOVANÉHO PROSTORU VÁZANÝM TEPLEM TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZAýNÍHO ZAěÍZENÍ CITELNÝM TEPLEM \^  \ ^ \^ CELKOVÁ TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZOVANÉHO PROSTORU \  \ ^ \ ? Výpoþet pro ostatní místnosti je uveden v pĜíloze B. 1.

40

\ ^

940 W

\^

-7 W

\ ?

136 W

\^

933 W

\

1076 W

8 Psychrometrické výpoþty Stav vzduchu mĤžeme urþit graficky, ale pro pĜesnČjší znázornČní v h-x diagramu jsou hodnoty stavu vzduchu vypoþteny numericky dle následujících rovnic z teploty a a relativní vlhkosti T. hžž  9Ÿh  (#'% 5 kde: hžž a

*"**( ¡¢x (#'+ a

(8.1)

je parciální tlak syté vodní páry pĜi dané teplotČ a v (Pa); teplota stavu vzduchu v (°C).

T 2 hžž Ÿ  "+(( 2 –£– ¤¥¦¥  h 5 T 2 hžž kde: Ÿ h

(8.2)

je mČrná vlhkost v (g/kgs.v.); je barometrický tlak v (Pa) h = 100 000 Pa.

|  " 2 a Ÿ 2 6('"" %* 2 a:–§£– ¤¥¦¥  kde: |

(8.3)

je entalpie vzduchu v (kJ/kgs.v.)

8.1 Psychrometrický výpoþet pro letní provoz Provoz pouze s venkovním vzduchem. Psychrometrický výpoþet vychází z volby obtokového souþinitele F. Obecný postup výpoþtu: 1. Urþí se faktor citelného tepla klimatizovaného prostoru ¨ . ¨ 

\ ^ 5 \

(8.4)

kde: \ ^ je tepelná zátČž klimatizovaného prostoru citelným teplem ve (W); \ je celková tepelná zátČž klimatizovaného prostoru ve (W). 2. Volba obtokového souþinitele F dle provozu. 3. Stanovení efektivního faktoru citelného tepla ¨P . ¨P 

\ ^P \ ^ © 2 \^   \ P \ © 2 \ kde: \ ^P \ P © \^ \

(8.5)

je efektivní tepelná zátČž klimatizovaného prostoru citelným teplem ve (W); je efektivní celková tepelná zátČž klimatizovaného prostoru ve (W); je obtokový souþinitel (-); je tepelná zátČž venkovním vzduchem citelným teplem ve (W); je celková tepelná zátČž venkovním vzduchem;

kde \^ a \ se poþítá jako: 41

\^  ‰? 2 d?‡ 2 6a 5 a :

(8.6)

\  ‰? 2 6| 5 | :

(8.7)

kde: ‰? d?‡ a a | |

je hmotnostní tok suchého venkovního vzduchu v (kg/s); je tepelná kapacita vzduchu v (J/kgͼK); je teplota venkovního vzduchu ve (°C); je teplota v interiéru ve (°C); je entalpie venkovního vzduchu v (J/kgs.v.); je entalpie vzduchu v interiéru v (J/kgs.v.).

4. Urþí se rosný bod R a povrchová teplota chladiþe tpch z prĤseþíku efektivního faktoru citelného tepla ¨P a relativní vlhkosti T  100 % (viz Obr. 8.1). ¨P

t

t

E e

he i

I

Pól

hi R t

R

hR

Obr. 8.1 Grafické znázornČní v h-x diagramu dle bodu 1.- 4. 5. Urþí se množství vzduchu ‰? proudící klimatizaþní jednotkou. Z rovnice (8.8) si vyjádĜíme ‰? a porovnáme s množstvím vzduchu ‰? . Pokud ‰?  ‰? pokraþujeme dále ve výpoþtu. Jestli-že ‰? ª ‰? pĜepoþtou se pĜedchozí hodnoty s novým množstvím vzduchu ‰? . \ P  \ © 2 \  ‰? 2 6| 5 |U : 2 6 5 ©: kde: |U

je entalpie vzduchu rosného bodu v (J/kgs.v.). 42

(8.8)

6. Urþí se stav pĜivádČného vzduchu P do klimatizovaného prostoru a to jako prĤseþík ER a smČrnicí ¨ , která je vedena bodem I (viz Obr. 8.2). Numericky získáme pĜivádČcí stav z rovnice obtoku (8.9). ©

Ÿ 5 ŸU 5 Ÿ 5 ŸU 

(8.9)

kde: je mČrná vlhkost pĜivádČného vzduchu v (g/kgs.v.); Ÿ je mČrná vlhkost rosného bodu v (g/kgs.v.); ŸU Ÿ je mČrná vlhkost venkovního vzduchu (g/kgs.v.). ¨

E

t

e

t

i

I

Pól tp

tp tR

P R

Obr. 8.2 Grafické znázornČní v h-x diagramu bodu 6. 7. Zkontrolování pracovního rozdílu teplot ga . Je-li ga « ga (pĜípustný rozdíl pracovních teplot), mĤžeme urþit výkon chladiþe dle rovnice (8.10). \8V  ‰? 2 -| 5 | 1 kde: |k

(8.10)

je entalpie vzduchu pĜivádČného vzduchu v (J/kgs.v.).

Pokud však ga ª ga musíme zmenšit pracovní rozdíl teplot na pĜípustný ga a urþit stav pĜivádČného vzduchu G¬. Pomocí rovnice (8.11) urþíme hmotnostní tok pĜivádČného vzduchu ‰¬? ¥ 43

\  ‰¬? 2 -| 5 |­ 1 kde: |k­

(8.11)

je entalpie vzduchu pĜivádČného vzduchu v (J/kgs.v.).

Pro letní provoz zadáno: Budova supermarketu se nachází v lokalitČ s letní výpoþtovou teplotou a = 32 °C, teplota mokrého teplomČru aD  20 °C. Doporuþený stav vnitĜního prostĜedí je 24 °C a relativní vlhkost 50 %. Celková zátČž klimatizovaného prostoru (místnosti 1.01, 1.04 a 1.06) citelným teplem je \ ^  3347 W a celková tepelná zátČž klimatizovaného prostoru je \ 4207 W. Množství venkovního vzduchu
 0,152 m3/s, tj. ‰? = 0,182 kg/s. 1. Urþíme si faktor citelného tepla klimatizovaného prostoru ¨ z rovnice (8.4).

##*&  [ •M’ *("& 2. Zvolíme obtokový souþinitel F = 0,05. 3. Z rovnic (8.1), (8.2) a (8.3) vypoþteme mČrnou vlhkost a entalpii interiéru a exteriéru ze zadaných hodnot: ®¯  50 %; °¯  24 °C *"**( žž  9Ÿh  (#'% 5 ¡  (I%'¢x h (#'+ (* ¨ 

Ÿ  "+(( 2

"' 2 (I%'  M XN 2 ‘[Z ±›£±› ²¥³¥ "K 5 "' 2 (I%'

|  " 2 (* I*( 2 "H 2 6('"" %* 2 (*:  XW N‘±´£±› ²¥³¥ ®  33 %; °  32 °C.

žž  9Ÿh  (#'% 5 h

Ÿ  "+(( 2

*"**( ¡  *&'+¢x (#'+ #(

"## 2 *&'+  M MN 2 ‘[Z ±›£±› ²¥³¥ 5 "## 2 *&'+

"K

|  " 2 #( II( 2 "H 2 6('"" %* 2 #(:  L• •[±´£±› ²¥³¥ Stanovíme efektivní faktor citelného tepla ¨P z rovnice (8.5), ale nejprve musíme spoþítat tepelnou zátČž venkovního vzduchu citelným teplem \^ z rovnice (8.6) a celkovou tepelnou zátČž venkovním vzduchem \ z rovnice (8.7). \^  " %( 2 """ 2 6#( 5 (*:  *'+ W \  " %( 2 6'&&" 5 *%( :  &(&W ¨P 

##*& ""' 2 *'+  [ •M• *("& ""' 2 &(&

4. Pomocí h-x diagramu urþíme rosný bod R, který má teplotu a^µ  10,5 °C a entalpii |U  30,8 KJ/kgs.v 5. Z rovnice (8.8) urþíme množství vzduchu. \ \ 2 © *(I#   [ N’±›£² ‰?  6| 5 |U : 2 6 5 ©: 6*%( 5 #"%: 2 6 5 ""': ‰? ª ‰?  ž ‰?  "(+ kg/s 44

ž . Znovu provedeme pĜepoþet dle bodĤ 3.-5. s hodnotou ‰? ž 3. Stanovíme efektivní faktor ¨P ž  "(+ 2 """ 2 6#( 5 (*:  ("%" W \^

\ž  "(+ 2 6'&&" 5 *%( :  (*+&W ž  ¨P

##*& ""' 2 ("%"  [ •M• *("& ""' 2 (*+&

4. Hodnoty rosného bodu R zĤstávají (teplota a^µ  10,5 °C a entalpie |U  30,8 KJ/kgs.v, ŸU = 8 g/ kgs.v,) 5. PĜekontrolujeme množství vzduchu. \ \ž 2 © *##" ž    [ N’±›£² ‰? 6| 5 |U : 2 6 5 ©: 6*%( 5 #"%: 2 6 5 ""': ž ž ‰?  ‰? 6. Numericky vypoþteme stav pĜivádČného vzduchu z rovnice (8.9) a (8.10). Ÿk  ŸU © 2 6Ÿ 5 ŸU :  % ""' 2 6II( 5 %:  W ‘›£±› ²¥³¥ \ *("& |  | 5 ž  *%( " 5  ZN [Z±´£±› ²¥³¥ ‰? "(+ Z rovnice (8.3) dopoþteme teplotu a . | 5 ('"" 2 Ÿ #("# 5 ('"" 2 % 2 "H a    ‘‘ L`¶ " %* 2 Ÿ " %* 2 % 2 "H 7. PĜípustný rozdíl pracovních teplot dle katalogu firmy Mandík [15] je ga = 14 K. Z h-x diagramu vychází ga = 12,5 K. Pomocí rovnice (8.11) mĤžeme spoþítat výkon chladiþe. \8V  "(+ 2 6#("# 5 '&&":  5’’•X“

Grafické zobrazení letního provozu v h-x diagramu je na Obr. 8.3.

45

Obr. 8.3 Zobrazení letního provozu klimatizaþního zaĜízení h-x diagramu

46

8.2 Psychrometrický výpoþet pro zimní provoz PĜi návrhu klimatizaþního zaĜízení vycházíme z letního provozu, proto prĤtok vzduchu musí být totožný i v zimním období. V zimním období není problém s velkým rozdílem teplot. Obecný postup výpoþtu: 1. Urþí se faktor citelného tepla klimatizovaného prostoru ¨ . ¨ 

\ ^ 5 \ kde: \ ^ \

(8.12)

je tepelná ztráta klimatizovaného prostoru citelným teplem v zimČ ve (W); je celková tepelná ztráta klimatizovaného prostoru ve (W);

kde: \  \ ^ \ ?  kde: \ ?

(8.13)

je tepelná zátČž klimatizovaného prostoru vázaným teplem v zimČ v (W).

2. Urþíme pĜedehĜev pomocí ZZT. Obvykle je pĜedehĜíván vzduch na 2-10°C. Podle úþinnosti vypoþteme, na jakou teplotu ho jsme schopni pĜedehĜát dle rovnice (8.14). i

a@ 5 a 5 a 5 a

(8.14)

kde: a@ je teplota, na kterou je ZZT schopno pĜedehĜát vzduch v (°C); je teplota venkovního vzduchu v (°C); a je teplota vzduchu v interiéru v (°C). a PĜedehĜev probíhá za konstantní mČrné vlhkosti. 3. Pomocí rovnice (8.15) vyjádĜíme entalpii pĜivádČného vzduchu | a smČrnice ¨ , která je vedena bodem I, urþí stav pĜivádČného vzduchu do klimatizovaného prostoru P. \  ‰¬? 2 -| 5 | 1

(8.15)

4. NáslednČ z teploty a@ ohĜejeme vzduch za konstantní mČrné vlhkosti na teplotu a a dostaneme stav O (a  a ).

47

¨

to= t p

t

O

i

P

Pól

I

hp

t

k

t

e

K

E

Obr. 8.4 Grafické znázornČní v h-x diagramu 5. Ze stavu O se dostaneme na stav P parním vlhþením, kde uvažujeme, že je to dČj izotermický (dČj probíhá po konstantní teplotČ) viz Obr. 8.4. 6. Urþíme výkony ZZT (pĜedehĜívaþe) rovnicí (8.16) a ohĜívaþe rovnicí (8.17) a také urþíme prĤtok páry parním zvlhþovaþem rovnicí (8.18) a pĜíkon zvlhþovaþe pro vývin páry rovnicí (8.19). ž \·  ‰? 2 6|@ 5 | :,

kde: ž ‰? |@ |

(8.16)

je prĤtok venkovního vzduchu vypoþtený pro letní období v (kg/s); je entalpie stavu po pĜedehĜátí ZZT v (kJ/kgs.v.); je entalpie venkovního vzduchu v (kJ/kgs.v.).

ž \µ  ‰? 2 6| 5 |@ :,

kde: |

(8.17)

je entalpie stavu po ohĜátí vzduchu na teplotu to v (kJ/kgs.v.).

ž ‰‡?  ‰? 2 -Ÿ 5 Ÿ 1–£m,

kde: Ÿ Ÿ

(8.18)

je mČrná vlhkost pĜívodního vzduchu v (g/kgs.v.); je mČrná vlhkost vzduchu po ohĜátí vzduchu v (g/kgs.v.). 48

¸‡?  ‰‡? 2 rH  kde: rH

(8.19)

je mČrné výparné teplo vody v (J/kg).

Pro zimní provoz zadáno: Budova supermarketu se nachází v lokalitČ se zimní výpoþtovou teplotou a = Ͳ12 °C, mČrná vlhkost Ÿ  1 g/kgs.v.. Doporuþený stav vnitĜního prostĜedí je 20 °C a relativní vlhkost 50 %. Celková ztráta klimatizovaného prostoru (místnosti 1.01, 1.04 a 1.06) citelným teplem je \ ^  -2349 W. Celková ztráta klimatizovaného prostoru vázaným teplem, které je pĜepoþteno na teplotu v zimním období je \ ? 585 W. Množství venkovního vzduchu ž = 0,26 kg/s. Úþinnost ZZT je 50%. ‰? 1. Nejprve si z rovnice (8.13) vypoþteme celkovou tepelnou zátČž klimatizovaného prostoru a dosadíme do rovnice (8.12) a vypoþteme faktor citelného tepla klimatizovaného prostoru ¨ . \  5(#*I '%'  5 &+* W

5(#*I  ‘ ZZ 5 &+* 2. Z rovnice (8.14) si vyjádĜíme teplotu, na kterou pĜedehĜejeme venkovní vzduch tk. a@  a i 2 6a 5 a :  5 ( "' 2 (" 5 65 (:  X °C Z rovnic (8.1), (8.2) a (8.3) vypoþteme mČrnou vlhkost a entalpii vzduchu v interiéru a entalpii v exteriéru a ve stavu K ze zadaných hodnot: ¨ 

I: ®¯  50 %; °¯  20 °C žž h  9Ÿh  (#'% 5

Ÿ  "+(( 2

*"**( ¡  (##I¢x (#'+ ("

"' 2 (##I  • Z’ 2 ‘[Z ±›£±› ²¥³¥ 5 "' 2 (##I

"K

|  " 2 (" &#+ 2 "H 2 6('"" %* 2 (":  ZW W•±´£±› ²¥³¥ E: ¹  1±›£±› ²¥³¥ ; °  -12 °C.

|  " 2 65 (: 2 "H 2 ('"" %* 2 65 (:  5M ’X±´£±› ²¥³¥ K: ¹  1±›£±› ²¥³¥ ; °º  4 °C.

|@  " 2 * 2 "H 2 ('"" %* 2 *  ’ LL±´£±› ²¥³¥ 3. Spoþteme entalpii pĜivádČného vzduchu z rovnice (8.15) a sestrojíme bod P, který je prĤseþíkem rovnobČžky s ¨ vedené stavem I a entalpie. \ 5 &+*  XL ’L±´£±› ²¥³¥ |  | 5 ž  #%%&" 5 "(+ ‰? 4. Z grafu odeþteme hodnotu teploty stavu P a mČrnou vlhkost dopoþtem z rovnice (8.3). a  27,8 °C | 5 " 2 a *'+' 5 " 2 (&%   ’ WM 2 ‘[Z ±›£±› ²¥³¥ Ÿ  ('"" %* 2 a ('"" %+ 2 (&% Z ohĜevu ze stavu K na teplotu a , dostaneme stav O s hodnotami: a  27,8 °C; Ÿ = 1 g/kgs.v. a dle rovnice (8.3) dopoþteme | . |  " 2 (&% 2 "H 2 ('"" %* 2 (&%  Z[ ’Z±´£±› ²¥³¥ 49

5. Vlhþíme parou na stav P. 6. Spoþteme výkon ZZT (pĜedehĜívaþe) dle rovnice (8.16). \·  "(+ 2 +'' 5 65I+*: 2 "H  XN[M“ Výkon ohĜívaþe z rovnice (8.17) \µ  "(+ 2 6#"+# 5 +'': 2 "H  ’N’‘“ PrĤtok páry parním zvlhþovaþem z rovnice (8.18) ‰‡?  "(+ 2 6+%I 5 :  ‘ LZ kg/s PĜíkon parního zvlhþovaþe pro vývin páry z rovnice (8.19) ¸‡?  '# 2 ('""  ZWNL“ Grafické zobrazení letního provozu v h-x diagramu je na Obr. 8.5.

50

Obr. 8.5 ZnázornČní zimního provozu klimatizaþního zaĜízení v h-x diagramu

51

9 Koncové elementy pro klimatizované místnosti 9.1 Prvky pro smČšovací proudČní Dle výbČru distribuþního elementu se nám bude mČnit obraz proudČní a dosah proudu v prostoru. Prvky jsou urþeny pro zabudování do stropních, stČnových a þasto i podlahových konstrukcí. Distribuce vzduchu je velmi dĤležitá pro pohodu prostĜedí. [16] Prvky pro smČšování vzduchu mohou být obdélníkové vyústky, víĜivé vyústky viz Obr. 9.1, anemostaty. ZajišĢují dobré provČtrání a jsou vhodné pro chlazení i teplovzdušné vytápČní. Obr. 9.1 VíĜivá vyústka [15]

9.2 Návrh pĜívodních distribuþních elementĤ Cílem celého návrhu je optimalizovat proudČní typem, velikostí a situování distribuþních prvkĤ. Pro návrh jsou uvažována tato kritéria: hygienická, technologická, fyzikální, ekonomická a architektonická. DĤležité kritérium pro pĜívod vzduchu je rychlost proudČní, teplotní diference, dosah proudu a hluþnost elementĤ. Výchozími hodnotami pro návrh jsou: teplota, rychlost proudČní, rozmČry místnosti, objemový tok pĜívodního a odvodního vzduchu. Zvolíme typ elementu a pĜedbČžnČ urþíme jejich poþet a situování. Dle zvoleného výrobce podrobnČ navrhneme distribuþní elementy. Posoudíme rychlost a akustické pomČry. Postup návrhu a výrobek je navrhnut od firmy Mandík [15]. Celkový prĤtok vzduchu pro vČtrání klimatizovaných prostor byl podle kap. 3.1 stanoven
 = 0,152 m3/s. Dle ž = 0,26 kg/s, který je psychrometrických výpoþtĤ je celkový prĤtok vzduchu stanoven ‰? rozpoþítán na dané místnosti dle jejich tepelných ziskĤ viz Tab. þ. 9.1. Tab. þ. 9.1 Rozpoþítání objemových tokĤ pro jednotlivé místnosti dle tepelných ziskĤ Objemový tok vzduchu

Tepelné zisky

Hmotnostní tok

Objemový tok

 [m3/s]

—¯ [W]

šž» [kg/s]

ž [m3/s]

1.01

0,110

2251

0,140

0,116

418

1.04

0,014

880

0,054

0,045

162

1.06

0,028

1076

0,066

0,055

198

Celkem

0,152

4207

0,26

0,216

778

ý. místnosti

52

Objemový tok ž [m3/h]

RozmístČní vyústek v místnosti je dle Obr. 9.2. A

L

H

H1

wL tL zóna pobytu

wL tL wH1 tL

75

A L X H1 ¼ ¾ V

X

¼ ¾Y A

X

gaY

Obr. 9.2 Rozložení vyústek v místnosti

je vzdálenost mezi dvČma anemostaty v (m); je vodorovná a svislá vzdálenost X + H1 v (m); je vzdálenost stĜedu vyústky od stČny v (m); je vzdálenost mezi stropem a pobytovou zónou v (m); je stĜední rychlost proudČní vzduchu mezi dvČma vyústkami ve vzdálenosti H1 v (m/s); je stĜední rychlost proudČní vzduchu na stČnČ v (m/s); je rozdíl mezi teplotou vzduchu v ose proudu v délce L a teplotou vzduchu v místnosti ve vzdálenosti L = A/2 + H1 nebo L = X + H1 v (K).

Postup návrhu vyústek: 1. Pro danou místnost urþíme výchozí hodnoty, jako jsou: výška pracovní oblasti H1; vzdálenost jednotlivých vyústek A; vzdálenost vyústek od stČny X; z h-x diagramu pracovní rozdíl teplot ga ; prĤtok vzduchu
 . 2. Dle katalogu [15] navrhneme požadovanou vyústku s ohledem na vstupní parametry. Podle poþtu navržených vyústek, mĤžeme urþit prĤtok jednou vyústkou
? , dle rovnice (9.1). -


?  kde:
 Q


 H £Ž Q

(9.1)

je pĜívod venkovního vzduchu v (m3/h), tj.
 ž dle Tab. þ. 9.1; je poþet vyústek v (-).

3. Pomocí parametrĤ vyústky vypoþteme dle rovnice (9.2) efektivní rychlost. ¼P 


 eP 2 #+""

(9.2)

4. Z diagramu dle výrobce odeþteme tlakovou ztrátu gh^ a akustický výkon vyústky ½Cs . 5. Spoþteme si vzdálenost L (viz Obr. 9.2) pro další odeþítání z diagramu teplotních ¾Y a ¼ ¾ V . koeficientĤ gaY £ga a rychlostí ¼ Mezi výustČmi: ½

7

. (

(9.3) 53

Na stČnČ: ½  ¿ .

(9.4)

Tímto postupem jsou navrženy všechny vyústky.

9.3 Ukázkový návrh vyústek pro místnost 1.01 1. Výchozí hodnoty: Pracovní oblast je zvolena H1 = 1,3 m. Vzdálenost vyústek A = 2,1 m a X1 = 1,7 m a X2 = 1,7 m. Pracovní rozdíl teplot ga = -12,5 K. PrĤtok vzduchu
 = 418 m3/h. 2. Navrhneme 2 vyústky typu: VVM 400 C/V/P/16/R TPM001/96 (jmenovitý rozmČr 400 mm; þtvercového prĤĜezu; vodorovné pĜipojení; pĜívod; 16 lamel; regulace). RozmístČní vyústek v místnosti je znázornČno na Obr. 9.4. Pomocí rovnice (9.1) urþíme prĤtok vzduchu vyústkou.
 * %  ("IH £Ž
?   Q ( Základní parametry vyústky:
?  100-320 m3/h; ½Cs  20-40 dB; eP  0,014 m2

3. Vypoþteme si efektivní rychlost dle rovnice (9.2). ("I  * &£m ¼P  "" * 2 #+""

2100

1300

4. Z diagramu, který je na Obr. 9.3 odeþteme akustický výkon a tlakovou ztrátu vyústky. Nastavení klapek 45°. ½Cs  26 dB gh^  14,5 Pa Podle úhlu nastavení klapek se výsledné hodnoty akustického výkonu a tlakové ztráty upravují opravným koeficientem.

2075

1700

1700

1700

Obr. 9.3 Diagram tlakové ztráty a akustického výkonu pro velikost 400

Obr. 9.4 Situování distribuþních elementĤ v místnosti 1.01 54

5. Dle rovnic (9.3) a (9.4) si spoþteme hodnotu L. Pomocí vypoþtených hodnot mĤžeme z diagramu na Obr. 9.5 odeþíst rychlost proudČní vzduchu a teplotní koeficient. Mezi výustČmi ( ½

#  (#' ( gaY  ""(% À  gaY  5"#' ga ¼Y  "( £m Na stČnČ ½  ½  & #  # gaY  ""(  À  gaY  5"(+ ga ¼Y  " '£m Rychlost v pracovní oblasti urþíme z diagramu Obr. 9.6. ¼V  ""I£m ¼V  " (£m

Obr. 9.5 Rychlost vzduchu proudČní a teplotní Obr. 9.6 UspoĜádání vyústí jednoĜadé pro koeficient pro velikost 400 velikost 400 Souhrn návrhu pĜívodních vyústek pro místnosti 1.01, 1.04 a 1.06 je uveden v Tab. þ. 9.2.

55

Tab. þ. 9.2 Souhrn návrhu pĜívodních vyústek ý. místnosti

1.01 1.04 1.06

Typ pĜívodních vyústky VVM 400 C/V/P/16/R TPM001/96 VVM 400 C/V/P/16/R TPM001/96 VVM 400 C/V/P/16/R TPM001/96

Poþet vyústek v místnosti

PrĤtok jednou vyústkou [m3/h]

Efektivní rychlost wef [m/s]

Akustický výkon Lw [dB]

Tlaková ztráta vyústky pc [Pa]

2

209

4,17

26

15

1

162

3,21

<20

8,5

1

198

3,93

25

13

9.4 Návrh odvodních distribuþních elementĤ pro klimatizované místnosti Návrh odvodních vyústek je obdobný, jako pĜi návrhu pĜívodních vyústek. Systém je navrhován rovnotlaký, to znamená, že množství pĜivádČného vzduchu je shodné s množstvím odvádČného vzduchu. Také bude stejný poþet odvádČcích vyústek jako pĜivádČcích. Výsledek návrhu odvodních vyústek je shrnut v Tab. þ. 9.3. Tab. þ. 9.3 Souhrn návrhu odvodních vyústek ý. místnosti 1.01 1.04 1.06

Typ pĜívodních vyústky VVM 400 C/V/O/16/R TPM001/96 VVM 400 C/V/O/16/R TPM001/96 VVM 400 C/V/O/16/R TPM001/96

Poþet vyústek v místnosti

PrĤtok jednou vyústkou [m3/h]

Akustický výkon Lw [dB]

Tlaková ztráta vyústky pc [Pa]

2

209

26

15

1

162

<20

8,5

1

198

25

13

RozmístČní pĜívodních a odvodních vyústek je uvedeno na Obr. 9.7.

56

Obr. 9.7 RozmístČní vyústek pro klimatizované místnosti lékárny

57

10 Teplovzdušné vČtrání V zimním období zajišĢujeme teplovzdušným vČtráním potĜebné množství vČtracího vzduchu a vytápČní. Do vytápČné místnosti pĜivádíme vzduch o vyšší teplotČ, než je v místnosti. PrĤtok vzduchu pro teplovzdušné vytápČní, který je potĜebný k pokrytí tepelných ztrát
 vychází z tepelné bilance, rovnice (10.1).

(10.1) \  ‰? 2 d 2 ga 
 2 „ 2 d 2 -a 5 a 1 kde: je objemový tok pĜívodního vzduchu v (m3/s);
 „ je hustota vzduchu v (m3/kg), hodnota pro standartní vzduch „ =1,2 kg/m3; mČrná tepelná kapacita vzduchu pĜi konstantním tlaku v (J/kgͼK), hodnota d pro vzduch d = 1000 J/kgͼK; je teplota pĜivádČného vzduchu v (°C); a je požadovaná teplota v místnosti v (°C); a Teplota pĜivádČného vzduchu a je závislá na vnitĜním prostĜedí.

TeplovzdušnČ vČtrat budeme místnosti 1.02 (PĜíjem), 1.03 (Šatna), 1.07 (Strojovna) 1.08 (KanceláĜ), 1.09 (PĜedsíĖ), 1.10 (Úklid), 1.11(WC), 1.12 (Denní kout). Minimální objemový tok venkovního vČtracího vzduchu vypoþteme z rovnice (10.2).  
D kde: Q


Q 2
 H ‰ £‚ #+""

(10.2)

je intenzita výmČny vzduchu v místnosti v (h-1); je objem místnosti v (m3).

Objemový tok pĜívodního vzduchu
 bereme hodnotu vždy vČtší hodnotu ze dvou  ). vypoþtených hodnot (
 a
D Po výpoþtu objemových tokĤ vzduchu, mĤžeme navrhnout pĜívodní vyústky obdobnČ jako u návrhu vyústek pro klimatizaci (viz kap. 9.2). Návrh odvodních vyústek je obdobný, jako pĜi návrhu pĜívodních vyústek. Systém je navrhován rovnotlaký, Množství pĜivádČcích vyústek bude totožné jako odvádČcích vyústek. Výsledek návrhu vyústek je shrnut v Tab. þ. 10.1a Tab. þ. 10.2.

10.1 Ukázkový návrh teplovzdušného vČtrání pro místnost 1.02 10.1.1 Výpoþet objemových tokĤ pro 1.02 Pro teplovzdušné vČtrání, využijeme zaĜízení pro klimatizaci. Tepelná ztráta místnosti je \‡ = 296 W, teplota vnitĜního vzduchu v zimČ je a = 20 °C. Teplota pĜívodního vzduchu je a = 27,8 °C (viz psychrometrický výpoþet pro zimu). Minimální výmČna vzduchu v místnosti je Q = 1 h-1 a objem místnosti je V = 35,5 m3. Nejprve si vypoþteme prĤtok pĜívodního vzduchu z rovnice (10.1).
 

\‡

„ 2 d 2 -a 5 a 1



(I+  ""##H £m ( 2 """ 2 6(&% 5 (":

Poté si z rovnice (10.2) vypoþteme minimální objemový tok vČtracího vzduchu. 58

2 #''  "" H £m #+"" 10.1.2 Ukázkový návrh pĜívodních vyústek pro 1.02

 
D

1. Výchozí hodnoty: Pracovní oblast je zvolena H1 = 1,3 m. Pracovní rozdíl teplot ga = 7,8 K. Vzdálenost vyústek od stČn X1 = 1,1 m a X2 = 1,4 m. PrĤtok vzduchu je
 = 0,033 m3/s = 119 m3/h. 2. Navrhneme 1 vyústku typu: VVM 300 C/V/P/8/R TPM001/96 (jmenovitý rozmČr 300 mm; þtvercového prĤĜezu; vodorovné pĜipojení; pĜívod; 8 lamel; regulace). RozmístČní vyústek v místnosti je znázornČno na Obr. 10.1. Dle rovnice (9.1) spoþteme objemový tok vyústkou.
 I  IH £Ž
?   Q Základní parametry vyústky [15]:
?  55-180 m3/h; ½Cs ƒ 20-39 dB; eP  0,007 m2 3. Efektivní rychlost ¼P dle rovnice (9.3). I ¼P   *&(£m """& 2 #+""

Z diagramu pro zvolenou vyústku Obr. 10.2 odeþteme akustický výkon a tlakovou ztrátu vyústky. ½Cs  27 dB gh^  16 Pa 1475

1100

1375

1375

1100

Obr. 10.1 Schéma distribuþních elementĤ pro místnost 1.02

Obr. 10.2 Diagram tlakové ztráty a akustického výkon pro velikost 300

5. Dle rovnice (9.4) si spoþteme hodnotu L. Pomocí vypoþtených hodnot mĤžeme z diagramu Obr. 10.3 odeþteme teplotní koeficient. ½   #  (* ½  # #  (+ gaY  ""(+ À  gaY  "(" ga gaY  ""(' À  gaY  "(" ga 59

6. Rychlost ¼V neurþujeme, protože máme pouze 1 vyústku.

Obr. 10.3 Teplotní koeficient pro velikost 300 10.1.3 Ukázkový návrh odvodních vyústek pro 1.02 1. Výchozí hodnoty: PrĤtok vzduchu je
 = 0,033 m3/s = 119 m3/h. 2. Navrhneme 1 vyústku typu: VVM 300 C/V/O/8/R TPM001/96 (jmenovitý rozmČr 300 mm; þtvercového prĤĜezu; vodorovné pĜipojení; odvod; 8 lamel; regulace) Akustický výkon a tlaková ztráta je totožná jako pro pĜívodní vyústku.

10.2 Souhrn návrhu vyústek pro teplovzdušné vytápČní PĜi návrhu vyústek postupujeme dle návrhu uvedený v úvodu kapitoly 10. PrĤtok v místnosti 1.09 je velmi malý, proto vyústku budeme navrhovat spoleþnČ pro místnost 1.09, 1.10 a 1.11. PĜívodní vyústka bude umístČna v místnosti 1.09, odvodní v místnosti 1.11. PĜívod vzduchu do místnosti 1.10 bude zajištČn þtyĜhrannou mĜížkou nad dveĜmi. Odvod vzduchu bude zajištČn þtyĜhrannou mĜížkou ve spodní þásti obou dveĜí v místnosti 1.10. Výsledný návrh vyústek pro teplovzdušné vytápČní je uveden v Tab. þ. 10.1 pro pĜívodní vyústky a Tab. þ. 10.2 pro odvodní vyústky. RozmístČní pĜívodních a odvodních vyústek je uvedeno na Obr. 10.4.

60

10.2.1 PĜívodní vyústky Tab. þ. 10.1 Souhrn pĜívodních vyústek pro teplovzdušné vytápČní ý. místnosti 1.02 1.03 1.07 1.08 1.09, 1.10, 1.11 1.12

Typ pĜívodních vyústky VVM 300 C/V/P/8/R TPM001/96 VVM 300 C/V/P/8/R TPM001/96 VVM 300 C/V/P/8/R TPM001/96 VVM 400 C/V/P/16/R TPM001/96 VVM 300 C/V/P/8/R TPM001/96 VVM 300 C/V/P/8/R TPM001/96

Poþet vyústek v místnosti

PrĤtok jednou vyústkou [m3/h]

Efektivní rychlost wef [m/s]

1

199

1

Akustický výkon Lw [dB]

Tlaková ztráta vyústky pc [Pa]

4,72

27

16

76

3,02

#20

6,5

1

76

3,93

#20

6,5

1

227

4,5

27

17

1

85

3,37

#20

8

1

140

5,56

31

20

10.2.2 Odvodní vyústky Tab. þ. 10.2 Souhrn odvodních vyústek pro teplovzdušné vytápČní ý. místnosti 1.02 1.03 1.07 1.08

Typ pĜívodních vyústky VVM 300 C/V/O/8/R TPM001/96 VVM 300 C/V/O/8/R TPM001/96 VVM 300 C/V/O/8/R TPM001/96 VVM 400 C/V/O/16/R TPM001/96

Poþet vyústek v místnosti

PrĤtok jednou vyústkou [m3/h]

Akustický výkon Lw [dB]

Tlaková ztráta vyústky pc [Pa]

1

199

27

16

1

76

#20

6,5

1

76

#20

6,5

1

227

27

17

1.09, 1.10, 1.11

VVM 300 C/V/O/8/R TPM001/96

1

85

#20

8

1.12

VVM 300 C/V/O/8/R TPM001/96

1

140

31

20

61

Obr. 10.4 RozmístČní vyústek pro teplovzdušné vČtrání v lékárnČ

62

11 Návrh potrubní sítČ VZT PrĤmČry vzduchovodĤ jsou urþovány na základČ aerodynamických výpoþtĤ. Pomocí tČchto výpoþtĤ se snažíme dosáhnout v koncových bodech požadovaný objemový tok vzduchu. Výpoþet provádíme metodou celkových tlakĤ, kde uvažujeme skuteþné tlakové pomČry pĜi rozboþování a spojování proudĤ. PĜi návrhu vzduchovodu postupujeme následovnČ: 1. Zvolíme typ vzduchovodu (kruhový, þtyĜhranný). 2. Navrhneme vedení tras potrubní sítČ. Potrubní síĢ rozdČlíme na jednotlivé úseky, které oznaþíme þísly, a uzly oznaþíme velkými písmeny, viz Obr. 11.1. Uzly sítČ jsou místa napojení boþních vČtví na hlavní vČtve. Výpoþtem nebo odhadem zvolíme hlavní vČtev (magistrálu). II

I 2

1

A

3 4

B

III

5 IV

6

C 7

Obr. 11.1 Obecné schéma potrubní trasy 3. Výchozí aerodynamickou podmínkou proudČní ve vzduchotechnické síti je, že tlakové ztráty v uzlech A, B, C jsou pro pĜíslušné vČtve stejné. Pokud z koncových bodĤ pĜitéká množství vzduchu, musí být síĢ nadimenzována tak, aby pĜi tČchto prĤtocích platily v jednotlivých uzlech sítČ pro tlakové ztráty následující podmínky (pozn. hl. vČtev jsou úseky 1,3,5,7). Uzel A

gh‡ Á gh‡

Uzel B

gh‡ gh‡H Á gh‡J

Uzel C

gh‡ gh‡H gh‡K Á gh‡_

Proudí-li boþní vČtví více vzduchu, doregulujeme tlakovou ztrátu boþní vČtve pomocí škrtících elementĤ (regulaþní klapky, clonky, …). 4. Dimenzování jednotlivých úsekĤ a stanovení prĤmČrĤ pro jednotlivé úseky a tlakových ztrát. Nejprve zvolíme rychlost proudČní na konci hlavní vČtve v úseku 1 ¼ž. Rychlosti se volí dle úþelu potrubní sítČ. Z této rychlosti vypoþteme dle rovnice (11.1) pĜedbČžný prĤĜez úseku potrubí ež. 63

ež 


   ¼ž kde:
 je prĤtok v úseku 1 v (m3/s)

(11.1)

Jeho výsledný prĤĜez volíme e  ež , pokud je ve výrobním programu, nebo nejbližší menší prĤĜez e o rozmČrech A, B a urþíme rychlost ¼ z rovnice (11.2).

¼ 


 (11.2) £m e PrĤbČh rychlostí v hlavní vČtvi se zpravidla volí tak, aby rychlosti od koncových úsekĤ smČrem k ventilátoru neklesaly, a pokud stoupají, aby stoupaly minimálnČ. Proto musíme dodržet podmínku: ¼ Â ü  Á Pro rychlosti v odboþkách platí stejné pravidlo. Pro výpoþet tlakové ztráty v odboþce využijeme rovnici (11.3).

h 

2 „ 2 ¼^ 2 ā ¢x ( kde: „ ¼^ ā

(11.3)

je hustota ve vzduchovodu v (kg/m3), pro vzduch „  ( kg/m3; je rychlost po spojení proudĤ v (m/s); je souþinitel místních ztrát v odboþce v (-);

5. Vypoþteme tlakovou ztrátu jednotlivých úsekĤ. gh‡ 

2r (11.4) 2 „ 2 ¼ 2  

 Ä ¡ h^ h ¢x @? ( kde: „ je hustota ve vzduchovodu v (kg/m3), pro vzduch „  ( kg/m3; ¼ je skuteþná rychlost v (m/s); r je délka úseku v (m); Ä je souþinitel místních ztrát, vyþteme z katalogu ASHRAE [17] v (-);  je souþinitel tĜení v (-); h^ je tlaková ztráta vyústky v (Pa), v úseku s vyústkou; h je tlaková ztráta v odboþce pro daný úsek v (Pa); @? je ekvivalentní prĤmČr v (m), který se pro þtyĜhranné potrubí spoþte:

@? 

(272E  7 E kde: A, B jsou rozmČry þtyĜhranného potrubí.

(11.5)

Souþinitel tĜení pro kruhový prĤĜez R vypoþteme dle rovnice (11.6) (platí pro turbulentní proudČní) [18].

64

R 

# %

S '&*  ÅrQ $

)Ç #& 2 @? 9 RÆ kde: S Re

5

(11.6)

je ekvivalentní drsnost stČn potrubí v (m); je Reynoldsovo þíslo v (-);

¼ 2 @? (11.7) 5 È kde: È je kinematická viskozita v (m2/s), pro vzduch pĜi standartních podmínkách È  '#( 2 "_ m2/s; Pro þtyĜhranný prĤĜez musíme provést korekci souþinitele tĜení R dle rovnice (11.8) [18].

9 

  É 2 R kde: C

(11.8)

je korekce pro þtyĜhranný prĤĜez v (-) a vypoþte se pĜi turbulentním proudČní dle rovnice (11.9) [18];

Ê   5 " 2 kde: A, B

E 7

(11.9)

jsou rozmČry þtyĜhranného potrubí v (m).

6. Stanovíme dopravní tlak ventilátoru z rovnice (11.10). ;h8O  h 5 h u 2 6„ 5 „ : 2 | gh h? (11.10) kde: h  h je statický tlak na vstupu a výstupu v (Pa); je hustota ve vzduchovodu a v okolí vzduchovodu v (kg/m3); „ „ | je vertikální vzdálenost vstupu a výstupu v (m); je tlaková ztráta v (Pa); gh je dynamický tlak v (Pa). h? PĜi návrhu potrubní sítČ budeme postupovat od nejvzdálenČjšího úseku smČrem k ventilátoru (strojovnČ). Zobrazení celkové potrubní sítČ je na Obr. 11.2.

65

Obr. 11.2 Zobrazení potrubní sítČ

66

11.1 Návrh potrubní pĜívodní sítČ klimatizace 1. Volím typ vzduchovodu þtyĜhranný s pružným pĜipojením vyústek. ýtyĜhranné potrubí je z pozinkovaného plechu s ekvivalentní drsností S = 0,15 mm. Potrubí je zvoleno od firmy Kovoklima - Gürtler, spol. s r.o. [19]. 2. Návrh potrubní sítČ je na Obr. 11.3. Hlavní vČtev (magistrála) smČĜuje do místnosti 1.01. PrĤtok vzduchu na konci magistrály je
 
  209 m3/h = 0,058 m3/s. 3

3

V=209 m/h II 2 3

800

4

B 3

V=198 m/h IV 6

1300

A

2100

III

3 V=162 m/h

1050

1

5 C 7

1000

500

V=209 m/h I

Obr. 11.3 Schéma trasy pĜívodního potrubí Dimenzování úseku 1 Rychlost proudČní na konci hlavní vČtve v úseku 1, volíme ¼ž = 4,17 m/s. Pomocí rovnice (11.1) vypoþteme. ež 

""'%  "" * * &

Tomu odpovídá rozmČr potrubí 140 x 100 mm (A x B). TloušĢka potrubí odpovídá 0,6 mm, ve výpoþtu není uvažována. Ekvivalentní prĤmČr potrubí vypoþteme pomocí rovnice (11.5) a skuteþnou plochu mĤžeme spoþíst dle rovnice (11.11). @? 

( 2 " * 2 "  [ ‘NË " * "

e  7 2 E  " * 2 "  "" *

(11.11)

Pomocí rovnice (11.2) vypoþteme skuteþnou rychlost v úseku 1. ¼ 

""'%  X ‘XË£² "" *

Pomocí rovnice (11.7) vypoþteme Reynoldsovo þíslo, které mĤžeme dosadit do rovnice (11.6) ze které dostaneme souþinitel tĜení.

9 

* * 2 " (  #(*(% '#( 2 "_

67



# %

'&* " ' 2 "H ¡Ç ÅrQ   #& 2 " ( #((&(RÆ



 ""(+

Pomocí rovnic (11.8) a (11.9) provedeme korekci na þtyĜhranný prĤĜez. Ê   5 " 2

"  "(I " *

  "(I 2 ""(+  [ [N•

Výsledný souþinitel tĜení   ""(&.

Z tabulek pro místní odpory vČtracích zaĜízení odeþteme souþinitel vĜazených odporĤ pro jednotlivé souþásti pro úsek 1 [17]. Pro oblouk Ì = 90°: Ä  " ' Pro zmČnu prĤĜezu: Ä  '#

Dimenzování úseku 2 Rychlost proudČní na konci hlavní vČtve v úseku 2, volíme ¼ž = 4,14 m/s. Pomocí rovnice (11.1) vypoþteme. ež 

""'%  "" * * *

Tomu odpovídá rozmČr potrubí 140 x 100 mm (A x B). Ekvivalentní prĤmČr potrubí vypoþteme pomocí rovnice (11.5) a skuteþnou plochu mĤžeme spoþíst dle rovnice (11.11). @? 

( 2 " * 2 "  [ ‘NË " * "

e  7 2 E  " * 2 "  "" *

(11.12)

Pomocí rovnice (11.2) vypoþteme skuteþnou rychlost v úseku 2. ¼ 

""'%  X ‘XË£² "" *

Pomocí rovnice (11.7) vypoþteme Reynoldsovo þíslo, které mĤžeme dosadit do rovnice (11.6) ze které dostaneme souþinitel tĜení. * * 2 " (  #(*(% '#( 2 "_ # %    ""(+ " ' 2 "H '&* ÅrQ   #& 2 " ( ¡Ç #(*(%RÆ

9 

Pomocí rovnic (11.8) a (11.9) provedeme korekci na þtyĜhranný prĤĜez. Ê   5 " 2

"  "(I " *

  "(I 2 ""(+  [ [N•

Výsledný souþinitel tĜení   ""(&.

Z tabulek pro místní odpory vČtracích zaĜízení odeþteme souþinitel vĜazených odporĤ pro jednotlivé souþásti pro úsek 2 [17]. Pro zmČnu prĤĜezu: Ä  '# 68

Po výpoþtu úseku 2, musíme dopoþítat odboþku v uzlovém bodČ A. V tabulkách pro místní odpory [17], najdeme hodnoty pro pĜímý a boþní smČr. Z tČchto hodnot vypoþteme tlakovou ztrátu pro pĜímý a boþní smČr a pĜipoþteme k celkové tlakové ztrátČ gh‡ a gh‡ . Pro úsek 1 pĜímý smČr: ā  ""'; Pro úsek 2 boþní smČr:ā  "'(.

Dle rovnice (11.3) vypoþteme tlakové ztráty v obou smČrech. 2  ( 2 * * 2 ""'  "' ¢x ( h  2  ( 2 * * 2 "'(  '#'¢x ( K tlakové ztrátČ je nutno pĜipoþítat tlakovou ztrátu vyústky, která þiní h^  (+¢x a h^  (+¢x. h 

Pomocí rovnice (11.4) mĤžeme vypoþíst tlakovou ztrátu pro úsek 1. gh‡ 

""(& 2 (+ 2 ( 2 * * 2  

" ' '#¡ (+ "'  XM WÍÎ ( " (

Pomocí rovnice (11.4) mĤžeme vypoþíst tlakovou ztrátu pro úsek 2. gh‡ 

""(& 2 "' 2 ( 2 * * 2  

'#¡ (+ '#'  XW NÍÎ ( " (

Na závČr porovnáme tlakové podmínky v uzlu A úseku 1 a 2. Uzel A

gh‡  *I% Á gh‡  *%(

Tento rozdíl mĤžeme doregulovat pomocí vyústky. Tímto zpĤsobem pokraþujeme dalším návrhem jednotlivých úseku dle schématu tras potrubí na Obr. 11.4. Výpoþet dimenzí ve vzduchovodu a tlakových ztrát pro klimatizaci – pĜívod je uveden v Tab. þ. 11.1 a rozdíl tlakových ztrát v jednotlivých uzlech je uveden Tab. þ. 11.2. Výpoþet dimenzí ve vzduchovodu a tlakových ztrát pro teplovzdušné vČtrání – pĜívod je uveden v Tab. þ. 11.3 a rozdíl tlakových ztrát v jednotlivých uzlech pro teplovzdušné vČtrání je uveden v Tab. þ. 11.4. Výpoþet dimenzí ve vzduchovodu a tlakových ztrát odvodní vČtve spoleþné pro klimatizaci a teplovzdušné vČtrání je uveden v Tab. þ. 11.6 a rozdíl tlakových ztrát v jednotlivých uzlech pro odvod je uveden v Tab. þ. 11.5. Souþet celkových tlakĤ v hlavních vČtví je v Tab. þ. 11.7.

69

II

I

A

II

III

I

A

B IV

C IV

E

B

D C V

VI I

II

III

V

A D

B

IV

C III

E VI

I X

H

IX

F

G VIII

Obr. 11.4 Schéma tras potrubních sítí

70

VII

Tab. þ. 11.1 Výpoþet dimenzí ve vzduchovodu a tlakových ztrát pro klimatizaci - pĜívod Klimatizace - pĜívod þ. úseku

V [m3/h]

L [m]

w' [m/s]

S' [m2]

A [mm]

B [mm]

d ekv [m]

71

1 3 5 7

209 418 580 778

2,60 2,10 1,05 2,50

4,17 4,14 4,15 4,48

0,014 0,028 0,039 0,048

140 200 225 250

100 140 160 180

0,12 0,16 0,19 0,21

2 4 6

209 162 198

0,50 4,05 4,68

4,14 3,21 3,93

0,014 0,014 0,014

140 125 140

100 100 100

0,12 0,11 0,12

S [m2]

w [m/s]

Re

Úseky hlavní vČtve 0,014 4,14 32428 0,028 4,15 44583 0,036 4,48 54631 0,045 4,80 65611 Úseky vedlejších vČtví 0,014 4,14 32428 0,013 3,60 26110 0,014 3,93 29917

S0

C

0,026 0,021 0,020 0,019 0,026 0,024 0,023

A B C

hlavní vČtev 1 1+3 1+3+5

pz [Pa]

49,8 53,4 54,3

vedlejší vČtev 2 4 6

71

pz [Pa]

+pz [Pa]

48,2 51,5 45,4

1,4 1,8 0,0

pz [Pa]

1,68 0,18 0,00 1,36

26,0

0,52 -0,6 -0,42 0

49,8 4,1 1,0 22,1

1,53 2,81 1,83

26,0 8,5 13,0

5,37 5,77 6,64

48,3 51,5 54,3

1,029 1,030 1,029 1,028

0,027 0,022 0,021 0,020

1,029 1,020 1,029

0,027 0,024 0,024

Tab. þ. 11.2 Rozdíl tlakových ztrát v jednotlivých uzlech pro klimatizaci - pĜívod

uzel

podb [Pa]

_

Dodateþné doregulování vedlejších vČtví bylo provedeno na vyústkách.

Klimatizace - pĜívod

pc [Pa]

S

Tab. þ. 11.3 Výpoþet dimenzí ve vzduchovodu a tlakových ztrát pro teplovzdušné vČtrání - pĜívod Teplovzdušné vČtrání - pĜívod þ. úseku

V [m3/h]

L [m]

w' [m/s]

S' [m2]

A [mm]

B [mm]

d ekv [m]

S [m2]

w [m/s]

Re

S0

C

0,029 0,027 0,025 0,024 0,023 0,023 0,031 0,028 0,030 0,026 0,031

pc [Pa]

podb [Pa]

pz [Pa]

0,75 0,16 0,00 0,00 0,00 1,36

16

0,17 0,07 -0,32 -0,50 0,52 0,00

24,6 10,4 1,1 1,7 3,2 16,3

1,09 0,92 1,60 0,77 0,92

6,5 20,0 8,0 17,0 6,5

5,17 2,92 8,85 7,02 25,19

20,6 31,9 30,1 34,7 38,0

S

_

1,009 1,031 1,030 1,020 1,020 1,028

0,029 0,028 0,026 0,025 0,023 0,023

1,000 1,009 1,000 1,031 1,009

0,031 0,028 0,030 0,028 0,031

Úseky hlavní vČtve

72

1 3 5 7 9 11

119 195 335 420 596 672

2,90 7,80 1,42 1,98 2,30 2,00

4,72 3,01 3,08 3,32 3,65 4,09

0,007 0,018 0,030 0,035 0,045 0,046

110 160 200 200 225 250

100 110 140 160 180 180

2 4 6 8 10

76 140 85 227 76

0,99 0,41 1,44 0,41 0,41

3,02 5,56 3,37 4,50 3,00

0,007 0,007 0,007 0,011 0,007

100 110 100 160 110

100 100 100 110 100

0,10 0,011 3,01 20549 0,13 0,018 3,08 26190 0,16 0,028 3,32 35730 0,18 0,032 3,65 42307 0,20 0,041 4,09 53365 0,21 0,045 4,15 56672 Úseky vedlejších vČtví 0,10 0,010 2,11 13780 0,10 0,011 3,54 24176 0,10 0,010 2,36 15412 0,13 0,018 3,58 30488 0,10 0,011 1,92 13124

Dodateþné doregulování vedlejších vČtví bylo provedeno na vyústkách.

72

Tab. þ. 11.4 Rozdíl tlakových ztrát v jednotlivých uzlech pro teplovzdušné vČtrání pĜívod Teplovzdušné vČtrání - pĜívod uzel

hlavní vČtev

A B C D E

1 1+3 1+3+5 1+3+5+7 1+3+5+7+9

pz vedlejší pz [Pa] vČtev [Pa] 21,6 2 20,6 31,9 4 31,9 33,1 6 30,1 34,7 8 34,7 38,0 10 38,0

+pz [Pa] 3,9 0,0 3,0 0,0 0,0

Tab. þ. 11.5 Rozdíl tlakových ztrát v jednotlivých uzlech pro klimatizace a teplovzdušné vČtrání - odvod ODVOD uzel

hlavní vČtev

pz [Pa]

vedlejší vČtev

pz [Pa]

+pz [Pa]

A B C D E F G H I

1 4 4+6 1+3 1+3+9 12 12+14 12+14+16 1+3+9+11

35,6 21,6 23,7 37,3 38,4 23,6 25,3 27,7 38,6

2 5 7 4+6+8 10 13 15 17 12+14+16+18

35,6 13,0 23,7 37,3 33,8 17,8 25,3 20,1 30,0

0,0 8,6 0,0 0,0 4,6 5,8 0,0 7,7 8,6

73

Tab. þ. 11.6 Výpoþet dimenzí ve vzduchovodu a tlakových ztrát pro klimatizaci a teplovzdušné vČtrání - odvod þ. úseku

V [m3/h]

L [m]

w' [m/s]

S' [m2]

A [mm]

B [mm]

d ekv [m]

S [m2]

w [m/s]

pc [Pa]

podb [Pa]

pz [Pa]

26

7,22 0,12 -0,04 -0,1 0

35,4 1,7 1,1 0,1 27,8

0,05 26,50 0,90 13,0

2,46 2,44

35,31 33,6

0,026 0,024 0,023

0,05 0,00 0,00

8,5

10,53 -0,04 0,31

102,4 1,9 1,69

13780 0,028 1,000 19179 0,026 1,020

0,028 0,026

0,05 0,05

6,5 13,0

0,54 1,92

12,9 23,6

21154 26752 38567 42549

0,026 0,024 0,022 0,022

0,20 0,00 0,00 0,00

20,0

0,05 0,23 1,15 2,06

23,4 1,5 2,3 2,3

Re

S0

C

0,024 0,022 0,021 0,022 0,019

S

_

1,022 1,020 1,037 1,000 1,030

0,025 0,023 0,022 0,023 0,020

0,25 0,42 0,00 0,00 5,52

33685 0,022 1,020 23541 0,024 1,031

0,023 0,025

110 140 160

Úseky hlavní vČtve 0,13 0,018 2,56 0,16 0,025 2,62 0,18 0,032 2,73

21758 0,025 1,031 26971 0,024 1,022 31630 0,023 1,020

100 100

Úseky vedlejší vČtve 0,10 0,01 2,11 0,11 0,013 2,64

100 125 200 200

Úseky hlavní vČtve 0,12 0,014 2,78 0,15 0,023 2,78 0,21 0,045 2,79 0,22 0,050 2,93

HLAVNÍ VċTEV - MAGISTRÁLA 1 3 9 11 19

74

2 10

209 418 732 930 1458 209 198

2,80 0,63 3,60 0,93 3,08 0,57 3,20

4,00 2,30 2,32 2,55 2,60 4,00 3,21

0,015 0,050 0,088 0,101 0,156 0,015 0,017

180 250 355 355 450 125 180

140 200 225 280 315 100 125

0,16 0,22 0,28 0,31 0,37

0,0252 0,05 0,080 0,099 0,142

2,30 2,32 2,55 2,60 2,86

Úseky vedlejších vČtví 0,11 0,0125 4,64 0,15 0,0225 2,44

23685 33685 45767 53110 69114

VEDLEJŠÍ VċTVE 4 6 8 5 7 12 14 16 18

162 238 314 76 119 140 225 452 528

2,77 3,08 2,37 0,72 0,75 2,33 1,68 2,35 0,38

4,17 2,56 2,30 4,17 3,21 4,17 2,78 2,78 2,79

0,011 0,026 0,038 0,005 0,010 0,009 0,023 0,045 0,053

160 180 200 100 125 140 180 225 250

74

0,025 0,024 0,022 0,021

1,029 1,031 1,011 1,020

Tab. þ. 11.6 Výpoþet dimenzí ve vzduchovodu a tlakových ztrát pro klimatizaci a teplovzdušné vČtrání – odvod (pokraþování) þ. úseku

13 15 17

V [m3/h]

85 227 76

L [m]

1,20 0,43 0,43

w' [m/s]

4,17 3,21 3,21

S' [m2]

0,006 0,020 0,007

A [mm]

100 180 100

B [mm]

100 125 100

d ekv [m]

S [m2]

w [m/s]

Re

Úseky vedlejší vČtve 0,10 0,01 2,36 15412 0,15 0,0225 2,80 26989 0,10 0,01 2,11 13780

S0

C

0,027 0,024 0,028

1,000 1,031 1,000

S

_

pc [Pa]

podb [Pa]

pz [Pa]

0,027 0,024 0,028

0,05 0,05 0,05

8,0 17,0 6,5

2,04 2,43 7,86

17,7 25,3 20,0

75

Dodateþné doregulování vedlejších vČtví bylo provedeno na vyústkách pomocí regulaþních klapek. Pro ostatní vedlejší vČtve, které nelze doregulovat vyústkami, se doporuþuje doregulováním pomocí regulaþní clonky, která je navržena dle kap. 11.2. Tab. þ. 11.7 Souþet celkových tlakových ztrát v hlavních vČtvích Hlavní vČtve

Celková tlaková ztráta v hlavních vČtvích [Pa]

Klimatizace – pĜívod (1+3+5+7)

77

Teplovzdušné vČtrání – pĜívod (1+3+5+7+9+11)

57,3

Klimatizace a teplovzdušné vČtrání – odvod (1+3+9+11+19)

66,1

75

11.2 Návrh redukþních clonek Redukþní clonky musíme navrhovat dle podmínky:  gh‡  $Q ÏÄ 2 Q 2 6Q 5 : 5 ) gh

(11.13)

kde: gh‡ je tlak, který je potĜeba seškrtit v (Pa); gh je dynamický tlak ve vzduchovodu v (Pa), který se spoþte jako: gh  kde: „ ¼ n Q kde: e e Ä

2 „ 2 ¼ (

(11.14)

je hustota vzduchu, pro vzduch „  1,2 kg/m3; je rychlost proudČní vzduchu regulovaného úseku v (m/s); je pomČr prĤĜezu vzduchovodu a seškrceného vzduchovodu v (-); e e

(11.15) je prĤĜez vzduchovodu v (m); je prĤĜez clonky v (m). je místní odpor clonky, pro clonkuÄ  "';

11.3 Návrh regulaþní clonky pro odvod Tlaková diference ve vČtvi 5 je malá, ale je možno navrhnout regulaþní clonku. Doregulování vedlejší vČtve 5 v odvodu, kde je tlaková diference +pz = 8,6 Pa. Rychlost v úseku 5 je w = 2,11 m/s. Z rovnice (11.14) si vypoþteme dynamický tlak:

2 ( 2 (   (&¢x ( A dosadíme do první þásti rovnice (11.13): ghK 

gh‡ %+   #( gh (& Dosadíme do druhé þásti rovnice: 

n = 1,8796 -Q ÏÄ 2 Q 2 6Q 5 : 5 1  #( A dosazením do rovnice (11.15) spoþteme je prĤĜez clonky. e ""(" e    ""  Q %&I+ PrĤmČr clonky dle plochy je dcl = 0,12 m2. Navrhneme regulaþní clonku SPI 160, která má prĤmČr d = 160 mm od firmy Systemair [20].

11.4 Návrh tepelné izolace Veškeré vzduchovody budou izolovány tepelnou izolací. Tepelná izolace bude použita od firmy ISOVER [21]. Typ izolace bude použit Isover Klimarol, jsou to pásy z minerálních vláken. TloušĢka izolace je volena 40 mm ve vnitĜním prostĜedí a 60 mm ve vnČjším prostĜedí.

76

12 Návrh klimatizaþního zaĜízení Strojovna klimatizace se nachází v místnosti 1.07 a je vČtrána systémem teplovzdušného vČtrání. Je oddČlena protipožárními klapkami. Prostor strojovny je velice malý, proto klimatizaþní zaĜízení je rozdČleno do více zaĜízení. Celkový prĤtok vzduchu je
  1581 m3/h. Z toho je
@  778 m3/h pro klimatizaci a
@  803 m3/h je pro teplovzdušné vČtrání. ZaĜízení byla navržena v programu CLIMACAL 8.0.0 firmou JANKA ENGINEERING s.r.o. [22] K dispozici z centrální strojovny supermarketu je teplá voda 90/70 °C a chladící voda 5/13 °C. Pro zadané údaje byl zvolen typ vČtrací jednotky z Ĝady PremiAir a to KLMOD 04, která je v hygienickém provedení. NapĜíklad vyjímání filtrĤ je na stranu zneþištČnou a tím nedochází k zneþištČní prostoru za filtrem.VnitĜní prostor jednotky je zcela hladký, proto údržba jednotky je jednodušší. Venkovní vzduch pro klimatizaci a teplovzdušné vČtrání je nasáván spoleþným otvorem do jednotky (Obr. 12.1), která je umístČna na stĜeše supermarketu. Jednotka obsahuje tlumiþe hluku a deskový výmČník, který v zimČ pĜedehĜívá vzduch a v létČ pĜedchlazuje. Odtud je vzduch dopravován ventilátorem do dalších dvou jednotek.

Obr. 12.1 PĤdorys vstupní jednotky (ZaĜízení þ. 1) [22]: 1, 10 a 11 – vstup vzduchu; 2 a 12 – filtr; 3, 6, 13 a 16 – tlumiþ hluku; 4 a 14 – ZZT; 5 – odvodní ventilátor; 7, 9 a 17 – výstup vzduchu; 8 – klapková komora; 15 – pĜívodní ventilátor Jedna jednotka je umístČna na stĜeše a slouží pro úpravu vzduchu klimatizace (Obr. 12.2). Obsahuje ohĜívaþ, chladiþ, zvlhþovaþ, filtr a regulaþní klapku, která reguluje prĤtok venkovního vzduchu do vČtve pro klimatizaci.

77

Obr. 12.2 Nárys jednotky pro klimatizaci (ZaĜízení þ. 2) [22]: 1 – vstup vzduchu, 2 – ohĜívaþ, 3 – chladiþ, 4 – zvlhþovaþ, 5 – filtr, 6 – výstup vzduchu Druhá jednotka je umístČna ve strojovnČ a slouží pro úpravu vzduchu pro teplovzdušné vČtrání (Obr. 12.3). Obsahuje ohĜívaþ, filtr a regulaþní klapku, která reguluje prĤtok venkovního vzduchu do vČtve pro teplovzdušné vČtrání.

Obr. 12.3 Nárys jednotky pro teplovzdušné vČtrání (ZaĜízení þ. 3) [22]: 1 – vstup vzduchu, 2 – ohĜívaþ, 3 – volná komora, 4 – filtr, 5 – výstup vzduchu. Propojení jednotlivých zaĜízení je uvedeno ve výkresové dokumentaci. ZaĜízení þ. 1 leží þásteþnČ nad místnostmi 1.12, 1.04 a þásteþnČ nad prostorem okolních prodejen. ZaĜízení þ. 2 leží nad místností 1.05 (je to souþást místnosti 1.04). ZaĜízení þ. 3 se nachází ve strojovnČ(1.07). PodrobnČjší popis jednotlivých jednotek a prvkĤ v nich obsažených je uveden v pĜíloze C.

78

13 Technická zpráva 13.1 Úvod PĜedmČtem této projektové dokumentace je návrh vzduchotechniky v lékárnČ. Jedná se o þást budovy supermarketu, která je jednopodlažní s plochou stĜechou. ýást lékárny je klimatizována a þást je teplovzdušnČ vČtraná. Podklady pro zpracování Podkladem pro zpracování byla projektová dokumentace obsahující pĤdorys lékárny a Ĝez. Projekt je zpracován dle platných norem a hygienických pĜedpisĤ. PĜi návrhu byly použity podklady výrobcĤ. Výpoþtové hodnoty klimatických pomČrĤ Místo Normální tlak vzduchu Venkovní létní výpoþtová teplota Venkovní zimní výpoþtová hodnota

: : : :

Pardubice 98 kPa 32 °C -12 °C

Výpoþtové hodnoty vnitĜního prostĜedí

Oznaþení místnosti

Výpoþtová vnitĜní teplota șint,i °C

Hladina akustického tlaku L [dB]

Léto

Zima

1.01 – Výdej léþiv

24

20

28

1.02 – PĜíjem

30

20

27

1.03 – Šatna

30

20

20

1.04 – Sklad léþiv

24

20

1.05 – Chodba

24

20

1.06 – PĜíprava léþiv

24

20

25

1.07 – Strojovna

30

15

20

1.08 – KanceláĜ

30

20

27

1.09 – PĜedsíĖ

30

15

1.10 – Úklid

30

15

1.11 – WC

30

15

1.12 – Denní kout

30

20

20

20 31

V chránČném prostoru staveb je stanovena maximální hladina akustického tlaku ve dne 50 dB a v noci 40 dB. VnitĜní vyústky splĖují tyto požadavky.

13.2 Základní koncepþní Ĝešení Klimatizace je navržena pouze pro místnosti 1.01, 1.04 a 1.06. Ostatní místnosti jsou teplovzdušnČ vČtrány – je zajištČna minimální hygienická výmČna vzduchu v zimním i letním období. ZaĜízení budou pracovat v režimu rovnotlakém.

79

V zimním období je využíván deskový výmČník pro ZZT, který pĜedehĜívá vzduch na urþitou teplotu. V letním období pak využíváme odpadní vzduch k pĜedchlazení venkovního vzduchu. Souþástí zaĜízení jsou dva ohĜívaþe. Jeden je navržen pro klimatizaci a druhý pro teplovzdušné vČtrání. Chladiþ a zvlhþovaþ je využíván pouze pro klimatizaci. PrĤtoky vzduchu do systému klimatizace a do systému teplovzdušného vČtrání budou regulovány pomocí regulaþních klapek. Provoz VZT zaĜízení bude Ĝízen samostatným MaR. VZT zaĜízení bude umístČné z þásti na stĜeše a z þásti ve strojovnČ. Je zde využita 2° filtrace vzduchu. Hygienické vČtrání a klimatizace V místnostech, kde je pobyt lidí, je urþena minimální dávka vzduchu vzhledem k poþtu osob na
 = 50 m3/hͼos. V místnostech s hygienickými zaĜízeními je minimální dávka odvodu vzduchu vzhledem k poþtu zaĜízení v místnosti na jedno WC je dávka odvádČného vzduchu
 = 50 m3/hͼks, na jedno umyvadlo
 = 30 m3/hͼks. V ostatních místnostech musí být zajištČna minimální výmČna vzduchu dle normy ýSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov: ýást 2 [6]. Energetické zdroje Elektrická energie je uvažována pro pohon elektromotorĤ VZT zaĜízení: 3ph, 50 Hz, 230/400 V.

13.3 Popis technického Ĝešení Navržené systémy VZT jsou nízkotlaké a pracují v rovnotlakém režimu. Jednotka je vybavena ZZT, pomocí deskového výmČníku. Doprava vzduchu bude realizována vzduchotechnickým pozinkovaným potrubím þtyĜhranného prĤĜezu. PĜipojení distribuþních prvkĤ bude pomocí flexohadicí. Potrubí je opatĜeno tepelnou izolací. Distribuþní prvky jsou zvoleny víĜivé anemostaty. Na stĜeše objektu je umístČno centrální sání a výfuk vzduchu. Klimatizaþní zaĜízení je vybaveno vanou pro odvod kondenzátu. VČtrací jednotka se dČlí do tĜí þástí: ZaĜízení þ. 1 ZaĜízení obsahuje kapsové filtry, tlumiþe hluku, ventilátory a deskový výmČník. Vzduch je nasáván spoleþnČ jak pro systém klimatizace, tak pro systém teplovzdušného vČtrání. V deskovém výmČníku je tento vzduch pĜedehĜát. ZaĜízení þ. 2 Toto zaĜízení slouží pouze k úpravČ vzduchu pro klimatizaci. Souþástí zaĜízení je regulaþní klapka, která reguluje prĤtok do vzduchovodĤ pro klimatizaci. Dalšími zaĜízeními je ohĜívaþ, chladiþ, zvlhþovaþ a filtr. ZaĜízení þ. 3 Toto zaĜízení slouží pro teplovzdušné vČtrání. Souþástí zaĜízení je pouze regulaþní klapka, ohĜívaþ a filtr.

13.4 Nároky energie Pro dostateþný chod zaĜízení je nutno zajistit dostateþný zdroj energie. ZaĜízení þ. 1 má pĜíkon 2,6 kW, zaĜízení þ. 2 má pĜíkon 10,7 kW a zaĜízení þ. 3 má pĜíkon 5,9 kW. 80

13.5 MČĜení a regulace (MaR) Navržené systémy budou regulovány samostatným systémem mČĜeni a regulace. - Ovládání chodu ventilátorĤ a plynulá regulace otáþek - Regulace teploty vzduchu Ĝízením výkonu teplovodního ohĜívaþe v zimním období - Regulace teploty vzduchu Ĝízením vodního chladiþe v letním období - UmístČní teplotních a vlhkostních þidel dle požadavku - Ovládání uzavíracích klapek na jednotce - Plynulá regulace výkonu ventilátorĤ frekvenþními mČniþi - Snímání a signalizace zanesení filtrĤ - Poruchová signalizace - Snímání signalizace chodu a poruchy

13.6 Nároky na související profese Stavební úpravy Otvory pĜes stropní a stČnové konstrukce. VytápČní PĜipojení ohĜívaþĤ a zvlhþovaþĤ na topnou vodu. PĜipojení chladiþĤ na chladící vodu. Zdravotechnika PĜipojení podlahové vpusti na kanalizaci ve strojovnČ. Odvod kondenzátu je zajištČn do kondenzaþní vany.

13.7 Protihluková a protidešĢová opatĜení Do jednotky jsou vloženy tlumiþe hluku délky 840 mm. Napojení jednotek na potrubí je pĜes tlumící vložky. Venkovní jednotky jsou opatĜeny stĜechou a výdechy jsou opatĜeny protidešĢovými žaluziemi.

13.8 Izolace a nátČry Na potrubí jsou navržené tepelné izolace od firmy Isover Klimarol. VnČjší strany venkovních jednotek jsou lakované. Jednotky jsou tepelnČ izolované PUR pČnou.

13.9 Protipožární opatĜení Jednotlivé požární úseky jsou oddČleny požárními klapkami, které zamezují šíĜení požárĤ a kouĜe do ostatních požárních úsekĤ.

13.10 Montáž, provoz, údržba a obsluha zaĜízení Montáž provede odborná firma. ZaĜízení musí být pravidelnČ kontrolována a také þištČna dle platných požadavkĤ. Platné pĜedpisy a požadavky stanovují provoz zaĜízení.

13.11 ZávČr TZ Navržené vČtrací zaĜízení jsou navržena ke splnČní požadavkĤ na vnitĜní mikroklima v místnostech, a aby splĖovala hospodárnost a komfort.

81

14 ZÁVċR PĜi navrhování klimatizace a teplovzdušného vČtrání bylo postupováno dle platných pĜedpisĤ a norem. Na požadované prĤtoky vzduchu byly navrženy distribuþní prvky od firmy MANDÍK. Byly navrženy do všech místností víĜivé anemostaty. Rozvody vzduchu budou z pozinkovaného plechu od firmy KOVOKLIMA - GÜRTLER, spol. s r.o. PĜipojení vyústek je pomocí flexohadic. Rozvody potrubí jsou izolovány izolací od firmy Isover Klimarol. Potrubí ze strojovny a do strojovny bude opatĜeno požárními klapkami. Vzduchotechnická jednotka byla navržena firmou JANKA ENGINEERING s.r.o. Vzduchotechnická jednotka pracuje pouze s venkovním vzduchem a je rozdČlena do tĜí zaĜízení. První (vstupní zaĜízení) je umístČno na stĜeše. Toto zaĜízení využívá ZZT, pomocí deskového výmČníku. Vzduch z tohoto zaĜízení je pak rozdČlen pomocí regulaþních klapek do dvou dalších zaĜízení. Jedno zaĜízení je pro teplovzdušné vČtrání a je umístČno ve strojovnČ. Souþástí tohoto zaĜízení je ohĜívaþ a filtr. Druhé zaĜízení je pro klimatizaci a je umístČné na stĜeše objektu. Obsahuje ohĜívaþ, chladiþ a zvlhþovaþ. ZaĜízení je navrženo pro celoroþní provoz tak, aby splĖovalo požadavky na vČtrání a vytápČní prostoru lékárny. Rozpis materiálĤ je uveden v pĜíloze D.

82

Seznam použitých zdrojĤ 

[1] „YTONG,“ [Online]. Available: http://www.ytong.cz. [PĜístup získán 10 ěíjen 2012]. [2] I. Z. Reinberk, „TZB-info - Prostup tepla vícevrstvou konstrukcí a prĤbČh teplot v konstrukci,“ 2 ZáĜí 2003. [Online]. Available: http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-avypocty/68-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci. [PĜístup získán 10 ěíjen 2012]. [3] „Divize Isover, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s,“ [Online]. Available: www.isover.cz. [PĜístup získán 18 ěíjen 2012]. [4] NaĜízení vlády 361/2007 Sb., Praha: Ministerstvo vnitra, 2007. [5] Vyhláška 6/2003 Sb., Praha: Ministerstvo vnitra, 2003. [6] ýSN 730540 - Tepelná ochrana budov: ýást 2 - Požadavky, 2007. [7] ýSN 730540 - Tepelná ochrana budov: ýást 1 - Terminologie, 2005. [8] ýSN 730540 - Tepelná ochrana budov: ýást 3 - Návrhové hodnoty veliþin, 2005. [9] ýSN 730540 - Tepelná ochrana budov: ýást 4 - Výpoþtové metody, 2005. [10] ýSN EN 12831: Tepelné soustavy v budovách - Výpoþet tepelného výkonu, 2005. [11] ýSN 73 0548: Výpoþet tepelné zátČže klimatizovaných prostor, Praha: Vydavatelství ÚĜadu pro normalizaci a mČĜení, 1986. [12] Svítidla - osvČtlení, 2012. [Online]. Available: www.svitidla-osvetleni.com. [PĜístup získán 1 Prosinec 2012]. [13] „VEKRA OKNA - Window Holding,“ [Online]. Available: www.vekra.cz. [14] „TZB - info,“ [Online]. Available: http://www.tzb-info.cz. [15] „MANDÍK,“ 2010. [Online]. Available: http://www.mandik.cz/. [PĜístup získán 1 BĜezen 2013]. [16] J. Vrána a kolektiv, Technická zaĜízení budov v praxi, Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. [17] ASHRAE, Handbook 2005 Fundamentals, Atlanta, 2005. [18] P. Ing. Vladimír Zmrhal, „Vzduchotechnika,“ [Online]. Available: http://www.users.fs.cvut.cz/~zmrhavla. [PĜístup získán 1 Duben 2013]. [19] „Kovoklima - Gürtler, spol. s r.o.,“ 2012. [Online]. Available: www.gurtler.cz. [PĜístup získán Duben 2013]. [20] „Systemair,“ Systemair AB, 2012. [Online]. Available: http://www.systemair.com. [PĜístup získán 20 Duben 2013]. [21] „ISOVER,“ SAINT-GOBAIN, [Online]. Available: http://www.isover.cz/. [PĜístup získán 22 Duben 2013]. [22] J. E. s.r.o. a K. Ing. Derka, CLIMACAL 8.0.0, 2013. [23] C. J. Doc. Ing. Hirš a C. G. Ing. Günter, Vzduchotechnika v pĜíkladech, Brno: Akademické vydavatelství CERM, 2006. [24] J. Chyský a l. K. a. k. Hemza, VČtrání a klimatizace. Technický prĤvodce sv. 31, Brno: BOLIT, 1993. [25] G. C. o. N. S. F. o. Engineering, „The Engineering Tool Box,“ [Online]. [PĜístup získán 18 BĜezen 2013].

83

Seznam dĤležitých oznaþení a symbolĤ Ozn. a A A B´ b C c cp co c d dj dekv ek ei e1,2 fg f F g Gw h h HT H1 Io Io il l23 l Lw m šÐÑ š M n Nzvl +p pp’’ P Pk — R Re s

Název Sluneþní azimut Plocha konstrukce Vzdálenost mezi dvČma anemostaty Charakteristický parametr Teplotní redukþní souþinitel Korekce pro þtyĜhranný prĤĜez Hloubka zapuštČní okna MČrná tepelná kapacita Korekce na þistotu atmosféry Souþinitel souþasnosti, zatížení a zbytkový Hloubka zapuštČní okna TloušĢka materiálu Ekvivalentní prĤmČr Korekþní souþinitel vystavení povČtrnostních vlivĤ Stínící souþinitel Délka stínu Korekþní souþinitel vlivu teploty ŠíĜka svislé þásti rámu Obtokový souþinitel ŠíĜka vodorovné þásti rámu Korekþní souþinitel na vliv spodní vody Výška slunce nad horizontem Entalpie MČrná teplená ztráta Výška pracovní oblasti Intenzita sluneþní radiace Difúzní sluneþní radiace Poþet osob v místnosti MČrné výparné teplo vody Délkový rozmČr Hladina akustického tlaku Souþinitel zmenšení teplotního kolísání Produkce páry od lidí Hmotnostní tok vzduchu Hmotnost obvodových stČn Intenzita výmČny vzduchu PĜíkon parního zvlhþovaþe Tlak Parciální tlak syté vodní páry Délka obvodových stČn PĜíkon Tepelné zisky, ztráty a zátČže Odpor pĜi pĜestupu tepla Reynoldsovo þíslo Stínící souþinitel 84

jednotka ° m2 m m J/kgK m m m m m m ° kJ/kgs.v. W/K m Wm2 Wm2 J/kg m dB g/h kg/s kg h-1 W Pa Pa m W W 2 m K/W -

Seznam dĤležitých symbolĤ a oznaþení (pokraþování) ozn. S S Sos t U +Utb Vi  w x X Ò Ó Ô Ô Õ Ö × Ø Ø Ù Ú Û ® Ü Ý

Název OsvČtlená plocha místnosti Plocha místnosti Plocha okna Teplota Souþinitel prostupu tepla Korekþní souþinitel tepelných mostĤ Objem místnosti Objemový prĤtok Rychlost MČrná vlhkost Vzdálenost stĜedu vyústky od stČny Azimutový úhel normály stČny Sluneþní deklinace Výškový korekþní þinitel Ekvivalentní drsnost potrubí Úþinnost Výpoþtová teplota Faktor citelného tepla Souþinitel tepelné vodivosti Souþinitel tĜení Kinematická viskozita Souþinitel místních ztrát Hustota Relativní vlhkost Návrhová teplená ztráta ýasové zpoždČní

85

jednotka m2 m2 m2 °C W/m2K W/m2K m3 m3/h m/s g/kgs.v. m ° ° m °C W/mK m2/s kg/m3 %

W h

Seznam indexĤ index d c C e ef ekv es equiv g ch i int j k kc l L m, me m m max o o o od od p P pch r R RH s s sv T tb u v v v w z zv 1,2,.. 0 50

název dynamický citelný celkový venkovní, externí efektivní ekvivalentní daná lokalita ekvivalentní zemina chladiþ vnitĜní, interiér, daná místnost interiér sousední místnost konstrukce Konstrukce upravená o tep. most þlovČk vzdálenost prĤmČrný minimální motor maximální odvodní okno radiace difúzní radiace odboþka pára pĜívodní Povrch chladiþe urþitá hodina Rosný bod zátop statický elektronické zaĜízení svČtla celkový tepelný most nevytápČný prostor vČtrání vázaný suchý Vliv vody ztáta zvlhþení PoĜadová þísla kruhový Tlakový rozdíl pĜi 50 Pa 86

Seznam pĜíloh A. 1 – Výpoþet souþinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce A. 2 – Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem A. 3 – Výpoþet vČtrání A. 4 – Celková návrhová tepelná ztráta vČtráním a prostupem B. 1 – Tepelné zisky místností C. 1 – Návrh vČtracích jednotek – výstup z programu CLIMACAL 8.0.0 D. 1 – Rozpis materiálĤ pro klimatizaci - pĜívod D. 2 – Rozpis materiálĤ pro teplovzdušné vČtrání - pĜívod D. 3 – Rozpis materiálĤ pro odvod

Výkresová dokumentace 1 – V Stavební výkres, pĤdorys 2 – V Vzduchotechnika, pĤdorys 3 – V Vzduchotechnika, Ĝezy 4 – V Vzduchotechnika, strojovna, pĤdorys, Ĝez

87

PěÍLOHA A A. 1 – Výpoþet souþinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce Stavenbní ý. þást Materiálu

Popis

D M

Ȝ

R

Uk

W/m.K m2.K/W W/m2.K

Obvodová stČna 14

Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ (vodorovný tepelný tok)

3 Omítka perlitová 0,020 0,110 1 YTONG P2-400 tl. 375 mm 0,375 0,110 2 Omítka vápenná 0,030 0,800 15 Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnČjší stranČ Celková tloušĢka a Uk 0,425 Plochá stĜecha Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ 16 vodorovný povrch (tepelný tok smČrem nahoru) 3 Omítka perlitová 0,020 0,110 YTONG P3,3-600 stropní 7 0,300 0,160 dílce 2 8 beton z perlitu 0,070 0,110 12 Tepelná izolace ORSIL T 0,060 0,039 6 Asfaltová lepenka 0,005 0,200 15 Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnČjší stranČ Celková tloušĢka a Uk 0,455 1

Podlaha na zeminČ - Keramická dlažba Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ 17 vodorovný povrch (tepelný tok smČrem dolĤ) 10 keramická dlažba 0,008 1,010 9 beton hutný 0,050 1,230 3 13 0,08 0,039 Tepelná izolace EPS 70 Z 11 hydroizolace 0,002 0,200 9 beton hutný 0,150 1,230 Celková tloušĢka a Uk 0,290

0,130 0,040 3,409 0,038 0,040 3,80

0,26

0,100 0,182 1,875 0,636 1,538 0,025 0,040 4,40

0,23

0,170 0,008 0,041 2,051 0,010 0,122 2,40

0,42

A. 1 – Výpoþet souþinitelĤ prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce (pokraþování) Stavenbní ý. þást Materiálu

d

Popis

Ȝ

R

Uk

m W/m.K m2.K/W W/m2.K VnitĜní stČna - pĜíþka 150 mm Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ 0,130 14 (vodorovný tepelný tok) 3 Omítka perlitová 0,020 0,110 0,182 4 4 YTONG P2-500 tl. 150 mm 0,150 0,130 1,154 3 Omítka perlitová 0,020 0,110 0,182 Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ 0,130 14 (vodorovný tepelný tok) Celková tloušĢka a Uk 0,19 1,78 0,56 14 5

3 5 3 14

VnitĜní stČna - pĜíþka 100 mm Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ (vodorovný tepelný tok) Omítka perlitová 0,020 YTONG P2-500 tl. 100 mm 0,100 Omítka perlitová 0,020 Odpor pĜi pĜestupu tepla na vnitĜní stranČ (vodorovný tepelný tok)

Celková tloušĢka a Uk

0,130 0,110 0,130 0,110

0,182 0,769 0,182 0,130

0,14

1,39

0,72

6

Okna Vekra Classic [13]

Uk

W/m2.K

1,14

7

DveĜe vnitĜní (norma [8], Tab. D.2)

Uk

W/m2.K

2

8

Prosklené výlohy (norma [8], Tab. D.1)

Uk

W/m2.K

5,65

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem ýíslo místnosti 1.01 Úþel Výdej léþiv Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 Tepelné mosty Utb Ak Ukc ek Ak·Uk·ek kód stavební þást 2 2 W/m ͼK na jedn. W/K m 27,79 0,28 1 7,71 2 Plochá stĜecha Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty pĜes nevytápČné prostory Ak Uk bu Ak·Uk·bu kód stavební þást m2 W/m2ͼK na jedn. W/K - Žádná Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes nevytápČné prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·bu Tepelné ztráty zeminou Ag P B´= 2·Ag/P 2 m Výpoþet B´ m m 119,96 11,6 20,68 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK m2 W/K 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,15 27,79 4,17 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 4,169 GW fg1 fg2 fg1·fg2·GW na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. Korekþní þinitelé 1,45 0,45 1 0,66 HT,ig=(: :kAk·Uequiv,k) ·fg1·fg2·GW Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Ak Uk kód stavební þást

m2

W/m2.K

fij

Ak·Uk·fij

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.06) 11,83 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.04,1.05) 13,30 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.02) 9,80 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.04) 1,58 2,00 0,00 0,00 4 PĜíþka 150 mm (supermarket) 17,85 0,56 0,00 0,00 8 Prosklené výlohy (supermarket) 19,16 5,65 0,00 0,00 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota °C -15 șe VnitĜní výpoþtová hodnota °C 20 ș int,i Výpoþtový rozdíl teplot °C 35 ș int,i - ș e ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem W

7,71

0,00

2,75 ș sousedníh o prostoru [°C] 20 20 20 20 20 20 0,00 10,46

366

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.02 Úþel PĜíjem Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 Tepelné mosty Utb Ukc ek Ak·Uk·ek Ak kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 10,14 0,28 1 2,81 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou P B´= 2·Ag/P Ag 2 m m m Výpoþet B´ 119,96 11,6 20,68 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/K m2 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,15 10,14 1,52 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 1,521 GW fg1 fg2 fg1·fg2·GW Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,45 1 0,66 HT,ig=(: :kAk·Uequiv,k) ·fg1·fg2·GW Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Ak Uk fij Ak·Uk·fij kód stavební þást

m2

W/m2ͼK

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.01) 9,80 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.04) 11,29 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.03) 9,64 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.04) 1,58 2,00 0,00 0,00 8 Prosklené výlohy 4,86 5,65 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (supermarket) 1,58 2,00 0,00 0,00 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 20 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 35 Návrhová tepelná ztráta prostupem ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) W Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 20 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 35 Návrhová tepelná ztráta prostupem ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) W

2,81

1,00 ș sousedního prostoru [°C] 20 20 20 20 20 20 0,00 3,82

134

4674

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.03 Úþel Šatna a umývárna Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 Tepelné mosty Utb Ak Ukc ek Ak·Uk·ek kód stavební þást m2 W/m2ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 6,65 0,28 1 1,85 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou Ag P B´= 2·Ag/P m2 m m Výpoþet B´ 119,96 11,60 20,68 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/K m2 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,15 6,65 1,00 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 0,998 GW fg1 fg2 fg1·fg2·GW Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,45 1 0,66 HT,ig=(: :kAk·Uequiv,k) ·fg1·fg2·GW Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Ak Uk fij Ak·Uk·fij kód stavební þást

m2

W/m2ͼK

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.02) 9,64 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.04) 7,17 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.04) 1,58 2,00 0,00 0,00 8 PĜíþka 150 mm (supermarket) 15,75 0,56 0,00 0,00 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 20 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 35 ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem W Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami HT,ij=: :kAk·Uk·fij Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota °C 20 ș int,i Výpoþtový rozdíl teplot °C 35 ș int,i - ș e ʔ = H · (ș ș ) Návrhová tepelná ztráta prostupem W T,i T,i int,i e

1,85

0,66 ș sousedníh o prostoru [°C] 20 20 20 20 0,00 2,50

88 0,00 21,85

765

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.04 Úþel Sklad léþiv Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 Tepelné mosty Utb Ukc ek Ak·Uk·ek Ak kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 17,98 0,28 1 4,99 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou P B´= 2·Ag/P Ag 2 m m m Výpoþet B´ 119,96 11,60 20,68 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK m2 W/K 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,15 17,98 2,70 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 2,697 GW fg1 fg2 fg1·fg2·GW Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,45 1 0,66 H =(: : A ·U ) ·f ·f Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou T,ig k k equiv,k g1 g2·GW Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Ak Uk fij Ak·Uk·fij kód stavební þást

m2

W/m2.K

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.02) 11,29 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.03) 7,17 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.02) 1,58 2,00 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.03) 1,58 2,00 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.01) 1,58 2,00 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.08) 6,63 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.01) 7,17 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.08) 1,58 2,00 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.09) 3,87 0,72 0,14 0,40 7 DveĜe vnitĜní (1.09) 1,38 2,00 0,14 0,39 5 PĜíþka 100 mm (1.12) 5,62 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.12) 1,58 2,00 0,00 0,00 4 PĜíka 150 mm (supermarket) 9,63 0,56 0,00 0,00 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 20 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 35 ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem W

4,99

1,78 ș sousedního prostoru [°C] 20 20 20 20 20 20 20 20 15 15 20 20 20 0,79 7,56

264

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.05 Úþel Chodba Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 Tepelné mosty Utb Ukc ek Ak·Uk·ek Ak kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 1,89 0,28 1 0,52 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí :kAk·Uk·ek HT,ie=: Tepelné ztráty zeminou Ag P B´= 2·Ag/P 2 m m m Výpoþet B´ 119,96 11,60 20,68 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK m2 W/K 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,15 1,89 0,28 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 0,284 GW fg1 fg2 fg1·fg2·GW Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,45 1 0,66 HT,ig=(: :kAk·Uequiv,k) ·fg1·fg2·GW Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Ak Uk fij Ak·Uk·fij kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 5 PĜíþka 100 mm (1.01) 7,35 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.06) 1,57 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.07) 6,30 0,72 0,14 0,65 7 DveĜe vnitĜní (1.06) 1,58 2,00 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.07) 1,58 2,00 0,14 0,45 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota ș e °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 20 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 35 Návrhová tepelná ztráta prostupem ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) W

0,52

0,19 ș sousedního prostoru [°C] 20 20 15 20 15 1,10 1,81

63

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.06 Úþel PĜíprava léþiv Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 1 Obvodová stČna 0,26 0,05 0,31 6 Okno 1,14 0,30 1,44 Tepelné mosty Utb Ak Ukc ek Ak·Uk·ek kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 15,86 0,28 1,00 4,40 1 Obvodová stČna 8,35 0,31 1,00 2,62 6 Okno 2,85 1,44 1,00 4,10 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou Ag P B´= 2·Ag/P m2 m m Výpoþet B´ 15,86 3,38 9,38 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást 2 2 2 W/m ͼK W/m ͼK m W/K 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,2 15,86 3,17 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 3,172 GW fg2 fg1·fg2·GW fg1 Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,45 1 0,66 HT,ig=(: :kAk·Uequiv,k) ·fg1·fg2·GW Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Ak Uk fij Ak·Uk·fij kód stavební þást

m2

W/m2ͼK

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.01) 11,83 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.05) 1,57 0,72 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.07) 13,30 0,72 0,14 1,36 7 DveĜe vnitĜní (1.05) 1,58 2,00 0,00 0,00 5 PĜíþka 150 mm (supermarket) 16,45 0,56 0,00 0,00 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 20 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 35 ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem W

11,13

2,09 ș sousedníh o prostoru [°C] 20 20 15 20 20 1,36 16,00

560

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.07 Úþel Strojovna Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 1 Obvodová stČna 0,26 0,05 0,31 6 Okno 1,14 0,30 1,44 Tepelné mosty Utb Ak Ukc ek Ak·Uk·ek kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 8,03 0,28 1,00 2,23 1 Obvodová stČna 4,85 0,31 1,00 2,62 6 Okno 2,85 1,44 1,00 4,10 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou Ag P B´= 2·Ag/P m2 m m Výpoþet B´ 8,03 2,20 7,30 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást 2 2 2 W/m ͼK W/m ͼK m W/K 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,22 8,03 1,77 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 1,767 GW fg2 fg1·fg2·GW fg1 Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,36 1 0,53 H =(: : A ·U ) ·f ·f Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou T,ig k k equiv,k g1 g2·GW Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Ak Uk fij Ak·Uk·fij kód

stavební þást

m2

W/m2ͼK

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.06) 13,30 0,72 -0,17 -1,59 5 PĜíþka 100 mm (1.05) 6,30 0,72 -0,17 -0,75 7 DveĜe vnitĜní (1.05) 1,58 2,00 -0,17 -0,53 7 PĜíþka 100 mm (1.08) 13,30 0,72 -0,17 -1,59 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij [W/K] Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 15 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 30 ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem W

8,95

0,93 ș sousedníh o prostoru [°C] 20 20 20 20 -4,46 5,42

162

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.08 Úþel KanceláĜ Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 1 Obvodová stČna 0,26 0,05 0,31 6 Okno 1,14 0,30 1,44 Tepelné mosty Utb Ak Ukc ek Ak·Uk·ek kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 8,33 0,28 1,00 2,31 1 Obvodová stČna 5,03 0,31 1,00 1,58 6 Okno 2,85 1,44 1,00 4,10 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou Ag P B´= 2·Ag/P m2 m m Výpoþet B´ 8,33 2,25 7,40 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást 2 2 2 W/m ͼK W/m ͼK m W/K 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,22 8,33 1,83 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 1,833 GW fg2 fg1·fg2·GW fg1 Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,45 1 0,66 :kAk·Uequiv,k) ·fg1·fg2·GW HT,ig=(: Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Uk fij Ak·Uk·fij Ak kód

stavební þást

m2

W/m2ͼK

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.07) 13,30 0,72 0,14 1,36 5 PĜíþka 100 mm (1.04) 6,63 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.04) 1,58 2,00 0,00 0,00 7 PĜíþka 100 mm (1.09) 3,15 0,72 0,14 0,32 7 PĜíþka 100 mm (1.10) 3,50 0,72 0,14 0,36 7 PĜíþka 100 mm (1.11) 6,30 0,72 0,14 0,65 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota °C -15 șe VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 20 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 35 Návrhová tepelná ztráta prostupem ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) W

7,99

1,21 ș sousedního prostoru [°C] 15 20 20 15 15 15 2,69 11,89

416

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.09 Úþel PĜedsíĖ Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 Tepelné mosty Utb Ukc ek Ak·Uk·ek Ak kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 1,35 0,28 1,00 0,37 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek 0,37 Tepelné ztráty zeminou P B´= 2·Ag/P Ag 2 m m m Výpoþet B´ 119,96 11,60 20,68 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK m2 W/K 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,15 1,35 0,20 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 0,203 GW fg1 fg2 fg1·fg2·GW Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,36 1 0,53 H =(: : A ·U )·f ·f 0,11 Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou T,ig k k equiv,k g1 g2·GW Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty ș Ak Uk fij Ak·Uk·fij sousedníh kód stavební þást o prostoru W/m2ͼK m2 na jedn. W/K [°C] 5 PĜíþka 100 mm (1.12) 3,15 0,72 -0,17 -0,38 20 5 PĜíþka 100 mm (1.04) 4,22 0,72 -0,17 -0,50 20 7 DveĜe vnitĜní (1.04) 1,38 2,00 -0,17 -0,46 20 5 PĜíþka 100 mm (1.08) 3,15 0,72 -0,17 -0,38 20 5 PĜíþka 100 mm (1.10) 3,87 0,72 0,00 0,00 15 7 DveĜe vnitĜní (1.10) 1,38 2,00 0,00 0,00 15 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami -1,72 :kAk·Uk·fij HT,ij=: -1,24 Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota °C -15 șe VnitĜní výpoþtová hodnota °C 15 ș int,i Výpoþtový rozdíl teplot °C 30 ș int,i - ș e ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem -37 W

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.10 Úþel Úklid Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 Tepelné mosty Utb Ukc ek Ak·Uk·ek Ak kód stavební þást 2 2 m W/m ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 1,35 0,28 1,00 0,37 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou P B´= 2·Ag/P Ag 2 m m m Výpoþet B´ 119,96 11,60 20,68 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK m2 W/K 3 Podlaha na zeminČ 0,42 0,15 1,35 0,20 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 0,203 GW fg1 fg2 fg1·fg2·GW Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,36 1 0,53 H =(: : A ·U ) ·f ·f Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou T,ig k k equiv,k g1 g2·GW Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty kód stavební þást

Ak

Uk

fij

Ak·Uk·fij

m2

W/m2ͼK

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.12) 3,15 0,72 -0,17 -0,38 5 PĜíþka 100 mm (1.11) 1,84 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.11) 1,38 2,00 0,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.08) 3,15 0,72 -0,17 -0,38 5 PĜíþka 100 mm (1.09) 3,87 0,72 0,00 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.09) 1,38 2,00 0,00 0,00 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 15 Výpoþtový rozdíl teplot ș int,i - ș e °C 30 ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem W

0,37

0,11 ș sousedního prostoru [°C] 20 15 15 20 15 15 -0,75 -0,27

-8

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.11 Úþel WC Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb Ukc=Uk+ǻUtb kód stavební þást W/m2ͼK W/m2ͼK W/m2·K 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 0,28 1 Obvodová stČna 0,26 0,05 0,31 Tepelné mosty Utb Ak Ukc ek Ak·Uk·ek kód stavební þást m2 W/m2ͼK na jedn. W/K 2 Plochá stĜecha 1,53 0,28 1,00 0,42 1 Obvodová stČna 3,15 0,31 1,00 0,99 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou Ag P B´= 2·Ag/P 2 m m m Výpoþet B´ 1,53 0,90 3,40 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást 2 2 2 W/m ͼK W/m ͼK m W/K 5 podlaha na zeminČ 0,42 0,28 1,53 0,43 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 0,428 GW fg1 fg2 fg1·fg2·GW Korekþní þinitelé na jedn. na jedn. na jedn. na jedn. 1,45 0,36 1 0,53 HT,ig=(: :kAk·Uequiv,k) ·fg1·fg2·GW Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty kód stavební þást

Ak

Uk

fij

Ak·Uk·fij

m2

W/m2ͼK

na jedn.

W/K

5 PĜíþka 100 mm (1.12) 5,95 0,72 -0,17 5 PĜíþka 100 mm (1.10) 1,84 0,72 0,00 7 DveĜe vnitĜní (1.10) 1,38 2,00 0,00 5 PĜíþka 100 mm (1.08) 6,30 0,72 -0,17 Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=:

-0,71 0,00 0,00 -0,75

Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota °C -15 șe VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 15 Výpoþtový rozdíl teplot °C 30 ș int,i - ș e ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem W

1,41

0,23 ș sousedníh o prostoru [°C] 20 15 15 20 -1,47 0,17

5

A.2 - Výpoþet návrhové tepelné ztráty prostupem (pokraþování) ýíslo místnosti 1.12 Úþel Denní kout Tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí Uk ǻUtb kód stavební þást 2 W/m ͼK W/m2ͼK 2 Plochá stĜecha 0,23 0,05 1 Obvodová stČna 0,26 0,05 Tepelné mosty Utb Ak Ukc kód stavební þást m2 W/m2ͼK 2 Plochá stĜecha 7,24 0,28 1 8,14 0,31 Obvodová stČna

Ukc=Uk+ǻUtb W/m2·K 0,28 0,31 ek na jedn. 1,00 1,00

Ak·Uk·ek W/K 2,01 2,55

Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜímo do venkovního prostĜedí HT,ie=: :kAk·Uk·ek Tepelné ztráty zeminou Ag P B´= 2·Ag/P m2 m m Výpoþet B´ 7,24 2,33 6,21 Uk Uequiv,k Ak Ak·Uequiv,k kód stavební þást 2 2 2 W/m ͼK W/m ͼK W/K m 5 podlaha na zeminČ 0,42 0,24 7,24 1,74 Celkem ekvivalentní stavební þásti :k Ak · Uequiv,k [W/K] 1,738 Korekþní þinitelé

fg1 na jedn. 1,45

fg2 na jedn. 0,45

GW na jedn. 1

fg1·fg2·GW na jedn. 0,66

Celkový souþinitel tepelné ztráty zeminou HT,ig=(: :kAk·Uequiv,k) ·fg1·fg2·GW Tepelné ztráty do prostorĤ vytápČných na rozdílné teploty Ak Uk kód stavební þást m2 W/m2ͼK

4,56

1,14

5 5 7 5 5

PĜíþka 100 mm (1.11) PĜíþka 100 mm (1.10) DveĜe vnitĜní (1.04) PĜíþka 100 mm (1.09) PĜíþka 100 mm (1.04)

5,95 3,50 1,38 3,50 4,46

0,72 0,72 2,00 0,72 0,72

0,14 0,14 0,00 0,14 0,00

0,61 0,36 0,00 0,36 0,00

ș sousedního prostoru [°C] 15 15 20 15 20

5

PĜíþka 100 mm (supermarket)

12,95

0,72

0,00

0,00

20

fij

Ak·Uk·fij

na jedn.

W/K

Celkový souþinitel tepelné ztráty pĜes prostory s rozdílnými teplotami :kAk·Uk·fij HT,ij=: Celkový souþinitel tepelné ztráty prostupem HT,i = HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij Teplotní údaje Venkovní výpoþtová hodnota șe °C -15 VnitĜní výpoþtová hodnota ș int,i °C 20 Výpoþtový rozdíl teplot °C 35 ș int,i - ș e ʔT,i = HT,i · (șint,i - șe) Návrhová tepelná ztráta prostupem W

1,33 7,03

246

ýinitel zaclonČní

Výškový korekþní þinitel

Množství vzduchu infiltrací Vinf,i = 2·Vi·n50·e· e

Návrhový souþinitel tepelné ztráty vČtráním

Návrhová tepelná ztráta vČtráním ij v,i = Hv,i · (șint,i-șe)

Vinf,i

Hv,i

ijv,i

-

h-1

-

-

m3/h-1

W/K

W

35 35

0 0

3 3

0,00 0,00

1 1

0,00 0,00

0 0

0 0

20

35

0

3

0,00

1

0,00

0

0

62,9 6,6

20 20

35 35

0 0

3 3

0,00 0,00

1 1

0,00 0,00

0 0

0 0

55,5

20

35

1

3

0,02

1

6,66

2

79

15 20 15 15 15 20

30 35 30 30 30 35

1 1 0 0 0 0

3 3 3 3 3 3

0,02 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00

1 1 1 1 1 1

3,37 3,50 0,00 0,00 0,00 0,00

1 1 0 0 0 0

34 42 0 0 0 0

13,53

5

155

m3

°C

°C

°C

97,3 35,5

20 20

23,3

1.01 - Výdej léþiv 1.02 - PĜíjem 1.03 - Šatna a umývárna 1.04 - Sklad léþiv 1.05 - Chodba 1.06 - PĜíprava léþiv 1.07 - Strojovna 1.08 - KanceláĜ 1.09 - PĜedsíĖ 1.10 - Úklid 1.11 - WC 1.12 - denní kout

28,1 29,2 4,7 4,7 5,4 25,3

Celkem

378,5

șint,i - șe Teplotní rozdíl

șint,i

-15

șe

NechránČné otvory

e

Výpoþtová vnitĜní teplota

e

Výpoþtová venkovní teplota

n50

Vi

Objem místnosti

Oznaþení místnosti

Intenzita výmČny vzduchu pĜi 50 Pa

A.3 – Výpoþet vČtrání

Intenzita výmČny vzduchu Dávka vzduchu na osobu h-1 V (m3/ h-1) 1.01 - Výdej léþiv 400 1.02 - PĜíjem 1 1.03 - Šatna a umývárna 3 1.04 - Sklad léþiv 50 1.05 - Chodba 3 1.06 - PĜíprava léþiv 100 1.07 - Strojovna 2 1.08 - KanceláĜ 3 1.09 - PĜedsíĖ 1 1.10 - Úklid 30 1.11 - WC 50 1.12 - denní kout 2 Oznaþení místnosti

A. 4 – Celková návrhová tepelná ztráta vČtráním a prostupem

Oznaþení místnosti

1.01 - Výdej léþiv 1.02 - PĜíjem 1.03 - Šatna a umývárna 1.04 - Sklad léþiv 1.05 - Chodba 1.06 - PĜíprava léþiv 1.07 Strojovna 1.08 - KanceláĜ 1.09 - PĜedsíĖ 1.10 - Úklid 1.11 - WC 1.12 - denní kout Celkem [W]

Tepelný výkon - pro tepelné ztráty prostupem

Tepelný výkon - pro tepelné ztráty vČtráním

Zátopový tepelný výkon

Celkový tepelný výkon

Klimatizace

ʔT,i

ʔv,i

ʔRH,i

ʔHL,i

ʔHL,i

W

W

W

W

W

366

0

445

-

811

134

0

162

296

88

0

106

194

328

0

318

-

646

560

79

254

-

893

162

34

128

325

416 -37 -8 5

42 0 0 0

133 22 22 24

591 -16 13 30

246

0

116

362 1796

     

2349

PěÍLOHA B B. 1 – Tepelné zisky místností

Tepelné zisky z vnitĜního prostĜedí 1.01 PRODUKCE TEPLA OD LIDÍ Produkce tepla Qc(26°C) ZmČna teploty ti Poþet osob v místnosti il  Celková produkce od lidí \] PRODUKCE TEPLA OD SVÍTIDEL OsvČtlená plocha S Celkový pĜíkon svítidel P Souþinitel souþasnosti chodu c1

72 25 8 634

W °C W

27,79 21 1

m² W -

c2 \?

0,7

-

c3

0,7

-

Qe Celková produkce tepla od el. ZaĜízení \

210

W

Souþinitel zbytkový

409 W Celková produkce tepla svítidel PRODUKCE TEPLA OD ELEKTRICKÝCH ZAěÍZENÍ ZaĜízení 2 x PC PĜíkon technologií P 300 W Souþasnost používání c1 1 Souþasnost prĤm. zatížení Produkce od technologie

210

W

TEPELNÉ ZISKY OD VENTILÁTORģ Objemový tok ventilátorem V

0,11

m3/s

Celkový tlak ventilátorem

ȴp

60,00

Pa

Úþinnost ventilátoru

ɻv

0,70

-

ɻm \O 

0,6

-

Úþinnost motoru

Celkové zisky od ventilátoru 16 TEPELNÉ ZISKY ZE SOUSEDNÍCH MÍSTNOSTÍ Název sousední místnosti 1.06 Plocha S 11,81 Souþinitel prostupu tepla U 0,72 Teplota sousední místnosti tis 24 Tepelné zisky 0 Qs konstrukcemi Název sousední místnosti dveĜe  Plocha S 1,58 Souþinitel prostupu tepla U 2,00 Teplota sousední místnosti tis 24 Tepelné zisky 0 Qs konstrukcemi Celkové tepelné zisky od vnitĜních konstrukcí \c

W 1.02 9,64 0,72 30

1.05 13,28 0,72 24

prodejny 17,85 0,56 26

42

0

20

výloha 19,16 5,65

podlaha 27,79 0,42

26

20

°C

217

-46

W

278

W



m² W·m-2·K-1

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování)

Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí 1.01 Doba výpoþtu 13 h Tato hodina je volena z dĤvodu, že na tuto místnost pĤsobí tepelné venkovní zatížení pouze z horizontálního smČru TEPELNÝ ZISK VENKOVNÍMI STċNAMI StČny stĜednČ tČžké stĜecha TloušĢka stČny 0,455 m ɷ Souþinitel prostupu stavební 0,23 W·m-2·K-1 Uk konstrukce Ploch stavební konstrukce Ak 27,79 m² Teplota v klim. prostoru

ti

PrĤm. rovnocenná sluneþní teplota

trm Tepelné zisky stČnami \c  Celkové tepelné zisky venkovními stČnami \c

24

°C

33,6

°C

60,7

W

61 W TEPELNÁ ZÁTċŽ Z PěÍVODU VENKOVNÍHO VZDUCHU Množství pĜivedeného vzduchu 0,11 m3ͼs-1
 Hustota vzduchu

MČrná tepelná kapacita vzduchu Teplota exteriéru ZátČž z pĜívodu venkovního vzduchu VODNÍ ZISKY Produkce páry od jednoho þlovČka Poþet osob Celková produkce páry Tepelná zátČž vázaným teplem

ȡv cpv

1,1649 kgͼm-3 1000 30

J·kg-1·K-1

te \^

°C

641

mp

116

il

8

mwl \ ?

928

g·h-1

644

W

W g·h-1

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování)

Tepelné zisky z vnitĜního prostĜedí 1.01 PRODUKCE TEPLA OD LIDÍ PRODUKCE TEPLA OD SVÍTIDEL PRODUKCE OD ELEKTROTECHNICKÝCH ZAěÍZENÍ PRODUKCE TEPLA VENTILÁTOREM TEPELNÉ ZISKY ZE SOUSEDNÍCH MÍSTNOSTÍ

\] \? \ \O \c

634 409 210 16 278

W W W W W

Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí 1.01 PROSTUP TEPLA OKNY 1.01 TEPELNÝ SISK SLUNEýNÍ RADIACÍ TEPELNÝ ZISK STěECHOU TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIM. PROSTORU CITELNÝM TEPLEM TEPELNÁ ZÁTċŽ VENKOVNÍM VZDUCHEM – CITELNÉ TEPLO TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZOVANÉHO PROSTORU VÁZANÝM TEPLEM TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZAýNÍHO ZAěÍZENÍ CITELNÝM TEPLEM \^  \ ^ \^ CELKOVÁ TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZOVANÉHO PROSTORU \  \ ^ \ ?

\jk \ \c

0 W 0 W 61 W

\ ^

1607 W

\^

641 W

\ ?

644 W

\^

2247 W

\

2251 W

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování)

Tepelné zisky z vnitĜního prostĜedí 1.04 PRODUKCE TEPLA OD LIDÍ Produkce tepla Qc(26°C) ZmČna teploty ti Poþet osob v místnosti il Celková produkce od lidí \] PRODUKCE TEPLA OD SVÍTIDEL OsvČtlená plocha S Celkový pĜíkon svítidel P Souþinitel souþasnosti chodu c1

62 25 1 68

W °C W

19,87 21 1

m² W -

c2 \?

0,7

-

c3

0,7

-

Qe Celková produkce tepla od el. ZaĜízení \

105

W

Souþinitel zbytkový

292 W Celková produkce tepla svítidel PRODUKCE TEPLA OD ELEKTRICKÝCH ZAěÍZENÍ ZaĜízení PC PĜíkon technologií P 150 W Souþasnost používání c1 1 Souþasnost prĤm. zatížení Produkce od technologie

105

W

TEPELNÉ ZISKY OD VENTILÁTORģ Objemový tok ventilátorem V

0,014 m3/s

Celkový tlak ventilátorem

ȴp

60,00

Pa

Úþinnost ventilátoru

ɻv

0,70

-

ɻm \O 

0,6

-

Úþinnost motoru

Celkové zisky od ventilátoru 2 TEPELNÉ ZISKY ZE SOUSEDNÍCH MÍSTNOSTÍ Název sousední místnosti 1.06 Plocha S 1,57 Souþinitel prostupu tepla U 0,72 Teplota sousední místnosti tis 24 Tepelné zisky 0 Qs konstrukcemi Název sousední místnosti podlaha

W 1.02 11,28 0,72 30

1.03 6,12 0,72 30

1.12 5,62 0,72 30

49

26

24

1.08 7

1.07 6,3

S

19,87

1.09 4

Souþinitel prostupu tepla

U

0,42

0,72

0,72

0,72

Teplota sousední místnosti

tis

20

30

30

30

17

29

27

Plocha



Tepelné zisky -33 Qs konstrukcemi Celkové tepelné zisky od vnitĜních konstrukcí \c

278

W

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování) Název sousední místnosti S

1.01 7,17

dveĜe 9,28

Souþinitel prostupu tepla

U

0,72

2

2

0,56

Teplota sousední místnosti

tis

24

30

24

26

°C

111

0

11

W

Plocha



Tepelné zisky 0 Qs konstrukcemi Celkové tepelné zisky od vnitĜních konstrukcí \c

294

dveĜe prodejny 3,16 9,63 m²

W

Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí 1.04 Doba výpoþtu 13 h Tato hodina je volena z dĤvodu, že na tuto místnost pĤsobí tepelné venkovní zatížení pouze z horizontálního smČru TEPELNÝ ZISK VENKOVNÍMI STċNAMI StČny stĜednČ tČžké stĜecha TloušĢka stČny 0,455 m ɷ Souþinitel prostupu stavební 0,23 W·m-2·K-1 Uk konstrukce Ploch stavební konstrukce Ak 19,87 m² Teplota v klim. prostoru

ti

PrĤm. rovnocenná sluneþní teplota

trm Tepelné zisky stČnami \c  Celkové tepelné zisky venkovními stČnami \c

25

°C

33,6

°C

38,9

W

39 W TEPELNÁ ZÁTċŽ Z PěÍVODU VENKOVNÍHO VZDUCHU Množství pĜivedeného vzduchu 0,014 m3ͼs-1
 Hustota vzduchu

MČrná tepelná kapacita vzduchu Teplota exteriéru ZátČž z pĜívodu venkovního vzduchu VODNÍ ZISKY Produkce páry od jednoho þlovČka Poþet osob Celková produkce páry Tepelná zátČž vázaným teplem

ȡv cpv

1,1649 kgͼm-3 1000

J·kg-1·K-1

te \^

30

°C

mp

116

il

1

mwl \ ?

116

g·h-1

81

W

W

65 g·h-1

W·m-2·K-1

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování)

Tepelné zisky z vnitĜního prostĜedí 1.04 PRODUKCE TEPLA OD LIDÍ PRODUKCE TEPLA OD SVÍTIDEL PRODUKCE OD ELEKTROTECHNICKÝCH ZAěÍZENÍ PRODUKCE TEPLA VENTILÁTOREM TEPELNÉ ZISKY ZE SOUSEDNÍCH MÍSTNOSTÍ

\] \? \ \O \c

68 292 105 2 294

W W W W W

Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí 1.04 PROSTUP TEPLA OKNY 1.01 TEPELNÝ SISK SLUNEýNÍ RADIACÍ TEPELNÝ ZISK STěECHOU TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIM. PROSTORU CITELNÝM TEPLEM TEPELNÁ ZÁTċŽ VENKOVNÍM VZDUCHEM – CITELNÉ TEPLO TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZOVANÉHO PROSTORU VÁZANÝM TEPLEM TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZAýNÍHO ZAěÍZENÍ CITELNÝM TEPLEM \^  \ ^ \^ CELKOVÁ TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZOVANÉHO PROSTORU \  \ ^ \ ?

\jk \ \c

0 W 0 W 39 W

\ ^

800 W

\^

65 W

\ ?

81 W

\^

865 W

\

880 W

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování)

Tepelné zisky z vnitĜního prostĜedí 1.06 PRODUKCE TEPLA OD LIDÍ Produkce tepla Qc(26°C) ZmČna teploty ti Poþet osob v místnosti il Celková produkce od lidí \] PRODUKCE TEPLA OD SVÍTIDEL OsvČtlená plocha S Celkový pĜíkon svítidel P Souþinitel souþasnosti chodu c1

62 25 2 136

W °C W

15,86 21 1

m² W -

c2 \?

0,7

-

c3

0,7

-

Qe Celková produkce tepla od el. ZaĜízení \

210

W

Souþinitel zbytkový

233 W Celková produkce tepla svítidel PRODUKCE TEPLA OD ELEKTRICKÝCH ZAěÍZENÍ ZaĜízení 2 x PC PĜíkon technologií P 300 W Souþasnost používání c1 1 Souþasnost prĤm. zatížení Produkce od technologie

210

W

TEPELNÉ ZISKY OD VENTILÁTORģ Objemový tok ventilátorem V

0,028 m3/s

Celkový tlak ventilátorem

ȴp

60,00

Pa

Úþinnost ventilátoru

ɻv

0,70

-

ɻm \O 

0,6

-

Úþinnost motoru

Celkové zisky od ventilátoru 4 TEPELNÉ ZISKY ZE SOUSEDNÍCH MÍSTNOSTÍ Název sousední místnosti 1.01 Plocha S 11,83 Souþinitel prostupu tepla U 0,72 Teplota sousední místnosti tis 24 Tepelné zisky 0 Qs konstrukcemi Název sousední místnosti podlaha Plocha Souþinitel prostupu tepla



S U

15,86 0,56

Teplota sousední místnosti tis 20 Tepelné zisky -26 Qs konstrukcemi Celkové tepelné zisky od vnitĜních konstrukcí \c

W 1.07 13,30 0,72 30

1.05 1,57 0,72 24

prodejny 16,45 0,56 26

57

0

19

dveĜe 1,58 2

m² W·m-2·K-1

24

°C

0

W

278

W

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování)

Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí 1.06 Doba výpoþtu Sluneþní deklinace Výška slunce Sluneþní azimut Azimutový úhle normály stČny Intenzita sluneþní radiace standartním oknem

10 h ɷ h a ɶ

20,35 52 131 135

Io

506

Wͼm2

Difúzní sluneþní radiace

Iod

130

W·m2

Korekce na þistotu atmosféry

c0

0,85

-

PROSTUP TEPLA OKNY Plocha okna s rámy

So

2,85

m² W·m-2·K-

Souþinitel prostupu tepla Teplota venkovního vzduchu Tepelné zisky okny

Uo te \jk \jk

Celkové tepelné zisky od oken TEPELNÝ ZISK SLUNEýNÍ RADIACÍ ŠíĜka zasklené þásti okna lA

1,14

° ° ° °

1

24,8 3 3

°C W W

1,8

m

Výška zasklené þásti okna ŠíĜka svislé þásti rámu ŠíĜka vodorovné þásti rámu Hloubka okna Hloubka okna Délka stínu

lB f g c d e1

1,4 0,05 0,05 0,125 0,125 0,0087

m m m m m m

Délka stínu

e2

0,16

m

2,32 0,378 403 403

m²

OslunČná plocha okna Sos Stínící souþinitel s \ Tepelný zisk sluneþní radiací Celkový tepelný zisk sluneþní radiací\ Snížení tepelných ziskĤ od oslunČných oken Konstrukce Pošná hustota ȡ S Plocha konstrukce TloušĢka konstrukce ɷ ȴt Max pĜípustné pĜekroþení teploty Hmotnost stČn pro akumulaci m ȴQ Celkové snížení tepelných ziskĤ od oslunČných oken

podlaha 430 15,89 0,29 1 3410 170 246

W W stČny 100 stČny 150  70 70 kgͼŵϸ 26,68 16,45 m² 0,1 0,15 m 1 1 K 934 576 kg 47 29 W W

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování) PrĤmČrné tepelné zisky

Qorm

Maximální hodnota Tepelný zisk sluneþní radiací \ TEPELNÝ ZISK VENKOVNÍMI STċNAMI StČny stĜednČ tČžké TloušĢka stČny ɷ Souþinitel prostupu stavební Uk konstrukce Ploch stavební konstrukce Ak Teplota v klim. prostoru PrĤm. rovnocenná sluneþní teplota Souþinitel zmenšení teplotního kolísání pĜi prostupu tepla stČnou ýasové zpoždČní Rovnocenná sluneþní teplota v dobČ o ` hodin dĜíve

231

W

231

W

stČna 0,425

stĜecha

0,26

0,23

8,96

15,86

ti

24

24

°C

trm

30,2

33,6

°C

m

0,15

-

ʗ

13

h

trʗ

23

°C

Tepelné zisky stČnami \c  Celkové tepelné zisky venkovními stČnami

0,455

12

35

47 W TEPELNÁ ZÁTċŽ Z PěÍVODU VENKOVNÍHO VZDUCHU Množství pĜivedeného vzduchu 0,0280 m3ͼs-1
 Hustota vzduchu

MČrná tepelná kapacita vzduchu Teplota exteriéru ZátČž výmČnou vzduchu VODNÍ ZISKY Produkce páry od jednoho þlovČka Poþet osob Celková produkce páry Tepelná zátČž vázaným teplem

ȡv cpv

1,1649 kgͼm-3 1000

J·kg-1·K-1

te \^

24,8

°C

-7

W

mp

98

g·h-1

il

2

\ ?

196

g·h-1

136

W

m W·m2· -1 K m²

W

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování) Sluneþní deklinace Korekce na þistotu atmosféry Azimutový úhle normály stČny PROSTUP TEPLA OKNY Plocha okna s rámy Souþinitel prostupu tepla Teplota venkovního vzduchu Tepelné zisky okny Provoz lékárny TEPELNÝ ZISK RADIACÍ Výška slunce Sluneþní azimut ŠíĜka zasklené þásti okna Výška zasklené þásti okna ŠíĜka svislé þásti rámu ŠíĜka vodorovné þásti rámu Hloubka okna Hloubka okna Délka stínu Délka stínu OslunČná plocha okna Stínící souþinitel Intenzita slun. radiace Intenzita dif. slun. radiace Tepelný zisk slun. radiací pro h

K c0 N So1 Uo te Qo1 h a lA lB f g c d e1 e2 Sos s Io Iod Qor

° °

20,35 0,85 135

m² W·m-2·K-1 °C 19,50 W -15 7 25 88

21,20 -9 8

23,00 -3 9

24,80 3 10

26,50 8 11

34 100

44 114

52 131

58 152

° ° m m m m m m m m m²

0,13 0,09 2,34

-0,09 0,10 2,61

-0,05 0,13 2,38

-0,01 0,16 2,32

0,04 0,21 2.23

Wͼm2 Wͼm2 W

335 80 267

452 100 388

511 117 411

506 130 403

437 139 346

2,85 1,14 27,90 29,10 13 17 12 13 60 180

58 208

1,8 1,4 0,05 0,05 0,125 0,125 0,13 0,41 0,31 0,68 1,97 1,10 0,378 316 185 141 139 247 157

29,80 19 14

30,00 19 15

29,80 19 16

29,1 17 17

27,9 13 18

52 229

44 246

34 260

25 272

15 283

-1,79 -2,29 0,00

-0,33 -0,34 0,00

-0,18 -0,15 0,00

-0,12 -0,08 0,00

-0,08 -0,04 0,00

130 130 140

117 117 126

100 100 108

78 80 86

53 87 94

B. 1 – Tepelné zisky místností (pokraþování)

Tepelné zisky z vnitĜního prostĜedí 1.06 PRODUKCE TEPLA OD LIDÍ PRODUKCE TEPLA OD SVÍTIDEL PRODUKCE OD ELEKTROTECHNICKÝCH ZAěÍZENÍ PRODUKCE TEPLA VENTILÁTOREM TEPELNÉ ZISKY ZE SOUSEDNÍCH MÍSTNOSTÍ

\] \? \ \O \c

136 233 210 4 76

\jk \ \c

3 W 231 W 47 W

W W W W W

Tepelné zisky z vnČjšího prostĜedí 1.06 PROSTUP TEPLA OKNY 1.01 TEPELNÝ SISK SLUNEýNÍ RADIACÍ TEPELNÝ ZISK STěECHOU TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIM. PROSTORU CITELNÝM TEPLEM TEPELNÁ ZÁTċŽ VENKOVNÍM VZDUCHEM – CITELNÉ TEPLO TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZOVANÉHO PROSTORU VÁZANÝM TEPLEM TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZAýNÍHO ZAěÍZENÍ CITELNÝM TEPLEM \^  \ ^ \^ CELKOVÁ TEPELNÁ ZÁTċŽ KLIMATIZOVANÉHO PROSTORU \  \ ^ \ ?

\ ^

940 W

\^

-7 W

\ ?

136 W

\^

933 W

\

1076 W

PěÍLOHA C C. 1 – Návrh vČtracích jednotek – výstupy z programu CLIMACAL 8.0.0 ZaĜízení þ. 1 Technické údaje

Velikost jednotky

KLMOD 04

OpláštČní

PrĤtok odvod / pĜívod

1581 / 1581 m3/h

TloušĢka panelu

0,6mm ext./0,6mm int.

0,44 / 0,44 m3/s

VnitĜní

Pozink

66,1 / 399 Pa

VnČjší

Lakovaný (RAL

Externí tlak 9002) Rychlost ve volném prĤĜezu

1,1 / 1,1 m/s

Kostra

Hliník

Typ jednotky

Venkovní - Hygienické p.

Izolace

PUR pČna / 50 mm

Tmelení

PĤdorys A.....Okno D.....PrĤchodky pro tlaková þidla (pár) Jednotka s rámem a stĜechou

Celková hmotnost: 257 kg

Odvodní vzduch Transportní sekce 1

Délka: 1550 mm

(1) Vstup vzduchu s Snímatelné 'DveĜe (Pravé) Odvodní vzduch ýelní pĜipojení celoplošné 620 x 600 mm Max. prĤtok 1581 m3/h 0,44 m3/s (2) Filtr s Snímatelné 'DveĜe (Pravé) Údaje o filtru Údaje o proudČní Typ Krátký kapsový PrĤtok 1581 filtr nacvakávací 0,439

m3/h m3/s

Vyložení filtrĤ 592x592

TĜída filtrace ýelní plocha Délka filtru

G4 0,35 360

m2 mm

Poþ./ Max. tl. ztr. Vyp. tlak. ztráta

17/250 134

(3) Tlumiþ hluku ŠíĜka kulis

205

Délka kulis Hladina ak. výkonu Útlum hluku

mm

Provedení

Standard

Rychlost vzduchu

3,4 m/s

840

mm

Poþet kulis

2

Tlaková ztráta

5 Pa

63 Hz 3

125 Hz 8

250 Hz 15

Transportní sekce 2

500 Hz 19

1 kHz 19

Pa Pa

2 kHz 12

Údaje o proudČní (Zima) PrĤtok 1581 0,444 Vstup vzduchu 20/50 Výstup vzduchu 8/75 Celkový výkon 9 Kondenzace 4,22 Úþinnost 55 Tlaková ztráta 79 Údaje o proudČní (Léto) PrĤtok 1581 0,444 Vstup vzduchu 24/50 Výstup vzduchu 28/40 Celkový výkon 2 Kondenzace 0 Úþinnost 47 Tlaková ztráta 79

m3/h m3/s °C/%r.H. °C/%r.H. kW l/h % Pa m3/h m3/s °C/%r.H. °C/%r.H. kW l/h % Pa

PĜíslušenství

- 1x Vana nerez - 1x Sifon

Transportní sekce 3

Délka: 2170 mm s Snímatelné 'DveĜe (Levé) Údaje o motoru D 315 P Standard Výkon 1.1 @ Plug Fan OP 0,2 kW Pryž NapČtí 230/400V-3ph-50Hz

Otáþky OP./max. Úþinnost PĜíkon

1577/2930 ot/min 78 % 0,17 kW

Krytí Prov./Max. Frekv. Otáþky Jmenovitý proud Kód motoru

Údaje o proudČní PrĤtok Celk. tlak. Ztráta Externí tlak

1581 m3/h 0,439 m3/s 223 Pa 66,1 Pa

Dynamický tlak Celkový tlak

11,9Pa 301 Pa

IP55 Termistory (A11) 27/51 Hz 2880 ot/min 2.24 @ OP 1,52 A 80.2.B3.1,1kW.S.S

Hladina ak. výkonu 63 Hz 125 Hz 250 Hz 500 Hz 1 kHz 2 kHz 4 kHz Lw opláštČní 23 34 38 38 35 34 26 Lp* 6 17 21 21 18 17 9 Lw Odvodní vzduch 32,5 41 44 46 44 46 42 Lw Odpadní vzduch 34 44 47 49 47 48 44 *hladina akustického tlaku vypoþtená ve vzdálenosti 2 m (pro volné pole) PĜíslušenství - 1x Okno - 1x F.M. sam. 1,5kW 3x400V (IP54) s LCP panelem (ID Basic drive - 912028) (6) Tlumiþ hluku ŠíĜka kulis Délka kulis Hladina ak. výkonu Útlum hluku (7) Výstup vzduchu

8 kHz 13

Délka: 930 mm

(4) ZpČtné získávání tepla Údaje o ZZT Typ Deskový výmČník Model R Materiál AL Rychlost na vým. 2 m/s Rozteþ lamel 4.4 mm

(5) Odvodní ventilátor Údaje o ventilátoru Velikost Lopatky Izolátory

4 kHz 12

205 530

mm mm

Provedení Poþet kulis

63 Hz 2

125 Hz 5

250 Hz 10

Standard 2 500 Hz 13

1 kHz 16

8 kHz 18 1 34 37

Rychlost vzduchu Tlaková ztráta 2 kHz 12

4 kHz 11

8 kHz 11

dB(A) 43 26 52 55

3,4 m/s 4 Pa

(8+9) Klapková komora + (9) Výstup vzduchu s Snímatelné 'DveĜe (Levé) Odpadní vzduch Pravá klapka široká vnitĜní 710 x 510 mm Max. prĤtok 1581 m3/h Tlaková ztráta 1 0,44 m3/s

Pa

Ovládací moment

4 Nm

Pa

Ovládací moment

4 Nm

PĜívodní vzduch Transportní sekce 4

Délka: 1550 mm

(10) Vstup vzduchu ýerstvý vzduch ýelní klapka celoplošná vnitĜní 450 x 510 mm Max. prĤtok 1581 m3/h Tlaková ztráta 0,44 m3/s (12) Filtr Údaje o filtru Typ TĜída filtrace ýelní plocha Délka filtru

s Krátký kapsový filtr nacvakávací G4 0,35 m2 360 mm

Snímatelné 'DveĜe (Levé) Údaje o proudČní PrĤtok 1581 0,439 Poþ./ Max. tl. ztr. 17/250 Vyp. tlak. ztráta 134

PĜíslušenství

- 1x PrĤchodky pro tlaková þidla (pár)

(13) Tlumiþ hluku ŠíĜka kulis Délka kulis

205 530

mm mm

Provedení Poþet kulis

63 Hz 2

125 Hz 5

250 Hz 10

Hladina ak. výkonu Útlum hluku

Transportní sekce 2

3

m3/h m3/s Pa Pa

Standard 2 500 Hz 13

1 kHz 16

Rychlost vzduchu Tlaková ztráta 2 kHz 12

Údaje o proudČní (Zima) PrĤtok 1581 0,439 Vstup vzduchu -12/81 Výstup vzduchu 6/19 Celkový výkon 9 Úþinnost 55 Tlaková ztráta 73 Údaje o proudČní (Léto) PrĤtok 1581 0,439 Vstup vzduchu 32/33 Výstup vzduchu 28/40 Celkový výkon 2 Úþinnost 47 Tlaková ztráta 73

Transportní sekce 5

Délka: 1860 mm

(15) PĜívodní ventilátor

s

Údaje o ventilátoru

8 kHz 11

4 kHz

8 kHz

m3/h m3/s °C/%r.H. °C/%r.H. kW % Pa m3/h m3/s °C/%r.H. °C/%r.H. kW % Pa

Snímatelné 'DveĜe (Pravé) Údaje o motoru

Velikost

D 315 P Standard

Lopatky

Plug Fan

Izolátory

Pryž

NapČtí

230/400V-3ph-50Hz

Otáþky OP./max. Úþinnost PĜíkon

2153/2930 ot/min 70 % 0,39 kW

Krytí

Kód motoru

IP55 - Termistory (A11) 37/51 Hz 2880 ot/min 2.24 @ OP 1,35 A 80.2.B3.1,1kW.S.S

250 Hz

1 kHz

Celk. tlak. ztráta Externí tlak Dynamický tlak Celkový tlak Hladina ak. výkonu

4 kHz 11

3,4 m/s 4 Pa

Délka: 930 mm

(14) ZpČtné získávání tepla Údaje o ZZT Typ Deskový výmČník Model R obtok (4Nm) Materiál AL Rychlost na vým. 1,9 m/s Rozteþ lamel 4.4 mm

Údaje o proudČní PrĤtok

Vyložení filtrĤ 592x592

1581 m3/h 0,439 m3/s 219 Pa 399 Pa 12 Pa 630 Pa 63 Hz 125 Hz

Výkon

1.1 @ OP 0,4

Prov./Max. Frekv. Otáþky Jmenovitý proud

500 Hz

kW

2 kHz

dB(A)

Lw opláštČní 30 41 46 46 43 43 35 Lp* 13 24 29 29 26 26 18 Lw ýerstvý vzduch 38,5 48 51 53 50 51 47 Lw PĜívodní vzduch 42 51 56 58 57 61 57 *hladina akustického tlaku vypoþtená ve vzdálenosti 2 m (pro volné pole) PĜíslušenství - 1x Okno - 1x F.M. sam. 1,5kW 3x400V (IP54) s LCP panelem (ID Basic drive - 912028) (16) Tlumiþ hluk ŠíĜka kulis Délka kulis Hladina ak. výkonu Útlum hluku

205 840

mm mm

Provedení Poþet kulis

63 Hz 3

125 Hz 8

250 Hz 15

Standard 2 500 Hz 19

1 kHz 19

27 10 40 49

Rychlost vzduchu Tlaková ztráta 2 kHz 12

(17) Výstup vzduchu PĜívodní vzduch ýelní pĜipojení celoplošné 620 x 600 mm Max. prĤtok 1581 m3/h 0,44 m3/s

Odvodní ventilátor D 315 P Standard

4 kHz 12

8 kHz 13

51 34 58 65

3,4 m/s 5 Pa

PĜívodní ventilátor D 315 P Standard

ZaĜízení þ. 2 Technické údaje Velikost jednotky PrĤtok na pĜívodu Externí tlak Rychlost ve volném prĤĜezu Typ jednotky NadmoĜská výška

KLMOD 04 778 m3/h 0,22 m3/s 0 Pa 0,6 m/s Venkovní - Hygienické p. 0m

OpláštČní TloušĢka panelu VnitĜní VnČjší Kostra Izolace

0,6mm ext./0,6mm Pozink Lakovaný Hliník PUR pČna / 50 mm

Tmelení

Nárys Jednotka s rámem a stĜechou

Celková hmotnost: 70 kg

Transportní sekce 1

Délka: 2480 mm

(1) Vstup vzduchu ýerstvý vzduch ýelní klapka celoplošná vnČjší 600 x 610 mm Max. prĤtok 778 m3/h Tlaková ztráta 0,22 m3/s PĜíslušenství - 1x Manžeta 620x600mm (2) OhĜívaþ PĜipojení Pravé (450941) Údaje o výmČníku Údaje o proudČní Typ VýmČník "A" PrĤtok Materiál Cu/Al 0,216 Rychlost na vým. 0,8 m/s Vstup vzduchu ěad/okruhĤ 1/11 Výstup vzduchu Rozteþ lamel 2,12 mm Bezpeþnostní koef. PĜipojení DN15 Zvenku Celkový výkon Tlaková ztráta (3) Chladiþ (450947) Údaje o výmČníku Typ Materiál Rychlost na vým. ěad/okruhĤ Rozteþ lamel PĜipojení

PĜíslušenství (4) Zvlhþovaþ Údaje o vlhþení

0

Pa

778 m3/s 6/19 27,8/5 42 5,7 3

m3/h Glykol °C/%r.H. °C/%r.H. % kW Pa

778 m3/s 28/40 11,5/98 0 5 kW l/h Pa

m3/h Glykol °C/%r.H. °C/%r.H. % kW

Ovládací moment

4 Nm

Údaje o médiu Typ 0 Vstup/výstup PrĤtok Tlaková ztráta

Voda % 90/70 246 0,5

°C kg/h kPa

Údaje o médiu Typ 0 Vstup/výstup PrĤtok Tlaková ztráta

Voda % 5/13 540 1

°C kg/h kPa

PĜipojení Pravé VýmČník "G" Cu/Al 0,8 m/s 6/13 2,54 mm DN32 Zvenku Citelný výkon Kondenzace Tlaková ztráta - 1x Vana Al - 1x Sifon

Údaje o proudČní PrĤtok 0,216 Vstup vzduchu Výstup vzduchu Bezpeþnostní koef. Celkový výkon 4,5 1,3 18

s Snímatelné 'DveĜe (Pravé) PĜipojení Pravé Zahrnuje parní a kondenzátní potrubí pro pĜipojení vyvíjeþe do vzdálenosti 3m. Údaje o proudČní Údaje o médiu

Typ

PĜipojení PĜíslušenství (5) Filtr Údaje o filtru Typ TĜída filtrace ýelní plocha Délka filtru

Parní Carel UE005XL001 & 1x DP060D30R0 Modulaþní 3/4 " - 1x Vana Al - 1x Sifon s Dlouhý kapsový filtr nacvakávací F7 0,35 m2 700 mm

PrĤtok Vstup vzduchu Výstup vzduchu Tlaková ztráta

778 0,216 27,8/5 27,8/27 0

Snímatelné 'DveĜe (Pravé) Údaje o proudČní PrĤtok 778 0,216 Poþ./ Max. tl. ztr. 38/450 Vyp. tlak. ztráta 244

(6) Výstup vzduchu PĜívodní vzduch ýelní pĜipojení celoplošné 620 x 600 mm Max. prĤtok 778 m3/h 0,22 m3/s PĜíslušenství - 1x Manžeta 620x600mm

m3/h m3/s °C/%r.H. °C/%r.H. Pa

m3/h m3/s Pa Pa

PrĤtok

Vyložení filtrĤ 592x592

5 kg/h

ZaĜízení þ.3 Technické údaje KLMOD 04 803 m3/h 0,22 m3/s 0 Pa 0,6 m/s VnitĜní - Hygienické p. 0m

Velikost jednotky PrĤtok na pĜívodu Externí tlak Rychlost ve volném prĤĜezu Typ jednotky NadmoĜská výška Tmelení

OpláštČní TloušĢka panelu VnitĜní VnČjší Kostra Izolace

0,6mm ext./0,6mm Pozink Pozink Hliník PUR pČna / 50 mm

Nárys Jednotka s rámem

Celková hmotnost: 32 kg Transportní sekce 1

Délka: 1550 mm

(1) Vstup vzduchu ýerstvý vzduch ýelní klapka celoplošná vnČjší 600 x 610 mm Max. prĤtok 803 m3/h Tlaková ztráta 0,22 m3/s PĜíslušenství - 1x Manžeta 620x600mm (2) OhĜívaþ (450941) Údaje o výmČníku Typ Materiál Rychlost na vým. ěad/okruhĤ Rozteþ lamel PĜipojení

TĜída filtrace ýelní plocha Délka filtru

Pa

Ovládací moment

4 Nm

PĜipojení Pravé VýmČník Cu/Al 0,8 1/11 2,12 DN15

"A" m/s mm Zvenku

Údaje o proudČní PrĤtok 0,223 Vstup vzduchu Výstup vzduchu Bezpeþnostní koef. Celkový výkon Tlaková ztráta

(3) Volná komora 620mm s PĜíslušenství - 1x Okno (4) Filtr Údaje o filtru Typ

0

s Dlouhý kapsový filtr nacvakávací F7 0,35 m2 700 mm

803 m3/s 6/19 27,8/5 39 5,9 3

m3/h Glykol °C/%r.H. °C/%r.H. % kW Pa

Údaje o médiu Typ 0 Vstup/výstup PrĤtok Tlaková ztráta

Voda % 90/70 252 0,6

Snímatelné 'DveĜe (Pravé) Snímatelné 'DveĜe (Pravé) Údaje o proudČní PrĤtok 803 0,223 Poþ./ Max. tl. ztr. 38/450 Vyp. tlak. ztráta 244

(5) Výstup vzduchu PĜívodní vzduch ýelní pĜipojení celoplošné 620 x 600 mm Max. prĤtok 803 m3/h 0,22 m3/s PĜíslušenství - 1x Manžeta 620x600mm

m3/h m3/s Pa Pa

Vyložení filtrĤ 592x592

°C kg/h kPa

ZpČtné získávání tepla

OhĜívaþ a chladiþ pro klimatizaci OhĜívaþ

Chladiþ

OhĜívaþ pro teplovzdušné vČtrání

PĜíloha D D.1 – Rozpis použitých materiálĤ pro klimatizaci - pĜívod Pozice Popis 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17 1.18 1.19 1.20 1.21

VíĜivé vyústky firmy Mandík, typ: VVM 400 C/V/P/16/R TPM001/96 Flexihadice Þ 200 mm; l = 400 mm PĜechod 140 x 100 mm - Þ 200 mm; l = 250 mm Oblouk 90°; R = 150; 140 x 100 mm PĜímá trouba 140 x 100 mm; l = 1400 mm Rozboþka nesymetrická 140 x 100 – 140 x 100 – 200 x 140 mm Rozboþka nesymetrická 125 x 100 – 200 x 140 – 225 x 160 mm Flexihadice Þ 200 mm; l = 800 mm PĜechod 125 x 100 mm - Þ 200 mm; l = 250 mm PĜímá trouba 125 x 100 mm; l = 1100 mm Odskok 125x 100 mm; l = 300 mm; e = 150 mm PĜímá trouba 125 x 100 mm; l = 500 mm PĜímá trouba 225 x 160 mm; l = 500 mm Rozboþka nesymetrická 140 x 110 – 225 x 160 – 250 x 180 mm PĜímá trouba 140 x 100 mm; l = 500 mm PĜímá trouba 140 x 100 mm; l = 2200 mm Oblouk 90°; R = 150; 250 x 180 mm PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 200 mm Požární klapka PKI-S-EI 90S 250 x 180 mm DV1-2 S BKS1 PR PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 245 mm PĜechod nesymetrický 250 x 180 mm – 600 x 620 mm; l = 540 mm

Poþet kusĤ 4 1 3 3 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1

D.2 – Rozpis použitých materiálĤ pro teplovzdušné vČtrání – pĜívod Pozice Popis VíĜivé vyústky firmy Mandík, typ: 2.01 VVM 300 C/V/P/8/R TPM001/96 2.02 Flexihadice Þ 160 mm; l = 500 mm 2.03 PĜechod 110 x 100 mm - Þ 160 mm 2.04 PĜímá trouba 110 x 100 mm; l = 2000 mm 2.05 Flexihadice Þ 160 mm; l = 250 mm 2.06 PĜechod 100 x 100 mm - Þ 160 mm 2.07 Oblouk 90°; R = 150; 100 x 100 mm 2.08 Rozboþka nesymetrická 110 x 110 – 100 x 100 – 160 x 110 mm 2.09 PĜímá trouba 160 x 110 mm; l = 3000 mm 2.10 PĜímá trouba 160 x 110 mm; l = 500 mm 2.11 Oblouk 90°; R = 150; 160 x 110 mm 2.12 Rozboþka nesymetrická 110 x 110 – 160 x 110 – 200 x 140 mm 2.13 PĜímá trouba 200 x 140 mm; l = 1100 mm 2.14 Rozboþka nesymetrická 100 x 100 – 200 x 140 – 200 x 160 mm 2.15 PĜímá trouba 100 x 100 mm; l = 800 mm 2.16 PĜímá trouba 200 x 160 mm; l = 1500 mm 2.17 Rozboþka nesymetrická 160 x 110 – 200 x 160 – 200 x 180 mm 2.18 PĜechod 160 x 110 mm - Þ 200 mm 2.19 Flexihadice Þ 200 mm; l = 250 mm VíĜivé vyústky firmy Mandík, typ: 2.20 VVM 400 C/V/P/16/R TPM001/96 2.21 PĜímá trouba 200 x 180 mm; l = 800 mm Požární klapka PKTM III – C 200 x 180/375 mm .40 2.22 TPM 075/09

2.23 2.24 2.25 2.26 2.27 2.28 2.29 2.30 2.31 2.32 2.33 2.34 2.35 2.36 2.37 2.38 2.39

Oblouk 90°; R = 150; 225 x 180 mm PĜímá trouba 225 x 180 mm; l = 330 mm Rozboþka nesymetrická 225 x 180 – 250 x 180 – 110 x 100 mm Flexihadice Þ 160 mm; l = 550 mm PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 800 mm Oblouk 90°; R = 150; 250 x 180 mm PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 1840 mm Oblouk nesymetrický 90°; R = 150; 250 x 180 na 620 x 500 mm PĜechod nesymetrický 620 x 500 mm – 600 x 620 mm; l = 300 mm Oblouk 90°; R = 150; 620 x 600 mm PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 2500 mm Požární klapka PKI-S-EI 90S 620 x 600 mm DV1-2 S BKS1 PR PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 280 mm PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 3250 mm PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 1170 mm PĜímá trouba 250 x 180 mm; l = 600 mm Rozboþka symetrická 620 x 600 mm

Poþet kusĤ 5 1 3 1 4 2 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 6 1 1 1 1 1 1 1

D.3 – Rozpis použitých materiálĤ pro odvod Pozice Popis VíĜivé vyústky firmy Mandík, typ: 3.01 VVM 400 C/V/O/16/R TPM001/96 Flexihadice Þ 200 mm; l = 280 mm 3.02 PĜechod 180 x 100 mm - Þ 200 mm; l = 250 mm 3.03 Oblouk 90°; R = 150; 180 x 100 mm 3.04 PĜímá trouba 180 x 100 mm; l = 1600 mm 3.05 Rozboþka nesymetrická 125 x 100 – 180 x 100 – 250 x 200 mm 3.06 PĜechod 125 x 100 mm - Þ 200 mm; l = 250 mm 3.07 PĜímá trouba 250 x 200 mm; l = 250 mm 3.08 Oblouk 90°; R = 150; 250 x 200 mm 3.09 Rozboþka nesymetrická 200 x 160 – 250 x 200 – 355 x 225 mm 3.10 Flexihadice Þ 200 mm; l = 750 mm 3.11 PĜechod 160 x 110 mm - Þ 200 mm; l = 250 mm 3.12 PĜímá trouba 160 x 110 mm; l = 1600 mm 3.13 VíĜivé vyústky firmy Mandík, typ: 3.14 VVM 300 C/V/O/8/R TPM001/96 Flexihadice Þ 160 mm; l = 450 mm 3.15 Redukþní clonka SPI 160 3.16 PĜechod 100 x 100 mm - Þ 160 mm; l = 250 mm 3.17 PĜímá trouba 100 x 100 mm; l = 250 mm 3.18 PĜímá trouba 180 x 140 mm; l = 2600 mm 3.19 Rozboþka nesymetrická 125 x 100 – 180 x 140 – 200 x 160 mm 3.20 PĜímá trouba 125 x 100 mm; l = 500 mm 3.21 PĜechod 125 x 100 mm - Þ 160 mm; l = 250 mm 3.22 Flexihadice Þ 160 mm; l = 550 mm 3.23 PĜímá trouba 200 x 160 mm; l = 1600 mm 3.24 PĜímá trouba 355 x 225 mm; l = 1940 mm 3.25 Flexihadice Þ 200 mm; l = 550 mm 3.26 PĜechod 180 x 125 mm - Þ 200 mm; l = 250 mm 3.27 Oblouk 90°; R = 150; 180 x 125 mm 3.28 PĜímá trouba 180 x 125 mm; l = 1100 mm 3.29 Odskok 180 x 125 mm; l = 300 mm; e = 150 mm 3.30 PĜímá trouba 180 x 125 mm; l = 500 mm 3.31 Rozboþka nesymetrická 355 x 225 – 180 x 125 – 355 x 280 mm 3.32 PĜímá trouba 355 x 280 mm; l = 980 mm 3.33 Oblouk 90°; R = 150; 355 x 280 mm 3.34 PĜechod nesymetrický 355 x 280 mm – 315 x 450 mm; l = 375 mm 3.35 Rozboþka symetrická 315 x 450 mm 3.36 PĜechod nesymetrický 250 x 200 mm – 315 x 450 mm; l = 100 mm 3.37 Flexihadice Þ 160 mm; l = 330 mm 3.38 Požární klapka PKTM III – C 100 x 100/375 mm .40 3.39 TPM 075/09

Poþet kusĤ 5 3 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 5 2 2 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

D.3 – Rozpis použitých materiálĤ pro odvod (pokraþování) Pozice Popis Rozboþka nesymetrická 100 x 100 – 250 x 200 – 225 x 200 mm 3.40 PĜímá trouba 225 x 200 mm; l = 200 mm 3.41 Oblouk 90°; R = 150; 225 x 200 mm 3.42 PĜímá trouba 225 x 200 mm; l = 350 mm 3.43 Rozboþka nesymetrická 180 x 125 – 225 x 200 – 225 x 200 mm 3.44 PĜímá trouba 225 x 180 mm; l = 500 mm 3.45 Odskok 225 x 180 mm; l = 300 mm; e = 150 mm 3.46 PĜímá trouba 225 x 180 mm; l = 400 mm 3.47 Rozboþka nesymetrická 100 x 100 – 225 x 180 – 140 x 100 mm 3.48 PĜímá trouba 140 x 100 mm; l = 250 mm 3.49 Odskok 140 x 100 mm; l = 300 mm; e = 150 mm 3.50 PĜímá trouba 140 x 100 mm; l = 1000 mm 3.51 Oblouk 90°; R = 150; 140 x 100 mm 3.52 PĜechod 140 x 100 mm - Þ 160 mm; l = 250 mm 3.53 Flexihadice Þ 160 mm; l = 260 mm 3.54 PĜímá trouba 450 x 315 mm; l = 200 mm 3.55 Požární klapka PKI-S-EI 90S 450 x 315 mm DV1-2 S BKS1 PR 3.56 PĜímá trouba 450 x 315 mm; l = 200 mm 3.57 Oblouk 90°; R = 150; 450 x 315 mm 3.58 PĜímá trouba 450 x 315 mm; l = 1800 mm 3.59 PĜechod nesymetrický 450 x 315 mm – 600 x 620 mm; l = 1180 mm 3.60

Poþet kusĤ 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1