VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF MANAGEMENT
STUDIE POROVNÁNÍ EFEKTIVNOSTI PŘÍPRAVY VÝROBY VYBRANÝCH PRODUKTŮ STUDY OF COMPARISON OF EFFECTIVITY CHOSEN PRODUCT´S PRODUCTION
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS
AUTOR PRÁCE
JAN DVOŘÁK
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE
prof. Ing. MARIE JUROVÁ, CSc.
SUPERVISOR BRNO 2012
1
2
3
ABSTRAKT Předmětem bakalářské práce je studie porovnání efektivnosti přípravy výroby vybraných produktů. Úvodní část obsahuje teoretická východiska práce a vysvětluje základní pojmy. Praktická část je zaměřena na popis výrobní technologie, kalkulaci nákladů, porovnání možností realizace výroby a propagaci produktů.
ABSTRACT The subjekt of the thesis is study of comparison of effectivity chosen product´s producti on. The introductory part contains thesis theoretical solutions and explains basic terms. The practical part is focused on producing technology description, costs calculation, options comparison of production realization and products promotion.
KLÍČOVÁ SLOVA Výroba, bod zvratu, kalkulace, technologie výroby, náklady
KEYWORDS Production, break-even point, calculation, technology of production, costs
4
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Dvořák, J. Studie porovnání efektivnosti přípravy výroby vybraných produktů, Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2013. 68 s. Vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Marie Jurová CSc.
5
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Brně dne 31. května 2010 ……………………………
6
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí prof. Ing. Marii Jurové CSc. za její užitečné rady a trpělivost během tvorby bakalářské práce. Dále děkuji také kolegovi z modelářského klubu SIG-N.A.L. Josefu Bobkovi zejména za spolupráci při popisu výrobní technologie a tvorbě fotodokumentace. Poděkování patří též paní Haně Valové DiS. za ochotu a vstřícnost při konzultacích problematiky zaměstnávání osob OZP.
7
Obsah
Úvod ........................................................................................................................... 11 1
Cíl práce ............................................................................................................... 12 1.1
Výroba ..........................................................................................................13
1.2
Inovace výrobků, služeb a procesů ................................................................ 15
2
Produkt ................................................................................................................ 17
3
Volba právní formy podniku................................................................................. 18
4
3.1
Hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formy ......................................... 18
3.2
Současná právní forma .................................................................................. 19
3.3
Všeobecné podmínky provozování živnosti ................................................... 19
Příprava výroby .................................................................................................... 21 4.1
Činnosti přípravy výroby ............................................................................... 21
6
Historie RC modelů .............................................................................................. 23
7
Nejdůležitější komponenty nutné k řízení RC modelů ..........................................25 7.1
RC souprava .................................................................................................. 25
7.1.1
RC vysílač.............................................................................................. 25
7.1.2
RC přijímač ............................................................................................ 27
7.2
Servoovládání nebo zkráceně servo ............................................................... 27
7.3
Regulátor otáček elektromotoru ..................................................................... 27
7.4
Pohonné akumulátory .................................................................................... 28
7.5
Elektromotory ............................................................................................... 28
8
RC model Spind ................................................................................................... 29
9
RC vodní pólo ......................................................................................................31
10 Technologie výroby modelu Spind ....................................................................... 33
8
10.1
Laminování ............................................................................................... 33
10.2
Postup při laminování ................................................................................ 33
10.2.1 Krok – Seperace formy...........................................................................33 10.2.2 Krok - tzv. „Předgel“ ............................................................................ 33 10.2.3 Krok – laminování ................................................................................. 34 10.2.4 Krok - Vyloupnutí trupu z formy ............................................................ 36 10.2.5 Krok - laminování vrchní části trupu ..................................................... 37 10.2.6 krok-spojení horní a spodní části trupu ................................................... 37 10.3
Časová náročnost výroby modelu Spind..................................................... 39
11 Technologický postup výroby póla ....................................................................... 41 12 Řezačka na polystyren .......................................................................................... 44 13 Analýza současného stavu poptávky po produktech na trzích ............................... 46 14 Současná podoba výroby ...................................................................................... 49 15 Návrh výroby ....................................................................................................... 50 15.1
Prostory ..................................................................................................... 50
15.2
Dodavatelé................................................................................................. 51
15.3
Odvětrávání ............................................................................................... 51
15.4
Expedice: balení, návody, záruční list ........................................................ 51
16 Problematika zaměstnávání osob OZP .................................................................. 52 16.1
Kdo je osobou se zdravotním postižením ................................................... 52
16.2
Práva a povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti se zaměstnáváním OZP ... 52
16.2.1 Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce (ÚP):............. 52 16.2.2 Zaměstnavatelé jsou povinni: ................................................................. 53 16.3
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na
chráněném pracovním místě - 435/2004 Sb., §78 ..................................................... 53
9
16.4
Chráněné pracovní místo a příspěvek na jeho zřízení - 435/2004 Sb., §75 .. 54
17 Porovnání možných variant zajištění výroby ........................................................ 56 17.1
Bod zvratu ................................................................................................. 58
17.2
Mzdové hodinové náklady: ........................................................................ 58
17.3
Zjištění bodu zvratu matematicky: ............................................................. 59
17.4
Celkové zhodnocení obou variant .............................................................. 59
18 Přínosy vlastního návrhu ...................................................................................... 60 19 Možnosti propagace produktů .............................................................................. 61 19.1
Nabídnutí produktů v e-shopu .................................................................... 61
19.2
Nabídnutí produktů na internetových bazarech...........................................61
19.3
Nabídnutí produktů na modelářských veletrzích a jiných vystoupeních ......61
19.4
Nabídnutí produktů v modelářských prodejnách ........................................ 62
19.5
Rozeslání nabídky modelářským klubům ................................................... 62
19.6
Věnovaní produktu do soutěže o ceny ........................................................ 63
20 Závěr .................................................................................................................... 64 Seznam použité literatury: ........................................................................................... 65 Seznam tabulek: ..........................................................................................................67 Seznam obrázků: ......................................................................................................... 67 Seznam grafů: ............................................................................................................. 68
10
Úvod Tématem mé bakalářské práce je porovnání efektivnosti přípravy výroby vybraných produktů. Konkrétně se jedná o dva dálkově řízené modely lodí. V mojí bakalářské práci bych rád vycházel ze zkušeností získaných mnohaletým provozováním této záliby. V současné době jsou oba modely nabízeny na trhu a díky tomu bude jejich úspěšnost podložena také konkrétními čísly. Úvodní část práce obsahuje teoretická východiska, dále se zabývá stručnou historií RC modelů a popisem komponent nutných k jejich řízení. V další části budou stručně představeny oba modely a popsány současné technologické postupy potřebné k jejich výrobě. Následující kapitoly pojednávají o analýze poptávky, návrhu podoby výroby a vyhodnocení podmínek realizace. Samostatná kapitola se zabývá problematikou zařazení osob OZP do výrobního procesu.
11
1 Cíl práce Cílem práce je návrh efektivní a rentabilní výroby RC modelů, analýza současného stavu poptávky a prognóza jejich prodejní úspěšnosti. Dílčími cíly jsou pak: - příprava výroby produktů - popis technologie výroby produktů - sestavení kalkulace na oba produkty - seznámení s problematikou zaměstnávání osob OZP - návrh zavedení výrobního procesu - návrh prodejní strategie
K dosažení těchto cílů budou použita analýzy bodu zvratu a vyčíslení nákladů pomocí kalkulace.
12
1.1 Výroba Pojem výroba zahrnuje každé propojení výrobních faktorů (práce, kapitálu, půdy). Cílem tohoto propojení je získat určité výkony (mohou to být výrobky, případně služby). Součástí takto definované výroby jsou další činnosti, které v podniku probíhají jako například pořízení výrobních faktorů, tj hmotného majetku (investiční činnost), pracovníků (personální činnost), finančních prostředků (finanční činnost) aj. (9)
Výroba má zásadní dopad na efektivnost podniku a konkurenceschopnost jeho produkce. Při výrobě a přípravě výroby je třeba zaměřit se zejména na dlouhodobé snižování výrobních nákladů, zvyšování užitečností výrobků a rozšiřování výrobního sortimentu. Veškeré tyto snahy pak směřují ke splnění hlavního cíle podniku v tržním hospodářství, kterým je dlouhodobá maximalizace zisku a s ní související zvyšování hodnoty podniku v budoucnosti. (1) „Připomeňme ještě důležité vztahy mezi rozhodujícími podnikovými činnostmi – výrobou, odbytem, investováním a financováním. V tržní ekonomice má smysl jen výroba nebo služba, jejíž výsledek nalezne svého spotřebitele; v tom smyslu má odbyt a jeho informace nezastupitelnou úlohu a výroba by měla vycházet z jeho požadavků“.(1, str. 242). Pokud poptávka výrazně převyšuje nabídku, měl by se management zaměřit na hledání rezerv ve výrobních kapacitách, případně zvážit navýšení kapacity pomocí rozšíření výroby. Pak je ovšem nutné zajistit dodatečné zdroje financování takovýchto investic. (1) V každém případě je nutné mít na paměti, že aby výroba mohla probíhat, je nutné ji financovat (platit za nakoupený materiál a pořízené investice, vyplácet mzdy, platit náklady na opravy, údržbu atd.). Hlavním způsobem získávání finančních prostředků při tom je odbyt. Výroba (včetně pořízení materiálů a investic) spolu s odbytem a financováním tvoří uzavřený koloběh peněžních prostředků, který musí být vzájemně sladěn.(1, str. 242).
13
Výrobní proces se zpravidla skládá z etap, základní dělení zahrnuje předvýrobní, výrobní a odbytovou etapu. Technologie stanoví posloupnost operací, která se také nazývá výrobní postup. (1) „Samotnou výrobu ve výrobním podniku členíme na hlavní výrobu (její výrobky tvoří hlavní náplň výroby podniku), vedlejší výrobu (výroba polotovarů, náhradních dílů), doplňkovou výrobu (využití a zpracování odpadu z hlavní a vedlejší výroby, využití volné kapacity) a přidruženou výrobu (obvykle se od předcházejících liší charakterem výroby). Ve výrobním podniku kromě těchto základních a výrobních procesů probíhá řada pomocných procesů (údržba strojů a budov, výroba energie) a obslužných procesů (skladování, doprava, balení, kontrola). To je náplní výrobního managementu (řízení výroby.“ (1, str. 242)
Obvykle se rozlišují tyto typy výroby: „Kusová výroba – vyrábí se jeden výrobek, pokud je více jednotek, pak se navzájem liší, například lodě, mosty, velkorypadla, unikátní stavby; má vysoké nároky na kvalifikaci pracovní síly, výrobní zařízení jsou univerzální a přestavitelná. Vyrábí-li se výrobky, které jsou nehybné (budovy, mosty, silnice) a výrobní faktory (lidé, suroviny, výrobní zařízení) se k nim přemisťují, hovoříme o výrobě na staveništi. V klasické výrobě na zakázku (dodávka kotelny, dodávka vzduchotechniky) jsou parametry finálního výrobku stanoveny zákazníkem, některé polotovary jsou vyráběny v dávkách. Zvláštním typem kusové výroby je výroba podle projektu (mosty, atypické výrobní haly).“(1, str. 243) „Sériová výroba je jednou z opakovaných výrob (takto se vyrábí prací prášky, šrouby, hřebíky, pečivo). Je výrobou na sklad, objednávky se realizují ze skladu, zákazník výrobu neovlivňuje. Zvláštním typem sériové výroby je montáž na zakázku; takto se vyrábějí automobily, motocykly. Výroba polotovarů je výrobou na sklad (bez vlivu zákazníka), montáž finálního výrobku je „na zakázku“ podle požadavků zákazníka“ (1, str.243)
14
„Hromadná výroba je masovou výrobou jednoho druhu výrobku ve velkém množství po dlouhou dobu. Příkladem je výroba cementu, cigaret, mléka, papíru, svítiplynu, zpracování ropy. Výrobní proces je vysoce mechanizován a automatizován, uplatňují se speciální stroje, automatické linky; investiční náklady jsou vysoké, lidská práce tvoří malou část vstupů, velká část nákladů je fixní, využití výrobní kapacity by proto mělo být co nejvyšší. Výroba je většinou organizována jako plynulá (proudová) výroba, která umožňuje nepřetržitý proud zpracovaných surovin a tím i plynulý proud hotových výrobků. Nejvyšším typem je pásová výroba (nazvaná podle běžících pásů, na nichž jsou součástky (výrobky) mechanicky dopravovány z pracoviště na pracoviště. Časy jednotlivých úkonů (takt) musí být sladěny (synchronizovány) s taktem celé výrobní linky (běžícího pásu). Probíhají-li všechny úkony bez zásahu pracovníka, jde o automatickou linku.“ (1, str. 243)
1.2 Inovace výrobků, služeb a procesů „Jde o nejfrekventovanější inovace, které se obvykle týkají inovace výrobků, služeb anebo vstupu na nový trh. Cíle jsou obyčejně definovány následovně: Dosáhnout vyšší penetrace na existujícím trhu (zvýšení prodeje, obsazení nových segmentů na trhu) Zlepšení produktů a služeb (nové funkce, jednoduchost, spolehlivost, úspornost) Zlepšení výkonnosti prodeje (víc zákazníků, vyšší ziskovost na zákazníka) Zefektivnění prodeje (rychlejší a jednodušší obsluha zákazníka Přechod na geograficky nové trhy (adaptace produktu a procesů na místní podmínky, zastoupení) Nové produkty pro existující nebo nové zákazníky“ (2, 63s)
15
Inovace může mít následující členění: 1. „Z pohledu funkcí. Jakými novými funkcemi je možné výrobek vybavit? Které funkce lze považovat za nadbytečné?“ (2, str. 63) 2. „Z pohledu hodnoty. Jak odlišit komoditu z pohledu hodnoty? Jak vytvořit jinou, odlišnou anebo novou hodnotu?“ (2, str. 63) 3. „Z pohledu principu. Jak splnit funkci jiným principem nebo nových technickým řešením? Jak splnit funkci při nižších nákladech či škodlivých funkcích?“ (2, str. 63) 4. „Z pohledu designu. Co můžeme vložit do produktu přes design? Luxus? Emoce? Krásu? Příslušnost ke skupině? Atmosféru?“ (2, str. 63)
5. „Z pohledu sortimentu. Vyvíjet úplně nový výrobek? Vyvíjet novou generaci existujícího výrobku? Vyvíjet nového člena existující produktové řady? Přizpůsobit existujícího člena novému trhu?“ (2, str. 63) 6. „Z pohledu evoluce. Co bude další generací výrobku? Jaké evoluční trendy je možné očekávat? Ve které části S-křivky se výrobek nachází?“ (2, str. 63) 7. „Z pohledu uživatele. Technický: jaké funkce mi to nabízí? Psychologický: zvládnu používání produktu před přáteli? Pedagogický: kolik se musím naučit, abych produkt dokonale ovládal? Sociální: odpovídá produkt mému sociálnímu postavení ve společnosti? Ekologický: Je produkt bezpečný? Nebudu mít problém při jeho likvidaci?“ (2, str. 63)
16
2 Produkt Pod pojmem produkt si můžeme představit celkovou nabídku zákazníkovi, která by v prvé řadě měla sloužit k uspokojení zákazníkových potřeb. Z pohledu marketingu není produkt pouze hmotným statkem, nýbrž čímkoliv, co je možné prodávat či nakupovat. Pokud se zákazník rozhodne pro koupi, nezíská jen produkt samotný, získá také další doprovodné vlastnosti jako je například image, obal či značka. (4,3) Snahou každého podniku je docílit co největší odlišnosti vlastních produktů od konkurence. Tento krok by měl podnítit zákazníky cílového trhu k preferenci a ochotě platit vyšší cenu za jejich výrobky. Produkty je možné odlišit po fyzické stránce, případně servisem, dostupností apod. (5)
17
3 Volba právní formy podniku „Obchodní zákoník a další právní normy nabízejí podnikatelům různé právní formy podnikání, jejichž výběr plně záleží na podnikateli. Každá právní forma je však podřízena dalším právním normám, které rovněž ovlivňují podnikatelské rozhodování. Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Je třeba připomenout, že otázka, kterou z právních forem pro podnik vybrat, nevzniká jen při zakládání nového podniku, nýbrž i v případě, že podstatná změna vnějšího ekonomického prostředí pro fungování podniku nebo jiné důvody, například strategického charakteru, vedou podnikatele k rozhodnutí o změně právní formy svého podniku. Změnu právní formy podniku z jedné na druhou nazýváme transformací. (1, str. 25)
3.1 Hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formy „Podle jakých kritérií volíme právní formu podniku? Jsou to především: 1. Způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko), 2. Oprávnění k řízení, tj zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnosti spolurozhodování apod., 3. Počet zakladatelů, 4. Nároky na počáteční kapitál, 5. Administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku, 6. Účast na zisku (ztrátě), 7. Finanční záležitosti, zvláště přístup k cizím zdrojům 8. Daňové zatížení 9. Zveřejňovací povinnost.“ (1, str. 25)
18
„Výše uvedená kritéria je třeba při zakládání podniku, eventuálně při změně právní formy důkladně zvážit; věnujeme proto pozornost jejich objasnění.“ (1, str. 25)
3.2 Současná právní forma Pro účely našeho podnikání jsme zvolili formu nejjednodušší – podnikání na základě živnostenského oprávnění. Nejedná se zatím o výrobu velkého rozsahu, proto bude tato forma nejpřijatelnější jak po finanční, tak po administrativní stránce. V případě nárůstu zájmu o výrobky na trzích (s tím souvisí nutnost zajištění financování pro zvýšení kapacity výroby) by bylo možné v budoucnu formu podnikání transformovat na jinou.
3.3 Všeobecné podmínky provozování živnosti „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou: a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost.
19
Se založením živnosti souvisejí další nutné úkony, zde je ve zkratce jejich výčet: Registrace u správce daně Oznámení správě sociálního zabezpečení Oznámení zdravotní pojišťovně Daňové přiznání (6)
20
4 Příprava výroby
Díky tržnímu základu ekonomiky je dnes velmi nutné hledat rovnováhu mezi soutěží o postavení na trhu a prosperitou. Významnou roli přitom hrají inovační procesy a progresivní podnikatelská politika. „Vývoj nových produktů, technologií výroby a optimalizace struktury a uspořádání výrobní
základny
mají
v současné
době
nezanedbatelný
význam.
Náplň, věcná, časová a prostorová struktura přípravy výroby je v praxi v každém podniku jiná. Ovlivňuje ji zejména složitost výrobku, typ a charakter výroby, tradice podniku a technické vybavení podniku.“ (7, str. 23)
4.1 Činnosti přípravy výroby „Pojmem rozumíme soubor technickoekonomických činností v podniku, jehož úkolem je vypracovat efektivní řešení výrobku, způsobu výroby, její organizace a vybavení. Schválené řešení ve formě technickoekonomické dokumentace má zabezpečit, aby výrobek byl konkurenceschopný a průběh procesu přípravy výroby, vlastní výrobní proces i užívání výrobku bylo efektivní. Konkrétně příprava výroby musí akcentovat zabezpečení vysoké jakosti výrobků a jejich rychlé zavedení do výroby. Úroveň nového výrobku a úroveň navrhované výroby je třeba průběžně ověřovat zkouškami modelů, prototypů a výrobou ověřovací série.“ (7, str. 23)
21
Následující obrázek znázorňuje projektování nových výrobků:
Obrázek 1: Projektování nových výrobků (Zdroj:7)
22
6 Historie RC modelů Hned v úvodu této části by jistě stálo za to objasnit zkratku RC, je to zkratka z anglického radio-controlled, což je dálkově řízený. Historie této záliby se začíná psát zhruba v padesátých letech dvacátého století, kdy se pro řízení modelů začaly používat jednoduché RC soupravy používající elektronky. V půli šedesátých let spatřily světlo světa tranzistory, lehčí, menší a mnohonásobně výkonnější nástupci elektronek. Jejich objev znamenal opravdovou revoluci v elektrotechnice a umožnil především výrazné zmenšení rozměrů elektronických přístrojů. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se začaly i na československém trhu objevovat první továrně vyráběné RC soupravy. S těmi dnešními však pochopitelně měly pramálo společného. Především nebyly proporcionální, to znamená plynule regulovatelné. Tyto RC soupravy, stejně jako spousta jiných výrobků v plánovaném hospodářství, však byly velmi obtížně sehnatelné. Tyto skutečnosti vedly tehdejší modeláře-průkopníky k vlastní výrobě RC souprav. Kromě celé řady technických řešení čekala na „pra-modeláře“ také náročná administrativa spojená s udělením oprávnění vysílat na dané frekvenci. V osmdesátých letech se už i na našem trhu objevuje proporcionální RC souprava Modela T4, která umožnila rozšíření koníčka dálkově řízených modelů mezi větší okruh modelářů. Po revoluci přichází na trh celá řada zahraničních výrobků a je vidět, že na západ od nás postupoval pokrok mílovými kroky. Už v polovině devadesátých let se mohou nároční modeláři těšit z tzv. počítačových RC souprav, které disponují mnoha novými funkcemi. RC soupravy jsou již vybaveny displejem, který uživateli zobrazuje celu řadu hodnot. Tyto RC soupravy umožňují širokou škálu nastavení všemožných hodnot a jejich uložení do paměti. V paměti jsou tyto parametry uloženy i po vypnutí vysílače.
Veškeré tyto vysílače pracovaly v pásmech 27, 35 a 40 MHz. Tyto frekvence byly vyhrazeny telekomunikačním úřadem modelářům. Pásma se dále dělila na tzv. kanály,
23
v každém pásmu jich byl různý počet.
Problém však nastal, pokud dva modeláři
současně zapnuli svoje vysílače vysílající na stejném kanále, došlo k rušení a modely se staly neovladatelné (což má především u leteckých modelů značně destruktivní následky). Tento problém odpadl s novým systémem přenosu signálu na frekvenci 2,4 GHz, který se v posledních letech velmi rozšiřuje a značí důležitý mezník ve vývoji RC souprav.
Obrázek 2: Moderní pákový vysílač (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
Obrázek 3: Historická RC souprava (Zdroj: RC souprava Gama [online]. [cit.2013-05-13]Dostupné z: http://www.rcrevue.cz/casopi s-rc-revue/archivcasopisu/&cislo=3/2005)
24
7 Nejdůležitější komponenty nutné k řízení RC modelů 7.1 RC souprava 7.1.1 RC vysílač Je to základní prvek nutný k řízení modelů. Nejjednodušší dělení je na: Volantové (nebo též pistolové) : užívají se nejvíce k řízení RC modelů automobilů, mají většinou nižší počet kanálů (ovládaných prvků), zpravidla plynový kanál (pohyb vpřed a vzad) a kanál řízení (vlevo a vpravo). Kanál řízení je ovládán pomocí takzvaného volantu, odtud název soupravy. Pro řízení modelů aut je toto ovládání nejintuitivnější.
Obrázek 4:Volantový vysílač (Zdroj:MTX-22 27MHz AM volantový 2 kanálový[online].[cit.2013-05-13].Dostupné z: http://www.profimodel.cz/cz-detail-34568-mtx-22-27mhz-am-volantovy-2-kanalovyvysilac.html)
Pákové: jsou nejuniverzálnějšími typy vysílačů, nejrozšířenější jsou zejména pro ovládání leteckých modelů. Hlavní ovládacím prvkem je pohyblivý křížový ovladač, takzvaný knipl. U dvoukanálových
RC souprav se kniply pohybují levý
nahoru a dolů, pravý do stran. U čtyř a více kanálových RC souprav se pohybují oba kniply všemi směry.
25
Obecně platí, že pákové soupravy mívají více kanálů. Pro standardní ovládání modelu letadla jsou zapotřebí 4 funkce (regulace otáček motorů, výškovka, směrovka a křidélka). Další kanály mohou být využity například k ovládání osvětlení modelu, zasunutí a vysunutí podvozku letounu případně k pokročilejším funkcím akrobatických vrtulníků.
Obrázek 5: Pákový vysílač (Zdroj: DR.LUCKYLUKE. Vysílač HitecEclipse 7 v MHz provedení. [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.rcnoviny.cz/2011/02/aeroskola-dil-ctvrty-rc-soupravy/hitec_elipse7_mhz/.)
26
7.1.2 RC přijímač Laicky řečeno je to malá krabička s anténou a konektory, do kterých se připojují jednotlivé ovládané komponenty. Zpracovává signál vysílaný vysílačem a pomocí dalších komponent je převádí opět na mechanický pohyb. Přijímače jsou napájeny obvykle z pohonných akumulátorů přes regulátor otáček, případně samostatným zdrojem napětí 5V.
7.2 Servoovládání nebo zkráceně servo Serva se připojují přes tří žilový kabel k přijímači, z něhož je přivedeno napájení a řídící signál. Řídící signál ovlivňuje úhel pootočení výstupního hřídele. V praxi to znamená, o kolik procent je vychýlena páka vysílače, o tolik procent by se měl posunout výstupní hřídel serva a pohnout ovládaným prvkem (koly auta, kormidlem letadla atd). Modelářská serva hojně nacházejí uplatnění také v robotice.
7.3 Regulátor otáček elektromotoru Důležitá komponenta, která na základě řídícího signálu z přijímače reguluje otáčky elektromotoru. Do regulátoru vedou napájecí kabely od akumulátoru, výstupní kabely vedou k elektromotoru a stejně jako u serva tří žilový kabel do přijímače. Regulátory se dělí zejména na DC (stejnosměrné) a AC (střídavé). Dále se dělí dle výkonu, zpravidla proudové zátěže, jakou jsou schopny snést. Tento údaj se vyjadřuje v ampérech.
27
7.4 Pohonné akumulátory Akumulátory jsou v modelu základním zdrojem energie. Dělí se podle chemického složení a napětí jednoho článku na starší NiCD, NiMH, Pb a novější technologie LiPo, LiIon a LiFe. Jejich důležitými parametry jsou počet článků (a s tím související napětí), kapacita - tento údaj má zásadní vliv na výdrž akumulátorů, udává se v Ah nebo mAh - a maximální možný odebíraný proud (udává se v násobcích kapacity).
7.5 Elektromotory Základní dělení elektromotorů je podobné jako u regulátorů na novější střídavé (AC) a starší stejnosměrné (DC). Střídavé elektromotory pracují na úplně jiném principu, uvnitř se nenacházejí uhlíky, které bývaly často zdrojem poruch. Jsou také mnohem účinnější, to znamená, že při stejném výkonu spotřebují menší množství energie než stejnosměrné motory.
28
8 RC model Spind
Obrázek 6: RC model Spind(Zdroj: Vlastní zpracování 2013)
V zásadě se jedná o poměrně jednoduchý glizér s vrtulovým pohonem. Model tedy sestává z laminátové skořepiny (její výroba bude detailně popsána v dalších kapitolách), držáku motoru neboli pylonu a dvou vzdušných kormidel. K řízení tohoto modelu stačí dvoukanálová RC souprava.
Je vybaven vysoce výkonným bezuhlíkovým (AC)
motorem, což mu v kombinaci s velice nízkou hmotností uděluje výbornou akceleraci a velmi živé řízení. Poměr síly a rychlosti je možné také upravit průměrem a stoupáním použité vrtule. Tento koncept vrtulového pohonu s kormidly má další neoddiskutovatelnou výhodu v tom, že model je možné provozovat také v mělkých vodách a na potocích. Má totiž velmi zanedbatelný ponor a nehrozí tedy poškození lodního šroubu či kormidla.
29
Hlavní předností tohoto modelu je jeho veliká univerzálnost. Je možné provozovat jej téměř v každém ročním období. Jezdí po vodě, po ledu, po sněhu, mokré trávě i plovoucí podlaze. Na této skutečnosti je také postaven předpoklad dobré prodejnosti, protože lodní a letecké modely není možné provozovat v zimě. Řada modelářů proto ocení možnost vyžití také v zimním období. Jeho ovládání je oříškem a potěšením zároveň, je to totiž něco naprosto specifického. Nedá se přirovnat ani k lodi, ani k letadlu. Z každého má něco. Zejména je potřeba velmi opatrně zacházet s plynem, snadno totiž přejde do smyku. Při správné kombinace plynu a výchylky kormidel je však možné docílit řízeného smyku, takzvaného driftu, který posouvá radost z jízdy o řád výše. Balení obsahuje: Laminátový trup : o Hmotnost: 0.5 kg o Rozměry: 40 cm x 25 cm x 20 cm
Doporučená elektronika: AC Motor: 2805 Servo: HXT900 AC Regulátor: Obousměrný střídavý 20A Baterie: LiPo 2S 2200mAh Vrtule: GWS 7035 libovolná dvoukanálová RC souprava
30
9 RC vodní pólo
Obrázek 7:RC model Pólo (Zdroj: Vlastní zpracování 2013) Model vodního póla má podobně řešený pohon jako model Spind, to znamená vrtulový, avšak s jedním kormidlem. Jeho trup je vyroben z polystyrenu, což ho činí nepotopitelným. Stěny trupu jsou obaleny speciální nažehlovací fólií. Ta jednak zlepšuje jízdní vlastnosti modelu (lépe klouže po hladině) a druhak také přispívá k atraktivnějšímu vzhledu. Tento má hned dvě možnosti využití. Ta primární spočívá v možnosti hraní hry „RC vodní pólo. Sekundární role je také velmi důležitá, je možné tento model použít jako „odtahovou službu“ pro modely lodí, které vypověděly službu. To umožňuje především příď s velkou plochou, kterou se velmi dobře modely dotlačit bez poškození ke břehu. V průběhu užívání došlo ke dvěma zlepšením. První je zkosení kýlu v přední části, tím se zamezilo nežádoucímu noření přídě a druhé je montáž jednoduché konstrukce okruží okolo vrtule, které šetří zejména vrtuli a případně trupy lodí soupeřů při hraní RC vodního póla.
31
Stavebnice obsahuje: Výřez trupu z polystyrenu: o Hmotnost: 0.5 kg o Rozměry: 43 cm x 25 cm x 15 cm Výřezy kormidla a pylonu z překližky Panty na kormidla Táhlo a páka kormidla Potahové folie zákazníkem zvolené barvy (červená, sv. modrá, modrá, žlutá, zelená, růžová, šedá a bílá)
Doporučená elektronika: DC motor: MIG 400/7,2V Servo: HXT900 DC regulátor: Jednosměrný 20A Baterie: LiPo 2S 2200mAh Vrtule: Günther 125x110 („jogurtovka“) libovolná dvoukanálová RC souprava
32
10 Technologie výroby modelu Spind 10.1 Laminování Laminování je poměrně stará technologie, která spočívá v postupném nanášení vrstev skelné tkaniny prosycených epoxidem. K použití se nabízí celá řada různých sklených tkanin a epoxidů s různě dlouhou dobou tuhnutí a s různými vlastnostmi. Laminováním získáme velmi dobrý materiál, který vyniká zejména nízkou hmotností a výborným poměrem pevnosti a pružnosti. Laminát se používá snad ve všech odvětvích modelářiny. K výrobě modelu Spind je potřeba forma. Naše forma se skládá ze dvou dílů, které jsou navzájem spojeny ve třech bodech pomocí šroubů.
10.2 Postup při laminování
10.2.1 Krok – Seperace formy Seperace formy spočívá v důkladném nanášení tenké vrstvy vosku krouživými pohyby hadříkem po celé vnitřní ploše formy. Tato vrstva nám zajistí, aby se nelepil laminát přímo na formu a aby bylo možné v budoucnu „vyloupnout“ model. Je třeba průběžně proti světlu kontrolovat, zda je vosková vrstva souvislá. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména hrany formy, které jsou místem, kde se laminát lepí na formu v případě nedostatečné vrstvy vosku. Jakmile je celá forma vyvoskovaná, je potřeba pomocí tyčinek s vatičkou pročistit od vosku otvory na šrouby.
10.2.2 Krok - tzv. „Předgel“ Je druhou fází při separaci formy. Spočívá v postupném nanášení tenké vrstvy epoxidu na celou plochu formy. Epoxid se nanáší dlouhými tahy štětcem. Důležitá je velikost štětce, od ní se odvíjí pracnost, proto je vhodné volit ploché štětce s šířkou plochy okolo 2 cm. Vrstva, která tímto nátěrem vznikne, nám po zaschnutí usnadní nanášení dalších
33
vrstev a zlepší jakost povrchu výrobku. Po skončení je nutné nechat tzv. předgel zaschnut.
10.2.3 Krok – laminování Nyní je už možné přikročit k samotnému laminování. Nejprve je třeba olaminovat hranu vrchní části modelu. Tento pruh o šířce zhruba 20 cm zabrání vzniku nežádoucí vzduchové bubliny v této oblasti. Vlákna tkaniny směřují kolmo k ose formy. Poté přichází na řadu laminování spodního dílu trupu modelu. V tomto případě se na sebe postupně nanášejí pruhy skelné tkaniny, tentokrát však pod úhlem 45° vůči ose formy.
Toto opatření zabraňuje nežádoucí tvorbě vzduchových bublin v hranách
a místech přehybů. Nejprve nanášíme vrstvu epoxidu na povrch formy, posléze přiložíme tkaninu a prosytíme ji pomocí štětce epoxidem. Protože se ve spodním dílu trupu nacházejí také dva rohy, je potřeba v těchto místech pruh skelné tkaniny nastřihnout, aby lépe přilnula k oběma stěnám rohu.
34
Obrázek 8: Ukázka laminování zadního rohu trupu (zdroj:vlastní zpracování 2013)
Zvláštní pozornost je nutné věnovat profilu trupu v jeho přední části, kde se nachází žlábek náchylný na vznik vzduchových bublin. Tato část trupu má totiž zásadní vliv na jízdní vlastnosti modelu, proto jí musíme laminovat velmi pečlivě. Po nanesení první vrstvy tkaniny přichází na řadu takzvaný rowing. Jedná se o svazek tenkých uhlíkových vláken, která se vlaminovávají do trupu modelu jako výstuha. Při práci s rowingem je důležité pečlivé prosycení epoxidem.
35
Obrázek 10:.... 9:Laminování druhé vrstvy, vyztužení pomocí rowingu (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Do trupu patří tři svazky podélně (jeden vprostřed trupu a dva po krajích) a dva příčně zhruba v polovině trupu ve vzájemné vzdálenosti 15 cm. Na rowing se poté nanášejí ještě dvě vrstvy laminátu. Při nanášení dalších dvou vrstev je potřeba změnit jejich úhel. Druhá vrstva má úhel 90 stupňů vůči první vrstvě, třetí kolmá vůči druhé - má tedy stejný sklon jako první vrstva. Vzájemné křížení vrstev zajistí požadovanou tvrdost laminátu. Jakmile je nanesena třetí vrstva, necháme laminát dvanáct hodin vytvrdnout. Po uplynutí této doby není ještě vytvrzen finálně, ale je možné již s trupem manipulovat a dále
s ním
pracovat.
Úplné
vytvrdnutí
se
dostaví
zhruba
za
týden.
Posledním úkonem, který náleží k tomuto kroku, je odstranění otřepů. Ty vznikly drobným přesahem tkaniny z formy. Otřepy se odstraňují postupným opatrným odřezáváním pomocí ulamovacího nože. Při odřezávání otřepů je třeba přidržet boky trupu u formy-tím se zabrání nežádoucímu oddělení.
10.2.4 Krok - Vyloupnutí trupu z formy Formu je třeba uchopit v přední a zadní části, trup posléze oddělíme od formy pomocí zakroucení přední a zadní části formy proti sobě. Poté se v prostřední části uchopí forma a tlakem ve spodní části se uvolní stěny. Následně by se již měl trup oddělit od formy.
36
Po oddělení spodní části hotového trupu ji vrátíme zpět do formy, přiložíme vrchní část formy a pomocí fixu naznačíme vykrojení zadní části trupu, která se nazývá zrcadlo. Na základě takto načrtnutého profilu jej vyřízneme ulamovacím nožem do požadovaného tvaru. Poté se vrátí upravená spodní část trupu do formy.
10.2.5 Krok - laminování vrchní části trupu Laminování vrchní části trupu započalo hned v úvodní fázi výroby olaminováním hran, nyní je tomto kroku potřeba nastříhat tkaninu o rozměrech vrchní části trupu. Tkanina je posléze přiložena na formu. Okraj tkaniny v zadní části budoucího trupu musí být vodorovně s okrajem formy. Je nutné zajistit, aby tkanina nezasahovala do servisních otvorů sloužících k upevnění vrchní a spodní části formy. Na to je třeba dbát po celé délce vrchní části trupu. Forma má celkem 16 spojovacích otvorů na šrouby. Dále se už postupuje klasickou metodou laminování, to znamená, že se tkanina postupně prosycuje epoxidem pomocí tahů štětce. Mezi první a druhou vrstvu laminátu patří opět dva pásky rowingu, napříč k ose formy zhruba ve stejných místech jako pásky ve spodní části trupu. Úhel tkaniny vůči formě nehraje při laminování vrchní části trupu významnou roli, protože vrchní část trupu nemá tolik hran. Posléze je možné bez technologické prodlevy ihned přistoupit ke kroku č.6.
10.2.6 krok-spojení horní a spodní části trupu V posledním kroku se namíchá se epoxid ve standardním poměru, tj 100:40 a posléze se směs zahustí mikrocelulózou. Epoxid musí být zahuštěn tak, aby na míchacím dřívku držel a nekapal.
37
Tato směs se vzápětí nanese po celé délce obvodu horní hrany spodní části trupu.Ze skelné rohože se vytahají tři vlákna o délce řádově 30 cm. Vlákna se položí na pracovní plochu a pomocí zahuštěného epoxidu je důkladně prosytíme. Tři vlákna se zamotají do silnějšího svazku a ten aplikujeme na vrchní hranu spodní části trupu po délce celého obvodu – k pokrytí celé délky obvodu potřebujeme celkem 4 svazky. Při aplikace se dbá zejména na to, aby svazek přečníval nad hranou trupu. Zbytkem zahuštěné směsi pokryjeme okraje horní části trupu. Vrchní díl formy následně položíme dolů a přiklopíme ji spodním dílem. Tím zajistíme, že se neoddělí ještě nezaschnutý laminát na horní části trupu. Při kompletaci formy nejdříve části osadíme do jehlanových pojistek tak, aby byla zaručena koplanarita obou částí formy. Obě části se navzájem spojí pomocí 16 šroubů, které postačí dotáhnout ručně, bez klíče. Po 8-10 hodinách odstraníme šrouby. Kvůli pojistným jehlanům je třeba od sebe obě části oddělit „zapáčením“ nástrojem, ideálně šroubovákem. Následně musí jít snadno oddělit spodní část formy, trup zůstává na vrchní části formy - tím poznáme, že už je laminát tvořící horní část trupu dostatečně vytvrzený. Stejným postupem jako při oddělování spodní části trupu – protichůdným zakroucením přední a zadní části formy oddělíme trup od formy. Posléze odstřihneme přečnívající část laminátu od horní části trupu. Díky časovému intervalu 10 hodin, není laminát ještě plně vytvrzený, proto je možné jej odstřihnout nůžkami. Úplné tvrdosti dosáhne trup po sedmi dnech a pak je připraven k prodeji.
38
10.3 Časová náročnost výroby modelu Spind
Tabulka 1: Časová náročnost jednotlivých úkonů (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Separace
„Předgel“
formy
Laminování
Vyloupnutí
Laminování
Spojení
spodního
spodní
vrchní části
obou části
dílu
části + ořez 1h
1h
Čas práce
20 min
20 min
2,5 h
20 min
Čas
0 min
8h
8h
0 min
8-12h
tvrdnutí
Celková časová náročnost výroby včetně přestávek na tuhnutí je 33,5 h.
Tabulka 2: Spotřeba materiálu (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Spotřeba
Spotřeba
Cena za 1 m2 Cena za 1,4 Spotřeba
tkaniny
epoxidu
tkaniny
0,3m2
0,25-0,30dm3
28,-
39
kg epoxidu +
mikrocelulozy,neboli
tvrdidla
„bílých sazí“
300,-
5g
Časová náročnost jednotlivých úkonů Separace formy 6% 18%
"Předgel"
6%
Laminování spodního dílu 18%
Vyloupnutí spodní části+ořez 46%
Laminování horní části
6%
Spojení obou částí
Graf 1:časová náročnost jednotlivých úkonů (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
Čas nutný k tuhnutí
31%
38%
"Předgel" Laminování spodního dílu Spojení obou částí
31%
Graf: 2: srovnání doby tuhnutí (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
40
11 Technologický postup výroby póla
Obrázek 11: Technický výkres modelu Pólo (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
K výrobě polystyrenového trupu slouží řezačka na polystyren vlastní konstrukce, o jejíž charakteristice a použití pojednává samostatná kapitola. V prvním kroku je třeba nařezat polystyrenovou desku o tloušťce 8 cm na pruhy o šířce délky trupu, což je 43 cm. V druhém kroku se tento pruh nařeže na kvádry s šířkou 25 cm, čímž vznikne zárodek trupu.
41
Obrázek 12: nařezání polystyrenu na tvar trupu (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Třetí krok vyžaduje přenastavení úhlu odporového drátu, které se provede posunutím kladky po horní liště a zafixováním pomocí imbusového šroubu. Tímto seříznutím získáme zkosenou příď, která zlepšuje jízdní vlastnosti.
Obrázek 13: Zkosení přídě trupu (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Ve čtvrtém kroku provedeme opět posun kladky na požadovaný úhel a vyřežeme zkosení bočních stěn na obou stranách trupu.
42
Obrázek 14: boční zkosení přídě trupu (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Na závěr je třeba odporový drát nastavit do výchozí polohy kolmé k pracovní desce a pomocí hliníkové šablony vyříznout vykrojení trupu v přední části.
Obrázek 15: Vyříznutí profilu přídě dle šablony (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Časová náročnost výroby je 15 minut. Spotřeba polystyrenu 0,2 m2
Cena m2 polystyrenu
Spotřeba fólie
Cena za 1m fólie
100 Kč
2m
32 Kč
43
12 Řezačka na polystyren Hlavními problémy při vývoji tohoto zařízení bylo upevnění třech jeklů k sobě (zejména jak vrtat díry na spojovací materiál, aby co nejméně snížily pevnost), tuhost rámu a největším oříškem pak byla volba odporového drátu. Hlavními kritérii při výběru byl použitý materiál a tlouštka drátu. Prozatím byly vyzkoušeny dva typy drátu, tlustší (který nepotřeboval napínání pružinou) a tenčí z jiného matriálu, který se bez napínání prohýbal. Dalším problémem k řešení bylo upnutí rámu k pracovní desce, rám byl nakonec upevněn pomocí železné pásoviny a velkých šroubů. Při dotahování šroubů
však vznikla komplikace
v podobě zalézání šroubů
do dřevotřísky – proto bylo třeba nedotahovat šrouby až „nadoraz“. Takovýto problém se v praxi běžně řeší nahrazením šroubů se zápustnou hlavou šrouby s půlkulatou, v tomto případě však není tato výměna možná, protože vyčnívající hlavy šroubů by překážely při provozu zařízení. Základem konstrukce je hliníkový rám, který zároveň slouží jako vodič pro napájení odporového drátu. Rám sestává ze třech částí, které jsou navzájem pospojovány v pravém úhlu pomocí ocelového rohovníku. K rámu je upevněná pracovní deska. Na pracovní desce se nachází posuvné pravítko s aretací. Skrze pracovní desku prochází odporový drát s nastavitelným úhlem. Úhel lze nastavit pomocí kladky upevněné na horní části hliníkového rámu. Toto nastavení je pro potřeby naši výroby nezbytné, bez něj by nebylo možné výrobu realizovat. Rozpětí úhlů je zhruba v rozmezí 0° - 45°. Úhel lze snadno změnit pomocí aretačního kolíku v horní části rámu na konstrukci kladky. Odporový drát je nutné během práce udržovat napnutý, napnutí zabezpečuje pružina na konci odporového drátu. V průběhu práce se totiž drát zahřívá a mění tepelnou roztažností svoji délku. Maximální rozměr přířezu řezačky je 600 mm, tento limit je způsoben roztečí odporového drátu a konce pracovní desky. Odporový drát je třeba napájet zdrojem s nastavitelným napětím a proudem. Napětí se pohybuje v rozmezí 2-15V, v závislosti na napětí a odporu drátu je potřeba nastavit vhodný proud. Je tedy třeba zdroj s výkonem minimálně 30W.
44
K výrobě řezačky byly použity následují komponenty: hliníkový jäkl 25 x 25 mm, ocelový rohový úhelník pro kompletaci rámu, Kousky jäklu 25 x 50mm Pracovní deska sestává z laminované dřevotřísky 800x 800mm, pásoviny 25 x 70 x 4mm, šroubů a duralové kulatiny o průměru 25 mm.
Obrázek 16: Řezačka na polystyren (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
45
13 Analýza současného stavu poptávky po produktech na trzích Tato kapitola pojednává o poměrně složité problematice analýzy poptávky po produktech. První obraz mohou poskytnout makroekonomické údaje od Českého statistického úřadu. Je z nich patrný určitý pokles v letech 2009 a 2010, nicméně ke konci sledovaného období dochází k růstu a hodnotám podobných maximu z roku 2008. Je tedy patrný nárůst výdajů domácností na výrobky, do jejichž kategorie spadají vyráběné RC modely. Bohužel data pro rok 2012 nejsou zatím úřadem zpracována, proto jsou tímto závěry lehce zkreslené. Druhá tabulka zaznamenává údaje o prodejích modelů na přelomu let 2012 a 2013. V tomto období byly modely nabízeny v e-shopu RC klubu SIG-N.A.L. Nejsou to nikterak závratně vysoká čísla, ale zároveň doposud neproběhla výrazná kampaň na podporu jejich prodeje. O způsobech propagace modelů pojednává samostatná kapitola. Závěrem je třeba ještě zmínit velikost trhu, v České republice je registrováno kolem 600 modelářských klubů s přibližně 7500 členy. Pokud zahrneme mezi modeláře i zákazníky, kteří si koupí výrobek na pomezí hračky a RC modelu (kterých se v posledních letech objevuje na pultech obchodů veliké množství), můžeme dojít až k počtu až 50000.
Tabulka 3: Roční výdaje domácností na osobu za období 2007-2011. (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
rok
2007
2008
2009
2010
2011
Výrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci ve volné přírodě [Kč/osoba]
67
98
88
64
92
Sběratelské a jiné drobné předměty pro rekreaci [Kč/osoba]
113
146
131
139
154
46
Výdaje [Kč]
Výdaje domácností 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Výrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci ve volné přírodě Sběratelské a jiné drobné předměty pro rekreaci 2007
2008
2009
2010
2011
Graf: 3:Výdaje domácností za období 2007-2011. (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
Tabulka 4: počet prodaných modelů za období prosinec 2012-duben 2013. (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
prosinec leden
únor
březen
duben
Spind
3
4
3
5
4
RC Pólo
3
2
4
5
6
47
Počet prodaných kusů modelů 2012/2013 7 6 5 4
Spind
3
RC Pólo
2 1 0 prosinec
leden
únor
březen
duben
Graf: 4: počet prodaných modelů za období prosinec 2012-duben 2013. (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
48
14 Současná podoba výroby V současné době zajišťují výrobu modelů členové RC
klubu SIG-N.A.L. Třebíč
na základě živnostenského oprávnění. Prodej probíhá prostřednictvím e-shopu, který je součástí webových stránek klubu. Vzhledem k tomu, že všichni členové klubu studují nebo pracují, výroba může probíhat pouze v jejich volném čase a také v domácích dílnách, to znamená v omezeném rozsahu. Z tohoto důvodu také nebylo doposud přikročeno k použití nástrojů na zvýšení objemu prodeje (o nich pojednává kapitola „možnosti propagace produktů“). V současné době není žádoucí vyvolávat vyšší poptávku po produktech, protože členové klubu by ji výrobou ve svém volném čase nebyli schopní uspokojit.
49
15 Návrh výroby
15.1 Prostory Pro potřeby výroby by dostačovaly prostory o výměře cca 70 m2, které by byly rozdělené na výrobní a administrativní část. Podstatně větší část by zabírala pochopitelně dílna, kde by se nacházely regály s materiálem, regály na hotové výrobky a pracovní stoly, na kterých by probíhalo laminování, řezání polystyrenu, stříhání samolepících fólií apod. V administrativní části by se nacházel počítač, výrobní dokumentace, evidence objednávek a účetní doklady.
Obrázek 17: návrh dílny (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
50
15.2 Dodavatelé Dodavatelem skelné tkaniny a epoxidu byla zvolena firma Mejzlík Modelbau, která se dlouhodobě zabývá výrobou modelářských produktů z laminátu a nabízí široký sortiment skelných tkanin a epoxidů. Výrobu forem by zajišťoval na základě živnostenského oprávnění Ing. Jiří Chaloupka. Štětce, ulamovací nože, šroubováky a jiné drobné nářadí by byly zakoupeny v prodejně s domácími potřebami.
15.3 Odvětrávání Jelikož se při procesu laminování uvolňují z tvrdnoucí pryskyřice výpary, bude nutné dílnu vybavit odvětrávacím systémem.
15.4 Expedice: balení, návody, záruční list Před expedicí zákazníkům přijde na řadu také zabalení modelů, oba modely budou dodávány v kartonových krabicích. Model Spind v krabici s rozměry 50x30x30 cm a model Pólo v krabici s rozměry 60x30x20. Na víku krabice bude vyobrazen model, jeho stručná charakteristika, obsah balení a komponenty nutné k jeho ovládání. Uvnitř se bude nacházet záruční list a jednoduchý návod s odkazem na propracovanější fotonávody umístěné na webových stránkách. Model Spind bude mít navíc polystyrenem vyvložkovaný vnitřek krabice, aby při transportu neutrpěl poškození. Jelikož je model Pólo vyroben převážně z polystyrenu, nehrozí mu tolik případné poškození.
51
16 Problematika zaměstnávání osob OZP 16.1 Kdo je osobou se zdravotním postižením
„Osobami se zdravotním postižením (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §67,odst. 2) jsou fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (také "osoby s těžším zdravotním postižením") b) b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni. Za osoby se zdravotním postižením podle písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení“. (8)
16.2 Práva a povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti se zaměstnáváním OZP 16.2.1 Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce (ÚP): „informace
a
poradenství v otázkách
spojených
se
zaměstnáváním
osob
se zdravotním postižením, součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.“(9)
52
16.2.2 Zaměstnavatelé jsou povinni: „u míst oznamovaných ÚP označit, zda se jedná o pracovní místa vyhrazená pro OZP, informovat ÚP o volných pracovních místech vhodných pro OZP, rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace, vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením (evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením)“(9)
16.3 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě - 435/2004 Sb., §78
„Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poskytován ve výši 75% skutečně vynaložených mzdových nákladů na zdravotně postiženého zaměstnance (včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance)zaměstnaného na vyhrazeném chráněném pracovním místě. Poskytován je zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Jeho maximální výše je 8 000,- Kč a je jednotná pro všechny osoby se zdravotním postižením (neposkytuje se na zaměstnávání starobních důchodců); poskytnutý příspěvek se snižuje o výši poskytnuté naturální mzdy (tzn. výrobky, výkony, práce nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem). Pokud k 1. 1. 2012 nemá zaměstnavatel CHPM již vyhrazena, má na jejich vyhrazení lhůtu 6 měsíců (v této přechodné době bude příspěvek poskytován i bez vyhrazeného CHPM)“.(10)
53
„Pokud je zaměstnanec se zdravotním postižením zaměstnán u více zaměstnavatelů, příspěvek může pobírat pouze jeden z nich, a to ten, u kterého byl pracovní poměr uzavřen nejdříve. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Součástí žádosti je doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením. Nárok musí být doložen nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti příslušnému úřadu práce.“ (10)
16.4 Chráněné pracovní místo a příspěvek na jeho zřízení - 435/2004 Sb., §75
„Chráněné pracovní místo (CHPM) je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. CHPM musí být provozováno po dobu nejméně 3 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření CHPM může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvky na vytvoření chráněného pracovního místa a na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo.“(10) „Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku (pro rok 2013 se tedy vychází z částky 24 408 Kč). Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.“(10)
54
„Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo vychází z ekonomické situace subjektu a z jeho reálných provozních nákladů. Příspěvek je nenárokový. Poskytování příspěvku na provoz CHPM je možné pouze na základě dohody o vytvoření nebo vymezení CHPM. Příspěvek se poskytuje zálohově čtvrtletně nebo v jiném dohodnutém období. Zpětné proplácení provozních nákladů není možné. Za provozní náklady CHPM se považují nájemné a služby s ním spojené, náklady spojené s povinnými revizemi a náklady na pojištění objektů, ve kterém je provozováno CHPM, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele. Dále náklady na palivo a energii, vodné, stočné a likvidace odpadu, náklady na dopravu zaměstnanců a další náklady dle vyhlášky 518/2004. Vyúčtování příspěvku se provádí k 31. prosinci kalendářního roku a zaměstnavatel je předkládá ÚP nejpozději do 15. února následujícího roku.“ (10)
55
17 Porovnání možných variant zajištění výroby Pro účely této zjednodušené studie budeme vycházet z následujících nákladů: Tabulka 5: Zjednodušený přehled nákladů výroby (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Varianta
Varianta B
A [Kč]
[Kč]
Mzdové náklady
20 100
5 025
Provozní náklady (nájem, energie)
8 000
Propagace produktů
3 000
Správní režie (poštovné, telefony, internet)
2 500
Náklady celkem
33 100
Zisk
18 025
5 000
Celkem náklady+zisk
38 100
23 025
Tabulka 6:Přehled nákladů na model Pólo (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
Model Pólo Materiál
[Kč]
Polystyren
15
Samolepící fólie
64
Kormidlo a pylon
30
Drobné příslušenství
20
Mzdové náklady (A, B)
15,44
56
3,70
Celkem
132,7
144,44
Tabulka 7Přehled nákladů na model Spind (Zdroj:vlastní zpracování 2013) Model Spind Materiál
[Kč]
Skelná tkanina
14
Epoxid
104
Ostatní
30
Mzdové náklady (A,B)
Celkem
339,68
81,29
487,68
229,29
Mzdy jsou na úrovni minimální mzdy, která je aktuálně 8000 Kč. K této částce jsou připočtené povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění. Variantou A se rozumí zaměstnanci bez postižení, variantou B zaměstnanci OZP, na jejichž zaměstnávání je možné čerpat dotace. O podmínkách čerpání dotací pojednává samostatná kapitola.
57
Co se týče provozních nákladů, vycházím z přibližných cen za pronájem prostor na okrese Třebíč, pochopitelně v ekonomicky lukrativnějších regionech by byla tato položka výrazně vyšší. Do nákladů propagace se započítávají náklady na inzerci jak plošnou v tisku, tak komerční inzeráty na internetových bazarech. Při zahájení výroby a uvedení produktů na trh by bylo nutné navýšit náklady tohoto druhu, postupem času by mírně klesaly v závislosti na životním cyklu produktů. Vycházím tedy z průměrné hodnoty.
17.1 Bod zvratu Bod zvratu je takové množství produkce, kdy tržby z prodeje pokrývají veškeré náklady výroby. Od tohoto bodu je generován zisk. Při zjišťování bodu zvratu budeme vycházet z ceny modelu Spind 600 Kč a modelu Pólo 200 Kč. Za variabilní náklady jsou považovány přímé materiálové a mzdové náklady, za fixní všechny ostatní. K přímým materiálovým nákladům budou připočteny mzdové náklady v závislosti na časové náročnosti výroby.
17.2 Mzdové hodinové náklady: pro variantu A jsou: 10500Kč/170 h = 61,76 Kč. Mzdové náklady varianty B jsou: 2512Kč/170 h= 14,78 Kč Časová náročnost výroby modelu Spind je 5,5 h, u modelu Pólo 0,25 h.
58
17.3 Zjištění bodu zvratu matematicky: P*Q=Fn + Vn*Q Q=Fn/P-Vn
Varianta A: QAS=13000/600-487,68
QAP=13000/200-144,44
QAS=116ks
QAP=234 ks
Varianta B: QBS=13000/600-229,29
QBP=13000/200-132,70
QBS=36 ks
QBP=194 ks
Tabulka 8:Množství produkce (Zdroj:vlastní zpracování 2013)
v bodě
zvratu
na
Bod zvratu
Spind/ks
Pólo/ks
Varianta A
118
237
Varianta B
36
195
17.4 Celkové zhodnocení obou variant
59
jednoho
zaměstnance
Z tabulky vyplývá, že varianta A, tj zaměstnávání osob bez zdravotního postižení, by si vyžádala tak vysoký objem výroby, který by z kapacitních důvodů nemohli za měsíc zaměstnanci vyrobit. Nehledě na to, že za danou cenu by nebylo toto množství za měsíc prodejné. Varianta A je tedy nerealizovatelná, slouží pouze pro porovnání vlivu kompenzace mzdových nákladů zaměstnavatelům zaměstnávajícím OZP. Varianta B už nabízí o poznání reálnější množství produkce. Tato zjednodušená analýza nabízí pohled na vliv mzdových nákladů. Zejména u modelu Spind, jehož výroba je časově mnohonásobně náročnější, je zřetelný značný rozdíl mezi množstvím produkce varianty A a varianty B. U modelu Pólo zase převažují přímé materiálové náklady, tudíž zde není ten rozdíl tak markantní. Pochopitelně v reálu by neprobíhala výroba pouze modelu Pólo či pouze modelu Spind, nýbrž kombinovaně v závislosti na poptávce.
18 Přínosy vlastního návrhu Vlastní návrh je přínosný pro všechny zainteresované strany. Stát reprezentovaný úřadem práce by splnil svoje poslání a začlenil znevýhodněné uchazeče o zaměstnání. Tyto osoby by mohly vykonávat fyzicky nepříliš náročné zaměstnání, které nemá ani příliš vysoké nároky na kvalifikaci. Zákazníci by získaly modely za cenu o třetinu nižší než je v současné době a navíc pocit, že podpořili smysluplný projekt.
60
19 Možnosti propagace produktů 19.1 Nabídnutí produktů v e-shopu V dnešní době je tato forma velmi hojně využívána. Na webových stránkách je zboží zpravidla rozděleno do kategorií, ke každému produktu se uvádí popis, který zahrnuje stručné údaje o modelu, možnostech a podmínkách jeho provozování a technických parametrech. Dále bývá také uvedeno, co je třeba k produktu dokoupit, není-li dodáván připraven k okamžitému použití. Součástí popisu bývá také fotogalerie, často doplněná o krátké propagační video či hodnocení od zákazníků, kteří si již produkt v minulosti zakoupili. V případě, že se zákazník (návštěvník e-shopu) rozhodne produkt zakoupit, je tento vložen do košíku a posléze po vyplnění údajů a způsobu úhrady je objednávka dokončena.
19.2 Nabídnutí produktů na internetových bazarech V současné době většina internetových bazarů umožňuje vkládání komerčních inzerátů. Vkládání takovýchto inzerátů bývá však pochopitelně na rozdíl od soukromé inzerce zpoplatněné. Výše poplatku se stránku od stránky liší, bývá závislá na návštěvnosti a kvalitě stránek, počtu opakování inzerce a způsobu úhrady. Těchto služeb je vhodné využívat zejména ke krátkodobé podpoře prodeje v případě, že vázne běžný odbyt.
19.3 Nabídnutí produktů na modelářských veletrzích a jiných vystoupeních Každým rokem se konají v Praze v Letňanech a na výstavišti v Brně modelářské veletrhy. Tyto veletrhy se těší oblibě velkého množství návštěvníků. Zpravidla bývá na těchto veletrzích také bazén, kde je možné modely provozovat. Díky této skutečnosti je možné případným zájemcům modely zapůjčit k vyzkoušení. Protože se jedná o modely s vrtulovým pohonem, je jejich provoz spojen s vyšší hlučností
61
než například lodě s lodním šroubem, v kombinaci s netradičním vzhledem a jízdními vlastnostmi si tyto modely zpravidla snadno získají pozornost. Pochopitelně je tato forma propagace velmi účinná, zejména v případě, kdy je po dobu konání veletrhu možnost získat model za zvýhodněnou veletržní cenu.
V průběhu roku zajišťuje RC klub SIG-N.A.L. také doprovodný program na celé řadě regionálních akcí. Tyto akce bývají další příležitostí pro propagaci modelů, avšak protože v řadách návštěvníků se vyskytuje znatelně nižší počet příznivců modelů než na veletrzích, není prodej primárním cílem.
19.4 Nabídnutí produktů v modelářských prodejnách V České republice je poměrně rozsáhlá síť modelářských prodejen. Prodejny jsou takřka v každém větším městě. Nabízí se tedy veliké možnosti potenciální spolupráce. V ideálním případě vyjednat s prodejnou výši jejich provize z prodeje, případně za dojednanou částku nebo recipročně za umístění banneru na webových stránkách klubu umístit reklamu na tyto modely v prostorách prodejny.
19.5 Rozeslání nabídky modelářským klubům Další možná varianta v oblasti propagace modelů se nabízí v rozeslání nabídek modelářským klubům. Těch je ve svazu modelářů registrovaných zhruba 600. Součet jejich členů pak činí 7500. Jedná se tedy o možnost oslovit velké množství potenciálních zájemců. Do činnosti řady klubů spadá také vedení zájmové kroužku pro mládež. Modely Spin a Pólo nejsou příliš náročné na stavbu, jsou tedy vhodné také pro začínající modeláře.
62
19.6 Věnovaní produktu do soutěže o ceny V rámci modelářských magazínů probíhají také soutěže o věcné ceny. Věnování do soutěže o ceny slouží jako možná levnější alternativa k plošné inzerci. Čtenáři se jednak dozví o existenci nového výrobku a případní výherci soutěže jej používáním propagují v rámci modelářské komunity v místě bydliště.
63
20 závěr Práce byla zaměřena zejména na studii realizace přípravy výroby dvou dálkově řízených modelů. Při popisování výrobních technologií jsem vycházel z postupů, které jsou dnes používány k výrobě. U sestavování materiálových kalkulací jsem uvažoval ceny, za které nakupujeme materiál v současnosti v RC klubu SIGN.A.L. Je však víc než pravděpodobné, že při realizaci výroby ve větším objemu by bylo možné dosáhnout snížení cen materiálu díky množstevním slevám. Avšak změny je třeba očekávat i na straně výdajů. Při odhadování fixních nákladů jsem vycházel ze zjednodušeného pojetí, rozjezd výroby by si pochopitelně vyžádal jednorázové náklady na vybavení dílny nářadím, pracovními stoly, regály apod. Tyto výdaje by měly pochopitelně dopad na výsledek hospodaření v prvních letech výroby. V případě, že by zaměstnanci byly osoby OZP, bylo by možné část těchto nákladů krýt z dotace na zřízení pracovního místa. Jak vyplynulo z porovnání variant, výrobu by za běžných podmínek nebylo možné provozovat. Varianta, která počítá se zaměstnáváním OZP, už vykazuje příznivější hodnoty. Nicméně přesto by zřejmě bylo nevyhnutelné, aby do činnosti výrobní dílny spadal taky e-shop s modelářskou elektronikou. Tržby z prodeje takového zboží by v případě poklesu zájmu zákazníků o vyráběné produkty zlepšovaly výsledek hospodaření. Při vypracování kapitoly porovnání variant výroby jsem vycházel z pevně stanovené ceny obou produktů, aby bylo možné stanovit bod zvratu pro obě varianty. V reálu by však pochopitelně bylo nutné stanovit cenu na základě složitějších kalkulací a poté vyrábět taková množství jednoho či druhého modelu, o která bude na trhu zájem.
64
Seznam použité literatury:
1) SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 242 s. ISBN 978-80-247-1992-4. 2) KOŠTURIAK, Ján. Inovace: vaše konkurenční výhoda!. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2008, viii, 63 s. ISBN 978-80-251-1929-7. 3) BOUČKOVÁ, J. et al. Kapitoly ze základů marketingu. 1. vyd. Dotisk. Praha: 1995. 145 s. ISBN 80-7079-222-1. 4) HORÁKOVÁ, Iveta. Marketing v současné světové praxi: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Vyd. 1. Praha: Grada, 1992, 100 s. ISBN 80-854-2483-5. 5) KOTLER, Philip a Olga MEDLÍKOVÁ. Marketing management: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, Marketing (Grada). 719 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 6) Business center [2011]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z
7) JUROVÁ, Marie. Organizace přípravy výroby. Vyd. 1. Brno: CERM, 2009. 100 s. ISBN 978-80-214-3946-7. 8) Liga vozíčkářů[2009]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z 9) Podnikatel [2007]. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z
65
10) Liga vozíčkářů[2009]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z 11) TOMEK,G.,VÁVROVÁ,V.
Výrobek
a
jeho
úspěch
na
trhu.
Praha:
GradaPublishing 2001. 352s. ISBN 80-247-0053-4. 12) SEDLÁČKOVÁ, Helena a Olga MEDLÍKOVÁ. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. Management (Grada). xi, 16 s. ISBN 80-717-9367-1. 13) FOSTER,
Timothy
R
a
Olga
MEDLÍKOVÁ. Jak
získat
a
udržet
zákazníka: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Vyd. 1. Praha: ComputerPress, 2002. Marketing (Grada). xii, 117 s. ISBN 80-722-6663-2.
66
Seznam tabulek: Tabulka 1: Časová náročnost jednotlivých úkonů ....................................................... 39 Tabulka 2: Spotřeba materiálu .................................................................................... 39 Tabulka 3: Výdaje domácností za období 2007-2011 .................................................. .46 Tabulka 4: počet prodaných modelů za období prosinec 2012-duben 2013. ................. 47 Tabulka 5: Zjednodušený přehled nákladů výroby ...................................................... 56 Tabulka 6: Přehled nákladů na model Pólo ................................................................. 56 Tabulka 7 Přehled nákladů na model Spind ................................................................. 57 Tabulka 8: Množství produkce v bodě zvratu .............................................................. 59
Seznam obrázků: Obrázek 1: Projektování nových výrobků .................................................................. 22 Obrázek 2: Moderní pákový vysílač ..........................................................................24 Obrázek 3: Historická RC souprava ............................................................................ 24 Obrázek 4:Volantový vysílač ...................................................................................... 25 Obrázek 5: Pákový vysílač ......................................................................................... 26 Obrázek 6: RC model Spind ........................................................................................ 29 Obrázek 7:RC model Pólo .......................................................................................... 31 Obrázek 8: Ukázka laminování zadního rohu trupu ..................................................... 35 Obrázek 9:Laminování druhé vrstvy, vyztužení pomocí rowingu ................................ 36 Obrázek 10:Laminování horní vrstvy.... ....................................................................... 36 Obrázek 11: Technický výkres modelu Pólo ................................................................ 41 Obrázek 12: nařezání polystyrenu na tvar trupu ........................................................... 42 Obrázek 13: Zkosení přídě trupu.................................................................................. 42
67
Obrázek 14: boční zkosení přídě trupu......................................................................... 43 Obrázek 15: Vyříznutí profilu přídě dle šablony ......................................................... 43 Obrázek 16: Řezačka na polystyren ............................................................................. 45 Obrázek 17: návrh dílny .............................................................................................. 50
Seznam grafů: Graf: 1:časová náročnost jednotlivých úkonů: ............................................................. 40 Graf: 2: srovnání doby tuhnutí: .................................................................................... 40 Graf: 3:výdaje domácností za období 2007-2011: ........................................................ 47 Graf: 4: počet prodaných modelů za období prosinec:.................................................. 47
68
