VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Státní programy financování obnovitelných zdrojů energie

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Státní programy financování obnovitelných zdrojů energie bakalářská práce

Autor práce: Martina Šrámková Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček

Jihlava 2010

Anotace Cílem mé bakalářské práce je analýza moţností financování obnovitelných zdrojů energie se specifikací na státní programy. Předmětem analýzy je představení a vyhodnocení programu EFEKT a nového programu Zelená úsporám. V první části bakalářské práce se zaměřuji na jednotlivé obnovitelné zdroje energie, energetické politiky a moţnosti financování těchto zdrojů. V druhé části provedu analýzu programu EFEKT a programu Zelená úsporám. Hlavním přínosem mé práce je vyhodnocení stanoveného cíle ze Státní energetické koncepce.

Klíčová slova: obnovitelné zdroje energie, sluneční energie, větrná energie, vodní energie, geotermální energie, bioenergie, alternativní zdroje energie, Státní energetická koncepce, Klimaticko-energetický balíček, Bílá kniha EU, financování OZE, program EFEKT, Zelená úsporám.

Annotation The aim of my bachelor thesis is analysis the possible funding of renewable energy resources with specifications for state programs. The subject of analysis is presentation and evaluation of program EFFECT and the new program Zelená úsporám. In the first part of the bachelor thesis focuses on the various renewable energy sources, energy policy and financing options this resources. The second part will analyze the program EFFECT and program Zelená úsporám. The main benefits of my work are evaluation of established goal from the State Energy Conception.

Keywords: renewable energy sources, solar energy, wind energy, hydropower, geothermal energy, bioenergy, alternative energy sources, the State Energy Conception, Climate-energy package, White Paper EU, financing RES, program EFFECT, Zelená úsporám.

Dovoluji si touto cestou poděkovat Ing. Petru Jiříčkovi za vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování bakalářské práce. Děkuji rovněţ svým blízkým za podporu, kterou mi při psaní této práce poskytli.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 12. 2009 ..................................................... Podpis

Obsah 1

2

ÚVOD ...................................................................................................................................... 8 1.1

CÍL PRÁCE ................................................................................................................................ 9

1.2

METODY.................................................................................................................................. 9

TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................................10 2.1

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE .................................................................................................. 10

2.1.1

Sluneční energie ................................................................................................................. 11

2.1.2

Větrná energie .................................................................................................................... 12

2.1.3

Vodní energie ..................................................................................................................... 13

2.1.4

Geotermální energie ........................................................................................................... 14

2.1.5

Bioenergie........................................................................................................................... 15

2.1.6

Alternativní zdroje energie ................................................................................................. 15

2.2

ENERGETICKÉ POLITIKY.............................................................................................................. 17

2.2.1

Státní energetická koncepce ............................................................................................... 17

2.2.2

Klimaticko-energetický balíček EU...................................................................................... 20

2.2.3

Bílá kniha EU (White Paper) ............................................................................................... 22

2.3

CENOVÉ ROZHODNUTÍ ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU ......................................................... 25

2.3.1

Pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie.................................................... 25

2.3.2

Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným

výkonem výrobny elektřiny do 1 MWe ............................................................................................. 29 2.3.3

Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným

výkonem výrobny od 1 MWe do 5 MWe ........................................................................................... 30 2.3.4

Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným

výkonem výrobny elektřiny nad 5 MWe ........................................................................................... 30 2.3.5

Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla využíváním OZE nebo

spalováním degazačního plynu......................................................................................................... 31

3

2.3.6

Pro elektřinu vyrobenou využíváním druhotných energetických zdrojů ............................. 31

2.4

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ.......................................................................................................... 32

2.4.1

Financování ze státního rozpočtu ....................................................................................... 32

2.4.2

Financování z bankovních zdrojů ........................................................................................ 33

2.4.3

Financování ze strukturálních fondů Evropské unie ........................................................... 35

2.4.4

Financování z rozpočtu Evropské unie ................................................................................ 35

PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................................37

4

3.1

PROGRAM EFEKT – ČÁST A ...................................................................................................... 37

3.1.1

Zhodnocení Programu EFEKT za roky 1999 až 2008 ........................................................... 37

3.1.2

Rekapitulace podílu výroby elektřiny v letech 2005 až 2008 .............................................. 42

3.1.3

Výroba elektřiny z OZE a jejich meziroční změny ................................................................ 46

3.1.4

Vyhodnocení cíle ze Státní energetické koncepce .............................................................. 49

3.1.5

Varianty vývoje podílu výroby elektřiny z OZE .................................................................... 50

3.2

PROGRAM EFEKT – ČÁST B ...................................................................................................... 54

3.2.1

Shrnutí Programu EFEKT – část B ....................................................................................... 54

3.3

ZELENÁ ÚSPORÁM ................................................................................................................... 58

3.3.1

Základní informace ............................................................................................................. 58

3.3.2

Získávání finančních prostředků ......................................................................................... 58

3.3.3

Rekapitulace ....................................................................................................................... 59

3.3.4

Oblasti programu Zelená úsporám od dubna 2009 ............................................................ 60

3.3.5

Žadatelé o dotaci ................................................................................................................ 61

3.3.6

Některé podmínky .............................................................................................................. 61

3.3.7

Změny v programu ............................................................................................................. 61

3.3.8

Co přinese program Zelená úsporám ................................................................................. 62

3.4

SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI ......................................................................................................... 63

ZÁVĚR .....................................................................................................................................65

SEZNAM ZDROJŮ ...........................................................................................................................66 SEZNAM TABULEK .........................................................................................................................70 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................70 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................71 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................................................71

1 Úvod Zvolené téma mě zaujalo, neboť je velmi aktuální. V poslední době se pomalu, ale jistě vyčerpávají neobnovitelné zdroje energie a je nutné tyto zdroje nahradit zdroji obnovitelnými. Výhodou obnovitelných zdrojů je jejich nevyčerpatelnost a zabezpečení energetické potřeby lidstva i v dalších stoletích. Nejsou zdrojem skleníkových plynů a neprodukují odpady. Přispívají k energetické nezávislosti státu a regionu. Vyuţívání obnovitelných zdrojů energie vytváří především na venkově nové pracovní příleţitosti a přispívá ke sniţování nezaměstnanosti. Práce je rozdělena na dvě hlavní části – na teoretickou a praktickou část. V teoretické části této práce bude hlavním cílem seznámení s jednotlivými druhy obnovitelných zdrojů energie, energetickými politikami, cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu a moţnostmi financování obnovitelných zdrojů energie. K této práci jsou přiloţeny celkem 4 přílohy. Příloha č. 1 se týká větrné energie a obsahuje Beaufortovu stupnici síly větru. Příloha č. 2 se týká programu EFEKT – část A a představuje aktivity, které jsou vyhlášeny pro rok 2009. Příloha č. 3 se týká také programu EFEKT – části A, konkrétně zde uvádím ukázku ţádosti o podporu programu EFEKT pro rok 2009. Příloha č. 4 se týká programu Zelená úsporám, uvádím ukázku ţádosti o podporu z tohoto programu. V praktické části bude hlavním cílem zjištění plnění indikativního cíle, který si Česká republika stanovila ve Státní energetické koncepci. Praktická část bakalářské práce se skládá z představení a vyhodnocení programu EFEKT částí A a B a programu ZELENÁ ÚSPORÁM. V první kapitole této části se zabývám programem EFEKT část A. Je zde zpracováno zhodnocení tohoto programu od roku 2000 včetně počtů nainstalovaných zařízení pro vyuţívání obnovitelné energie. Následuje analýza cílů ze Státní energetické koncepce od roku 2005. Praktická část této práce končí uvedením několika moţností pravděpodobného vývoje energetického hospodářství v našem státě a vyhodnocení plnění či neplnění stanovených cílů ze Státní energetické koncepce. V druhé kapitole praktické části informativně popisuji program EFEKT část B. Praktickou část uzavírá kapitola zabývající se programem ZELENÁ ÚSPORÁM, který je určen domácnostem a je velmi aktuální.

8

Na závěr bude zhodnocení všech tří programů a u programu EFFEKT část A bude navíc analýza podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny, která bude obsahovat informace o splnění či nesplnění stanoveného cíle a návrh moţných řešení.

1.1 Cíl práce Cílem práce bude analýza moţností financování obnovitelných zdrojů energie se specifikací na státní programy, orientované do této sféry. Předmětem analýzy bude zejména představení a vyhodnocení programu EFEKT a nového programu Zelená úsporám, zaměřeného na podporu OZE v oblasti domácností.

1.2 Metody V této práci je pouţito několik metod. Všechny tyto metody se vyskytují v praktické části. V celé praktické části je pouţita metoda popisu a vysvětlení problematiky, oblastí programů apod. V první kapitole této části je uţita i metoda analýzy problému a dedukce.

9

2 Teoretická část Před mnoha miliony lety se na Zemi začaly vytvářet různé zdroje energie, zvané – neobnovitelné zdroje energie. Také jsou známé pod názvem fosilní paliva. Patří mezi ně například černé uhlí, hnědé uhlí, ropa a zemní plyn. Kaţdá tato surovina se vytvářela jinak dlouhou dobu a v různých kombinacích byla nacházena. Na počátku civilizace lidé neměli zdání o existenci fosilních paliv. Postupem času se civilizace začala rozrůstat a technicky zdokonalovat a tím rostly i její energetické nároky, které bylo potřeba zajišťovat. Proto se začala zkoumat a těţit fosilní paliva. Lidé začali těţit bez ohledu na to, jak dlouho jim tato paliva mohou vydrţet. V dnešní době, kdy stále rostou energetické nároky společnosti, víme, ţe fosilní paliva docházejí. Nikdo nedokáţe s přesností odhadnout, za kolik let budou zdroje vyčerpány. Jsme nyní v situaci, kdy jsme nuceni přemýšlet o jiných alternativách, které budeme vyuţívat, aţ zásoby fosilních paliv zmizí. Moţnou náhradní alternativou jsou zdroje obnovitelné, které jsou zpracovány v teoretické části této práce.

2.1 Obnovitelné zdroje energie Podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů jsou obnovitelné zdroje energie definovány jako obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiţ jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu. Obnovitelné zdroje energie lidé pouţívali jiţ od začátku svého vývoje, protoţe jiné zdroje energie nebyly k dispozici. Obnovitelné zdroje energie mají velký potenciál pro budoucnost. Vytvářejí nová pracovní místa, která mají vliv na sniţování nezaměstnanosti. Počáteční investice do zařízení na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie jsou poměrně vysoké, ale jejich provoz uţ není tak finančně náročný. V současné době, kdy pomalu ale jistě docházejí neobnovitelné zdroje energie (fosilní paliva), musíme přemýšlet o jiných zdrojích energie pro uspokojení našich energetických nároků. Energie, která by se sama od sebe na Zemi obnovovala, by byla ta pravá a pravděpodobně by dokázala nahradit docházející zdroje.

10

Hlavním důvodem pořízení takovýchto zdrojů energie je jejich minimální ba v některých

případech

dokonce

ţádný

negativní

vliv

na

ţivotní

prostředí

prostřednictvím skleníkových plynů. Skleníkové plyny se uvolňují při spalování fosilních paliv a tomu bychom se měli snaţit vyhnout, protoţe nepříznivě působí na ţivotní prostředí naší planety. Obnovitelné zdroje energie také mohou přispívat k energetické nezávislosti na fosilních palivech, protoţe OZE jsou výhradně „tuzemské“ zdroje energie, tudíţ takové zdroje, které nemusíme dováţet. Ţádné technologie, které dokáţí vyuţívat obnovitelné zdroje energie, ať uţ to jsou zařízení k vyuţívání sluneční, vodní, větrné energie nebo bioenergie, nejsou důleţitější neţ ty ostatní. I přesto, ţe největší potenciál má v České republice bioenergie (dřevo, sláma, tvarované a upravené biopalivo – krikety, pelety) a energie z vody nemůţeme opomíjet ostatní zdroje energie. Kaţdé zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ať uţ přispívá malým či velkým podílem, má svůj důleţitý a současně společný úkol. Úkolem všech zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů je vyrábět a dodávat naší společnosti tolik důleţitou elektrickou a tepelnou energii, která uspokojí naše potřeby. Obnovitelným zdrojům energie se připisuje velký význam, neboť mají velký potenciál pro budoucnost a postupem času budou pravděpodobně schopny nahradit dosavadní energetické zdroje. Mohly bychom k této skupině zdrojů energie zařadit také alternativní zdroje. Alternativní zdroj energie lze povaţovat za zdroj energie, který dokáţe vyuţívat obnovitelné ale i neobnovitelné zdroje energie. Do alternativních zdrojů energie lze zařadit například kogenerační technologie vyuţívající kombinaci zemního plynu a bioplynu.

2.1.1 Sluneční energie Slunce je hvězda, která se nachází uprostřed naší sluneční soustavy. Je to obrovský zdroj energie, který nám dodává potřebné světlo a teplo. Sluneční záření, které dopadá na zemský povrch má asi 1000x větší energii, neţ jakou vyrobí všechny světové elektrárny za rok. Sluneční energie vzniká termonukleární reakcí ve středu Slunce, kde se vodík mění na hélium a uvolňuje se velké mnoţství energie. Vyuţití sluneční energie můţe být přímé a nepřímé. Přímé vyuţití sluneční energie je zaloţeno na zařízení, které přeměňuje sluneční energii na energii elektrickou a vyuţívá fotovoltaického jevu. Fotovoltaické (solární) články jsou v současné době 11

tvořeny z monokrystalu křemíku a jejich současná podoba vznikla v Bellových laboratořích v roce 1954. Do této kategorie můţeme zařadit také sluneční neboli solární kolektory.

Tyto

kolektory

mohou

být

teplovzdušné,

kapalinové,

kolektory

s Freneslovými čočkami či vakuové kolektory. Vzhledem k našim klimatickým podmínkám se solární kolektory vyuţívají zejména k ohřevu teplé vody. (Aitken 2003). První solární elektrárna v České republice se nachází v areálu jaderné elektrárny Dukovany, která je tvořena z 200 fotovoltaických panelů. Do kategorie nepřímého vyuţití sluneční energie patří bioenergie, vodní energie, větrná energie a geotermální energie. K výhodám sluneční energie patří zejména nevyčerpatelnost této energie, ekologická nezávadnost, dále také pomoc při sniţování energetické závislosti na fosilních palivech. Chod zařízení k výrobě elektrické energie vyţaduje minimální údrţbu a obsluhu, nevydává hluk a ani neprodukuje škodlivé emise či znečišťující plyny. Hlavní nevýhodou je nákladnost, protoţe počáteční investice v této oblasti jsou zatím poměrně vysoké. Nevýhodou můţe být také údrţba pozemků zastavěné sluneční elektrárnou nebo například doba a intenzita slunečního záření. Na našem území v průběhu roku intenzita slunečního záření kolísá, a proto lze pouţít sluneční energii pouze jako doplňkový zdroj energie. (Kos 2009).

2.1.2 Větrná energie Vítr je proudění vzduchu, které vzniká tlakovými rozdíly mezi různě zahřátými oblastmi vzduchu v zemské atmosféře. První větrný mlýn na území Čech, Moravy a Slezska byl postaven jiţ v roce 1277 a to v zahradách Strahovského kláštera v Praze. Větrná energie je vyuţívána v mnoha zemích, zejména. V ČR nemá větrná energie příliš velké vyuţití, protoţe u nás je málo míst s průměrnou roční rychlostí větru přes 5 m/s, coţ je hranice pro rentabilitu větrné elektrárny. I přesto existují výkonné technologie i pro takováto místa ve vnitrozemských podmínkách. Jedná se zejména o 100 aţ 120 metrů vysoké betonové nebo ocelové sloupy, na kterých jsou upevněny rotory se dvěma aţ třemi listy. Většina takovýchto zařízení pracuje při větru v rozmezí 21 aţ 97 km/h, to znamená mezi silou 3 a 9 Beaufortovy stupnice síly větru. Při rychlosti větru nad stupeň 10 Beaufortovy stupnice se zařízení samo vypne, protoţe na bouřlivé počasí není stavěno. V příloze č. 1 je uvedena Beaufortova stupnice síly větru. 12

Negativním vlivem můţe být hluk, jehoţ zdrojem je strojovna elektrárny. Ovšem hladina hluku 500 metrů od stroje se pohybuje kolem 35 aţ 40dB, coţ je hladina hluku v obývacím pokoji. Podle českých zákonů jsou povolené hladiny hluku v místě nejbliţší budovy 50 dB přes den a 40 dB v noci. Tyto limity splňují všechny větrné elektrárny. Nevýhodou je finančně náročná investice, ale naopak výhodou je automatizovaná obsluha, minimální údrţba, neprodukce odpadů a škodlivých látek. (Alternativní zdroje energie - Větrné elektrárny).

2.1.3 Vodní energie Energii z vody vyuţívá člověk jiţ mnoho let. V České republice nejsou příliš vhodné podmínky pro vybudování velkých vodních děl. Většina našich řek nemá potřebný spád a ani potřebné mnoţství vody. Vodní energie je tedy uplatňována pouze jako doplňkový zdroj primární energie - JE Dukovany, JE Temelín. Vodní energie zaujímá druhé místo jako nejvýznamnější zdroj energie získané z obnovitelných zdrojů v České republice. Mnoho vodních elektráren je provozována skupinou ČEZ, coţ je největší výrobce elektřiny u nás. Vodní elektrárny skupiny ČEZ můţeme rozdělit na akumulační a průtokové elektrárny, kam můţeme zařadit například vodní elektrárnu Lipno I, Orlík, Kamýk či Slapy. Dále na malé vodní elektrárny (instalovaný výkon do 10 MWe), mezi které patří Lipno II, Mohelno, Dlouhé Stráně II nebo Čeňkova Pila, coţ je nejstarší elektrárna tohoto druhu. Dalším typem vodní elektrárny je například elektrárna přečerpávací, kam patří Dalešice nebo Dlouhé Stráně I. Kromě vodních elektráren Dalešice, Mohelno a Dlouhé Stráně, jsou všechny ostatní na toku řeky Vltavy, kde tvoří vltavský kaskádový systém. Princip přečerpávací elektrárny je takový, ţe máme dvě vodní nádrţe v rozdílných výškách, které jsou spojeny tlakovým potrubím. V dolní části tlakového potrubí je umístěna turbína s elektrickým generátorem a ten vyrábí elektřinu. (Alternativní zdroje energie – Vodní elektrárny).

Nejstarší vodní elektrárnou je elektrárna v Písku, která byla postavena v roce 1888. Vodní elektrárny mají hlavně ekologický význam, neprodukují ţádné odpady, neznečišťují krajinu, povrchové, podzemní vody a ani ovzduší, jsou vysoce bezpečné na rozdíl od klasických elektráren a navíc potřebné palivo se neustále obnovuje a je zdarma. Vodní elektrárna má i své nevýhody, mezi které patří stejně jako u všech obnovitelných zdrojů energií, nákladnost. (ČEZ, a. s. 2009 – Vyuţívání vodní energie v ČR).

13

Přílivová elektrárna Přílivová elektrárna je elektrárna, která vyuţívá působení slapových sil Měsíce a Slunce a tím dochází na Zemi k poklesu a vzestupu hladiny moří a oceánů. Nejstarší přílivová elektrárna byla postavena v roce 1913 v Anglii v hrabství Cheshire pod názvem Dee Hydro Station. Nevýhodou je zejména jejich výstavba, protoţe jsou často hodně vzdáleny od míst spotřeby produkované elektrické energie. Některé elektrárny jsou stabilně spojeny se dnem či pobřeţím a některé jsou ukotveny na hlubší vodě a volně se pohybují na vlnách. Energie z přílivu a odlivu jsou nadějným energetickým zdrojem budoucnosti. (Alternativní zdroje energie – Energie přílivu a příboje oceánů).

2.1.4 Geotermální energie Geotermální energie je nejstarší vyuţívaná energie na naší planetě, o které v současné době víme jen málo. Myšlenka vyuţití není nová, ale nikdo zatím neví kolik je této energie ukryto pod povrchem Země. Je to energie z nitra Země, která se projevuje prostřednictvím gejzírů, zřídel, horkých pramenů vody nebo parních výronů. (Balák 1989).

Geotermální elektrárny se staví na vulkanicky-aktivních oblastech, ke kterým není vţdy snadný přístup, ale v případě, ţe se tato energie stane dostupnou, stane se také významných energetických zdrojem dané země. Tato elektrárna funguje na principu vpumpování vody do vrtů nebo mezi vřelé ţulové horniny a tím vzniká pára, která pohybuje generátory a ty vyrábí elektřinu. Geotermální energie se vyuţívá na Novém Zélandu, v Mexiku nebo například na Filipínách a nejvíce na Islandu. Islandské horké gejzíry jiţ přes 100 let vytápí domy hlavního města. V České republice tato energie lze vyuţívat například na svazích Doupovských hor, na Děčínsku, v Litoměřicích nebo Chomutově. (ČEZ, a. s. 2009 – Geotermální energie). Geotermální energie můţe slouţit jako hlavní zdroj energie v minimálně 58 zemích, z toho 39 zemí by touto energií mohlo být plně zásobováno. První elektrárna vyuţívající geotermální energii byla zprovozněna v roce 1904 u města Larderello v severní Itálii, kde ze země unikala pára, která měla aţ 260 ˚C. (Aitken 2003). Hlavní výhodou tohoto druhu elektráren je skutečnost, ţe nepotřebují ţádné palivo ke svému provozu. Další výhodou je její bezobsluţný provoz a velmi malý vliv na ţivotní prostředí. Jediná emise, která se dostane do ovzduší, je vodní pára, která

14

nepodporuje tvorbu skleníkového efektu. Tato varianta se jeví jako ekologicky výhodná.

2.1.5 Bioenergie Bioenergie je označována také jako biomasa, coţ je hmota organického původu, která je vhodná k získávání energie. Bioenergie má velký potenciál pro budoucnost díky velkému mnoţství nevyuţitých zemědělských ploch a v současné době je nejvíce vyuţívaným obnovitelným zdrojem u nás. Při spalování biomasy je téměř nulová produkce odpadu a emise z tohoto spalování jsou výrazně niţší neţ ze spalování fosilních paliv. Vyuţíváme biomasu odpadní:  odpady ze zemědělství (zemědělská prvovýroba, údrţba krajiny) – kukuřičná sláma, obilná sláma, seno, zbytky křovin, odpad ze sadů a vinic,  odpady z lesnictví – pozůstatky z těţby – pařezy, kořeny, kůra, větve,  odpad z průmyslu – spalitelné odpady (odřezky, piliny, hobliny, kůra), odpady z cukrovarů, lihovarů, jatek, mlékáren či konzerváren,  odpady z ţivočišné výroby – hnůj, kejda, zbytky krmiv,  odpady komunální – kaly, organický tuhý komunální odpad. Dále pouţíváme biomasu z rostlin pěstovaných pro energetické účely, například: vrby, topoly, řepka olejná, slunečnice atd. (EKOBIOENERGO). Do bioenergie patří i biopaliva - brikety, pelety a granule, dále bionafta, bioetanol, bioplyn, skládkový plyn, kalový či důlní plyn. Bioplyn z bioplynových stanic, ČOV a některých skládek odpadu je pouţíván v nejčastějším případě k výrobě tepla, elektřiny a chladu technologií kogenerace a trigenerace. Dále je bioplyn pouţíván k pohonu automobilů, autobusů, zemědělských technik a vlaků. (Balák 1989).

2.1.6 Alternativní zdroje energie Mezi alternativní zdroje energie můţeme zařadit například kogenerace, coţ představuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Kogenerační jednotky dokáţí vyuţívat obnovitelné (bioplyn) i neobnovitelné zdroje energie (zemní plyn) a proto jsou zařazovány mezi obnovitelné zdroje energie. Na rozdíl od klasických elektráren, které při výrobě elektrické energii vypouští přebytečné teplo bez uţitku do prostoru, kogenerační jednotky toto teplo vyuţívají například k vytápění budovy. Kogenerační jednotky ušetří zhruba 40 % paliva, které je zapotřebí k výrobě elektrické 15

energie, tímto uţivatel za stejné mnoţství paliva zaplatí zhruba jen 60 % finančních prostředků. Kogenerační způsob získávání energie šetří palivo, finanční prostředky, ale i ţivotní prostředí. Účinnost kogeneračních jednotek se pohybuje v rozmezí 80 aţ 90 %. (TEDOM s. r. o. – Princip kogenerace).

Kogenerační jednotky, které jsou zde popsány, jsou konkrétně od společnosti TEDOM s. r. o., coţ je jeden z největších výrobců tzv. zelené elektřiny a to díky výrobě elektřiny na skládkách TKO ze skládkového plynu. Tato společnost vyuţívá ke spalování v kogeneračních jednotkách zemní plyn, bioplyn, ale také skládkový, čistírenský nebo nově důlní plyn. (TEDOM s. r. o. – Kdo jsme). Další technologie, kterou můţeme zařadit do alternativních zdrojů energie je trigenerace. Trigenerace podobně jako kogenerace je účinný způsob vyuţívání energie. Stejně jako u kogenerace se jedná o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, ale zde lze vyrábět navíc i chlad. Dalo by se říci, ţe trigenerace je kombinace kogenerační jednotky a absorpční chladící jednotky. Vyrobený chlad můţe být pouţit tam, kde je zapotřebí klimatizace, například v bankách, hotelech, nemocnicích či sportovních halách. (TEDOM s. r. o. - Trigenerace).

16

2.2 Energetické politiky 2.2.1 Státní energetická koncepce Státní energetická koncepce byla schválena 10. března 2004 vládou České republiky. Tato koncepce je zaloţena na cílech, které si členské státy Evropské unie stanovily v závislosti na poţadavcích EU a na svých moţnostech dosáhnutí těchto cílů. Je zpracována v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a uvádí státní priority a cíle, kterých chce ČR dosáhnout ve výhledu do roku 2030. Energetická politika České republiky musí být formulována s ohledem na cíle Evropské unie, ale i na vývoj energetické oblasti u nás a v sousedních zemích. Tento strategický dokument by měl respektovat ekologická, energetická, sociální a ekonomická kritéria. Podle zákona č. 406/2000 Sb. by se měla Státní energetická koncepce 1x za dva roky vyhodnocovat a případně upravovat, navrhovat změny tohoto dokumentu a informovat vládu ČR, coţ má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento strategický dokument je rozdělen na vize, cíle a nástroje, kterými můţeme těchto cílů dosáhnout. Poslání energetiky Posláním energetiky je zajištění bezpečné a spolehlivých dodávek energií šetrných k ŢP, vzhledem k obyvatelstvu a ekonomice České republiky. Současně zabezpečit nepřerušenost energetických dodávek v krizových situacích na dobu nezbytně nutnou pro fungování nejdůleţitějších sloţek státu, zajištění šancí obyvatel na přeţití v těchto situacích a následnou obnovu standardních funkcí. Potřeba zvýšení bezpečnosti energetických dodávek se projevila v lednu roku 2009, kdy ruská plynárenská společnost Gazprom na dva týdny zastavila dodávky zemního plynu do 18 evropských zemí včetně České republiky, kvůli sporům s Ukrajinou. Tyto spory se nakonec urovnaly, ale další rizika spojená s bezpečností dodávek se nedají do budoucna vyloučit. (MPO – Aktualizace SEK ČR 2006).

17

Vize = priority, které jsou definovány v SEK a které mají být splněny v této podobě:  Maximální nezávislost, kam patří nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí a nezávislosti na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů.  Maximální bezpečnost – bezpečnost všech zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti a spolehlivost dodávek všech druhů energie.  Maximální udrţitelný rozvoj – ochrana ţivotního prostředí. Cíle Definovány jsou celkem čtyři cíle Státní energetické koncepce a kaţdý obsahuje ještě dalších několik podcílů. 1. Maximalizace energetické efektivnosti  Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu energetické náročnosti tvorby HDP v intervalu mezi 3 aţ 3,5 %.  Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu elektroenergetické náročnosti tvorby HDP v intervalu mezi 1,4 aţ 2,4 %. 2. Zajištění vhodného poměru spotřeby prvotních energetických zdrojů  Do roku 2030 by měla struktura primárních energetických zdrojů vypadat takto: tuhá paliva (31 aţ 33 %), plynná paliva (19 aţ 20 %), kapalná paliva (12 aţ 13 %), jaderné palivo (23 aţ 24 %) a obnovitelné zdroje (12 aţ 13 %).  Dovozní energetická závislost by neměla překročit v roce 2010 45 %, v roce 2020 55 % a v roce 2030 65 %.  Vytvořit a udrţovat minimální zásoby ropy a ropných produktů. Do roku 2005 by struktura primárních energetických zdrojů měla obsahovat 5 aţ 6 % obnovitelných zdrojů. Dále bychom neměli překročit 43 % dovozní energetické závislosti a zásoba ropy a ropných produktů by měla být ve výši 90 denní spotřeby. (MPO – Aktualizace SEK ČR 2006).

3. Zajištění maximální šetrnosti vůči životnímu prostředí  V roce 2010 bychom neměli překročit emisní stropy EU – SO2 265 000 tun, NOx 286 000 tun, VOC ve výši 220 000 tun.  Splnění závazků z Kjótského protokolu.  Vytvářet podmínky pro zajištění 8% podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010. 18

 Vytvářet podmínky pro zvýšení podílu OZE v tuzemské spotřebě energie ve výši 11 aţ 13 % v roce 2030.  Vytvářet podmínky pro vyšší vyuţití druhotných zdrojů energie a pro zvýšení podílu alternativních paliv v dopravě.  Vyuţít obchodu s emisemi skleníkových plynů k zajištění cílů SEK. 4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství  Trvale přizpůsobovat transformační opatření modelu, uplatňovaném v rámci EU. Další částí Státní energetické koncepce jsou různé druhy scénářů, tzn. pravděpodobné vývoje energetického hospodářství. Kaţdý scénář předpokládá trochu jiný rozvoj této oblasti v ČR. Vzhledem k cíli této práce je ze všech scénářů uvedených v SEK nejzajímavější zelený scénář, protoţe je zaměřen na vyšší význam domácích zdrojů paliv - uvolnění limitů těţby hnědého uhlí, zesílení podpory obnovitelných zdrojů energie a rozvoj jaderné energetiky (výstavba nových nebo dostavba starých jaderných elektráren). Pravděpodobná výše spotřeby obnovitelných zdrojů a podíl OZE na spotřebě elektřiny podle zeleného scénáře jsou uvedeny v následujících dvou tabulkách. Tabulka 1 Výše spotřeby obnovitelných zdrojů energie Rok 2000 2005 2010 2015 PJ 44 94 126 138 Zdroj: MPO – Aktualizace SEK ČR 2006, str. 37; úprava autora

2020 171

2025 214

2030 224

Tabulka 2 Podíl OZE na spotřebě elektřiny Rok 2000 2005 2010 % brutto spotřeby elektřiny 2,7 6,2 7,7 Zdroj: MPO – Aktualizace SEK ČR 2006, str. 43; úprava autora

2015 7,5

2020 8,1

2025 9,6

2030 10,3

V říjnu 2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu Aktualizaci Státní energetické koncepce České republiky. Aktualizovaná SEK obsahuje podrobnou strategii do roku 2030 a strategickou vizi mezi roky 2030 a 2050. Cíl týkající se podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě by měl v roce 2020 být minimálně 13 %, do roku 2030 17 % a pravděpodobně aţ 23% do roku 2050. Tato aktualizovaná koncepce je zatím pouze návrhem, není tedy ještě schválena, a proto jsem jí nezmiňovala. Všechny údaje, které jsem zde uvedla mimo údajů v tomto odstavci, jsou ze staré Státní energetické koncepce.

19

2.2.2 Klimaticko-energetický balíček EU Dne 17. prosince 2008 Evropský parlament podpořil klimaticko-energetický balíček, který má zaručit dosaţení v roce 2020 tří cílů:  Sníţení emisí skleníkových plynů o 20 %.  Posílení energetické účinnosti o 20 %.  Dosaţení 20% podílu obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie Členské státy EU by měly podporovat a vyuţívat obnovitelných zdrojů energie ve třech oblastech: elektřina, topení a chlazení a doprava a tím dosáhnout 20% podílu těchto zdrojů v Evropské unii v roce 2020. V odvětví dopravy by měly obnovitelné zdroje energie do roku 2020 činit alespoň 10 % celkové spotřeby. Kaţdý stát má jiné procento zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Například Česká republika má za cíl, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů z 6,1 % v roce 2005 na 13 % v roce 2020. Největší podíl by mělo zajistit Švédsko (49 %), které jiţ v roce 2005 mělo tento podíl 39,8 %. Naopak nejmenší podíl (10 %) si dohodla Malta, která v roce 2005 neměla ţádny (0 %). Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Nejatraktivnějším tématem se stalo obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, které od roku 2005 do roku 2012 dostávají podniky v energetickém a průmyslovém odvětví, které produkují 40 % emisí všech skleníkových plynů a téměř polovinu evropských emisí oxidu uhličitého, zdarma. Od roku 2013 by se měly tyto povolenky nakupovat v aukcích. Celkové mnoţství povolenek se bude postupně sniţovat, aby docházelo k omezování emisí skleníkových plynů. (Petrţílek 2008). Sniţování emisí skleníkových plynů mimo emisní povolenky Kromě oblastí ve kterých je moţno vyuţít obchodu s povolenkami, se budou tyto emise sniţovat v silniční dopravě, vodní dopravě, budovách, sluţbách, zemědělství nebo v malých průmyslových podnicích. Tato oblast můţe za 60 % emisí skleníkových plynů v EU. Do roku 2020 by měly státy společně dosáhnout 10% sníţení emisí oproti úrovni v roce 2005. Česká republika můţe emise v této oblasti naopak zvýšit o 9 %,

20

Bulharsko dokonce o 20 %, ale například Dánsko nebo Irsko musí tyto emise o 20 % sníţit. Zachycování a skladování CO2 Technologie, která umoţňuje zachycování a geologické skladování oxidu uhličitého, je rovněţ zařazena do klimaticko-energetického balíčku Evropské unie. Podle předběţných odhadů, za předpokladu podpory vlády a soukromého sektoru a prokázání bezpečnosti technologie pro ukládání CO2 pod zem by do roku 2020 mohlo být uloţeno 7 000 000 tun CO2 a do roku 2030 aţ 160 000 000 tun tohoto plynu. Emise CO2 z automobilů Pojednává o maximálních emisích CO2 pro nové osobní automobily zaregistrované v EU. Průměrné emise CO2 u nových automobilů by měly být do roku 2012 sníţeny na 120g CO2/km a v roce 2020 na 95g CO2/km, přičemţ současná hladina emisí dosahuje 160g CO2/km. (Evropský parlament 2008). Návrh směrnice Nová směrnice ukládá dodavatelům paliv povinnost sníţit emise skleníkových plynů z těţby, distribuce a dopravy, zpracování a spalování pohonných látek, například fosilních paliv, biopaliv, elektřiny a vodíku, do roku 2020 o 6 %. (Stejskal 2009).

21

2.2.3 Bílá kniha EU (White Paper) Bílá kniha ISES: Přechod k obnovitelným zdrojům energie budoucnosti byla napsána v roce 2003 Donaldem W. Aitkenem. Celá tato kapitola vychází z Bílé knihy ISES dostupné na internetu. Tato kniha definuje tři základní cíle, na které se v příštích letech má energetická politika EU zaměřit:  Posilování konkurenčního prostředí v oblasti výroby elektrické energie.  Zvyšování bezpečnosti elektrické energie.  Ochrana ţivotního prostředí. Dále se zaměřuje na sniţování energetické závislosti EU na dovozu energie či energetických zdrojů především vyuţíváním svých vlastních zdrojů energie. Přechod na obnovitelné zdroje energie by se měl stát jedním z hlavních bodů národních i mezinárodních politických programů. Jak je patrné ze státní politiky a politiky Evropské unie, obnovitelné zdroje energie by měly mít v roce 2020 20% podíl na světové produkci elektrické energie a o 30 let později by tento podíl mohl pravděpodobně být aţ 50 %. Bílá kniha klade důraz na vyspělost technologií OZE a připravenost trhu k začlenění OZE do příslušných oblastí, ale také na podporu výzkumu a vývoje těchto zdrojů energie. Cílem Bílé knihy je poskytnout vládám důvěru k přijmutí politiky, která zahájí přechod na OZE. Bílá kniha EU postupně popisuje jednotlivé druhy OZE a jejich moţnosti. Sluneční energie Nejúčinnější a nejlevnější forma přímého vyuţití sluneční energie je navrţení a konstrukce budov umoţňující slunečnímu světlu pronikat a ohřívat je. Problematika energetické náročnosti budov představuje nejpřístupnější a nejméně nákladné řešení ke sníţení spotřeby energie. Tyto úspory můţeme vyuţít k podpoře vzdělávání a péči o zdraví. Denní světlo podporuje produktivitu kancelářských pracovníků nebo školáků. Dále je moţno energii ze slunečního záření vyuţívat k vyhřívání bazénů, ohřevu teplé vody, produkci velmi horké vody či páry pro průmyslové účely nebo přímému pohonu tepelných strojů, produkci elektrické energie fotovoltaickými panely prostřednictvím fotovoltaického jevu. Sluneční záření můţe být také pouţito k odsolování mořské vody nebo k čištění znečištěných vod, coţ by vyřešilo lokální problémy s nedostatkem čisté pitné vody. Je mnoho způsobů jak vyuţít energii ze slunečního záření a proto je 22

sluneční energie svou různorodostí tak přitaţlivá. Důleţitá je také moţnost uchování této energie prostřednictvím akumulátorů v době, kdy slunce nesvítí (v noci). V roce 2050 se předpokládá 50% podíl energie z OZE vč. sluneční energie na pokrytí celosvětové spotřeby energie. Solární kolektory Solární kolektory se v současné době nejvíce vyuţívají k ohřevu teplé vody. Největšího podílu plochy instalovaných solárních kolektorů vůči počtu obyvatel dosahuje Kypr, kde 92 % všech domů je vybaveno solárními kolektory. Do roku 2010 si dala EU za cíl instalovat 100 000 000 m2 solárních kolektorů v Belgii, Řecku, Rakousku, Německu, Itálii nebo Španělsku, coţ vyţaduje meziroční růst 35 % oproti roku 2000. Solární tepelná energie Je-li energie slunečního záření soustředěna do jednoho místa například parabolickými zrcadly či energetickou věţí s absorbérem, pak se jedná o výrobu tepelné energie ze slunečního záření. Tento zdroj energie představuje potenciál pouze pro státy s dostatečným mnoţstvím intenzity slunečního záření. Celosvětovým cílem do roku 2025 je instalovat elektrárny na soustředění sluneční energie s celkovým výkonem 100 GW. Sluneční záření – fotovoltaické procesy Vhodným umístěním fotovoltaických zařízení jsou střechy domů či budov, bez nutnosti dalšího upravování k jejich instalaci. Nejvhodnějším prvkem k výrobě fotovoltaických článků je křemík, není jedovatý, je velmi stálý a účinný. Fotovoltaické technologie

se

mohou

vyrábět

z monokrystalického,

polykrystalického

či

multikrystalického křemíku. (Aitken 2003).

Bioenergie U OZE nesmí chybět ani bioenergie. Její potenciál přesahuje současnou úroveň spotřeby energie a je velmi nadějný pro budoucnost. V roce 2000 celosvětová spotřeba primárních zdrojů energie byla 417 EJ a bioenergie představovala 11% podíl této spotřeby. Největší potenciál pro zdroje bioenergie je nevyuţitá zemědělská půda. Vizí

23

Bílé knihy je přechod na vyuţívání OZE, dosáhnout do roku 2050 na celkové spotřebě energie více neţ polovičního podílu bioenergie. Geotermální energie Největší podíl z geotermální energie produkuje severní, střední a jiţní Amerika a to ze 47,7 %, hned za nimi je Asie (včetně Turecka) s 35,5 % a pak Evropa se svými 11,7 %. Potenciál geotermální energie je obrovský. Prognózy uvádějí, ţe do roku 2010 by bylo moţné zajistit 10% roční růst vyuţívání této energie. Největší podíl elektrické energie vyráběné z geotermální energie mají na Filipínách, v roce 2000 to bylo 27 %. Větrná energie Větrná energie představuje velký podíl na celkové produkci elektrické energie. Ve prospěch zemí disponujících tímto zdrojem energie jsou i investované peníze do nového průmyslu, ve kterém bylo vytvořeno mnoho nových pracovních příleţitostí. Náklady na produkci elektrické energie větrnými elektrárnami jiţ mohou konkurovat nákladům na výrobu elektrické energie z fosilních paliv. V roce 2020 by podíl elektrické energii vyrobené z větrných elektráren měl dosáhnout 12 %. Závazky z Kjótského protokolu Evropská komise stanovila pevné cíle podporující cíle uvedené v Kjótském protokolu:  do roku 2010 dosáhnout 12% podílu energie vyrobené z OZE  podíl elektrické energie vyrobené z OZE zvýšit na 22,1 % Vzhledem k těmto stanoveným cílům má kaţdý členský stát Evropské unie stanoven svůj cíl ke sníţení emisí skleníkových plynů zaloţených na základě svých emisí z roku 1990 a také na dostupnosti zdrojů. Dlouhodobé cíle sníţení emisí skleníkových plynů přispívají k rozvoji vyuţívání OZE.

24

2.3 Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad vydal cenové rozhodnutí č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009 podle souvisejících zákonů, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektrické energie z OZE, kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) a druhotných energetických zdrojů. Související zákona:  § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.  § 17 odst. 4 písm. d) a § 17 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů.  § 6 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Toto cenové rozhodnutí je rozděleno podle jednotlivých energetických zdrojů do bodů a začne platit dnem 1. 1. 2010. Ceny uvedené v rozhodnutí nezahrnují DPH. V České republice jsou stanoveny dva systémy podpor, jsou to výkupní ceny a zelené bonusy. Podpora formou výkupních cen je jistota prodeje veškeré vyrobené elektrické energie za garantované výkupní ceny provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy po dobu 15 let. Tyto ceny jsou stanoveny jako minimální ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny a zelené bonusy nelze kombinovat v rámci jedné výrobny. Podpora formou zelených bonusů je sloţitější, ale umoţňuje výrobci maximalizovat svůj zisk. Výrobce můţe prodat svoji vyrobenou elektřinu jakémukoliv zákazníkovi, obchodníkovi s elektrickou energií nebo ji sám spotřebovat, tzv. ostatní vlastní spotřeba. (Polák 2009).

2.3.1 Pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie V této kategorií se nachází výkupní ceny a zelené bonusy pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů energie.

25

Tabulka 3 Výkupní ceny a zelené bonusy pro malé vodní elektrárny Datum uvedení do provozu

Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh

V nových lokalitách od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 V nových lokalitách od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 V nových lokalitách od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2007 Po 1. 1. 2005 včetně a rekonstruovaná MVE Před 1. 1. 2005 Zdroj: ERÚ – Cenové rozhodnutí 2009

Zelené bonusy v Kč/MWh

3 000

2 030

2 760

1 790

2 600

1 630

2 350

1 380

1 830

860

Malou vodní elektrárnou (MVE) se rozumí vodní elektrárna s instalovaným výkonem do 10 MWe. Výrobce elektřiny můţe uplatňovat výkupní ceny nebo zelené bonusy v pásmu VT, coţ je pásmo platnosti vysokého tarifu stanoveno provozovatelem distribuční soustavy a trvá 8 hodin denně, a v pásmu NT, coţ je pásmo platnosti nízkého tarifu, které platí pouze v době, kdyţ neplatí pásmo VT. Tabulka 4 Výkupní ceny a zelené bonusy pro MVE v pásmu VT a NT Datum uvedení do Výkupní ceny elektřiny v Kč/MWh provozu Pásmo VT Pásmo NT V nových lokalitách od 3 800 2 600 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 V nových lokalitách od 3 800 2 240 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 V nových lokalitách od 3 800 2 000 1. 1. 2006 do 31. 12. 2007 Po 1. 1. 2005 včetně a 3 470 1 790 rekonstruovaná MVE Před 1. 1. 2005 2 700 1 400 Zdroj: ERÚ – Cenové rozhodnutí 2009

Zelené bonusy v Kč/MWh Pásmo VT Pásmo NT 2 450 1 805 2 450

1 445

2 450

1 205

2 120

995

1 350

605

MVE uvedenou do provozu po 1. 1. 2005 a MVE uvedenou do provozu v nových lokalitách po 1. 1. 2008 se rozumí vodní elektrárny, jejíţ technologické výrobní celky jsou v den uvedení do provozu mladší 5 let. Pokud budou tyto technologické celky v den uvedení do provozu starší 5 let, tyto elektrárny spadají do kategorie MVE uvedených do provozu před 1. 1. 2005. Rekonstruovanou MVE se rozumí stávající elektrárna, na které byla po 13. srpnu 2002 provedena a dokončena rekonstrukce či modernizace zařízení, například výměna nebo generální oprava turbíny, výměna či převinutí generátoru, výměna regulačních zařízení či výměna nebo instalace nového automatizovaného systému řízení. (Energetický regulační úřad 2009).

26

Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny z biomasy Tabulka 5 Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny z biomasy Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy V nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010 Pro zdroje uvedené do provozu před 1. 1. 2008 Ve stávajících výrobnách

Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí biomasy a fosilních paliv

Výroba elektřiny paralelním spalováním biomasy a fosilních paliv

Kategorie O1 Kategorie O2 Kategorie O3 Kategorie O1 Kategorie O2 Kategorie O3 Kategorie O1 Kategorie O2 Kategorie O3 Kategorie biomasy S1 Kategorie biomasy S2 Kategorie biomasy S3 Kategorie biomasy P1 Kategorie biomasy P2 Kategorie biomasy P3

Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh 4 580 3 530 2 630 3 900 3 200 2 530 2 830 2 130 1 460

Zelené bonusy v Kč/MWh 3 610 2 560 1 660 2 930 2 230 1 560 1 860 1 160 490

-

1 370

-

700

-

50

-

1 640

-

970

-

320

Zdroj: ERÚ – Cenové rozhodnutí 2009

Stávající výrobnou elektřiny se rozumí výrobna elektrické energie uvedená do provozu před vydáním tohoto cenového rozhodnutí a po vydání tohoto rozhodnutí byla provedena

změna

vyuţívání

primárního

energického

zdroje

za

spalování

neobnovitelného zdroje nebo neobnovitelného zdroje a biomasy na spalování čisté biomasy, bez pořízení elektrárenského bloku.

27

Výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a důlního plynu z uzavřených dolů Tabulka 6 Výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu, skládkového plynu a důlního plynu Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh 4 120 3 550 2 470

Druh obnovitelného zdroje Spalování bioplynu v bioplynových stanicích Spalování skládkového plynu a kalového plynu z ČOV

Kategorie AF1 Kategorie AF2 Po 1. 1. 2006 Od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2005 Před 1. 1. 2004

Spalování důlního plynu z uzavřených dolů Zdroj: ERÚ – Cenové rozhodnutí 2009

Zelené bonusy v Kč/MWh 3 150 2 580 1 500

2 790

1 820

2 900

1 930

2 470

1 500

Bioplynové stanice kategorií AF1 nebo AF2 stanoví vyhláška č. 482/2005 Sb., kterou se stanoví druhy, způsoby vyuţití a parametry biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny Tabulka 7 Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 2 230 Od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 2 390 Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 2 610 Od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 2 680 Od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 2 730 Od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 2 990 Od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004 3 140 Před 1. 1. 2004 3 480 Zdroj: ERÚ – Cenové rozhodnutí 2009 Datum uvedení do provozu

Zelené bonusy v Kč/MWh 1 830 1 990 2 210 2 280 2 330 2 590 2 740 3 080

U větrných elektráren uvedených do provozu po 1. 1. 2005 se uvedené výkupní ceny a zelené bonusy uplatňují pouze pro nově zřizované výrobny elektrické energie, jejichţ výrobní technologické celky nejsou starší dvou let.

28

Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny vyuţitím geotermální energie Výkupní cena elektřiny pro výrobu elektřiny vyuţitím geotermální energie je 4 500 Kč/MWh a zelený bonus v této oblasti činí 3 530 Kč/MWh. Dnem uvedení do provozu se rozumí den, kdy poprvé výrobce začal dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory výkupních cen nebo formou zelených bonusů. Novou lokalitou se rozumí lokalita, kde nebyla připojena výrobna elektřina k přenosové nebo distribuční soustavě v období od 1. 1. 1995. Dále jsou v této části uvedeny podmínky pro uplatnění výkupní ceny, tedy předáním údajů o předpokládaném mnoţství elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jednotlivých výrobnách s instalovaným výkonem nad 1 MWe výrobcem příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy či přenosové soustavy. Pro výrobny elektrické energie s instalovaným výkonem nad 1 MWe kromě MVE, větrných elektráren a výroben elektřiny vyuţívajících sluneční záření se výkupní cena stanovená podle tohoto rozhodnutí sniţuje za vykázané mnoţství elektrické energie o 20 %.

2.3.2 Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem výrobny elektřiny do 1 MWe Příspěvky k ceně elektřiny jsou stanoveny jako pevné ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Níţe uvedené ceny neplatí pro výrobny vyuţívající OZE výrobny spalující degazační plyn. Výrobce elektřiny účtuje příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové soustavě připojen příspěvek k ceně elektřiny ve výši 470 Kč/MWh za kaţdou vykázanou MWh vyrobené elektřiny podle vyhlášky č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví detaily způsobu určení mnoţství elektrické energie z kogenerace a určení mnoţství elektřiny z druhotných energetických zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. Je-li elektrická energie dodávána výrobcem této energie obchodníkovi s elektřinou, zákazníkovi nebo je přímo spotřebovávána výrobcem v době platnosti vysokého tarifu v délce 8 hodin denně, účtuje výrobce příslušnému provozovateli soustavy za kaţdou vykázanou MWh vyrobené elektřiny příspěvek k ceně elektřiny 1 800 Kč/MWh také podle vyhlášky č. 439/2005 Sb. Dodává-li výrobce elektrickou energii v době platnosti 29

vysokého tarifu v délce 12 hodin denně, účtuje výrobce provozovateli příspěvek k ceně elektřiny 1 320 Kč/MWh.

2.3.3 Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem výrobny od 1 MWe do 5 MWe Příspěvky k ceně elektrické energie jsou stanoveny jako pevné ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Níţe uvedené ceny neplatí pro výrobny vyuţívající OZE či výrobny spalující degazační plyn. Výrobce elektřiny účtuje příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy, pokud je k přenosové soustavě připojen příspěvek k ceně elektřiny ve výši 390 Kč/MWh za kaţdou vykázanou MWh vyrobené elektřiny podle vyhlášky č. 439/2005 Sb. Je-li elektrická energie dodávána výrobcem této energie obchodníkovi s elektřinou, zákazníkovi nebo je přímo spotřebovávána výrobcem v době platnosti vysokého tarifu v délce 8 hodin denně, účtuje výrobce příslušnému provozovateli soustavy za kaţdou vykázanou MWh vyrobené elektřiny příspěvek k ceně elektřiny 1 320 Kč/MWh dle vyhlášky č. 439/2005 Sb. Dodává-li výrobce elektrickou energie v době platnosti vysokého tarifu v délce 12 hodin denně, účtuje výrobce provozovateli příspěvek k ceně elektřiny ve výši 1 010 Kč/MWh.

2.3.4 Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem výrobny elektřiny nad 5 MWe Příspěvky k ceně elektrické energie jsou stanoveny jako pevné ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Níţe uvedené ceny neplatí pro výrobny vyuţívající OZE či výrobny spalující degazační plyn. Výrobce takto vyrobené elektřiny účtuje územně příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy příspěvek k ceně elektřiny ve výši 45 Kč/MWh za kaţdou vykázanou MWh vyrobené elektřiny podle vyhlášky č. 439/2005 Sb.

30

2.3.5 Pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla vyuţíváním OZE nebo spalováním degazačního plynu Příspěvek k ceně elektřiny je rovněţ stanoven jako pevná cena podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Výrobce bez rozlišení instalovaného výkonu výrobny účtuje územně příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy příspěvek k ceně elektřiny ve výši 45 Kč/MWh za kaţdou vykázanou MWh vyrobené elektřiny při vyuţívání OZE nebo spalování degazačního plynu.

2.3.6 Pro elektřinu vyrobenou vyuţíváním druhotných energetických zdrojů I zde jsou příspěvky k ceně elektřiny stanoveny jako pevné ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Výrobce elektřiny při vyuţívání druhotných energetických zdrojů s výjimkou spalování degazačního plynu účtuje územně příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy příspěvek k ceně elektřiny ve výši 45 Kč/MWh za kaţdou vykázanou MWh vyrobené elektřiny podle vyhlášky č. 439/2005 Sb. Výrobce elektřiny při spalování degazačního plynu účtuje územně příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy příspěvek k ceně ve výši 1 210 Kč/MWh za kaţdou vykázanou MWh vyrobené elektřiny.

31

2.4 Moţnosti financování V této kapitole uvedu moţnosti financování obnovitelných zdrojů energie. Moţnosti jsou celkem čtyři. Nejlepší moţnou variantou je financování z vlastních zdrojů. Je to nejlevnější zdroj z hlediska úroků a poplatků a také nejspolehlivější, protoţe vím, ţe ty peníze budu mít kdykoliv k dispozici. První zde uvedenou moţností financování OZE je financování ze státního rozpočtu prostřednictvím kaţdoročně vyhlašovaných Státních programů. Druhou uvedenou moţností financování OZE je financování ze strukturálních fondů Evropské unie prostřednictvím operačních programů a třetí moţností je financování OZE z bankovních zdrojů.

2.4.1 Financování ze státního rozpočtu Program EFEKT Tento program je součástí Státního programu na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie pro konkrétní rok – část A. Slouţí MPO k ovlivnění úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie v České republice, naplňování cílů SEK, sniţování energetické náročnosti, dále vyuţití OZE s minimálním negativním vlivem na ŢP. Konkrétně program EFEKT 2009 je zaměřen na osvětovou a informační činnost, investiční akce menšího rozsahu a na pilotní projekty. Je doplňkovým programem energetických programů podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie. Tento program je kaţdoročně vyhlašován, aktualizován a předkládán MPO společně s Ministerstvem ţivotního prostředí ke schválení vládě České republiky. Finanční prostředky pro rok 2009 představují třicet milionů korun. Podpora můţe být poskytnuta FO, podnikatelům, PO, sociálním a zdravotnickým sdruţením, zájmovým organizacím, vysokým školám, městům, krajům nebo obcím. Přesné typy ţadatelů a výše dotace jsou uvedeny v příloze č. 1 u jednotlivých aktivit, které jsou aktuální pro program EFEKT 2009. Program Ministerstva ţivotního prostředí Tento program je také součástí Státního programu na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie pro konkrétní rok – část B. MŢP poskytuje v tomto programu dotace fyzickým osobám na projekty, které se týkají vyuţívání OZE

32

a dále také organizacím na podporu vzdělání a osvětu v téţe oblasti. Administrátorem tohoto programu je SFŢP ČR. (MPO-EFFEKT – Programy podpory 2008). Zelená úsporám V tomto programu nabízí MŢP státní dotace občanům na výměnu či instalaci zařízení na vyuţívání OZE pro vytápění a ohřev teplé vody, dále na zateplení rodinných nebo bytových domů a stavbu pasivního domu. Tento program taktéţ spravuje SFŢP. (Velká Epocha 2009).

Program Ministerstva dopravy Státní program na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2009 – Část D se stará Ministerstvo dopravy. Dotace v této části státního programu jsou poskytovány na podporu úspor energie a dále na vyuţívání OZE v dopravě. Program PANEL V tomto programu je nabízena finanční podpora na opravy, modernizace a rekonstrukce panelových domů. Podporu lze vyuţít na zateplení, výměnu oken a dalších opatření, které povedou k úspoře tepla. Tento program spravuje Státní fond rozvoje bydlení. Program dotací hlavního města Prahy Tento program je zaměřen na výměnu topných systémů a vyuţívání OZE na území hlavního města Prahy pro fyzické a právnické osoby. Tento program spravuje Magistrát hl. města Prahy. (MPO-EFFEKT – Další programy 2008).

2.4.2 Financování z bankovních zdrojů Kaţdá banka posuzuje při rozhodování o bankovním úvěru nejprve bonitu klienta – zjišťuje, zda jí klient je schopen peníze splatit či nikoliv, posuzuje také podnikatelský záměr a další důleţité skutečnosti. Po důkladné analýze zjištěných informací pak bankovní analytik rozhodne, zda banka ţádosti vyhoví či nikoliv. Banky, které se zabývají financováním OZE samy nebo pomáhají programu Zelená úsporám s přijímáním ţádostí, jsou uvedeny níţe. Většina komerčních banka poskytuje malým a středním podnikatelům úvěry se splatností 8 aţ 10 let. Úrokové sazby se liší bonitou

33

klienta, podnikatelským záměrem, zajištěním úvěru, zda jsou fixní či proměnlivé a pohybují se mezi 5 a 7 % p. a. (Hospodářská komora ČR 2006). Česká spořitelna V této bance jsem vykonávala semestrální praxi, a proto jsem ji zahrnula do výčtu moţností financování z bankovních zdrojů na první místo. Tato banka poskytuje, kromě svých obvyklých sluţeb i sluţby podporující rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Mezi sluţby České spořitelny patří Top Energy Program, který podporuje přípravu a realizaci inovativních energetických projektů v oblasti úspory energie a výroby energie z OZE. Podporuje například výstavbu MVE, fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny nebo zařízení na výrobu a zpracování biomasy, peletek. Tento program zahrnuje také informační servis, poradenství, financování i projektové řízení. Je určen například velkým společnostem, firmám, obcím, městům, krajům, bytovým druţstvům. Produkty pro financování je například investiční úvěr šitý na míru projektům z oblasti OZE nebo hypoteční úvěr. Energetické projekty podporují například projekty: OPŢP, EKOENERGIE, Program EFEKT nebo Intelligent energy. (Česká spořitelna a. s. 2009).

GE Money Bank, a.s. GE Money je součástí skupiny General Electric Ecomagination, která celosvětově podporuje zlepšení ŢP a OZE. Banka má mezi svými stálými produkty zahrnuty produkty podporující financování projektů vyuţívající OZE. Podporuje například bioplynové stanice, zpracování biomasy nebo energii šetřící projekty. Produkt s názvem ECO-Energy je investiční úvěr na podporu OZE a získal 1. místo v kategorii Podnikatelské úvěry roku 2009 v soutěţi Zlatá koruna. Mezi výhody, které nabízí tato banka, patří například financování aţ do 100 % investičních nákladů nebo doba splatnosti aţ do 15 let. (GE Money CZ 2009). Komerční banka Komerční banka připravila řadu úvěrových produktů EKO úvěry:  EKO Osobní úvěr - splatnost aţ 6 let, pojištění proti neschopnosti splácet zdarma, moţnost úvěr kdykoliv bez poplatků a sankce splatit, moţnost čerpání jiţ od třiceti tisíc Kč, moţnost čerpání bez zajištění do částky 250 000 Kč, sníţení úrokové sazby o 1 % vůči standardním úvěrům.

34

 EKO Úvěr na nemovitost - splatnost aţ 10 let, pojištění proti neschopnosti splácet zdarma, moţnost úvěr kdykoliv bez poplatků a sankce splatit, moţnost čerpání jiţ od třiceti tisíc Kč, moţnost čerpání bez zajištění do částky 250 000 Kč, sníţení úrokové sazby o 1 % vůči standardním úvěrům.  EKO hypoteční úvěr - splatnost aţ 30 let, moţnost flexibilní úpravy splátek, sníţení úrokové sazby o 0,2 % vůči standardním úvěrům. (Komerční banka 2009). Československá obchodní banka, a.s. Od června roku 2009 přijímá ČSOB na pobočkách ţádosti o dotace z programu Zelená úsporám, který je zaměřen na úspory energie a vyuţití OZE na vytápění v rodinných a bytových domech. ČSOB poskytuje úvěry pro zelené účely, jako jsou například úvěry na zateplení domu, vyuţití OZE a přípravu teplé vody, novostavba pasivního domu či výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. (ČSOB 2009).

2.4.3 Financování ze strukturálních fondů Evropské unie Program EKO-ENERGIE Tento program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace v období 2007 – 2013 a spravuje společnost CzechInvest. Program EKO-ENERGIE podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem. Dále je určen ke sniţování energetické náročnosti výroby a vyššího vyuţití jak obnovitelných tak druhotných zdrojů energie. Operační program Ţivotní prostředí Tento program v období 2007 – 2013 poskytuje finanční podporu na projekty zlepšující kvalitu ţivotního prostředí – stav ovzduší, vody, půdy a zdraví obyvatelstva. Tento operační program spravuje SFŢP. (MPO-EFEKT - OPŢP 2008).

2.4.4 Financování z rozpočtu Evropské unie Inteligentní energie pro Evropu – IEE II (Intelligent Energy Europe Programme) Program Inteligentní energie pro Evropu – IEE II navazuje na IEE I, je součástí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci. Rozpočet pro tento komunitární program pro období 2007-2013 je 727 000 000 Kč. Celkovým cílem tohoto programu je snaha o zajištění bezpečné a udrţitelné energie pro Evropu a také se snaţí o posilování konkurenceschopnosti. 35

Pro období 2007-2013 jsou například oblast SAVE – podpora energetické účinnosti a racionální vyuţívání zdrojů energie, ALTENER – podpora nových a obnovitelných zdrojů energie, STEER – podpora energetické účinnosti a vyuţívání nových a obnovitelných zdrojů energie v dopravě. (BusinessInfo.cz 2007).

36

3 Praktická část Tento blok je rozdělen do několika částí. V první části budu analyzovat program EFEKT – část A, ve druhé části budu pouze informativně popisovat program EFEKT – část B. Poslední částí tohoto praktického bloku bude seznámení s programem ZELENÁ ÚSPORÁM. Je to aktuální program, a proto byl zařazen mezi jiţ zmíněné státní programy. Kvůli dostupným informacím jsem zvolila program EFEKT – část A jako stěţejní část, protoţe získané informace byly MPO velmi dobře zpracovány pro analýzu a vyhodnocování, které budu provádět.

3.1 Program EFEKT – část A Program EFEKT – část A = Státní program na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie – část A. Tento program vyhodnocuje MPO a proto informace pouţité v této kapitole budou zejména z jednotlivých vyhodnocení programů z jednotlivých let, které jsou dostupné na internetových stránek zřízených ministerstvem konkrétně pro tento program. V této kapitole se bude jednat výhradně o program EFEKT – část A, jak napovídá název kapitoly. Pokud se bude jednat o jinou část programu EFEKT, bude tato skutečnost zmíněna. V příloze č. 2 uvádím aktivity a popis těchto aktivit, které se nachází v programu EFEKT – část A pro rok 2009. V příloze č. 3 uvádím ukázku ţádosti o podporu programu EFEKT pro rok 2009. Nejprve se zaměřím na celkové zhodnocení programu EFEKT mezi roky 1999 a 2008 včetně výše dotací podpořených projektů a jednotlivé druhy OZE v jednotlivých letech. Následuje zhodnocení podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě a procentuální vyjádření OZE od roku 2005. Toto zhodnocení z jednotlivých let pak porovnám s cílem, který si Česká republika stanovila ve Státní energetické koncepci, a stanovím moţný vývoj podílu.

3.1.1 Zhodnocení Programu EFEKT za roky 1999 aţ 2008 Všechny vyhlašované programy od roku 1999 se zabývají výrobou energie z obnovitelných zdrojů a úsporou energie. Kaţdý program má trochu jinak pojmenované podprogramy, ale prakticky jde stále o totéţ. Ve většině případů se jedná o vyšší uţívání obnovitelných zdrojů energie, kogenerace, modernizaci výrobních 37

a rozvodných zařízení energie, energetické koncepce měst a obcí, o poradenství, vzdělání a propagaci uţívání energie s vlivem na zlepšení ŢP. Od roku 2001 se program EFEKT konkrétně dělí na realizační akce, při kterých vzniká skutečná úspora energie, na ostatní akce, které se zabývají územními energetickými koncepcemi, výzkumem a vývojem, poradenstvím a do roku 2006 také na energetické audity. Od roku 2007 má tento program význam hlavně v podpoře úspor energie a informační, poradenské, osvětové a vzdělávací činnosti. Jak jiţ bylo řečeno OZE mají u nás uplatnění pouze jako doplňkové zdroje energie nebo jako zdroje energie špatně přístupných oblastí. V následující tabulce jsou shrnuty informace z jednotlivých let tohoto programu, ze kterých si můţeme udělat obrázek o investicích, úspoře energie v oblasti OZE. Tabulka 8 Shrnutí za roky 1999 - 2008 Rok

Podpořené projekty

Investice (tis. Kč)

1999 492 2 663 959 2000 850 1 335 607 2001 529 583 667 2002 501 668 278 2003 299 887 375 2004 228 570 124 2005 228 519 727 2006 208 274 515 2007 264 277 158 2008 250 153 549 Zdroj: MPO-EFFEKT – Program EFFEKT 2000 - 2008

Dotace (tis. Kč) 307 452 220 225 97 543 83 425 102 274 100 719 95 493 85 310 67 216 59 355

Úspora energie (GJ/rok) 1 800 382 561 386 240 546 381 986 465 505 152 423 106 959 187 474 123 384 94 603

Je zřejmé, ţe kaţdým rokem se sniţuje počet podpořených projektů, doufejme, ţe se nedočkáme dalšího sniţování. Počet podpořených projektů je v závislosti na výši finanční podpory. Nejniţší počet podpořených projektů byl v roce 2006 a to pouhých 208. Sniţující se trend, které mají i dotace, je znázorněn v grafu č. 1 na následující straně. Celková roční úspora na konečné spotřebě energie se v roce 1999 a 2000 týkala všech oblastí podpory, ale od roku 2001 se tato úspora týkala pouze realizačních akcí. Realizační akce v roce 1999 byly nejvyšší a činily 1 800 382 GJ. Naopak nejniţší úspora energie byla v roce 2008 pouze 94 603 GJ.

38

Graf 1 Dotace v jednotlivých letech 350 000 000

Výše dotace

300 000 000 250 000 000 200 000 000 150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 k Zdroj: autor

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Roky

Dle dostupných materiálů z jednotlivých vyhodnocení kaţdého roku jsem vytvořila následující tabulky, které zaznamenávají mnoţství nainstalovaného zařízení na vyuţívání OZE jako například zařízení na spalování biomasy, malé vodní elektrárny (MVE), fotovoltaický systém nebo zařízení na bioplyn, skládkový plyn či důlní (degazační) plyn. Degazační plyn je plyn, který se těţí z otevřených dolů. Do roku 2004 se nejspíše nekladl velký důraz na evidenci informací o počtech nainstalovaných zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných či druhotných zdrojů neboť tyto informace jsou uvedeny aţ od tohoto roku. Dostupné a zde uvedené informace jsem získala z jednotlivých vyhodnocení programů z jednotlivých let počínaje rokem 2004 a konče rokem 2008. Vyhodnocení z roku 2009 nebylo dostupné v době tvorby této práce. Tabulka 9 Podpořené obnovitelné a druhotné zdroje energie za rok 2004

Typ

Ks

Instalovaný výkon elektrický (kW)

MVE 3 TČ 2 Biomasa 1 Skládkový plyn 1 Fotovoltaický systém 1 Celkem 8 Zdroj: MPO-EFFEKT – Vyhodnocení 2004

Instalovaný výkon tepelný (kW)

213

Roční výroba tepla (MWh)

892 1 463 3 000

140 3,132 356

Roční výroba elektřiny (MWh)

4 463

6 000 12 000 964 3,132 13 859

6 000

V prvním uvedeném roce, tedy v roce 2004, byly nainstalovány celkem tři malé vodní elektrárny (vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MWe) s roční 39

výrobou elektřiny 892 MWh, coţ tvoří pouze 6 % celkové roční výroby elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Naopak největší roční výrobu elektřiny měla biomasa a to celých 12 000 MWh, které tvoří téměř 87 % celkové roční výroby elektřiny. Zařízení na spalování biomasy a MVE mají v České republice největší uplatnění a největší potenciál do budoucnosti. Jsou to dosud nejvyuţívanější obnovitelné zdroje energie. Celkem bylo nainstalováno osm zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů a celková roční výroba elektřiny v této oblasti dosáhla téměř 14 000 MWh. Tabulka 10 Podpořené obnovitelné a druhotné zdroje energie za rok 2005 Typ

Instalovaný výkon el. (kW) 1 277 1,856 1278,9

Ks

MVE Fotovoltaický systém Celkem Zdroj: MPO-EFFEKT – Vyhodnocení 2005

9 1 10

Roční výroba elektřiny (MWh) 3 703 2,138 3 705,1

Stejně jako v roce 2004 i v roce 2005 dosáhly malé vodní elektrárny největšího počtu nainstalovaných zařízení v tomto roce. Bylo jich nainstalováno celkem 9 s roční výrobou elektřiny 3 703 MWh, coţ znamená téměř 100% pokrytí výroby elektřiny v oblasti obnovitelných a druhotných zdrojů energií. Tabulka 11 Podpořené obnovitelné a druhotné zdroje energie za rok 2006

Typ

Ks

Instalovaný výkon elektrický (kW)

MVE 3 Solární ohřev 2 TČ 1 Degazační plyn 1 Celkem 7 Zdroj: MPO-EFFEKT – Vyhodnocení 2006

Instalovaný výkon tepelný (kW)

405

774 1 179

Roční výroba elektřiny (MWh)

Roční výroba tepla (MWh)

1 164 240 24 752 1 016

5 930 7 094

374 79 5 790 6 244

Z tabulky č. 11 lze vyčíst stejně úspěšný nárůst MVE jako v roce 2004. Dále se zde objevují dvě instalace solárního ohřevu, jedna instalace tepelného čerpadla a dále degazačního plynu, coţ je název pro důlní plyn, který se těţí z otevřených dolů.

40

Tabulka 12 Podpořené obnovitelné a druhotné zdroje energie za rok 2007

Typ

Ks

Instalovaný výkon elektrický (MWe)

MVE 2 Biomasa + bioplyn 5 Solární termální 4 systém Celkem 11 Zdroj: MPO-EFFEKT – Vyhodnocení 2007

Instalovaný výkon tepelný (MWt)

0,412 0,7

2,77

Roční výroba elektřiny (MWh)

Roční výroba tepla (MWh)

1 932 8 210

25 089

0,22 1,112

2,99

246 10 142

25 335

V roce 2007 jsem zaznamenala největší počet nainstalovaných zařízení a to celkem pět u biomasy a bioplynu. Tato kombinace tvoří téměř 81 % celkové roční výroby elektřiny. V tomto roce bylo uvedeno do provozu celkem 11 zařízení, coţ zapříčinilo roční výrobu elektřiny 10 142 MWh a tepla 25 335 MWh. V roce 2008 bylo podpořeno pouze pět malých vodních elektráren s instalovaným elektrickým výkonem 322 kW a s roční výrobou elektřiny ve výši 1 013 MWh. Graf 2 Počet podpořených zařízení z obnovitelných a druhotných zdrojů mezi roky 2004 a 2007 12 10 8 6 4 2 0 2004

2005

2006

2007

h Zdroj: autor

Od roku 2004 do roku 2008 byly kaţdoročně nainstalovány nejméně dvě aţ tři MVE, coţ svědčí o vyhovujících podmínkách, které má Česká republika pro tento obnovitelných zdroj energie. Ve stejném období se také rozrůstají zařízení na spalování biomasy, coţ je další z obnovitelných zdrojů energie, který má v České republice příznivé podmínky pro růst, zejména prostřednictvím nevyuţitých zemědělských ploch. Sniţující se finanční prostředky na podporu, které známe z grafu č. 1, nejspíše poukazují na nedostatečnou státní podporu, tudíţ i na sniţující se zájem o tento program. Vlivem klesající výše dotací, klesá i počet podpořených projektů a to znamená méně podpořených a zřízených zařízení pro výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných 41

a druhotných zdrojů. Bylo by vhodné zvýšit podporu v oblasti obnovitelných a druhotných zdrojů energie, pokud chceme splnit cíl, který si Česká republika předsevzala.

3.1.2 Rekapitulace podílu výroby elektřiny v letech 2005 aţ 2008 Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole Energetických politik, konkrétně ve Státní energetické koncepci, Česká republika si stanovila cíle související s obnovitelnými zdroji energie, kterých chce dosáhnout. Vzhledem k tématu této práce se budu zabývat zejména cílem, který se týká podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektrické energie. Ze Státní energetické koncepce víme, ţe tento cíl si Česká republika stanovila takto:  5 aţ 6 % v roce 2005  8 % v roce 2010  13 % v roce 2030 Dle informací z Energetického regulačního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu se pokusím o vyhodnocení dosavadního postupu plnění stanoveného cíle ze Státní energetické koncepce. Celková výroba elektřiny z OZE v roce 2005 dosáhla hodnoty 3,13 TWh. Hrubá domácí spotřeba elektřiny v ČR ve stejném roce dosáhla hodnoty 69,95 TWh. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektrické energie byl v roce 2005 4,48 %. Podle následujícího grafu můţeme říci, ţe větrné elektrárny, fotovoltaické systémy a biologicky rozloţitelné části komunálního odpadu se podílejí na celkové výrobě elektřiny z OZE v roce 2005 pouze zanedbatelnou částí. Největší podíl mají vodní elektrárny, které se podílejí téměř 76 %.

42

Graf 3 Výroba elektřiny z OZE v roce 2005 větrné fotovoltaické Biologicky elektrárny systémy rozložitelné 0,01% části 0,68% bioplyn komunálního 5,13% odpadu 0,34%

biomasa 17,88%

vodní elektrárny 75,95%

c Zdroj: MPO – Zpráva o výrobě elektřiny z OZE za rok 2005; úprava autora

Celková výroba elektřiny z OZE v roce 2006 podle údajů z ERU dosáhla hodnoty 3,51 TWh. Hrubá domácí spotřeba elektřiny v ČR ve stejném roce byla 71,73 TWh. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektrické energie byl v roce 2006 4,89 %, zaokrouhleně 4,90 %. Na následující straně je vytvořen graf č. 4, který ukazuje podíl jednotlivých obnovitelných a druhotných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny z OZE v roce 2006. Je vidět nulový procentní podíl například u fotovoltaických systémů či u biologicky rozloţitelné části komunálního odpadu. Hodnota vyrobené elektřiny z fotovoltaických systémů je 170 MWh a u biologicky rozloţitelné části komunálního odpadu je tato hodnota 11 260 MWh. Tyto hodnoty nejsou nulové, ale ve srovnání s celkovou vyrobenou elektřinou z obnovitelných druhů energií, která dosáhla, jak jiţ bylo uvedeno 3,51 TWh, jsou tyto podíly zanedbatelné.

43

Graf 4 Výroba elektřiny z OZE v roce 2006 Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu 0,32%

Větrné Fotovoltaické elektrárny systém 0,00% 1,41%

Bioplyn 4,91% Biomasa 20,74%

Vodní elektrárny 72,62%

k Zdroj:ERÚ – Oznámení 2006; úprava autora

V roce 2007 dosáhl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů 3,39 TWh, coţ znamená pokles výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o 0,12 TWh ve srovnání s rokem 2006. Tento pokles byl způsoben zejména zhoršením hydrologických podmínek a týká se zejména velkých vodních elektráren. Hrubá spotřeba elektřiny v ČR v roce 2007 činila 72,05 TWh, coţ představuje zvýšení hrubé spotřeby elektřiny ve srovnání s rokem 2006 o 0,32 TWh. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny dosáhl hodnoty 4,705 %, tedy zaokrouhleně 4,71 %. Následující graf č. 5, který stejně jako v roce 2006 ukazuje jednotlivé procentní podíly obnovitelných a druhotných zdrojů energií na výrobě elektřiny z OZE, ale tentokrát za rok 2007. Opět je vidět nulové procento u fotovoltaických systémů a u biologicky rozloţitelné části komunálního odpadu. Hodnota vyrobené elektřiny fotovoltaickými systémy se ve srovnání s hodnotou vyrobené elektřiny z roku 2006 zvýšila na 1 754 MWh, ale i přesto je v porovnání s celkovou hodnotou zanedbatelná. Hodnota biologicky rozloţitelné části komunálního odpadu je shodná s rokem 2006.

44

Graf 5 Výroba elektřiny z OZE v roce 2007 Biologicky rozložitelná část komunálního Větrné odpadu elektrárny 0,33% 3,69%

Fotovoltaické systém 0,05%

Bioplyn 5,38%

Biomasa 29,27% Vodní elektrárny 61,27%

l Zdroj:ERÚ – Oznámení 2007; úprava autora

V roce 2008 dosáhl podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů 3,74 TWh, coţ je zatím od roku 2006 nejvíce. Hrubá spotřeba elektřiny v ČR v roce 2008 činila 72,05 TWh, tedy stejně jako v roce 2007. Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů získaný z těchto dvou veličin na hrubé spotřebě činil 5,19 %. Následující graf č. 6 ukazuje procentní podíly obnovitelných a druhotných zdrojů energií na výrobě elektřiny v roce 2008. Stejně jako v roce 2006 a 2007 tak i v roce 2008 je nulové procento u fotovoltaických systémů a biologicky rozloţitelné části komunálního odpadu. Hodnota u fotovoltaických systémů se zvýšila na 12 937 MWh a hodnota u biologicky rozloţitelné části komunálního odpadu se také zvýšila a to na 11 684 MWh. Ale opět ve srovnání s celkovou vyrobenou elektřinou z OZE v roce 2008 byly tyto hodnoty v procentuálním vyjádření nula.

45

Graf 6 Výroba elektřiny z OZE v roce 2008

Bioplyn 5,71% Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu 0,31%

Větrné Fotovoltaick elektrárny é systémý 0% 6,54%

Biomasa 32,93%

Vodní elektrárny 54,15%

l Zdroj: ERÚ – Oznámení 2008; úprava autora

Ze všech grafů, které jsou uvedeny v této kapitole, mají nejvyšší podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů všechny vodní elektrárny a s druhým nejvyšším podílem je biomasa ve sledovaném období. Podíl výroby elektřiny z vodních elektráren se průměrně pohybuje kolem 66 %, nejvyšší podíl měly tyto elektrárny v roce 2005. Druhý největší podíl výroby elektřiny z OZE má biomasa. Výše podílu se pohybuje průměrně ve sledovaném období kolem 25 % a nejvyšší podíl měla v roce 2008. I z těchto údajů je zřejmé, ţe vodní elektrárny a biomasa mají v České republice nejvyšší moţnosti vyuţití. Po biomase dalšími obnovitelnými zdroji energie jsou zařízení na vyuţívání bioplynu a větrné elektrárny.

3.1.3 Výroba elektřiny z OZE a jejich meziroční změny Údaje, které jsou uvedeny v tabulkách této kapitoly, jsou z internetových stránek Energetického regulačního úřadu a také ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu. V tabulce č. 13 je uvedena celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a její meziroční změna, zda se výroba mezi jednotlivými roky sníţila či zvýšila.

46

Tabulka 13 Celková výroba elektřiny z OZE v letech 2003- 2005 a jejich meziroční změna Výroba brutto MWh za rok 2003

Výroba brutto MWh za rok 2004

Výroba brutto MWh za rok 2005

1 383 467

2 019 400

Biomasa

372 972

Bioplyn Biologicky rozloţitelná část komunálního odpadu Větrné elektrárny Fotovoltaické systém

Kategorie Vodní elektrárny

Meziroční změna 2003/2004

Meziroční změna 2004/2005

Meziroční změna 2005/2006

2 379 910

+ 46 %

+ 18 %

+7%

564 546

560 252

+ 51 %

- 0,8 %

+ 30 %

107 856

138 793

160 857

+ 29 %

+ 16 %

+7%

9 588

10 031

10 612

+5%

+6%

+6%

3 900

9 871

21 442

+ 153 %

+ 117 %

+ 130 %

-

300

390

+ 300 %

+ 30 %

- 56 %

2 742 941

3 133 463

+ 46 %

+ 14 %

+ 12 %

Celková výroba 1 877 783 elektřiny z OZE Zdroj: Bufka 2007; úprava autora

Za předpokladu, ţe informace jsou z výše uvedených zdrojů věrohodné, je zřejmé, ţe celková výroba elektřiny z OZE v roce 2004 se zvýšila o 46 % ve srovnání s rokem 2003, v roce 2005 se tato výroba zvýšila o dalších 14 % ve srovnání s rokem 2004 a v roce 2006 se tato výroba zvýšila o dalších 12 % oproti roku 2005. Zvoleným základním rokem pro vypočtení meziročních změn je vţdy rok předcházející. Prvním základním rokem je rok 2003, tedy pro výpočet změny mezi roky 2003 a 2004 je tedy zvolen základní rok 2003 apod. Pro přehlednost je výroba elektřiny v roce 2006 zahrnuta aţ v tabulce následující, ale meziroční změna je uvedena v tabulce č. 14. Kategorie s názvem vodní elektrárny zahrnují všechny druhy těchto elektráren. Významná meziroční změna nastala například mezi roky 2003 a 2004 u větrných elektráren, které zaznamenaly nárůst o 153 %. Nárůst o 51 % zaznamenala výroba elektřiny z biomasy mezi roky 2003 a 2004, ale také vodní elektrárny, u kterých stoupla výroba elektřiny ve stejném období o 46 %. Dále můţeme z tabulky vyčíst pokles výroby elektřiny z fotovoltaických systémů, které zaznamenaly pokles o 56 %.

47

Tabulka 14 Celková výroba elektřiny z OZE v letech 2006 – 2008 a jejich meziroční změna Výroba brutto MWh za rok 2006

Výroba brutto MWh za rok 2007

Výroba brutto MWh za rok 2008

2 550 730

2 079 338

2 024 335

- 18 %

-3%

Biomasa

728 526

993 360

1 231 210

+ 36 %

+ 24 %

Bioplyn

172 589

182 699

213 632

+6%

+ 17 %

Biologicky rozloţitelná část komunálního odpadu

11 260

11 260

11 684

0%

+4%

Větrné elektrárny

49 375

125 098

244 661

+ 153 %

+ 96 %

170

1 754

12 937

+ 932 %

+ 638 %

3 394 224

3 738 459

-3%

+ 10 %

Kategorie Vodní elektrárny

Fotovoltaické systém

Celková výroba elektřiny 3 512 650 z OZE Zdroj: ERÚ – Oznámení 2006 - 2008

Meziroční změna 2006/2007

Meziroční změna 2007/2008

Změna mezi roky 2006 a 2007 jsem došla k celkovému poklesu výroby elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů a to o 3 %. Výroba se sníţila o 118 426 MWh. Jednotlivý pokles ve výši 18 % zaznamenaly vodní elektrárny. Tento pokles výroby elektřiny z OZE v roce 2007 je podle MPO zapříčiněn horšími hydrologickými podmínkami. Ovšem další kategorie obnovitelných zdrojů energie zaznamenaly růst a to například větrné elektrárny o 153 %. Dále dle tabulky č. 14 se mezi roky 2007 a 2008 jedná o celkový nárůst o 10 %. Výroba se zvýšila o 344 235 MWh. Největší nárůst zaznamenaly fotovoltaické systémy, které narostly o 638 %. Naopak vodní elektrárny zaznamenaly pokles o 3 %. Výše celkové výroby elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energií za jednotlivé roky znázorňuje graf č. 7.

48

Hodnoty

Graf 7 Celková výroba elektřiny v letech 2003- 2008 4 000 000 3 800 000 3 600 000 3 400 000 3 200 000 3 000 000 2 800 000 2 600 000 2 400 000 2 200 000 2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 2003

2004

j Zdroj: autor

2005 2006 Roky

2007

2008

Díky této kapitole jsme si mohli udělat obrázek o výrobě elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energie v letech 2003 aţ 2008. Dalo by se říci, ţe kromě meziroční změny 2006/2007, kdy jsem zaznamenala pokles o 3 %, se v ostatních sledovaných letech jednalo o nárůst minimálně o 10 %. Tato zjištěná skutečnost napovídá, ţe v České republice lze instalovat další a další zařízení k výrobě elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů.

3.1.4 Vyhodnocení cíle ze Státní energetické koncepce Dle informací získaných z webových stránek Energetického regulačního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu jsem níţe uvedla podíl výroby elektrické energie z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny:  v roce 2005 4,5 %,  v roce 2006 4,90 %,  v roce 2007 4,71 %,  v roce 2008 tento podíl činil 5,19 %. Pro vyhodnocení našeho cíle ze Státní energetické koncepce, který se týká podílu výroby elektrické energie z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny, musím uvést také průměrnou výši tohoto podílu pro jednotlivé roky. 49

Hodnoty v %

Graf 8 Znázornění plnění cíle SEK 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3

8 7,4 6,8 6,2 5,6 5 4,5

4,9

5,19 4,71

5,48

stanovený podíl dle SEK

4,92 podíl elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny

2005 2006 2007 2008 2009 2010 Roky l Zdroj: autor

Hodnoty uvedené v roce 2009 a 2010 jsou pouze odhadované. V následující části této kapitoly bych ráda uvedla dvě moţnosti vývoje podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny.

3.1.5 Varianty vývoje podílu výroby elektřiny z OZE Pokračování trendu křivky Prvním teoreticky moţným řešením by mohlo být pokračování trendu křivky dle údajů z roku 2005 aţ 2008 z grafu č. 8. Za předpokladu, ţe tento trend bude pokračovat, mohl by podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě energie v roce 2009 dosáhnout 4,92 % a v roce 2010 by tento podíl mohl být 5,48 %. Podle stanoveného cíle ve Státní energetické koncepci na rok 2005 a rovněţ na rok 2010, jsem vyčíslila, kolik by měl být průměrný roční růst podílu vyrobené elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě, abychom dosáhly svého stanoveného cíle. Tento průměrný růst je znázorněn na grafu č. 8, a průměrně se kaţdý rok zvýšil o 0,6 %.  v roce 2005 by hodnota podílu měla být 5 %  v roce 2006 5,6 %  v roce 2007 6,2 %  v roce 2008 by podíl měl být 6,8 % 50

 v roce 2009 7,4 %  v roce 2010 jiţ zmíněných 8 % Z grafu jsou patrné rozdíly mezi stanoveným cílem ze SEK a skutečným vývojem podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny. Ve všech analyzovaných letech byla skutečnost niţší neţ stanovených cíl. V roce 2005 byl rozdíl mezi stanoveným cílem a skutečnou hodnotou nejmenší a to 0,5 %. V dalším roce byla skutečná hodnota o 0,7 % menší neţ stanovených cíl. V roce 2007 se tento rozdíl zvýšil téměř na 1,5 %, v roce 2008 1,61 %. V letech 2009 a 2010 by rozdíl mezi stanoveným cílem a skutečnou výrobou elektřiny z OZE mohl dosáhnout 2,48 a 2,52 %. Tyto hodnoty svědčí o vzdalování se od stanoveného cíle. Z uvedených údajů si můţeme udělat obrázek o tom, zda splníme či nesplníme stanovený cíl ze Státní energetické koncepce – podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě v roce 2010. V roce 2010 by tento podíl měl dosahovat 8 %. Za předpokladu, ţe bude pokračovat graficky znázorněný trend křivky, pak pravděpodobně nesplníme náš stanovený cíl. Zelený scénář Další moţností vývoje podílu výroby elektřiny z OZE je naplnění navrhované situace dle zeleného scénáře, který je uveden ve Státní energetické koncepci, jako moţný vývoj energetického hospodářství v České republice. Zelený scénář je zaměřen na vyšší význam domácích zdrojů paliv (uvolnění limitů těţby hnědého uhlí, zesílení podpory OZE, jaderné palivo). Podle zeleného scénáře by pravděpodobná výše spotřeby obnovitelných zdrojů měla být: Tabulka 15 Výše spotřeby obnovitelných zdrojů energie Rok 2000 2005 2010 2015 PJ 44 94 126 138 Zdroj: MPO – Aktualizace SEK ČR 2006, str. 37; úprava autora

2020 171

2025 214

2030 224

Tabulka 16 Podíl OZE na spotřebě elektřiny Rok 2000 2005 2010 % brutto spotřeby elektřiny 2,7 6,2 7,7 Zdroj: MPO – Aktualizace SEK ČR 2006, str. 43; úprava autora

2015 7,5

2020 8,1

2025 9,6

2030 10,3

Tabulka č. 16 udává předpokládané výše podílu výroby elektrické energie na hrubé domácí spotřebě této energie podle zeleného scénáře ze Státní energetické koncepce. 51

Podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny v roce 2005 podle zeleného scénáře měl být 6,2 % a cíl stanovený Státní energetickou koncepcí pro tentýţ rok byl 5 aţ 6 %. Kdybychom dosáhli hodnoty 6,2 %, splnili bychom stanovený cíl pro rok 2005. Další uváděnou hodnotou je podíl v roce 2010. Podle zeleného scénáře by tento podíl měl dosáhnout 7,7 %, stanovený cíl SEK pro rok 2010 uvádí, ţe bychom měli dosáhnout 8 %. Podíl ve výši 7,7 % znamená nesplnění cíle. Podle trendu křivky uvedené v první části kapitoly by podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny dosahoval 5,48 %, coţ vzhledem ke stanovenému cíli ve Státní energetické koncepci není přijatelné. Podle zeleného scénáře ze Státní energické koncepce by hodnota podílu elektřiny vyrobené z OZE na hrubé domácí spotřebě by měla dosáhnout hodnoty 7,7 %. Tato hodnota je sice o 2,22 % vyšší neţ hodnota z trendu křivky, ale i přesto je nevyhovující, protoţe do stanoveného cíle pro rok 2010 stále chybí 0,3 %. Vzhledem ke splnění cíle ze Státní energetické koncepce je varianta ze zeleného scénáře přijatelnější neţ varianta pokračování trendu křivky, ale i tak bychom nesplnili stanovený cíl pro rok 2010.

Hodnoty v %

Graf 9 Podíl OZE na spotřebě elektřiny a cíl SEK 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

12 11 10 9 7,78 6,2 5

5,48

8,38

8,1

7,5

10,3

6,93

Podíl výroby elektřiny z OZE na spotřebě podle zeleného scénáře Podíl výroby elektřiny z OZE na spotřebě dle SEK

6,6

5,55

4,5 Podíl výroby elektřiny z OZE na spotřebě podle trendu křivky

2005 h Zdroj: autor

9,6

2010

2015

2020

2025

2030

Roky

Z grafu č. 9 můţeme vidět rozdíly mezi stanoveným cílem ze Státní energetické koncepce vypočítaný pro uvedené roky, odhadovanou výší podílu ze zeleného scénáře

52

rovněţ ze Státní energetické koncepce a odhadované podíly z pokračování trendu křivky. Pouze v roce 2005 dosáhl podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny podle zeleného scénáře výše neţ stanovený cíl. Dosáhl podílu 6,2 % a cíl byl stanoven na 5 aţ 6 %. V roce 2010 bude podíl ze zeleného scénáře niţší o 0,3 % neţ stanovený cíl ze Státní energetické koncepce. Rozdíl v roce 2015 pravděpodobně bude rovněţ niţší, tentokrát o 1,5 %, v roce 2020 o 1,9 %, v roce 2025 o 1,4 % a posledním rokem je rok 2030 s rozdílem 1,7 %. Na tomto grafické znázornění je vidět pravděpodobné podíly, které bohuţel nevyhovují stanoveným cílům ze Státní energetické koncepce. Rozdíly mezi podílem elektřiny vyrobené z OZE na hrubé domácí spotřebě ze zeleného scénáře a z trendu křivky v období od roku 2005 do roku 2030:  v roce 2005 činil tento rozdíl 1,7 %,  v roce 2010 2,22 %,  v roce 2015 1,95 %,  v roce 2020 1,17 %,  v roce 2025 tento rozdíl činil celá 3 %,  a v roce 2030 byl rozdíl v kaţdém pětiletém období 1,92 %. Z grafu č. 9 si je na první pohled zřejmé nesplnění nejbliţšího stanoveného cíle ze Státní energetické koncepce, tedy cíle pro rok 2010. Za předpokladu pokračování trendu křivky, kde jsem stanovila podíl ve výši 5,48 %, cíl pro rok 2010, kdy máme dosáhnout podílu 8 %, nesplníme. Chybí nám 2,52 % podílu. Za předpokladu, ţe se vyplní pravděpodobný vývoj energetického hospodářství uvedený v zeleném scénáři, kde je uveden podíl 7,7 %, cíl pro rok 2010, opět nesplníme. Podle mého názoru ani jedna z uvedených moţností vývoje podílu nevede k vytyčenému cíli. Podle uvedených informací v této kapitole, cíl stanovený ve Státní energetické koncepci, nebude splněn. Proto je tedy nutné učinit razantní opatření, aby se uvedený pravděpodobný vývoj změnil a my byly schopni dosáhnout stanovených cílů.

53

3.2 Program EFEKT – část B Tento program, stejně jako část A, je součástí Státního programu na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie pro konkrétní rok. Příjemci podpor jsou fyzické osoby, města a obce, na které připadá největší procento podpory, dále podnikatelé či organizační sloţky státu. Podpora lze uţít například na investiční a neinvestiční akce vedoucí k ochraně a zlepšování ŢP, výzkum, vývoj a výrobu technologií v oblasti ŢP, na podporu rozšiřování informací o ŢP, dále poskytuje půjčky a příspěvky na úroky. Mezi podporované oblasti patří například ochrana vod, ovzduší, přírody, krajiny a půdy a dále podporuje vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Tento program slouţí MŢP k ovlivnění vyuţití obnovitelných zdrojů energie v České republice. Je doplňkovým programem k energetickým programům podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie. Informace v této kapitole jsou pouze informativní, protoţe dostupné informace nebyly dostačující k provedení analýzy. Všechny informace jsou z archivu výročních zpráv SFŢP jednotlivých let.

3.2.1 Shrnutí Programu EFEKT – část B V tabulce č. 17 uvádím celkové shrnutí počtu ţádostí, velikost nákladů a velikost podpory. Je zřejmé, ţe nejvyšší počet podpořených ţádostí byl v roce 2007 a naopak neniţší v roce 2000 s rozdílem přes 1 400 ţádostí. V roce 2002 bylo téměř nejvíce podpořených ţádostí a také nejvyšší podpora, která přesahovala milión korun. Tabulka 17 Investiční projekty na vyuţití OZE v letech 2000 aţ 2007 Rok Podpořené ţádosti Ţádosti celkem 2000 327 1 223 2001 1218 1990 2002 1788 2560 2003 1600 2327 2004 841 1451 2005 272 411 2006 1084 1202 2007 1806 1876 Zdroj: SFŢP - Výroční zprávy; úprava autora

Náklady (tis. Kč) 793 732 1 278 331 2 680 725 1 587 170 1 394 760 145 052 1 243 597 377 957

Podpora (tis. Kč) 361 649 602 555 1 133 234 823 322 869 835 89 306 794 272 143 338

V roce 2000 byl stěţejním programem program ochrany ovzduší, který měl největší počet ţádostí. Bylo registrováno 121 ţádostí na akce a projekty související s programy 54

vyuţití OZE – vyuţití solární energie, biomasy, tepelných čerpadel nebo podpora investic do MVE. Nejvýznamnější příjemce podpory k 31. 12. 2000 bylo Město Karviná s rekultivací skládky Sovinec, která si vyţádala dotaci ve výši 30 900 000 Kč a půjčku ve výši 10 300 000 Kč. V roce 2001 bylo v programech určených fyzickým osobám na vyuţívání OZE posouzeno 913 ţádostí (solární kolektory, kotle na biomasu a tepelná čerpadla) a 118 ţádostí v programu Slunce do škol. Nejvýznamnější příjemce podpory k 31. 12. 2001 bylo Město Bystřice pod Pernštejnem, kde šlo o náhradu uhlí spalováním biomasy v CZT, coţ si vyţádalo půjčku ve výši 42 600 000 Kč a dotaci ve výši 38 300 000 Kč. V roce 2002 bylo schváleno 75 projektů, kde se jednalo zejména o rekonstrukci nebo výstavbu systémů vyuţívající biomasu, solárních systémů a tepelných čerpadel, dále výstavby MVE, větrných elektráren a kogeneračních jednotek vyuţívající biomasy či bioplyn. Celkové náklady podpořených akcí byly 905 123 000 Kč. V oblasti a vzdělávání bylo podpořeno 16 projektů a například 273 projektů Slunce do škol. Nejvýznamnější akcí, která probíhala v roce 2002, byla například akce společnosti TEDOM s. r. o. pod názvem Kogenerace Avia Daewoo Letňany, která si vyţádala podporu ve výši 11 250 000 Kč a náklady ve výši 37 500 000 Kč. V roce 2003 bylo celkem schváleno 1 053 ţádostí týkajících se OZE. V oblasti vyuţívání OZE bylo schváleno 74 projektů s celkovými náklady 490 900 000 Kč a celkovou podporou ve výši 313 400 000 Kč. V programech pro fyzické osoby bylo podpořeno 214 ţádostí například na solární kolektory, kotle na biomasu či tepelná čerpadla. Nejvýznamnější akcí v oblasti obnovitelných zdrojů energie byla v tomto roce akce společnosti Energo Plus CZ o. p. s. s rekonstrukcí, opravou a spárováním náhonu na MVE Svoboda nad Úpou s celkovými náklady této akce ve výši 19 600 000 Kč a celkovou podporou ve výši 14 300 000 Kč. (SFŢP ČR – Archiv). Cílem investičních programů na vyuţívání OZE v roce 2004 byla podpora ekologického vytápění, ohřevu teplé vody a výroby elektrické energie z OZE. Patří sem například kotle na biomasu, kogenerační jednotky, solární systémy, tepelná čerpadla, MVE a větrné elektrárny. Cílem neinvestičních programů je podpora vzdělávání osvěty, poradenství propagace a informovanosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V tomto roce bylo kladně posouzeno 591 akcí týkajících se OZE. Z celkového počtu ţádostí bylo 498 pro fyzické osoby na solární kolektory, kotle na biomasu a tepelná čerpadla

o

celkových

nákladech

94 538 000 Kč 55

a

podpoře

31 097 000 Kč.

Nejvýznamnější akci zajišťovala společnost TTS cz, s. r. o. v níţ se jednalo o výstavbu zařízení pro společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy. Náklady této akce činili 118 000 000 Kč a celková podpora činila 82 604 700 Kč. V roce 2005 bylo celkem podpořeno v oblasti OZE 930 akcí. Z celkového počtu podpořených akcí se jich 690 zabývalo instalací OZE do rodinných domů. Nejvýznamnějším projektem byl v roce 2005 projekt Města Trhové Sviny, kde instalovaly zařízení ORC pro společnou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy. Celkové náklady této akce činily přes 88 000 000 Kč a celková podpora činila 71 000 000 Kč. V roce 2006 bylo v oblasti obnovitelných zdrojů energie podpořeno celkem 29 projektů, z toho 10 projektů bylo investičních a jeden neinvestiční projekt na podporu vzdělávání a vydání publikace. Nejvýznamnější příjemce podpory z hlediska uvolněných prostředků za rok 2006 byl Svazek obcí Tasovice a Hodonice na ČOV a na kanalizace Tasovice, Hodonice a Krkovice v celkové výši 40 700 000 Kč z této částky byla ve výši 36 300 000 Kč dotace. (SFŢP ČR – Archiv). V roce 2007 bylo v oblasti obnovitelných zdrojů energie podpořeno celkem 43 projektů, z toho 33 projektů bylo zaměřeno na environmentálně šetrný způsob vytápění a ohřev teplé vody ve školství, zdravotnictví apod. Dále bylo podpořeno 5 projektů na vzdělávání a vydávání publikací a dalších 5 projektů na environmentálně šetrný způsob získávání energie. (SFŢP ČR – Výroční zpráva 2007). V roce 2008 byl podle informací z výroční zprávy za tento rok největší zájem o solární systémy s celoročním ohřevem teplé vody. Z celkových 3 041 ţádostí jich v tomto podprogramu bylo 1 510. Celkové náklady opatření pro fyzické osoby činily 408 860 803 Kč. (SFŢP ČR – Výroční zpráva 2008).

56

Graf 10 Celkové a podpořené projekty v jednotlivých letech 3000

Počet žádostí

2500 2000 1500

Počet podpořených žádostí

1000

Počet žádostí celkem

500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 k Zdroj: autor

Roky

V roce 2007 byl nejvyšší počet podpořených projektů a to ve výši 1 806 projektů z celkových 1 876. V tomto roce byl rozdíl mezi podpořeným a celkovým počtem ţádostí nejmenší ze sledovaného období. Tento rozdíl činil pouze 70 ţádostí. Naopak největší rozdíl, který můţeme vyčíst z grafu, byl v roce 2000 ve výši 896 ţádostí.

57

3.3 Zelená úsporám 3.3.1 Základní informace Jiţ od února roku 2009 podporovalo MŢP a SFŢP ČR výměnu kotlů na uhlí za vytápění obnovitelnými zdroji a také výměnu solárních kolektorů na ohřev vody. Od dubna 2009 na tento program navázal rozsáhlejší dotační program pro domácnosti, který bude mít do konce roku 2012 finanční prostředky pro dotace ve výši 25 000 000 000 Kč a který podporuje obnovitelné zdroje energie, energetické úspory při rekonstrukcích budov a v novostavbách, je tedy orientován do oblasti bydlení. Podpora je nastavena tak, aby finanční prostředky mohly být čerpány v průběhu celého čtyřletého období od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012 tak, aby dotace mohla být poskytnuta kaţdému, kdo o ni poţádá a splní všechny podmínky. V roce 2009 by se pravděpodobně mělo rozdělit 10 000 000 000 Kč. O tento program se stará MŢP a nabízí státní dotace občanům na výměnu či instalaci zařízení na vyuţívání OZE pro vytápění a ohřev teplé vody, dále na zateplení rodinných nebo bytových domů a stavbu pasivního domu. Zateplování panelových bytových domů nebude podporováno z tohoto programu, poněvadţ pro panelové domy je připravena podpora z programů Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Do administrace programu se zapojily také některé finanční instituce. Některé z nich jsou uvedeny v kapitole Moţnosti financování. (SFŢP – Programy podpory 2007).

3.3.2 Získávání finančních prostředků Program Zelená úsporám je financován z prodeje tzv. emisních kreditů v mezinárodním obchodování dle Kjótského protokolu. Výnosy z prodeje emisních kreditů, které stát získá od států, kterým se nedaří plnit Kjótský protokol, musí pouţít výhradně na speciální programy sniţující emise skleníkových plynů. Emisní kredity jsou součástí Kjótského protokolu, v jehoţ rámci ČR musela sníţit produkci skleníkových emisí o 8 % vůči roku 1990, ale ČR je sníţila o 24 %. Tento rozdíl můţe Česká republika prodat v podobě emisních kreditů zemím, kterým se závazky z Kjótského protokolu plnit nedaří. (Kašpar 2009). V pondělí 30. března 2009 podepsal ministr ţivotního prostředí Martin Bursík s velvyslancem Japonska panem Chikahito Haradou konečnou smlouvu o prodeji 58

emisních kreditů Kjótského protokolu, coţ otevřelo cestu prvním finančním prostředkům pro program Zelená úsporám v domácnostech v České republice. Další prodej emisních kreditů Kjótského protokolu podepsal ministr ţivotního prostředí Ladislav Miko dne 30. září 2009. Emisní kredity se opět prodávaly do Japonska. Ministr ŢP uvedl, ţe díky obchodu s Japonskem a dalšími partnery bude mít program Zelená úsporám pro rok 2009 ještě letos k dispozici minimálně 10 000 000 000 Kč. (Ekolist.cz 2009).

3.3.3 Rekapitulace Od začátku roku 2008 do konce března 2009 poskytlo SFŢP ČR dotaci 4 531 domácností. Tyto domácnosti vyměnili v rodinném domě nebo bytě kotel či kamna na fosilní palivo za kotel na biomasu nebo si pořídili tepelné čerpadlo či solární systém. Graf 11 Poskytnuté dotace

1490

3041

1. - 12. měsíc v roce 2008 1. - 3. měsíc v roce 2009 k Zdroj: SFŢP – Ekologické vytápění 2007; úprava autora

59

Tabulka 18 Výše podpory FO za rok 2008 a do konce března 2009 Program

Kategorie

Kotle na biomasu 1.A.a. Solární systémy na celoroční ohřev teplé 1.A.b. vody Solární systém na přitápění a na celoroční 1.A.c. ohřev teplé vody Tepelná čerpadla 4.A Celkem Zdroj: SFŢP – Ekologické vytápění 2007; úprava autora

Počet akcí 1 033

Celkové náklady (v Kč) 103 490 317

Schválená podpora (v Kč) 44 055 479

1 931

216 698 399

91 329 050

989

193 569 599

59 989361

577 4 531

164 317 673 678 567 519

36 188 485 231 762 375

Podpora v období od roku 2008 do března 2009 byla poskytnuta v programu 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a/nebo ohřevu teplé vody pro byty a rodinné domy pro FO: a) kotle na biomasu, b) solární systémy na celoroční ohřev teplé vody, c) solární systémy na přitápění a na celoroční ohřev teplé vody. V programu 4.A. byla poskytována podpora na tepelná čerpadla. Největší objem podpory připadl na solární systémy pro celoroční ohřev vody.

3.3.4 Oblasti programu Zelená úsporám od dubna 2009 A. Úspory energie na vytápění A.1

Kvalitní zateplení obálky budovy vedoucí k dosaţení nízkoenergetického

standardu. A.2

Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy - dílčí zateplení. B. Nová výstavba v pasivním energetickém standardu.

B.1

Podpora novostaveb pasivním energetickém standardu. C. Vyuţití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody.

C.1

Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná

tepelná čerpadla. C.2

Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do

novostaveb. C.3

Instalace solárně-termických kolektorů. D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření – některé kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem, pouze při současném podání ţádostí a maximálně jednou pro daný objekt.

60

3.3.5 Ţadatelé o dotaci Ţádat o dotaci mohou vlastníci a stavebníci rodinných a majitelé bytových domů, tedy:  FO podnikající i nepodnikající  společenství vlastníků bytových jednotek  bytová druţstva  města a obce  podnikatelské subjekty  další PO

3.3.6 Některé podmínky Jednou z podmínek, kterou musí splnit kaţdý ţadatel, je taková, ţe práce musí provádět firma, kterou si ţadatel vybere v seznamu schválených dodavatelů. Dále musí ţadatel splnit podmínky, které spočívají v kombinaci zvolených úprav, které jsou stanoveny. Podpora v rámci programu bude poskytována na akce uskutečněné na území České republiky a na akce jiţ ukončené. Lze o ni ţádat maximálně do 18 měsíců po uvedení zařízení do trvalého provozu. Na stránkách www.zelenausporam.cz jsou uvedeny veškeré podmínky, výše finanční podpory a oblast, které se podpora týká, potřebné doklady a formuláře, které ţadatel potřebuje k získání finanční podpory. (Zelená úsporám 2009).

V příloze č. 4 je uvedena ukázka ţádosti o podporu pro fyzické

osoby – nepodnikající, pro oblast A – Úspory energie na vytápění.

3.3.7 Změny v programu Díky spolupráci MŢP, které spravuje program Zelená úsporám a MMR, které spravuje program Nový panel, se od září 2009 otevřela nová moţnost dotace a to na komplexní zateplení panelových bytových domů. Nově budou moct lidé ţádat o dotaci na úsporné opatření – výměna oken, zateplení střechy či podlahy – za předpokladu dosaţení kvalitních kritérií a poţadované úspory roční měrné potřeby tepla o minimálně 20 %. Celkové zateplení domu je zvýhodněno vyšší dotační podporou. Nově bude Zelená úsporám poskytovat dotace na energetické ohodnocení domu, zpracování projektu realizace energetických úprav. (MŢP 2009).

61

„Současná ekonomická krize, která má závaţnější následky, neţ jsme očekávali, brání občanům investovat do velkých projektů, které byly předmětem původního návrhu programu Zelená úsporám. Proto jsme se rozhodli upravit program a vyjít vstříc i menším projektům s niţšími investicemi, které povedou k energetickým úsporám a zároveň ke sniţování emisí, jako je například pouze výměna oken,“ říká k úpravám programu Zelená úsporám ministr ţivotního prostředí Ladislav Miko. (SFŢP – MŢP otevírá program Zelená úsporám i menším investicím 2009).

3.3.8 Co přinese program Zelená úsporám Investováním do zateplení či koupí solárních kolektorů se sníţí náklady na vytápění či ohřev vody. Investice se postupně vrátí a co více, přispěji ke zlepšení ţivotního prostředí. Do roku 2012 program Zelená úsporám přinese:  sníţení emisí CO2 o 1 100 000 tun,  úsporu tepla na vytápění 6,3 PJ, tedy několik miliard korun ročně,  vytvoření či udrţení 30 000 pracovních míst,  zlepšení podmínek bydlení pro 250 000 domácností, kterou dostanou podporu,  zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů o 3,7 PJ,  sníţení znečištění prachovými částicemi o 2 200 000 kg.

62

3.4 Shrnutí praktické části V první kapitole praktické části jsem se zabývala státním programem EFEKT částí A, coţ je stěţejní část této práce. Nejprve jsem hodnotila situaci tohoto programu v období od roku 2000 do roku 2008, kde se podle mého názoru postupně sniţoval počet celkových podpořených projektů, dotací i investic. Stát zřejmě nemá dost finančních prostředků na podporu obnovitelných a druhotných zdrojů energie, protoţe důsledkem sniţování dotací se sniţuje i počet podpořených projektů a to znamená méně vybudovaných zařízení pro výrobu elektřiny a tepla z OZE. V další kapitole jsem analyzovala stav vybudovaných zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů energií. Od roku 2004 do roku 2008 byly kaţdoročně nainstalovány 2 aţ 5 MVE a několik zařízení na spalování biomasy. Vodní elektrárny mají podíl na výrobě elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny kolem 66 % a biomasa má kolem 25 %. Tyto energetické zdroje mají v České republice nejvyšší vyuţití a také velký potenciál pro budoucnost. Dále jsem pokračovala analýzou meziročních změn. Mezi roky 2006 a 2007 jsem zaznamenala pokles, ale v ostatních analyzovaných letech se jednalo o nárůst minimálně ve výši 10 %. Tato skutečnost napovídá, ţe i přes stále se sniţující finanční prostředky na podporu OZE, mají obyvatelé ČR zájem o instalace zařízení k výrobě elektřiny z těchto zdrojů. V poslední části praktického bloku jsem zkoumala plnění či neplnění stanoveného cíle ze SEK, jedná se o podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny. Podle údajů ze zeleného scénáře by podíl v roce 2005 mohl dosáhnout 6,2 % a cíl pro tento rok byl stanoven na 5 aţ 6 %. Z čehoţ vyplývá, ţe podle zeleného scénáře bychom cíl pro rok 2005 splnili. Předvídaná hodnota pro rok 2010 podle zeleného scénáře byla 7,7 % a cíl pro tento rok byl stanoven na 8 %. Do osmi procent chybí 0,3 %, z čehoţ vyplývá, ţe bychom cíl pro rok 2010 nesplnili. Další moţností vývoje energetického hospodářství je pokračování trendu křivky. V roce 2005 jsme dosáhli podílu ve výši 4,5 % a cíl pro tento roky byl stanoven na 5 aţ 6 %. Do stanovených 5 % nám chybělo 0,5 %, z čehoţ vypívá, ţe jsme cíl v roce 2005 nesplnili. Podíl podle pokračování trendu křivky pro rok 2010 jsem stanovila na 5,48 %. Do stanovených 8 % nám chybí 2,52 % podílu z čehoţ je zřejmé, ţe cíl pro rok 2010 nesplníme. 63

Z uvedených variant je varianta ze zeleného scénáře přijatelnější, ale i tak bychom tento cíl pro rok 2010 nesplnili. V druhé kapitole této části jsem se zabývala státním programem EFEKT částí B. Dle provedeného shrnutí od roku 2000 do roku 2007 jsem zaznamenala nejvyšší počet podpořených projektů v roce 2007. Jsou zde vypsána zařízení, která byla nainstalována a týkala se OZE. Tato část je pouze informativní. Poslední kapitolou praktického bloku je aktuální program zejména pro domácnosti, kterým je určen a to program ZELENÁ ÚSPORÁM. Jsou zde uvedeny informace, které by mohly být uţitečné pro budoucí ţadatele. Uvedla jsem informace týkající se ţadatelů, maximální výše finanční podpory, účel podpory. Dále například kde můţe ţadatel podat ţádost, z čeho program Zelená úsporám získává finanční prostředky a co přinese tento program do roku 2012.

64

4 Závěr Hlavním cílem práce bylo představení a vyhodnocení státního programu EFEKT a programu Zelená úsporám. Zájem o obnovitelné zdroje energie ukazuje analýza meziročních změn, kdy se převáţně jednalo o nárůst. Pro konečnou analýzu jsem si zvolila cíl ze Státní energetické koncepce – podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny. Podle konečné analýzy, mého názoru, některých odborníků a NKÚ pravděpodobně nesplníme stanovený cíl pro rok 2010 a tudíţ uvedené vývoje energetického hospodářství jsou nepřijatelné. Je tedy nutné učinit taková opatření, aby k tomuto vývoji nedošlo. Bylo by vhodné uvolnit více finančních prostředků k vybudování více zařízení pro výrobu elektřiny a tepla z OZE, nebo sníţit náročnost podmínek pro získání této podpory, zavést vyšší výkupní ceny či zelené bonusy za elektřinu vyrobenou z OZE, zaměřit se na právní předpisy, které vytvářejí podmínky pro vyuţívání OZE nebo na předpisy, které zvýhodňují OZE vůči klasickým energetickým zdrojům. Pro zajištění rozvoje OZE je nutné zformulovat celý soubor politik, který by dohromady podporoval jejich rozvoj, poněvadţ podpora kaţdého druhu zvlášť by nebyla příliš efektivní. V České republice jsou vytvořeny určité podmínky pro podporu vyuţívání OZE, ale je i nadále nutné na těchto podmínkách intenzivně pracovat, neboť přínosy z přechodu na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie prospějí všem státům světa.

65

Seznam zdrojů Pouţitá literatura BALÁK, R.: Nové zdroje energie. 2. přepr. vydání. Praha: Polytechnická kniţnice SNTL, 1989. 208 s. Cenek M., Doc. RNDr. CSc. a kol.: Obnovitelné zdroje energie. 2. přepracované vydání. Praha: FCC PUBLIC, 2001. 208 s. ISBN 80-901985-8-9.

Pouţité internetové zdroje a články Aitken, Donald W.: ISES White Paper [online]. Německo, Mezinárodní společnost solární energetiky, 2003 [cit. 2009-10-30]. Dostupné z WWW: http://www.ises.org/shortcut.nsf/to/wp. Alternativní zdroje energie: Větrné elektrárny [online]. Alternativní zdroje energie [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.alternativni-zdroje.cz/vetrne-elektrarny.htm. Alternativní zdroje energie: Vodní elektrárny, geotermální energie [online]. Alternativní zdroje energie [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.alternativni-zdroje.cz/vodni-geotermalni-energie.htm. Alternativní zdroje energie: Energie přílivu a příboje oceánů [online]. Alternativní zdroje energie [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.alternativni-zdroje.cz/energie-prilivu-priboje.htm. Bufka, A. Ing.: Využití obnovitelných zdrojů energie v roce 2006 [online]. MPO, červen 2007, [cit. 200911-30]. Dostupné z WWW: download.mpo.cz/get/31462/35030/380688/priloha001.pdf. BusinessInfo.cz: Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace [online]. BusinessInfo.cz, publikováno 13. 4. 2007, [2009-11-24]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdrojefinancovani-z-eu-2007-2013/ramcovy-program-pro-konkurenceschopnost/1001573/44079/#TOP. Česká spořitelna a. s.: TOP Energyprogram [online]. Česk spořitelna a. s. [cit. 2009-10-19]. Dostupné z WWW: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/firmy/nav00000_firmy_nds_255_prod_1439. ČEZ, a. s.: Využívání vodní energie v ČR [online]. ČEZ, a. s., 2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/informace-o-vodni-energetice.html. ČEZ, a. s.: Geotermální energie [online]. ČEZ, a. s., 2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/geotermalni-energie.html. ČSOB: Půjčujeme na zelené bydlení [online]. ČSOB 2009, [cit. 2009-11-9]. Dostupné z WWW: http://www.csob.cz/cz/Lide/Pujcky-a-uvery/Stranky/Zelene-bydleni-retailove-uvery-pujcujeme-nazelene-bydleni.aspx. EKOBIOENERGO: Energie z biomasy [online]. [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://ekobioenergo.cz/Energie%20biomasy.html.

66

Ekolist.cz: MŽP prodalo další emise, celkový výnos má letos činit 10 miliard Kč [online]. Ekolist.cz, publikováno 30. 9. 2009 Praha, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2199451. ERÚ: Cenové rozhodnutí Energetické regulačního úřadu č. 4/2009 [online]. ERÚ, aktualizováno 30. 11. 2009, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE _KVET_DZl.pdf. ERÚ: Oznámení o vyhodnocení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny 2006 [online]. ERÚ, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.eru.cz/user_data/files/sdelen%C3%AD_elektro/vestnik_podil_oze_za1_6.pdf. ERÚ: Oznámení o vyhodnocení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny 2007 [online]. ERÚ, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.eru.cz/user_data/files/080630%20Vestnik%20podil%20OZE%202007_final.pdf. ERÚ: Oznámení o vyhodnocení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny 2008 [online]. ERÚ, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.eru.cz/user_data/files/sdelen%C3%AD_elektro/090618%20V%C4%9Bstnik%20%20Pod%C3%ADl%20OZE%202008_%C4%8Dist%C3%A1%20verze.pdf. Evropský parlament: Parlament stvrdil klimaticko-energetický balíček [online]. Evropský parlament, aktualizováno 17. 12. 2008, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IMPRESS+20081216IPR44857+0+DOC+XML+V0//CS. GE Money CZ: Sektor Ekoenergie [online]. GE Money CZ 2009, [cit. 2009-10-19]. Dostupné z WWW: http://www.gemoney.cz/ge/cz/2/uvery/ekoenergie. Hospodářská komora ČR: Příručka Obnovitelné zdroje energie [online]. BusinessInfo.cz, publikováno 7. 11. 2006, [2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pruvodcipodnikatele/prirucka-obnovitelne-zdroje-energie-oze/1000164/42131/. Kašpar, J.: Program Zelená úsporám získá další prostředky [online]. Ekolist.cz, publikováno 30. 9. 2009 Praha, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.ekolist.cz/txt_tzpr_full.stm?x=2199391. Komerční banka: Komerční banka spustila nabídku EKO úvěrů [online]. Komerční banka 30. 6. 2009, [cit. 2009-10-9]. Dostupné z WWW: http://www.kb.cz/cs/com/press/releases/726.shtml. Kos, M.: Solární systémy [online]. Energeticky.cz, 2008 – 2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.energeticky.cz/62-solarni-systemy.html. MPO: Zpráva o výrobě elektřiny z OZE za rok 2005 [online]. MPO 2005, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://download.mpo.cz/get/29807/43054/515276/priloha004.pdf.

67

MPO: Aktualizace Státní energetická koncepce ČR [online]. MPO, publikováno 19. 12. 2006, [cit. 200911-30]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument5903.html. MPO-EFFEKT: Programy podpory [online]. MPO 2008,[cit 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/9809. MPO-EFFEKT: Program EFFEKT 200 – 2008 - vyhodnocení [online]. MPO 2008,[cit 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/18696. MPO-EFFEKT: Další programy [online]. MPO 2008, [cit 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/dalsi-programy. MPO-EFFEKT: Operační program životní prostředí [online], MPO 2008 [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/9808. MPO-EFFEKT: Zelená úsporám [online], MPO 2008 [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/14399. MPO: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2007 [online]. MPO 25. 5. 2009, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument25358.html. MŢP: Ministerstvo životního prostředí otevírá program Zelená úsporám i menším investicím [online]. BusinessInfo.cz, publikováno 11. 8. 2009, [2009-11-26]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni-dotace-a-programy-podpory/mzp-zelena-usporam-i-mensiminvesticim/1001619/54129/. Petrţílek, P.: Klimaticko-energetický balíček EU: naše budoucnost, nebo zkáza? [online]. Britské listy, publikováno 29. 4. 2008, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http:/www.blisty.cz/art/40344.html. Polák, R., Ing.: Podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů [online]. TZB-INFO.cz, aktualizováno 2. 3. 2009, [cit. 2009-11-22]. Dostupné z WWW: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=5454. SFŢP ČR: Archiv – VZ SFŽP ČR [online]. SFŢP 2007, [cit. 2009-11-29]. Dostupné z WWW: http://www.sfzp.cz/sekce/457/archiv---vz-sfzp-cr/. SFŢP ČR: Výroční zpráva SFŽP ČR 2007 [online]. SFŢP 2007, [cit. 2009-11-29]. Dostupné z WWW: http://www.sfzp.cz/ke-stazeni/152/3753/detail/vyrocni-zprava-sfzp-cr-2007/. SFŢP ČR: Výroční zpráva SFŽP ČR 2008 [online]. SFŢP 2007, [cit. 2009-11-29]. Dostupné z WWW: http://www.sfzp.cz/ke-stazeni/152/5368/detail/vyrocni-zprava-sfzp-cr-za-rok-2008/. SFŢP ČR: Programy podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie pro rodinné a bytové domy v oce 2009 [online]. SFŢP 2007, [cit. 2009-11-26]. Dostupné z WWW: http://www.sfzp.cz/clanek/256/795/programy-podpory-obnovitelnych-zdroju-a-uspor-energie-prorodinne-a-bytove-domy-v-roce-2009/.

68

SFŢP ČR: Ekologické vytápění: dotaci získalo 4 531 domácností [online]. SFŢP 2007, [cit. 2009-11-29]. Dostupné z WWW: http://www.sfzp.cz/clanek/256/982/ekologick%C3%A9-vytapeni-dotaci-ziskalo-4531-domacnosti/. SFŢP ČR: Ministerstvo životního prostředí otevírá program Zelená úsporám i menším investicím [online]. SFŢP 10. 8. 2009, [cit. 2009-11-29]. Dostupné z WWW: http://www.sfzp.cz/clanek/193/993/ministerstvo-zivotniho-prostredi-otevira-program-zelena-usporam-imensim-investicim/. Stejskal, J.: Klimaticko-energetický balíček EU: Co vlastně obsahuje? A jak o něm hlasovali Češi? [online]. Ekolist.cz, aktualizováno 13. 1. 2009, [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2141603. Šetříme energie: NKÚ upozornil na nedosažitelnost cíle 8 % podílu výroby elektřiny z OZE do roku 2010 [online]. Šetřímě energie 2009, [cit. 2009-11-12]. Dostupné z WWW: http://www.setrimeenergie.cz/clanky/aktuality-top/nku-upozornil-na-nedosazitelnost-cile-8-podilu-vyroby-elektriny-z-ozedo-roku-2010. TEDOM s. r. o.: Princip kogenerace [online]. [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://kogenerace.tedom.cz/princip-a-vyhody.html. TEDOM s. r. o.: Kdo jsme [online]. [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://energetika.tedom.cz/onas.html. TEDOM s. r. o.: Trigenerace [online]. [cit. 2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://kogenerace.tedom.cz/trigenerace.html. Velká Epocha: Program Státního fondu životního prostředí: úspory energie a využití obnovitelných zdrojů [online]. Velká Epocha, aktualizace 9. 7. 2009, [2009-11-30]. Dostupné z WWW: http://www.velkaepocha.sk/2009070910437/Program-Statniho-fondu-zivotniho-prostredi-uspory-energiea-vyuziti-obnovitelnych-zdroju.html. Zelená úsporám: Výše podpory [online]. Zelená úsporám 2009, [cit. 2009-12-9]. Dostupné z WWW: http://www.zelenausporam.cz/sekce/489/.

69

Seznam tabulek Tabulka 1 Výše spotřeby obnovitelných zdrojů energie ............................................................................ 19 Tabulka 2 Podíl OZE na spotřebě elektřiny ............................................................................................... 19 Tabulka 3 Výkupní ceny a zelené bonusy pro malé vodní elektrárny ....................................................... 26 Tabulka 4 Výkupní ceny a zelené bonusy pro MVE v pásmu VT a NT .................................................... 26 Tabulka 5 Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny z biomasy ............................................... 27 Tabulka 6 Výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu, skládkového plynu a důlního plynu .. 28 Tabulka 7 Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny ............................................................... 28 Tabulka 8 Shrnutí za roky 1999 - 2008...................................................................................................... 38 Tabulka 9 Podpořené obnovitelné a druhotné zdroje energie za rok 2004 ................................................ 39 Tabulka 10 Podpořené obnovitelné a druhotné zdroje energie za rok 2005 .............................................. 40 Tabulka 11 Podpořené obnovitelné a druhotné zdroje energie za rok 2006 .............................................. 40 Tabulka 12 Podpořené obnovitelné a druhotné zdroje energie za rok 2007 .............................................. 41 Tabulka 13 Celková výroba elektřiny z OZE v letech 2003- 2005 a jejich meziroční změna ................... 46 Tabulka 14 Celková výroba elektřiny z OZE v letech 2006 – 2008 a jejich meziroční změna ................. 47 Tabulka 15 Výše spotřeby obnovitelných zdrojů energie .......................................................................... 51 Tabulka 16 Podíl OZE na spotřebě elektřiny ............................................................................................. 51 Tabulka 17 Investiční projekty na vyuţití OZE v letech 2000 aţ 2007 ..................................................... 54 Tabulka 18 Výše podpory FO za rok 2008 a do konce března 2009 ......................................................... 60

Seznam grafů Graf 1 Dotace v jednotlivých letech .......................................................................................................... 38 Graf 2 Počet podpořených zařízení z obnovitelných a druhotných zdrojů mezi roky 2004 a 2007 ........... 41 Graf 3 Výroba elektřiny z OZE v roce 2005 .............................................................................................. 43 Graf 4 Výroba elektřiny z OZE v roce 2006 .............................................................................................. 44 Graf 5 Výroba elektřiny z OZE v roce 2007 .............................................................................................. 45 Graf 6 Výroba elektřiny z OZE v roce 2008 .............................................................................................. 46 Graf 7 Celková výroba elektřiny v letech 2003- 2008 ............................................................................... 49 Graf 8 Znázornění plnění cíle SEK ............................................................................................................ 50 Graf 9 Podíl OZE na spotřebě elektřiny a cíl SEK .................................................................................... 52 Graf 10 Celkové a podpořené projekty v jednotlivých letech .................................................................... 57 Graf 11 Poskytnuté dotace ......................................................................................................................... 59

70

Seznam příloh Příloha č. 1 Beaufortova stupnice síly větru Příloha č. 2 Program EFEKT 2009 Příloha č. 3 A.1 Ţádost EFEKT Příloha č. 4 Ţádost – Zelená úsporám

Seznam pouţitých zkratek SEK

Státní energetická koncepce

OZE

Obnovitelné zdroje energie

TKO

tuhý komunální odpad

ŢP

Ţivotní prostředí

OPŢP

Operační program Ţivotní prostředí

SFŢP

Státní fond ţivotního prostředí

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

ERÚ

Energetický regulační úřad

CO2

Oxid uhličitý

SO2

Oxid siřičitý

NOx

Oxid dusíku

ISES

Mezinárodní společnost solární energetiky

CZT

Centrální zásobování teplem

kWh

kilowatt hodina, 1 kWh = 3 600 kJ

MWh

megawatt hodina, rovno 106 Wh

MWe

megawatt elektrická

MWt

megawatt tepelná

GWh

gigawatt hodina, rovno 109 Wh

TWh

terawatt hodina, rovno 1012 Wh

ORC

Organický Rankinův cyklus

VT

Vysoký tarif

NT

Nízký tarif

71