outdoor magazín www.horydoly.cz ročník IV číslo 24 červenec 2008 cena 20 Kč
LEZEME NA STŘELECKOU VĚŽ
KARLOVY VARY:
Kanoe Mattoni ▲
ADRENALIN CUP
MUZEUM TATROVEK
V KOP¤IVNICI
TÉMA:
Vysoké Tatry
Doma v pfiírodû
www.sportkoncept.cz
[email protected]
www.canard.cz Canard spol. s r.o., Radobyčická 10a, 301 00 Plzeň
tel.: +420 777 084 003, +420 777 084 009
fax: +420 377 236 745 CANARD 08
NA VLASTNÍ OČI
Text a foto: Kuba Turek
PAMÁTNÍK SLOVENSKÉHO NÁRODNÍHO POVSTÁNÍ do nezná svoji minulost, nepochopí souãasnost a zopakuje staré chyby v budoucnosti. Beze zbytku si tuto pravdu ovûfiíme v partyzánském hlavním mûstû Banské Bystrici. KdyÏ se nám podafií dostat pod slupku megalomanského památníku Slovenského národního povstání, prostor obrovského rozkrojeného bochníku nás pohltí a nechá pfiem˘‰let, co se dûlo koncem druhé svûtové války ve slovensk˘ch horách. Tam dnes chodíme s batohem na zádech, se odehrávaly scény odvahy, dobrodruÏství, nadûje i beznadûje, nejniωích podlostí i hrdinství. Nûmeãtí fa‰isté byli krutí, ale sv˘m
K
4 HORYDOLY
zpÛsobem ãestní. VraÏdili pomocníky partyzánÛ a vypalovali jen vesnice prokazatelnû s nimi spojené. Proti tomuto stroji na smrt se postavili partyzáni, kter˘m nebyla Ïádná metoda zastra‰ování dost ‰patná, aby ji pouÏili. Vesniãané se jich nakonec báli víc neÏ okupantÛ. Dá se vlastnû o nûmeck˘ch okupantech vÛbec mluvit, kdyÏ Slovensko samo bylo fa‰istick˘m státem? Mohli partyzáni bojovat jinak? Kdo je vyuÏil? Kdo je zneuÏil? Kdo jim pomohl? Kdo je nechal pomfiít? Na to je dobré myslet nejen v památníku, ale také na túrách do hor, kde se bojovalo a umíralo. ■
OHLASY
Co si myslíte... BATOLE V LISTNATÉM LESE HORYDOLY KVùTEN Súhlasim s autorkou, Ïe deti treba braÈ do prírody odmaliãka, aby si k nej budovali vzÈah a nepoznávali ju len z obrázkov. Urãite je príroda ovela zdrav‰ia ako nákupné centrá. Soňa
OHLASY âtu si zrovna ti‰tûné Horydoly a je to asi tak o 500 % lep‰í neÏ první ãísla. David Gladiš, Expediční fond
SKALA·KA V SEVERNÍ STùNù TRIGLAVU HORYDOLY.CZ (14.SRPNA 2003) Chtûla bych podûkovat za skvûl˘ popis cesty Skala‰ka na Triglav na Horydoly.cz. Pfied t˘dnem jsme podle nûj cestu zdolali a popis sedel témûfi pfiesnû. Jen s prÛvodcem, kter˘ se nám jedin˘ podafiilo sehnat, by to vÛbec ne‰lo. Îe se dá stihnout 42 délek za jeden den, jsem pfiedtím nepokládala za moÏné, ale v˘stup a sestup jsme nakonec zbouchali za 18 hodin i díky tomu, Ïe s dobr˘m popisem jsme nemuseli vÛbec bloudit. Horám zdar! Iva Bartůňková
OSTROV TISÍCE VÒNÍ HORYDOLY.CZ (28.âERVNA 2008)
Po návratu z dovolené jsem proãetl v‰echny pfiíspûvky na serveru Horydoly.cz a velkou radost mi udûlala pfiíznivá recenze na námi vydanou knihu Ostrov tisíce vÛní. Chtûl bych recenzentovi moc podûkovat. Jiří Říha, nakladatelství Cykloknihy
MARTIN TOČÍK
Kdo je kdo
Určitě jste ho potkali v internetových diskuzích, kde s oblibou upřesňuje články o cestování do dalekých zemí. Na straně 23 si můžete přečíst historku, jak mu na francouzském letišti zakázal indický personál přepravit do Prahy měkký sýr. Martin pracuje v Sekci Evropské unie na Ministerstvu průmyslu a obchodu a ve volných chvílích se věnuje jihovýchodní Asii na serveru Tenggara.net.
ÎIVOT NA LANù oba je stále rychlejší. Adrenalin vyžadujeme hned. Při tom pro to nechceme moc udělat. Móda horolezectví, horské turistiky a dovolených v horách je dávno pryč. V minulém čísle Horydoly prohlásila světová horolezecká legenda Peter Habeler (pro připomenutí: byl s Reinholdem Messnerem poprvé na Everestu bez kyslíku): "Klasický alpinismus je na ústupu." Chataři v Alpách sledují, jak se jim mění klientela. Přicházejí k nim přespat stále starší horalové. Příliv mladých je menší než dřív. Horští vůdci se přeorientovávají z dlouhých ledovcových túr na umělé lezecké stěny a nízké skalky poblíž velkých měst. Sem totiž proudí mladí hledači dobrodružství. V očích starších a zkušenějších se samozřejmě žádné dobrodružství nekoná. Zatímco oni bojují vysoko v horách s nepřízní počasí, lámavou skálou a nedostatkem kyslíku, jejich následovníci lezou po skalkách, kde jim hrozí leda tak zhoupnutí do lana. Jenže dobrodružství si neseme každý v sobě. Někdo s ním chce žít celé prázdninové týdny, jiný ho koncentruje do obtížných pohybů na skále kousek nad zemí. První vyžaduje dlouhodobou zkušenost, studium mnoha disciplín a dost času. Druhé nelze dělat bez tvrdého tréningu. Teď babo raď! Život na laně je krásný ve všech směrech. Poslední zpráva Slovenské agentury pro cestovní ruch uvádí, že turisté se přesunují z hor do termálních lázní. Přesto jsme toto číslo Horydoly věnovali především Vysokým Tatrám.
D
Kuba Turek, šéfredaktor
HORYDOLY 5
OBSAH
TÉMA:
VYSOKÉ TATRY (str. 14-21) NA VLASTNÍ OâI: Památník Slovenského národního povstání..................................................................................................... 4
OHLASY: Co si myslí čtenáři........................................................... 5
AKTUALITY: Ze světa outdooru .................................................. 8 PRÁVù TEë: Žebřík v Tennegebirge ...................................... 10 FOTOGRAFIE: Vodopád v Bergellu ........................................ 12 VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA: Hrebienok na Ma-
20
SYMBOLICK¯ CINTORÍN
gistrále ..........................................................................................................14
TURISTIKA: Tatranská sezóna................................................. 18 RECENZE: Symbolický cintorín ................................................. 20 HOROLEZECTVÍ: Strelecká veža ............................................ 21 PAMÁTKY: Technické muzeum Tatra ..................................... 22 DALEKÉ CESTY: Zakázaný sýr .................................................. 23
23
ZAKÁZAN¯ S¯R
24
ADRENALIN CUP
28
NOVINKY VE STANECH
ZÁVODY: Adrenalin Cup.................................................................... 24 DIVOKÁ VODA: Kanoe Mattoni............................................... 26 SVùT OUTDOOROVÉHO VYBAVENÍ: Novinky ve stanech...... 28 BùH: Františkovy Lázně ................................................................ 30 OUTDOOR EXPRESS: Cestovní průmysl a outdoorový byznys ................................................................................ 32
STORY Z TITULKY: Vodáci v Troji .............................................. 34
Horydoly - outdoor magazín, ãíslo 24. âERVENEC 2008 (IV.), ISSN: 1802-0089. Periodicita: mûsíãník, Vydavatel: Turek Media, s.r.o. Adresa redakce: SnûÏenková 6, 106 00 Praha 10 E-mail:
[email protected]. ·éfredaktor: Jakub Turek,
[email protected], mobil: +420 728 892 898, Skype: jakub_turek, ICQ: 344-733-643. Redaktofii: René Kujan,
[email protected] a Ale‰ Erbek,
[email protected]. Korektury: René Kujan. Na ãísle spolupracovali: Martin Toãík (Tenggara), Jaroslav Jindra (Maxphotobank.com), Krist˘na Kollerová (Sevendays), Milo‰ ·korpil, Eva Nepokojová, David Knebel, Libor Bolda a Ale‰ Juchelka (oba Tatry.cz) Grafika: Markéta Weberová,
[email protected]. Obchodní fieditel: Ondfiej Turek,
[email protected], mobil: +420 608 733 888, Skype: oturekpraha, ICQ: 91-916-149. Pfiedplatné v âesku: 199 Kã roãnû, objednávky SEND Pfiedplatné, P.O.Box 141, 140 21 Praha 4, tel.: 225 985 225, fax: 225 341 425, SMS: 605 202 115, e-mail:
[email protected], www.send.cz. Pfiedplatné na Slovensku: 399 SK, objednávky Magnet Press Slovakia, tel: 02/67 20 19 31, fax: 02/67 20 19 10, e-mail:
[email protected], www.press.sk. Fotografie na titulní stranû: Umûl˘ vodáck˘ kanál v Praze-Troji. Foto: Martin ZaÀka
6 HORYDOLY
Výrobce a dodavatel kompletního vodáckého vybavení
dámský Smiler 453
NOV INK kraťasy Metalight 709
YzH ika
boty Softy 506
HIKO sport s.r.o., Jíloviště 261 252 02 Praha - západ, tel.: 267 710 867, fax: 267 712 781,
[email protected],
[email protected] VODÁCKÉ CENTRUM Hiko sport - Praha Pankrác, ul. 5.května 1137/57, 140 00 Praha 4, tel.: 241 401 384,
[email protected] Prodejna PRAHA Troja, u loděnice FTVS (umělá slalomová trať), 170 00 Praha 7 - Troja, tel.: 283 850 137 Prodejna BRNO, Zahradníkova 24, 602 00 Brno, tel.: 541 215 548, tel./fax: 549 241 235
www.hiko.cz
AKTUALITY
MLADÍ ČEŠI JSOU NEJLEPŠÍ SJEZDAŘI V italské Valtellině se jelo Mistrovství Evropy juniorů ve sjezdu na divoké vodě. Juniorské kajakářky, singlíři i deblíři jsou nejlepší v Evropě na dlouhé trati sjezdu na divoké vodě v kategorii tříčlenných hlídek. V mužském kajaku na český tým zbylo ve velice těsném závodě čtvrté místo. Text: David Knebel. Foto: (kt)
SEVERNÍ PÓL JE DOBIT! Jako malý zbitý chlapec, kterému silnější sebrali oblíbenou hračku, se možná už brzo začne cítit severní pól. Zatímco ještě nedávno odborníci předpokládali, že led na něm roztaje kolem roku 2030 a známý český polárník Miroslav Jakeš se ještě mohl těšit na možnost splnění svého dávného snu o dobytí severního pólu pochodem z pev-
niny, ozývají se varovné hlasy. Ledová pokrývka tohoto magického bodu by mohla roztát už letos! Robert E. Peary, Frederick A. Cook, Roald Amundsen ani eskymáci z toho radost mít nebudou. U srdce nás může globálně zahřát snad jen otevření severozápadní cesty po moři pro obchodní společnosti, že Václave? Text: (kt). Foto: Miroslav Jakeš
KRUTÉ LUŽICKÉ HORY Známá šedesátiletý horolezec Miroslav Kareš se smrtelně zranil na německé straně Lužických hor při pokusu o výstup na Spitlzelbergfelsen. Po pádu z pětadvacetimetrové výšky utrpěl těžká zranění hlavy a trupu. K jeho přepravě do nemocnice byl použitý vrtulník rychlé záchranné služby. Muž ještě několik dní bojoval v nemocnici o život, než svým zraněním podlehl. Cizí zavinění pádu policie vyloučila. Text: (kü)
ČÍNA JE V MORÁLNÍ I FYZICKÉ ŠPÍNĚ Necelý měsíc před zahájením olympiády překračují hodnoty škodlivin v čínském hlavním městě Pekingu až sedmkrát mezinárodní normy. Čínští organizátoři však slibovali, že dodrží předpisy Světové zdravotnické organizace (WHO). Znečištění mají na svědomí především automobily, emise z četných továren a rozsáhlá stavební činnost. Ke kritice za okupaci Tibetu a nedodržování lidských práv se tak stále častěji přidávají i výtky ekologů. Text: (kü)
HOROLEZECKÝ FILM Mezinárodní filmový festival v Polici nad Metují na Náchodsku zahájí promítání 28. srpna. Potrvá čtyři dny do konce měsíce. Text: (kü)
SMSKOVÁ NÁVŠTĚVNÍ KNIHA NEÚSPĚŠNÁ? Horská záchranná služba ve Vysokých
INZERCE
Tatrách začátkem června 2008 ukončila svoji bezplatnou SMS službu Virtuálna návštevná kniha. (Do návštěvní knihy by měl každý turista nebo horolezec zapsat své plánované výstupy i cestu, kterou se chystá vydat zpět. Záchranářům tak velmi usnadní případné pátrání.) Náklady projektu byly malé, ale v poslední době registrovali záchranáři jen jedno až dvě hlášení do měsíce. Umírá tak teprve rok starý projekt. Vynikající myšlenka s největší pravděpodobností doplatila na slabou propagaci. Text: (kü)
KŘIVOKLÁT PRO SLEPÉ NÁVŠTĚVNÍKY Návštěvnický okruh pro slepé a slabozraké otevřel hrad Křivoklát. Obsahuje dvě třetiny běžné prohlídky. Vidící zájemce si ho může projít a osahat s páskou na očích. Pro lepší představivost slouží návštěvníkům dřevěný schematický model hradu, který se
TOUR EDITION 08
Soutěž Festina Vyhraj pro sebe a své pįátele pøt hodinek Tour de France 2008 a tandemové seskoky padákem pįi velké letní soutøži Festina eXtreme. Více na www.festina.cz.
INZERCE
vejde do dlaně. Návštěvník má tudíž v každém okamžiku přehled o tom, ve které části hradu se nachází. V některých místnostech jsou umístěny exponáty vhodné pro osahání. Text: (red)
CENY LETENEK BEZ PODVODŮ? Evropskému parlamentu se nelíbí, že letecké společnosti neuvádějí konečné ceny letenek. Celková cena letenky bude muset být uvedena hned na začátku objednávacího procesu. Nařízení ještě musí schválit všechny členské státy Evropské unie, předpokládá se ale Text: (red). Foto: (kü) hladký průběh.
CHLADNÁ ZIMA V ANDÁCH
CYKLISTICKÁ DÁLNICE DO PLZNĚ?
V peruánských Andách je letos mimořádně chladná zima. V horách kromě lidí zmrzlo také několik stád lam, což tu prý není obvyklé. Zájemci o horolezecké výstupy v Andách by s tím tedy měli počítat.
Z hraničního přechodu Železná by měla vyrůst cyklistická stezka až do Plzně. Až 97 % stezky by mělo sloužit pouze cyklistům a pěším, s absolutním vyloučením motorové dopravy. Asi stokilometrový úsek je už dnes součástí značené Panevropské cyklotrasy z Prahy do Paříže. Projekt by měl stát zhruba 400 milionů korun. Kdy se se stavbou začne, není ale vzhledem k obtížnosti financování Text: (kü). Foto: (kt) jasné.
Text: Zbyněk Engel
BLÁTIVÉ HŘIŠTĚ Amatérský fotograf Jan Košťál z České republiky se stal vítězem soutěže Canon Fan Foto Europe. Jeho fotografie nazvaná Blátivé hřiště, Bangladéš zvítězi-
OHŘE JEŠTĚ VODÁČTĚJŠÍ Rozsáhlý projekt Karlovarského kraje Vodácká Ohře připravuje pro vodáky úpravu dvou nebezpečných míst na řece, tuhnického jezu a propusti v Kynšperku. Náklady na úpravu jezu v Karlových Varech Tuhnicích, kde se každá rok utopí nebo vážně zraní několik vodáků, budou zhruba 20 milionů korun. Úprava propusti v Kynšperku by měla být levnější a přijde na 5 milionů. Projekt má zahrnovat úpravu toku a vylepšování služeb poskytovaných především vyznavačům vodní turistiky. la podle rozhodnutí poroty složené ze zástupců výrobce fototechniky Canon a obrazové agentury Getty Images. Porota ocenila perspektivu fotografie, zachycenou akci a celkovou kompozici. Text: (red). Foto: Jan Košťál
PLULÍK ZEMŘEL NA BROAD PEAKU Známý slovenský horolezec Vlado Plulík se zabil v Himálaji. Stalo se tak zřejmě 27. června ve vrcholové části osmitisícovky Broad Peak (8047 m n.m.). Až pod závěrečnou štítovou stěnu stoupal Vlado Plulík společně s Dodo Kopoldem. Tam se rozdělili a Kopold vylezl novou těžkou variantu. Plulík bivakoval a chtěl druhý den dorazit na vrchol normální cestou. To se mu zřejmě nepodařilo. Naposledy ho viděla běloruská výprava dalekohledem ze základního tábora. Dodo Kopold přišel podobným způsobem o spolulezce již vloni. Text: (kt)
TATRY PRÝ CHRÁNÍ PŘÍLIŠ Mezinárodní unie horolezeckých svazů UIAA kritizuje přílišné restrikce Tatranského národního parku TANAP vůči horolezcům a turistům. "Západním horolezcům se tyto praktiky jeví drakonické, snad ještě z dob komunistického režimu. Nastal čas, aby byly revidovány," uvádí předseda komise ochrany přírody UIAA Robert Pettigrew. Text: (red). Foto: Radek Nejedlo
Text: (kü)
LODIČKY NA ŠTRBSKÉM PLESE Na Štrbském plese plují od začátku prázdnin pramičky, kánoe a kajaky. Ochránci národního parku je v roce 1976 zakázali a teď zase povolili. Loďky lze půjčit v komerční půjčovně na břehu. Text a foto: (kt)
PRÁVĚ TEĎ
VYSOK¯ TRÒN ZA HUMNY toupáš úzkou stezkou travnatým svahem. Přívětivá horská chata zůstala hluboko v údolí. Je horko. Pot z tebe leje. Štípe v očích, stéká po zádech. Najednou se před tebe staví kolmá bílá skála. Pečlivě přebíráš příčky žebříku. Nejsi odpovědná jenom za sebe, ale ukazuješ krásy hor malému klučinovi. Vysoko nad zemí se trochu bojíš, vychutnáváš pocit volného prostoru pod nohama a cítíš, že jste naladěni na stejnou vlnu. Navázaní na jednom laně. Na konci žebříku čeká čarokrásné údolí Throntal v Tennengebirge. ■ Foto: (kt)
S
VELKÝ LETNÍ KVÍZ HORYDOLY Hrajte o špičkovou navigaci Garmin Colorado 300, troje trekingové hůlky Leki Makalu Retro, Yucon a Enzian, deset outdoorových průvodců po České republice a šedesát tříměsíčních předplatných časopisu Horydoly.
3x
trekingové hole Leki
HLAVNÍ CENA:
Makalu Retro, Yucon i Enzian jsou špičkové produkty Leki, vedoucí světové značky v oblasti hůlek určených pro turistiku, lyžování a nordic walking. Užijte si jistotu kvality, kterou zaručuje značka Leki.
10x
GPS navigace Garmin Colorado 300 Patří mezi nejnovější a nejvyšší modely turistických navigací. Nabízí velký displej s mimořádným rozlišením a unikátní ovládání pomocí rotačního kolečka „Rock ‘n’ Roller“. Colorado má speciální podporu pro Geocaching a jeho robustní konstrukce odolává ponoření do vody, vibracím a běžným pádům na zem.
Outdoorový průvodce po České republice
Společná publikace vydavatelství Grada a redakce Horydoly inspiruje k outdoorovým aktivitám po celé republice.
60x
předplatné časopisu Horydoly
Tříměsíční předplatné časopisu Horydoly vám přinese mnoho tipů na výlety doma i v zahraničí, pěšky, na kole či na lyžích. Jediný měsíčník na trhu vás zve: Vykročte vstříc zážitkům!
WWW.HORYDOLY.CZ/KVIZ VYPLŇTE KVÍZ, POŠLETE JEJ NEJPOZDĚJI 15. ZÁŘÍ 2008 NA ADRESU REDAKCE A VYHRAJTE! KAŽDÝ, KDO SE ZÚČASTNÍ KVÍZU, BUDE ZAŘAZEN DO SOUTĚŽE O TYTO HODNOTNÉ CENY. VYHRÁVÁ TEN, KDO POSLAL NEJVÍCE SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ, V PŘÍPADĚ ROVNOSTI POČTU SPRÁVNÝCH BODŮ ROZHODUJE LOS. TĚŠÍME SE NA VAŠE ODPOVĚDI. ADRESA PRO ZASLÁNÍ ODPOVĚDÍ: OUTDOOR MAGAZÍN HORYDOLY, TUREK MEDIA, S.R.O., SNĚŽENKOVÁ 6, 106 00 PRAHA 10 E-MAIL:
[email protected], INTERNET: WWW.HORYDOLY.CZ/KVIZ Z DE ODSTŘ I H N ĚTE N E BO OKOPÍ R UJTE A ZAŠLETE POŠTOU NA ADR ESU R E DAKCE:
1. První česká horolezecká organizace byla: a) Slovinské Planinske družstvo b) Klub alpistů českých c) Klub československých turistů 2. Spolek slovenských horolezců JAMES má jméno podle: a) prvních písmen slov Idealizmus, Alpinizmus, Moralita, Eugenika a Solidarita b) krabičky džemu, kterou s sebou vzal na výpravu do Vysokých Tater první předseda klubu c) přezdívky prvního předsedy klubu 3. Nejvyšší hora světa se jmenuje: a) Sagarmatha b) K2 c) Lhoce
4. Proč není Elbrus nejvyšší hora Evropy? a) Mont Blanc je vyšší než Elbrus b) protože Rusové se domluvili s Američany c) Asii a Evropu nerozděluje hřeben Kavkazu, ale styk pevninských desek pod ním 5. Která osmitisícovka byla vylezena první? a) Manaslu b) Annapurna c) K2 6. Národní soupeření o prvovýstup na Matterhorn vyhrál: a) Ital Jean Antoine Carrel b) Rakušan Emil Zsigmondy c) Angličan Edward Whymper
7. Nejvyšší činná sopka je: a) Cotopaxi v Jižní Americe b) Svatá Helena v Severní Americe c) Fudži v Asii 8. Na kterou slovenskou horu se již 167 let chodí Národný výstup? a) Rysy b) Kriváň c) Lomnický štít 9. Kde zahynuli příslušníci Horské služby Messner a Spusta? a) Sněžka b) pramen Pančavy c) Prachovské skály 10. Horydoly.cz vycházejí: a) 3 roky b) 5 let c) 7 let
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ULICE:
MĚSTO:
PSČ:
Kvíz můžete vyplnit a odeslat také na internetu na adrese www.horydoly.cz/kviz. Soutěž probíhá od 24. července do 23. září 2008 a může se jí zúčastnit každý čtenář časopisu Horydoly nebo zaregistrovaný čtenář internetového portálu Horydoly.cz kromě pracovníků společnosti Turek Media, s.r.o. a jejich rodinných příslušníků. Ceny do soutěže věnovaly firmy Garmin, Sport Koncept a redakce Horydoly.
KOUPÁNÍ V BERGELLU Urãitû jste si v‰imli obrovsk˘ch vodopádÛ nad mûsteãkem Borgonuovo, kdyÏ jste jeli autem nebo autobusem do ‰v˘carskoitalsk˘ch hor Bergell/Bregaglia za turistikou nebo horolezectvím. Závûreãn˘ stometrov˘ skok boufiící vody vodopádu Acquafraggia je v‰ak jen tfie‰niãkou na dortu horského potoka. Voda se sbírá v ledovcích a firnoviscích na úboãí tfiítisícovky Pizzo Lago, stéká do jezera, teãe horsk˘mi loukami údolím Alpigia, mnoha mohutn˘mi skoky pfiekonává skalní bariéru a nakonec padá do údolí Chiavenna sto metrÛ vysok˘m srázem. âím je léto teplej‰í, tím jsou vodopády mohutnûj‰í. Ledovce nahofie více tají a dávají více vody. Foto: Kuba Turek
VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA
HVĚZDNATÝ
TÉMA: VYSOKÉ TATRY 14 Túry ze Starého Smokovce 18 Tatranská sezóna 20 Symbolický hřbitov 21 Horolezci na Střelecké věži
HREBIENOK HREBIENOK JE STRATEGICKY POLOÎENÉ MÍSTO VE VYSOK¯CH TATRÁCH. TEDY PRO DùLOST¤ELCE MOÎNÁ NE, ALE JSTE-LI TURISTÉ, SHLEDÁTE TENTO V¯ROK VÍCE NEÎ PRAVDIV¯M. JE IDEÁLNÍM V¯CHODISKEM PRO MNOHO HVùZDICOV¯CH V¯LETÒ. Text: René Kujan. Foto: René Kujan, Kuba Turek, Jaroslav Koribský
Hrebienok se Slavkovsk˘m ‰títem v pozadí
VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA Ke Slezskému domu se schází svahem zvan˘m Vûãn˘ dé‰È
e Starém Smokovci nasednete na pozemní lanovku a svezete se do pfií‰tí a zároveÀ poslední stanice. Rázem se ocitnete na Hrebienku, nevelkém to místû v nadmofiské v˘‰ce kolem 1300 metrÛ, které hostí nûkolik lyÏafisk˘ch vlekÛ, horsk˘ hotel téhoÏ jména, Bilíkovu chatu a poslední roky také tubing, coÏ je zbûsilá jízda na pneumatikách, a dráhu pro horské kolobûÏky. Poslednû jmenovaná slouÏí v zimû jako sáÀkafiská dráha, jinak téÏ obsluÏná komunikace pro zmínûná zafiízení. AÈ uÏ se dostanete nahoru jakkoli – lanovkou, pû‰ky po zelené, popfiípadû vozem taxisluÏby – nejprve se pofiádnû zamyslete, „kam to bude dneska.“ Hrebienok je stfiedem hvûzdice turistick˘ch cest. Odsud vedou stezky k pûti v˘znaãn˘m vysokohorsk˘m chatám a na dva známé vrcholy. Cesty mohou b˘t vyloÏenû oddechové, jindy nároãnûj‰í, aÏ psychicky i fyzicky sÏíravé. Pokud tedy zvolíte base camp právû zde, urãitû neprohloupíte.
V
NA GERLACH PŘES SLEZSKÝ DŮM Po ãervené Tatranské magistrále se pustíme pfiímo na západ. Po nepfiíli‰ nároãné, dvû hodiny trvající túfie se ocitáme u horského hotelu Sliezsky dom (1670 m n. m.). Zdej‰í restauraãní zafiízení funguje celoroãnû, takÏe aÈ uÏ je poãasí jakékoli, mÛÏe b˘t o vás a vበÏaludek náleÏitû postaráno. V roce 1995 tady hostili i papeÏe Jana Pavla II. Pokud vás cesta sem pfiíjemnû navnadila na dal‰í vysokohorské scenérie, obhlédnûte krásné Velické pleso a o nûco v˘‰e poloÏen˘ Velick˘ vodopád. Opravdu zdatní chodiãi si mohou troufnout po zelené turistické je‰tû o nûco dál – na Poºsk˘ hrebeÀ, popfiípadû na témûfi dvaapÛltisícov˘ vrchol V˘chodné Vysoké. Poloha hotelu pod Gerlachovsk˘m ‰títem, nejvy‰‰ím to bodem Vysok˘ch Tater, jej pfiedurãila jako sídlo horsk˘ch vÛdcÛ. Zdatnûj‰í a movitûj‰í turisté si mohou vÛdce najmout do sv˘ch sluÏeb a zdolat s ním 2655 metrÛ Gerlachu ãi v˘zvu nûkterého z jin˘ch vrcholÛ dle vlastního v˘bûru. Ceny za Gerlach pro dvû osoby zaãínají zhruba na deseti tisících na stole ve slovensk˘ch.
DLOHÁ A ÚMORNÁ TÚRA NA SLAVKOVSKÝ ŠTÍT Fyzicky a zfiejmû i psychicky nejnároãnûj‰í je túra na Slavkovsk˘ ‰tít (2452 m 16 HORYDOLY
Turistická stezka skrze Kvûtnici
Zamkovského chata
n. m.). Pfiipravte se na ãtyfiapÛlhodinové úmorné stoupání v serpentinách a velké zklamání po dosaÏení vrcholu, kdyÏ zjistíte, Ïe jste teprve na Nose a ‰tít je je‰tû mnohem dál. Poãáteãní útrapy vám zpestfií pûkná Slavkovská vyhliadka, jiÏ urãitû dosáhnete po ménû jak hodinû. KdyÏ celou túru srovnáte s bájn˘m cimrma-
novsk˘m v˘letem na Kokofiín, zjistíte kromû jiného, Ïe tam není vÛbec nic. Slavkovsk˘ ‰tít nezdobí ani kiosek s vybran˘mi uzeninami, ani poboãku po‰ty, odkud byste mohli pfiíbuzn˘m poslat pûkn˘ pohled s originálním razítkem. Nezb˘vá neÏ útrpná cesta zase zpût dolÛ, snad o hodinu krat‰í neÏ ta vzhÛru.
INZERCE
MALÁ A VELKÁ STUDENÁ DOLINA Nejznámûj‰í dolina Tater – Veºká Studená - ukr˘vá na svém konci Zbojnickou chatu (1960 m n. m.), jeÏ si právem zaslouÏí pozornost turistovu. Na cestû k ní budeme dvakrát kfiiÏovat inspirujícnû kfii‰Èálov˘ Veºk˘ Studen˘ potok a uÏijeme si nûjaké ty fietûzy na nejtûωích místech v˘stupu. Vare‰kové a Dlhé pleso zpfiíjemní závûr cesty. Kromû dobrého ãaje nebo kalí‰ku Demänovky vás mÛÏe potû‰it i fakt, Ïe odpoãíváte v nejnovûj‰í z tatransk˘ch horsk˘ch chat. „Zbojanda“ totiÏ v ãervnu 1999 do základÛ vyhofiela, takÏe v‰e, co tam uvidíte, nebude star‰í neÏ osm let. Pfied témûfi ãtyfiiceti lety, v kvûtnu 1969, se tady odehrála jedna z nejvût‰ích tragédií horské sluÏby. Vrtulník Mi-4 havaroval s pûti lidmi na palubû. âtyfii z nich jako zázrakem vyvázli. Jeden z pfieÏiv‰ích umírá o deset let pozdûji pfii vÛbec nejvût‰í civilní letecké katastrofû ve Vysok˘ch Tatrách. Do horsk˘ch podmínek nepfiíli‰ vhodn˘ stroj Mi-8 se zfiítil v Mlynické dolinû. Pod jeho troskami zÛstává sedm záchranáfiÛ. Do závûru Malé Studené doliny, a tím pádem k Téryho chatû (2015 m n. m.) se
stávkám. U Zamkovského chaty (1475 m n. m.; jediná chata, kterou spravuje Ïena) opustíme ãervenou magistrálu a po zelené dokfiepãíme k horolezci patrnû nejoblíbenûj‰ímu horskému stavení. Pan Ödön Téry, podle nûjÏ je pojmenováno, byl spoluzakladatelem Uherského karpatského spolku a na svou dobu vykonal mnoho pozoruhodn˘ch v˘stupÛ na okolité ‰títy.
TISÍC TUN NA ZÁDECH První ãást v˘stupu z Hrebienku na Skalnatou chatu (1751 m n. m.) bude shodná s pfiedcházející túrou. U „Zamky“ neopustíme Tatranskou magistrálu a po necel˘ch dvou hodinách dorazíme na místo, kde vládne nosiãsk˘ velikán (co do v˘konÛ) Laco Kulanga. Jeho rekordní vyná‰ku 207,5 kg z Hrebienku na Zamkovského chatu dosud nikdo nepfiekonal. Rekordní je i dosavadní souhrn jeho vyná‰ek na Skalnatou chatu – pfies 1000 tun. Komu by nestaãil pohled na Skalnaté pleso s odrazem Lomnického ‰títu, mÛÏe pokraãovat po magistrále na vrchol Veºké Svi‰Èovky (2023 m n. m.). Túra se tak protáhne zhruba na dvojnásobek. ■
Internet
Slavkovsk˘ ‰tít
www.sorea.sk/hrebienok www.bilikovachata.sk
dostaneme pfies dal‰í dvû v˘znamné chaty a po pfiekonání necel˘ch tfií hodin pochodu. Pouhou ãtvrthodinu od Hrebienku je vzdálena Rainerova chata (1305 m n. m.). S nejlep‰ím ãajem z místních bylin a v˘stavkou nosiãsk˘ch a horolezeck˘ch proprietek z minulého a pfiedminulého století patfií k nejoblíbenûj‰ím za-
VÝSTUPOVÉ A SESTUPOVÉ ČASY MÍSTO Sliezsky dom Slavkovský štít Zbojnická chata Rainerova chata Zamkovského chata Téryho chata Skalnatá chata Veľká Svišťovka
TAM 2 hod 5 min 4 hod 25 min 2 hod 45 min 15 min 1 hod 5 min 2 hod 45 min 1 hod 55 min 3 hod 10 min
ZPĚT 1 hod 15 min 3 hod 35 min 2 hod 10 min 15 min 1 hod 5 min 2 hod 25 min 1 hod 35 min 2 hod 50 min
TURISTIKA
K PARTYZÁNSKÉ NEMOCNICI Nikde není psáno, Ïe túra musí vést na vrchol. Novû vylep‰ená, ale horalÛm dobfie známá, je cesta k nemocnici. Pfiesnûji k partyzánské nemocnici. Drama z roku 1945 je dal‰í nauãnou lokalitou v Tatrách. ·tátne lesy TANAPu a obecní úfiad v Zuberci obnovili spoleãnû pÛvodní expozici vûnovanou události 2. svûtové války. Náv‰tûvníci hor se mohou z nov˘ch informaãních panelÛ dovûdût v‰e podstatné o událostech v Salatínské dolinû, které se tu staly mezi 7. prosincem 1944 a 14. únorem 1945. Dfievorubecká koliba v Salatínské dolinû se stala útoãi‰tûm na konci roku 1944 ãtrnácti zranûn˘m partyzánÛm. O‰etfioval je na místû student medicíny a dvû o‰etfiovatelky. Zranûní partyzáni byli v tûÏké situaci, nemûli potraviny ani léky. Pfied smrtí hladem je zachránilo náhodné objevení konû a nûkolika kilogramÛ hrachu. Jedin˘m léãivem jim byl hypermangan, hlavním lékafisk˘m nástrojem v rukou medika Juraje Bernáta byl kapesní noÏík a pak jen pilka, pinzeta a jehla. S tímto vybavením dokázal partyzánovi Olejnikovovi úspû‰nû amputovat v‰echny prsty na nohou. Partyzán mûl na nich nebezpeãné omrzliny. Operace probûhla samozfiejmû bez jakékoliv anestezie. Juraj Bernát nakonec dokázal pomoci v‰em. Poté, co snûdli poslední zásoby potravin, vydal se pfies hory hledat pomoc do Zakopaného. Záchrannou akci vedla polská horská sluÏba (TOPR). V tûÏk˘ch zimních podmínkách se jim podafiilo v polovinû února partyzány i obû o‰etfiovatelky dostat do Zakopaného. Horské sluÏby nejen v Polsku nebo na Slovensku dodnes tento transport pfies hory a ve válce povaÏují zfiejmû za nejrizikovûj‰í záchranu ÏivotÛ ve své historii. Záchrana partyzánÛ se stala i námûtem pro filmy, jejich pfiíbûh najdete i v nûkolika knihách. Îlutá znaãka k Partizánské nemocnici vede ze Zverovky. V˘stup ke srubu trvá pfiibliÏnû 50 minut. Trasa je jednosmûrná, návrat je moÏn˘ pouze stejnou cestou, navíc se na ni nevztahuje sezónní uzávûra a je odtud hezk˘ v˘hled na Osobitou.
LOMNIČÁK NEDÁ POKOJ S UNIKÁTY Druh˘ nejvy‰‰í ‰tít Vysok˘ch Tater (2 634 m n. m.) se nepy‰ní jen skuteãností, Ïe je nejv˘‰e trvale ob˘van˘m místem na Slovensku s nejv˘‰e poloÏenou observatofií. Postupnû pfiibyla nejv˘‰e poloÏená kavárna Dedo a nejv˘‰e poloÏen˘ apartmán (aktuální cena za jednu noc je 12 18 HORYDOLY
TATRANSKÁ
SEZÓNA Text: Libor Bolda, René Kujan, Aleš Juchelka. Foto: (kü, kt)
Lanovka na Lomnick˘ ‰tít
Rainerova chata
Kamenn˘ muÏík
500 Ks) . Na letní sezónu si ‰tít pfiipravil nejv˘‰e poloÏenou pfiírodní botanickou zahradu v Evropû. Náv‰tûvníci mají moÏnost se pokochat dvaceti dvûma druhy rostlin pfiímo u vyhlídkového chodníku. Popisky a fotografie rostlin v kvûtu nesou informaãní panely. Expozice je celoroãnû pfiístupná. Tvofií ji pouze druhy, které na Lomnickém ‰títû bûÏnû rostou. Kromû botanické minizahrady se turisté mohou tû‰it také na novou visutou vyhlídkovou terasu. Je ‰est metrÛ dlouhá a její mfiíÏkovaná podlaha nechá zvûdavce nahlédnout do volného prostoru pod sebou. Orientovaná je na západ do Malé Studené doliny.
RAINEROVKA DĚLÁ RADOST VOZÍČKÁŘŮM UÏ minul˘ rok byl uãinûn první velk˘ krok ke zpfiístupnûní Rainerovy chaty pro
vozíãkáfie i rodiãe s dûtsk˘mi koãárky. Turistická cesta z Hrebienku k chatû (ãervená znaãka, tzv. Magistrála) byla pro tyto úãely upravena. Státní lesnick˘ podnik také odstranil poslední zbytky ruin chaty Kamzík. Tak vzniklo v údolíãku dal‰í prostranství. Leto‰ní rok pfiispûly sv˘m dílem i Tatranské lanové dráhy, kdyÏ pfii rekonstrukci spodní stanice lanovky na Hrebienok pomyslely na bezbariérovou rampu. Na horní stanici je situace o poznání hor‰í. Tady budou vozíãkáfii potfiebovat trochu pomoci ostatních. Dále uÏ je v‰ak jejich Muzeum TANAPu
kamzíky, divoká prasata, rysy nebo svi‰tû. Kromû toho mÛÏete proniknout do historie horsk˘ch chat a zjistit, jak tfieba vypadala pÛvodní Skalnatá chata. Va‰e zvídavé zraky mohou spoãinout na pytláck˘ch Ïelezech na medvûdy, popfiípadû policejních Ïelízcích na pytláky. Stálou expozici doplÀuje do konce srpna v˘stava slovensk˘ch mechorostÛ. MnoÏství barevn˘ch fotografií a pouãn˘ch textÛ pfiiná‰í laické vefiejnosti vhled do Ïivota této nenápadné ãásti tatranské flóry. Celkem jedenáct velkoformátov˘ch panelÛ doplÀuSlezsk˘ dÛm
Vycpaní kamzíci Lomnick˘ ‰tít
cesta bez nástrah a mohou se tak pfiipojit ke spokojen˘m hostÛm chatára Petera Petrase, mezi nûÏ se uÏ vmísil kupfiíkladu i pfiedseda slovenského parlamentu, slovensk˘ ãi ãesk˘ prezident. Maliãká chata skr˘vá mezi sv˘mi zdmi v˘stavku na téma hor‰tí nosiãi a dobové horolezecké a turistické prostfiedky. V zimû si pan Petras krátí chvíle v˘tvory ze snûhu s ukázkami lidov˘ch tradic. Letos se mu zdafiila ‰estatfiicetimetrová velikonoãní pomlázka. Za kaÏdého ãasu i neãasu vás v Ïaludku i u srdce zahfieje vynikající tatransk˘ ãaj z místních, ruãnû sbíran˘ch bylin.
MECHOROSTY V MUZEU Pfii sv˘ch toulkách Vysok˘mi Tatrami urãitû neopomeÀte nav‰tívit Múzeum TANAPu v Tatranské Lomnici. Stálá expozice nabízí pfiehled flóry i fauny tûchto mal˘ch velehor. Nouze není o vycpané medvûdy,
je také film a stejnojmenná skládaãka. Mechy postupují v ãele kolonizátorÛ obnaÏeného pÛdního povrchu. ZabraÀují erozi, stabilizují teplotu pÛdy a tím zároveÀ vytváfiejí vhodnûj‰í podmínky pro jiné rostliny. Mohou pojmout velké mnoÏství vody, kterou postupnû uvolÀují.
ŠTÁTNE LESY TANAPU SE ZLOBÍ Silniãka vedoucí Velickou dolinou z Tatranské Polianky na horsk˘ hotel Sliezsky dom je pfiedmûtem sporu mezi státními lesy a provozovateli hotelu. Silniãka je po zimû váÏnû po‰kozená a pokud se pr˘ neopraví, hrozí její zniãení vlivem povûtrnostních podmínek. ·tátne lesy loni investovaly do komunikace více neÏ 3,5 milionu slovensk˘ch korun. Kromû novû opraveného úseku vykazují známky po‰kození také dal‰í ãásti cesty
a parkovi‰tû pfied hotelem, stejnû jako podélná svodidla. Lesy se domnívají, Ïe po‰kození zpÛsobil provozovatel hotelu bûhem zimního období, kdyÏ zaji‰Èoval zásobování a provoz Sliezskeho domu pomocí nevhodn˘ch prostfiedkÛ. Pokud nedojde v létû k nápravû, hrozí ·L TANAPu jako správce majetku v˘razn˘m omezením provozu na trase. Hotel by se tak mohl dostat do velk˘ch potíÏí.
LANOVKA NA LOMNICKÝ ŠTÍT Stavba visuté lanovky ze Skalnatého plesa (1770 m n. m.) na Lomnick˘ ‰tít (druh˘ nejvy‰‰í vrchol Vysok˘ch Tater; 2634 m n. m.) byla pomûrnû sloÏitá, protoÏe v hluboké Skalnaté dolinû pod stûnou Lomnického ‰títu se nemohly postavit konstrukãní podpûry, a tak bylo zapotfiebí vzdálenost mezi Skalnat˘m plesem a vrcholem pfieklenout bez jejich pomoci. Jedna se pfieci jen postavila, a to tûsnû pod vrcholem, 30 metrÛ vysunutá do volného prostoru. Musela vydrÏet obrovskou váhu tehdej‰ích taÏn˘ch lan, nosného lana a plnû obsazené kabiny, coÏ ãinilo více neÏ 41 tun. Stavitelé vrcholové lanovky a dûlníci museli na ‰tít pû‰ky vynést obrovské mnoÏství materiálu a nakonec i nosné lano pomocné lanovky o prÛmûru 4,5 centimetru. Stavba si vyÏádala i Ïivot dvou dûlníkÛ. Schvalovací jízda se uskuteãnila 21. 10. 1940, av‰ak kvÛli po‰kození nosného lana se provoz vefiejné dopravy odsunul na rok 1942. Slovenské národní povstání a po‰kození lanovky nacisty v roce 1945 si vyÏádalo pfieru‰ení provozu aÏ do roku 1949. AÏ do roku 1958 byla tato lanovka první na svûtû v délce lana bez podpûry. Pak ji pfiekonala lanovka z Chamonix na Aiguille du Midi ve francouzsk˘ch Alpách. V letech 1986 - 1989 byl horní úsek lanovky zrekonstruován pomocí ‰v˘carské technologie. Byla odstranûna vrcholová podpûra, mûnila se i kabina a lanovka se stala bezpeãnûj‰í. Kapacita nové osobní kabiny je patnáct osob vãetnû prÛvodce. Za hodinu tak lanovka zvládne v jednom smûru pfiepravit aÏ 50 osob. PouÏitá technologie dovoluje provoz lanovky do rychlosti vûtru pfies 60 km/h. Kabina se opírá o dvû nosná lana a taÏena je dal‰ím lanem. Délka ocelov˘ch lan je bezmála dva kilometry (1868 m) a za dobu jízdy pfiekonáte pfiev˘‰ení 864 metrÛ. ■ HORYDOLY 19
RECENZE
Text: (kü). Foto: (kt)
SYMBOLICK¯ CINTORÍN Zajímavá kniha o pietním místě
tejnojmenná kniha nás nejprve podrobnû seznámí se vznikem my‰lenky pietního místa, v˘bûrem vhodné lokality, strastiplnou realizaci, slavnostního otevfiení bûhem váleãn˘ch let, stagnaci a pokus o zru‰ení za dob nadvlády blouzniv˘ch komunistick˘ch my‰lenek aÏ po dne‰ní dny. Necelé tfii stovky pamûtních tabulek nesou pfies ãtyfii sta jmen. Mottem symbolického hfibitÛvku s kapliãkou a zároveÀ také knihy je: „Mrtv˘m na pamiatku, Ïiv˘m pre v˘strahu.“ Hlavní ãást knihy tvofií opis jednotliv˘ch cedulek z cintorína a rozkrytí událostí, které pfiedcházely tragick˘m koncÛm. MoÏná vás také napadne urãitá podobnost s Rizikem a nebezpeãím od Pita Schuberta. Je to do jisté míry tak. I nûmeck˘ metodik Schubert zastává názor, Ïe turista ãi horolezec se vÏdy mÛÏe pouãit z chyb druh˘ch a chovat se v horách bezpeãnûji. Ne‰Èastné události tak mohou pfiinést i nûco pozitivního a pro následovníky se stát mementem. Autofii knihy si dali obrovskou práci se
S
20 HORYDOLY
zji‰Èováním podrobností nehod ze v‰ech dostupn˘ch pramenÛ. Ty, které byly oznaãeny poznámkou „nic dal‰ího není známo,“ by se daly spoãítat na prstech jedné ruky. MÛÏeme se tak doãíst o tfiíãlenném polském lanovém druÏstvu, jeÏ zasáhla lavina a jeden z horolezcÛ jako zázrakem pfieÏil osmisetmetrov˘ pád. O smutn˘ch koncích mistrovství republiky ve sjezdovém lyÏování na Skalnatém plese. O letecMikuláš Argalács k˘ch ne‰tûstích a a Dominik Michalík: SYMBOL- haváriích vrtulníkÛ ICKÝ CINTORÍN. Mi-4 a Mi-8, pfii Poprad, PodtanichÏ museli zbytranské noviny teãnû umírat lidé, 2007. Druhé, rozšířené vydání. aby se prakticky ovûfiilo, Ïe se jedná o stroje nevhodné pro nasazení ve vysokohorském terénu. Poutavé ãtení nás zavede mezi horolezce v Motykovû cestû na ·irokou veÏu i v povûstné Hokejce na Lomnick˘ ‰tít. Pfieãtete si o rekordním dnu lavin, kdy bylo bûhem necel˘ch 24 hodin zasypáno 31 osob, z nichÏ 14 zemfielo. Dozvíte se, kdy byly poprvé pfii zásahu pouÏity lavinové sondy a Ïe zemfiít na podchlazení lze i v letních mûsí-
cích. Doãtete se, jak zemfiel poslední tatransk˘ forman nebo jeden z nejznámûj‰ích chatafiÛ. Zjistíte, Ïe s extrémním ‰tûstím se dá pod lavinou pfieÏít 22 hodin. Zavzpomínáte na první úspû‰n˘ slovensk˘ pokus o v˘stup na Mount Everest. Na vyãerpávající pfiehled v‰ech tabulek navazuje struãná kapitola o Ïivotû a díle zakladatelÛ cintorína. O dvû stránky dále se doãteme o záchranáfisk˘ch organizacích pÛsobících ve Vysok˘ch Tatrách. Následuje slovníãek základních pojmÛ a technická dvojstrana k návrhÛm umístûní nov˘ch pamûtních desek. Knihu uzavírá jmenn˘ rejstfiík s uvedením data a místa ne‰tûstí, oznaãením sektoru cintorína, kde danou desku najdeme a samozfiejmû pfiíslu‰nou stranou knihy. Sv˘m vzhledem se Symbolick˘ cintorín nijak nevymyká z fiady stovek a tisícÛ nov˘ch knih, které nakladatelství chrlí kaÏd˘ rok. âtenáfi se musí o danou oblast zajímat, aby kniha pfiitáhla jeho pozornost. Hor‰tí nad‰enci jí odpustí i nûjak˘ ten pfieklep. Maximální zábûr a hloubka pouãení, jeÏ pfiiná‰í, urãitû knize zaruãí pfiední místa v poliãkách milcÛ Vysok˘ch Tater. ■
HOROLEZECTVÍ Text a foto: René Kujan
Strelecká veža
PRO SVOU CENTRÁLNÍ POLOHU UPROST¤ED VELKÉ STUDENÉ DOLINY JE ST¤ELECKÁ VùÎ VYHLÍDKOV¯M MÍSTEM. Z JIHU JI DOB¯VAJÍ KOLMOU STùNOU HOROLEZCI. ZE SEVERU POHODLNù P¤ICHÁZEJÍ TURISTÉ OD ZBOJNICKÉ CHATY.
ybrali jsme si horolezeck˘ v˘stup Lev˘m pilífiem. Patfií mezi oblíbené trasy. K nástupu se dostaneme ze Ïluté od Zbojnické na Téryho chatu suÈov˘m polem. Samotn˘ zaãátek v˘stupu dovoluje více variant. Spára z levé strany pilífie je ozdobena pofiádnû usazen˘m vklínûncem. Nástup z pravé strany je o nûco ménû namáhav˘, o to v‰ak del‰í. Po pûkné uklonûné plotnû s mnoÏstvím uÏiteãn˘ch hran se dostaneme aÏ na samotné ostfií pilífie, jeÏ poskytuje velmi dobré moÏnosti k vybudování stanovi‰tû. Dal‰í délka je pohodová, skoro aÏ odpoãinková. Klíãové místo cesty lze elegantnû obejít po snadné plotnû vpravo. Plotna se skví pouze jednou vyuÏitelnou spárou a tvofií dno jak˘chsi necek. Dva miniaturní hfiebeny se nad neckami a zároveÀ nad klíãov˘m místem opût sbíhají do jednoho. Plotnu lze pfiekonat dvûma kroky.
V
OJEDINĚLÉ SRÁŽKY Klíãové místo tvofií pfievisl˘ spáro-kout. V dobû na‰eho pfielezu z nûj trãely dva friendy zaraÏené tak hluboko, Ïe jejich smyãka ‰la procvaknout expreskou jen s obtíÏemi. OkamÏik, kter˘ vûnuji hledání vhodného chytu mezi zmûtí friendÛ, vyuÏívá poãasí k zahájení „pfiechodné oblaãnosti a ojedinûl˘m sráÏkám“. Tak to alespoÀ bylo v pfiedpovûdi. Ve skuteãnosti zaãalo lít jako z hasiãsk˘ch hadic. Proklouznu spáro-koutem, na znovudobytém ostfií pilífie zakládám dal‰í stanovi‰tû. Jsme mokfií jako pasaÏéfii Titanicu, klepeme se zimou. Spolulezkynû stateãnû vybíhá zaãarované místo. KdyÏ visí ve spáro-koutu, strhne se krupobití. Spára koncentruje kroupy o velikosti hrachu ze ‰irokého okolí a ty se jí hrnou pfiímo do v˘stfiihu. Ani nekvíkne. Stateãná holka!
UŽ VÍM PROČ Pokraãujeme ve v˘stupu pilífiem. SnaÏíme se zrychlit, abychom se zahfiáli, a zároveÀ je‰tû více zpozornût, abychom neÏuchli. Ani nevím jak, obcházíme závû-
dy,“ chlubí se spolulezkynû. „Ten nበuÏ je tam taky.“ Mám slzy na krajíãku. Mého vûrného pfiítele Koubu ã. 1 spolkla zlovolná spára a odmítla ho vydat zpût! Ale tfieba je‰tû poslouÏí právû vám.
KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ
Levý pilíř na Střeleckou věž Klasifikace: III–IV Počet lanových délek: 8 Čas výstupu: 2 hod
reãnou vûÏiãku zleva a dostáváme se do poslední délky témûfi chodeckého terénu. Na vrcholu pfiestává pr‰et a jen jemnû mÏí. „UÏ vím, proã tam byly ty dva frien-
Pfievlékáme se do suchého a pfies suÈ klop˘táme na Ïlutou znaãku. Mlha komplikuje orientaci, ale po dvojnásobné aplikaci metody pokus-omyl nalézáme správnou sestupovou variantu. Pak uÏ jen rychle a ti‰e – abychom nebudili pfiítomné svi‰tû – mastíme na Zbojnickou chatu na polévku, ãaj a velkého panáka demänovky. Ten se mi dafií bûhem uÏívání rozmáchl˘ch gest vylít pfies cel˘ stÛl. Je‰tû Ïe mám to brãko od dÏusu. Mnû neunikne‰, spirite! ■ HORYDOLY 21
PAMÁTKY Reprezentativní limuzíny
Text: (kt). Foto: Technické muzeum Tatra Kopřivnice
SVĚT AUT
V KOPŘIVNICI nad v‰ichni malí kluci milovali autíãka. Pokud jim to zÛstalo i do dospûlosti, budou se v Technickém muzeu Tatra Kopfiivnice cítit jako ryba ve vodû. Poodhrnou rou‰ku tajemství, jeÏ halí poãátky v˘roby dopravních prostfiedkÛ v âesk˘ch zemích a potaÏmo i v RakouskuUhersku a âeskoslovensku. Prohlédnete si vystavené automobily, ale i jejich souãásti vãetnû unikátních vzduchem chlazen˘ch motorÛ. âeká tu na vás napfiíklad automobil Präsident z roku 1897, unikátní a fascinující vozidlo z doby, kdy bylo normální jezdit v povozech taÏen˘ch koÀmi. Seznámíte se s ojedinûl˘m konceptem podvozkÛ Tatra, kter˘ spatfiil svûtlo svûta ve dvacát˘ch letech minulého století nebo s aerodynamick˘mi vozy ze tfiicát˘ch let. Souãástí expozice jsou i letadla, která se pod znaãkou Tatra vyrábûla, ãi vojenské
S
Hasiãi
Slovenská stfiela
automobily, jejichÏ rozmach se datuje na dobu pfied druhou svûtovou válkou. Milovníci motoristického sportu pookfiejí u sportovních vozidel, ‰tíhl˘ch monopostÛ a dal‰ích v˘jimeãn˘ch exponátÛ. Nechybí ani kolejová vozidla, 22 HORYDOLY
âeská formule
Pfied opravou
vãetnû rychlíkového motorového vagónu, známého pod názvem Slovenská stfiela, podvozky, motory a dal‰í specializovaná vozidla. NezapomeÀte ani na nákladní vozy, které Tatra vyrábí do souãasnosti. ■
Otevírací doba: Denně kromě pondělí od května do září 9-17 h, od října do dubna 9-16 h.
Text a ilustrační foto: Martin Točík
NEBEZPEâN¯ S¯R
Pátek 18. dubna patfiil na nûkter˘ch evropsk˘ch leti‰tích k chaotiãtûj‰ím. AlespoÀ na dopoledních evropsk˘ch linkách âSA, kvÛli mlhou omezené viditelnosti na ruzyÀském leti‰ti, hraniãící s neviditelností. Plynulosti provozu nepomohly ani francouzské prázdniny a stávka na italsk˘ch leti‰tích. etov˘ fiád hlavního ãeského dopravce byl nabourán aÏ do veãera. PasaÏéry na leti‰tích od Manchesteru po Miláno sbíraly spfiátelené spoleãnosti z aliance Skyteam. Za této situace jsem se ocitl na terminálu 2D pafiíÏského leti‰tû Charles de Gaulle a vmísil jsem se do zmateãného mraveni‰tû volnû se mísících pfiilétajících, odlétajících a pfiestupujících pasaÏérÛ. Vût‰ina z ãtenáfiÛ-pasaÏérÛ popolétávajích po Evro-
pfiedloÏím k zevrubné prohlídce. V chlapíkovi se zfiejmû probudilo jakési hluboko skr˘vané protiteroristické Já a na s˘ry se díval chvíli jako na plastickou trhavinu, chvíli jako na ãtvrtkilové balíãky kokainu. V té chvíli jsem se se sv˘m nákupem na snídani pomalu louãil. S˘ry byly rozdûlené do dvou kategorií. BohuÏel do té povolené patfiil pouze ementál. Strouhan˘ ementál, roquefort a tfii bájeãné ãtvrtkilové camemberty v cenû sedlãan-
pû ãi po svûtû si jiÏ zvykla na rentgenování opaskÛ, peãlivé ‰acování a obãasnou kontrolu podráÏek u bot. Na evropsk˘ch leti‰tích se bezpeãnostní kontrola, dfiíve umístûná u jednotliv˘ch odletov˘ch stání, sdruÏila do jediné skupiny rentgenÛ a bezpeãnostních turniketÛ, stále obsypan˘ch frontami lidí a více ãi ménû ochotn˘ch pracovníkÛ bezpeãnostní sluÏby. Na kaÏdém takovém místû visí pfiehledná tabulka, co se nesmí vozit v osobním zavazadle: tekutiny, pasty, gely apod. K této dÛkladné kontrole jsem na pafiíÏském leti‰ti pfiistoupil se zavazadlem s balíãkem nûkolika s˘rÛ-suven˘rÛ a ãist˘m svûdomím. Detektor s˘rÛ byl v‰ak ostraÏit˘ a pracovník osobní kontroly s indick˘m pfiízvukem mne vyzval, aÈ své osobní zavazadlo
ského Pepy spadaly do kategorie krém (ãti: semtex). Nepfiál bych vám anglickou konverzaci s frankofonním Indem o tom, zda je strouhan˘ ementál tekut˘ nebo pevn˘ a zda se dá tuh˘ rokfór mazat na chleba nebo ne, a zda je tvrd˘ jen obal nebo také s˘r uvnitfi.
L
INZERCE
DALEKÉ CESTY
VA·OEJENOST SPOK
NÁPSIRUJE INS
KDO POVEČEŘEL MŮJ SÝR? Pafiíωtí hledaãi s˘rÛ, zbraní a v˘bu‰nin zfiejmû nechtûli úplnû ztratit tváfi a pfiijít o mojí pfiízeÀ. Jsem asi dÛleÏit˘ zákazník. Kolemjdoucí ‰éf horlivého pracovníka v rychlosti ukázal na roquefort a strouhan˘ ementál a fiekl: "Oukej." Dal‰í diskuse o camembertu uÏ nemûla v˘znam. Kompromis byl uzavfien. Tfii ãtvrtû kila s˘rasemtexu mûli pafiíωtí bodyguardi zfiejmû k veãefii. ■
[email protected] w w w. s po r t ko n c e p t . c z
ZÁVODY
Adrenalin
LETO·NÍ ROâNÍK ZÁVODU âTY¤âLENN¯CH ·TAFET ADRENALIN CUP SE POVEDL PO V·ECH STRÁNKÁCH. SLUNNÉ POâASÍ PROVÁZELO NA TRATI 45 MUÎSK¯CH A 7 ÎENSK¯CH T¯MÒ. Nad Lysou horou
Vodácká únava
Paraglidistka pfiedává ‰tafetu cyklistce Divoká Ostravice
L
Cup Horydoly jsou tradiãním partnerem
INZERCE
m/s. Ani pro pfiedního ãeského paraglidistu Tomá‰e Ledníka nebyl let procházkou rÛÏov˘m sadem: "Foukal siln˘ vítr, bylo to pro otrlej‰í." Ostravicí tekla voda vypou‰tûná z pfiehrady ·ance v objemu 13 m3/s. Kajakáfii museli po seskoku z pût metrÛ vysoké rampy zdolat ‰estnáct slalomov˘ch branek a pût kilometrÛ divoké fieky. Horskou cyklistickou prémii za nejrychlej‰í v˘jezd na Lysou horu získal trojnásobn˘ úãastník Giro d’Italia a Vuelty Jan Hru‰ka z t˘mu Space, v Ïenské kategorii Alena Koneãná z t˘mu Bojovnic. Pohár za první místo pfievzal v muÏské kategorii t˘m Internet Billboard/OpavaNet. Díky vyrovnan˘m v˘konÛm v‰ech ãlenÛ ‰tafety skonãilo stfiíbro v rukou t˘mu Pearl Izumi/Nutrend. Bronz vybojoval loÀsk˘ vítûzn˘ t˘m Toyota s Jurajem Klejou, absolutní slovenskou ‰piãkou Text: Kristýna Kollerová. Foto: Jaroslav Jindra mezi paraglidisty. Vavfiíny vítûzství ovívaly v Ïenské kategorii t˘m DKNV stavební. Druhé místo obsadily Bojovnice a na bronzov˘ stupeÀ se postavil t˘m bike24.cz. ■
eto‰ní roãník závodu ãtyfiãlenn˘ch ‰tafet Adrenalin Cup se povedl po v‰ech stránkách. Slunné poãasí provázelo na trati 45 muÏsk˘ch a 7 Ïensk˘ch t˘mÛ. BûÏci vystartovali z fotbalového hfii‰tû v Ostravici. BûÏeli na 1324 metrÛ vysokou Lysou horu. Adrenalin Cup nestojí jen na vrcholn˘ch v˘konech, ale i na sportovním duchu. Proto pofiadatelé ocenili obûtavost dvou bûÏcÛ Tomá‰e Slavaty a Davida Warouse, ktefií pomohli svému soupefii, jenÏ pfii bûhu pfiecenil síly. Cenou Fair Play byla kola znaãky Author. Závodníci je obratem vûnovali dvûma ãlenÛm pomocné hlídky, ktefií pfii záchranné akci pomáhali. Oproti minulému roãníku se uskuteãnil paragliding. Vítr na nejvûtrnûj‰í hofie âeské republiky, Lysé hofie, dosahoval prÛmûrné rychlosti 6 m/s, v nárazech 10-12
®
JUREK S+R
CZ - 73913 Kunčice p.O. 304
STÁLEDOPLŇUJEME NAŠINABÍDKU:
- široká škála stanů - spací pytle - samonafukovací karimatky - pončo pláštěnky - turistické oblečení -nepromokavénávleky-obalynabatoh-multifunk č ční níru č čníky níky-lavinovésondy-
AÏ na Lysou horu
Pojďte s námi
BûÏec si plácnul s paraglidistou
do světa! Rovnou dolÛ z Lysé
¤editel závodu Martin Kráãalík mezi závodníky
WWW.JUREK.CZ 556 850 032 /
[email protected]
DIVOKÁ VODA psklaihiugzuag.djbjhsgjgshfjshgjsg
KANOE MATTONI
VE VARECH
Text: Eva Nepokojová, David Knebel. Foto: Kanoe Mattoni
Maximilian Benassi
Na kolonádû v Karlov˘ch Varech se ãasto prosazují borci, ktefií ve sjezdu na divoké vodû pfiíli‰ nevynikají. TraÈ je tu jednoduchá. Kde jinde se ale mohou vodáci ukázat lázeÀsk˘m hostÛm? vátek vodáckého sportu Kanoe Mattoni se konal na fiíãce Teplá s nadlep‰enou vodou z pfiehrady Bfiezová. Jely se svûtové poháry v klasickém dlouhém sjezdu a sprintu, otevfien˘ závod pro vefiejnost a vodní karneval. Na závûr pro‰el karnevalov˘ prÛvod Karlov˘mi Vary.
S
z Nûmecka, britská kajakáfika Jessica Oughton a deblkanoistická dvojice Thomas Peltriaux - Theodore Heitz z Francie. V klasickém sjezdu zabodovali ve stejn˘ch kategoriích Maximilian Benassi z Itálie, Emil Milihram z Chorvatska, Sabine Eichenbergerová ze ·v˘carska a Ulrich Andre - Patrik Driesch.
Závodu se zúãastnilo 150 kanoistÛ a kajakáfiÛ celého svûta. Kromû evropsk˘ch vodáck˘ch velmocí jako Itálie, Francie nebo Nûmecko, se na start postavily reprezentace ze zámofií, z USA, Austrálie a Nového Zélandu. Závod byl velice atraktivní pro diváky i posádky, které závodily na fiece Teplá pfiímo v mûstském lázeÀském centru. Pofiadatelé pfiipravili traÈ s prÛtokem 20 m za sekundu, kde proud fieky usmûrÀovalo deset vrat a tfiicet betonov˘ch pfiekáÏek. Vítûzem ‰estisetmetrového sprintu se stali kajakáfi Jernej Korenjak ze Slovinska, nûmeck˘ kanoista Normen Weber 26 HORYDOLY
Po dlouhé dobû se Ïádnému ãeskému závodníkovi nepodafiilo ve Varech vystoupit na stupeÀ nejvy‰‰í. NejblíÏe ke zlatu byl ve sprintu kajakáfi TomበSlovák, kter˘ podlehl vítûznému Korenjakovi ze Slovinska o nepatrn˘ rozdíl jedné setiny sekundy. Nejúspû‰nûj‰í lodí z ãeského v˘bûru je
Peltiaux – Heitz
Jessica Oughton
SVĚTOVÁ KONKURENCE
MISTR SVĚTA JEL OTEVŘENÝ ZÁVOD
Jernej Korenjak
posádka deblkánoistÛ Jan Neset – David Lisick˘, která si v úvodním sprintu dojela pro bronz a v nedûlním klasiku poskoãila je‰tû o jedno místo v˘‰e. Stfiíbro brala v sobotu pod Ml˘nskou Kolonádou dal‰í deblovka – Marek ·álek a Jan ¤íha. Poslední stfiíbro, kter˘m se uzavfiela ãeská medailová sklizeÀ, má na svûdomí kajakáfika Katefiina Vacíková, která podlehla na dlouhé trati ·v˘carce Sabine Eichenbergerové. Pofiadatelé pfiipravili také otevfien˘ závod, ve kterém mûli moÏnost pomûfiit síly registrovaní i neregistrovaní vodáci se svûtovou ‰piãkou. Nejvíce se v nûm dafiilo úfiadujícímu mistru svûta Kamilu MrÛzkovi, kter˘ tentokrát vynechal svûtov˘ pohár. ■
OBJEDNEJTE SI
ČASOPIS ZDARMA! Jedinečná příležitost pro vás a vaše kamarády Nejbližší číslo časopisu Horydoly poštou domů ZDARMA získá každý, kdo pošle na e-mail:
[email protected] nebo na mobil 608 733 888 zprávu ve tvaru “zdarma jmeno prijmeni ulice psc mesto“ (SMS za běžný tarif do sítě Vodafone). Zároveň s čerstvým časopisem vám nezávazně zašleme složenku na roční předplatné měsíčníku Horydoly v ceně 199 Kč/399 SK.
E-mail:
[email protected] SMS: 608 733 888
PŘEDPLATNÉ SE VYPLATÍ! NEVÁHEJTE, OBJEDNEJTE SI PŘEDPLATNÉ VE VÝŠI 199 KČ A SLEVA V BARTSPORTU VE VÝŠI 200 KČ JE VAŠE! Každý nový předplatitel časopisu Horydoly získá zároveň s platbou ve výši 199 Kč kredit 200 korun na nákup zboží v největším sportovním internetovém obchodě Bartsport. Přímé objednávky ročního předplatného ve výši 199 Kč přijímá SEND Předplatné, P.O.BOX 141, 140 21 Praha 4. E-mail:
[email protected]. SMS: 605 202 115, tel.: 225 985 225, fax: 225 341 425, www.send.cz. Předplatné na Slovensku stojí 399 SK, objednávky přijímá Magnet Press Slovakia, e-mail:
[email protected], tel: 02/67 20 19 31, www.press.sk. Poukázku na slevu ve výši 200 Kč je možné uplatnit v případě nákupu nad 1000 Kč v internetovém obchodě Bartsport z rodiny Internet Mall. Poukázka bude předplatiteli zaslána po připsání předplatného na účet
NOVINKY NA TRHU
KOMFORT MNOHA OKEN I u stanů určených do vysokých hor, krutých mrazů a bičujících větrů se začínají stále častěji objevovat okénka z průhledných plastů. Zvyšují komfort stanujících o dodatečný přísun světla do nitra příbytku a poskytují možnosti zvědavých pohledů do okolní přírody nebo směrem k nevyzpytatelné obloze. Některá jsou skromná, umístěná do předsíně nebo apsidy tak, aby v případě poškození napáchala co nejmenší škodu. Někteří přední výrobci si už ale troufají i na velká a doslova a do písmene střešní okna. Táborník tak může ze stanu, v leže na zádech pozorovat hvězdnatou oblohu, nebo se kochat kapkami deště. U většiny materiálů výrobci uvádějí vysokou odolnost proti UV-záření. To ale ještě neznamená, že před škodlivými paprsky dostatečně ochrání i vás. Pokud se s takovým stanem chystáte do oblastí s nízkými teplotami, pátrejte po atestech a zárukách. Některé materiály totiž mohou křehnout a praskat.
Text a foto: René Kujan
Stany, stánky, staníky NA V¯STAVù STANÒ V PRAÎSK¯CH LET≈ANECH BYLO ZASE CO OBDIVOVAT. S KAÎDOU NOVOU KOLEKCÍ P¤ICHÁZÍ TAKÉ INOVACE. O âERSTVÉ POST¤EHY SE S VÁMI RÁDI PODùLÍME. UŽITEČNÉ DROBNOSTI
POZOR NA OHEŇ
Vnitřek stanu lze vyšperkovat užitečnými drobnostmi. Kapsička na nezbytnosti potěší jistě každého kempistu. Je-li navíc síťovaná a na první pohled je vidět veškerý obsah, tím lépe. Další dobrou věcí je závěsná polička ve vrchlíku stanu. Jen je třeba vyzkoušet, jestli se pak dovnitř se svými věcmi vejdete i vy. Čím nižší stan, tím lépe bude odolávat poryvům větru. Ale možnost v klidu a suchu si sednout, aniž by člověka neustále bouchala do hlavy odložená čelovka taky není od věci. Verze pro kempy 21. století mají speciální průchodky na zip, jimiž do stanu protáhnete kabely s elektřinou nebo za udatného pištění vyženete ze svého příbytku užovku. U rodinných stanů se objevují i speciální uzavíratelné vchody pro psy.
Ačkoli málokterý výrobce stanů výslovně připouští, že by se mohlo vařit uvnitř jeho produktu, mnozí z nás to, hlavně v zimě, ehm... děláme. Pomineme-li zplodiny vznikající při hoření propan-butanu (popřípadě benzínu; ale s tím už jen ve výjimečných případech opravdu maximálně do předsíňky) a při hoření rapidně ubývající kyslík ve vnitřních prostorách, musíme myslet ještě na materiál stanu. Jeden nikdy neví. Výrobce ví, a tak nás většinou důrazně varuje popřípadě chlácholí. Stále častěji se u dražších stanů vyskytuje tzv. samozhášivá úprava. Tato úprava materiálu stanu se projevuje tak, že sice v krajním případě chytne, ale po odstranění zdroje plamene (vařiče, svíčky...) nanejvýš doutná. To zvyšuje bezpečnost nezodpovědných hazardérů. Bez samozhášivé úpravy jsou tkaniny velmi čile hořeníschopné, tak je raději nepokoušejte. V extrémních případech se může stan doslova vypařit před očima a zanechat na tělech nocležníků rány podobné zásahu napalmem.
ROZVĚTVENÉ TYČKOVÍ U tyček se objevují nové spojovací komponenty umožňující jejich větvení. Na co je to dobré? Zvyšuje se stabilita konstrukce. I jednoprutový stan může mít čtyři opěrné body jako jeho víceprutí kolegové. A navíc nepadá ke své základně pozvolna a nevytváří tak u podlážky ostré úhly, které jsou ze strany nocležníků špatně využitelné. Tahle konstrukce umí u podlážky vyrobit téměř pravý úhel. Půdorysná plocha stanu je maximálně využitá, vnitřek stanu oproti klasice poskytuje více místa, a tudíž více pohodlí. Pevné spojovací prvky jsou navléknuté na gumičce společně s tyčkami, takže není třeba se obávat jejich ztracení.
28 HORYDOLY
DO CESTOVNÍHO RUCHU JEDINĚ S ODRAZKOU! Nově se na stanech začíná objevovat odrazový materiál. Reflexní prvky najdeme u vchodů, na lemech švů, u větrací stříšky, na jezdcích zipů, nebo dokonce zatkané v napínacích šňůrách. V natřískaných kempech, za šera to může být jistě užitečné. Nezakopnete o sousedovic příbytek, trefíte do vlastního vchodu i v podroušeném stavu. Bývají ale i případy, kdy toužíte být neviděni nebo neděsit plachá zvířátka. A do takových podmínek je reflexní stan absolutně nevhodný. Naopak v nejdrsnějších podmínkách vám odrazka může zachránit krk. Navracíte-li se z těžkého výstupu ve velkých nadmořských výškách a zastihne-li vás při tom tma nebo sněhová vánice, je dobré svůj stan najít včas. Pro takové případy lze reflexní pásky jen doporučit.
VĚTRÁNÍ JE ZÁKLAD Systému odvětrávání věnují výrobci čím dál více pozornosti. Vidět můžeme klasické chlopně a stříšky se šprajcy na suchý zip nebo důmyslné komínky. Firmy se předhánějí v inovacích, a tak lze vidět i systém podkasatelných tropik zevnitř stanu. Zda je toto správná cesta, prověří čas. Dobré odvětrávání by nám mělo dát možnost regulace – nejčastěji volbou úhlu postavení šprajcu nebo stupněm zatažení šňůrky u komínku. Jen tak můžeme za všech okolností najít nejoptimálnější poměr mezi odchodem nepříjemných vodních par, přísunem čerstvého vzduchu a minimální ztrátou tepla. Ba co víc, my dále nechceme, aby nám do stanu zavítal dotěrný bodavý hmyz. Je tedy dobré, když vnitřní a vnější prostory od sebe odděluje síťka.
VEDENÍ TYČEK
NENÍ OBAL JAKO OBAL Obal na stan nemusí být jen obyčejný pytlík, který můžete po rozbalení zahodit někam do kouta, protože se na nic jiného nehodí. Výrobci ho připravují na nejrůznější mise, jež podnikne po vyprázdnění. Z jednoho je pohodlný polštářek do stanu. Druhý může sloužit jako praktický vak na horolezecké lano. Třetí tvoří batůžek využitelný na kratší výlety po okolí. Další je alespoň kompresní a zmenší tak objem, který stan zabírá v batohu.
Každý stan má trochu jinou konstrukci. Některé se drží staré osvědčené koncepce: rozložit vnitřní stan, navěsit tyčky, přetáhnout tropiko. Že to jde jinak, přesvědčuje táborníky stále více výrobců. Tunýlky na tyčky se z vnitřního stanu pomalu přesouvají na tropika. Jaké to má výhody? Největší výhodou je rychlost, s jakou stan postavíte, aniž by vám do něj napršelo. Vnitřní stan je v takových případech podvěšen v tropiku a obě vrstvy se tak staví najednou. Okamžitě po vybalení jsou vnitřní prostory stanu chráněny proti nepřízni počasí. Stačí vybalit, protáhnout tyčky tunýlky a stan je v podstatě hotový. Konstrukci lze dále pomoci i zmnožením úchytných bodů u každé tyčky, takže v extrémních případech získáme po čtyřech kotvících bodech ke každému kolíku. Vzniká stanový příbytek extrémně odolný proti cloumání větrem a hodí se tak do nejdrsnějších podmínek. Navíc lze pohodlně postavit jen samostatné tropiko.
NAPÍNAVÉ TROPIKO Po zakončení hrubé stavby stanu máme dnes v naprosté většině případů možnost tropiko optimálně vypnout pomocí nejrůznějších dotahovacích spon u spodního kotvení. Čím lépe vypnuté tropiko, tím lépe odolá stan větru, tím rychleji po něm budou stékat kapky deště a tím méně budete v noci poslouchat nepříjemné pleskání uvolněné textilie. Nehledě ani na skutečnost, že když se za deště obě (nedobře vypnuté) vrstvy stanu přilepí k sobě, na pohodlí uvnitř to určitě nepřidá. Někdy výrobce myslí jen na otvor pro tyčku a případný přídavný kolík. U extrémnějších modelů bývá veliké očko na protažení skialpové lyže, cepínu nebo trekové hůlky, které rovněž mohou výraznou měrou přispět k tomu, že se za větrné smrště ze stanu nestane Zeppelin.
HORYDOLY 29
BĚH Text: Miloš Škorpil. Foto: (kt)
BĚHÁNÍ PO SVĚTĚ
Je moÏné ubûhnout deset kilometrÛ a ocitnout se u Ameriky, Jadranu, Milána ãi v Gruzii. „Co´s to ·korpile, co´s to pil,“ fiekne si moÏná v tuhle chvíli nejeden z vás. Mohu vás upozornit, Ïe jsem nepil nic, tedy pokud jde o alkoholické nápoje, ani jsem si nic ne‰lehnul, pokud jde o nûjaké jiné povzbuzovadlo. inule jsme se probíhali okolo Karlov˘ch VarÛ, dnes je‰tû zÛstaneme v západoãesk˘ch lázních, ale posuneme se do Franti‰kov˘ch Lázní. Odedávna je vyhledávaly hlavnû Ïeny, které se trápily, Ïe nemohou poãít. Pily kouzelnou vodu ze zdej‰ích pramenÛ, modlily se k Franti‰kovi a pfii tom mu sahaly na francimourka. Franti‰kovy Láznû se v‰ak mûní v moderní komplex, kter˘ nabízí v lázeÀsk˘ch domech kromû klasick˘ch procedur i rÛzné wellness aktivity. Nejãastûj‰í z nich jsou spojené s bûháním po lázeÀsk˘ch parcích a v jejich nejbliωím okolí. Tady mÛÏeme zavítat na Ameriku, Jadran, do Milána ãi Gruzie. Vybûhneme od malého lázeÀského domu Francis, kter˘ najdeme na severozápadním okraji Franti‰kov˘ch Lázní hned za viaduktem. Navede nás na nûj tabule nabízející skvûlé kulináfiské záÏitky, které urãitû oceníme, aÏ se sem po obûhnutí Svûta vrátíme. Pfiibûhneme k silnici která nás, pokud bychom se vydali vlevo, zavedla do centra lázní. My se ale vydáme doprava pod viadukt. Dáme se po zelené srdíãkové trase vpravo. BûÏím parkem, v nûmÏ je v kaÏdém roãním období na co koukat. Po tfiech kilometrech pfiibûhneme na jiÏní okraj Franti‰kov˘ch Lázní. Pfied sebou budeme mít restauraci Bohemia. Dáme se doleva, do mírného kopeãka a bûÏíme smûrem na Komorní hÛrku, jednu z nejmlad‰ích sopek v Evropû. Dnes je to nevysok˘ zarostl˘ pahorek. V 18. století tu probíhal rozsáhl˘ v˘zkum, na
M
30 HORYDOLY
LázeÀsk˘ pavilon
Na bfiehu Ameriky
NeÏ dobûhneme ke Komorní hÛrce, dostaneme se do Komorního Dvora, kde se mÛÏeme zastavit v novém lázeÀském areálu. Pokud nespûcháme, mÛÏeme si zde dopfiát bylinnou saunu. Pfiípadnû se nechat zmasírovat, nebo si zaplavat v protiproudovém bazénu. Tentokrát ale spûcháme. Pokraãujeme po ãervené turistické znaãce smûrem na Klest a LuÏnou. Po pravé ruce uÏ mÛÏeme vidût rybník Ameriku. BûÏíme po silniãce lemující jeho bfieh. Vycházková trasa je znaãená zelen˘m srdíãkem
nûmÏ mûl svÛj podíl i diplomat, tajn˘ rada a pfiedev‰ím básník Johann Wolfgang Goethe. Dokonce se tu hledalo uhlí, které na‰tûstí nikdo nena‰el, protoÏe bychom nyní bûhali v tûÏebních jámách.
Natrefíme na zelenou znaãku. Dáme se po ní vpravo, smûrem na Franti‰kovy Láznû. Po kilometru pfiibûhneme k men‰ímu rybníku jménem Jadran a pokraãujeme dál lesní silniãkou, podél tenisov˘ch kurtÛ, okolo restaurace Miláno a dále rovnû aÏ na spodní ãást lázeÀské promenády. Na ní zahneme vlevo. Dobûhneme k so‰e Franti‰ka, kde si mÛÏeme ‰áhnout na jeho frantíka a pak pokraãovat dál kolem cukrárny U Mlsného Franti‰ka. Pfiebûhneme pfies cestu a pfied sebou uvidíme restauraci Gruzii, kam si mÛÏeme, pokud nám bûh nestaãil, zajít veãer zatrsat. Nyní ji v‰ak míjíme a bûÏíme rovnû dál. Dostaneme se k lázeÀskému parku. Pfiebûhneme ho jsme na zaãátku na‰í cesty u Francise. ■
INZERCE
ZÁVODY PRO VE¤EJNOST 16. 8. STOPOU JIZERSKÉ 50 Lesní cesty, asfalt, panely trasa kopíruje zimní Jizerskou 50 Start: 10:00 centrální parkoviště Bedřichov www.lukysport.cz 16.8. LESEM PODÉL OTAVY Terén 8,5 km Start: 10:00 stadión v Sušici www.atletika.susice.cz 16.8. PŮLMARATON MORAVSKÝM KRASEM Silnice 21,1 km Start: 16:00 Nám. Republiky, Blansko
[email protected] 23.8. MALÝ SVRATECKÝ MARATON Silnice 32 km
Start: 9:30-14:30 u kulturního domu Vír
[email protected] 23.8. ROKYTNICE – DVORAČKY Silnice a terén 10,9 km/převýšení 900 m Start: 10:00–14:00 Dolní náměstí, Rokytnice nad Jizerou www.rokytnice.com 31.8. RAKOVNICKÁ PATNÁCKA Silnice 15 km Start: 10:30 Sokol Křivoklát
[email protected] 31.8. BĚH TEPLICKÝMI SKALAMI Terén 11 km Start: 9:00 před prodejnou Redpoint, Teplice nad Metují www.redpointteam.cz
Podrobné rozpisy závodů najdete na www.behej.com.
MOUNTAIN MARATHON CUP V červenci se běžel LGT Alpin Marathon v Lichtenštejnsku, první ze série Poháru horských maratónů. Zemička maximálně 25 kilometrů dlouhá a nejvýše 12 kilometrů široká hostila dvaačtyřicetikilometrovou akci. Počtem účastníků – kolem tisícovky – se LGT Marathon řadí k těm méně zastoupeným. Organizátoři si nicméně pochvalují značný nárůst startujících každý rok. Lichtenštejnský maratón spolu se dvěma švýcarskými tvoří už druhý ročník poháru Mountain Marathon Cup. O prázdninách se
běžci setkali ještě ve známém Zermattu pod čtyřtisícovým štítem Matterhornu. Překonali největší výškový rozdíl 1900 metrů. Cíl je zde položen také nejvýše na Riffelbergu ve výšce 2585 metrů nad mořem. V září přibude do trojice Jungfraumarathon ve stínu dalších alpských vrcholů zvučných jmen, mezi nimiž vedle názvoslovného Jungfrau najdeme i Mnicha nebo Eiger. Celkově na soutěživé sportovce čeká 5 573 výškových metrů a 126,585 kilometrů tratí. Text a foto: (kü) ■
CESTOVNÍ PRŮMYSL A OUTDOOROVÝ BYZNYS
Outdoor Ex www.horydoly.cz/outdoorexpress
KALENDÁŘ 2008 – SRPEN 1.8. ZAČÁTEK LEZECKÉ SEZÓNY – ZADIEL 2.8. KELTSKÝ LUGHNASAD – VEVEŘÍ 4.–7.8. VELETRH EUROBIKE – FRIEDRICHSHAFEN 7.–10.8. VELETRH OUTDOOR RETAILER – SALT LAKE CITY 8.–10.8. BIKE SRAZ NA VYSOČINĚ – NOVÉ MĚSTO N.M. 11.8. ORIENTAČNÍ ZÁVOD NA KOLECH SIX NUMBERS – LUŽICKÉ HORY 16.8. CYKLOMARATON BIKE BRDY – LETY 16.8. SKOTSKÉ HRY – SYCHROV 16.8. BOBR BIKE – LITOVEL 19.–24.8. ADVENTURE RACE – PASTVINY 21.–25.8. VELETRH REGIÓNY SLOVENSKA – NITRA 22.–24.8. VELETRH SPORT –LATO – KIELCE 22.–24.8. SLÁMOVÁNÍ – ČERVENÁ ŘEČICE 23.8. INLINE CUP – LIBEREC 23.8. FESTIVAL ŘEMESEL – SOBOTKA 29.–30.8. VALDŠTEJNSKÉ SLAVNOSTI – CHEB 29.–31.8. FESTIVAL HOROLEZEC– KÝCH FILMŮ – TEPLICE 29.–30.8. VALDŠTEJNSKÉ SLAVNOSTI – CHEB 32 HORYDOLY
1.9. ZAČÁTEK LEZECKÉ SEZÓNY – BOŘEŇ 1.9. PARDUBICE NA BRUSLÍCH – PARDUBICE 3.–7.9. VELETRH AMERICANA – AUGSBURG 3.–5.9. SLAVNOSTI KRÁLOVNY ELIŠKY – HRADEC KRÁLOVÉ 5.–7.9. VELETRH TOURNATUR – DÜSSELDORF 6.9. DOLOMITENMANN – LIENZ 6.9. BĚH NA KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK (MISTROVSTVÍ SVĚTA VETERÁNŮ) – DOLNÍ MORAVA 6.–7.9. WELKÁ WODÁCKÁ POUŤ – VÍR 11.–14.9. SETKÁNÍ LEHOKOL – HODONÍN 12.–14.9. VELETRH ČLOVĚK V PŘÍRODĚ – LOUNY 13.–20.8. KOZÍ MEJDAN – MILKOVICE 15.8. NOČNÍ CYKLOVYJÍŽĎKA – ZNOJMO 13.–14.9. HRNČÍŘSKÉ TRHY– BEROUN 13.–21.9. VELETRH MONDO NATURA – RIMINI 17.–19.9. VELETRH ŠPORT LÍNIA – BANSKÁ BYSTRICA 18.–21.9. VELETRH IFMA – KOLÍN NAD RÝNEM 20.–21.9. SETKÁNÍ DRÁTENÍKŮ – JÍLOVÉ U PRAHY 25.–26.9. FESTIVAL CESTY – PROSIMĚŘICE 25.–27.9. VELETRH KANUMESSE – NORIMBERK 27.–28.9 VINOBRANÍ – KARLŠTEJN
Kalendář outdoorových akcí najdete na www.horydoly.cz/kalendar.
ČESKÝ TURISTI NA SLOVENSKU Rok 2007 je možné považovať z hľadiska príjmov z cestovného ruchu na Slovensku za relatívne úspešný, tie stúpli o 10 % (2006: 44 985,2 mil SK, 2007: 49 751,4 mil. SK). Počty príjazdov českých návštevníkov vzrástli oproti roku 2006 o 7,8 %. Počty prenocovaní taktiež stúpli o 6,3 %, pričom priemerná dĺžka pobytu sa nezmenila, zostala 3,3 dňa. Podľa príjazdovej štatistiky na Slovensko sú českí návštevníci dlhodobo na prvom mieste.
Rok – Český návštevníci – Prenocování 2003 – 469991 – 1674918 2004 – 419273 – 1431664 2005 – 424900 – 1374778 2006 – 455381 – 1515676 2007 – 490986 – 1610881 Zdroj: Ministerstvo hospodárstva SR CHARAKTERISTIKA SPRÁVANIA ČESKÝCH TURISTOV ● zabezpečenie pobytu na Slovensku: individuálne, skupinovo seniori ● ubytovanie: nižšia až stredná kategória ubytovania, hotely 1–3*, penzióny, ubytovanie v súkromí, kempingoch, u známych ● doprava: autom, vlakom, autobusom ● hlavné dôvody návštevy Slovenska: 22 % pracovné cesty a návštevy známych, nasledujú poznávacie cesty, rekreácie, aktívny pobyt na horách, liečebný pobyt
press TURISTICKÁ MAPA PRO ČESKÉ GPS Turistická mapa Picodas Topo Czech 2Pro v měřítku 1:10 000 se začala prodávat do satelitních navigátorů GPS. Novinka letošních prázdnin je pětkrát přesnější než doposud používané české turistické "padesátky". Poprvé byly použity reálné vrstevnice z přesného mapování v terénu, kterému odborníci říkají Státní mapové dílo. "Podrobné mapové podklady umožňují vidět na displeji GPS kompletní uliční a silniční zákres, nezpevněné cesty, pěšiny, lesní průseky, rokle, bažiny, skály a skupiny balvanů, křoviny, prameny nebo zdroje pitné vody," uvádí vedoucí mapového oddělení Picodas Jiří Černý. Mapa Topo Czech 2Pro je kompatibilní s moderními přístroji značky Garmin, například s auto–moto navigacemi řady Nuvi a Zumo, outdoorovými eTrex Legend/Vista HCx, GPSMAP 60Cx/CSx, Colorado 300 nebo sport–fitness přístroji Edge 605/705. Cena mapy je stanovena na 3990 korun, upgrade přijde na 1990 korun. SILNÉ CESTOVKY ROSTOU Sedm největších cestovních kanceláří v Česku získalo vloni celkem 35 % tuzemského trhu. Před pěti lety to bylo jen 15 %. Kapitál a vliv silných cestovek se tedy zvyšují a slabí jsou odsunováni na vedlejší kolej. Vyplývá to z průzkumu agentury Mag Consulting, která se specializuje na cestovní ruch. Sedm cestovních kanceláří v Česku je tak silných, že zaměstnávají více než stovku zaměstnanců. Jejich společné tržby vloni dosáhly 13,6 miliardy korun. UBYTOVÁNÍ JE V RUKOU SEZNAMU Největší rezervační internetový systém Ubytovani.cz koupil Seznam.cz. Ubytování prodal Seznamu dosavadní majitel David Hořava. Cena nebyla zveřejněna. Rezervační systém Ubytování funguje šest let. Nabízí dva a půl tisíce tuzem-
ských hotelů, penzionů, chat, apartmánů a kem– pů. O řád méně je v nabídce kapacit v Chorvatsku, Rakousku, Itálii a na Slovensku. Hořava se stal produktovým manažerem služby v Seznamu. KOLA NA SPORTLIFE ZABEROU TŘI HALY Cyklistika posílí pozice na veletrhu Sport Life 2008. Kola a ostatní cyklistické vybavení zaberou už tři celé výstavní haly. Tradičně budou bicykly vystaveny v pavilonu V. Nastěhují se ještě místo karavanů do pavilonů F a G1. Karavany se přestěhují do pavilonů B a D. Outdoor se vrací do architektonicky nejkrásnějšího pavilonu A s prosklenou střechou. ZÁBAVNÝ ADRENALIN V TATRÁCH Na Hrebienku ve Vysokých Tatrách kromě sjezdu na horských koloběžkách je možné letos zažít letní tubing (první na Slovensku), jenž se pyšní několika klopenými zatáčkami. Na mezistanici lanovky Štart (Tatranská Lomnica – Skalnaté pleso) je možné si vypůjčit horskou koloběžku nebo podniknout sjezd na nízké trojkolce (stanley rider) či mountain–boardu (jakýsi kolový snowboard bytelné konstrukce). GEOLOGICKÉ MAPY Česká geologická služba zpřístupnila veřejnosti informační portál, který nabízí odborné i laické veřejnosti integrovaná data společností Česká geologická služba a ČGS–Geofond na adrese www.geologickasluzba.cz. VÝLET NA ČERNOU HORU SE ZAJIŠTĚNÝM NÁVRATEM Černohorský bus jezdí v okolí Janských Lázní přes celé léto až do 28. září. Jedná se o spojení přepravy kabinovou lanovkou na Černou horu a autobusem z Pece pod Sněžkou přes Horní Maršov do Janských Lázní a zpět. Návštěvníci letos nově ke společné jízdence obdrží poukaz na slevu ve výši 50 % na bobovou dráhu v Peci pod Sněžkou.
S nožem pod polštářem Od tří let spí Zdeněk Janča s nožíkem pod polštářem. "Od malička mě nože fascinovaly. V devětadevadesátém roce jsem se vším seknul a dělám pouze nože." Co jsi dělal v minulosti? Prodával jsem na Karlově mostě, truhlařinu, restaurátořinu nábytku, sedlařinu – práci s kůží. Co pro tebe představují nože? Nůž je jeden z nejstarších nástrojů, které člověk používá. Vnímám to tak, že každý nůž má svou duši. Získává ji již při výrobě. Nůž přejímá auru majitele, nůž se stává součástí jeho osobnosti.
Jaké byly začátky? Těžké, především ve vztahu k informacím. Nebyl internet, každý nožíř si chránil svá tajemství. Každý si hlídal své know–how. Veškeré informace jsem nasbíral především díky sdílnosti přátel. Myslím, že nožířem se člověk nestává pouze přečtením nějakého textu. Nožíř je umělec, kreativec a především skvělý řemeslník, v poslední době i dobrý marketér. Pořádáš i workshopy pro zájemce. Jedná se o dvoudenní akci, při které si zákazník vyrobí pod mým dohledem vlastní nůž. Rozhodně se za ty dva dny nenaučí nože vyrábět, získá ale zcela originální nůž, kterému vtiskne duši svým umem. Kolik nožů jsi za svůj život vyrobil? Bude to více než tisíc. Nemohu to říci stoprocentně. Nevím. Nejdražší nůž? Myslím, že se mi podařilo vyrobit několik opravdu duchovních nožů. Žijí svůj život. Vyrobil jsem několik nožů, které po světě tvrdě pracují v lese, se zvěří. Mnoho nožů je v soukromých sbírkách. Po finanční stránce? Nejdražší mé nože stály šedesát tisíc korun. Je to tím, že jsou na nich použity drahé materiály – stříbro, zlato, drahé kameny – cenu dělají výjimečné materiály. Ceny mých nožů ovšem začínají na třech tisících korun. ■
Outdoor Express připravila redakce Horydoly. Foto: Magda Suchá, Horydoly, Garmin, Picodas, BVV HORYDOLY 33
STORY Z TITULKY
VODÁCI V TROJI M Text: (kt). Foto: Martin Zaňka.
y.cz ročník outdoor magazín www.horydol
cena IV číslo 24 červenec 2008
20 Kč
ekkou v‰ech vyznavaãÛ pefiejí a divoké vody nejen z Prahy je umûl˘ slalomov˘ kanál v Troji. Ve druhé polovinû minulého století se vodáck˘m na‰en- ADRENALIN CUP MUZEUM EK cÛm podafiilo zachránit b˘va- TATROV V KOP¤IVNICI jemci najdou vedle kanálu volou vorovou propust pfied TÉMA: dácké obchody, pÛjãovnu lodí, zru‰ením a vybudovat na ní try Ta Vysoké kemp a lezeckou stûnu. umûl˘ sportovní kanál o délce Pokud máte rodinu ãi partnera, nemusíte ãtyfi set metrÛ. ObtíÏnost je klasifikována se obávat vzít je s sebou. Ne tedy pfiímo stupnûm WW 3-4. Nejslavnûj‰í chvilky zaÏil kanál v Troji za- na vodu, ale aÏ je pfiestane bavit sledovat va‰e v˘kony, mohou leno‰it na obrovské ãátkem srpna 2006, kdy se zde konalo miplo‰e trávníku v strovství svûta ve vodním slalomu. Praviblízkosti lodûnice, delnû se zde konají slalomové a rodeové jezdit na kole ãi kozávody kajakáfiÛ, kanoistÛ i rafterÛ. leãkov˘ch bruslích Zejména v létû b˘vá v podveãerních hodipo novû opravené nách na kanálu pûknû ru‰no. Trénují tu recyklotrase, nebo prezentanti vedle v˘konnostních i rekreaãdokonce rybafiit. ■ ních vodákÛ. Tréning je zpoplatnûn˘. ZáLEZEME NA VĚŽ
STŘELECKOU VĚŽ
KARLOVY VARY:
Kanoe Mattoni
L
INZERCE
HORYDOLY.CZ Vykročte vstříc zážitkům!
INTERNETOVÝ DENÍK WWW.HORYDOLY.CZ VYCHÁZÍ UŽ PĚT LET. PO CELOU DOBU SE ROZRŮSTÁ POD RUKAMA REDAKCE I POD TLAKEM ČTENÁŘŮ. VĚNUJE VELKÝ PROSTOR VŠEM, KTEŘÍ AKTIVNĚ SPORTUJÍ, LEZOU PO HORÁCH, JEZDÍ TŘEBA V KÁNOI NEBO NA KOLE A VŮBEC ZAŽÍVAJÍ PŘI SPORTU A NA CESTÁCH ZAJÍMAVÉ VĚCI. REDAKCE SPOLU S NIMI VYTVÁŘÍ ŽIVÝ INTERNETOVÝ PROSTOR, KAM SE VŠICHNI RÁDI VRACEJÍ, KDE SE MOHOU BLÝSKNOUT SVÝMI ZÁŽITKY NEBO SE PORADIT S OSTATNÍMI.
HOROLEZCI www.horydoly.cz/horolezci ReportáÏe ze závodÛ, zprávy z horolezecké komunity, tipy na skalní lezení v âesku a horolezecké túry ve Vysok˘ch Tatrách. Ochutnejte zimní hfiebenovku na Ostr˘ ‰tít, podívejte se na video z Bofinû, poslechnûte si rozhovor o závodním drytoolingu.
DùTI
LYÎA¤I
VODÁCI
www.horydoly.cz/vo daci Jarní fiíãky a potoky , boj o zákaz lodí na Vltav û, ální vodácké zpráviã aktuky a fotogalerie, nejvût‰í se zn pÛjãoven lodí v âesk am o-Slovensku. Splujte s ná mi znásilnûnou KnûÏmostku, zkouknûte filmy z Krumlovského maratónu, nebo pádlujte skrze Prahu.
www.horydoly.cz/lyzari Je‰tû nemáme dost snûhov˘ch radovánek. I na jafie vyráÏíme do hor s lyÏemi. Prohlédnûte fascinující fotoreportáÏe z World Freeride Tour, vychutnejte jarní pra‰an v Courmayeru a proslunûn˘ firn v Krkono‰ích. NezapomeÀte, na Horydoly si moc sjezdovek neuÏijete, jezdíme do terénu!
OUTDOOROVÁ MÉDIA
www.horydoly.cz/media www.horydoly.cz/deti Co se dûje v mediální krajinû? Vznikají a zanikají Narozením potomka nic neãasopisy, objevují se nové zajímavé weby, redaktofii konãí! Pro outdoorové nadse pfiesouvají a obãas se objeví nûjaká kauza. Sledu‰ence zaãíná nûco nového. jeme vznikající internetové stránky a informujeme Je krásné ukázat o pfiipravovan˘ch tiskov˘ch konferencích. dûtem hory, fieky, skály, lesy... NabíSPOT¤EBITELSKÉ OUTDOOROVY BYZNYS zíme tipy TESTY www.horydoly.cz/firmy na jarní cywww.horydoly.cz/testy je klistické Cestovní a sportovní prÛmysl Deiky. túry, které nom Pfiehledy vybavení, spotfiemocn˘m odvûtvím eko udí pro u zvládnou i ma- bitelské rady a nezávislé hod dÛc ího setina národn álé dûti, matka testy najdete ve speciální právû odtud. To je více, neÏ dok lky, popisuje první noc s korubrice. Za studen˘ch noÏou vydûlat automobi jencem ve stanu a dal‰í cích ve spacáku pfiijdou strojírny, nebo zemûmaminka nafilmovala ho- vhod ohfiívací sáãky. dûlské farmy. Pfierolezeck˘ v˘stup Vyzkou‰eli jsme ãtûte si rozhovor pûtiletého syna vtefiinové stany z nov˘m fieditev Dûvínském Quechua. Zkoulem Hudysportu, polesí. ‰íme, zda se majitelem Cadá vysoudit nardu a prohlédpo‰kozená nûte seznam Ïárovka outdoorov˘ch v dataprojekobchodÛ. toru Benq.
W W W. H O R Y D O LY. C Z
Vysoce funkční oblečení bez kompromisů pro horolezce, turisty a lyžaře.
Kvalita je naší vášní www.schoeffel.com Foto: © Denis Pernath
www.sportkoncept.cz
