VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING SERVICES

ŘADOVÝ BYTOVÝ DŮM - ZDRAVOTNĚ TECHNICKÉ A PLYNOVODNÍ INSTALACE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

PETR HÁJEK

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

Ing. LADISLAV BÁRTA, CSc.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracoviště

B3607 Stavební inženýrství Bakalářský studijní program s prezenční formou studia 3608R001 Pozemní stavby Ústav technických zařízení budov

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student

Petr Hájek

Název

Řadový bytový dům - zdravotně technické a plynovodní instalace

Vedoucí bakalářské práce

Ing. Ladislav Bárta, CSc.

Datum zadání bakalářské práce Datum odevzdání bakalářské práce V Brně dne 30. 11. 2012

30. 11. 2012 24. 5. 2013

............................................. doc. Ing. Jiří Hirš, CSc. Vedoucí ústavu

............................................. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. Děkan Fakulty stavební VUT

Bibliografická citace VŠKP HÁJEK, Petr. Řadový bytový dům - zdravotně technické a plynovodní instalace. Brno, 2013. 91 s., 23 s. příl. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov. Vedoucí práce Ing. Ladislav Bárta, CSc..

Abstrakt v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá zdravotně technickými a plynovodními instalacemi. V teoretické části se zabývá hospodařením s dešťovou vodou retenčními nádržemi a vsakovacími zařízeními. Výpočtová část a projekt obsahuje návrh vnitřního vodovodu, vnitřní kanalizace,domovního plynovodu a připojení objektu na stávající sítě technického vybavení. Objektem je nepodsklepený řadový bytový dům o čtyřech podlažích. Projekt byl vytvořen dle současných českých a evropských předpisů.

Abstract in English language Bachelor's work deals with sanitation instalations and gas piping. The teoretical partdeals with design management of rainwater and implementation of retention tanks and infiltration facilities . Calculation and project part contain design of water installations, drainage, gas piping in building and their connection to present technical networks. The object is a basement apartment terraced house on four floors.Project was done according to current czech and europe regulations.

Klíčová slova v českém jazyce vnitřní vodovod, splašková kanalizace, dešťová kanalizace, retenční nádrž, vsakovací zařízení, plynovod Keywords in English language water installations, domestic waste water drinage, rainwater drainage, retention tank, infiltration facility, gas piping

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) všechny použité informační zdroje.

V Brně dne 14.5.2013

……………………………………………………… podpis autora Petr Hájek

PROHLÁŠENÍ O SHODĚ LISTINNÉ A ELEKTRONICKÉ FORMY VŠKP

Prohlášení: Prohlašuji, že elektronická forma odevzdané práce je shodná s odevzdanou listinnou formou.

V Brně dne 14.5.2013

……………………………………………………… podpis autora Petr Hájek

Poděkování: Děkuji Ing. Ladislavu Bártovi,CSc za odborné rady a věcné připomínky při vedení této bakalářské práce.

V Brně dne 14.5.2013 …………………………………………. podpis autora Petr Hájek

OBSAH : 1 LITERÁRNÍ REŠERŽE ZE ZADANÉHO TÉMATU ................................................................... 5 1.1 HOSPODAŘENÍ SE SRÁŽKOVÝMI VODAMI ............................................................................... 5 2 VÝPOČTOVÁ ČÁST........................................................................................................ 26 2.1 ANALÝZA OBJEKTU A KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ INSTALACÍ V CELÉ BUDOVĚ A JEJICH NAPOJENÍM NA SÍTĚ PRO VEŘEJNOU POTŘEBU ............................................................................................................... 26

2.1.1 BILANCE POTŘEBY VODY ....................................................................................................... 26 2.1.1.1 Průměrná denní potřeba vody..................................................................................... 27 2.1.1.2 Maximální denní spotřeba vody .................................................................................. 27 2.1.1.3 Maximální hodinová potřeba vody .............................................................................. 27 2.1.1.4 Roční potřeba vody ...................................................................................................... 27 2.1.2 BILANCE POTŘEBY TEPLÉ VODY ............................................................................................... 27 2.1.2.1 Potřeba teplé vody....................................................................................................... 27 2.1.3 BILANCE ODTOKU ODPADNÍCH VOD ........................................................................................ 27 2.1.3.1 Průměrná denní odtok splaškové vody ....................................................................... 28 2.1.3.2 Maximální denní odtok splaškové vody....................................................................... 28 2.1.3.3 Maximální hodinový odtok splaškové vody ................................................................. 28 2.1.3.4 Roční odtok splaškové vody ......................................................................................... 28 2.1.4 BILANCE ODTOKU DEŠŤOVÝCH VOD ......................................................................................... 28 2.1.5 BILANCE POTŘEBY PLYNU ...................................................................................................... 29 2.1.5.1 Potřeba plynu pro vytápění ......................................................................................... 29 2.1.5.2 Potřeba plynu pro ohřev teplé vody ............................................................................ 31 2.1.5.3 Roční potřeba plynu na vytápění a ohřev teplé vody .................................................. 32 2.2 NÁVRH DÍLČÍCH INSTALACÍ V ZADANÉM OBJEKTU ŘADOVÉHO BYTOVÉHO DOMU ........................... 33 2.2.1 VODOVOD .......................................................................................................................... 33 2.2.1.1 Návrh přípravy teplé vody ........................................................................................... 33 2.2.1.2 Návrh kotle pro ohřev TV a vytápění ........................................................................... 37 2.2.1.3 Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu................................................................... 39 2.2.1.4 Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu teplé vody ................................................. 42

1

2.2.1.5 Dimenzování požárního vodovodu .............................................................................. 45 2.2.1.6 Dimenzování cirkulace vnitřního vodovodu ................................................................ 48 2.2.1.7 Návrh termoregulačního ventilu.................................................................................. 51 2.2.1.8 Návrh cirkulačního čerpadla ........................................................................................ 54 2.2.1.9 Návrh vodoměrů .......................................................................................................... 55 2.2.1.10 Posouzení délkové roztažnosti .................................................................................. 56 2.2.2 KANALIZACE ....................................................................................................................... 58 2.2.2.1 Dimenzování potrubí splaškové kanalizace ................................................................. 58 2.2.2.2 Dimenzování dešťové kanalizace ................................................................................. 66 2.2.2.3 Dimenzování kanalizační přípojky................................................................................ 67 2.2.2.4 Dimenzování retenční nádrže ...................................................................................... 68 2.2.3 PLYNOVOD ......................................................................................................................... 71 2.2.3.1 Posouzení umístění plynových spotřebičů .................................................................. 71 2.2.3.2 Dimenzování vnitřního plynovodu............................................................................... 71 2.2.3.3 Dimenzování plynovodní přípojky ............................................................................... 74 3 TECHNICKÁ ZPRÁVA..................................................................................................... 75 3.1 ÚVOD ........................................................................................................................ 75 3.2 BILANCE ..................................................................................................................... 76 3.2.1 BILANCE POTŘEBY VODY ....................................................................................................... 76 3.2.1.1 Průměrná denní potřeba vody..................................................................................... 76 3.2.1.2 Maximální denní spotřeba vody .................................................................................. 76 3.2.1.3 Maximální hodinová potřeba vody .............................................................................. 76 3.2.1.4 Roční potřeba vody ...................................................................................................... 76 3.2.2 BILANCE POTŘEBY TEPLÉ VODY ............................................................................................... 77 3.2.2.1 Potřeba teplé vody....................................................................................................... 77 3.2.3 BILANCE ODTOKU ODPADNÍCH VOD ........................................................................................ 77 3.2.3.1 Průměrná denní odtok splaškové vody ....................................................................... 77 3.2.3.2 Maximální denní odtok splaškové vody....................................................................... 77 3.2.3.3 Maximální hodinový odtok splaškové vody ................................................................. 77 3.2.3.4 Roční odtok splaškové vody ......................................................................................... 77 3.2.4 BILANCE ODTOKU DEŠŤOVÝCH VOD ......................................................................................... 77

2

3.2.5 BILANCE POTŘEBY PLYNU ...................................................................................................... 78 3.3 PŘÍPOJKY .................................................................................................................... 78 3.3.1 KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA......................................................................................................... 78 3.3.2 VODOVODNÍ PŘÍPOJKA ......................................................................................................... 79 3.3.3 PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKA......................................................................................................... 79 3.4 VNITŘNÍ INSTALACE ....................................................................................................... 80 3.4.1 VNITŘNÍ KANALIZACE ............................................................................................................ 80 3.4.2 VNITŘNÍ VODOVOD .............................................................................................................. 81 3.4.3 DOMOVNÍ PLYNOVOD .......................................................................................................... 83 3.5 ZAŘIZOVACÍ PŘEDMĚTY .................................................................................................. 84 3.6 ZEMNÍ PRÁCE ............................................................................................................... 84

3

ÚVOD V zadaném tématu bych rád nastínil problematiku a řešení nakládání s dešťovou vodou. V nedávné minulosti a na mnoha místech i dnes se odvod dešťovích vod v městských zástavbách řešil poměrně jednoduše a to odváděním dešťových vod do jednotné stokové sítě a posléze přes čistírnu odpadních vod ,pokud tedy na stoce byla vybudována se dešťová voda odváděla do recipientu. Takové způsoby jsou již v dnešní době významně omezovány a to především ze strany správců veřejné kanalizace. Důvodem je rostoucí plocha zpevněných nepropustných ploch na kterých se při intenzivním dešti zadrží velké množství dešťové vody, která následně zahlcuje kanalizační stoky a také čistírny odpadních vod, které byli před mnoha lety dimenzovány na mnohem menší průtoky . Navíc při přetížení kapacity stoky dochází k nucenému odlehčení dešťové vody jenž je již promíchána se splaškovými vodami a takto znehodnocená voda odtéká do recipientu což zhoršuje kvalitu povrchových vod. Kmenové stoky většiny sídelních útvarů jsou přetížené. Současně s novou výstavbou se zhoršuje přirozené vsakování vody do podloží, srážky rychle odtékají a v oblasti klesá hladina podpovrchové vody. Nová zástavba proniká do větší vzdálenosti od historických center sídelních útvarů proti toku vody. Rekonstrukce kmenových stok v historické části sídel je investičně nákladná. Proto vzniká silný tlak na omezení nebo zamezení odtoku dešťové vody z nově budovaných objektů ze strany správců kanalizace. Zachycení dešťové vody na pozemku nemovitosti má vliv i na životní prostředí v nejbližším okolí stavby, ale někdy může stavbu dokonce poškodit. Tudíž je jasné že je zapotřebí řešit likvidaci dešťových vod moderními způsoby ,které jsou sice finančně mnohdy nákladné ale nezbytné.

4

1 LITERÁRNÍ REŠERŽE ZE ZADANÉHO TÉMATU 1.1 Hospodaření se srážkovými vodami Legislativní podklady Vyhláška č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území udává požadavek na řešení a odstraňování dešťových vod z pozemků .Vyhláška definuje požadavky na vymezování pozemků a umísťování staveb na nich . V §20 odst. 5 písm. Zní (cit.): „… stavební pozemek, který se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití. Přitom musí být řešeno: 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakovaní, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smíšení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení. 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace“ Při budování staveb nebo jejich rekonstrukcích je nutné dodržet vyhlášku č. 501/2006Sb., §21 odst. 3 (cit.): „Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno c) zadržení dešťových vod v kapacitě 20mm denního úhrnu srážek před jejich svedením do kanalizace...“ znamená to že stavebník má za povinnost zadržet na svém stavebním pozemku dešťovou vodu v množství 20 l na každý 1m2 stavebního pozemku bez ohledu na druh povrchu a blízkost toku.

5

Proměnlivost dešťových srážek

Množství dešťové vody, která spadne na zemský povrch, závisí zejména na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek se mění i v závislosti na morfologii terénu a převládajícím proudění vzduchu nebo blízkosti velkých vodních ploch. Hodnoty uvedené v ilustraci 1 udávají předběžný odhad množství srážek . Na Jižní Moravě jsou suché oblasti v dešťovém stínu, kde roční srážkový úhrn nepřesahuje 450 mm.

Tab.1: Závislost ročního úhrnu srážek na nadmořské výšce. [3]

Tab. 2: Rozdělení průměrných měsíčních srážek. [3]

6

Další nerovnoměrnost souvisí s klimatickými podmínkami proudění vzduchu z moře na kontinent a kontaktu vlhkého chladnějšího vzduchu s horkým stoupajícím vzduchem. Během dlouholetých pozorování se objevila statistická souvislost mezi dobou trvání deště a jeho intenzitou. Z uvedené ilustrace vyplývá závislost intenzity deště v různých místech České republiky na době trvání deště a periodicitě výskytu. Údaje jsou upraveny tak, aby mohly sloužit pro návrh řešení odvádění nebo zachycení dešťové vody.

Tab. 3: Závislost intenzity deště na době jeho trvání v různých místech České republiky. [3]

Faktory ovlivňující volbu a účinnost technologických opatření na odstraňování dešťových vod V závislosti na schopnosti horniny (podle koeficientu filtrace) pojmout dešťovou vodu se navrhuje způsob řešení vsakování nebo retence či retence s následným pozvolným odpouštěním do kanalizace. V ilustraci jsou uvedeny koeficienty filtrace pro základní druhy zemin. Jestliže má hornina nízký koeficient filtrace jako například jíl, je hornina pro vodu prakticky nepropustná. V takovém případě se musí volit velký objem

7

akumulace vody na vrstvu horniny, do které se má voda vsakovat. Řešení, při kterém se dešťová voda vsakuje na pozemku, vyžaduje podrobný hydrogeologický průzkum. Ten by měl stanovit koeficient filtrace na základě laboratorních zkoušek. Při nevhodných podmínkách pro vsakování dešťových vod se zvyšují investiční náklady a je na zvážení zda nepřistoupit k jinému technickému řešení pokud je možné .

Tab 4: Koeficienty filtrace v různých zeminách. [3]

Způsoby odvádění nebo využívání dešťových vod

Dešťová voda, která dopadne na povrch v okolí nemovitosti nebo na střechu , se může přímo napojit na kanalizační soustavu, zachytit na povrchu, zachytit a dopravit do podpovrchového systému mělkého nebo hlubinného vsakování, případně zachytit, upravit a použít v nemovitosti. Nejjednodušší, nejlevnější a přitom ekologický způsob zachycení dešťové vody v rovinatém území je vytvoření terénní deprese. Vytvoření mělké prohlubně v trávníku umožní zadržet větší část vody v místě. Prodlouží se doba, po kterou je tráva zelená, a zlepší se mikroklima a částečně se omezí i přítok vody do řeky.Vhodným řešením se může omezit požadovaná kapacita stok pro odvádění dešťové vody nebo se stoky nemusejí rekonstruovat.

8

Detailní popis jednotlivých technických řešení odvádění a nakládání s dešťovými vodami

Odvádění dešťovou kanalizací je přímé napojení dešťových svodů na kanalizační přípojku, kdy veškerá spadená dešťová voda neprodleně odtéká kanalizací z místa spadu do vodoteče. Kanalizační přípojka se dimenzuje podle intenzity deště, odvodňované plochy, druhu použité krytiny a sklonitosti střech tak, aby stačila odvádět veškerou vodu. Toto je tradiční způsob likvidace dešťových vod známý již z doby 2 600 let před naším letopočtem. Původní záměr, aby lidská obydlí byla suchá a teplá, což kanalizace zajišťuje, přetrvává až do dnešních dnů. Protože kanalizaci buduje obvykle město, je pro konkrétního stavebníka i velice levným řešením. Jinak je odvádění dešťových vod kanalizací poměrně nevýhodné. Odkanalizovaná voda se nemůže dále účastnit malého vodního cyklu což je uzavřený koloběh při němž voda vypařená z pevniny spadne opět v podobě vodních srážek na tu samou pevninu. Následkem čehož dochází ke zhoršení klimatu v místě odvádění dešťových vod neboť odpařující se voda krajinu ve dne výrazně ochlazuje.

9

Obr. 1: příklad dešťového stokového systému (dešťová stoka konkrétně lokalita Brno Komárov).

Akumulace a škrcený odtok je také odvádění dešťové vody kanalizací s tím rozdílem, že mezi dešťové svody a kanalizační přípojku umisťujeme akumulační nádrž, která během deště zachytí okamžité srážky. Ty poté do kanalizace uvolňuje postupně malým odtokem. Akumulační nádrž se v této variantě dimenzuje většinou na dvouletý déšť. Povolenou rychlost odtoku stanoví provozovatel kanalizační sítě. Kanalizační přípojku není nutné dimenzovat podle intenzity deště, odvodňovaných ploch atd., ale pouze na hodnotu stálého odtoku akumulační nádrže. Dochází ke krátkodobému zadržení dešťové vody na místě spadu.

10

I tato varianta je v podstatě odváděním dešťové vody do vodoteče, a tudíž relativně nevhodná. Akumulací vody na místě je ošetřeno přetěžování dešťové kanalizace, a následně i vodoteče přívalovými srážkami. Z části se tak předchází i povodním, ale účinnost tohoto opatření je diskutabilní. Řešíme pouze přímou příčinu povodně - náhlé přívalové srážky, a to jejich rozprostřením na delší časový úsek. Rozhodně tato metoda neřeší zlepšení klimatu v místě budování. Spadená voda se nakonec o několik hodin či dnů později do vodního toku dostane, ale nemá příležitost vrátit se do ovzduší Retenční zařízení s řízeným odtokem jeho hlavní části :

Celé zařízení je složeno z nátokové sedimentační šachty do níž je přivedeno svodné potrubí dešťové vody dále voda pokračuje rozdělovacím potrubím do retenčního zařízení složeného nejčastěji ze vsakovacích bloků . Bloky mají velký retenční objem díky své duťinové struktuře jejich retenční objem je až 95%. Bloky jsou naskládány do potřebného retenčního objemu a následně obaleny hydroizolací sevřenou mezi geotextílie a zasypány potřebnou vrstvou zeminy takto připravený retenční prostor se napojí na odtokovou šachtu jejíž součástí je škrtící kapacitní otvor pro odvod možného stálého množství dešťové vody povolené správcem kanalizace a také havarijní přepad. Důležité je i odvětrání odvodňovacího systému aby dešťová voda mohla natékat do zařízení správně.

Obr. 2:Voštinové bloky AS-Nidaplast vyráběné firmou Asio. [15]

11

Prvky pro regulaci odtoku dešťové vody z retenčního zařízení: a) Regulace zmenšením průtočného profilu U statického regulačního prvku se homogenní průtok media potrubím přiškrcuje přepážkou (zůžení průřezu), takže se na tomto místě rychlost zvyšuje. Vzrůst rychlosti na místě zúžení dle Bernoulliho vyrovnávaní energie způsobí sníženi statického tlaku. Tlaková diference, která přitom vzniká, se označuje jako účinný tlak a je mírou průtoku.

Obr. 3: Škrtící kapacitní otvor a jeho použití v odtokové šachtě. [11]

12

b) Regulace vírovým ventilem Jedná se o poměrně nové řešení .Vlastni regulační zařízení je vyrobeno z nerezavějící oceli bez pohyblivých časti, což snižuje riziko změny průtoku. Účinek regulačního prvku se začne projevovat až při dosaženi dostatečné výšky vodního sloupce v šachtě. Vlivem odstředivé síly vody, rotující podél stěny regulačního prvku, dojde k vytvoření vzduchového trychtýře, ktery zabraňuje nekontrolovanému odtoku. Průtok se mění s aktuální výškou vodního sloupce v šachtě. Před zahlcením odtokového otvoru probíha volny odtok bez přeměny energie. Účinek je zde srovnatelný se statickým regulačním prvkem.Teprve při hladině vody nad výtokovým otvorem regulačního prvku dochazí k přeměně energie, jež je důsledkem odstředivé síly vody rotující podél stěny regulačního prvku. Ťím vzniká protitlak, který průtok omezuje. Z odtokového otvoru voda tryska rozprášeným paprskem tak, že se do vody může současně dostávat vzduch.

Obr. 4: Vírový ventil. [11]

13

Obr. 5: Příklad retence dešťové vody a následné postupné přepouštění do kanalizae přez retenční bloky AS-Nidaplast firmy Asio. [15]

Dimenzování retenčního zařízení s řízeným odtokem: Pro dimenzování retenčního prostoru je rozhodující takový blokový déšť s dobou trvání T a intenzitou i s danou četností výskytu, který způsobí největší potřebný retenční objem při konstantním předepsaném škrceném odtoku.

14

Obr. 6: Schéma obecného návrhu retenčního objemu retenčního objektu. [3]

Z čáry náhradních vydatností s požadovanou periodicitou a z daného škrceného odtoku zjistíme potřebný retenční objem, který je potřebný pro zachycení srážky s předepsanou periodicitou o délce trvání T a intenzitě i. Při dimenzování retenčních objemů uvedených objektů a jejich posuzování v konkrétních podmínkách se do výpočtu nezahrnuje účinek odparu. Navržený Retenční objekt musí vyhovět požadavkům na čas potřebný pro vyprázdnění nádrže doba by neměla přesahovat 72 hodin .

Vsakování nadzemní Nadzemní vsakování se nejčastěji provádí pomocí vsakovacích jezírek , poldrů ,nebo vytvářením různých terénních depresí . Výhodou těchto způsobů nakládání s dešťovou vodou je jednoduchost a nízká cena navíc tyto úpravy mnohdy zlepšují estetické vlastnosti dané lokality. Další nespornou výhodou je například u povrchových poldrů možnost jednoduše odstranit kolmatující jílovité částice splavené z okolního terénu během deště . Jezírka mohou být budována s přepadem do kanalizace pokud je to možné. Nevýhoda je potřeba prostoru pro retenci který bývá u husté městské zástavby problém.

15

Do skupiny ochranných povrchových retenčních nádrží patří: a) Suché retenční nádrže - poldry (zachycení povodňových odtoků, snižují kulminaci povodňového průtoku a po průchodu povodňové vlny se vyprazdňují, dno suchých se využívá k zemědělským, resp. lesnickým účelům - louky, výsadba rychle rostoucích dřevin). b) Retenční nádrže s přesně vymezeným ochranným prostorem - (transformují povodňovou vlnu a po jejím průchodu řízeně vyprazdňují ochranný prostor až po hladinu vymezeného zásobního prostoru). c) Protierozní nádrže - (slouží v ochraně proti vodní erozi a všem jejím průvodním jevům, zachycení splavenin - množství závisí na stupni erozního narušení povodí, reliéfu a sklonu terénu, intenzitě dešťových srážek, půdě, vegetačním krytu, použitých protierozních opatřeních apod.). d) Dešťové nádrže (k zachycení, krátkodobé akumulaci vody, její úpravě a využití vod z dešťových srážek - vsakem do podzemních vod, nebo postupným vypouštěním do vodních toků, znečištěné do stokové sítě a kanalizační čistírny).

Obr. 7:Vsakovací jezírko a detail vhodného využití teréní deprese k odvodnění chodníků – schéma řešení: 1 – chodník, 2 – obrubník, 3 – trávník, 4 – štěrkopísek, 5 – dešťová kanalizace, 6 – hydroizolace, 7 – povrchová úprava dna nádrže.[4]

16

Obr. 8:Povrchové vsakování dešťové vody z komunikací do zasakovacích průlehů. (Berlin, DE). [3]

Vsakovací podzemní zařízení Uplatňuje se všude tam , kde není možné použít městskou kanalizaci. A kde jsou vhodné hydrogeologické podmínky staveniště . Mezi základní typy podzemních vsakovacích zažízení patří vsakovací jámy vyplněné štěrkopískem , vsakovací krechty (tunely ), vsakovací konstrukce z voštinových bloků a vsakovací studny.

a) Vsakovací bloky Bloky se usazují do mělkého výkopu, zabalí se do geotextilie a po připojení na dešťový svod se do výše 150 mm nad bloky zasypou štěrkem a následně zeminou. Vrstvu zeminy je dobré od vrstvy štěrku isolovat geotextilií. Na rozdíl od klasických štěrkových drenáží s absorbční schopností 30 - 35% dosahuje absorbční schopnost vsakovacích bloků až 95%. Tři drenážní bloky nahradí cca 3m3 klasické štěrkové drenáže nebo 111 m drenážního potrubí DN100, což umožňuje snížit objem nutných zemních prací až o 75%. Nezanedbatelná je též úspora času, potřebného na vybudování

17

drenážního systému a podstatně nižší dopravní náklady. Drenáže je tímto způsobem možno zhotovit v podstatně nižší hloubce než klasické vsakovací jímky, což umožňuje jejich budování i v lokalitách s vyšší hladinou spodní vody nebo přímo pod odvodňovanou plochou – parkoviště, hřiště apod. Na rozdíl od štěrkových jímek nedochází k jejich zanášení okolní zeminou.

Obr 9: Vsakovací bloky. [16]

b) Vsakovací krechty (tunely)

Vsakovací tunely jsou lacinější alternativou vsakovacích bloků jsou vyrobeny z polyetylenových skruží jenž se spojují pomocí zámku . Na rozdíl od bloků nemají dno a čelní stěny. Usazují se do řad na štěrkový podsyp, krajní segmenty se opatří čílkem, zabalí se do geotextilie a po připojení na vedení vody se do výše 150 mm nad tunely zasypou štěrkem a následně zeminou Vrstvu zeminy je dobré od vrstvy štěrku isolovat geotextilií. Toto řešení je velice výhodné protože krecht má velký akumulační objem 100% . Nevýhoda tohoto systému je že je vyžadována větší plocha pozemku určeného ke vsaku protože tunely se napojují do řad a na rozdíl od klecí není možné jejich vrstvení .

18

Obr. 10: Vsakovací krecht

c) Vsakovací studny

Jedná se o vsakovací zařízení vybudované povětšinou z betonových skruží které tvoří tělo retenčního prostoru vsakování probíha skrze dno studny které tvoří zemina .Voda je do studny přiváděna ke dnu ,rychlost proudění vody při přívalovém dešti rozvíří zaschlé sedimenty po dlouhé době sucha a studna tak umožní vsáknutí vody. Tento systém zřejmě funguje již řadu let na Brněnském sídlišti na Vinohradech . Nevýhodou tohoto způsobu zasakování je hloubení poměrně hlubokých výkopů (4-20m) a dále nutnost vhodných vlastností zeminy umožňující vsak , možnost vybudování studny je také ovlivněna úrovní hladiny podzemní vody .

19

Obr. 11 : Vsakovací studna. [3]

d) Vsakovací jámy Vsakovací jáma vyplněná štěrkopískem je metoda při níž se vsakování provádí pomocí dutin ve vzniklém prostoru nasypaného kameniva do výkopu .Tato metoda je poměrně nehospodárná neboť objem dutin je méně než 50% objemu jámy .Z těchto důvodů je nutno zbytečně zvětšovat objem výkopových prací a kameniva umístěného do vzniklé jámy ,proto se v dnešní době od této metody upouští

Dimenzování vsakovacího zařízení Při dimenzování vsakovacích zařízení se stanoví retenční objem vsakovacícho zařízení a doba jeho prázdnění. Při výpočtu se počítá s možností přetečení. Dimenzování se provádí podle ČSN 75 9010 – Vsakovací zařízení srážkových vod .

Retenční objem vsakovacího zařízení : Přítok do vsakovacího zařízení je zpravidla rychlejší než odtok (vsakování). Proto je nutné, aby povrchová i podzemní vsakovací zařízení měla určitý retenční objem Vvz [m3], který se pro odvodňované plochy do 3 ha stanoví podle vztahu:

20

=

ℎ . 1000

+

1 − .

.

.

.60

hd -je návrhový úhrn srážky [mm] stanovené návrhové periodicity a doby trvání. Ared - redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy [m2], podle vztahu . Avsak - vsakovací plocha vsakovacího zařízení [m2], podle vztahů . Avz - plocha hladiny vsakovacího zařízení [m2] (uvažuje se jen u povrchových vsakovacích zařízení). f - součinitel bezpečnosti vsaku (f ≥ 2). kv - koeficient vsaku [m/s] uvedený ve výstupech geologického průzkumu; tc - doba trvání srážky [min] stanovené návrhové periodicity. Redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy : =

. ψ

A i - půdorysný průmět odvodňované plochy určitého druhu m2] [ - součinitel odtoku dešťových vod pro určitý druh plochy Výpočet se provede pro všechny návrhové úhrny srážek s dobou trvání 5 min až 4 320 min (72 hodin) podle tabulky udané normou pro danou lokalitu . Nebo přesněji podle hydrologických údajů. Za návrhový objem se považuje největší vypočtený retenční objem vsakovacího zařízení .Návrhová periodicita srážek pro dimenzování vsakovacích zařízení je uvedena normou v tabulce a představuje riziko při přeplnění retenční nádrže. Při stanovení retenčního objemu povrchových vsakovacích zařízení je třeba k redukovanému půdorysnému průmětu odvodňované plochy přičíst také plochu hladiny vsakovacího zařízení. Pro zjednodušení výpočtu se může předpokládat, že plocha hladiny vsakovacího zařízení je rovna ploše dna vsakovacího zařízení.

21

U ploch větších než 3 ha se doporučuje retenční objem vsakovacího zařízení stanovit, pomocí dlouhodobé nestacionární simulace srážkového děje s využitím závazných, místně platných hydrologických podkladů.

Tab. 5:Výňatek z ČSN 75 9010 návrhové úhrny srážek s dobou trvání 4 až 72 hodin.

Tab. 6:Výňatek z ČSN 75 9010 Návrhová periodicita srážek pro dimenzování vsakovacích zařízení

Požadavky na kvalitu vsakovaných dešťových vod ČSN 75 9010

Srážkové povrchové vody ze zpevněných ploch a střech, které smí být odváděny do vsakovacích zařízení, se dělí podle předpokládané nebo zjištěné koncentrace znečišťujících látek a možného následného ohrožení podzemní vody při vsakování dle ČSN 75 9010, do dvou kategorií:

22

a) Srážkové povrchové vody přípustné (srážková voda, jejíž jakost nepředstavuje riziko z hlediska znečištění půd a ohrožení jakosti podzemních vod) .Jedná se o povrchový odtok z následujících ploch: – zatravněných ploch, luk a kulturní krajiny s možným odtokem srážkových vod do odvodňovacích systémů; – střech o redukované odvodňované ploše Ared < 200 m2 . – teras v obytných částech a jim podobných ploch. – komunikací pro pěší a cyklisty. – vjezdů do individuálních garáží a příjezdů k rodinným domům a stavbám pro individuální rekreaci. Přípustné srážkové povrchové vody je dovoleno vsakovat přes nenasycenou oblast bez předchozích opatření (bez předčištění, popř. pouze po zachycení splavenin). b) Srážkové povrchové vody podmínečně přípustné (srážková voda, jejíž jakost může být zhoršena obsahem specifického znečištění, riziko znečištění podzemních nebo povrchových vod je však možné snížit až eliminovat příslušnými opatřeními, např. předčištěním srážkových vod, odváděných z povrchu terénu nebo staveb.Jedná se o povrchový odtok z následujících ploch: – střech o redukované odvodňované ploše Ared > 200 m2. – pozemních komunikací pro motorová vozidla. – parkovišť motorových vozidel do 3,5 t a autobusů. – letištních ploch pro startování a přistávání letadel. – komunikací průmyslových a zemědělských areálů. U podmínečně přípustných srážkových povrchových vod je nutno při návrhu vsakování aplikovat vhodný, pokud možno fyzikální způsob předčištění, a to podle druhu znečištění a typu vsakovacího zařízení. Některé 23

Při vsakování srážkové povrchové vody nesmí za návrhových podmínek provozu vsakovacího zařízení dojít k překročení hodnot ukazatelů přípustného znečištění podzemních vod.

Předčištění srážkových povrchových vod

Způsob předčištění je nutné zvolit a navrhnout s ohledem na kategorii srážkových povrchových vod a míru předpokládaného znečištění srážkového odtoku. Jednotlivé způsoby předčištění je možné podle potřeby vhodně kombinovat. Pro předčištění srážkových vod z odvodňovaných ploch je možné využít následující způsoby: – odbourávání přírodními procesy (např. vsakování přes vegetační vrstvu); – zachycení hrubých nečistot česlemi. – oddělení pevných látek sedimentací. – oddělení látek rozdílné hustoty v odlučovačích.

24

Závěr literární rešerše: Ve své praktické části bakalářské práce jsem použil pro odstranění dešťových vod z plochy pozemku, konkrétně ze střechy řadového bytového domu retenci s následným pozvolným vypouštěním redukovaného množství dešťové vody vypočítané podle údajů správce kanalizace a odvodňované plochy do jednotné kanalizace .K utvoření retenčního prostoru jsem využil voštinové bloky zabalené do hydroizolačního souvrství do nichž bude dešťová voda přiváděna pomocí nátokové sedimentační šachty a po zadržení odpouštěna redukčním ventilem . Při studiu a procházení materiálů jsem vycházel především z platných norem a z různých zdrojů od poměrně známých autorů , jelikož problematika hospodaření s dešťovou vodou je poměrně rozsáhlá a určitě i velice složitá pokusil jsem se v tomto tématu popsat pokud možno co nejjednodušeji základní principy návrhu a možností nakládání s dešťovou vodou , které jsem vyčetl a snažil se pochopit , při řešení problematiky nakládání s dešťovou vodou je jistě zapotřebí dobrá znalost legislativy ale také neméně praktické zkušenosti s prováděním jenž může projektant získat jedině praxí. Co se týká množství výrobků a sortimentu od renomovaných výrobců je nabídka opravdu rozsáhlá .

25

2 VÝPOČTOVÁ ČÁST 2.1 Analýza objektu a koncepční řešení instalací v celé budově a jejich napojením na sítě pro veřejnou potřebu

Jedná se o řadový bytový dům ve městě Brně na ulici Skácelova v projektu je zpracováno řešení kanalizace ,vodovodu a plynovodu .Řadový bytový dům je nepodsklepený o čtyřech nadzemních podlažích zakončených šikmou střechou z keramických tašek. V 1.NP jsou garáže ,sklepní místnosti a technická místnost pro přípravu teplé vody . V každém ze dvou 2.NP a 3.NP jsou bytové jednotky každá jednotka má kapacitu 4 osoby .Ve 4.NP jsou podkrovní bytové jednotky každá má kapacitu 2 osoby .Dům bude napojen na jednotnou veřejnou kanalizaci dále na vodovod a NTL plynovod .Materiál jednotné veřejné kanalizace je kamenina o průměru DN 300.Materiál veřejného vodovodu je litina o průměru DN 80.Materiál NTL plynovodu je HDPE 100 SDR11.Deštové vody budou odváděny do retenční nádrže s bezpečnostním přepadem zaústěným do jednotné kanalizace

2.1.1 Bilance potřeby vody

Řadový bytový dům vstupní informace : •

18 bytových jednotek o celkovém počtu n= 60 obyvatel.

•

Byty ve velké obci

•

Součinitel denní nerovnoměrnosti kd= 1,25

•

Součinitel hodinové nerovnoměrnosti kh= 1,8

•

Specifická potřeba vody q= 35 m3/os. rok → q= 100 l/os.den

26

2.1.1.1 Průměrná denní potřeba vody

= ! . " = 100 . 60 = 6000 #/%&"

2.1.1.2 Maximální denní spotřeba vody '

=

.

= 6000 . 1,25 = 7500 #/%&"

2.1.1.3 Maximální hodinová potřeba vody ,

=

' . , . ./

-

= 7500 . 1,8 . ./ = 562,5 #/ℎ1%

2.1.1.4 Roční potřeba vody

=

. 365

= 6000 . 365 = 2190000 #/41 → 2190 56 /41

2.1.2 Bilance potřeby teplé vody

Řadový bytový dům vstupní informace : • •


Specifická potřeba teplé vody pro stavby pro bydlení ! =0,040 m3/os.den

2.1.2.1 Potřeba teplé vody 7

= ! . " = 40 . 60 = 2400 #/%&"

2.1.3 Bilance odtoku odpadních vod Řadový bytový dům vstupní informace : •


•

Byty ve velké obci

•

Součinitel denní nerovnoměrnosti kd= 1,25

•

Součinitel hodinové nerovnoměrnosti kh= 1,8 27

•

Specifická potřeba vody q= 35 m3/os. rok → q= 100 l/os.den

2.1.3.1 Průměrná denní odtok splaškové vody

= ! . " = 100 . 60 = 6000 #/%&"

2.1.3.2 Maximální denní odtok splaškové vody '

=

.

= 6000 . 1,25 = 7500 #/%&"

2.1.3.3 Maximální hodinový odtok splaškové vody ,

=

' . , . ./

-

= 7500 . 1,8 . ./ = 562,5 #/ℎ1%

2.1.3.4 Roční odtok splaškové vody

=

. 365

= 6000 . 365 = 2190000 #/41 → 2190 56 /41

2.1.4 Bilance odtoku dešťových vod Tabulka 1: Vytvořená v programu Excel dle přílohy 16 vyhlášky č.428/2001 Sb. Druh 2 plochy Plocha (m ) Odtok. součinitel Redukovaná plocha A 453 0,9 407,7 B 0 0,4 0 C 0 0,05 0 Součet reduk. Ploch: 407,7 Dlouhodobí srážkový úhrn Brno(mm/rok) : 490 3

Roční množství odv. srážkových vod(m /rok) :

199,773

A= Zatravněné a těžce propustné zpevněné plochy B=Lehce propustné zpevněné plochy C=Plochy kryté vegetací

28

2.1.5 Bilance potřeby plynu 2.1.5.1 Potřeba plynu pro vytápění Výpočet tepelných ztrát budovy obálkovou metodou podle ČSN 73 0540 Řadový bytový dům vstupní informace : •

Vnější návrhová teplota v zimním období: -12°C

•

Průměrná vnitřní teplota v otopném období: 18°C

•

Počet otopných dnů: d =232

Ztráta prostupem TUV :

Tabulka abulka 1: Vytvořená v programu Excel charakteristika budovy a ztráta

prostupem

3

Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy, nezahrnuje lodžie, římsy, atiky a základy

3582,4 m

Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy

1570,5 m

Geometrická charakteristika budovy A / V Převažující vnitřní teplota v otopném období Θ i

Plocha kce. 2

Ai (m )

3

0,44 m /m 18 °C

Vnější návrhová teplota v zimním období Θ e

Druh kce.

2

2

-12,0 °C

Součinitel prostupu tepla 2

Ui (w/m .k)

Součinitel prostupu Činitel teplotní tepla požadovaný redukce 2 bi (-) Un (w/m .k)

Měrná ztráta prostupem tepla Hti (w/k)

Stěna tl.400

494,46

0,17

0,3

1

84,0582

Stěna tl.100

133,92

0,45

0,45

0,5

30,132

Okna a dveře

236,52

0,6

1,5

1

141,912

Střecha

316,54

0,1

0,24

1

31,654

Podlaha nad nevytápěným prostorem

311,37

0,33

0,45

0,5

51,37605

podlaha ve styku se zeminou

77,7

0,1

0,45

0,433

3,36441

Σ celkem

1570,51

342,49666

29

Ztráta větráním T\V :

= 1300 .

.

−

= 1300 . 0,398 . 18 + 12 = 15522 g

Objemový tok větracího vzduchu :

i

= h6jkkl .

Zjednodušený vzduchový objem budovy :

k,m

= 6jkk .2865,92 = 0,398 56 /n

= 0,8 .

]

= 0,8 . 3582,4 = 2865,92 56

Celková tepelná ztráta budovy prostupem a přirozeným větráním TV : =

7

+

= 10275 + 15522 = 25,797 (kw)

Potřeba tepla pro krytí tepelné ztráty prostupem a přirozeným větráním ^_U,`a : op7, =

d

op7 ef . d

7

=

42,9 = 50,2 qgℎ 0,9 .0,95

op7 = 24 . c . & . b . r7 = 24 .0,8 .0,8 .3248 .859,9 = 42,9 qgℎ/41

Měrná tepelná ztráta ∶ r7 = Počet denostupňů : b = % .

−

−

=

25797 = 859,9 g/ 18 + 12

= 232 . 18 − 4 = 3248

Součinitel vyjadřující nesoučasnost tepelné ztráty infiltrací : c = 0,8

Součinitel zahrnující vliv přerušovaného vytápění : e = 0,8 Účinnost zdroje : d Účinnost rozvodů : d

ef 7

= 0,9

= 0,95

30

Roční potřeba plynu na vytápění vycházející z potřeby tepla E : o = 3600 .

op7. r

= 3600 .

50,2 . 10j = 5163,4 56 /41 35 . 10j

Výhřevnost zemního plynu : H = 35 MJ/m3

2.1.5.2 Potřeba plynu pro ohřev teplé vody Řadový bytový dům vstupní informace : 7

•

Denní potřeba teplé vody :

•

Vstupní teplota studné vody : t1 = 10°C

•

Výstupní teplota teplé vody : t2 = 55°C

•

Měrná tepelná kapacita vody : c = 1,163 kwh/m3.k

•

Ohřev teplé vody je zajištěn v zásobníkovém ohřívači otopnou vodou

= 2,400 m3/den

z plynového kotle •

Počet otopných dnů: d =232

Potřeba tepla pro ohřev vody Etv,sk : o7

,

=

d

o7 ef . d

7

=

33,85 8 = 68,39 qgℎ 0,9 .0,55

Denní potřeba tepla pro ohřev teplé vody o7 o7

,

=

.

. v .

.

−

-

,

∶

= 2,400 .1,163 . 55 − 10 = 125,60 gℎ/%&"

31

Roční potřeba tepla pro ohřev teplé vody o7 ∶ o7 = 0,8 . o7

0,8 .125,60 .

,

. % + 0,8 . o7

mmw-m mmw-k

,

.

mmw7xy,z

mmw7xy,{

. 350 − % = 0,8 . 125,60 .232 +

. 350 − 232 = 33,85 qgℎ/41

Teplota studené vody v zimě : Teplota studené vody v létě :

,

=10°C

,| =15°C

Roční potřeba plynu vycházející z potřeby tepla na ohřev teplé vody E : o7 . o = 3600 . r

68,39 . 10j = 3600 . = 7034,4 56 /41 35 . 10j

Výhřevnost zemního plynu : H = 35 MJ/m3

2.1.5.3 Roční potřeba plynu na vytápění a ohřev teplé vody Celková roční potřeba plynu Qcelk : Qcelk = Evytápění + Eohřev tv = 5163,4 + 7034,4 = 12197,8 56 /41

32

2.2 Návrh dílčích instalací v zadaném objektu řadového bytového domu 2.2.1 Vodovod 2.2.1.1 Návrh přípravy teplé vody

Návrh přípravy teplé vody podle ČSN 060320 Řadový bytový dům vstupní informace : •


Teoretická potřeba tepla na přípravu teplé vody pro jednu osobu Q′2t: ′. = v .

. ~ .

-

−

.

= 1,163 . 0,040 . 55 − 10 = 2,093 •gℎ/1n

Měrná tepelná kapacita vody c = 1,163 Kwh/(m.k) Potřeba teplé vody za periodu

.~

= 0,040 m3/os

Teplota teplé vody t1 = 55°C Teplota studené vody t2 = 10°C

Teoretická potřeba tepla na přípravu teplé vody pro bytový dům Q2t: .

= ′. . " = 2,093 .60 = 125,6 •gℎ

33

Ztráty tepla při ohřevu a distribuci teplé vody pro jednu osobu Q′2z: ′. € = ′. . € = 2,093 .0,5 = 1,047 •gℎ /os Poměrná ztráta tepla při ohřevu a distribuci teplé vody z = 0,5 Ztráty tepla při ohřevu a distribuci teplé vody pro bytový dům Q2z: .€

= ′. € . " = 1,047 . 60 = 62,8 •gℎ

Skutečná potřeba tepla na přípravu teplé vody pro jednu osobu Q′2p: ′. ~ = ′. + ′. € = 2,093 + 1,047 = 3,14 •gℎ /os Skutečná potřeba tepla na přípravu teplé vody pro bytový dům Q2p: .~

= ′. ~ . n = 3,14 . 60 = 188,4 •gℎ

Rozložení odběru teplé vody během periody : 5-17 hod 35%

.

= 43,96 Kwh

17-20 hod 50%

.

= 62,8 Kwh

20-24 hod 15%

.

= 18,84 Kwh

34

Křivka dodávky dodávky a odběru tepla: tepla: Vytvořena v programu Auto CAD ze níž lze odvodit hodnotu maximálního rozdílu mezi křivkou dodávky a odběru tepla

35

Stanovení objemu zásobníku na ohřev teplé vody Vz: =

△ 5‘’ 47,1 = = 0,900 56 v . - − . 1,163 . 55 − 10

Maximální rozdíl mezi křivkou dodávky a odběru tepla △ o max = 92,45 Kwh Návrh : Zásobníkový ohřívač vody stacionární nepřímotopný •

Dražice OKC 1000 NTR/1Mpa objem 0,955 56

Obr. Obr. 1: Rozměry připojení a velikosti zásobníku TV OKC 1000 NTR/1MPa [Zdroj 1: obrázku katalog firmy Dražice] .

36

Jmenovitý výkon pro přípravu teplé vody při zásobníkovém ohřevu Q1n:

-i

=

-

τ

=

188,4 = 7,85 •g 24

Dodávka tepla za čas τ

Q1 = 188,4 Kwh

Časový úsek trvání max. odběru tepla τ = 24 h

2.2.1.2 Návrh kotle pro ohřev TV a vytápění Vytápění a ohřev teplé vody bude zajišťovat dvojce kotlů jeden kotel bude sloužit pro ohřev TV v celoročním provozu a druhý kotel bude sloužit k vytápění budovy . Řadový bytový dům vstupní informace : -i

= 7,85 g

•

Výkon pro přípravu teplé vody

•

Výkon pro pokrytí tepelné ztráty budovy

= 25,797 (kw)

a) Kotel zajišťující ohřev TV v nepřímotopném zásobníku. Baxi Luna 3 Comfort 1.240Fi Q1n = 7,85 kW ≤ Redukovaný výkon 9,3 kW . Maximální spotřeba plynu : 1,0 m3/h b) Kotel zajišťující vytápění budovy . Baxi Luna 3 Comfort 1.310 Fi Qi = 25,797 kW ≤ 31 kW . Maximální spotřeba plynu : 3,3 m3/h

37

Obr. 1: Rozměry připojení a velikosti kotlů Baxi luna 3 comfort [Zdroj obrázku katalog firmy Baxi] .

38

Obr. 1: Technické parametry kotlů Baxi luna 3 comfort [Zdroj obrázku katalog

firmy Baxi] .

2.2.1.3 Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu

Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu dle ČSN 75 5455.Výpočet vnitřních vodovodů.

39

Dimenzační nákres 1: Vytvořený v programu Auto CAD s číselným označením postupu dimenzování studené vody.

40

do S2 S3 S4 S5 S6 S7 S8 S9 S10 S11 S12 S13

od

S1 S2 S3 S4 S5 S6 S7 S8 S9 S10 S11 S12

přibývá celkem 0 1 1 2 4 6 12 18 36 36 36 36

přibývá 3 3 10 10 31

1 3

1 4 4 4 7 10 20 30 61 61 61 61

celkem

1 1 3 3 9

1

0 0 1 1 2 3 6 9 18 18 18 18

0,200 0,427 0,522 0,543 0,742 0,897 1,269 1,554 2,207 2,207 2,207 2,207

20x3,4 25x4,2 32x5,4 32x5,4 40x6,7 40x6,7 40x6,7 50x8,4 63x10,5 63x5,8 [40] 63x5,8

1,500 1,935 1,466 1,529 1,342 1,594 2,303 1,754 1,604 1,104 1,607 1,104

2,000 1,000 1,500 3,300 3,000 17,600 3,800 11,940 5,360 10,630 0,300 7,390

△Pf kpa

415,62 450 100 112,96 22 0 180,659

2,414 4,828 6,550 7,369 3,129 3,129 4,500 8,425 1,371 2,057 6,000 6,447 1,473 4,861 8,500 9,936 0,860 2,580 1,650 1,486 1,204 21,190 11,650 14,800 2,256 8,573 4,100 10,873 1,108 13,230 3,150 4,846 0,667 3,575 10,550 13,572 0,252 2,679 35,300 21,512 2,143 0,643 0,000 0,000 0,252 1,862 20,000 12,188 △PRF = ∑ l . R+△PF

Pdis= 450 kpa >PminFL+△Pe+△Pwm+△PAp+△PRF= Dispoziční přetlak na začátku posuzovaného potrubí - Pdis = Minimální požadovaný hydrodinamický přetlak před výtokovou armaturou - PminF= Tlaková ztráta způsobená výškovým rozdílem mezi geodetickými úrovněmi začátku a konce posuzov. úseku potrubí - △Pe= Tlakové ztráty vodoměrů - △Pwm= Tlakové ztráty napojených zařízení - △Pap= Tlakové ztráty vlivem tření a místních odporů - △PRF=

1 2 2 6 6 18

1

celkem

VÝPOČET TLAKOVÝCH ZTÁT V PŘÍVODNÍM POTRUBÍ STUDENÉ VODY A VODOVODNÍ PŘÍPOJCE (NEJNEPŘÍZNIVĚJŠÍ ARMATURA 4NP. D) JMENOVYTÝ VÝTOK Qa ÚSEK l/s Qd dxs V l R l.R ∑ξ 0,150 0,200 0,300 mm m/s m kpa/m kpa l/s

kpa kpa kpa kpa kpa kpa kpa

12,197 11,554 8,504 14,797 4,066 35,991 19,446 18,075 17,147 24,191 0,643 14,050 180,659

l . R+△Pf kpa

potrubí studené vody a vodovodní přípojce (nejnepříznivější armatura 4NP.D.)

Tabulka 1: Vytvořená v programu Excel výpočet tlakových ztrát v přívodním

41

přibývá

1

S22 S23 S23 S24 S24 S19

0 0 1

0 1 1 2 1 1

1 2

1 1 1

celkem

1 2 2

1 3 3 3

1 2 3 3

1

0 0 0

0 0 1 1

0 0 0 0

celkem

20x3,4 25x4,2 25x4,2 25x4,2 20x3,4 25x4,2 32x5,4 32x5,4 20x3,4 25x4,2 25x4,2

0,200 0,283 0,346 0,377 0,200 0,377 0,482 0,505 0,200 0,283 0,320

1,500 1,315 1,480

1,500 1,708 1,346 1,415

1,500 1,315 1,584 1,708

S24 S25 S25 S26 S26 S27 S27 S9

přibývá

6 6

6

celkem

6 6 12 18

10 1 10 10

celkem

10 11 21 31 3 3

3

celkem

3 3 6 9

0,897 0,919 1,285 1,567

40x6,7 40x6,7 50x8,4 50x8,4

1,594 1,638 1,485 1,767

VÝPOČET DIMENZÍ A TLAKOVÝCH ZTRÁT NA VEDLEJŠÍCH LEŽATÝCH POTRUBÍCH STUDENÉ VODY ÚSEK JMENOVYTÝ VÝTOK 0,150 0,200 0,300 Qd dxs V od do mm m/s l/s

1

1

S18 S19 S19 S20 S20 S21 S21 S5

1

celkem

0 0 0 1

přibývá

přibývá

S14 S15 S15 S16 S16 S17 S17 S2

10,052 4,500 3,800 2,000

l m

0,200 0,200 0,600

2,000 1,000 1,500 3,300

1,200 0,200 0,300 0,600

l.R kpa

∑ξ

1,204 12,103 8,500 1,259 5,666 2,600 0,790 3,002 8,100 1,124 2,248 8,100 △PRF = ∑ l . R+△PF

R kpa/m

2,414 2,897 3,000 1,506 0,301 1,650 2,161 0,648 1,100 2,506 1,504 1,100 △PRF = ∑ l . R+△PF 2,414 4,828 6,550 2,506 2,506 4,500 1,189 1,784 6,000 1,289 4,254 8,500 △PRF = ∑ l . R+△PF 2,414 0,483 3,000 1,506 0,301 1,650 1,872 1,123 6,000 △PRF = ∑ l . R+△PF

10,799 3,488 8,931 12,645

△Pf kpa

3,375 1,427 6,571

7,369 6,564 5,435 8,509

3,375 1,427 1,380 1,604

22,901 9,153 11,933 14,893 58,881

l . R+△Pf kpa

6,272 1,728 2,028 3,108 13,136 12,197 9,070 7,219 12,763 41,248 3,858 1,728 7,694 13,280

VÝPOČET DIMENZÍ A TLAKOVÝCH ZTRÁT NA VEDLEJŠÍCH VĚTVÍCH STOUPACÍHO POTRUBÍ STUDENÉ VODY 1,2,3,4,5,6 (VŠECHNA STOUPACÍ POTRUBÍ JSOU SYMETRICKÁ) ÚSEK JMENOVYTÝ VÝTOK 0,150 0,200 0,300 Qd △Pf l . R+△Pf dxs V l R l.R ∑ξ od do mm m/s m kpa/m kpa l/s kpa kpa

Tabulka 2: Vytvořená v programu Excel výpočet dimenzí a tlakových ztrát na vedlejších větvích stoupacího potrubí studené vody 1,2,3,4,5,6 (všechna potrubí

jsou symetrická).

Tabulka 3: Vytvořená v programu Excel výpočet dimenzí a tlakových ztrát na vedlejších ležatých potrubí studené vody.

2.2.1.4 Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu teplé vody

Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu dle ČSN 75 5455.Výpočet vnitřních

vodovodů.

42

Dimenzační nákres 1: Vytvořený v programu Auto CAD s číselným označením postupu dimenzování teplé vody.

43

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 S10 S11 S12

T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 S10 S11 S12 S13

přibývá

přibývá

18

2 2 7 7 22

1 2

celkem

1 3 3 5 7 14 21 43 43 61 61 61 1 1 1 3 3 9

0 0 1 2 3 6 9 18 18 18 18 18

celkem

20x3,4 25x4,2 32x5,4 40x6,7 40x6,7 40x6,7 50x8,4 63x10,5 63x10,5 63x5,8 [40] 63x5,8

1,500 1,584 1,274 1,132 1,342 1,898 1,485 1,314 1,314 1,104 1,607 1,104

2,000 1,000 4,400 3,000 17,600 3,800 11,940 3,200 4,300 10,630 0,300 7,390

2,033 1,830 0,916 0,516 0,724 1,367 0,668 0,402 0,402 0,252 2,143 0,252

400,534 450 100 112,96 22 0 165,574

4,066 6,550 7,369 1,830 4,500 5,645 4,030 14,650 11,889 1,549 1,650 1,057 12,742 11,650 10,491 5,195 4,100 7,385 7,976 3,150 3,473 1,286 15,050 12,993 1,729 30,100 25,985 2,679 35,300 21,512 0,643 0,000 0,000 1,862 20,000 12,188 △PRF = ∑ l . R+△PF

Pdis= 450 kpa >PminFL+△Pe+△Pwm+△PAp+△PRF= Dispoziční přetlak na začátku posuzovaného potrubí - Pdis = Minimální požadovaný hydrodinamický přetlak před výtokovou armaturou - PminF= Tlaková ztráta způsobená výškovým rozdílem mezi geodetickými úrovněmi začátku a konce posuzov. úseku potrubí - △Pe= Tlakové ztráty vodoměrů - △Pwm= Tlakové ztráty napojených zařízení - △Pap= Tlakové ztráty vlivem tření a místních odporů - △PRF=

36

celkem

0 0 0 0 0 0 0 0 0 36 36 36

0,200 0,346 0,458 0,616 0,742 1,049 1,285 1,828 1,828 2,207 2,207 2,207

kpa kpa kpa kpa kpa kpa kpa

11,435 7,475 15,919 2,606 23,233 12,580 11,449 14,279 27,714 24,191 0,643 14,050 165,574

VÝPOČET TLAKOVÝCH ZTÁT V PŘÍVODNÍM POTRUBÍ TEPLÉ VODY ,PŘÍVODU STUDENÉ VODY K OHŘÍVAČI A VODOVODNÍ PŘÍPOJCE (NEJNEPŘÍZNIVĚJŠÍ ARMATURA 4NP. D) ÚSEK JMENOVYTÝ VÝTOK 0,150 0,200 0,300 Qd △Pf l . R+△Pf dxs V l R l.R ∑ξ od do mm m/s m kpa/m kpa l/s kpa kpa

Tabulka 1: Vytvořená v programu Excel výpočet tlakových ztrát v přívodním

potrubí teplé vody přívodu studené vody k ohřívači a vodovodní přípojce

(nejnepříznivější armatura 4NP.D.)

44

1,342 1,367 1,234 1,500

0 0 0 0

7 1 7 7

7 8 15 22 3 3

3 3 6 9

40x6,7 40x6,7 50x8,4 50x8,4

T15 T16 T16 T17 T17 T18 T18 T8

0

0,742 0,768 1,068 1,300

V m/s

VÝPOČET DIMENZÍ A TLAKOVÝCH ZTRÁT NA VEDLEJŠÍCH LEŽATÝCH POTRUBÍCH TEPLÉ VODY ÚSEK JMENOVYTÝ VÝTOK 0,150 0,200 0,300 Qd dxs od do mm l/s

1

3

1,500

1

1,500 1,315 1,136

20x3,4

0

1

0 0 1 0,200

S22 S23

1 2 2

1,500 1,315

20x3,4 25x4,2 32x5,4

1 1

0 0 0,200 0,283 0,412

0 0 0

celkem

T11 T12 T12 T13 T13 T4

přibývá

1 2

20x3,4 25x4,2

celkem

0,200 0,283

přibývá

1 1

celkem

celkem

0 0

celkem

celkem

T10 T11 T11 T2

přibývá

přibývá

10,052 4,500 3,800 2,000

l m

1,300

2,000 1,000 1,800

1,200 1,300

l.R kpa

∑ξ

0,724 7,278 8,500 0,769 3,461 2,600 0,445 1,691 8,100 0,683 1,366 8,100 △PRF = ∑ l . R+△PF

R kpa/m

2,033 2,440 3,000 1,265 1,645 1,650 △PRF = ∑ l . R+△PF 2,033 4,066 6,550 1,265 1,265 4,500 0,753 1,355 12,500 △PRF = ∑ l . R+△PF 2,414 3,138 3,000 △PRF = ∑ l . R+△PF

7,654 2,429 6,167 9,113

△Pf kpa

3,375

7,369 3,891 8,066

3,375 1,427

14,932 5,890 7,858 10,479 39,158

l . R+△Pf kpa

5,815 3,071 8,886 11,435 5,156 9,421 26,012 6,513 6,513

VÝPOČET DIMENZÍ A TLAKOVÝCH ZTRÁT NA VEDLEJŠÍCH VĚTVÍCH STOUPACÍHO POTRUBÍ TEPLÉ VODY 1,2,3,4,5,6 (VŠECHNA STOUPACÍ POTRUBÍ JSOU SYMETRICKÁ) ÚSEK JMENOVYTÝ VÝTOK 0,150 0,200 0,300 Qd △Pf l . R+△Pf dxs V l R l.R ∑ξ od do mm m/s m kpa/m kpa l/s kpa kpa

Tabulka 2: Vytvořená v programu Excel výpočet dimenzí a tlakových ztrát na vedlejších větvích stoupacího potrubí teplé vody 1,2,3,4,5,6 (všechna potrubí jsou

symetrická).

Tabulka 3: Výpočet dimenzí a tlakových ztrát na vedlejších ležatých potrubí teplé

vody.

2.2.1.5 Dimenzování požárního vodovodu

Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu dle ČSN 75 5455.Výp. vnitřních vodovodů.

45

Dimenzační nákres 1: Vytvořený v programu Auto CAD s číselným označením postupu dimenzování požárního vodovodu.

46

0,520 1,040 1,560 1,560 1,560 1,560 1,560 1,560

25 32 40 40 40 63x5,8 [40] 63x5,8

0,900 1,000 1,190 1,190 1,190 0,750 1,190 0,750

7,451 2,100 11,475 9,882 1,7 10,630 0,300 7,390

1,800 1,030 1,120 1,120 1,120 0,127 1,12 0,127

19,892 2,688 13,595 12,838 5,798 11,278 0,336 6,564 72,989

kpa kpa kpa

1 2 3 3 3 3 3 3

Tlakové ztráty vodoměrů - △Pwm= 22 Tlakové ztráty napojených zařízení - △Pap= 0 Tlakové ztráty vlivem tření a místních odporů - △PRF= 72,989

1 1 1 0 0 0 0 0

kpa kpa kpa kpa

H2 H3 H4 H5 H6 S11 S12 S13

H1 H2 H3 H4 H5 H6 S11 S12

l . R+△Pf kpa

13,412 16,000 6,480 2,163 1,050 0,525 12,852 1,050 0,743 11,068 2,500 1,770 1,904 5,5 3,894 1,350 35,300 9,928 0,336 0,000 0,000 0,939 20,000 5,625 △PRF = ∑ l . R+△PF Pdis= 450 kpa >PminFL+△Pe+△Pwm+△PAp+△PRF= 379,499 Dispoziční přetlak na začátku posuzovaného potrubí - Pdis = 450 Minimální požadovaný hydrodinamický přetlak před výtokovou armaturou - PminF= 200 Tlaková ztráta způsobená výškovým rozdílem mezi začáttkem a koncem posuzov. úseku potrubí - △Pe= 84,51

do

od

přibývá

ÚSEK

celkem

HYDRAULICKÉ POSOUZENÍ POŽÁRNÍHO VODOVODU A PŘÍPOJKY (NEJNEPŘÍZNIVĚJŠÍ ARMATURA) JMENOVYTÝ VÝTOK Qa l/s △Pf Qd DN V l R l.R ∑ξ 0,520 mm m/s m kpa/m kpa l/s kpa

Tabulka 1: Vytvořená v programu Excel výpočet dimenzí a tlakových ztrát potrubí požárního vodovodu

47

2.2.1.6 Dimenzování cirkulace vnitřního vodovodu

Dimenzování potrubí vnitřního vodovodu dle ČSN 75 5455.Výpočet vnitřních vodovodů. Dimenzační nákres 1: Vytvořený v programu Auto CAD s číselným označením postupu dimenzování cirkulačního potrubí.

48

Tabulka 1-6: Vytvořená v programu Excel výpočet dimenzí a tlakových ztrát na jednotlivých větvích cirkulačního potrubí. VÝPOČET TLAKOVÝCH ZTÁT V PŘÍVODNÍM A CIRKULAČNÍM POTRUBÍ TEPLÉ VODY PŘI CIRKULACI TEPLÉ VODY - OKRUH PŘES STOUPACÍ POTRUBÍ ČÍSLO 1.(NEJNEPŘÍZNIVĚJŠÍ OKRUH) ÚSEK dxs mm

TEPELNÁ TEPELN TL. ZTRÁTA Á IZOLACE POTRUBÍ ZTRÁTA mm w/m w

od

do

T1 T2 T3 T4 T5 T6 C5 C4 C3

T2 T3 T4 T5 T6 C5 C4 C3 C2

63x10,5 50x8,4 40x6,7 40x6,8 40x6,9 32x5,4 20x3,4 25x4,2 32x5,5

30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000

C2

C1

32x5,6

30,000

14,500 12,500 10,800 10,800 10,800 9,600

PODLE TEPELNÉ ZTRÁTY

UPRAVENO PODLE

l m

R kpa/m

l.R kpa

∑ξ

△Pf kpa

l . R+△Pf kpa

15,050 3,150 4,100 11,650 1,650 1,650 12,500 3,550 3,150

0,677 0,142 0,185 0,524 0,074 0,074 5,063 0,639 1,008

0,760 0,727 0,325 1,175 0,185 0,320 21,445 2,043 6,084

Qc l/s

v m/s

Qc l/s

v m/s

55,680 179,100 49,248 228,096 38,880 34,560 0,000 0,000 0,000

0,160 0,060 0,040 0,033 0,009 0,004 0,004 0,040 0,060

0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100

0,400 0,300 0,140 0,140 0,140 0,120 0,120 0,140 0,300

0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,900 0,600 0,800

3,200 11,940 3,800 17,600 3,000 3,000 20,300 4,000 12,000

0,026 0,049 0,037 0,037 0,037 0,082 0,807 0,351 0,423

0,083 0,585 0,141 0,651 0,111 0,246 16,382 1,404 5,076

0,000

0,160

0,100

0,400

1,100

4,000

0,710

2,840

21,650 13,098 15,938 △PRF = ∑ l . R+△PF 49,003

VÝPOČET TLAKOVÝCH ZTÁT V PŘÍVODNÍM A CIRKULAČNÍM POTRUBÍ TEPLÉ VODY PŘI CIRKULACI TEPLÉ VODY - OKRUH PŘES STOUPACÍ POTRUBÍ ČÍSLO 2. ÚSEK dxs mm

TEPELNÁ TEPELNÁ TL. ZTRÁTA IZOLACE ZTRÁTA POTRUBÍ mm w w/m

od

do

T1 T2 T3 T4 T16 T15 C12 C4 C3

T2 T3 T4 T16 T15 C12 C4 C3 C2

63x10,5 50x8,4 40x6,7 40x6,8 40x6,9 32x5,4 20x3,4 25x4,2 32x5,5

30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000

C2

C1

32x5,6

30,000

14,500 12,500 10,800 10,800 10,800 9,600


UPRAVENO PODLE

l m

R kpa/m

l.R kpa

∑ξ

△Pf kpa

l . R+△Pf kpa

15,050 3,150 4,100 7,100 1,650 1,650 12,650 3,550 3,150

0,677 0,142 0,185 0,320 0,074 0,074 5,123 0,639 1,008

0,760 0,727 0,325 0,408 0,185 0,320 11,741 2,043 6,084

Qc l/s

v m/s

Qc l/s

v m/s

55,680 179,100 49,248 31,104 38,880 34,560 0,000 0,000 0,000

0,160 0,060 0,040 0,013 0,009 0,004 0,004 0,040 0,060

0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100

0,400 0,300 0,140 0,140 0,140 0,120 0,120 0,140 0,300

0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,900 0,600 0,800

3,200 11,940 3,800 2,400 3,000 3,000 8,200 4,000 12,000

0,026 0,049 0,037 0,037 0,037 0,082 0,807 0,351 0,423

0,083 0,585 0,141 0,089 0,111 0,246 6,617 1,404 5,076

0,000

0,160

0,100

0,400

1,100

4,000

0,710

2,840

21,650 13,098 15,938 △PRF = ∑ l . R+△PF 38,532

VÝPOČET TLAKOVÝCH ZTÁT V PŘÍVODNÍM A CIRKULAČNÍM POTRUBÍ TEPLÉ VODY PŘI CIRKULACI TEPLÉ VODY - OKRUH PŘES STOUPACÍ POTRUBÍ ČÍSLO 3. ÚSEK dxs mm od

do

T1 T2 T3 T14 T13 C11 C3 C2

T2 T3 T14 T13 C11 C3 C2 C1

63x10,5 50x8,4 40x6,7 40x6,8 32x5,4 20x3,4 32x5,5 32x5,6

TEPELNÁ TL. ZTRÁTA IZOLACE POTRUBÍ mm w/m 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000

14,500 12,500 10,800 10,800 9,600

TEPELNÁ ZTRÁTA w

55,680 179,100 31,104 38,880 34,560 0,000 0,000 0,000


UPRAVENO PODLE

Qc l/s

v m/s

Qc l/s

v m/s

0,160 0,060 0,013 0,009 0,004 0,004 0,060 0,160

0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100

0,400 0,300 0,140 0,140 0,120 0,120 0,300 0,400

0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,900 0,800 1,100

l m

R kpa/m

l.R kpa

3,200 11,940 2,400 3,000 3,000 8,300 12,000 4,000

0,026 0,049 0,037 0,037 0,082 0,807 0,423 0,710

0,083 0,585 0,089 0,111 0,246 6,698 5,076 2,840

∑ξ

△Pf kpa

l . R+△Pf kpa

15,050 0,677 0,760 3,150 0,142 0,727 7,100 0,320 0,408 1,650 0,074 0,185 1,650 0,074 0,320 12,650 5,123 11,821 3,150 1,008 6,084 21,650 13,098 15,938 △PRF = ∑ l . R+△PF 36,245

49

VÝPOČET TLAKOVÝCH ZTÁT V PŘÍVODNÍM A CIRKULAČNÍM POTRUBÍ TEPLÉ VODY PŘI CIRKULACI TEPLÉ VODY - OKRUH PŘES STOUPACÍ POTRUBÍ ČÍSLO 4. ÚSEK dxs mm od

do

T1 T2 T17 T12 T11 C10 C8 C2

T2 T17 T12 T11 C10 C8 C2 C1

63x10,5 50x8,4 40x6,7 40x6,8 32x5,4 20x3,4 32x5,5 32x5,6

TEPELNÁ TL. TEPELNÁ ZTRÁTA IZOLACE ZTRÁTA POTRUBÍ mm w w/m 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000

14,500 12,500 10,800 10,800 9,600

55,680 36,000 31,104 38,880 34,560 0,000 0,000 0,000


UPRAVENO PODLE

Qc l/s

v m/s

Qc l/s

v m/s

0,160 0,060 0,013 0,009 0,004 0,004 0,060 0,160

0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100

0,400 0,300 0,140 0,140 0,120 0,120 0,300 0,400

0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,900 0,800 1,100

l m

R kpa/m

l.R kpa

3,200 2,400 2,400 3,000 3,000 8,300 2,400 4,000

0,026 0,049 0,037 0,037 0,082 0,807 0,423 0,710

0,083 0,118 0,089 0,111 0,246 6,698 1,015 2,840

∑ξ

△Pf kpa

l . R+△Pf kpa

15,050 0,677 0,760 3,150 0,142 0,259 7,100 0,320 0,408 1,650 0,074 0,185 1,650 0,074 0,320 12,650 5,123 11,821 2,050 0,656 1,671 21,650 13,098 15,938 △PRF = ∑ l . R+△PF 31,364


TL. IZOLACE mm

od

do

T1 T2 T17 T18 T10 T9 C9 C7 C8

T2 T17 T18 T10 T9 C9 C7 C8 C2

63x10,5 50x8,4 50x8,4 40x6,7 40x6,8 32x5,4 20x3,4 25x4,2 32x5,5

30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000

C2

C1

32x5,6

30,000

TEPELNÁ TEPELN ZTRÁTA Á POTRUBÍ ZTRÁTA w/m w 14,500 12,500 12,500 10,800 10,800 9,600


UPRAVENO PODLE

l m

R kpa/m

l.R kpa

∑ξ

△Pf kpa

l . R+△Pf kpa

15,050 3,150 4,100 7,100 1,650 1,650 12,650 4,100 2,050

Qc l/s

v m/s

Qc l/s

v m/s

55,680 36,000 57,000 31,104 38,880 34,560 0,000 0,000 0,000

0,160 0,060 0,040 0,013 0,009 0,004 0,004 0,040 0,060

0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100

0,400 0,300 0,300 0,140 0,140 0,120 0,120 0,140 0,300

0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,900 0,600 0,800

3,200 2,400 3,800 2,400 3,000 3,000 8,300 3,800 2,400

0,026 0,049 0,049 0,037 0,037 0,082 0,807 0,351 0,423

0,083 0,118 0,186 0,089 0,111 0,246 6,698 1,334 1,015

0,677 0,142 0,185 0,320 0,074 0,074 5,123 0,738 0,656

0,760 0,259 0,371 0,408 0,185 0,320 11,821 2,072 1,671

0,000

0,160

0,100

0,400

1,100

4,000

0,710

2,840 21,650 13,098 △PRF = ∑ l . R+△PF

33,807

15,938


TL. IZOLACE mm

od

do

T1 T2 T17 T18 T8 T7 C6 C7 C8

T2 T17 T18 T8 T7 C6 C7 C8 C2

63x10,5 50x8,4 50x8,4 40x6,7 40x6,8 32x5,4 20x3,4 25x4,2 32x5,5

30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000 30,000

C2

C1

32x5,6

30,000

TEPELNÁ TEPELN ZTRÁTA Á POTRUBÍ ZTRÁTA w/m w 14,500 12,500 12,500 10,800 10,800 9,600


UPRAVENO PODLE

l m

R kpa/m

l.R kpa

∑ξ

△Pf kpa

l . R+△Pf kpa

15,050 3,150 4,100 10,550 1,650 1,650 12,650 4,100 2,050

Qc l/s

v m/s

Qc l/s

v m/s

55,680 36,000 57,000 196,992 38,880 34,560 0,000 0,000 0,000

0,160 0,060 0,040 0,033 0,009 0,004 0,004 0,040 0,060

0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100 0,100

0,400 0,300 0,300 0,140 0,140 0,120 0,120 0,140 0,300

0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,300 0,900 0,600 0,800

3,200 2,400 3,800 15,200 3,000 3,000 21,200 3,800 2,400

0,026 0,049 0,049 0,037 0,037 0,082 0,807 0,351 0,423

0,083 0,118 0,186 0,562 0,111 0,246 17,108 1,334 1,015

0,677 0,142 0,185 0,475 0,074 0,074 5,123 0,738 0,656

0,760 0,259 0,371 1,037 0,185 0,320 22,232 2,072 1,671

0,000

0,160

0,100

0,400

1,100

4,000

0,710

2,840 21,650 13,098 △PRF = ∑ l . R+△PF

44,846

15,938

50

2.2.1.7 Návrh termoregulačního ventilu

Řadový bytový dům vstupní informace :

•

Tlaková ztráta okruhu č.1 - ΔpRF1 = 49,003 kPa

•


•


•

Tlaková ztráta okruhu č.4 – ΔpRF4 = 31,364 kPa

•

Tlaková ztráta okruhu č.5 – ΔpRF5 = 33,807 kPa

•

Tlaková ztráta okruhu č.6- ΔpRF6 = 44,846 kPa

Rozdíl mezi tlakovými ztrátami okruhu č.1 a okruhu č.2 který má hodnotu 10,471 kPa se odstraní tlakovou ztrátou na regulační armatuře umístěné na patě stoupacího potrubí Č2. Stupeň přednastavení regulační armatury HERZ STROMAX-GM DN15 při průtoku Qc=0,432 m3/h a tlakové ztrátě Δp =10,471 kpa je roven stupni 2. Rozdíl mezi tlakovými ztrátami okruhu č.1 a okruhu č.3 který má hodnotu 12,785kPa se odstraní tlakovou ztrátou na regulační armatuře umístěné na patě stoupacího potrubí Č3. Stupeň přednastavení regulační armatury HERZ STROMAX-GM DN15 při průtoku Qc=0,432 m3/h a tlakové ztrátě Δp =12,785 kpa je roven stupni 2.

Rozdíl mezi tlakovými ztrátami okruhu č.1 a okruhu č.4 který má hodnotu 17,639 kPa se odstraní tlakovou ztrátou na regulační armatuře umístěné na patě stoupacího potrubí Č4. Stupeň přednastavení regulační armatury HERZ STROMAX-GM DN15 při průtoku Qc=0,432 m3/h a tlakové ztrátě Δp =17,639 kpa je roven stupni 2.

51



52

Graf 1: 1 Graf udávající stupeň přednastavení příslušící navrženému regulačnímu ventilu firmy Herz. [Zdroj grafu katalog firmy Herz] .

53

2.2.1.8 Návrh cirkulačního čerpadla Vstupní informace : r =

1000 . ∆œ•ž 1000 . 49,003 = = 5,063 5 . ¡ 986,63 . 9,81

Tlakové ztráty v potrubí třením a místními odpory ∆œ•ž (kpa) Qc = 0,400 l/s = 1,44 m3/h Návrh čerpadla : Wilo-Stratos 25 /1-8

Graf Graf 1: Návrhová charakteristika čerpadla [Zdroj grafu katalog firmy Wilo] . 1:

54

2.2.1.9 Návrh vodoměrů

Vstupní informace : •

Maximální průtok vody ve vodovodní přípojce je 7,95 m3/h. Qmax = 20 m3/h

•

Návrh hlavního fakturačního vodoměru : ELSTER M100 DN 40

MNR

Qn = 10 m3/h •

Tlaková ztráta hlavního fakturačního vodoměru při max .průtoku dle grafu

výrobce ∆œ¢' =11 kpa

•

Maximální průtok vody na bytovém vodoměru je 1,95 m3/h. Qmax = 3 m3/h

•

Návrh bytových poměrových vodoměrů :ELSTER M100 DN15

MNR

Qn = 1,5 m3/h •

Tlaková ztráta poměrového bytového vodoměru při max .Průtoku dle grafu výrobce ∆œ¢' =11 kpa

55

2.2.1.10 Posouzení délkové roztažnosti Výpočet proveden podle montážního předpisu výrobce. Řadový bytový dům vstupní informace : •

teplota prostředí v době instalace 20°C

•

součinitel tepelní délkové roztažnosti [mm/m °C] Ekoplastik PPR α=0,12

Vypočet délkové změny ∆£:

∆# =∝ . ¥ . ∆ 55

Součinitel teplotní délkové roztažnosti α (mm/m °C) Výpočtová délka (vzdálenost dvou sousedních pevných bodů v přímce L (m) rozdíl teplot při montáži a při provozu ∆t (°C)

56

Volná kompenzační délka¦` : ¥ =

. §(b . ∆#)

(55)

Materiálová konstanta k=20 Vnější průměr potrubí D [mm] Délková změna ∆l [mm] TABULKA DÉLKOVÝCH ROZTAŽNOSTÍ NA LEŽATÉM A STOUPACÍM POTRUBÍ TEPLÉ A CIRKULAČNÍ VODY VNĚJŠÍ PRŮMĚR POTRUBÍ.

MIN. VOLNÁ KOMPENZAČNÍ DÉLKA

SKUTEČNÁ VOLNÁ KOMPENZAČNÍ DÉLKA

(mm) 12,39 19,74 3,528 3,528 2,52 2,52 21,84 21,84 4,2 4,2 2,94

(mm) 32 40 40 40 40 40 40 40 40 50 50

(mm) 398,2361109 561,9964413 237,5878785 237,5878785 200,7984064 200,7984064 591,1345025 591,1345025 259,2296279 289,8275349 242,4871131

2,94 4,2 4,2 24,15 24,15 4,2 4,2 2,94

50 50 50 50 50 50 40 40

242,4871131 289,8275349 289,8275349 694,9820142 694,9820142 289,8275349 259,2296279 216,8870674

2,94 4,2 4,2 22,05 22,05 2,52 2,52 3,528 3,528

40 40 40 40 40 40 40 40 40

216,8870674 259,2296279 259,2296279 593,9696962 593,9696962 200,7984064 200,7984064 237,5878785 237,5878785

(mm) --------840 600 600 840 5200 600 1000 5200 700 1000 --------1000 700 5750 1000 1000 5750 700 1000 --------1000 700 5250 1000 600 5250 840 600 4700

ČÍSLO ÚS. DÉLKA ÚS. DÉLKOVÁ ZMĚNA

T1-T2 T2-T3 T3-T4 T4-T5 T5-T6 T6-T7 T7-T8 T8-T9 T9-T10 T10-T11 T11-T12 T12-T13 T13-T14 T14-T15 T15-T16 T16-T17 T17-T18 T18-T19 T19-T20 T20-T21 T21-T22 T22-T23 T23-T24 T24-T25 T25-T26 T26-T27 T27-T28 T28-T29 T29-T30 T30-T31

(m) 2,95 4,7 0,84 0,84 0,6 0,6 5,2 5,2 1 1 0,7 0,7 0,7 1 1 5,75 5,75 1 1 0,7 0,7 0,7 1 1 5,25 5,25 0,6 0,6 0,84 0,84

Tabulka 1: Vytvořená v programu Excel pro výpočet délkových roztažností na

ležatém a stoupacím potrubí teplé a cirkulační vody.

57

2.2.2 Kanalizace 2.2.2.1 Dimenzování potrubí splaškové kanalizace Dimenzování potrubí vnitřní kanalizace dle ČSN EN 12056-2 a ČSN 756760 stanovené na základě výpočtového průtoku odpadních vod v potrubí a návrhu jmenovité světlosti potrubí ,které má hydraulickou kapacitu větší nebo rovnu vypočtenému průtoku. Řadový bytový dům vstupní informace : •

předpokládá se rovnoměrný odběr vody (stupeň plnění připojovacích potrubí 50%)

• • • •

vztah pro výpočet průtoku odpadních vod ¢¢

= •. √∑ bª (l / s)

součinitel odtoku pro rovnoměrný odběr vody v bytových domech K=0,5 # k.m /n k.m . 7e7

=

7e7 →

¢¢

+

' ¬

+

;

=0

Tabulka abulka 1: Udává výpočtové odtoky DU a jmenovité světlosti DN nevětraných

připojovacích potrubí.

zařizovací předmět

značka DU [l/s]

umyvadlo koupací vana kuchyňský dřez bytová myčka nádobí automatická pračka záchodová mísa (7,5l) podlahová vpust DN 100

U V D MN AP WC VP

0,5 0,8 0,8 0,8 0,8 2,5 1,5

DN

d (geberit) 40 50 50 50 50 100 70

50 63 63 63 63 110 75

58

Dimenzační nákres 1: Vytvořený v programu Auto CAD s číselným označením postupu dimenzování jednotlivé větve vnitřní kanalizace u připojovacího potrubí.

Tabulka 2: Vytvořená v programu Excel pro jednotlivé větve vnitřní kanalizace u připojovacího potrubí. 4NP.VĚTEV 1.A ÚSEK 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

U 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

1 1 2 2

2 2 2

V 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

1 1

DRUH ZAŘ.PŘ./POČET D MN/AP WC 0,8 0,8 2 0,8 0,8 2 0,8 0,8 2 0,8 0,8 1 2 0,8 0,8 1 2 0,8 0,8 1 2 0,8 1 0,8 2 0,8 0,8 2 2 0,8 1 0,8 2 2 0,8 0,8 2 0,8 1 0,8 2 2 0,8 0,8 2,5 1

VP 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

VL 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

DU [l/s] 0,5 0,5 1 0,8 1,8 0,8 0,8 2,6 3,4 0,8 4,2 2,5

0,5 0,5 K [l /s ] QwwVÝP. [l/S] Qmax [l/S]

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

0,353553 0,353553 0,5 0,447214 0,67082 0,447214 0,447214 0,806226 0,921954 0,447214 1,024695 0,790569

0,5 0,5 0,5 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 1,5 0,8 1,5 2,5

DN/OD 50 50 50 63 63 63 63 63 75 63 75 110

59


Tabulka 3: Vytvořená v programu Excel pro jednotlivé větve vnitřní kanalizace u připojovacího potrubí. 3NP.VĚTEV 1.B ÚSEK 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

U 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

1 1 1 1 1

V 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

1 1

D 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

DRUH ZAŘ.PŘ./POČET MN/AP WC 0,8 2 0,8 1 2 0,8 1 2 0,8 1 2 0,8 2 2 1 0,8 2 1 0,8 2 2 0,8 2 1 0,8 2 2 0,8 2,5 1

VP 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

VL 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

DU [l/s] 0,5 0,8 1,3 0,8 2,1 0,8 2,9 0,8 3,7 2,5

0,5 0,5 K [l /s ] QwwVÝP. [l/S] Q max [l/S]

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

0,353553 0,447214 0,570088 0,447214 0,724569 0,447214 0,851469 0,447214 0,961769 0,790569

0,5 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 1,5 0,8 1,5 2,5

DN/OD 50 63 63 63 63 63 75 63 75 110

60


Tabulka 4: Vytvořená v programu Excel pro jednotlivé větve vnitřní kanalizace u připojovacího potrubí . 2NP.VĚTEV 1.C ÚSEK 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

U 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

1 1 1 1 1

V 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

1 1

D 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

DRUH ZAŘ.PŘ./POČET MN/AP WC 0,8 2 0,8 1 2 0,8 1 2 0,8 1 2 0,8 2 2 1 0,8 2 1 0,8 2 2 0,8 2 1 0,8 2 2 0,8 2,5

1

VP 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

VL 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

DU [l/s] 0,5 0,8 1,3 0,8 2,1 0,8 2,9 0,8 3,7 2,5

K [l

0,5

/s

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

0,5

]

QwwVÝP. [l/S] Q max [l/S]

0,353553 0,447214 0,570088 0,447214 0,724569 0,447214 0,851469 0,447214 0,961769 0,790569

0,5 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 1,5 0,8 1,5 2,5

DN/OD 50 63 63 63 63 63 75 63 75 110

61

Tabulka 5: Vytvořená v programu Excel pro jednotlivé větve vnitřní kanalizace u připojovacího potrubí .

1NP.VĚTEV 3´ ÚSEK 1

U 0,5

V 0,8

DRUH ZAŘ.PŘ./POČET D MN/AP WC 0,8 0,8 2

VP 1,5

VL 1,5

DU [l/s] 1

K [l

1,5

0,5

/s

0,5

]

0,5


0,612372

1,5

DN/OD 75

Tabulka 6: Vytvořená v programu Excel pro jednotlivé větve vnitřní kanalizace u připojovacího potrubí . 1NP.VĚTEV 4´ ÚSEK 1

U 0,5

V 0,8

DRUH ZAŘ.PŘ./POČET D MN/AP WC 0,8 0,8 2

VP 2

1

VL 1,5

DU [l/s] 2

K [l

0,5

/s

0,5

0,5

]


0,707107

2

DN/OD 110

62

Dimenzační nákres 4: Vytvořený v programu Auto CAD postup dimenzování splaškového odpadního potrubí vnitřní kanalizace.

63

Tabulka 7: Vytvořená v programu Excel pro jednotlivé odpadní potrubí vnitřní kanalizace. ODPADNÍ POTRUBÍ Č.1 ÚSEK 1

U 0,5

4

V 0,8

3

DRUH ZAŘ.PŘ./POČET MN/AP WC 3 0,8 6 2,5

D 0,8

VP 2

3

DU [l/s] K [l0,5/s 0,5] QwwVÝP. [l/S]

VL 1,5

19,1

0,5

2,18518

Qww. [l/S] Qmax [l/S] DN/OD

2,5

4 110

Tabulka 8: Vytvořená v programu Excel pro jednotlivé odpadní potrubí vnitřní kanalizace. ODPADNÍ POTRUBÍ Č.2 ÚSEK 1

U 0,5

4

V 0,8

3

DRUH ZAŘ.PŘ./POČET MN/AP WC 3 0,8 6 2,5

D 0,8

VP 2

3

DU [l/s] K [l0,5/s 0,5] QwwVÝP. [l/S]

VL 1,5

19,1

0,5

2,18518

Qww. [l/S] Qmax [l/S] DN/OD

2,5

4 110

Tabulka 9: Vytvořená v programu Excel pro jednotlivé svodné potrubí splaškové kanalizace sekce A identicky sekce B;C. POSOUZENÍ SVODNÉHO SPLAŠKOVÉ POTRUBÍ ÚSEK 3'-1' 2-2'

U 0,5 0,5

3-3'

0,5

4-4' 1-2' 2'-4' 4'-3'

0,5 0,5 0,5 0,5

24 12

V 0,8 0,8

18 9

0,8 12 12 24

0,8 0,8 0,8 0,8

D 0,8 0,8

DRUH ZAŘ.PŘ./POČET MN/AP WC 18 0,8 36 2,5 9 0,8 18 2,5

0,8 9 9 18

0,8 0,8 0,8 0,8

0,8 9 9 18

0,8 0,8 0,8 0,8

18 9

2,5 18 18 36

2,5 2,5 2,5 2,5

9 9 18

VP 2 2

DU [l/s] K [l 0,5/s 0,5] QwwVÝP. [l/S] Qww=Qtot [l /S] Qmax [l/S]

VL 1,5 1,5

1

2

1,5

1

2 2 2 2

1,5 1,5 1,5 1,5

1

1 1 1

DN/OD

118,1 57,3

0,5 0,5

5,433691 3,784838

5,433691 3,78484

7,3 7,3

110 110

1,5

0,5

0,612372

0,61237

7,3

110

57,3 2 59,3 116,6

0,5 0,5 0,5 0,5

3,784838 0,707107 3,850325 5,399074

3,78484 0,707107 3,850325 5,399074

7,3 7,3 7,3 7,3

110 110 110 110

64

Dimenzační nákres 5: Vytvořený v programu Auto CAD postup dimenzování svodného splaškového potrubí vnitřní kanalizace sekce A identicky sekce B;C.

65

2.2.2.2 Dimenzování dešťové kanalizace

Dimenzování potrubí vnitřní kanalizace dle ČSN EN 12056-2 a ČSN 756760 stanovené na základě výpočtového průtoku odpadních vod v potrubí a návrhu jmenovité světlosti potrubí ,které má hydraulickou kapacitu větší nebo rovnu vypočtenému průtoku. Řadový bytový dům vstupní informace : • •

Střecha sedlová s nepropustnou krytinou se sklonem

( >5%)

Plocha střechy je dána půdorysným průmětem o ploše A = 453 5.

•

Uvažovaná intenzita deště i = 0,03 ( l/(s.5. ))

•

Součinitel odtoku dešťových vod c = 1

•

Při návrhu dešťového odpadního potrubí se vychází z plochy připadající na

jeden dešťový odpad plocha jedné sekce je zaokrouhleně 160 5. .

Jedna sekce bude odvodněna párem dešťových odpadních potrubí z toho

předpokladu vychází že půdorysná plocha na jeden dešťový odpad bude A = 80 5.

Průtok dešt‘ových vod připadající na jedno odp. potrubí

= . ¯ . v = 0,03 . 80 . 1 = 2,4 #/n →

' ¬

-® :

= 3,0 #/n →DN 100

Navrženo odpadní dešťové potrubí DN 100 Bramac Stabicor ocelový poz. Plech Průměr žlabu dle výrobce v závislosti na odvodňované ploše Bramac DN 150

66

Tabulka 1: Vytvořená v programu Excel udává dimenzi a průtok dešťových vod ve

svodném dešťovém potrubí.

POSOUZENÍ SVODNÉHO DEŠŤOVÉHO POTRUBÍ ÚSEK

SKLON [%]

Qr [l/S]

Qmax [l/S]

DN/OD

D1-D2' D2'-D3'

3 3

2,4 4,8

7,3 7,3

110 110

D3'-D5'

3

9,6

11,8

125

D5'-D1' D2-D2' D4-D4' D6'-D6'

3 3 3 3

14,4 2,4 2,4 2,4

22,3 7,3 7,3 7,3

DN 150 110 110 110

2.2.2.3 Dimenzování kanalizační přípojky

Řadový bytový dům vstupní informace : •

Průtok kanalizační přípojkou splaškovou o sklonu 3% = Qtot = 5,434 l/s

•

Průtok kanalizační přípojkou dešťovou o sklonu 3% = Qtot = 3,355 l/s

Minimální DN přípojky je 150.Při sklonu 3% a stupni plnění 70% je hydraulická kapacita 22,3 l/s. Přípojka DN 150 je vyhovující pro oba návrhové průtoky .

67

2.2.2.4 Dimenzování retenční nádrže Dimenzování retence srážkových vod vycházející z ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod. Řadový bytový dům vstupní informace : •

Plocha pozemku 453 (m2)

•

Součinitel odtoku zadaný správcem kanalizace (Brněnské vodárny a kanalizace). Pro 15 min. déšť s periodicitou 0,5 → intenzita deště 161 ( l/(s . ha)) připadajícího na celkovou plochu pozemku. 0,46

Redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy =

. ψ

Ared :

= 453 . 1,0 = 453 5.

Půdorysný průmět odvodňované plochy určitého druhu (m2) Součinitel odtoku dešťových vod pro určitý druh plochy ψ Stanovení retenčního objemu 7

= ¯ .

−

k

Vret :

. . 60

Výpočet retence pro různé intenzity a délky dešťě jsou v tabulce 1. Redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy Ared (m2) Redukovaný odtok dešťové vody dle provozovatele kanalizace Q0 = 0,46 . 161 . 453/10000 = 3,355 (l/s) Délka trvání deště tc (min ; hod)

68

Intenzita srážky dle ČSN 75 9010 i (l/(s.m2)) Doba prázdnění nádrže Tpr : ±

=

7/ e

Výpočet doby prázdnění nádrže pro různé intenzity a délky dešťě jsou v tabulce 1 Navrženo retenční zařízení AS-Nidaplast 4 ks bloků .Rozměry retenční nádrže vycházející z rozměru bloku jsou š2,4 x d2,4 x v1,04 (m). Využití retenční nádrže 79,4%

69

je vytvořen ve výpočtovém programu firmy Asio.

Tabulka 1: Vytvořená v programu Excel pro výpočet retence dešťových vod. Graf

70

DOBA TRVÁNÍ DEŠTĚ

tc

Qo

Vret

0

1

1

2

2

3

3

4

4

5

5

0

6

DOBA PRÁZDNĚNÍ NÁDRŽE Tpr

OBJEM RETENCE

12

REDUKOVANÝ PRŮMĚT ODV. PLOCHY Ared

REDUKOVANÝ ODTOK DEŠTOVÉ VODY

INTENZITA DEŠTĚ i=hd/(tc*60)

NÁVRH.ÚHRNY SRÁŽEK hd PERIODICITA 0,2 ( rok-1)

Objem [m3]

9,5

0 5 0 15

13,5 16,5

0 10 18,5

0 20 21,3

0 30 23,9

0 40 26,2

0 60 33,1

0 120 37,1

4 240 38,7

6 360 39,4

8 480 40,1

10 600 40,7

12 720

42,7

18 1080

44,2

24 1440

53,9

48 2880

60,2

72 4320

4103 4,103 1223 0,34

3297 (m ) 3,297 (s) 982,7 (hod) 0,273

18 24 Doba trvání deště [hod.]

3

453

453

(m ) (l)

2

4455 4,455 1328 0,369

453

30

4354,5 4,3545 1297,9 0,3605

453 3610 3,61 1076 0,299

453

36

2775 2,775 827 0,23

453

42

-209,4 -0,209 -62,41 -0,017

453 -9162 -9,162 -2731 -0,759

453

48

-31506 -31,51 -9391 -2,609

453

-54937 -54,94 -16375 -4,549

453

54

-78776 -78,78 -23480 -6,522

453

-1E+05 -102,6 -30586 -8,496

453

60

-1E+05 -126,5 -37705 -10,47

453

66

-2E+05 -198,1 -59035 -16,4

453

453

72

-269849 -555327 -269,85 -555,33 -80432 -165522 -22,342 -45,978

453

-8E+05 -842,3 -3E+05 -69,74

453

2 (l/s.m ) 0,0317 0,0225 0,0183 0,0154 0,0118 0,0100 0,0073 0,0046 0,0026 0,0018 0,0014 0,0011 0,0009 0,0007 0,0005 0,0003 0,0002 (l/s) 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355 3,355

(mm)

(hod) (min)

2.2.3 Plynovod 2.2.3.1 Posouzení umístění plynových spotřebičů

Ve strojovně ÚT jsou umístěny dva plynové spotřebiče typu C zapojené do kaskády : a) Kotel zajišťující ohřev TV v nepřímotopném zásobníku. Baxi Luna 3 Comfort 1.240Fi Q1n = 7,85 kW ≤ Redukovaný výkon 9,3 kW . Maximální spotřeba plynu : 1,0 m3/h b) Kotel zajišťující vytápění budovy . Baxi Luna 3 Comfort 1.310 Fi Qi = 25,797 kW ≤ 31 kW . Maximální spotřeba plynu : 3,3 m3/h Požadavky na umístění plynových spotřebičů v provedení C v nebytových prostorech Na umístění plynových spotřebičů v provedení C nejsou kladeny žádné požadavky na objem prostoru ,větrání nebo na přívod vzduchu. Kotle jsou odkouřeny koaxiálním kouřovodem ,který zároveň slouží i k přisávání vzduchu z vnějšího prostředí.

2.2.3.2 Dimenzování vnitřního plynovodu

Dimenzování potrubí vnitřního plynovodu dle TPG 704 01Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách a ČSN EN 1775 Zásobování plynem.

71

Dimenzační nákres 1: Vytvořený v programu Auto CAD postup dimenzování plynovodu.

72

plynovodu.

Tabulka 1: Vytvořená v programu Excel pro výpočet dimenze a tlakových ztrát

73

0 0

1-2 0 2-P 0

0 0

0 0

V2

K O E F .S O U Č . O B J.P R Ů T k1 0 0

CELKO V Á ZTRÁ TA TLA KU

SK U T E Č N Á ZT R Á T A T LA K U

SKU T. D ÉLKA

CELKO V Á ZTRÁ TA TLA KU

SK U T E Č N Á ZT R Á T A T LA K U P Ř ED B ĚŽN Á ZTR Á TA TLA K U

EKV . D ÉLKA

E K V . P Ř IR Á Ž K Y

k2 V3 n3

k3

Vr

3,08 < 22 Pa ∆P= 100/1,5 . ∑L = 100/1,5 . 11,85 =5,62 Pa> 3Pa→ ∆P= 3Pa ∆P= 5 . L/1,5 . ∑L= 5 . 4,3 /1,5 . 4,3 =3,33Pa>3Pa → ∆P= 3Pa

37,9 < 100 Pa

L L' Le DN ∆P ∆Ps ∆Pc L L' Le ∆P ∆Ps ∆Pc ∆Pv .L 0 1 1 1 1 0,75 1,4 2,15 20 3 0,4 0,86 0,35 0,5 0,85 3 0,4 0,2 1,75 0 4,3 2 0,93 4,01 11,1 8,2 19,3 25 3 1,92 37,1 3,95 1,5 5,45 3 1,92 2,88 19,75

PO ČET SPO TŘ. K O E F .S O U Č . O B J.P R Ů T PO ČET SPO TŘ. n2

K O E F .S O U Č . RED. ODBĚR SKU T. D ÉLKA

Předběžná tlaková ztráta plynovodu stanovená bez stoupacího vedení Předběžná tlaková ztráta plynovodu stoupacího vedení Předběžná tlaková ztráta by neměla přesahovat hodnotu 3 Pa

n1

Ú SEK O B J.P R Ů T PO ČET SPO TŘ. V1

E K V . P Ř IR Á Ž K Y EKV . D ÉLKA

STOUPACÍ POTR. P Ř ED B ĚŽN Á ZTR Á TA TLA K U

VODOROVNÉ POTR.

VZTLAK

2.2.3.3 Dimenzování plynovodní přípojky

Určení dimenze plynovodní NTL přípojky

¶,·

D = K . ²

Q-,´. . L pz + 100 . − pk + 100

.

¶,·

= 13,8 . ²

4-,´. . 10 2 + 100 . − 1,95 + 100 .

D = 23,25mm → 32x3mm Vnitřní průměr potrubí

D (mm)

Konstanta pro zemní plyn

K =13,8 (-)

Dopravované množství plynu

Q = 4 (m3/h)

Délka potrubí

L = 10 (m)

Počáteční pracovní přetlak plynu pro NTL

Pz = 2 (Kpa)

Koncový pracovní přetlak plynu pro NTL

Pk = 1,98 (Kpa)

Posouzení střední rychlosti plynu v potrubí NTL plynovodní přípojky

4 3600 ¸= = = 2,093 5/n < 105/n ¹ Π . 0,013.

Max. rychlost proudění v NTL plynovodní přípojce je 10 (m/s)

74

3 TECHNICKÁ ZPRÁVA

Akce:

Novostavba Řadového bytového domu

Místo:

Skácelova 2687/53 Brno.

Investor:

-----------

Stupeň:

Projekt pro realizaci stavby

Datum:

24.5 .2013

Vypracoval: Hájek Petr

Zdravotně technické instalace a plynovod

3.1 Úvod Jedná se o řadový bytový dům ve městě Brně na ulici Skácelova v projektu je zpracováno řešení kanalizace ,vodovodu a plynovodu .Řadový bytový dům je nepodsklepený o čtyřech nadzemních podlažích zakončených šikmou střechou z keramických tašek. V 1.NP jsou garáže ,sklepní místnosti a technická místnost pro přípravu teplé vody . V každém ze dvou 2.NP a 3.NP jsou bytové jednotky každá jednotka má kapacitu 4 osoby .Ve 4.NP jsou podkrovní bytové jednotky každá má kapacitu 2 osoby .Dům bude napojen na jednotnou veřejnou kanalizaci dále na vodovod a NTL plynovod .Materiál jednotné veřejné kanalizace je kamenina o průměru DN

75

300.Materiál veřejného vodovodu je litina o průměru DN 80.Materiál NTL plynovodu je HDPE 100 SDR11.Deštové vody budou odváděny do retenční nádrže s bezpečnostním přepadem zaústěným do jednotné kanalizace. Pokladem pro vypracování byly koncepty stavebního řešení budovy. Podklady pro zjištění polohy sítí byly zjištěny na příslušních úřadech. Při výstavbě je nutné dodržet podmínky stavebního úřadu a zásady bezpečnosti práce. Při křížení a souběhu sítí je nutné dodržet podmínky křížení a souběhu sítí v ČSN 73 6005- Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

3.2 Bilance 3.2.1 Bilance potřeby vody 3.2.1.1 Průměrná denní potřeba vody

= ! . " = 100 . 60 = 6000 #/%&"

3.2.1.2 Maximální denní spotřeba vody '

=

.

= 6000 . 1,25 = 7500 #/%&"

3.2.1.3 Maximální hodinová potřeba vody ,

=

' . , . ./

-

= 7500 . 1,8 . ./ = 562,5 #/ℎ1%

3.2.1.4 Roční potřeba vody

=

. 365

= 6000 . 365 = 2190000 #/41 → 2190 56 /41

76

3.2.2 Bilance potřeby teplé vody 3.2.2.1 Potřeba teplé vody 7

= ! . " = 40 . 60 = 2400 #/%&"

3.2.3 Bilance odtoku odpadních vod 3.2.3.1 Průměrná denní odtok splaškové vody

= ! . " = 100 . 60 = 6000 #/%&"

3.2.3.2 Maximální denní odtok splaškové vody '

=

.

= 6000 . 1,25 = 7500 #/%&"

3.2.3.3 Maximální hodinový odtok splaškové vody ,

=

' . , . ./

-

= 7500 . 1,8 . ./ = 562,5 #/ℎ1%

3.2.3.4 Roční odtok splaškové vody

=

. 365

= 6000 . 365 = 2190000 #/41 → 2190 56 /41

3.2.4 Bilance odtoku dešťových vod Druh 2 plochy Plocha (m ) Odtok. součinitel Redukovaná plocha A 453 0,9 407,7 B 0 0,4 0 C 0 0,05 0 Součet reduk. Ploch: 407,7 Dlouhodobí srážkový úhrn Brno(mm/rok) : 490 3

Roční množství odv. srážkových vod(m /rok) :

199,773

A= Zatravněné a těžce propustné zpevněné plochy B=Lehce propustné zpevněné plochy C=Plochy kryté vegetací

77

3.2.5 Bilance potřeby plynu Roční potřeba plynu na vytápění vycházející z potřeby tepla E : o = 3600 .

¼½¾.x¿ À

= 3600 .

mk,. .-kÁ 6m .-kÁ

= 5163,4 56 /41

Roční potřeba plynu vycházející z potřeby tepla na ohřev teplé vody E : o7 . o = 3600 . r

68,39 . 10j = 3600 . = 7034,4 56 /41 35 . 10j

Celková roční potřeba plynu Qcelk : Qcelk = Evytápění + Eohřev tv = 5163,4 + 7034,4 = 12197,8 56 /41

3.3 Přípojky 3.3.1 Kanalizační přípojka Objekt bude odkanalizován do stávající jednotné kanalizace DN 300 v ulici Skácelova. Pro odvod splaškových vod z budovy budou vybudovány tři nové kameninové kanalizační přípojky DN 150. Průtok odpadních vod jednou přípojkou činí 5,434 l/s Přípojka bude na stoku napojena odbočkou. Hlavní vstupní šachta z betonových skruží ∅ 1000 mm s poklopem ∅ 600 mm je umístěna na veřejném pozemku v majetku obce před objektem. Potrubí přípojky bude uloženo na pražcích a obetonováno. Odvod dešťových vod do kanalizace bude zajišťovat samostatná kameninová přípojka DN 150 o průtoku 3,355 l/s vybudovaná za retenční nádrží jenž bude pokračovat do kanalizační stoky odbočkou.

78

3.3.2 Vodovodní přípojka Pro zásobování pitnou vodou bude vybudována nová vodovodní přípojka provedená z HDPE 100 SDR 11 ∅ 63x5,8. Napojena na vodovodní řad pro veřejnou potřebu v ulici Vodova. Přetlak vody v místě napojení přípojky na vodovodní řad je 0,45 Mpa. Výpočtový průtok přípojkou určený podle ČSN 75 5455 činí 2,207 l/s. Vodovodní přípojka bude na veřejný litinový řad DN 100 napojena navrtávacím pasem s uzávěrem, zemní soupravou a poklopem. Vodoměrová souprava s vodoměrem DN 40 a hlavním uzávěrem vody bude umístěna v typové betonové vodoměrové šachtě o rozměru 900 /1800 mm na obecním pozemku. Potrubí přípojky bude uloženo na pískovém podsypu tloušťky 150 mm a obsypáno pískem do výšky 300 mm nad vrchol potrubí. Na potrubí bude umístěn signalizační vodič CYKY 1x2,5. Ve výšce 300mm nad potrubí bude umístěna modrá výstražná folie z PVC s nápisem vodovod.

3.3.3 Plynovodní přípojka Do objektu bude zemní plyn přiveden novou NTL plynovodní přípojkou z potrubí HDPE 100 SDR 11 ∅ 32x3 podle ČSN EN 12007 a TPG 702 01. Redukovaný odběr plynu přípojkou činí 4,01 m3/h. Nová přípojka bude napojena na stávající NTL HDPE plynovodní řad DN 100 mm elektrotvarovkou s uzávěrem, zemní soupravou a poklopem. Hlavní uzávěr plynu a plynoměr G 6 budou umístěny ve sloupku společně s ROZ a PS ovšem se stavebně oddělenou nehořlavou přepážkou. Rozměr sloupku 1500 x 1200 x 350 mm sloupek bude umístěn na okraji chodníku před domem na obecním pozemku. Sloupek bude opatřen ocelovými dvířky s nápisem PLYN, větracími otvory dole i nahoře a uzávěrem na trojhranný klíč. Potrubí přípojky bude uloženo na pískovém podsypu tloušťky 150 mm a obsypáno pískem do výše 300 mm nad vrchol trubky. Na potrubí bude umístěn signalizační vodič CYKY 1x2,5. Ve výšce 300 mm nad potrubím se do výkopu položí výstražná žlutá fólie s nápise plyn.

79

3.4 Vnitřní instalace 3.4.1 Vnitřní kanalizace Kanalizace odvádějící odpadní vody z nemovitosti bude napojena na kanalizační přípojku vedenou do stoky v ulici Vodova . Průtok odpadních vod přípojkou činí 5,434 l/s. Svodná potrubí povedou v zemi pod podlahou 1. NP a pod terénem vně domu. V místě napojení hlavního svodného potrubí na přípojku bude zřízena hlavní vstupní šachta z betonových skruží 1000 mm s poklopem ∅ 600 mm. Splašková odpadní potrubí budou spojena větracím potrubím s venkovním prostředím a povedou v instalačním jádru. Připojovací potrubí budou vedena v předstěnových instalacích. Vnější dešťová odpadní potrubí budou vedená po fasádě a budou v úrovni terénu opatřena lapači střešních splavenin HL 600. Dešťové potrubí je svedeno do sedimentační šachty, na kterou navazuje retenční nádrž o velikosti retenčního objemu 4,455 m3. Retenční nádrž je sestavena ze 4 kusů voštinových bloků AS-Nidaplast . Rozměry retenční nádrže vycházející z rozměru bloku jsou š2,4 x d2,4 x v1,04 (m), bloky jsou obaleny geotextilii a hydroizolační folii. Maximální dovolený odtok do veřejné kanalizace je 3,355 l/s. Za retenční nádrží je šachta z betonových skruží ∅ 1000 mm s poklopem ∅ 600 mm. V šachtě je umístěn škrtící kapacitní otvor. Retenční nádrž bude vybavena přepadem .

Vnitřní kanalizace bude odpovídat ČSN EN 12056 a ČSN 75 6760. Materiálem potrubí v zemi budou trouby a tvarovky z PE Geberit uložené na pískovém loži tloušťky 150 mm a obsypané pískem do výše 300 mm nad vrchol potrubí. Splašková odpadní, větrací a připojovací potrubí budou z PE Geberit a budou 80

upevňována ke stěnám kovovými objímkami s gumovou vložkou. Dešťová odpadní potrubí budou do výšky 1,5 m nad terénem provedena z litinové trouby upevněné nad terénem a pod hrdlem ocelovou objímkou ke stěně. Vyšší část dešťových odpadních je navržena z ocelového poz. plechu DN 100 Bramac Stabicor . Průměr žlabu Bramac DN 150 PE potrubí Geberit bude spojováno pomocí svařovacího zrcadla. Vzniká tak nerozebiratelný spoj. Je nutné dodržet montážní předpis firmy Geberit.

3.4.2 Vnitřní vodovod Vnitřní vodovod bude napojen na vodovodní přípojku pitné vody HDPE 100 SDR 11 ∅ 63x5,8. Výpočtový průtok přípojkou určený podle ČSN 75 5455 činí 2,207 l/s. Vodoměr a hlavní uzávěr vnitřního vodovodu bude umístěn ve vodoměrné šachtě na zatravněném obecním pozemku. Hlavní uzávěr objektu bude umístěn na přívodním potrubí v místnosti č. 109 ve střední sekci řadového bytového domu – strojovna út. Přetlak vody v místě napojení přípojky na vodovodní řad je 0,45 MPa. Hlavní přívodní ležaté potrubí od vodoměrové šachty do domu povede v hloubce 1,5 m pod terénem vně domu a do domu vstoupí ochrannou trubkou skrze montážní šachtu. V domě bude ležaté potrubí vedeno v suterénu pod stropem potrubí není nutné zakrývat prostupy umožňující propojení sousedících sekcí budou utěsněny nehořlavou montážní pěnou. Stoupací potrubí povedou v instalační šachtě . Podlažní připojovací potrubí budou vedena v přizdívkách předstěnových instalací.

Teplá voda pro celý objekt bude připravována v tlakovém zásobníkovém nepřímotopném ohřívači o objemu 1,0 m3 výrobce Dražice ohřívaném topnou vodou z ústředního vytápění. Na přívodu studené vody do tohoto ohřívače bude kromě uzávěru osazen ještě zpětný ventil a pojistný ventil nastavený na otevírací přetlak 0,6 MPa. 81

Vnitřní vodovod je navržen podle ČSN 75 5455 Materiálem potrubí uvnitř domu bude PPR, PN 20. Potrubí vně domu vedené pod terénem bude provedeno z HDPE 100 SDR 11. Svařovat je možné pouze plastové potrubí ze stejného materiálu od jednoho výrobce. Pro napojení výtokových armatur budou použity instalační prvky . Stojánkové baterie budou vybaveny rohovými ventily. Spojení plastového potrubí se závitovou armaturou musí být provedeno pomocí přechodky s mosazným závitem. Volně vedené potrubí uvnitř domu bude ke stavebním konstrukcím upevněno kovovými objímkami s gumovou vložkou. Potrubí vedené v zemi bude uloženo na pískovém loži tloušťky 150 mm a obsypáno pískem do výše 300 mm nad vrchol trubky. Jako uzavírací armatury budou použity mosazné šikmé ventily s atestem na pitnou vodu. Jako tepelná izolace bude použita návleková izolace MIRELON tloušťky 9 mm pro studenou vodu. Pro teplou vodu a cirkulační potrubí bude tloušťka izolace 30 mm. Cirkulační potrubí bude vedené v souběhu s teplou vodou. Cirkulační okruhy budou regulovány stoupačkovými regulačními ventily. Na cirkulačním potrubí před ohřívačem budou umístěny tyto armatury. Šikmý ventil , filtr, čerpadlo, zpětná klapka, šikmí ventil . Cirkulační čerpadlo bude typu Wilo-Stratos 25 Ve střední sekci řadového bytového domu v místnosti 109 - strojovna út, bude na vodovod napojen požární vodovod. Potrubí bude ocelové pozinkované. Na potrubí bude umístěn uzávěr a ochranná jednotka EA. Potrubí je v suterénu objektu vedeno pod stropem. V suterénu je vždy jeden hadicový systém pro každou sekci domu. Připojovací potrubí k hadicovým systémům je vedeno částečně volně nebo v drážce ve zdi a je zakryto sádrokartonovou předstěnou. Ve 3.NP v každé sekci je jeden hadicový systém, připojovací potrubí je vedeno v drážce ve zdi a je zakryto sádrokartonovou předstěnou. Potrubí bude izolované proti orosení. Izolace Mirelon bude použita o minimální tloušťce 9 mm. Hadicový systém bude s tvarově stálou hadici, hadice DN 19, délka hadice 30 m, tryska proudnice 6 mm, Qa = 0,40 l/s, velikost skříně bude 650x650x285

82

3.4.3 Domovní plynovod Plynové spotřebiče a) Kotel zajišťující ohřev TV v nepřímotopném zásobníku. Baxi Luna 3 Comfort 1.240Fi Q1n = 7,85 kW ≤ Redukovaný výkon 9,3 kW . Maximální spotřeba plynu : 1,0 m3/h b) Kotel zajišťující vytápění budovy . Baxi Luna 3 Comfort 1.310 Fi Qi = 25,797 kW ≤ 31 kW . Maximální spotřeba plynu : 3,3 m3/h

Plynové turbokotele s uzavřenou spalovací komorou budou umístěny v místnosti 109 – strojovna út ve střední sekci řadového bytového domu. Sání vzduchu pro spalování a odkouření bude provedeno přes koaxiální komín Ø 100 mm. Montáž turbokotlů musí být provedena podle návodu výrobce a ČSN 33 2000-7-701. Domovní plynovod bude proveden dle ČSN EN 1775 a TPG 704 01. Hlavní uzávěr a plynoměr bude umístěn ve sloupku na obecním pozemku (viz plynovodní přípojka). Ležaté rozdělovací potrubí bude vedeno pod terénem vně domu v hloubce 0,8m a uvnitř domu je vedeno po stěně 1m nad podlahou. Prostup přes obvodovou zeď bude řešen pomocí ochranné trubky. Materiálem potrubí plynovodu uvnitř domu bude ocelové závitové potrubí spojované svařováním. Potrubí vedené v zemi vně domu bude provedeno z HDPE 100 SDR 11 ∅ 32x3 . Volně vedené potrubí uvnitř domu bude ke stavebním konstrukcím upevňováno ocelovými objímkami. Potrubí vedené v zemi bude uloženo na pískovém loži tloušťky 150 mm a obsypáno pískem do výše 300 mm nad vrchol trubky. Jako uzávěry budou použity kulové kohouty s atestem na zemní plyn. Před uvedením plynovodu do provozu musí být provedena zkouška pevnosti a těsnosti podle ČSN EN 1775 a TPG 704 01 a výchozí revize odběrného plynového zařízení podle vyhlášky č.

83

85/1978 Sb. Po provedení zkoušek pevnosti a těsnosti bude potrubí natřeno žlutým lakem.

3.5 Zařizovací předměty Budou použity zařizovací předměty podle sestav specifikovaných v legendě zařizovacích předmětů. Záchodové mísy závěsné. U umyvadel a dřezu budou stojánkové směšovací baterie napojeny přes rohové ventily . Vanová baterie a výlevková baterie bude nástěnná. Myčka nádobí a pračka bude napojena přes podmítkovou vodní zápachovou uzávěrku se zpětným a zavzdušňovacím výtokovým ventilem. Smějí být použity jen výtokové armatury zajištěné proti zpětnému nasátí vody podle ČSN EN 1717.

3.6 Zemní práce Pro přípojky a ostatní potrubí uložená v zemi budou hloubeny rýhy o šířce 0,8 m a 1 m. Tam, kde bude potrubí uloženo na násypu je třeba tento násyp předem dobře zhutnit. Při provádění je třeba dodržovat zásady bezpečnosti práce. Výkopy o hloubce větší než 1,3m je nutno pažit příložným pažením. Výkopy je nutno ohradit a označit. Případnou podzemní vodu je třeba z výkopů odčerpávat. Výkopek bude po dobu výstavby uložen podél rýh, přebytečná zemina odvezena na skládku. Před prováděním zemních prací je nutno, aby provozovatelé všech podzemních inženýrských sítí tyto sítě vytýčili (u provozovatelů objedná investor nebo dodavatel stavby). Při křížení a souběhu s jinými sítěmi budou dodrženy vzdálenosti podle ČSN 73 6005 a podmínek provozovatelů těchto sítí. Při zjištění nesouladu polohy sítí s mapovými podklady získanými od jejich provozovatelů, je nutná konzultace s příslušnými provozovateli. Výkopové práce v místě křížení a souběhu s jinými sítěmi je nutno provádět ručně a velmi opatrně bez použití pneumatického, bateriového nebo motorového nářadí, aby nedošlo k poškození křížených sítí. Obnažené křížené sítě je při zemních pracích nutno zabezpečit proti poškození. Před zásypem výkopů budou provozovatelé obnažených

84

inženýrských sítí přizváni ke kontrole jejich stavu. O této kontrole bude proveden zápis do stavebního deníku. Lože a obsyp křížených sítí budou uvedeny do původního stavu. Při stavbě je nutno dodržet příslušné ČSN a zajistit bezpečnost práce.

Brno, 22.5.2013

Vypracoval: Hájek Petr

85

LEGENDA ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ: Označení na výkrese

Popis sestavy

Počet sestav

Záchodová mísa závěsná keramická bílá s hlubokým splachováním Záchodové sedátko plastové - bílé WC

U

D

V

VL

P MN

Instalační prvek s nádržkovým splachovačem pro závěsnou záchodovou mísu Ovládací tlačítko k instalačnímu prvku 2x Podpěra pro instalační prvek Umyvadlo keramické bílé Zápachová uzávěrka umyvadlová plastová bílá Baterie umyvadlová stojánková pochromovaná jednopáková 2x rohový ventil pochromovaný DN 15 +připojovací opletené hadičky Dřez nerezový jednodílný vestavný do kuchyňské linky Zápachová uzávěrka dřezová plastová s nerezovým odpadním ventilem Instalační prvek pro dřez 2x rohový ventil pochromovaný DN 15 +připojovací opletené hadičky Vana akrylátová 1500 x 800 Zápachová uzávěrka vanová Baterie pro vany nástěnná pochromovaná jednopáková s ruční sprchou Držák ruční sprchy Průsvitná zástěna s posuvnými dveřmi Instalační prvek pro vanu Keramická výlevka zavěšená na instalačním prvku Zápachová uzávěrka plastová s nerezovým odpadním ventilem Baterie dlouhá nástěnná pochromovaná jednopáková Mřížka kovová Instalační prvek pro výlevku Rohový ventil pochromovaný DN 15 Podomítková vodní zápachová uzávěrka s tvarovkou pro přívod vody a výtokovým ventilem se zpětnou a zavzdušňovací armaturou Podomítková vodní zápachová uzávěrka s tvarovkou pro přívod vody a výtokovým ventilem se zpětnou a zavzdušňovací armaturou

18

24

18

18

1

18 18

86

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ: : HUP – hlavní uzávěr plynu NP – nadzemní podlaží HDPE – high density polyethylene (vysoce hustý polyetylen) PE – polyethylen DN – jmenovitý průměr NTL – nízkotlak U – umyvadlo V – koupací vana D – kuchňský dřez jednoduchý MN – bytová myčka nádobí AP – automatická pračka VL – výlevka WC – záchodová mísa VP – podlahová vpust Zkratky používané ve výkresech jsou součástí jejich legendy. POUŽITÝ SOFTWARE : AutoCAD , Adobe Reader , Microsoft Word , Microsoft Excel

87

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ :

České a zahraniční technické normy, vyhlášky a nařízení vlády ČSN 01 3450 - Technické výkresy - Instalace - Zdravotně technické a plynovodní instalace ČSN 75 9010 – Vsakovací zařízení srážkových vod ČSN 73 6005 - Prostorové uspořádání sítí technického vybavení ČSN EN 12056-2 - Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy Část 2: Odvádění splaškových odpadních vod - Navrhování a výpočet ČSN EN 12056-3 - Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet ČSN 75 6760 - Vnitřní kanalizace ČSN 75 6261 - Dešťové nádržee ČSN 75 5455 - Výpočet vnitřních vodovodů ČSN EN 1775 - Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5bar - Provozní požadavky TPG 704 01- Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách

88

Odborná literatura [1]

Kolář, V., a kol., Hydraulika, SNTL, Praha, 1966

[2]

Žabička, Z., Odvodnění staveb, ERA group, spol. s r. o., Brno, 2006

[3]

Valášek, J., a kol., Vodovody a kanalizace, JAGA GROUP, s. r. o. Bratislava, 2.

vydání 2006 [4] Žabička, Z. - Vrána, J.: Zdravotně technické instalace. Era, Brno 2009

Zdroje na internetu [2] www.geberit.cz [3] www.tzb-info.cz [4] www.wilo.cz [5] www.betonikaplus.cz [6] www.herz.cz [7] www.kapka-vodomery.cz [8] www.dzd.cz [9] www.maincor.cz [10] www.baxi.cz [11] www.ekoplastik.cz [12] www.ke-arm.cz [13] www.hawle.cz [14] www.bramac.cz

89

[15] www.asio.cz [16] www.stavcentrum.cz

SEZNAM PŘÍLOH : S1 SITUACE- A2 Přílohy týkající se kanalizace řadového bytového domu K1 KANALIZACE PŮDORYS 1 NP- A2

M1:50

K2 KANALIZACE PŮDORYS 2+3 NP- A2

M1:50

K3 KANALIZACE ROZVINUTÝ ŘEZ PŘIPOJOVACÍM POTRUBÍM -A2

M1:50

K4 KANALIZACE PŮDORYS 4.NP -A2

M1:50

K5 KANALIZACE ŘEZ SVODU -A2

M1:50

K6 KANALIZACE ŘEZ PŘÍPOJKOU -A2

M1:50

K7 KANALIZACE ŘEZ DEŠŤOVÉHO SVODU -A1

M1:50

K8 KANALIZACE NAPOJENÍ RETENČNÍ NÁDRŽE -A3

M1:50

K9 KANLIZACE PŘÍČNÝ ŘEZ KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKOU-A4

M1:50

K10 KANLIZACE PŮDORYS SVODU-A0

M1:20

90

Přílohy týkající se plynovodu řadového bytového domu P1 PLYNOVOD ROZVINUTÝ ŘEZ VENKOVNÍHO PLYNOVODU-A4

M1:50

P2 PLYNOVOD ROZVINUTÝ ŘEZ PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKOU-A3

M1:50

P3 PLYNOVOD IZOMETRIE PLYNOVODU-A3

M1:50

P4 PLYNOVODPŮDORYS 1.NP-A2

M1:20

P5 PLYNOVOD PŘÍČNÝ ŘEZ PLYNOVODNÍ PŘÍPOJKOU-A4

M1:50

Přílohy týkající se vodovodu řadového bytového domu V1 VODOVOD PŮDORYS-A0

M1:20

V2 VODOVOD IZOMETRIE-A0

M1:20

V3 VODOVOD ŘEZ VODOMĚRNOU ŠACHTOU-A4

M1:50

V4 VODOVOD PŘÍČNÝ ŘEZ VODOVODNÍ PŘÍPOJKOU -A4

M1:50

V5 VODOVOD ROZVINUTÝ ŘEZ VENKOVNÍHO VODOVODU -A3

M1:50

V6 VODOVOD ROZVINUTÝ ŘEZ VODOVODNÍ PŘÍPOJKY -A3

M1:50

V7 VODOVOD DIMENZ. NÁKRES DÉLKOVÝCH KOMPENZACÍ -A3

M1:50

91

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Recommend Documents