VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. Velký okruh Tuniskem návrh poznávacího zájezdu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ Obor cestovní ruch

Velký okruh Tuniskem – návrh poznávacího zájezdu bakalářská práce

Autor: Petra Hověţáková Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2012

Prohlašuji, ţe předloţení bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace uvedených pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č.121/2000 Sb., o právu autorské, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. 5. 2012 ……………………………………………….. Podpis

Poděkování Především bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Alici Šedivé Neckářové, za její ochotu, spolupráci, cenné rady a trpělivost.

Velký okruh Tuniskem – návrh poznávacího zájezdu

Copyright © 2012 Petra Hověţáková

Abstrakt HOVĚŢÁKOVÁ Petra: Velký okruh Tuniskem – návrh poznávacího zájezdu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné klasifikace: bakalář. Jihlava 2012. 85 stran. Cílem bakalářské práce je vytvořit nový poznávací zájezd do destinace, kam většina cestovních kanceláří pořádá pouze pobytové zájezdy s moţností fakultativních výletů. Klíčová slova: Cestovní ruch, Fakultativní výlet, Itinerář, Poznávací zájezd, Program zájezdu, Zájezd.

Abstract HOVĚŢÁKOVÁ Petra: Great trip through Tunisia – concept of a cognitional trip. Bachelor´s thesis.College of Polytechnics Jihlava.Department of Tourism.Thesis Ing. Alice Šedivá Neckářová. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 85 pages. The object of the thesis si to create new cognitional trip to the country where the majority of Travel Agencies organize only a stay holidays with the posibility of facultative trips. Key words: Itinerary, Facultative trip, Cognitional trip, Programe of a trip, Tourism, Trip.

10

11

Obsah Abstrakt ........................................................................................................................... 10 Abstract ........................................................................................................................... 10 1 Úvod............................................................................................................................. 13 1.1 Metodika bakalářské práce .................................................................................... 13 2 Slovníček pojmů .......................................................................................................... 15 3 Tunisko ........................................................................................................................ 19 3.1 Základní informace o Tunisku .............................................................................. 19 3.2 Charakteristika a popis navštívených měst a míst................................................. 20 3.2.1 Sever Tuniska ................................................................................................. 20 3.2.2 Sever a východ ............................................................................................... 22 3.2.3 Východní pobřeţí ........................................................................................... 27 3.2.4 Jih ................................................................................................................... 35 3.2.5 Oázy u solných jezer ...................................................................................... 38 4 Vlastní výzkum ............................................................................................................ 41 4.1 Shrnutí výsledků.................................................................................................... 53 5 Program zájezdu .......................................................................................................... 54 6 Kalkulace ceny ............................................................................................................. 61 7 Itinerář .......................................................................................................................... 66 8 Propagační leták ........................................................................................................... 74 9 Závěr ............................................................................................................................ 75 10 Seznam literatury ....................................................................................................... 76 10.1 Tištěné publikace ................................................................................................ 76 10.2 Internetové zdroje................................................................................................ 76

12

1 Úvod Inspirací pro zvolené téma mé bakalářské práce byly mé návštěvy Tuniska. Tuto zemi jsem si více neţ zamilovala a vţdy se do ní velmi ráda vracím. Je to země plná dobrosrdečných a přátelských lidí. Potkala jsem tam mnoho svých ţivotních přátel a seznámila se s velice otevřenými a láskyplnými lidmi. Tunisko jsem však dosud nepoznala tak, jak je mým přáním. Chtěla bych se podívat na všechna místa, o kterých jsem do této chvíle jen slyšela nebo o nich četla. Má subjektivní přání, kam bych se v Tunisku chtěla jednou podívat, mně daly motiv vybrat si právě vytvoření nového poznávacího zájezdu do Tuniska jako téma mé bakalářské práce. Tunisko si lidé buďto zamilují nebo se tam uţ nikdy nevrátí. Věřím, ţe lidí, kteří Tunisko navštěvují, bude stále přibývat. Cílem mé bakalářské práce je vytvořit zájezd do země, kam většina cestovních kanceláří pořádá pouze pobytové zájezdy s moţnostmi fakultativních výletů. Samozřejmě poznávací zájezdy do Tuniska se v nabídkách cestovních kanceláří ojediněle vyskytují, ale nemají takovou propagaci jako třeba poznávací zájezdy do Egypta, coţ je, myslím, škoda, protoţe Tunisko má turistům rovněţ co nabídnout. Ve své bakalářské práci bych také chtěla poukázat na historická místa či přírodní úkazy, které je moţno v Tunisku najít a navštívit. Předpokládám, ţe většina turistů se do Tuniska podívala především za účelem letní dovolené. Pokládám Tunisko za relativně levnou alternativu exotické dovolené a chtěla bych znát názor ostatních. Pokusím se vytvořit zájezd, který by měl uspokojit, nejen milovníky přírody, ale i lidi zajímající se o historii či náboţenství.

1.1 Metodika bakalářské práce Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část vychází z pouţité bibliografie. Obsahuje charakteristiku Tuniska a jednotlivých lokalit, které jsou zajímavé svým potenciálem pro cestovní ruch. Popisuje Tunisko jako celek a zaměřuje se na konkrétní města a místa, která jsou následně v praktické části zahrnuta do návrhu programu zájezdu. Praktická část obsahuje samotný program zájezdu navrţený autorkou bakalářské práce a marketingový výzkum prováděný pomocí dotazníků. Na dotazník odpovídalo celkem 13

108 respondentů v období měsíce dubna roku 2012. Samotný dotazník má poukazovat na znalost Tuniska a jeho oblíbenost pro turisty. Data jsou zpracována v praktické části do grafů a k nim objasňující komentáře. Teoretická část dále obsahuje také kalkulaci výsledné ceny zájezdu, itinerář na jednotlivé dny, kde je specifikována doba strávená v konkrétních lokalitách Tuniska, propagační leták a trasy ujeté za jednotlivé dny v navrţeném programu poznávacího zájezdu do Tuniska.

14

2 Slovníček pojmů Následující slovníček pojmů vysvětluje některé termíny z oblasti cestovního ruchu, které jsou potom dále vyuţívány v bakalářské práci. Cestovní ruch Cestovní ruch (dle UNWTO) je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší neţ je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců), přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (INDROVÁ, 2007, s. 12). Fakultativní výlet Fakultativní výlet je zpravidla jednodenní (ale samozřejmě můţe být i vícedenní) výlet organizovaný cestovní kanceláří do okolí lokality zvoleného pobytového zájezdu. Jsou samozřejmě zcela dobrovolné a jejich cena není zahrnuta v ceně zájezdu (musí se uhradit zvlášť). Itinerář Itinerář zájezdu je detailně vypracovaný program zájezdu na jednotlivé dny. Obsahuje časový rozvrh kaţdého dne zvlášť. Je to vlastně cestovní deník zájezdu. V jednoduchosti popisuje dobu strávenou na určitém místě na trati s jeho zvláštnostmi. Na jeho základě se také počítají kilometry ujeté denně v průběhu celého zájezdu. Můţe být vyuţit také jako pomůcka udávající vzdálenosti mezi jednotlivými navštívenými místy. Jedná se vlastně o podrobný rozpis navštívených míst v určitých dnech a v konkrétních časových úsecích.

Poznávací zájezd Poznávací zájezd je z hlediska zákona charakterizován stejně (viz Zájezd). Poznávací zájezd je však konkrétním případem zájezdu, kdy jsou účastníci takového poznávacího zájezdu předem seznámeni s jeho programem a řídí se jím. Poznávací zájezdy se 15

zpravidla organizují za účelem poznání určité země či oblasti a je s nimi spojena návštěva muzeí či přírodních nebo kulturních památek.

Program zájezdu Program zájezdu je předem vytvořen cestovní kanceláří. Zájezd je k prodeji nabízen s veřejně přístupným programem zájezdu. Program zájezdu zahrnuje jak sluţby zahrnuté v ceně zájezdu (stravování, ubytování atd.), tak lokality a památky navštívené v konkrétní dny zájezdu. Zájezd (1) Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících sluţeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li sluţba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo kdyţ zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava b) ubytování c) jiné sluţby cestovního ruchu, jeţ nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichţ cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. Oddělené účtování za jednotlivé poloţky téhoţ zájezdu nezprošťuje objekt, který je oprávněn nabízet a prodávat zájezdy, závazků podle tohoto zákona. (2) Zájezdem podle tohoto zákona není kombinace sluţeb cestovního ruchu a) prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo b) jejíţ nabídka a prodej nesplňuje znaky ţivnostenského podnikání. (3) Prodávat zájezd mohou jen osoby uvedené v § 2 odst. 1 uzavřením cestovní smlouvy. 2) Zprostředkovávat prodej zájezdu mohou jen osoby uvedené v § 2 a 3. §2 (1) Provozovatel cestovní kanceláře (dále jen „cestovní kancelář“) je podnikatel, 3) který je na základě koncese 4) oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Cestovní kanceláří je také osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, neţ je Česká republika (dále jen „cestovní kancelář usazená na území jiného státu“). Cestovní kancelář na území jiného státu musí podnikat 16

na základě oprávnění tohoto státu k provozování cestovní kanceláře a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být jinak pro tento případ zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveného tímto zákonem. (2) V rámci ţivotnosti podle odstavce 1 můţe cestovní kancelář rovněţ a) nabízet a prodávat jednotlivé sluţby cestovního ruchu, b) organizovat kombinace sluţeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, c) zprostředkovávat prodej jednotlivých sluţeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), d) zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván, e) prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. §3 (1) Provozovatel cestovní agentury (dále jen „cestovní agentura“) je podnikatel, 3) který je oprávněn na základě ohlášení volné ţivnosti 5) provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 2 písm. a) aţ d). (2) Cestovní agentura nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu podle § 2, 2 písm. d) pro subjekt, který není cestovní kanceláří ve smyslu § 2 odst. 1. (3) V rámci ţivnosti podle odstavce 1 můţe cestovní agentura rovněţ podávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. (4) Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu 6) je cestovní agentura rovněţ povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní agentura“, pokud toto označení neobsahuje jiţ obchodní firma. (5) Cestovní agentura je dále povinna a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vţdy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván,

17

b) před uzavřením cestovní smlouvy předloţit zájemci o uzavření cestovní smlouvy (dále jen „zájemce“) na jeho ţádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu, c) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, d) při zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu předloţit zájemci na jeho ţádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, e) při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku 6a) poskytnout zájemci s dostatečným předstihem údaje uvedené v § 10 [1].

18

3 Tunisko 3.1 Základní informace o Tunisku Oficiální název: Tuniská republika Hlavní město: Tunis Rozloha: 163 610 km2 Počet obyvatel: 10 486 339 Úřední jazyk: Arabština Náboţenství: Sunnitský islám (98 %), Křesťanství (1 %), Judaismus a jiné (1 %) Měna: Tuniský dinár [2] Na ţebříčku turisticky atraktivních oblastí zaujímá Tunisko jedno z předních míst na světě, protoţe není pro návštěvníky příliš drahé, je relativně bezpečné a můţe nabídnout stovky kilometrů krásných pláţí, rozmanité krajinné typy od středomořské severní části s bujnou vegetací aţ po pouštní saharský jih, nejmodernější hotelový komfort i uprostřed historických měst – Tunisané vynikají uměním pohybovat se suverénně na úzkém pomezí tradic a modernosti. Tolerují nešvary masového turistického ruchu stejně jako pověrčivost obyvatelstva tuniského venkova, uţívají si předností moderního, ekonomicky prosperujícího státu a přitom nezapomínají ani na dodrţování tradičních zvyklostí, především v rodinném kruhu (DANNHAUSER, 2008, str. 10). Tunisko je krásná exotická země leţící na pomyslném mezníku mezi Evropou a Afrikou. Turistům, kteří tuto zemi masově navštěvují hlavně v letních měsících za účelem letní dovolené, však nabízí mnohem více neţ nádherné písečné pláţe a teplou vodu Středozemního moře. Za zmínku stojí bezpochyby hlavní město Tunis se svým slavným Starým městem či Olivovníkovou mešitou, punské město Kairouane, jakoţ i nádherná pouštní krajina s oázami kolem solných jezer. Cestovní ruch je v Tunisku zdrojem obţivy většiny mladých Tunisanů, a proto je tu o turisty takový mnohdy aţ přehnaný zájem. Tunisko je převáţně muslimskou zemí, avšak vliv islámu v moderních městech je zde jen těţko patrný. Téměř ţádná ţena nechodí zahalena a veřejně modlící se muslimové jsou jen ojedinělou zvláštností. Tuniský islám však nabádá k dodrţování 19

pěti pilířů islámu, které jsou pro Tunisany velmi důleţité a jsou to: postit se v období ramadánu a to od východu do západu slunce, modlit se k Alláhovi pětkrát denně, poskytovat almuţnu potřebným (pokud ji sami nepotřebují), vyznávat svou víru a jednou za ţivot vykonat pouť do Mekky. Za zmínku stojí taktéţ tuniská kuchyně, která je velmi chutná. Typickým tuniským pokrmem je kuskus, který se připravuje v parní lázni a podává se spolu s hovězím či jehněčím masem, dušenou zeleninou, rajským protlakem a kořením většinou v jedné velké míse uprostřed stolu, ze které jí celá rodina. Z předkrmů vyniká specialita Tunisanů zvaná Briq, coţ jsou fritované plněné taštičky, nebo salát Mechouia z rozmixované grilované zeleniny přelité olivovým olejem. Samozřejmě velkou roli v tuniské kuchyni hrají různé druhy ryb a po hlavním chodu máme na výběr z velkého mnoţství různých dezertů. Typickým pro Tunisko je také silný sladký mátový čaj podávaný většinou s různými druhy oříšků, coţ je opravdu velká delikatesa. Při návštěvě Tuniska se dokonce doporučuje navštívit jednu z tuniských restaurací, které nabízejí právě tyto speciality. Závěrem bych zmínila, ţe Tunisko je nejen zemí nádherných pláţí a bohaté historie, ale také nezapomenutelných a neopakovatelných záţitků.

3.2 Charakteristika a popis navštívených měst a míst 3.2.1 Sever Tuniska Tabarka Toto poměrně malé město leţící na hranici s Alţírskem skýtá bohatou historii. V minulosti bylo prý mimo jiné vyuţíváno k obchodování. Nyní slouţí jiţ dlouhou dobu jako přístavní městečko. Tabarka turistům nabízí velmi mnoho zajímavých míst ke zhlédnutí. I příroda je zde úplně jiná neţ ve zbylých částech Tuniska díky místnímu vlhkému podnebí. Tento poznávací zájezd doporučím započít ve slavné kavárně Café des Andalous zdobené v maurském stylu, která příjemně navodí arabskou atmosféru, a i kdyţ je navštěvována a vyhledávána mnoha turisty, překvapí nízkými cenami a omamnou vůní ovocného tabáku linoucího se z vodních dýmek. Silná arabská káva lahodné chuti pak dodá energii na další cestu. V ţádném případě v Tabarce nesmíme zapomenout navštívit Pevnost Janovanů ze 16. století, která je nyní vyuţívána jako meteorologická stanice a jako maják. Tabarku opustíme po zhlédnutí skal tyčících se 20

z moře do výšky aţ 20 metrů zvaných Les Aquilles – častým a oblíbeným cílem objektivů i profesionálních fotografů [3]. Ain Draham (Aïn Draham) Ain Draham je město leţící asi 25 kilometrů jiţně od Tabarky. Toto městečko se střechami z červených tašek připomíná francouzskou vesničku někde na jihu. Je tím specifické, jelikoţ nikde jinde v Tunisku se červené tašky nepouţívají. V Ain Draham se nachází pozůstatky římských lázní [4].

Bulla Regia Bulla Regia je městem významných archeologických nalezišť. Historie tohoto města sahá aţ do 4. století před naším letopočtem do období punských válek. Město proslulo svými podzemními vilami – dvoupatrové vily, jeţ měly jedno poschodí vystavěné v podzemí pravděpodobně ke zmírnění intenzivního letního tepla. Naopak v zimě udrţovaly tyto podzemní části teplo velice dobře. Z tohoto důvodu bylo park i centrální nádvoří přesunuto pod zem, protoţe právě odtud se chodilo do jednotlivých místností. Velice zajímavé jsou právě podlahové mozaiky těchto podzemních částí domů. Největší zdejší atrakcí je Venušina Vila, kde nalezneme obrovskou mozaiku Venuše se dvěma Kentaury a s andílky. Nejstarší je Dům rybaření, který pochází z let 117 – 138. O zábavu se v Bulla Regia staral monumentální amfiteátr a stejně tak i velké přepychové lázně Julia Memmia.

Dougga (Douga) Město Dougga leţí na náhorní plošině nad údolím, kde se majestátně vypínají jeho sloupy, amfiteátry a chrámy. Nejdříve zde navštívíme krásně zachovalý a navíc zrestaurovaný amfiteátr, který umoţňoval 3500 diváků, aby měli z půlkruhového hlediště ničím nerušený pohled na jeviště. Odtud projdeme kolem změti základů různých budov k římskému fóru, které bylo s největší pravděpodobností vybudováno na místě dřívějšího numidského nebo punského centrálního náměstí. Průčelí sousedního kapitolského chrámu míří na náměstí Větrné růţice, v jehoţ dlaţbě můţeme rozeznat vytesaná jména různých větrů. Za čelním sloupovím je patrná někdejší chrámová cella, ve které byla uctívána tři kapitolská boţstva, Jupiter, Juno a Minerva. Fórum, které leţí 21

v pravém úhlu k chrámu, je obklopeno mohutnými zdmi, protoţe pozdější byzantští vládci přebudovali Douggu na pevnost. Procházka olivovými háji nás přivede k půlkruhovému chrámu Junony Caelestis. Jeho neobvyklá architektonická podoba vyplývá z toho, ţe zde ve skutečnosti nebyla uctívána Juno, nýbrţ pouze v její podobě punská bohyně Tanit, jejímţ symbolem byl půlměsíc. Jihovýchodně od fór leţí pozoruhodně zachovalé Liciniovy lázně a šikmo naproti nim antický nevěstinec. Nepřehlédnutelné jsou historické ukazatele, které antického návštěvníka těchto míst orientovaly správným směrem pomocí smyslných symbolů. Cestou stále vzhůru dojdeme aţ k libyjsko-punskému mauzoleu z 3. století př. n. l., které leţí na idylickém místě

uprostřed

olivovníků.

Tato

starověká

památka

byla

vinou

britského

archeologického vandalismu oloupena o svůj nejcennější kus: o desku s nápisy v libyjském (numidském) a punském písmu, která podstatně přispěla k rozluštění punštiny. Kamennou desku nechal v roce 1842 odvézt britský konzul v Tunisu Thomas Read; dnes ji můţeme obdivovat v Britském muzeu v Londýně (DANNHAUSER, 2008, s. 28 - 30).

3.2.2 Sever a východ Tunis Hlavnímu městu Tuniska se s oblibou přezdívá „Paříţ severní Afriky“, protoţe si stejně jako francouzská metropole potrpí na tradice a zároveň má i typický šarm. Do nádherně zachovalého tuniského Starého Města (Medíny), které je 1979 zapsáno na seznam památek UNESCO, se nejlépe dostaneme cestou od náměstí Place de la Victorie, „Bránou moře“ Bab el - Bahr. Úzkou ulicí Rue Jamaa ez – Zitouna projdeme do areálu uliček se súky; z procházky mezi orientálními obchůdky, jejichţ nabídka je zaměřena především na turisty, se hned zpočátku stane úprk obávanou „uličkou“, kde je však bití nahrazeno mírnější formou neustálého dotírání, protoţe kaţdý obchodník se snaţí vnutit procházejícím návštěvníkům právě své zboţí. Po několika stech metrech se uličky zúţí a ztemní, protoţe je začnou zakrývat cihlové zděné klenby, které chrání vnitřní části súků před sluncem a deštěm. Krátce na to se ocitneme opět pod širým nebem, a to před velkolepou mešitou Zitouna (Olivovníkovou mešitou).

Po zaplacení vstupného můţeme na chvíli

nahlédnout do nádvoří této islámské modlitebny, zaloţené v 8. století a několikrát 22

přestavované: arkády kolem nádvoří zdobí krásný fajánsový dekor, nad ním se jako jemná krajka skví bílý štuk, který přechází do tmavého stropu pokrytého jemnou dřevořezbou. Působivý je zvláště čtyřboký minaret s nástavbou, připomínající evropskou „lucernu“, která je tak typická právě pro maursko – andaluskou architekturu. Stejně jako na jiných místech v Tunisku je jehlanovitá střecha minaretu pokryta zeleně zbarvenými taškami. Špičku minaretu zdobí čtyři zlaté koule, jejichţ symbolický význam zůstal dodnes záhadou. Do modlitebny, která je vyzdobena antickými sloupy, protoţe arabští stavitelé s oblibou vyuţívali zachovalé zbytky z římských staveb, smějí vstoupit jen věřící muslimové. Jelikoţ jsou na půdorysu této mešity patrné zásadní odchylky od tradiční jihovýchodní orientace islámských svatyní (směrem na Mekku), předpokládá se, ţe byla vystavěna na základech někdejšího římského fóra. Mešita stojí uprostřed súků, obchodních uliček, které jsou z části nalepeny přímo na jejích vnějších zdech, jako například Souk el – Attarine na severní straně. Přestoţe zpočátku budeme v labyrintu ulic a uliček nejspíš bloudit, v zásadě bychom neměli nikdy ztratit základní povědomí o směru, protoţe kazatele míří stále zpět k Olivovníkové mešitě nebo k ulici Jamaa ez – Zitouna. Správné orientaci napomáhá svým způsobem také povaha terénu: ulice směřující shora dolů vedou od mešity Zitouna zpátky k náměstí Place de la Victoire, nahoru pak k náměstí Place de la Kasbah, coţ je západní východ z Medíny. Můţeme se tedy bez obav nechat unést uličkami přeplněnými třpytivým a voňavým zboţím a procházet jednotlivé súky: Souk el – Attarine, kde se prodávají parfémy, bylinky a koření, Souk et – Truk, jehoţ obchůdky s koberci nabízejí navíc pohled ze střešních teras do mešity Zitouna, dále Souk ech – Chechia, kde se pěstuje tradiční umění výroby plstěných fezů, kterou byli tuniští řemeslníci proslulí v dřívějších dobách po celém arabském světě, nebo Souk el – Berka, kde se kdysi draţili otroci a dnes se ve vitrínách třpytí zlaté šperky. Všechny tyto uličky jsou kryté, stejně jako všechna náměstíčka, zákazníky prodírající se súky a vyčkávající obchodníky osvětlují holé ţárovky a neonové zářivky; na kaţdém rohu to nějak jinak a krásně voní, a záţitek ze súku by tak byl úplně dokonalý, kdyby nebylo oněch všudypřítomných a dotěrných naháněčů, kteří se pokoušejí dovléct turisty do určitých obchodů. V Medíně ovšem najdeme řadu dalších kulturních pamětihodností, které bychom i neměli nechat ujít. Hned vlevo (na jih) od Olivovníkové mešity se nachází komplex tří medres Trois Medersas. V těchto islámských vysokých školách kdysi bydleli muslimští 23

studenti a vzdělávali se v náboţenských naukách.Naproti medresám se nacházejí neslavnější medínské parní lázně: vchod do lázní Hammam ech – Kachachine poznáme podle červenozelených zdobených sloupů. Cestou obytnými čtvrtěmi Medíny po ulici Rue Tourbet el – Bey jiţním směrem se dostaneme k mauzoleu dynastie Husajnovců Tourbet el – Bey. Zevnitř i zvenku nezapře tato stavba z 18. století vliv italské renesance, projevující se zvláště ve výzdobě inkrustací různobarevným mramorem. Pod kupolemi hlavní síně a vedlejších prostor, opatřenými jemnou štukaturou, jsou pohřbeni významní příslušníci dynastie Husajnovců z Osmanské éry. Hrobky muţů poznáme podle turbanů, kterými jsou ozdobeny sloupy (v hlavách) pochovaných bejů. Pouze něco přes sto metrů odsud, ovšem za několika rohy, najdeme ulici Rue Sidi Kacem palác Dar Ben Abdallah, ve kterém se nachází tuniské Etnografické muzeum. O několik ulic dále, poblíţ Barvířské mešity, stojí na ulici Rue el – M´Bazz palác Dar Othman, jeden z nejpřepychovějších tuniských paláců s tichým nádvořím. Také tato budova, kterou dal postavit na počátku 17. století dej Othman, je vyzobena různými dekorativními prvky; naši pozornost zvláště upoutají orámování bran a oblouků střídavě bílým a černým mramorem. Od paláce Dar Ben Abdallah (Etnografického muzea) se vrátíme stejnou cestou zpátky Jamaa ez – Zitouna a pokračujeme dále do Rue Sidi Ben Arous k mešitě a Mauzoleu paši Hammoudy ze 17. století. Přímo naproti mešitě začíná Souk ech – Chechia, ulička plná obchodů výrobců tradičních fezů. Tyto plstěné čepičky ve tvaru komolého kuţele se střapcem byly dříve povaţovány za jakýsi typický stavovský symbol muţů a dodnes se těší značné váţnosti. Souk ech – Chechia končí u paláce Dar el- Bey, coţ je přísně střeţené sídlo tuniské vlády. Vedle vládního paláce stojí mešita Youssef Dey, islámská svatyně ze 17. století. Stojí poblíţ „tureckých“ súků (et – Trouk, el – Berka) a slouţila jako místo modlitby pro muslimy přicházející z osmanské říše. Na rozdíl od Olivovníkové mešity je minaret této modlitebny osmiboký a je opatřen ochozem s dřevěnou stříškou pro muezzina. Ten si dnes ovšem namáhavý výstup nahoru ušetří a svolává věřící k modlitbě z reproduktoru. Pozoruhodný je dekor vnějších zdí, který krychlovitou stavbu člení oblouky a nikami. Bohatě vyzdobený interiér mešity s náhrobkem deje Júsefa (Youssefa) je však přístupný pouze pro věřící muslimy.

24

Podél této mešity vede ulic Rue Sidi Ben Ziad , ústící na náměstí Place de la Kasbah, které je hustě osázeno platany. Po levé ruce uvidíme jako jediný pozůstatek pevnosti (kasbah) mešitu Mosqueé de la Kasbah s krásným čtyřbokým minaretem v andaluském stylu. V bývalém paláci osmanského místodrţícího (beje) ve čtvrti Bardo nás dnes očekává jedinečná sbírka pestrobarevných antických kamenných soch. Muzeum Bardo se svou sbírkou římských mozaik by si měl prohlédnout kaţdý, kdo se zajímá o římské umění. Muzeum zároveň vypovídá o bohatství a kultuře bydlení bývalých tuniských vládců v předvečer koloniální éry. Kolekce je uspořádána podle nalezišť a ne vţdy jsou všechny sály přístupné. Velmi pozoruhodné je oddělení raného křesťanství s nádhernou křtitelnicí (6. století) nalezené v Kelibii, sbírka punských kultovních předmětů, které ve své starodávné jednoduchosti působí aţ přísně a ponuře, a Arabské muzeum. Islámské umění bylo podle vůle některých kulturních manaţerů přemístěno do Islámského muzea v Reqqadě u Kairouanu, kam se na ně ovšem sotvakdy přijde nějaký turista podívat. Překrásné rukopisy koránu a jedinečné exponáty tuniského uměleckého řemesla, které jsou tedy zatím k vidění v muzeu Bardo, jsou ukázkou rozmanitosti islámské umělecké tvorby (DANNHAUSER, 2008, s. 13 - 18).

Kartágo (Carthage) Ve vilové čtvrti Tunisu Carthage připomínají slavné protagonisty fénického punského města Quart Hadaštu (814 – 146 př. n. l.) a římského Kartága (44 př. n. l. – 439 n. l.) na první pohled uţ jen jména ulic a butiků: průčelí jednoho z hotelů dnes krášlí název Dido, coţ bylo jméno první vládkyně Kartága, ulice jsou zase nazvány podle Hannibala, Hamilkara nebo Antonina Pia. Do hlubin historie a údajně krvavých punských obětních rituálů nás zavede návštěv punského obětiště Tophet v ulici Rue Hannibal. Svou verzi o tom, jak dávní Punové řešili své krizové situace, vylíčil francouzský romanopisec Gustave Flaubert v románu Salambo. Punové si údajně udobřovali hněv boţstev Baala a Tanit krvavými obřady a obětovali jim prý své děti, které nejdříve zardousili a potom je vydali plamenům. Při velkých obětních slavnostech tak prý přišly o ţivot tisíce dětí. Jejich popel sebrali do uren, které pohřbili na obětišti. Archeologové odhalili na Tophetu v Kartágu skutečně několik vrstev uren s ostatky, které z velké části patřily zřejmě dětem.

Avšak na otázku, zda byly skutečně 25

obětovány, nebo zda zemřely přirozenou smrtí, dodnes nikdo nedokázal s jistotou odpovědět. Na náhrobcích uvidíme vytesané symboly bohyně Tanit (půlměsíc, někdy také trojúhelníkový symbol připomínající láhev) a boha Baala (sluneční kotouč), protoţe v punském náboţenském kultu platil zákaz výtvarného zobrazování boţstev. Na mladších náhrobcích se naproti tomu zobrazují také zobrazení většinou novorozených dětí, kněţí při obětování a boţstev v lidské podobě. V areálu punského obětiště bylo objeveno na 50 000 uren. Naproti tomu zcela světsky působí punská čtvrť na úpatí pahorku Byrsa. Jelikoţ Římané po vítězství nad Puny a po dobytí Kartága roku 146 př. n. l. město vypálili a později na jeho základech vybudovali římské sídliště, dochovalo se z punských staveb jen velmi málo. V Punské čtvrti a na pahorku Byrsa archeologové sice objevili základy punských staveb, jenţe laik si pod těmito zlomky sotva něco konkrétního představí. O to víc lze doporučit návštěvu Národního muzea Kartága Musée National de Carthage. Sídlí v bývalém klášteře Pères blancs a součástí jeho expozice je velké mnoţství archeologických nálezů ze starého Kartága, počínaje náhrobky a urnami přes hrůzostrašné kultovní masky aţ po velmi zvláštní amulety. Římská civilizace, která se vţdy cítila být povznesena nad punské „barbary“, je zastoupena v přízemí ukázkami soch, mozaik a amfor. Od muzea, případně od katedrály sv. Ludvíka v jeho blízkosti, se nám otevírá nádherný výhled na letovisko Carthage a Tuniský záliv. U moře jsou dobře patrné pozůstatky proslulých lázní císaře Antonina Pia Thermes d´Antonin, coţ byly svého času druhé největší lázně celé Římské říše. Dodnes se dochovalo jejich spodní podlaţí (DANNHAUSER, 2008, s. 20 - 21).

Sidi Bou Saïd

Tato modrobílá perla Tuniska je bezesporu jedním z nejmalebnějších měst, které v této zemi najdeme. Je to místo plné malých bílých domků s jasně modrými doplňky. Leţí přímo na útesu a tak turistům poskytuje nádherné výhledy po okolí. Centrum tvoří stejnojmenné náměstí, které je lemováno kavárnami, restauracemi a butiky.

Nad

městem se tyčí maják, který stojí na místě původního starého riftu pocházejícího z 9. století, odkud je nejkrásnější výhled na celé městečko. Při procházce tímto krásným městem se by se mohlo některým turistům zdát, ţe jsou jim ty malebné uličky povědomé - a je to velmi pravděpodobné – točily se zde totiţ některé ze scén ze známého filmu Angelika a sultán. 26

Jezero Ichkeul Lac Ichkeul je významnou přírodní atrakcí poblíţ Bizerte; tento národní park zahrnuje pohoří Djebel Ichkeul a stejnojmenné jezero, jehoţ voda má díky propojení s mořem značně vysoký obsah soli. V doprovodu zkušeného průvodce tady můţeme pozorovat vzácné ptáky i divoké vodní buvoly, kteří byli jinde v Tunisku jiţ téměř vyhubeni (DANNHAUSER, 2008, s. 27).

3.2.3 Východní pobřeží Sousse Sousse stojí na fénických základech a je pravděpodobně dokonce starší neţ Kartágo – fénická obchodní kolonie tu byla podle historických dokladů zaloţena uţ v 9. století př. n. l. Place Farhat Hached, které přechází plynule do sousedního náměstí Place des Martyrs, je výchozím bodem pro prohlídku Medíny. Průlomem v městských hradbách z 9. století, který po sobě zanechala puma svrţená na město za druhé světové války, můţeme jiţ zdálky spatřit obě nejdůleţitější sakrální stavby v Sousse. Velká mešita Grande Mosquée byla postavena kolem roku 850 a tato mohutná opevněná stavba slouţila zároveň k zajištění obrany města. Obvodová zeď je zakončena cimbuřím, vnitřní nádvoří a portikus před vlastní modlitebnou jsou provedeny v jednoduchém stylu bez ozdob a rohy stavby ještě posilují kruhové stráţní věţe. Zcela jinak ovšem vypadá interiér vlastního modlitebního prostoru, tvořeného třinácti loděmi. Jeho strop nesou sloupy s částečně antickými hlavicemi a centrální loď směřující k modlitebnímu výklenku mihrábu je sklenuta kupolí se štukem (do modlitebního prostoru mají přístup jen muslimové). Přímo naproti mešitě je vchod do druhé opevněné stavby ribatu, coţ byl jakýsi řádový hrad pro islámské bojovníky za víru. Byl zbudován v 8. století a je pro něj charakteristická zvláště štíhlá stráţní věţ, zvaná nador. Z nádvoří hradu vedou dveře do maličkých loţnic vojáků; v prvním patře můţeme obdivovat zdrţenlivě strohou architekturu modlitebny, která uţ není k původnímu účelu vyuţívána, a proto je přístupná i turistům. Ulice Rue d´Angleterre a Rue de Paris vedou do Medíny. Kdyţ uprostřed Starého Města odbočíme doprava, dostaneme se zanedlouho k obchodním uličkám se súky: jsou to Souk el – Reba a Souk el- Caïd. Krátce předtím, neţ Souk el – Caïd u západní 27

městské brány Bab el – Gharbi skončí, uvidíme pod jejím klenutým průchodem miniaturní krámek s parfumerií Essoussi. Rodina majitele této prodejny vyrábí nabízené drahocenné esence a oleje do značné míry sama a otec rodiny zákazníkům pyšně předvádí novinové články, které o něm byly napsány. Kdyţ branou Bab el – Gharbi opustíme súky a vydáme se podél městských hradeb jiţním směrem, přijdeme na nejvyšší bod Medíny, k pevnosti kasbah, ve které dnes sídlí Archeologické muzeum. Základní kámen pevnosti byl poloţen v 9. století; její stráţní věţ Tour de Khalef udrţovala spojení s ribaty rozestavenými podél pobřeţí pomocí signálních ohňů. Dnes slouţí někdejší vojenské prostory naprosto mírovému účelu: jsou zde uloţeny sbírky římských a především raně křesťanských mozaik (zčásti z katakomb). Jelikoţ pronásledování křesťanů zuřilo ve 3. a 4. století n. l. také v severoafrické části Římské říše, musely se zdejší prvotní křesťanské obce uchylovat na tajná místa, kde vykonávaly své obřady a pohřbívaly mrtvé. Takové katakomby byly objeveny jihozápadně od Starého Města a částečně restaurovány. Z předpokládaných pěti kilometrů podzemních chodeb si můţeme při prohlídce archeologického naleziště Catacombes du bon pasteur (Katakomby dobrého pastýře, Rue Abdel Hamid Lasska) prohlédnout 300 metrů. Chodby osvětlené loučemi jsou po obou stranách lemovány 105 hroby. Na některých z nich jsou raně křesťanské symboly ryby nebo holubice; ve všech katakombách je prý pohřbeno na 15 000 lidí (DANNHAUSER, 2008, s. 37 - 41).

Monastir Ribat, mešita i mauzoleum se nenacházejí v srdci Starého města, ale stojí na východním kraji Monastiru, téměř přímo u moře. Masivní, několikanásobné a okrově natřené hradby ribatu ční vysoko nad jachetním přístavem Port de Plaisance vybudovaným v 80. letech 20. století. Nejstarší části ribatu pocházejí z 8. století, ale to, co návštěvníci uvidí dnes především, jsou nové přístavby – a také kulisy, protoţe tato místa si zvolilo hodně filmařů k natáčení svých snímků. V muzeu, které je dnes umístěno v bývalé modlitebně v prvním patře, je vystaven vzácný astronomický a astrologický přístroj astroláb, který byl vyroben roku 927 v Córdobě. Z jihovýchodní strany stojí vedle ribatu Velká mešita, na jihozápadě se nachází hřbitov. Ten se táhne aţ k mauzoleu rodiny Burgíbových (Bourguiba), ve kterém byl 28

roku 2000 pohřben bývalý tuniský prezident Habíb Burgíba. Stavba, která byla zahájena v roce 1963, se honosí drahocenným stavebním materiálem a velmi jemným dekorem; kupole je pozlacená a oba štíhlé minarety jsou obloţeny mramorem – a kdoví, na jaké plýtvání veřejnými tuniskými financemi bychom narazili ještě uvnitř, kdybychom se tam dostali. Búrgíba demonstroval stavbou mauzolea dvojí skutečnost: jednak svůj nedostatečný respekt před náboţenstvím a hroby mrtvých – a své neskrývané tíhnutí ke kultu osobnosti (DANNHAUSER, 2008, s. 41 - 44). Mahdia V roce 916 zaloţili Fátimovci Mahdiu, „Mahdího město“, jak si říkal jejich chalífa Ubajdulláh (Abdalláh). Na rozdíl od svých předchůdců, kteří se zabezpečovali proti obchodníkům z moře stavbami ribatů podél pobřeţí, opevnili Fátimovci své nové hlavní město naopak proti pevnině, tedy proti vlastním poddaným. Fátimovci pronikli dále na východ a podmanili s v roce 969 Egypt. Roku 973 pak učinili své nové rezidenční město z Káhiry, kterou sami zaloţili; v Tunisku zanechali jako místodrţící Zíriovce. Ti se však velmi záhy odklonili od šíitského směru v islámu a vrátili se opět k sunnitské tradici. Rozlezení Fátimovci zosnovali pomstu a popudili dva kmenové egyptské kmenové svazy kočujících chovatelů dobytka, aby vytáhly se zbraněmi na území Tuniska. V 11. století tam bojovné arabské kmeny Banú Hilál a Banú Sulajm i se svými stády koz a ovcí skutečně pronikly; zpustošily úrodnou zemi, pobořily její města (Kairouan, 1057), vyhnaly berberské zemědělce a zanechaly za sebou spoušť. Tyto kmeny arabizovaly Berbery i na mnoha místech Alţírska a Maroka, nebo je vytlačily do hor, na coţ Berbeři v oblasti Magrebu dosud nezapomněli. Skiffa el – Kahla je dnes stále ještě impozantním pozůstatkem onoho opevnění, které chránilo Fátimovce v jejich rezidenci. Zdi, které oddělovaly mys od pevniny, byly 10 metrů silné a Mahdího město spojovalo se světem pouze sedm bran. Pevností se vine několikrát zalomený průchod, který je ještě v kaţdém dalším ohybu zabezpečen zvláštní padací mříţí. Z teras na baštách mohli vojáci uţ z dálky zpozorovat útočníka a připravit včas obranu. Dnes ovšem na hradby pevnosti vystupují přijíţdějící návštěvníci, aby se pokochali nádherným výhledem na Medínu a na širé moře (přístup na hradby vede přes muzeum ve vedlejší budově). Část města za skiffou byla dříve vyhrazena pouze panovníkům a jejich dvořanům. Dnes se od brány Bab Zouila aţ k vlastní pevnosti rozprostírá půvabné Staré město 29

(Medína) s obchůdky, kavárnami a řadou tradičních řemeslnických dílen. Proslulí jsou především tkalci z hedvábí z Mahdie; jejich dílny jsou tak malé, ţe se do nich vejde vlastně jen tkalcovský stav. Ze vzácného materiálu vyrábějí zručně elegantní, podélně pruhované čtvercové šátky zvané haiks, které si zdejší ţeny omotávají kolem těla nebo kolem hlavy a spínají si je stříbrnou sponou. Šátky z Mahdie, do nichţ jsou vetkány dokonce i zlaté nitě, si mohu dovolit jen málokteré z nich. V nejlepším případě si takový drahocenný kousek oblékají na svatbu. Ulice nazvaná podle zakladatele města, Fátimovce Ubajdulláha, Rue Obeïd Allah, vede k rozlehlému náměstí na břehu moře, které je lemováno platany. Právě tady se vypíná Velká mešita, která byla kompletně znovu vystavěna aţ v šedesátých letech 20. století. Dost přesně odpovídá originální stavbě z 9. století, kterou v 16. století rozbořili Španělé. Mešita nemá minaret a jejím jediným vnějším ozdobným prvkem je vchod vyhrazený kdysi pro Mahdího. Mohutný přesunutý portikus je opatřen podkovovitými oblouky a mělkými výklenky. Interiér (vstup je povolen jen věřícím muslimům) byl při rekonstrukci upraven podle vzoru Velké mešity v Kairouanu. Večer se na modlitebně rozsvítí zelený neonový nápis vyvedený arabským písmem; to, co laikům připadá spíše jako reklamní tabule, neznamená nic jiného neţ jamaa kebir, Velká mešita. Pop pobřeţní promenádě opustíme okrsek města, mineme ještě ruiny fátimovské rezidence a nakonec dojdeme k pevnosti Bordj el – Kebir, kterou postavili v 16. století Osmani. Z jejích hradeb se nám otevře výhled před muslimský hřbitov na mys a na okolní moře. Někde v těchto místech se pravděpodobně nacházel také punský a později i římský přístav – potápěči z Mahdie tu odhalili starověkou obchodní loď, naloţenou sochami a sloupy, která musela být na cestě na tuto část pobřeţí, kdyţ klesla ke dnu. Nálezy objevené na lodi z Mahdie si můţeme prohlédnout v muzeu Bardo v Tunisu. Náměstí před opevněním Skiffa el – Kahla a pobřeţní promenáda jsou lemovány kavárnami a restauracemi. Můţeme si tu vybrat rychlé občerstvení amerického typu i rybí speciality, kebab i kuskus. Mahdia se tu předvádí ve své ryzí a ţivé podobě (DANNHAUSER, 2008, s. 44 - 46).

30

El – Jem V Tunisku najdeme doslova na kaţdém kroku pozůstatky někdejších římských památek; ovce se zde často pasou mezi fragmenty starověkých sloupů, na jejichţ úplné odhalení chybějí peníze. Amfiteátr v El –Jemu nemusel ovšem nikdo pracně odkrývat ze země, protoţe přestál téměř dva tisíce let v celé své monumentální velikosti. Stavbou tohoto druhého největšího amfiteátru Římské říše ve 2. století n. l. se pyšní vládci města Thysdrus, dnešního El – Jemu, chtěli pochlubit, jakého bohatství celá tato oblast dosáhla z obchodu s olivovým olejem. Amfiteátr mohl nabídnout místo 30 000 diváků, ale protoţe se ukázalo, ţe ani to ještě nestačí, byla nedaleko odtud zahájena stavba druhého, jen o málo menšího amfiteátru. Ani jeden z velkorysých projektů však nebyl dokončen, protoţe v roce 238 vypuklo v Thysdru povstání, vyvolané zdejšími latifundisty jako obrana proti novým vysokým daním, které jim Řím předepsal. Státní moc proti povstalcům tvrdě zasáhla a město bylo do značné míry zpustošeno. Naproti tomu zcela neporušený amfiteátr slouţil jako útočiště i dalším vzbouřencům v pozdějších dobách a byl poškozen teprve koncem 17. století, kdy sultán Muhammad Bej nechal vybourat do zdi průlom, aby se dostal k rebelům, kteří se ve starověkém divadle opevnili. Přestoţe aréna amfiteátru leţí dnes několik metrů pod úrovní silnice v El – Jemu, dochované části jeho obvodových zdí vyčnívající nad všemi ostatními domy ve městě a jsou v rovinaté krajině prorostlé olivovníky vidět jasně uţ z velké dálky. Uvnitř divadla se můţeme při prohlídce projít podzemními klenutými sklepeními, kde otroci a gladiátoři čekali na svůj „výstup“, nebo se vyšplhat na stupně se sedadly a představit si, jak lidé a divoká zvířata musela bojovat o holý ţivot. Při těchto „hrách bylo zde také usmrceno mnoho pronásledovaných křesťanů (DANNHAUSER, 2008, s. 67 - 68).

Sfax Sfax je jedním z nejvýznamnějších obchodních a průmyslových měst v zemi, a turistický ruch je proto zcela záměrně obchází. Přitom se v samém centru hektického Nového Města skrývá krásná a naprosto neturistická Medína, která je ještě dnes kompletně obklopena městskými hradbami z 9. století. Do Starého Města vstoupíme třemi oblouky brány Bab Diwan a po ulici Rue de la Grande Mosquée přijdeme k Velké mešitě, zaloţené v roce 849 a zvýrazněné zvláštním trojstupňovým minaretem. 31

Těsně před mešitou odbočuje doprava ulice Rue de la Driba, která vede k etnografickému muzeu v bývalém paláci ze 17. století Dar Jallouli. Vystavené výrobky uměleckých řemesel, šperky a zbraně z okolí Sfaxu ladí s velmi jemnou výzdobou historických komnat, vytvořenou kombinací štuku, fajánse a dřevořezby. Při prohlídce výstavních sálů tak máme pocit, jako bychom procházeli dodnes obývaným přepychovým domem. Beze spěchu a konkrétního cíle se můţeme toulat zdejšími súky, které tu nabízejí především předměty kaţdodenní potřeby. Tradičních malebných výrobků tu moc neuvidíme, zato celé hromady napodobenin značkových triček a bot. Neţ opustíme Medínu, můţeme si zajít vedle brány Bab Diwan do příjemné kavárny Café Diwan, nacházející se přímo na hradbách. Odtud se nám otevře fascinující pohled na pestrobarevnou skládanku střešních teras v Medíně. Směrem k Novému Městu uvidíme dvě věţe neomaurské radnice na Avenue Habib Bourguiba, vybudované v podobě minaretů. Hôtel de ville také skrývá v jednom ze svých křídel Archeologické muzeum Sfaxu. V expozici je několik pěkných římských mozaik, ale návštěvu lze doporučit jen specializovaným zájemcům (DANNHAUSER, 2008, s. 49).

Kairouan Výchozím bodem k prohlídce Kairouanu je turistická informační kancelář u Aghlabovských vodních nádrţí. U informací dostaneme vstupenky, které budeme potřebovat pro návštěvu mešit; turisté cestující na vlastní pěst musejí podepsat prohlášení, v němţ se zavazují, ţe budou respektovat posvátnost navštívených míst. Potom by měl kaţdý, kdo sem přijede poprvé, vystoupit na střešní terasu budovy a pokochat se výhledem na Staré Město Kairouanu, které je obklopeno hradbami, z něhoţ vyčnívají špičky nesčetných minaretů; převládající okrová a bílá barva zapadá přesně do našich vţitých představ o Sahaře. Hned vedle turistické kanceláře si všimneme několika na první pohled kruhových bazénů, které jsou rovněţ chráněny hradbami: tyto vodní rezervoáry, vybudované za dynastie Aghlabovců v 9. století jsou ve skutečnosti 64boké; obě velké nádrţe jsou pět metrů hluboké. Takových nádrţí prý bylo v Kairouanu cekem čtrnáct; vodovodním potrubím o délce 36 kilometrů byly napojeny na prameny na nedalekém horském hřbetu a v dobách největšího rozkvětu města zásobovaly aţ 300 000 obyvatel. 32

Avenue Ibn el – Jazzar vede od vodních nádrţí Jiţním směrem k městským hradbám a k pevnosti kasbah, která je dnes ovšem přebudována na přepychový hotel. Cestou podél hradeb severovýchodním směrem přijdeme nakonec k Velké mešitě (Siki Okba), která je nejvýznamnější svatyní v Kairouanu. Byla zaloţena jiţ v roce 670 a kaţá daší vládnoucí dynastie v Tunisku se ji snaţila dále zkrášlit. Přestoţe byla několikrát přestavována a rozšířena o mnohé přístavby, představuje i dnes stále ještě strohou, odměřenou architekturu prvopočátků islámské kultury – nejstarší části stavby stojí na tomto místě uţ 1300 let. Turisté jiného neţ muslimského vyznání smějí však vstoupit pouze na obdélníkové nádvoří, obklopené kolem dokola arkádami. Většina pouţitých sloupových hlavic pochází z ruin římských staveb. Proti modlitebně se vypíná mohutný trojstupňový minaret, který svým zakončením v podobě obranného cimbuří připomíná spíše stráţní věţ. Střední loď vede přímo k mihrábu. Tento modlitební výklenek ve zdi směřující na Mekku, vyzdobený jemnou mozaikou z fajánsových obkládaček, je povaţován za obzvláště zdařilý a vkusný příklad mihrábu s nejstarším pouţitím fajánse v Tunisku, která byla zřejmě vyrobena v 9. století v Bagdádu. Kazatelna, zvaná minbar, prý pochází rovněţ z této doby a ukazuje jedinečnou ukázku řezbářského umění. Podlahu pokrývají krásné koberce, lustry dodávají prostoru sporé světlo; v této vznešené atmosféře klečí v podřepu na podlaze věřící muslimové a studují teologické spisy, nebo se modlí. Návštěvníci se mají chovat tiše a při fotografování by měli upustit od pouţívání blesku. Lépe zvenčí neţ zevnitř je vidět brána Lalla Rihana v jihovýchodní zdi mešity. Brán vedoucí přímo do modlitebního prostoru se skládá z elegantní zaklenuté přístavby, která byla k mešitě připojena aţ v roce 1294, aby vysocí islámští hodnostáři mohli vstupovat do modlitebny bez okliky pře nádvoří. Ve změti úzkých uliček není snadné najít cestu do Velké mešity přes Staré Město k súkům; jakmile opustíme svatyni, vydáme se směrem doleva, dojdeme aţ na roh další ulice, a pak pokračujeme ve směru daném ulicí Rue el – Kadraoui na jihozápad; pohybujeme se víceméně po úhlopříčce směrem ven od mešity. Na křiţovatce ulic Rue Dar el – Bey a Rue de Koud odbočíme znovu doleva a potom se pustíme po Rue de la Mosquée de Trois Portes doprava. Vzápětí uvidíme měšitu Tří bran, kterou ihned poznáme podle jejího charakteristického rysu, coţ jsou ti vchody stojící těsně vedle sebe. Mešitu zaloţil roku 866 jeden bohatý kupec; jejím hlavním ozdobným prvkem je 33

krásný vlys na ornamenty a nápisy arabským písmem provedenými ve štuku. Ulice Rue de la Mosquée de Trois Portes ústí na malém náměstí, na němţ se nachází slavná Bir Barouta. Slovo bir znamená obyčejnou studnu, ale tato je něčím velmi neobvyklá: údajně je magicky propojena s posvátnou studnou Zem Zem v Mekce, a proto prý její voda přináší úlevu při všech moţných chorobách. A to uţ se ocitneme v samém srdci súků, ale neţ se vydáme na jejich obhlídku spojenou s nákupy, měli bychom se zastavit na prohlídku historické památky Zaouia de Sidi Abid el – Ghariani. Toto duchovní centrum islámské náboţenské obce (zaouia) bylo zaloţeno ve 14. století; všechny návštěvníky upoutá mimořádně hezké nádvoří vydláţděné černým a bílým mramorem. Střídání stavebních materiálů ve dvou barvách pokračuje ve výzdobě podkovovitých oblouků, které zakončují arkády lemující celé nádvoří. Jsou bohatě zdobeny jemným, aţ filigránsky propracovaným štukem a tak nádherně a sloţitě vyřezávanými dřevěnými stropy, ţe bychom tu mohli strávit celé hodiny, neţ bychom prozkoumali všechny jejich detaily. Brána Bab ech – Chouada nás pak zavede z Medíny do Nového Města. Naměstí Place el – Bejaoui (Place des Martyrs) je lemováno pouličními kavárnami, ve kterých vysedávají tuniští muţi a oddávají se blaţené nečinnosti. Vrátíme se do Medíny a po její hlavní ose, ulici Rue du 7. Novembre, vejdeme do světa obchodních uliček. Vlevo i vpravo se oddělují odbočky do krytých částí súků a na hlavním náměstí v Kairouanu, kde se v odpoledních hodinách prodává ovoce a zelenina. Kdo si chce v poledne odpočinout a strávit čas oběda originálním způsobem, můţe navštívit Restaurant de la Jeneusse a objednat si společně s obchodníky i zákazníky súků některý z podávaných prostých pokrmů. V ţádném případě bychom si neměli nechat ujít sladkou kairouanskou specialitu makhroud; ve výlohách zdejších pekáren jsou vyrovnány celé pyramidy datlového pečiva. Branou Bab et – Tunes opustíme Medínu a vydáme se teď po ulici Rue u Haut Marché směrem na západ směrem k Avenue de la Republique. Vlevo uvidíme dlaší svatyni Kairouanu, Zaouia de Sidi Amor Abbada, zvanou také „Šavlová mešita“, protoţe ji dal v 19. století vystavět jeden kovář, který své mauzoleum vyzdobil nejrůznějšími meči. Směrem doprava nás Avenue de la Republique přivede ke zřejmě nejvýznamnějšímu poutnímu místu tohoto svatého města, známému pod jménem Zaouia de Sidi Zahab. Lidově se této muslimské svatyni přezdívá Lazebnická mešita.

34

Odpočívá zde bojový druh Proroka Mohameda, označovaný často za jeho lazebníka, protoţe vlastnil tři Prorokovy vousy, které u sebe trvale nosil jako talisman. Zaouia, kombinace hrobky světce, mešity, medresy a domu pro poutníky, byla v 17., 18. a 19. století důkladně přestavována a na rozdíl od kairouanské Velké mešity je charakteristickou ukázkou bohatě zdobeného stavebního stylu pozdějších epoch, kdy v Tunisku vládli místodrţící z Osmanské říše. Při prohlídce si zaslouţí pozornost zvláště jedinečné bohatství fajánsových obkládaček a štuku na stěnách, decentní malby pokrývající stropy z nejjemnějšího cedrového dřeva a mramorem vydláţděné podlahy. Poutníci se modlí u hrobu Prorokova druha. K Sidi Shabovi přicházejí především ţeny a dívky, aby si u něho vymodlily štěstí a plodnost. Autem nebo taxíkem se můţeme dopravit na předměstí Reqqada, kde má sídlo jedna z nejkrásnějších a nejznámějších sbírek islámského umění, které můţe Tunisko nabídnout. Musée Islamique má ovšem jenu nevýhodu – většina exponátů je popsána arabsky, coţ však nemůţe oslabit vizuální záţitek z ornamentálních a kaligrafických ozdob na skleněných předmětech, na spisech koránu, ve štuku a ve dřevě (DANNHAUSER, 2008, s. 63 - 67).

3.2.4 Jih Djerba Ostrov Djerba, který spojuje s pevninou 6,5 kilometrů dlouhá hráz, jeţ pochází zřejmě jiţ z římských dob, je prý oním mytickým místem, kde se řecký hrdina Odysseus na svém strastiplném putování z Troje setkal s bájnými Lótofagy, kteří se ţivili květy lotosů. Mnozí turisté však přijíţdějí na rozdíl od Odyssea znovu, protoţe je tu velmi příjemné klima, pohostinní lidé, dlouhé pláţe, a přestoţe na pobřeţí se uţ naplno rozběhl kolotoč masové turistiky, ve zdejším vnitrozemí se zachovala neporušená venkovská idyla tradičního Tuniska. Zásobování vodou je dnes zajištěno vodovodem z pevniny (DANNHAUSER, 2008, s. 51 - 52). Po příjezdu do osady Hara Seghira (Er – Riadh) se najednou přeneseme z islámského do ţidovského duchovního světa. Nachází se zde synagoga La Ghriba, která je kaţdoročně třicet dní po ţidovském svátku Pesach cílem jedné z nevýznamnějších poutí severoafrických ţidovských věřících. Ţidé sídlí na Djerbě údajně od roku 586, coţ však není doloţeno ţádnými historickými prameny. 35

Předpokládá se, ţe se ţidovští uprchlíci usadili v Severní Africe nejpozději po dobytí Jeruzaléma Římany roku 70 n. l. a ţe zde zřejmě rozšířili svou víru mezi původní Berbery. Za islámských vládnoucích dynastií bývali Ţidé většinou ponecháni v klidu. Jako „lidí Zákona“, čímţ se samozřejmě myslí Starý Zákon, si jich muslimové dokonce svým způsobem váţili a rozhodně je ve svém ţebříčku „úcty“ stavěly výš neţ „pohany“. Ţidé ovšem museli stejně jako křesťané platit zvláštní daň a ţít pouze v určitých, přesně stanovených čtvrtích města, zvaných hara nebo mellah. Po zaloţení státu Izrael většina Ţidů Severní Afriku opustila; přibliţně 1000 jich údajně stále ještě ţije na Djerbě. Dnešní budova synagogy pochází z roku 1920. Návštěvníci do ní smějí vstoupit pouze s pokrývkou hlavy (závoj a čepičku si lze půjčit). V interiéru převládají modrá a bílá barva; v přítmí zde vţdy spatříme staré muţe studující Písmo. Drahocenné svitky tóry jsou však před zraky návštěvníky ukryty. Patří údajně k nejstarším tórám v ţidovském světě. V roce 2002 zde došlo k tragédii: při islámském teroristickém útoku zahynulo 19 návštěvníků a vnitřek synagogy byl poškozen (DANNHAUSER, 2008, s. 60).

Matmata Vesnice Matmata je nenápadná osada v severním okraji Daharu, který se nazývá Matmatská vrchovina a ta je poseta miniaturními terasovitými políčky. Tu a tam uvidíme mezi zelenými čtverečky vzcelku nenápadné hromady zeminy; kdyţ si je však prohlédneme zblízka, zjistíme, ţe obklopují otvory v zemi připomínající malý kráter. Vyhloubily je lidské ruce a vedou do svérázných podzemních obydlí. Ze dna kráteru, coţ je vlastně dvůr, se na všechny strany otvírá přístup do obytných místností, které jsou vyhloubeny pod zemí. Amerického filmového reţiséra George Lucase tato svérázná krajina tak nadchla, ţe děj prvního filmu z cyklu Hvězdných válek umístil právě na Matmatskou vrchovinu a tady jej také natočil; planetě, na které se děj odehrává, dal jméno Tatooin, a to podle střediska provincie Djeffara Tataouine. Lucas okopíroval rovněţ zdejší tradiční část oděvu – těţkou a hrubou vlněnou dţelabu s kapucí – a obyvatelé Matmaty a nálevkovitých domů se v jeho filmu stali také statisty. Jeskynní hotel Sidi Driss byl například obydlím Luka Skywalkera, a proto jej všechny turistické skupiny, které do Matmaty přijedou, berou doslova útokem. 36

V Matmatě si však můţeme prohlédnout i soukromé domy – upozorňují na ně ukazatele maison troglodyte – a za zvláštní poplatek se v nich smí dokonce fotografovat. Podobnost nálevkovitých domů s podzemními vilami v někdejším římském městě Bulla Regia je ohromující; není však dodnes jasné, kdo na tuto myšlenku přišel jako první. Většina dnešních Berberů z Matmaty vyuţívá svá stará obydlí jen proto, aby mohli něco vydělat na vstupném od turistů. Téměř všichni dnes uţ bydlí v nové části osady, zvané Nouvelle Matmata, na úpatí hor v betonových domech krytých vlnitým plechem, ve kterých je jim v létě strašné horko a v zimě v nich zase krutě mrznou, coţ staří obyvatelé ve svých starých obydlích neznali (DANNHAUSER, 2008, s. 80 - 81).

Médenine Z Matmaty vede směrem na jih úzká hrbolatá silnice s mnoha serpentinami, z níţ se však otevírají nádherné výhledy do města Médenine, kde se můţeme setkat s tradičními stavbami, známými jako ghurfy, které jsou rozšířeny po celé jiţní části Tuniska. Jako ghurfy (ghorfas) označují zdejší lidé zásobárny obilí a dalších potravin, budované v dřívějších dobách vţdy stranou od vesnice a střeţené speciálně určeným hlídačem. Skládaly se jako včelí plástve z jednotlivých zděných „buněk“ s valenou klenbou, nahromaděných vedle sebe i nad sebou. Kaţdá z těchto komor byla uzavřena dřevěnými dvířky s těţkým zámkem a patřila jedné rodině, která si v ní skladovala nejen potraviny, ale i rodinné šperky nebo peníze. V případě útoku na vesnici bylo moţné tyto komplexy opevněných zásobáren dobře bránit. Na prostranství uprostřed těchto staveb se často pořádaly pravidelné týdenní trhy. Tradiční podobu a účel médeninských ghurfů silně pozměnil turistický ruch – v historických skladových komorách dnes sídlí krámky se suvenýry. Kdo se však nezalekne hrbolaté a příkré příjezdové cesty, můţe si opravené, ale přitom téměř nezměněné ghurfy prohlédnout také v místě Ksar el – Hallouf. K dalším zdejším zajímavostem patří funkční lisovna oleje a malá, prostá mešita (DANNHAUSER, 2008, s. 81).

37

3.2.5 Oázy u solných jezer Tozeur Staré centrum města Tozeur se skrývá za náměstím Place Ibn Chabbat a za moderními, byť tradičně provedenými cihlovými stavbami Nového města. Tento architektonický styl najdeme pouze v oblasti Djerid (oblast solných jezer a palmových oáz, v nichţ se pěstují nejlahodnější datle na světě a kde písečné duny obklopují jako zlaté vlny starobylá města vystavěná z nepálených cihel) a jeho nejtypičtější ukázky právě v Tozeuru: fasády domů postavených z nepálených cihel jsou vyzdobeny geometrickými vzory. Tyto trojúhelníky, kosočtverce, obdélníky a jiné tvary jsou vytvořeny kombinací předsunutých a zasunutých cihel. Stíny vrhané ve svitu slunečních paprsků zdůrazňují plastičnost vzorů. Tento dekorativní účinek má také ještě další, velmi praktický efekt, protoţe stín udrţuje domovní zdi v chladu. Na náměstí Place Ibn Chabbat můţeme navštívit moderní trţnici, nebo se přehrabovat v nabídce butiků, ve kterých se prodávají především tkané koberce typu kelim a stříbrné šperky, které jsou údajně starobylé, čemuţ odpovídají patřičně vysoké ceny. Ulice Rue des Jardins vede od trţnice podél oázových zahrad, ohraničených zdí z nepálených cihel. Doleva odbočují těsně a sebou úzké uličky, zakryté oblouky a klenbami a směřující do čtvrti Starého Města zvané Ouled el – Hadef. V paláci Dar Ben Azour, vystavěném ve stylu typickém pro architekturu Tozeuru, se po zrestaurování nachází muzeum. Součástí jeho expozice jsou tradiční oděvy, domácí potřeby a nábytek. O ulici dál můţeme odbočit doleva k duchovnímu centru Zaouia Abdallah Bou Jemra. Mešita a zaouia nejsou sice přístupné, ale prostranství, kde se nacházejí, se starými domy a dekorativními cihlovými zdmi má velmi osobitou pěknou atmosféru. Kdyţ projdeme pod jedním obloukem a ještě za roh, ocitneme se na ulici Rue de Kairouan u malého národopisného muzea Musée des Arts et Traditions populaires. Sídlí v bývalé světcově hrobce, arabsky koubba, a jeho sbírku tvoří směrnice předmětů uţívaných v kaţdodenním ţivotě. Ulice Rue Ibn Chabbat vede zpátky ke stejnojmennému náměstí. Kdyţ půjdeme dále po Avenue Habib Bourgouiba ve směru k paláci Dar Oasis a odbočíme pak na Avenu Abou Kacem Chebbi, dostaneme se k výchozímu bodu pro prohlídku oázových zahrad a městské čtvrti Bled el – Hader, na místo zvané Station des calèches. Oázu si můţeme sice prohlédnout také pěšky, ale v kočáru taţeném koňmi je prohlídka mnohem hezčí a zajímavější. Cílem jízdy je proslulá zoologická zahrada Zoo 38

du Paradis, která návštěvníkům představuje zvířata ţijící v poušti, ale na stavovskou čest si nijak zvlášť nepotrpí. Z jejích obyvatel je totiţ nejslavnější dromedár napájející se kokakolou, který je na povzbuzující nápoji s obsahem kofeinu očividně naprosto závislý. Další pochybenou atrakcí této zoologické zahrady je strašení ţen a dívek (nejedovatými) hady a škorpiony. V osadě Bled el – Hader uvidíme na hlavní náměstí jednu z nejstarších mešit v Tunisku: byla postavena v 11. století a základ jejího minaretu je dokonce římského původu. V těchto místech leţelo pravděpodobně římské město Thusuros. Na okraji oázy leţí cihelna Briqueterie. Můţeme k ní dojet v kočáru nebo dojít pěšky a sledovat, jak se vyrábějí tradiční nepálené cihly, které jsou v Tozeuru stále potřeba na opravy domů. Povinným bodem turistického programu při návštěvě Tozueru je výlet na Belvédère, a to pokud moţno při západu slunce. Dříve se z této osamocené ţulové skály na okraji oázy otvíral pohled na palmy a za nimi na světla z Tozeuru; dnes na sebe strhávají pozornost jasně osvětlené paláce snů v hotelovém městečku, jejichţ záře zastiňuje i hvězdy – ale pohled ze skalního masívu je přesto úchvatný (DANNHAUSER, 2008, s. 72 - 75). Oázy Chebika, Tamerza a Midés Z Tozeuru vede silnice směrem na sever přes solné jezero Chott el – Gharsa (Šott al – Garsa), která nás na úpatí hor přivede do první vesnice v oáze Chebika, kde se palmy choulí pod příkře strmícími skalním stěnami. Z vyhlídky se můţeme kochat překrásným panoramatem, pokud se nám podaří zbavit dětí a mladíků, kteří by chtěli kaţdému cizinci nejraději ukázat za poplatek místa, kde se u Chebiky točil slavný film Anglický pacient. Podobné scény se odehrávají také při návštěvě oázové osady Tamerza, která byla při prudkém přívalu od řeky Oued Tamerza z hor velmi silně poničena a obyvatelé tuto vesnici nakonec opustili. Nad korytem řeky se dnes vypíná jeden z nejhezčích tuniských hotelů Tamerza Palace. Z této moderní stavby vybudované tradiční technologií z nepálených cihel se otevírá překrásný výhled na starou Tamerzu a na oázu v popředí, za nimiţ se rýsuje ostře řezaný, členitý horský hřeben; dalšími přednostmi hotelu jsou útulné pokoje a vynikající restaurace. Příští zastávkou a okruţní cestě, která se nachází aţ těsně u alţírských hranic, a je proto dobře střeţena tuniskými vojáky, je Midés, jehoţ opuštěné Staré Město trůní na 39

skalním ostrohu v korytě řeky Oued Midés jako hrad. Ve velmi váných dobách tu bývaly pravidelně vydatné deště, které vyhloubily úzkou rokli, připomínající jakýsi přírodní hradní příkop kolem této oázové osady (DANNHAUSER, 2008, s. 77 - 78).

Douz Poušť a orientální trh jako vystřiţené z exotických obrázků – obojí si můţeme prohlédnout v oázovém městě Douz na východním okraji solného jezera Chott el – Djerid. Písečná poušť Velkého východního Ergu (Grand Erg Oriental) sahá aţ k tomuto městečku; vysoké, zlaté duny tvoří strnulé písečné moře táhnoucí se k dalekému obzoru. Z centra Douzu se můţeme podle ukazatelů vypravit směrem na Oasis nebo na Dunes D´El – Hofra, silnice nás povede kolem oázových zahrad, aţ definitivně skončí u majestátních výběţků největší pouště na světě. Pouze pětina Sahary je skutečně pokryta pískem, a přesto právě erg, coţ je arabské pojmenování pro písečnou poušť, je povaţován za symbol veškerých našich představ o poušti. V místě zvaném Dunes D´El – Hofra byla postavena řada hotelů. Odváţní turisti si mohou vybrat z jejich bohaté programové nabídky a podnikat krátké projíţďky na velbloudech, noční bivakování, několikadenní putování v karavaně nebo jízdy terénním automobilem do pouště. Proslulý trh v Douzu se koná vţdy ve čtvrtek a přitahuje do města v poušti nejen trhovce, prodavače ovoce a obilí a bohaté obchodníky, kteří kontrolují nákup a prodej datlí, ale také chovatele dobytka a drůbeţe (DANNHAUSER, 2008, s. 78 - 79).

40

4 Vlastní výzkum Dotazník vytvořený za účelem marketingového výzkumu se skládal z 15 otázek směrovaných na respondenty. Celkem odpovědělo 108 respondentů v různých věkových kategoriích. Dotazníkové

šetření

probíhalo

elektronicky

a

to

pomocí

serveru

Marketingovevyzkumy.cz, kde mi byly ve finále poskytnuty jednotlivé odpovědi respondentů na jednotlivé otázky, které jsem následně zpracovala do grafů. Respondenti byli tudíţ vybíráni náhodně a jejich odpovědi byly zcela anonymní, jelikoţ mi nepřipadalo správné a ani důleţité vyţadovat jejich osobní data. Z výsledků dotazníku vyplývá, ţe většinu respondentů tvořili studenti. Dotazník byl vytvořen, aby všeobecně zjistil znalost respondentů Tuniské republiky a její oblíbenost při návštěvách zahraničních zemí. Více neţ polovina respondentů odpověděla, ţe v Tunisku jiţ v minulosti byli nebo plánují cestu tam. Otázky v dotazníku byly zjišťovací, v některých případech měli respondenti moţnost vlastní odpovědi. Většinou v případě otázek, kde se tato moţnost nabízí a bylo vhodné ji respondentům poskytnout. Cílem dotazníku bylo také definovat, jak často respondenti v průběhu jednoho roku jezdí do zahraničí a za jakým účelem. Předpokládala jsem, ţe většina dotazovaných se v zahraničí v průběhu roku nevyskytuje častěji neţ dvakrát a ţe si své cesty většinou nechává organizovat ve spolupráci s cestovní kanceláří. Jak uţ bylo zmíněno, do Tuniska většina cestovních kanceláří pořádá pouze pobytové zájezdy s moţností fakultativních výletů. Fakt, ţe většina respondentů upřednostňuje právě zájezdy tohoto typu, byl jejich odpověďmi většinou potvrzen. Chtěla jsem v dotazníku také poukázat na to, ţe poznávací zájezdy jsou stále v oblibě a jejich popularita roste. Další část dotazníku byla zaměřena uţ pouze na respondenty, kteří odpověděli, ţe Tunisko jiţ navštívili nebo cestu tam plánují. Cílem těchto otázek bylo demonstrovat, co se respondentům na této zemi líbí, za jakým účelem tam jezdí nebo by chtěli, jaké suvenýry jsou oblíbené, kterou část by nejraději navštívili a z čeho mají nebo by měli při cestě do Tuniska největší strach, coţ mi připadalo zajímavé zjistit, jelikoţ Tunisko je nechvalně známé svými dotěrnými domorodci a velmi zajímavým stylem místních obyvatel. Domnívala jsem se z vlastní zkušenosti, ţe turistům můţe vadit i velmi horké 41

podnebí, které v Tunisku převládá, avšak s touto odpovědí jsem se u respondentů neshledala. Cesta do Tuniska v dnešní moderní době je časově nenáročná – let trvá asi 3 a půl hodiny, pokud nepočítám odbavení před letem a po příletu do destinace. Oblíbenost letecké dopravy není překvapením i z důvodu vyšší bezpečnosti cestujících. Doprava je velmi důleţitou součástí zájezdu a proto jsem i na základě výsledků dotazníku volila právě letadlo jako dopravní prostředek pro potencionální účastníky tohoto zájezdu. Otázky na konci dotazníku byly uţ směřovány pouze údaje respondenta a to na specifikaci jejich věku, pohlaví a sociálního zařazení, které můţe být velmi důleţitým faktorem z hlediska výběru dovolené a to hlavně z finančního hlediska. Maminka na mateřské dovolené s malým dítětem si určitě vybere jinou dovolenou, neţ například studentka vysoké školy. Dotazník byl pro respondenty velmi časově nenáročný. A s jeho návratností jsem spokojena.

Počet respondentů

1. Jak často jezdíte do zahraničí? 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

60

34

9

Méně než 1x ročně

1x - 2x ročně

3x - 4x ročně

3

2

Více než 4x ročně

Téměř pravidelně

Graf 1: Doba pobytu respondentů v zahraničí v průběhu jednoho roku. Zdroj: Vlastní šetření.

První otázka si kladla za cíl identifikovat dobu respondentů strávenou během roku v zahraničí. Z grafu lze vyčíst, ţe většina respondentů (55,56 %) jezdí do zahraničí jednou aţ dvakrát ročně, 34 respondentů (31,48 %) tráví čas v zahraniční méně neţ jednou ročně, 9 respondentů (8,33 %) jezdí o zahraničí třikrát aţ čtyřikrát ročně, 4

42

odpovídající (2,78 %) je v zahraničí více neţ čtyřikrát ročně a 2 respondenti (1,85 %) jezdí do zahraničí téměř pravidelně.

2. Jakým způsobem zpravidla organizujete své cesty? 70

61

Počet respondentů

60 50

41

40 30 20 6

10 0 Organizace prostřednictvím CK

Vlastní zajištění

Jiná odpověď

Graf 2: Organizace cest respondentů. Zdroj: Vlastní šetření.

Zajímalo mne, jak si lidé organizují své cesty do zahraničí. Jak jsem očekávala, většina jich vyuţívá organizace prostřednictvím cestovních kanceláří (56,48 %), avšak více neţ třetina dotázaných (37,96 %) spoléhá na vlastní zajištění. V rámci moţnosti vlastní odpovědi, které vyuţilo 6 respondentů (5,56 %), odpovídali většinou (4 respondenti) kombinací vlastního zajištění a organizace prostřednictvím cestovní kanceláře (obojí najednou), 2 zbylí respondenti uvedli, ţe jezdí do zahraničí na pracovní cesty.

43

3. Upřednostňujete poznávací nebo pobytové zájezdy? 60

53

Počet respondentů

50

40 31 30

24

20 10 0 Poznávací

Pobytové

Pobytové v kombinaci s fakultativními výlety

Graf 3: Oblíbenost poznávacích versus pobytových zájezdů u respondentů. Zdroj: Vlastní šetření.

Třetí otázkou jsem chtěla u respondentů zjistit míru oblíbenosti poznávacích zájezdů, avšak jenom 24 z nich (22,22 %) si zvolilo právě poznávací zájezdy jako jimi upřednostňovaný typ zájezdu, 31 respondentů (28,70 %) upřednostňuje pobytové zájezdy a naprostá většina dotazovaných (49,07 %) kombinuje pobytový zájezd s moţností fakultativních výletů, čímţe se potvrdila také má hypotéza. Předpokládala jsem, ţe většina respondentů vybere právě moţnost pobytových zájezdů v kombinaci s fakultativními výlety a zřejmě právě proto většina cestovních kanceláří své zájezdy organizuje právě tímto způsobem, i kdyţ jen málo fakultativních výletů má něco společného s poznáním dané země.

44

4. Byl/a jste už někdy v Tunisku nebo plánujete cestu tam? 60

56

52 Počet respondentů

50 40 30 20 10

0 Ano

Ne

Graf 4: Pobyt respondentů v Tunisku či plánování jeho návštěvy. Zdroj: Vlastní šetření.

Čtvrtá otázka je otázkou filtrační – pokud totiţ respondenti vybrali moţnost „Ne“, tímto pro ně dotazník skončil a byli poţádáni, aby další otázky jiţ nevyplňovali – jejich odpovědi by bohuţel byly bezúčelné a tak dalšími otázkami pokračovalo pouze 56 respondentů (51,85 %), kteří v Tunisku uţ byli nebo plánují cestu tam a zbylých 52 respondentů (48,15 %) do Tuniska jet nechtějí nebo tam ještě nikdy nebyli.

5. Jaký byl Váš důvod návštěvy Tuniska/proč tuto zemi plánujete navštívit? 45

Počet respondentů

40

39

35

30 25 20 15 8

10

5

2

4

4

Zájem o tuto zemi

Doporučení známých

1

0 Letní dovolená Výhodná cena

Zvědavost

Jiná odpověď

Graf 5: Důvod respondentů navštívení Tuniska. Zdroj: Vlastní šetření. 45

Předpoklad, ţe lidé jezdí do Tuniska hlavně za letní dovolenou, se potvrdil v odpovědi celkem 39 respondentů (67,24 %), 8 respondentů (13,79 %) láká tato země ze zvědavosti, stejný počet respondentů (6,9 %) si vybralo moţnosti „Zájem o tuto zemi“ a „Doporučení známých“, 2 (3,45 %) respondenti (by) Tunisko navštívili kvůli výhodné ceně za zájezd a 1 dotazovaný vyuţil moţnosti vlastní odpovědi 1,72% a specifikoval tento výběr blíţe jako návštěvu příbuzných.

6. Kterou část Tuniska byste nejraději navštívil/a? 23

Počet respondentů

25 20 15 15

11

10 5 5

2

0 Sever (Tabarka, Východní pobřeží Ain Draham, Bulla (Sousse, Regia, Chemtou, Monastir, Dougga) Mahdia, Port El Kantaoui, Sbeitla, Kairouan, El-Jem, Sfax)

Východ a hlavní Jih (Zarziz, Gabes, Ostrov Djerba město Tunis Matmata, (Tunis, Kartágo, Medenine, Oázy Sidi Bou Saïd, Chebika, Tamerza Bizerte, Jezero a Midés) Ichkeul, Utica)

Graf 6: Preference respondentů navštívit jednotlivé části Tuniska. Zdroj: Vlastní šetření.

Ostrov Djerba je velmi oblíbenou destinací turistů – 23 respondentů (41,07 %) by právě nejraději vidělo tuto část Tuniska, dále 15 dotazovaných (26,79 %)by rádo navštívilo hlavní město Tuniska Tunis a jeho okolí, 11 respondentů (19,64 %) by trávilo čas v Tunisku nejraději na východním pobřeţí u Středozemního moře, 5 dotazovaných (8,93 %) by se chtělo podívat na sever Tuniska a pouze 2 respondenti (3,57 %) by chtělo obdivovat krásy této země na jihu. Domnívám se, ţe Djerba je nejvyhledávanější destinací v Tunisku hlavně pro příjemné strávení letní dovolené.

46

Počet respondentů

7.Pokud byste jel/a do Tuniska na poznávací zájezd, které památky by vás nejvíce zajímaly? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

41

10 5

Přírodní památky

Kulturní památky

Obojí

Graf 7. Zájem respondentů o památky. Zdroj: Vlastní šetření.

Naprostou většinu respondentů (73,21 %) by zajímaly jak památky kulturní, tak i přírodní. 10 respondentů (17,86 %) se zajímá hlavně o kulturní památky a zbylých 5 dotazovaných (8,93 %) by zajímaly přírodní památky.

8. Jaký dopravní prostředek byste volil/a pro cestu do Tuniska? 60

54

Počet respondentů

50

40 30 20 10

2

0

Autobus v kombinaci s trajektem

Auto v kombinaci s trajektem

0 Letadlo

Graf 8: Preference výběru dopravního prostředku pro cestování do Tuniska. Zdroj: Vlastní šetření.

47

Cesta letadlem do Tuniska je nejen nejrychlejší, ale také nejpohodlnější. Letecké společnosti létají v současnosti jak z letiště Ruzyně v Praze, tak z Ostravy i Brna, je tedy moţné si vybrat, odkud z ČR je pro účastníky zájezdu nejvhodnější letět. Dohromady 54 respondentů (96,43 %) by tedy určitě letělo letadlem, pouze 2 dotazovaní (3,57 %)by si vybrali kombinaci cesty autobusem a trajektem buďto z Itálie či z Francie, která je určitě levnější, zato také řádně pomalejší. Nikdo z respondentů by nevolil pro cestu do Tuniska auto v kombinaci s trajektem.

9. Kterou charakteristiku byste zvolil/a pro Tunisko? Počet respondentů

25

22

21

20 15 10 10 5

3

0 Relativně levná exotická dovolená

Krásné písečné pláže, Dotěrní domorodci a vůně jasmínu, tabáku špína a kávy, romantika

Země islámského náboženství

Graf 9: Charakteristika Tuniska respondenty. Zdroj: Vlastní šetření.

Tunisko je nádherná země, která nabízí mnohé záţitky. Zajímalo mne však, co si respondenti představí, kdyţ se řekne Tunisko – pro 22 respondentů (39,29 %) Tunisko představuje relativně levnou exotickou dovolenou, 21 respondentů (37,50 %) si pod tímto jménem vybaví krásné písečné pláţe, vůni jasmínu, tabáku a kávy a romantiku, pro 10 dotazovaných (17,86 %) je Tuniskou hlavně zemí islámského náboţenství a zbylý 3 respondenti (5,36 %) si představí hlavně dotěrné domorodce a špínu, kdyţ se řekne Tunisko. Domorodí Tunisané jsou totiţ pověstní „uháněním“ turistek pocházejících z Evropy, jelikoţ pro ně představují mnohdy jedinou moţnost, jak se dostat za prací a „lepším ţivotem“ do Evropy. Tento fakt samozřejmě na reputaci Tuniska způsobuje značný pokles, protoţe si myslím, ţe samotná ţena turistka by se sem například z tohoto důvodu sama nevydala. 48

10. Z čeho byste měl/a při návštěvě Tuniska největší strach? Počet respondentů

30

27

25 20

15

10

10

7

6

6

5

0

0 Z komunikace s domorodci

Ze stravy a z případných zažívacích potíží

Z kriminality

Z neznámého Z teroristických Z příliš horkého prostředí útoků podnebí

Graf 10: Obavy respondentů v navštívené zemi – Tunisku. Zdroj: Vlastní šetření.

Při jakékoliv cestě do zahraničí máme přirozené obavy, kaţdý však z něčeho jiného. V této otázce respondenti specifikovali, z čeho by měli největší strach právě při návštěvě Tuniska. Většina (48,21 %) by přirozeně měla strach ze stravy a z případných zaţívacích potíţí, jelikoţ v Tunisku teče z kohoutků obsahově jiná voda, neţ v České republice, která je sice zdravotně nezávadná, avšak potíţe tohoto typu způsobit při vyšší konzumaci můţe. Strava je samozřejmě také jiná. 10 respondentů (17,86 %) by se nejvíce obávalo odjezdu do neznámého prostředí, 7 respondentů (12,50 %) by se nejvíce bálo komunikace s domorodci, 6 respondentů (10,71 %) by mělo strach z kriminality a stejný počet dotazovaných z teroristických útoků, i kdyţ poslední teroristický útok proběhl v roce 2002 na Djerbě. Nikdo by se naopak příliš nebál horkého podnebí. Kriminalita v Tunisku namířená proti turistům je velmi ojedinělá. Tunisko je pro turisty bezpečnou zemí a i kdyţ se tu a tam můţeme setkat se „špatným” vrácením drobných do výše bankovky či s kapsáři, není se čeho obávat. Ţenám se nedoporučuje vycházet samotným do ulic Medíny nebo se vydávat na schůzky s domorodci mimo hotelový rezort.

49

11. Podpořil/a byste nákupem místních produktů turistický ruch v této zemi? 60

53

Počet respondentů

50 40 30 20 10

3

0 Ano, nakupoval/a bych

Ne, nic bych nekoupil/a

Graf 11: Podpora turistického ruchu nákupem místních produktů respondenty. Zdroj: Vlastní šetření.

Turistický ruch je důleţitým faktorem ekonomiky Tuniska. K tomu samozřejmě patří také nákupy různých produktů prodávajících se v Tunisku. Všude v kaţdém městě je nesčetně mnoho obchůdků určených přímo pro turisty. 53 respondentů (94,64 %) by v této oblasti světa nakupovalo a tím podpořilo cestovní ruch i ekonomiku Tuniska a zdejších obyvatel, 3 respondenti (5,36 %) by si zde nic nekoupili.

Počet respondentů

12. Který z produtků byste si nejraději z Tuniska přivezl/a? 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

19

18

8

7 3 1

Koření

Vodní dýmku

Olivový olej

Textil

Cigarety nebo Jiná odpověď alkohol

Graf 12: Zájem respondentů nakupovat jednotlivé produkty v Tunisku. Zdroj: Vlastní šetření. 50

Levné nákupy jsou pro Tunisko typické. Potravinové produkty jsou většinou čistě přírodní a proto například koření je velice oblíbeným suvenýrem z pobytu v Tunisku – 19 respondentů (33,93 %) by právě nejraději koupilo od tamních prodejců právě koření. Vodní dýmky jsou také krásným symbolem Tuniska a jsou zde velmi oblíbené a to nejen u domorodců, jejich cena je nesrovnatelná s cenami v České republice a proto jsou taktéţ oblíbeným cílem, který turisti nakupují – 18 dotázaných (32,14 %) by si nejraději domů přivezlo vodní dýmku. 8 respondentů (14,29 %) by nakupovalo olivový olej, 7 respondentů (12,50 %) by se na nákupech zaměřilo na textil, 1 respondent (1,79 %) by koupil v Tuniských obchůdcích hlavně cigarety nebo alkohol, který zde není všude volně prodejný a zbylí 3 respondenti (5,36 %) označili moţnost vlastní odpovědi, kde se vyskytla odpověď pouštní růţe, coţ jsou drúzy hnědých krystalů sádrovce krystalizujícího jen v pouštních podmínkách, tabák do vodních dýmek a jeden dotázaný by si chtěl koupit všechno, co bylo nabídnuto.

13. Vaše pohlaví? 60 49

Počet respondentů

50 40 30 20 10

7

0 Muž

Žena

Graf 13: Podíl mužů a žen mezi respondenty. Zdroj: Vlastní šetření.

Otázka třináctá uţ byla zaměřena na profil respondentů – většinově na dotazník odpovídaly ţeny a to v celkovém počtu 49 (87,50 %), zbylých 12,50 % tvořili muţi.

51

14. K Jaké věkové kategorii se řadíte? 45

41

40 Počet respondentů

35 30 25 20 15

10

7

6

5

2

0

0 15 - 25

25 - 35

35 - 45

45 - 55

55 a více

Graf 14: Věková struktura respondentů. Zdroj: Vlastní šetření.

Většina respondentů (73,21 %) se řadila k věkové skupině 15 – 25 let, 7 respondentům (12,50 %)je mezi 25 a 35 lety, 6 dotazovaných (10,71 %) zvolilo v otázce na jejich věk rozmezí 35 – 45 let, 2 respondenti (3,57 %) se řadili k věkové skupině 45 – 55 let a nikdo nebyl starší 55 let.

15. Jaký je Váš status? 35

33

Počet respondentů

30 25 18

20 15 10

3

2

Nezaměstnaný/á

Na mateřské dovolené/v důchodu

5 0 Student

Pracující

Graf 15: Sociální status respondentů. Zdroj: Vlastní šetření.

Poslední otázka dotazníku byla zaměřena na sociální status respondentů – většina se řadila ke skupině studentů (58,93 %), 18 respondentů (32,14 %) jsou pracující 52

obyvatelé, 3 respondenti (5,36 %) jsou v současné době nezaměstnaní a 2 (3,57 %) na mateřské dovolené či v důchodu.

4.1 Shrnutí výsledků Na dotazník k mé bakalářské práci odpovídalo celkem 108 respondentů a větší polovina z nich uţ v Tunisku byla nebo se tam chystá. Nepředpokládala jsem, ţe větší počet respondentů se s Tuniskem jiţ seznámili nebo plánují cestu tam. Pro cestovní kancelář je samozřejmě dobré vědět před organizací jakéhokoliv zájezdu, jaké procento lidí zvaţuje určitou zemi navštívit. Jak se zdá, Tunisko je destinací oblíbenou a turisty často navštěvovanou, coţ má určitě za následek i výhodná cena, za kterou se dá dovolená v Tunisku pořídit. Má hypotéza, ţe většina cestovatelů by se do Tuniska trajektem, ať uţ v kombinaci s autobusem či autem, nevydala, se většinově potvrdila. Cesta letadlem není příliš drahá a je o mnoho pohodlnější a rychlejší. Proto jsem také volila letadlo jako dopravní prostředek na Velký okruh Tuniskem. Slýchávám z různých zdrojů, ţe s Tuniskem mají spojené velmi dotěrné domorodce a ţe právě z tohoto důvodu, by se do Tuniska nikdy nerozhodli vycestovat. Většina respondentů v mé bakalářské práci však označilo Tunisko jako romantickou zemi s krásnými pláţemi a vůní jasmínu.

53

5 Program zájezdu Den 1.: Odlet z Prahy (letiště Ruzyně) do Tunisu (letiště Carthage), transfer do hotelu v Tabarce, příjezd ve večerních hodinách, večeře, nocleh. Trasa autobusu z hlavního města Tunis do Tabarky.

Obrázek 1. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [6].

Den 2.: Snídaně, prohlídka města Tabarka – Café des Andalous, pevnost Janovanů ze 16. století, Les Aquilles, poté přesun autobusem do Ain Draham (Aïn Draham) - pozůstatky římských lázní, Bulla Regia - podzemní vily (Venušina Vila, Dům rybaření), monumentální amfiteátr, lázně Julia Memmia, nocleh v Bulla Regia, večeře v hotelu.

54

Trasa autobusu z Tabarky přes Aïn Draham do Bulla Regia.

Obrázek 2. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [7].

Den 3.: Snídaně, přesun autobusem do města Dougga (Douga) - amfiteátr, římské fórum, kapitolský chrámu, náměstí Větrné růţice, chrámová cella, procházka olivovými háji nás přivede k půlkruhovému chrámu Junony Caelestis, Liciniovy lázně, antický nevěstinec. libyjsko - punské mauzoleum ze 3. století př. n. l., přejezd autobusem k jezeru Ichkeul - Lac Ichkeul – krátká zastávka, poté hlavní město Tunis, večeře s programem, nocleh v hotelu. Trasa autobusu z Bulla Regia přes město Dougga k jezeru Ichkeul do Tunisu.

Obrázek 3. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [8]. 55

Den 4.: Snídaně, prohlídka hlavního města Tunis - náměstí Place de la Victorie, „Brána moře“ Bab el – Bahr, Staré Město (Medína) zapsaná na seznam památek UNESCO, súky (orientální obchůdky; Souk el – Attarine, Souk et – Truk, Souk ech – Chechia, Souk el – Berka), mešita Zitouna (Olivovníková mešita), komplex tří medres Trois Medersas, lázně Hammam ech – Kachachine, mauzoleum dynastie Husajnovců Tourbet el – Bey, tuniské Etnografické muzeum, palác Dar Othman, mešita a mauzoleum paši Hammoudy ze 17. století, palác Dar el- Bey (sídlo tuniské vlády), mešita Youssef Dey, mešita Mosqueé de la Kasbah s krásným čtyřbokým minaretem v andaluském stylu, mešita Sidi Mahres, náměstí Place Bab Souika, muzeum Bardo, večeře, nocleh v hotelu.

Den 5.: Snídaně, přesun autobusem do města Kartágo (Carthage) - návštěva punského obětiště Tophet v ulici Rue Hannibal, Národní muzeum Kartága Musée National de Carthage, lázně císaře Antonina Pia Thermes d´Antonin, a sousední areál Parc des Villes Romaines, poté krátký přesun autobusem do městečka Sidi Bou Saïd – náměstí Sidi Bou Saïd (kavárny, restaurace a butiky), procházka míst, kde se točil slavný film Angelika a Sultán, přejezd autobusem do města Sousse, večeře, nocleh v hotelu. Trasa autobusu z Tunisu přes Kartágo a Sidi Bou Saïd do Sousse.

Obrázek 4. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [9]. 56

Den 6.: Snídaně, prohlídka města Sousse - náměstí Farhat Hached, náměstí Place des Martyrs, Medína, Velká mešita Grande Mosquée, súky: Souk el – Reba a Souk el- Caïd, miniaturní krámek s parfumerií Essoussi (rodinná prodejna parfémů, které si rodina majitele do značné míry vyrábí sama), pevnost kasbah a její stráţní věţ Tour de Khalef, ve které sídlí Archeologické muzeum, archeologické naleziště Catacombes du bon pasteur (Katakomby dobrého pastýře, Rue Abdel Hamid Lasska), poté prohlídka města Kairouan – Velká mešita, Aghlabovské vodní nádrţe, Staré Město Kairouanu, které je obklopeno hradbami, pevnost kasbah, která je dnes ovšem přebudována na přepychový hotel, mešita Tří bran, Bir Barouta (studna, která je prý magicky propojena s posvátnou studnou v Mekce), Zaouia de Sidi Abid el – Ghariani (duchovní centrum islámské náboţenské obce), náměstí Place el – Bejaoui (Place des Martyrs), Zaouia de Sidi Amor Abbada („Šavlová mešita“), Zaouia de Sidi Zahab (nejvýznamnější poutní místo Kairouanu), předměstí Reqqada do Musée Islamique, poté přesun do města Mahdia a nocleh. Trasa autobus z města Sousse přes Kairouan do Mahdie.

Obrázek 5. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [10].

57

Den 7.:

Snídaně, Mahdia – pozůstatky opevnění Skiffa el – Kahla, muzeum, Staré město Medína, Velká mešita, pobřeţní promenáda, pevnosti Bordj el – Kebir, muslimský hřbitov, přesun do města El – Jem – amfiteátr, přejezd autobusem do města Sfax – Medína obklopená městskými hradbami z 9. století, Velká mešita zaloţené v roce 849, etnografické muzeum v bývalém paláci Dar Jallouli, súky, večeře, nocleh. Trasa autobusu z Mahdie přes El-Jem do Sfaxu.

Obrázek 6. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [11].

Den 8.: Snídaně, přejezd do města Tozeur - náměstí Place Ibn Chabbat, moderní trţnice, butiky, oázové zahrady, palác Dar Ben Azour (muzeum), duchovnímu centrum Zaouia Abdallah Bou Jemra, národopisné muzeum Musée des Arts et Traditions populaires, zoologická zahrada Zoo du Paradis, cihelna Briqueterie, Belvédère, muzeum Dar Cheraït, zábavní park Mille et Une Nuits, poté přesun k Oázám Chebika, Tamerza a Midés a dále do města Douz, večeře, nocleh.

58

Trasa autobusu ze Sfaxu přes Tozeur k oázám Chebika, Tamerza a Midés a do města Douz.

Obrázek 7. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [12].

Den 9.: Snídaně, prohlídka města Douz – písečná poušť Velkého východního Ergu (Grand Erg Oriental), orientální trh, solné jezero Chott el – Djerid, Oasis nebo na Dunes D´El – Hofra, následuje prohlídka města Médenine - tradičními stavbami (ghurfy), v místě Ksar el – Hallouf, funkční lisovna oleje a malá, prostá mešita, přejezd na ostrov Djerba po silnici vedoucí z tuniské pevniny na ostrov Djerba do velmi oblíbeného turistického letoviska Aghir, večeře, nocleh. Trasa autobusu z Douz přes Médenine na ostrov Djerba do města Aghir.

Obrázek 8. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [13].

59

Den 10.: Snídaně, prohlídka ostrova Djerba - osada Hara Seghira (Er – Riadh), synagoga La Ghriba, poslední odpoledne pobyt na pláţi u hotelu, nocleh. Trasa autobusu z Aghiru do Er-riadhu a zpět.

Obrázek 9. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [14].

Den 11.: Snídaně, transfer z hotelu ve městě Aghir na letiště ve městě Mellita, odlet do Prahy (letiště Ruzyně). Trasa autobusu z Aghiru na letiště ve městě Mellita.

Obrázek 10. Zdroj: Mapy Google, © 2012 Google [15].

60

6 Kalkulace ceny Náklady na dopravu Dopravní

Předpokládaný

Cena na

Celková

prostředek

počet osob

osobu

cena

Trasa

Cesta tam

Praha - Tunis

Letadlo

40

3 000 Kč

120 000 Kč

Cesta zpět

Djerba - Praha

Letadlo

40

4 000 Kč

160 000 Kč

Celkem

-

-

-

-

280 000 Kč

Tabulka 1: Náklady na leteckou dopravu.

1) Cesta tam - letadlem z Prahy (letiště Ruzyně) do Tuniska (Tunis – letiště Carthage): charterový let pro 40 osob u letecké společnosti Travel Service, a.s., se sídlem K Letišti 1068/30, 168 08 Praha 6, Česká republika. Letenky na neobsazená místa v letadle budou cestovní kanceláří uvolněny do volného prodeje. 2) Cesta zpět - letadlem z ostrova Djerba do Prahy (letiště Ruzyně): charterový let pro 40 osob u letecké společnosti Travel Service, a.s., se sídlem K Letišti 1068/30, 168 08 Praha 6, Česká republika. Letenky na neobsazená místa v letadle budou cestovní kanceláří uvolněny do volného prodeje. Počet

Sazba za

Cena za

Čekání

Sazba za

Cena za

km

km

ujeté km

(hod.)

hod.

čekání

1.

173

30

5 190

3

120

360

5 550

2.

64

30

1 920

10,5

120

1 260

3 180

3.

294

30

8 820

7,5

120

900

9 720

4.

0

30

0

12

120

1 440

1440

5.

191

30

5 730

10,75

120

1 290

7 020

6.

160

30

4 800

9

120

1 080

5 880

7.

123

30

3 690

10,05

120

1 206

4 896

8.

497

30

14 910

5

120

600

15 510

9.

229

30

6 870

7

120

840

7 710

10.

40

30

1 200

11

120

1 320

2 520

11.

32

30

960

1

120

120

1 080

Celkem

1 803

-

54 090

86,8

-

10 416

64 506

Den

Celkem

Tabulka 2: Náklady na autobusovou dopravu na území Tuniska.

Pronájem autobusu v Tunisku s tamním řidičem (silniční poplatky a mzda řidiče jsou zahrnuty v pronájmu autobusu). 61

Letecká doprava

Autobusová doprava

600 000

64 506

Náklady

344 506 Kč

Celkem Tabulka 3: Celkové náklady na dopravu.

Stravné (průvodce) Sazba náhrady stravného v roce 2012 se v Tunisku počítá na osobu a den 40 € [16]. Den

Denní sazba

Počet hodin v

Podíl z denní

Celkové

zahraničí

sazby

stravné

1.

40 €

9

1/3

13,33 €

2.

40 €

24

100 %

40 €

3.

40 €

24

100 %

40 €

4.

40 €

24

100 %

40 €

5.

40 €

24

100 %

40 €

6.

40 €

24

100 %

40 €

7.

40 €

24

100 %

40 €

8.

40 €

24

100 %

40 €

9.

40 €

24

100 %

40 €

10.

40 €

24

100 %

40 €

11.

40 €

11

2/3

26,66 €

Celkem (po

-

-

-

399,99 €

zaokrouhlení)

(400 €)

Tabulka 4: Stravné pro průvodce

Den

Výčet

Krácení v %

Denní

Nárok po

Stravné po

stravné

krácení

krácení

1.

Večeře.

35 %

13,33 €

65 %

8,6645 €

2.

Snídaně,

25%

40 €

75%

30 €

25%

40 €

75%

30 €

25%

40 €

75%

30 €

oběd, večeře. 3.

Snídaně, oběd, večeře.

4.

Snídaně, oběd, večeře.

62

5.

Snídaně,

25%

40 €

75%

30 €

25%

40 €

75%

30 €

25%

40 €

75%

30 €

25%

40 €

75%

30 €

25%

40 €

75%

30 €

25%

40 €

75%

30 €

oběd, večeře. 6.

Snídaně, oběd, večeře.

7.

Snídaně, oběd, večeře.

8.

Snídaně, oběd, večeře.

9.

Snídaně, oběd, večeře.

10.

Snídaně, oběd, večeře.

11.

Snídaně.

35%

26,66 €

65%

17,329 €

Celkem (po

-

-

-

-

295,9935 €

zaokrouhlení)

(296 €)

Tabulka 5: Stravné po krácení.

Náklady na ubytování Účastníci zájezdy budou dle mého návrhu ubytováni ve 3+ hvězdičkových hotelích ve dvoulůţkových pokojích s polopenzí. Ceny mohou být velmi odlišné vzhledem k sezóně, ve které se bude zájezd pořádat. Nejvyšší ceny se v hotelích vyskytují samozřejmě v hlavní sezóně, která trvá zhruba od května do září, kdy je v Tunisku však velké horko a tudíţ bych poznávací zájezd v tuto dobu pořádat nedoporučovala. Nejvhodnější dobou na poznávání Tuniska je určitě jaro, kdy je v Tunisku slunečno, avšak příjemně a nehrozí tolik dešťů jako na podzim. Ceny v hotelích mohou být aţ o třetinu niţší. Průměrná cena za osobu na dvoulůţkovém pokoji ve 3+ hvězdičkovém hotelu se v hlavní sezónu pohybuje kolem 60 TND (tuniský dinár). Kurz České národní banky TND k EUR ke dni 30.4.2012: 1 EUR = 2,034 TND. 1 TND se tedy rovná 12,224 Kč.

63

Cena osoba / noc

Počet nocí

Cena v TND

Cena v Kč

60 TND

10

600

7 334,40

Tabulka 6: Náklady na ubytování na osobu.

Náklady na osobu

Počet osob

Celkové náklady

7 334,40

40

293 376 Kč

Tabulka 7: Celkové náklady na ubytování.

Přímé náklady Přímé náklady jsou tvořeny z nákladů na ubytování a stravování na osobu. Polopenze je zahrnuta v ceně ubytování. Vstupy si účastníci zájezdu budou hradit sami na místě. Náklady na ubytování a stravování / osoba

7 334,40 Kč

Přímé náklady celkem

7 334,40 Kč

Tabulka 8: Přímé náklady.

Nepřímé náklady Nepřímé náklady jsou sloţeny z nákladů na dopravu a na průvodce, který bude mít denní paušál 1 000 Kč + stravné. Ubytování pro průvodce a pro řidiče bývá zpravidla cestovní kanceláři hotelem poskytnuto zdarma. Náklady na průvodce

18 360,04 Kč

Náklady na dopravu

344 506 Kč

Nepřímé náklady celkem

362 866,04 Kč

Tabulka 9: Nepřímé náklady.

Riziko neobsazení Předpokládaný počet účastníků je 40. Musíme v ceně počítat také s rizikem, ţe zájezd se plně nezaplní. Předpokládaný počet účastníků tedy musíme násobit hodnotou 0,8. Předpokládaný počet

Hodnota

Riziko neobsazení

0,8

32

účastníků 40 Tabulka 10: Riziko neobsazení.

64

Výsledná cena na osobu U poznávacích zájezdů si cestovní kanceláře připočítávají 30 % marţi. NEPŘÍMÉ NÁKLADY

+ PŘÍMÉ NÁKLADY x 1,3 (MARŢE)

RIZIKO NEOBSAZENÍ Přímé

Nepřímé

Riziko

Nepřímé

Nepřímé

+ Marţe

náklady

náklady

neobsazení

náklady/

náklady /

30 %

riziko

riziko

neobsazení

neobsazení + přímé náklady

7 334,40

362 866,04

32

11 339,564

18 673,964

24 276,153

Tabulka 11: Výsledná cena zájezdu.

Katalogová cena zájezdu 24 300 Kč / osoba. Cena nezahrnuje: Vstupy a komplexní cestovní pojištění, které můţe být klientům za příplatek zajištěno například u pojišťovny UNIQUA za 30 Kč na osobu a den (zahrnuje i storno zájezdu v případě nemoci).

Cena zahrnuje: Dopravu, 10x ubytování, 10x polopenzi, sluţby průvodce.

65

7 Itinerář Den 1. OD

DO

10:30

12:30

PROGRAM

KM CELKEM

Odbavení cestujících na letišti Ruzyně v Praze a odlet do Tuniska

12:30 15:00

16:00 (15:00) Let Praha – Tunis 16:00

Odbavení cestujících na letišti v Tunisu a přistavení autobusu

16:00

18:00

Transfer do hotelu v Tabarce

18:00

21:00

Ubytování v hotelu, informační

173 km

Schůzka, večeře, nocleh 21:00

24:00

Animační program

Den 2. OD

DO

PROGRAM

7:30

8:00

Snídaně v hotelu

8:30

11:30

Tabarka - Café des Andalous,

KM CELKEM

pevnost Janovanů ze 16. století, Les Aquilles 11:30

12:00

Přejezd autobusem do města Aïn

199 km

Draham 12:00

15:00

Ain Draham (Aïn Draham) pozůstatky římských lázní, moţnost oběda ve městě

15:00

16:00

Přesun autobusem do města Bulla

237 km

Regia 16:00

18:00

Bulla Regia - podzemní vily (Venušina Vila, Dům rybaření), monumentální amfiteátr, lázně Julia Memmia

18:30

21:00

Ubytování v hotelu, večeře

21:00

24:00

Animační program 66

Den 3. OD

DO

PROGRAM

7:30

8:00

Snídaně v hotelu

8:30

9:45

Přesun autobusem do města

KM CELKEM

312 km

Dougga 9:45

13:45

Dougga (Douga) - amfiteátr, římské fórum, kapitolský chrámu, náměstí Větrné růţice, chrámová cella, procházka olivovými háji, chrám Junony Caelestis, Liciniovy lázně, antický nevěstinec, libyjsko punské mauzoleum, moţnost oběda

13:45

16:00

Přesun autobusem k jezeru Ichkeul

16:00

17:30

Krátký pobyt u jezera Ichkeul

17:30

18:30

Přesun do hlavního města Tunis

18:30

21:00

Ubytování v hotelu, večeře

21:00

24:00

Animační program

451 km

532 km

Den 4. OD

DO

PROGRAM

7:30

8:00

Snídaně v hotelu

8:00

18:00

Tunis - náměstí Place de la

KM CELKEM

Victorie, „Brána moře“ Bab el – Bahr, Staré Město (Medína), súky (orientální obchůdky; Souk el – Attarine, Souk et – Truk, Souk ech – Chechia, Souk el – Berka), mešita Zitouna (Olivovníková mešita), komplex tří medres Trois Medersas, lázně Hammam ech – Kachachine, mauzoleum dynastie Husajnovců 67

Tourbet el – Bey, Etnografické muzeum, palác Dar Othman, mešita a mauzoleum paši Hammoudy ze 17. století, palác Dar el- Bey (sídlo tuniské vlády), mešita Youssef Dey, mešita Mosqueé de la Kasbah s krásným čtyřbokým minaretem v andaluském stylu, mešita Sidi Mahres, náměstí Place Bab Souika, muzeum Bardo, oběd ve městě 18:00

21:00

Večeře v hotelu, informační schůzka

21:00

24:00

Animační program

Den 5. OD

DO

PROGRAM

7:30

8:00

Snídaně v hotelu

8:30

9:00

Přejezd autobusem do Kartága

9:00

13:00

Kartágo (Carthage) - návštěva

KM CELKEM

544 km

punského obětiště Tophet v ulici Rue Hannibal, Národní muzeum Kartága Musée National de Carthage, lázně císaře Antonina Pia Thermes d´Antonin, a sousední areál Parc des Villes Romaines, moţnost oběda 13:00

13:45

Přesun autobusem do města Sidi

559 km

Bou Saïd 13:45

17:00

Sidi Bou Saïd – náměstí Sidi Bou Saïd (kavárny, restaurace a butiky), procházka míst, kde se točil slavný film Angelika a Sultán 68

17:00

19:00

Přesun autobusem do města Sousse

19:00

21:00

Ubytování v hotelu, večeře, nocleh

21:00

24:00

Animační program

722 km

Den 6. OD

DO

PROGRAM

7:30

8:00

Snídaně v hotelu

8:30

13:00

Sousse - náměstí Farhat Hached,

KM CELKEM

náměstí Place des Martyrs, Medína, Velká mešita Grande Mosquée, súky: Souk el – Reba a Souk elCaïd, miniaturní krámek s parfumerií Essoussi (rodinná prodejna parfémů, které si rodina majitele do značné míry vyrábí sama), pevnost kasbah a její stráţní věţ Tour de Khalef, ve které sídlí Archeologické muzeum, archeologické naleziště Catacombes du bon pasteur (Katakomby dobrého pastýře, Rue Abdel Hamid Lasska), moţnost oběda 13:00

14:00

Přesun autobusem do města

782 km

Kairouan 14:00

17:00

Kairouan – Velká mešita, Aghlabovské vodní nádrţe, Staré Město Kairouanu, které je obklopeno hradbami, pevnost kasbah, která je dnes ovšem přebudována na přepychový hotel, 69

mešita Tří bran, Bir Barouta (studna, která je prý magicky propojena s posvátnou studnou v Mekce), Zaouia de Sidi Abid el – Ghariani (duchovní centrum islámské náboţenské obce), náměstí Place el – Bejaoui (Place des Martyrs), Zaouia de Sidi Amor Abbada („Šavlová mešita“), Zaouia de Sidi Zahab (nejvýznamnější poutní místo Kairouanu), předměstí Reqqada do Musée Islamique 17:00

19:00

Přesun do města Mahdia

19:00

21:00

Ubytování v hotelu, večeře, nocleh

21:00

24:00

Animační program

882 km

Den 7. OD

DO

PROGRAM

7:30

8:00

Snídaně v hotelu

8:30

11:30

Mahdia – pozůstatky opevnění

KM CELKEM

Skiffa el – Kahla, muzeum, Staré město Medína, Velká mešita, pobřeţní promenáda, pevnosti Bordj el – Kebir, muslimský hřbitov 11:30

12:15

Přesun do města El-Jem

12:15

13:35

El – Jem – amfiteátr, moţnost

928 km

oběda 13:35

14:45

Přesun do města Sfax

14:45

19:00

Sfax – Medína obklopená

1005 km

městskými hradbami z 9. století, Velká mešita zaloţené v roce 849, 70

etnografické muzeum v bývalém paláci Dar Jallouli, súky 19:00

21:00

Ubytování v hotelu, informační schůzka, nocleh

21:00

24:00

Animační program

Den 8. OD

DO

PROGRAM

6:30

7:00

Snídaně v hotelu

7:00

11:30

Přejezd autobusem do města

KM CELKEM

1298 km

Tozeur 11:30

15:00

Tozeur - náměstí Place Ibn Chabbat, moderní trţnice, butiky, oázové zahrady, palác Dar Ben Azour (muzeum), duchovnímu centrum Zaouia Abdallah Bou Jemra, národopisné muzeum Musée des Arts et Traditions populaires, zoologická zahrada Zoo du Paradis, cihelna Briqueterie, Belvédère, muzeum Dar Cheraït, zábavní park Mille et Une Nuits, moţnost oběda

15:00

16:00

Přesun autobusem k ozázám

1346 km

Chebika,Tamerza a Midés 16:00

17:00

Oázy Chebika, Tamerza a Midés

17:00

19:30

Přesun autobusem do města Douz

19:30

21:00

Ubytování v hotelu, večeře, nocleh

21:00

24:00

Animační program

1502 km

Den 9. OD 7:30

DO 8:00

PROGRAM

KM CELKEM

Snídaně v hotelu 71

8:30

12:00

Douz – písečná poušť Velkého východního Ergu (Grand Erg Oriental), orientální trh, solné jezero Chott el – Djerid, Oasis nebo na Dunes D´El – Hofra

12:00

15:00

Přesun autobusem do města

1666 km

Médenine 15:00

17:00

Médenine - tradiční stavby (ghurfy), v místě Ksar el – Hallouf, funkční lisovna oleje a malá, prostá mešita

17:00

19:00

Přesun autobusem na ostrov Djerba

1731 km

přes El Kantara do letoviska Aghir 19:00

21:00

Ubytování v hotelu, večeře, nocleh

21:00

24:00

Animační program

Den 10. OD

DO

PROGRAM

7:30

8:00

Snídaně v hotelu

8:30

9:00

Přesun autobusem do města Er –

KM CELKEM

1751 km

Riadh 9:00

12:00

Er – Riadh – osada Hara Seghira, synagoga La Ghriba

12:00

12:30

Přesun zpět do letoviska Aghir

12:30

19:00

Aghir, poslední odpoledne

1771 km

odpočinek a pobyt na hotelové pláţi, moţnost oběda 19:00

21:00

Večeře, informativní schůzka, nocleh

21:00

24:00

Animační program

72

Den 11. OD

DO

PROGRAM

7:30

8:00

Snídaně v hotelu

8:00

8:45

Přesun autobusem do města Mellita

KM CELKEM

1803 km

(letiště) 9:00

11:00

Odbavení cestujících na letišti

11:00

15:00 (16:00)

Let Djerba - Praha

73

8 Propagační leták

Obrázek 11: Propagační leták – vlastní návrh. Zdroj použitých obrázků: Obrázky Google, © 2012 Google 74

9 Závěr Tunisko je velmi oblíbenou cílovou destinací hlavně pro strávení letní dovolené. Arabská revoluce, neboli jasmínová, probíhající v roce 2011 však měla za následek mírný pokles návštěvnosti. Myslím si však, ţe obavy turistů jsou zcela zbytečné. Tuniští domorodci jsou si vědomi důleţitosti cestovního ruchu pro jejich zemi a jejich záměrem je turisty do své země nalákat a ne je odrazovat. V Tunisku si přijdou na své nejen milovníci přírody, ale i obdivovatelé historie či náboţenství. Je to země, která má co nabídnout – pozůstatky římské architektury jsou zde k vidění téměř na kaţdém místě, všude na Vás dýchá arabská exotická atmosféra a tajemno. Velmi oblíbeným turistickým cílem je ostrov Djerba a její popularita neklesá. Zájezdy cestovních kanceláří právě na Djerbu jsou přijatelně cenově dostupné. Zájezdy do Tuniska vůbec jsou dle mého názoru velmi levnou alternativou exotiky. Trendem dnešní doby je aktivní dovolená. Tunisko je také velmi oblíbenou zemí hráčů golfu, kteří sem jezdí za tímto sportem velmi často a rádi. Většina lidí si však zaplatí dovolenou s pobytem u moře v některém z hotelů a maximálně se vydá na jeden z fakultativních výletů nabízených cestovní kanceláří, které však s poznáním této nádherné země nemají mnohdy moc společného. Velmi oblíbenými se staly výlety do pouště s karavanou velbloudů, které jsou velmi fyzicky náročné a vyčerpávající, na druhou stranu nabízí opravdu nezapomenutelný záţitek. Vhodnou dobou naplánovat poznávací zájezd do Tuniska se jeví období na jaře (zhruba od března do května), kdy je v Tunisku velmi příjemné počasí a nehrozí deště tak často jako například na podzim nebo v zimě. Na jaře se zde také nevyskytuje takové mnoţství turistů jako v létě a určitě bude i pobyt v hotelu o to příjemnější. Také však bude zvýšený zájem domorodců o turisty, coţ by se ale dalo pokládat v určitých situacích za výhodu. Kaţdý pracovník v cestovním ruchu bude více neţ ochotný turistům poskytnout své sluţby tak, jak nejlépe bude umět. Velmi důleţitou částí v organizaci jakéhokoliv zájezdu je jeho dobrá propagace a reklama. Právě poznávací zájezdy do Tuniska jsou jen velmi zřídka propagovány. Nikde ve výlohách cestovních kanceláří není vidět nabídka s tímto typem zájezdu mezi mnohými last minute zájezdy do Tuniských destinací za velmi výhodné ceny. Dobrá reklama by mohla přispět k vyšší účasti turistů právě na tomto zájezdu a cestovní kancelář by se na ni v tomto případě měla zaměřit, pokud se rozhodně pořádat takový zájezd. 75

10 Seznam literatury 10.1 Tištěné publikace ARMSTRONGOVÁ, Karen. Islám. 2008. Slovart, 2008. 255 s. ISBN 978-80-7391155-3. BAHBOUH, Charif. Tunisko. Historie, kultura, geografie. 2010. Dar Ibn Rushd, 2010. 124 s. ISBN 978-80-8614-959-2. DANNHAUSER, Ingeborg. Tunisko. 2008. Germany: Nelles Verlag GmbH, 2008. 96 s. ISBN 978-3-86574-147-9. DELIUS, Peter. HATTSTEIN, Markus. Islám – umění a architektura. 2006. Slovart, 2006. 639 s. ISBN 80-7209-846-2. GIRGLE, Patrik. Tunisko. 2007. Praha: Libri, 2007. 147 s. ISBN 978-80-7277-313-8. INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch (základy). 2007. Praha: Oeconomica, 2007. 120 s. ISBN 978-80-245-1252- 5. KOLEKTIV AUTORŮ, Lonely Planet Svojtka. Středomoří, Jižní Evropa, Tunisko a Maroko. 2007. Svojtka, 2007. 936s. ISBN 80-7237-412-5. KOLEKTIV AUTORŮ, Lonely Planet. Tunisko. 2006. Svojtka, 2006. 344 s. ISBN 807352-682-4. LISOWSKI, Andrzej. LISOWSKI, Elzbieta. Tunisko – společník cestovatele. 2006. Ikar, 2006. 352 s. ISBN 80-249-0636-8. WILSON, Neil. Tunisko – kapesní průvodce Berlitz. 2008. Nakladatelství RO-TO-M, 2008. 135s. ISBN 80-86704-37-8.

10.2 Internetové zdroje [16] Business center [online]. 1998-2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://business.center.cz/ [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] Mapy Google [online]. 2012 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://maps.google.cz/ Marketingové průzkumy [online]. 2011-2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.marketingovepruzkumy.cz/ [3] Turisimo [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z:http://www.turisimo.cz/tunisko/mesta-a-mista/tabarka/ 76

[4] Wikipedia [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/A%C3%AFn_Draham [2] Wikipedia [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tunisko [1] Zákon č.159/1999 Sb. [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=fdceff95-6b92-4539-974f893e9760f65b

77

11 Přílohy 11.1 Dotazník Dotazník na výzkum k bakalářské práci na téma:

„Velký okruh Tuniskem – návrh poznávacího zájezdu“ Jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a chtěla bych Vás tímto požádat o vyplnění krátkého dotazníku, který poslouží pro marketingový výzkum k mé bakalářské práci.

1. Jak často jezdíte do zahraničí? Méně neţ 1x 1x-2x ročně 3x-4x ročně ročně

Více neţ 4x ročně

Téměř pravidelně

2. Jakým způsobem zpravidla organizujete své cesty? Organizace prostřednictvím Jiná moţnost Vlastní zajištění CK (uveďte)………………….

3. Upřednostňujete poznávací nebo pobytové zájezdy? Poznávací Pobytové Pobytový zájezd s fakultativními výlety

4. Byl/a jste už někdy v Tunisku nebo plánujete cestu tam? (V případě výběru možnosti „Ne“ už prosím nevyplňujte další otázky) Ano

Ne

5. Jaký byl váš důvod návštěvy Tuniska / proč tuto zemi plánujete navštívit? Letní dovolená Výhodná cena Zvědavost Zájem o tuto zemi

Doporučení známých

Jiný důvod (uveďte) ………………………….

78

6. Kterou část Tuniska byste nejraději navštívil /a? Východní pobřeţí (Sousse, Sever (Tabarka, Ain Monastir, Mahdia, Port El Draham, Bulla Regia, Kantaoui, Sbeitla, Chemtou, Dougga) Kairouan, El-Jem, Sfax) Jih (Zarziz, Gabes, Matmata, Medenine)

Východ a hlavní město Tunis (Tunis, Kartágo, Sidi Bou Saïd, Bizerte, Jezero Ichkeul, Utica) Ostrov Djerba

7. Pokud byste jel/a do Tuniska na poznávací zájezd, které památky by vás nejvíce zajímaly? Přírodní památky Kulturní památky Obojí

8. Jaký dopravní prostředek byste volil/a pro cestu do Tuniska? Autobus v kombinaci Auto v kombinaci Letadlo s trajektem s trajektem

9. Kterou charakteristiku byste zvolil/a pro Tunisko? Relativně levná exotická dovolená

Krásné písečné pláţe, vůně jasmínu, tabáku a kávy, romantika

Dotěrní domorodci a špína

Země islámského náboţenství

10. Z čeho byste měl/a při návštěvě Tuniska největší strach? Z komunikace s domorodci

Ze stravy a z případných zaţívacích potíţí

Z kriminality

Z neznámého prostředí

Z teroristických útoků

Z příliš horkého podnebí

11. Podpořil/a byste nákupem místních produktů turistický ruch v této zemi? Ano, nakupoval/a bych

Ne, nic bych nekoupil/a

79

12. Který z produktů byste si nejraději z Tuniska přivezl/a? Koření

Vodní dýmku

Olivový olej

Textil

Cigarety nebo alkohol

Jiné suvenýry (uveďte) ………………

13. Vaše pohlaví? Muţ

Ţena

14. K jaké věkové kategorii se řadíte? 15 – 25 25 – 35 35 – 45

15. Jaký je váš status? Student

45 – 55

55 a víc

Pracující

Nezaměstnaný

Na mateřské dovolené / v důchodu

Děkuji.

80

11.2 Fotografie

Obrázek 12: Sidi Bou Saïd, muzeum. Zdroj: Vlastní fotografie

Obrázek 13: Kartágo. Zdroj: Vlastní fotografie

81

Obrázek 14: Medína – Staré město. Zdroj: Vlastní fotografie

Obrázek 15: Tabarka - Pevnost Janovanů. Zdroj: Vacanceo.com, © 2004 – 2012 82

Obrázek 16:Dougga – amfiteátr. Zdroj: LookLex.com, ©2012

Obrázek 17: Kairouan – Velká mešita. Zdroj: Travel4all.org

83

Obrázek 18: Oáza Chebika. Zdroj: TripZone.cz, ©2088-2011 TripZone

Obrázek 19:Douz – orientální trh s kořením. Zdroj: Nachoua.com

84

Obrázek 20: Médenine. Zdroj: LookLex.com

Obrázek 21: Djerba – synagoga La Ghriba, interiér. Zdroj: Traveldiscount.cz, © 2010

85