VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES

POSOUZENÍ TRÁMOVÉHO MOSTU VE VALTICÍCH THE ASSESSMENT OF THE EXISTING BEAM BRIDGE IN TOWN VALTICE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

LUKÁŠ ZATLOUKAL

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

doc. Ing. LADISLAV KLUSÁČEK, CSc.




A) TEXTOVÁ ČÁST


AUTOR PRÁCE

LUKÁŠ ZATLOUKAL

AUTHOR


BRNO 2013


Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá posouzením trámové mostní konstrukce. Náplní práce je vytvořit prutový, rámový model konstrukce ve výpočetním programu. Rozpočítat zatížení na jednotlivé pruty modelu a umístit ho na kritická místa konstrukce tak, aby vyvolalo maximální ohybové momenty. Analýzou vnitřních sil z výstupu z výpočetního programu a ohybové únosnosti průřezu určit maximální možné nahodilé zatížení, které je konstrukce schopna ve stávajícím stavu přenést.

Klíčová slova trámový most, zatížení mostu, Scia Engineer 2012.0, analýza vnitřních sil, prutový model

Abstract This bachelor thesis deals with assessment of beam bridge´s construction. The content of work is to create bar, frame model of construction in computational program. Calculate load on individual bars of model and set it on critical places of construction in order to maximum bending moments. By the analysis of internal forces from outputs of computational program and bending load capacities of cross section, determine maximum possible random of load which is construction able to transmit in the present state.

Keywords beam bridge, loading bridge, Scia Engineer 2012.0, analysis of internal forces, bar model

Bibliografická citace VŠKP

ZATLOUKAL, Lukáš. Posouzení trámového mostu ve Valticích. Brno, 2013. s., s. příl. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí. Vedoucí práce doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc..

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) všechny použité informační zdroje.

V Brně dne 22.5.2013

……………………………………………………… podpis autora Lukáš Zatloukal

PROHLÁŠENÍ O SHODĚ LISTINNÉ A ELEKTRONICKÉ FORMY VŠKP

Prohlášení: Prohlašuji, že elektronická forma odevzdané práce je shodná s odevzdanou listinnou formou.

V Brně dne 22.5.2013

……………………………………………………… podpis autora Lukáš Zatloukal

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ

POPISNÝ SOUBOR ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Vedoucí práce doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc. Autor práce Lukáš Zatloukal Škola Fakulta Ústav Studijní obor Studijní program

Vysoké učení technické v Brně Stavební Ústav betonových a zděných konstrukcí 3647R013 Konstrukce a dopravní stavby

Název práce Název práce v anglickém jazyce Typ práce Přidělovaný titul Jazyk práce Datový formát elektronické verze

Posouzení trámového mostu ve Valticích

B3607 Stavební inženýrství

The assessment of the existing beam bridge in town Valtice Bakalářská práce Bc. Čeština

Anotace práce Tato bakalářská práce se zabývá posouzením trámové mostní konstrukce. Náplní práce je vytvořit prutový, rámový model konstrukce ve výpočetním programu. Rozpočítat zatížení na jednotlivé pruty modelu a umístit ho na kritická místa konstrukce tak, aby vyvolalo maximální ohybové momenty. Analýzou vnitřních sil z výstupu z výpočetního programu a ohybové únosnosti průřezu určit maximální možné nahodilé zatížení, které je konstrukce schopna ve stávajícím stavu přenést. Anotace práce This bachelor thesis deals with assessment of beam bridge´s v anglickém construction. The content of work is to create bar, frame model of jazyce construction in computational program. Calculate load on individual bars of model and set it on critical places of construction in order to

Klíčová slova

maximum bending moments. By the analysis of internal forces from outputs of computational program and bending load capacities of cross section, determine maximum possible random of load which is construction able to transmit in the present state. trámový most, zatížení mostu, Scia Engineer 2012.0, analýza vnitřních sil, prutový model

Klíčová slova v beam bridge, loading bridge, Scia Engineer 2012.0, analysis of internal anglickém forces, bar model jazyce

PODĚKOVÁNÍ: Rád bych poděkoval mému vedoucímu práce doc. Ing. Ladislavu Klusáčkovi, CSc. za cenné rady, připomínky a odborné vedení. Dále bych chtěl poděkovat své rodině a přátelům za podporu, důvěru a trpělivost.

ÚVOD Cílem bakalářské práce je stanovit maximální procento normového zatížení, které je schopen přenést trámový most ve Valticích ve stávajícím stavu. Toto zatížení je reprezentováno modelem zatížení 1 (LM1). V programu Scia Engineer 2012.0 bude vytvořen prutový model mostní konstrukce, který bude co nejvěrohodněji vystihovat stávající konstrukci. Most bude zatížen vlastní tíhou, ostatním stálým zatížením a nahodilým zatížením - modelem zatížení 1 (LM1). Zatížení bude na model umístěno podle průběhu příčinkových čar tak, aby vyvodilo v kritických místech maximální ohybové momenty. Ze získaných vnitřních sil se provede analýza porovnávající získané ohybové momenty z modelu konstrukce a momentů, které jsou schopné přenést jednotlivé průřezy prvků stávající mostní konstrukce. Únosnost průřezů prvků konstrukce bude určena na základě diagnostického průzkumu, který provedla skupina pod vedením doc. Ing. L. Klusáčka, CSc.




A1) TECHNICKÁ ZPRÁVA


AUTOR PRÁCE

LUKÁŠ ZATLOUKAL

AUTHOR


BRNO 2013


OBSAH 1. IDENTIFIKACE MOSTU…………………………………………………………….…………………………….15 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE MOSTNÍ KONSTRUKCE ……………………………………………………………..15 3. ZDŮVODNĚNÍ MOSTU A JEHO UMÍSTĚNÍ……………………………..………………………………16 3.1. Zdůvodnění posudku……………………………………………………………………….…………….16 3.2. Návaznost na předcházející dokumentaci………………………………………………………16 3.3. Charakter převáděné komunikace a překážek……………………………………………….16 3.3.1. Převáděná komunikace……………………………………………………………………….16 3.3.2. Překážka……………………………………………………………………………………….…….17 3.4. Geotechnické podmínky………………………………………………………………….…………….17 4. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ MOSTU……………………………………………………………………….………….17 4.1. Mostní podpěry…………………………………………………………………………………………….17 4.2. Nosná konstrukce………………………………………………………………………………………….17 4.3. Ložiska………………………………………………………………………………………….……………….18 4.4. Mostní závěry…………………………………………………………………………….………………….18 4.5. Vozovka…………………………………………………………………………………………………..…….18 4.6. Římsy…………………………………………………………………………………………………………….18 4.7. Chodníky……………………………………………………………………………………………………….18 4.8. Záchytná zařízení…………………………………………………………………………………….…….19 4.9. Odvodňovací zařízení…………………………………………………………………………………….19 5. STATICKÉ ŘEŠENÍ………………………………………………………………………………………………….19 6. ZÁVĚR………………………………………………………………………………………………………………..…19

VUT v Brně

A1) Technická zpráva

Lukáš Zatloukal

1. IDENTIFIKACE MOSTU Objekt:

Valtice – Černý most přes trať ČD

Katastrální území:

Valtice

Okres:

Břeclav

Kraj:

Jihomoravský

Zpracovatel posudku:

Lukáš Zatloukal

Pozemní komunikace:

ul. U Vodojemu

2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE MOSTNÍ KONSTRUKCE Charakteristika mostu: Druh převáděné komunikace:

pozemní komunikace

Překračované překážky:

jednokolejná železniční trať ČD Břeclav – Znojmo

Počet mostových podlaží:

jednopodlažní most

Výšková poloha mostovky:

s horní mostovkou

Měnitelnost základní polohy:

nepohyblivý most

Doba trvání:

trvalý

Průběh trasy na mostě:

ve vrcholovém zakružovacím oblouku

Situativní uspořádání:

kolmý

Hmotná podstata:

monolitický, železobetonový

Podle členitosti NK:

plnostěnný

Výchozí charakteristika:

otevřená rámová konstrukce

Omezení volné výšky:

volná výška na mostě neomezená

Délka mostu:

27,00 m

Délka nosné konstrukce:

23,80 m

Délka přemostění:

22,80 m

Šikmost mostu:

kolmý, 90o

15

VUT v Brně


Počet polí:

3, rámová konstrukce

Délka polí NK:

7,60 + 8,60 + 7,60 m

Šířka mezi zvýšenými obrubami:

2,60 m

Volná šířka mostu:

3,20 m

Šířka mostu:

3,60 m

Výška vnitřních podpor:

cca 9,0 m

Úhel křížení s tratí :

90o

Šířka chodníků:

nejsou

Lukáš Zatloukal

3. ZDŮVODNĚNÍ MOSTU A JEHO UMÍSTĚNÍ 3.1. Zdůvodnění posudku Vzhledem k havarijnímu stavu mostu a pro zjištění závad, jejich vlivu na bezpečnost konstrukce a následného doporučení pro opravu mostu, je třeba zjistit jeho maximální zatížitelnost.

3.2. Návaznost na předcházející dokumentaci Původní výkresová dokumentace byla k dispozici pouze částečně – jen některé všeobecné výkresy. Údaje o vyztužení nebyly k datu provádění diagnostiky k dispozici vůbec.

3.3. Charakter převáděné komunikace a překážek 3.3.1. Převáděná komunikace Jedná se o místní komunikaci mezi silnicí 422 (ulice Petra Bezruče) a ulicí U Vodojemu ve městě Valtice. Příčný sklon komunikace je oboustranný ve sklonu 2,5 %. V podélném směru se komunikace nachází ve vrcholovém zakružovacím oblouku.

16

VUT v Brně


Lukáš Zatloukal

Šířkové uspořádání komunikace na mostě: římsa se zábradlím

0,50 m

jízdní pruh

2,60 m

římsa se zábradlím

0,50 m

celkem

3,60 m

3.3.2. Překážka Překážka je tvořena jednokolejnou tratí ČD Břeclav – Znojmo v hlubokém zářezu.

4. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ MOSTU 4.1. Mostní podpěry Krajní podpěry jsou betonové, šířky 4,15 m a výšky 2,0 m. Úložný práh není zvýrazněn a zřejmě proveden ze ŽB. Pod trámy NK jsou provedeny úložné bločky výšky 0,20 m, šířka pod trámy je 0,31 m, na úložném prahu 0,65 m. Most má dvě vnitřní podpory. Podpory jsou členěné, tvoří je ŽB stojky rámové konstrukce průřezu 0,30/0,30 m výšky cca 9,0 m. V příčném směru jsou umístěny v osové vzdálenosti 1,41 m. Uprostřed výšky jsou ztuženy ŽB příčníkem stejného průřezu s krátkými přímkovými náběhy u stojek.

4.2. Nosná konstrukce Most je kolmý o třech polích. Délka nosné konstrukce je 23,80 m. Délky krajních polí jsou 7,60 m a délka středního pole 8,60 m. Ze statického hlediska se jedná o ŽB rámovou konstrukci. V příčném směru jsou umístěny 3ks rámů spojených příčníky a ŽB deskou mostovky. Rámy jsou umístěny osově 1,41 m. Trámy rámu jsou výšky 0,48 m, výška krajního trámu na vnější straně je 0,70 m, šířka trámů je 0,31 m. U vnitřních podpor jsou trámy v délce cca 1,20 m opatřeny přímkovými náběhy

17

VUT v Brně


Lukáš Zatloukal

výšky cca 0,40 m. Příčné ztužení je provedeno 2 koncovými a 8 vnitřními příčníky. Vnitřní příčníky jsou provedeny nad podporami a v každé třetině délky pole. Koncový příčník má stejnou výšku jako trám, šířka příčníku je 0,35 m. Vnitřní příčníky mají výšku 0,35 m a šířku 0,25 m.

4.3. Ložiska Uložení trámů na opěrách je na ocelových kluzných deskách.

4.4. Mostní závěry Mostní závěry jsou na obou opěrách podpovrchové.

4.5. Vozovka Vozovka je živičná, šířka mezi zvýšenými obrubami je 2,60 m. Příčný sklon je oboustranný, niveleta na mostě je ve vrcholovém zakružovacím oblouku.

Skladba vozovky:

AB

110 mm

cementový potěr

20 mm

dehtová izolace

10 mm

celkem

140 mm

4.6. Římsy Mostní římsy jsou ŽB monolitické, dilatované na konci NK. Šířka říms je 0,50 m, výška 0,25 m.

4.7. Chodníky Chodníky na mostě nejsou provedeny

18

VUT v Brně


Lukáš Zatloukal

4.8. Záchytná zařízení Na římsách je osazeno ocelové mostní zábradlí výšky 1,12 m. Zábradlí je dvoumadlové, madla jsou z úhelníků 40/40/4 mm, sloupky z úhelníků 80/80/8 mm.

4.9. Odvodňovací zařízení Odvodnění mostovky je příčným a podélným sklonem vozovky.

5. STATICKÉ ŘEŠENÍ Pro výpočet vnitřních sil byl v programu Scia Engineer 2012.0 vytvořen prutový model rámové konstrukce o 3 polích, který by co nejvýstižněji napodobil stávající konstrukci. Model se skládá ze dvou krajních a jednoho vnějšího trámu, které jsou u vnitřních podpor opatřeny náběhy. Nad podporami a ve třetinách délek jednotlivých polí jsou trámy propojeny příčníky. Model je podepřen v místech krajních a vnitřních podpor. Model byl zatížen vlastní

tíhou,

ostatním stálým zatížením a nahodilým zatížením – modelem zatížení 1 (LM1). Zatížení bylo vždy přepočítáno na jednotlivé trámy a umístěno na základě průběhu příčinkových čar do extrémní polohy pro podélný ohybový moment. Výsledné vnitřní síly byly použity pro posudek maximálního možného zatížení na konstrukci modelem zatížení 1 (LM1). Posudek byl vždy proveden pro vnější i vnitřní trám v krajním poli, ve středním poli a nad vnitřní podporou. Statický výpočet je součástí přílohy B2.

6. ZÁVĚR Výstupem mé práce bylo zjištění, že kritickým místem pro únosnost konstrukce se staly vnější trámy v krajním poli. Vzhledem ke stávajícímu stavu konstrukce a její nedostatečné únosnosti, jsou tyto trámy schopny přenést přibližně 32,63 % nahodilého zatížení od modelu zatížení 1 (LM1), což odpovídá 9,789 t na každý trám.

19

VUT v Brně


Lukáš Zatloukal

Při zpracování bakalářské práce jsem uplatnil získané znalosti z předešlých čtyř ročníků studia na VUT FAST. Dále jsem si zdokonalil znalosti spojené s využíváním výpočetního programu Scia Engineer 2012.0. Informace pro zpracování práce jsem čerpal z dostupné literatury a z konzultací s Doc. Ing. Ladislavem Klusáčkem, CSc. V rámci časových možností jsem se snažil o co nejlepší zpracování svého zadání a doufám, že výsledek je odpovídající úrovni bakalářské práce a způsobu zpracování zadaného tématu.

20




A2) PRŮVODNÍ ZPRÁVA STATICKÝM VÝPOČTEM


AUTOR PRÁCE

LUKÁŠ ZATLOUKAL

AUTHOR


BRNO 2013


OBSAH 1. MODEL KONSTRUKCE……………………………………….………………………………………………….23 1.1. Prutový model…………………………………….…………………………………………………………23 1.1.1. Nosná konstrukce……………………………..…………………………………………………23 1.1.1.1. Trámy………………………………………………………………………………………23 1.1.1.2. Příčníky……………………………………………….……………………………………23 1.1.1.3. Vnitřní podpory………………………………………………..………………………23 1.2. Zatížení…………………………………………………………………………………………………….……23 1.2.1. Přepočet zatížení…………………………………………………………………………………23 1.2.2. Umístění zatížení…………………………………………………………………………………23 1.2.3. Stálé zatížení………………………………………………………………………………….……24 1.2.3.1. Vlastní tíha………………………………………………………………………….……24 1.2.3.2. Ostatní stálé………………………………………………………………….…………24 1.2.3.2.1. Vozovka……………………………………………………………..…………24 1.2.3.2.2. Římsy……………………………………………………………………………24 1.2.3.2.3. Zábradlí…………………………………………………………………………24 1.2.4. Nahodilé zatížení…………………………………………………………………………………24 1.2.4.1. Model zatížení 1 (LM1) ……………………………………………………………24 1.2.4.1.1. TS…………………………………………………………………………….……24 1.2.4.1.2. UDL………………………………………………………………………………24 2. MATERIÁLY………………………………………………………………………………………………………..…25 2.1. Beton………………………………………………………………………………………………………….…25 2.2. Ocel…………………………………………………………………………………………………………….…25 2.2.1. Vyztužení trámů……………………………………………………………………………….…25 2.2.1.1. Střední pole………..……………………………………………………………………25 2.2.1.2. Krajní pole……………..…………………………………………………………………25 2.2.1.3. Nad vnitřní podporou ……………………………………………………………25 3. STATICKÝ VÝPOČET………………….……………………………………………………………………………25 3.1. Únosnost průřezů v ohybu….…………………………………………………………………………25 3.2. Analýza vnitřních sil………………………………………………………………………………….……26 4. ZÁVĚR……………………………………………………………………………………………………………..……26

VUT v Brně

A2) Průvodní zpráva statickým výpočtem

Lukáš Zatloukal

1. MODEL KONSTRUKCE 1.1. Prutový model Model byl vytvořen v programu Scia Engineer 2012.0 tak, aby co nejvěrohodněji vystihoval stávající mostní konstrukci. 1.1.1. Nosná konstrukce Most o 3 polích, kolmý, délka nosné konstrukce 23,80 m. Délky krajních polí jsou 7,60 m a středního pole 8,60 m. Ze statického hlediska se jedná o ŽB rámovou konstrukci. 1.1.1.1.

Trámy Vytvořeny T-průřezem, aby vystihovaly mostovku výšky 0,12 m a část říms mostu. Vnější trámy jsou výšky 0,55 m. Vnitřní trám je výšky 0,48 m. Šířka trámů je 0,31 m. U vnitřních podpor jsou trámy v délce 1,2 m a výšky 0,4 m opatřeny přímkovými náběhy.

1.1.1.2.

Příčníky Koncové příčníky mají stejnou výšku jako trám. 8 vnitřních příčníků se nachází nad podporami a v každé třetině délky pole. Jejich výška je 0,35 m a šířka 0,25 m.

1.1.1.3.

Vnitřní podpory Jsou tvořeny stojkami rámové konstrukce průřezu 0,30/0,30 m a výšky 9,0 m. V příčném směru jsou umístěny v osové vzdálenosti 1,41 m. Uprostřed výšky jsou podpory ztuženy příčníkem průřezu 0,30/0,30 m s krátkými přímkovými náběhy u stojek.

1.2. Zatížení 1.2.1. Přepočet zatížení Veškeré zatížení bylo přepočteno na jednotlivé trámy tak, aby bylo možné umístit ho na prutovou konstrukci (přepočet plošného zatížení na liniové). 1.2.2. Umístění zatížení Zatížení bylo na konstrukci umístěno na základě průběhu příčinkových čar tak, aby vyvodilo v kritickém místě maximální ohybové momenty. Posuzovanými variantami bylo umístění zatížení do krajního pole, 23

VUT v Brně


Lukáš Zatloukal

středního pole a nad vnitřní podporou, vždy pro vnější a vnitřní trám konstrukce.

1.2.3. Stálé zatížení 1.2.3.1.

Vlastní tíha

1.2.3.2.

Ostatní stálé

1.2.3.2.1.

Vozovka Celkové zatížení vozovkou při její skladbě je 3,12 kN/m2. Toto zatížení bylo dále rozpočítáno na jednotlivé trámy jako liniové zatížení podle zatěžovací šířky připadající trámům.

1.2.3.2.2.

Římsy Jelikož prutový model nevystihoval celou plochu říms, byla dále dopočtena zbývající plocha, určeno její těžiště a přepočtena na liniové zatížení.

1.2.3.2.3.

Zábradlí Zábradlí je tvořeno dvoumadlovými úhelníky 40/40/4 mm a úhelníkovými sloupky 80/80/8mm. Zatížení od zábradlí bylo přepočteno na liniové zatížení.

1.2.4. Nahodilé zatížení 1.2.4.1.

Model zatížení 1 (LM1)

1.2.4.1.1.

Dvojnáprava - TS Zatížení dvojnápravou s nápravovými silami Qk=300 kN bylo přenásobeno regulačním součinitelem odpovídající skupině pozemní komunikace a rozpočteno na jednotlivé trámy.

1.2.4.1.2.

Rovnoměrné zatížení - UDL Rovnoměrné zatížení qk=9,0 kN/m2 bylo přenásobeno regulačním součinitelem odpovídající skupině pozemní

24

VUT v Brně


Lukáš Zatloukal

komunikace a přepočteno na jednotlivé trámy podle zatěžovací šířky připadající trámům. 2. MATERIÁLY 2.1. Beton Pevnost betonu byla stanovena na základě jádrových vývrtů. Pro výpočet byla uvažována pevnostní třída C 12/15. 2.2. Ocel V konstrukci se nachází hladká ocel. Pevnost v kluzu oceli fyk byla stanovena na 240 MPa. 2.2.1. Vyztužení trámů 2.2.1.1.

Střední pole Ve střením poli jsou trámy vyztuženy hladkou ocelí kruhového průřezu - 3Ø18 mm. Příčná výztuž je tvořena třmínky Ø8 mm - a´300 mm. Detail vyztužení – sonda SV1 (příloha B4, výkres č. 03, 04, 05)

2.2.1.2.

Krajní pole V krajním poli jsou trámy vyztuženy hladkou ocelí kruhového průřezu - 4Ø18 mm. Příčná výztuž je tvořena třmínky Ø8 mm - a´300 mm. Detail vyztužení – sonda SV2 (příloha B4, výkres č. 03, 04, 05)

2.2.1.3.

Nad vnitřní podporou Nad vnitřní podporou jsou trámy vyztuženy hladkou ocelí kruhového průřezu - 7Ø18 mm. Příčná výztuž je tvořena třmínky Ø8 mm - a´300 mm. Detail vyztužení – sonda SV4 (příloha B4, výkres č. 03, 04, 05)

3. STATICKÝ VÝPOČET 3.1. Únosnost průřezů v ohybu Ze získaných informací o trámech mostní konstrukce (vyztužení, pevnost betonu, dimenze průřezů…) byla dále spočítána jednotlivá únosnost trámů. Posudek únosnosti průřezů byl proveden v krajním poli, středním poli a nad vnitřní podporou. Vždy byla zjišťována únosnost vnějšího i vnitřního trámu. 25

VUT v Brně


Lukáš Zatloukal

3.2. Analýza vnitřních sil Cílem analýzy vnitřních sil bylo získat poměr velikosti zatížení, které je schopna konstrukce přenést. Došlo zde k porovnání vnitřních sil od stálého a nahodilého zatížení získaných z prutového mode vytvořeného v Scia Engineer 2012.0 a vnitřních sil vypočtených při výpočtu únosnosti průřezů v ohybu. V tomto poměru bylo nadále přepočteno nahodilé zatížení od modelu zatížení 1 (LM1) tak, abychom získali maximální možné zatížení na jednotlivý vnější i vnitřní trám. Analýza byla opět provedena pro krajní pole, střední pole a nad vnitřní podporou. 4. ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo posoudit stávající mostní konstrukci na MS únosnosti a zjistit její maximální možnou zatížitelnost. Kritickým místem pro únosnost konstrukce se staly vnější trámy v krajním poli. Vzhledem ke stávajícímu stavu konstrukce a její nedostatečné únosnosti, jsou tyto trámy schopny přenést přibližně 32,63 % nahodilého zatížení od modelu zatížení 1 (LM1), což odpovídá 9,789 t na každý trám.

26

PODKLADY A POUŽITÁ LITERATURA Diagnostika a stavební průzkum mostu ČSN 73 6222 Zatížitelnost mostů pozemních komunikací ČSN EN 1992-1-1 Navrhování betonových mostů ČSN 73 6200 Mosty – terminologie a třídění Zich M. a kolektiv, 2010,: Příklady posouzení betonových prvků dle eurokódu, Dashofer Holding, Ltd., 2010 Otakar Novák – Jiří Hořejší, 1978,: Statické tabulky pro stavební praxi, SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1978 O. Novák, J. Hořejší a kolektiv, 1972,: Statika stavebních konstrukci, SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1972 Materiály z přednášek a cvičení

27

SEZNAM TEXTOVÝCH I NETEXTOVÝCH PŘÍLOH B1) POUŽITÉ PODKLADY Diagnostická zpráva Mimořádná prohlídka

autor: doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc. autor: Ing. Ladislav Bystřický

B2) STATICKÝ VÝPOČET B3) PŘEHLEDNÁ GRAFICKÁ DOKUMENTACE ZÍSKANÝCH VÝSLEDKŮ B4) VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE ŘEŠENÉHO MOSTU V ROZSAHU DLE VEDOUCÍHO PRÁCE Výkres č. 01 – Podélný řez Výkres č. 02 – Příčný řez A-A´ Výkres č. 03 – Rozmístění sond výztuže Výkres č. 04 – Příčné řezy - sondy Výkres č. 05 – Detaily sond

28

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Recommend Documents