Vysoké učení technické v Brně Brno University of Technology

Vysoké učení technické v Brně Brno University of Technology

Fakulta strojního inženýrství Ústav konstruování / Odbor průmyslového designu Faculty of Mechanical Engineering Institute of Machine and Industrial Design / Department of Industrial Design

Průmyslové výtvarnictví společnosti Elektro-Praga Hlinsko v letech 1958-1968

[Pojednání ke státní doktorské zkoušce] [Discourse on the Dissertation Thesis]

Autor práce: Ing. Veronika Sedláčková Author

Brno 2013

Vysoké učení technické v Brně Brno University of Technology

Fakulta strojního inženýrství Ústav konstruování / Odbor průmyslového designu Faculty of Mechanical Engineering Institute of Machine and Industrial Design / Department of Industrial Design

Průmyslové výtvarnictví společnosti Elektro-Praga Hlinsko v letech 1958-1968

[Pojednání ke státní doktorské zkoušce] [Discourse on the Dissertation Thesis]

Autor práce: Ing. Veronika Sedláčková Author

Vedoucí práce: doc. akad. soch. Ladislav Křenek, ArtD. Supervisor

Brno 2013

Obsah

OBSAH Obsah ........................................................................................................................... 3 1 Úvod .......................................................................................................................... 4 2 Vymezení řešené problematiky a předběžného cíle disertační práce ................. 5 3 Shrnutí současného stavu poznání ......................................................................... 6 3.1 Kultura průmyslové výroby na přelomu 50. a 60. let ................................... 6 3.2 Elektro-Praga Hlinsko ..................................................................................... 8 3.3 Metody zkoumání ........................................................................................... 10 4 Analýza, interpretace a zhodnocení poznatků získaných na základě rešerše .. 17 5 Vymezení cíle disertační práce a návrh způsobu jejího řešení.......................... 19 6 Současný stav řešení dizertační práce ................................................................. 21 6.1 Způsob řešení a použité vědecké metody zkoumání.................................... 21 6.2 Hodnocené aspekty designu ........................................................................... 24 7 Závěr ....................................................................................................................... 26 8 Literatura ............................................................................................................... 27 Seznam zkratek ......................................................................................................... 29 Seznam obrázků........................................................................................................ 30

strana

3

Úvod

1 ÚVOD Pojednání ke státní doktorské zkoušce se zabývá studiem průmyslového výtvarnictví společnosti Elektro-Praga Hlinsko v rozmezí let 1958-1968. Ve své práci se věnuji období po výstavě EXPO 58. Druhá polovina 50. let znamenala v Československu dobu velkého rozkvětu designové tvorby. Na trh přicházely nejen produkty uspokojující základní životní potřeby člověka, ale i produkty zvyšující kvalitu běžného života. Výraznou proměnou prošlo rovněž postavení žen, které se stále častěji věnovaly vlastní profesi, a proto vítaly množství nových domácích spotřebičů, které jim ulehčovaly péči o domácnost. Domácí spotřebiče nejen usnadňovaly život, ale ukazovaly i na společenský status vlastníka [1]. V první polovině 60. let došlo v našich zemích ke zlepšení postavení designu a průmyslového výtvarníka, který byl vyzýván nejen ke spolupráci na řešení běžných úkolů (řešení barevnosti, tvarosloví), ale i ke komplexnímu vyvíjení nového výrobku. To se v některých případech stalo základem pro tvarové pojetí výrobků daného podniku na mnoho dalších let či odstartovalo úspěšnou dlouhodobou spolupráci designérů jako (často externích) spolupracovníků jednoho nebo i několika podniků. Na krátký čas se tak povedlo vytvořit konkurenční prostředí, byť nikoli na základě standardních tržních mechanismů.

strana

4

Vymezení řešené problematiky a předběžného cíle disertační práce

2 VYMEZENÍ ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY A PŘEDBĚŽNÉHO CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE

2

V současné době je historie designu charakterizována jako historie výtvarné kultury, která zahrnuje velké množství přístupů k tvorbě a ikony designu. Úlohou historie jako vědecké disciplíny je popisovat hospodářské, politické a sociální poměry, zkoumat dějiny techniky, vědy, kultury nebo umění, a tím rozšiřovat poznávání národních i světových dějin. Historie nám ukazuje, že dějiny nejsou pouhým nahodilým seskupením jednotlivých událostí, ale že mají logiku, vnitřní řád a smysl. Vysvětlováním kdy, jak, za jakých podmínek a v jakém prostředí společnost vznikala, by měla přispět k větší toleranci. Důležitým úkolem je odhalovat vztahy a souvislosti mezi jednotlivými událostmi, vysvětlovat, proč k situaci došlo, a to na úrovni politické, sociální, společenské, ekonomické i kulturní. Znalost dějin přispívá k porozumění přítomnosti a nabízí možnost poučit se z minulosti. Vývoj myšlenek a dějin se promítá do politických a ekonomických systémů, vzdělávacích institucí a v konečném důsledku do našeho myšlení. [2] Návrh produktu je obvykle přisuzován jedné či několika osobám s příslušným výtvarným vzděláním, ale ve většině případů stojí za vznikem úspěšného produktu celá řada dalších aktérů, kteří nepostradatelně přispívají při vývoji produktu. Navzdory tomu se však jejich jména nikdy nevyskytují v marketingových materiálech či v katalozích výstav.[3]. Historie designu se nezabývá pouze tím, jak věci vypadají a fungují, či zjednodušeně tím, jak je technologii dána forma. Estetika, etika, symbolika, autorita a emotivita artefaktu ukazuje zcela novou úroveň vnímání a významu, je-li popsána v kontextu ideologickém, politickém, sociálním a kulturním [4]. Předběžným cílem dizertační práce je vytvoření komplexního obrazu vzniku a vnímání artefaktů produkovaných podnikem Elektro-Praga Hlinsko. Práce se bude zabývat analýzou produktů, jejich tvůrců a prostředí, ve kterém vznikaly s ohledem na dobu vzniku. Pro získání objektivního obrazu československého průmyslového výtvarnictví budou elektrospotřebiče společnosti Elektro-Praga Hlinsko porovnány s obdobnými produkty západoevropských států. Stejně tak bude popsána spotřebitelská oblast, tj. vnímání a užívání artefaktu, která umožní odhalit vazby mezi společností a průmyslovým výtvarnictvím.

strana

5

Shrnutí současného stavu poznání

3 SHRNUTÍ SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ Historický vývoj techniky je spojen s úsilím o spojení estetické a funkční stránky strojů a nástrojů. Stroje z počátku přejímaly základní formy a ornamentální výzdobu z architektury, které však vypadaly nepřirozeně. Rychlý rozvoj techniky působil na estetické smysly člověka a vznikly tak nové principy „krásy technického věku”. Strojní výroba pak měla praktické důsledky i v ostatních oblastech života a snaha o estetizaci se stala důležitým faktorem v obchodní soutěži [5]. Díky tomu vznikaly a i v současné době vznikají nejen produkty vysoké estetické hodnoty s dokonalým propojením technických principů, ale i produkty čistě módní a povrchní. K vytvoření kvalitního výsledku vedla ve většině případů spolupráce konstruktéra s umělcem, resp. průmyslovým výtvarníkem, který dokáže logicky vystavět hmotu s ohledem na technická pravidla.

3.1 Kultura průmyslové výroby na přelomu 50. a 60. let 3.1.1 ADLEROVÁ, Alena. Ke tvarosloví 50. a 60. let v užitém umění. Z dějin průmyslového designu 1, Národní technické muzeum. 1996, s. 9-11 Článek charakterizuje výtvarné tvarosloví v pozdní fázi funkcionalismu, tak jak byl v Československu zformován v posledních předválečných letech. Definuje se tvarovou jednoduchostí, účelností a sériovostí výroby. Elementem charakterizujícím období se stala dynamická pružná křivka. Závěr Dle autorky byl nejúčinnějším vývojovým popudem pro užitné umění účast na mezinárodních výstavách, kterou se socialistické Československo snažilo ukázat kvalitu výrobků a vysokou životní úroveň obyvatel. Bohužel se ale intenzivní práce výtvarníků a inženýrů častokrát stala pouze pozlátkovou chloubou reprezentačních a domácích výstav a běžných lidí se tvorba vůbec nedotkla. Ač nechtěně, svědectví o těchto událostech zaznamenává časopis pro průmyslové výtvarnictví a lidovou tvorbu Tvar.

strana

6


3.1.2 HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Praha: Arbor vitae, 2008. 367 s. ISBN 978-80-87164-03-7. Autor se v kapitole knihy věnuje počátku průmyslového výtvarnictví v Československu. V tomto období byla práce prvních československých výtvarníků převážně zaměřena na stroje a nástroje a příliš neovlivnila estetickou kulturu „všedního dne“. K tomuto účelu byla zřízena činnost Oddělení pro řešení tvarů vývojového podniku Kovotechna v Praze vedeného Stanislavem Lachmanem. V letech 1951-1955 se výtvarníci v těsné spolupráci s techniky podíleli na vzniku prvních poválečných československých spotřebičů a to v ideální podobě spolupráce, tj. od počátečních skic až po vývoj prototypu. Výtvarníci často přinášeli i funkční a technologické inovace a kromě řešení ovládacích a dalších funkčních prvků se zasadili o zavedení plastických hmot pro výrobu krytů elektrospotřebičů (vysavačů, holicích strojků, atd.) Oddělení zároveň zodpovídalo za výtvarné řešení obalů a návodů pro jednotlivé výrobky. Podstatou bylo vytvořit výrobek uživatelsky příjemným esteticky přitažlivý a pro zákazníka snadno identifikovatelný Závěr Konec 50. let a první polovina let 60. je charakteristická nástupem silné generace výtvarníků v průmyslovém designu a vznikem tvarově zajímavých až pozoruhodných výrobků několika významných autorů. Výrobky se vyznačují často i vyspělým funkčním či ergonomickým řešením, které ukazuje na vyvinutou schopnost tehdejších výtvarníků skloubit vlastní představy o estetickém pojetí výrobku s respektováním technologických, funkčních a ekonomických požadavků. Obecně se dá ale říci, že podnikoví výtvarníci zůstávají až na výjimky i dodnes v anonymitě, ačkoliv jejich díla jsou široké veřejnosti důvěrně známá. 3.1.3 KLIVAR, Miroslav. Průmyslové návrhářství – průmyslové výtvarnictví. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1969. 45 s. Klivar definuje dvě základní tendence vývoje průmyslového výtvarnictví v Československu na přelomu 50. a 60. let. První očividnou tendencí vývoje byla expanze a rozšiřování průmyslového výtvarnictví v odvětvích průmyslové tvorby. Druhou tendencí byl trvající rozpor mezi ekonomickými zájmy průmyslových podniků a průmyslovým výtvarnictvím, který byl výsledkem staré soustavy plánování a řízení národního hospodářství. Závěr Centrální řízení na sebe bralo odpovědnost za využití zdrojů, realizaci výrobků, uspokojení potřeb, určovaly prostředky k zabezpečení ukazatelů (objem výroby, sortiment). Podnik sám nebyl odpovědný za odbyt kvalitu výrobků, nýbrž byl hodnocen za plnění direktivních ukazatelů. Jelikož podniky neměly ekonomickou a řídící volnost při zdokonalování organizace výroby, chyběla motivace pro zvyšování estetické úrovně kvality výrobků. Díky tomu vznikaly paradoxní stavy, kdy podnik vyrábějící inovativní a esteticky hodnotné výrobky, neměl jistotu odbytu svých produktů. Počátkem 60. let pak došlo ke zřízení nové soustavy řízení a direktivní ukazatelé národohospodářského plánu nesměly být hlavním kritériem

strana

7


hodnocení podniků a ty tak měly hledat optimální vztahy mezi vynaloženými prostředky, složkami výroby atd. Snaha o zdokonalení užitných hodnot výrobků byla úzce spojena se zaváděním průmyslového výtvarnictví do podniků. To se dělo ve třech variantách v závislosti na podílu zapojení průmyslového výtvarníka na realizaci výrobku. 3.1.4 LACHMAN, Stanislav. Design průmyslových spotřebičů v 50. a 60. letech. Z dějin průmyslového designu 1, Národní technické muzeum, 1996, s. 64-69. Stanislav Lachman, hlavní designér podniku Elektro-Praga Hlinsko, charakterizuje 60. léta jako dobu sice plnou nadšení, ale také nevědomosti a neinformovanosti ze strany podniků, hledání seberealizace ze strany designérů a vazeb na národní podniky. Závěr Pokroku bránila zastaralá výrobní zařízení a konstrukční postupy, stále menší materiálová a surovinová základna a častokrát mylné vžité stereotypy. Z těchto důvodů bylo nutné vykonávat publicistickou činnost, školící kursy a přednášky přímo v závodech, aby mohla úroveň designu růst.

3.2 Elektro-Praga Hlinsko Roku 1943 založil podnikatel Jan Prošvic Elektrotechnickou akciovou společnost ESA, čímž položil základy výroby elektrických spotřebičů pro domácnost v Hlinsku. Následně byla roku 1948 firma znárodněna a začleněna pod Elektro-Praga Praha a v letech 1950-1965 fungovala jako samostatný závod Elektro-Praga Hlinsko. Do podniku byla převedena výroba vysavačů, které se během krátké doby staly jejím hlavním výrobním sortimentem. Na počátku 60. let byla registrována ochranná známka domácích elektrospotřebičů ETA. V 50. let způsobil národní podnik Elektro-Praga Hlinsko v domácnostech „revoluci“ dodáním kuchyňských spotřebičů, jakou jsou roboty, šlehače a další spotřebiče. Podnik se stal úspěšným jak u nás tak i v zahraničí [9]. Po zrušení vývojového podniku Kovotechna v Praze přešel do podniku Elektro-Praga Hlinsko designér a tvůrce podoby většiny tehdejších elektrospotřebičů Stanislav Lachman (narozen 1921). Vystudoval architekturu na VŠUP a průmyslovému výtvarnictví se věnoval od roku 1952 v již zmíněné Kovotechně. Za svůj život vytvořil přes 1200 návrhů, z nichž se většina vyráběla. Jeho přístup k tvorbě byl nekonvenční a zabýval se novými možnostmi konstrukčních řešení. V rozhovoru pro Lidové noviny (březen 2007) Lachman vzpomíná: „Já jsem pak tento způsob „navedení“ velmi často používal ve styku s konstruktéry, kteří mysleli způsobem: jediný spoj dvou dílů je šroub a matka. A když zkonstruovali třeba holicí strojek, na jeho plášti bylo sedm šroubů. A já jsem řekl: prosím tě, vždyť je to jak lokomotiva! Vymysli spoj, aby nebyl vidět! Jakoukoli západku, jakýkoli pružný materiál! A jen jediný šroubek, který to zavře a bude zároveň plombou pro garanční dobu!“ [10]

strana

8


3.2.1 PAULY, Jana. Retrospektiva tvorby průmyslového designéra Stanislava Lachmana, Bulletin: měsíčník Design centra České republiky, 12. 2001. s. 6-7 Jedním z prvních poválečných vysavačů byl ETA 401 Standard, kterého se během let 1955-1965 prodalo přes 1,2 miliónů kusů. Tělo vysavače tvořil horizontální plechový válec uzavřený na koncích zaoblenými černohnědými termosetovými díly. Vysavač byl řešený včetně doplňků a ukládací tašky. Na počátku 60. let pod názvem Tiger 808 zaznamenal velký úspěch ve Finsku, kde společnost Elektro-Praga Hlinsko prakticky ovládala trh s vysavači [22]. Do západních zemí se obvykle vyvážel jeden typ vysavače pod názvy, které požadovaly dané obchodní domy. Výsledkem takového přístupu se stal vysavač s označením ETA 402 JUPITER z roku 1956. Jednalo se o vysavač doutníkového typu a byl vůbec prvním československým vysavačem navrženým pro výrobu z plastu. Prachový sáček se ukládal v přední části pod rukojetí, kterou bylo možno odepnout a sáček vyjmout až u popelnice. Velký kolébkový vypínač umožňoval i zapínání a vypínání sešlápnutím. Zdánlivě dekorativní zadní „ploutvičky“ sloužily k bezpečnému postavení vysavače na zadní stranu, když bylo potřeba dosáhnout vysavačem do vyšších míst. Díky šikmému nasávacímu otvoru se mnohem lépe manipulovalo s hadicí při vysávání závěsů nebo polic. Lachman tehdy také přišel s nápadem pojmenovávat vysavače podle planet, což bylo pro spotřebitele lépe zapamatovatelné než samotná čísla. V roce 1968 navrhl Lachman žehličku kosodélníkového tvaru, která měla ve své době největší žehlicí plochu na světě. Dalo se s ní bez obracení žehlit vpřed i vzad a umožňovala komfortní práci pro leváky. Při práci se dala pohodlně odstavovat na bok na svou nejdelší stranu, což bylo ve světě prvenstvím. Zahraniční nabídky ze západu firma Elektro-Praga nikdy nevyužila Nejdéle vyráběným produktem byl spirálový dvouvařič, který se vyráběl po dobu 37 let a to z důvodu vývozu do Velké Británie, kde o něj byl stále zájem v původním designu (na československém trhu se prodával jen 18let). Elektro-Praga Hlinsko vyráběla elektrospotřebiče pro západní Evropu pod značkou svých odběratelů (např. obchodní řetězce Neckermann, vysavače a grily pro Philips). U nás se daly stejné výrobky koupit pod značkou ETA a byly ve stejné kvalitě.

strana

9


3.3 Metody zkoumání 3.3.1 PETROSKI, Henry. The Evolution of Useful Things. Knopf, 1992, 288 s. ISBN 0679740392 Příkladem realistické teorie designu jsou knihy amerického historika a teoretika designu a technologie jménem Henry Petroski. Kniha pojednává o vývoji řady jednoduchých a známých předmětů, které spojuje teorie vzniku a proměn artefaktů. Dle jeho názoru dochází k proměnám artefaktů na základě lidské snahy udělat něco se skutečností charakteristickou pro všechny artefakty, tj. s jejich neschopností fungovat tak dobře, pohodlně a ekonomicky jak si myslíme, že by fungovat měly, či jak si přejeme, že by fungovat mohly. Petroski říká, že forma lidských výrobků se neustále mění v důsledku reakcí na jejich skutečné či vnímané nedostatky, tj. na jejich neschopnost fungovat tak jak by měly. Každý artefakt má funkční nedostatky, a právě to je pohonem technologického vývoje. Forma jedné věci je následkem neschopnosti jiné věci fungovat tak uspokojivě jak bychom si přáli. Formulování designérského problému není nic jiného než logická artikulace postupu, jehož cílem je odstranění nějakého nedostatku z už existujícího designu. Závěr Z textu vyplývá, že impulsem pro vznik vynálezů nejsou potřeby, ale spíše funkční nedostatky artefaktů. Funkci autor spojuje s již existující fyzickou formou, která fungování již umožňuje (forma předchází funkci). S objevením nového výrobku na trhu a jeho zdomácněním přichází pojem potřeba. Petroski říká, že funkce netvoří formu, ale forma naopak vytváří funkci, stejně tak potřeba netvoří artefakt, nýbrž artefakt tvoří potřebu. 3.3.2 NORMAN, Donald A. The design of everyday things. Basic Books (AZ), 2002. 288 s. ISBN 9780465067107 Norman se ve své knize věnuje pojmu z teorie prostředí zavedeným americkým psychologem J. J. Gibsonem v 60. letech. Podle Gibsona se naše vnímání evolučně vyvinulo tak, aby nás bezprostředně informovalo o možném použití objektů okolo nás; proto máme sklon vnímat věci skrze potenciální činnosti, které nám tyto věci nabízejí. Norman myšlenku rozvíjí a tvrdí, že věci samotné nás svými tvary informují o tom, jak je možno s nimi zacházet a že podle těchto informací se uživatelé následně řídí. Díky tomuto uvědomění si se může designér vyhnout elementárním chybám v návrhu. Závěr Hlavní myšlenka se staví do opozice k funkcionalistickému přístupu designu, tj. že funkce předchází formu a existuje tak na ní nezávisle (forma je výsledkem správně vyřešené funkce). Dle Normana již všechny existující formy určité způsoby fungování nabízejí a to ještě předtím, než designér začne vytvářet svůj návrh. Ve skutečnosti tedy designér začíná svou vlastní práci od hůře či lépe fungujících objektů.

strana

10


3.3.3 BERNTSEN, Hilde. SEIM, Rikke. Design Research through the Lens of Sociology of Technology. SeFun International Seminar: 6th Nordcode Seminar, 2007 Pro zkoumání procesu designu se využívají metody z oblasti Science, Technology and Society (STS), které mohou přispět k porozumění celkového procesu. V teoriích STS nejsou fakta, konkrétní artefakty, organizace a instituce považovány za samozřejmé, ale za fenomén, který soustavně interpretuje jejich význam ve společnosti. Model SCOT (Social construction of technology) vychází z teorie, že technologie neurčuje lidskou činnost, ale naopak lidská činnost tvaruje technologii. Způsobu využití technologie nelze porozumět bez sociálního kontextu. SCOT je reakcí na technologický determinismus (technologický konstruktivismus). Závěr SCOT model nezpracovává empirická data a je spíše heuristickým modelem, který by měl pomoci vyzdvihnout všechny možné aspekty zkoumání dané problematiky a to především díky svému mnoha směrnému charakteru. Metoda poukazuje na interpretační flexibilitu technologického artefaktu a ukazuje na důležitost rozdílných mechanismů při upevňování pozice artefaktu v povědomí společnosti. 3.3.4 WOODHOUSE, Edward, PATTON, W. Jason. Design by Society: Science and Technology Studies and the Social Shaping of Design. Design Issues, Vol. 20, No. 3, 2004. pp. 1-12. Dle autorů nejsou přesně definované hranice, co je vnímáno jako design. Design však přenáší společenské normy, hodnoty a předpoklady jsou často neúmyslně přenášeny skrze design produktu. Tvorba designéra má tendence být ovlivněna individuálním chápáním světa, zkušeností, disciplinovaným tréninkem a dále demografickým umístěním rasy, třídou a pohlavím. Z pohledu STS (Science and Technology studies) si klade tři základní otázky, které by měly ukázat vztah mezi designem a společností: •

Kdo se účastní rozhodnutí o nové iniciativě v designu a přezkoumání dosavadní činnosti?

•

Jak je rozdělován přínos designu?

•

Za co designéři přebírají pravomoci a odpovědnost?

Malá pozornost k těmto okruhům vede, dle autorů, k nedostatkům v designérské tvorbě dnešní doby, která je charakteristická tendencí k technologickým inovacím bez dostatečného promýšlení.

strana

11


3.3.5 PINCH, T. J. . TREVOR J., BIJKER E. W. . The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Technolgy Might Benefit Each Other. The social construction of technological systems: New directions in the sociology and history of technology. Cambridge, Mass, MIT Press.1987 Autoři se zabývají vývojovým procesem technologického artefaktu, který je popsán střídáním variací a výběrů (metoda zkoumání SCOT), který přináší mnoha směrný pohled na vývojový proces artefaktu. Během tohoto procesu některé varianty zanikají a některé přežívají v závislosti na problémech, které mohou přinášet. Relevantnost problémů, vychází ze zkoumané sociální skupiny, a to pouze tehdy, považuje-li ho ona samá skupina za problém. Použití konceptu relevantních sociálních skupin je poměrně přímočaré a rozumíme jím instituce a organizace, ale i organizované či neorganizované skupiny jedinců. Klíčem je, aby skupina přisuzovala artefaktu stejný význam. Pro určení, která skupina je relevantní, si musíme nejprve zodpovědět otázku, jestli pro všechny členy zkoumané skupiny má artefakt nějaký význam. Pro skupiny typu zákazníci/uživatelé artefaktu je podmínka splněna automaticky, ale do výzkumu by měly být zařazeny i méně zřejmé sociální skupiny. Dalším problémem dočasně vytvořených skupin může být jejich stejnorodý postoj k významu artefaktu. Pro efektivnější popis vývojového procesu se může zdát vhodnější rozdělení na podskupiny, např. podle pohlaví. Jakmile jsou sociální skupiny definovány, dojde k jejich detailnímu popisu, jehož součástí je i popsání politické a ekonomické situace. Ačkoliv jedinou charakteristickou vlastností skupiny je stejnorodost postoje k artefaktu, je potřeba se vyvarovat obecným tvrzením o spotřebitelích a výrobcích. Pro získání podrobného popisu vývojového procesu artefaktu je nutné získat podrobný popis příslušné skupiny, aby byla získána detailní definice funkce artefaktu s ohledem na danou skupinu. U každé sociální skupiny se posuzují možné problémy vzhledem k artefaktu a možná řešení, která daný problém řeší. Tento způsob popisu vývojového procesu přináší celou řadu konfliktů: Rozdílné technické požadavky jednotlivých skupin, požadavek úplně jiného řešení či morální konflikt. V rámci toho schématu pak vznikají nejen technologická řešení konfliktů a problémů, ale i morální či popř. soudní. Závěr Díky aplikaci SCOT analýzy je možné vidět rostoucí a klesající míru stability jednotlivých sociálních skupin a rovněž napomáhá si uvědomit, že vynález významného artefaktu není izolovaným procesem, ale prochází dlouhým vývojem, který vede ke stabilizaci artefaktu, jehož charakteristické vlastnosti jsou poté považovány společností za samozřejmé.

strana

12


3.3.6 BIJKER, W. E., & LAW, J. (1997). Shaping technology/building society: studies in sociotechnical change. Cambridge, Mass. [u.a.], MIT Press. pp. 205-224 Technologický artefakt je vytvářen a interpretován kulturou, tudíž mu náleží jistá interpretační flexibilita. Míra flexibility je uplatňována nejen v tom, jak společnost o daném artefaktu přemýšlí, ale i v samotném jeho designu, jelikož není jediný správný způsob jak artefakt navrhnout a vyrobit. Druhým možným přístupem je možnost ukázat radikální rozdílnost názorů sociálních skupin na jeden technologický artefakt. 3.3.7 FALLAN, Kjetil. Design History: Understanding Theory and Method. Berg, 2010. 224 s. ISBN 9781847885371. Design je ovlivněn a založen na teoriích a pohledech mnoha rozdílných disciplín jako je např. kognitivní psychologie, inženýrství, ekonomie, management a užité umění. V posledních letech se součástí výzkum v designu stala i sociologie, filozofie, sociální studie a historie. Tyto teorie se využívají zejména pro porozumění symbolického významu produktu nebo jeho interakce s uživatelem. Díky komplexnímu pochopení jednání a interpretací v procesu designu je pak možné tento proces zlepšit a usnadnit. Autor se zabývá hlavními směry, které udávají teoretický rámec a metodologický přístup z oblasti vědecko-technologických studií (science and technoglogical studies - STS) pro zkoumání historie designu. Jedná se o metodu sociální konstrukce technologie (SCOT), teorii sítě aktérů (ANT) a skript analýzu (Script Analyses). Ukazuje, že to co je vepsáno do artefaktu, není limitováno jeho technickým obsahem, ale je rovnocenné jeho designu obecně. Závěr Práce přináší teoretický základ metod zkoumání historie designu, které poskytují nový pohled na formu výzkumu historie. Pro získání komplexního obrazu vzniku a vnímání artefaktu společností je nezbytné zahrnout technické, sociální, ekonomické a politické aspekty. Význam historie designu Fallan vidí ve schopnosti analyzovat a kriticky hodnotit zdánlivě nevýznamné aspekty materiální kultury. Upozorňuje na nekomplexnost zkoumání zaměřeného pouze na artefakt a jeho tvůrce. 3.3.8 FALLAN, Kjetil. De-scribing Design: Appropriating Script Analysis to Design History. Design Issues, Vol. 24, No. 4, 2008. pp. 61-75 Článek se zabývá převážně skript analýzou, kterou autor považuje za cenný nástroj pro důkladnější pochopení užitkové a estetické funkce artefaktu, jeho sociálního významu a kulturní identity. Dle Fallana je analýza vhodná spíše pro úzce vymezenou oblast zkoumání, avšak i v širším měřítku přináší informace o tom, jak artefakt přenáší a mění svůj význam. V obecné rovině analýza přivádí pozornost k oblasti mezi výrobní a spotřebitelskou (uživatelskou). Výhodou skript analýzy ve zkoumání historie designu je její objektivní přístup, ať již artefakt zkoumáme z výrobního nebo spotřebitelského pohledu. Zkoumané artefakty analýza uvádí v „život“ a vyzdvihuje jejich role v procesu zprostředkování a překladu významu designu.

strana

13


Fallan se věnuje i pojmu domestikace artefaktu, jako metodologickému nástroji k určení, jak uživatelé mění komodity ve funkční, smyslu plné objekty a výrazné symboly. Závěr Ačkoliv jsou výše zmíněné metody určeny převážně pro zkoumání současných situací, kdy můžeme analyzovat in situ a v reálném čase, pro historii designu přinášejí nový pohled na oblast uživatelskou a ukazují, jak je uživatel v této oblasti důležitý. Klade důraz na zkoumání zprostředkování a překladu významu designu a jak je tento význam přenášen a měněn. 3.3.9 LATOUR, Bruno. Science in action: How to follow scientists and engineers through society. Harvard university press, 1987. Latour v 80. letech formuloval teorii sítě aktérů (ANT) s cílem popsat vývoj a šíření skutečností a artefaktů skrze jednání mezi různými skupinami. Ve své knize Science in Action definuje několik základních pravidel a principů: ● ● ●

● ●

předepisuje prioritu procesu nad produktem, jak se utvářel jeho význam a způsob jeho použití porozumění myšlence - jak je fenomén vnímán, vykládán a používán (nejde výhradně o formulaci myšlenek a záměrů designéra či vlastností produktu) nepřeceňování jednotlivých aktérů (profesionálních designérů a slavných produktů), vyvarování se předsudkům pro možné pochopení postojů, činností, motivů a záměrů aktéra orientace na koncového uživatele, na spotřebu, zdomácnění produktu a použití objekty a sociální skupiny jsou produkty sítě

Závěr Z pohledu ANT jde o snahu prolomit konvenční ontologické rozdělení na přírodu a kulturu, živé a neživé, a namísto toho se snaží tyto kategorie propojit. Ukazuje způsob vnímání artefaktu jako aktéra stejně jako člověka, což může být výhodný a užitečný pohled při analýze procesu navrhování, analýze produktu a jejich významů z hlediska kulturní historie designu. 3.3.10 AKRICH, Madeleine. The de-scription of technical objects. Shaping technology/building society, 1992, 205-224. S metodou ANT souvisí i koncept navržený Madeleine Akrich. Metoda ANT zkoumá jak se artefakt (živý či neživý) chová jako prostředník přenosu významu při pohybu sítí a z hlediska historie designu je chápána především jako koncepční rámec. V rámci této myšlenky byla vytvořena teorie product scriptu, která slouží jako metodologický nástroj usnadňující bližší zkoumání, jak produkt přenáší a transformuje svůj význam. Arkrich využívá termín script jako metaforu pro návod k použití, jež je dle jejího názoru, vepsán do každého produktu. Tvrdí, že každý artefakt v sobě nese zprávu od designéra, popř. výrobce k uživateli, jaké je zamýšlené použití daného artefaktu. Zároveň pracuje s myšlenkou, že se aktér strana

14


rozhodne chovat jinak, než mu bylo předepsáno designérem/výrobcem, ať už úmyslně nebo jako nedorozumění. Závěr Analýza product scriptu se je nástrojem k lepšímu porozumění užitné hodnoty produktu, estetickému výrazu, sociálnímu významu a kulturní identity artefaktu, jelikož se snaží ukázat jak význam (funkční i symbolický) je zprostředkováván skrze design. Script je proto klíčem k porozumění jak designér/výrobce, produkt a uživatel vyjednávají a vytvářejí si oblast působení a významu. 3.3.11 NORMAN, Donald A. The psychology of everyday things. New York: Basic books, 1988, 81-104. Norman se ve své práci věnuje části opomíjenou Madelaine Akrich a navrhuje dva rozdílné skripty, scrirpt fyzický a sociotechnický. Fyzický script vypovídá o fyzické stránce artefaktu a zaměřuje se na části, které nám napovídají o zamýšleném použití. Oproti tomu sociotechnický script se věnuje přenosu a transformaci symbolického, emocionálního, společenského a kulturního významu. To je částečně spojeno s fyzickými, formálními a estetickými kvalitami artefaktu. Zahrnuje rovněž všechny druhy komunikace související s produktem jako identita a pozice výrobce na trhu, pověst produktu, zpětná vazba uživatelů a dále pak pravděpodobně nejvýznamnější část – marketing, reklama a medializace. 3.3.12 LATOUR, Bruno. Where are the missing masses? The sociology of a few mundane artifacts. Shaping technology/building society: Studies in sociotechnical change, 1992, 225-258. Na důležitost pozornosti na oblast výroby a současně i na oblast spotřeby upozornil i Bruno Latour. Problém studia pouze jedné oblasti charakterizoval slovy: „ Sledování mechanismu samostatně je jako sledovat při tenise pouze jednu polovinu kurtu – pak hra vypadá pouze jako spousta bezvýznamných pohybů. “ Předcházení takové situaci vyžaduje neustálý pohyb mezi designérem a uživatele, mezi uživatelem ideálním pro designéra (vysněným uživatelem) a reálným uživatelem, mezi tím, co je vepsáno do artefaktu (inscription) a tím, jak je tato informace vykládána (subscription). 3.3.13 LAW, John. After method: mess in social science research. London, Routledge, 2004. pp. 200 Teorie sítě aktérů je nejlépe vnímána jako obecná teorie, jako konceptuální rámec, nikoliv jako přesný metodologický nástroj. Law se k teorii vyjadřuje jako k nástroji vnímání významů, vztahů a procesů [1]. Pro zkoumání historie designu nabízí rámec, který informuje dynamickým způsobem o aktérech a vztazích. Product script analýza pak nabízí metodologii a slovní pojmy pro interpretaci chování produktu jako zprostředkovatele přenosu a přeměny významu. Koncept staví artefakt do popředí pozornosti a může být použit jako přístup z pohledu výroby, spotřeby/použití nebo zprostředkovávání. Analýza Product scriptu představuje velkou výhodu jakožto

strana

15


nástroj propojení oblasti produkce a spotřeby, což je v dnešní době jedna z klíčových výzev historie designu [17]. Závěr ANT vychází z předpokladu, že technologie a věda mají vliv na společnost. Všechny objekty, lidé, písemnosti, grafické symboly a technologické artefakty jsou navzájem propojeny a obklopeny okolím. ANT odmítá technologický determinismus dřívějších teorií a namísto toho považuje proces designu za sociální proces budování sítě, kde lidé a artefakty jsou v úzkém vztahu. Tyto vztahy nemusí být nutně jasně vysvětleny, upřednostňuje se spíše podrobné vykreslení v síti. Status quo metody ANT je pak černá skříňka (black box). Pod tento pojem se zahrnuje vše, co je považováno za samozřejmost jednotlivými aktéry sítě. Otevření černé skříňky umožňuje odhalit nové aspekty týkající se vztahu mezi aktéry sítě.

strana

16

Analýza, interpretace a zhodnocení poznatků získaných na základě rešerše

4 ANALÝZA, INTERPRETACE A ZHODNOCENÍ POZNATKŮ

4

ZÍSKANÝCH NA ZÁKLADĚ REŠERŠE Z uvedených poznatků vyplývá, že design není izolovaným procesem, ale je vytvářen a pozměňován současně s vývojem společnosti. Z tohoto důvodu je nezbytné zahrnout technické, sociální, ekonomické a politické aspekty rozvoje, abychom získali komplexní obraz (forma, ideologie a význam) artefaktu a jeho významu pro společnost [3], [4]. V současné době toto publikace opomíjejí a soustředí se čistě na popis autora a jeho díla. Hlavní význam historie designu je schopnost analyzovat a kriticky hodnotit zdánlivě nevýznamné aspekty materiální kultury [3]. Výstava EXPO 58 se stala historickým mezníkem poválečné historie a zároveň symbolem československého úspěchu. Proto lze EXPO 58 chápat i jako mezník, kdy došlo ke změně životního stylu obyvatel Československa v tzv. bruselský styl. Průmyslové výtvarnictví se stalo nedílnou součástí při vývoji produktu [1]. Navazovalo na tvorbu prvních poválečných průmyslových výtvarníků, jako byl Vincenc Makovský [22] či Zdeněk Kovář [23], jejichž tvorba se věnovala především tvarování strojů a nástrojů. V 60. letech nastupuje generace průmyslových výtvarníku s rozdílným přístupem k tvorbě, jež se věnovali i designu a vývoji nových domácích spotřebičů ulehčující každodenní domácí povinnosti [1], [7]. Nejvýraznějším podnikem v této oblasti se stala společnost Elektro-Praga Hlinsko. Jejím hlavním designérem byl Stanislav Lachman, který dál podobu většině domácích spotřebičů za vlády socialismu. V 50. letech převládá v jeho tvorbě měkké, organické tvarování a v průběhu let 60. se jeho tvorba mění ve striktní geometrické linie. Produkty této firmy se pod různými názvy vyváželi i do zahraničí, kde zaznamenávaly velký úspěch. Tento fakt svědčí o vysoké úrovni průmyslového výtvarnictví v Československu ve sledovaném období (resp. srovnatelné úrovni s designem produkovaným západními zeměmi). Některé z těchto produktů patří i k ikonám českého designu [24]. K vývoji artefaktu dochází v důsledku lidské snahy o jeho neustálé zdokonalování a tedy přání, jak by věci fungovat měly. Forma artefaktů se díky vnímaným nedostatkům mění, čímž dosahujeme technologického vývoje. Měnící se forma je tedy následkem neuspokojivé funkce formy předcházející. Funkce netvoří formu a stejně tak potřeba nevytváří artefakt. Naopak forma vytváří funkci a artefakt tvoří potřebu [12]. Dle Normana již všechny existující formy různé způsoby fungování nabízejí a věci samotné nás svým tvarem informují o možnostech zacházení. Proto samotná práce designéra začíná ve své podstatě od lépe či hůře fungujících artefaktů [13]. Metody zkoumání procesu designu využívají metody z oblasti Science, Technology and Society (STS). V modelu STS jsou artefakty, organizace a fakta považovány za fenomén, který interpretuje jejich význam pro společnost. Díky utváření artefaktu kulturou mu náleží jistá míra interpretační flexibility. Model SCOT (Social Construction of Technology) vycházející z STS poskytuje mnoha směrný pohled na vývojový proces artefaktu. Během tohoto vývojového procesu některé varianty vznikají a jiné zanikají v závislosti na problémech, které přinášejí. Relevantnost problému je dána zkoumanou sociální skupinou, která artefaktu přisuzuje stejný význam. Aplikace metody SCOT ukazuje klesající a rostoucí míru strana

17

Analýza, interpretace a zhodnocení poznatků získaných na základě rešerše

stability jednotlivých skupin a rovněž poukazuje na složitost vývojového procesu artefaktu, jehož charakteristické vlastnosti jsou poté přijaty společností za samozřejmé [14], [15]. Opačným přístupem je možnost ukázat radikální rozdílnost názorů sociálních skupin na jeden technologický artefakt [16]. Díky zahrnutí technických, sociálních, ekonomický a politických aspektů získáme komplexní obraz vzniku a vnímání artefaktu [3]. Pozornost by měla být zaměřena na celý vývojový tým, tedy nejen na designéra, pro zachování objektivního obrazu [3], [17]. Latour zdůrazňuje prioritu procesu nad produktem, tj. sledování utváření jeho významu a způsobu použití. Zdůrazňuje i spotřebitelskou oblast a proces zdomácnění produktu. Teorie sítě aktérů (ANT) nerozděluje věci na živé a neživé, ale pracuje s vnímáním artefaktu jako aktéra stejně jako člověka. Tento způsob přináší nový pohled na analýzu procesu navrhování artefaktu z hlediska historie designu [17]. Metodu ANT doplňuje teorie Product scriptu, která přibližuje zkoumání, jak produkt přenáší a transformuje svůj význam. Termín script zastupuje zprávu od designéra, jež je vepsána do artefaktu, o jeho zamýšleném použití. Je nástrojem k porozumění užitné hodnoty produktu, estetickému výrazu, sociálnímu významu a kulturní identity artefaktu, jelikož se snaží ukázat jak význam (funkční i symbolický) je zprostředkováván skrze design [3], [18]. Script je proto klíčem k definici vztahu designér/výrobce [18]. Soustředění na oblast produkce stejně jako na oblast uživatelskou (spotřebitelskou) umožňuje poskytnout komplexní obraz vzniku a vnímání artefaktu. Umožňuje sledovat, zda uživatel respektuje informaci designéra o použití artefaktu nebo zda se rozhodne chovat jinak (úmyslně či neúmyslně) [18], [20].

strana

18

Vymezení cíle disertační práce a návrh způsobu jejího řešení

5 VYMEZENÍ CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE A NÁVRH ZPŮSOBU JEJÍHO ŘEŠENÍ

5

Cíl Cílem disertační práce je popsání a zhodnocení úrovně československého průmyslového výtvarnictví v oblasti domácích elektrospotřebičů v letech 1958-1968. Ve sledovaném období byl nejvýznamnějším producentem domácích elektrospotřebičů státní podnik Elektro-Praga Hlinsko, a proto se práce věnuje analýze jejich produktů. Produkty budou porovnány z různých hledisek s obdobnými produkty vyráběnými v západoevropských zemích, čímž získáme objektivní obraz o úrovni průmyslového výtvarnictví v tehdejším Československu.

Dílčí cíle •

interpretace průmyslového výtvarnictví jako komplexního obrazu vzniku a následného vnímání artefaktu

•

objevení nových vazeb mezi fakty, jež jsou obecně známá

•

kompletace a zhodnocení tvorby Stanislava Lachmana v době jeho působení v Elektro-Praga Hlinsko

•

porovnání produktů vyráběných produkty západoevropských zemí

•

analýza spotřebitelské oblasti, tj. vnímání a užívání artefaktu

•

vyhodnocení vlivu průmyslového výtvarnictví na společnost – aplikace analýzy SCOT a ANT

Elektro-Praga

Hlinsko

s obdobnými

Jména průmyslových výtvarníků jsou v současnosti jen málo známá, a jak bylo zmíněno v úvodu, za každým designérem stojí konstruktér (popř. celý tým designérů/ konstruktérů). Nedílnou součástí vzniku artefaktu je tady nejen význam spolupracovníků, ale i podílející se instituce, finanční podpora, atd. Všechny tyto aspekty musí být integrovaným prvkem systému a následně popsány v kontextu společenském, ideologickém, politickém a kulturním, aby poskytly ucelený pohled na význam artefaktu pro společnost.

Vědecká otázka Jaký byl vývoj československého designu domácích spotřebičů v letech 1958-1968 v porovnání s produkcí západoevropských států?

Pracovní hypotéza Produkty vzniklé ve sledovaném období byly ve své době esteticky i technologicky srovnatelné se světem. Československá expozice na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958 získala v celkovém hodnocení v mezinárodní soutěži nejvyšší cenu "Zlatou hvězdu" a dalších třináct významných ocenění. Tento fakt nasvědčuje, že navzdory ovlivňování výroby státem, byla produkce tehdejších výtvarníků strana

19

Vymezení cíle disertační práce a návrh způsobu jejího řešení

srovnatelná se světovou tvorbou. Úspěch československého pavilonu na EXPO 58 se zapříčinil o zvýšení zájmu lidí o kvalitní a moderní produkty, čímž se rovněž zasadili o zvýšení přímého vlivu výtvarníků na výrobu. Vzrůstající estetická hodnota produktů zvyšovala kvalitu života a usnadňovala povinnosti všedního dne.

Návrh způsobu řešení V první fázi dojde k analýze tvorby Stanislava Lachmana za doby jeho působení ve společnosti Elektro-Praga Hlinsko, a to ke zhodnocení je díla jak po stránce estetické, tak po stránce konstrukční. Následně budou vybrány produkty vyráběné společností Elektro-Praga Hlinsko a k nim obdobné produkty ze zahraničí. K vybraným produktům budou definovány katalogizační lístky a provedeno zhodnocení dle různých hledisek. K vyhodnocení spotřebitelské oblasti budou použity metody zkoumání z oblasti Science, Technology and Society (STS), které přinášejí komplexní obraz vzniku a vnímání artefaktu. Konkrétně se jedná o metodu SCOT (Social Construction of Technology) a metodu ANT (Actor Network Theory).

strana

20

Současný stav řešení disertační práce

6 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ DISERTAČNÍ PRÁCE

6

Větší část doposud vytvořené práce představuje rešerše současného stavu poznání v oblasti průmyslového výtvarnictví na území tehdejšího Československa a průzkum možností metod zkoumání historie designu. Důkladné pochopení zvolených metod a detailní seznámení s jejich aplikací je rovněž i úkolem budoucím. Dále došlo k navázání spolupráce s Národním technickým muzeem v Praze a Mgr. Jiřím Hulákem, který v instituci působí jako správce sbírky průmyslového designu. Po několika konzultacích došlo k mírné úpravě tématu a práce by měla mapovat tvorbu Elektro-Praga Hlinsko po dobu působení Stanislava Lachmana a poskytnout tak komplexní obraz jeho tvorby domácích spotřebičů. Aby došlo k objektivnímu hodnocení produktů, budou produkty porovnány s obdobnými zahraničními produkty. Díky navázání spolupráce s Mgr. Jiřím Hulákem by měly být přístupné sbírky Národního technického muzea a tedy i přístup k pozůstalosti Stanislava Lachmana a dalším archivním informacím. Dále budou analyzovány soudobé tiskoviny a materiály, periodikum pro průmyslové výtvarnictví Tvar a dokumenty Rady výtvarné kultury, která byla zřízena vládou roku 1964 a měla dohlížet na průmyslové výtvarnictví a kulturní vývoj výroby a prodeje. Průzkum společnosti bude probíhat formou dotazování se jednotlivých skupin, jež budou tvořit vzorek společnosti. Následně budou získané informace zobecněny a vyvozeny z nich obecně platné závěry.

6.1 Způsob řešení a použité vědecké metody zkoumání Informace týkající se průmyslového výtvarnictví a samotného vzniku artefaktů v 60. letech jsou dochovány převážně ve vzpomínkách samotných tvůrců, popř. jejich spolupracovníků. Řízeným rozhovorem s pamětníky je možné získat jejich subjektivní pohled na zkoumanou problematiku a dále pak informace, které si z archivované dokumentace můžeme pouze domýšlet. Zároveň je pak pro zkoumání dané problematiky významný fakt, že počet pamětníků své doby klesá a informace nejsou nikterak zaznamenávány do písemné formy [25]. Design je ovlivněn a založen na teoriích a pohledech mnoha rozdílných disciplín jako je např. kognitivní psychologie, inženýrství, ekonomie, management a užité umění. V posledních letech se součástí výzkum v designu stala i sociologie, filozofie, sociální studie a historie. Tyto teorie se využívají zejména pro porozumění symbolického významu produktu nebo jeho interakce s uživatelem. Díky komplexnímu pochopení jednání a interpretací v procesu designu je pak možné tento proces zlepšit a usnadnit [3]. Pro zkoumání procesu designu se využívají metody z oblasti Science, Technology and Society (STS), které mohou přispět k porozumění celkového procesu. V teoriích STS nejsou fakta, konkrétní artefakty, organizace a instituce považovány za samozřejmé, ale za fenomén, který soustavně interpretuje jejich význam ve společnosti [14].

strana

21


K řešení práce by mělo být využito dvou metod zkoumání a to metoda SCOT a metoda ANT. SCOT se zabývá vývojovým procesem technologického artefaktu, který je popsán střídáním variací a výběrů. Výsledkem je mnoha směrný pohled na vývojový proces artefaktu. Během tohoto procesu některé varianty zanikají a některé přežívají v závislosti na problémech, které mohou přinášet. Aplikace SCOT analýzy ukazuje na složitost vývojového procesu artefaktu a následně jeho stabilizaci a přijetí společností. 6.1.1 Schéma řešení metodou SCOT Metoda spočívá v definování sociálních skupin a problémů, které zkoumané socialní skupiny vnímají se zkoumaným artefaktem. Sociální skupinu může představovat instituce, organizace, ale i organizované či neorganizované skupiny jedinců. Rozhodující je stejný postoj skupiny ke zkoumanému artefaktu. Po definování skupiny dojde k popsání v kontextu politickém a ekonomickém. Abychom získali objektivní obraz o vzniku artefaktu, musí dojít k detailnímu popisu zkoumané sociální skupiny. U každé skupiny se řeší možné problémy s daným artefaktem. V rámci tohoto schématu vznikají nejen technologická řešení, ale i konflikty. Schéma řešení je uvedeno na následujících obrázcích:

Obr. 1 Artefakt a definované sociální skupiny

strana

22


Obr. 2 Problémy sociální skupin

Obr. 3 Řešení problémů zkoumaných sociálních skupin

strana

23


Obr. 4 Konečné schéma

Jednou z metod, kterou je možné užít retrospektivně, je metoda Actor Network Theory (ANT). ANT se využívá k pochopení utváření artefaktu heterogenní sítí, která je tvořena různými subjekty. Podstatou porozumění je komunikace živých a neživých aktérů v síti s možností zahrnout do sítě i nové aktéry. Skutečnosti a artefakty jsou vnímány jako produkty vědy a technologie, v historii designu jsou to pak jeho ideologie a produkty. Skutečnosti a artefakty se vyvíjejí jako výsledek jednání mezi jednotlivými aktéry, kteří uplatňují různé strategie, jež jsou podmíněny různou interpretací, přáními, potřebami a plány aktérů. Síť může být velmi rozvětvená a složitá, přičemž role aktérů mohou být vysoce odlišné. V kontextu analýzy procesu designu aktéry mohou být např.: vedení firmy, produktový management, designérský tým, inženýři, montéři, marketing, logistika a distribuce, koncový uživatel.

6.2 Hodnocené aspekty designu Pro zvolené produkty vyráběných společností Elektro-Praga Hlinsko v letech 1958-1968 budou vytvořeny katalogizační lístky. Stejně tak i pro obdobné produkty vybrané ze zahraniční produkce. Na základě takto vytvořených lístků bude provedeno zhodnocení úrovně a kvality jednotlivých produktů a následně pak dané dvojice.

strana

24


Estetická úroveň Pro zhodnocení estetické úrovně jednotlivých produktů budou osloveni odborníci z oblasti průmyslového designu. Hodnocení bude probíhat formou dotazníků vytvořeného dle metody sémantického diferenciálu. Sémantický diferenciál umožňuje zjistit jemné rozdíly v postoji respondenta pomocí sedmibodové škály představující bipolární pojmy hodnotící dimenze (např. ošklivý-hezký).

Technické parametry Dle získaných dobových materiálů budou porovnány technické parametry vždy dvou obdobných produktů. Míra hodnocení technických parametrů bude závislá na množství a kvalitě nalezených zdrojových podkladů.

Ergonomie Ergonomie bude hodnocena dle platných ergonomických pravidel, popř. i formou dotazníků pro uživatele. Jelikož jsou produkty společnosti Elektro-Praga Hlinsko stále častokrát dostupné v běžných domácnostech starších obyvatel, naskýtá se možnost je přímo vyzkoušet a porovnat se současnou produkcí. V hodnocení bude nejvýznamnějším aspektem zpracování úchopových částí a ovládacích ploch, které je u domácích elektrospotřebičů velmi důležité.

Použité materiály a úroveň zpracování Obecně známým faktem je nízká kvalita materiálů používaných v zemích východního bloku. Dle dostupných zdrojů bude zaznamenána jejich kvalita a především úroveň zpracování (zde se předpokládá nižší úroveň, nežli u západních zemí).

Grafické zpracování obalů, prospektů a manuálů Již od založení Kovotechny v Praze v roce 1951 výtvarníci vytvářeli komplexní produkt, a to jak produkt samotný, tak jeho obalové a propagační materiály či manuály. Jelikož tyto prvky dotvářejí celkový dojem produktu, začlenila jsem je i do hodnocení jednotlivých produktů.

Spolehlivost produktů Spolehlivost produktů bude sloužit jako doplňková informace, jelikož jednotlivé výrobní série mohou být velmi odlišné. Spolehlivost bude zjišťována formou dotazníků spotřebitelům.

strana

25

Závěr

7 ZÁVĚR Pojednání k dizertační práci shrnuje současný stav poznání v oblasti československého průmyslového výtvarnictví ve sledovaném období. Část věnovaná současnému stavu poznání představuje základní charakteristiku průmyslového výtvarnictví na území Československa, historii společnosti Elektro-Praga Hlinsko a jejich produktů, které vznikaly během působení Stanislava Lachmana. Práce by měla díky porovnání produkce společnosti Elektro-Praga Hlinsko v zahraničním kontextu přinést objektivní obraz o úrovni jejich produktů. Dále práce představuje metody zkoumání historie designu, které přinášejí komplexní obraz vzniku a následného vnímání artefaktu společností díky popsání v kontextu společenském, ideologickém, politickém a kulturním. Na základě přehledu současného stavu poznání byly definovány cíle práce a vědecká otázka. Poslední část je pak věnována současnému stavu řešení dizertační práce.

strana

26

Literatura 8

8 LITERATURA [1]

HAVRÁNEK, Vít. Bruselský sen: československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60 let. Praha: Arbor vitae, 2008. 367 s. ISBN 978-80-87164-03-7.

[2]

BENEŠ, Zdeněk. Historický text a historická kultura. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 224 s. ISBN 80-7184-126-9.

[3]

FALLAN, Kjetil. Design History: Understanding Theory and Method. Berg, 2010. 224 s. ISBN 9781847885371.

[4]

CLIVE, Dilnot. 1984. The State of Design History, Part II: Problems and Possibilities. Design Issues, Vol. 1, No. 2 (Autumn, 1984), pp. 3-20

[5]

ŠINDELÁŘ, Dušan. Smysl věcí: kapitoly z estetiky užitého umění a průmyslového výtvarnictví /. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1963. 226s.

[6]

ADLEROVÁ, Alena. Ke tvarosloví 50. a 60. let v užitém umění. Z dějin průmyslového designu 1, Národní technické muzeum. 1996, s. 9-11

[7]

KLIVAR, Miroslav. Průmyslové návrhářství – průmyslové výtvarnictví. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1969. 45 s.

[8]

LACHMAN, Stanislav. Design průmyslových spotřebičů v 50. a 60. letech. Z dějin průmyslového designu 1, Národní technické muzeum, 1996, s. 64-69

[9]

Historie značky Eta. Http://historie.eta.cz/ [online]. [cit. 2013-06-30]. Dostupné z: http://historie.eta.cz/

[10]

HULÁK, Jiří. Planety bez šroubů (designér Stanislav Lachman). Lidové noviny: Deník pro ekonomiku a politiku. Praha: Economia, a.s, 2007.

[11]

PAULY, Jana, Retrospektiva tvorby průmyslového designéra Stanislava Lachmana, Bulletin : měsíčník Design centra České republiky, 12. 2001. s.6-7

[12]

PETROSKI, Henry. The Evolution of Useful Things. Knopf, 1992, 288 s. ISBN 0679740392

[13]

NORMAN, Donald A. The design of everyday things. Basic Books (AZ), 2002. 288 s. ISBN 9780465067107

[14]

BERNTSEN, Hilde. SEIM, Rikke. Design Research through the Lens of Sociology of Technology. SeFun International Seminar: 6th Nordcode Seminar, 2007

[15]

PINCH, T. J. . TREVOR J., BIJKER E. W. . The Social Construction of Facts and Artifacts: Or How the Sociology of Technolgy Might Benefit Each Other. The social construction of technological systems: New directions in the sociology and history of technology. Cambridge, Mass, MIT Press.1987

[16]

FALLAN, Kjetil. De-scribing Design: Appropriating Script Analysis to Design History. Design Issues, Vol. 24, No. 4, 2008. pp. 61-75

[17]

LATOUR, Bruno. Science in action: How to follow scientists and engineers through society. Harvard university press, 1987.

strana

27

Literatura

[18]

AKRICH, Madeleine. The de-scription of technical objects. Shaping technology/building society, 1992, 205-224.

[19]

NORMAN, Donald A. The psychology of everyday things. New York: Basic books, 1988, 81-104.

[20]

LATOUR, Bruno. Where are the missing masses? The sociology of a few mundane artifacts. Shaping technology/building society: Studies in sociotechnical change, 1992, 225-258.

[21]

LAW, John. After method: mess in social science research. London, Routledge, 2004. pp. 200

[22]

RABAN, Josef. Zdeněk Kovář /. 1. vyd. československých výtvarných umělců, 1963. 31 s.

[23]

ŠINDELÁŘ, Dušan. Národní umělec Vincenc Makovský. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. 109 s.

[24]

KRÁLÍČEK, Jan. Czech 100 design icons /. Praha : CzechMania, 2005. 254 s. : ISBN 80-239-4817-2

[25]

VANĚK, Miroslav. Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha: ÚSD AV ČR. 2004. 175 s: ISBN 80-7285-045-8

[26]

PARKE, T., et al. (ed.). The social constructions of technological systems: New directions in the sociology and history of technology. the MIT Press, 1987.

strana

28

Praha:

Nakladatelství

Seznam zkratek

SEZNAM ZKRATEK STS

Science, Technology and Society

SCOT

Social Construction of Technology

ANT

Actor Network Theory

strana

29

Seznam obrázků

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Problémy sociální skupin [26] Obr. 2 Řešení problémů zkoumaných sociálních skupin [26] Obr. 3 Artefakt a definované sociální skupiny [26] Obr. 4 Konečné schéma [26]

strana

30

www.uk.fme.vutbr.cz

Vysoké učení technické v Brně Brno University of Technology

Recommend Documents