VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT

INTERNETOVÝ MARKETING INTERNET MARKETING

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. RADIM BROUNEK

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2014

Ing. ZUZANA NĚMCOVÁ, Ph.D.

Tato verze diplomové práce je zkrácená (dle Směrnice děkana č. 2/2013). Neobsahuje identifikaci subjektu, u kterého byla diplomová práce zpracována (dále jen „společnost XY s.r.o.“) a dále informace, které jsou dle rozhodnutí dotčeného subjektu jeho obchodním tajemstvím či utajovanými informacemi.

Abstrakt: Diplomová práce se zabývá propagací společnosti XY s.r.o. na internetu prostřednictvím návrhu a tvorby nových internetových stránek a elektronického obchodu. Marketingová strategie se zaměřuje zejména na zvýšení návštěvnosti webových stránek a elektronického obchodu. V práci bude popsána současná situace společnosti pomocí analýz PEST, PORTER a SWOT, na základě zjištěných údajů bude zvoleno vhodné řešení k dosažení vytyčených cílů. Jednotlivé cíle budou postupně zpracovány a průběžně sledovány a vyhodnocovány. Po uplynutí období jednoho roku budou jednotlivé cíle vyhodnoceny a bude navrhnut další vhodný postup.

Abstract: Diploma thesis deals with the internet promotion of the company XY s.r.o. For company will be created new companyes website and e-shop. Internet marketing is focused on increasing website and e-shop traffic. Thesis will describe current situation of company using PEST, PORTER and SWOT analysis. According to the results of analysis will be selected the most appropriate solution to achieve objectives. Individual targets will be progressively developed and continuously monitored and evaluated. After a period of one year will be suggested suitable procesudres for further websites development.

Klíčová slova: E-commerce, elektronický obchod, podnikání na internetu, internetový marketing, internetová reklama

Key Words: E-commerce, Internet business, business on the internet, internet marketing, internet advertising.

Bibliografická citace BROUNEK, R. Internetový marketing. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2014. 102 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Zuzana Němcová, PhD.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a že všechny použité literární zdroje jsem správně a úplně citoval a nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu § 60 Zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Brně dne 15. 1. 2014

……………………………… Bc. Radim Brounek

Poděkování Tímto bych rád poděkoval paní Ing. Zuzaně Němcové, PhD. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracovávání diplomové práce.

Obsah Úvod................................................................................................................................ 12 1.

2.

Vymezení problému a cíle práce ............................................................................ 13 1.1

Cíl práce ........................................................................................................... 13

1.2

Vymezení problému ......................................................................................... 13

Teoretická východiska ............................................................................................ 14 2.1

Definice podnikání ........................................................................................... 14

2.2

Internet ............................................................................................................. 14

2.3

Teoretické vymezení elektronického obchodu ................................................. 15

2.4

Kategorie elektronického obchodu .................................................................. 16

2.5

Česká právní úprava elektronického obchodu ................................................. 17

2.6

Výhody elektronického obchodu ..................................................................... 18

2.7

Marketing ......................................................................................................... 19

2.7.1

Marketingový plán ...................................................................................... 19

2.7.2

Analýza SWOT ........................................................................................... 20

2.7.3

Internetový marketing ................................................................................. 21

2.8

Systémy pro správu obsahu na internetu .......................................................... 26

2.8.1

CMS ............................................................................................................ 27

2.8.2

Open source ................................................................................................ 28

2.8.3

Wordpress ................................................................................................... 29

2.8.4

Rozšiřování funkcí - plugin ........................................................................ 31

2.8.5

OpenCart ..................................................................................................... 32

2.9

Systém, informační systém .............................................................................. 33

2.9.1 3.

Ekonomický a účetní systém POHODA ..................................................... 33

Analýza problému a současné situace (Utajeno) .................................................... 35 3.1

Představení společnosti .................................................................................... 35

3.1.1

Historie společnosti..................................................................................... 35

3.1.2

Profil společnosti ........................................................................................ 35

3.1.3

Předmět podnikání ...................................................................................... 35

3.2

Stávající stav webových stránek ...................................................................... 35

3.3

Analýza trhu ..................................................................................................... 35

3.3.1

PEST analýza .............................................................................................. 35

3.3.2

Porterův model konkurenčních sil .............................................................. 35

3.3.3

SWOT analýza ............................................................................................ 35

3.4 4.

Shrnutí analýzy trhu ......................................................................................... 35

Vlastní návrh řešení, přínos návrhů řešení (utajeno) .............................................. 36 4.1

Výběr domény .................................................................................................. 36

4.2

Výběr vhodného uložiště pro webové stránky ................................................. 36

4.3

Stránky společnosti – xy .................................................................................. 36

4.3.1

Grafický návrh webových stránek .............................................................. 36

4.3.2

Struktura webových stránek: ...................................................................... 36

4.3.3

blog.xy.cz .................................................................................................... 36

4.4

Elektronický obchod – xy.cz ............................................................................ 36

4.4.1

Prodávaný sortiment ................................................................................... 36

4.4.2

Cenová strategie .......................................................................................... 36

4.4.3

Platební podmínky ...................................................................................... 36

4.4.4

Dodací podmínky ........................................................................................ 36

4.4.5

Obchodní a reklamační podmínky .............................................................. 37

4.4.6

Registrace zákazníka................................................................................... 37

4.4.7

Proces nákupu ............................................................................................. 37

4.5

Tvorba microsite .............................................................................................. 37

4.5.1

Off page faktory .......................................................................................... 37

4.5.2

On page faktory .......................................................................................... 37

4.5.3

Komunikace se zákazníkem........................................................................ 37

4.5.4

Newsletter ................................................................................................... 38

4.5.5

Google Analytics ........................................................................................ 38

4.5.6

Sklik ............................................................................................................ 38

4.6

Postup při zpracování navrhnutého řešení ....................................................... 38

4.6.1

Tvorba HTML šablon ................................................................................. 38

4.6.2

Nasazení stránek na redakční systém Wordpress ....................................... 38

4.6.3

Tvorba elektronického obchodu s CMS OpenCart ..................................... 38

4.7

Bezpečnost internetových stránek .................................................................... 38

4.7.1

Bezpečnost redakčních systémů ................................................................. 39

4.7.2

FTP účet ...................................................................................................... 39

4.7.3

Výběr webhostingu ..................................................................................... 39

4.7.4

Rozšíření funkcí redakčního systému ......................................................... 39

4.8

Rozpočet tvorby webových stránek ................................................................. 39

4.9

Statistika přístupu na webové stránky .............................................................. 39

4.10

Pozice ve vyhledávačích ............................................................................. 39

4.11

Návrh na další úpravy ................................................................................. 39

5.

Závěr ....................................................................................................................... 40

6.

Seznam použité literatury ....................................................................................... 42 6.1

Odborné články ................................................................................................ 44

6.2

Elektronické zdroje .......................................................................................... 45

7.

Seznam obrázků (částečně utajeno) ........................................................................ 48

8.

Seznam tabulek (utajeno)........................................................................................ 49

9.

Příloha ..................................................................................................................... 50 9.1

Statistika přístupu na webové stránky (utajeno) .............................................. 50

Úvod Internet se stává stále důležitějším faktorem téměř ve všech oblastech podnikání. Doba, kdy internetové stránky sloužili pouze jako jednoduchá prezentace společnosti, je už dávno pryč. Nyní internet funguje jako plnohodnotný marketingový nástroj, který se řídí svými vlastními pravidly a zásadami. Mnoho společností se zabývá obchodováním pouze na internetu, některé společnosti používají internet jako nástroj pro marketing a efektivně tak zvyšují své zisky. Společností, které nemají ani jednoduchou informativní webovou stránku je dnes už minimum a toto množství se neustále snižuje, protože všichni začínají cítit potřebu prezentovat se na internetu. V poslední době také neustále roste obliba elektronických obchodů, které nám umožňují nakupovat zboží z pohodlí domova nebo z jakéhokoliv jiného místa kde se zrovna nacházíme. Zákazníci začínají vnímat nákup přes internet jako relativně bezpečný. Čím dál více zákazníků objevuje i další výhody elektronického obchodování, jako je jednoduché porovnání zboží a výběr z mnoha druhů a značek oproti běžné kamenné prodejně. Za zboží je možné platit převodem na účet, dobírkou, přes různé platební brány, platební či kreditní kartou a dalšími způsoby. Toto jsou všechno kroky, které umožňují jednoduchý a rychlý nákup. S rostoucí oblibou elektronických obchodů roste také konkurence elektronických obchodů. Tato diplomová práce bude zaměřena na návrh nových internetových stránek společnosti XY s.r.o. společně s novým internetovým obchodem. Společnost se zabývá velkoobchodní činností v oblasti plastových karet a bezkontaktních identifikačních médií. Společnost má doposud jednoduché internetové stránky, které informují návštěvníky o nabízených produktech a službách. Vzhledem k tomu, že společnost má vyšší cíle v oblasti RFID technologií na českém a slovenském trhu a i v dalších státech, je nutná změna. Diplomová práce je rozdělena do tří částí – teoretické, analytické a návrhové. V návrhové části je mimo jiné uveden postup při zpracování nových stránek, v poslední části této kapitoly je vyhodnocen běh nových internetových stránek za období jednoho roku a jsou navrhnuty další vhodné kroky k dalšímu rozvoji webových stránek.

12

1. Vymezení problému a cíle práce 1.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je navrhnout a následně realizovat vhodnou marketingovou strategii, internetové stránky a elektronický obchod pro společnost XY s.r.o. Jedním z hlavních cílů marketingové strategie je zvýšení návštěvnosti stránek a zisku společnosti. Po zpracování analýz vnějšího a vnitřního prostředí a analýzy konkurence budou vytvořeny nové webové stránky společnosti společně s elektronickým obchodem. Po dobu jednoho roku bude tento projekt sledován a průběžně upravován podle potřeb. Po uplynutí tohoto období budou vyhodnoceny výsledky a budou navrhnuty další kroky k dalšímu rozvoji společnosti v oblasti internetu.

1.2 Vymezení problému Práce je zaměřena na společnost XY s.r.o., hlavní činností této firmy je velkoobchodní prodej a realizace xy a xy. Společnost v současné době vlastní internetové stránky, které však nesplňují všechny požadavky společnosti. Z toho důvodu bude v práci provedena analýza současného stavu společnosti i internetových stránek a budou navrhnuty vhodné kroky, které budou mít za cíl zvýšit počet návštěvníků a obrat společnosti.

13

2. Teoretická východiska V této části jsou popsány základní pojmy, které se váží k danému tématu. Cílem je, aby se v této práci orientoval i člověk, který nemá žádné zkušenosti s online marketingem a internetem všeobecně.

2.1 Definice podnikání Základní definici podnikání popisuje obchodní zákoník jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je ve většině případů osoba zapsaná v živnostenském nebo obchodním rejstříku (16.). Hlavní podstatou podnikání je snaha o dosažení zisku jakožto přebytku výnosů nad náklady. Zisku dosahujeme uspokojováním potřeb zákazníků. Potřeby zákazníků podnikatel uspokojuje svými výrobky a službami prostřednictvím trhu, čímž čelí určitému riziku. Snahou podnikatele je sledovat takovou strategii a politiku, která by toto riziko snížila na přijatelnou úroveň a zároveň zhodnotila vloženou snahu i finanční prostředky (8.).

2.2 Internet „Věc, kterou nikdo nevlastní a která je součástí každodenního života více než stamilionů lidí na celém světě. Celosvětová soustava vzájemně propojených počítačových sítí. Ano, je to Internet“ (1.). Skutečná internetová síť, tak jak ji známe dnes, je naprosto samostatná a skládá se z uzlových bodů se servery, kterými jsou výkonné počítače poskytující a zpracovávající všechny potřebné služby. Uzlové body jsou mezi sebou propojeny pomocí speciálních vysokorychlostních datových spojů, většinou jsou tvořeny optickými kabely a na vysokou vzdálenost satelitním přenosem. Existuje jediná internetová síť ale obrovské množství vzájemně propojených samostatných sítí samotných poskytovatelů (3.).

14

2.3 Teoretické vymezení elektronického obchodu „Pod pojmem elektronický obchod se obecně rozumí podnikání prostřednictvím elektronických prostředků. To zahrnuje nejen obchodování se zbožím (hmotným i nehmotným) a službami, ale i všechny související kroky od reklamy, přes uzavření smlouvy, její plnění, a to včetně poprodejní podpory a služeb. Z právního hlediska jde zásadně o projevy vůle – právní úkony, směřující k uzavírání smluv, které jsou realizovány pomocí počítačových sítí. Podle definice používané OECD zahrnuje elektronický obchod jakékoli obchodní transakce, které provádějí osoby fyzické i právnické, přičemž tyto transakce jsou založeny na elektronickém zpracování a přenosu dat. Podobně WTO pod elektronický obchod zahrnuje jak výrobky, které jsou prodávány a placeny přes internet, ale doručovány ve hmotné podobě, tak produkty, které jsou přes internet doručovány v podobě digitální. Z právních předpisů práva EU se k elektronickému obchodu vztahuje primárně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu. Česká republika tuto směrnici transponovala především zákonem č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (co do odpovědnosti providera a šíření obchodních sdělení) a zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (co do úpravy nevyžádané komunikace za účelem šíření obchodních sdělení) a novelou občanského zákoníku (v rámci institutu tzv. spotřebitelských smluv).(15.)“

15

2.4 Kategorie elektronického obchodu Elektronický obchod lze rozdělit do několika kategorií: dle účastníků: 

obchodování mezi podniky/obchodníky navzájem – B2B (business to business),



spotřebitelské smlouvy s koncovými zákazníky – B2C (business to customer),



obchod

mezi

dvěma

nepodnikateli/spotřebiteli

navzájem,

např.

elektronické aukce – C2C (customer to customer), 

obchody, kdy zákazník oslovuje podnikatele, např. definuje zboží a vyzývá obchodníky k podání nabídek – C2B (customer to business),



vztahy ke státní správě (eGovernment), např. elektronické podání daňového přiznání – B2A, C2A (business/customer to administration),

podle otevřenosti použitého média: 

uzavřené transakce – obchod po uzavřených sítích,



otevřené transakce – obchod mezi otevřeným počtem účastníků,

podle způsobu plnění: 

přímé elektronické obchody – objednávka, placení i dodávka nehmotných

statků

se

uskutečňuje

výhradně

prostřednictvím

elektronických prostředků, 

nepřímé elektronické obchody – objednávka, uzavření smlouvy nebo i placení se uskutečňuje prostřednictvím elektronických prostředků, dodávka zboží se děje tradičními prostředky (15.).

16

2.5 Česká právní úprava elektronického obchodu “Na e-obchod reaguje právo třemi možnými způsoby: V některých případech lze stávající právní úpravu bez dalšího aplikovat na e-obchod (např. ochrana autorského práva). Jiné stávající právní normy dostaly aplikací na právní vztahy vznikající v rámci eobchodu zcela nový rozměr (např. určení rozhodného práva). V neposlední řadě si e-obchod vynutil přijetí i zcela nových právních norem (např. právní úprava elektronického podpisu). Z předpisů českého právního řádu, které nově reagují na e-obchod lze uvést: 

zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti,



zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu,



Občanský zákoník (úpravou spotřebitelských smluv prostřednictvím elektronických prostředků),



Občanský soudní řád (úpravou elektronického podání, doručování a elektronického platebního rozkazu),



zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který upravuje elektronické úkony státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, Pozemkového fondu České republiky a jiných státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů (orgán veřejné moci) vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek. Tento zákon nabývá účinnosti 1. 7. 2009“ (15.).

17

2.6 Výhody elektronického obchodu Jednou z hlavních výhod elektronického obchodování v porovnání s kamennými obchody je jeho schopnost zastihnout spotřebitele kdekoli, dokonce v jiných zemích. Jedinečným aspektem elektronického obchodování je to, že malé společnosti mohou soupeřit stejně účinně jako společnosti velké. V budoucnosti je pravděpodobný prudký nárůst mezinárodního elektronického obchodování. Firmy, jež „nastoupí do rozjetého internetového vlaku včas“, budou mít velice pravděpodobně významnou marketingovou výhodu (2.). Definice mezinárodního elektronického obchodování: „Za mezinárodní e-obchod považujeme takový právní vztah, který v sobě obsahuje mezinárodní prvek“ (2.). “Že je e-commerce v jejím širším rámci všeobecně prospěšnou věcí, která rozšiřuje možnosti působení jakékoli společnosti prakticky bez omezení – pokud obchoduje přes Internet, dokládá i oficiální vyjádření a vztah Evropského parlamentu EU k mezinárodnímu obchodu přes Internet: „Evropský parlament vítá skutečnost, že spotřebitelé mají prospěch z přístupu k virtuálně neomezené škále zboží a služeb díky tomu, že nejsou omezeni zeměpisně, vzdáleností a prostorem, i díky možnosti získat transparentní a nezaujaté informace, srovnání cen, cílenou reklamu online a výhody plynoucí z toho, že kdokoli připojený k internetu z domu, v zaměstnání nebo kdekoli jinde může hledat a nakupovat online dvacet čtyři hodin denně“ (2.).

18

2.7 Marketing „Neexistuje jediná strategie, jež by byla tím nejlepším řešením pro všechny firmy. Každý podnik si musí najít cestu, která je za daných okolností nejsmysluplnější, musí zohlednit svou současnou situaci, příležitosti, cíle a prostředky. Marketing hraje ve strategickém plánování významnou úlohu. Zajišťuje informace a další vstupy, které pomáhají při přípravě strategického plánu. Strategické plánování je zároveň první fázi marketingového plánování a definuje úlohu marketingu v organizaci. Marketing se řídí strategickým plánem a musí spolupracovat s ostatními složkami organizace na dosažení strategických cílů“ (12.).

2.7.1 Marketingový plán „V rámci strategického plánu organizace existují marketingové plány jednotlivých jednotek, produktů či značek. Je nutná řada samostatných plánů, protože i v rámci úzce zaměřených organizací mohou různé třídy výrobků čelit značně odlišným okolnostem“ (12.). Plán produktu či značky by měl zahrnovat klíčové závěry, současnou marketingovou situaci, příležitosti a hrozby, cíle a problémy, marketingové strategie, programy činností, rozpočty a kontrolní mechanizmy (12.). „V marketingovém prostředí se nacházejí síly blízké společnosti, které ovlivňují její schopnost uspokojit zákazníka, například ostatní firemní oddělení, články distribučního systému, dodavatelé, konkurenti a další cílové skupiny. Vyskytují se tam ale i obecnější demografické a ekonomické síly, politické a právní síly, technologické a ekologické síly a společenské a kulturní síly. Při přípravě své nabídky a positioningu na cílovém trhu musí společnost brát všechny tyto síly v úvahu“ (12.).

19

2.7.2 Analýza SWOT „Analýza SWOT vycházi z auditu trhu. Jedná se o stručný seznam kritických faktorů na daném trhu, který hodnotí silné a slabé stránky organizace ve srovnání s konkurencí. Analýza SWOT by měla zahrnovat náklady a další nemarketingové proměnné. Neměla by pominout dosud nevyužité příležitosti ani hrozby. Pokud plány závisí na předpokladech o trhu, ekonomice nebo konkurenci, je třeba tyto předpoklady vyjádřit explicitně“ (12.).

2.7.2.1 Marketingová strategie Jedná se o nastínění obecné marketingové strategie, neboli „plán hry“ směrující k dosažení cílů. Marketingová strategie je vlastně marketingová logika, s jejíž pomocí chce podnikatelská jednotka dosáhnout svých marketingových cílů. Ukazuje, jak strategie pro cílové trhy a positioning staví na rozdílných výhodách společnosti. Měla by se také věnovat tržních segmentům, na které se společnost zaměří. Ty se liší svými potřebami a požadavky, reakcemi na marketing a rentabilitou. Společnost by měla své úsilí zaměřit na ty tržní segmenty, ve kterých se může z konkurenčního hlediska nejlépe uplatnit. Pro každý z nich by měla vypracovat samostatnou marketingovou studii (12.).

2.7.2.2 Marketingový mix „Manažer by měl také nastínit specifické strategie pro následující prvky marketingového mixu na jednotlivých cílových trzích: nové produkty, osobní prodej, reklama, podpora prodeje, ceny a distribuce. Manažer by měl zodpovědět, jak se jednotlivé strategie vypořádají s hrozbami, příležitostmi a kritickými problémy již popsanými v plánu“ (12.).

20

2.7.2.3 Rozpočet Plány činností umožňují manažerovi vytvořit podpůrný marketingový rozpočet, což je v podstatě výkaz očekávaných zisků a ztrát. K určení příjmů se použijí předpokládané tržby jednotky a průměrná čistá cena. Na straně výdajů jsou uvedeny náklady na výrobu, fyzickou distribuci a marketing. Výsledný rozdíl představuje očekávaný zisk. Tento rozpočet je předložen vyšší úrovni řízení, která jej buď schválí nebo zamítne. Po schválení se stává základem pro nákup materiálu, plánování výroby, plánování lidských zdrojů a marketingové operace (12.).

2.7.3 Internetový marketing Jedná se o soubor internetových nástrojů, které se vzájemně podporují, čímž dochází k synergickému efektu. Nejdůležitějším z těchto nástrojů je webová prezentace, samozřejmě se nejedná o jediný nástroj. Patří sem například email marketing, marketing ve vyhledávačích, mcrosite, link building, intranety a extranety, různé formy online reklamy a další (26.). Vzhledem

ke

specifickým

nárokům

internetu

zahrnuje

internet

marketing

technologickou složku. Další důležitou vlastností, kterou je potřeba brát v úvahu, je rychlost s jakou se internet mění (26.).

2.7.3.1 SEM Jedná se o zkratku Search engine marketing, tedy marketing ve vyhledávačích. Jde o součást internet marketingu, která podobně jako další formy online reklamy je zaměřena na propagaci a zvyšování známosti a viditelnosti webu. Jde zde hlavně o nákup placených textových odkazů v různých podobách, obvykle s PPC modelem (platba za kliknutí) či jako přednostní výpisy. Do SEM patří i další produkty velkých portálů, např. garance první stránky či placené zápisy v katalogu, ty jsou však málokdy výhodné (25.).

21

Významnou výhodou SEM oproti některým jiným formám propagace je možnost zjistit přesný počet příchozích návštěvníků. Známe-li konverzní poměr našich stránek (a některé PPC systémy jej samy měří), lze v SEM velice přesně spočítat návratnost investic. SEM tako momentálně patří k jedněm z nejefektivnějších forem online reklamy (25.).

2.7.3.2 Newsletter – email marketing Jedná se o anglický termín označující elektronický zpravodaj, ve kterém jde nejčastěji o emaily ve formátu HTML, které jsou pravidelně zasílané přihlášeným odběratelům. Newletter je moderní, levný a účinný marketingový nástroj (31.). Bez ohledu na typ komunikace plní newsletter následující úkoly: 

Připomíná existenci firmy,



předává informace zákazníkům či zájemcům,



zvyšuje důvěryhodnost značky,



vede čtenáře k objednání výrobku či služby,



získává zpětnou vazbu (31.).

„Newsletter však lze s výhodou nasadit i při dalších speciálních příležitostech, např. při budování komunity. Důležité je, aby newsletter poskytoval užitečné informace, jen tak může plnit marketingové cíle. V opačném případě si lidé newsletter odhlásí, případně se sníží důvěra ve značku“ (31.). „Velký

význam

má

i samotné provedení

newsletteru,

jeho

kreativita,

velikost, sémantika a další vlastnosti samotného emailu. Značnou roli hraje i čas odeslání newsletteru, vyhodnocování jednotlivých kampaní a další technologické aspekty“ (31.).

22

„Podle

zákona je

nutné

newsletter

a další

elektronickou

poštu

zasílat

pouze přihlášeným čtenářům, tedy lidem, kteří k tomu dali prokazatelný souhlas. Jinak jde o rozesílání spamu, za což hrozí pokuty. Nejjednodušším způsobem, jak umožnit přihlašování newsletteru, je umístit na web formulář spolu s ukázkovým číslem. Může zde být umístěn i archív newsletteru, který zpřístupní rozesílané informace i nepřihlášeným čtenářům“ (31.).

2.7.3.3 SEO SEO – Search Engine Optimalization, tedy optimalizace pro vyhledávače. Základem SEO je jakýsi neohraničený soubor pravidel, jejichž dodržení zajistí stránkám dobré umístění ve výsledcích vyhledávání. Tato pravidla vznikla (a stále se mění) praktickým pozorováním činnosti vyhledávačů, jejich algoritmů a hodnocení výsledků vyhledávání (23.). U více konkurenčních oborů je SEO mnohem složitější (a řádově dražší) – obvykle zahrnuje SEO analýzu,

jejímž

vhodných klíčových

slov,

výsledkem

je

optimální SEO strategie,

různé SEO taktiky,

změny

výběr

v informační

architektuře webu, SEO úpravy textů, budování zpětných odkazů a další činnosti (23.). Optimalizace pro vyhledávače může být velice efektivním marketingovým nástrojem. Nejde přímo o reklamu, nikdo není přesvědčován ani podbízen Vaší nabídkou. Optimalizace umožňuje zachytit ty návštěvníky, kteří mají o nabízené produkty či služby zájem (24.). „Optimalizace pro vyhledávače tedy spočívá především ve schopnosti přesvědčit vyhledávače, že náš web je nejrelevantnějším výsledkem na danou hledanou frází, tzv. klíčové slovo. Znamená to, že web soupeří se všemi ostatními weby indexovanými vyhledávačem a musí zvítězit. Není to však tak úplně jednoduché, vyhledávače dnes sledují přibližně 150 různých činitelů, podle kterých výsledky vyhledávání řadí (a stále jich přibývá). Váha jednotlivých činitelů se navíc průběžně mění v čase podle aktuálních algoritmů vyhledávače“ (24.).

23

„I v oboru optimalizace pro vyhledávače samozřejmě existují různé podvodné techniky (tzv. praSEO). K nejčastějším patří například cloaking, skrytý obsah, doorway page či link farmy. Ve většině případů se jim však rozhodně vyplatí vyhnout, hrozí za ně penalizace. Ta může trvat i několik let – amatérská či nekvalitní optimalizace pro vyhledávače tak dokáže web naprosto znehodnotit“ (24.). „Obecně se optimalizace pro vyhledávače rozděluje na dvě základní oblasti. Mezi tzv. on-page faktory patří větší část ze zmiňovaných 150 činitelů. Jde o činitele, které lze ovlivnit přímo na samotném webu, např. struktura prezentace, funkce a přístupnost navigace, stavba textů a hustota klíčových slov, kvalita kódu stránek, tvar URLa mnoho dalších“ (24.). „Mezi tzv. off-page faktory se pak počítají především zpětné odkazy, zejména jejich kvantita, kvalita, forma a umístění na odkazujících stránkách. Významný je i PageRank odkazujících stránek a spousta dalších aspektů. Význam off-page faktorů pro optimalizaci pro vyhledávače se v poslední době stále zvyšuje a právě proto nabývá na důležitosti i link building“ (24.).

2.7.3.4 On-page faktory Tímto názvem se označují faktory spjaté s obsahem a kódem stánky a jejím umístění v rámci celého webu (30.). Pečlivé vyladění on-page faktorů může velice příznivě ovlivnit hodnocení stránky vyhledávači a tím i její umístění ve výsledcích vyhledávání. To platí zejména pro méně konkurenční oblasti (31.). On-page faktory lze rozdělit do několika hlavních kategorií. Sémantikou stránky máme na mysli především správné používání HTML značek z hlediska jejich významu, např.

pro označení hlavního nadpisu, <strong> pro zvýraznění atd. Vyhledávač tak pozná, které části stránky jsou jak důležité a čeho se tedy daná stránka týká (30.). Kvalitou

kódu myslíme

jeho

strukturu, validitu,

absenci

neplatných

odkazů,

celkovou přístupnost webu a spoustu dalších. Mezi on-page faktory tohoto typu pravděpodobně také patří poměr textového obsahu k délce celého kódu (30.).

24

Hodnota

textů z pohledu

vyhledávače

je

určena

především

přítomností

příslušných klíčových slov, jejich rozmístěním (např. v titulku, hlavním nadpisu) a hustotou (není tak důležitý počet, jako poměr k ostatním slovům). Patří sem i frekvence tzv. stop slov (např. některých zájmen). Předpokládá se, že tyto on-page faktory také ovlivňuje existence příbuzných slov v textu (31.). Kromě těchto tří kategorií však existuje spousta dalších on-page faktorů, které ovlivňují pozice stránky ve vyhledávači. Příkladem takových on-page faktorů může být třeba klíčová slova v URL dokumentu, stáří stránky, častost jejích úprav nebo délka existence celé domény. Předpokládá se, že vyhledávače dnes berou při hodnocení v úvahu více než 200 faktorů (30.).

2.7.3.5 Off-page faktory jsou činiteli, podle nichž vyhledavače určují umístění stránky ve výsledcích vyhledávání a které se nenacházejí přímo na hodnocené stránce. Off-page faktory mají vhledem ke své horší ovlivnitelnosti většinou větší váhu než on-page faktory (29.). Hlavními off-page faktory jsou především kvalitní zpětné odkazy. Důležitá je nejen kvantita (celkový počet), ale i jejich kvalita (z jak důležitých stránek přicházejí), např. PageRank. Značný význam má text odkazu i jeho nejbližší okolí. Mezi off-page faktory patří také relevance odkazující stránky, tématická příbuznost odkazujícího webu, pravděpodobně je důležité i stáří odkazu a jeho vznik v reakci na změnu odkazovaného dokumentu. Váhu odkazu nejspíš ovlivňují také jeho umístění na stránce, umístění odkazující stránky ve struktuře webu a spousta dalších faktorů (29.). Mezi off-page faktory se obvykle počítají i vnitřní odkazy v rámci celého webu. Příkladem takových off-page faktorů z oblasti informační architektury mohou být třeba hloubka zanoření ve struktuře webu, dostatečné prolinkování se souvisejícími dokumenty, či odkazy na nadřazené stránky v hierarchii webu, minimálně na homepage. Informační architektura webu také ovlivňuje přerozdělování PageRanku (většinou se vyplatí budovat spíše weby s „plochou“ strukturou) a jeho celkovou kumulaci (29.).

25

2.7.3.6 SERP SERP je anglická zkrátka ze Search engine result page, tj. stránka výsledků vyhledávání. Tento výraz se používá ve smyslu „zkontrolovat umístění v SERP“. Znamená to projít SERP nejdůležitějších vyhledávačů na příslušné klíčové slovo a zjistit, na jaké pozici se stránka nachází (27.). „Umístění v SERP většinou mnohem lépe vypovídá o kvalitě a optimalizaci webu než populárnější hodnocení podle GTPR, velikosti PageRanku ukazovaném v Google Toolbaru. Smysl však většinou má jen umístění na první či druhé stránce SERP, na další stránky zabloudí už jen málo uživatelů a tyto pozice již nepřináší příliš velkou návštěvnost“ (27.).

2.7.3.7 Link building Jedná se o významnou součást optimalizace pro vyhledávače. Vyhledávače podle počtu a kvality zpětných odkazů určují pozici stránek ve výsledcích. Link building také zvyšuje návštěvnost z odkazujících stránek a podporuje budování značky. U link buildingu nejde pouze o výměnu odkazů, jde o komplexní obor, který se prolíná s ostatními složkami internet marketingu. V mále konkurenčním prostředí se může link building omezit pouze na výměnu odkazů, naopak u náročných projektů je často nutné v rámci link building aktivit vybudovat celý speciální web s unikátním obsahem (28.).

2.8 Systémy pro správu obsahu na internetu V současné době je na trhu velká nabídka nejrůznějších systémů, které umožňují efektivně řídit a spravovat takřka libovolné webové stránky. Tyto systémy můžeme najít na jednoduché firemní webové prezentaci, osobním blogu, na nejrůznějších elektronických obchodech, i na rozsáhlých internetových portálech. Tyto systémy bývají nejčastěji označovány jako CMS (Content Management System) a jsou dostupné pod mnoha různými licencemi. Velkou nabídku na trhu tvoří OpenSource CMS, tyto systémy jsou zdarma a na jejich vývoji a propagaci se podílí rozsáhlá komunita fanoušků.

26

2.8.1 CMS „Pojem CMS (content management system) se stále častěji objevuje jak v portfoliu produktů téměř všech vývojářů IT systémů tak i v odborných médiích“ (14.). Obecná definice říká, že každý systém pro správu obsahu musí umožňovat: 

Pořizování obsahu (manuální i automatické),



kategorizaci a hledání,



spolupráci při pořizování a/nebo aktualizaci obsahu, publikace obsahu (14.).

„Velká část dostupných CMS je orientována na vytváření a správu webové prezentace. Tyto systémy někdy bývají označovány jak WCM – web content management systémy. Správa velkých prezentací byla jedním z důležitých impulsů pro vznik CMS, proto je systémů v této kategorii na trhu dostupných nejvíce“ (14.). „Každá organizace, která má svou vlastní webovou prezentaci vytvářenou bez podpůrných systémů, se dříve či později setká s fenoménem nazývaným webmaster bottleneck. Problém je způsoben tím, že na jedné straně existuje poměrně velká část pracovníků, kteří jsou zodpovědní za vytváření obsahu a jeho aktualizaci, ale na druhé straně je jen malý tým lidí (webmasteři), kteří mohou tyto změny skutečně provádět, protože provedení změn je podmíněno dobrou znalostí použité technologie. Informace jsou pak vytvářeny mimo systém webu a požadavky na jejich zveřejnění jsou nesystematicky směrovány na webmastery“ (14.). „Kromě toho, že webmaster bude dříve či později zahlcen požadavky na změnu prezentace, je i potenciálním zdrojem chyb vyplývajících jednak z ručního přenosu obsahu na web a ale především ze špatné interpretace obsahu či pokynů toho, kdo obsah vytvořil“ (14.). „Nasazení CMS (kromě již uvedených výhod) umožní změny obsahu i zcela netechnickým uživatelům. Uživatelé mohou měnit obsah přímo prostředky CMS a mohou snadno sledovat dopad provedených změn na výslednou prezentaci. Striktní oddělení obsahu od jeho prezentace, které je základní vlastností CMS, činí editaci obsahu jednodušší a umožňuje snadnou změnu formy prezentace bez nutnosti zásahu do samotných dat“ (14.).

27

Nasazení CMS se výrazně dotkne struktury týmu, který je za webovou prezentaci zodpovědný (14.).

Obrázek 1. Výsledná struktura týmu pro správu obsahu. Zdroj: (14.).

2.8.2 Open source „Termín open source se datuje od druhé poloviny 90. let 20. století a souvisí také se založením OSI (Open Source Initiative), kdy se open source vydělil z oblasti tzv. free software“ (9.). Open source je difinován jako „popis principů a metodik k prosazení otevřeného přístupu k tvorbě a návrhu produkce různého zboží, produktů, zdrojů či technologických postupů a rad. Pojem je nejčastěji spojován se zdrojovými kódy k počítačovým programům, které jsou takto dostupné široké veřejnosti s odlehčenými nebo žádnými právy k intelektuálnímu vlastnictví. To umožňuje uživatelům tvořit UGC (UserGenerated Content) a to buď individuálně metodou přírůstků, nebo spoluprací“ (9.). „U open source je důležitá otázka licencování. Základní hledisko je, zda dané dílo obsahuje copyright. Díla, která nejsou chráněna žádnou takovou klauzulí, se označují jako public domain, tedy „veřejný majetek“ či „veřejné vlastnictví“. Základní dělení spočívá v tom, zda jde o dílo open/free, tedy o svobodný software, popř. software odpovídající kritériím definice open source podle Open Source Initiative, nebo zda jde o klasický proprietární software“ (9.).

28

„Je-li software opatřen copyrightem, ale nejde zároveň o proprietární software, tj. splňuje-li definici open source, záleží při dělení opět na povaze licence. Pokud má licence povahu copyleft (tj. zda klade požadavky na formu licence, pod kterou je šířeno odvozené dílo), nebo licenci modifikovaného (odvozeného) díla neupravuje“ (9.). Nejběžnější licencí, pod kterou jsou šířeny open source projekty, je GNU GPL.

2.8.2.1 GNU GPL „GNU GPL (GNU General Public License) je softwarová licence řešící především otázku přístupnosti a distribuce zdrojových kódů softwaru. Je koncipována tak, že autor je povinen zpřístupnit zdrojové kódy programu, pokud se rozhodne své dílo (re)distribuovat“ (19.). „Existuje neoficiální český překlad GNU GPL, originální verze se nachází v angličtině na webu projektu GNU (spolu s dalšími licencemi GNU), navíc je přiložen ke každému programu šířenému pod GNU GPL, obvykle je umístěn v souboru COPYING“ (19.). „Zdrojový kód k programům šířeným pod GNU GPL je nejen dostupný, ale každý jej může libovolně modifikovat a dále šířit nebo používat v jiných programech šířených pod GNU GPL (GNU GPL je tzv. virální licence). Pod GNU GPL je vydáváno mnoho linuxových programů a distribucí“ (19.).

2.8.3 Wordpress WordPress je jedním ze systémů pro správu webového obsahu na internetových stránkách, jehož cílem je být dostupný všem uživatelům, tedy i těm, kteří si neprošli fází tvorby webových stránek v HTML, programování v PHP apod. Tento systém umožňuje přímo vytvořit a vlastnit profesionální web, s kterým si jeho tvůrci mohou dělat, co uznají za vhodné (10.).

29

Tento systém je napsán v jazyce PHP a pro ukládání dat a práci s nimi používá databázi MySQL. Byl a je vyvíjen jako open source pod licencí GNU GPL. S velkou pravděpodobností patří mezi nejoblíbenější blogovací nástroje a právě k tomuto účelu je primárně určen. S postupem vývoje tohoto systému se však neustále přidávaly nové služby, které dnes dělají z WordPressu komplexní systém pro správu webového obsahu. V tomto systému tedy není problém vytvořit elektronický obchod, rozsáhlou fotogalerii, blogy, či firemní web (10.).

2.8.3.1 Instalace systému WordPress Instalace systému je poměrně jednoduchá a uživatelsky přívětivá. Vzhledem k tomu, že je tento systém zdarma můžete ho jednoduše získat stažením např. z oficiálních stránek http://wordpress.org/. Stažené soubory musíme umístit na server, k bezproblémovému chodu systému je zapotřebí server, na kterém běží server APACHE a je zde dostupný jazyk PHP a databáze MySQL. Následná instalace potom proběhne v několika málo krocích prostřednictvím internetového prohlížeče. K dokončení instalace je zapotřebí zapsat několik údajů týkající se databáze (jméno databáze, uživatelské jméno, heslo a umístění databáze) dále pak vytvořit uživatelské jméno a heslo pro přístup do administrace systému (10.).

2.8.3.2 Šablony systému WordPress Šablonou se myslí grafická podoba webu, která je od jádra redakčního systému oddělena. K dispozici je celá řada volně dostupných šablon, některé šablony jsou k dispozici za poplatek. Samozřejmostí je také používání vlastních šablon. Veškeré soubory, ze kterých se pomocí PHP generuje výsledný obraz webu, jsou umístěny v adresáři wp-content/themes. V jednotlivých složkách jsou potom uloženy šablony webu. Každá šablona má svůj adresář, své soubory, a je zcela nezávislá na ostatních (10.).

30

2.8.4 Rozšiřování funkcí - plugin Nejlepší způsob, jak rozšířit systém Wordpress o další funkce je pomocí zásuvného modulu, který je v tomto systému označován jako plugin. V dnešní době existuje obrovské množství těchto pluginů. Velké množství jich je umístěno přímo v repozitáři1 systému Wordpress, na další pluginy je možné narazit na internetu od nejrůznějších příznivců tohoto systému (10.). 

Získávání pluginů

Většina pluginů je zdarma, některé umožňují poslat tvůrci odměnu. V případě že je uživatel s pluginem velmi spokojen, může touto cestou podpořit další vývoj tohoto pluginu (10.). Na internetu se také nacházejí prémiové pluginy, které jsou k dispozici za poplatek. Jedná se nejčastěji o velmi propracované pluginy, které systém rozšíří například o elektronický obchod, zpřístupňování dílčích stránek za poplatek apod. (10.). Instalace jednotlivých pluginů je velmi jednoduchá, většinou stačí pouze plugin nainstalovat přes repozitář1 Wordpressu. Tento repozitář je dostupný v administračním rozhraní systému a také jako samostatné webové stránky, jeho obsluha je velmi jednoduchá (10.). Pluginy je nutné udržovat aktuální, stejně jako udržovat aktuální verzi redakčního systému. Vývojáři kromě přidávání nových funkcí a oprav chyb také udržují plugin aktuální vzhledem k verzi redakčního systému. Pokud nebudeme aktualizovat pluginy a pouze budeme provádět aktualizaci redakčního systému, může se stát, že některé pluginy přestanou fungovat správně. V horších situacích se může stát, že vývojář svůj plugin nehodlá dále vyvíjet a opravovat takovým způsobem, aby bezproblémově fungoval v novějších verzích redakčního systému. V takovém případě je potřeba porozhlédnout se po jiném pluginu nebo si tento plugin vlastnoručně opravit (10.).

1

Jedná se o speciální server na internetu, který provozuje tvůrce systému a uživatelům je umožněno z tohoto serveru stahovat aktualizace, nové programy apod.

31

2.8.5 OpenCart „OpenCart je jednoduchý elektronický obchod volně šířitelný pod licencí GNU LGPL. Nabízí svým uživatelům vložení neomezeného počtu produktů, kategorií a výrobců. Dále je možné použít více měn, platebních způsobů a dodání zboží. Aplikace navíc podporuje administraci více obchodů pomocí jedné instalace“ (20.). Současná verze programu v době psaní této práce je OpenCart v 1.5.6, nové verze vycházejí zhruba jednou za 3 – 6 měsíců. Systém je napsán v jazyce PHP a svá data ukládá do databáze MySQL. OpenCart je postavený na vlastním frameworku, kdy jsou od sebe odděleny jednotlivé aplikační části. V případě OpenCart to jsou 4 úrovně: 

Definice jazykového překladu,



část pro komunikaci s databází,



programovou část,



prezentační část pro zobrazování výstupu v podobě HTML stránky (21.).

2.8.5.1 Administrace Administrace systému OpenCart je velmi jednoduchá a uživatelsky příjemná. Systém je defaultně v anglickém jazyce. Je možné doinstalovat další jazyky včetně češtiny. OpenCart podporuje více jazyků a měn najednou (21.).

2.8.5.2 Šablony Po instalaci je systém dostupný s klasickou šablonou, kterou je možné začít ihned používat a během 5 minut si tak můžete zprovoznit vlastní elektronický obchod. Různé webové servery nabízejí další šablony. Šablonu je samozřejmě také možné vytvořit vlastní.

32

2.8.5.3 Rozšíření systému I přesto, že systém po instalaci nabízí velkou možnost funkcí a nastavení, je možné přidat další rozšíření v podobě modulů, které rozšiřují funkce elektronického obchodu. Největší množství modulů je dostupných z internetových stránek opencart.com, rozšíření vytvářejí vývojáři elektronického obchodu i samotní uživatelé systému. Některé moduly jsou zdarma, jiné za poplatek.

2.9 Systém, informační systém Obecně přijatá definice charakterizuje systém jako množinu prvků a vazeb. Prvky systému na dané úrovni rozlišení chápeme jak nedělitelné. Vazby mezi prvky představují jednosměrné nebo obousměrné spojení mezi nimi. Systém se vyznačuje vstupními a výstupními vazbami, pomocí kterých získává informace z okolí a jiné informace do okolí předává. Na systémy, které zkoumáme, nahlížíme zpravidla z hlediska toho, jak komunikují se svým podstatným okolím, jaké tedy mají cílové chování (11.). Vyjdeme-li z tohoto obecného pohledu, pak informační systéme (IS) definujeme jako uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými a informačními zdroji a procedurami jejich zpracování za účelem dosažení stanovených cílů. Z hlediska informačního obsahu zmíníme rozlišení mezi daty, informacemi a znalostmi pro účely zpracování v informačním systému (11.).

2.9.1 Ekonomický a účetní systém POHODA „Program POHODA je komplexní účetní a ekonomický software pro malé, střední a větší firmy z řad fyzických i právnických osob. Jeho jednotlivé varianty obsahují různý rozsah a kombinaci funkcí. Umožňuje vést účetnictví i daňovou evidenci a vyhoví plátcům i neplátcům DPH. Systém je oborově neutrální a vhodný pro živnostníky, podnikatele a společnosti, které se zabývají výrobou, obchodem i poskytováním služeb, pro svobodná povolání a účtující příspěvkové a neziskové organizace“ (22.).

33

„Základem systému je propracovaný adresář a řada agend pro komplexní řízení firmy, například agendy (zálohových) faktur, Banka, Pokladna, Majetek, Sklady atd. Systém umožňuje

vést účetnictví

i daňovou

evidenci, účtovat

zásoby

metodou

A i B a zpracovávat mzdy pro neomezený počet zaměstnanců. Zvládne pobočkové zpracování

dat, homebanking, obchodování

na internetu i

prodej

zásob

pomocí vestavěné prodejny nebo pomocí modulu pro offline maloobchodní prodej. Podporuje cizí měny včetně automatického načítání kurzového lístku. Umožňuje sledování salda a finanční analýzu“ (22.).

34

3. Analýza problému a současné situace (Utajeno) 3.1 Představení společnosti

3.1.1 Historie společnosti

3.1.2 Profil společnosti

3.1.3 Předmět podnikání

3.2 Stávající stav webových stránek

3.3 Analýza trhu

3.3.1 PEST analýza

3.3.2 Porterův model konkurenčních sil

3.3.3 SWOT analýza

3.3.3.1 Vyhodnocení SWOT analýzy

3.4 Shrnutí analýzy trhu

35

4. Vlastní návrh řešení, přínos návrhů řešení (utajeno) 4.1 Výběr domény

4.2 Výběr vhodného uložiště pro webové stránky

4.3 Stránky společnosti – xy

4.3.1 Grafický návrh webových stránek

4.3.2 Struktura webových stránek:

4.3.3 blog.xy.cz

4.4 Elektronický obchod – xy.cz

4.4.1 Prodávaný sortiment

4.4.2 Cenová strategie

4.4.2.1 Zákaznické skupiny

4.4.3 Platební podmínky

4.4.4 Dodací podmínky

36

4.4.5 Obchodní a reklamační podmínky

4.4.6 Registrace zákazníka

4.4.7 Proces nákupu

4.4.7.1 Výběr zboží

4.4.7.2 Umístění zboží do košíku

4.4.7.3 Objednání zboží

4.5 Tvorba microsite

4.5.1 Off page faktory

4.5.1.1 Sociální sítě

4.5.2 On page faktory

4.5.3 Komunikace se zákazníkem

4.5.3.1 Online komunikace

4.5.3.2 Offline komunikace

37

4.5.4 Newsletter

4.5.5 Google Analytics

4.5.6 Sklik

4.6 Postup při zpracování navrhnutého řešení

4.6.1 Tvorba HTML šablon

4.6.2 Nasazení stránek na redakční systém Wordpress

4.6.2.1 Rozšíření redakčního systému

4.6.2.2 Úprava redakčního systému

4.6.3 Tvorba elektronického obchodu s CMS OpenCart

4.6.3.1 Tvorba šablony

4.6.3.2 Rozšíření redakčního systému

4.6.3.3 Úprava redakčního systému

4.7 Bezpečnost internetových stránek

38

4.7.1 Bezpečnost redakčních systémů

4.7.2 FTP účet

4.7.3 Výběr webhostingu

4.7.4 Rozšíření funkcí redakčního systému

4.7.4.1 Uživatelské jméno

4.7.4.2 Heslo

4.7.4.3 Omezení počtu přihlášení

4.8 Rozpočet tvorby webových stránek

4.9 Statistika přístupu na webové stránky

4.10 Pozice ve vyhledávačích

4.11 Návrh na další úpravy

39

5. Závěr Pro společnost XY s.r.o. byl zpracován projekt, který obsahuje seznam webových stránek tj. reprezentativní stránky společnosti umístěné na doméně www.xy.cz. Tyto stránky obsahují představení společnosti a informace o nabízených produktech a službách. Společně s těmito stránkami byl vytvořen blog, pro zobrazování aktuálních novinek a nových námětů pro využívání xy. Pro prodej xy a dalšího příslušenství byl vytvořen elektronický obchod www.xy.cz, tento elektronický obchod je úzce propojen s reprezentativními stránkami společnosti. Pro další podporu jednotlivých nabízených kategorií produktů byly vytvořeny podpůrné webové stránky společnosti, které mají za úkol propagovat dané zboží a přiblížit je tak potencionálním zákazníkům. Pro prodej xy, které je možné vytvořit na zakázku, byly vytvořeny stránky xy.com s anglickou verzí stránek xy.com. Pro prodej xy byly vytvořeny webové stránky xy.cz. V plánu jsou další podpůrné webové stránky pro xy a xy. Společnost si je vědoma neustálé rostoucí potřeby inovovat a rozvíjet webové stránky společně s jejich propagací na internetu. Vzhledem k tomu, že v blízké budoucnosti plánuje expanzi do sousedních států, je potřeba vytvořit další jazykové verze jednotlivých webových stránek, překlad tedy hlavně do anglického, německého a ruského jazyka. Všechny webové stránky je potřeba udržovat aktuální, aby vystihovali současný stav společnosti a vhodně společnost reprezentovaly. Z toho důvodu, jsou všechny webové stránky založeny na redakčním systému Wordpress. Elektronický obchod www.xy.cz je založen na redakčním systému OpenCart. Pro vybudování a udržení náskoku před konkurencí je potřeba neustále sledovat konkurenci a vývoj ostatních webových stránek zaměřených na oblast xy a podobných technologií. Na základě zjištěných informací je potřeba webové stránky neustálým způsobem vhodně inovovat.

40

Vzhledem k současným moderním trendům v oblasti využívání nejrůznějších mobilních zařízení jako jsou mobilní telefony a tablety pro přístup na internet je vhodné zaměřit se na předělání stránek do „Responsive design“, tedy do takové formy webových stránek, která umožní přehledné a komfortní zobrazení na nejrůznějších zařízeních. Mobilní telefony a tablety se liší velikostí a rozlišením displeje oproti běžným počítačům a notebookům. Z toho důvodu se webové stránky na těchto zařízení zobrazí v jiné podobě oproti klasickému vzhledu na velkém monitoru osobního počítače nebo notebooku. Upravený grafický vzhled pro tato zařízení zpravidla vychází z „velkého“ webu, často se jedná o úpravu rozložení a velikosti jednotlivých prvků na webových stránkách. Pokud jde například o webové stránky restaurace, můžeme uvažovat, že návštěvník, který se na stránky dostane prostřednictvím notebooku nebo PC, bude zajímat kompletní nabídka restaurace, jídelní lístek, interiér restaurace, možnosti rezervace apod. Naopak návštěvník, který na stránky přijde prostřednictvím mobilního zařízení, bude zajímat především otevírací doba, adresa restaurace a kontakt pro možnost rychlé rezervace nebo zjištění dalších potřebných informací. Z těchto důvodů je vhodné zobrazovat informace o restauraci v různých verzích na jiných místech. V souvislosti s předěláním stránek do „Responsive design“ je také vhodné předělání stránek do HTML 5 a CSS 3. Jedná se o nejmodernější formu kódování HTML stránek, které přináší poměrně hodně novinek. Předěláním stránek do HTML 5 docílíme toho, že stránky budou mít i v budoucnu moderní kód a webové stránky se budou ve všech prohlížečích zobrazovat v pořádku.

41

6. Seznam použité literatury (1.)

STEJSKAL, J. Vytváříme WWW stránky pomocí HTML, CSS a Javascriptu. Brno : Computer Press, a.s., 2004. 250 s. ISBN 80-251-0167-3.

(2.)

BAACK, D., CLOW, K. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 504 s. ISBN 978-80-251-1769-9.

(3.)

TONDR, L. Podnikáme s Internetem. Praha : Computer Press, 2002. 102 s.ISBN 80-7226-729-9.

(4.)

BROŽA, P. Tvorba WWW stránek pro úplné začátečníky. 5. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2004. 149 s. ISBN 80-251-0164-9.

(5.)

DOSEĎEL, T. Počítačová bezpečnost a ochrana dat. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2004. 190 s. ISBN 80-251-0106-1.

(6.)

PUŽMANOVÁ, R. Moderní komunikační sítě od A do Z. 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2006. 430 s. ISBN 80-251-1278-0.

(7.)

GRAPPONE, J. COUZIN, G. SEO – Optimalizace pro vyhledávače. 1. vyd. Brno : Zoner Press, 2007. 328 s. ISBN 978-80-86815-85-5.

(8.)

JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing : [strategie a trendy] 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8.

(9.)

BASL, J., BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti. 2. Výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2279-5.

(10.) BROUNEK, R. Návrh části IS pro podporu firemních procesů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2010. Vedoucí bakalářské práce Ing. Jan Luhan. (11.) VYMĚTAL, D. Informační systémy v podnicích, teorie a praxe projektování. Praha: Grada, 2009. 141 s. ISBN 978-80-247-3046-2.

42

(12.) KOTLER, P., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G. Moderní marketing. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 8024715457, 9788024715452. (13.) KEŘKOVSKÝ, M. a VYKYPĚL, O. Strategické řízení. Teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 206 s. ISBN 80-7179-453-8.

43

6.1 Odborné články (14.) MÍK, Š., ŠTĚPÁN, J., Jak rozumět pojmu CMS : [Systems Integration 2004]. 549. [cit. 2013.10.28]. Dostupné z: http://si.vse.cz/archive/proceedings/2004/jak-rozumet-pojmu-cms.pdf

44

6.2 Elektronické zdroje (15.) BUSINESS INO. Elektronický obchod. businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2013-1-19]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/elektronicky-obchod-opu-4626.html (16.) BUSINESS CENTER. Obchodní zákoník. center.cz [online]. 2011 [cit. 2013-1-19]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast1.aspx (17.) STŘELEC, J. SWOT analýza. vlastnicesta.cz [online]. 2008 [cit. 2011-1-19]. Dostupné

z:

http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing-

metody/swot-analyza/ (18.) W3. The W3C Markup Validation Service. w3.org [online]. 2013 [cit. 2011-2-12]. Dostupné z: http://www.w3.org/ (19.) ABCLINUXU. Licence GNU – GPL. abclinuxu.cz [online]. 2004 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/slovnik/gnu-gpl (20.) C4. Elektronický obchod opencart. c4.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://navody.c4.cz/opencart (21.) OPENCART. Open Source Shopping Cart Solution. opencart.com [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://docs.opencart.com/display/opencart/ (22.) STORMWARE. Ekonomický systém pohoda. stormware.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.stormware.cz/pohoda/ (23.) ADAPTIC: SEO. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/seo/ (24.) ADAPTIC: Optimalizace pro vyhledávače. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/marketing/optimalizacepro-vyhledavace/

45

(25.) ADAPTIC: Email marketing. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/marketing/email-marketing/ (26.) ADAPTIC: Internet marketing. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/internet-marketing/ (27.) ADAPTIC: SERP. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/serp/ (28.) ADAPTIC: Link building. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/marketing/link-building/ (29.) ADAPTIC: Off-page faktory. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/off-page-faktory/ (30.) ADAPTIC: On-page faktory. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/on-page-faktory/ (31.) ADAPTIC. Newsletter. adaptic.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/newsletter/ (32.) ACTIVE 24. O společnosti. active24.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.active24.cz/o-spolecnosti/o-spolecnosti-active24/ (33.) NĚMEC, R. Návštěvnost roste, objednávky váznout. robertnemec.com [online]. [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://marketing.robertnemec.com/navstevnost-roste-objednavky-vaznou/ (34.) ZIKMUND, M. Porterova analýza 5 sil vám prozradí, co ovlivní váš business. BusinessVize.cz [online]. Poslední úprava 06. 01. 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/porterova-analyza-5-silvam-prozradi-co-ovlivni-vas-business

46

(35.) SWOT analýza pro podnikatele. Ipodnikatel.cz.[online]. Poslední úprava 26. 10. 2011 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Marketing/swot-analyza-odhali-pravdivou-tvarvasi-firmy-a-pomuze-vam-nahlednout-do-budoucnosti.html (36.) FRAŇEK, P. SWOT analýza – příklady. In: Filosofie úspěchu. [online]. Poslední

úprava:

30.

03.

2013

[cit.

2013-03-13].

Dostupné

z:

http://www.filosofie-uspechu.cz/analyza-swot-priklady/ (37.) SEZNAM. Seznam – Najdu tam, co neznám. seznam.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.seznam.cz/ (38.) GOOGLE. Google. google.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://www.google.com/ (39.) BIG DROBEK. Zápisník o wordpressu. bigdrobek.com [online]. 2013 [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: http://wordpress.bigdrobek.com/bezpecnost/

47

7. Seznam obrázků (částečně utajeno) Obrázek 1. Výsledná struktura týmu pro správu obsahu. Zdroj: (14). ........................... 28

48

8. Seznam tabulek (utajeno)

49

9. Příloha 9.1 Statistika přístupu na webové stránky (utajeno)

50