VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING STRUCTURES

RODINNÝ DŮM RESIDENTIAL HOUSE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

TOMÁŠ ABERL

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

doc. Ing. JITKA MOHELNÍKOVÁ, Ph.D.

Abstrakt Jedná se o novostavbu rodinného domu samostatně stojícího na okraji obce Troubsko u Brna. Objekt je výškově a architektonicky navržen tak, aby splňoval požadavky okolní zástavby. Dům je částečně podsklepený a má obytné podkroví. Suterén slouží jako garáž pro dvě auta. Zbytek domu je koncipován jako jednogenerační, pro jednu rodinu o 4 lidech (dva rodiče, dvě děti). Konstrukční systém domu je z cihelných bloků Porotherm, včetně stropní konstrukce. Dům má sedlovou střechu řešenou bezvaznicovým systémem (hambálek). Jako krytina slouží střešní pálené tašky.

Klíčová slova Novostavba rodinného domu, částečně podsklepený, obytné podkroví, suterén, jednogenerační dům, konstrukční systém, Porotherm, sedlová střecha, bezvaznicový sytém, střešní pálené tašky

Abstarct It is about new- built family house, which is standing alone on edge of the village Troubsko u Brna. The building´s height and architecturally are designed to fulfill requirements of surrounding buildings. The building has a basement smaller than the house itself and it has residential attic. The basement serves as a garage for two cars. The rest of the house is conceived as a single-family house, for one family of for people (two parents, two kids). Construction system is made by brick block of Porotherm, including the ceiling construction. The house has a gable roof which is designed as a roof without purlin system. As covering of the roof serves roof clay tiles.

Keywords New- built family house, basement smaller than the house itself, residential attic, basement, singlefamily house, construction system, Porotherm, gable roof, roof without purlin system, roof clay tiles

Bibliografická citace VŠKP ABERL, Tomáš. Rodinný dům. Brno, 2013. XX s., YY s. příl. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství. Vedoucí práce doc. Ing. Jitka Mohelníková, Ph.D.. Počet stran: 218

Poděkování: Tímto bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Jitce Mohelníkové, Ph.D., za ochotu a cenné rady které mi v rámci mé bakalářské práce poskytla. Tyto rady mi byly velkým přínosem a o jejich využití v budoucím životě nemám sebemenších pochyb.

Obsah: 1. Úvod 2. Technická zpráva- stavební část 3. Technická zpráva- A. Průvodní zpráva - B. Souhrnná technická zpráva 4. Požárně bezpečnostní řešení stavby 5. Tepelně technické posouzení stavebních konstrukcí 6. Energetický štítek obálky budovy 7. Seminární práce- střešní krytiny 8. Závěr 9. Seznam použitých zdrojů 10. Seznam použitých zkratek 11. Seznam Příloh

1.

Technická zpráva Stavební část

NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU V TROUBSKU U BRNA, ULICE K ALEJI 48

Obsah 1) Identifikační údaje…………………………………………………………………………………………………………………… 3 2) Architektonicko- dispoziční řešení……………………………………………………………………………………………. 3 2.1

Funkční a dispoziční řešení…………………………………………………………………………………………………….. 3

2.2

Architektonické řešení…………………………………………………………………………………………………………. 3

2.3

Technické řešení…………………………………………………………………………………………………………………… 4

3) Stavebně konstrukční řešení…………………………………………………………………………………………………… 4 3.1

Zemní práce………………………………………………………………………………………………………………………….. .4 3.1.1

Hloubka výkopů……………………………………………………………………………………………………… 4

3.1.2

Podzemní voda………………………………………………………………………………………………………… 4

3.1.2

Pažení………………………………………………………………………………………………………………….…… 4

3.1.4

Sejmutí ornice………………………………………………………………………………………………………….. 4

3.1.5.

Odvoz ornice……………………………………………………………………………………………………………. 4

3.1.6

typ zeminy……………………………………………………………………………………………………………….. 4

3.2

Základové konstrukce…………………………………………………………………………………………………………… 4

3.3

Svislé nosné konstrukce……………………………………………………………………………………………………….. 5 3.3.1

Obvodové……………………………………………………………………………………………………………….. 5

3.3.2

Vnitřní…………………………………………………………………………………………………………………….. 5

3.4

Vodorovné nosné konstrukce………………………………………………………………………………………………. 5

3.5

Schodiště…………………………………………………………………………………………………………………………….… 5

3.6

Střešní konstrukce……………………………………………………………………………………………………………….. 5

3.7

Vnitřní nenosné zdivo………………………………………………………………………………………………………….. 6

3.8

Izolace………………………………………………………………………………………………………………………………….. 6 3.8.1

Izolace proti vodě a radonu……………………………………………………………………………………. 6

3.8.2

Izolace tepelné………………………………………………………………………………………………………. 6

3.8.3

Izolace akustické……………………………………………………………………………………………………. 6

3.9

Podlahy………………………………………………………………………………………………………………………………. . 6

3.10

obklady……………………………………………………………………………………………………………………………….. 6

3.11

Omítky………………………………………………………………………………………………………………………………... 6

3.12

Výplně otvorů…………………………………………………………………………………………………………………….. 7 3.12.1 Okna…………………………………………………………………………………………………………………..…. 7 3.12.2 Dveře…………………………………………………………………………………………………………………..… 7

3.13

TZB……………………………………………………………………………………………………………………………………... 8 3.13.1 Voda………………………………………………………………………………………………………………………. 8 3.12.2 Vytápění……………………………………………………………………………………………………………….… 8 3.13.3 Kanalizace……………………………………………………………………………………………………………... 8

4) Závěr……………………………………………………………………………………………………………………………………….. 8

1) Identifikační údaje Název stavby:

Novostavba rodinného domu

Místo stavby:

Troubsko u Brna, K Aleji 48

Stavebník a Investor:

Tomáš Aberl, Okrouhlá 12 Brno, 62500

Projektant:


Charakteristika stavby:

Jedná se o novostavbu rodinného domu, částečně podsklepeného, obytným podkrovím. Celková zastavěná plocha činí 153m2. Objekt bude zastřešen sedlovou střechou typu hambálek a pochůznou plochou střechou jako rozměrnou terasou. Střešní krytina bude z pálených střešních tašek Tondach. Jako omítka bude použita tepelně izolační omítka Pototherm TO (minerální tepelněizolační perlitová omítka s nízkým součinitelem tepelné vodivosti) pro exteriér a bílá vápenocementová jednovrstvá omítka Porotherm Universal pro interiér.

Způsob provedení stavby:

Dodavatelsky

2) Architektonicko- dispoziční řešení 2.1

Funkční a dispoziční řešení

Stavba rodinného domu se dělí na tři části: Podzemní podlaží, přízemí a obytné podkroví. Půdorys je tvaru písmene L. Objekt je zastřešen sedlovou typu hambálek, s vykrojeným rohem pro umožnění vstupu na terasu. Terasa je pojata jako plochá střecha ve spádu 2%.

2.2

Architektonické řešení

Objekt je částečně podsklepen a obsahuje dvě nadzemní podlaží, přičemž 2NP je řešeno jako obytné podkroví. Objekt je zastřešen sedlovou střechou typu hambálek, s vykrojeným rohem pro umožnění vstupu na terasu. Objekt je umístěn v mírném svahu. Hlavní vstup se nachází ve vykrojené části 1NP o rozměrech 2x2m, které slouží jako závětří. Do podzemního podlaží se lze dostat vnitřním schodištěm, nebo přes vrata Garáže umístěné v 1S. Do podkroví vede pouze vnitřní schodiště.

2.3

Technické řešení

Nosné obvodové a nosné vnitřní zdivo je provedeno z keramických cihel Porotherm profi Drifix, spojované lepící pěnou Drifix. Obvodové nosné zdivo má tloušťku 500mm a vnitřní nosné zdivo 300mm. V suterénu je jako nosná konstrukce ve styku se zeminou použito betonových tvarovek Prefa o tloušťce 500mm. Zastřešení je řešeno dvouplášťovou sedlovou střechou s větranou vzduchovou mezerou a sklonem 40° a plochou pochůznou střechou, s povrchem z keramických dlažeb a ve spádu 2%. Krytina je z pálených

tašek Tondach. Krov je řešen jako Hambálek (bezvaznicová soustava). Vnitřní dveře jsou dřevěné s obložkovými zárubněmi. Zárubně v 1S jsou kovové. Vnější dveře i okna jsou dřevěné.

3) Stavebně konstrukční řešení 3.1

Zemní práce

3.1.1

Hloubka výkopů

Hlavní stavební jáma je -3.290m od čisté podlahy. Hloubka rýh je rozdílná, pohybuje se v rozmezí od 300 do 800mm pod hlavní stavební jámou. Výkopy pod nepodsklepenou částí objektu jsou řešeny až na úroveň -1.400m od čisté podlahy. 3.1.2

Podzemní voda

Podzemní voda se nachází v hloubce 10m pod upraveným terénem. Podzemní voda tedy neovlivní základovou spáru, ani výkopové práce 3.1.2

Pažení Pažení výkopů nebude prováděno

3.1.4

Sejmutí ornice Předpokládaná hloubka ornice je 200mm

3.1.5. Odvoz ornice Ornice nebude odvážena. Všechna vykopaná ornice bude použita na dokončovací terénní úpravy. 3.1.6

typ zeminy MG- šterko-hlinitá, konzistence tuhá, výpočtová únosnost zeminy Rdt= 250MPa.

3.2

Základové konstrukce

Jsou navrženy plošné základové konstrukce, přesněji základové pásy. Základy budou vybetonovány z betonu B 12,5. Po vybetonování základů se zhutní zemina a realizuje se podkladná deska z betonu B 15 o tloušťce 150mm. Pak se natáhne izolace proti radonu a vodě. Po realizaci nosných stěn v 1S se vytvoří podkladní deska o tloušťce 150mm v místě, kde není objekt podsklepen. Do obou podkladních desek se vloží výztužná vložka z kari sítě, dle statického výpočtu.

3.3

Svislé nosné konstrukce

3.3.1

Obvodové

Nosné konstrukce v 1S ve styku se zeminou jsou řešeny ze zdících bednících tvarovek Prefa, které slouží jako ztracené bednění. Tvarovky jsou prolity betonem C25/30 a jsou vyztuženy betonářskou výztuží. Ostatní obvodové stěny jsou postaveny z keramických cihel Porotherm 50 Hi Profi DRYFIX, spojované zdící pěnou Drifix. Pokládání cihel proběhne podle technických listů Porotherm. Překlady jsou zhotoveny z Porotherm překadů 7, uloženy na kotevní délky dle technických předpisů Porotherm. Nad francouzským oknem v 1NP bude pro velké rozpětí použito 3 ocelových nosníků tvaru I. Uloženo 250mm na každou stranu. 3.3.2

Vnitřní

Vnitřní nosné konstrukce jsou tvořeny z keramických cihel Porotherm 30 Hi Profi DRYFIX, spojované zdící pěnou Drifix. Překlady jsou stejné jako u obvodových konstrukcí.

3.4

Vodorovné nosné konstrukce

Stropy jsou tvořeny ze stropního systému Porotherm- z nosníků Porotherm a stropních keramických cihelných vložek Miako. Celý systém se zalije betonem o tloušťce 70mm a vyztuží se kari sítí. U stropů s rozpětím 7m bude navíc středem rozpětí veden železobetonový věnec pro zpevnění konstrukce. Betonáž stropu proběhne zároveň s betonáží ztužujícího železobetonového věnce! Veškerá výztuž bude určena statickým výpočtem.

3.5

Schodiště

Schodiště je realizováno jako monolitické z železového betonu a bude provedeno současně s vyzdíváním nosného systému. Mezipodesta je kotvena do nosné stěny, vstupní rameno je kotveno do stropu Porotherm a uloženo na překladu. Zábradlí bude realizováno v 1S po obvodu stěny jako madlo a v 1NP bude vždy na otevřené části schodiště a bude bránit pádu dolů. Návrh monolitického železobetonového schodiště provede a posoudí statik.

3.6

Střešní konstrukce

Střešní konstrukce je realizovaná dřevěným krovem ze smrkového dřeva. Jedná se o bezvaznicovou soustavu (hambálek). Krokve jsou uchyceny pouze do pozednice, která je uchycena do železobetonového věnce pomocí závitových tyčí s maticemi, přichycených do železobetonového věnce. Krokve jsou svázány kleštinami a pro zamezení kolize kolmo na osu krokve jsou tyto přichyceny podélným ztužením a zavětrováním. Sklon střešní konstrukce je 40°. Jako střešní krytina je použito pálených střešních tašek Tondach, které jsou kladeny na latě 30x50mm, ležící na kontralatích 40x60mm. Hydroizolace bude z difúzní fólie Guttafol 135 (Armovaná folie PE, pokládaná potiskem nahoru). Tepelná izolace bude provedena z minerální vaty Isover Unirol profi a bude mít celkovou tloušťku 240mm- λ=0.033W/m2K. jako parozábranu zastane fólie Guttafol Wb plus, Mi= 20000, obklad bude ze sádrokartonu Knauf o tl. 12mm. Konstrukce vyhoví tepelnému posouzení. Viz tepelně vlhkostní posouzení.

3.7

Vnitřní nenosné zdivo

3.7.1

Příčky

Příčky v 1NP a 1S jsou zhotoveny ze zdiva Porotherm 11,5 Profi DRYFIX, spojované zdící pěnou Drifix. Pokládání cihel proběhne podle technických listů Porotherm. Příčky ve 2NP jsou ze sádrokartonových desek Knauf. U příček nacházejících se v prostoru se zvýšenou relativní vlhkostí jsou užity SDK desky Knauf Green. SDK příčky jsou vyplněny tepelnou izolací Orsil Orsik, λ=0.039W/m2K, c= 800j/KgK, ρ=30Kg/m3 3.7.1

Předstěny Předstěny se v RD nevyskytují

3.8

Izolace

3.8.1

Izolace proti vodě a radonu

Na izolaci spodní stavby bude použit hydroizolační asfaltový pás s hliníkovou vložkou- Foalbit AL S 40, Mi=188240. V koupelně bude provedena hydroizolační stěrka vytažená do výšky 250mm 3.8.2

Izolace tepelné

3.8.2.1 vodorovné- jako tepelná izolace pochůzné ploché střechy bude užita izolace z minerální vaty Isover TDPS, ve spádu- o tloušťce 100(160)mm. λ=0.036W/m2K. 3.8.2.2 svislé- V suterénu, ve styku se zeminou je použit XPS Jakodur o tl. 150mm, λ=0.034W/m2K. Jako izolace u žb. Věnců a v překladech je použit EPS Isover 100S, λ=0.033W/m2K. stejná tepelná izolace (EPS Isover 100 S) je použita také u nosné obvodové stěny ve 2NP- Porotherm 30 Profi Drifix. 3.8.2.3 Střešní- mezi krokvemi a pod krokvemi bude izolace z minerální vaty Isover Unirol profi a bude mít celkovou tloušťku 240mm- λ=0.033W/m2K. 3.8.3

Izolace akustické

V podlahách bude užita akustická izolace minerální vata Isover TDPS o tl. 55mm v 1NP a 2NP a v suterénu 50mm. λ=0.036W/m2K.

3.9

Podlahy Skladby podlah jsou uvedeny ve výkresech: Řez A-A´, B-B´

3.10 obklady Obklady budou realizovány do výšky dle výkresů půdorysů jednotlivých podlaží. Bude-li osazena atypická kuchyňská linka, tak se horní i dolní výška obkladu určí podle ní.

3.11 Omítky Vnitřní- bílá vápenocementová jednovrstvá omítka Porotherm Universal

Vnější- tepelně izolační omítka Pototherm TO (minerální tepelněizolační perlitová omítka s nízkým součinitelem tepelné vodivosti)

3.12 Výplně otvorů 3.12.1 Okna Eurookno- -otevíravé a sklopné, profil IV 78, dřevina smrk napojovaný, zasklení- izolační trojsklo, nátěr hnědý ekomal- smrk - Rozměry oken jsou uvedeny ve výpisu prvků. - Součinitel prostupu tepla: Uw= 0.76W/m2K, Ug=0.6 W/m2K, Uf=0.84 W/m2K - Čtyřvrstvý lepený dřevěný hranol - Stavební hloubka je 92mm - Moderní Softline design - Okno je vybaveno vnitřním a středovým celoobvodovým těsnením - Rám je chráněn prodlouženou velkoobjemovou okapnicí s eloxovaného hliníku - Křídlo je chráněno prodlouženou křídlovou okapnicí - Okno vhodné pro moderní pasivní domy - Vzduchová neprozvučnost: Rw=32dB Střešní okna: Střešní okna Velux- okno GGL M10 1600x780mm 3.12.2

Součinitel prostupu tepla okna Uw= 1,0 W/m2K Součinitel prostupu tepla skla Uskla= 0,9 W/m2K Kyvné střešní okno Energeticky úsporné izolační zasklení s velmi dobrými zvukově izolačními vlastnostmi Vzduchová neprozvučnost Rw= 42dB Vnitřní povrchová úprava- hliník šedé barvy Vnější povrchová úprava - dvojvrstvé lakování EDW lemování, hliník lakovaný Plisovaná manžeta BFX Zateplovací rám BFX, λ=0,04W/mK Drenážní žlábek- galvanizovaná ocel Dveře

Vstupní- dřevěné, součinitel prostupu tepla Uw=1.2W/m2K, -

Tlouštka profilu vchodových dveří 68mm Materiál dveří- dřevěná lepená třívrstvá lamela meranti a polyuretanový sendvič bezpečnostní tříbodový zámek s fázovým hákovým uzavíráním zafrézované bezpečnostní ocelové západky kování na rámu dveří dvojité silikonové těsnění vsazené do drážky křídl, které bude trvale pružné, s mimořádně vysokou životností zámková bezpečnostní vloška MUL-T-LOCK s pěti klíči

-

eloxovaný hliníkový práh v masivním provedení 68x50mm s přerušeným tepelným mostem zafrézované masivní závěsy s možností seřízení ve 3 osách výplně s izolačním dvojsklem, U=1,1W/m2K dřevěné výplně s polyuretanovou izolací U=1.2W/m2K v hladkém provedení, s kazetou, nebo imitací palubek profil rámu š. 80mm, tl. 68mm, profil křídla š 140mm,tl 68mm

3.13 TZB 3.13.1 Voda Vnitřní vodovodní potrubí bude vedeno v drážkách ve zdivu, popřípadě v SDK příčkách. Vnitřní potrubí bude realizováno systémem Ekoplastik PPR, což jsou rozvody z polypropylenových trubek. Potrubí vně domu bude provedeno z HDPE xxx SDR xx. Ohřev vody bude zajištěn teplosměnným výměníkem, do kterého se bude přivádět ohřátá voda pomocí plynového turbo kotle. 3.12.2 Vytápění Vytápění i ohřev vody bude realizován pomocí plynového turbo kotle, umístěného v technické místnosti 203. Rozvod otopné vody bude realizován v měděných trubkách. Jako teplosměnné plochy budou sloužit deskové radiátory v provedení VK. 3.13.3 Kanalizace Vnitřní kanalizační potrubí bude vedeno v trubkách PPHT, což jsou trubky z polypropylenu. Potrubí uložené v zemi bude z PVC KG. V objektu se nacházejí celkem 2 stoupací odpadní potrubí.

4) Závěr 1. Všechny prostupy a montáže musejí být provedeny v souladu s technickými listy a postupy daných výrobcem.

2.

Technická zpráva A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva


Obsah A. Průvodní zpráva……………………………………………………………………………………………………………………… 3 a)

Identifikace stavby……………………………………………………………………………………………………..…… 3

b)

údaje o území, stavebním pozemku a majetkoprávních vztazích……………………………………… 3

c)

údaje o provedených průzkumech, napojení na dopravně technickou infrastrukturu………. 4

d)

informace o splnění požadavků dotčených orgánů…………………………………………………………… 4

e)

informace o dodržení obecných podmínek na stavbu……………………………………………………… 5

f)

údaje o splnění podmínek reg. Plánu, územního rozhodnutí, popřípadě územně plánovací informace………………………………………………………………………………………………………………………… 5

g)

Věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území……………………………………………………………………………………………………………………………… 5

h)

Předpokládaná lhůta výstavby, včetně popisu postupu výstavby…………………………………… 6

i)

Statické údaje o stavbě…………………………………………………………………………………………………... 6

B. Souhrnná technická zpráva……………………………………………………………………………………………………… 7 1)

Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení………………………………………………. 7

2)

Mechanická odolnost a stabilita…………………………………………………………………………………..... 9

3)

Požární bezpečnost………………………………………………………………………………………………………... 9

4)

Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí……………………………………………………………….. 10

5)

Bezpečnost při užívání…………………………………………………………………………………………………... 10

6)

Ochrana proti hluku…………………………………………………………………………………………………….... 10

7)

Úspora energie a ochrana tepla…………………………………………………………………………………….. 10

8)

Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace…. 11

9)

Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí………………………………………………. 11

10)

Ochrana obyvatelstva………………………………………………………………………………………………….... 11

11)

Inženýrské stavby (objekty)………………………………………………………………………………………….… 11

12)

Výrobní a nevýrobní technologická zařízení staveb (pokud se na stavbě vyskytují……….….12

A. Průvodní zpráva a) identifikace stavby Název:


Místo stavby:




Projektant, řešitel:


Zodpovědný projektant:


Stupeň:

Ohlášení

Stavební úřad:

Troubsko u Brna


Rodinný dům, 2NP + 1S, systém Porotherm + zdící tvarovky Prefa (suterén) střecha sedlová

Účel stavby:

Bydlení

b) údaje o území, stavebním pozemnku a majetkoprávních vztazích Dosavadní využití pozemnku: Pozemek je veden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost o výměře 992.65m2. Pozemek se nachází v zastavěném území určeném pro výstavbu rodinných domů, dle platného územního plánu. Na daném pozemku se nachází travní porost. Keře, ani stromy zde nerostou. Zastavěnost území: Sousední pozemky jsou určeny pro výstavbu rodinných domů. Na pozemku č.p. 40 byla stavba již dokončena, za těmito pozemky se nachází pruh, vedený jako orná půda. Stavební pozemek: Realizace stavby proběhne na pozemku vlastníka, jako příjezdová cesta bude sloužit místní asfaltová komunikace. Majetkoprávní vztahy: Stavebník je zároveň vlastníkem stavební parcely, na které hodlá provádět stavební záměr.

c) Údaje o provedených průzkumech, napojení na dopravně technickou infrastrukturu V místě staveniště jsou předpokládány běžné základové podmínky. Z geologického průzkumu vyplívá, že se jedná o štěrko-hlinité podloží . Provedené průzkumy: Geologický:

MG štěrko-hlinitá, konzistence tuhá, únosnost Rdt= 250MPa

Radonový průzkum:

Zjištěno nízké radonové riziko, nebude navrženo zvláštní protiradonové opatření

Hydrogeologický průzkum:

Hladina podzemní vody se nachází v hloubce 10m

Zaměření pozemku:

Provedeno zaměření pozemku Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj

Napojení na dopravní infrastrukturu Parcela bude napojena na místní přilehlou komunikaci. Napojení na technickou infrastrukturu: Napojení na veřejné sítě bude zřízeno pomocí přípojek napojených na inženýrské sítě, které vedou podél místní komunikace. Nově budou zbudovány přípojky na hranici pozemku, konkrétně: elektrická přípojka, vodovodní přípojka, plynová přípojka, sdělovací přípojka a kanalizační přípojka.

d) Informace o splnění požadavků dotčených orgánů Ochrana životního prostředí: Užívání stavby, ani její realizace není v rozporu s ochranou životního prostředí. Při výstavbě pomocí zvoleného stavebního systému vznikne malé množství odpadu, který bude skladován dle zákona 185/2001 Sb. a zlikvidován dle platných předpisů na území ČR. Ochrana zemědělského půdního fondu: Pozemek je veden v katastru nemovitostí, jako zatravněná plocha. Památkové péče: Na území obce se nenachází chráněné památkové území.

e) Informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu Objekt splňuje požadavky vyhlášky 269/2009sb., vyhlášky 183/2006sb. V realizační dokumentaci budou doplněny posudky pro splnění zejména §8 vyhlášky 268/2009sb. Objekt po své výstavbě bude splňovat body a) až f) odst. 1 §8 vyhlášky 268/2009sb.

f) Údaje o splnění podmínek reg. Plánu, územního rozhodnutí, popřípadě územně plánovací informace. Objekt se nachází na okraji zastavěného území obce Troubsko u Brna, dle územního plánu. Regulační plán obec nemá. Stavba splňuje všechny požadavky územního rozhodnutí.

g) Věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území Novostavba rodinného domu (SO01) je věcně a časově vázána na výstavbu dalších staveních objektů na stavebním pozemku a to: SO02-pilíř plynoměru + napojení plynu do objektu od zbudované přípojky SO03- napojení vodovodu do objektu od zbudované přípojky SO04- napojení vedení elektrické energie do objektu od zbudovaného elektroměru SO05- napojení sdělovacího vedení SO06- napojení kanalizace od zbudované kanalizační přípojky SO07- dešťová kanalizace Stavba není časově ani věcně vázaná na jiné stavby v dotčeném území, ani na sousedních pozemcích. Výstavba objektu neovlivní okolní zástavbu.

h) Předpokládaná lhůta výstavby, včetně popisu postupu výstavby Stavba bude zahájena po vydání stavebního povolení a po zrealizování přípojek na hranici pozemku. Předpokládané zahájení stavby:

07/2013

Předpokládané dokončení stavby:

02/2014

Postup výstavby: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Geologický průzkum, terénní úpravy. Realizace provizorního oplocení stavebního pozemku Zaměření stavby, výkopy, dočasné pažení výkopů. Provedení napojení inženýrských sítí, betonáž základů, základové desky a provedení hydroizolace. Vyměření stěn a prostupů v nich. Realizace 1S, včetně provedení ztužujícího věnce a stropní konstrukce a kce. Železobetonového schodiště.

7. Realizace 1NP, včetně včetně provedení ztužujícího věnce a stropní konstrukce a kce. Železobetonového schodiště. 8. Realizace 2NP, provedení pozedního věnce. 9. Provedení krovu a střešního pláště. 10. Osazení výplní otvorů v obvodových konstrukcích. 11. Provedení vnějších povrchových úprav. 12. Dokončení vnitřních instalací. 13. Provedení vnitřních povrchových úprav a podlah. 14. Instalace zařizovacích předmětů. 15. Terénní úpravy.

i) Statické údaje o stavbě Podlahová plocha: RD 1S:

56.13m2

RD 1NP:

115.43m2

RD 2NP:

116.34m2

RD celkem:

287.9m2

Zastavěná plocha:

153m2

Zpevněná plocha:

175.54m2

Procento zastavění:

15.41%

Ostatní: Počet bytových jednotek:

1

Výška hřebene střechy od 0.000:

7.54m

Nadmořská výška 0.000 BPV:

215.316m.n.m.

B. Souhrnná technická zpráva

1) Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení a)

Zhodnocení staveniště, u změny dokončené stavby též vyhodnocení současného stavu konstrukcí; stavebně historický průzkum u stavby, která je kulturní památkou, je v památkové rezervaci, nebo je v památkové zóně

Staveniště je mírně svažité. V místě stavby je kompletní infrastruktura pro realizaci stavby a její následný provoz. Inženýrské sítě vedou podél místní komunikace- vodovod, kanalizace, rozvod elektrického napětí, sdělovací vedení a rozvod plynu. Plocha staveniště je zcela dostačující. b)

urbanistické a architektonické řešení stavby, případě pozemků s ní souvisejících

stavba bude realizována na pozemku v lokalitě s volně stojícími domy. Půdorys rodinného domu má tvar písmene L. Objekt je částečně podsklepen a obsahuje dvě nadzemní podlaží, z čehož 2NP je řešeno jako obytné podkroví. 1S slouží také jako garáž pro jedno standartní a jedno malé auto. Objekt je zastřešen sedlovou střechou typu Hambálek, která má tvar obdélníka s vykrojeným rohem. Zbytek podlaží 2NP slouží jako rozměrná terasa. Objekt je umístěn v mírném svahu. Hlavní vstup se nachází ve vykrojené části 1NP. Tento architektonický prvek o rozměru 2x2m tvoří tak závětří. Do Suterénu se lze dostat vnitřním schodištěm, nebo přes garážová vrata po vydlážděné nakloněné rovině (zámková dlažba). Do podkroví vede pouze vnitřní schodiště. Za domem se nachází dlážděná venkovní terasa se vstupem z obývacího pokoje, přes rozměrné francouzské okno. Před hlavním vstupem a vjezdem do garáže se nachází zámková dlažba. c)

technické řešení s popisem pozemních staveb a inženýrských staveb a řešení vnějších ploch

Stavba rodinného domu se dělí na tři části: Podzemní podlaží, Přízemí a obytné podkroví. Konstrukční výška (KV.) v 1S je 3,01m, světlá výška (SV.) 1S je 2,65m. V 1NP je KV. 3,01m a SV. 2,62m. V 2NP dosahuje KV. 3,04m a SV. 2,61m. Výška hřebene se nachází 7,54m od projektované nuly. Stavba není řešena jako bezbariérová. Objekt bude založen na základových pásech z prostého betonu B 12,5. Svislé nosné stěny v suterénu, ve styku se zeminou se skládají z bednících tvarovek Prefa a extrudovaného polystyrenu. Ostatní nosné stěny jsou postaveny ze zdiva Porotherm, s pěnovou lepící technologií Drifix. Příčky v 1S a 1NP jsou zpracovány zdivem Porotherm, s pěnovou lepící technologií Drifix. Příčky v 2NP jsou zbudovány ze sádrokartonových desek Knauf Topas. Stropy tvoří stropní systém Porotherm- Nosníky Porotherm + keramické vložky Miako. Zastřešení objektu zajišťuje jedna sedlová střecha s pálenými střešními taškami a v případě terasy se jedná o plochou střechu z povrchu z keramické dlažby ve spádu 2%. Provedení napojení objektu na inženýrské sítě bude provedeno pomocí zemních přípojek, a to: Vodovodu, kanalizace, plynu, elektrického napětí a sdělovacího kabelu. Dále bude objekt napojen na místní komunikaci pomocí zpevněné příjezdové cesty ze zámkové dlažby. Pozemek bude oplocen. K rodinnému domu povede zpevněná cesta ze zámkové dlažby. Ke garážím povede zpevněná cesta ze zámkové dlažby, ve spádu. d)

napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu

Komunikace- objekt je napojen na místní komunikaci, která vede podél pozemnku Elekrtické sitě- veřejný rozvod elektrické energie je ukončen na hranici pozemku Sdělovací vedení- veřejná část sdělovacího vedení ukončena na hranici pozemku Vodovod- veřejná část vodovodní přípojky je ukončena na hranici pozemku, kde bude umístěna vodoměrná šachta, na kterou se objet napojí Kanalizace- splašková i dešťová voda budou odváděny do jednotné místní kanalizační sítě(přes revizní šachtu) Plyn- Veřejný rozvod bude ukončen na hranici pozemku e)

řešení technické a dopravní infrastruktury, včetně řešení dopravy v klidu, dodržení podmínek stanovených pro navrhování staveb na poddolovaném a svážném území

Jako dopravní infrastruktura bude využívána místní komunikace. Vjezd na pozemek je řešen přes bránu po zpevněné ploše. Plocha je ve spádu, její oblouková délka je 11.5m a její šířka je 6,5m. Parkování aut (jedno standartních rozměrů a jedno malé auto) je zajištěno v garáži v 1S. Navrhovaná stavba nezasahuje do žádného ochranného pásma. f)

Vliv stavby na životní prostředí a řešení jeho ochrany

stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Vzniklé odpady při realizaci stavby budou tříděny a likvidovány dle zákona č. 185/2001sb. Odpady budou likvidovány pouze v zařízeních k tomu určených, dle uvedeného zákona. Přitom je každý povinen zjistit, zda osoba, která odpady předává, je k jejich převzetí dle zákona způsobilá, jinak nesmí dojít k předání odpadu. g)

řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch akomunikací Napojení na příjezdové komunikace bude provedeno tak, aby nezpůsobilo výškové rozdíly vyšší než

20mm h)

Průzkumy a měření, jejich vyhodnocení a začlenění jejich výsledků do projektové dokumentace

Bylo provedeno výškopisné zaměření a průzkum půdy dle stavebních prací na okolních pozemcích. Dále bylo provedeno měření Radonu. Stavebně historický průzkum nebyl proveden, jelikož to okolnosti nevyžadují. Stavba nezasahuje do památkové rezervace, ani do památkové zóny. i)

Údaje o podkladech vytyčení stavby, geodetický, referenční polohový a výškový systém

Při zaměřování staveniště bylo vycházeno z katastrální mapy. Budoucí stavba byla výškově i půdorysně zaměřena a vyznačena na stavebním pozemku. Stanovená 0,000= 215,316m.n.m. Bpv. j)

členění stavby na jednotlivé stavební a inženýrské objekty

Stavba není členěna na inženýrské objekty a skládá se z jednoho objektu- vlastní novostavby RD včetně souvisejících terénních úprav a přípojek inženýrských sítí. k) vliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí před negativními účinky provádění stavby a po jejím dokončení, resp. Jejich minimalizace

Stavba nemá žádný vliv na okolní pozemky a stavby. Krátkodobě může dojít ke zvýšení hlučnosti a prašnosti. Rodinný dům nebude mít negativní vliv na životní prostředí, nebude zdrojem odpadních látek a energií. Ochrana proti hluku není v projektu řešena. l)

způsob zajištění zdraví a bezpečnosti pracovníků, pokud není uveden v části F

Během stavebních prací bude dodržováno ustanovení nařízení vlády č 591/2006sb. O bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a dle nařízení vlády č. 362/2005sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky, nebo do hloubky.

2) Mechanická odolnost a stabilita Průkaz statickým výpočtem, že stavba je navržena tak, aby zatížení na ní působící v průběhu výstavby a užívání nemělo za následek a)

zřícení stavby, nebo její části

Návrh základových konstrukcí je řešen v další fázi PD. Vlastní nosnou konstrukci stavby stvoří Nosné zdivo Porotherm, železobetonové věnce a Porothermové stropy. Dodržením konstrukčních zásad výrobce zamezíme porušení statiky stavby. Problematická, či atypická místa posoudí statik. b)

větší stupeň nepřípustného přetvoření Projekt neřeší

c)

poškození jiných částí stavby, nebo technických zařízení a nebo instalovaného vybavení v důsledku většího přetvoření nosné konstrukce Projekt neřeší

d)

poškození v případě, kdy je rozsah neúměrný původní příčině Projekt neřeší

3) Požární bezpečnost a)

zachování nosnosti a stability konstrukce po určitou dobu

b)

omezení rozvoje šíření ohně a kouře ve stavbě

c)

omezení šíření požáru na sousední stavbu

d)

umožnění evakuace osob a zvířat

e)

umožnění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany

Požární bezpečnost stavby je podrobně řešena v příloze POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBYtechnická zpráva požární ochrany

4) Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí Odpad vzniklý při stavebních pracích bude likvidován dle zákona 185/2001sb. a vyhlášky č. 383/2001sb. Stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Nenachází se v chráněné krajinné oblasti. Nejsou evidována žádná ložiska nerostných surovin. Vlivem stavby nedojde k ovlivnění podloží, povrchových vod, ani podzemních vod. Překročení přípustných hlukových limitů se nepředpokládá. Objekt není zdrojem ionizujícího, nebo radioaktivního záření a v objektu nebudou ani zařízení toto záření produkující. Objekt bude větrán přímo okny. V kuchyni bude umístěna digestoř. Vytápění bude realizované pomocí plynového turbo kolte, umístěného ve 2NP.

5) Bezpečnost při užívání Stavba je navržena tak aby byla při užívaní bezpečná

6) Ochrana proti hluku Stavební konstrukce jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky ČSN 730532 Akustika- Ochrana proto hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků- Požadavky. Veškeré instalace budou řádně izolovány, stoupačky kanalizace obaleny měkkou minerální vlnou pro utlumení zvukového vlnění.

7) Úspora energie a ochrana tepla a) splnění požadavků na energetickou náročnost budov a splnění porovnávajících ukazatelů podle jednotné metody výpočtu energetické náročnosti budov, Budova splňuje požadavky na energetickou náročnost budov a porovnávající ukazatele. Výpočet je v Příloze TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ. b)

stanovení celkové energetické spotřeby stavby Celková energetická spotřeba stavby nebyla stanovena

8) Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Údaje o splnění požadavků na bezbariérové řešení stavby projekt neřeší

9) Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí Radon, agresivní spodní vody, seismicita, poddolování, ochranná a bezpečnostní pásma apod. Budou provedena dvě měření radonu. Jedno na objemovou aktivitu radonu v interiéru a druhé na stanovení radonového indexu pozemku

10)

Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků na situování a stavební řešení stavby z hlediska ochrany obyvatelstva. Vzhledem k charakteru stavby není řešena

11) Inženýrské stavby (objekty) a)

odvodnění území včetně zneškodňování odpadních vod. Odpadní a deštové vody budou svedeny do místní kanalizace

b)

zásobování vodou

Objekt bude napojen na nově vybudovanou vodovodní přípojku. N hranici pozemku bude zařízena vodoměrná šachta. c)

zásobování energiemi

Objekt bude napojen na energetickou rozvodnou síť NN, pomocí nově vybudované přípojky elektrické energie, umístěné v pilíři elektroměru, umístěném na hranici pozemku. d)

řešení dopravy Objekt je napojen na místní komunikaci

e)

povrchové úpravy okolí stavby, včetně vegetačních úprav

Ke vchodu stavby je navržena zpevněná plocha, stejně tak i příjezdová cesta ke garáži. Pozemek bude zatravněn a budou vysázeny okrasné, případně ovocné dřeviny. f)

elektronické komunikace Stavba bude připojena na elektronické komunikace pomocí sdělovacího vedení.

12) Výrobní a nevýrobní technologická zařízení staveb (pokud se na stavbě vyskytují a)

účel, funkce, kapacita a hlavní technické parametry technologického zařízení

b)

popis technologie výroby

c)

údaje o počtu pracovníků

d)

údaje o spotřebě energií

e)

bilance surovin, materiálů a odpadů

f)

vodní hospodářství

g)

řešení technologické dopravy

h)

ochrana životního prostředí V projektu se nevyskytují

3.

Požárně bezpečnostní řešení stavby


Obsah 1) Všeobecné údaje……………………………………………………………………………………………………………………… 3 1.1

Obecné údaje o stavbě………………………………………………………………………………………………………….. 3

1.2

popis dispozičního řešení.……………………………………………………………………………………………………. 3

1.3

Popis konstrukčního řešení…………………………………………………………………………………………………… 4

2) Požárně technické posouzení……………………..…………………………………………………………………………… 4 2.1

Podklady použité pro zpracování………………………………………………………………………………………….. .4

2.2

Požárně technické charakteristiky………………………………………………………………………………………… 4

2.3

Rozdělení objektu na požární úseky…….……………………………………………………………………………….. 4

2.4

Stanovení požárního rizika, stupně bezpečnosti a posuzování velikosti požárních úseků ….…. 4

2.5

Požadavky na požární odolnosti stavebních konstrukcí……………………………………………………….… 5

2.6

Únikové cesty……………………..……………………………………………………………………………………………….. 5

2.7

Odstupové Vzdálenosti…………………………………………………..…………………………………………………….. 6

2.8

Technická zázemí…..……………………………………………………………………………………………………………. . 6

2.9

zařízení pro proti požární zásah….……………………………………………………………………………………….. 6 2.9.1

Požární voda..……………………………………………………………………………………………………..…. 6

2.9.2

Příjezdové a přístupové komunikace…..………………………………………………………………..… 7

2.10

Požární bezpečnostní zařízení……………………………………………………………………………………………... 7

2.11

Bezpečnostní značky a tabulky………..………………………………………………………………………………….. 7

3) Závěr……………………………………………………………………………………………………………………………………….. 7

1) Všeobecné údaje 1.1

Obecné údaje o stavbě

Název stavby:


Místo stavby:




Projektant:



Jedná se o novostavbu rodinného domu, částečně podsklepeného, obytným podkrovím. Celková zastavěná plocha činí 153m2. Objekt bude zastřešen sedlovou střechou typu hambálek a pochůznou plochou střechou jako rozměrnou terasou. Střešní krytina bude z pálených střešních tašek Tondach. Únik osob je možný vstupními dveřmi o šířce 1150mm. Stavba je napojena na místní komunikaci

1.2

Popis dispozičního řešení

Objekt je částečně podsklepen a obsahuje dvě nadzemní podlaží, přičemž 2NP je řešeno jako obytné podkroví. Objekt je zastřešen sedlovou střechou typu hambálek, s vykrojeným rohem pro umožnění vstupu na terasu. Objekt je umístěn v mírném svahu. Hlavní vstup se nachází ve vykrojené části 1NP o rozměrech 2x2m, které slouží jako závětří. Do podzemního podlaží se lze dostat vnitřním schodištěm, nebo přes vrata Garáže umístěné v 1S. Do podkroví vede pouze vnitřní schodiště. V 1S se nachází garáž, a dvě sklepní místnosti, V 1Np se nachází zádveří, komora, hala, obývací pokoj s kuchyní a jídelnou, koupelna se záchodem, pracovna a ložnice, ve 2NP se nachází hala, 3 ložnice, koupelna, WC, technická místnost se šatnou a terasa.

1.3

Popis konstrukčního řešení

Nosné obvodové a nosné vnitřní zdivo je provedeno z keramických cihel Porotherm profi Drifix, spojované lepící pěnou Drifix. Obvodové nosné zdivo má tloušťku 500mm a vnitřní nosné zdivo 300mm. V suterénu je jako nosná konstrukce ve styku se zeminou použito betonových tvarovek Prefa o tloušťce 500mm. Zastřešení je řešeno dvouplášťovou sedlovou střechou s větranou vzduchovou mezerou a sklonem 40° a plochou pochůznou střechou, s povrchem z keramických dlažeb a ve spádu 2%. Krytina je z pálených tašek Tondach. Krov je řešen jako Hambálek (bezvaznicová soustava). Vnitřní dveře jsou dřevěné s obložkovými zárubněmi. Zárubně v 1S jsou kovové. Vnější dveře i okna jsou dřevěné. Stropy jsou tvořeny ze stropního systému Porotherm- z nosníků Porotherm a stropních keramických cihelných vložek Miako. Celý systém se zalije betonem o tloušťce 70mm a vyztuží se kari sítí. U stropů s rozpětím 7m bude navíc středem rozpětí veden železobetonový věnec pro zpevnění konstrukce. Příčky v 1NP a 1S jsou zhotoveny ze zdiva Porotherm 11,5 Profi DRYFIX, spojované zdící pěnou Drifix. Pokládání cihel proběhne podle

technických listů Porotherm. Příčky ve 2NP jsou ze sádrokartonových desek Knauf. Vnitřní dveře jsou dřevěné s obložkovými zárubněmi. Zárubně v 1S jsou kovové. Vnější dveře i okna jsou dřevěná. Schodiště je železobetonové, monolitické.

2) Požářně technické posouzení 2.1 -

2.2

podklady použité pro zpracování výkresy stavební části projektové dokumentace zákon 133/1998sb. o požární ochraně Vyhl. MVČŘ 23/2008sb. o technických podmínkách požární ochrany Vyhl. MVČR 246/2001sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru Vyhl. MVČR 268/2009sb. o technických požadavcích na stavby Vyhl. MVČR 499/2006sb. o dokumentaci staveb ČSN 730810:06/2009- Požární bezpečnost staveb- Společná ustanovení ČSN 730802:05/2009- požární bezpečnost staveb- Nevýrobní objekty ČSN 730833:09/2010- Požární bezpečnost staveb- Budovy pro bydlení a ubytování ČSN 730873:06/2003- Požární bezpečnost staveb- zásobení požární vodou

Požárně technické charakteristiky

Navržený rodinný dům je posuzován v souladu s vyhláškou 23/2008sb., dle ČSN 730802/2009, dle ČSN 730833/2010 a dalších souvisejících norem. Dle ČSN 730833/2010 odstavce 3.5 a se jedná o budovy OB1, rodinný dům s nejvýše 3 obytnými buňkami a plochou všech podlaží do 600m2. Konstrukční systém: DP1- nehořlavý Požární výška objektu: 3,01m

2.3

Rozdělení objektu na požární úseky Ve smyslu ČSN 730833/2010 tvoří posuzovaný objekt 1 požární úsek P1.1/N2

2.4

Stanovení požárního rizika, stupně bezpečnosti a posuzování velikosti požárních úseků Dle ČSN 730802/2009 je určeno výpočtové požární zařízení tabulkově. P1.1/N2

pv= 40kg/m2

Stálé požární zatížení ps je menší jak 5kg/m2 (ps= 10kg/m2), proto se zvýší výpočtové požární zatížení z tab. B.1 o hodnotu dle vzorce B.1.2 pv´=( ps-5)*1,15= 5,7510kg/m2 celkové výpočtové požární zatížení se rovná:

pv= 45,75kg/m2

Hodnota součinitele a, dle přílohy A:

a= 1,0

Určení SPB dle ČSN 730833:

II. SPB

Mezní rozměry požárních úseků s obytnými buňkami se dle ČSN 730833 neposuzují.

2.5

Požadavky na požární odolnosti stavebních konstrukcí

V souladu s odst. 1 §5 vyhl. 23/2008sb. jsou požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí stanoveny dle tab. 12 ČSN 730802/2009 a ČSN 730833/2010 pro II. SPB takto: Položka

1 2 3

4

5

6 8

2.6

konstrukce

Požadovaná pož. odolnost (II. SPB)

Skutečná požární odolnost

Hodnocení

Stropy Porotherm- tl. 260mm a) v podzemním podlaží RE 45 D1 REI 120 DP1 Vyhoví b) v nadzemním podlaží RE 30 REI 120 DP1 Vyhoví Požární uzávěry Bez požadavků- objekt tvoří 1 požární úsek a) Obvodové stěny zajištující stabilitu 1)v Podzemních podlažích (Prefa) R 45 D1 REI 120 DP1 Vyhoví 2) v Nadzemním podlaží (Porotherm) REW 30 REI 180 DP1 Vyhoví 3) v posledním nadzemním podlaží REW 15 REI 180 DP1 Vyhoví Nosné konstrukce střech Dle ČSN 730833 nosné konstrukce střechy v objektu OB1 nemusí vykazovat požární odolnost, pokud jsou pod touto konstrukcí podlaží nepřesahující zastavěnou plochu objektu 200m2 Nosné konstrukce uvnitř PÚ, zajištující stabilitu a) v podzemním podlaží R 45 D1 REI 120 DP1 Vyhoví b) v nadzemním podlaží R 30 REI 120 DP1 Vyhoví Nosné konstrukce Vně objektu, R 15 REI 120 DP1 Vyhoví zajišťující stabilitu Nenosné konstrukce uvnitř PÚ Bez požadavků

Únikové cesty

Dle ČSN 730833 se v obytných buňkách budov skupiny OB1 pro evakuaci osob považuje za dostačující NÚC šířky 0,9m a šířka dveří NÚC 0,8m. Délka únikových cest se neposuzuje. Dveře na únikové cestě musí umožnit snadný a rychlý průchod, tvar kování by měl zabránit zachytávání oděvu. (např. tvar kliky) Šířka vstupních dveří:

1,15m > 0,8m

Vyhovuje

Šířka dveří do předsíně:

0,9m > 0,8m

Vyhovuje

Šířka francouzského okna na zahradu: 1,8m > 0,8m

Vyhovuje

2.7

Odstupové vzdálenosti PÚ: P1.1/N2

Směr S- 1 S- 2 V- 1 V- 2 V- 3 J- 1 J- 2 Z-1 Z- 2 Z- 3

2.8

pv [kg/m2]

45,75

Sp [m2] 13,125 3,75 9,375 2,65 3 6,75 4,5 10,53 32,45 5,25

Spo[m2] 6 1,5 4,875 2,65 3 3,438 3,75 10,53 19,2 3,75

Po [%] 45,71 40 52 100 100 50,93 83,33 100 59,17 71,43

l [m] 8.75 7,5 6,25 1,25 2 4,5 3 4,5 6 3,5

hu [m] 1,5 0,5 1,5 2,12 1,5 1,5 1,5 2,34 5,41 1,5

d [m] 3,33 2,97 3,66 4,57 4,57 2,88 4,07 4,57 6,49 3,64

Technická zařízení Větrání: Odvětrávání místností je zabezpečeno přirozeným větráním okny Vytápění:

Objekt bude vytápěn plynovým Turbo kotlem, umístěným v technické místnosti 203. Bezpečnostní vzdálenosti hořlavých předmětů od topidel uvádí norma. (systém Turbo nepotřebuje normovaný prostor a přívod vzduchu) Spalinová cesta: Zajišťuje systém turbo- kotel s nuceným odvodem spalil přes střechu. Přívod i odvod vzduchu je proveden ve dvou do sebe zasazených trubkách, které jsou vyvedeny nad střechu.

2.9

zřízení pro protipožární zásah

2.9.1

Požární voda

Vnitřní odběrná místa: V souladu s ČSN 730873 nejsou vnitřní odběrná místa požadována Vnější odběrná místa: Dle ČSN 730873 musí být podzemní hydranty osazeny na místním vodovodním řádu DN min 80mm, vzdálenost od objektu nesmí přesáhnout 200m. Odběr vody při rychlosti 0,8m/s musí být min 0,4l/s a u odběru při rychlosti 1,5m/s min. 7,5 l/s. Statický přetlak u hydrantu musí být min 0,2MPa.

Přenosné hasící přístroje: Dle vyhlášky 23/2008sb. musí být v objektu umístěn jeden přenosný hasící přístroj typu 34A a v garáži 134B pěnový nebo práškový Nr=0,15*(S*a*c)1/2= 0,15*258,3731/2=2,41 > 1

2.9.2

Vyhovuje

NHj=2,4*6= 14,47Hj

=> 1x 43A, 1x13A

Garáž

=> 1x 134A

Příjezdové a přístupové komunikace

K objektu vede přístupová komunikace o šířce 6,5m, ve vzdálenosti 7m od objektu. Minimální požadavky jsou tudíž splněny (šmin= 2,5m,vzdálenost max. 50m)

2.10 Požární bezpečnostní zařízení Dle vyhlášky 23/2008sb. musí být RD vybaven jedním zařízením autonomní detekce kouře a elektrickou požární signalizací. Toto zařízení bude umístěno v části vedoucí k východu a druhý v nejvyšším místě společné chodby.

2.11 Bezpečnostní značky a tabulky Přenosný hasicí přístroj bude označen dle ČNS ISO 3864, ČSN 010813 a dle nařízení vlády 11/2002sb. výstražnými bezpečnostními značkami a tabulkami.

NV

3) Závěr TZPO řeší novostavbu dvoupodlažního, částečně podsklepeného rodinného domu s obytným podkrovím, o celkové zastavěné ploše 153m2. Objekt se nachází v Troubsku u Brna v ulici K Aleji 42. RD tvoří jeden požární úsek P.1.1/N2 – II. Navržené stavební konstrukce odpovídají požadavkům ČSN 730833. Požárně nebezpečný prostor neohrožuje sousední objekty. Nejsou tedy vyžadovány žádné bezpečnostní opatření. PNP je znázorněn na výkresu situace- odstupové vzdálenosti, viz příloha č. 1 této zprávy. Šířka únikové cesty 0,9m a dveří 1,15m vyhovuje požadavkům dle ČSN 730833. V objektu budou umístěny přenosné hasicí přístroje (PHP): 1x 43A, 1x 13A a do garáže 1x 134B pěnový, nebo práškový. Dále dle vyhlášky 23/2008sb. musí být RD vybaven jedním zařízením detekce kouře a elektrickou požární signalizací. Toto zařízení bude umístěno v části vedoucí k východu a druhé v nejvyšším místě společné chodby . Přístupová komunikace, která vede k objektu splňuje minimální požadavky. Posuzovaný rodinný dům vyhovuje požadavkům požární bezpečnosti staveb Seznam příloh: Výkres situace- odstupové vzdálenosti

5.

Komplexní tepelně technické posouzení stavebních konstrukcí


ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540 Teplo 2011

Název úlohy : Zpracovatel : Zakázka : Datum :

Obvodové zdivo Porotherm 50 Tomáš Aberl Bakalářská práce 27.3.2013

KONTROLNÍ TISK VSTUPNÍCH DAT : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu dU :

Stěna 0.050 W/m2K

Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo

1 2 3 Číslo

1 2 3

Název

D[m]

omítka Porothe 0,0100 POROTHERM 50 H omítka Porothe 0,0150

L[W/mK]

C[J/kgK]

Ro[kg/m3]

Mi[-]

Ma[kg/m2]

0,8000 0,5000 0,1300

840,0 0,0830 840,0

1450,0 1000,0 400,0

14,0 650,0 5,0

0.0000 5,0 0.0000 0.0000

Kompletní název vrstvy

Interní výpočet tep. vodivosti

omítka Porotherm Universal POROTHERM 50 Hi Profi DRYFIX omítka Porotherm TO

-------

Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet kondenzace a povrch. teplot Rse :

0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W

Návrhová venkovní teplota Te : Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi :

-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[% ]

42.9 46.0 48.1 52.4 58.6 63.5 66.0 65.4 59.2 52.5 48.0 45.6

Pi[Pa]

Te[C]

1066.3 1143.4 1195.6 1302.4 1456.6 1578.3 1640.5 1625.6 1471.5 1304.9 1193.1 1133.4

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[% ]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9

Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 % Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788. Počet hodnocených let : 3

TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R :

6.15 m2K/W

Součinitel prostupu tepla konstrukce U :

0.158 W/m2K

Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :

0.18 / 0.21 / 0.26 / 0.36 W/m2K

Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou dle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN 730540-4.

Difuzní odpor konstrukce ZpT : Teplotní útlum konstrukce Ny* : Fázový posun teplotního kmitu Psi* :

1.4E+0010 m/s 13838.5 7.0 h

Teplota vnitřního povrchu a teplotní faktor dle ČSN 730540 a ČSN EN ISO 13788: Vnitřní povrchová teplota v návrhových podmínkách Tsi,p : Teplotní faktor v návrhových podmínkách f,Rsi,p :

19.60 C 0.961

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

Minimální požadované hodnoty při max. rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: --------- 80% --------- -------- 100% --------Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

11.2 12.3 13.0 14.3 16.0 17.3 17.9 17.8 16.2 14.3 12.9 12.2

0.585 0.591 0.533 0.441 0.300 0.073 ----------0.282 0.439 0.540 0.591

7.9 8.9 9.6 10.9 12.6 13.8 14.4 14.3 12.7 10.9 9.6 8.8

0.443 0.434 0.338 0.157 -------------------------0.153 0.347 0.436

20.1 20.2 20.3 20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.2

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Poznámka:

f,Rsi

0.961 0.961 0.961 0.961 0.961 0.961 0.961 0.961 0.961 0.961 0.961 0.961

RHsi[% ]

45.4 48.4 50.1 53.9 59.6 64.1 66.4 65.9 60.2 54.0 50.1 48.0

RHsi je relativní vlhkost na vnitřním povrchu, Tsi je vnitřní povrchová teplota a f,Rsi je teplotní faktor.

Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace) Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách: rozhraní:

tepl.[C]: p [Pa]: p,sat [Pa]:

i

19.6 1367 2280

1-2

2-3

19.5 -14.1 1304 172 2270 178

e

-14.8 138 168

Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Kond.zóna číslo

1

Hranice kondenzační zóny levá [m] pravá

0.3628

0.4447

Kondenzující množství vodní páry [kg/m2s]

3.524E-0008

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.021 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 5.482 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -5.0 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Roční cyklus č. 2 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Roční cyklus č. 3

V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PODLE KRITÉRIÍ ČSN 730540-2 (2011) Název konstrukce:

Obvodové zdivo Porotherm 50

Rekapitulace vstupních dat Návrhová vnitřní teplota Ti: Převažující návrhová vnitřní teplota TiM: Návrhová venkovní teplota Tae: Teplota na vnější straně Te: Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai: Relativní vlhkost v interiéru RHi:

20,0 C 21,0 C -15,0 C -15,0 C 21,0 C 50,0 % (+5,0%)

Skladba konstrukce Číslo

1 2 3

Název vrstvy

d [m]

omítka Porotherm Universal POROTHERM 50 Hi Profi DRYFIX omítka Porotherm TO

0,010 0,500 0,015

Lambda [W/mK]

0,800 0,083 0,130

Mi [-]

14,0 5,0 5,0

I. Požadavek na teplotní faktor (čl. 5.1 v ČSN 730540-2) Požadavek: f,Rsi,N = f,Rsi,cr = 0,749 Vypočtená průměrná hodnota: f,Rsi,m = 0,961 Kritický teplotní faktor f,Rsi,cr byl stanoven pro maximální přípustnou vlhkost na vnitřním povrchu 80% (kritérium vyloučení vzniku plísní). Průměrná hodnota fRsi,m (resp. maximální hodnota při hodnocení skladby mimo tepelné mosty a vazby) není nikdy minimální hodnotou ve všech místech konstrukce. Nelze s ní proto prokazovat plnění požadavku na minimální povrchové teploty zabudované konstrukce včetně tepelných mostů a vazeb. Její převýšení nad požadavkem naznačuje pouze možnosti plnění požadavku v místě tepelného mostu či tepelné vazby.

II. Požadavek na součinitel prostupu tepla (čl. 5.2 v ČSN 730540-2) Požadavek: U,N = 0,30 W/m2K Vypočtená hodnota: U = 0,16 W/m2K U < U,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Vypočtený součinitel prostupu tepla musí zahrnovat vliv systematických tepelných mostů (např. krokví v zateplené šikmé střeše).

III. Požadavky na šíření vlhkosti konstrukcí (čl. 6.1 a 6.2 v ČSN 730540-2) Požadavky:

1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok, nebo 5-10% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 16,250 kg/m2,rok (materiál: POROTHERM 50 Hi Profi DRYFIX). Dále bude použit limit pro max. množství kondenzátu: 0,500 kg/m2,rok Vypočtené hodnoty: V kci dochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. Roční množství zkondenzované vodní páry Mc,a = 0,0212 kg/m2,rok Roční množství odpařitelné vodní páry Mev,a = 5,4825 kg/m2,rok Vyhodnocení 1. požadavku musí provést projektant. Mc,a < Mev,a ... 2. POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mc,N ... 3. POŽADAVEK JE SPLNĚN.



Zdivo v zemině Tomáš Aberl Bakalářská práce 27.3.2013


Stěna 0.050 W/m2K


1 2 3 4 Číslo

1 2 3 4

Název

D[m]

L[W/mK]

C[J/kgK]

Ro[kg/m3]

Mi[-]

Omítka vnitřní Tvarovky prefa Hydroizolace Extrudovaný po

0,0100 0,5000 0,0034 0,1500

0,8000 1,3000 0,2100 0,0340

850,0 1020,0 1470,0 2060,0

1600,0 2200,0 1270,0 30,0

12,0 20,0 46600,0 100,0


Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


Omítka vnitřní Tvarovky prefa Hydroizolace Extrudovaný polystyren

---------


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.00 m2K/W 0.04 m2K/W


5.0 C 13.0 C 99.0 % 85.0 %

TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : Součinitel prostupu zabudované kce U,kc :

4.83 m2K/W 0.202 W/m2K 0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K



9.8E+0011 m/s 2888.3 19.3 h


12.61 C 0.951


i

1-2

2-3

3-4

e


12.6 1272 1459

12.6 1272 1457

12.0 1250 1401

12.0 897 1398

5.1 863 876

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 4.459E-0010 kg/m2s Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2011


Zdivo v zemině


12,0 C 20,0 C -15,0 C 5,0 C 13,0 C 80,0 % (+5,0%)


1 2 3 4

Název vrstvy

d [m]

Omítka vnitřní Tvarovky prefa Hydroizolace Extrudovaný polystyren

0,010 0,500 0,0034 0,150

Lambda [W/mK]

0,800 1,300 0,210 0,034

Mi [-]

12,0 20,0 46600,0 100,0




1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok, nebo 5-10% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Vypočtené hodnoty: V kci nedochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. POŽADAVKY JSOU SPLNĚNY.

ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ TEPELNĚ TECHNICKÉ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE

podle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 730540 a STN 730540 Teplo 2011


Obvodové zdivo Porotherm 30 Tomáš Aberl Bakalářská práce 27.3.2013


Stěna 0.050 W/m2K


1 2 3 4 Číslo

Název

D[m]

L[W/mK]

C[J/kgK]

Ro[kg/m3]

Mi[-]

Porotherm Univ Porotherm 30 C Pěnový polysty Porotherm TO

0,0100 0,3000 0,1000 0,0150

0,8000 0,1750 0,0330 0,1300

840,0 1000,0 1270,0 840,0

1450,0 830,0 35,0 400,0

14,0 5,0 70,0 5,0



1 2 3

Porotherm Universal Porotherm 30 CB Pěnový polystyren 5 (po roce 2003)

4

Porotherm TO

---------


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Délka[dny]

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[% ]

42.9 46.0 48.1 52.4 58.6 63.5 66.0 65.4 59.2 52.5 48.0 45.6

Pi[Pa]

1066.3 1143.4 1195.6 1302.4 1456.6 1578.3 1640.5 1625.6 1471.5 1304.9 1193.1 1133.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[% ]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9

Pro vnitřní prostředí byla uplatněna přirážka k vnitřní relativní vlhkosti : 5.0 % Výchozí měsíc výpočtu bilance se stanovuje výpočtem dle ČSN EN ISO 13788.

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

Počet hodnocených let :

3

TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U :

4.87 m2K/W 0.198 W/m2K


0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K



4.6E+0010 m/s 973.9 17.0 h


19.26 C 0.952

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

11.2 12.3 13.0 14.3 16.0 17.3 17.9 17.8 16.2 14.3 12.9 12.2

0.585 0.591 0.533 0.441 0.300 0.073 ----------0.282 0.439 0.540 0.591

7.9 8.9 9.6 10.9 12.6 13.8 14.4 14.3 12.7 10.9 9.6 8.8

0.443 0.434 0.338 0.157 -------------------------0.153 0.347 0.436

19.9 20.0 20.2 20.4 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.4 20.2 20.0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Poznámka:

f,Rsi

0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952 0.952

RHsi[% ]

46.0 49.0 50.6 54.3 59.9 64.3 66.5 66.0 60.4 54.4 50.6 48.6




i

19.3 1367 2232

1-2

2-3

19.2 1347 2219

7.2 -13.9 1136 149 1016 182

3-4

e

-14.7 138 169


1


0.3100

0.3814


2.598E-0008

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.023 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.151 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -5.0 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1

V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Roční cyklus č. 2 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Roční cyklus č. 3 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.


Obvodové zdivo Porotherm 30


20,0 C 20,0 C -15,0 C -15,0 C 21,0 C 50,0 % (+5,0%)


1 2 3 4

Název vrstvy

d [m]

Porotherm Universal Porotherm 30 CB Pěnový polystyren 5 (po roce 2 Porotherm TO

0,010 0,300 0,100 0,015

Lambda [W/mK]

0,800 0,175 0,033 0,130

Mi [-]

14,0 5,0 70,0 5,0




1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok, nebo 5-10% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,350 kg/m2,rok (materiál: Pěnový polystyren 5 (po roce 2). Dále bude použit limit pro max. množství kondenzátu: 0,350 kg/m2,rok Vypočtené hodnoty: V kci dochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. Roční množství zkondenzované vodní páry Mc,a = 0,0233 kg/m2,rok Roční množství odpařitelné vodní páry Mev,a = 1,1509 kg/m2,rok Vyhodnocení 1. požadavku musí provést projektant. Mc,a < Mev,a ... 2. POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mc,N ... 3. POŽADAVEK JE SPLNĚN.



Strop 1NP a 1S Tomáš Aberl Bakalářská práce 27.3.2013


Strop - tepelný tok shora 0.050 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 Číslo

1 2 3 4 5 6 7

Název

D[m]

L[W/mK]

C[J/kgK]

Ro[kg/m3]

Mi[-]

Dlažba keramic Butylový tmel Beton hutný 1 polyethylenová Isover TDPT stropní KCE Po vnitřní omítka

0,0100 0,0040 0,0600 0,0020 0,0550 0,2600 0,0100

1,0100 0,2400 1,2300 0,1600 0,0330 0,0860 0,8000

840,0 1300,0 1020,0 960,0 840,0 1000,0 850,0

2000,0 1200,0 2100,0 1400,0 100,0 800,0 1600,0

200,0 1350,0 17,0 16700,0 1,0 17,0 12,0



Dlažba keramická Butylový tmel Beton hutný 1 polyethylenová folie Isover TDPT stropní KCE Porotherm vnitřní omítka porotherm

---------------


0.17 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


13.0 C 21.0 C 80.0 % 55.0 %

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[% ]

50.3 50.3 48.8 46.5 44.6 42.8 39.0 39.0 42.8 44.6 47.3 50.3

Pi[Pa]

1250.2 1250.2 1213.0 1155.8 1108.6 1063.8 969.4 969.4 1063.8 1108.6 1175.7 1250.2

Te[C]

6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0

RHe[% ]

Pe[Pa]

80.0 80.0 76.0 70.0 65.0 60.0 50.0 50.0 60.0 65.0 72.0 80.0

747.7 747.7 710.3 654.2 607.5 560.8 467.3 467.3 560.8 607.5 672.9 747.7



4.79 m2K/W 0.200 W/m2K 0.22 / 0.25 / 0.30 / 0.40 W/m2K



2.5E+0011 m/s 2086.0 23.4 h


20.61 C 0.951

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

13.7 13.7 13.2 12.5 11.8 11.2 9.8 9.8 11.2 11.8 12.7 13.7

0.511 0.511 0.480 0.431 0.388 0.347 0.254 0.254 0.347 0.388 0.448 0.511

10.3 10.3 9.8 9.1 8.5 7.9 6.5 6.5 7.9 8.5 9.4 10.3

0.285 0.285 0.255 0.207 0.166 0.126 0.035 0.035 0.126 0.166 0.224 0.285

20.3 20.3 20.3 20.3 20.3 20.3 20.3 20.3 20.3 20.3 20.3 20.3

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Poznámka:

f,Rsi

0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951 0.951

RHsi[% ]

52.6 52.6 51.1 48.7 46.7 44.8 40.8 40.8 44.8 46.7 49.5 52.6


Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace)

Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách: rozhraní:


i

20.6 1367 2426

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

20.6 1360 2424

20.6 1340 2420

20.5 1336 2408

20.5 1214 2406

17.8 1214 2043

13.1 1198 1505

e

13.1 1198 1503

Při venkovní návrhové teplotě nedochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry. Množství difundující vodní páry Gd : 7.304E-0010 kg/m2s Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Roční cyklus č. 2 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Roční cyklus č. 3 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.


Strop 1NP a 1S


20,0 C 20,0 C -15,0 C 13,0 C 21,0 C 50,0 % (+5,0%)


1 2 3 4 5 6 7

Název vrstvy

d [m]

Dlažba keramická Butylový tmel Beton hutný 1 polyethylenová folie Isover TDPT stropní KCE Porotherm vnitřní omítka porotherm

0,010 0,004 0,060 0,002 0,055 0,260 0,010

Lambda [W/mK]

1,010 0,240 1,230 0,160 0,033 0,086 0,800

Mi [-]

200,0 1350,0 17,0 16700,0 1,0 17,0 12,0

I. Požadavek na teplotní faktor (čl. 5.1 v ČSN 730540-2) Požadavek: f,Rsi,N = f,Rsi,cr = -0,131 Vypočtená průměrná hodnota: f,Rsi,m = 0,951 Kritický teplotní faktor f,Rsi,cr byl stanoven pro maximální přípustnou vlhkost na vnitřním povrchu 80% (kritérium vyloučení vzniku plísní). Průměrná hodnota fRsi,m (resp. maximální hodnota při hodnocení skladby mimo tepelné mosty a vazby) není nikdy minimální hodnotou ve všech místech konstrukce. Nelze s ní proto prokazovat plnění požadavku na minimální povrchové teploty zabudované konstrukce včetně tepelných mostů a vazeb. Její převýšení nad požadavkem naznačuje pouze možnosti plnění požadavku v místě tepelného mostu či tepelné vazby.


III. Požadavky na šíření vlhkosti konstrukcí (čl. 6.1 a 6.2 v ČSN 730540-2)

Požadavky:

1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok, nebo 5-10% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Vypočtené hodnoty: V kci nedochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. POŽADAVKY JSOU SPLNĚNY.



Šikmá střecha Tomaš Aberl Bakalářská práce 27.3.2013


Strop, střecha - tepelný tok zdola 0.050 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 Číslo

1 2 3 4 5 6 7

Název

D[m]

L[W/mK]

C[J/kgK]

Ro[kg/m3]

Mi[-]

sádrokarton kn vzduchová vrst Guttafol wb pl OSB desky Isover Unirol Isover Unirol Guttafol 135 A

0,0120 0,0400 0,0020 0,0120 0,0800 0,1600 0,0020

0,2200 0,2940 0,1600 0,1300 0,0330 0,0410 0,1500

1060,0 1010,0 960,0 1700,0 840,0 840,0 960,0

750,0 1,2 1400,0 650,0 100,0 100,0 1360,0

9,0 0,2 20000,0 50,0 1,2 1,2 15000,0



sádrokarton knauf knauf vzduchová vrstva Guttafol wb plus OSB desky Isover Unirol profi Isover Unirol profi Guttafol 135 ARM

---------------


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1

31

Tai[C]

21.0

RHi[% ]

42.9

Pi[Pa]

1066.3

Te[C]

-2.5

RHe[% ]

81.3

Pe[Pa]

403.2

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

46.0 48.1 52.4 58.6 63.5 66.0 65.4 59.2 52.5 48.0 45.6

1143.4 1195.6 1302.4 1456.6 1578.3 1640.5 1625.6 1471.5 1304.9 1193.1 1133.4

-0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



6.46 m2K/W 0.151 W/m2K 0.17 / 0.20 / 0.25 / 0.35 W/m2K



3.8E+0011 m/s 91.3 7.5 h


19.67 C 0.963

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

Minimální požadované hodnoty při max. rel. vlhkosti na vnitřním povrchu: --------- 80% --------- -------- 100% ---------

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

11.2 12.3 13.0 14.3 16.0 17.3 17.9 17.8 16.2 14.3 12.9 12.2

0.585 0.591 0.533 0.441 0.300 0.073 ----------0.282 0.439 0.540 0.591

7.9 8.9 9.6 10.9 12.6 13.8 14.4 14.3 12.7 10.9 9.6 8.8

0.443 0.434 0.338 0.157 -------------------------0.153 0.347 0.436

20.1 20.2 20.4 20.6 20.7 20.9 20.9 20.9 20.8 20.6 20.4 20.2

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Poznámka:

f,Rsi

0.963 0.963 0.963 0.963 0.963 0.963 0.963 0.963 0.963 0.963 0.963 0.963

RHsi[% ]

45.3 48.3 50.0 53.9 59.6 64.1 66.4 65.8 60.1 53.9 50.0 47.9


Difuze vodní páry v návrhových podmínkách a bilance vlhkosti dle ČSN 730540: (bez vlivu zabudované vlhkosti a sluneční radiace) Průběh teplot a tlaků v návrhových okrajových podmínkách:

rozhraní:


i

19.7 1367 2294

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

19.4 1365 2254

18.7 1365 2157

18.6 673 2148

18.2 663 2084

5.6 661 907

6-7

e

-14.7 658 169

-14.8 138 168


1


0.3060

0.3060


5.639E-0009

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.039 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 0.078 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 10.0 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 -----------

0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 -----------

Maximální množství kondenzátu Mc,a:

Akt.kond./vypař. Gc [kg/m2s]

8.22E-0010 1.85E-0009 2.08E-0009 1.80E-0009 7.24E-0010 -1.10E-0009 -3.50E-0009 -5.55E-0009 ---------

Akumul.vlhkost Ma [kg/m2]

0.0021 0.0071 0.0127 0.0170 0.0190 0.0161 0.0067 0.0000 ---------

0.0190 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a). Roční cyklus č. 2 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 -----------

0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 -----------



8.22E-0010 1.85E-0009 2.08E-0009 1.80E-0009 7.24E-0010 -1.10E-0009 -3.50E-0009 -5.55E-0009 --------0.0190 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a). Roční cyklus č. 3 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.


0.0021 0.0071 0.0127 0.0170 0.0190 0.0161 0.0067 0.0000 ---------

Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 -----------

0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 0.3060 -----------




8.22E-0010 1.85E-0009 2.08E-0009 1.80E-0009 7.24E-0010 -1.10E-0009 -3.50E-0009 -5.55E-0009 ---------

0.0021 0.0071 0.0127 0.0170 0.0190 0.0161 0.0067 0.0000 ---------

0.0190 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna suchá (tj. Mc,a < Mev,a). Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.


Šikmá střecha


20,0 C 20,0 C -15,0 C -15,0 C 21,0 C 50,0 % (+5,0%)


1 2 3 4 5 6 7

Název vrstvy

d [m]

sádrokarton knauf knauf vzduchová vrstva Guttafol wb plus OSB desky Isover Unirol profi Isover Unirol profi Guttafol 135 ARM

0,012 0,040 0,002 0,012 0,080 0,160 0,002

Lambda [W/mK]

0,220 0,294 0,160 0,130 0,033 0,041 0,150

Mi [-]

9,0 0,2 20000,0 50,0 1,2 1,2 15000,0




1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok, nebo 3-6% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,082 kg/m2,rok

(materiál: Guttafol 135 ARM). Dále bude použit limit pro max. množství kondenzátu: 0,082 kg/m2,rok Vypočtené hodnoty: V kci dochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. Roční množství zkondenzované vodní páry Mc,a = 0,0387 kg/m2,rok Roční množství odpařitelné vodní páry Mev,a = 0,0785 kg/m2,rok Vyhodnocení 1. požadavku musí provést projektant. Mc,a < Mev,a ... 2. POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mc,N ... 3. POŽADAVEK JE SPLNĚN.



Plochá střecha- terasa Tomáš Aberl Bakalářská práce 27.3.2013


Strop, střecha - tepelný tok zdola 0.050 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 8 Číslo

1 2 3 4 5

Název

D[m]

L[W/mK]

C[J/kgK]

Ro[kg/m3]

Mi[-]

Porotherm Univ Stropní KCE Po parotěsná foli Isover TDPS Beton hutný 1 hydroizlace Butylový tmel Dlažba keramic

0,0100 0,2600 0,0025 0,1000 0,0500 0,0025 0,0040 0,0100

0,8000 0,0840 0,2100 0,0360 1,2300 0,1600 0,2400 1,0100

850,0 1000,0 1470,0 1015,0 1020,0 960,0 1300,0 840,0

1600,0 800,0 1190,0 100,0 2100,0 1400,0 1200,0 2000,0

14,0 17,0 200000,0 1,0 17,0 16700,0 1350,0 200,0


Porotherm Universal Stropní KCE Porotherm parotěsná folie Isover TDPS Beton hutný 1


-----------

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

6 7 8

hydroizlace Butylový tmel Dlažba keramická

-------


0.13 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


-15.0 C 21.0 C 84.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

RHi[% ]

42.9 46.0 48.1 52.4 58.6 63.5 66.0 65.4 59.2 52.5 48.0 45.6

Pi[Pa]

1066.3 1143.4 1195.6 1302.4 1456.6 1578.3 1640.5 1625.6 1471.5 1304.9 1193.1 1133.4

Te[C]

-2.5 -0.3 3.8 9.0 13.9 17.0 18.5 18.1 14.3 9.1 3.5 -0.6

RHe[% ]

81.3 80.5 79.2 76.8 73.6 70.9 69.3 69.8 73.3 76.7 79.3 80.7

Pe[Pa]

403.2 479.4 634.8 881.2 1168.3 1373.1 1475.1 1448.9 1194.1 886.1 622.3 468.9



5.98 m2K/W 0.163 W/m2K 0.18 / 0.21 / 0.26 / 0.36 W/m2K



2.9E+0012 m/s 3102.1 24.0 h


19.56 C 0.960

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty

1 2 3


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

11.2 12.3 13.0

0.585 0.591 0.533

7.9 8.9 9.6

0.443 0.434 0.338

20.1 20.2 20.3

f,Rsi

0.960 0.960 0.960

RHsi[% ]

45.5 48.5 50.2

4 5 6 7 8 9 10 11 12

14.3 16.0 17.3 17.9 17.8 16.2 14.3 12.9 12.2

0.441 0.300 0.073 ----------0.282 0.439 0.540 0.591

Poznámka:

10.9 12.6 13.8 14.4 14.3 12.7 10.9 9.6 8.8

0.157 -------------------------0.153 0.347 0.436

20.5 20.7 20.8 20.9 20.9 20.7 20.5 20.3 20.1

0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960 0.960

54.0 59.6 64.1 66.4 65.9 60.2 54.1 50.1 48.1



i


19.6 1367 2275

1-2

2-3

3-4

19.5 1367 2265

1.7 1357 691

1.7 249 688

4-5

5-6

6-7

7-8

e

-14.3 249 176

-14.5 247 172

-14.6 155 171

-14.7 143 169

-14.8 138 168



1 2

0.2700 0.4225

0.2700 0.4225


2.943E-0008 7.019E-0011

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.112 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 0.468 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 5.0 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Roční cyklus č. 2 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Roční cyklus č. 3 V konstrukci nedochází během modelového roku ke kondenzaci. Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.

STOP, Teplo 2011


Plochá střecha- terasa


20,0 C 20,0 C -15,0 C -15,0 C 21,0 C 50,0 % (+5,0%)


1

Název vrstvy

d [m]

Porotherm Universal

0,010

Lambda [W/mK]

0,800

Mi [-]

14,0

2 3 4 5 6 7 8

Stropní KCE Porotherm parotěsná folie Isover TDPS Beton hutný 1 hydroizlace Butylový tmel Dlažba keramická

0,260 0,0025 0,100 0,050 0,0025 0,004 0,010

0,084 0,210 0,036 1,230 0,160 0,240 1,010

17,0 200000,0 1,0 17,0 16700,0 1350,0 200,0




1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok, nebo 5-10% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,149 kg/m2,rok (materiál: parotěsná folie). Dále bude použit limit pro max. množství kondenzátu: 0,149 kg/m2,rok Vypočtené hodnoty: V kci dochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. Roční množství zkondenzované vodní páry Mc,a = 0,1117 kg/m2,rok Roční množství odpařitelné vodní páry Mev,a = 0,4677 kg/m2,rok Vyhodnocení 1. požadavku musí provést projektant. Mc,a < Mev,a ... 2. POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mc,N ... 3. POŽADAVEK JE SPLNĚN.



Podlaha nad zeminou 1NP Tomáš Aberl Bakalářská práce 27.3.2013


Podlaha nad zeminou - tepelný tok shora 0.050 W/m2K


1 2 3 4 5 6 7 Číslo

1 2 3 4 5 6 7

Název

D[m]

L[W/mK]

C[J/kgK]

Ro[kg/m3]

Mi[-]

Dlažba keramic Butylový tmel beton. mazanina PU folie Isover TDPT hydroizolace podkladní beton

0,0100 0,0040 0,0600 0,0020 0,0550 0,0034 0,1500

1,0100 0,2400 1,2300 0,1600 0,0330 0,2100 1,2300

840,0 1300,0 1020,0 960,0 840,0 1470,0 1020,0

2000,0 1200,0 2100,0 1400,0 100,0 1270,0 2100,0

200,0 1350,0 17,0 16700,0 1,0 46600,0 17,0



Dlažba keramická Butylový tmel beton. mazanina PU folie Isover TDPT hydroizolace podkladní beton

---------------


0.17 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


5.0 C 21.0 C 99.0 % 55.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3

31 28 31

Tai[C]

21.0 21.0 21.0

RHi[% ]

56.4 56.4 56.4

Pi[Pa]

1401.9 1401.9 1401.9

Te[C]

5.0 5.0 5.0

RHe[% ]

100.0 100.0 100.0

Pe[Pa]

871.9 871.9 871.9

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000

4 5 6 7 8 9 10 11 12

30 31 30 31 31 30 31 30 31

21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0 21.0

56.4 56.4 56.4 56.4 56.4 56.4 56.4 56.4 56.4

1401.9 1401.9 1401.9 1401.9 1401.9 1401.9 1401.9 1401.9 1401.9

5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0

100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9


TISK VÝSLEDKŮ VYŠETŘOVÁNÍ : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla dle ČSN EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U :

1.89 m2K/W 0.476 W/m2K


0.50 / 0.53 / 0.58 / 0.68 W/m2K



1.0E+0012 m/s 63.4 10.7 h


19.17 C 0.885

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty


f,Rsi,m

Tsi,m[C]

f,Rsi,m

Tsi[C]

15.4 15.4 15.4 15.4 15.4 15.4 15.4 15.4 15.4 15.4 15.4 15.4

0.652 0.652 0.652 0.652 0.652 0.652 0.652 0.652 0.652 0.652 0.652 0.652

12.0 12.0 12.0 12.0 12.0 12.0 12.0 12.0 12.0 12.0 12.0 12.0

0.438 0.438 0.438 0.438 0.438 0.438 0.438 0.438 0.438 0.438 0.438 0.438

19.2 19.2 19.2 19.2 19.2 19.2 19.2 19.2 19.2 19.2 19.2 19.2

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Poznámka:

f,Rsi

0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885

RHsi[% ]

63.2 63.2 63.2 63.2 63.2 63.2 63.2 63.2 63.2 63.2 63.2 63.2




i

19.2 1367 2219

1-2

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

e

19.1 1362 2209

19.0 1349 2192

18.6 1346 2144

18.5 1263 2132

6.3 1263 955

6.2 869 947

5.3 863 890

Při venkovní návrhové teplotě dochází v konstrukci ke kondenzaci vodní páry.

Kond.zóna číslo

1


0.1310

0.1310


1.856E-0009

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.010 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 0.040 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 10.0 C. Pozn.: Vypočtená celoroční bilance má pouze informativní charakter, protože výchozí vnější teplota nebyla zadána v rozmezí od -10 do -21 C. Uvedený výsledek byl vypočten za předpokladu, že se konstrukce nachází v teplotní oblasti -15 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.


2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1

0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310

0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310



2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009


0.0049 0.0104 0.0156 0.0211 0.0264 0.0318 0.0372 0.0425 0.0480 0.0532 0.0587 0.0641

0.0641 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a).

Roční cyklus č. 2 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310

0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310


2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009


0.0690 0.0745 0.0798 0.0852 0.0905 0.0959 0.1014 0.1066 0.1121 0.1174

12 1

0.1310 0.1310

0.1310 0.1310


2.03E-0009 2.03E-0009

0.1228 0.1283

0.1283 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a). Roční cyklus č. 3 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1

0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310

0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310 0.1310




2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009 2.03E-0009

0.1332 0.1386 0.1439 0.1493 0.1546 0.1601 0.1655 0.1708 0.1762 0.1815 0.1869 0.1924

0.1924 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a). Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.


Podlaha nad zeminou 1NP


20,0 C 20,0 C -15,0 C 5,0 C 21,0 C 50,0 % (+5,0%)


1 2 3 4 5 6 7

Název vrstvy

d [m]

Dlažba keramická Butylový tmel betonová mazanina PU folie Isover TDPT hyroizolace podkladní beton

0,010 0,004 0,060 0,002 0,055 0,0034 0,150

Lambda [W/mK]

1,010 0,240 1,230 0,160 0,033 0,210 1,230

Mi [-]

200,0 1350,0 17,0 16700,0 1,0 46600,0 17,0


II. Požadavek na součinitel prostupu tepla (čl. 5.2 v ČSN 730540-2) Požadavek: U,N = Vypočtená hodnota: U =

0,85 W/m2K 0,48 W/m2K

U < U,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Vypočtený součinitel prostupu tepla musí zahrnovat vliv systematických tepelných mostů (např. krokví v zateplené šikmé střeše).


1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok, nebo 5-10% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,216 kg/m2,rok (materiál: stropníhydroizolace). Dále bude použit limit pro max. množství kondenzátu: 0,216 kg/m2,rok Vypočtené hodnoty: V kci dochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. Roční množství zkondenzované vodní páry Mc,a = 0,0101 kg/m2,rok Roční množství odpařitelné vodní páry Mev,a = 0,0404 kg/m2,rok Vyhodnocení 1. požadavku musí provést projektant. Mc,a < Mev,a ... 2. POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mc,N ... 3. POŽADAVEK JE SPLNĚN.



Podlaha nad zeminou 1S Tomáš Aberl Bakalářská práce 27.3.2013


Podlaha na zeminou - tepelný tok shora 0.050 W/m2K


1 2 3 4 5

Název

Betonová mazan Separační vrst Tep. isolace I hydroizolace Základová desk

D[m]

0.0500 0.0016 0.0500 0.0042 0.1500

L[W/mK]

1.2300 0.1600 0.0360 0.2100 0.2300

C[J/kgK]

1020.0 960.0 840.0 1470.0 1020.0

Ro[kg/m3]

2100.0 1400.0 100.0 976.0 2200.0

Mi[-]

17.0 25000.0 3.0 188240.0 20.0

Ma[kg/m2]

0.0000 0.0000 0.0000 0.0000 0.0000


0.10 m2K/W 0.25 m2K/W 0.04 m2K/W 0.04 m2K/W


5.0 C 13.0 C 100.0 % 90.0 %

Měsíc

Délka[dny]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

31 28 31 30 31 30 31 31 30 31 30 31

Tai[C]

6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0 6.0

RHi[% ]

99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0 99.0

Pi[Pa]

Te[C]

925.3 925.3 925.3 925.3 925.3 925.3 925.3 925.3 925.3 925.3 925.3 925.3

5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0 5.0

RHe[% ]

Pe[Pa]

100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0 100.0

871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9 871.9



1.88 m2K/W 0.494 W/m2K 0.51 / 0.54 / 0.59 / 0.69 W/m2K



4.4E+0012 m/s 234.5 14.5 h


12.08 C 0.885

Číslo měsíce

Vypočtené hodnoty


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

9.1 9.1 9.1 9.1 9.1 9.1 9.1 9.1 9.1 9.1 9.1 9.1

f,Rsi,m

-------------------------------------------------------------

Tsi,m[C]

5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9

f,Rsi,m

-------------------------------------------------------------

Tsi[C]

5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9 5.9

f,Rsi

0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885 0.885

RHsi[% ]

99.8 99.8 99.8 99.8 99.8 99.8 99.8 99.8 99.8 99.8 99.8 99.8

Poznámka:




i

12.2 1347 1417

1-2

2-3

3-4

4-5

e

12.0 1347 1405

12.0 1324 1402

7.4 1324 1027

7.3 874 1023

5.1 872 880


1


0.1016

0.1016


1.522E-0009

Celoroční bilance vlhkosti: Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.009 kg/m2,rok Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 0.025 kg/m2,rok Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 15.0 C. Pozn.: Vypočtená celoroční bilance má pouze informativní charakter, protože výchozí vnější teplota nebyla zadána v rozmezí od -10 do -21 C. Uvedený výsledek byl vypočten za předpokladu, že se konstrukce nachází v teplotní oblasti -15 C. Bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle ČSN EN ISO 13788: Roční cyklus č. 1 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1

0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016

0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016



1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010


0.0004 0.0009 0.0013 0.0017 0.0022 0.0026 0.0031 0.0035 0.0039 0.0044 0.0048 0.0053

0.0053 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a). Roční cyklus č. 2 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci. Kondenzační zóna č. 1 Hranice kondenzační zóny Měsíc levá [m] pravá

2 3 4 5 6 7 8 9

0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016

0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016


1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010


0.0057 0.0061 0.0066 0.0070 0.0074 0.0079 0.0083 0.0088

10 11 12 1

0.1016 0.1016 0.1016 0.1016

0.1016 0.1016 0.1016 0.1016


1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010

0.0092 0.0096 0.0101 0.0105

0.0105 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a). Roční cyklus č. 3 V konstrukci dochází během modelového roku ke kondenzaci.


2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1

0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016

0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016 0.1016




1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010 1.67E-0010

0.0109 0.0114 0.0118 0.0123 0.0127 0.0132 0.0136 0.0140 0.0145 0.0149 0.0154 0.0158

0.0158 kg/m2

Na konci modelového roku je zóna stále vlhká (tj. Mc,a > Mev,a). Poznámka: Hodnocení difuze vodní páry bylo provedeno pro předpoklad 1D šíření vodní páry převažující skladbou konstrukce. Pro konstrukce s výraznými systematickými tepelnými mosty je výsledek výpočtu jen orientační. Přesnější výsledky lze získat s pomocí 2D analýzy.


Podlaha nad zeminou 1S

Rekapitulace vstupních dat Návrhová vnitřní teplota Ti: Návrhová venkovní teplota Tae: Teplota na vnější straně Te: Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai: Relativní vlhkost v interiéru RHi:

12,0 C -15,0 C 5,0 C 13,0 C 85,0 % (+5,0%)


1 2 3 4 5

Název vrstvy

d [m]

Betonová mazanina Separační vrstva Tep. isolace Isover hydroizolace Základová deska

0,050 0,0016 0,050 0,0042 0,150

Lambda [W/mK]

1,230 0,160 0,036 0,210 0,230

Mi [-]

17,0 25000,0 3,0 188240,0 20,0

I. Požadavek na teplotní faktor (čl. 5.1 v ČSN 730540-2) Požadavek: f,Rsi,N = f,Rsi,cr + DeltaF = 1,117+0,000 = 1,117 Vypočtená průměrná hodnota: f,Rsi,m = 0,885 Kritický teplotní faktor f,Rsi,cr byl stanoven pro maximální přípustnou vlhkost na vnitřním povrchu 80% (kritérium vyloučení vzniku plísní). f,Rsi,m < f,Rsi,N ... POŽADAVEK NENÍ SPLNĚN. Splnění požadavku ČSN 730540 je při vlhkosti vnitřního vzduchu nad 60% možné dosáhnout i takovým návrhem konstrukce, který zajistí bezchybnou funkci konstrukce při povrchové kondenzaci a který vyloučí riziko růstu plísní a nepříznivé působení kondenzátu na navazující konstrukce (při splnění požadavku na souč. prostupu tepla).

Pozn.: Povrchové teploty a teplotní faktory v místě tepelných mostů ve skladbě je nutné stanovit řešením teplotního pole.

II. Požadavek na součinitel prostupu tepla (čl. 5.2 v ČSN 730540-2) Požadavek: U,N = 0,73 W/m2K Vypočtená hodnota: U = 0,49 W/m2K Požadavek U,N byl stanoven pro podmínku vyloučení povrchové kondenzace. U < U,N ... POŽADAVEK JE SPLNĚN. Vypočtený součinitel prostupu tepla musí zahrnovat vliv systematických tepelných mostů (např. krokví v zateplené šikmé střeše).


1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční množství kondenzátu musí být nižší než roční kapacita odparu. 3. Roční množství kondenzátu Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok, nebo 5% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot). Limit pro max. množství kondenzátu odvozený z min. plošné hmotnosti materiálu v kondenzační zóně činí: 0,205 kg/m2,rok (materiál: hydroizolace). Dále bude použit limit pro max. množství kondenzátu: 0,205 kg/m2,rok Vypočtené hodnoty: V kci dochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. Roční množství zkondenzované vodní páry Mc,a = 0,0090 kg/m2,rok Roční množství odpařitelné vodní páry Mev,a = 0,0246 kg/m2,rok Vyhodnocení 1. požadavku musí provést projektant. Mc,a < Mev,a ... 2. POŽADAVEK JE SPLNĚN. Mc,a < Mc,N ... 3. POŽADAVEK JE SPLNĚN.

6.Protokol k energetickému štítku obálky budovy Identifikační údaje Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ) Katastrální území a katastrální číslo Provozovatel, popř. budoucí provozovatel

Rodinný dům Troubsko u Brna, k Aleji 48, 66448

Vlastník nebo společenství vlastníků, popř. stavebník Adresa Telefon / E-mail

Tomáš Aberl Okourhlá 12 Brno /

Tomáš Aberl

Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy, nezahrnuje lodžie, římsy, atiky a základy

872,5 m3

Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy

592,1 m2 0,68 m2/m3

Objemový faktor tvaru budovy A / V Typ budovy

Převažující vnitřní teplota v otopném období θ im

20 °C -15 °C

Venkovní návrhová teplota v zimním období θ e

Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí Ochlazovaná konstrukce

Plocha

Požadovaný (doporučený) součinitel prostupu tepla UN (Urec) [W/(m2·K)]

Činitel teplotní redukce

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla

bi [-]

HTi = Ai . Ui. Bi [W/K]

Ai [m2]

Součinitel (činitel) prostupu tepla Ui (ΣΨk .lk + Σχj) [W/(m2·K)]

okna

48,7

0,76

(

)

1,00

37,0

Zdivo Porotherm

229,9

0,16

(

)

1,15

42,3

Zdivo Poro+ izo

17,2

0,20

(

)

1,00

3,4

střešní okna

10,2

1,00

(

)

1,00

10,2

střešní kce šik

117,1

0,15

(

)

1,00

17,6

terasa- plochá

44,4

0,16

(

)

1,00

7,1

dveře

2,7

1,50

(

)

1,15

4,6

podlaha 1NP

62,5

0,48

(

)

1,00

30,0

strop 1S – 1NP

59,5

0,20

(

)

2,33

27,7

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

) (pokračování)

(pokračování)

Celkem

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

(

)

592,2

Konstrukce požadavky na součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2.

179,9

Stanovení prostupu tepla obálky budovy Měrná ztráta prostupem tepla HT

W/K

179,9

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A

W/(m 2·K)

0,30

Výchozí požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla podle čl. 5.3.4 v ČSN 730540-2 pro rozmezí θ im od 18 do 22 °C

W/(m2·K)

0,59

Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rec

W/(m2·K)

0,38

2

Požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,N

W/(m ·K)

0,50

Jednotka

Hodnota

Požadavek na stavebně energetickou vlastnost budovy splněn. Klasifikační třídy prostupu tepla obálky hodnocené budovy Hranice klasifikačních tříd A–B B–C

Veličina 0,5·Uem,N 0,75·Uem,N Uem,N

C–D D–E E–F F–G

1,5·Uem,N 2,0·Uem,N 2,5·Uem,N

2

0,25

2

0,38

2

0,50

2

0,75

2

1,00

2

1,25

W/(m ·K) W/(m ·K) W/(m ·K) W/(m ·K) W/(m ·K) W/(m ·K)

Klasifikace:

Datum vystavení energetického štítku obálky budovy:

15.5.2013

Zpracovatel energetického štítku obálky budovy:

Tomáš Aberl

IČ: Zpracoval:

Podpis:

………………………………….

Tento protokol a stavebně energetický štítek obálky budovy odpovídá směrnici evropského parlamentu a rady č. 2002/91/ES a prEN 15217. Byl vypracován v souladu s ČSN 73 0540-2 a podle projektové dokumentace stavby dodané objednatelem.

7.

Seminární práce Střešní krytiny

Obsah Historie a současnost střešních krytin……………………………………………………………………………… 3 Krytina z dřevěných šindelů…………………………………………………………………………………………….. 5 Krytina z bitumenových šindelů……………………………………………………………………………………… 10 Keramické tašky…………………………………………………………………………………………………………….. 14 Betonové tašky……………………………………………………………………………………………………………… 21 Břidlicová a vláknocementová krytina……………………………………………………………………………. 23 Kovová krytina………………………………………………………………………………………………………………. 29 Skládaná kryti z plechu…………………………………………………………………………………………………… 32 Vlnitá střešní krytina……………………………………………………………………………………………………… 36 Seznam použité literatury………………………………………………………………………………………........ 37

Historie a současnost střešních krytin Už od samého počátku stavitelství lidé pokrývali svá obydlí různou formou střešní krytiny. Vše vycházelo z nutnosti schovat se před nepříznivými vlivy počasí a nemoknout, či naopak „neusmažit se“ v nehostinné přírodě naší planety Země. I přes to ovšem mnoho poznámek o střešních krytinách v knihách a poznámkách zaměřujících se na stavitelství nenalezneme. V pravěku pokrývali lidé své příbytky nejrůznějším materiálem, který zrovna měli po rucechvojím, palmovými listy, rákosem, slámou, kůžemi. Podobné materiály dodnes používají i některé domorodé kmeny v Africe, Polynésii, apod. Prvními pokrývači byly ovšem ženy, totiž měli povinnost starat se o společné příbytky. V suchých oblastech s nedostatkem dřeva, kůží a dalších materiálů potřebných k pokrytí domu, jako například v Malé Asii, Egyptě apod. se střechy stavěly ploché, pouze s mírným spádem. Základem takové střechy byly kmeny stromu, či silnější tyčoviny. Konstrukce se hustě propletla proutím a povrch se pokryl hliněnou „Vepřovicovou mazaninou- jílová kaše smíchaná s obílím, plevami a na drobno nasekanou slámou. Ostré slunce celou střechu „vypálilo“ a ta se stala velmi pevnou a odolnou- dalo se po ní chodit. Kvůli malému množství srážek tato střecha příliš neutrpěla a případné díry se zacpaly jílem. Její výhodou ovšem byla dobrá tepelná izolace, která v období horka držela v domě příjemný chlad. V oblastech bohatý na déšť a mlhy tyto střechy nepřicházeli v úvahu. A tak jakmile začalo být v přírodě nedostatek zvěře pro lov, a člověk se usadil a začal pěstovat obilniny, vylepšilo se i stavitelství. Přestal používat k zastřešení kůži zvířat a nahradil ji slámou z obilnin, případně rákosem- stébla se nerozpadala a dlouhou dobu držela tvar. Došková střecha se dá tudíž považovat za jednu z prvních krytin, co člověk používal. Došková střecha má skutečně dlouhou životnost, kvalitně udělaná vydrží klidně i 100 let. Její nevýhoda tkví ovšem ve veliké hořlavosti. Toto negativum se snažili lidé kompenzovat vkládáním do stébel slámy a sukulentní rostlinu rodu Sempervivum, u nás známou jako netřeskachtěli především zamezit aby do domu udeřil blesk. Zda tato metoda fungovala ovšem nevíme. V oblastech velmi zalesněných, s malým množstvím orné půdy, pokrývali lidé svá obydlí především malými prkénky – šindeli. Šindele se vyráběli štípáním sekerou po vlákně dřeva. Později se nahrubo naštípaly a upravily do daného profilu. Dnešní způsob řezání na pile a frézování žlábků není ovšem tak kvalitní. Neboť se narušuje vlákno a buněčná stavba dřeva- dřevo rychleji hnije. Šindelové střechy se v průřezu historií staly přímo skvostnou ukázkou nádherné tesařské práce „umělců“ pokrývačů, kteří jimi dokázali pokrýt prakticky jakoukoliv střechu. Jejím úhlavním nepřítelem byl ovšem stále oheň. Není proto divu, že jakmile měli lidé prostředky, začali si střechy pokrývat nehořlavou krytinou. Záleželo na lokalitě, ve které lidé zrovna žily. Když se v okolí

nacházel vrstevnatý kamenný lom, pokrývali si lidé mírné střechy kamennými deskami. Strmé střechy, obzvláště věží, se ve středověku také vyzdívaly jemně vyhlazenou vápennou maltou. Tyto střechy se vyznačovali dlouhou životností, ale také pracností a velkou cenou. Proto se s nimi můžeme setkat jen ojediněle. Mnohem levnější a dostupnější krytinou se stali hliněné pálené střešní tašky. Vynalezené spolu s pálenou cihlou ve starém Sumeru. Dlouho byly nazývané střešní cihly. Ačkoliv jejich výroba sahá až so roku 3000 BC, v Evropě je začali používat a staří Řekové a Římané. U nás se jejich výroba rozběhla až ve středověku. V průběhu let se pálená střešní krytina stala tou nejrozšířenější. Bylo vymyšleno velké množství tvarů a způsobů uchycení- Profilované tašky pro prejzové střechy- Dolní řada tašek - korýtek - měla spoje kryté horní řadou - kůrkami neboli prejzy. Mezi další tvary patřily esovky, bobrovky a později tzv. francouzské drážkované vlnovky. Všechny tašky se zavěšují na výstupek- pupek, na střešní latě připevněné ke krovu. Vznikli i tzv. dvakrát pálené tašky (po druhé vypálené s barevnou glazurou), vyznačují se především svou estetickou stránkou, kvalitou zaručují dlouhou životnost a také svou velikou cenou. Tato krytina na střeše tvoří barevnou mozaiku a dokresluje skvostná architektonická díla, např: dóm v Košicích, chrám St. Galen ve Švýcarsku, nebo Matyášův chrám v Budapešti. Již mnoho let se také používá i betonová krytina- střešní tašky odlévané z řídkého betonu do forem. (V posledních dobách opět přichází na trh, zejména pro nedostatek kvalitního jílu pro výrobu pálených střešních tašek) Velkým zájem v průběhu historie zaznamenala také břidlicová střecha, vyráběná z tenkých osekaných destiček, přibitých k latím krovu, nebo přímo na bednění. Počátkem 20-tého století ovšem vytlačila břidlici obdobně kladená azbestocementová desková krytina, známá jako eternit. Tento způsob zastřešování byl levný, krytina byla lehká avšak kvůli pozdějšímu výzkumu nepříznivých účinků azbestu na lidský organismus, se její výroba zastavila. Mezi další střešní krytiny můžeme zařadit plech, používaný již od dob baroka. V té době b1yl plech velmi drahý, především vyrobený z mědi. Měď zaručovala dlouhou životnost, především díky vrstvě oxidů, která se vytvoří na měděné desce v průběhu let (zvaná měděnka) a zaručuje dlouhou životnost a dobrou ochranu. Pozinkovaný plech brzy zkorodoval a jeho využití se tak zaměřilo především na levné domy určené ke krátkodobému užívání. Chvíli se dokonce střechy zastřešovali hliníkovými dílci. Tyto byli sice odolné, ovšem jejich estetika byla až nepříjemná. Častou používané střešní krytiny jsou také živičné lepenkové pásy. Vyrobené z papíru, tkanin, fólií a jiných vložek. Vrství a lepí se k sobě živicí a jinými asfaltovými pojivy. Teplem se k sobě připojí a jejich pokládka je velmi rychlá. Nicméně tato střešní krtina se rychle a lehce poškodí, brzy stárne a přestává plnit svou funkci.

Krytina z dřevěných šindelů Typy dřeva-

Na výrobu šindelů se používá nejkvalitnější dřevo, dostupné v dané oblasti. Pro dub jsou typické pobaltské země, střední Evropa, USA, Skandinávie, apod. Dále se používá smrkv jihovýchodní Evropě, Skandinávii, Francii. Lze využít i osikového dřeva- pobaltské země, východní Evropa. Borovice je typická pro střední a východní Evropu a Skandinávii. Modřím se využívá především v Kanadě, Francii a Skandinávii. Výroba šindelůRozlišujeme dvě základní výroby šindelů. Prvním typem jsou tzv. řezané šindele, tím druhým pak šindele štípané. Řezané šindele jsou vyřezané z polen pilou, jejich předností je především rovný, hladký povrch. Na tento druh šindelů je potřeba použít jen velmi odolné dřeviny vůči nepřízni počasí. Vyrábí se především šikmým řezem, když jsou vyráběné z velkých kmenů můžou se řezat i směrem radiálním. Štípané šindele se vyrábějí pomocí nože klínového tvaru, který šindel odštípne z polena. Tato metoda zaručuje lepší kvalitu šindele, než u řezaného typu, nevýhodou ovšem zůstává nerovnoměrný povrch. Když má šindel velikou nerovnost, upraví se stahovacím nožem. Tím ale i částečně nařežou vlákna dřeva. Jejich výroba se pak řídí podle stromů, ty musí být rovné a lehce štípatelné. Jako šindele pro střešní krytinu lze použít pouze šindele s třídou kvality 1. Na stěnu a podřadnější budovy i šindele s třídou kvality 2.

Požadavky na kvalitu první třídu: Štípané šindele Borovice Trhliny

Modřín Nedovolené

Běl

Nedovolené

Větve

Smrk, jedle

Pevně rostlé jen do průměru 20mm

Dub

Jen v horní třetině

Deformace

Odchylka do 4% ze součtu délky a šířky šindele

Řezané šindele Borovice Trhliny Běl

Smrk, jedle Modřín Pouze když neovlivní použitelnost

Dub

Nedovolené

Větve

Jen v horní třetině, když jsou pevně srostlé

Nedovolené

Dále se u šindelů musí dodržet následující požadavky: -Sklon letokruhu

-Stojatý až šikmý- letokruhy s úhlem 90-30° k šířce šindele

-odchylka vlákna

-Do 50mm od paralely k boční hraně ve vzdálenosti 300mm od paty

- barva

-je ovlivněna přírodními vlastnostmi dřeva

-místa narušená působením hmyzu -nejsou povolena Šířka šindelů

- normální šířka je 80mm a více, 20% dodávky může obsahovat šindele širší 75mm, 10% dodávky může obsahovat šindele širší 65mm

Tvarování Při štípání šindelů vznikne obvykle klínový tvar, ten umožňuje přístup vzduchu mezi horní plochy. Rozlišujeme klínové šindele a paralelně tvarované šindele. U klínových šindelů se odštípne destička, poleno se otočí o 180° a odštípne se destička z druhé strany. Tím vznikají různě tlusté šindele, tato nerovnost se dá upravit pomocí stahovacího nože. Šindele se ukládají štípanou stranou ven (je hladší). Paralelně štípané se vyrábějí obdobně, ovšem musí být vyrobeny jen jako štípané šindele ze dřeva které je mimořádně odolné vůči vlivům počasí. Paralelně řezané šindele se nedělají. Biologické vlastnosti dřeva

Dřevo, jakožto organický materiál má hydroskopické vlastnosti. Za vlhka přímá vodu a přitom se roztahuje a za sucha se vysouší a ztrácí svůj objem. Šindele které velmi těsně doléhají na sebe si udržují vlhkost (víc jak 20%), což je živnou půdou pro hmyz a houby. Vhodné dřeviny potřebné pro výrobu šindelů, obsahují v jádru látky, kyseliny a živce, které chrání proti škůdcům a houbám. Tyto dřeviny nepotřebují další ochranu, jinak je nutno dřeviny proti těmto vlivům ochránit. Mezi takové dřeviny patří kaštan, dub, modřín a akát. Ochrana dřeva Jako konstrukční ochranu dřeva se používá třívrstvá krytina. Konstrukce musí být dobře větraná a uložená na kontralatích, které vytvářejí větratelnou vrstvu. ¨ Pro chemickou ochranu dřeva se používají 3 typy prostředků. 1) obsahující olej, bez rozpouštědla (rostlinné oleje, včelí vosk) 2) obsahující olej a rozpouštědlo (bezpigmentové, obsahující pigment) 3) s obsahem solí, bez rozpouštědla (soli CFA a CKA)¨ Lazury a krycí nátěry se používají u malých ozdobných střech, nesmí ovšem snížit paropropusnost dřeva. Požární odolnost Jelikož řezané šindele s kvalitou třídy 1, jsou třívrstvé a dobře na sebe přiléhavé, tak se považují za tvrdou krytinu. Proto jsou dostatečně odolné proti ohni a vyzařujícímu teplu. Štípané šindele mezi sebou mají vzduchovou vrstvu a tudíž se považují za měkkou krytinu. Konstrukční řešení, pokládání Klasické dřevěné šindele se vyrábějí v rozměrech 120-800mm na délku a 60-120mm na šířku, jejich tloušťka je minimálně 8mm. Štípané šindele dosahují délky 600-900mm a šířky 70300mm, přičemž jejich tloušťka je minimálně 15mm. Klasické dřevěné šindele se kladou ve třech vrstvách, v úžlabích ve čtyřech vrstvách na vazbu. V jedné střešní rovině mají šindele stejnou délku. Když je sklon střechy menší jak 30°, měli by být šindele delší. Jakmile má střecha sklon pod 22° musí se šindele delší dobu promáčet. Rovnoběžně štípané šindele se také kladou ve 3 vazbách a používají se při sklonu střechy 17-22° na vazbu. Všechny šindele se musí klást s dilatačními spárami 1-5mm Je potřeba vytvořit boční přesah minimálně 20mm. Pro připevňování šindel se používají hřebíky, když je šindel široká 60mm, připevní se pouze jedním hřebíkem, pokud jsou šindele širší, připevňují se hřebíky dvěma. Hřebík se následně musí přikrýt řasou šindelů minimálně 30mm. Při zatloukání se do spodní konstrukukce nesmí vniknou víc jak 20mm. Pro přibíjení se používají hřebíky s plochou hlavou, pozinkované, nebo z nerez oceli. Detaily uložení šindele

Hřeben- Oboustranně stykované šindele- Krytina se začne klást ze závětrné strany ve třech vrstvách. Podle potřeby zde lze vytvořit i větrací otvory, opatřené mřížkou, pod vodorovnou hřebenovou řadu lze vložit plechový pás z olova zinku, nebo mědi, zabraňující růst mechů a řas.

Nastavené nároží- vhodný u střech s různým sklonem, šindele se na hřebeni odřežou podél hřebenové čáry a zakryjí se šindeli oboustranně přiloženými, opět ve 3 vrstvách.

Nároží kladené na vazbu-

Úžlabí- musí být kladeno min. ve 4 vrstvách, pod úžlabím musí být podkladní kovová deska (pokud má střecha sklon víc jak 26°, jinak se deska vkládat nemusí). Šířka desky 120-160mm, tloušťka 30mm. Úžlabí kladené na vazbu

Úžlabí s natočenými šindeli

Komín Oplechování musí být minimálně 30 cm vysoké a musí zasahovat 20 cm pod šindele. Vzdálenost mezi komínem a šindele musí být min. 100mm, kvůli odstraňování nečistot. Podkladní konstrukce Hydroizolace se umísťuje na celoplošné bednění, v podobě plastových folií. Bednění nesmí pružit, mezi deskami bednění se nechá mezera, kvůli lepšímu odvětrání. Sanace a údržba Podle empirického pravidla, životnost šindelové střechy odpovídá sklonu dané střechy ve stupních. Čím lépe se krytina odvětrává, tím větší má střecha životnost. Životnost střechy zkracují i mechy, lišejníky a jiné nečistoty které udržují v konstrukci vodu. Pokud šindel shnije, dá se jednoduše vyměnit.

Krytina z bitumenových šindelů Materiál: Bitumen se vyrábí z ropy, jako usazenina vzniklá po destilaci ropy. Součástí bitumenů jsou matleny, které v sobě mají rozptýlené asfalteny, ty tvoří potřebný gelový stav. Pro šindele užíváme následující druhy Bitumenů: Destilační bitumen- základní bitumen vzniklí při destilaci ropy. Oxidační bitumen- Vzniká foukáním vzduchu do žhavého destilačního bitumenu, bitumen zmenší svůj objem a zvýší se koncentrace asfaltenů. Takový bitumen je pak velmi elastický a má zanedbatelné plastické deformace. Polymerbitumen- vzniká směsí destilačního bitumenu a polymerů. Jejich vlastnosti určují dané polymery (podle potřeby- lepší elastické vlastnosti, lepší chem. Odolnost, lepší plasticita, větší tuhost, apod..) Plněné bitumeny- vznikají kombinací bitumenu a paliva, např. minerální moučky. Ty pak zlepšují odolnost bitumenu, např. proti počasí, lepší nárazová pevnost, lepší plasticita, apod. Výroba bitumenových šindelů Vytvoří se tzv. bitumenový pás. Ten se skládá ze tří složek: Nosné vložky, bitumenem a posypem z prachu kameniva nebo drti. Nosná vložka může být buď organická- rouno z umělých vláken a lepenka z dřevěných pilin, nebo anorganická- pletivo, rouno ze skleněných vláken. Nosná vložka se dále nechá nasáknout rozžhaveným bitumenem, obalí se oxidačním bitumenem a polymerbitumenem a nakonec se z jedné strany nanese kamenná drť (břidlice, čedič, keramický

granulát, kamenný písek). Jako konečná fáze se z pásů vyřezají šindele. Kvalita šindele závisí na dobré přilnavosti a spojitosti kameniva. Šindele se mohou vyrábět v různých barvách. Chemické vlastnosti Bitumen je velmi dobře chemicky odolná střešní krytina, odolává vlivům kys. Uhličnaté, anorganických louhů, solím, či agresivním vodám. Jeho odolnost je přímo úměrná tvrdosti šindele. Při zvýšených teplotách z něj unikají lehké prchavé součásti. Fyzikální vlastnosti Bitumenový šindel je termoplastická látka. Čím vyšší teplota, tím nižší je tvrdost bitumenu, až nakonec přejde do kapalného stavu. Krátkodobý tlak vyrovnají dobré plastické vlastnosti. Dlouhodobý tlak donutí bitumen přetvořit svůj tvar. Požární odolnost Musí být prověřena autorizovanou osobou. Bitumenový šindel je označen jako tvrdá krytina a proto dobře odolává vzduchem šířícímu se ohni a sálavému teplu. Záklop Bitumenové šindele se musí přitloukat na podkladní bednění, to tvoří buď podkladní desky, nebo dobře vyzrálá podkladní prkna. Desky i prkna musí splňovat požadavky místních stavebních předpisů (jakost, typ, tloušťka, apod.) Jako desky se používají buď OSB desky typu 3 a 4, nebo vodovzdorná překližka. Oboje materiály nesmí nasávat okolní vlhkost a kroutit se. Jejich uložení může být na střeše buď přímo na krokvích, nebo na latích (tenčí desky).

Pr kna využívaná jako bednění nesmí být širší jak 150mm a tlustší jak 25mm.

Podkladní pásy Jejich funkcí je lepší ochrana střechy proti klimatickým vlivům. Musí být instalovány maximálně rovně aby nevznikla vyboulenina, která by se projevila i na šindeli. Podkladní pásy také vyrovnávají drobné nerovnosti bednění. -pro střechy se skonem 15-20° je doporučeno použít SBS modifikovaných pásů- nepropustí vodu ani kolem hřebíku. Pásy dlouhé 3-4m naneseme na střechu s přesahem 150mm na delší straně a 80mm na kratší straně a připevníme připínáky. Teplota vzduchu nesmí klesnout po 5°C. -pro střechy se sklonem 21° a více, použijeme pás se sklenou výztuží. Pás na delší vodorovné straně musí mít přesah 100mm a na kratší horizontální straně 50mm. Do bednění se přibije hřebíky Pokládka šindelů Pro snažší šindelů se vytvoří tzv. pomocné linky, které skouží jako vizuální pomůcka pro správné rovné položení šindele dělí se na kolmé a vodorovné. Pro dlouhé střechy se začíná od středové kolmé linky pro přesně symetrické rozmístění šindelů. Aby se šindele s k sobě dobře přilepily svými aktivními termobody je potřeba dostatečné teploty a vystavení slunečnímu zářeni. Při nižších teplotách může nastat stav kdy se šindele k sobě nepřilepí a při silnějším větru se mohou z konstrukce střechy odtrhnout. Pro zaručení přitavené je možno šindel opatrně přihřát teplovzdušnou pistolí. Postup pokládání: nejdřív se položí tzv. startovací řada šindelů, začne se od středové linky. Startovací řadu položíme podle ohybu plechové okapnice přes dřevěný záklop. Přes startovací řadu položíme prví řadu, již plné délky. Další řady vkládáme v polovině tabule. Startovací řada má přesah cca 6-10mm přes oplechování.

1. pomocné horizontá lní linky

2.pomocné vertikální linky 3.startovací řada 4.první řada 5.druhá řada 6.třetí a další řady Jako pojivo je nutno také použít hřebíků, musí se požít nerezové, nejlépe pozinkované hřebíky, měděné, či tvrzené hliníkové. Jejich délka se pohybuje od 25 do 28mm na hřebeni 3235mm v úžlabích. Hřebík musí být upraven aby nevylézal ven. Velikost hřebíků závisí na materiálu záklopu. Pro prkenný záklop se používají tenké hřebíky, pro OSD desky naopak hřebíky tlusté. Hřebíky nesmí být vidět. Detaily Hřebeny a nároží- je nutné dodržet aby hřebíky nebyly u vrchní řady šindel vidět, pokud by vidět byly, je nutné přidat další řadu. Jako hřebenáče lze použít jakýchkoliv šindelů, s výjimkou bobrovky, hřebík na poslední položeném šindeli zamázneme plastickým cementem.

Úžlabí- dlíme jej na otevřené a proplétané, otevřené úžlabí má délku 10m , linka začíná 75mm od středu úžlabí u hřebene a končí u okapové hrany 175mm od středu v obou směrech. Poslední zatlučený hřebík se zatluče 150mm od středové linie zbylých 50mm šindele se podmaže tenkou vrstvou plastického cementu. Proplétané úžlabí se vyznačuje střídáním proplétání šindelů z pravé a levé strany. Poslední šindel bude přesahovat 300mm do protější strany úžlabí, kde se přibije hřebíkem. 150mm od středu úžlabí nesmíme přibít žádné hřebíky. Sanace a údržba

Bitumenové šindel vydrží min. 30 let. Čím světlejší je povrchová ploch, tím déle vydrží. Pro delší životnost je ovšem nutné šindele dobře ošetřovat. Tj. zamezit ukládání nečistot, chránit před plísněními, kořeny nafoukané vegetace, poruchami a ucpáním odvodňovacích kanálků.

Keramické tašky Výroba Pro výrobu pálených střešních tašek se používají těžené hlíny a jíly. Čistá hlína se prakticky nevyskytuje a obsahuje v sobě jíl. Pro výrobu střešních tašek se používá jíl s obsahem hlíny 4060%. Tašky se nejprve vymodelují do patřičné formy a následně vypálí v peci. Směs pro vypalovaní prochází různými úpravami aby se co nejvíc zvýšila kvalita výrobku. Když hovoříme o plastické hlíně, tak do ní pro její lepší odolnost přidáváme křemenný písek, nebo cihlové úlomky, pokud je surovina naopak málo plastická, je nutné nejprve odstředit křemíkové složky. Následně se do hlíny přidá tavidlo (vápno) a voda. Směs se nech= 3-14 dní ležet a poté je připravena k dalšímu procesu. Tvar tašky zajišťují stroje které vytvoří jeden dlouhý pás, ze kterého se buď přímo nařežou na dílce dané tašky- tzv. tažení (drážková tažená taška, bobrovka) pás dále projede lisem kde se vyrazí potřebný tvar tašky- ražení. Zabarvení Zbarvení tašky určuje přirozený podíl kovu v surovině. Hydroxidy železa se vypálí na tmavě červený oxid železa. Vysoký podíl manganu způsobí tmavě hnědé zbarvení. Bledě béžová barva tašky svědčí o nízkém podílu železa a vysokém podílu vápníku. Další možností jak tašku zabarvit je pomocí redukce podílu kyslíku v oxidech železa. Do suroviny se přidá olej ,který odčerpává při pálení kyslík, jelikož oxid železa pak nemá kde kyslík brát, zredukuje se na oxid železnatý a taška získává šedomodré zbarvení¨. Pokud nechceme tašku zbarvit přirozeně, můžeme použít také nabarvovacích metod, buď Engobu, nebo Glazuru. Engoba vytvoří matný povrch, zatímco glazura povrch lesklý. V obou případech se jedná o tenký povrch lehce tavitelné hlíny, nebo jílu, do kterého jsou přimíchány patřičné složky. Jak Engoba, tak Glazura se nanášejí před vypálením, namočením celé tašky v potřebném roztoku. Glazura ovšem na rozdíl od Engoby zcela uzavírá keramické póry. Chemické vlastnosti Keramická taška dobře odolává účinkům okolního prostředím, je chemicky velmi odolná. Velmi dobře také odolává UV záření. Keramická taška nesmí obsahovat soli a jiné škodlivé látky, které by mohli vést k narušení tašky. V opačném případě nesmí být taška použita k zastřešení budovy.

Ker. Taška také musí dodržovat svou trvalou stálost danou tabulkou. V opačném případě mění své mechanické namáhání a ovlivňuje pokrývačské práce. Taška kvůli své pórovitosti propouští v malém množství vodu, naštěstí tato vlastnost v konečném důsledku neovlivní prosakování střechy. Keramická taška musí být také mrazuvzdorná, na jejím povrchu se nesmí objevit trhlinky apod. mrazuvzdornost se kontroluje v laboratoři. Závisí na různých klimatických oblastech. Druhy keramických tašek Keramických tašek se vyrábí několik druhů. Jsou to ploché tašky bobrovky, drážkované tažené tašky, drážkované ražené tašky, korýtkové tašky, Tašky se na sebe stykují přesahem, drážkové tašky navíc obsahují jednu nebo dvě drážky k zamezení průtoky vody. Vzájemnou polohu tašek určuje vzdálenost podkladních latí. Dimenze podkladních latí závisí na sklonu, tíze krytiny, zatížení sněhem, zatížení latí pohybem osob při montáži, apod. dimenze se pohybují v rozmezí 30/50-40/60mm. Ve vertikálním směru jsou tašky stykovány přesahem s jednou nebo dvojitou drážkou, nadvýšením u korýtkové tašky, nebo bobrovkou. Tašky ukládáme buď na sucho nebo do malty. Ukládáním do malty ovšem zamezujeme volné dilataci, což má vliv na životnosti krytiny. V dnešní době se mnohem více používá ukládání na sucho a kotvení mechanickými prostředky- plechové příponky a vázací drát. Bobrovky-

02 – bobrovka na hřeben, 08 – bobrovka na připojení hřebene, 13 – celá pultová taška, 14 – poloviční pultová bobrovka, 26 – štítová bobrovka pravá, 27 – poloviční štítová bobrovka pravá, 00 – celá bobrovka, 01 – poloviční bobrovka, 19 – okapní bobrovka, 34 – pozitivní lomená bobrovka,

38 – negativní lomená bobrovka, 42 – odvětrávací bobrovka, 44 – bobrovka s větracím nástavcem, 45 – bobrovka s anténovým nástavcem Bobrovky se vyrábějí tažením, mohou být buď hladké nebo rýhované s lícní plochou. Tašky jsou uloženy na laťování ozubem, při větších sklonech střechy i za pomoci hřebíků, vrutů, nebo příchytek. V Horizontálních spárách jsou stykovány pouze přesahem. Při pokládání bobrovek rozlišujeme 2styly: Šupinovou skladbu a korunovou skladbu. Šupinová skladba

Korunová skladba

Vzdálenost latí při šupinové skladbě je 145 165mm, při korunové skladbě 290 – 330mm.

–

U bobrovek je dále nutné dodržet tyto konstrukční zásady spojené se sklonem střechy: 25 - 30° - nutné plné podbití a provedení pojistní hydroizolace 30 - 45 ° - 30° je minimální sklon pro pokládání na latě 45 - 60° - každá třetí bobrovka musí být upevněna dvěma hřebíky 60 - 70° - každá bobrovka opatřena dvěma hřebíky 70° a více – každá bobrovka opatřena dvěma šrouby Tažená drážková keramická taška

Stadler

Steinbruck

Standartart

Tyto tašky se zpravidla neupravují ani Glazurou, ani Engobou. Krytina je lehká a dobře těsní ve spárech. Pokládají se na střechy s ideálním sklonem 40°. Latě dáváme do vzdáleností 280320mm, podle sklonu střechy. První lať u okapu se přibije nastojato, poslední lať u hřebene cca 50mm od hrany hřbetu. Jakmile má střecha sklon vyšší jak 45° je nutné tašky k latím přivázat, buď sponami, nebo vázacím drátem, uchyceným ke hřebíku, zatlučeném do latě. Postup montáže: Na každou lať náleží jedna řada tašek, tašky se pokládají zleva doprava.

Ražené drážkové tašky

Rovné střešní tašky- Krycí šířka tašek je 195-205mm, délka se pohybuje mezi 340-350mm.

Francouzská taška- na lícní straně na boku tašky má dva žlábky, které zapadají do sousedních tašek. Na horní straně jsou dvě jamky, které zapadají ozuby do horní tašky. Na druhé straně má dva háky, které drží tašku na latích. Zlepšenou taškou je Francouzkou tašku 14- má hluboké drážkování, odolná proti bouřkovým dešťům. Další typ je Francouzská taška 12, což je novější verze tašky 14. Taška Brněnka- Podobná jako Francouzská taška, má dvojité drážkování, jejích znakem je měnitelná krycí délka v rozmezí až 60mm- vzdálenost latí: 280-340mm Taška univerzál 12- jedná se o nový velkoformátový výrobek, má dvojité boční drážkování a drážku v hlavě tašky.

Korýtkové tašky- prejzy Krytina je tvořena dvěma prvky- korýtkem (hákem) a kůrkou (prejzem). Korýtko se uloží na laťování a doprostřed mezi dvě korýtka, směrem nad ně se uloží do malty kůrka. Jelikož se musí krytina ukládat do malty, jedná se o velmi pracnou a náročnou řemeslnou práci, kterou musí zastávat odborná firma. Jejich využití se uplatňuje zejména u památkových budov. Jedná se o těžkou krytinu, pro to latě musí mít průměr minimálně 40/60mm, rozložení latí musí být velmi přesné, jejich maximální vzdálenost je 320mm a přesah krytiny 60mm. Při větším sklonu střechy se musí krytina k latím přibít, či přišroubovat. Malta se nanáší buď přímo při montování na korýtka a přitlačí se kůrkou, nebo je již nanesena ze 1/3 na kůrce a přitlačením na korýtko se vytlačí pod celé ploše.

Betonové tašky Výroba Betonové tašky už jak název napovídá se vytvářejí z betonu, konkrétní složení je 71% písku, 18%cementu, 7,5% vody, 3% minerální moučky z vápence a 0,5% vysokopecní strusky, na zbarvení oxidů kovu. Horní hranice křemičitého písku je pak 4mm. Používá se portlandský cement. Automatické dávkovací zařízení namíchá beton, ten se vpraví do míchačky a následně jej lisovací válec uválí do nekonečného pásu. Z nekonečného pásu se vyřežou tašky, které se nakonec upraví do konečné podoby tašky. Dále tašky putují do vytvrzovacích komor, kde stráví 8-12 hodin a dosáhnou zde pevnosti 60-70%. Pro ochranu a chtěné zbarvení se na tašku nanese akrylátová vodorozpustná barva, obsahující polymerní disperzi, minerální moučku vodu a pigment. Tato vrstva dává tašce patřičný vzhled a chrání ji proti povětrnostním vlivům, chemikáliím a mechanickému namáhání.

Maloformátové tašky- bobrovky Tato krytina je prakticky stejná, jako keramická taška bobrovka. Jejich uložení na střechu je proto obdobné. Vyrábějí se i dvojité tašky, sloužící jako ukončovací krytina na okraji.

Dvojitá taška(šupinové)

Zdvojená taška(korunové)

Minimální sklon u bobrovek je 25°, lépe ovšem 30°. Rozměr latí závisí na zatížení, minimální rozměry jsou 30-50mm. Klade se prakticky stejně jako keramické bobrovky- šupinově, korunově. Speciální tvarovky jsou odvětrávací tašky, tašky pro průchod antény, prosvětlovací tvarovky z plexiskla, proti sněhové tvarovky a další. Speciálními pokyny se řídí výpočet množství a rozmístění sněholamů a protisněhových tvarovek a protisněhových zábran v ploše střechy, vyráběných z pozinkovaného plechu potaženého umělou hmotou. Rozložení těchto prvkům závisí na sklonu střechy a na předpokládaném zatížení od sněhu.

Velkoformátové betonové tašky

Navrhují se pro střechy od 17°. Pokládají se na závěsné latě. Velikost průřezu je závislá na vzdáleností krokví. Minimální průřez má velikost 30/50mm. Rozteč latí se řídí potřebnou velikostí překrytí tašek a sklonem střechy. - 17° - 22° - nutné bednění s pojistnou hydroizolací, min. překrytí je 105 mm, - 22° - 25° - max. 315 mm, min překrytí 105 mm, - 25° - 30° - max. 330 mm, min. překrytí 90 mm, - nad 30° - max. 340 mm, min. překrytí 80 mm. Střešní krytina se klade na závěsné latě, při sklonu 45°a víc se každá druhá až třetí taška musí uchytit příchytkou. Při sklonu 60° se uchytávají všechny tašky. Tašky se kladou na střih, tím se dosáhne dokonalého spojení dvou sousedních tašek.

Břidlicová a vláknocementová krytina Břidlice Vznikla usazením bahenní masy na mořském dně cca před 350-450mil. let. Na masu působil velký tlak, který masu zhutnil a ta při horotvorné činnosti a mírné teplotě zvrásnila a zkrystalizovala. Nejlepší pro používání je jílovitá břidlice, obsahující slídu, křemen a živec. Výroba Vše začíná těžbou v dolech, ve střední Evropě v podzemních, cca 70m, jinde ve světě se její těžba dělá i v povrchových dolech. Z jednoho dolu vyhoví potřebné kvalitě zhruba 5-20% břidlice. Bloky břidlice se pak nasekají na surové kameny tl. 5mm, které se nakonec vyřezají, vyfrézují, nůžkami, nebo kladivem na břidlici do patřičného tvaru. Chemické vlastnosti Barva břidlice je určena místem výskytu, proto by se měla požít břidlice na střechu z jednoho dolu. Škále barev břidlice je vcelku veliká. Pro břidlici je škodlivý vápenec. Když jej obsahuje, není vhodně takovou krytinu používat v blízkosti moří a průmyslových oblastech. Odolnost břidlice proti kyselinám se zkouší 21-denní zkouškou, pomocí kyselinových výparů. Když břidlice obsahuje velké množství železa, tak to zoxiduje a vytvoří korozní mapy, což může vést až k rozštěpení břidlice. Taková břidlice se nesmí použít. Dále se zkoumá přítomnost síry, žíháním nebo čichem. Nevýhodou je i velký obsah uhlíku, který podporuje zvětrávání a břidlice pak nemá dostatečnou pevnost. Fyzikální vlastnosti

Kvalitní břidlice se vyznačuje pravidelnou rovnou strukturou. Nežádoucí jsou trhliny a pukliny a také příměsi, jako železná ruda, vápník, apod. Vlastnost

Jednotky

Hodnota

Hustota

g/cm³

2,7-2,89

Pevnost v tlaku

N/mm²

140-250

Pevnost v ohybu

N/mm²

40-87

Tepelná vodivost

W/mk

2

mm/Mk

0,005

ºC

≥ 110

Odolnost proti požáru

-

Třída stavebního materiálu A1, nehořlavá

Nasákavost vody

%

0,09-0,62 hmotn.

mm/m

0,10-0,13

-

≥ 25cyklů, mrazuvzdorná zkouška

Tepelná roztažnost Odolnost proti teplotě

Bobtnání/smršťování

Odolnost proti mrazu

Tvary břidlicových desek

Vláknocement Výroba Vláknocement se skládá ze 40% z pojiva (portlandského cementu), z 11% z kemeniva (vápencová moučka), 2% vyztužovací vlákna- syntetická, nebo organická, 12% voda, 5% buničina. 30% vzduchové póry. Všechny suroviny se smíchají, s velkým nadbytkem vody. Kaše se navíjí jako tenké rouno na pomocí savého papíru na tvarovací válce, dokud nedosáhne požadované tloušťky. Z tohoto rounového pláště se odsaje přebytečná voda, a nakonec se nakrájí a vylisuje konečná forma střešní krytiny. Vláknocement je přirozeně šedý, jiného zbarvení můžeme dosáhnout pomocí pigmentové vrstvy nanesené při výrobě. Nebo je možné vláknocement dodatečně natřít barvami odolnými proti cementu. Hotové desky se pokryjí akrylátovou vrstvou s póry. Působením klimatického zatížení barvy mění svůj odstín. Chemické vlastnosti Krátkodobé působení škodlivých kapalin a plynů, neovlivňuje kvalitu desek. Dlouhodobé působení anorganických látek, organických kyselin, rosliných olejů a tuků, horké vodní páry má negativní vliv na vláknocement. Odolává ovšem organickým rozpouštědlům a suchým plynům. Fyzikální vlastnosti

Vlastnost

Jednotky

Hustota, lisovaný

Hodnota 1,75

g/cm³ Nelisovaný

1,40

Pevnost v ohybu, lisovaný

20-28 N/mm²

Nelisovaný

16-20

Dovolené napětí v ohybu

N/mm²

6,0

Tepelná vodivost

W/mk

0,58

mm/Mk

0,010

ºC

150

Odolnost proti požáru

-

Třída stavebního materiálu A2, nehořlavá

Nasákavost vody

%

≤ 18hmotn.

mm/m

1,4

-

≥ 50cyklů, mrazuvzdorná zkouška

Tepelná roztažnost Odolnost proti teplotě

Bobtnání/smršťování

Odolnost proti mrazu

Podkladní konstrukce břidlicové a vláknocementové krytiny U tohoto druhu krytiny je nutno použít pojistnou hydroizolaci a to minimálně z bitumenového pásu s pískovcovým posypem V13. Hydroizolace se pokládá na bednění s přesahem 80mm. Pojistnou hydroizolaci je nutné použít i na bednění úžlabí. Pojistná hydroizolace funguje i jako ochrana proti prachu, dešti a sněhu. Bednění musí být celoplošné, nesmí pružit a jeho minimální šířka má být 24mm. Jako výjimečný stav se může použít překližka BFU 100G a lepené lamelové dřevo BSH 100G tlusté 22mm. Tyto materiály se musí chránit proti vlivům počasí. Latě pro laťování musí mít průměr minimálně 60/40mm, minimální vzdálenost kontralatí je potom u břidlice 600mm a u vláknocementu 800mm. Latě musí být minimálně třídy S10. Pokládka

Desky se kladou na vazbu, těsně vedle se, aby byly co nejvíce odolné proti dešťům apod. Pokládají se buď na laťování, nebo přímo na bednění Desky se připevňují hřebíky, nebo vruty, podle materiálu ze kterého je bednění, v místech bočního a výškového přesahu Na hřebenu a nároží musí desky z návětrné strany převyšovat desky ze závětrné strany o 50mm. Na hřeben se klade řada s nastavenými hřebenovými přesahy, které mají někdy až dvojitý bočná přesah. U okapu se pokryje střecha nastavovacími deskami. Ty se kladou na vazbu a překrývají se v plné výšce od první dolní krycí řady, jejich překrytí je 50mm. Úžlabí se vytváří deskami na vazbu, nebo se zhotoví z položených desek. U desek se dvěma skosenými rohy a šupinových desek, při malém sklonu střechy se vkládá i plechové úžlabí, ovšem musíme dát pozor na elektrochemické reakce od plechu U štítové hrany je potřeba dodržet překrývání krajních desek o 50mm. Typy břidlicových a vláknocementových desek Dělíme je podle tvaru na: Obdélníkové (čtvercové desky), desky se dvěma skosenými rohy, zaoblené desky, desky ve tvaru šupin a desky ve tvaru šupin o různé velikosti. Rozlišujeme také směr uložení a to na: ukládání desky s vodorovnými řadami-řady jsou vodorovně vedle sebe a řady se stoupajícími deskami- řady stoupají vzhůru. Zaoblená deska

Obdélníková deska- vodorovné řady

Deska ve tvaru šupin rozdílné velikosti

Deska ve tvaru šupin- stoupající řady

Sanace a údržba Pokud je střecha z břidlice provedena kvalitně, tak během deseti let se na ní neobjeví žádné poruchy. V opačném případě se můžeme setkat, obzvláště díky střádání mrazu a tepla k prasklinám až nakonec i k puknutí celé desky. Pro odhalení těchto závad, je doporučeno novou střechu ihned po prvním cyklu zkontrolovat a poškozené desky vyměnit. Úžlabí se musí pravidelně čistit od listí, kalů a rostlin.

Kovová krytina Materiály Prvním materiálem je hliník, plechy mají tloušťku cca 1mm. Je lehký a odolný proti hloubkové korozi. Pro povrchovou korozi se hliník upravuje eloxováním nebo lakováním. Může nastat i elektrolytická koroze(stykem s mědí, olovem, cínem, niklem) nevhodný je i styk s oxidovanou ocelí, maltou, betonem a asfaltem. Dalším materiálem je olovo. Má dobé mechanické vlastnosti a dobrou odolnost proti korozi. Má velmi dobrou chemickou odolnost, proto se používá v místech vysokého vlivu chemických látek. Dnes se pro svou vysokou jedovatost používá olovo jen v omezené míře. Na střechy se používá i měď. Plechy mají šířku 0,56- 0,63mm. Měď je odolná proti povětrnostním vlivům- na povrchu vzniká síran mědnatý, který zabraňuje korozi. Musí se zabránit styku s jiným kovem, nějakou neutrální vložkou. Dalším materiálem pro kovové krytiny je Ocel. Plechy ocele mají tloušťku 0,63mm, dodávají se v tabulích 1000x2000mm, nebo ve svitcích. Má dobré mechanické vlastnosti, ovšem je velmi náchylná ke korozi. Plechy se proto opatřují povrchovou úpravou (pastování, pokovení). Nejčastěji je používaná pozinkovaná ocel. Povrchová úprava z plastů se nanáší na žárově pozinkovaný plech. Posledním materiálem pro kovovou krytinu je Zinek. Má špatné mechanické vlastnosti a špatnou odolnost proti působení vyšších teplot (50-60°). Je dobře chráněn proti korozi, povrchovou vrstvou zásaditého uhličitanu zinečnatého. Špatně odolává účinkům slabých kyselin. Dříve se zinkové plechy používali především pro klempířské práce.

Konstrukční prvky

plošné konstrukční prvky, běžné velikosti a tvary

Okrajové konstrukční prvky

Tvary- kovové pásy se dodávají v kotoučích. Kotouče mají ochranné hrany a ochranný obal. Pokrývání Pokrývá se několika způsoby: používají se 1) Podélné spoje, pokrývání se stojatými drážkami Dělí se na: Jednoduchá stojatá drážka, dvojitá stojatá drážka(nejběžnější), Belgický způsob spojování plechové krytiny na latě (není spojená ohybem, ale ukotvená sponkami), Německý spojování (Ohyb okraje plechu je drážkou spojený s krycí lištou latě) 2)Podélné spoje, pokrývaní s návalkami Dělíme je na kruhovou návalku (Ohyb je vyšší 100-125mm. Taková drážka se pomocí kladiva ohne do kruhového tvaru) a kruhovou návalku na latě- nižší ohyb musí překrýt dřevěnou lať minimálně do poloviny. Vyšší ohyb se nadrážkuje na příponku připevněnou na dřevěné latě nebo bednění. Tak vznikne bezpečné a neviditelné připevnění. 3)Příčné spoje, pokrývání se stojatými drážkami na latě a s kruhovými naválkami na latě

Jednoduché přeložení spočívá především v oblasti úžlabí a oplechování. Při použití olověného plechu lze provést přeložení plechů se stojatým ohybem od 10° sklonu střechy při malém zatížení větrem. Šířka přeložení závisí na sklonu střechy a je odolná proti přívalovému dešti. Délka olověných pásů je omezená na 1800 – 2400mm, proto nejsou potřebné další dilatační spáry. Rozlišujeme jednoduchou ležatou drážku a dvojitou ležatou drážku. Připevnění Pro připevnění plechů a pásů na podkladní konstrukci se používají příponky- pevné příponky, posuvné příponky. Plechy u stojatého plechu musí být fixovány příponkami pevnými aby bylo možné pracovat s příponkami posuvnými. Umísťují se v oblasti 1 – 3m podle sklonu střechy. Zpracovatelnost Pomocí vhodných nástrojů lze všechny kovy velmi dobře upravovat. Lze je ohnout téměř do všech tvarů a spojovat různým způsobem. Minimální poloměry ohybu závisí na materiálu, jeho jmenovité tloušťce a povrchové úpravě. Střešní detaily 1)Hřeben- musí být ovětrávaný, plechové pásy se vyvedou u hřebene svisle do výšky 150mm. Průběžná štěrbina o šířce minimálně 80mm se přikryje krycím plechem. Kovové třmeny připevněné na krycím páru krokví se uzavře mřížkou nebo děrovaným plechem, aby se zamezilo přístupu drobným živočichům. 2) Nároží- Dvojitá se ohne do vodorovné polohy a na obou stranách se stejně zadrážkují do nároží. Krytí vytvoří plechový hřebenáč. Mezi ně se může vložit lať. 3)Okap- je nutné zajistit volnou možnost dilatace plechových příponek. Konec pásu se připevní okolo dilatační drážky kotvícího a vodícího plechu. Ohyb se při dilataci nesmí uvolnit. Musí být vytvořena dostatečná vůle pro smršťování. 4)Úžlabí- Úžlabní plech se napojí na přivedené plechové pásy se stojatými ohyby jednoduchou stojatou drážkou a mezilehlou drážkou nebo dvojitou drážkou. Vložením těsnění do drážek se zvýší bezpečnost proti vzduté vodě. 5)Štítová hrana- Pravoúhlý ohyb na konci plechového páse u štítové hrany je 40-60mm. Jednotlivé pásy přenášejí sací sílu na bednění. Mezi plechovým pásem a se stojatým ohybem a štítovým plechem je třeba dodržet vzdálenost 2 – 3mm, pro zajištění potřebné dilatace. Dolní okraj štítového plechu zakotvíme na průběžný kotvící pás. Podkladní konstrukce Mezi bednění a kovovou krytinu je možno vložit separační vrstvu, zvláště v případě, kdy se předpokládá reakce kovu se dřevem.

Jako bednění používáme dřevěné bednění, to přijme i nechtěnou uniklou vodu a zkondenzovanou vodní páru a akumuluje ji Jako nosné desky se používají betonové, nebo pórobetonové desky, jsou odolné proti požárům, kotví se certifikovanými rozpěrnými kotvami a šrouby z pozinkované oceli. Sanace a údržba Krytina z mědi, olova a legovaného zinku, leg, stejně jako z nerezavějící oceli mají životnost 80-100let. U hliníku se životnost pohybuje od 50let. Pozinkovaná ocel má životnost závislou na tloušťce zinkové vrstvy. V průmyslových zónách je potřeba aplikovat nátěry, které se musí stále obnovovat. Ke snížení bodové koroze by se střecha měla pravidelně čistit. Kritičtější jsou oblasti zejména u moře a obsahem oxidu siřičitého ve vzduchu.

Skládaná kryti z plechu Falcované plechy Pro falcované plechy se používá pozink, kde se předpokládá opakování prováděných nátěrů, nebo pozinkovaný plech s povrchovou úpravou (plasty, apod.), titanzinkové plechymateriál bez údržby s vysokou životností, měděné plechy, či hliníkové plechy. U pozinkovaných plechů s s povrchovou úpravou, např. polyesterem je velikou výhodou, jejich nepřeberná barevná variabilita. Různé materiály mají i různé mechanické vlastnosti- roztažnost a pod, proto je nutné s těmito vlastnostmi při pokládce počítat. Falcované plechy se pokládají na bednění- řezivo, OSB desky, jako připojení se používají příponky. Příponky se falcují zároveň s plechy a tím udržují krytinu na místě. Minimální sklon střechy z falcovaných plechů je 7°, pokud zahrneme potřebná opatření může se minimální sklon střechy snížit až na 3°. střechy nesmí chybět větraná vzduchová mezera pod bedněním.

U této

Trapézové plechy Krytiny z trapézových plechů jsou velmi jednoduché a vděčné. Bohužel pro jejich estetickou hodnotu se používají spíše k zastřešení průmyslových hal. Minimální skol se odvíjí od výrobce. Někdo uvádí 8°, někdo 12°. Minimální sklon také určuje pokládka od hřebene k okapu

a to konkrétně, zdali bude plech v jednom kure, nebo bude-li použito dvou a více šablon. Čím více, šablon tím větší minimální sklon.

Alukrytové šablony Tuto krytinu tvoří šablony o šířkách od 430 do 470mm a délce 1 metr, popřípadě 2 metry. Jako nosnou konstrukcí je plnoplošné bednění. Bezpečný sklon je zhruba 30°(uvádí výrobce). Šablony se vyrábějí z hliníku, přírodního, nebo s barevnou úpravou, dále pak z nerez oceli, nebo lakovaných, PZ plechů. Krytina se k bednění přichycuje hřebíky, nejlépe hliníkovými hřebíky,

s podložkou. Jako montážní chyba se považuje použití obyčejných hřebíků(můžou zreznout a tím ztratí svoji pevnost a může dojít k odtržení krytiny)

a) Šablona z hliníkového alukrytového plechu b) hřebenáč z hliníkového alukrytového plechu Plechové tašky imitující střešní tašky Velkoformátové- U nás se tento typ zastřešování objevil v hojné míře až po roce 1990. Rychlost pokládky a kvalita krytiny, udělaly z tohoto materiálu velice populární střešní krytinu. Velkoformátové šablony se vyrábějí rozměrech kolem 6-ti metrů na délku a 1-1,2m na šířku. Ovšem pro přesnou výrobu je potřeba vypracovat tzv. kladečský plán, jelikož se tato střecha dělá pouze na míru. Díly pak nemají standartní rozměry a při porušení nějakého dílu se musí čekat, než firma vyrobí další stejný. Výroba velkoformátových plechů se uskutečňuje z rovinných plechů s povrchovou úpravou- vytvoří se vlna. Výrobky jsou lisovány za studena. Další nevýhodou velkoformátových plechů je obtížná pokládka u členitých střech. V úžlabí nebo nároží, protože se krytina dodává pouze v obdélníkových rozměrech, se musí uříznout přímo na stavbě. Tím vzniká velké procento odpadu a taktéž hrozí riziko špatného provedení střihu (pro urychlení času např. elektrickou bruskou), což má za následek porušení krycí vrstvy laku, a následnou korozi. Krytina se pokládá na laťování, musí být zajištěna větratelná vzduchová mezera. Krytina se k latím připevní samořeznými šrouby s těsněním. Fixace probíhá ve spodní vlně plechu, což může při špatné montáží mít za následek zavlhání latí. Mezi výrobci je veliký rozdíl v kvalitě krytiny, proto je lepší se spoléhat na osvědčené značky. Minimální sklon této střechy je 14°. Maloformátové- Oproti velkoformátovým mají tu výhodu, že je laik prakticky nerozezná od střešní tašky. Jsou lépe využitelné i pro členité střechy, kvůli jejich malým rozměrům- 1x0.55m a tím vznikne v nárožích a úžlabích mnohem méně odpadu. Nevýhodou je zase delší a pracnější montáž a větší cena.

Šablony se vyrábějí jak v hladké povrchové úpravě, tak v úpravě s posypem. Lrytiny s posypem mají až dvakrát větší životnost, ovšem v průběhu let se dá očekávat výstyt zelených řas. Pro jejich odstranění se dnes používají biologické prostředky, které řasy snadno odstraní. Šablony se montují na latě s povinou větratelnou vzduchovou vrstvou. K latím se kotví hřebíky- v čele výškového přesazení, což zaručuje dobrou nepropustnost vody. Krytiny můžeme za jistých potažení klást na sklony od 10 do 90°.

Vlnitá střešní krytina Jedná se lehkou a pevnou vláknocementovou střešní krytinu. Vyznačuje se jednoduchou montáží, bez nároků na údržbu. Stabilizuje vnitřní vlhkost a teplotu. Odolává dobře povětrnostním podmínkám. Poměr mezi cenou a užitou hmotou je velmi příznivý. Vlnitá střešní krytina je vhodná pro veliké střešní plochy, dodává se ve velkoplošných rozměrech, které ji ve spojení s nízkou hmotností činí snadnou pro rychlou montáž.

Vlnitá střešní krytina se vyznačuje dlouholetou životností. Je velice oblíbená u zemědělských staveb. Výhodou je i možnost prosvětlovacích vlnovek. Své uplatnění nachází v rekonstrukci rovných střech panelových domů. Její minimální sklon, uváděný normou a doporučený výrobcem činí 10°. Její pokládka je prováděna na dřevěné latě a upevňována ocelovými vruty. Pro bezchybnou montáž je nutno dodržet základní pravidla. Protilehlé rohy krytiny se upravují ve tvaru trojúhelníku na velikost podélného a příčného přesahu s dilatační mezerou 5 – 10mm. Průměr otvorů v krytině se vrtá o 4mm větší než průměr dříku upevňovacího vrutu. Otvory pro vruty se vrtají ve vrcholech vln. Barva a rozměry vlnité střešní krytiny

Konstrukce vlnité střešní roviny

Seznam použité literatury

1. Název knihy – Atlas střech, šikmé střechy Autor knihy - Eberhard Schunck, Hans Jochen Oster, Kurt Kiessl

2. Název knihy – Zastřešení budov Autor knihy - Zdeněk Bill, Vladimír Ždára

3. Název knihy – Pozemní stavitelství III Autor knihy - Libor Matějka 4. http://www.krytiny-strechy.cz/

Všechny obrázky byly převzaté z uvedené literatury

8.Závěr Výstupem mé bakalářské práce je projektová dokumentace, požárně bezpečnostní řešení a Tepelně technické posouzení budovy. Při zpracování jsem se řídil platnými normami, zákony, vyhláškami a podklady od výrobců, které níže odkazuji. Dispoziční uspořádání objektů je následné: Suterénní část je navržena jako garáž pro 2 auta (jedno standartní a jedno malé), s přilehlými sklepními místnostmi, první nadzemní podlaží slouží jako společenská část domu, nachází se zde obývací pokoj, kuchyně, jídelna, pracovna a pokoj pro hosty, druhé nadzemní podlaží slouží pro obytnou část domu, konkrétně zde nalezneme 3 ložnice. Dům byl navržen pro čtyř člennou rodinu (2 dospělí, dvě děti). Obvodové konstrukce podzemního podlaží ve styku se zeminou jsou z bednících tvarovek Prefa. Ostatní zdi jsou řešeny zdícím konstrukcím systémem Porotherm. Stropy jsou řešeny pomocí stropního systému Porotherm. Zastřešení domu poskytuje jedna sedlová střecha ve sklonu 40° a jedna plochá střecha, využitá jako terasa. Objekt je založen na základových pásech.

9. Seznam použitých zdrojů Související normy [1.] ČSN 01 3420. Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části. [2.] ČSN EN ISO 4157-2. Výkresy pozemních staveb – Systémy označování. [3.] ČSN 73 0540. Tepelná ochrana budov. [4.] ČSN 73 4301. Obytné budovy. [5.] ČSN 73 6057. Jednotlivé a řadové garáže, základní ustanovení. 62 [6.] ČSN 73 0600. Ochrana staveb proti vodě, hydroizolace. [7.] ČSN 73 0833. Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování. [8.] ČSN 73 0802. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. [9.] ČSN 73 0810. Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení [10.] ČSN 73 0873. Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou

Legislativa [11.] Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu [12.] Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby [13.] Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb

Odkazy na internetové stránky [14.] SAPELI. Dostupné z: http://www.sapeli.cz/ [15.] BEST [online]. Dostupné z: http://www.best.info/ [16.] EDŘEVO [online]. Dostupné z: http://www.edrevo.cz/ [17.] ISOVER [online]. Dostupné z: http://www.isover.cz/ [18.] POROTHERM [online]. Dostupné z: http://www.porotherm.cz/ [19.] TONDACH [online]. Dostupné z: http://www.tondach.cz/ [20.] SCHLÜETER-SYSTÉMY [online]. Dostupné z: http://www.schlueter.cz/ [21.] DEKTRADE [online]. Dostupné z: http://dektrade.cz/ [22.] BAUMIT [online]. Dostupné z: http://www.baumit.cz/ [23.] CEMIX [online]. Dostupné z: http://www.cemix.cz/ [24.] RUUKKI [online]. Dostupné z: http://www.ruukkistrechy.cz/ [25.] RIGIPS [online]. Dostupné z: www.rigips.cz/ [26.] KNAUF [online]. Dostupné z: http://www.knauf.cz/

[27.] RAKO [online]. Dostupné z: http://www.rako.cz/ [28.] MONTÁŽ OKNA [online]. Dostupné z: http://www.montazokna.cz/ [29.] STYROTRADE [online]. Dostupné z: http://www.styrotrade.cz/ [30.] CAD DETAIL [online]. Dostupné z: http://www.cad-detail.cz/ [31.] SIKA [online]. Dostupné z: http://cze.sika.com/ [32.] BESTWOOD [online]. Dostupné z: http://www.bestwood.cz/ [33.] KINGSPAN [online]. Dostupné z: http://www.kingspan.cz/ [34.] TZB INFO. [online]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/ [35.] NAHLÍŽENÍ DO KATASTRU [online]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/

10.Seznam použitých zkratek a symbolů KCE- konstrukce ŽB- železobeton HI- hydroizolace TI- tepelná izolace EPS- expandovaný polystyren XPS- extrudovaný polystyren PE- polyetylen TL- tloušťka

11. Seznam příloh: A- Studie 1) Vizualizace 2) Studie dispozic 1NP 3) Studie dispozic 2NP 4) Studie dispozic 1S 5) TZB studie kanalizace 1NP 6) TZB studie kanalizace 2NP 7) TZB studie kanalizace 1S 8) TZB studie vodovod 1NP 9) TZB studie vodovod 2NP 10) Výpočet základů + schodiště

B-Výkresová část 1) Půdorys 1NP 2) Půdorys 2NP 3) Půdorys 1S 4) Příčný Řez A-A´ 5) Podélný Řez B-B´ 6) Situace 7) Výkres stropu nad 1NP

8) Výkres stropu nad 1S 9) Výkres základových konstrukcí 10) Výkres krovu 11) Pohledy: severní, východní 12) Pohledy: jižní, západní 13) Detail 1 14) Detail 2 15) Detail 3 16) Detail 4 17) Detail 5 18) Detail 6

C- Textová část- dodatky 1) Výkres situace- odstupové vzdálenosti 2) Výpis truhlářských výrobků 3) Specifikace klempířských výrobků

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Recommend Documents