VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ (ÚF) FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF FINANCES

OPTIMALIZACE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB PLYNOUCÍCH ZE ZAHRANIČÍ OPTIMALIZATION OF TAXATION ENTRY INDIVIDUAL EARNING CONCERNING FOREIGN COUNTRIES

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS

AUTOR PRÁCE

GITA JOCHMANOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2007

ING. PAVEL SVIRÁK, DR.

LICENČNÍ SMLOUVA POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO uzavřená mezi smluvními stranami: 1. Pan/paní Jméno a příjmení: Gita Jochmanová Bytem: Veletržní 3, 603 00 Brno Narozen/a (datum a místo): 25. 2. 1965, Brno (dále jen „autor“) a 2. Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská se sídlem Kolejní 2906/4, 612 00, Brno jejímž jménem jedná na základě písemného pověření děkanem fakulty: Ing. Pavel Svirák, Dr., ředitel Ústavu financí (dále jen „nabyvatel“) Čl. 1 Specifikace školního díla 1. Předmětem této smlouvy je vysokoškolská kvalifikační práce (VŠKP): □ disertační práce □ diplomová práce □ bakalářská práce □ jiná práce, jejíž druh je specifikován jako ....................................................... (dále jen VŠKP nebo dílo) Název VŠKP:

Optimalizace zdanění příjmů fyzických osob plynoucích ze zahraničí

Vedoucí/ školitel VŠKP:

Ing. Pavel Svirák, Dr.

Ústav:

Ústav financí

Datum obhajoby VŠKP:

červen 2007

VŠKP odevzdal autor nabyvateli v*: □ tištěné formě

*

–

počet exemplářů 1

□ elektronické formě –

počet exemplářů 1

hodící se zaškrtněte

2. Autor prohlašuje, že vytvořil samostatnou vlastní tvůrčí činností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohlašuje, že při zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a předpisy souvisejícími a že je dílo dílem původním. 3. Dílo je chráněno jako dílo dle autorského zákona v platném znění. 4. Autor potvrzuje, že listinná a elektronická verze díla je identická. Článek 2 Udělení licenčního oprávnění 1. Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýdělečně užít, archivovat a zpřístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným účelům včetně pořizovaní výpisů, opisů a rozmnoženin. 2. Licence je poskytována celosvětově, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu. 3. Autor souhlasí se zveřejněním díla v databázi přístupné v mezinárodní síti □ ihned po uzavření této smlouvy □ 1 rok po uzavření této smlouvy □ 3 roky po uzavření této smlouvy □ 5 let po uzavření této smlouvy □ 10 let po uzavření této smlouvy (z důvodu utajení v něm obsažených informací) 4. Nevýdělečné zveřejňování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením § 47b zákona č. 111/ 1998 Sb., v platném znění, nevyžaduje licenci a nabyvatel je k němu povinen a oprávněn ze zákona. Článek 3 Závěrečná ustanovení 1.

Smlouva je sepsána ve třech vyhotoveních s platností originálu, přičemž po jednom vyhotovení obdrží autor a nabyvatel, další vyhotovení je vloženo do VŠKP. 2. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se řídí autorským zákonem, občanským zákoníkem, vysokoškolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném znění a popř. dalšími právními předpisy. 3. Licenční smlouva byla uzavřena na základě svobodné a pravé vůle smluvních stran, s plným porozuměním jejímu textu i důsledkům, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. 4. Licenční smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

V Brně dne: ……………………………………. ……………………………………….. Nabyvatel

………………………………………… Autor

Anotace závěrečné práce

Optimalizace zdanění příjmů fyzických osob plynoucích ze zahraničí Bakalářská práce analyzuje problémy související se zdaňováním příjmů fyzických osob s rozčleněním na příjmy, plynoucí rezidentům ČR ze zahraničí a zdaňování příjmů daňových nerezidentů, plynoucích ze zdrojů na území ČR. Obsahuje návrh postupů při řešení konkrétních příjmů konkrétní osoby s přihlédnutím k optimalizaci zdanění při respektování zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p., a mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Optimalization of Taxation Entry Individual Earning Concerning Foreign Countries Bachelor´s thesis analyse problems connected with income tax physical persons with dividing earnings of Czech residents concerning foreign countries and earning of unresidents concerning from source of Czech territory. This thesis contains proposal methods and solving earning of concrete subjects with regard to optimalization of taxation with respect law No. 586/1992, about taxes on income, and conventions for the avoidance of double taxation with respect to taxes on income and capital gains.

Klíčová slova

Optimalizace zdanění příjmů fyzických osob plynoucích ze zahraničí

Česky

Anglicky

Příjmy

Earnings

Daň z příjmů

Income tax

Dvojí zdanění

Double taxation

Metody

Methods

Optimalizace zdanění

Optimalization of taxation

Smlouva o zamezení dvojího zdanění

Conventions for the avoidance of double taxation with respect to taxes on income and capital gains

Zákon

Law

Bibliografická citace: JOCHMANOVÁ, G. Optimalizace zdanění příjmů fyzických osob plynoucích ze zahraničí. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2006. 61 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Pavel Svirák, Dr.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Optimalizace zdanění příjmů fyzických osob plynoucích ze zahraničí vypracovala zcela samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které uvádím v seznamu literatury.

15. 5. 2007 Gita Jochmanová

Poděkování

Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Svirákovi, Dr., za metodickou a odbornou pomoc a za cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

15. 5. 2007 Gita Jochmanová

OBSAH: Úvod....................................................................................................................9 1

Daně a daňová soustava..................................................................................10

1.1

Daňový subjekt................................................................................................11

1.1.2 Sazba daně.........................................................................................................11 1.1.3 Daňový rezident dle zákona o daních z příjmů.................................................11 1.1.4 Daňový rezident dle smluv o zamezení dvojího zdanění..................................12 1.2

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění............................................................13

1.2.1 Mezinárodní výměna informací........................................................................13 1.2.2 Vzorové modely smlouvy o zamezení dvojího zdanění ..................................14 1.2.3 Struktura modelu OECD...................................................................................16 1.2.4 Vznik dvojího zdanění......................................................................................17 1.2.5 Metody vylučující dvojí zdanění příjmů...........................................................17 1.2.6 Přepočet zahraniční měny.................................................................................19 2

Daňový rezident a zdanění jeho příjmů.........................................................21

2.1

Předmět daně z příjmů fyzických osob...........................................................21

2.1.1 Rozdělení příjmů na spolupracující osoby.........................................................25 2.1.2 Společné zdanění manželů.................................................................................26 3

Daňový nerezident a zdanění jeho příjmů.....................................................28

3.1

Zdroj příjmů dle § 22 ZDP..............................................................................28

3.1.1 Postup při zdaňování jednotlivých druhů příjmů ze zdrojů na území ČR..........30 4

Řešení konkrétních příjmů konkrétní osoby.................................................44

4.1

Řešení konkrétních příjmů daňového rezidenta............................................44

4.1.1 Řešení konkrétních příjmů daňového nerezidenta..............................................52 5

Vyhodnocení......................................................................................................55

6

Závěr..................................................................................................................57

Použitá literatura...........................................................................................................59 Přílohy.............................................................................................................................61

Úvod Řada českých občanů využívá možnosti pracovat či podnikat v zahraničí, ukládat peníze na zahraniční bankovní účty, investovat do zahraničních cenných papírů, vystupovat v zahraničí jako umělec a v neposlední řadě jsou vypláceny také důchody ze zahraničí. Obchodní zákoník a živnostenský zákon umožňuje také zahraničním subjektům, ať již právnickým nebo fyzickým osobám, dosahovat příjmy z České republiky v různých formách. Do těchto příjmů spadá pobírání příjmu ze zaměstnání vykonávaného na území ČR nebo z nezávislé činnosti např. umělce, architekta, lékaře, sportovce, z poskytování průmyslových nebo autorských práv, z pronájmu movitého či nemovitého majetku nebo jeho prodeje. Specifickým druhem činnosti u fyzické osoby může být účast na práci statutárních orgánů (představenstvo, správní rada) a dalších orgánů právnických osob.

9

1 Daně a daňová soustava Daň je obvykle definována jako povinná, zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu, která je neúčelová, neekvivalentní, nenávratná, a která se pravidelně opakuje. Daně lze uložit pouze zákonem. Stanoví tak článek 11, odst. 5 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Daně nelze uložit nižší právní normou než zákonem. Typickým znakem daní je i to, že se pravidelně opakují. Každoročně do konce března nebo června musí podnikatel uhradit daň z příjmů za uplynulý rok, popřípadě pravidelně čtvrtletně nebo pololetně platit na ni zálohy. Každý měsíc musí zaměstnavatel srazit svým zaměstnancům zálohu na daň z příjmů a odvést ji finančnímu úřadu. Stávající daňová soustava České republiky vznikla při daňové reformě, provedené k 1. lednu 1993. Přestože od té doby jednotlivé daňové zákony doznaly řady změn, zůstává rozsah jednotlivých daní a daňových nástrojů i jejich základní principy. Při daňové reformě již byly respektovány základní principy daňových soustav zemí EU. Důležitými daňovými právními normami jsou i mezinárodní smlouvy, zejména pak mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Obecně platí, že všechny celosvětové příjmy budou zdaněny tam, kde je poplatník rezidentem (tzn. kde má fyzická osoba trvalé bydliště, popř. kde se převážně zdržuje, a právnická osoba své sídlo). V případě českého rezidenta budou celosvětové příjmy zdaněny v České republice, ovšem ve státě zdroje, kde uvedený poplatník není rezidentem, ale nerezidentem, budou zdaněny příjmy, které mu plynou v tomto státě. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění upravují, které příjmy a za jakých podmínek budou zdaněny ve státě příjemce a které ve státě zdroje, popř. jak se o jejich zdanění smluvní státy podělí.

10

1.1 Daňový subjekt Daňovým subjektem je osoba, ať již fyzická nebo právnická, která je podle daňového zákona povinna odvádět nebo platit daň. Známe dva druhy daňových subjektů – poplatníky a plátce. Poplatníkem je ta fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Plátcem je naproti tomu taková fyzická nebo právnická osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daň od poplatníků vybranou nebo poplatníkům sraženou. Nejznámější příklad poplatníka a plátce je případ zaměstnance a zaměstnavatele – zaměstnanec (poplatník) má určenu hrubou mzdu, ale zaměstnavatel (plátce) je povinen z ní srazit a odvést pojistné a zálohu na daň z příjmů fyzických osob.

1.1.2 Sazba daně Procentní sazba daně je buď lineární nebo progresivní. Lineární je sazba daně tehdy, jeli stále stejná bez ohledu na výši daňového základu. Lineární je např. sazba daně z příjmů právnických osob. Progresivní znamená, že s růstem základu daně roste i daňová sazba – čím větší základ daně, tím větší i sazba. Ve skutečnosti se jedná o sazbu klouzavě progresivní, kdy sazba roste po určitých pásmech s tím, že vyšší sazbou je zdaněna vždy pouze ta část základu daně, která přesahuje hranici pásma. Typickou daní s progresivní sazbou je daň z příjmů fyzických osob.

1.1.3 Daňový rezident dle zákona o daních z příjmů Podle českých daňových zákonů je českým daňovým rezidentem osoba, která má na území republiky bydliště, nebo se zde zdržuje alespoň 183 dnů. V případě, že i jiný stát než Česko považuje fyzickou osobu za svého daňového rezidenta podle místních zákonů a činí si nárok na zdanění jeho celosvětových příjmů, použije se pro určení státu daňové rezidence příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění.

11

Obvykle je osoba rezidentem v tom státě, ve kterém má k dispozici stálý byt, kde je středisko jejích životních zájmů, nebo kde se trvale zdržuje. Státní příslušnost ani občanství většinou nejsou pro daňové účely podstatné.

1.1.4 Daňový rezident dle smluv o zamezení dvojího zdanění Základní pravidla pro určení rezidentství: Pravidlo 1: přepokládá se, že osoba je rezidentem v tom státě, ve kterém má stálý byt; jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (tzv. středisko životních zájmů). (Pojem stálý byt znamená, že osoba má k dispozici byt (vlastněný nebo najatý, či dům) pro stálé užití v jakoukoli dobu a nikoli pouze příležitostně pro účely krátkodobého pobytu

(např.

z

důvodu

služební

cesty,

soukromé

návštěvy,

studia).

Osobními a hospodářskými vztahy se rozumí vztahy rodinné a sociální, zaměstnání, politické, kulturní a jiné aktivity, místo podnikání, místo, z něhož osoba spravuje svůj majetek atd. Při posuzování, ke kterému státu má osoba užší osobní a hospodářské vztahy, je třeba brát v úvahu všechny skutečnosti a okolnosti a posuzovat je jako celek. Pravidlo 2: jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje. Přitom se berou v úvahu všechny pobyty osoby, na kterémkoli místě v tomtéž státě, nejenom ve stálém bytě, pokud ho osoba má. (Za obvyklý pobyt lze považovat i pobyt kratší než 183 dnů). Pravidlo 3: jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, přepokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním občanem. Pravidlo 4: jestliže je tato osoba státním občanem obou státu nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních státu (tj. ministři financí) tuto otázku vzájemnou dohodou.

12

Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. [6]

1.2 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Ze zhruba 180 států světa má Česká republika sjednánu smlouvu o zamezení dvojího zdanění s cca 70 tzv. smluvními státy, zbývajících něco přes 100 států jsou tzv. státy nesmluvními, kde reálně hrozí dvojí zdanění, poprvé v dotyčném státě zdroje příjmů a podruhé v České republice z titulu zdejší daňové rezidence poplatníka. Obsahem smluv je soubor kritérií, která umožňují jednoznačně stanovit smluvní stát, který má právo zdanit jmenovitě určené druhy příjmů. Druhý stát má potom v souladu se smlouvou povinnost provést opatření k zamezení dvojího zdanění. Smlouvy mimoto zamezují i případnému dvojímu nezdanění, tj. daňovým únikům. Problematika smluv je prakticky hledáním vhodného kompromisu v otázce rozdělení výnosu z daní z příjmů mezi stát zdroje daného příjmu a mezi stát daňové rezidence příjemce tohoto příjmu (poplatníka).

1.2.1 Mezinárodní výměna informací „Základním nástrojem v boji proti daňovým únikům je mezinárodní výměna informací na základě zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní, v návaznosti na

příslušné

články

uzavřených

smluv

o

zamezení

dvojího

zdanění.

Mezinárodní výměna informací se tak opírá o tři formy výměny informací: výměnu informací na dožádání, poskytování informací z vlastního podnětu a automatickou (pravidelnou) výměnu informací. Česká daňová správa plně využívá všechny uvedené formy.

V Grafu č. 1 je v roce 2006 možno zaznamenat mírný pokles, který vypovídá o stabilizaci posledních let, pokud jde o objem výměn informací, přičemž je třeba

13

zdůraznit, že narůstá podíl náročných případů, které vyžadují složitá mezinárodní šetření“.1

Graf č. 1: Četnost korespondence spojené s výměnou informací v letech 1997 až 2006

1.2.2 Vzorové modely smlouvy o zamezení dvojího zdanění Existují dva vzorové modely smlouvy o zamezení dvojího zdanění, podle nichž je připravována a uzavírána většina daňových dohod: 1. Vzorová smlouva OECD (Organization for Economic Cooperation and Development - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je směrnicí pro vypracovávání daňových smluv mezi hospodářsky vyspělými státy, kde se předpokládá vyvážený oboustranný tok investic a příjmů. Podle ní jsou příjmy zdaňovány převážně v zemi sídla či bydliště daňového poplatníka.

1

/online/http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-53EDF4E6-

1FBE1BF7/cds/xsl/125_6530.html

14

2. Vzorová smlouva OSN (United Nations - Organizace spojených národů) slouží především pro jednání s rozvojovými zeměmi s přihlédnutím k jejich potřebám. Podle ní jsou ve větší míře příjmy zdaňovány v zemi jejich zdroje. Smlouvy neřeší otázky zvýhodněného zdanění, takže rezident ČR může být překvapen, když mu plátce příjmu ze smluvního státu zdaní vyplácený příjem více než smlouva umožňuje. Důvodem je skutečnost, že existují dva režimy přiznávání výhod rezidentům smluvních států: 1. automatický, kdy je přiznána výhoda ze smlouvy automaticky, kde ještě rozeznáváme: a) standardní - plátci příjmu je nutno prokázat, že skutečným příjemcem je rezident smluvního státu, b) zjednodušený - samo základní zjištění plátce příjmu postačí, že příjemce je ze smluvního státu; 2. refundační - nejprve bude uplatněno plné zdanění podle daňového zákona státu zdroje, a příjemce z druhého smluvního státu může poté požádat správce daně ve státě zdroje o vrácení přeplatku dle smlouvy.

15

1.2.3 Struktura modelu OECD: 1. Osoby, na které se smlouva vztahuje 2. Daně, na které se smlouva vztahuje 3. Všeobecné definice 4. Rezident 5. Stálá provozovna 6. Příjmy z nemovitého majetku 7. Zisky podniků 8. Mezinárodní přeprava 9. Sdružené podniky 10. Dividendy 11. Úroky 12. Licenční poplatky 13. Zisky ze zcizení majetku 14. Příjmy ze zaměstnání 15. Tantiémy 16. Umělci a sportovci 17. Penze 18. Veřejné funkce 19. Studenti 20. Ostatní příjmy 21. Majetek 22. Vyloučení dvojího zdanění 23. Zákaz diskriminace 24. Řešení případů dohodou 25. Výměna informací 26. Pomoc při výběru daní 27. Územní působnost 28. Vstup v platnost 29. Výpověď [6]

16

1.2.4 Vznik dvojího zdanění Osoby – daňoví rezidenti, kterým plynou příjmy ze zahraničí, se mohou dostat do situace, kdy jeden a tentýž příjem, který jim již byl nebo bude zdaněn v zahraničí, zároveň podléhá zdanění i v tuzemsku. Mezinárodní daňové smlouvy obsahují opatření, kterými je dvojí zdanění vyloučeno, případně výrazně minimalizováno. V případě zdanění příjmů plynoucích ze zahraničí, je nutno určit, ve kterém státě je jejich zdroj a zda se státem, ze kterého příjem plynul, má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Pokud taková smlouva neexistuje, tak zaplacená daň se promítne ve snížení základu daně. Pokud příjem plynul ze státu, s nímž má ČR smlouvu o zamezení dvojího zdanění, pak je třeba zkontrolovat, zda výše daně odvedené (většinou sražené plátcem) odpovídá výši, kterou je smluvní stát oprávněn z daného příjmu vybrat. Pokud by v zahraničí byla vybrána daň vyšší, než je specifikováno ve smlouvě, lze v zahraničí požádat o vrácení té části daně, která převyšuje částku, již je smluvní stát oprávněn vybrat. Dále je třeba postupovat podle článku, který stanoví metodu, kterou lze při vyloučení dvojího zdanění na daný druh příjmů použít.

1.2.5 Metody vylučující dvojí zdanění příjmů Obecně je možné způsoby, jak zamezit dvojímu zdanění, rozdělit na čtyři skupiny: - metoda úplného zápočtu umožňuje snížení daňové povinnosti o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, - metoda prostého zápočtu umožňuje snížit daňovou povinnost o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do výše částky, která by byla odvedena ze zahraničního příjmu v České republice, - metoda plného vynětí za základu daně umožňuje plně vyjmout příjmy zdaněné v zahraničí ze základu daně,

17

- metoda vynětí s výhradou progrese umožňuje vyjmout příjmy zdaněné v zahraničí ze základu daně, ale z ostatního příjmu se vypočte daň procentní sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy.

Metody zápočtu Zápočet plný - zahraniční příjmy podléhající tomuto režimu zamezení mezinárodního dvojího zdanění ponecháváme v základu daně poplatníka. Od vypočtené daně se odečte daň zaplacená v zahraničí a zbývající rozdíl daně připadne ČR. Zápočet prostý - při použití této metody neodečítáme od daně vypočtené z celkových příjmů vždy celou zahraniční daň, ale pouze takovou část zahraniční daně, která poměrově odpovídá zahraničním příjmům. Částka daně, kterou je možné započítat, se stanoví podle vzorce:

příjmy ze zdrojů v zahraničí daň k zápočtu = celková daňová povinnost x ZD před uplatněním odčitatelných a nezdanitelných položek

Metody vynětí Metoda úplného vynětí - příjmy ze zahraničí se vyjmou ze zdanitelných celosvětových příjmů poplatníka, tzn. nebudou zahrnuty do základu daně. To znamená, že stát daňové rezidence poplatníka nezdaňuje tyto zahraniční příjmy. Metoda vynětí s výhradou progrese - sazba daně bude odpovídat daňovému základu, do něhož bude zahraniční příjem zahrnut.

18

Metoda vynětí s výhradou progrese se vypočítá tak, že se zjistí částka daně, kterou by poplatník hradil, kdyby zdaňoval v ČR i příjmy vyňaté. Tato daň se vydělí celkovým daňovým základem (včetně vyňatých příjmů). Výsledkem je průměrná sazba daně vyjádřená koeficientem k, která se použije na výpočet příjmů ze zdrojů v ČR: daň vypočtená ze všech příjmů včetně příjmů vyňatých k= celkový základ daně před uplatněním odčit. položek od ZD a nezdanitelných částí ZD

1.2.6 Přepočet zahraniční měny Dle zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p., § 38, se (1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije s výjimkou uvedenou v odstavci 2, jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. V případě, že se daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů nebo průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce části zdaňovacího období, za kterou se daňové přiznání podává. (2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle §36, se použije směnný kurs vyhlášený Českou národní bankou ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje. (3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§36) vztahující se na příjmy uvedené v §22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz

19

uplatněný v účetnictví. Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurz uplatněný v účetnictví. (4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a pro účely ročního zúčtování se použije směnný kurs stanovený Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.2

2

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.

20

2 Daňový rezident a zdaňování jeho příjmů Daň z příjmů fyzických osob Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, upravuje a) daň z příjmů fyzických osob, b) daň z příjmů právnických osob. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob (1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen "poplatníci"). (2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. (4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

2.1 Předmět daně z příjmů fyzických osob (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7), c) příjmy z kapitálového majetku (§8), d) příjmy z pronájmu (§9), e) ostatní příjmy (§10).3 § 6 - Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Poplatník, mající příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 ZDP od jednoho nebo postupně od více plátců, se kterými podepsal na příslušné období prohlášení k dani a který nemá jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší jak 6 000 Kč, není

3

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.

21

povinen podat daňové přiznání. Pokud má poplatník pouze příjmy ze zahraničí ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou v ČR vyjmuty ze zdanění, není rovněž povinen podat daňové přiznání. V ostatních případech je poplatník mající příjmy ze zahraničí povinen podat daňové přiznání, ve kterém zdaní své celosvětové příjmy.[3] Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s konkrétním státem, z kterého plynou příjmy, se použije metoda zamezení dvojího zdanění. Při metodě vynětí příjmů je třeba doložit potvrzení o výši příjmů, které se budou vyjímat ze zdanění. Při metodě zápočtu daně zaplacené v zahraničí je nutno doložit potvrzení zahraničního plátce o výši příjmů a zaplacené dani v zahraničí. § 7 - Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti lze snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, případně je možné uplatnit výdaje stanoveným procentem z dosažených příjmů. Do toho paragrafu zahrne poplatník i např. autorské honoráře ze zahraničí, autorská práva či příjmy znalce nebo tlumočníka. V souladu se smlouvou se uplatní metoda zamezené dvojího zdanění. Minimální základ daně dle ZDP (1) U poplatníka s příjmy podle §7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí základ daně podle §5 a §23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval činnost podle §7 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. (2) Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v §34. Daňovou ztrátu zjištěnou podle §5 a §23 dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle §34.

22

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na poplatníka, spolupracujícího manžela (manželku) nebo na ostatní spolupracující osoby (§13) ve zdaňovacím období a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost, b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka, a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle §7a, b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu, [44] a to i po část zdaňovacího období, c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu, a to i po část zdaňovacího období, d)

který byl poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo

částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období, e)

který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se i po část

zdaňovacího období v souladu se zvláštním předpisem soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle §38gb a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost, g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle §35, §35a a §35b, h) který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle §4 odst. 1 písm. e), nemá-li jiné příjmy uvedené v §7, i) který nemá příjmy podle §7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč, j) který nemá jiný příjem podle §7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjem z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle §4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na poplatníka uvedeného v §2 odst. 3, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§22) činí méně než 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, anebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.4

4

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.

23

§ 8 - Příjmy z kapitálového majetku Dividendy přijaté ze zahraničí a úroky ze zahraničních bankovních účtů podléhají v České republice zdanění v hrubé výši. Dividendy i úroky z ciziny mohou být, pokud nejsou zahrnuty do obchodního majetku podnikatele, v České republice zdaněny dvěma způsoby. Jednak je možné je zahrnout do celkového základu daně a zdanit progresivní sazbou daně. Druhou možností je zdanění v rámci samostatného základu daně patnáctiprocentní sazbou. Příjmy zahrnuté do samostatného základu daně se při využití společného zdanění manželů nezahrnují do společného základu daně, ale zdaní je pouze ten, kdo tyto příjmy obdržel. Od 1. července 2005 je uplatňována takzvaná Směrnice o zdanění úspor. Tou se státy EU zavázaly k automatické výměně informací o příjmech z úspor daňových rezidentů EU, kteří obdrží příjmy z úspor ze státu, jenž tuto směrnici aplikuje. Ke směrnici přistoupily i další země, například Švýcarsko, Monako nebo Lichtenštejnsko a mnoho závislých teritorií, jako jsou Isle of Man, Guernsey, Kajmanské ostrovy a další. Automatická výměna informací platí pro všechny zúčastněné státy. Některé z nich, konkrétně Belgie, Rakousko a Lucembursko, však budou v přechodném období srážet daň přímo u zdroje, a to první tři roky ve výši 15 procent, další tři roky 20 procent a od roku 2011 35 procent. Na základě obdržených informací bude moci český finanční úřad ověřit správnost podaného daňového přiznání a výši úrokových příjmů ze zahraničí. V případě, že úrokový příjem bude vyplacen ze státu, který bude provádět srážku daně přímo u zdroje, bude moci český daňový rezident snížit o tuto zahraniční daň svoji daňovou povinnost v ČR v plné výši.

24

§ 9 - Příjmy z pronájmu Příjmy z pronájmu lze snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, případně je možné uplatnit výdaje ve výši 30 procent z dosažených příjmů. Příjmy z pronájmu nemovitostí podléhají zdanění ve státě, kde se nemovitost nachází. § 10 - Ostatní příjmy Někteří občané pobírají své důchody i ze zahraničí. Tyto penze podléhají zdanění pouze ve státě, kde je příjemce důchodu daňovým rezidentem, tedy ve státě, ve kterém zdaňuje své veškeré příjmy. Pro určení částky rozhodné pro zdanění důchodů se vychází ze součtu tuzemské a zahraniční penze za dané období. Částka přesahující limit pro osvobozené příjmy z důchodu ( pro rok 2006 se jedná o částku 198 000 Kč ) se zdaní. Optimalizace daňové povinnosti Pro optimalizaci zdanění příjmů lze využít institut společného zdanění manželů či rozdělení zisku na spolupracující osoby. Společné zdanění manželů platí pro podnikatele i zaměstnance a základní podmínkou je alespoň jedno dítě žijící s nimi ve společné domácnosti. Rozdělovat zisk mohou jen poplatníci s příjmy z podnikání. Výjimku tvoří podíly na zisku společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti.

2.1.1 Rozdělení příjmů na spolupracující osoby Příjmy z podnikání a výdaje, které se k nim vztahují, se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela či manželku nepřesáhl 50 procent. Zisk převedený na spolupracujícího manžela (manželku) smí činit nejvýše 540 tisíc korun, pokud spolupráce trvala celý rok. Jestliže probíhala jen po část roku, pak na manžela (manželku) lze rozdělit maximálně 45 tisíc korun zisku za každý i započatý měsíc spolupráce. Na ostatní členy domácnosti může poplatník rozdělit zisk tak, aby v úhrnu jejich podíl na příjmech a výdajích činil maximálně 30 procent, přičemž částka nesmí v součtu překročit 180 tisíc za celý rok, případně 15 tisíc korun za každý i

25

započatý měsíc. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob v domácnosti musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy nelze rozdělovat na děti, které ještě neukončily povinnou školní docházku, a také na děti v těch měsících, v nichž na ně poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění. Podobně se nedají rozdělit příjmy na manžela (manželku), na kterého je uplatňována sleva na dani. [3] Při použití této možnosti optimalizace daňové povinnosti může být daňová úspora díky použití nižší daňové sazby, určitou nevýhodou však je, že se na spolupracující osoby pohlíží jako na podnikatele, které mají povinnosti vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně či správě sociálního zabezpečení včetně placení záloh. To je velký rozdíl oproti společnému zdanění manželů, protože druhý z manželů, který se účastní společného zdanění, není považován za podnikatele.

2.1.2 Společné zdanění manželů Základní podmínkou pro optimalizaci daňové povinnosti manželů s využitím institutu společného zdanění manželů je, že manželé vyživují alespoň jedno dítě a toto dítě žije s nimi v domácnosti. Tyto podmínky přitom stačí splnit nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění. Každý z manželů může mít příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, tak i ostatní příjmy. Daňové přiznání musí být podáno oběma manželi ve stejné lhůtě. Při společném zdanění manželů se vychází z takzvaného společného základu daně, který je součtem všech dílčích základů daně obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně za oba manžele. Manžel či manželka s vyšším příjmem se může dostat do nižšího daňového pásma, anebo vyšší daňové pásmo postihne menší část základu daně jednoho z manželů. Je to výhodné i přesto, že druhému partnerovi se naopak zvýší daň. Společné zdanění je proto výhodné zejména u manželů, v jejichž příjmech jsou velké rozdíly. [3]

26

Společné zdanění manželů však nelze uplatnit, pokud alespoň jeden z manželů za příslušné zdaňovací období: a) má stanovenu daň paušální částkou, b) má povinnost stanovit minimální základ daně, c) rozděluje příjmy a výdaje dosažené z podnikání na spolupracující osoby, d) využívá možnosti rozdělení příjmů dosažených za více zdaňovacích období, e) uplatňuje slevu na dani v souvislosti s poskytnutím příslibu investiční pobídky, f) má povinnost podat daňového přiznání při prohlášení nebo zrušení konkurzu.5

5

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.

27

3 Daňový nerezident Poplatník, který nemá na území České republiky bydliště, ani se zde obvykle nezdržuje, je poplatníkem s omezenou daňovou povinností, tedy nerezidentem.

3.1 Zdroj příjmů dle § 22 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. (1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky, f) příjmy 1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky, 2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu. g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou 1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),

28

2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu ( § 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w), 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, 5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, 6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, 7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České republiky, 8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, 9. výživné a důchody, 10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu, 11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením.

(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 a f) bod 1 poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 a má a obvykle zde

29

vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má stálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí.

(3) Příjem společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti anebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti platí ustanovení § 38e odst. 3. (4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.6

3.1.1 Postup při zdaňování jednotlivých druhů příjmů ze zdrojů na území České republiky Ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění mají vždy přednost před ustanoveními našeho zákona o daních z příjmů. Pro konkrétní řešení zdanění je tak nutné vždy prostudovat i příslušná ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Daňové povinnosti vůči daňovým nerezidentů jsou závislé na tom, o jaký druh příjmů ze zdrojů na území České republiky se jedná. Existují tak tři způsoby zajišťování zdaňování daňových nerezidentů: - daň se definitivně vybere srážkou z příjmů zvláštní sazbou daně, - daň se zajistí sražením určeného procenta z příjmů, přičemž daňový nerezident je v souladu se zákonem o dani z příjmů povinen podat daňové přiznání, - daň se vybere sražením zálohy na daň z příjmů ze zdanitelné mzdy s možností provedení ročního zúčtování těchto záloh.

6

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.

30

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně Při tomto způsobu srazí, v souladu s paragrafem 38d zákona o daních z příjmů, daňovému nerezidentovi konečnou daň z příjmů osoba – plátce daně, která mu příjmy vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhradu ve prospěch. Sraženou daň je plátce daně povinen ve stanovené lhůtě (obvykle do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém vznikla povinnost provést srážku daně) odvést svému místně příslušnému správci daně a tuto skutečnost oznámit na předepsaném tiskopise. Srážka daně se provádí podle paragrafu 36 stanoveným procentem výhradně z příjmů bez možnosti odečtení výdajů, s výjimkou v zákoně vyjmenovaných. Zvláštní sazba daně dle § 36 zákona č.586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění p. p. (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v §2 odst. 3 a §17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§22 odst. 2 a 3), činí a) 25 %, a to 1. z příjmů uvedených v §22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. e), 2. z příjmů z nájemného (§22 odst. 1 písm. g) bod 5), s výjimkou uvedenou v písmenu c), b) 15 %, a to 1. z příjmů uvedených v §22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodu 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového 3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,

31

4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, 5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. c) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v §2 a §17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 15 %, a to 1. z dividendového příjmu, u poplatníků podle §2 z úrokového příjmu z dluhopisu, ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v §2 odst. 2, 2. z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti, 3. z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu, 4. z podílu na zisku tichého společníka, 5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 6. z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 7. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, 8. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána, 9. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo

32

jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku, 10. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. b) 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to 1.

z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích

a reklamním slosování (§10 odst. 1 písm. h)), s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu (§10 odst. 3 písm. b)) nebo od daně osvobozených podle §4 odst. 1 písm. f), 2.

z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh

soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže (§10 odst. 1 písm. ch)), s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny (§4 odst. 1 písm. f)), c) 15 %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim naroveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu, [35c] z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty (§8 odst. 1 písm. c)), 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle §8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle §8 odst. 7, s výjimkou uvedenou v písmenu d), 3.

z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního

právního předpisu, a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku

33

jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, 4. z příjmů z právního vztahu podle §6 odst. 4, 5. příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu podle §10 odst. 1 písm. k). d) 25 % z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle §8 odst. 6 a 7, e) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§7 odst. 8).7 Zajištění daně Při tomto způsobu zdaňování příjmů daňových nerezidentů dosažených ze zdrojů na území České republiky se vychází z toho, že u příjmů od daně neosvobozených, u kterých nedochází ke sražení daně srážkou podle zvláštní sazby daně výše uvedeným způsobem, je daňový nerezident povinen podat daňové přiznání. V souladu s naším zákonem o daních z příjmů si v něm uplatní daňové výdaje a možné odpočitatelné položky od základu daně. Na řádné plnění této daňové povinnosti se však zákon nespoléhá, proto ukládá v paragrafu 38e plátci daně, aby úhradu neprovedl daňovému nerezidentovi celou, ale srazil mu z příjmů 10 % (mimo stanovené výjimky) k zajištění této daně. Povinnost provést zajištění daně vzniká plátci při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději však v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Částky zajištění daně se odvádějí příslušnému správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit. Současně s platbou zajištění daně je plátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí. Zajištění daně se neprovádí u poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

7

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.

34

Správce daně na žádost nerezidenta může rozhodnout o tom, že zajištění daně bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro tuzemské odběratele. [3] Srážení zálohy na daň z příjmů ze zdanitelné mzdy Tento způsob zajišťování zdaňování příjmů se uplatní u daňových nerezidentů z řad fyzických osob, které pobírají příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků. V tomto případě postupuje plátce daně obdobně jako u českých zaměstnanců, kdy sráží daňovému nerezidentovi zálohu na daň z příjmů ze zdanitelné mzdy. [3] Sleva na dani S účinností ode dne vstupu do EU platí, že pokud je úhrn příjmů daňového nerezidenta ze zdrojů na území České republiky nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, pak si v rámci podání daňového přiznání může uplatnit i slevu na dani na dítě, manželku, studium apod. [3] Společné zdanění manželů Je-li alespoň jeden z manželů daňový nerezident, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 procent všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů, jsou od daně osvobozeny nebo je z těchto příjmů vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně. [3] § 6 – Příjmy ze závislé činnosti Zaměstnanec-nerezident, který uzavřel pracovní poměr se zaměstnavatelem, jehož sídlo se nachází v České republice, podléhá stejnému zdanění ze závislé činnosti, jako český rezident. Pokud podepíše Prohlášení k dani, sráží mu český plátce zálohy na daň. Pokud zahraniční zaměstnanec nemá nárok na odpočet dalších nezdanitelných položek dle § 15 ZDP a § 38k ZDP, je povinen podat přiznání k dani z příjmů, v kterém si tyto položky uplatní.

35

Plátcem daně není stálá provozovna, která vznikla po šesti měsících poskytování služeb podle § 22 odst. 1 písm. c) ZDP. Zaměstnanci stálé provozovny jsou povinni podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Daň za uplynulé zdaňovací období jsou povinni sami si vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. V průběhu zdaňovacího období platí zálohy na daň vypočtené z poslední známé daňové povinnosti. Nově registrovaným osobám s bydlištěm v cizině může správce daně na základě žádosti nebo z moci úřední stanovit zálohy s přihlédnutím k očekávaným příjmům poplatníka. §7 - Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti V České republice mohou být též osobami samostatně výdělečně činnými cizinci, a to na základě vydání českého živnostenského listu. Cizinci, kteří nejsou občany členských států Evropské unie, musí mít pro tento účel povolení k trvalému pobytu a současně pro ně platí povinnost zápisu do obchodního rejstříku. Za příjmy dle § 7 se považují též příjmy z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území České republiky . Stálá provozovna Stálá provozovna vzniká z důvodu splnění zákonných kritérií určité činnosti daňového nerezidenta z důvodu daňové povinnosti ve státě zdroje. Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností nerezidentů na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Jde o typ stálé provozovny, kdy její existence nesouvisí nikterak s plynutím času a provozovna existuje již od prvního dne, kdy je v ní zahájena činnost. Za stálou provozovnu - místo prodeje (odbytiště) se nepovažuje prodej zboží v rámci veletrhu, prodejní výstavy či obdobné jednorázové akce. Staveniště, místo provádění stavebně-montážních projektů a služeb definovaných v § 22 odst. 1 písm. c) a f) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb, o dani z příjmů,v platném znění, poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou

36

provozovnu, přesáhne-li doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích.[3] Stavby a montáže Specifickou vlastností stálé provozovny vzniklé ze stavebních a montážních činností je omezení jejího vzniku časovým testem. Ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění je obvykle dvanáctiměsíční na rozdíl od šestiměsíčního, který je definován v zákoně o daních z příjmů. Poskytování služeb Vznik službové provozovny záleží na třech rozhodujících okolnostech: 1) zda poskytovatel služeb je daňový rezident státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění či nikoliv, 2) doba poskytování služeb na našem území, 3) existence pevného místa pro podnikání. [2] Obchodní reprezentace U podniků, se kterými nemá Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vzniká stálá provozovna vždy, u smluvních států lze rozlišit 3 typy provozovny: - Čistá obchodní reprezentace, - Dovozně – vývozní obchodní reprezentace, - Smíšená obchodní reprezentace.[2] Má-li daňový nerezident příjmy z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu, vztahuje se na něj daňová povinnost. Plátce daně je povinen vybrat daň srážkou z příjmů včetně záloh podle zvláštní sazby daně ve výši 25 % z příjmů a to bez ohledu na to, po jaké období je tato činnost na území České republiky vykonávána a zda sportovci či umělci v souvislosti s výkonem takových činností vykonávají závislou činnost či nikoliv, a rovněž tak bez ohledu na to,

37

komu takové příjmy plynou. Je-li příjemcem výše uvedených příjmů osoba, která je rezidentem ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu daňovou smlouvu, tak je tímto umožněno uplatňovat ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, podle kterých mohou být umělci a sportovci rovněž zdaňováni ve státě, kde svou činnost vykonávají, a to bez ohledu na ustanovení článků upravujících zdaňování příjmů ze závislé činnosti, popř. příjmů z nezávislého povolání. To znamená, že podle článku 17 - Umělci a sportovci, je v těchto smlouvách stanoveno, že příjmy podléhají zdanění vždy ve státě, v němž je sportovní nebo umělecký výkon prováděn. A to i bez ohledu na to, zda sportovec či umělec pobírá tyto příjmy přímo osobně, nebo prostřednictvím organizace, která jeho vystoupení zprostředkovala, nebo je-li jejím zaměstnancem či není. Vždy však musí jít o příjmy z osobního výkonu činnosti a ne např. o příjmy z reklamy nebo autorských práv. Pokud daňový rezident nebo stálá provozovna daňového nerezidenta poskytuje daňovým nerezidentům úhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně-technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how) a náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, tak se u těchto daňových nerezidentů jedná o příjmy ze zdrojů na území České republiky, které podléhají zdanění. Plátce daně je povinen srazit daň vybíranou srážkou ve výši 25 % z příjmů. Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu s obchodním zákoníkem a srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději však v den, kdy o závazku účtuje v souladu s účetními předpisy. Sraženou daň je plátce povinen odvést svému místně příslušnému správci daně obvykle do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně. Je-li příjemcem osoba, která je rezidentem ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak může být postup zdanění a sazba této daně upravena shodně s uzavřenou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, konkrétně jejím článkem 12 - Licenční poplatky. V těchto smlouvách je obvykle uplatňován dvojí přístup.

38

Podle prvního přístupu daňová smlouva rozlišuje mezi zdaněním tzv. kulturních licenčních poplatků, tj. poplatků placených za užití nebo za právo na užití autorských práv k dílům literárním, uměleckým nebo vědeckým včetně kinematografických filmů (ve státě zdroje jsou tyto poplatky od zdanění osvobozeny) a zdaněním tzv. průmyslových licenčních poplatků, tj. poplatků placených za užití nebo právo za užití patentů, ochranných známek, vzorů nebo modelů, plánů, tajných vzorců nebo postupů nebo za sdělení průmyslových, obchodních nebo vědeckých zkušeností (ve státě zdroje podléhají tyto poplatky sazbou, která nesmí být vyšší než sazba podle smlouvy). Ve druhém případě daňová smlouva licenční poplatky na kulturní a průmyslové nerozlišuje a stanovuje pro všechny jednu sazbu daně, kterou může stát zdroje pro zdanění těchto poplatků použít. Pokud by licenční poplatky plynuly stálé provozovně daňového nerezidenta, tak by se nepostupovalo podle článku 12 - Licenční poplatky, ale podle článku 7 - Zisky podniků a licenční poplatky plynoucí stálé provozovně by tak byly zdaňovány v rámci celkových příjmů této stálé provozovny. To znamená, že plátce by musel srazit k zajištění daně 10 % z příjmů za tyto poplatky, a to při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději však v den, o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. [1] Daňové přiznání Pokud příjmy daňových nerezidentů nepodléhají pouze srážkové dani, mají povinnost podat daňové přiznání. Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti lze snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, případně je možné uplatnit výdaje stanoveným procentem z dosažených příjmů. Pokud je daňový nerezident zapsán v obchodním rejstříku, je povinen vést účetnictví. Pokud byla dnovému nerezident v průběhu zdaňovacího období zajišťována daň, je tato částka započtena na celkovou daňovou povinnost. Pokud poplatník, kterému byla daň zajištěna nepodá daňové přiznání, může místně příslušný správce daně považovat částky zajištěné daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Pro daňové nerezidenty, mající příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, platí též ustanovení týkající se minimálního základu daně.

39

§ 8 - Příjmy z kapitálového majetku Pokud daňový rezident nebo stálá provozovna daňového nerezidenta vyplácí daňovému nerezidentovi úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních instrumentů podle zákona o cenných papírech, tak je povinen srazit daň vybíranou srážkou ve výši 15 % z příjmů . Je-li příjemcem úroků a jiných výnosů osoba, která je rezidentem ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu daňovou smlouvu, tak je sazba této daně modifikována uzavřenou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, článkem 11 - Úroky nebo 10 - Dividendy, přičemž společným znakem zdanění těchto příjmů je výrazné omezení práva státu zdroje na zdanění těchto příjmů ve srovnání s běžnou sazbou daně z příjmů. U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s výjimkou dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada o rozdělení zisku. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada o rozdělení zisku. U dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu s obchodním zákoníkem, je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy. Sraženou daň je plátce povinen odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně. Články 10 - Dividendy a 11 - Úroky smluv o zamezení dvojího zdanění obsahují ustanovení, která říkají, že se ustanovení jejich odstavců nepoužijí v případech, kdy tyto výnosy jsou skutečně spojeny se stálou provozovnou, kterou má příjemce ve státě, z něhož plynou. V takovém případě bude postup zdaňování uvedených příjmů stejný jako u daňových rezidentů.

40

Plynou-li příjmy z dluhopisu, ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu stálé provozovně tak se započte sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Daňové přiznání Příjem z kapitálového majetku podléhá srážkové dani. Pokud má nerezident pouze tento příjem, nemá povinnost podat daňové přiznání. Pokud jsou tyto příjmy spojeny se stálou provozovnou, zdaňují jako dílčí základ daně progresivní sazbou daně. § 9 - Příjmy z pronájmu Příjmy z pronájmu nemovitostí daňových nerezidentů umístěných na území České republiky podléhají zdanění v tuzemsku. Příjmy z pronájmu lze snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, případně je možné uplatnit výdaje ve výši 30 procent z dosažených příjmů. Daňové přiznání Pokud příjmy z pronájmu dosáhnou částky 15 000,- Kč, je daňový nerezident povinen podat daňové přiznání. Příjmy z pronájmu lze snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, případně je možné uplatnit výdaje procentem ve výši 30% z dosažených příjmů. Pokud daňový rezident nebo stálá provozovna daňového nerezidenta poskytuje úhrady za užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, tak je povinen srazit daň srážkou ve výši 25 % z příjmů z nájemného, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, kde se uplatňuje zvláštní sazba daně ve výši 1 % z nájemného. Je-li příjemcem nájemného osoba, která je rezidentem ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak je sazba této daně

41

modifikována uzavřenou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, konkrétně jejím článkem 12 - Licenční poplatky, kde jsou tyto příjmy definovány jako příjmy za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení. Pokud by nájemné plynulo stálé provozovně daňového nerezidenta, tak by se výše uvedená srážková daň neuplatňovala a nájemné plynoucí stálé provozovně by bylo zdaňováno v rámci celkových příjmů této stálé provozovny. § 10 - Ostatní příjmy Plynou-li daňovým nerezidentům z řad fyzických osob příjmy z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výher z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, tak je vyplácející plátce daně povinen srazit daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 20 % z příjmů. Srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Je-li příjemcem výše uvedených příjmů osoba, která je rezidentem ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu daňovou smlouvu, tak může být postup zdanění modifikován touto smlouvou. V článku ostatní příjmy nebo příjmy vysloveně neuvedené se obvykle vychází z toho, že v České republice se tyto příjmy nezdaňují. Pouze v případech, kdy jsou tyto příjmy spojeny se stálou provozovnou nebo stálou základnou, kterou má daňový nerezident na našem území, se nepostupuje podle zmíněných článků, nýbrž podle článku zisky podniků nebo nezávislá povolání. Daňové přiznání Srážková daň je konečná, nenastává tedy pro daňového nerezidenta povinnost podat přiznání k dani z příjmů, pouze jeho vyplacený příjem bude snížen o částku ve výši sražené daně. Pokud má daňový nerezident příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky je povinen podat daňové přiznání. Je-li příjemcem výše uvedených příjmů osoba, která je rezidentem ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak může být postup zdanění upraven touto smlouvou. V článku 13 - Zisky ze zcizení majetku těchto smluv,

42

se obvykle vychází z toho, že příjem je u nás zdaňován tehdy, jestliže je nemovitost umístěná na území České republiky. To znamená, že postup dle zákon o daních z příjmů je shodný se smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Daňové přiznání V případě prodeje nemovitosti, která se nachází na území České republiky, je daňový nerezident povinen podat daňové přiznání, ve kterém bude příjem z prodeje nemovitosti zdaněn v základu daně progresivní sazbou daně.

43

4 Řešení konkrétních příjmů konkrétní osoby Pokud má poplatník povinnost podat daňové přiznání, může se rozhodnout, jakým způsobem sníží své daňové zatížení. Pro optimalizaci zdanění příjmů lze využít institut společného zdanění manželů či rozdělení zisku na spolupracující osoby.

4. 1 Řešení konkrétních příjmů daňového rezidenta Pan Josef Novák je ženatý, jeho manželka nemá vlastní příjmy, mají 2 děti, které studují na střední škole. Oba dva si platí životní a důchodové pojištění. Manželka mu občas pomáhá s účetnictvím. V roce 2006 měl pan Novák tyto příjmy: Byl zaměstnán v Mexiku, kde měl příjem 62 651,00 MXN a zaplatil daň 5 366,00 MXN a v Německu, kde měl příjem 5 980,00 EUR. Na základě ŽL vydaného v roce 2006 podnikal v hostinské činnosti, kde měl příjmy 850 000,00 CZK, výdaje 621 830,00 CZK. Úroky z podnikatelského účtu v ČR měl 96,00 CZ, úroky ze zdrojů v zahraničí činily 33 849,00 CZK. V Bulharsku pronajímal nemovitosti fyzickým osobám a měl z tohoto pronájmu příjem 43 000,00 BGN, daň zaplacená v Bulharsku činila 6 450,00 BGN. Také pobíral důchod z Kanady (v ČR nepobírá) v celkové roční výši 13 410 CAD.

44

Přepočet příjmů z Mexika dle kurzů ostatních měn za rok 2006 vydaných ČNB: Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec celkem

2,248 2,281 2,165 2,042 1,944 1,983 2,058 2,022 2,035 2,067 1,927 1,924 24,696 : 12 = 2,058

62 651,00 MXN x 2,058 = 128 936,00 CZK 5 366,00 MXN x 2,058 = 11 044,00 CZK

Pro ostatní zahraniční příjmy se použije Pokyn D-303 pro stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2006: 5 980,00 EUR x 28,27 = 169 055,00 CZK 43 000,00 BGN x 14,45 = 621 350,00 CZK 6 450,00 BGN x 14,45 = 93 202,00 CZK 13 410 CAD x 19,84 = 266 055,00 CZK

45

1. Podání daňového přiznání poplatníkem DZD § 6………………………………………………..…………………………297 992 DZD § 7……………………………………………………..……………………228 170 DZD § 8…………………………………………………………………….……..……96 DZD § 9……………………………………………………………………….….434 945 DZD § 10……………………………………………………………………....…..68 064 ZD z § 6 – 10………………………………………………………………...…1 029 267 Nezdanitelné části ZD Životní pojištění………………………………………………………….………- 12 000 Důchodové pojištění……………………………………………………….....…..- 12 000 ZD snížený o nezdanitelné části základu daně…………..……………………..1 005 267 Daň………………………………………………………………….…………….276 892 Příjmy, které se vyjímají ze zdanění - Německo ………………………………..169 055 ZD po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí…………………………………….....860 211 ZD po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí snížený o nezdanitelné části základu daně…………………………………...…..836 200 Sazba celkového daňového zatížení………………………………………………27,55% Daň ze ZD po vynětí příjmů ze zahraničí………………………………...…..230 373, 10

Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu Mexiko………………………………………………………………………...…128 936 Dan zaplacená v zahraničí…………………………………………………………11 044 Koeficient zápočtu……………………………………………………………...…..14, 99 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze započítat………………………….....34 532, 93 Daň uznaná k zápočtu……………………………………………………….……..11 044

46

Bulharsko…………………………………………………..……………………434 945 Dan zaplacená v zahraničí………………………………………………..………..93 202 Koeficient zápočtu……………………………………………………………...…..50, 56 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze započítat………………………..….116 476, 64 Daň uznaná k zápočtu……………………………………………………...……....93 202 Daň uznaná k zápočtu celkem……………………………………………………104 246 Daň po vynětí příjmů a zápočtu daně…………………………………..….126 127, 10 Daň ze samostatného základu daně…………………………………..…..…. 5 077, 35 Daň celkem po zaokrouhlení…………………………….……………………..131 205 Sleva na dani na poplatníka……………………………………………….……….- 7 200 Sleva na dani na manželku……………………………………………………..….- 4 200 Daňové zvýhodnění na děti…………………………………………………...….- 12 000 Zbývá doplatit ………………………………………………………………….107 805

Celkové daňové zatížení rodiny…………………………………………………107 805

47

2. Oba manželé podávají daňové přiznání, ve kterém je uplatněno společné zdanění manželů manžel

manželka

DZD § 6……………………………………………………...….297 992 …………..…0 DZD § 7…………………………………………………………228 170 ……….….…0 DZD § 8………………………………………………………………96 ……….….…0 DZD § 9…………………………………………...…………….434 945 ………….….0 DZD § 10…………………………………………………………68 064 ……………..0 ZD z § 7 – 10……………………………………………………731 275 ……………..0 ZD z § 6 – 10………………………………………………….1 029 267 ……………..0 Společný základ daně manželů………………………………………………....1 029 267 Společný základ daně manželů snížený o nezdanitelné části ZD………………...981 267 Polovina společného ZD…………..……………………………490 634 ……...490 634 Základ daně………………………………………………….….490 600 ……...490 600 Daň………………………………………….…………………..112 220 ……...112 220 Příjmy, které se vyjímají ze zdanění - Německo ………………………………..169 055 ZD po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí……………………..430 106 ……...430 106 ZD po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí snížený o nezdanitelné části základu daně…………………………………………………….406 100 ……...406 100 Sazba celkového daňového zatížení……………………………………………..22, 87 % Daň ze ZD po vynětí příjmů ze zahraničí…………………….92 875,07 ……92 875,07

Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu Mexiko………………………………………………………...…64 468 ……….64 468 Daň zaplacená v zahraničí………………………………………....5 522 ………...5 522 Koeficient zápočtu…………………………………….……………………………14, 99 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze započítat………..….13 921, 97 …...13 921, 97 Daň uznaná k zápočtu…………………………………………..…5 522 ………...5 522

48

Bulharsko……………………………… Dan zaplacená v zahraničí…………………………………..……46 601 ……….46 601 Koeficient zápočtu……………………………………………………………….…50, 56 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze započítat……...……46 957, 64 …...46 957, 64 Daň uznaná k zápočtu………………………………………..…..46 601 ……….46 601 Daň uznaná k zápočtu celkem……………………………………52 123 ……….52 123 Daň po vynětí příjmů a zápočtu daně…………………...…40 752, 07 …...40 752, 07 Daň ze samostatného základu daně…………………………5 077, 35 ……………..0 Daň celkem po zaokrouhlení…………………………………...45 830 ……….40 753 Sleva na dani na poplatníka ………………………………..……- 7 200 ……....- 7 200 Sleva na dani na manželku……………………….…………..…..- 4 200 ………….….0 Daňové zvýhodnění na děti………………………………..……- 12 000 ……………..0 Zbývá doplatit…………………………………………………...22 430 ……….33 553

Celkové daňové zatížení rodiny……………………………………………….….55 983

49

3. Daňové přiznání podávají oba manželé jako spolupracující osoby manžel

manželka

DZD § 6…………………………………………………...….....297 992 ……………..0 DZD § 7……………………………...………………………….114 085 ……...114 085 DZD § 8…………………………………………….…………………96 ……………..0 DZD § 9………………………………..………………………..434 945 ……………..0 DZD § 10………………………………………………..………..68 064 ……………..0 ZD z § 7 – 10……………………………………...…………….617 119 ……...114 085 ZD z § 6 – 10……………………………………….…………...915 182 ……...114 085 Nezdanitelné části ZD Penzijní připojištění………………………………………….…- 12 000 ……..- 12 000 Životní pojištění…………………………………………...……- 12 000 ……..- 12 000 ZD snížený o nezdanitelné části základu daně………………….891 182 ……….90 085 Daň……………………………………………………..……….240 380 ……….10 800 Příjmy, které se vyjímají ze zdanění - Německo ……….……...169 055 ZD po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí……………..………746 055 ZD po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí snížený o nezdanitelné části základu daně………………………………………………….…722 055 Sazba celkového daňového zatížení…………………..………..26, 98 % Daň ze ZD po vynětí příjmů ze zahraničí…………..………194 795, 60

Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu Mexiko………………………………………………….………128 936 Dan zaplacená v zahraničí……………………..…………………11 044 Koeficient zápočtu……………………..…………………….……17, 28 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze započítat……...……33 660, 68 Daň uznaná k zápočtu……………………………………………11 044

50

Bulharsko……………………………………………………....439 454 Dan zaplacená v zahraničí……………………..…………………93 202 Koeficient zápočtu…………………………………………….…..58, 30 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze započítat…...……..113 565, 83 Daň uznaná k zápočtu…………………………...……………….93 202 Daň uznaná k zápočtu celkem…………………..………………104 246 Daň po vynětí příjmů a zápočtu daně………..…………….90 549, 60 …….…10 800 Daň ze samostatného základu daně…………...…………….5 077, 35 …………..…0 Daň celkem po zaokrouhlení……………………….………..…95 627 ……………..0 Sleva na dani na poplatníka………………………………….…..- 7 200 .….…..- 7 200 Sleva na dani na manželku……………………………………………..0 ………….….0 Daňové zvýhodnění na děti……………………………….…….- 12 000 ……………..0 Zbývá doplatit ………………………………………………….76 427 ………3 600

Celkové daňové zatížení rodiny……………………………………….………….80 027

51

4.1.1 Řešení konkrétních příjmů daňového nerezidenta Pan Ivan Ulmov je státní občan Ukrajiny, kde žije jeho manželka s jedním dítětem. V roce 2006 měl příjmy z podnikání v ČR, kde je zapsaný v Obchodním rejstříku a na základě českého živnostenského listu z roku 2004 podniká v oblasti úklidových služeb. Výsledek hospodaření z této činnosti byl 145 000,00 CZK a čistý obrat 835 000,00 CZK. Po příbuzné zdědil v Brně dům, který pronajímá fyzickým osobám k bydlení. Z tohoto pronájmu měl příjem 250 000, výdaje paušálem. Prodal obchodní podíl jako jediný společník ukrajinské obchodní společnosti s aktivami v ČR za nabývací cenu 250 000,00 CZK rezidentu České republiky za 800 000,00 CZK.

52

1. Podání daňového přiznání poplatníkem DZD § 6………………………………………………..…………………...……………0 DZD § 7……………………………………………………..……………………145 000 DZD § 8…………………………………………………………………….……………0 DZD § 9……………………………………………………………………….….175 000 DZD § 10………………………………………………………..…………....…..550 000 ZD z § 6 – 10……………………………………………………………...…...…870 000 Nezdanitelné části ZD…………………………………………………...………………0 ZD snížený o nezdanitelné části základu daně………..………...………………..870 000 Daň…………………………………………………..…….……………………..233 628 Sleva na dani na poplatníka……………………………………………….……….- 7 200 Sleva na dani na manželku……………………………………………………..….- 4 200 Daňové zvýhodnění na dítě………………………………………………….…….- 6 000 Daň po uplatnění slevy……..…………………..…………………………...…..216 228 Zajištěná daň plátcem……………………………………………………….….- 163 500 Zbývá doplatit…………………………………………..…………………...…...52 728

Celkové daňové zatížení rodiny……………………………………….………….52 728

53

2. Oba manželé podávají daňové přiznání, ve kterém je uplatněno společné zdanění manželů manžel

manželka

DZD § 6…………………………………………………………......….0 …………..…0 DZD § 7…………………………………………………………145 000 ……….….…0 DZD § 8……………………………………………………………...…0 ……….….…0 DZD § 9…………………………………………...…………….175 000 ………….….0 DZD § 10……………………………………………………..…550 000 ……………..0 ZD z § 7 – 10……………………………………………………870 000 ……………..0 ZD z § 6 – 10………………………………………………...….870 000 ……………..0 Společný základ daně manželů………………………………………...………....870 000 Společný základ daně manželů snížený o nezdanitelné části ZD………………...870 000 Polovina společného ZD…………..……………………………435 000 ……...435 000 Základ daně………………………………………………….….435 000 ……...435 000 Daň………………………………………….…………………....94 428 ..……...94 428 Sleva na dani na poplatníka ……………………………………….7 200 ………...7 200 Sleva na dani na manželku……………………….………………..4 200 ………….….0 Daňové zvýhodnění na děti…………………………………..……6 000 ……………..0 Daň po uplatnění slevy………………………………...………..77 028 ...……..87 228 Zajištěná daň plátcem…………………………………………- 163 500 ….………….0 Zbývá doplatit………………………………………..………..- 86 472 …...…..87 228

Celkové daňové zatížení rodiny……………………………………….………..…….756

54

5 Vyhodnocení Daňový rezident Pro zpracování daňového přiznání potřeboval poplatník Potvrzení o zaplacení daně z Mexika a z Bulharska pro možnost zápočtu této zaplacené daně v zahraničí. Pro metodu vynětí s výhradou progrese bylo potřebné Potvrzení o výši příjmů z Německa. V daňovém přiznání se uplatní nejprve metoda vynětí s výhradou progrese, potom metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Daňové zatížení rodiny Pokud poplatník podá sám daňové přiznání, zaplatí daň ve výši 107 805 CZK, pokud podají přiznání oba manželé jako spolupracující osoby, činí celková daň za oba 80 027 CZK a pokud využijí společné zdanění manželů, bude celková daňová povinnost 55 983 CZK. Po zhodnocení všech tří variant zpracování daňového přiznání se jeví jako nejoptimálnější společné zdanění manželů, kdy daňové zatížení rodiny je 55 983 CZK. Vzhledem k tomu, že činnost poplatníka není vykonávána za trvalé spolupráce manželky, mohou manželé institutu společného zdanění využít.

Daňový nerezident Daňovému nerezidentu byla z titulu jeho příjmů z podnikání ve výši 835 000 CZK zajištěna daň ve výši 10 % těchto příjmů, což je 83 500 CZK, a z prodeje obchodního podílu ve výši 800 000 CZK bylo zajištěno českým rezidentem 10 % z těchto příjmů, tedy celkem jeho zajištěná daň za zdaňovací období 2006 činí 163 500 CZK, což si zohlední v daňovém přiznání podobně jako zaplacené zálohy na daň. Příjem z pronájmu nepodléhá zajištění daně, z důvodu úhrad od fyzických osob za bydlení. Pokud podá sám daňové přiznání, bude daňové zatížení jeho rodiny 52 728 CZK, pokud využije možnosti podat společné zdanění manželů, bude toto zatížení 756 CZK.

55

Vzhledem ke skutečnosti, že všechny jeho příjmy byly dosaženy na území České republiky, může využít možnosti uplatnit v daňovém přiznání společné zdanění manželů. V tomto případě musí daňové přiznání podat i manželka nerezidenta, která jinak na našem území nedosahuje žádné příjmy Správce daně vydává na základě žádosti poplatníka potvrzení o zaplacení daně pro ukrajinskou daňovou správu. Potvrzení o zaplacení daně bude vydáno i manželce, která neměla příjmy na našem území, avšak podala zde daňové přiznání a odvedla daň. Správce daně do potvrzení jako Celkový příjem u manžela uvede příjem ve skutečné výši a u manželky příjem 0, na řádku Základ daně pak bude uveden základ daně po rozdělení. V potvrzení o zaplacení daně bude uveden údaj, že se jedná o společné zdanění manželů dle českých daňových předpisů.

56

6 Závěr V současné době došlo k nárůstu problematiky, týkající se mezinárodního zdanění, zejména po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Přibývá českých občanů, kteří jsou zaměstnáni v zahraničí, stejně tak zahraničních občanů, zaměstnaných u českých společností. Zvýšil se také počet zahraničních osob – především z Ukrajiny – kteří na území České republiky podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné na základě živnostenského listu vydaného v České republice. Současně do této kategorie patří i zpěváci, herci, sportovci a manekýni. Vydání nemovitého majetku na území ČR v rámci restitucí osobám, kteří jsou již rezidenty jiných států, a jeho pronajímání fyzickým osobám, je podrobeno zdanění v ČR. Také investice kapitálu českých rezidentů v zahraničí s sebou přináší problematiku zdanění úroků a dividend. V souvislosti se zdaňováním zahraničních příjmů je velmi důležitá otázka určení daňového rezidentství poplatníka, která vede k určení, kde bude konkrétní fyzická osoba zdaňovat své celosvětové příjmy. Přestože jsou některé druhy příjmů prvotně zdaňovány ve státě zdroje, musí daňový rezident zdanit všechny své příjmy ve státě své rezidence. Aby tyto příjmy nebyly podrobeny dvojímu zdanění, uvádí smlouvy o zamezení dvojího zdanění metody, kterými se dvojímu zdanění zabrání. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění obsahují také důležitá ustanovení, týkající se zákazu diskriminace a vzájemné výměny informací. V rámci zákazu diskriminace nesmějí být daňoví nerezidenti či stálé provozovny rezidentů smluvních států podrobeni nevýhodnějšímu a tíživějšímu zdanění z důvodu svého zahraničního bydliště. Vzájemná výměna informací se týká v České republice přímých daní, v ostatních státech stejných nebo podobných daní, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku a daní z pojistného. Automatická výměna informací patří mezi velmi efektivní nástroje v boji proti daňovým únikům a podvodům. Legislativní základ pro realizaci výměny informací je dán Článkem 26 Modelové smlouvy OECD o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, tzn. výměnu informací na žádost, spontánní výměnu informací, automatickou výměnu informací a pod. Ze strany České republiky se automatická výměna informací vztahuje na příjem mající charakter přímých daní dosahovaný nerezidenty ze zdrojů na území České republiky

57

(§ 22 ZDP) s ohledem na Doporučení OECD týkajícího se automatizované mezinárodní výměny informací. Ze strany smluvních států se tato automatická výměna vztahuje na příjmy z majetku a pojistného rezidentů České republiky pobírané v těchto smluvních státech. Vzhledem ke vzrůstající pozornosti finančních úřadů na tuto oblast by si měly daňové subjekty tuto problematiku správně osvojit, protože by se mohlo stát, vzhledem ke značným postihům při nesprávné aplikaci ZDP a příslušné mezinárodní smlouvy, že jim případné nepřiznané příjmy budou ze strany správce daně doměřeny včetně všech zákonných postihů.

58

7 Použitá literatura [1] SOJKA, V. Mezinárodní zdanění příjmů. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. Praha: ASPI, a. s.,2006. 324 s. ISBN 80-7357-160-9. [2] VYŠKOVSKÁ, D. Cizinci a daně. Zdaňování příjmů fyzických osob – cizích státních příslušníků v České republice. 2. aktualizované a doplněné vyd. Praha: ASPI, 2005. 150 s. ISBN 80-7357-118-8. [3] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. [4] Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění p. p. [5] Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, [6] Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění – Sbírky zákonů [7] Pokyn D-300 [8] Pokyn D-303 o stanovení jednotných kurzů [9] Daně a právo v praxi - periodikum [10] Profit - periodikum [11] http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-53EDF4E6-1FBE1BF7/cds/xsl/125_6530.html [12] http://intranet.ds.mfcr.cz/dokumenty/PrimeDane/doc

59

8 Seznam zkratek

ZDP ………………………..….zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. ZD……………………………………………………………………………základ daně DZD…………………………………………………………………….dílčí základ daně

9 Seznam příloh Příloha 1: Metody zamezení dvojího zdanění – dle vybraných mezinárodních smluv

60

Příloha 1 Metody zamezení dvojího zdanění – dle vybraných mezinárodních smluv smluvní stát

platnost smlouvy od:

ve Sbírce pod č.

zápočet plný u příjmů dle:

do 24/1978 31.12.2000 Sb. Belgie od 95/2000 1.1.2001 Sb. m.s. 203/1999 Bulharsko 2.7.1999 Sb. 73/1975 25.1.1975 Sb. Francie 1.1.2006 Maďarsko 27.12.1994 Německo 17.11.1983 Nizozemí 5.11.1974 Polsko

20.12.1993

Rakousko 12.2.1979 1.7.1993 Slovensko 1.7.2004 Ukrajina

20.4.1999

USA

23.12.1993

Velká Británie

20.12.1991

vynětí

prostý u příjmů dle:

všechny příjmy všechny příjmy všechny příjmy čl. 10,13,17,18

79/2005 Sb. m.s.

většina příjmů

22/1995 všechny příjmy Sb. 18/1984 čl.10,12,13odst.3,16,17 Sb. 138/1974 čl.10,12,14,17,18 Sb. 31/1994 všechny příjmy Sb. 48/1979 čl.10,12,16,17 Sb. 257/1993 všechny příjmy Sb. 100/2003 všechny příjmy Sb. m.s. 103/1999 všechny příjmy Sb. 32/1994 všechny příjmy Sb. 89/1992 čl. 10,12,16,17 Sb.

61

ostatní příjmy jen příjmy daněné pouze ve Francii ostatní příjmy ostatní příjmy ostatní příjmy

ostatní příjmy