Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava. Fakulta strojní. Výroní zpráva Fakulty strojní za rok 2005

Vysoká škola bá ská - Technická univerzita Ostrava

Fakulta strojní

Výro ní zpráva Fakulty strojní za rok 2005

Ostrava

kv ten 2005

2

Výro ní zpráva Fakulty strojní

2005

Obsah 1.

Úvod

2.

Struktura Fakulty strojní 2.1 Organiza ní schéma Fakulty strojní 2.2. Vedení Fakulty strojní 2.3 Administrativa Fakulty strojní 2.4 Studijní odd lení Fakulty strojní 2.5. V decká rada 2.6 Akademický senát 2.7 Seznam pracoviš Fakulty strojní

1 1 2 2 3 3 5 6

3.

Pracovníci Fakulty strojní 3.1 Celkový a p epo tený po et pracovník Fakulty strojní 3.2 Habilita ní a jmenovací ízení na Fakult strojní v roce 2005 3.3 Obhájené doktorské diserta ní práce na Fakult strojní Pracovišt Fakulty strojní 4.1 Profil fakulty 4.2 Katedra mechaniky 4.3 Katedra hydromechaniky a hydraulických za ízení 4.4 Katedra pružnosti a pevnosti 4.5 Katedra výrobních stroj a konstruování 4.6 Institut dopravy 4.7 Katedra mechanické technologie 4.8 Katedra obráb ní a montáže 4.9 Katedra ástí a mechanism stroj 4.10 Katedra automatiza ní techniky a ízení 4.11 Katedra robototechniky 4.12 Katedra energetiky

7 7 7 8

4.

5.

6.

10 10 12 13 15 17 18 22 25 26 28 31 32

Vzd lávací innost 5.1 Studijní programy, obory a zam ení 5.2 Studijní programy realizované mimo sídlo Fakulty strojní 5.3 Po et a struktura student na Fakult strojní k 31.10.2005 5.4 Po et absolvent na Fakult strojní v roce 2005 5.5 Výsledky p ijímacího ízení na Fakultu strojní VŠB-TU Ostrava pro akademický rok 2005/2006 (stav ke dni 17.10. 2005) 5.6 Po ty student zapsaných ke studiu v detašovaných pracovištích 5.7 Studijní programy (obory) akreditované v jazyce anglickém

41 41

Výzkumná a vývojová innost na Fakult strojní, grantová innost 6.1 Oblasti výzkumu a vývoje na Fakult strojní 6.2 Struktura finan ních prost edk pro VaV 6.3 Výzkumné zám ry 6.4 Zapojení Fakulty strojní v programech Fondu rozvoje vysokých škol 6.5 Zapojení pracoviš v Rozvojových programech v roce 2005 6.6 Prostorové a materiálové podmínky na Fakult strojní v roce 2005 6.7 Nejvýznamn jší granty 6.8 Spolupráce s AV R a výzkumnými ústavy

41 41 42 43 44 45 46 47 50

34 34 35 36 39 40

7.

8.

Vn jší vztahy 7.1 Spolupráce s tuzemskými i zahrani ními univerzitami 7.2 Mezinárodní projekty (krom projekt 5. RP a 6. RP) 7.3 Zapojení fakulty do mezinárodních vzd lávacích a v deckovýzkumných projekt 7.4 Zahrani ní mobility student a akademických pracovník 7.5 Zahrani ní pobyty pedagog i student pracovišt v rámci VaV 7.6 Spolupráce se st edními školami 7.7 Spolupráce s podniky, firmami a spole nostmi 7.8 Smlouvy uzav ené s pr myslovými podniky v roce 2005 na úrovni Fakulty Nejvýznamn jší události na fakult v roce 2005 8.1 Odborné a spole enské akce po ádané katedrami Fakulty strojní 8.2 Významná výro í pracovník , vyznamenání, úmrtí, aj.

51 51 52 53 53 56 58 58 61 61 61 63


2005

1. Úvod Fakulta strojní Vysoké školy bá ské – Technické univerzity Ostrava oslavila v roce 2005 padesáté páté výro í svého založení. Byl to tedy rok plný vzpomínek, hodnocení dosažených výsledk a získaných zkušeností, ale také zamyšlení se nad dalším sm ováním fakulty, jejím postavením v konkuren ním prost edí fakult obdobného zam ení, její budoucností a perspektivami. Historie fakulty je úzce svázána s historií regionu, její vznik v roce 1950 byl podmín n pot ebou p ipravit odborníky pro bá ské a hutní provozy. V souvislosti s hospodá skými a sociálními zm nami a restrukturalizací pr myslu v regionu prod lala fakulta adu zm n kvantitativních, kvalitativních i strukturálních, vždy však usilovala o vytvo ení podmínek pro výchovu kvalifikovaných strojních inženýr , o v decký a technický rozvoj strojních a p íbuzných obor . Spolupráce s pr myslovou sférou z stává i nadále základním p edpokladem rozvoje fakulty, jejího za len ní do iniciativ a aktivit regionu. V akademickém roce 2004/2005 pokra ovala Fakulta strojní v realizaci pln strukturovaného studia, které spl uje v sou asné dob nejen národní, ale i mezinárodní požadavky v souladu s koncepcí terciárního vzd lávání lenských zemí EU deklarované Bolo skou dohodou. Úsp šn pokra ovala a dále se rozvíjela i výuka realizovaná na základ zájmu pr myslových firem v Šumperku, kde bylo studium prvních bakalá v programu „Strojírenství“ završeno slavnostní promocí dne 14. ervence 2005. Od akademického roku 2004/2005 byla zahájena výuka v bakalá ském studijním programu „Strojírenství“ ve T inci a Uherském Brodu a to v kombinované form studia. Další rozvoj a zkvalitn ní nového systému studia sm uje k rozší ení nabídky studijních obor a jejich inovaci v návaznosti na poptávku ze strany trhu práce. V b eznu 2005 nastoupilo do funkce nové vedení Fakulty strojní. Jedním z hlavních cíl , které pro rok 2005 stanovilo, byla internacionalizace, zahrnující spolupráci vysokých škol a univerzit na poli v deckého výzkumu a vzd lávání i spolupráci v oblasti studentských zahrani ních stáží a pobyt . Studenti fakulty strojní mají možnost studovat v zahrani í v rámci programu SOCRATES/ERASMUS, i v rámci programu Ministerstva školství R, atd. V roce 2005 vzrost po et mobilit student i pedagog na zahrani ních univerzitách. Stále více student využívá této p íležitosti k získání zkušeností a rozvoji komunikace v cizím jazyce. Byly uzav eny nové bilaterální smlouvy rozši ující výb r partnerských univerzit. Rok 2005 byl také rokem, kdy se politika jakosti stala nedílnou sou ástí nástroj ízení Fakulty strojní Vysoké školy bá ské – Technické univerzity Ostrava. Zavedením SMJ podle SN EN ISO 9001 v kv tnu 2005 získala Fakulta nové systémové nástroje k definici cíl v jednotlivých realizovaných innostech, k realizaci své politiky a strategie pomocí definovaných postup a také k jejímu p ezkoumání v systému SMJ. Certifikace byla jen za átkem nového náro ného procesu, který nadále intenzivn pokra uje v souladu s principem stálého zlepšování definovaným normou ISO 9001, protože jen kvalitní výsledky výzkumu a vývoje je možné uplatnit v praxi a jen kvalitn vyškolení a schopní absolventi nacházejí adekvátní uplatn ní na trhu práce.

Ing. Sylva Drábková, Ph.D prod kanka pro zahrani ní a vn jší vztahy


2005

2. Struktura Fakulty strojní 2.1 Organiza ní schéma Fakulty strojní

1

2.2 Vedení Fakulty strojní Vedení FS pro období 1.3.2005 – 28.2.2008 pracovalo v roce 2005 v tomto složení: D kan

prof. Ing. Petr Horyl, CSc. tel.: 59 732 1247 e–mail: [email protected] Prod kanka pro zahrani ní a vn jší Ing. Sylva Drábková, Ph.D. tel.: 597 324 386 vztahy, zástupce d kana fakulty e-mail: [email protected] doc. Ing. Radim Farana, CSc. Prod kan pro Bc., Mgr. studium tel.: 597 324 380 a externí pracovišt e-mail: [email protected] prof. Dr. Ing. Vladimír Mostýn Prod kan pro personální rozvoj tel.: 597 324 257 a doktorské studium e-mail: [email protected] Prod kan pro v du, výzkum a spolupráci doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica Tel.: 597 324 451 s praxí e-mail: [email protected] Dr. Ing. Anna Plchová Zástupce prod kana pro externí tel.: 597 324 583 pracovišt e-mail: [email protected] Ing. Zde ka Kmitová Tajemník fakulty tel.: 59 732 1216 e–mail: [email protected] doc. Ing. Radek ada, CSc. P edseda akademického senátu fakulty tel.: 59 732 3289 e–mail: [email protected] Ing. Lenka Pet kovská P edsedkyn studentské komory tel.: 597 326 214 akademického senátu fakulty e-mail: [email protected]

2.3 Administrativa Fakulty strojní Sekretá ka d kana

Jana Ž rková tel.: 59 732 3152 e–mail: [email protected]

Referentka pro rozvoj a zahrani ní Miluše H íbková tel.: 59 732 5328 styky: e–mail: [email protected] Pracovnice referátu pro ekonomiku a Zuzana Km tíková tel.: 59 732 4474 v du: e–mail: [email protected] Ivana Mrkvicová tel.: 59 732 e–mail: [email protected]

2


2005

2.4 Studijní odd lení Fakulty strojní Vedoucí studijního odd lení

Danuše Zubíková tel.: 59 732 3108 e–mail: [email protected]

Studijní referentky

V ra Králová tel.: 59 732 3112 e–mail: [email protected] Ludmila Sta ková tel.: 59 732 3107 e–mail: [email protected] Vladimíra Široká tel.: 59 732 1221 e–mail: [email protected]

Kontakty: Adresa VŠB-TU Ostrava D kanát FS 17. listopadu 15 Ostrava-Poruba 708 33 Sekretariát d kana Email: [email protected] tel: 597 323 152 fax: 59 691 6490 Studijní odd lení Email: [email protected] tel: 597 323 108

2.5 V decká rada Fakulty strojní VŠB – TU Ostrava ( ú innost od 1. 3. 2005) P edseda prof. Ing. Petr Horyl, CSc. Interní lenové 1. 2. 3. 4.

prof. Ing. Karel Bailotti, CSc. prof. Ing. Zden k Dejl, CSc. prof. Ing. Jan Fuxa, CSc. prof. Ing. Horst Gondek, DrSc.

3

5. prof. Ing. Ji í Hrubý, CSc. 6. prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc. 7. prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc. 8. prof. Ing. Ji í Lenert, CSc. 9. prof. Ing. Miroslav Mohyla, DrSc. 10. prof. Ing. Petr Noskievi , CSc. 11. prof. Ing. Jan Ondrouch, CSc. 12. prof. Ing. Jaromír Polák, CSc. 13. prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný 14. prof. Ing. Antonín Víte ek, CSc., Dr.h.c. Externí lenové 1. prof. dr hab. in . Stanisłav Adamczak, Dr.h.c. 2. Ing. Eduard Babiuch, CSc. 3. prof. Ing. Miroslav Badida, PhD. 4. prof. Ing. Karel Kocman, DrSc. 5. prof. Ing. Petr Louda, CSc. 6. prof. Ing. Jan Macek, DrSc. 7. prof. Ing. Jan Mádl, CSc. 8. prof. Ing. Štefan Medvecký, PhD. 9. prof. Ing. Pavel Noskievi , CSc. 10. prof. Ing. František Pochylý, CSc. 11. prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc. 12. prof. Ing. František Trebu a, CSc. 13. prof. Ing. Josef Va ká , CSc. estní lenové 1. prof. Ing. Jaroslav Balát , DrSc. 2. prof. Ing. Ján Boroška, CSc. 3. prof. Ing. Jaroslav Dobrozemský 4. prof. dr hab. in . Leszek Dobrzanski, Dr. h. c. 5. prof. Christopher Irgens 6. doc. Ing. Karol Jelemenský, PhD. 7. prof. Ing. Jaroslav Kaminský, CSc. 8. prof. Ing. Jaroslav Kopá ek, CSc. 9. prof. Ing. Milan Lánský, DrSc. 10. prof. Ing. Arnošt Pokorný, CSc. 11. prof. Ing. Jozef Sablik, CSc. Zástupci fakulty 1. doc. Ing. Radek ada, CSc. p edseda AS 2. Ing. Zdenka Kmitová – tajemnice FS Na zasedání v decké rady dne 7. ervna 2005 byl jmenován estným lenem VR FS Ing. Miroslav K ížek, CSc., technický nám stek TERREX TATRA Kop ivnice.

4


2005

2.6 Akademický senát Fakulty strojní VŠB – TU Ostrava Akademická komora len senátu - akademická komora

Pracovišt (katedra, institut) 339 - pružnosti a pevnosti

lenství v komisích FS, AS FS a AS VŠB - TUO p edseda ekonomické komise FS, len AS VŠB - TUO (ek. komise)

345 - mechanické technologie 346 -obráb ní a montáže

p edseda AS FS

1

Ing. Rostislav Kubala, CSc.

2

doc. Ing. Radek ada, CSc.

3

Ing. Šárka Tichá, Ph.D.

4

Ing. Jan Burkovi , Ph.D.

354 - robotiky

5

Ing. Lenka Landryová, CSc.

352 - automatiza ní techniky a ízení

6

Ing. Zden k Folta, Ph.D.

347 - ástí a mechanism stroj

7

Ing. Karel Frydrýšek, Ph.D.

339 - pružnosti a pevnosti

len pedagogické komise FS

8

Ing. Zden k Kone ný, Ph.D.

354 - robototechniky

len legislativní komise AS FS

9

Ing. Petr Ko í, Ph.D.

352 - automatiza ní techniky a ízení

len ekonomické komise FS

10

Ing. Ji í Fries, Ph.D.

340 - výrobních stroj a konstruování

len ekonomické komise FS

11

Ing. Old ich U e

340 - výrobních stroj a konstruování

12

Dr. Ing. Lumír Hružík

338 - hydromechaniky a hydraul. za ízení

13

Ing. Radim Janalík, CSc.

361 - energetiky

14

Ing. Michal Richtá

342 - institut dopravy

15

prof. Ing. Jan Ondrouch, CSc.

337 - mechaniky

místop edsedkyn pedagogické komise FS p edseda personální komise AS FS lenka personální komise AS FS p edseda legislativní komise AS FS, len AS VŠB - TUO (leg. komise)

místop edseda AS FS, len personální komise AS FS len ekonomické komise FS

len personální komise AS FS

Studentská komora len senátu - studentská komora

Studijní skupina

1

Ing. Lenka Pet kovská

doktorandka kat. 346

2

Ing. Jana Nováková

doktorandka kat. 345

5

lenství v komisích FS, AS FS a AS VŠB - TUO p edsedkyn studentské komory AS FS, lenka AS VŠB – TUO, lenka pedagogické komise AS FS místop edsedkyn studentské komory AS FS, lenka AS VŠB – TUO, tajemnice AS FS, lenka personální komise AS FS

3

Zuzana Kúdelová

S 301

lenka legislativní komise AS FS

4

Ing. Jan Povýšil

doktorand kat. 345

len ekonomické komise AS FS

5

Ing. Vilém Pražák

doktorand kat. 340

len pedagogické komise AS FS

6

Ing. Ivan Kedro

doktorand kat. 352

len legislativní komise AS FS

7

Bc. Petr Navrátil

S 501

len ekonomické komise AS FS

8

Tomáš Sucharda

S 351

len personální komise AS FS

2.7 Seznam pracoviš fakulty Název pracovišt

Jméno vedoucího

Katedra mechaniky

doc. Ing. Ji í Podešva, Ph.D.

Katedra hydromechaniky a hydraulických za ízení

doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc.

Katedra pružnosti a pevnosti

prof. Ing. Jan Fuxa, CSc.

Katedra výrobních stroj a konstruování

prof. Ing. Horst Gondek, CSc.

Institut dopravy

prof. Ing. Karel Bailotti, CSc. prof. Ing. Ji í Zegzulka, CSc. (od 1.3.05)

Katedra mechanické technologie

doc. Ing. Ji í Hrubý, CSc.

Katedra obráb ní a montáže

doc. Ing. Josef Brychta, CSc.

Katedra ástí a mechanism stroj

doc. Ing. Miloš N m ek, CSc.

Katedra automatiza ní techniky a ízení

prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný

Katedra robototechniky

prof. Ing. Ji í Ska upa, CSc.

Katedra energetiky

prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc.

6


2005

3. Pracovníci Fakulty strojní 3.1 Celkový a p epo tený po et pracovník Fakulty strojní PEDAGOGOVÉ

PEDAGOGOVÉ CELKEM NEPEDAGOGOVÉ

NEPEDAGOGOVÉ CELKEM PRACOVNÍCI CELKEM

FYZICKÝ STAV

Profeso i Docenti Odborní asistenti Asistenti

31 44 93 1 169

Technicko-hospodá ští pracovníci Pracovníci d lnických profesí Pracovníci VaV

P EPO TENÝ STAV

22,65 36,175 80,925 1 140,75

46

42,775

9 3 58

9 2 53,775

227

194,525

Na pedagoga p ipadalo v roce 2005 pr m rn 15,52 student .

3.2 Habilita ní a jmenovací ízení na Fakult strojní v roce 2005 V roce 2005 byli nov jmenováni 3 profeso i, 3 docenti, doktorskou diserta ní práci na fakult strojní obhájilo 23 doktorand . Získání titulu prof.: Jméno a p íjmení:

doc. Dr. Ing. Miloš N m ek

Inaugura ní p ednáška:

Sou asnost a budoucnost geometrického návrhu ozubení Present and Future of a geometric design of a gearing

Obor: Datum jmenování:

Konstruk ní a procesní inženýrství 1.5. 2005

Jméno a p íjmení:

doc. Ing. Ji í Zegzulka, CSc.


Ideální sypká hmota a vyplývající d sledky Ideal Bulk Solid and Its Impact

Obor: Datum jmenování:

Konstruk ní a procesní inženýrství 22.11.2005


doc. Dr. Ing. Vladimír Mostýn


Aplikace mechatronického p ístupu p i vytvá ení robototechnických systém The Application of the mechatronics approach at creation robototechnics systems

Obor:

Výrobní systémy s pr myslovými roboty a manipulátory 29. 11. 2005

Datum jmenování:

7

Získání titulu doc.: Jméno a p íjmení:

Ing. Zden k Folta, Ph.D.

Habilita ní práce:

P ísp vek k navrhování strojních sou ástí na základ vyhodnocení provozního zatížení. Contribution for the machine part design on basis of operational load evaluation.

Obor:

Konstruk ní a procesní inženýrství


Ing. Josef Novák, CSc.


Datová základna pro ízení montážních prací, údržby, pomocných a obslužných inností. The database for managment of assembly, maitenance, auxiliary and service activity.

Obor:

Strojírenská technologie


Ing. Lenka Landryová, CSc.


Integrace znalostí do systém SCADA Knowledge Integration with SCADA

Obor:

ízení stroj a proces

3.3 Obhájené doktorské diserta ní práce na Fakult strojní Jméno a p íjmení: Doktorská práce: Obor : Jméno a p íjmení : Doktorská práce : Obor : Jméno a p íjmení: Doktorská práce: Obor: Jméno a p íjmení: Doktorská práce:

Ing. Miroslav Kaiser Vývoj konstruk ního provedení strojních uzl na základ výsledk zjišt né provozní spolehlivosti u strojních za ízení hn douhelných povrchových dol Stavba výrobních stroj a za ízení Ing. Vladislav Kincel Stanovení energo-silových parametr pro vývoj a ešení d lních drti Stavba výrobních stroj a za ízení Ing. Miroslav Balí ek P ísp vek k aplikaci výzkumu in situ p i tvorb ko enového horizontu výsypek hn douhelných lom na technické ešení Stavba výrobních stroj a za ízení

Obor:

Ing. Patrik Enge Model optimalizace výrobního procesu s využitím statistických metod managementu jakosti Strojírenská technologie

Jméno a p íjmení: Doktorská práce: Obor:

Ing. Miloš Bron ek Náklady životního cyklu kolejových vozidel Dopravní technika a technologie

8

Výro ní zpráva Fakulty strojní Jméno a p íjmení: Doktorská práce: Obor: Jméno a p íjmení: Doktorská práce: Obor: Jméno a p íjmení: Doktorská práce:

2005

Ing. Tomáš Zieschang Charakteristika provozních podmínek elektricky pohán ných manipula ních dopravních prost edk z hlediska zatížení jejich pohon Stavba výrobních stroj a za ízení Ing. Robert ep Zkoušky nástroj z ezné keramiky v podmínkách p erušovaného ezu Strojírenská technologie

Obor:

Ing. Lubomír Noga Matematické modelování nap ových stav dopravních pás pomocí MKP“ Stavba výrobních stroj a za ízení

Jméno a p íjmení: Doktorská práce:

Ing. Petr Foltýn Možnosti simulace procesu ezání podle teplotního pole

Obor:

Strojírenská technologie


Ing. Roman Stacha Vývoj zevního fixátoru na loket, v etn experimentálního ov ení a po íta ového modelování Stavba výrobních stroj a za ízení

Obor: Jméno a p íjmení: Doktorská práce: Obor: Jméno a p íjmení: Doktorská práce: Obor: Jméno a p íjmení: Doktorská práce:

Ing. Libor Kyjonka Vývoj matematického modelu s uvážením interakce stroje a technologie p i spole né regulaci podélného a p í ného rozdílu v tlouš kách pásu Stavba výrobních stroj a za ízení Ing. Filip Kova ík Vývoj zevního fixátoru na acetabulum, v etn po íta ového modelování a experimentálního ov ování“ Stavba výrobních stroj a za ízení

Obor:

Ing. Martin Sondel Studium vlastností modelovaných pásem TOO svarových spoj oceli P91 Strojírenská technologie


Ing. Marek Sadílek Zvyšování efektivnosti obráb ní s využitím CAD/CAM systému Strojírenská technologie


Ing. Petr Janoš Vliv teploty a odst edivé síly na únosnost nalisovaného spoje Stavba výrobních stroj a za ízení


Ing. Martin Pavliska Hydromechanické odstra ování okují p i válcovacím procesu 9

Obor:

Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení


Ing. Martin Pustka Analýza a ízení provozu rozsáhlých po íta ových sítí Automatizace technologických proces


Ing. Pavel Machula Aplikace fuzzy množin p i rozhodování managementu

Obor:

Automatizace technologických proces


Ing. Ond ej Tuhov ák ešení dynamiky mechanických soustav redukcí matematického modelu Aplikovaná mechanika

Obor: Jméno a p íjmení: Doktorská práce: Obor:

Ing. Petr Ferfecki Po íta ové modelování rotorové soustavy uložené v radiálních aktivních magnetických ložiskách Aplikovaná mechanika


Ing. Jan Koloni ný Chyby a nejistoty stanovení ú innosti kotl malých výkon Energetické stroje a za ízení


Ing. Anna Nezhodová Energetické využití istírenských kal a biomasy Energetické stroje a za ízení


Ing. Ji í Nezhoda Vliv zavád ní opat ení pro úsporu tepla na systémy centralizovaného zásobování teplem Energetické stroje a za ízení

Obor:

4. Pracovišt Fakulty strojní 4.1 Profil fakulty Fakulta strojní je sou ástí Vysoké školy bá ské – Technické Univerzity Ostrava a její historie vychází ze staleté tradice této vysoké školy. Od svého vzniku do sou asnosti prod lala fakulta adu strukturálních zm n. Tyto zm ny byly vyvolány spole enským vývojem a pot ebami vzd lanosti v jednotlivých oborech. To se projevilo i na rostoucím po tu studijních obor a na m nícím se názvu fakulty: 1950 1951 1968 1977 1991

Vysoká škola strojní v Ostrav Fakulta bá ského strojnictví Fakulta strojní Fakulta strojní a elektrotechnická Fakulta strojní (rozd lením Fakulty strojní a elektrotechnické vznikly dv samostatné fakulty: Fakulta strojní a Fakulta elektrotechniky a informatiky)

10


2005

Fakulta strojní se podílí na všech úsp ších, kterých VŠB – TU Ostrava dosáhla ve své více než 150-ti leté innosti a hlavn pak na dynamickém rozvoji v posledním desetiletí. Fakulta má na základ akreditace v roce 1999 právo habilitovat docenty a provád t jmenovací profesorská ízení v t chto 6 oborech: Strojírenská technologie Konstruk ní a procesní inženýrství Dopravní technika a technologie Aplikovaná mechanika ízení stroj a proces Energetické stroje a za ízení. V návaznosti na Bolo skou deklaraci podepsanou v ervnu 1999 Fakulta strojní vytvo ila koncep n nový, pln strukturovaný systém studia, který je realizován od akademického roku 2001/2002. Prvním stupn m vzd lání je bakalá ský studijní program "Strojírenství", jehož standardní doba studia pro prezen ní i kombinovanou formu je 3 roky. První t i semestry studia mají shodné studijní plány pro všechny studijní obory. Obsahem této etapy studia, zam eného na teoretické základy, je výuka matematiky, fyziky, mechaniky tuhých t les, nauky o pružnosti a pevnosti, hydromechaniky, termomechaniky a jejich aplikací. Výuka v záv re ných semestrech je zam ená na praktické problémy a aplikace, které technik bude používat v každodenním provozu výrobních závod . Bakalá ský studijní program je ukon en státní záv re nou zkouškou a obhajobou bakalá ské práce. Absolventi v souladu s vysokoškolským zákonem získávají titul "Bakalá ", zkratka "Bc.". Mohou nastoupit do praxe nebo pokra ovat v navazujícím magisterském studijním programu. Druhým stupn m vysokoškolského univerzitního vzd lání je navazující magisterský studijní program "Strojní inženýrství", k n muž mohou nastoupit jen absolventi bakalá ského studijního programu. Standardní doba studia (pro prezen ní i kombinovanou formu) je stanovena na 2 roky pro studenty s odpovídajícím resp. p íbuzným zam ením obor p edcházejícího bakalá ského studia. Výuka v magisterském studijním programu je založena na získávání poznatk ze základních strojírenských disciplín, a to zejména: materiálové inženýrství, technologie strojírenské výroby, ásti stroj , a dále z elektrotechniky, energetiky, dopravy, výpo etní techniky a po íta ového modelování, teorie regulace a automatizace a využívání po íta ové podpory konstruk ních a projek ních prací. Magisterský studijní program je ukon en státní záv re nou zkouškou a obhajobou diplomové práce. Absolventi v souladu s vysokoškolským zákonem získávají titul "Inženýr", zkratka "Ing.". T etím stupn m vysokoškolského vzd lání je doktorský studijní program "Strojní inženýrství". Tento je založen na oborovém individuálním studijním plánu a v deckém výzkumu. Standardní doba studia v prezen ní form je stanovena na 3 roky. Po p edložení a obhajob p vodní v decké práce, která je výsledkem provedeného výzkumu, získá absolvent titul "Doktor", zkratka „Ph.D.“. Na fakult je v plném rozsahu zaveden kreditní systém výuky kompatibilní s evropským systémem ECTS (European Credit Transfer System), což umož uje mobilitu student nejen v eské republice, ale i v rámci jiných evropských zemí. Krom výuky je zna ná pozornost na Fakult strojní v nována v decko-výzkumné innosti p i ešení teoretických úloh i konkrétních problém z praxe. V decko-výzkumná innost a spolupráce s pr myslovými podniky vycházejí ze zam ení jednotlivých 11

pracoviš a jsou fakultou rozvíjeny a podporovány. Pracovníci fakulty se ú astní ady projekt podporovaných eskými i zahrani ními grantovými agenturami a svými aktivitami p ispívají k dobrému jménu Vysoké školy bá ské - Technické univerzity Ostrava. V roce 1998 byla innost Fakulty strojní v rámci celé VŠB – TUO hodnocena mezinárodní komisí. Záv ry evaluace konstatovaly, že Fakulta strojní pat í mezi kvalitní vzd lávací a v decko-výzkumné instituce i v mezinárodním m ítku a obstojí i v konkurenci zahrani ních fakult obdobného profilu.

4.2 Katedra mechaniky (337) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

doc. Ing. Ji í Podešva, Ph.D. tel.: 59 732 4350 E-mail: [email protected] Web: www.337.vsb.cz

Božena Nováková tel.: 59 732 1261, tel/fax: 59 732 1287 E-mail: [email protected]

Profil pracovišt Katedra mechaniky zajiš uje výuku na všech t ech úrovních strukturovaného studia na Fakult strojní, VŠB - Technické univerzity Ostrava, tj. v bakalá ském, magisterském i doktorském studiu. Základní p edm ty mechaniky, t.j. Statika a Dynamika, jsou vyu ovány pro všechny studijní obory fakulty. Katedra rovn ž zajiš uje výuku dalších specializa ních p edm t rozvíjejících znalosti student v oblasti mechaniky pro r zné studijní obory fakulty. Spolu s katedrou pružnosti a pevnosti je garantem studijního oboru Aplikovaná mechanika, a to na všech t ech úrovních strukturovaného studia. Katedra mechaniky zajiš uje rovn ž výuku základních p edm t mechaniky na ostatních fakultách univerzity, a to na FMMI, HGF, FBI a FEI. Pedagogická i v decko-výzkumná innost katedry je podporována výpo etní technikou, kterou tvo í pracovní stanice Hewlett Packard, výkonné personální po íta e PC a programové systémy pro ešení lineárních a nelineárních úloh statiky a dynamiky stroj a konstrukcí a aplikaci MKP (Ansys, Mathcad, Mathlab, Pro-Mechanica, Sysnoise). Laborato experimentální dynamiky je vybavena technikou pro buzení, m ení a analýzu mechanického kmitání firmy Brüel & Kjær, jejímž základem je dvoukanálový analyzátor BK2032 a ty kanálový analyzátor PULSE. Toto p ístrojové vybavení spolu se softwarovým vybavením (STAR fy SMS, PULSE Modal Test Consultant) umož uje provád t experimentální a provozní modální analýzu, zkoumat parametrické modifikace mechanických systém a m it provozní tvary kmitu. Laborato je dále vybavena zvukom ry (BK2236A a BK2232) a sondou akustické intenzity s párem mikrofon BK4181, vše od firmy Brüel & Kjær, a programovým vybavením pro po íta ové zpracování m ení, analýzu a hodnocení hluku. Odborný profil profesor a docent katedry prof. Ing. Petr Horyl, CSc. Odborný profil je zam en na oblast užití metody kone ných prvk ve statice a dynamice konstrukcí a ástí stroj , lineárních a nelineárních problém stability tvaru konstrukcí a využití a testování profesionálního software pro MKP.

12


2005

prof. Ing. Jan Ondrouch, CSc. Odborný profil je zam en do oblastí dynamické analýzy mechanism stroj , snižování vibrací a hluku u konstrukcí a stroj , modální analýzu kmitání konstrukcí a ástí stroj a modelování mechatronických systém . doc. Ing. Ji í Podešva, Ph.D. Odborný profil je zam en na modelování rozsáhlých mechanických struktur, tvorbu redukovaných model velkých mechanických struktur, výpo tové zjiš ování dynamických vlastností mechanických struktur, modální analýza, modelování nelinearit nap . geometrických, modelování textilních vak a teplotních d j v pevných látkách s využitím metody kone ných prvk . Zajiš uje výuku v p edm tech: Mechanika, Statika, Kinematika, Dynamika, Kmitání s více stupni volnosti, MKP. doc. Ing. Jaroslav Zapom l, DrSc. Odborný profil je zam en na oblast dynamiky rotor , aplikaci numerických metod v mechanice, rozvoj metody po íta ového modelování a na problematiku materiálového tlumení a zp soby jeho zahrnutí do výpo tových model .

4.3 Katedra hydromechaniky a hydraulických za ízení (338) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc. tel.: 59 732 4382 E-mail: [email protected] Web: www.338.vsb.cz

Hana Teslíková tel.: 59 732 1284, tel/fax: 59 732 4233 E-mail: [email protected]

Profil pracovišt V oblasti pedagogické katedra zajiš uje výuku p edm tu Mechanika tekutin pro všechny obory bakalá ského studia na fakult strojní a pro n které obory na dalších fakultách (FMMI, HGF, FBI). Na Fakult strojní katedra garantuje a zajiš uje obor bakalá ského studia s názvem Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení, a zam ení stejného názvu v rámci oboru magisterského studia Konstruk ní a procesní inženýrství. Absolventi t íletého bakalá ského oboru získávají teoretické i základní praktické znalosti zejména z oblasti konstrukce, provozu, údržby, diagnostiky a servisu hydraulických a pneumatických za ízení. Absolventi bakalá ského oboru, pokud pokra ují v zam ení Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení ve dvouletém navazujícím magisterském studiu, získají prohloubené teoretické znalosti, které jim umožní uplatit se jako projektanti, výpo tá i, výzkumní a vývojoví pracovníci, obchodní zástupci tuzemských i zahrani ních firem atp. Katedra garantuje též obor doktorského studia s názvem Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení. Takovéto komplexní vzd lání v daném oboru nezajiš uje žádná vysoká škola v R. Výuka je dopln na praktickým využitím výpo tové techniky, experimentálními cvi eními v laborato ích katedry a simulováním innosti hydraulických a pneumatických mechanism na trenažérech. Katedra využívá laborato m ení v oboru, laborato pneumatiky, laborato hydraulických pohon , po íta ovou u ebnu a dv u ebny pro 18 poslucha , které jsou sou asn laborato emi mechaniky tekutin. Krom výukových laborato í disponuje katedra laborato í pro v du a výzkum s plochou 75 m2. Laborato e katedry byly v uplynulém roce významným zp sobem inovovány. V laborato i hydraulických pohon G226 byl zakoupen z investi ních prost edk 13

Rozvojového projektu nový zdroj tlaku pro servopohon, zakoupený v lo ském roce. Tím byl dokon en stend pro výuku v p edm tu „ ízení hydraulických mechanizm “, úloha „M ení statických a dynamických vlastností servopohonu“. Z prost edk rozvojového projektu bylo sestaveno experimentální za ízení pro m ení charakteristik hydrodynamické spojky v laborato i N108, byla zakoupena m icí stanice HL –Z s diferen ními tlakovými sníma i BD511CT ( 32 bar diference, max. tlak z jedné strany 170 bar), konektory PT06A-10-6S, interními zesilova i 4-20 mA (k BD511CT). Laborato pneumatických mechanizm byla vybavena z prost edk FRVŠ za ízením pro ízení pneumatiky po pr myslové sb rnici AS-i od fy Pepperl+Fuchs a elektronickou ídící jednotkou PneuAlpha od fy SMC. Dále byly po ízeny pr tokom r SD 6000 od firmy ifm electronic, magnetostrik ní lineární senzor polohy TURCK, ultrazvukový sníma a další p ístroje opat ené analogovými výstupy, umož ující záznam nam ených hodnot v reálném ase. Katedra využívá moderní softwarové systémy, mezi nejd ležit jší pat í FLUENT, PNEUSIM, VIDEOSCAN, FLOWMASTER, MATLAB-Simulink s toolboxy Control System, SimMechanics, Virtual Reality a Signal Procesing, dále AUTOCAD a další. V decko výzkumná innost katedry je zam ena zejména na matematické modelování proud ní, experimentální a matematický výzkum nestabilit proud ní, matematické modelování a po íta ovou simulaci dynamiky hydraulických a pneumatických prvk a systém , dynamické vlastnosti hydraulicky dlouhého potrubí s minerálním olejem, na proud ní suspenzí a nenewtonských kapalin (zejména plastických maziv), na pneumatické mechanismy a na m ení turbulence. V oblasti aplikovaného výzkumu se pracovníci katedry zam ují zejména na výzkum a vývoj nových struktur hydraulických obvod - energeticky úsporných, ekologicky nezávadných v i prost edí apod. Do podobných oblastí jako v decko výzkumná innost se soust e uje i spolupráce katedry s praxí a s jinými vysokými školami u nás i v zahrani í. Na grantové innosti se významn podílí doktorandi katedry a z ní také vznikly úsp šn obhájené doktorské disertace i habilita ní práce. Odborný profil profesor a docent katedry prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc. Vede p ednášky v p edm tech: Mechanika tekutin, Hydraulická a pneumatická doprava, M ení v mechanice tekutin, Vybrané kapitoly z mechaniky tekutin. Ve v decko–výzkumné innosti se zabývá proud ním suspenzí, hydraulickou dopravou a turbulentním proud ním tekutin a suspenzí. Je autorem monografie o hydraulické doprav . Zajiš uje doktorské studium v oblasti turbulentního proud ní tekutin. prof. Ing. Jaroslav Kopá ek, CSc. ízení P ednáší p edm ty specializa ního studia: Pneumatické mechanismy, pneumatických mechanism , Hydraulické p evody a pro všechny konstruk ní obory na fakult p edm t Pohony a p evody a vede záv re né projekty. Ve v decko–výzkumné innosti se zam uje na problematiku teorie a experimentu v oboru pneumatických prvk a systém a na hydrostatický p enos energie. Je p edsedou oborové rady doktorského studijního programu a garantem studijního oboru magisterského studia Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení. Spolupracuje s pr myslovými podniky na úkolech v oblasti teorie pneumatických mechanism . Napsal n kolik knih a vysokoškolských skript. prof. Ing. Pavel Š áva, CSc. Ve výuce vede p ednášky z p edm t : Mechanika tekutin, Aplikovaná mechanika tekutin, Mazací technika, Zásobování hasivy. V decké aktivity jsou zam eny na problematiku

14


2005

v oblasti numerického modelování laminárního a turbulentního proud ní. Je autorem monografie Turbulence a ekologické úlohy. doc. RNDr. Milada Kozubková, CSc. Vede p ednášky p edm t : Turbulence, Metoda kone ných objem , Aplikovaná matematika, Dynamika tekutinových mechanism , Aplikovaná mechanika tekutin, Využití po íta v oboru. V decko – výzkumná práce je zam ena na numerické modelování laminárního a turbulentního proud ní tekutin ve vícerozm rných oblastech, dynamiku hydraulických prvk a obvod a další aplikace numerických metod v proud ní tekutin. V posledních letech je zapojena do mezinárodních projekt spolupráce ve v d a výzkumu COST, EUREKA, TEMPUS a do projektu CEZ. Je zodpov dnou osobou za správu programového souboru FLUENT, GAMBIT pro VŠB–TU Ostrava. Je spoluautorem vysokoškolských skript. doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc. Na kated e vede p ednášky v p edm tech: Tekutinové mechanismy, Hydraulické prvky a systémy, ízení hydraulických mechanism , Provozuschopnost hydraulických za ízení. Ve v decko – výzkumné innosti se zabývá dynamikou tekutinových mechanism a dynamikou elektrohydraulických regula ních systém . Spolupracuje s pr myslovými podniky, eší výzkumné projekty z oblasti tekutinových systém . Je vedoucím školícího pracovišt hydraulických mechanism firmy Bosch – Rexroth na VŠB – TU Ostrava. Podílí se na výchov doktor . Je garantem studijního oboru bakalá ského studijního programu Provoz a údržba hydraulických a pneumatických za ízení. doc. Ing. Václav Sivák, CSc. P ednáší pro všechny konstruk ní obory p edm t Mechanismy a ve specializovaném studiu Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení p edm t Projektování hydraulických mechanism . Je autorem vysokoškolských skript a spoluautorem knihy “Tekutinové mechanismy”.

4.4 Katedra pružnosti a pevnosti (339) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

prof. Ing. Jan Fuxa, CSc. tel.: 59 732 4412 E-mail: [email protected] Web: www.339.vsb.cz

V ra Hromádková tel.: 59 732 4550, tel/fax: 59 732 4550 E-mail: [email protected]

Profil pracovišt Katedra pružnosti a pevnosti zajiš uje výuku p edm t z mechaniky poddajného t lesa na ty ech fakultách VŠB-TU Ostrava, a to na FS, FMMI, HGF a FBI. Na Fakult strojní je pedagogická innost v základním studiu zam ena na výuku metodiky a analýzy pevnostních výpo t sou ástí stroj a za ízení v elastickém a plastickém stavu p i statickém, dynamickém i rázovém namáhání, dále na výuku experimentálních, tenzometrických i optických metod pro zjiš ování napjatosti strojních sou ástí. Ve vyšších ro nících a v oboru Aplikovaná mechanika je p ednášena teorie pružnosti, plasticity a creepu, mechanika lomu, experimentální metody, novodobé výpo etní metody MKP, MHP a další speciální aplikace.

15

Na fakult metalurgie a materiálového inženýrství se pedagogická innost zam uje v základním studiu na pochopení základních princip a metod statických výpo t , dále výpo t pevnosti a tuhosti, analýzu napjatosti a deformace, pot ebné pro pochopení souvislostí v odborných disciplínách. Ve studijním oboru "Materiálové inženýrství" katedra u í teorii pružnosti, základy termoelasticity, zabývá se problémy potenciální energie napjatosti a p etvárné práce, p ibližnými metodami, zvlášt pak metodou kone ných prvk . Rovn ž jsou vysv tlovány problémy spolehlivosti a životnosti sou ástí namáhaných za vyšších teplot. V základním studiu hornicko-geologické fakulty je pedagogická innost katedry zam ena na uplatn ní princip a metod pružnosti a pevnosti u hornických za ízení. V mezioborovém studiu "Technika a technologie hlubinného vrtání" se katedra zam uje na vysv tlování pevnostních výpo t válcových kovových nádob a potrubí. Na fakult bezpe nostního inženýrství byla pedagogická innost v základním studiu zam ena na výuku metodiky a analýzy pevnostních výpo t konstrukcí a za ízení v elastickém a plastickém stavu p i statickém, dynamickém i rázovém namáhání, dále na problémy nutné ke komplexnímu vyhodnocování technologické a projektové dokumentace. V deckovýzkumná innost katedry pružnosti a pevnosti je zam ena do ty oblastí: - únavové chování ocelí, analýza r stu únavové trhliny metodami lomové mechaniky a na aplikace metody kone ných prvk v lomové mechanice. V sou asné dob se eší projekt GA R "Konjugované kritérium pevnosti", v n mž jsou vyvíjeny laboratorní metody pro ur ení materiálových konstant model porušování materiálu p i statickém i únavovém namáhání. Soustavná pé e je zdokonalování zkušebního za ízení. Laborato byla obohacena o rekonstruovaný únavový stroj a p ípravek pro kontaktní únavu. -problémy creepu, zvlášt pak matematický a statistický rozbor parametrických rovnic (analýza experimentálních výsledk ), matematický a statistický popis r stu deformace za creepu. Výsledky této výzkumné innosti slouží k predikci doby do lomu a ke stanovení deformace za creepu. - plasticita kov , stanovení závislosti intenzity nap tí na intenzit deformace krutovou zkouškou. Katedra se zabývá vývojem metod pro ur ování pracovních diagram (platných pro malé pružn -plastické i velké plastické deformace), metod pro stanovení mezních deformací a zkoumáním jev plastické nestability materiálu atp. -experimentální analýza nap ových polí v pružné i plastické oblasti deformací. Konkrétn se jedná o experimentální analýzu nap tí v oblasti velkých plastických deformací se zam ením na ešení teoretických a praktických problém tvá ení (vznik povrchových a vnit ních vad, problematiku tva itelnosti a optimalizaci kalibra ních ad). Dále se jedná o problémy v oblasti m ení a snižování úrovn zbytkových nap tí v materiálu. Jsou hodnoceny a srovnávány r zné metody m ení (roz ezávací, odvrtávací, ultrazvuková aj.) a cílem výzkumu je optimalizace technologických proces s minimální úrovní zbytkových nap tí. Další podoblastí experimentálního zam ení katedry je výzkum v oblasti rovinnosti a p í ného profilu válcovaného pásu za studena. Také je sledován vliv pr hybu, zplošt ní, teplotního profilu a bombírování válc . K ešení jsou používány metody klasické i reflexní fotoelasticimetrie, fotoplasticity a tenzometrie. Pracovníci katedry mají bohaté zkušenosti s vývojem speciálních tenzometrických sníma sil a moment .

16


2005

Odborný profil profesor a docent katedry prof. Ing. Jan Fuxa, CSc. analýza stav napjatosti t les plasticita mezní stavy proporcionáln zat žovaných materiál zkušební stroje a p ípravky, metodika zkoušení prof. Ing. Ji í Lenert, CSc. analýza stav napjatosti t les creep, teplotní namáhání spolehlivost mechanických systém MKP v mechanice kontinua prof. Ing. Pavel Macura, DrSc. analýza stav napjatosti t les experimentální analýza nap tí v oblasti pružných i plastických deformací tva itelnost materiál

4.5 Katedra výrobních stroj a konstruování (340) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

prof. Ing. Horst Gondek, DrSc. tel.: 59 732 1204 E-mail: [email protected] Web: www.340.vsb.cz

Marcela Dluhošová tel.: 59 732 4467, tel/fax: 59 732 4600 E-mail: [email protected]

Profil pracovišt Katedra v roce 2005 zajiš ovala výuku v magisterském (p vodním) zp sobu studia v oborech „Konstrukce stroj a za ízení“ a „Strojní za ízení dol “. Tyto obory mají již více než 50-ti letou tradici. Rovn ž zajiš ovala výuku v novém bakalá ském studijním programu v oboru Konstrukce stroj a za ízení a Technická diagnostika, opravy a udržování a navazujícím magisterském studijním programu. Katedra rovn ž vychovává doktory v oboru Stavba výrobních stroj a za ízení. Katedra se podílí na výuce u dalších studijních obor a zam ení FS, HGF, FMMI a FAST. Nápl studia a sestava odborných a profilujících p edm t je zam ena do oblasti technického, projek ního a konstruk ního ešení výrobních stroj . Snahou katedry je výchova strojního inženýra – konstruktéra s tv r ím myšlením, s vysokou po íta ovou gramotností, s uceleným inženýrským základem a schopností rychlé aplikace nabytých teoretických znalostí p i ešení projek n konstruk ních a provozních problém . Výše uvedeným cíl m odpovídá i struktura vyu ovacích p edm t , tzn. zahrnuje komplexní p ístup k ešení projek ní, konstruk ní, provozní, diagnostické a ídící innosti. V decko–výzkumná innost je zam ena na výzkum a vývoj konstrukce výrobních stroj v t žkém pr myslu a strojírenství, zejména na optimalizaci konstrukce tvá ecích stroj , linek pro zpracování odpadu a na za ízení pro oh ev materiál . Rovn ž je v nována pozornost problematice rozpojování hornin a technické diagnostice v oblasti t žebních a zemních stroj a strojních systém v bec.

17

Odborný profil profesor a docent katedry prof. Ing. Horst Gondek, DrSc. Zabývá se problematikou konstruk ního ešení stroj a za ízení pro t žbu a zpracování užitkových nerost . Jedná se p edevším o dobývací stroje a za ízení pro hlubinné dobývání uhlí, povrchové dobývání a t žbu a zpracování kamene. Rovn ž se zabývá problematikou výpo t jednotlivých ástí a díl za pomocí po íta ové podpory. Má dobré zkušenosti s m ením a ov ováním t chto stroj jak ve zkušebnách, tak v provozu. prof. Ing. Josef Jurman, CSc. Zabývá se problematikou vrtacích stroj , a to jak v hlubinných dolech, tak na povrchových lomech. Má dobré zkušenosti týkající se konstrukce t chto stroj a za ízení. Také se zabývá problematikou m ících metod p i zkoušení t chto stroj . prof. Ing. Arnošt Pokorný, CSc. Zabývá se metodikou konstruování tvá ecích stroj , ešením kinematických a dynamických problém pohon stroj a za ízením pro d lení materiál (kovových) za jejich pohybu i klidu. Výzkumem a vývojem za ízení pro rovnání tvarových i plochých vývalk za studena i za tepla, v etn navíjení a svinování a za ízením pro tyto technologie. doc. Ing. František Helebrant, CSc. Zabývá se problematikou konstrukce stroj a provozu za ízení pro povrchovou a lomovou t žbu. Jeho specializace je zam ena p edevším na technickou bezdemontážní diagnostiku stroj a za ízení a jejich údržbu. Zde má velké praktické zkušenosti, které uplat uje p edevším ve spolupráci s praxí. doc. Ing. Karel Rozum, CSc. Zabývá se projekcí, konstrukcí, optimalizací a modernizací výrobních stroj a za ízení v . výrobních linek v r zných oblastech pr myslu. Problematika strojního za ízení koksoven. Stavební stroje. Renova ní technologie. Výzkum, vývoj, výroba a ov ování zevních fixátor pro lé bu otev ených zlomenin. Problematika snižování emisí v hutních závodech. doc. Ing. Ji í Ziegler, CSc. Zabývá se p edevším problematikou údržby a oprav strojních za ízení. Orientace na využití prost edk technické diagnostiky a využití moderních metod p i ízení údržby. Konstrukce strojního za ízení pro vysokopecní závody, problematika údržby a oprav. doc. Dr. Ing. Ladislav Ková Zabývá se problematikou konstruk ního ešení a projektování výrobních stroj a za ízení a stroj a za ízení pro zpracování druhotných surovin.

4.6 Institut dopravy (342) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

prof. Ing. Ji í Zegzulka, CSc. tel.: 59 732 4379 E-mail: [email protected] Web: www.342.vsb.cz

Ing. Petra Pachlová, Denisa Vlniešková tel.: 59 732 1283, tel/fax: 59 599 4330 E-mail: [email protected] [email protected]

18


2005

Profil pracovišt Institut dopravy se d lí na následující ústavy a pracovišt : Ústav dopravních a úpravnických za ízení, Ústav kolejové dopravy, Ústav silni ní dopravy, Ústav civilní letecké dopravy, Laborato sypkých hmot. V pedagogické práci zajiš uje Institut dopravy výchovu vysokoškolských absolvent ve všech stupních strukturovaného studia. V bakalá ském studijním programu v prezen ní a kombinované form zajiš uje obory: Dopravní technika Technologie dopravy se zam ením na leteckou a pozemní dopravu Dopravní stroje a manipulace s materiálem V navazujícím magisterském studijním programu: Dopravní technika a technologie Konstruk ní a procesní inženýrství V doktorském studijním programu: Dopravní a manipula ní technika Dopravní technika a technologie Institut dopravy Fakulty strojní je ve v decké a výzkumné innosti zam en na: vývoj technologií a technických prost edk meziopera ní manipulace s materiály kusovými, hromadnými a sypkými hmotami zdvihací a manipula ní za ízení problematiku skladování materiál a sypkých hmot mechaniku sypkých hmot, m ení základních parametr sypkých hmot úpravu a zhodnocování primárních a druhotných surovin a zpracování odpad analýzu dopravních systém v dolech, hutích, energetických, úpravárenských a strojírenských závodech a v železni ní a silni ní doprav konstrukci dopravních, úpravárenských a manipula ních za ízení a kolejových vozidel, konstrukci silni ních vozidel bezpe nost dopravních stroj a za ízení, bezpe nost a zkoušení silni ních vozidel dopravní systémy a dopravní technologie Technické vybavení: Laborato sypkých hmot - Mastersizer 2000 elektronický p ístroj pro m ení fyzikálních vlastností materiálu – rozsah m ení 0,02-2000 mikron Laserový íta ástic fy FRITSCH - Smykové stroje pro m ení mechanicko- fyzikálních vlastností, úhlu vn jšího t ení, úhl vnit ního t ení - Mikroskop model STM 1562 ZOO se stativem a digitálním fotoaparátem NIKON COOLPIX4500 - Tenzometrická aparatura M1000 - Vibra ní sítový t ídi a-3 SPARTAN - Rota ní stroje pro m ení abrazivity - Za ízení k ur ování provzdušnitelnosti sypkých hmot - Prosévací síta Fritsch - Konsolida ní lavice pro ur ování mechanicko- fyzikálních asových závislostí - Modely dopravních za ízení

19

Laborato Ústavu výzkumu a zkušebnictví - M ící za ízení sou initele t ení mezi bubnem a pásem pásového dopravníku - M ící za ízení sou initele t ení v drážce t ecího kotou e - Model svislého pásového dopravníku typu Flexowell - Model svislého pásového dopravníku s krycím pásem - Model strmého pásového dopravníku s p í nými p epážkami - Pohán ná vále ková tra - M ící za ízení omezova rychlosti nákladních a osobních výtah - M ící za ízení pohybových odpor pásového dopravníku Laborato silni ních vozidel, silni ní dopravy - Válcová výkonová zkušebna MAHA LPS 2000 - Tester ídících jednotek Atal - Analyzátor výfukových plyn Atal - Sníma otá ek pro zkušebnu Maha LPS 2000 - Digitální videokamera Sony DCR-TRV60E s p íslušenstvím - Analýza dopravních situací (k ižovatek) Laborato kolejových vozidel - Lokomotivní simulátor v . modernizace p ístrojového vybavení a zvukového modulu v . SW výbavy - Simulátor dopravního provozu železnice Ústav civilního letectví - Simulace ízení letadla Nabízené služby: - aplikace princip TQM pro podniky a koncerny, školení a seminá e v oblasti ízení údržby a LCC - obecn pro vrcholový management, cílen pro podnikové problematiky - aplikace spolehlivostních a diagnostických ešení odhad LCC, návrh ízení údržby dopravních prost edk - ešení materiálových a informa ních tok , manipulace s materiálem - optimalizace garan ní doby, bezplatného servisu, životnosti (jako prvky kvality, marketingu a obchodní úsp šnosti) - posuzování kapacity železni ních tratí, zajiš ování zboží na železni ních vozech - posouzení a prevence nehodových událostí - skladovací systémy sypkých hmot - garan ní zkoušky za ízení pro výrobu sypkých hmot, granulometrie, morfologie - optimalizace funkce vynášecích za ízení pro sypké hmoty - optimalizace dopravních tras pro dopravu sypkých hmot - marketingové studie v oblasti inova ního podnikání a uplatnitelnosti výrobku na trhu v oblasti sypkých hmot - problematika zpracování odpad - expertizní posudky za ízení hornické dopravy - homogenizace, segregace a degradace sypkých hmot - m ení granulometrie v rozsahu 1,6-1250 mikrometr pro garan ní zkoušky za ízení, ekologii.

20


2005

Odborný profil profesor a docent katedry prof. Ing. Karel Bailotti, CSc. Je zam en na stavbu a provoz dopravních a manipula ních za ízení, manipulaci a skladování sypkých hmot, stavbu a provoz úpravnických za ízení. Vede p ednášky v p edm tech: Za ízení úpraven na FS, Strojní za ízení úpraven na HGF. Je místop edsedou komise pro obhajoby doktorských prací v oboru 23-35-9 Dopravní a manipula ní technika a místop edsedou oborové rady téhož oboru. Vedoucí institutu do 28.2. 2005. prof. Ing. Ji í Zegzulka, CSc. Je odborn zam en na oblast mechanicko–fyzikálních vlastností sypkých hmot s ohledem na konstrukci dopravních, úpravnických a skladovacích za ízení. Je vedoucím Laborato e sypkých hmot, je autorem ady publikací v domácí i zahrani ní literatu e z oboru sypkých hmot a inova ních technologií. P ednáší a cvi í p edm ty: Dopravní a manipula ní za ízení, Experimentální metody v doprav , Teorie dopravy, Strojní za ízení pro recyklaci komunálních odpad a Strojní za ízení pro HGF. Vedoucí institutu od 1. 3. 2005. prof. Ing. Jan Dan k, CSc. Je zam en na technologii železni ního provozu, jeho ízení a automatizaci dopravy. Zajiš uje p edm ty: Technologie práce stanic, Grafikon vlakové dopravy, Mechanizace nakládacích a manipula ních za ízení, ízení dopravy, Informa ní a ídící systémy, Automatizované systémy ízení v doprav , Propustnost sít , Soudní inženýrství, Základy dopravního provozu. prof. Ing. Jaromír Polák, CSc. Odborn je zam en na hornickou dopravu, užší zam ení na automatizaci a ízení dopravy, bezpe nost d lních dopravních za ízení, systémové ešení d lních dopravních systém a ochranu životního prost edí. Je p edsedou komise pro obhajoby doktorských prací v oboru 23-35-9 Dopravní a manipula ní technika a p edsedou oborové rady téhož oboru. Vede výuku v p edm tech: Dopravní stroje a za ízení, Dopravní komplexy hornických závod , D lní doprava a Dopravní za ízení na HGF, Dopravní a manipula ní technika na FAST. prof. Ing. Pavel Surovec, CSc. Je odborn zam en na technologii hromadné osobní silni ní a m stské dopravy, provoz a ekonomiku dopravy, organizaci a ízení dopravních podnik . P ednáší a cvi í p edm ty: Provoz a ekonomika silni ní dopravy v oboru Provoz a údržba silni ních vozidel na Fakult strojní VŠB–TU Ostrava. P ednáší a cvi í p edm ty: Technologie m stské hromadné dopravy a Hromadná osobní doprava v oboru Provoz a ekonomika silni ní a m stské dopravy na Žilinské univerzit v Žilin . Vede diplomové práce v uvedených oborech a p sobí jako školitel v doktorském studijním programu v oboru Dopravní technika a technologie. doc. Ing. Jan Folprecht, CSc. Jeho odborné zam ení je: dopravní inženýrství, organizace a ízení silni ní a m stské dopravy, preference m stské hromadné dopravy, dopravní pr zkumy, technickoekonomické rozbory v doprav a historie dopravy. P ednáší a cvi í p edm ty: Organizace a ízení dopravy, Technickoekonomické rozbory, Historie techniky v doprav a Základy dopravního inženýrství. Na pracovišti Institutu dopravy zavedl do výukové praxe výzkumnou metodiku sledování a vyhodnocování chování ú astník dopravy pomocí videoaparatury.

21

doc. Ing. Leopold Hrabovský, Ph.D. Zabývá se konstrukcí, provozem a údržbou dopravních za ízení. Cvi í p edm ty Manipulace s materiálem, Doprava v dolech, Technologické a ložné operace, Dopravníky, Základy strojního inženýrství, Konstruk ní cvi ení, Záv re ný projekt, Vytvá ení dokumentace v AutoCadu, Strojní za ízení pro recyklaci komunálních odpad a Strojní za ízení pro HGF. Je nositelem titulu Ing.-Paed IGIP. doc. Ing. Rostislav Mat jka, CSc. Profesn je zam en na silni ní vozidla, jejich dynamiku, stavbu, bezpe nost, zkoušení a provoz. P ednáší a cvi í p edm ty: Dynamika silni ních vozidel, Silni ní vozidla I. a II. v oboru Provoz a údržba silni ních vozidel na Fakult strojní VŠB–TU Ostrava a v oboru Provoz a ekonomika silni ní a m stské dopravy na Žilinské univerzit v Žilin . V uvedených oborech vede diplomové práce, v doktorském studijním programu vede doktory v oboru Dopravní technika a technologie se zam ením na silni ní vozidla. doc. Ing. Jaroslav Müller, CSc. Odborn má zam ení na konstrukci kolejových vozidel. Ve výzkumné innosti eší zejména koncep ní otázky hnacích kolejových vozidel. P ednáší a cvi í p edm ty: Kolejová vozidla, Hnací kolejová vozidla, P íslušenství kolejových vozidel. Vede diplomové práce v oboru Dopravní a manipula ní technika a Provoz a údržba kolejových vozidel, v doktorském studijním programu v oborech Dopravní a manipula ní technika a Dopravní technika a technologie se zam ením na kolejová vozidla. doc. Ing. Ji í Pavliska, CSc. Je odborn zam en na stavbu a provoz dopravních a manipula ních za ízení, v užším zam ení na hornickou dopravu d lní a povrchovou, dopravu osob a t žkých a rozm rných b emen v souvislosti s vybavováním a likvidací porub . Vede p ednášky a cvi ení v p edm tech: Doprava a manipulace s materiálem, Dopravní komplexy v povrchových lomech a Konstruk ní cvi ení na Fakult strojní. doc. Ing. Petr Škapa, CSc. Jeho odborné zam ení je ekologie v doprav , ízení innosti dep. Vyu uje p edm ty: Provoz dep, Hospoda ení s vozidly, Ekologie v doprav . doc. Ing. Vladimír Tichavský, CSc. Je zam en na odbornou výuku, týkající se leteckých konstrukcí a aerodynamiky letadel. P ednáší p edm ty Základy aerodynamiky v zam ení Údržba letadel, pro zam ení Letecký provoz p ednáší a cvi í p edm t Základy letu. V doktorském studiu vede doktoranda v oboru Systémy ízení letadel. Na Žilinské univerzit v Žilin , p ednáší rovn ž uvedené p edm ty v souladu s p edpisem JAR FCL1.

4.7 Katedra mechanické technologie (345) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

doc. Ing. Ji í Hrubý, CSc. tel.: 59 732 3118 E-mail: [email protected] Web: www.345.vsb.cz

Ludmila Vostrá tel.: 59 732 4502, tel/fax: 59 699 3125 E-mail: [email protected]

22


2005

Profil pracovišt Katedra mechanické technologie je specializa ní katedrou oboru Strojírenská technologie se zam ením na výuku strojírenských materiál a povrchových úprav a ochran, strojírenského tvá ení, sva ování, projektování, ekonomiky a ízení ve strojírenství. Katedra se lení na ty i ústavy podle výše uvedeného zam ení: ústav tvá ení - vedoucí prof. Ing. J. Petruželka, CSc. ústav sva ování - vedoucí prof. Ing. J. Koukal, CSc. ústav strojírenských materiál a povrchových úprav vedoucí prof. Ing. J. Purmenský, DrSc. (zástupce doc. Ing. J. Podjuklová, CSc.) ústav projektování, organizace a ekonomiky strojírenské výroby – vedoucí Ing. J. Novák, CSc. Katedra mechanické technologie zajiš uje výuku p edm t odpovídající innosti jednotlivých ústav . St žejní p edm ty katedry jsou: Základy strojírenské technologie, Strojírenské materiály, Design materiálu a povrchu sou ástí, Technologie I., Teorie technologických proces , Strojírenské tvá ení, Sva ování, Povrchové úpravy a strojírenské materiály, Výrobní stroje tvá ecí a svá ecí, Projektování výrobních proces , Projektování výrobních systém , Organizace a ízení, Ekonomika a ízení. Výuka student je zajišt na v laborato ích zam ených na sva ování, tvá ení, zkoušení mechanických vlastností materiálu v etn jeho tva itelnosti, metalografie, povrchových ochran a koroze, výpo etní techniku se zam ením jak na simulaci technologických proces , tak i na projektování výrobních proces a systém a organizaci a ízení podnik . Katedra se výrazn podílí na doktorském studiu ve studijním oboru „Strojírenská technologie“. Katedra se také významn podílí na v decko - výzkumné innosti. Zam uje se na ešení sva itelnosti materiál a technologii a automatizaci sva ování, problematiku tva itelnosti materiál a modelování tvá ecích proces , moderní technologie povrchového inženýrství a vlastnosti povlak v etn výzkumu nových systém elektrokatodických povlak a elektroformování, projektování výrobních systém a podnikatelských jednotek v etn organizace, ízení a ekonomiky. Katedra organizuje specializa ní kvalifika ní kurzy svá e ských inženýr , technolog a specialist a dále kurzy galvanizér . Katedra spolupracuje s externími odborníky, odbornými pracovišti podnik a katedrami jiných vysokých škol. Každoro n jsou ešeny konkrétní v decko–výzkumné projekty za ú asti student magisterského a doktorského studijního programu. Odborný profil profesor a docent katedry

Ústav tvá ení prof. Ing. Ji í Petruželka, CSc. - strojírenské tvá ení, numerické a fyzikální modelování proces tvá ení za tepla a za studena, tva itelnost, nekonven ní metody tvá ení. doc. Ing. Richard B ezina, CSc. - strojírenské tvá ení, technologie a nástroje pro tvá ení, analýza tvá ecích proces prof. Ing. Ji í Hrubý, CSc. - strojírenské tvá ení, numerické a fyzikální modelování proces tvá ení, technologi nost konstrukcí, tvá ecí nástroje.

23

doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. - strojírenské tvá ení, superplasticita, tva itelnost práškových materiál , tva itelnost mikrolegovaných ocelí, technologie vícenásobného tvá ení, nanomateriály, nekonven ní metody ve tvá ení doc. Ing. Radek ada, CSc. -strojírenské tvá ení, plošné tvá ení, výzkum tvá itelnosti plech , návrhy a optimalizace technologií hlubokého tažení dutých výtažk z plech , modelování proces tvá ení s využitím MKP

Ústav sva ování prof. Ing. Jaroslav Koukal, CSc. - teorie a technologie sva ování, výzkum a vývoj sva itelnosti materiál zejména mikrolegovaných ocelí, nízkolegovaných a vysokolegovaných žárupevných ocelí, vlastností svarových kov a svarových spoj , vývoj technologií sva ování doc.Ing.DrahomírSchwarz,CSc. - ešení problematiky sva itelnosti nízkolegovaných a vysokolegovaných modifikovaných ocelí pro energetické strojírenství, systémy ízení jakosti ve sva ování v souladu s direktivami EU, zajiš ování celoživotního vzd lávání v oblasti sva ování. doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. - teorie a technologie sva ování, výzkum sva itelnosti materiál , metalurgická sva itelnost vysokouhlíkových ocelí, návrhy technologických postup sva ování (WPS), vývoj nových technologií sva ování.

Ústav strojírenských materiál a povrchových úprav prof. Ing. Jaroslav Purmenský, DrSc. - speciální strojírenské materiály. P ednáší p edm ty: Nekonven ní strojírenské materiály a tepelné zpracování, Teorie technologických proces . editel spol. s r.o.VÍTKOVICE – V da a vývoj. Specialista na fyzikální metalurgii, strojírenské materiály, speciáln žáruvzdorné oceli. prof. Ing. Miroslav Mohyla, DrSc. -technologie povrchových úprav, strojírenské materiály, p ednáší p edm ty Teorie technologických proces , Povrchové úpravy a strojírenské materiály, Nekonven ní strojírenské materiály a tepelné zpracování. Soudní znalec v oboru povrchových úprav, strojírenských materiál a technologií. doc. Ing. František Kristofory, CSc. - strojírenské materiály a povrchové úpravy. Specialista v oblasti elektrochemického vylu ování kov , se zam ením na speciální tlusté povlaky na bázi niklu vhodné pro elektroformování, ve form slitin jako renova ní povlaky, speciální povlaky pro ochranu a renovaci krystalizátor kontilití a dále na kompozitní povlaky s niklovou matricí. doc. Ing. Jitka Podjuklová, CSc. - strojírenské materiály, povrchové úpravy, projektování technologických proces . V teoretické a praktické ásti se zabývá mj. studiem fázového rozhraní mezi kovem a sklovitým povlakem. Spolupracuje v oblasti povrchových úprav s pr myslovými podniky a firmami.

24


2005

Ústav projektování, organizace a ekonomiky strojírenské výroby doc. Ing. Josef Novák, CSc. - ízení strojírenské výroby, doc. Ing. Miloslav Kone ný, CSc. -management, podniková ekonomika, ízení v oblasti životního prost edí a v oblasti v decko–technických park .

4.8 Katedra obráb ní a montáže (346) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

doc. Dr. Ing. Josef Brychta tel.: 59 732 3216 E-mail: [email protected] Web: www.346.vsb.cz

Emilie Jandová tel.: 59 732 1285, tel/fax: 59 691 6490 E-mail: [email protected]

Profil pracovišt Katedra obráb ní a montáže je specializovaným pracovišt m pro obor Strojírenská technologie bakalá ského, magisterského i doktorského studijního programu v prezen ní i kombinované form . P ednášky, seminá e a cvi ení jsou zam eny na technologii a teorii obráb ní, na technologii montáže, na strojírenskou metrologii, na aplikaci CAD/CAM systém p i obráb ní, na programování NC stroj , obráb cí nástroje a p ípravky pro obráb ní a na výrobní stroje obráb cí. Pedagogický profil katedry je ur en výukou p edm t , které katedra zabezpe uje. Mezi profilující p edm ty pat í: Technologie II, Obráb ní, Strojírenská metrologie, Metrologie a ízení jakosti výroby, Obráb cí stroje, Technologie montáže, Nástroje a p ípravky. Obsahová skladba p ednášek, seminá a cvi ení je rozší ena o po íta ovou podporu technologie a teorie obráb ní, záv re né fáze výroby stroj a za ízení, v etn hodnocení kvality p esnosti obráb ní. Po íta ová podpora má také své místo p i programování NC stroj , p i konstrukci obráb cích nástroj a p ípravk . Odborná innost katedry se opírá o výsledky získané p i obráb ní t žko obrobitelných, supertvrdých i nových konstruk ních materiál . Dále se na kated e provádí výzkum ezivosti nových ezných materiál a b itových desti ek posuzováním houževnatosti nástrojových materiál v podmínkách p erušovaného ezu. Katedra rovn ž eší zvyšování jakosti p i výrob ozubení, pracuje v oblasti diagnostiky obráb cích nástroj a monitorování obráb cího procesu. Odborný profil profesor a docent katedry doc. Dr. Ing. Josef Brychta Pedagogická innost je zejména zam ena na výuku odborných a speciálních p edm t navazujícího magisterského studia a doktorského studia. Jedná se o p edm ty: Teorie obráb ní, Výrobní stroje obráb cí, Optimaliza ní procesy v t ískovém obráb ní, Nekonven ní metody obráb ní a Speciální technologie. V decko – výzkumná innost docenta se v sou asné dob p edevším zam uje na aspekty vysokorychlostního obráb ní, studium vzniku a tvorby t ísky p i vysokých rychlostech, hospodárného obráb ní p i „nasazování HSC obráb cích center“ a v neposlední ad 25

hledání nových ekonomických možností stanovování obrobitelnosti nov hutních materiál .

vyvíjených

doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica Hlavní zam ení jeho pedagogické innosti zasahuje do problematiky obráb cích nástroj a p ípravk . Zajiš uje p ednášky a cvi ení p edm t Nástroje v bakalá ském studijním programu a Konstrukce a výroba nástroj a Konstrukce p ípravk ve studijním programu magisterském. Výzkumná innost je zam ena do oblasti technologie, konstrukce nástroj a p ípravk . Centrem pozornosti jsou pak nástroje na výrobu ozubení se snahou o náhradu ekonomicky a ekologicky náro ných dokon ovacích metod výroby ozubení. doc. Ing. Vladimír Vrba, CSc. P ednášková innost je soust ed na na oblast technologie obráb ní, strojírenské metrologie a ízení jakosti. Výzkumná innost je zam ena na pr zkum vlastností povrchových vrstev obrobených ploch (integrita povrchu), zjiš ování obrobitelnosti a vhodných ezných podmínek pro obráb ní nových konstruk ních (t žkoobrobitelných) materiál , výzkum vhodných technologií a podmínek pro obráb ní supertvrdých materiál na bázi PK DIA, pr zkum oblastí využití a optimalizaci ezných podmínek pro supertvrdé ezné materiály, využití kryogenních teplot pro zm ny rozm r a vlastností nástrojových materiál .

4.9 Katedra ástí a mechanizm stroj

(347)

Vedoucí katedry:

Sekretariát:

doc. Dr. Ing. Miloš N m ek tel.: 59 732 3402 E-mail: [email protected] Web: www.347.vsb.cz

Jarmila ubová tel.: 59 732 1236, tel/fax: 59 732 3090 E-mail: [email protected]

Profil pracovišt Katedra je p edevším katedrou základního studia s více než ty icetiletou nep erušovanou tradicí: zajiš uje výuku p edm t zabývajících se základy strojnictví a technického kreslení ve všech formách studia na Fakult strojní, na Fakult stavební v magisterském prezen ním studiu základní p edm ty katedry tvo í p edm ty ásti a mechanismy stroj I, II a III vyu ované ve všech formách studia na Fakult strojní podílí se na výuce p edm tu Mechanické a hydromechanické p evody pro studijní zam ení Stavba, provoz a údržba kolejových vozidel a Provoz a údržba silni ních vozidel na Fakult strojní spolu s katedrou hydromechaniky a hydraulických za ízení katedra se stala garantem studijního zam ení „Konstrukce strojních díl a skupin“ ve studijním oboru „Konstrukce stroj a za ízení“ (BS) a ve studijním oboru „Procesní a konstruk ní inženýrství“ (MS), pro toto zam ení vypracovala nové studijní plány s adou nových p edm t .

26


2005

Katedra realizuje adu výzkumných a vývojových aktivit: základní odborné zam ení katedry je v oblasti výzkumu, návrh a konstrukce ozubených p evod , v této oblasti katedra založila pracovišt s názvem Centrum pro výzkumu ozubených p evod s celostátní p sobností v oblasti ozubených p evod se katedra p edevším v nuje problematice nestandardního modifikovaného ozubení (návrh, geometrie, vlastnosti, životnost) v téže oblasti se katedra zabývá experimentálním vyšet ováním deforma ních vlastností ozubených p evod , experimentálním stanovením podklad pro modifikace ozubení a experimentálním stanovením životnosti ozubení na základ zkrácených životnostních zkoušek katedra se zabývá teoretickým a experimentálním výzkumem statických a dynamických vlastností strojních element z pryže s aplikací na pružné podložky pod kolejnice (železnice, metro, tramvaj) katedra se zabývá teoretickým a experimentálním výzkumem životnosti šroubových spoj s p edp tím p i stochastickém zatížení a výzkumem únosnosti upínacích kroužk ve spojení h ídele s nábojem na kated e je na základ Vyhlášky BÚ Praha . 53 z 25.2.1994 z ízena „Zkušebna katedry 347“, která provádí odborná posouzení, m ení a zkoušky vybraných d lních za ízení (zejména t žní stroje) Odborný profil profesor a docent katedry prof. Dr.Ing. Miloš N m ek – vedoucí katedry teorie ozubených p evod , spojovací ásti stroj , ešení potrubních systém prof. Ing. Zden k Dejl, CSc. návrh a realizace nestandardního ozubení, zkrácené životnostní zkoušky strojních sou ástí, životnost strojních sou ástí p i stochastickém zatížení, deforma ní testy ozubených p evod prof. Ing. Vladimír Moravec, CSc. životnost nestandardního ozubení p i prom nlivém zatížení, životnostní zkoušky ozubených p evod p i prom nlivém zatížení, mechanické p evody pro silni ní vozidla, životnost strojních sou ástí p i stochastickém zatížení doc. Ing. Arnošt Šev ík, CSc. návrhy, výpo ty a konstrukce stroj a strojních za ízení pro hlubinné doly a pro stavebnictví doc. Ing. Kv toslav Kaláb, Ph.D. spolehlivost strojních sou ástí z hlediska mezního stavu únavy materiálu tuhost a deformace ozubení p i záb ru ozubených kol doc. Ing. Zden k Folta, Ph.D. m ení mechanických veli in pomocí elektrických vlastnosti šroubových spoj s p edp tím p i prom nlivém zatížení statické a dynamické vlastnosti pryžových element využití MKP p i životnostních výpo tech strojních sou ástí

27

4.10 Katedra automatiza ní techniky a ízení (352) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný tel.: 59 732 3484 E-mail: [email protected] Web: www.342.vsb.cz

Anna Pavlicová tel.: 59 732 1280, tel/fax: 59 691 6129 E-mail: [email protected]

Profil pracovišt Katedra automatiza ní techniky a ízení je specializovanou oborovou katedrou, která má více než ty icetiletou tradici. Katedra zajiš uje sériové t íleté bakalá ské studium „Aplikovaná informatika a ízení“, které je vhodné rovn ž pro zdravotn a pohybov handicapované studenty (titul Bc.). Navazující magisterské studium v oboru „Automatické ízení a inženýrská informatika“ je pokra ujícím studiem bakalá ského oboru a je zam eno do oblasti systémového, technického, projektového a programového ešení po íta ov integrovaných výrobních systém v oblasti CIM-CAD-CAM ve strojírenství, pr myslu i nevýrobní sfé e. Magisterský studijní obor má specializa ní zam ení „Automatické ízení“, “Aplikovaná informatika“ a „Mechatronické systémy“, která umož ují profilaci absolventa dle svého odborného zájmu (absolvent získává titul Ing.). Katedra je rovn ž školicím v deckým pracovišt m pro doktorského studijního programu v oboru „Automatizace technologických proces “. Úsp šný absolvent získává po absolvování p íslušných odborných zkoušek a po obhajob diserta ní práce akademický titul doktor „Ph.D“. Katedra automatiza ní techniky a ízení organizuje inova ní a rekvalifika ní postgraduální studium pro technicko-inženýrské pracovníky z pr myslové praxe. Zajiš uje i jiné druhy kvalifika ních kurs i pro zdravotn handicapované ob any z oblasti PC v etn po íta ových sítí, m icí programového i aplika ního vybavení po íta a automatiza ní techniky a vydává autorizované osv d ení o jejich absolvování. Katedra automatiza ní techniky a ízení eší adu v deckovýzkumných úkol pro pot eby pr myslové praxe a pro po íta ovou podporu výukového procesu. Spolupracuje s adou pr myslových podnik p i ešení konkrétních technických úkol spojených s návrhem a realizací m icích, diagnostických a ídicích systém technologických proces . Pracovníci katedry eší v oblasti výzkumn -projek ních prací, spojených s ízením technologických a výrobn -ekonomických proces : Systémov -projek ní návrhy m icích, diagnostických a ídicích systém , návrh a realizaci simula ních experiment s využitím simula ních model a programových nástroj (SIPRO, MATLAB-Simulink, Signal Analyse, Me’scope, Labshop PULSE) pro spojité i diskrétní procesy, lineární i nelineární systémy. Syntézu struktury m icích, diagnostických a ídicích obvod , v etn návrhu a simulace ídicích algoritm pro technologické procesy a za ízení (tepelná, elektromechanická, hydraulická, mechatronická, atd.). Technicko-programové návrhy a projekty pro konfigurace a technické prost edky pro realizaci m icích a ídicích systém , diagnostická m ení hlukových a vibra ních charakteristik stroj atd. Technická ešení a návrhy struktury a systém ízení elektromechanických a elektrohydraulických za ízení a pohon .

28


2005

Odborné konzultace, oponentury a zpracování studií v oblasti automatického ízení, m icí a senzorové techniky, modelování a simulace systém , po íta ových systém a sítí a dalších disciplín. Analýzu a návrh informa ních systém na bázi rela ních databázových systém v etn architektury klient/server v po íta ových sítích ILAN, LAN, WAN, p ístup z prost edí INTERNET/INTRANET, s využitím informa ních a webových technologií Odborný profil profesor a docent katedry prof. Ing. Petr Noskievi , CSc. Aktivn p sobí v oblasti automatiza ní a ídicí techniky, zabývá se ízením elektrohydraulických pohon a návrhem a realizací projekt ídicích systém pro pr myslovou praxi. Vede p ednášky a cvi ení z p edm t Identifikace systém , Simulace systém , ízení elektrohydraulických pohon , Automatizace a ízení. Je lenem oborové rady a školitelem doktorského studia „Automatizace technologických proces “ a je garantem p edm t Identifikace a simulace systém , Dynamika proces a Mechatronika doktorského studia. Je autorem a spoluautorem více jak 144 publikací a p ísp vk ve sbornících (z toho 23 zahrani ních), v etn 6 vysokoškolských skript a u ebních text a jedné monografie. prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný Je zam en do oblasti m icí a ídicí techniky, zabývá se senzorovými systémy, návrhem procesních systém v etn po íta ové podpory p i jejich projektování. Vede p ednášky a cvi ení z p edm t M ení a senzorová technika, M ení a senzory, Prost edky automatického ízení v magisterském studiu, je garantem Záv re ného projektu v magisterském studiu, vede p ednášky v p edm tu Automatiza ní technika a Záv re ný projekt v bakalá ském studiu. Je fakultním garantem oborové rady a školitelem doktorského studia „Automatizace technologických proces “, garantem p edm t doktorského studia Technické prost edky automatizace, Po íta ové systémy a Po íta ov integrované výrobní systémy. Je autorem a spoluautorem více jak 370 publikací a p ísp vk v asopisech a sbornících (z toho 55 zahrani ních), v etn 2 knih a 26 vysokoškolských skript. prof. Ing. Ji í T ma, CSc. Aktivn p sobí v oblasti automatiza ní techniky, zabývá se teorií stochastických systém se zam ením na optimalizaci ízení za p sobení náhodných poruch, zpracováním signál a diagnostikou stroj . Vede p ednášky a cvi ení p edm t Automatizace a ízení, Zpracování signál , Složité systémy ízení. Diagnostika, Technická diagnostika IV., M ení a zpracování signál v magisterském studiu, Základy automatizace v bakalá ském studiu. Je lenem oborové rady a školitelem doktorského studia "Automatizace technologických proces " a je garantem p edm t Spolehlivost a technická diagnostika, Zpracování signál , Automatizace technologických proces doktorského studia. Je autorem a spoluautorem více jak 183 publikací a p ísp vk ve sbornících (z toho 53) zahrani ních, v etn jedné knižní a dvou asopiseckých monografií, deseti patent a jedn ch vysokoškolských skript. prof. Ing. Antonín Víte ek, CSc., Dr.h.c. Odborn je zam en na aplikovanou teorii automatického ízení, kde se p edevším v nuje optimálnímu ízení složitých nelineárních dynamických systém , robustnímu ízení a delta model m. P ednáší p edm ty: Automatické ízení II a III. (Bc. studium), Teorie automatického ízení I a II (Ing. studium), Teorie automatického ízení, Pokro ilé metody

29

automatického ízení a Optimalizace (Ph.D. studium). Garant magisterského oboru "Automatické ízení a inženýrská informatika" a doktorského oboru "Automatizace technologických proces " na Fakult strojní. len sedmi oborových rad doktorského studia na VŠB-TU Ostrava, UTB ve Zlín , VUT v Praze a TU v Košicích. Je školitelem a p edsedou oborové rady celoškolského doktorského studia „Automatizace technologických proces “. Autor, resp. spoluautor více než 367 publikací, (97 v zahrani í), v tom 1 monografie a 2 knihy (1 v zahrani í) a 23 vysokoškolských u ebních text . doc. Ing. Radim Farana, CSc. Je zam en do oblasti informatiky a databázových systém , zabývá se také návrhem simula ních systém (simula ní program SIPRO), v etn po íta ové podpory p i výuce. Vede p ednášky a cvi ení z p edm t Základy informatiky, Aplikovaná informatika, Databázové systémy, Databáze a Internet v magisterském i bakalá ském studiu. Pro doktorské studium zajiš uje výuku p edm t Softwarové inženýrství a Databáze a etechnologie. Je školitelem doktorského studia „Automatizace technologických proces “. Je autorem a spoluautorem více jak 275 publikací (z toho 49 zahrani ních), v etn 31 vysokoškolských skript a p íru ek. doc. Dr. Ing. Ivo Formánek Zajiš uje p edm ty bakalá ského studia Základy automatizace a Pohony a jejich ízení. Zabývá se ízením složitých pohonných systém ve válcovnách. Je autorem více jak 70 publikací, v etn 2 vysokoškolských skript. doc. Ing. Lenka Landryová, CSc. Je zam ena do oblasti aplikované informatiky a ízení, programové podpory p i operátorsko-vizualiza ním ízení výrobních proces . Vede p ednášky a cvi ení z p edm t Návrh procesních systém , Expertní systémy v magisterském studiu, Ro níkový projekt, Záv re ný projekt a Vizualizace proces v bakalá ském studiu. Úzce spolupracuje s firmami Pantek (CS) a ABB Ostrava s.r.o. v oblasti SCADA/MMI programových systém . Je autorem a spoluautorem více jak 65 publikací (z toho 28 zahrani ních), v etn 3 vysokoškolských skript. doc. Ing. Miluše Víte ková, CSc. Je zam ena do oblasti aplikované teorie automatického ízení, zabývá se návrhem metod pro syntézu ízení, p edevším soustav s dopravním zpožd ním. Vede p ednášky a cvi ení z p edm t Teorie automatického ízení I a II, Systémová analýza, Optimalizace systém v magisterském studiu. Pro doktorské studium zajiš uje p edm ty Optimalizace a Opera ní analýza. Je školitelem doktorského studia "Automatizace technologických proces ". Je autorem a spoluautorem více jak 215 publikací (z toho 44 zahrani ních), v etn 30 vysokoškolských skript a u ebních text , 1 monografie. doc. Ing. Petr Wolf, CSc. Zajiš uje p edm ty bakalá ského studia Management a Manažerské informa ní systémy a v magisterském studiu p edm t Ekonomický software. V doktorském studiu zajiš uje výuku p edm tu Informa ní systémy v managementu. Zabývá se problematikou ízení podnikových informa ních systém , procesním ízením, controllingem a projektovým ízením.

30


2005

4.11 Katedra robototechniky (354) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

prof. Ing. Ji í Ska upa tel.: 59 732 1209 E-mail: [email protected] Web: http://.robot.vsb.cz

Radmila Schneiderová tel.: 59 732 3196, tel/fax: 59 691 6490 E-mail: radmila.schneiderova @vsb.cz

Profil pracovišt Katedra robototechniky je již od svého vzniku (1989) zam ena komplexn na problematiku robotiky, a to jak na všech úrovních výuky, tak i ve v d a výzkumu a v odborné innosti pro praxi. Ostatní katedry v R, které se robotikou rovn ž zabývají, se vesm s zam ují pouze na oblast, související s aplikacemi do strojírenských technologií. V souladu s aktuálními trendy rozvíjí pracovníci katedry témata servisní robotiky a robototechniky a aplikace robot mimo strojírenství. To se projevuje ve výzkumu, ve výuce i v publika ní innosti. Ve výzkumu jsou založeny v tomto smyslu granty, výzkumné zám ry i nespecifikovaný výzkum a témata diserta ních i diplomových prací. Ve výuce katedra zajiš uje dva obory - Robotiku, v rámci bakalá ského strukturovaného programu a Výrobní systémy s pr myslovými roboty, pro magisterský program na strojní fakult . Jsou zajiš ována adekvátní studijní zam ení k výzkumným témat m – nestrojírenské aplikace pr myslových robot , servisní roboty a mechatronika. Jde o progresivní p ístup ke strojírenství, ale i jiným obor m. Význam mechatroniky podtrhuje skute nost, že nár st nových systém tohoto druhu v sou asnosti p esahuje ro n 30 – 40% Mezi již dnes aktuální aplikace pat í nap . : pr myslové, servisní a personální roboty, moderní výrobní systémy, zbrojní systémy, medicína, kosmické systémy, automobilový pr mysl, automatické pra ky, my ky nádobí, a ada výrobk pro kancelá e i domácnost. Okruhy ešených problém robototechniky lze lenit na: projek ní, provozní, konstruk ní ešení, zkoušení a diagnostiku, m ení, ízení a senzoriku, dynamiku, využití po íta ové podpory k ešení problém a inovací v oboru. Katedra také profiluje zájemce z ad student , o problematiku návrhu a nasazování ídicích systém , ur ených pro procesní a vizualiza ní úrovn ízení v mechatronice. D raz je v nován zejména pr myslovým po íta m standardu PC a jejich vlastnostem, v etn metodám zajišt ní požadované spolehlivosti provozu. Zájemc m z ad student magisterského studia katedra formou individuálního studijního plánu umož uje absolvovat i vybrané p edm ty na fakult elektrotechniky a informatiky naší VŠ. Výuková i výzkumná innost katedry je dále zam ena na matematické modelování mechanism a jejich pohon z hlediska ízení, návrh technických i programových prost edk ídicích systém polohovacích mechanism a senzorické subsystémy, v etn zpracování obrazu technologické scény pro r zné aplikace, nástroje a metody pro návrh mechatronických systém . V deckovýzkumná innost katedry vede k posílení profilace katedry na problematiku servisní robotiky, metod a nástroj pro návrh p íslušných systém , jakožto z ejmý trend nejbližších let s širokými aplika ními možnostmi. Katedra i studenti eší teoretické i aplika ní úlohy, odpovídající uvedenému zam ení. Výuka probíhá v Centru robototiky, na r zných typech pr myslových robot a jejich subsystémech, v laborato ích m icí a diagnostické techniky a v u ebn CAD systém . Pro robotiku a mechatroniku je typické široké a komplexní využití po íta ové podpory pro

31

všechny oblasti inností. U ebna CAD systém softwarovými systémy.

je proto vybavena odpovídajícími

Odborný profil profesor a docent katedry prof. Ing. Ji í Ska upa, CSc. Konstruování robot , manipulátor a periférií robotizovaných pracoviš , metodika konstruování a inovací, postupy tv r í technické práce, navrhování mechatronických systém prof. Dr. Ing. Vladimír Mostýn Mechanika robot , mechatronika, ízení robot a robotizovaných pracoviš , CAD systémy doc. Dr. Ing. Petr Novák ízení robot , navrhování ídicích systém s PC a mikropo íta i, pohony s krokovými motory, senzorické systémy robot , experimentální metody v mechatronice, programování

4.12 Katedra energetiky (361) Vedoucí katedry:

Sekretariát:

prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc. tel.: 59 732 4403 E-mail: [email protected] Web: www.vsb.cz/ke/

So a Neustupová tel.: 59 732 1230, tel/fax: 59 691 5315 E-mail: sona.neustupova @vsb.cz

Profil pracovišt Katedra energetiky nabízí studium ve všech úrovních studia, tj. ve studijním programu bakalá ském, magisterském a doktorském a dále také v r zných specializa ních kurzech. Od roku 2001 je v rámci strukturovaného studia akreditován také nový bakalá ský studijní program Strojírenství s obory Technika tvorby a ochrany životního prost edí a Provoz a ízení v energetice. Magisterský studijní program oboru „ Energetické stroje a za ízení“ je možné rozd lit do dvou ástí. Vedle povinné ásti, v níž si student prohlubuje své znalosti mechaniky tekutin, p enosu tepla a hmoty, teorie spalování a seznamuje se s konstrukcí a provozem základních agregát energetiky, jako jsou kotle, turbíny, kompresory apod., se výb rem volitelné ásti p edm t student profiluje podle jednotlivých zam ení (tepeln energetická za ízení a pr myslová energetika, alternativní energie a technika prost edí). Doktorský studijní program Strojní inženýrství je ve studijním oboru Energetické stroje a za ízení zam en na využívání zdroj energie, úspory energie a snižování energetické náro nosti, zvyšování ú innosti transformace energie, minimalizaci emisí škodlivin a využívání obnovitelných zdroj energie. Na kated e studuje ve šk. roce 2005/2006 v magisterském studiu 26 student v 5. ro níku, 43 student ve 4. ro níku. V bakalá ském studiu ve 3. ro níku je 27 student v oboru Technika tvorby a ochrany ŽP a 21 student v oboru Provoz a ízení v energetice. V kombinované form pak 18 student celkem. V doktorském programu studuje celkem 31 student z toho 17 student v prezen ní form a 14 student v kombinované form studia. Celkem na kated e energetiky studuje energetické obory 179 student . Katedra je

32


2005

akreditována pro habilita ní a profesorské ízení v oboru Energetické stroje a za ízení do 22.10.2007 . Výzkumné práce katedry energetiky jsou zam eny p edevším na oblast provozu atmosférických fluidních kotl a energetického využití alternativních paliv (projekt GA R). Spolupráce s praxí je zam ena na diagnostická, garan ní a optimaliza ní m ení kotl , turbín a dalších energetických za ízení, v etn následného návrhu úprav a rekonstrukcí energetických stroj , za ízení na ochranu ovzduší, kogenera ních jednotek apod. Odborný profil profesor a docent katedry prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc. - vedoucí katedry p enosové jevy v energetických za ízeních, plazmové technologie, isté uhelné technologie, energetické využití alternativních paliv v energetice. P ednáší p edm ty: P enos tepla a hmoty, jaderná energetika, energetické centrály. Je garantem bc. a mgr. studia na kated e energetiky a p edsedou oborové rady. Je expertem programového výboru pro energetiku 6RP Evropské komise v Bruselu. prof. Ing. Jaroslav Kaminský, CSc. kompresory, turbíny, chladící technika, obnovitelné a alternativní zdroje energie. P ednáší p edm ty: Chladící technika, Pístové stroje. Je lenem v decké rady VŠBTUO, lenem v decké spole nosti CHISA a mezinárodní spole nosti pro inženýrskou pedagogiku –IGIP. prof. Ing. Jaroslav Dobrozemský, emeritní profesor kotle a spalovací za ízení, snižování emisí z energetických zdroj . Je estným lenem v decké rady FS VŠB-TUO a odborníkem MŠMT R pro obhajoby v oboru Energetické stroje a za ízení. doc. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D. technika a tvorba životního prost edí, recyklace odpad , využití biomasy, minimalizace odpad , využívání alternativních produkt . P ednáší p edm ty: Likvidace a využití odpad , Výpo etní metody v energetice, Biomasa pro energetické využití. Je lenem mezinárodní spole nosti pro inženýrskou pedagogiku IGIP, lenem p edsednictva sdružení pro biomasu CZ Biom a lenem mezinárodní spole nosti pro fluidní kotle za R IEA FBC doc. Ing. Zden k Kadlec, Ph.D., tajemník katedry termomechanika a sdílení tepla, sdílení tepla v požární ochran , m ení a diagnostika tepelných ztrát fluidních kotl . doc. Ing. Kamil Kolar ík, CSc. energetické stroje a za ízení, turbokompresory a erpadla, energetické stroje, racionalizace provozu. P ednáší p edm ty: Energetický management, dynamické kompresory a erpadla, turbíny. Je soudním znalcem v oboru energetické stroje a energetickým auditorem. doc. Ing. Ladislav Kysela, CSc. rozvody a spot ebi e topných a technických plyn , teplárenství, kogenera ní jednotky se spalovacími motory, využití odpadního tepla a ekonomika energetiky. P ednáší p edm ty: Využití odpadního tepla, vým níky a vým níkové stanice,

33

spalovací motory, plynové rozvody a spot ebi e, m ení zkoušení a regulace, ekonomika energetiky. doc. Ing. Ji í Míka, CSc. energetické stroje, tepelné centrály, pr myslová energetika, spalování a spalovací za ízení, kogenera ní jednotky se spalovacími motory. len Teplárenského sdružení-odborná skupina pro ekologii. doc. Ing. Michael Lichý, CSc.. technika prost edí, vytáp ní, v trání a klimatizace, odlu ování tuhých ástic, snižování plynných emisí, vzduchotechnika, hluk apod. P ednáší p edm ty: Technika prost edí, ochrana ovzduší v pr myslu, vytáp ní, v trání a klimatizace. Je lenem národní spole nosti Spole nost pro techniku prost edí, Praha. doc. Ing. Ladislav Vilímec stavba parních kotl , využití odpadní energie. P ednáší p edm ty: Parní kotle, regulace a dynamika parních kotl .Projektování chemických a energetických závit . Metodika konstruování v oboru. Je lenem v decké rady gen. editele VÍTKOVICE a.s. doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D. obnovitelné a alternativní zdroje energie, optimalizace provozu energetických stroj , racionální hospoda ení s energiemi, technická diagnostika. P ednáší p edm ty: Alternativní a obnovitelné zdroje energie, Chladící za ízení a tepelná erpadla, Netradi ní zdroje energie, Diagnostika a údržba v energetice. doc. Ing. Vratislav Fibinger stavba energetických centrál, m ení a diagnostika v energetice, technika prost edí, atmosférické fluidní kotle s cirkulující fluidní vrstvou, garan ní m ení.

5. Vzd lávací innost Výuka na Fakult strojní je od školního roku 2001/2002 realizována formou t ístup ového strukturovaného studia v souladu s Bolo skou deklarací. Na t íletý bakalá ský studijní program „Strojírenství“ s 12 obory navazuje dvouletý magisterský studijní program „Strojní inženýrství“ se 7 obory a doktorský studijní program „Strojní inženýrství“ s 9 obory. Studium je realizováno v prezen ní i kombinované form . Na fakult je v plném rozsahu zaveden kreditový systém výuky kompatibilní s evropským systémem ECTS (European Credit Transfer Systém), což umož uje mobilitu student nejen v eské republice, ale i v rámci jiných evropských zemí.

5.1 Studijní programy a obory BAKALÁ SKÝ STUDIJNÍ PROGRAM „STROJÍRENSTVÍ“ 2303R002 3907R004 3902R001 3904R016 2301R023

Strojírenská technologie Provoz a ízení v energetice Aplikovaná informatika a ízení Technika tvorby a ochrany životního prost edí Technická diagnostika opravy a udržování

34

Výro ní zpráva Fakulty strojní 2301R013 3708R028 3901R003 2301R002 2302R003 2302R007 2302R010

2005

Robotika Technologie dopravy Aplikovaná mechanika Dopravní technika Dopravní stroje a manipulace s materiálem Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení Konstrukce stroj a za ízení

MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM „STROJNÍ INŽENÝRSTVÍ“ 2302T006 2303T002 3909T001 2301T032 3902T004 3902T004 3901T003

Energetické stroje a za ízení Strojírenská technologie Konstruk ní a procesní inženýrství Výrobní systémy s pr myslovými roboty a manipulátory Automatické ízení a inženýrská informatika 2301T003 Dopravní technika a technologie Aplikovaná mechanika

DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM „STROJNÍ INŽENÝRSTVÍ“ 2302V019 Stavba výrobních stroj a za ízení Energetické stroje a za ízení 2302V006 2303V002 Strojírenská technologie 2302V007 Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení 2301V001 Dopravní a manipula ní technika 2301V003 Dopravní technika a technologie 3901V003 Aplikovaná mechanika 3902V010 Automatizace technologických proces 3904V012 Ochrana životního prost edí v pr myslu

5.2 Studijní programy realizované mimo sídlo vysoké školy i fakulty Fakulta pokra ovala v realizaci studijních program i mimo sídlo fakulty v Šumperku, T inci a Uherském Brod . V Šumperku byla zahájena výuka v prezen ní i kombinované form v bakalá ském studijním programu „Strojírenství“, obor „Strojírenská technologie“ již v akademickém roce 2002/2003. V ervenci 2005 prob hly promoce prvních absolvent za ú asti pracovník odd lení rozvoje VŠ MŠMT Praha, p edstavitel Olomouckého kraje, m sta Šumperku, zástupc Nada ního fondu a vedoucích p edstavitel VŠB – TU Ostrava. Bylo p ipraveno rozší ení výuky v oboru Technika a technologie dopravy (od 4. semestru v Záb ehu na Morav ) a Technika tvorby a ochrany životního prost edí (spolupráce St ední odborné školy zem d lské). Pro otev ení tohoto oboru nebyl dostate ný po et zájemc .Ve všech t ech ro nících a obou formách studia je zapsáno 178 student .

35

Od akademického roku 2004/2005 byla zahájena výuka v bakalá ském studijním programu „Strojírenství“ ve T inci a to v kombinované form studia. Studenti mohou studovat obory: Strojírenská technologie, Provoz a ízení v energetice a Výrobní stroje a za ízení, všechny t i byly v akademickém roce 2005/2006 otev eny. V Uherském Brodu byla od akademického roku 2004/2005 rovn ž zahájena výuka v bakalá ském studijním programu „Strojírenství“ v oboru Konstrukce stroj a za ízení, a to v kombinované form studia, s p edpokládaným zam ením na Ru ní palné zbran a st elivo. Po jednáních mezi vedením Fakulty strojní a vedením Fakulty vojenských technologií, Univerzita obrany byl název specializace zm n n na: „Lovecké, sportovní, obranné zbran a st elivo“. Doposud výuku zjiš ovali pedagogové z Ostravy. Výuku odborných p edm t pomohou zajistit odborníci z Fakulty vojenských technologií z Univerzity obrany, Brno.

5.3 Po et a struktura student na Fakult strojní k 31.10.2005 DRUH A FORMA STUDIA, STUDIJNÍ PROGRAM BAKALÁ SKÉ STUDIUM PREZEN NÍ

2341R999 Strojírenství (bez rozd lení) 2303R002 Strojírenská technologie 3907R004 Provoz a ízení v energetice 3902R001 Aplikovaná informatika a ízení 3904R016 Technika tvorby a ochrany životního prost edí 2301R023 Technická diagnostika opravy a udržování 2301R013 Robotika 3708R028 Technologie dopravy 3901R003 Aplikovaná mechanika 2301R002 Dopravní technika 2302R003 Dopravní stroje a manipulace s materiálem 2302R007 Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení 2302R010 Konstrukce stroj a za ízení

1.

2.

550

312

12

17

RO NÍK

3.

4.

5.

CELKEM

862 61

61

21

21

17

17

19

19

8

8

13 21 15 20

13 50 15 20

14

14

15

15

44

44

BAKALÁ SKÉ STUDIUM KOMBINOVANÉ

2341R999 Strojírenství (bez rozd lení) 2303R002 Strojírenská technologie 3907R004 Provoz a ízení v energetice 3902R001 Aplikovaná informatika a ízení

260

36

324

584 25

25

6

6

12

12


2005

3904R016 Technika tvorby a ochrany životního prost edí 2301R023 Technická diagnostika opravy a udržování 2301R013 Robotika 3708R028 Technologie dopravy 3901R003 Aplikovaná mechanika 2301R002 Dopravní technika 2302R003 Dopravní stroje a manipulace s materiálem 2302R007 Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení 2302R010 Konstrukce stroj a za ízení CELKEM BAKALÁ SKÉ STUDIUM

DRUH A FORMA STUDIA, STUDIJNÍ PROGRAM MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZEN NÍ 2301T999 Strojní inženýrství (bez rozd lení) 2302T006 Energetické stroje a za ízení 2303T002 Strojírenská technologie 2302T007 Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení 2302T010 Konstrukce stroj a za ízení 2301T032 Výrobní systémy s pr myslovými roboty a manipulátory 2302T032 Strojní za ízení dol 2301T001 Dopravní stroje a manipulace s materiálem 3902T004 Automatické ízení a inženýrská informatika 3708T018 Provoz a údržba dráhových vozidel 3901T003 Aplikovaná mechanika

822

653

8

8

2

2

5 10 0 2

5 10 0 2

1

1

1

1

8

8

348

0

1.

2.

RO NÍK 3. 4.

0

0

0

0

MAGISTERSKÉ STUDIUM KOMBINOVANÉ

2301T999 Strojní inženýrství (bez rozd lení) 2302T006 Energetické stroje a za ízení 2303T002 Strojírenská technologie

0

0

37

0

0

0

1 823

5.

6.

0

0

CELK.

0

0

0

1

1

1

1

1

1

5

5

0

0

1

1

0

0

0

0

1

1

0

0

0

2

2

8

8

2302T007 Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení 2302T010 Konstrukce stroj a za ízení 2301T032 Výrobní systémy s pr myslovými roboty a manipulátory 2302T032 Strojní za ízení dol 2301T001 Dopravní stroje a manipulace s materiálem 3902T004 Automatické ízení a inženýrská informatika 3708T018 Provoz a údržba dráhových vozidel 3901T003 Aplikovaná mechanika CELKEM MAGISTERSKÉ STUDIUM

DRUH A FORMA STUDIA, STUDIJNÍ PROGRAM

MAGISTERSKÉ NAVAZUJÍCÍ STUDIUM PREZEN NÍ

2302T006 Energetické stroje a za ízení 2303T002 Strojírenská technologie 3909T001 Konstruk ní a procesní inženýrství 2301T032 Výrobní systémy s pr myslovými roboty a manipulátory 3902T004 Automatické ízení a inženýrská informatika 2301T003 Dopravní technika a technologie 3901T003 Aplikovaná mechanika

0

0

RO NÍK

10

0

0

2

2

2

2

0

0

2

2

6

6

1

4

0

0

26

36 CELK.

1.

2.

38

38

76

46

33

79

62

49

111

11

8

19

21

22

43

23

23

46

6

12

18

18

12

30

19

22

41

13

8

21

3

0

3

13

7

20

MAGISTERSKÉ NAVAZUJÍCÍ STUDIUM KOMBINOVANÉ

2301T999 Strojní inženýrství (bez rozd lení) 2302T006 Energetické stroje a za ízení 2303T002 Strojírenská technologie 3909T001 Konstruk ní a procesní inženýrství 2301T032 Výrobní systémy s pr myslovými roboty a manipulátory 3902T004 Automatické ízení a inženýrská informatika

38

Výro ní zpráva Fakulty strojní 2301T003 Dopravní technika a technologie 3901T003 Aplikovaná mechanika CELKEM NAVAZUJÍCÍ MAGR.STUDIUM

2005 14

7

21

0

0

0

287

241

528

DRUH A FORMA STUDIA, STUDIJNÍ PROGRAM DOKTORSKÉ STUDIUM

2302V019 Stavba výrobních stroj a za ízení 2302V006 Energetické stroje a za ízení 2303V002 Strojírenská technologie 2302V007 Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení 2301V001 Dopravní a manipula ní technika 2301V003 Dopravní technika a technologie 3901V003 Aplikovaná mechanika 3902V010 Automatizace technologických proces 3904V012 Ochrana životního prost edí v pr myslu CELKEM DOKTORSKÉ STUDIUM

Interní doktorandi

Externí doktorandi

8

23

31

15

31

46

31

19

50

5

11

16

7

11

18

6

15

21

8

8

16

10

20

30

5

3

8

95

141

236 2623

Celkový po et student fakulty

5.4 Po et absolvent na Fakult strojní v roce 2005 BAKALÁ SKÝ STUDIJNÍ PROGRAM 2301R002 2301R013 3907R004 3904R016 2301R023 2302R003 2302R007 2301R006 2302R010 2302R010-10 2302R010-20 2302R010-30 2302R010-40

Dopravní technika Robotika Provoz a ízení v energetice Technika tvorby a ochrany ŽP Technická diagnostika, opravy a udržování Dopravní stroje a manipulace s materiálem Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení Provoz a údržba hydraul. a pneumatických za ízení Konstrukce stroj a za ízení - stroje pro t žbu a zpracování užitkových surovin - výrobní stroje a za ízení - zemní a stavební stroje - konstrukce strojních díl a skupin 39

prezen . forma 15 10 22 16 17 6 9 0 32 3 9 6 14

kombin. forma 4 1 2 5 2 0 0 1 3 0 3 0 0

2303R002 2303R002-70 2303R002-71 3708R028 3708R028-20 3708R028-30 3708R028-40 3901R003 3902R001-70 3707R001

Celkem:

Strojírenská technologie - strojírenská technologie - technologický management Technologie dopravy - pozemní doprava - letecký provoz - údržba letadel Aplikovaná mechanika Aplikovaná informatika a ízení Ekonomika a provoz dopravy

MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM 2302T006 2303T002 2302T007 2302T010 2301T032

Energetické stroje a za ízení Strojírenská technologie Hydraulické a pneumatické stroje a za ízení Konstrukce stroj a za ízení Výrobní systémy s pr myslovými roboty a manipulátory 2302T032 Strojní za ízení dol 2301T001 Dopravní a manipula ní technika 3902T004 Automatické ízení a inženýrská informatika 3708T018 Provoz a údržba dráhových vozidel 3708T018-10 - stavba, provoz a údržba kolejových vozidel 3708T018-20 - provoz a údržba silni ních vozidel 3708T018-30 - technologie dopravy 3901T003 Aplikovaná mechanika Celkem:

Celkem absolvent v roce 2005

54 42 12 16 7 3 6 6 19 0 222

15 13 2 1 1 0 0 0 4 2 40

9 6 9 22 33 9 14 10 7 168

0 2 0 2 1 0 1 0 0 35

262 prezen . kombino forma v. forma 26 12 27 13 15 5 14 0

203 465

5.5 Výsledky p ijímacího ízení na Fakultu strojní VŠB-TU Ostrava pro akademický rok 2005/2006 (stav ke dni 17. 10. 2005) Studium Bakalá ské Navazující magisterské Doktorské Sou ty

Forma studia P ihlášení Nep ijatí prezen ní 925 22 11 kombinovaná 308 prezen ní 206 1 1 kombinovaná 71 prezen ní 21 0 0 kombinovaná 20 1551 35 40

P ijatí Zapsáno 855 510 278 251 203 203 67 63 19 19 19 19 1441 1065


2005

5.6 Po ty student zapsaných ke studiu v detašovaných pracovištích Místo T inec Uberský Brod Šumperk Sou ty

Bakalá ský studijní program prezen ní forma

kombinovaná forma

45 45

32 41 41 114

5.7 Studijní programy (obory) akreditované v jazyce anglickém V roce 2004 bylo akreditováno v doktorském studijním programu 5 obor v jazyce anglickém: Aplikovaná mechanika (Applied Mechanics) Automatizace technologických proces (Automation of Technological Processes) Energetické stroje a za ízení (Energy Engineering) Strojírenská technologie (Mechanical Engineering Technology) Dopravní a manipula ní technika (Transport and Material Handling) V akademickém roce 2005/2006 (zimní semestr) studovaly v kombinované form 2 zahrani ní studentky z Arabské akademie pro v du, technologii a námo ní dopravu v Alexandrii v oboru Automatizace technologických proces a Dopravní a manipula ní technika.

6. Výzkumná a vývojová innost na Fakult strojní, grantová innost 6.1 Oblasti výzkumu a vývoje na Fakult strojní V decko-výzkumná innost fakulty je tradi n zam ena jak do oblasti základního, tak i aplika ního výzkumu. Pracovníci fakulty jsou zapojeni do n kolika výzkumných center, ešení výzkumných zám r a ady projekt r zných grantových agentur. Fakulta se také významn zapojuje do rozvoje regionu, dlouhodob spolupracuje s adou významných pr myslových podnik a institucí. Výzkumná a vývojová innost Fakulty strojní byla v roce 2005 orientována v souladu s dlouhodobým zám rem fakulty nejen do tradi ních oblastí: konstrukce stroj a za ízení se zvýšenou spolehlivostí a diagnostika jejich stav robotika a výrobní a servisní systémy s roboty inovace výrobních technologií, materiálu, materiálových vlastností, metod analýzy, ekonomiky pr myslu, projektování a technologického managementu ízení stroj a proces (m ení, diagnostika, modelování a ízení mechatronických systém ), ale nov do oblastí: rozvoj servisní robotiky technologický design nových materiál Koncep ní strategické sm ry VaV aktivit FS VŠB-TUO byly realizovány zejména v programech MŠMT, projektech ešených v rámci grant GA R a rezortních ministerstev, ve výzkumných zám rech.

41

6.2 Struktura finan ních prost edk pro VaV Prost edky získané z ve ejných grantových sout ží jsou pro grafické srovnání rozd leny do následujících skupin: výzkumné zám ry mezinárodní programy – 5. a 6. Rámcový program EU, EUREKA, BARRANDE a další programy EU na podporu VaV, projekty p ímé mezinárodní meziuniverzitní spolupráce. ostatní národní programy – granty rezortních ministerstev, AV dalších eských institucí

R,

BÚ a

programy MŠMT – KONTAKT, INGO, COST a další programy MŠMT v etn MTVC Fond rozvoje vysokých škol GA R – tyto projekty p edstavují nejv tší podíl získaných ú elových prost edk

V následujícím grafu jsou porovnány získané prost edky na VaV za poslední 4 roky. Finan ní p ínos grant pro FS [tis.K .] 35000

32463 Výzkumné zám ry

30000 26705 25323

11453

25000

20000

10502

15000

143 1266

5000

320

6990

3950

2647 10000

448

11302

27588 2569

3240

330 1680

5167

3850

2050

2122

7525

7421

2002

2003

9395

pozn.: u výzkumných zám r jen spolu ešitelé

42

Ostatní nár. programy

7264

Ostatní - MŠMT v . MTVC

2342

FRVŠ

8103

0 2004

Mezinárodní programy

2005

GA R


2005

Finan ní p ínos grant pro FS v % 100%

9.3% 1.2%

90% 80%

41.4%

35.3%

42.4%

25.3%

70% 60%

40%

Mezinárodní programy

1.4% 0.6% 5.0%

50%

Výzkumné zám ry

1.2% 6.3%

26.3%

10.5% 14.4%

15.9%

7.9%

6.3%

12.8%

30%

Ostatní nár. programy

12.2%

Ostatní - MŠMT v . MTVC 8.5% FRVŠ

20% 29.7% 10%

27.8%

28.9%

29.4%

2003

2004

2005

GA R

0% 2002

Je z ejmé, že vrostl podíl prost edk získaných ve skupin „ostatní národní programy“ (granty rezortních ministerstev, AV R, BÚ a dalších eských institucí) a programy MŠMT (KONTAKT, INGO, COST a další programy MŠMT v etn MTVC). Nejmenší ást finan ních prost edk p edstavují mezinárodní programy. Pokles finan ních prost edk z výzkumných zám r v roce 2005 je d sledkem toho, že p edložené výzkumné zám ry Fakulty strojní pro období 2005-2011 nebyly vybrány k financování.

6.3 Výzkumné zám ry V roce 2004 byly na Fakult strojní stejn jako na všech pracovištích školy p ipravovány nové výzkumné zám ry. Výsledky výb rového ízení na financování výzkumných zám r (dále VZ) vysokých škol pro období 2005 – 2011 byly vyhlášeny 13. 12.2004. P edložené výzkumné zám ry Fakulty strojní nebyly vybrány k financování. Pracovníci fakulty jsou zapojeni do výzkumných zám r jiných fakult a celoškolských pracoviš jako spolu ešitelé. Projekt: Mimo ádná dotace podle ukazatele „M“ k výzkumnému zám ru Technologický design nových materiál íslo projektu: MSM 6198910005, doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Ji í Hrubý, CSc. Projekt: Syntéza, struktura a vlastnosti nanomateriál založených na bázi interkalových fylosylikát a feromagnetik íslo projektu: MSM 6198910016, doba ešení: 2005-2009, spolu ešitel: doc. Ing. Ji í Zegzulka, CSc. Projekt: Výzkum spolehlivosti energetických soustav v souvislosti s ekologií netradi ních zdroj a ocen ním nedodané energie íslo projektu: MSM 6198910007, doba ešení : 2005-2009, spolu ešitel: doc. Ing. Mojmír Vrtek, Ph.D. 43

Projekt: Procesy p ípravy a vlastnosti vysoce istých a strukturn definovaných speciálních materiál íslo projektu: MSM 6198910013, doba ešení: 2005-2011, spolu ešitel: Ing. Zden k Noga, CSc. Projekt: Procesy snižování emisí CO2 – De COx procesy íslo projektu: MSM 6198910019, doba ešení: 2005-2011, spolu ešitel: doc. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.

6.4 Zapojení Fakulty strojní v programech Fondu rozvoje vysokých škol

Témat. okruh

Název projektu

Odpov dný ešitel

Fin. objem IP

Fin. objem NIP

(tis. K ) (tis. K ) Moderní didaktické metody ve výuce p edm tu MKP I Nový p edm t "Vybrané úlohy z pružnosti a plasticity" jako inovace výuky oboru "Aplikovaná mechanika" Studijní multimediální materiály pro výuku p edm tu „Organizace a ízení dopravy“ Výstavba p edm tu „Postupy údržby I“

F1/a

Ing. Halama

0

72

F1/a

Ing. Frydrýšek, Ph.D.

0

66

0

119

F1/d F1/a

Modelování vícenásobných tvá ecích proces pro dosažení vysokého stupn deformace Inovace experimentální výuky p edm t „Automatiza ní technika a Prost edky automatického ízení“

G1/a F1/a

Ing. Kubí ek

0

84

prof. Dr. RNDr. Smutný

0

153

0

125

0

1264

0

90

G1

Ing. Smutný P.

0

70

G1

Ing. Dluhoš

F1/a

Inovace a rozvoj laborato e diagnostiky pro m ení vibrací laserem

A/a

Inovace výuky projektového ízení

F1/d

44

174

Ing.Kulhánek, Ph.D. prof. Ing. T ma, CSc. Ing. Pavlas, Ph.D.

Inovace výuky p edm tu "Po íta e a sít "

Internetové technologie v informa ním portálu e-Automatizace Plazmové zapalovací ho áky Celkem

Ing. K ivda, Ph.D. doc. Ing. ada, CSc.

125 2342


6.5 Zapojení pracoviš

2005

v Rozvojových programech v roce 2005 . grantu poskytov.

Název projektu ( íslo, ozna ení)

ešitel

Fin. objem IP

Fin. objem NIP

(tis. K ) (tis. K )

Projekt rozvoje bakalá ského stud. programu Strojírenství FS VŠB-TUO v Centru odborné p ípravy Uherský Brod

22/1/b

Projekt rozvoje bakalá ského stud. programu Strojírenství FS VŠB-TUO v Centru bak.studií v T inci

20/1/b

Rozvoj infrastruktury leteckých obor pro p ípravu leteckých odborník na VŠB – TU 17/1/a Ostrava

prof. Ing. Petr Horyl doc. Ing. Radim Farana prof. Ing. Petr Horyl doc. Ing. Radim Farana

90

180

60

456

Ing. Smrž

0

230

Rozvoj experimentální základny strukturovaných studijních program na FS VŠB-TUO

19/1/a

Ing. Drábková

0

1070

Projekt rozvoje bakalá ských studijních program katedry energetiky

18/1/a prof. Ing. Kolat

0

690

prof. Ing. Víte ek

0

800

Ing. Smrž

0

95

180

220

360

1672

0

208

Realizace akreditovaných paralelních doktorských studijních obor v anglickém jazyce na FS VŠB-TUO

21/2/d

Rozvoj infrastruktury leteckých obor pro p ípravu leteckých odborník na VŠB – TU 531/1/a Ostrava (posílení rozpo tu projektu CV 342 502)

Podpora vzd lávací innosti na Fakult stavební a Fakult strojní VŠB-TU Ostrava (FAST) v návaznosti na zavedení strukturovaného 526/1/a za FS doc. systému vzd lávání Podešva (sou ást RP FAST) Podpora nových p ístup p i rozvoji struktury studijních obor na Fakult prof. Ing. Petr strojní VŠB - TU Ostrava s využitím 745 Horyl informa ních a komunika ních technologií (sou ást celoškol. RP) Integrovaný projekt zvýšení odborné a prof. Ing. Petr pedagogické úrovn v decko 564/1/c Noskievi pedagogických pracovník VŠB-TUO (sou ást celoškol. RP)

45

Vybavení laborato í a rozvoj moderních technologií souvisejících s procesem vzd lávání (sou ást celoškol. RP) Celkem

-

pracovišt FS

3 115

0

3805

5621

6.6 Prostorové a materiálové podmínky na Fakult strojní v roce 2005 Prostorové podmínky Na Fakult strojní došlo na jednotlivých pracovištích k rekonstrukci a modernizaci stávajících prostor a ke zm n ve zp sobu jejich využívání: celková rekonstrukce laborato e G 223 nová po íta ová u ebna F 208 pro obor Aplikovaná mechanika interaktivní u ebna G 412 modernizace metalografické laborato e E 427, laborato í G 129 a H 302 modernizace specializovaných po íta ových u eben F 232, F 233 a F 206 a F 230 inovace hardwarového vybavení po íta ových u eben D 122 a D 123 inovace laborato e pohon a nová laborato servisní robotiky vybavení fakultních po íta ových u eben E303 a E304 klimatiza ními jednotkami. Každá u ebna je vybavena 11 PC, k dispozici student m a pedagog m je mj. dataprojektor, velkoformátová tiskárna a plotter formátu A0. Materiálové podmínky Z prost edk MŠMT na podporu rozvojových program a z dalších grantových prost edk byly rozší eny a inovovány p ístrojové, po íta ové, informa ní a komunika ní technologie pro zefektivn ní výuky magisterských a navazujících doktorských studijních obor z oblasti konstrukce, technologie, automatizace: - Software Acoustic Test Consultant pro m ení hluku, trojosý sníma zrychlení BK 3506B pro modální analýzu - m icí stanice HL pro m ení charakteristik hydrodynamické spojky v laborato i N 108, dokon ení za ízení pro laborato hydraulických pohon G 226 - vybavení Laborato e pneumatických mechanizm z prost edk FRVŠ za ízením pro ízení pneumatiky po pr myslové sb rnici AS-i od fy Pepperl+Fuchs a elektronickou ídící jednotkou PneuAlpha od fy SMC. Dále byly po ízeny pr tokom r SD 6000 od fy ifm electronic, magnetostrik ní lineární senzor polohy TURCK, ultrazvukový sníma a další p ístroje opat ené analogovými výstupy, umož ující záznam nam ených hodnot v reálném ase - zprovozn ní stroje pro zkoušky únavy p i st ídavém kroucení dutých vzork a stroje pro výzkum kontaktní únavy p i odvalování kladek - kuželový rota ní d li vzorku I-27 a vibra ní žlabový podava I-24 Fritsch, sada interaktivního snímacího za ízení a snímací za ízení k modelování nanostruktur, sníma kroutícího momentu - za ízení pro magnetická m ení Meb-2c, p ístroj na provád ní metalografických výbrus KOMPAKT 1031, inverzní metalografický mikroskop MTH 46


2005

- pracovišt pro m ení teplotní odolnosti obráb cích nástroj s p evodníkem ALMEMO

s výstupem na PC

- t ísložkový piezoelektrický sníma sil Jister 9057, po íta ový m icí systém YOKOGAWA DL 750, Zvukom r Brüel a Kjaer typ 22508, sníma krouticího momentu a otá ek Hottinger typ T4WAS5/500 Nm - dvoukanálový signálový analyzátor Brüel a Kjaer typ 3560-C, Portable single-point laser vibrometer VH-1000-D, kompaktní mobilní Real-Time I/O vývojová sestava CRIO 9104 - barevná kamera EQ 2700/P, barevná kamera M 340, a další za ízení.

6.7 Nejvýznamn jší granty Poskytovatel - Grantová agentura eské republiky Projekt: Výzkum a stanovení kritérií pro využívání vedlejších produkt v praxi íslo projektu: GA101/03/0606, doba ešení: 2003-2005, ešitel: doc. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D. Projekt: íslicové ízení lineárních ak ních len mechatronických systém íslo projektu: GA101/03/0648, doba ešení: 2003-2005, ešitel: prof. Ing. Petr Noskievi , CSc. Projekt: Výzkum tlumi vibrací z hlediska snížení akustického vyza ování íslo projektu: GA101/03/0845, doba ešení: 2003-2005, ešitel: prof. Ing. Jan Ondrouch, CSc. Projekt: Minimalizace náklad na opravy d lních stroj automatizací proaktivních metod údržby íslo projektu: GA105/03/0854, doba ešení: 2003-2005, ešitel: doc. Ing. František Helebrant, CSc. Projekt: Determinace vlivu magnetického pole na tva itelnost feritických ocelí íslo projektu: GA101/04/P104, doba ešení: 2004-2005, ešitel: Ing. Petr Tom ík, Ph.D. Projekt: Submikronové kompozitní soustavy s katodicky vylu ovanou matricí íslo projektu: GA106/03/0951, doba ešení: 2003-2005, ešitel: doc. Ing. František Kristofory, CSc. Projekt: Výzkum chování alternativních sorbent v procesu suché aditivní metody odsi ování, jako náhrady za vápenec, primární p írodní surovinu íslo projektu: GP101/03/D187, doba ešení: 2003-2006, ešitel: Ing. Zbyszek Szeliga, Ph.D. Projekt: Optimalizace ešení konstrukce vým ník Stirlingova motoru íslo projektu: GA101/04/0338, doba ešení: 2004-2006, ešitel: doc. Ing. Ji í Míka, CSc. Projekt: Konjugované kritérium pevnosti íslo projektu: GA101/04/0475, doba ešení: 2004-2006, ešitel: prof. Ing. Jan Fuxa, CSc. Projekt: Vývoj metody posouzení a zkoušení záb ru skute ných ozubených kol zam ený na snižování hluku a vibrací a zvyšování únosnosti íslo projektu: GA101/04/1530, doba ešení: 2004-2006, ešitel: prof. Ing. Ji í T ma, CSc. 47

Projekt: Návrh metodiky financování dopravní obslužnosti íslo projektu: GA103/04/0476, doba ešení: 2004-2006, ešitel: prof. Ing. Pavel Surovec, CSc. Projekt: Využití plazmové technologie v uhelné energetice íslo projektu: GA101/05/0643, doba ešení: 2005-2007, ešitel: prof. Ing. Pavel Kolat, DrSc. Projekt: Studium teplotních transformací kationt železa v systému kov– sklovitý smaltový povlak metodou Mössbauerovy spektroskopie. íslo projektu: 202/03/P158, doba ešení: 2002-2006, spolu ešitel: doc. Ing. Jitka Podjuklová,CSc. Projekt: Konsorciální p ístup k vývoji experimentálních model íslo projektu: GA102/03/0625, doba ešení: 2003-2005, spolu ešitel: prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný. Projekt: Vizuální systém pro získávání a zpracování metrických 3D informací v reálném ase íslo projektu: GA 5485011/2201, doba ešení: 2003-2005, spolu ešitel: Ing. Ladislav Kárník, CSc. Projekt: Metalurgické možnosti modifikace vlastností intermetalických slou enin ze soustavy Ti-Al a Ti-Al-Me íslo projektu: GA 106/03/0984, doba ešení: 2003-2005, spolu ešitel: Ing. Zden k Noga, CSc. Projekt: Výzkum možností likvidace bioplynu s nízkou koncentrací metanu na skládkách komunálních odpad a jeho p ípadné využití íslo projektu: GA105/04/1342, doba ešení: 2004-2005, spolu ešitel: Ing. Lenka Landryová, CSc. Projekt: Výzkum možností likvidace bioplynu s nízkou koncentrací metanu na skládkách komunálních odpad a jeho p ípadné využití íslo projektu: GA105/04/1342, doba ešení: 2004-2005, spolu ešitel: prof. Ing. Horst Gondek, DrSc. Projekt: Studium vlivu nekonven ních technologií tvá ení na tva itelnost, strukturu a mechanické vlastnosti ho íkových slitin íslo projektu: GA6334021/2201, doba ešení: 2004-2006, spolu ešitel: doc. Ing. Stanislav Rusz, DrSc. Projekt: Vývoj a implementace škálovatelných numerických metod pro ešení fyzikáln realistických model kontaktních úloh se t ením ve 2D a 3D íslo projektu: GA101/04/1145, doba ešení: 2004-2006, spolu ešitel: prof. Ing. Petr Horyl, CSc. Projekt: Rozvoj a aplikace pravd podobnostních metod využívajících simula ní techniku pro posuzování spolehlivosti a funk nosti konstrukcí a stavebních ástí íslo projektu: GA103/04/1451, doba ešení: 2004-2006, spolu ešitel: prof. Ing. Ji í Lenert, CSc. Projekt: Spolehlivost ocelových výztuží dlouhých d lních d l p i rázovém zatížení íslo projektu: GA105/04/0458, doba ešení: 2004-2006, spolu ešitel: doc. Ing. Ji í Podešva, Ph.D. 48


2005

Projekt: Využití indenta ní techniky ke komplexnímu hodnocení mechanických vlastností keramických materiál íslo projektu: GA106/05/2291, doba ešení: 2005-2008, spolu ešitelé: doc. Ing. Vladimír Vrba, CSc., Ing. Robert ep, Ph.D. Poskytovatel – Ministerstvo pr myslu a obchodu Projekt: Výzkum a vývoj základních nástroj ízení v oblasti údržby íslo projektu: FD – K/068, doba ešení: 2001-2005, ešitel: Ing. Josef Novák, CSc Projekt: Výzkum a vývoj komplexního diagnostického servisu a jeho integrace do ízení íslo projektu: FI-IM/168, doba ešení: 2004-2007, ešitel: Ing. Josef Novák, CSc . Projekt: Hydraulické proporcionální ventily pro mobilní aplikace íslo projektu: FI-IM/215, doba ešení: 2004-2006, spolu ešitel: prof. Ing. Petr Noskievi , CSc. Projekt: Vývoj a realizace energetické technologie pro využití nízkoprocentního plynu k výrob elekt iny a tepla íslo projektu: FI-IM/220, doba ešení: 2004-2006, spolu ešitel: doc. Ing. Kamil Kolar ík, CSc. Projekt: Výzkum, vývoj a zavedení do výroby válcované ty ové oceli se speciálními vlastnostmi – tzv. SPECIAL BAR QUALITY íslo projektu: FI-TA/003, doba ešení: 2004-2006, spolu ešitel: doc. Ing. Vladimír Vrba, CSc. Projekt: Výzkum využití nanotechnologií a výroba materiál s vysokými pevnostními vlastnostmi pro moderní konstrukce íslo projektu: FI-IM/033 , doba ešení: 2004-2006, spolu ešitel: doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. Projekt: Výzkum, vývoj a modernizace výroby oceli na tandemových pecích íslo projektu: FT-TA/082, doba ešení: 2004-2007, spolu ešitel: doc. Dr. Ing. Ladislav Ková . Projekt: Výzkum, návrh a verifikace technologického postupu pro p ímé zjišt ní obsahu P v oceli a p ímém odpichu oceli po zbujení v kyslíkovém konvertoru íslo projektu: FI-IM2/043, doba ešení: 2004-2007, spolu ešitel: doc. Ing. Ladislav Vilímec. Projekt: ANTIAL - výzkum a vývoj ochranné krycí vrstvy pro neelektrická za ízení, vyrobená z lehkých slitin a ur ená do prost edí s nebezpe ím výbuchu íslo projektu: FI-IM2/142, doba ešení: 2005-2006, spolu ešitelé: prof. Ing. Petr Horyl, CSc., doc. Ing. František Kristofory, CSc. Projekt: Vývoj, návrh a ov ení nových zp sob sypání vysokopecní vsázky a monitorování stavu níst je vysoké pece íslo projektu: TTÚ-438/B21, doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Ji í T ma, CSc. Projekt: Verifikované postupy stanovení technického života dynamicky zat žovaných za ízení 49

íslo projektu: FT-TA2/008, doba ešení: 2005-2007, spolu ešitel: doc. Ing. František Helebrant, CSc. Projekt: Teplovodní kotle o výkonu 80 až 1000 kW spalující obilnou slámu íslo projektu: FT-TA2/077, doba ešení: 2005-2008, spolu ešitel: Dr. Ing. Bohumír ech Poskytovatel – Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy Projekt: Zastupování R v mezinárodní organizaci International Institute of Welding íslo projektu: INGO LA 173/2003, doba ešení: 2003-2006, ešitel: prof. Ing. Jaroslav Koukal, CSc. Projekt: Vývoj nových slitin ho íku a jejich zp sob tvá ení íslo projektu: KONTAKT 46/2004, 633 4011, doba ešení: 2004-2005, spolu ešitel: doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. Projekt: Matematické modelování tekutinových a mazacích systém íslo projektu: KONTAKT 57/2005, doba ešení: 2005-2006, spolu ešitel: doc. Ing. Bohuslav Pavlok, CSc. Projekt: Experimentální vybavení pro obor mechatronika. (Víceosý mechatronický systém, ídicí systémy a signálovéprocesory) íslo projektu: podle ukazatele F, doba ešení : 2005, ešitel: prof. Ing. Petr Noskievi , CSc. Projekt: Výzkumné centrum spalovacích motor a automobil Josefa Božka II íslo projektu: 1M0568, doba ešení: 2005-2009, ešitel: prof. Ing. Zden k Dejl, CSc. Projekt: Ú ast v mezinárodním projektu využití fluidních technologií za ú elem zlepšení životního prost edí IEA FBC CZ íslo projektu: 1P05LA265, doba ešení: 2005-2008, ešitel: doc. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D. Projekt: Podpora mezinárodní spolupráce p i organizaci, ú asti a p sobení v mezinárodní federaci pro informa ní procesy IFIP íslo projektu: 1P05LA266, doba ešení: 2005-2008, ešitel: Ing. Lenka Landryová, CSc. Poskytovatel – Ministerstvo zem d lství Projekt: Využití trav pro energetické ú ely íslo projektu: QF4179, doba ešení: 2004-2007, spolu ešitel: doc. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.

6.8 Spolupráce s AV R a výzkumnými ústavy Smlouva o spolupráci, z ízení a provozování spole ného pracovišt s Ústavem termomechaniky Akademie v d R a VŠB-TU Ostrava (FS-katedra mechaniky) uzav ena na dobu neur itou 13.12.2005. Spolupráce na: Opat ení ke zvýšení odolnosti porubních chodeb v p edpolí porubu proti deforma ním ú ink m ot es . Ústav: Ústav Geoniky AV, doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Petr Horyl, CSc. Spolupráce na: Využití trav pro energetické ú ely 50


2005

Výzkumný ústav: OSEVA PRO s.r.o., odšt pný závod Výzkumná stanice potraviná ská Rožnov-Zub í, doba ešení: 2004-2007, ešitel: doc. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D. Spolupráce na: Verifikované postupy stanovení technického života dynamicky zat žovaných za ízení Ústav: Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o., íslo projektu: FT-TA2/008, doba ešení: 2005-2007, ešitel: doc. Ing. František Helebrant, CSc. Spolupráce na: Výzkumné centrum spalovacích motor a automobil Josefa Božka II Ústav: Ústav pro výzkum motorových vozidel, s.r.o., íslo projektu: 1M0568, doba ešení: 2005-2009, ešitel: prof. Ing. Zden k Dejl, CSc. Spolupráce na: grant MPO – Verifikované postupy stanovení technického života dynamiky zat žovaných za ízení . FT-TA2/008 Ústav: ÚAM, s.r.o., Brno prof. Ing. S. Vejvoda, CSc.

7. Vn jší vztahy Vn jší vztahy Fakulty strojní jsou realizovány v t chto hlavních sm rech: -

rozvoj spolupráce a kontakt s tuzemskými i zahrani ními univerzitami spolupráce se st edními školami spolupráce s podniky, firmami a spole nostmi prezentace Fakulty strojní na spole enských a odborných akcích

7.1 Spolupráce s tuzemskými i zahrani ními univerzitami Spolupráce v oblasti pedagogické i v decko-výzkumné je na Fakult strojní realizována na základ mezinárodních smluv uzav ených R a na základ bilaterálních smluv a projekt fakulty i jednotlivých pracoviš s tuzemskými a zahrani ními organizacemi mimo rámec oficiálních projekt . Fakulta strojní udržuje úzké kontakty s fakultami podobného zam ení v rámci R i v zahrani í. V roce 2005 uzav ela Fakulta strojní 2 nové smlouvy o spolupráci se zahrani ními univerzitami. Rok Univerzita Strojnícka fakulta TU v Košiciach /d kan prof. Ing. Miroslav Badida, PhD. 2005 Letná 9, 042 00 Košice – Slovenská republika uzav ená dne 1.5.2005 (platnost po dobu 5 let s aut. prodloužením o 3 roky) Strojnícka fakulta STU v Bratislav /d kan doc. Ing. Karol Jelemenský, PhD. Nám. Slobody 17, 812 31 Bratislava – Slovenská republika uzav ená dne 24.5.2005 (platnost na neur ito, výpov dní lh ta 6 m síc ) Na základ kontakt jednotlivých pracoviš s dalšími zahrani ními univerzitami a instituty, nap .:

fakulty pokra ovala spolupráce

- Žilinská Univerzita, Slovensko ( Tva itelnost mikrolegovaných ocelí, ov ování nových technologií pro výrobu nanostrukturních materiál vícenásobným tvá ením, protla ování práškových materiál vysokými rychlostmi) - Polytechnika Czestochowska, Polsko (V decká a pedagogická spolupráce v rámci mezinárodní smlouvy o v decko-pedagogické innosti mezi Polytechnikou Czestochowa, Wydzialem Metalurgie a Metaloznawstwa a Fakultou strojní VŠB – TU Ostrava)

51

- Fronius International GmbH, Wels/Thalheim, Rakousko (Modifikace strusky b hem tepelného d lení) -Instytut Mechaniky Pregyzyjnej Warszawa, Polsko (Nové galvanické technologie, navázání spolupráce, reprezentace eské spole nosti povrchových úprav) - Politechnika Wroclawska, Wroclaw, Polsko Projekt esko-polské spolupráce KONTAKT . 57 s názvem „Modelling and Investigation of Flow Phenomena in Fluid Power and Lubrication Systems“ - Institut Mechaniky Precyznej - Polsko, Warszawa (VV spolupráce v rámci výzkumu elektrochem. vylu ovaných povlak ) - NII LKP Cho kovo /RF/, RCHTU Moskva, Rusko (Vývoj nového materiálu pro antikorozní ochranu trubek -projekt ešený v rámci Podpory inova ních aktivit a st edního podnikání, v dy a výzkumu, vyhlášených Magistrátem m sta Ostravy (díl í ást Smlouvy o dílo mezi VŠB –TUO a KMC Group s.r.o. ) - Institutem mechanizace hornictví Slezské politechniky Gliwice, Polsko (Návrh a p íprava m ení vibrací ozubených soukolí s r znými typy nestandardního ozubení na uzav eném zkušebním okruhu v Gliwicích) - STU Bratislava, Slovensko (oblast životnostních zkoušek ozubených soukolí se šikmými zuby a s ozubením HCR). - TU Wien, Rakousko (pilotní za ízení na zply ování s cirkulující fluidní vrstvou. Experimentální práce doktorand katedry energetiky ,vým na student a spolupráce na grantech a podpora v oblastech spolupráce s pr myslem). - SIUC Carbondale USA (zply ování paliv a podpora výuky student Ostrava)

na VŠB- TU

- STU Bratislava (spolupráce na tvarové úprav biomasy a istírenských kal ) - Imagine Software Gmbh., Mnichov, N mecko (v rámci programu spolupráce s univerzitami poskytnuta licence programu AMESim pro modelování a analýzu systém s komplexní strukturou – mechanické, elektrické, hydraulické, pneumatické, tepelné, ídicí systémy, od r. 2004) - AGH Krakov, Polsko (studentská tv r í innost, seminá e doktorand , od r. 2000) - TU Košice, Slovensko (studentská tv r í innost od r. 2000) Z dalších partner lze uvést Dopravní fakultu Jana Pernera Univerzity Pardubice, FSI VUT Brno, VUT Praha, eský svá e ský ústav s.r.o., Technickou univerzitu Wroclaw, AGH Krakow, KOMAG Gliwice, ŽU Žilina, SPU Nitra – Mechaniza ní fakultu, TU Košice, MTF se sídlem v Trnav , Univerzita Miškolc, TU Dresden, TU Cottbus, TU Clausthal, Univerzita B lehrad Mino-geologický institut Sofie, SPU Nitra a další.

7.2 Mezinárodní projekty (krom projekt 5. RP a 6. RP) Projekt: Spolupráce TU Ostrava a Politechniky Opole v oblasti racionálního využití energií poskytovatel: Interreg IIIA R-PL Strukturální fondy EU, doba ešení: 2005-2006, spolu editel: Ing. Zbyszek Szeliga, Ph.D.

52


2005

Projekt: Spolupráce s mezinárodní energetickou agenturou v oblasti fluidních technologií Poskytovatel: COST, doba ešení: 2005-2008, ešitel: doc. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D

7.3 Zapojení fakulty do mezinárodních vzd lávacích a v deckovýzkumných projekt Na fakult je podporována ú ast v mezinárodních v decko-výzkumných i vzd lávacích projektech a je cílem fakulty i nadále tyto aktivity dále rozvíjet zejména v souvislosti se vstupem eské republiky do EU. tab. 7.3.1 Ú ast v projektech typu Ceepus, Aktion, Socrates–Grundtwig, SocratesMinerva, Socrates–Lingua, Socrates–Comenius, Leonardo da Vinci v roce 2004

Název projektu ( íslo, ozna ení)

Zahájení

Koordinátor/ ešitel na pracovišti

Fin. Po et prac. objem NIP

(tis. K )

Intenzivní kurz asisten ních, pomocných technologii / Intensive Course in Assistive Technology/

2005

Ing. Milada Hlavá ková

1+4 st.

0

7.4 Zahrani ní mobility student a akademických pracovník Internacionalizace je jedním z hlavních cíl , které si stanovilo vedení fakulty strojní. Zahrnuje v sob spolupráci vysokých škol a univerzit v oblasti vzd lávání i v deckého výzkumu. V neposlední ad to však znamená spolupráci v oblasti studentských zahrani ních stáží a pobyt . Studenti fakulty strojní mají možnost studovat v zahrani í v rámci programu SOCRATES/ERASMUS, i v rámci programu Ministerstva školství R atd. Pr b žn se zvyšuje nejen po et eských student vyjížd jících na studia do zahrani í, ale i po et zahrani ních student p ijížd jících studovat na Fakultu strojní. Nejvíce student p ijíždí každoro n z Portugalska a z Finska. Pravideln zde studují studenti z Belgie a Litvy. V akademickém roce 2004/2005 vycestovalo na partnerské university (27 smluv) 12 student a 17 pedagog . Pro akademický rok 2005/2006 je uzav eno 32 partnerských smluv.

53

Zahrani ní výjezdy na FS v rámci projektu Socrates 30 25

Studenti Pedagogové Partner

Po et

20 15 10 5 0 1998/1999

1999/2000 2000/2001

2001/2002

2002/2003 2003/2004

2004/2005

Akademický rok

Smlouvy se zahrani ními partnery pro akademický rok 2005/2006 Univerzita 1.

Fachhochschule Voralberg, Rakousko

2.

Technische Universität Wien, Rakousko

3.

Haute Ecole Leonard de Vinci ECAM, Belgie

4.

Technische Universität Carolo –Wilhelmina Braunschweig, N mecko

5.

Brandenburische Technische Universität, N mecko

6.

Technische Universität Dresden, N mecko

7.

Technische Universität Kaiserslautern, N mecko

8.

Fachhochschule Kiel, University of Applied Sciences, N mecko

9.

Universidad de Oviedo, Špan lsko

10.

National Technical University of Athens, ecko

11.

Universitá degli Studi di Salerno, Itálie

12.

Politecnico Di Milano, Itálie

13.

Vilniaus Gedimino Technikos Universitetas (VGTU), Litva

14.

Høgskolen I Stavanger, Norsko

15.

Universidade de Aveiro, Portugalsko

16.

Universidade do Minho, Portugalsko

17.

Politechnika Lubelska, Polsko

18.

Polytechnika Radomska, Polsko

19.

School of Engineering, Švédsko

54


2005

20.

Kristianstad University, Švédsko

21.

Lunds Tekniska H gskola at Lund University, Švédsko

22.

Växjö University, Švédsko

23.

Blekinge Institute of Technology (BTH), Švédsko

24.

Jyväskylä Polytechnic, Finsko

25.

University of Oulu, Department of Mechanical Engineering, Finsko

27.

Tampere University of Technology, Finsko Technická univerzita v Košiciach, Slovensko

28.

Technical University of Kosice, Slovensko

29.

Zilinska univerzita v Ziline, Slovensko

30.

University of the West of England, Velká Británie

31.

University of Strathclyde, Velká Británie

32.

Queen Mary University of London, Velká Británie

26.

tab. 7.4.1 Zapojení do program EU pro vzd lávání a p ípravu na povolání v roce 2004

2 12 za FS 13 za FS 14 za FS

tab. 7.4.2 Ostatní programy

tab. 7.4.3 Další studijní pobyty v zahrani í

! 2 2

55

2 5 1 1

2

7.5 Zahrani ní pobyty pedagog i student pracovišt v rámci VaV Ing. Aleš Slíva, Ph.D. – CNPAM/ICRAMME2005, Centre for Nanotechnology, Precision and Advanced Materials, Depmt. of Mechanical Engineering, Faculty of Engineering, University of Malayam 50603 Kuala Lumpur, p ednáška na téma: Observation of Bulk Solid Pressures in a Silo Using a 3Dimensional (Triaxial) Indicator, 30-31. kv tna 2005, náklady CV 9255023 Ing. Jan Ne as, Ing. Roman Hradil, Ph.D. – Finsko, Oulu, Teaching Staff Mobility, p ednášky na téma: Mechanical Feeders for poorly flowing Bulk Materials; Resistance to Motion of a Belt Conveyor; 14.-20.5.2005, hrazeno SOCRATES ERASMUS/provoz ID Ing. Vladislav K ivda, Ph.D.; Ing. Jind ich Fri – Norsko, 14th International Conference on safe Communities, Bergen, 11.6.-15.6.2005, hrazeno FR 3425011 prof. Ing. Jan Dan k, CSc. – Ukrajina, Lvov – odborná spolupráce, 16.-19.5.2005, FS Ing. Michal Richtá – Litva, Vilnius Gediminas Technical University, Teaching Staff Mobility, p ednášky na téma: Warranty Prediction Problematic of Vehicles; Economy of Passengers Transport Service in Regions; 4.6.-10.6.2005, hrazeno SOCRATES ERASMUS prof. Ing. Jan Dan k, CSc. – Polsko TU Radom, odborná spolupráce, 13.-15.4.2005, hrazeno provoz ID doc. Ing. Ji í Zegzulka, CSc. - TU Magdeburg, p ednášky u prof. Dr.-Ing. F. Krause, vyžádáno pro Schüttgutfördertechnik 2005, 26.-28.09.2005 Ing. Michal Heinrich – Rakousko, dr. studium – stáž, 3 m síce 2005, náklady hradila fy Fronius. Doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. – p ednáškový pobyt, p edn. Metalurgical Weldability high carbon steels, 1/2005, SOCRATES ERASMUS Ing.Vladislav Ochodek – ú ast na workshopu a na konferenci 5th International Konference on Barkhausen Noise and Micromagnetic Testing.Název p ísp vku : Application of Barkhausen Noise to Callibration Advance FEM Simulation Welding and Heat Treatment. Období 1.6.-6.6.2005, Petten, Holandsko. Hrazeno HS 345406. Doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. – Polská akademie v d, Krakow, p ednáška na téma: Influence of die parameters on strain intensity by ECAP technology, 7.-9. 4. 2005, Polsko. Ing. Martin Kubí ek, Improving Human Potential Programme. Research Training Network, Projekt Maria Curie, 3,5 m síce, Krakov, Polsko. Ing. Martin Pastrnák, Improving Human Potential Programme. Research Training Network, Projekt Maria Curie, 4,5 m síce, Krakov, Polsko. Ing. Petr Filipec, Improving Human Potential Programme. Research Training Network, Projekt Maria Curie, 2 m síce, Krakov, Polsko. Doc. Ing. Josef Novák, CSc., Velká Británie, VaV spolupráce a rozvoj p edm t a oboru, 15.10.2005 až 20.11.2005, náklady hrazeny z dopl kové innosti. Doc. Ing. František Kristofory, Polsko, Warszawa-Institut Mechaniky Precyznej, VV spolupráce v rámci spole ných zájm na výzkumu elektrochemicky vylu ovaných povlak obsahujících kompozitní ástice, a elektrochemickém vylu ování povlak pomocí pulzních proud . Zakoupení za ízení na zkoušky abrazivního opot ebení – tzv. „GULOTESTER“ vyvinutém na pracovišti IMP. Využití tohoto za ízení pro posouzení obraze a adheze 56


2005

vrstev a povlak . Termín návšt vy ve dnech: 5.5. – 7.5. 2005. a 17. 11. – 19. 11. 2005., hrazeno z prost edk GA R (GA3455011) a MPO (MP3005011). Ing. Petr Ko a ík, USA – Indiana (Purdue University), studijní pobyt 1.2. – 31. 8. 2005 úhrada náklad : p ijímající strana Prof. Ing. Ji í T ma, CSc. , Švédsko –Lund Technical University, Mobilita u itel SOCRATES ERASMUS S 13. – 19. 4. 2005 Ing. Petr Ko í, Ph.D., Polsko – Krakow (AGH Krakow), Národní konference „XLII Sesja Kół Naukowych Pionu Hutniczego“ s aktivní ú astí 4.5 – 5. 5. 2005, náklady hrazeny z provozu katedry Doc. Ing. Lenka Landryová, Ph.D., Velká Británie – London (Queen Mary University of London), Mobilita u itel SOKRATES v období 26.5 – 30. 5. 2005, úhrada náklad : SOCRATES ERASMUS Prof. Ing. Antonín Víte ek, CSc., Dr.h.c., Slovensko –TU Košice, výzkumná spolupráce 25. – 26. 5. 2005, úhrada náklad : specifický výzkum Prof. Ing. Antonín Víte ek, CSc., Dr.h.c., Slovensko –TU Košice, výzkumná spolupráce 30. 5. – 2. 6.2005, úhrada náklad : specifický výzkum Ing. Pavel Smutný, Finsko (Tampere University of Technology), studijní pobyt v rámci programu SOCRATES v období 1. – 8. 6. 2005, úhrada náklad : SOCRATES ERASMUS Prof. Ing. Ji í T ma, CSc., Portugalsko – (Viagens Areu S.A. Portugal), Mezinárodní konference ICSV 12 s aktivní ú astí, 10. – 15. 7. 2005, úhrada náklad : GA R 101/04/1530 Doc. Ing. Radim Farana, CSc., Prof. Dr. RNDr. Lubomír Smutný, ecko – Corfu, Kerkyra, Mezinárodní konference WSEAS s aktivní ú astí 15. – 19. 8. 2005, náklady hrazeny z provozu katedry Ing. Tomáš Koudela, Ing. Michal Štolfa, N mecko – Esslingen (FHTE Esslingen), studijní pobyt 18.9 – 1. 10. 2005, náklady hrazeny z provozu katedry Prof. Ing. Petr Noskievi , CSc., Itálie – Torino Politecnico di Torino, mobilita u itel 25. – 30. 4. 2005, úhrada náklad : Socrates -Erasmus Prof. Ing. Petr Noskievi , CSc, Turecko – Istanbul, Yeditepe University, aktivní ú ast na konferenci IGIP, 34.International Symposium IGIP 12.9 – 16. 9. 2005 Prof. Ing. Petr Noskievi , CSc., Japonsko – Tsukuba, aktivní ú ast na konferenci 6th JFPS International Symposium on Fluid Power, návšt va University of Technology Tokyo, National Defence Academy of Japan in Yokosuka, 3. – 13. 11. 2005, úhrada náklad GA R 101/03/0648 Prof. Ing. Antonín Víte ek, CSc., Dr.h.c., Doc. Ing. Miluše Víte ková, CSc., Polsko – Kielce (Kielce University of Technology), výzkumná spolupráce, 16. – 18. 11. 2005 úhrada náklad : d kanát FS Prof.Ing.Pavel Kolat, DrSc, doc. Ing.Zden k Kadlec, Ph.D., Ing.Dr. Bohumír ech, University of Western Sydney, The University of Queensland, Austrálie, studijní pobyt na Universit Queensland v Brisbane a Australian Coal Association v Brisbane 11.9.2005 – 25.9.2005

57

7.6 Spolupráce se st edními školami

Rozvoj vztah se st edními školami vyplývá z pot eby zajistit pro Fakultu strojní trvalý zájem o studium nabízených obor . Fakulta je v kontaktu se SŠ prost ednictvím osobních návšt v st edních škol spojených se seznámením student posledních ro ník s možnostmi studia na fakult . Fakulta zorganizovala v prosinci 2005 také setkání zástupc st edních škol a u iliš na p d fakulty, kdy je informovala o novinkách na fakult v souvislosti s vazbou na st ední školy, a byla p ipravena také prohlídka laborato í. Pro studenty i zástupce st edního školství, pop . rodi e fakulta zorganizovala tradi ní Den otev ených dve í.

7.7 Spolupráce s podniky, firmami a spole nostmi Fakulta strojní spolupracuje s p edstaviteli pr myslových podnik , firem a spole ností v n kolika oblastech: p i tvorb a realizaci studijních program s ohledem na požadavky na odbornost a dovednosti absolvent p i hledání zdroj pracovních p íležitostí pro absolventy. V této oblasti Fakulta strojní op t zaznamenala nar stající zájem a poptávku po absolventech strojních obor , zejména konstruktérských. Na zástupce fakulty a jednotlivá pracovišt se obracejí personální agentury i zástupci s nabídkou pracovních míst a žádostí o zprost edkování kontaktu se studenty. Nabídky pracovních pozic a stáží jsou uve ej ovány na webové stránce fakulty, jsou organizovány prezentace firem v prostorách VŠB-TUO a návšt vy firem v míst jejich p sobišt . Velký zájem o absolventy a spolupráci s Fakultou strojní byl rovn ž vyjád en firmami na letošním setkání zástupc firem s managementem univerzity, pedagogy a studenty „Symbióza, kterou po ádá INFOCENTRUM VŠB-TUO. p i ešení úloh z pr myslové praxe. Spolupráce je založena na vzájemných kontaktech jednotlivých pracoviš s regionální podniky i podniky v celé republice, jakož i adou zahrani ních firem. Cílem Fakulty strojní a Technické univerzity všeobecn je zapojit se do ekonomického rozvoje regionu, ve kterém se nachází.

P íklady spolupráce s pr myslem a jinými institucemi Firma: Ústav geoniky AV R Spolupráce na: Rozbor následk ot es na porubních chodbách a jejich výztuží Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Petr Horyl, CSc. Firma: COPRECI CZ, s.r.o. Spolupráce na: Vady výkovk z Cu-40Zn2Pb Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Petr Horyl, CSc. Firma: Lanex a.s. Bolatice Spolupráce na: Výpo et deformace a namáhání textilního tanku Doba ešení: 2005, ešitel: doc. Ing. Ji í Podešva, Ph.D. Firma: Tatra, a.s. Spolupráce na: Kinematický model ízení p ední nápravy Doba ešení: 2005, ešitel: doc. Ing. Ji í Podešva, Ph.D. Firma: DIF, spol. s r.o. Spolupráce na: Numerická simulace vibrací listové ásti papírenského stroje PM7 v JIP-Papírny V t ní Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Jan Szweda, Ph.D.

58


2005

Firma: ŽDB a.s. Spolupráce na: Prom ení hydraulického proud ní st edního a zadního lánku pyrolitického kotle Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc. Firma: ŽDB a.s. Spolupráce na: Provedení prom ení hydraulického odporu kotlových t les kotle VIADRUS G42 na 2, 3, 4, 5, 6 a 7 lánku provedení Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc. Firma: ŽDB a.s. Spolupráce na: M ení hydraulického proud ní na p edním, st edním a zadním lánku kotle U24 Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc. Firma: Ostravská univerzita, CIT Spolupráce na: Výzkum teplotních stav segment - podíl na ešení díl í ásti Analýza teplotních stav p i rozb hu a chodu mlýna na ustálené otá ky Doba ešení: 2005, ešitel: doc. RNDr. Milada Kozubková, CSc. Firma: HYDROKOMPAKT, t.o.s. Spolupráce na: M ení pulzací p i provozních stavech plunžrových erpadel Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Pavel Š áva, CSc. Firma: Ing. Josef Veli ka Spolupráce na: Provedení výpo tu napjatosti v potrubních systémech Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Karel Frydrýšek, Ph.D. Firma: JPV Feroservis s.r.o. Spolupráce na: Provedení výpo tu napjatosti v potrubních systémech dle objednávky Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Karel Frydrýšek, Ph.D. Firma: TOP-GAIN, s.r.o. Spolupráce na: Výpo et vlivu otvor pro mazací trysky „MAZNÍKU S“ na napjatost v hlav tramvajové kolejnice S49 – Vignollova kolejnice v daném míst dle zadání Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Karel Frydrýšek, Ph.D. Spolupráce na: Výpo et a optimalizace odpruženého základu ur eného pro rezonan ní zkoušky kol a náprav v m ítku 1:1 Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Karel Frydrýšek, Ph.D. Firma: Institut Jana Pernera, o.p.s. Spolupráce na: Expertní innost pro úkol „Metodika tvorby sm rnic, v etn pilotního ov ování ve vybraných organiza ních jednotkách“ Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Jaromír Široký, Ph.D. Firma: KERKOSAND spol. s r.o. Spolupráce na: Stanovení p í in a návrh postupu eliminace segrega ních proces p i doprav a skladování písku SH 32 v provozu firmy Kerkosand, spol. s r.o. Doba ešení: 2005, ešitel: doc. Ing. Ji í Zegzulka, CSc. Firma: VUHŽ a.s. Spolupráce na: Analýza namáhání tvá ecího nástroje podle p edložené dokumentace Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Ji í Hrubý, CSc. Firma: VÍTKOVICE – Výzkum a vývoj, spol. s r.o. Spolupráce na: Spolupráce na ešení výzkumného úkolu TTZ 443/B26 59

Doba ešení: 2005, ešitel: doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. Firma: Active Color s.r.o. Spolupráce na: Laboratorní zkoušky hliníkových profil Doba ešení: 2005, ešitel: doc. Ing. Jitka Podjuklová, CSc. Firma: J. JIDRA s.r.o. Spolupráce na: Simulace tvá ení p edkovku a výkovku . v. 0743 - 114 Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Ji í Hrubý, CSc. Firma: OSTROJ a.s. Spolupráce na: Další spolupráce na projektu MPO IMPULS Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Josef Novák, CSc. Firma: VÍTKOVICE – Výzkum a vývoj, spol. s r.o. Spolupráce na: Dynamický materiálový model výšeuhlíkaté oceli Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Ji í Petruželka, CSc. Firma: PRAMET TOOLS, a.s. Spolupráce na: Zkoušky houževnatosti ezných materiál Doba ešení: 2005, ešitel: doc. Ing. Vladimír Vrba, CSc. Firma: AUTOPAL, s.r.o. Spolupráce na: Testování životnosti nástroje Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Robert ep, Ph.D. Firma: HAM – FINAL, s.r.o. Spolupráce na: Spolupráce na ešení projektu vývoje nového nástrojového systému pro obráb ní p esných d r s ozna ením MT3 Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Robert ep, Ph.D. Firma: VÍTKOVICE – Výzkum a vývoj, spol. s r.o. Spolupráce na: Provedení zkoušky obrobitelnosti modifikované austenitické oceli 17240 a její za azení dle normativu obrobitelnosti do p íslušné t ídy obrobitelnosti Doba ešení: 2005, ešitel: doc. Dr.Ing. Ivan Mrkvica Firma: T INECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Spolupráce na: Stanovení charakteristik obrobitelnosti u dodaných vzork ty ové oceli Doba ešení: 2005, ešitel: doc. Ing. Vladimír Vrba, CSc. Firma: TESPO Engineering s r.o. Spolupráce na: Technické posouzení p í iny poškození zub pastorkové h ídele Doba ešení: 2004-2005, ešitel: prof. Ing. Vladimír Moravec, CSc. Firma: OKD, a.s., D l Darkov Spolupráce na: Akcelerografie Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Hynek P e ek, CSc. Firma: Slévárny T inec, a.s. Spolupráce na: Posouzení životnosti srdcovky pro železni ní výhybku ve dvojím provedení Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Zden k Dejl, CSc. Firma: DEPRAG a.s. Spolupráce na: Technická spolupráce p i vývoji turbinového pohonu Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Zden k Dejl, CSc. 60


2005

Firma: T inecké železárny, a.s. Spolupráce na: M ení ú ink statické a dynamické kolové síly na nosnou konstrukci a kolej železni ního mostu MV31 vle ky TŽ, a.s. Doba ešení: 2005, ešitel: Ing. Milena Hrudi ková Firma: ARGO-HYTOS a.s. Spolupráce na: Vývojové práce v rámci projektu programu IMPULS FI-IM/215 „Hydraulické proporcionální ventily pro mobilní aplikace“ Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Petr Noskievi , CSc. Firma: AUTOPAL, s.r.o. Spolupráce na: I. etapa návrhu univerzálního multifunk ního projektoru Doba ešení: 2005, ešitel: prof. Ing. Ji í Ska upa, CSc.

7.8 Smlouvy uzav ené s pr myslovými podniky v roce 2005 na úrovni Fakulty V roce 2005 bylo uzav eno 6 nových smluv o spolupráci. Rok 2005

Firma (Spole nost) Sdružení d lních a strojírenských technologií (SDST) Vávrovická 89, 747 07 Opava 7 dopln k k dohod ze zá í 2002 uzav en dne 23.2.2005 VÍTKOVICE – Výzkum a vývoj, spol. s r.o. Pohrani ní 693/31, 706 02 Ostrava – Vítkovice uzav ena dne 29.4.2005 (platnost 3 roky) MORA AEROSPACE, a.s., Honeywell Nádražní 50, 783 66 Hlubo ky – Mariánské Údolí uzav ena dne 12.5.2005 (platnost 3 roky) VÍTKOVICE, a.s. Ostrava Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava uzav ena dne 1.10.2005 (platnost na dobu neur itou) SE – MI service, a.s. Matuškova 10, 710 00 Slezská Ostrava uzav ena dne 31.10.2005 (platnost na dobu neur itou) FM PROLES CZ s.r.o. Pánské Nové Dvory 2459, 738 01 Frýdek-Místek uzav ena dne 5.12.2005 (platnost na dobu neur itou)

8. Nejvýznamn jší události na fakult v roce 2005 8.1 Odborné a spole enské akce po ádané katedrami Fakulty strojní Leden Den otev ených dve í Fakulty strojní, VŠB-TUO

61

Únor Technická diagnostika stroj a výrobních za ízení DIAGO „2005“ (24. mezinárodní konference s výstavou), Malenovice, organizátor VŠB-TU Ostrava, katedra 340, ATD R Zlín. Duben XXX. Seminá AS 2005 Instruments and Control, 29. 4. 2005, VŠB-TU Ostrava http://www.fs.vsb.cz/akce/2005/asr2005/Welcome.htm. STO ´2005 - Studentská tv r í a odborná innost, desátý ro ník mezinárodní sout že pro studenty bakalá ského a magisterského studia vysokých škol z R, SR a Polska v oborech automatizace, ízení, aplikovaná informatika a informatika v ekonomice, 28. 4. 2005, http://www.fs.vsb.cz/akce/2005/stoc2005/Welcome.htm. 28. dubna 2005 se konaly volby do zam stnanecké ásti Akademického senátu fakulty strojní pro roky 2005 až 2008. Kv ten 16. 5. 2005 p evzali rektor VŠB-TUO prof. Ing. Tomáš ermák, CSc. a manažer jakosti FS prod kan doc. Ing. Radim Farana, CSc. certifikát Systému managementu jakosti podle ISO 9001 pro Fakultu strojní. 9th INTERNATIONAL SEMINAR of Applied Mechanics. Politechnika Slaska w Gliwicach. 27.5. – 29.5.2005, Wisla, Polsko, organizováno ve spolupráci s kat. 337. Kurz galvanizér 2005, kat. 345, VŠB - TU Ostrava, 23. 05. – 7.10. 2005. erven Czech Raildays 2005, 5. ro ník mezinárodního veletrhu drážní techniky, výrobk a služeb pro pot eby železni ní a m stské kolejové dopravy. Spoluorganizátor: Institut dopravy, 15.-16.6.2005, Ostrava. Promoce absolvent Fakulty strojní v Ostrav 30.6. 2005. ervenec Promoce absolvent Fakulty strojní v Šumperku 14.07.2005. Zá í Setkání d kan fakult strojního zam ení eské republiky a Slovenské republiky. Slavnostní zasedání V decké rady VŠB-TUO a V decké rady FS k 55. výro í FS. Na slavnostním zasedání VR byly p edány 4 medaile Georgia Agricoly a to: panu d kanovi prof. Adamczakovi, prof. Switonskému, prof. Ondrouchovi a prof. Pokornému. Mezinárodní v decká konference u p íležitosti 55. výro í založení Fakulty strojní VŠB-Technické univerzity Ostrava, 7.- 9. zá í 2005. XXVI Evropské forum kateder hornických stroj . Uspo ádáno v rámci „Mezinárodní konference p i p íležitosti 55. Výro í založení FS- VŠB – TU Ostrava,“ jako zvláštní sekce. Garant VŠB- TU Ostrava, FS, katedra výrobních stroj a konstruování, 7-9. zá í 2005.

62


2005

Principia Cybernetica 2005 , konference kateder automatizace a kybernetiky technických vysokých škol a univerzit eské republiky a Slovenské republiky, 7.- 9.9. 2005, http://www.fs.vsb.cz/akce/2005/fs55s04/index.htm. Seminá „Nové materiály, technologie sva ování a za ízení pro sva ování“. Ostravice, 19. 09. – 21. 09. 2005, organizováno kat. 345. Zdvihací stroje a za ízení v teorii a praxi. Ostravice, Hotel Válcovny, 21.-23.9.2005. Garant: doc. Ing. Leopold Hrabovský, Ph.D., organizováno kat. 342. Seminá „Povrchová úprava p ed smaltováním“ Horský hotel MONTÉR, Beskydy, obec Ostravice 21.09. – 23.09. 2005, kat. 345. íjen 3.-7.10.2005, 47. mezinárodní strojírenský veletrh a 3. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Transport a Logistika, Brn nské veletrhy a výstavy, Brno. Doc. Ing. Leopold Hrabovský, Ph.D. prezentoval v pavilonu A1 ve stánku . 2 Veletržní stánek Fakultu strojní VŠB-TUO. Tribotechnika v provozních podmínkách, Hrubá Skála, íjen 2005. Organizováno ve spolupráci: INTELI, s.r.o.Ústí nad Labem, TRIFOSERVIS elákovice, MUS, a.s. právní nástupce Most, VŠB-TU Ostrava, katedra 340. Listopad Seminá zam ený na závažné problémy provozu, údržby a oprav strojního za ízení používaného p i povrchovém dobývání, Sloup v echách, 3. a 4. 11. 2005, organizováno ve spolupráci VÚHU, a.s. Most, SD, a.s. Chomutov, VŠB-TU Ostrava, katedra 340. Národní konference „Hydraulika a Technická diagnostika“. eladná – hotel Prosper, 22. – 23. 11. 2005. Organizováno ve spolupráci s Koma servis, s.r.o., VŠB-TU Ostrava, ATD R. Konference „ Velkostroje a t žební technika a dopravní cesty“. Teplice v echách, 29. – 30. listopadu 2005. Po adatel: PRODEKO a.s. VŠB-TU Ostrava, FS, katedra 340, RPRINCIP, s.r.o, Most, ISBN 80-248-0916-8. Transport 2005- IX. mezinárodní konference a odborná výstava, Ostrava, Hotel Atom, 15.-16.11.2005. Organizováno ve spolupráci s Institutem dopravy 342. Prosinec Mezinárodní konference „Energetika a životní prost edí“. Ostrava - Poruba 15. – 16.11.2004. 6. 12. 2005 byli pozváni k návšt v FS editelé, resp. zástupci t ch st edních škol, které tradi n dodávají nejvíce student , p ipravena pro n byla i prohlídka laborato í. 8.2 Vyznamenání pracovník , úmrtí, aj. " # "# $ prof. Ing. Jaroslav Janalík, CSc. prof. Dr. hab.inz. Eug. Switonski prof. Ing. Jan Ondrouch, CSc.

kat 338, FS VŠB-TUO Politechnika Gliwice kat 338, FS VŠB-TUO 63

prof. dr hab. in . Stanisłav Adamczak, Dr.h.c. prof. Ing. Arnošt Pokorný

kat 340, FS VŠB-TUO

Pam tní medaile FS VŠB – TU Ostrava – 2004 " % prof. Ing. Josef Jurman, CSc. prof. Dr hab.inz. Eug. Switonski

kat 340, FS VŠB-TUO Politechnika Gliwice

& '( Ing. Vladislav Buzek doc. Ing. Jan Mikolajek, CSc. prof. Ing. Jan Dan k, CSc. prof. Ing. Ji í Ska upa, CSc, prof. Ing. Pavel Macura, DrSc.

kat. 354 kat. 340 ID VK 354 kat. 339

' ) *+ " , ( doc. Dr. Ing. Vladimír Mostýn Ing. Sylva Drábková Ing. Josef Novák, CSc. Ing. Mirko Býma doc. Ing. Drahomír Schwarz, CSc. Ing. Šárka Tichá, Ph.D. doc. Ing. Jan Folprecht, CSc. doc. Ing. Petr Škapa, CSc. Ing. Miroslav Žá ek Ing. Jana Horáková

kat 354 kat. 338 kat. 345 kat 337 kat 345 kat. 346 ID 342 ID 342 kat. 338 kat. 345

- prof. Ing. Horst Gondek, DrSc. obdržel estné uznání za spolupráci p i návrhu projektu ADSHIELD pro grant 6 RP s Centrem mechanizace hornictví „KOMAG“ od vedení KOMAGU. Úmrtí pracovník : prof. Ing. Old ich Bilík, CSc. – úmrtí 22.3.2005 Ing. Antonín Fiala – zem el v srpnu 2005 doc. Ing. Václav Sivák, CSc. – zem el 17.12.2005 prof. Ing. Pavel Š áva, CSc. – zem el 31.12.2005.

64


2005

65

Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava. Fakulta strojní. Výroní zpráva Fakulty strojní za rok 2005

Recommend Documents