VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ŘÍZENÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL ECONOMICS AND MANAGEMENT

OPTIMÁLNÍ CENA STAVBY JAKO ODRAZ CENOVÉ KALKULACE

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE AUTHOR

BRNO 2012

Bc. PETR ZIEGLER

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ŘÍZENÍ

FACULTY OF CIVIL ENGINEERING DEPARTMENT OF STRUCTURAL ECONOMICS AND MANAGEMENT

OPTIMÁLNÍ CENA STAVBY JAKO ODRAZ CENOVÉ KALKULACE THE OPTIMUM PRICE OF THE BUILD AS A REFLECTION OF PRICE CALCULATION

DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS

AUTOR PRÁCE

BC. PETR ZIEGLER

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR BRNO 2012

DOC. ING. ALENA TICHÁ, PH.D.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracoviště

N3607 Stavební inženýrství Navazující magisterský studijní program s prezenční formou studia 3607T038 Management stavebnictví Ústav stavební ekonomiky a řízení

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomant

Bc. Petr Ziegler

Název

Optimální cena stavby jako odraz cenové kalkulace

Vedoucí diplomové práce

doc. Ing. Alena Tichá, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce

31. 3. 2011

Datum odevzdání diplomové práce

13. 1. 2012

V Brně dne 31. 3. 2011

............................................. doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Vedoucí ústavu

............................................. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. Děkan Fakulty stavební VUT

Podklady a literatura 1. TICHÁ A., MARKOVÁ L., PUCHÝŘ B.:Ceny ve stavebnictví I, URS s.r.o., Brno 1999 2. TICHÁ A. a kol.: Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě, díl I, Akademické nakladatelství CERM s.r.o. Brno. 2004. ISBN 80-214-2639-X 3. MARKOVÁ a kol.: Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě, díl II. Akademické nakladatelství CERM s.r.o. Brno.2004. ISBN 80-214-2639-X 4. Zákon o cenách a související předpisy v aktuálním znění Zásady pro vypracování Cílem práce je ukázat postup při stanovení ceny stavby pomocí orientačních cen a pomocí cen kalkulovaných podle podmínek stavebního podniku. Rámcová osnova: 1. Úvod 2. Základní pojmy 3. Cena stavby stanovená rozpotem 4. Kalkulace nákladů s ohledem na zhotovitele stavby 5. Konkrétní příklad 6. Vyhodnocení 7. Závěr Předepsané přílohy Licenční smlouva o zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací

............................................. doc. Ing. Alena Tichá, Ph.D. Vedoucí diplomové práce

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE ZIEGLER P., Optimální cena stavby jako odraz cenové kalkulace. Brno, 2011. Celkový rozsah práce 144 stran. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. Ústav stavební ekonomiky a řízení. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Alena Tichá, Ph.D.

ABSTRAKT Cílem této práce je optimální cena stavby jako odraz cenové kalkulace. Součástí výpočtů je vytvoření několika cenových variant pomocí přeceňování původního nabídkového rozpočtu a následná aplikace nově vypočtených režií do těchto jednotlivých variant.

ABSTRACT The aim of this work is the optimal price of the building as a reflection of price calculation. Part of these calculations is the creation of several pricing options by altering the original costing followed by the application of the newly calculated costs into these individual options.

KLÍČOVÁ SLOVA Rozpočet, kalkulace, investor, dodavatel, cena, projektová dokumentace, software pro rozpočtování, náklady, výkaz zisků a ztrát, mzdy, režie.

KEY WORDS Budget, calculation, investor, contractor, price, project documentation, budgeting software, costs, report of profit and losses, wages, overhead costs.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji tímto, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně, že jsem zde uvedl veškerou použitou odbornou literaturu a veškeré podklady, které jsem při zpracování této práce použil. Veškeré zdroje jsem uvedl v seznamu použité literatury.

V Brně dne………………............ ……………………………... Bc. Petr Ziegler

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych zde nejvíce poděkovat doc. Ing. Aleně Tiché, Ph.D. za odborné vedení při zpracování mé diplomové práce. Také bych chtěl dále poděkovat opavské společnosti RENOVA s.r.o. za její ochotu a za poskytnutí veškerých odborných podkladů důležitých pro zpracování mé diplomové práce.

OBSAH 1

ÚVOD A CÍLE

-9-

2

ZÁKLADNÍ POJMY

-11-

2.1

Cena

-11-

2.2

Náklady

-11-

2.3

Kalkulace nákladů

-12-

2.4

Rozpočet

-13-

2.5

Software pro rozpočtování

-13-

2.6

Stavební zakázka

-14-

2.7

Stavba

-15-

2.8

Rozvaha

-15-

2.9

Výkaz zisků a ztrát

-16-

2.10

Cash Flow

-17-

3

NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU

-18-

3.1

Uvedení společnosti RENOVA OPAVA SPOL. s.r.o.

-18-

3.2

Základní informace o novostavbě rodinného domu

-18-

3.2.1 Základní identifikační údaje stavby

-18-

3.2.2 Statistické údaje o novostavbě

-19-

3.2.3 Urbanistické a architektonické řešení stavby

-20-

3.2.4 Technické řešení

-22-

3.2.5 Zajištění ochrany zdraví, bezpečnost pracovníků

-23-

3.2.6 Vliv stavby na životní prostředí, řešení jeho ochrany

-23-

3.2.7 Ostatní specifické údaje o stavbě

-23-

4

OPTIMÁLNÍ CENA STAVBY

-24-

Rozpočet novostavby rodinného domu

-24-

4.1.1 Původní rozpočet stavby

-24-

4.1.2 Úprava původního rozpočtu pomocí softwaru Kros

-25-

4.1.3 Úprava původního rozpočtu pomocí softwaru BuildPower

-27-

4.1.4 Skutečně fakturovaná cena dodavatelem

-28-

4.1.5 Vzájemné srovnání jednotlivých cen

-29-

Výkaz zisků a ztrát

-32-

4.2.1 Původní výkaz zisků a ztrát v druhovém členění

-32-

4.2.2 Úprava výkazu zisků a ztrát na kalkulační členění

-33-

4.2.3 Skutečné režie z kalkulačního členění

-34-

4.2.4 Srovnání jednotlivých režií

-37-

4.3

Aplikace nových režií do přeceněných rozpočtů

-39-

4.4

Vzájemné srovnání rozpočtů s novými režiemi

-42-

4.4.1 Porovnávací tabulka rozpočtů

-43-

4.4.2 Porovnávací tabulka celých oddílů rozpočtů

-47-

4.4.3 Výsledné shrnutí

-48-

4.5

Ostatní možné cenové úpravy – mzdy

-48-

4.6

Vyhodnocení

-54-

4.1

4.2

5

ZÁVĚR

-58-

6

LITERATURA

-60-

7

ZKRATKY A SYMBOLY

-62-

8

SEZNAM PŘÍLOH

-63-

9

PŘÍLOHY

-64-

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 3.1

Severovýchodní pohled na rodinný dům

Obrázek 3.2

Jihovýchodní pohled rodinného domu

SEZNAM TABULEK

Tabulka 3.1

Základní konstrukční rozměry rodinného domu

Tabulka 3.2

Základní konstrukční rozměry dvojité garáže

Tabulka 3.3

Statistické údaje o plochách rodinného domu

Tabulka 4.1

Srovnání jednotlivých nabídkových cen

Tabulka 4.2

Srovnání jednotlivých částí nabídkových rozpočtů

Tabulka 4.3

Porovnání jednotlivých procentních sazeb softwaru pro rozpočtování

Tabulka 4.4

Srovnání režií se softwarem KROS

Tabulka 4.5

Srovnání režií se softwarem BUILDPOWER

Tabulka 4.6

Porovnání rozpočtů KROSU po záměně režií

Tabulka 4.7

Porovnání rozpočtů BUILDPOWERU po záměně režií

Tabulka 4.8

Rozdíly mezi celkovými cenami KROS 1 a 2

Tabulka 4.9

Rozdíly mezi celkovými cenami BUILDPOWER 1 a 2

Tabulka 4.10

Srovnání rozpočtů za celé oddíly

Tabulka 4.11

Výše sazeb přímých mezd

Tabulka 4.12

Srovnání hodinových mezd MPSV s ÚRS a.s.

Tabulka 4.13

Závěrečné srovnání všech cen nabídkových rozpočtů

1

ÚVOD A CÍLE

Cílem této práce je stanovení optimální ceny stavby jako odrazu správné kalkulace. Pro danou diplomovou práci jsem si zvolil zakázku na novostavbu rodinného domu. Zakázku měla na starost opavská stavební firma RENOVA OPAVA SPOL. s.r.o., která prováděla danou stavbu na klíč. Rodinný dům je řešený jako nízkoenergetický dům ležící v Moravskoslezském kraji. O podklady k tomuto rodinnému domu jsem požádal firmu RENOVA proto, že se mi líbilo jeho řešení, architektonické zpracování a míra podkladních dokumentů, které mi firma RENOVA poskytla, a to od položkového rozpočtu na stavbu, tak po veškerou výkresovou dokumentaci, až po firemní údaje typu rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Rodinný dům je řešený jako dvoupodlažní stavba, nepodsklepená se sedlovou střešní konstrukcí. K boční části domu je pevně základy připojena nebytová část se dvěma garážemi. Jako jeden z prvních kroků v mé práci se budu chtít zaměřit na původní položkový rozpočet této stavby. Na jeho přecenění pomocí softwaru pro rozpočtování KROS, za pomocí ceníků společnosti ÚRS a pomocí softwaru BUILDPOWER, dle ceníků společnosti RTS a jejich příslušných cenových databází. Tuto úpravu budu provádět především proto, že původní nabídkový rozpočet, který mi společnost RENOVA poskytla, není v elektronické formě, ale především proto, aby mi díky použití jednotlivých softwarů vznikly dvě nové cenové nabídky na novostavbu rodinného domu. Ve druhém kroku práce se chci zaměřit na část výkazu zisků a ztrát. Zde budu svou práci směřovat především na jednu hlavní problematiku. Touto problematikou je vytvoření tabulkového systému, kde budu převádět jednotlivé položky tohoto výkazu z druhového členění do podrobnější podoby a to na kalkulační členění. Tímto převedením bych chtěl dosáhnout toho, aby se v novém kalkulačním členění dalo vidět, jakou mírou se na jednotlivých položkách z druhového členění podílí například přímé náklady (přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady), nebo režie správní a výrobní. V dalším kroku mé práce se budu s tímto vytvořeným kalkulačním dělením dále zabývat. Především bych chtěl tohoto kalkulačního členění využít pro výpočet

- 11 -

skutečných reálných režií výrobních a správních společnosti RENOVA vyplývajících z jejího ročního hospodaření s tím, že tyto nové režie bych dále aplikoval do mých rozpočtů. Jako podklad v této části mi poslouží nově upravené přeceněné rozpočty a v nich vzniklé kalkulace u jednotlivých položek. Do těchto dvou přeceněných rozpočtů budu aplikovat nově vypočtené režie za režie původní (přednastavené ve svých softwarech společnostmi ÚRS a RTS) a budu sledovat, jak se dané položky v rozpočtech a hlavně samotné konečné ceny obou rozpočtů budou měnit. Těmito jednotlivými záměnami režií výrobních a správních do dvou nově přeceněných rozpočtů pomocí softwaru KROS a ceníků ÚRS a softwaru BUILDPOWER a ceníků RTS za skutečné reálné režie společnosti RENOVA z kalkulačního dělení, bych chtěl nastínit, jak by se mohla výsledná cena rozpočtu měnit, kdybych uvažoval do kalkulačního vzorce skutečné hodnoty z praxe od firmy RENOVA. Na základě provedení těchto záměn, bych chtěl nejprve v závěru své práce poukázat na jednotlivé prvky tvořící výslednou nabídkovou cenu a na možné ostatní vlivy, které mohou tuto výslednou cenu ovlivnit, ale především bych se chtěl zaměřit na vzájemné porovnání všech mých vytvořených cenových nabídek a na samotný výběr optimálnější z nich.

- 12 -

2

ZÁKLADNÍ POJMY

V této části se budu snažit přiblížit jednotlivé odborné pojmy související s tématem mé práce a k nim poskytnout soupis veškeré použité literatury. Budou zde přiblíženy pojmy, jako například cena, náklady, kalkulace nákladů, rozpočet, software pro rozpočtování, stavební zakázka, stavba, rozvaha a výkaz zisků a ztrát.

2.1

Cena

Cenová teorie se stala již na přelomu 19. a 20. století nejpropracovanější ekonomickou teorií, neboť cena je téměř všeobsažnou ekonomickou kategorií. A již s ohledem na to, že je skutečně nosnou problematikou tržního mechanismu, musí cena objasnit co, jak a pro koho vyrábět.

Cena zboží je v obecném slova smyslu určena množstvím peněz, za které směníme jednotku žádaného zboží. Proto je cena jakýmsi vyjádřením hodnoty zboží. Ceny jednotlivých směnných procesů v národním hospodářství tvoří ve svém souhrnu cenovou soustavu. Tato cenová soustava je široký pojem obsahující mnoho důležitých informací. Jednou z těchto informací je například to, podle jakých hledisek a kritérií můžeme tuto cenovou soustavu hodnotit a především, z jakých důležitých částí je tvořena.

Cenovou soustavu můžeme hodnotit podle dvou základních hledisek, a to podle hlediska kvalitativního, které je zaměřeno na postavení ceny v národním hospodářství a na její úlohy a dále z hlediska kvantitativního které se zaměřuje především na vývoj celkové cenové hladiny. [2, strana 11].

2.2

Náklady

Náklady vznikají při realizaci určité produkce, nebo činnosti, která je vyvolaná daným podnětem buď ze strany nabídky, nebo ze strany poptávky. Jedná se o veškeré procesy a

- 13 -

činnosti, které jsou poté směřovány tak, aby přinesly v daných zdrojích v časovém období maximální ekonomický prospěch. Hlavním cílem je dosáhnout co nejmenších nákladů. Z hlediska nákladového účetnictví můžeme náklady také charakterizovat, jako určitý druh ekonomické kategorie spojené s realizací jakýchkoliv aktivit (výroba, práce, služby) v nejrůznějších oblastech činnosti. [1, strana 11 - 12].

2.3

Kalkulace nákladů

Kalkulace slouží pro sledování pohybu nákladů podle druhů a výkonů, ke kterým se vážou. Jsou jedním z nástrojů pro rozhodování, podkladem při oceňování, financování a bilancích. Můžeme je charakterizovat dvěma způsoby. A to jako kalkulace absorpční, nebo neúplné. Absorpční kalkulace spočívá v tom, že se v ní přepočítávají úplné náklady až na kalkulační jednici. Tím pádem jsou v kalkulaci zahrnuty všechny náklady související s výrobou a odbytem výkonů, které jsou vymezené jako kalkulované náklady. Naopak v neúplné kalkulaci se k výkonům přiřazují jednotlivé složky nákladů přímo závislé na jejich změnách a náklady závisející na čase se přiřazují jako blok nákladů k celkové produkci. Tento druh nákladů poté slouží jako podklad pro rozhodování o změně struktury a výroby. Podle časového hlediska dělíme kalkulaci do dvou hlavních skupin a to na kalkulaci předběžnou a výslednou. Jak již název napovídá, předběžná kalkulace se stanovuje před vlastním zahájením výroby. Vychází například z norem spotřeby, nebo norem pracnosti a ze zkušeností z minulého období. Výsledná kalkulace se naopak sestavuje po ukončení výrobního úkolu a udává skutečné náklady vynaložené na výrobu kalkulační jednice. Podklady pro výslednou kalkulaci poskytuje především vnitropodnikové účetnictví a evidence výroby. Výsledná kalkulace dále slouží k zjištění skutečných nákladů realizované produkce a je informací pro provádění kontroly a následného řízení množství a struktury nákladů. Kalkulace prováděné v časové závislosti musí být věcně i formálně srovnatelné, tím máme na mysli strukturu kalkulovaných nákladů, jejich metodu a podobně. [1, strana 12].

- 14 -

2.4

Rozpočet

Rozpočet je jedním z nejrozšířenějších způsobů sestavení ceny stavebního díla. Sestavení nabídkové ceny skladebně oceněním konstrukčních prvků nazýváme rozpočet. Jeho struktura závisí především na účelu, pro který je rozpočet sestavován, dále na míře podrobností dokumentace stavby a za poslední na použitých oceňovacích podkladech. Podle specifikace účelu je rozpočet zpracován zpravidla pro dodavatele a to jako nabídková cena a dále pro investora jako orientační předběžná cena. Důležitou roli zde hrají podklady pro sestavení rozpočtu. Těmito podklady mohou být například pomůcky, návody a doporučení zpracované profesionálními firmami s regionální, nebo celostátní působností.

Jedněmi z nejrozšířenějších podkladů pro rozpočtování se staly ceníky a softwary pro rozpočtování zpracované v těchto společnostech: ÚRS Praha a.s. a v RTS Brno a.s. Mezi další patří například Callida Praha a.s., které však své podklady poskytují pouze v počítačové podobě. [2, strana 13].

2.5

Software pro rozpočtování

V dnešní době je již většina rozpočtů zpracována na počítači. Před vlastním zpracováním rozpočtu na počítači si musí rozpočtář udělat přípravu. Dochází k prostudování projektové dokumentace, ke stanovení správné metody pro sestavení rozpočtu, ke shromáždění potřebných informací a pomůcek. Jako dalším krokem je poté prostudování výkresové dokumentace a sestavení výkazu výměr. Ten může být zpracován s podporou počítače. Teprve s připraveným výkazem výměr dochází k samotnému sestavení rozpočtu na počítači. Při tom je samozřejmá dobrá znalost užívaného softwaru. V současné době jsou na trhu softwarové produkty pro rozpočtování a kalkulace ve stavebnictví, které více či méně vycházejí z klasických metod užívaných u nás.

- 15 -

Mezi nejrozšířenější uživatelské programy pro rozpočtování v současné době v ČR patří produkty firem ÚRS Praha a. s. (KROS), RTS Brno a. s. (BuildPower), Callida s.r.o. (Callida). Všechny tyto produkty jsou srovnatelné. Jejich výhodou je, že rozpočet zpracovaný v jednom z výše uvedených programů je přenositelný do jiného softwarového prostředí. [1, strana 13 - 14].

2.6

Stavební zakázka

Stavební zakázkou se rozumí dodávka výkonů, prací a služeb za účelem vytvoření nového stavebního díla, nebo upravení již stávajícího díla.

Činnost stavebního podniku je založena na realizaci stavebních zakázek. Proto jsou stavební zakázky nedílnou součástí podnikatelské sféry. Každá stavební zakázka je sama o sobě unikátní dílo na stavebním trhu. Do tohoto stavebního trhu se dále začleňují jednotlivé subjekty, které svým jednáním ovlivňují celkový výsledek stavební zakázky.

Mezi tyto subjekty patří: investor (právnická nebo fyzická osoba, z jejichž zdrojů se stavba většinou financuje a která zpravidla zabezpečuje její přípravu a samotnou realizaci stavby), projektant (právnická nebo fyzická osoba, která zajišťuje dodávku projektové dokumentace stavby), dodavatel (nebo také zhotovitel, je právnická nebo fyzická osoba, která je pověřena provedením stavebních a jiných prací, zajišťuje dodávku stavby), subdodavatel (jedná se opět o právnickou nebo fyzickou osobu, která je hlavním dodavatelem stavby pověřena provést specifikovanou část prací na zakázce), poskytovatel finančních zdrojů (právní subjekt, který investorovi za splnění určitých podmínek poskytuje část finančních prostředků na realizaci stavby).

Z hlediska charakteru investorských prostředků můžeme zakázky dále dělit a to do dvou hlavních směrů: na zakázku veřejnou a na zakázku soukromou.

- 16 -

V případě veřejné zakázky je ve většině případů investorem stát, zatím co u soukromých zakázek je investorem fyzická nebo právnická osoba. Výsledkem realizace stavební zakázky pak může být novostavba objektu (nově budovaný stavební objekt s charakterem dlouhodobého hmotného majetku), nebo rekonstrukce (vnější úpravy při zachování půdorysného tvaru stavby), nebo dále modernizace či rozšiřování stavebních objektů. [1, strana 15].

2.7

Stavba

Stavba, je věc, která je chápána ve stavebnictví jako veškeré stavební dílo, bez zřetele na jeho stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Ze staveb jsou tedy nemovitostmi ve smyslu OBČZ pouze ty stavby, které jsou spojeny se zemí pevným základem. Proto stavba, která není spojená se zemí pevným základem, je považována za věc movitou a pokud je předmětem občanskoprávního vztahu, nevztahují se na ni náležitosti právních úkonů, které se vztahují k nemovitosti (například smlouva o převodu stavby tohoto druhu nevyžaduje písemnou formu, k nabytí vlastnictví není zapotřebí vklad do katastru nemovitostí a podobně).

Z hlediska chápání pojmu stavba v občanskoprávních vztazích není rozhodující, zda jejímu zřízení předcházelo stavební povolení a došlo-li po jejím dokončení k vydání kolaudačního rozhodnutí případně jiných aktů vyžadovaných stavebním zákonem. [4, §2 odst. 3].

2.8

Rozvaha

Rozvahu můžeme chápat jako výkaz, který dává přehled o aktivech a pasivech projektu v kumulované podobě v jednotlivých letech, o plánovaném stavu majetku a zdrojích jeho krytí.

Aktiva představují majetek vzniklý projektem členěný na dlouhodobý a oběžný. Jedná se o hmotný, finanční nebo nehmotný majetek, jehož prostřednictvím je projekt realizován.

- 17 -

V případě založení podniku se jedná o veškerý majetek vlastněný tímto subjektem. Příkladem stálých aktiv mohou být budovy, stroje a zařízení, automobily, PC, software a jiné. Příkladem oběžných aktiv jsou zásoby, pohledávky nebo peněžní prostředky.

Pasiva představují zdroje krytí aktiv a podle platné účetní metody v ČR se člení na vlastní a cizí zdroje. Příkladem může být zisk vytvořený projektem, vlastní kapitál, bankovní úvěry, závazky z obchodního styku apod.

Rozvaha projektu se vytváří pro posuzování variant investičních projektů, není účelné vytvářet rozvahu podrobnou, odpovídající výkazům účetní závěrky. Struktura rozvahy je volena tak, aby poskytla informace o vývoji stavu majetku a struktuře kapitálu v průběhu hodnoceného období a její položky jsou agregovány do té míry, aby bylo možné definovat rozhodující ukazatele ekonomické a finanční analýzy. [3, strana 143].

Rozvaha je většinou zpracována do tabulkové podoby, kdy v levé části jsou uvedena aktiva, která se zde dělí na stálá a oběžná aktiva s tím, že na konci toho to sloupce se vždy provádí celková suma všech aktiv. V pravé části tabulky jsou poté uvedena pasiva, která můžeme také dělit do několika částí a to na vlastní kapitál, nebo na dlouhodobý a krátkodobý cizí kapitál. I zde je na konci sloupce pasiv provádění celková suma.

2.9

Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát jinak řečeno výsledovka, je dokument, který poskytuje informace o hospodářském výsledku projektu v jednotlivých letech hodnoceného období, to znamená o zisku před zdaněním a po zdanění. Jsou v ní zahrnuty celkové výnosy projektu a jednotlivé nákladové položky, které projektu vznikají. [3, strana 142, první odstavec].

Výkaz zisků a ztrát se většinou zpracovává do tabulkové podoby. Zde jsou uvedeny v levé části tabulky jednotlivé položky od výnosů až například po daň z příjmů a zisk po zdanění. V pravé části tabulky je poté uvedeno tak zvané hodnocené období. To můžeme dělit na dva úseky, a to na rok výstavby a rok provozu.

- 18 -

2.10 Cash Flow Cash Flow je peněžní výkaz navazující na výkaz zisků a ztrát. Zaznamenává všechny předpokládané peněžní toky, které se k danému projektu vztahují a to bez ohledu na to, zda tyto peněžní toky souvisejí s provozem projektu, nebo jen s jeho financováním. [3, strana 142, druhý odstavec].

Do toho výkazu CF spadají například údaje o zisku po zdanění, o celkových investicích, informace o cizím kapitálu a dotacích, o vyplacených dividendách, o celkových peněžních tocích investora, o přídělech do rezervních fondů apod.

Pokud bychom se snažili specifikovat Cash Flow jako takové, mohli bychom jej definovat jako pohyb všech peněžních prostředků podniku vyvolané činností podniku za určité období. Je východiskem pro řízení likvidity. Jeho potřeba je zřejmá například tehdy, vykazuje-li podnik určitý zisk, ale je zároveň v platební neschopnosti. Výkaz CF můžeme sestavit dvojím způsobem a to buď přímo, jako rozdíl nákladů, které plní funkci peněžních výdajů, a výnosů, které představují peněžní příjmy, nebo nepřímo, kdy vycházíme z výsledku hospodaření podniku za určité období, který se dále upravuje o náklady a výnosy, jež nejsou peněžními výdaji ani peněžními příjmy.

- 19 -

3

NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU

Na začátku kapitoly bych blíže přiblížil společnost RENOVA OPAVA, SPOL s.r.o., která měla výstavbu rodinného domu celkově na starost. V dalších podkapitolách se budu zaměřovat na podrobnější informace o novostavbě, jako jsou identifikační údaje, architektonické řešení, technická a urbanistická řešení a jiné.

3.1

Uvedení společnosti RENOVA OPAVA SPOL s.r.o.

Stavební firma RENOVA OPAVA, SPOL s.r.o. byla založena v roce 1991. Byla založena dvěma společníky s hlavním cílem společnosti poskytnout svým obchodním partnerům komplexní služby v oblasti realizace staveb. Hlavním předmětem společnosti RENOVA je zajištění kompletních dodávek staveb občanských, bytových a průmyslových na území České republiky. Cílem této firmy je využít ve své činnosti technického zázemí a odpovědného přístupu k obchodním partnerům a jejich požadavkům na kvalitu díla. Firma je vlastníkem technických skladů v Opavě a Malých Hošticích. Kromě vlastních pracovníků zaměstnává firma dle velikosti zakázek další komplexní stavební čety, se kterými má dobré mnohaleté zkušenosti.

3.2

Základní informace o novostavbě rodinného domu

V této podkapitole bych přiblížil jednotlivé technické informace o rodinném domě, o jeho samotném architektonickém a urbanistickém řešení a o jeho vlivu na životní prostředí a jiné.

3.2.1 Základní identifikační údaje stavby

Novostavba se nachází na stavební parcele o šířce 22 m a o celkové rozloze 1000 m2. Stavba je řešena jako klasická zděná konstrukce s dřevěnou konstrukcí stropů a krovu se skládanou taškovou krytinou. Založení stavby je na základových pásech a patkách.

- 20 -

Zastavěná plocha rodinného domu je i včetně garáže a zimní zahrady 242,70 m2, plocha zahradních teras je 39,45 m2 a celkový obestavěný prostor činní 1165,00 m2.

Veškeré rozměry a celková orientace jsou zde dány požadavky investora možnostmi parcely s přihlédnutím na maximální funkční využití (příjezdová část a část pro stavbu domu, efektivní využití zahrady a jižním a severozápadním směrem, délka připojení na inženýrské sítě a komunikaci, atd.). Základní konstrukční rozměry rodinného domu a rozměry dvojité garáže bude uvedeno v tabulkách 3.1 a 3.2.

Tabulka 3.1 – Základní konstrukční rozměry rodinného domu Prvky rodinného domu Délka (m) Šířka (m) Výška u spodního žlabu (m) Výška u horního žlabu (m) Sklon střechy (%) Výška ve hřebeni (m)

rozměr 15,00 10,00 +2,05 +3,40 33,00 7,60

Tabulka 3.2 – Základní konstrukční rozměry dvojité garáže Prvky dvojité garáže Délka (m) Šířka (m) Výška ve středové části, odtok (m) Výška horního okraje, oplech. (m) Sklon střechy – na střed(%)

rozměr 12,025 6,50 +2,73 +3,00 2,00

3.2.2 Statistické údaje o novostavbě

Rozměry a celková orientace stavby jsou dány požadavky investora, možnostmi parcely s přihlédnutím na maximální funkční využití (příjezdová část a část pro stavbu domu, efektivní využití zahrady jižním a severozápadním směrem, délka připojení na

- 21 -

inženýrské sítě a komunikaci). Příjezd k domu je z východní strany, k jihu a východu jsou v maximální míře orientovány obytné místnosti domu.

Bližší statistické informace především o zastavěné ploše navrhovaného rodinného domu budou uvedeny v přiložené tabulce číslo 3.3.

Tabulka 3.3 – Statistické údaje o plochách rodinného domu Jednotlivé části rodinného domu Zastavěná plocha domu včetně garáže a zimní zahrady Plocha zahradních teras Zpevněné plochy před domem a chodníky Obytná plocha domu Podlahová plocha domu Podlahová plocha domu včetně garáží a zimní terasy

Plocha v m2 242,70 39,45 75,50 169,65 280,94 321,85

3.2.3 Urbanistické a architektonické řešení stavby

Architektonicky se jedná o jednoduchý kubus obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou a na ni navazující přístavbu vstupní části a garáží s plochou střechou.

Z konstrukčního hlediska se jedná o stěnovou zděnou konstrukci s jedním nadzemním podlažím a podkrovím pod valbovou střechou. Navazující část s garážemi, technickým zázemím a vstupem je přízemní s plochou střechou. Vnitřní nosné konstrukce jsou z části řešeny jako systém ocelových sloupků s průvlaky. Dům je bez podsklepení a jeho součástí jsou dvě garáže. Povrch obytné terasy je řešen jako dlažba na násypu stejně jako zpevněné manipulační plochy před domem.

Stěny jsou zděné z pálených bloků, stropy z rastru dřevěných fošen s výplní tepelnou izolací a krytím dřevovláknitými deskami. Fasáda je opatřena systémem fasádního

- 22 -

zateplení s tenkovrstvou omítkou, přízemní část je s tepelnou izolací krytou dřevěnými palubkami. Založení objektu je na základových betonových pásech a patkách.

Dům je architektonicky řešený tak, aby plynule svoji strukturou, konstrukcí a samotným řešením navazoval na okolní stavby v přilehlé oblasti, kde je většina již postavených domů ve stejném architektonickém stylu, a aby nebyl narušen ráz a vzhled krajiny.

Samotné přízemí poté zahrnuje vstupní zádveří, chodbu, technické a hygienické zázemí, kuchyni, obývací pokoj, ložnici a dvě garáže. Ve 2.NP (podkroví) jsou 3 pokoje a hygienické zázemí.

Názorná ukázka finální části novostavby rodinného domu je znázorněna na snímku 3.1 a snímku 3.2.

Obrázek 3.1 – Severovýchodní pohled na rodinný dům

- 23 -

Obrázek 3.2 – Jihovýchodní pohled rodinného domu

3.2.4 Technické řešení

Z konstrukčního hlediska se jedná o stěnovou zděnou konstrukci (POROTHERM 365 P+D) s jedním nadzemním podlažím a podkrovím pod sedlovou střechou. Vnitřní nosné konstrukce jsou z části řešeny jako systém ocelových sloupků s průvlaky. Dům je bez podsklepení a má přistavěnou přízemní část (dvě garáže se vstupem, zádveří a technickou místnost). Přízemní část má plochou dřevěnou střechu.

Povrch obytných teras je řešen jako dřevěný rošt nad násypem, zpevněné plochy před vstupem a garážemi s povrchem zámkovou dlažbou do hutněného násypu. Vlastní příjezdová cesta (obslužná komunikace) prodloužena v šířce 3,50 m s povrchem z hutněného kameniva. Stěny jsou zde zděné z pálených bloků, stropy z rastru dřevěných fošen s výplní tepelnou izolací a krytím dřevovláknitými deskami. Fasáda je

- 24 -

opatřena systémem fasádního zateplení s tenkovrstvou omítkou. Založení objektu je na základových betonových pásech a betonových patkách.

3.2.5 Zajištění ochrany zdraví, bezpečnost pracovníků

Bezpečnost práce při provádění stavebních a montážních prací bude zajištěna podle platných předpisů pro stavební a montážní práce a to podle vyhlášky č. 324/2003, dále podle dalších bezpečnostních norem a vyhlášek, jako jsou například: §15 zákona č. 309/2006Sb., který upravuje další požadavky bezpečnosti a ochranu zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a mimo pracovněprávní vztahy. Dále dle nařízení vlády č. 362/2005Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích a za poslední dle nařízení vlády č. 591/2006Sb.

Zvýšená pozornost bude také věnována zajištění bezpečnosti silniční dopravy při práci v souběhu a křížení podzemních vedení.

3.2.6 Vliv stavby na ţivotní prostředí, řešení jeho ochrany

Stavba je navržena ve stávající obytné zóně. Jedná se o objekt bydlení bez negativních vlivů na životní prostředí (bez zdroje tepla způsobujícího znečištění ovzduší-tepelné čerpadlo).

3.2.7 Ostatní specifické údaje o stavbě

Doba výstavby novostavby rodinného domu byla odhadována na dobu 3 let. Orientační hodnota této stavby poté činí 6.90 mil. Kč. Dům není komplexně řešen pro pobyt osob s omezenou pohyblivostí. Úroveň přízemí je řešena bezbariérově včetně vstupu do domu. Dům je řešen jako nízkoenergetický dům s minimalizovanými nároky na energie. Je vybaven teplovodním systémem vytápění s napojením na tepelné čerpadlo (vzduchvoda).

- 25 -

4

OPTIMÁLNÍ CENA STAVBY

V této kapitole budu rozebírat jednotlivá vstupní data a informace poskytnuté společností RENOVA pro ocenění novostavby rodinného domu. Budu zde vycházet z původního rozpočtu pro daný rodinný dům a z účetních výkazů společnosti RENOVA za rok 2009 a to především z výkazu zisků a ztrát.

Budu dále v této kapitole upravovat původní rozpočet na stavbu pomocí softwaru pro rozpočtování a to pomocí softwaru KROS a BUILDPOWER. Do těchto upravených rozpočtů, které budou přeceněny do nové cenové úrovně 2010 z původní cenové úrovně 2009, budu dále aplikovat zjištěné informace z účetních výkazů. Touto aplikací informací z výkazů do nových rozpočtů se budu snažit simulovat změny promítnutím například skutečných režií a jiných skutečných hodnot firmy RENOVA za hodnoty softwarové.

4.1

Rozpočet novostavby rodinného domu

Při úpravách zde budu vycházet z původního položkového rozpočtu zpracovaném pomocí softwaru BUILDPOWER v cenové úrovni 2009. Tento rozpočet budu přeceňovat do novější cenové úrovně 2010 opět pomocí softwaru BULDPOWER, a také pomocí softwaru KROS. Ve výsledku budu mít k dispozici tři položkové rozpočty na daný rodinný dům, do kterých budu aplikovat již zmíněné zjištěné hodnoty z účetních výkazů, a vzájemně tyto rozpočty poté porovnávat.

4.1.1 Původní rozpočet stavby

Původní položkový rozpočet novostavby rodinného domu je celkově složen z 242 položek. Tyto jednotlivé díly byly dále rozděleny do dvou hlavních oddílů a to na část HSV – hlavní stavební výroba, a na část PSV – přidružená stavební výroba. Tyto dva hlavní oddíly se dále dělí do pododdílů a to pro HSV práce: zemní práce, základy a zvláštní zakládání, svislé a kompletní konstrukce, vodorovné konstrukce, komunikace,

- 26 -

úpravy povrchů vnitřní, úpravy povrchů vnější, podlahy a podlahové konstrukce, výplně otvorů, trubní vedení, lešení a stavební výtahy, dokončovací konstrukce na pozemních stavbách a na staveništní přesun hmot. Část PSV se potom dělí: izolace proti vodě, živičné krytiny, izolace tepelné, konstrukce tesařské, konstrukce klempířské, krytiny tvrdé, konstrukce truhlářské, konstrukce zámečnické, otvorové prvky z plastu, podlahy z dlaždic a obklady, podlahy vlysové a parketové, obklady keramické, nátěry, malby a zasklívání. Jako třetí část, která zde do položkového rozpočtu vstupuje, jsou VRN – vedlejší rozpočtové náklady. Zde do VRN spadá jediná položka a to zařízení staveniště.

Velikost těchto jednotlivých nákladů na stavbu je v položkovém rozpočtu rovna následujícím hodnotám. Část hlavní stavební výroby je provedena za 2 402 726 Kč. Část přidružené stavební výroby je provedena za 3 777 639 Kč a třetí část zařízení staveniště je v celkové výši 1,9% z cenové základny, která je rovna součtu obou části HSV a PSV. Ve výsledku je zařízení staveniště rovno částce 117 427 Kč. Celková cena novostavby na rodinný dům bez DPH je rovna sumě těchto tří výše uvedených cen. Jedná se o částku 6 297 792 Kč. S DPH je tato suma potom navýšena o částku 566 801 Kč na celkovou výslednou sumu za provedení rodinného domu na 6 864 594 Kč. Původní rozpočet stavby je uveden v příloze č.1, na straně 64.

Společnost RENOVA OPAVA SPOL. s.r.o. zpracovala tento rozpočet pomocí softwaru pro rozpočtování BUILD POWER, a za pomocí ceníků společnosti RTS a.s.

4.1.2 Úprava původního rozpočtu pomocí softwaru Kros

Upravený rozpočet pomocí softwaru pro rozpočtování KROS je celkově složen z 250 položek. Oproti původnímu rozpočtu zde došlo k navýšení celkově o 8 položek. Těchto jednotlivých 250 položek bylo opět dále rozděleno do dvou hlavních oddílů a to na část HSV – hlavní stavební výroba, a na část PSV – přidružená stavební výroba. Část HSV byla složena celkově z 10 pododdílů a to na: zemní práce, zakládání, svislé a kompletní

- 27 -

konstrukce, vodorovné konstrukce, komunikace, úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní, trubní vedení, ostatní konstrukce a práce – bourání a za poslední přesun hmot. Část PSV byla poté složena z těchto částí: izolace proti vodě, vlhkosti a plynům, povlakové krytiny, izolace tepelné, konstrukce tesařské, konstrukce montované z desek, dílců a panelů, konstrukce klempířské, pokrývačské, truhlářské a zámečnické, podlahy z dlaždic, podlahy skládané (parkety, vlysy, lamely aj.), dokončovací práce – obklady keramické, nátěry, malby a zasklívání. Opět, jako u původního rozpočtu, jsem zde zahrnul vedlejší rozpočtové náklady VRN. Jelikož jsem na tuto částku za vedlejší náklady neměl žádnou kalkulaci, ani přesně zadanou procentní sazbu, odvodil jsem proto výši těchto vedlejších rozpočtových nákladů stejným procentem, kterým byly stanoveny v původním rozpočtu. Zde tyto VRN tvořili 1,9% z cenové základny, proto i zde jsem uvažoval výši této procentní sazby. Náklady na zařízení staveniště, které zde jako jediné spadají do vedlejších rozpojovacích nákladů, jsou poté výši 113 099,56 Kč. Z celkových 250 položek v rozpočtu jsem 43 položek vyhotovil jako R-položky. Došlo zde tedy o navýšení o 4 samostatně vložené položky mimo ceník softwaru oproti původnímu rozpočtu, kde bylo 39 dílů vyhotoveno firmou RENOVA jako R-položky. Mezi cenově největší položky v nově vyhotoveném rozpočtu bych vyzvedl především těchto 5 položek, které se cenově oproti ostatním výrazně odlišují. Jedná se o položky č.19 nosné zdivo POROTHERM za cenu 278 892,00 Kč, č.75 zateplovací systém minerální vlnou za cenu 260 550,00 Kč, č.119 panely PUR pro zateplení za cenu 248 391,00 Kč, č.181 betonová krytina BRAMAC za cenu 149 240,00 Kč a jako poslední položka č.244 zasklení střechy zimní zahrady za cenu 128 000,00 Kč. Celkové náklady v nově vzniklém rozpočtu za část hlavní stavební výroby byly poté ve výši 2 479 535 Kč. Tuto částku můžeme rozdělit do dvou položek na dodávku ve výši 403 237,94 Kč a na částku za montáž ve výši 2 076 296,92 Kč. Za část přidružené stavební výroby byla tato celková částka rovna 3 473 073,68 Kč. Tuto sumu rovněž můžeme rozdělit na části dodávky a montáž v celkových výších 329 476,07 Kč a 3 143 597,61 Kč. Celková cena novostavby rodinného domu přeceněna v nové cenové úrovni 2010 pomocí softwaru pro rozpočtování KROS činní 6 065 708,10 Kč bez DPH. S DPH ve výši 606 570,90 Kč (zde je počítáno s 10% DPH oproti původnímu rozpočtu, kde je uvažováno 9% DPH) je celková cena stavby rovna částce 6 672 279,00 Kč.

- 28 -

V celkovém porovnání původního rozpočtu s tímto nově přeceněným, je původní rozpočet dražší a to o 192 315,00 Kč. Nově přeceněný rozpočet jsem vyhotovil pomocí softwaru pro rozpočtování KROS, za pomocí ceníků pražské společnosti ÚRS a.s. Úprava původního rozpočtu pomocí softwaru Kros je uvedena v příloze č. 2, na straně 74.

4.1.3

Úprava původního rozpočtu pomocí softwaru BuildPower

Upravený rozpočet pomocí softwaru pro rozpočtování BuildPower je celkově složen z 239 položek. Oproti původnímu rozpočtu zde došlo k snížení celkově o 3 stavební položky, protože v nové cenové úrovni 2010 je někdy více položek v softwaru spojeno v jednu. Těch to jednotlivých 239 položek bylo opět dále rozděleno stejně jako u předchozích rozpočtů do dvou hlavních oddílů a to na část HSV – hlavní stavební výroba, a na část PSV – přidružená stavební výroba. Část HSV byla složena celkově z 13 pododdílů a to na: zemní práce, základy a zvláštní zakládání, svislé a kompletní konstrukce, vodorovné konstrukce, komunikace, úpravy povrchů vnitřní, úpravy povrchů vnější, podlahy a podlahové konstrukce, výplně otvorů, trubní vedení, lešení a stavební výtahy, dokončovací konstrukce na pozemních stavbách za poslední staveništní přesun hmot. Část PSV byla poté složena z těchto částí: izolace proti vodě, živičné krytiny, izolace tepelné, konstrukce tesařské, konstrukce klempířské, krytiny tvrdé, konstrukce truhlářské a zámečnické, otvorové prvky z plastu, podlahy z dlaždic a obklady, podlahy vlysové a parketové, obklady keramické, nátěry, malby a zasklívání. Oproti původnímu rozpočtu zde nebyly zahrnuty vedlejší rozpočtové náklady VRN. Jak už jsem výše uváděl, tato cena byla do původního rozpočtu vložena individuálně dodavatelem a vzhledem k tomu, že na tuto cenu nemám poskytnutou žádnou kalkulaci a mohl bych pouze odhadovat procentní výši těchto nákladů z celkové základny nákladů, nebudu tuto položku do toho to rozpočtu zahrnovat. Z celkových 239 položek v rozpočtu jsem 42 položek vyhotovil jako R-položky. Došlo zde tedy o navýšení o 3 samostatně vložené položky mimo ceník softwaru oproti původnímu rozpočtu. Kdybych měl vyzvednou opět 5 cenově největších položek, které

- 29 -

se v novém rozpočtu oproti ostatním nejvíce vyčnívají, bylo by to tyto položky: č.19 nosné zdivo POROTHERM za cenu 274 500,00 Kč, č.71 zateplovací systém BAUMIT za cenu 299 922,00 Kč, č.129 panely PUR pro zateplení za cenu 254 760,00 Kč, č.189 obklad podhledu palubkami za cenu 231 700,00 Kč a jako poslední položka č.209 D+M plastové balkónové stěny za cenu 172 150,00 Kč. Celkové náklady v nově vzniklém rozpočtu za část hlavní stavební výroby byly poté ve výši 2 519 035 Kč. Za část přidružené stavební výroby byla tato celková částka rovna 3 797 550 Kč. Celková cena novostavby rodinného domu přeceněna v nové cenové úrovni 2010 pomocí softwaru pro rozpočtování BUILDpower činní 6 316 585,00 Kč bez DPH. Z výše této cenové základny jsem zde opět, tak jako u předchozích dvou variant rozpočtu zjistil celkové vedlejší náklady na zařízení staveniště, které jsou zde opět ve výši 1,9% z základny cenové. Částka za zařízení staveniště je poté rovna 120 015,00 Kč. Součtem ceny za ZRN – základní rozpočtové náklady a ceny za VRN – vedlejší rozpočtové náklady, dostáváme celkovou cenu rodinného domu bez DPH ve výši 6 436 600,00 Kč. S DPH ve výši 643 660,00 Kč (zde je počítáno s 10% DPH oproti původnímu rozpočtu, kde je uvažováno 9% DPH) je celková cena stavby rovna částce 7 080 260 Kč. V celkovém porovnání původního rozpočtu s tímto nově přeceněným, je původní rozpočet levnější a to o 215 666,00 Kč. Nově přeceněný rozpočet jsem vyhotovil ve stejném softwaru, v jakém byl vyhotoven rozpočet původní a to v softwaru BUILDpower, a to za pomocí ceníků společnosti RTS a.s. Úprava původního rozpočtu pomocí softwaru BuildPower je uvedena v příloze č. 3, na straně 86.

4.1.4

Skutečně fakturovaná cena dodavatelem

Během výstavby rodinného domu došlo ze strany investora k zásahům do rozpočtu, které vyvolaly změny v materiálových vstupech oproti původní verzi rozpočtu. Touto záměnou některých materiálů během výstavby došlo k navýšení ceny za stavbu rodinného domu o 150 000 Kč oproti původním 6 864 594 Kč z rozpočtu. Dodavatel

- 30 -

poté fakturoval konečnou cenu investorovi za kompletní provedení zakázky v celkové výši 7 014 594 Kč. Pro bližší specifikaci můžeme tyto celkové náklady za provedení zakázky rozdělit dle informací dodavatele na část materiálovou, která byla ve výší 70% na rodinný dům a na část mzdovou, která byla ve výši 30% z celkových nákladů. Náklady na materiál poté tvořily z konečné částky sumu 4 910 215,80 Kč a náklady mzdové 2 104 378,20 Kč. Skutečně fakturovanou cenu dodavatelem v přílohách neuvádím. Tyto cenové údaje mi byly společností Renova poskytnuty pouze informativně bez podkladů.

4.1.5

Vzájemné srovnání jednotlivých cen

V této podkapitole bych se rád věnoval vzájemnému srovnání jednotlivých čtyř cen za novostavbu rodinného domu. Budu zde srovnávat původní nabídkovou cenu z rozpočtu, první nově přeceněnou verzi nabídkového rozpočtu v nové cenové úrovni vyhotoveného v softwaru KROS, dále druhou nově přeceněnou verzi nabídkového rozpočtu v nové cenové úrovni vyhotovené za pomocí softwaru BUILDPOWER a v poslední řadě budu tyto ceny srovnávat se skutečně fakturovanou cenou dodavatelské firmy RENOVA. Ve vzájemném srovnání se budu snažit vybrat ty největší parametry, které mají za příčinu právě tyto cenové rozdíly a poukázat proč tyto cenové výkyvy nastaly. Tyto vzájemné informace o cenách a jejich rozdílech budou uvedeny v níže přiložených tabulkách 4.1 a 4.2. Tabulka 4.1 – Srovnání jednotlivých nabídkových cen Verze nabídkové ceny Původní cena v BuildPoweru První nová cena v Krosu Druhá nová cena v BuildPoweru Fakturovaná cena firmou Renova

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

Vzájemné cenové rozdíly oproti původní nabídce

6 297 792 Kč

566 801 Kč

6 864 594 Kč

-

6 065 708 Kč

606 571 Kč

6 672 279 Kč

- 192 315 Kč

6 436 600 Kč

643 660 Kč

7 080 260 Kč

+ 215 666 Kč

-

-

7 014 594 Kč

+ 150 000 Kč

- 31 -

Tabulka 4.2 – Srovnání jednotlivých částí nabídkových rozpočtů Verze nabídkové ceny

ZRN

ZRN

Cenová základna

PODODDÍLY ROZPOČTU

HSV

PSV

HSV + PSV

Původní cena v BuildPoweru

2 402 726 Kč

3 777 639 Kč

6 180 365 Kč

117 427 Kč

6 297 792 Kč

První nová cena v Krosu

2 479 535 Kč

3 473 074 Kč

5 952 609 Kč

113 100 Kč

6 065 708 Kč

Druhá nová cena v BuildPoweru

2 519 035 Kč

3 797 550 Kč

6 316 585 Kč

120 015 Kč

6 436 600 Kč

VRN (1,9% z CZ)

Cena bez DPH

ZAŘÍZENÍ Cenová základna STAVENIŠTĚ + VRN

V tabulce 4.1 můžeme vidět, že největší cenový rozdíl oproti původní cenové nabídce z rozpočtu firmy RENOVA nastal u přecenění této nabídkové ceny ve stejném softwaru pro rozpočtování, pouze za použití nové cenové úrovně 2010/II. Rozdíl mezi těmito konečnými cenovými nabídkami s DPH činní 215 666 Kč. Jelikož se jedná o rozpočet zpracovaný ve stejném softwaru, jako původní rozpočet a byla také použita stejná procentní výše pro výpočet vedlejších rozpočtových nákladů, jedinou možnou příčinou navýšení původní ceny o 215 666 Kč je zde použití nové cenové úrovně rozpočtu. Místo cenové úrovně 2009 byla použita úroveň 2010 druhé kategorie. Jako nejmenší rozdíl v konečné nabídkové ceně poté nastal při porovnání se skutečně fakturovanou cenou dodavatelem, kde rozdíl v cenách s DPH činil pouhých 150 000 Kč. Tento rozdíl nastal, jak už jsem výše uvedl, zásahem ze strany investora během výstavby rodinného domu, a jeho záměnou některých z původních materiálů za materiály dražší. Tím došlo k danému navýšení. V tabulce 4.2 jsem se zaměřil na rozdělení nabídkových cen bez DPH na co nejpodrobnější části, abych mohl následovně ukázat, z čeho a jak jsou tyto částky složeny. Opět zde můžeme vidět, že nejvyšší ceny jak za zařízení staveniště, tak i za práce hlavní stavební a přidružené stavební výroby jsou u druhé přeceněné verze

- 32 -

rozpočtu. Z cenové základny, která se spočítá jako suma částí HSV a PSV se poté procentním výpočtem získá výše ceny za zařízení staveniště. Jednou ze zvláštností je zde to, že v celkovém srovnání mi vyšla jako nejdražší druhá cenová nabídka při zachování stejného softwaru a ceníku RTS jen při změně cenové úrovně. První verze přeceněného původního rozpočtu za pomocí ceníků ÚRS a nové cenové úrovně byla oproti verzi druhé výrazně nižší a to o částku 407 981 Kč. Dle mého mínění se jedná o zvláštní situaci, kdy by rozdíl mezi těmito rozpočty měl být opačný. Tuto svoji úvahu směřuji k tomu, jak mají obě společnosti RTS a ÚRS nastaveny ve svých softwarech procentní sazby režií a zisku, které figurují v kalkulačních vzorcích při výpočtu jednotlivých cen obou rozpočtů. V obou případech, jak u procentní výše režií, tak i u výše zisku převažuje software KROS společnosti ÚRS, kde jsou automaticky tyto hodnoty nastaveny mnohem výše, než je tomu u konkurenčního softwaru BUILDPOWER společnosti RTS. Tuto svojí úvahu a jednotlivé procentní rozdíly popisuje tabulka 4.3.

Tabulka 4.3 – Porovnání jednotlivých procentních sazeb softwaru pro rozpočtování Jednotlivé softwary pro rozpočtování

Režie výrobní

Režie správní

Zisk

BuildPower

42 %

17 %

9%

Kros

49 %

26 %

20 %

Zde můžeme vidět, že procentní rozdíly jsou minimálně 7%. V konkrétních příkladech je to 7% u režií výrobních, 9% u režií správních a 11% u výše zisku. Ve všech třech případech jsou hodnoty vyšší u softwaru KROS. Pokud bychom tyto hodnoty sečetli, dostali bychom celkově 27%, o které jsou tyto procentní údaje vyšší u společnosti ÚRS oproti konkurenční společnosti RTS. Rovnice a především cenové základny pro výpočet těchto režií výrobních a správních jsou níže uvedeny v kapitole 4.2.3 Skutečné režie z kalkulačního členění. I když se jedná jen pouze o doporučené hodnoty, které jsou

- 33 -

v softwarech automaticky přednastavené a dají se proto uživatelem libovolně zaměňovat, myslím si, že se jedná o velmi důležitou součást při sestavování rozpočtu a nabídkové ceny jako celkové, na kterou by nemělo být zapomenuto.

4.2

Výkaz zisků a ztrát

V této kapitole výkaz zisků a ztrát se budu zabývat problematikou promítnutí skutečného účetního stavu a informací společnosti RENOVA, které z něj vyplývají, na konci roku 2009 do mých dvou nově přeceněných verzí původního rozpočtu. Mým hlavním úkolem zde bude tyto výkazy, které jsou vyhotoveny v druhovém členění transformovat na členění kalkulační (přímý materiál, režie výrobní, režie správní, ostatní přímé náklady a jiné). Pomocí tohoto kalkulačního rozčlenění výkazu zisků a ztrát budu poté moci dopočítat skutečnou procentní výši režií správní a výrobní. Budu zde porovnávat tyto skutečné režie společnosti RENOVA s režiemi použitými při přeceňování původního rozpočtu rodinného domu a dále tyto skutečné režie budu aplikovat do těchto dvou nově přeceněných verzí rozpočtu.

4.2.1 Původní výkaz zisků a ztrát v druhovém členění

Původní výkaz zisků a ztrát společnosti RENOVA byl vyhotoven ke dni 31. 12. 2009 dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Byl rozdělen do dvou základních členění a to na třídu 6 Výnosy a na třídu 5 Náklady. Tyto třídy byly v celkových výších 60 007 338,51 Kč za veškeré náklady, 2 743 827,03 Kč za celkové výnosy. Dohromady se jedná o částku 70 825 358,67 Kč.

Podle obsahu můžeme tento výkaz zisků a ztrát po zaúčtování daně rozdělit do 12 skupin a to na skupiny: 50 spotřebované nákupy, 51 služby, 52 ostatní náklady, 53 daně a poplatky, 54 jiné provozní náklady, 55 odpisy, rezervy a opr.p. PN, 56 finanční náklady, 60 tržby za vl. výk. a zboží, 61 změny stavu zásob vlastní činnosti, 62 aktivace, 64 jiné provozní výnosy a za poslední, skupina 66 finanční výnosy.

- 34 -

Pro moji problematiku budu z tohoto výkazu uvažovat pouze pětkové nákladové účty v druhovém členění. Šestkové výnosové účty v daných úpravách potřebovat nebudu, proto s nimi dále nebudu pracovat. Nákladová třída je složena celkově ze 7 skupin, které dohromady tvoří 43 položek. Mým úkolem bude tyto položky zatřídit z původního druhového do kalkulačního členění, ze kterého budu následovně získávat údaje o reálné údaje o procentní výši režií společnosti RENOVA v daném období. Výkaz zisků a ztrát společnosti Renova je uveden v příloze č. 6, na straně 119.

4.2.2 Úprava výkazu zisků a ztrát na kalkulační členění

Při úpravách výkazu zisků a ztrát na kalkulační členění jsem vycházel pouze z druhového členění nákladů. Výnosové účty jsem zde pro danou problematiku zanedbával. Hlavním úkolem bylo zjistit, do jaké kalkulační kategorie (vycházející z kalkulačního vzorce) jednotlivé účetní položky z druhového členění patří, zda do přímých materiálů, přímých mezd, ostatních přímých nákladů, odvodů, nebo zda do režií správních a výrobních a následovně je do těchto kategorií zatřídit, nebo rozdělit, v případě že jednu položku z druhového členění tvoří více položek v kalkulačním členění.

Jednotlivé nákladové položky v druhovém členění (výši jejich ceny) jsem vždy uvažoval ve výši 100%, jako základ ceny pro případ, že by jednu druhovou položku tvořilo více položek kalkulačních. V mém případě při úpravě na kalkulační členění se jedna druhová položka dělí maximálně na tři kalkulační položky. Toto členění se týká těchto druhových položek: mzdové náklady, zákonné sociální pojištění a zákonné zdravotní pojištění. Ve všech těchto třech případech se druhová položka (se základem ceny rovným 100%) dělila na režii správní tvořící 9% ze základu cenu, režii výrobní tvořící 59% ze základu cenu a v posledním případě na přímé mzdy tvořící 32% ze základu cenu. U šesti druhových položek došlo k dělení na dvě kalkulační položky a to u: náhrady mzdy za nemoc, náhrada mzdy za nemoc, mimořádná sleva na pojistném, sleva na pojistném od 8/09, daň silniční a v poslední řadě u pojištění aut. Všechny tyto položky se dělí na režie správní a výrobní. Položka náhrady mzdy za nemoc je tvořena z 50% režií správní a z 50% režií výrobní, náhrada mzdy za nemoc opět z 50% režií

- 35 -

správní a z 50% režií výrobní, mimořádná sleva na pojistném a sleva na pojištění od 8/09 jsou tvořeny ze 30% správní režií a ze 70% výrobní režií, daň silniční tvoří z 45% režie výrobní a z 55% režie správní a v posledním případě pojištění aut z 10% režie správní a z 90% režie výrobní. Tyto jednotlivé procentní sazby jsem volil na základě informací poskytnutých vedením společnosti RENOVA na základě výše jednotlivých nákladů, které dané druhové položky tvoří. U ostatních položek k žádnému dělení na více kalkulačních položek nedošlo, proto byly tyto druhové položky pouze zatříděny do daných kalkulačních kategorií ve stejné cenové výši.

Tímto kalkulačním členěním jsem dostal 55 kalkulačních položek. Došlo zde k navýšení o 9 položek oproti druhovému členění. Těchto 55 položek budu dále uplatňovat při výpočtu skutečných reálných režií výrobních a správních společnosti RENOVA. Upravený výkaz zisků a ztrát do kalkulačního členění je uveden v příloze č. 7, na straně 122. 4.2.3

Skutečné reţie z kalkulačního členění

Po úpravě z druhového na kalkulační členění vyplývá, že veškeré náklady společnosti RENOVA spadají pouze pod tyto kategorie: odvody – OD, přímé mzdy – PMZ, přímý materiál – PM, ostatní přímé náklady – OPN, režie výrobní – RV a režie správní – RS. Pro výpočet skutečných režií jsem udělal celkový součet veškerých nákladů, které tyto jednotlivé položky tvoří. Dospěl jsem poté k sumě 1 127 936,64 Kč za odvody, 3 330 722,05 Kč za část přímé mzdy, dále 11 834 133,10 Kč za přímý materiál, 39 446 528,72 Kč za ostatní přímé náklady, 9 456 199,86 Kč za režie výrobní a 2 517 741,11 Kč za režie správní. Z těchto celkových sum za jednotlivé oddíly vyplývající z ročního hospodaření společnosti RENOVA jsem poté počítal režie správní a režie výrobní. Aby však tyto výpočty a následné výsledky byly pro mé účely i dále použitelné, musely být rovnice pro výpočet těchto režií shodné s rovnicemi nastavenými v softwarech pro rozpočtování KROS a BUILDPOWER, do kterých budu následně v dalších částech mé práce režie aplikovat.

- 36 -

Jak software KROS, tak i BUILDPOWER mají, i když jen s mírnými rozdíly, své cenové základny pro výpočet režie správní a výrobní odlišné. Proto, aby při pozdější aplikaci skutečných režií společnosti RENOVA do mých přeceněných rozpočtů byly všechny tyto režie vypočítané shodnými postupy, musím tyto základny uvažovat zvlášť pro software KROS a zvlášť pro BUILDPOWER. Tyto rovnice pro výpočet režie správní a výrobní vypadají poté takto:

1)

Reţie softwaru KROS:

a)

režie výrobní: rv = Režie výrobní / ( Mzdy + Stroje + OPN + Odvody) x 100 [%]

b)

režie správní: rs = Režie správní / ( Mzdy + Stroje + OPN + Odvody) x 100 [%]

2)

Reţie softwaru BUILDPOWER:

a)

režie výrobní: rv = Režie výrobní / ( Mzdy + Prémie + OPN + Stroje) x 100 [%]

b)

režie správní: rs = Režie správní / ( Mzdy + Prémie + OPN + Stroje + Režie výrobní) x 100 [%]

Vzhledem k tomu, jak společnost RENOVA podniká, její struktuře a vzhledem k jejich výkazu zisků a ztrát, jsem musel tyto cenové základny mírně upravit. Ani v jedné základně nebude vystupovat položka STROJE, protože společnost RENOVA nevlastní a ani nepoužívá, jak při výrobě, tak ani při svých pracích žádnou těžkou techniku. Položka PRÉMIE u režií softwaru BUILDPOWER ve výpočtech sice figurovat samostatně nebude, ale vzhledem k tomu, že je již tato část PRÉMIE zahrnuta v části MZDY, bude toto finanční ohodnocení ve výpočtech zohledněno. Ostatní části cenových základen pro výpočet režií se nemění a ve výpočtu zůstávají.

- 37 -

Tyto upravené rovnice pro výpočet skutečných režie správní a výrobní vypadají poté takto:

1)

Upravené reţie pro software KROS:

a)

režie výrobní: rv = Režie výrobní / ( Mzdy + OPN + Odvody) x 100 [%]

b)

režie správní: rs = Režie správní / ( Mzdy + OPN + Odvody) x 100 [%]

2)

Upravené reţie pro software BUILDPOWER:

a)

režie výrobní: rv = Režie výrobní / ( Mzdy + OPN ) x 100 [%]

b)

režie správní: rs = Režie správní / ( Mzdy + OPN + Režie výrobní) x 100 [%]

Do těchto jednotlivých částí vzorce budu nyní dosazovat skutečné vypočtené cenové údaje vycházející z rozčlenění výkazu zisků a ztrát. Výpočet skutečných režie správní a výrobní:

1)

Upravené reţie pro software KROS:

a)

režie výrobní: rv = Režie výrobní / ( Mzdy + OPN + Odvody) x 100 [%] rv = 9 456 199,86 / ( 3 330 722,05 + 39 446 528,72 + 1 127 936,64) x 100 [%] rv = 21,54 %

- 38 -

režie správní:

b)

rs = Režie správní / ( Mzdy + OPN + Odvody) x 100 [%] rs = 2 517 741,11 / ( 3 330 722,05 + 39 446 528,72 + 1 127 936,64) x 100 [%] rs = 5,73 %

2)

Upravené reţie pro software BUILDPOWER:

a)

režie výrobní: rv = Režie výrobní / ( Mzdy + OPN ) x 100 [%] rv = 9 456 199,86 / ( 3 330 722,05 + 39 446 528,72 ) x 100 [%] rv = 22,11 % režie správní:

b)

rs = Režie správní / ( Mzdy + OPN + Režie výrobní) x 100 [%] rs = 2 517 741,11 / ( 3 330 722,05 + 39 446 528,72 + 9 456 199,86) x 100 [%] rs = 4,82 % Výpočet reţií správní a výrobní společnosti Renova je uveden v příloze č. 8, na straně 125. 4.2.4

Srovnání jednotlivých reţií

Jak můžeme vidět, i přes drobné rozdíly v sestavení vzorců se výsledné procentní hodnoty režie výrobní a správní navzájem moc neliší. Hodnoty režií výrobních jsou v obou případech softwarů výrazně, skoro čtyř násobně, vyšší oproti režiím správním. Z těchto výsledků můžu poté částečně odvozovat chod společnosti RENOVA a odhadovat jejich množství nákladů potřebných pro danou oblast jejich provozu. Když však tyto režie porovnáme s nastavenými režiemi v jednotlivých softwarech KROS a BUILDPOWER, uvedené v tabulce 4.3 uvidíme, že rozdíl mezi nimi je v obou případech markantní. Největší procentní rozdíly jsou u režií softwaru KROS, kde rozdíl

- 39 -

mezi režií výrobní nastavenou společnosti ÚRS a režií výrobní vypočtenou u společnosti RENOVA činní 27,46 %. Tentýž případ, jen u režie správní, je rozdíl 20,27 %. Jak můžeme vidět, v obou případech srovnání režií je rozdíl více jak 20 %. Při srovnání režií společnosti RTS s vypočtenými režiemi společnosti RENOVA je sice tento rozdíl o něco menší, přesto však činní u režie výrobní rozdíl 19,89 % a u režie správní rozdíl 12,18 %. Kdybych měl jednotlivé režie softwaru a mé vypočtené režie porovnat a vytvořit nějaký závěr, určitě mi přijde, že společnost RTS má své režie přednastavené mnohem reálněji, dá se říct v optimálních hodnotách, vyhovující spíše středním, nebo větším společnostem. Zatímco společnost ÚRS své procentní hodnoty režií přednastavila dle mého úsudku poměrně vysoko vyhovující spíše větším firmám zabývající se hlavně vlastní výrobou s velkým množstvím nákladů, které do ní spadají. Jednotlivé srovnání režií a jejich rozdíly jsou uvedeny v tabulkách 4.4 a 4.5. Tabulka 4.4 – Srovnání režií se softwarem KROS Zdroj jednotlivých režií

Režie výrobní

Režie správní

KROS, ÚRS

49 %

26 %

RENOVA s.r.o.

21,54 %

Rozdíl výrobní režie

Rozdíl správní režie

27,46 %

20,27 %

5,73 %

Tabulka 4.5 – Srovnání režií se softwarem BUILDPOWER Zdroj jednotlivých režií

Režie výrobní

Režie správní

BUILDPOWER, RTS

42 %

17 %

RENOVA s.r.o.

22,11 %

4,82 %

- 40 -

Rozdíl výrobní režie

Rozdíl správní režie

19,89 %

12,18 %

4.3

Aplikace nových reţií do přeceněných rozpočtů

Poté, co jsem v předchozí kapitole pracoval s jednotlivými režiemi, jak od společnosti RENOVA, tak s režiemi v softwarech, budu se v této kapitole snažit promítnout, mnou vypočtené, režie z výkazu zisků a ztrát do dvou nově přeceněných verzí rozpočtů v softwarech BUILDPOWER a KROS. Po této úpravě budu sledovat vzniklé cenové změny a odchylky od původních verzí rozpočtu a dále s těmito novými rozpočty budu dále pracovat. První záměnu režií, jsem provedl u přeceněného rozpočtu pomocí softwaru KROS. Zde byly, jak už jsem výše zmiňoval přednastavené režie výrobní 49% a režie správní 26%. Tento přeceněný rozpočet byl v celkové výši 6 065 708,10 Kč bez DPH. S DPH byla částka navýšena o 606 570,90 Kč na konečných 6 672 279,00 Kč. V tohoto rozpočtu jsem provedl záměnu režií za mé výše vypočtené režie. Došlo ke snížení sazby z 49% na 21,54% u režie výrobní a z 26% na 5,73% u režie správní. Tato záměna, snížení režií, vedla k celkovému snížení ceny rozpočtu na 5 567 832,50 Kč bez DPH, což je o 497 875,60 Kč méně, než je tomu u rozpočtu prvotnímu s původními režiemi. Jaké celkové změny a poklesy cen vznikly snížením sazby režií, je uvedeno níže v tabulce 4.6. Přeceněný rozpočet pomocí softwaru Kros s novými reţiemi je uveden v příloze č. 4, na straně 96. Tabulka 4.6 – Porovnání rozpočtů KROSU po záměně režií Verze nabídkové ceny

ZRN

ZRN

Cenová základna

VRN (1,9% z CZ)

Cena bez DPH

ČÁSTI ROZPOČTU

HSV

PSV

HSV + PSV

ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Cenová základna + VRN

2 479 535 Kč

3 473 074 Kč

5 952 609 Kč

113 100 Kč

6 065 708 Kč

2 297 462 Kč

3 166 554 Kč

5 464 016 Kč

103 816 Kč

5 567 832 Kč

182 073 Kč

306 520 Kč

488 593 Kč

9 284 Kč

497 876 Kč

Přeceněný rozpočet v KROSU Rozpočet s novými režiemi Jednotlivé cenové rozdíly

- 41 -

Druhou

záměnu

jsem

provedl

u

přeceněného

rozpočtu

pomocí

softwaru

BUILDPOWER. Zde byly režie tohoto softwaru přednastavené ve výši 42% pro režii výrobní a 17% pro režii správní. Cena tohoto rozpočtu bez DPH byla ve výši 6 436 600 Kč a spolu s DPH ve výši 643 660 Kč byla celková konečná cena rovna částce 7 080 260 Kč. I zde byly režie sníženy a to z původní sazby 42% na 22,11% u režie výrobní a z 17% na 4,82% u režie správní. Toto snížení režií opět vedlo k snížení ceny rozpočtu a to na částku 5 843 187 Kč bez DPH. Jak můžeme vidět, nový rozpočet s upravenými režiemi byl v konečných cenách bez DPH nižší o 593 413 Kč. Jaké celkové změny a poklesy cen vznikly snížením sazby režií, je uvedeno níže v tabulce 4.7. Přeceněný rozpočet pomocí softwaru BuildPower s novými reţiemi je uveden v příloze č. 5, na straně 109.

Tabulka 4.7 – Porovnání rozpočtů BUILDPOWERU po záměně režií Verze nabídkové ceny

ZRN

ZRN

Cenová základna

VRN (1,9% z CZ)

Cena bez DPH

ČÁSTI ROZPOČTU

HSV

PSV

HSV + PSV

ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Cenová základna + VRN

2 519 035 Kč

3 797 550 Kč

6 316 585 Kč

120 015 Kč

6 436 600 Kč

2 260 418 Kč

3 473 818 Kč

5 734 236 Kč

108 950 Kč

5 843 186 Kč

258 617 Kč

323 732 Kč

582 349 Kč

11 065 Kč

593 413 Kč

Přeceněný rozpočet v BuildPoweru Rozpočet s novými režiemi Jednotlivé cenové rozdíly

Závěrem, kdybych měl zhodnotit tuto aplikaci nových režií do přeceněných rozpočtů, je hned na první pohled jasné, že došlo k výraznému snížení ceny u obou rozpočtů. U rozpočtu přeceněného pomocí softwaru KROS došlo ke snížení o částku 497 876 Kč u verzí bez DPH a u rozpočtu přeceněného pomocí softwaru BUILDPOWER opět u verzí

- 42 -

bez DPH došlo ke snížení o částku 593 413 Kč. I když zaměněné režie byly u rozpočtu z BUILDPOWERU menších sazeb, vzhledem k tomu, že tento rozpočet byl v ceně bez DPH vyšší o necelých 400 000 Kč oproti přeceněné verzi KROSU, byl výsledný cenový rozdíl, cenový pokles, větší. V poměru pokles ceny k původní ceně rozpočtu bez DPH, ze které se nové rozpočty počítaly, vychází, že u verze počítané ze směrných cen společnosti ÚRS došlo vlivem aplikace nových režií o snížení nabídkové ceny rozpočtu o 8,2% a u verze počítané ze směrných cen společnosti RTS došlo ke snížení nabídkové ceny o 9,2%.

Výpočet procentního poklesu cen rozpočtů vlivem nových režií:

a)

procentní pokles u rozpočtu z cen ÚRS: PP = Pokles ceny rozpočtu [Kč] / Přeceněný rozpočet bez DPH [Kč] x 100 [%] PP = 497 876 / 6 065 708 x 100 [%] PP (%) = 8,2 %

b)

procentní pokles u rozpočtu z cen RTS: PP = Pokles ceny rozpočtu [Kč] / Přeceněný rozpočet bez DPH [Kč] x 100 [%] PP = 593 413 / 6 436 600 x 100 [%] PP = 9,2 %

Jelikož byly nové režie aplikované do přeceněných rozpočtů pro každý software jiné, a to jak pro režii správní a výrobní, nemohl jsem proto porovnávat pouze jednotlivé částky poklesů cen 497 876 Kč a 593 413 Kč a z toho usuzovat, jak veliký vliv na dané rozpočty mezi sebou měla právě tato záměna režií, ale musel jsem jednotlivé cenové poklesy porovnat u obou rozpočtů s cenovou základnou, ze které byly tyto poklesy

- 43 -

vypočítané. Cenovou základnou v tomto případě byly jednotlivé ceny rozpočtů bez DPH. Jak můžeme z výsledků tohoto porovnání vidět, záměna režií vedla u obou verzí rozpočtu k zhruba stejnému procentnímu poklesu.

4.4

Vzájemné srovnání rozpočtů s novými reţiemi

V předchozích kapitolách jsme se setkali s jednotlivými úpravami. Byly to jak úpravy původního rozpočtu společnosti RENOVA na nové dvě přeceněné verze, tak s jednotlivými režijními úpravami vyplývajícími z originálního výkazu zisků a ztrát poskytnutého opět od společnosti RENOVA. V této kapitole bych rád poukázal na možné největší výkyvy a cenové rozdíly, které nastanou mezi dvěma novými rozpočty vycházejícími z režijních úprav z kapitoly 4.3 Aplikace nových režií do přeceněných rozpočtů a to tím, že vytvořím dvě srovnávací tabulky odvozené z formátu klasického rozpočtu, kde budu porovnávat nejdůležitější části a parametry obou těchto nově vzniklých rozpočtů. V první srovnávací tabulce budu porovnávat celkové ceny jednotlivých položek jak z přeceněných rozpočtů v softwaru KROS a BUILDPOWER, tak z nových dvou rozpočtů vzniklých aplikací režijních úprav. Vzhledem k tomu, že v původních přeceněných rozpočtech v softwarech KROS a BUILDPOWER byly některé položky vyhotoveny jako R-položky, tudíž jejich ceny jsou ve všech verzích stejné, budou ve výsledných srovnáních vzájemné rozdíly těchto položek nulové. Těmi to nulovými rozdíly se v závěrečném srovnání nebudu zabývat. V druhé srovnávací tabulce budu poté, u stejných čtyř verzí rozpočtu, porovnávat pro změnu celkové ceny za jednotlivé oddíly, jako: Zemní práce, Zakládání, Svislé a kompletní konstrukce atd.

- 44 -

4.4.1

Porovnávací tabulka rozpočtů

První srovnávací tabulka bude složena celkově z deseti sloupců, které budou obsahovat tyto jednotlivé informace:

P. Č. -

popisné číslo jednotlivých položek z rozpočtu, které budu srovnávat

POPIS-

bližší textové informace o jednotlivých položkách

M. J. -

měrná jednotka pro daný úkol

MNOŢSTVÍ CELKEM

-

CELKOVÁ CENA KROS 1

celková kubatura provedené práce

-

zde

budou

uvedeny

celkové

ceny

jednotlivých položek z přeceněné verze rozpočtu pomocí softwaru pro rozpočtování KROS

CELKOVÁ CENA KROS 2

-

zde

budou

uvedeny

celkové

ceny

jednotlivých položek z verze rozpočtu s novými režiemi pomocí softwaru pro rozpočtování KROS

CELKOVÁ CENA BUILD 1

-

zde

budou

uvedeny

celkové

ceny

jednotlivých položek z přeceněné verze rozpočtu pomocí softwaru pro rozpočtování BUILDPOWER

- 45 -

CELKOVÁ CENA BUILD 2

-

zde

budou

uvedeny

celkové

ceny

jednotlivých položek z verze rozpočtu s novými režiemi pomocí softwaru pro rozpočtování BUILDPOWER

ROZDÍL CEN KROS

-

zde budou uvedeny konečné rozdíly u

jednotlivých položek mezi rozpočty softwaru KROS 1 a 2

ROZDÍL CEN BUILDPOWER

-

zde budou uvedeny konečné rozdíly u

jednotlivých položek mezi rozpočty softwaru BUILDPOWER 1 a 2

První srovnávací tabulka byla složena celkově z 227 položek. Při vzájemném srovnávání verzí rozpočtů ze softwaru KROS a BUILDPOWER muselo dojít u některých položek v samostatných rozpočtech k sloučení, aby jednotlivé díly, které výslednou cenu tvoří, byly u všech rozpočtů stejné. Příklad: díl 762 Konstrukce tesařské – v softwaru KROS byla zpracována zvlášť cena montáže vazných konstrukcí krovu a zvlášť samotný materiál. V softwaru BUILDPOWER byly tyto dvě položky sloučeny do jedné samostatné položky, jak montáž, tak i materiál. Proto, abych mohl v první srovnávací tabulce jednotlivé ceny rozpočtů vzájemně porovnávat, musel jsem v případech, jako je tento, u verze KROS sloučit cenu za materiál a montáž do jedné společné položky, jako je tomu u softwaru BUILDPOWER. U 78 položek byl vzájemný rozdíl mezi porovnávajícími rozpočty minimálně vždy alespoň u jedné z verzí KROS, nebo BUILDPOWER roven nule. U zbylých 149 položek vždy nastal určitý cenový rozdíl mezi verzemi rozpočtu přeceněnými a upravenými s novými režiemi. První porovnávací tabulka všech čtyř verzí rozpočtů je uvedena v příloze č. 9, na straně 129.

- 46 -

Kdybych měl vyzvednout 10 největších cenových rozdílů mezi jednotlivými verzemi, byly by to tyto rozdíly:

Tabulka 4.8 - Rozdíly mezi celkovými cenami KROS 1 a 2 Pořadové číslo 19.

55. 89. 125.

126.

144.

163.

220.

221.

222.

Popis Zdivo nosné vnější POROTHERM tl. 365mm, P10 na MC Vnitřní omítka zdiva vápenocementová ze suchých směsí štuková Přesun hmot pro HSV Montáž vázaných konstrukcí krovu pravidelných z řeziva průřezu do 224 cm2 Montáž vázaných konstrukcí krovu pravidelných z řeziva průřezu do 288 cm2 Montáž SDK + závěsné konstrukce + materiál a příplatky Krytina betonová BRAMAC alpská – střecha složitá na sucho Syntetické nátěry truhlářských konstrukcí 1x lakování Syntetické nátěry truhlářských konstrukcí 2x lakování Nátěry tesařských konstrukcí proti dřevokazným houbám, hmyzu atd.

Celková cena KROS 1

Celková cena KROS 2

Rozdíl cen

278 892,00 Kč

259 128,00 Kč

19 764,00 Kč

105 825,00 Kč

90 525,00 Kč

15 300,00 Kč

129 233,37 Kč

94 077,93 Kč

35 155,44 Kč

56 684,00 Kč

33 972,10 Kč

22 711,90 Kč

41 494,00 Kč

28 192,00 Kč

13 302,00 Kč

62 853,30 Kč

44 023,36 Kč

18 829,94 Kč

149 240,00 Kč

134 120,00 Kč

15 120,00 Kč

54 863,10 Kč

36 419,76 Kč

18 443,34 Kč

42 022,80 Kč

29 143,59 Kč

12 879,21 Kč

44 158,28 Kč

29 624,00 Kč

14 534,28 Kč

- 47 -

Tabulka 4.9 - Rozdíly mezi celkovými cenami BUILDPOWER 1 a 2 Pořadové číslo 19.

55.

73. 89. 125.

163.

173.

174.

203.

220.

Popis Zdivo nosné vnější POROTHERM tl. 365mm, P10 na MC Vnitřní omítka zdiva vápenocementová ze suchých směsí štuková Zateplovací systém min. vlna tl. 120mm včetně lišt Přesun hmot pro HSV Montáž vázaných konstrukcí krovu pravidelných z řeziva průřezu do 224 cm2 Krytina betonová BRAMAC alpská – střecha složitá na sucho Montáž obložení stěn plochy palubkami z tvrdého dřeva š. do 60mm Montáž obložení podhledů palubkami z tvrdého dřeva š. do 60mm Montáž podlah z čediče hladkého 250x200mm lepených lepidlem Syntetické nátěry truhlářských konstrukcí 1x lakování

Celková cena BUILD 1

Celková cena BUILD 2

Rozdíl cen

274 500,00 Kč

254 999,52 Kč

19 500,48 Kč

154 912,50 Kč

122 621,00 Kč

32 291,50 Kč

299 922,00 Kč

271 668,73 Kč

28 253,27 Kč

171 071,54 Kč

129 724,76 Kč

41 346,78 Kč

111 644,50 Kč

90 495,24 Kč

21 149,26 Kč

139 860,00 Kč

128 937,20 Kč

10 922,80 Kč

70 825,40 Kč

58 581,28 Kč

12 244,12 Kč

231 700,00 Kč

191 828,00 Kč

39 872,00 Kč

50 161,65 Kč

36 974,64 Kč

13 187,01 Kč

61 010,88 Kč

47 306,78 Kč

13 704,10 Kč

Jak můžeme vidět, největší cenové rozdíly nastávají logicky u položek cenově nejvyšších. Vzhledem k tomu ale, že jsem při přeceňování původních rozpočtů některé položky nahradil R-položkami (celkově v softwaru KROS 43 položek a v softwaru BUILDPOWER 42 a ne vždy se jednalo o tytéž stejné položky), proto i některé výsledné cenové rozdíly se navzájem mezi porovnávanými softwary KROS a BUILDPOWER liší.

- 48 -

4.4.2

Porovnávací tabulka celých oddílů rozpočtů

Druhá srovnávací tabulka bude složena celkově z osmi sloupců. Kvůli tomu, že se v této tabulce budou srovnávat jen celkové ceny rozpočtů za jednotlivé oddíly, vypustil jsem proto údaje o měrných jednotkách a množství celkem. Zbylých osm sloupců zůstává zachováno, jako v případě srovnávací tabulky číslo 1. Tato tabulka je složena celkově z 9 oddílů za práce HSV a 15 oddílů za práce PSV. Při aplikování režií do přeceněných rozpočtů došlo k těmto výrazným poklesům. U softwaru KROS za oddíl HVS došlo ke snížení o 214 570 Kč z částky 2 241 123 Kč na novou částku 2 026 553 Kč. Za oddíl PSV to bylo snížení o 309 178 Kč z částky 3 840 719 Kč na sumu 3 531 541 Kč. U softwaru BUILDPOWER za oddíl HSV byl pokles ceny vyšší oproti KROSU o částku 258 618 Kč, kde došlo ke snížení ze sumy 2 519 036 Kč na celkových 2 260 418 Kč. Za oddíl PSV byl i zde vyšší pokles než u konkurenčního softwaru KROS a to o částku 323 731 Kč z celkových 3 797 551 Kč na sumu 3 473 820 Kč. Tyto jednotlivé změny u obou softwarů budou uvedeny níže v přiložené tabulce 4.10. Druhá porovnávací tabulka celých oddílů rozpočtů je uvedena v příloze č. 10, na straně 142. Tabulka 4.10 – Srovnání rozpočtů za celé oddíly Celková cena za všechny oddíly za přeceněný rozpočet 1

Celková cena za všechny oddíly za rozpočet s novými režiemi 2

Výsledné rozdíly mezi rozpočty 1a2

KROS - HSV 2 241 123 Kč

2 026 553 Kč

214 570 Kč

KROS - PSV 3 840 719 Kč

3 531 541 Kč

309 178 Kč

BUILDPOWER - HSV 2 519 036 Kč

2 260 418 Kč

258 618 Kč

BUILDPOWER - PSV 3 797 551 Kč

3 473 820 Kč

- 49 -

323 731 Kč

4.4.3

Výsledné shrnutí

Jak můžeme vidět z výsledků srovnání těchto čtyř verzí rozpočtů, jak pomocí první srovnávací tabulky, tak i pomocí druhé srovnávací tabulky s celými oddíly rozpočtů, došlo díky aplikací nově vypočtených režií společnosti RENOVA do obou verzí rozpočtu k výraznému snížení ceny, ve výsledku až o statisíce Kč. Aplikací nových režií jsem docílil snížení, v případu u použití softwaru KROS a jeho přednastavených hodnot, o částku 523 748 Kč a v případě použití softwaru BUILDPOWER a jeho přednastavených hodnot snížení o částku 582 349 Kč. Co to ve výsledku znamená? Znamená to, že pokud by společnost RENOVA předkládala svým budoucím investorům nabídkovou cenu vyhotovenou za pomocí přednastavených softwarových údajů pro rozpočtování, byl by to pro společnost vzhledem k jejímu hospodaření a podnikání obrovský finanční přínos, který by vedl ve výsledku k výrazným ziskům.

4.5

Ostatní moţné cenové úpravy – mzdy

Doposud jsem se zabýval hlavním cílem mé práce a to úpravou nepřímých nákladů. Úpravou rozpočtů za pomocí režií výrobních a správních. Metod, kterými se dá rozpočet a celkově cena za určitou stavbu upravovat je však celá spousta, především za pomocí nákladů přímých. Počínaje od materiálu, úpravou mezd, strojů, ostatních přímých nákladů aj. Já se teď v závěru mé práce budu snažit nastínit, jaké jsou další možné úpravy ceny stavební zakázky, v mém případě rodinného domu. Z již výše zmiňovaných přímých nákladů jsem si pro tento případ vybral mzdy a jejich možný vliv na míru ovlivnění výsledné ceny stavby. V mých rozpočtech, ve všech čtyřech verzích, jsem při jejich sestavování tuto část přímých nákladů nekalkuloval a ponechal jsem tyto údaje nezměněné, tak jak byly přednastavené v jednotlivých softwarech pro rozpočtování. V reálné situaci, kde by byla investorovi předložena nabídková cena v podobě nabídkového rozpočtu, by však tyto

- 50 -

údaje měly být změněny na skutečné výše mezd, za které dodavatel danou práci (zakázku) prováděl. Chtěl bych zde proto nastínit možné rozdíly mezi skutečnými reálnými mzdami, vyskytujícími se v praxi v České republice a mzdami použitými při sestavování nabídkové ceny v softwarech pro rozpočtování. Pro toto konkrétní srovnání budu uvažovat mzdové hodinové sazby společnosti ÚRS a.s., které budu porovnávat se skutečnými průměrnými mzdovými hodinovými výdělky získanými z Ministerstva práce a sociálních věcí. Mým hlavním kritériem, které jsem zde potřeboval zjistit, bylo, zda jsou jednotlivé cenové údaje (průměrné hodinové mzdy) uváděné právě na tomto ministerstvu shodné se mzdami, které uvádí ve svých publikacích a softwarech společnost ÚRS a.s. Především jsem se chtěl zaměřit na druh výpočtů u obou zdrojů a na jednotlivé prvky, které do cen vstupují, zda bych mohl v případě komplexní shody všech údajů zaměnit skutečné reálné mzdy ze statistiky z praxe (z Ministerstva práce a sociálních věcí) za mzdové údaje uvedené společností ÚRS a.s. Nyní se budu snažit vysvětlit, jak jsou průměrné hodinové mzdy v obou těchto případech sestaveny.

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Ministerstvo práce a sociálních věcí je v rámci Programu statistického zjišťování gestorem „Čtvrtletního šetření o průměrném výdělku“, které monitoruje výdělkové úrovně zaměstnanců různých odvětví v České republice. Primárním výsledkem uvedeného statistického zjišťování jsou statistiky mzdové (platové) úrovně jednotlivých zaměstnání (CZ-ISCO) v České republice, dále statistiky mezd (platů) a pracovní doby v členění podle charakteristik zaměstnance a zaměstnavatele. Výstupní sestavy v publikacích „Informačního systému o průměrném výdělku“ (ISPV) jsou rozděleny na hodinové a měsíční průměrné výdělky podle různých kategorií (např. zaměstnání CZ-ISCO, věk, vzdělání, kraj). Hodinový výdělek zaměstnanců je takový údaj, který slouží přímo pro účely zákoníku práce (§ 351 - § 362), tj. obsahuje všechny složky hrubé mzdy (platu) zúčtované

- 51 -

zaměstnanci k výplatě. Jedná se o složky mzdy (platu), které jsou uvedeny v části šesté zákoníku práce (§ 109 - § 150). Pro účely stanovení průměrného hodinového výdělku nejsou však do výpočtu zahrnuta plnění, která nejsou poskytována za práci (např. náhrady mzdy nebo platu, odstupné, odměny za pracovní pohotovost). Do výpočtu měsíční mzdy (platu) jsou ovšem náhrady mzdy (platu) započteny.

ÚRS a.s.: Dle společnosti ÚRS a.s. do mezd (přímé mzdy) spadají mzdy přímo související s provedením výkonu, které lze stanovit (zjišťovat) přímo na kalkulační jednici. Jsou to zpravidla mzdy výrobních dělníků za odpracovanou dobu, nebo za určitou splněnou práci, popřípadě jiných pracovníků, pokud jejich mzda souvisí s výrobním, nebo jiným procesem a lze ji stanovit (zjišťovat) přímo na kalkulační jednici, například: -

základní mzdy (úkolové, časové a podobně),

-

příplatky a doplatky ke mzdě,

-

prémie a odměny, pokud přímo souvisí s předmětem kalkulace.

Pro určení nákladů na přímé mzdy je třeba určit potřebné složení pracovní čety a to jak co do počtu, tak i co do jejich kvalifikace a pracovního zatřídění. Jednotlivé profese je vhodné do kalkulace ceny započítávat v členění podle číselníku zaměstnání. Množství spotřeby času se stanoví na základě příslušné výkonové normy, nebo odborným přepočtem. Množství spotřeby času se ocení podnikovými sazbami podle příslušného tarifního stupně včetně případné pohyblivé složky. Pokud je v dodavatelské firmě používán jiný způsob odměňování, stanoví se náklady položky „Přímé mzdy“ podle skutečného způsobu odměňování. Oblast odměňování je upravena zákonnými předpisy, které je nutné v kalkulaci zohlednit. Jde zejména o výši minimální mzdy, zákonné příplatky, způsob odměňování apod. [9, strana 67]. Podle katalogů směrných cen stavebních prací se uvádí, že ceny jsou do mezd započítávány ve smyslu ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v členění

- 52 -

do čtyř základních tarifních tříd (T) a do pěti tarifních stupnic (S). Sazby jsou poté stanovovány statistickými metodami v návaznosti na výsledky šetření pověřených organizací a výsledků výběrového šetření u vybraných stavebních organizací. [10, strana 167].

Přímé mzdy (M) = sazba dle tarifu třídy x normová spotřeba času

Tabulka 4.11 – Výše sazeb přímých mezd

náročnost pracovních podmínek

Tarifní stupnice

Tarifní třída kvalifikační požadavky na provádění stavebních kontrukcí a prací pomocných běžných odborných speciálních T1 T2 T3 T4 ve výrobě

S1

48,10

66,10

92,20

102,50

základní

S2

48,10

82,20

102,50

109,90

obvyklá

S3

66,10

92,20

109,90

124,40

zvýšená mimořádná

S4 S5

82,20 92,20

102,50 109,90

124,40 135,00

135,00 145,00

Sazby přímých mezd mají průměrný charakter, obsahují základní i pohyblivé složky mezd, avšak bez následujících příplatků a náhrad: Náhrady jsou mzdové náklady na pracovníka za jeho neproduktivní čas (dovolená, školení apod.). V sazbách nejsou zahrnuty, ale ve směrné ceně jsou obsaženy jako součást režií. Zákonné příplatky za práci přesčas, práci ve svátkách, práci v noci, práci o sobotách a nedělích nejsou v sazbách ani směrných cenách obsaženy. Příplatky mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí jsou ve směrných cenách obsaženy a to ve výši: -

příplatek za ztížené prostředí

6,00 Kč/hod

-

příplatek za práci se škodlivinami

6,00 Kč/hod

- 53 -

-

příplatek za práci ve výškách

6,00 Kč/hod

Jak je uvedeno v katalogách popisů a směrných cen stavebních prací. [10, strana 168].

Nyní se budu snažit poukázat na jednotlivé rozdíly mezi mzdami z Ministerstva práce a sociálních věcí a mzdami společnosti ÚRS a.s. Pro toto vzájemné porovnávání jsem využil vlastního výzkumu Ing. Vlastimila Riegera z Vysokého učení technického v Brně, který se ve svém výzkumu zabýval výdělky zaměstnanců ve stavebnictví v jednotlivých krajích v České republice. Pro moje vzájemné srovnávání jsem využil webové databáze s těmito informacemi zpracované právě Ing. Vlastimilem Riegerem. Tato internetová databáze je zpracována z podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí, a jak jsem již výše uvedl, rozčleňuje mzdové výdělky lidí dle jednotlivých krajů, hlavních třídy a podskupin zaměstnání a dle jednotlivých let. Vzhledem k tomu, že se má konkrétní stavba, kterou jsem v této mé práci použil, jako zdroj pro veškeré výpočty a rozpočty, nachází v Moravskoslezském kraji, budu i jednotlivé mzdové výdělky z této databáze uvádět právě pro tento stejný kraj. Pro názorné srovnání jednotlivých údajů jsem si z dané webové databáze vybral tyto jednotlivé profese: betonáři, izolatéři, malíři, zedníci, tesaři a truhláři. U všech těchto profesí jsem dále specifikoval tyto mé požadavky: Moravskoslezský kraj, průměrnou hodinovou mzdu a to vše za období od prvního čtvrtletí roku 2008 do třetího čtvrtletí roku 2010. Jako protistranu k porovnání výše zmíněných údajů budu uvádět sazby přímých mezd společnosti ÚRS a.s. pro ty stejné profese. Jelikož jsem při mých výpočtech nabídkových rozpočtů používal cenovou databázi 2010, budu pro toto vzájemné srovnávání používat mzdové údaje z Ministerstva práce a sociálních věcí pro první čtvrtletí roku 2010.

- 54 -

Tabulka 4.12 – Srovnání hodinových mezd MPSV s ÚRS a.s. Porovnávané profese

Mzdy z MPSV pro 1. čtvrtletí 2010

Mzdy u ÚRS a.s. pro rok 2010

Vzájemné mzdové rozdíly

Betonář

121,26 Kč/hod.

91,80 Kč/hod.

29,46 Kč/hod.

Izolatér

119,61 Kč/hod.

81,80 Kč/hod.

37,81 Kč/hod.

Malíř

109,88 Kč/hod.

91,80 Kč/hod.

18,08 Kč/hod.

Zedník

130,70 Kč/hod. 109,40 Kč/hod.

21,30 Kč/hod.

Tesaři a truhláři 121,16 Kč/hod. 109,40 Kč/hod.

11,76 Kč/hod.

Jak můžeme vidět, mzdové rozdíly jsou minimálně ve všech pěti posuzovaných případech 11,76 Kč/hod. Plyne z toho, že kdyby si stavební společnosti, jako v mém případě společnost RENOVA s.r.o., ponechávali při vytváření nabídkových rozpočtů mzdové údaje od vydavatelů softwarových rozpočtů (ÚRS a.s.) a neuváděli do nabídkových cen své reálné mzdové údaje, poměrně výrazně by si cenově podhodnotili své cenové nabídky. Vzhledem k tomu, že ne každá stavební firma je, co se týče organizační a výrobní struktury stejná (odlišná velikost správních a výrobních nákladů apod.), snaží se společnosti jako je ÚRS a.s. ve svých cenových databázích těmto situacím přizpůsobit. Proto i jejich cenové databáze přednastavené v softwarech pro rozpočtování vypadají tak, že uvádí nižší hodnoty mzdových výdělků kompenzované vyššími hodnotami režií výrobních a správních. Jedná se ale pouze jen o jisté doporučené hodnoty a údaje, které by si měla při vytváření nabídkové ceny každá stavební společnost aplikovat sama dle sebe a přednastavené údaje z těchto databází brát s jistou rezervou.

- 55 -

4.6

Vyhodnocení

Sestavujeme-li v dnešní době konečnou (nabídkovou) cenu stavební zakázky, je velmi důležité vědět, jaké jednotlivé prvky nám tuto cenu tvoří, jaké faktory nám jí mohou ovlivnit a hlavně čemu bychom tuto cenu měli přizpůsobit. V průběhu mé práce jsem se zabýval nejprve jednotlivými úpravami nabídkové ceny pomocí rozpočtů, poté jsem do nových verzí rozpočtů promítal ekonomické údaje společnosti RENOVA s.r.o. získané z jejího ročního hospodaření a zkoumal, jaké změny tyto zásahy v nabídkových rozpočtech vyvolají. Proto se v této závěrečné části mé práce budu snažit zaměřit v první části na popsání a bližší specifikování všech možných aspektů, které mohou mít vliv na sestavení nabídkové ceny při vytváření nabídkového rozpočtu pro investora. Budu se snažit vžít do role společnosti RENOVA s.r.o., která sestavovala nabídkovou cenu na rodinný dům (který jsem v této práci použil jako podklad při jednotlivých úpravách rozpočtů) a v druhé části vyhodnocení poukázat na možné situace a cenové varianty, které mohou v konečném sestavení nabídkové ceny nastat. Kdybych měl nejprve vyjmenovat dle mé úvahy ty nejdůležitější aspekty nejvíce ovlivňující výslednou cenu, vzhledem ke zkušenostem a výsledkům dosaženým v této práci, uvedl bych tyto: - cenové databáze, které společnosti ÚRS a.s. a RTS a.s. používají ve svých softwarech pro rozpočtování, které mohou výrazně ovlivnit cenu nabídkového rozpočtu, - samotná ekonomická situace společností (v mém případě firmy RENOVA s.r.o.) na trhu, ve kterém se společnosti nachází, - samotný očekávaný výsledek a zisk, kterého chtějí společnosti při předložení nabídkové ceny investorovi dosáhnout, v nejhorším případě se mu alespoň co nejvíce přiblížit. Nyní bych se chtěl zaměřit na bližší specifikování těchto tří kritérií: Cenové databáze mohou, ale také nemusí hrát významnou roli při sestavování jakéhokoliv rozpočtu či nabídkové ceny. Každá společnost, zabývající se vytvářením těchto komplexních cenových databází si jejich samotné nastavení určuje sama, proto je zde jistá drobná vzájemná odlišnost. - 56 -

Ať se zde jedná o samotné cenové úrovně v jednotlivých čtvrtletích, se kterými se ceny mohou mírně měnit. Nebo ať se zde jedná o nastavenou výši zisku, režie správní či výrobní a o jejich samotném nastavení a výpočtu, nebo o výši přímých mezd a zatřídění do tarifních tříd apod. Toto všechno zde hraje svoji důležitou roli. Je především na samotné osobě, která má zpracování rozpočtů na starost, do jaké výše nechá výslednou cenu ovlivnit právě těmito vlivy určenými vydavateli cenových databází, a do jaké výše výslednou cenu přizpůsobí vlastním požadavkům a požadavkům své firmy. Touto samotnou problematikou se v mé práci věnuji především v úvodu kapitoly 4. Optimální cena stavby, kde používám jisté prvky těchto cenových databází k vytvoření nových nabídkových rozpočtů. Ekonomická situace společností na trhu je výrazným faktorem ovlivňujícím celkové hospodaření konkrétní firmy. To jak firma dokáže být na trhu konkurenceschopná, jaké vztahy má právě s těmito přímými konkurenty na trhu, jaká je samotná poptávka a nabídka po daných službách, které firmy nabízí a celá řada dalších prvků, které mohou při sestavování nabídkové ceny hrát výraznou roli. Pokud je společnost na trhu delší dobu a má na něm velmi výrazné postavení oproti konkurenčním (menším) firmám, je zde jasné, že si bude lépe hledat zakázky a bude silná a dominantní. V takovém případě si může výrazně určovat smluvní podmínky a její ekonomická situace na daném trhu bude stabilní. Ve většině případů se jedná o akciové společnosti. Oproti tomu, menší, mladá společnost na trhu, která nemá ještě dostatek finančních prostředků, nemá na trhu takové postavení a její situace je oproti právě těmto velkým společnostem na trhu výrazně znevýhodněna. Takovéto menší, začínající firmy (většinou právní formou s.r.o.) často především za účelem získání zakázky podstupují riziko v podobě minimálního či v některých případech skoro žádného zisku. Výsledek a zisk jsou v dnešní době hlavním hodnotícím kritériem úspěchu. Dosažení požadovaného zisku je hlavní podmínkou samotného podnikání. Co se týká práce se softwary pro rozpočtování, ty mají, jak už jsem uvedl výše tyto hodnoty zisků přednastavené z daných cenových databází. Je ale především na konkrétní společnosti, jakých výsledků a jak vysokých zisků chce dosáhnout a vzhledem ke svému postavení a

- 57 -

konkrétní situaci na trhu vůbec může dosáhnout, a jakým způsobem tomu uzpůsobí sestavení nabídkové ceny. Nyní bych se chtěl v druhé části vyhodnocení zaměřit na výběr optimální cenové varianty nabídkové ceny, které by mohla eventuálně společnost RENOVA s.r.o. investorovi nabídnout. Budu zde uvažovat mé jednotlivé cenové úpravy, které jsem během práce vytvářel. V kapitole 4. Optimální cena stavby jsem mými cenovými úpravami původního nabídkového rozpočtu na rodinný dům dospěl k dalším čtyřem cenovým variantám: Varianta 1

Rozpočet vzniklý přeceněním původního rozpočtu do cenové úrovně

2010 pomocí softwaru KROS s cenovou databází ÚRS a.s., Varianta 2

Rozpočet vzniklý přeceněním původního rozpočtu do cenové úrovně

2010 pomocí softwaru BUILDPOWER s cenovou databází RTS a.s., Varianta 3

Rozpočet vzniklý úpravou režií výrobních a správních do nového

rozpočtu z varianty 1, Varianta 4

Rozpočet vzniklý úpravou režií výrobních a správních do nového

rozpočtu z varianty 2. Jednotlivé ceny těchto čtyř různých variant a jejich cenový rozdíl oproti původnímu nabídkovému rozpočtu společnosti RENOVA budou uvedeny v přiložené tabulce 4.13. Tabulka 4.13 – Závěrečné srovnání všech cen nabídkových rozpočtů Nabídkové rozpočty

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

Vzájemné cenové rozdíly oproti původní nabídce

Původní rozpočet RENOVA s.r.o.

6 297 792 Kč

566 801 Kč

6 864 594 Kč

-

Varianta 1

6 065 708 Kč

606 571 Kč

6 672 279 Kč

- 192 315 Kč

Varianta 2

6 436 600 Kč

643 660 Kč

7 080 260 Kč

+ 215 666 Kč

Varianta 3

5 567 833 Kč

556 783 Kč

6 124 616 Kč

- 739 978 Kč

Varianta 4

5 843 187 Kč

584 319 Kč

6 427 506 Kč

- 437 088 Kč

- 58 -

Jak můžeme vidět, pouze jediná z variant, konkrétně varianta 2, byla vyšší oproti původní nabídkové ceně. Ostatní cenové nabídky byly minimálně o necelých 193 000 Kč nižší než původní cena nabídkového rozpočtu. Na druhou stranu cenového poklesu nejvyššího bylo dosaženo u cenové nabídky ve variantě 3 a to u přeceněného rozpočtu v softwaru KROS s režijní úpravou. Zde nastal pokles ceny o téměř necelých 740 000 Kč. Takto vysoký pokles nastal tím, že v softwarech společnosti ÚRS a.s. jsou výše režií nastaveny poměrně vysoko. Proto při aplikaci režií společnosti RENOVA s.r.o. do toho to rozpočtu na místo původních režií, nastal takto znatelný cenový pokles. V součtu obou režií, jak správní tak i výrobní, zde došlo k poklesu z původní sumy režií ve výši 75% (49% režie výrobní a 26% režie správní) o sumu 47,73% na výsledných 27,27%. Kdybych měl závěrem vybrat optimální cenovou nabídku, kterou by eventuálně společnost RENOVA s.r.o. mohla straně investora nabídnout, vybral bych zde nabídky dvě, a to cenovou variantu 3 a 4. Obě tyto varianty jsou optimalizovány reálnou výši režií firmy RENOVA s.r.o., a proto je cenový výsledek těchto dvou nabídkových rozpočtů mnohem více přiblížen skutečnému hospodaření této společnosti. Pokud by ale straně investora tato firma nepředložila nabídkové rozpočty z varianty 3 a 4, a předložila buď to svoji cenu původní, nebo jednu z variant 1 a 2, mohla by si takto vědomě, vzhledem ke svému skutečnému hospodaření, zvyšovat velmi výrazně svůj vlastní zisk.

- 59 -

5

ZÁVĚR

Hlavním cílem této mé práce byla optimalizace ceny stavby jako odrazu cenové kalkulace. Součástí výpočtů bylo vytvoření několika cenových variant pomocí přeceňování původního nabídkového rozpočtu a následná aplikace nově vypočtených režií do těchto jednotlivých variant. V úvodu mé práce jsem se snažil vysvětlit jednotlivé teoretické části a termíny týkající se daného tématu mé práce a poukázat na základní problematiku. Čtenáře jsem se snažil seznámit

s danou

problematikou

konkrétní

zakázky,

s jejími

technickými,

architektonickými, urbanistickými a jinými vlastnostmi a přiblížit jim více opavskou společnost RENOVA OPAVA SPOL s.r.o., která měla danou zakázku, výstavbu rodinného domu, na starost. U konkrétního příkladu mé práce jsem se nejprve zabýval původním rozpočet poskytnutým výše zmíněnou společností RENOVA s.r.o. na daný rodinný dům. Tento rozpočet obsahoval kompletně celou stavbu rodinného domu od základů a všech konstrukcí až po kompletní provedení střechy, obkladů, maleb apod. Mým hlavním úkolem zde bylo tento původní rozpočet přecenit a vytvořit tak nové cenové varianty. K této problematice jsem využil dvou softwarů pro rozpočtování a to softwaru KROS a BUILDPOWER. Pomocí těchto softwarů a jim příslušných cenových databází a cenových úrovní společností ÚRS Praha a.s. a RTS Brno a.s. jsem docílil ve výsledku dvou nových nabídkových rozpočtů cenově odlišných od rozpočtu původního. Dále

jsem

při

mých

úpravách

vycházel

z podkladů

poskytnutých

firmou

RENOVA s.r.o., kdy jsem se zabýval úpravou výkazu zisků a ztrát, jeho transformací z druhového na kalkulační členění a z tohoto kalkulačního členění následným výpočtem režie správní a výrobní. Mým třetím a také posledním krokem v optimalizaci nabídkové ceny bylo aplikovat tyto nově vypočtené režie do dvou přeceněných verzí původního rozpočtu. Tuto aplikaci jsem provedl záměnou původních (přednastavených) režií v obou softwarech za tyto nově vypočtené reálné režie z hospodaření společnosti RENOVA s.r.o. Touto úpravou jsem docílil toho, že mi ve výsledku vznikly celkově čtyři nové cenové varianty na rodinný dům. Dvě nabídky vznikly přeceněním původního rozpočtu dle

- 60 -

nových softwarů a databází a dvě nabídky vznikly úpravou režií právě do těchto prvních dvou přeceněných variant. Z těchto čtyř upravených, nově vzniklých cenových nabídek, jsem v závěru vybíral tu nejvhodnější, kterou by eventuálně společnost RENOVA s.r.o. mohla předložit investorovi. Jako nejoptimálnější jsem zvolil cenové varianty s již upravenými režiemi, jedná se o varianty 3 a 4, které jsou již optimalizované reálnými hodnotami společnosti RENOVA s.r.o., které podle mě nejlépe charakterizují její skutečné hospodaření. Umět v dnešní době správně vytvořit nabídkovou cenu na konkrétní zakázku je nelehký úkol. Musíme si nejen předem říci, co od této částky očekáváme a jaké zisky a jaký samotný užitek z ní můžeme jako firma dosáhnout, ale musíme si také uvědomit, z čeho je tato cena složena a jaké faktory nám jí mohou ovlivnit. Jedná se v podstatě o určitý souboj. Souboj mezi dvěma stranami. Jedna strana něco vytvoří pro stranu druhou, ale za jistou cenu. Strana dodavatele se bude vždy snažit své dané dílo prodat s co nejvyšším ziskem, zatím co strana druhá, strana investora, se bude snažit cenu vždy snížit pro svůj prospěch. Jedná se o souboj znalostí, chytrosti, předvídavosti a kuráže na bojišti zvaném stavební trh. Proto obě strany musí dojít k určitému kompromisu. Kompromisu, kde budou uspokojeny vize a cíle obou stran.

- 61 -

6

LITERATURA

[1].

ZIEGLER, P.: Kalkulace několika variant nákladů a ceny stavební zakázky. Brno, 2010. 45 stran, 50 stran přílohy. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. Ústav stavební ekonomiky a řízení. Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Alena Tichá, Ph.D.

[2].

TICHÁ A., MARKOVÁ L., PUCHÝŘ B.: Ceny ve stavebnictví 1, Rozpočtování a kalkulace, URS Brno, s.r.o., Brno, 1999.

[3].

KORYTÁROVÁ J.: Ekonomika investic, elektronická studijní opora vydána FAST VUT, Brno, 2006.

[4].

Zákon č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, část ze zákona §2 odst. 3), 2006. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/stavebni/cast1.aspx dne 10. listopadu 2011.

[5].

RENOVA s.r.o.: Projektová dokumentace firmy k rodinnému domu (obsahuje výkresy 1.NP, 2.NP, ŘEZ a POHLEDY).

[6].

RENOVA s.r.o.: Technická dokumentace firmy k rodinnému domu (obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situace stavby, dokladovou číst, zásady organizace výstavby a dokumentace objektu).

[7].

RENOVA s.r.o.: Přiznání k dani z příjmů právnických osob, dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (včetně příloh, výkaz zisků a ztrát, rozvaha).

[8].

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příjmy a životní úroveň, 2011. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/625, dne 10. listopadu 2011.

[9].

ÚRS

Praha a.s.:

Rozpočtování

a

ISBN: 978-80-7369-239-1.

- 62 -

oceňování

stavebních

prací,

2009,

[10].

ÚRS Praha a.s.: Katalogy popisů a směrných cen stavebních prací, 2011, část V. katalogů

–

Seznam

směrných

cen

a

sazeb

přímých

nákladů,

ISBN: 978-80-7369-XXX-X. [11].

RIEGER V.: Databáze a webový portál výdělků zaměstnanců ve stavebnictví, Brno, 2010. Dostupné z: www: http://frvsrv.5852.info/, dne 10. listopadu 2011.

- 63 -

7

ZKRATKY A SYMBOLY

PUR

Polyuretan (polyuretanová pěna využívaná pro výplň panelů)

OBČZ

Občanský zákoník

CF

Cash Flow

NP

Nadzemní podlaží

HSV

Hlavní stavební výroba

PSV

Přidružená stavební výroba

VRN

Vedlejší rozpočtové náklady

DPH

Daň z přidané hodnoty

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

VZZ

Výkaz zisků a ztrát

- 64 -

8

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1

Původní rozpočet rodinného domu

Příloha č. 2

Přeceněný rozpočet v softwaru KROS

Příloha č. 3

Přeceněný rozpočet v softwaru BUILDPOWER

Příloha č. 4

Přeceněný rozpočet v softwaru KROS s novými režiemi

Příloha č. 5

Přeceněný rozpočet v softwaru BUILDPOWER s novými režiemi

Příloha č. 6

Výkaz zisků a ztrát společnosti RENOVA s.r.o.

Příloha č. 7

Tabulka převedení VZZ z druhového na kalkulační členění

Příloha č. 8

Výpočet režií výrobní a správní společnosti RENOVA s.r.o.

Příloha č. 9

Porovnávací tabulka všech verzí rozpočtů

Příloha č. 10

Porovnávací tabulka všech verzí rozpočtu – celé oddíly

- 65 -

Příloha č. 1

Původní rozpočet rodinného domu

- 66 -

Příloha č. 2

Přeceněný rozpočet v softwaru KROS

- 74 -

Příloha č. 3

Přeceněný rozpočet v softwaru BUILDPOWER

- 86 -

Příloha č. 4

Přeceněný rozpočet v softwaru KROS s novými režiemi

- 96 -

Příloha č. 5

Přeceněný

rozpočet

s novými režiemi

- 109 -

v softwaru

BUILDPOWER

Příloha č. 6

Výkaz zisků a ztrát společnosti RENOVA s.r.o.

- 119 -

Příloha č. 7

Tabulka převedení VZZ z druhového na kalkulační členění

- 122 -

Příloha č. 8

Výpočet

režií

výrobní

RENOVA s.r.o.

- 125 -

a

správní

společnosti

Příloha č. 9

Porovnávací tabulka všech verzí rozpočtů

- 129 -

Příloha č. 10

Porovnávací tabulka všech verzí rozpočtu – celé oddíly

- 142 -