Příloha
Č.
18
Příloha č. 2 k rozhodnutí č.j. 15 088/2000 - 30
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyy registrovalo podle § 39 odst. 9 a § 87 písmo a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. března 2000 pod čj. 15 088/2000 - 30 Statut a vnitřní předpisy Vysoké školy Karlovy Vary, obecně prospěšné společnosti se sídlem v Karlových Varech, T. G. Masaryka 3, pst 360 01.
Ing. Josef Beneš, CSc. ředitel odboru vysokých škol
Vnitřní předpisy
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s,
Statut Jednací řád akademické rady Studijní a zkušební řád Stipendijní řád Disciplinární řád Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. Studijní a zkušební řád
Část 1. Obecná ustanovení Článek 1
(1) Vysoká škola Karlovy Vm)l, O.p.s., (dále jen "VŠ,KV"), vydává Studijní a zkušební řád.
Obsahuje doplňující ustanovení k zákonu Č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen "zákon o vysokých školách"). (2) Veškeré změny a doplňky podléhají registraci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT").
Část II. Práva a povinnosti studentů Článek 2 (1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia. Osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. (2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle článku 17 nebo dnem přerušení studia podle článku 14 nebo dnem zanechání studia podle článku 18 nebo dnem vyloučení ze studia podle článku 19 nebo nesplnil-li požadavky vyplývající z tohoto Studijního a zkušebního řádu. Článek 3 (1) Student má právo a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních oborů, b) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli, c) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem, d) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem, e) navrhovat téma své bakalářské práce, f) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými VŠKV, g) na stipendium z prostředků VŠKV, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu VŠKV. (2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen Zákoníku práce. I
Článek 4 (1) Student je povinen a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši, b) hlásit VŠKV adresu určenou pro doručování písemností, c) dosta-vit se na předvolání rektora nebo jím pověřeného zaměstnance VŠKV k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia. (2) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 1 vzniká studentovi povinnost nahradit VŠKV náklady, které jí tím způsobil.
Část III. Studium
Článek 5 VŠKV uskutečňuje akreditovaný bakalářský studijní program v prezenčním a kombinovaném studiu.
Článek 6 (1) Vysokoškolské studium je určeno pro absolventy středních škol. (2) Bakalářské studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. (3) Absolventům bakalářského studia se vydává vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom s uvedením studijního oboru a přiznává se jim akademický titul "bakalář" ( ve zkratce ,,Bc." uváděné před jménem). (4) Studentům, kteří se nemohou z vážných zdravotních důvodů zúčastňovat výuky, nebo studentům s vynikajícími studijními výsledky, u nichž vznikají podmínky pro zkrácení studia či pro jeho rozšíření a prohloubení oproti standardnímu studijnímu programu, může rektor povolit individuální studium. Studentovi, který studuje podle individuálního studijního programu rektor určí dobu, na kterou se individuální studium povoluje, rozsah a formy výuky
Článek 7 Akreditovaný studijní program se člení na studijni obory. Ve studijním plánu každého studijního oboru je stanovena časová a obsahová posloupnost studijních předmětů, forma jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.
2
Část IV. Organizace studia Článek 8 (1) Studium se uskutečňuje v relativně uzavřených cyklech, v akademických rocích. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců, jeho začátek stanoví rektor. (2) Základní organizační jednotkou studia je semestr. Vždy dva semestry, zimní a letní, tvoří jeden akademický rok. (3) V každém semestru je 12 až 15 výukových týdnů. Po období výuky následuje zkouškové období, vyhrazené pouze pro skládání zkoušek Se souhlasem vyučujícího lze skládat zkoušky i v průběhu období výuky, aniž je narušena výuka, nejpozději však do termínu, určeného harmonogramem příslušného akademického roku. (4) Praxe a exkurze zařazené do studijního plánu lze konat v souladu s akreditovaným studijním programem. (5) Harmonogram každého akademického roku stanoví rektor VŠKV. '
Článek 9 (1) Základní formy výuky představují přednášky, cvičení, semináře, praxe, exkurze, kurzy, konzultace a samostatné studium. a) V přednáškách se studenti seznamují se základními poznatky a metodologií příslušného vědního oboru, uvádějí se do samostatného studia a připravují se k aplikacím přednášené látky v praxi. b) Ve cvičeních si studenti upevňují a prohlubují vědomosti získané z přednášek a samostatného studia. c) V seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodologicky rozvíjejí a prohlubují poznatky ze studijních předmětů. d) Praxe, exkurze a kurzy slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem na základě práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Jsou součástí akreditovaných studijních programů. e) Konzultace pomáhají studentům při samostatném studiu. Při konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, metodice vědecko-výzkumné, odborné a jiné činnosti. (2) Práva absolvovat všechny předepsané formy výuky a skládat předepsané zkoušky a zápočty student nabývá zápisem do příslušného ročníku. (3) Každý vyučující předmětu zveřejní nejpozději v prvním týdnu výuky v semestru program předmětu, který obsahuje zejména přehled témat s rámcovým časovým rozvržením, požadavky na studenta v průběhu semestru a u zkoušky, podmínky pro udělení zápočtu a seznam studijní literatury. Student je povinen se s nimi seznámit a řídit se jimi. (4) Účast studentů na výuce je povinná v rozsahu, který je stanoven ve studijním plánu jednotlivých oborů. Rozsah povinné výuky je určen počtem požadovaných zápočtů a zkoušek. (5) Student, který se nemohl z vážných důvodů účastnit povinné výuky v plném rozsahu, může své povinnosti, je-li takový postup s ohledem na povahu předmětu možný, splnit náhradním způsobem, jejž určí vyučující.
3
(6) Ve všech ostatních případech se posuzuje neúčast ve výuce jako nesplnění studijních povinností.
Článek 10 (1) Fonnami průběžné kontroly studia jsou: a) Zápočet jako neklasifíkovaná forma ověření znalostí, která se uděluje za splnění požadavků určených programem seminářů a cvičení pro daný předmět. Zápočet uděluje učitel, který vede příslušný seminář nebo cvičení, a to zpravidla v posledním výukovém týdnu semestru. Zapisuje se slovem "započteno". b) Zkouška je k1asi:fikovanáforma ověření znalostí, jež zahrnuje látku daného předmětu. Zkouška může být písemná, ústní nebo kombinovaná. Klasifikuje se stupnicí "výborně, velmi dobře, dobře nebo nevyhověl". Poslední stupeň "nevyhověl" se do výkazu o studiu nezapisuje. ; (2) Požadavky ke zkoušce vypracované zkoušejícím, schvaluje vedoucí katedry a studenti jsou s nimi seznámeni na počátku semestru, v němž je výuka předmětu zahájena. (3) Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období. Po splnění všech povinností, stanovených studijním plánem příslušného oboru, se student může přihlásit ke zkoušce v termínech, které jsou zveřejněny nejméně jeden měsíc před počátkem zkouškového období. Způsob přihlašování a odhlašování si stanoví vedoucí katedry. (4) Nedostaví-li se student bez omluvy ke zkoušce a svou neúčast neomluví do 5 dnů, znamená to totéž, jako by u zkoušky neuspěl. (5) Pořadí zkoušek v rámci studijního oboru si student může stanovit sám. Tam, kde je to účelné, je určena návaznost zápočtů a zkoušek. V tom případě může student přistoupit ke zkoušce jen tehdy, jestliže splnil předchozí předepsané požadavky. (6) Jestliže student nevykonal zkoušku v prvním řádném termínu, má právo ji opakovat. Pokud student nevykonal zkoušku ani v prvním opravném termínu, může mu rektor povolit druhý opravný termín. Zkoušku z jednoho předmětu lze opakovat nejvýše dvakrát. Student může požádat rektora, aby ke konání opravné zkoušky byla jmenována komise. O totéž může požádat vyučující daného předmětu. (7) Trvání ústní zkoušky nemá přesahovat dobu 30 minut. (8) Nesplnil-li student požadavky zápočtu, může mu vedoucí semináře nebo cvičení stanovit náhradní podmínky pro získání zápočtu nebo určit, aby student příslušný seminář nebo cvičení opakoval. Určení náhradních podmínek je možné jen jednou. Nezíská-li student zápočet ani po opakování semináře nebo cvičení, posuzuje se tato situace jako nesplnění studijních povinností. (9) Splnění všech forem ověření znalostí 'potvrzuje učitel ve výkazu o studiu svým podpisem spolu s uvedením data. Článek 11 (1) Stanovení požadavků a podmínek pro státní závěrečné zkoušky je součástí studijních plánů příslušných oborů a je plně v kompetenci vedoucího katedry. (2) Ke státním závěrečným zkouškám může student přistoupit jen tehdy, jestliže splnil všechny povinnosti stanovené studijním plánem daného oboru. (3) Státní závěrečné zkoušky se konají před komisí, která je nejméně tříčlenná. Konkrétní složení komise pro jednotlivé státní závěrečné zkoušky jmenuje MŠMT a vedoucí katedry včetně určení jejího předsedy. V jednom oboru lze zřídit více komisí. Průběh státní závěrečné zkoušky řídí a za činnost zkušební komise odpovídá její předseda. 4
(4) Výsledek jednotlivých částí státních závěrečných zkoušek je klasifikován podle článku 10 odst. 1 písmo b) a je zapsán do protokolu. O klasifikaci rozhoduje komise na uzavřeném zasedání. Celkový výsledek státních závěrečných zkoušek vyhlašuje předseda komise v den jejich konání. (5) Státní závěrečné zkoušky trvají nejvýše 60 minut. (6) Studentu, který se nedostavil ke státní závěrečné zkoušce a který svou neúčast včas a řádně neomluvil, termín propadá a výsledek je hodnocen známkou "nevyhověl(a)". Pokud student svou neúčast řádně zdůvodnil nejpozději do 5 dnů po termínu konání státní závěrečné zkoušky umožní rektor vykonat státní závěrečnou zkoušku v nejbližším možném termínu, který se považuje za termín řádný.
Článek 12 (1) Státní závěrečná zkouška, dále jen "SZZk" je soubo/ná zkouška uzavírající bakalářský studijní program. (2) Samostatnou povinnou součástí SZZk je obhajoba bakaláiské práce, která zkoušce předchází. (3) Student požádá o zadání bakalářské práce nejpozději do konce 4. semestru. (4) Témata bakalářské práce jakož i termín jejího odevzdání vypisuje vedoucí katedry. Student má právo navrhnout vlastní téma i vedoucího bakalářské práce. Téma, vedoucího bakalářské práce a oponenta schvaluje vedoucí katedry. (5) Bakalářská práce má rozsah podle povahy oboru a tématu, zpravidla však 50 stran normalizovaného formátu. Musí obsahovat prohlášení autora o původnosti zpracování. (6) Bakalářská práce se odevzdává ve dvou vyhotoveních na příslušnou katedru. Neodevzdá-li student bakalářskou práci v termínu, není mu povoleno konat SZZk v řádném termínu. (7) Posudek na bakalářskou práci vypracuje její vedoucí a oponent ve dvojím vyhotovení. Student musí mít možnost seznámit se s posudky nejpozději 3 dny před obhajobou. (8) Jestliže oba posudky nedoporučují práci k obhajobě, nemá student právo konat SZZk. (9) Při nepřijetí nebo neobhájení bakalářské práce komise zváží, zda se práce vrátí studentovi k přepracování, či zda bude zadáno nové téma. Student má právo na opakování bakalářské práce nejvýše dvakrát. (10) Konkrétní termíny SZZk jsou stanoveny vedoucím příslušné katedry alespoň 1 měsíc předem. (11) Byl-li některý předmět SZZk klasifikován známkou "nevyhověl(a)", klasifikuje se celá zkouška známkou .nevyhověka)". Při opravném termínu se SZZk opakuje celá. Student má právo opakovat SZZk nejvýše dvakrát, a to nejpozději do jednoto roku od vypsaného prvního řádného termínu.
Část V. Průběh studia Článek 13 (1) Řádně přijatý uchazeč se stává studentem VŠKV dnem zápisu do 1. ročníku určeného harmonogramem příslušného akademického roku. Nezapíše-li se student do 30.9. daného kalendářního roku, jeho přijetí ke studiu se ruší.
5
(2) Do každého dalšího ročníku studia se student musí zapsat v termínu stanoveném rektorem. V odůvodněných případech může být stanoven náhradní termín zápisu. Pokud se student bez omluvy nezapíše ani v náhradním termínu, posuzuje se, jako by studia zanechal. (3) Podmínkou pro zápis do vyššího ročníku je splnění všech povinností, předepsaných ve studijním plánu oboru, a to nejpozději do termínu, určeného harmonogramem příslušného akademického roku. (4) Nesplnil-li student předepsané studijní povinnosti do termínu, určeného harmonogramem VŠKV, může rektor povolit vykonám zkoušek v dalším akademickém roce s výjimkou 1. ročníku. Předpokladem vyhovění žádosti je kladné vyjádření vedoucího katedry. (5) Student má právo požádat o vykonání zkoušek v dalším roce pouze z těchto důvodů: a) semestrální a delší studijní pobyt v zahraničí, který probíhá na základě kladného vyjádření vedoucího katedry v souladu se studovaným oborem, b) dlouhodobé lékařsky ověřené onemocnění. I v tomto případě se požaduje kladné vyjádření vedoucího katedry. (6) Pokud žádost o vykonám zkoušek v dalším roce nevyhovuje podmínkám obsaženým v odstavcích 4 a 5, student může postupovat podle článku 14.
Článek 14 (1) Student může prerušit studium bez udám důvodů na základě písemného oznámení,
doručeného na studijní oddělení VŠKV, a to nejpozději před začátkem výuky v příslušném semestru. V tomto oznámení zároveň uvede dobu, na kterou studium přerušuje. Takové přerušení studia je možné jen na celé semestry, a to nejvýše na dva souvislé semestry za celou dobu studia. (2) Ze závažných, nikoliv však studijních důvodů, může rektor přerušit studentovi studium na základě řádně zdůvodněné a doložené žádosti nebo z vlastního rozhodnutí i v průběhu semestru. Zároveň určí konec přerušení studia, a to tak, aby celková souvislá doba přerušení studia byla nejvýše dva roky. (3) V prvním roce studia je možné žádat o přerušení studia jen z vážných zdravotních důvodů. (4) Pomine-li důvod pro přerušení studia, může rektor na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím stanovené doby přerušení. (5) V době přerušení studia osoba není studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia podle článku 2. Nástup do studia po ukončení přerušení studia je možný zásadně jen od počátku semestru. Nezapíše-li se osoba do pěti dnů po ukončení přerušení studia nebo nepožádá-li o jiný termín zápisu, je posuzována, jako kdyby nesplnila požadavky vyplývající ze studijního zkušebního řádu. (6) Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu a do evidence o studentovi vedené na studijním oddělení VŠKV. Článek 15 (1) Student může v průběhu studia požádat rektora o přestup na jinou formu studia nebo na jiný obor. Může též požádat o přestup na jinou vysokou školu v ČR či v zahraničí. (2) Při přestupu studenta na jinou vysokou školu se rektor VŠKV k žádosti pouze vyjadřuje. Přestup v rámci VŠKV nebo z jiné vysoké školy povoluje rektor VŠKV. (3) Student může přestoupit na VŠKV z jiné vysoké školy, shoduje-li se jeho původní obor s oborem studovaným na VŠKV. 6
(4) Zároveň s rozhodnutím o přestupu rektor rozhodne o zařazení studenta do příslušné etapy studia. Může zároveň určit další podmínky nebo omezení pro možnost přestupu na VŠKV. (5) Přestupy se mohou uskutečnit nejdřív po uzavření 1. ročníku a zásadně jen na začátku semestru. (6) Za přestup nelze považovat přechod z jiné vysoké školy na obor, který student nestudoval. Takový přechod je možný pouze na základě řádného přijímacího řízení a v době jemu vyhrazené. Článek 16 (1) Rektor VŠKV může studentovi povolit, jako součást studia na VŠKV,
studium na
některé jiné vysoké škole stejného či příbuzného zaměření v ČR nebo v zahraničí. (2) Student může na jiné vysoké škole studovat rovněž jen některý předmět nebo předměty souběžné se studiem na VŠKY. (3) Pokud pobyt studenta v zahraničí nemá prokazatelně studijní charakter, vyplývající buď z organizačního zajištění studia VŠKV nebo doložený školou, na níž dhce student studovat, může rektor povolit zahraniční pobyt delší než jeden měsíc v době výuky pouze s podmínkou přerušení studia. (4) Po návratu ze studia na jiné vysoké škole bude student zařazen do studia podle návrhu vedoucího katedry. (5) Vedoucí katedry může rozhodnout, že výsledky zkoušek, které student vykonal na jiné vysoké škole, budou uznány jako ekvivalentní zkouškám, předepsaným studijním programem na VŠKV.
Část VI. Ukončení studia Článek 17 (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním oboru. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána SZZk předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. (2) Celkový výsledek studia se stanoví stupněm "s vyznamenáním", pokud studijní průměr všech částí SZZk není vyšší než 1,5 a pokud student není v žádné z částí klasifikován stupněm "dobře". Stupněm "vyhověl(a)" je celkový výsledek studia hodnocen tehdy, je-li celkový průměr klasifikace vyšší než 1,5 a .nevyhovělřa)", pokud student některou část SZZk nevykonal. Stupeň .nevyhověka)" se zaznamenává jen do protokolu o státní zkoušce. (3) Pokud student řádně ukončil studium a získal vysokoškolské vzdělání, je mu vydán diplom s uvedením studijního oboru, VŠKV a akademického titulu. Přílohou diplomu je vysvědčení o SZZk, v němž je vyznačena klasifikace všech částí této SZZk.
Článek 18 (1) Studium se dále ukončuje zanecháním studia. (2) Student, který hodlá zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně rektorovi VŠKV. Může tak učinit v kterékoliv době během studia. 7
(3) Za zanechání studia je rovnez považováno, pokud se student nedostaví k zápisu v termínech daných článkem 13 odst. 2 a článkem 14 odst. 5. (4) Jako zanechání studia se posuzuje také situace, kdy se student nepřihlásil k vykonání SZZk do jednoho roku od termínu, který je určen studijním programem a rektorem mu nebylo povoleno vykonání zkoušek v dalším roce nebo přerušení studia. (5) Student může být znovu přijat ke studiu, i na týž obor, na základě nové přijímací zkoušky. (6) Rektor VŠKV vydá studentovi na jeho žádost doklad o úspěšně vykonaných zkouškách a délce absolvovaného studia. Článek 19 (1) Studentu může byt ukončeno studium pro nesplnění studijních povinností: a) nesložil-li předepsané formy ověření znalostí během studia ve smyslu článku 10 odst. 6 a9, b) nesložil-li SZZk v souladu s článkem 11 odst. 6 a článkem 12 odst. 11. Den ukončení studia je poslední den semestru. ' (2) Student může být vyloučen ze studia v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku podle Disciplinárního řádu VŠKV. (3) Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání. (4) Student, kterému bylo ukončeno studium na VŠKV, může být znovu přijat ke studiu, i na týž obor, na základě nové přijímací zkoušky. (5) Rektor VŠKV vydá studentovi na jeho žádost doklad o úspěšně vykonaných zkouškách a délce absolvovaného studia. Článek 20 (1) Studentovi, který zanechal studia nebo ukončil studium pro nesplnění studijních povinností, může rektor na základě doporučení vedoucího katedry započítat některé nebo všechny zkoušky v případě, že byl student na VŠKV znovu přijat. (2) Zkoušky lze započítat jen tehdy, jestliže od jejich složení neuplynulo více než pět let.
Část VII Rozhodování o právech a povinnostech studentů Článek 21 (1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti. (2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech vedené na VŠKV. (3) Rozhodnutí ve věcech: a) povolení druhého opravného termínu pro vykonání zkoušky dle článku 10 odst. 6 b) povolení vykonat státní závěrečnou zkoušku v náhradním termínu dle článku 11 odst. 6 nebo opakování státní závěrečné zkoušky dle článku 12 odst. 11 8
c) povolení vykonání zkoušek v dalším roce dle článku 13 odst. 4 d) povolení přerušení studia dle článku 14 e) povolení přestupu na jinou vysokou školu dle článku 15 odst. 2 a povolení přestupu na VŠKV dle článku 15 odst. 3 a 4 f) uznání zkoušek vykonaných na jiné vysoké škole dle článku 16 odst. 5 a článku 20 odst. 1 g) zanechání studia dle článku 18 h) vyloučení ze studia dle článku 19 musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. (4) Odepře-li student bezdůvodně rozhodnutí přijmout, je doručeno dnem, kdy bylo přijetí odepřeno. Nevyzvedne-li si student rozhodnutí do patnácti dnů od uložení rozhodnutí na poště, považuje se poslední den této lhůty za den doručení. (5) Ve všech případech, kdy student nesouhlasí s rozhodnutím dotýkajícím se jeho osoby v záležitostech studijních, organizačních a jiných mů'že do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí dle odst. 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí. Zmeškáni této lhůty lze ze závažných důvodů pominout. Žádost se podává rektorovi, který může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřními předpisy VŠKV. Rozhodnutí o vyloučení ze studia dle článku 19 odst. 2 a 3 rektor zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení.
Část VIII Závěrečná ustanovení Článek 22 (1) Studijní a zkušební řád VŠKV nabývá platnosti podle § 39 odst. 9 zákona o vysokých školách registrací MŠMT. (2) Studijní a zkušební řád VŠKV nabývá účinnosti dnem 1. září 2000
L
1J;.t~
J
. Miroslava Štorkánová zástupce zřizovatele VŠKV
9
r
