Výsledky dosažené při řešení jednotlivých dílčích úkolů Centra v roce 2006 1. Experiment H1 Řešitelský tým: FZÚ AV ČR: Vědečtí pracovníci: J. Cvach, I. Herynek, J. Hladký, P. Reimer, J. Zálešák Techničtí pracovníci: M. Janata, I. Polák MFF UK Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček, K. Černý, O. Pejchal, R. Polifka, D. Šálek
Rok 2006 byl z hlediska dosažené luminosity dosud nejúspěšnějším obdobím v provozu urychlovače HERA v Hamburku, na němž jsou zkoumány tvrdé srážky elektronů a pozitronů s protony při celkové těžišťové energii 315 GeV. Byla nabrána celková luminozita cca 200 pb1 , z níž experiment H1 využil asi 85%. Do června byly urychlovány elektrony, od července do konce roku pozitrony. Aparatura fungovala poměrně spolehlivě bez vážnějších poruch. Pražská skupina H1 se podílela na následujících aktivitách: • Uvedení do provozu opraveného předního křemíkového detektoru, který byl do aparatury nainstalován v prosinci 2005. Při této příležitosti bylo adaptováno nové programové vybavení na sběr dat, které vylepšilo efektivnost činnosti tohoto detektoru. • Provedli jsme analýzu difrakčních dat, získaných v. r. 1999/2000 a to z hlediska produkce dvou-jetových případů. Cílem je prověřit platnost tzv. tvrdé faktorizace, tj. faktorizace účinného průřezu na tvrdý subproces s použitím difrakční strukturní funkce, která byla obdržena v inkluzivních procesech. Byla srovnávána předpověď LO Monte Carla s daty opravenými na „stabilní“ hadrony. • Zahájili jsme analýzu dvoujetových případů získaných v r. 2004-2006, které mají proton detekován v předním protonovém spektrometru (jehož princip je založen na „římských hrncích“) a jež dále rozšíří experimentální informaci o vlastnostech difrakčních procesů. Problematice objasnění mechanismu difrakčních procesů v elektron-protonových a protonprotonových srážkách věnujeme v současné době při zpracovaní dat hlavní pozornost. • Zúčastnili jsme se kalibrace koncových stavů pro různé kinematické oblasti a konfigurace: dijety v DIS, ve fotoprodukci, případy bez jetů, jednočásticové izolované dráhy, atd. • Ve spolupráci s univerzitou Antverpy jsme prověřovali možnosti kalibrace detektoru „Very forvard proton spektrometr“ s pomocí mezonů ρ. • Podíleli jsme se na provozu aparatury H1 v rámci pravidelných směn a to jako vedoucí směn tak i členové. • Počítačovou farmu FZÚ Goliáš jsme využívali pro simulování případů pro experiment. Z mnoha výsledků publikovaných experimentem H1 v roce 2006 [1-14] považujeme za nejdůležitější změření příspěvků kvarků c a b do strukturní funkce protonu F2 (x, Q2) v oblasti středních hodnot předané čtyřhybnosti Q2 [12]. Těžké kvarky c a b nepatří mezi tzv. valenční kvarky, ale jsou součástí opakovaně vznikajícího a zanikajícího moře kvarků a gluonů. Při analýze byla využita skutečnost, že těžké hadrony (pozorovatelné částice produkované těžkými kvarky) mají dobu života dostatečně dlouhou k tomu, aby před tím, než se samy rozpadnou, urazily v detektoru určitou dráhu. Vrcholový detektor, umístěný blízko 1
interakčního bodu, umožňuje v příčné rovině změřit posun drah nabitých částic vůči tomuto bodu s přesností až 30 μm. Pro částice produkované lehkými kvarky je posun blízký nule v rámci experimentálního rozlišení je jeho rozdělení symetrické kolem nuly. Naproti tomu u částic pocházejících z rozpadů těžkých hadronů je toto rozdělení asymetrické. Z míry asymetrie, změřené pro různé hodnoty x a Q2 , lze určit strukturní funkce F2cc‾ a F2bb‾ . K celkovému účinnému průřezu přispívají c kvarky zhruba 20% pro všechny hodnoty Q2, zatímco příspěvek b kvarků roste od 0.4% pro Q2 = 12 GeV2 po 1.5% pro Q2 = 60 GeV2. Jedná se o vůbec první měření F2bb‾ v oblasti malých Q2 a navazuje na publikaci experimentu H1 Measurement of F2cc‾ and F2bb‾ at high Q2 using the H1 vertex detector at HERA, Eur. Phys. J. C 40, 349-359 (2005), v níž byla poprvé změřena strukturní funkce F2bb‾ pro velké hodnoty Q2. Obě práce jsou důležité pro výpočet účinných průřezů pro vznik těžkých částic na LHC. V Centru byly pro tuto analýzu vyvinuty části elektroniky sběru dat předního a zadního vrcholového detektoru a scintilačního kalorimetru, které měří úhel a energii rozptýleného pozitronu právě v oblasti malých Q2. Pracovníci Centra se také podíleli na získávání dat a byli zodpovědní za energetickou kalibraci částí detektoru. Během roku 2006 byly obhájeny dvě diplomové práce (D. Šálek a R. Polifka, vedoucí. A. Valkárová) a jedna doktorandská práce (M. Nožička, vedoucí J. Žáček). D. Šálek i R. Polifka dále pokračují v doktorském studiu (vedoucí A. Valkárová), přičemž témata jejich doktorských prací jsou součástí výzkumného programu Centra. Během své činnosti na diplomové práci mnohokrát vystupovali na poradách pracovní skupiny experimentu H1 Diffraction. Všichni doktorandi skupiny H1 jsou velmi aktivní. Karel Černý pracuje na své doktorské práci, která se zabývá testem faktorizace ve fotoprodukčních difrakčních případech se dvěma jety, referuje pravidelně na poradách v DESY. Výsledky jeho analýzy by měly potvrdit nebo vyvrátit výsledky, které vzbudily v loňském roce velmi velký ohlas a jež byly publikované na menší statistice fotoprodukčních případů z r.1996. V případech fotoprodukce se očekávalo potlačení difrakční produkce ve srovnání s případy DIS, ale to bylo pozorováno jak v procesech, v nichž foton interaguje jako hadron, tak i v těch, v nichž interaguje přímo. D.Šálek začal pracovat na kalibraci hadronového systému s cílem dosáhnout přesnosti 2% místo stávajících 4%. R.Polifka se stal knihovníkem systému HYTOOLs (systém zavedený pro snazší srovnávání experimentálních výsledků s teoretickými předpověďmi na HERA a LHC) pro difrakční skupinu. Kromě toho dostal za úkol zjistit, jaká by byla statistika případů, kde proton je detekován v spektrometru FPS a současně se produkují 2 jety – případně další jet letící dopředu. Zdá se, že tato data budou mít postačující statistiku pro analýzu. O. Pejchal se zabýval kalibrací VFPS s pomocí mezonů rho letících do předních dráhových detektorů.
2. Experiment D0 Řešitelský tým: FZÚ AV ČR: Vědečtí pracovníci: A. Kupčo, M. Lokajíček Doktorand: O. Kepka Počítačoví specialisté: L. Fiala, J. Švec, J. Kosina, J. Krásová Technici: Z. Kotek MFF UK Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
R. Leitner, K. Soustružník V. Hynek, J. Kvita
FJFI ČVUT 2
Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
V. Šimák Z. Hubáček, R. Otec, P. Vokáč
V polovině roku 2006 proběhla další etapa modernizace detektoru D0 pro Run2b a to současně s vylepšením urychlovače Tevatron. Do detektoru byla přidávána vrstva křemíkových stripových detektorů, která zlepšuje efektivitu taggování b-kvarku. Dále došlo k rekonstrukci triggeru úrovně L1, kalorimetru a vláknového dráhového detektoru a k výměně elektroniky u vláknového detektoru. V důsledku zvýšené luminosity urychlovače dochází ke vzniku několika srážek na jeden průchod svazkových shluků částic, což si vynucuje změnu rekonstrukčních algoritmů. Nové výsledky (obsažené v pracech [15-32]) se týkaly několika okruhů problémů, zejména pak měření • současné produkce bosonů W a Z, • účinného průřezu, hmoty a náboje top kvarku • oscilací neutrálních B-mezonů obsahujících podivný kvark. Neustále je posunována energetická hranice pro hledání nových jevů, jako jsou supersymetrie, leptokvarky, substruktura kvarků, extra-dimenze apod. Velká pozornost je také stále věnována hledání projevů Higgsova bosonu ve standardních rozpadových kanálech. Pracovníci Centra jsou zapojeni do studia produkce dijetů, měření hmoty top kvarku a studia difrakčních procesů. Každý se zároveň věnuje úkolům, které jsou nutné k běhu experimentu jako celku (směny při ozařování detektoru, kalibrace detektorů, určování energetické škály jetů, organizace hromadného zpracování dat a pod.). Za vývoj a údržbu jetových algoritmů v rekonstrukčním programu je zodpovědný Z. Hubáček. P. Vokáč spolupracoval na tvorbě kódu pro asociaci jednotlivých jetů k nalezeným vrcholům. Na kvalitu publikovaných dat má přesnost určení energie jetů přímý vliv, neboť představuje nejvýznamnější zdroj systematických chyb. Hlavní motivací práce na energetické kalibraci jetů je zlepšení výsledků fyzikálních analýz, na kterých pracujeme. Naši pracovníci tvoří podstatnou část skupiny Jet Energy Scale. Jsou odpovědni za stanovení odezvy kalorimetru na jety (A. Kupčo) a řadu korekcí (J. Kvita a Z. Hubáček). Od září 2006 A. Kupčo pracovní skupinu Jet Energy Scale vede. Jety s velkou příčnou hybností A. Kupčo se dlouhodobě zabývá měřením produkce jetů s velkou příčnou hybností. Ve spolupráci s M. Voutilainen a C. Royonem použili pro svou analýzu nejnovější data s luminositou 0.8fb-1. Data souhlasí s teoretickou předpovědí QCD i při největších předaných příčných hybnostech, což znamená, že kvarky se jeví jako bodové objekty i při největších dosažitelných energiích. Výsledky analýzy prezentoval na ICHEP 2006 [58]. A. Kupčo byl také iniciátorem měření úhlových dekorelací v produkci dijetů. O. Kepka z těchto dat stanovil vazbovou konstantu silné interakce. Z. Hubáček se zabýval měřením účinného průřezu produkce 3 jetů [62]. Studium top kvarku K. Soustružník a P. Vokáč pracovali na určení hmotnosti top kvarku v jeho 6-ti jetových rozpadech. Tento rozpadový kanál se vyznačuje největším účinným průřezem, ale má také největší pozadí. V rámci skupiny zkoumali multijetové triggery, které jsou nutné k účinnému nabírání dat. J. Kvita se věnoval měření rozdělení příčných hybností top kvarku [67], jež je díky velké hmotnosti top kvarku velmi citlivé na efekty mnohonásobné emise partonů. Toto měření bude využito při ověření resumačních technik v QCD. Pružné srážky protonů s antiprotony V. Hynek se zabýval měřením účinného průřezu pružných srážek protonů s antiprotony. Použil k tomu data nabraná dopředným detektorem protonů ve speciálním módu urychlovače Tevatron v němž je možné přiblížit detektor dopředných protonů těsně ke svazkům a tím
3
měřit rozptyl na velmi malé úhly. Byl zodpovědný se zprovoznění simulačních a rekonstrukčních programů pro dopředný detektor. Studium difrakčních procesů R. Otec se zabýval procedurou identifikace difrakčních procesů pomocí mezery v rapiditě, jež vyžaduje detailní studium šumů v hadronovém kalorimetru. Podíl na počítačovém zpracování dat D0 Centrum se významně podílí i na počítačovém zpracování surových dat D0 a to zapojením výpočetní farmy Goliáš umístěné ve FZÚ. Ta je součástí Regionálního výpočetního centra pro fyziku částic, na jehož provozu se všechny tři partnerské instituce Centra podílejí. Experiment D0 má na výpočetní farmě garantovanou výpočetní kapacitu, která odpovídá vloženým prostředkům. V roce 2006 bylo na farmě Goliáš nasimulováno celkem 15 milionů případů srážek v detektoru D0 a do Fermilab bylo zkopírováno 1 TB výsledných dat. Tato aktivita představuje 5% příspěvek k simulacím D0. Pro opětné zpracování dat jsme v Praze znovu zrekonstruovali 26 milionů případů a přenesli do FNAL celkem 2 TB dat. V Praze jsou za spouštění úloh simulací a zpracování dat zodpovědní V. Hynek, K. Soustružník a P. Vokáč. V říjnu 2006 navštívil Fermilab generální konzul ČR v Chicagu Marek Skolil, který ocenil přínos českých vědců v tomto špičkovém výzkumném centru fyziky částic.
3. Experiment ATLAS Řešitelský tým: FZÚ AV ČR: Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
A. Kupčo, P. Staroba, M. Taševský, O. Kepka, L. Přibyl, V. Juránek
MFF UK Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
T. Davídek, J. Dolejší, R. Leitner M. Spousta
FJFI ČVUT Vědečtí pracovníci:
V. Šimák
Účast na vývoji, stavbě a provozu experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN je po všech stránkách největším projektem účasti českých pracovišť v základním výzkumu v oblasti jaderné a subjaderné fyziky. Centrum se přitom zaměřuje na podporu přípravy fyzikálního programu tohoto experimentu. Stavba detektoru samotného je financována z jiných zdrojů. Vzhledem k blížícímu se datu spuštění LHC nabývá tato činnost stále větší důležitosti. V dalším jsou podrobněji popsána témata, jimž se pracovníci Centra věnují. Produkce intermediálních vektorových bosonů W a Z (P. Staroba a jeho studenti z FJFI) P. Staroba pracoval na svém příspěvku do výzkumné zprávy W/Z inclusive pracovní skupiny Standard Model. Zaměřil se přitom na stanovení účinnosti identifikace bosonu Z, účinnosti příslušného triggeru, rozmazání a akceptance Z bosonu jako funkce příčné hybnosti a rapidity, to vše v rozpadovém kanále Z->ee. Dále srovnal předpovědi účinného průřezu produkce IVB W a Z pro různé generátory: PYTHIA, HERWIG/JIMMY, MC@NLO. Počátkem roku se věnoval zkoumání případů rozpadu Z->ee rekonstruovaných ve verzích softwaru experimentu ATLAS vyvíjených pro účely tzv. CSC produkce. Srovnal dvě reprezentace plně rekonstruovaných případů, prozkoumal obsah elektronových zásobníků na generované a rekonstruované úrovni a srovnal dvě vývojové verze rekonstrukce s poslední oficiální verzí předcházející CSC. Výsledky přednesl na dvou telefonických poradách pracovní skupiny ATLAS Physics Validation a jedné poradě Standard Model v CERN.
4
Podrobně také studoval způsob, jak stanovily účinnost identifikace případů, triggeru, akceptanci, rozmazání detektorem a pozadí předchozí experimenty, zkoumající produkci Z bosonů v hadron-hadronových srážkách (UA1 a UA2 na urychlovači SPS v CERN a D0 a CDF na urychlovači Tevatron v USA). Z hlediska podmínek experimentu ATLAS se ukazuje být velmi podnětná práce experimentu D0 ve Phys. Rev. D61,032004(2000). Postup v ní popsaný a návrh jeho možné úpravy pro ATLAS byly obsahem referátu P. Staroby předneseného na poradě pracovní skupiny „Standardní Model“ v dubnu 2006 v CERN. Od září 2005 pracují pod vedením P. Staroby tři studenti FJFI. Bakalářské práce s tématy uvádějícími do fyzikální problematiky experimentu ATLAS vypracovali studenti třetího ročníku J. Čepila a M. Svatoš. Student čtvrtého ročníku FJFI M. Myška vypracoval výzkumný úkol na téma “Vliv neurčitosti strukturních funkcí na rozdělení kinematických charakteristik Z v interakcích proton-proton při těžišťové energii 14 TeV v experimentu ATLAS”. Výsledky této práce přednesl na poradě skupiny Standard Model v červnu 2006 v CERN. Nyní pokračuje ve zkoumání vlivu strukturních funkcí v rámci diplomové práce. J. Čepila a M. Svatoš začínají pracovat na výzkumných úkolech „Předozadní asymetrie výletu elektronů z rozpadu bosonu Z vznikajícího anihilací páru kvark-antikvark v interakcích proton-proton s těžišťovou energií 14 TeV“ a „Vliv energetické a impulsové kalibrace detektoru ATLAS na určení kinematických veličin Z bosonu vznikajícího anihilací páru kvark-antikvark“. Projevy substruktury kvarků (T. Davídek a L. Přibyl) T. Davídek s L. Přibylem pokračovali ve výzkumu možností detektoru ATLAS pozorovat projevy možné substruktury kvarků. Základní metodou je měření spekter jetů a to konkrétně • inkluzivního rozdělení příčných hybností jetů v oblasti velkých hodnot ET a dále • rozdělení úhlu mezi dvěma jety s největšími ET, v nichž by se případná substruktura kvarků projevila jako odklon od předpovědí kvantové chromodynamiky (QCD) v oblasti velkých ET. Pro spolehlivou identifikaci těchto projevů substruktury kvarků jsou nezbytné velmi dobré znalosti teoretických nejednoznačností současných teoretických předpovědí a na experimentální straně zkreslení charakteristik jetů, vyvolané průchodem jetů detektorem ATLAS. V roce 2006 se T. Davídek a L. Přibyl soustředili na kvantitativní studium teoretických nejednoznačností pramenících z nepřesné znalosti distribučních funkcí partonů v protonu v oblasti velkých hodnot frakce x, jež je pro předpověď spektra jetů s velkými příčnými hybnostmi rozhodující. K tomu účelu použili nejmodernější množinu parametrizací distribučních funkcí partonů CTEQ6M, jež je pro odhad chyby pramenící z jejich nepřesné znalosti nejvhodnější. Pokud jde o zkreslení jetů detektorem, zabývali se kvantitativním zkoumáním nelinearity odezvy hadronového kalorimetru, jež je pro měření hybnosti jetů rozhodující. Simulace případů pomocí Monte Carlo generátoru PYTHIA ukázaly, že pro příčné energie větší než asi 3 TeV nelinearita odezvy kalorimetru výrazně stoupá a může tak snadno zamaskovat hledané projevy substruktury kvarků. Výsledky jejich zkoumání tedy ukazují, že • Pro dosažení hodnoty parametru substruktury Λsubst~10 TeV postačí nabrat statistiku na úrovni několika desítek inverzních pikobarnů „dobrých“ dat. Vzhledem k tomu, že současná dolní mez na Λsubst, plynoucí z dat o srážkách antiprotonů s protony na utychlovači Tevatron ve FERMILAB, je asi 3 TeV, znamená to, že již v počáteční fázi provozu LHC bude možné tuto hodnotu výrazně posunout, či projevy substruktury přímo pozorovat.
5
• Pro dosažení hodnoty Λsubst~40 TeV bude ovšem třeba dosáhnout linearity kalorimetru lepší než 2% pro energie jetů v oblasti 2 TeV a daleko lépe porozumět systematickým chybám. Podrobnosti této analýzy přednesl L. Přibyl na konferenci LHC Days in Split [74]. Difrakční fyzika (A. Kupčo, M. Taševský, O. Kepka, V. Juránek) Problematikou zkoumání mechanismu difrakčních procesů se vedle experimentů H1 a D0 zabývá i skupina fyziků připravující program experimentu ATLAS. Skupina se konkrétně soustřeďuje na tři okruhy problémů: • Fenomenologii potlačení difrakční produkce na hadron-hadronových urychlovačích (tzv. gap survival probability). Pochopení rozdílu mezi četností difrakčních procesů v hlubokém nepružném rozptylu elektronů na protonu na urychlovači HERA na jedné straně a v proton-protonových na urychlovači Tevatron na straně druhé, je jedním z hlavních problémů kvantové chromodynamiky. A. Kupčo se této problematice po fenomenologické stránce již dva roky věnuje a měl o ní i pozvaný referát na ICHEP 2006 [57]. Ve spolupráci s dalšími členy skupiny navrhl metodu, jak v datech experimentu ATLAS rozlišit mezi různými modely jak gap survival probability spočítat. • Studium exklusivní produkce Higgsova bosonu v rámci standardního modelu a jeho superymerických rozšíření. a možnosti jeho detekce na LHC. Vycházeje ze své práce [33] se M. Taševský ve spolupráci s V. Juránkem zabýval procesy, v nichž se Higsův boson rozpadá na pár b-antib nebo W+W-. Optimalizovali výběrová kriteria tak, aby se získalo co nejvíce signálu a co nejvíce se při tom potlačilo pozadí. Základním příznakem signálu je existence dvou protonů v římských hrncích, každý na opačné straně od interakčního vrcholu, a dva energetické jety z rozpadu Higgsova bosonu. Největší pozadí pochází od tzv. pile-up případů, měkkých srážek, které doprovázejí zajímavé tvrdé srážky. Tyto případy mají mnohem větší účinné průřezy než procesy produkce Higgsova bosonu a mohou je proto snadno překrýt. • Anomální vazbovou konstantu fotonu s W bosony se začal zabýval O. Kepka. Zkoumal možnost změřit ji v experimentu ATLAS s pomocí dopředného detektoru protonů. Projekt dopředného detektoru protonů pro difrakční fyziku (A. Kupčo, M. Taševský, O. Kepka, V. Juránek) S předchozí tématikou úzce souvisí i projekt dopředného detektoru protonů, jenž připravujeme ve spolupráci s CEA Saclay, Universitou ve StonyBrook a ústavem Polské akademie věd v Krakově. Jeho cílem je navrhnout a postavit detektor pro detekci difrakčních procesů, jenž v existující sestavě detektoru ATLAS chybí. V ČR plánujeme zajistit stavbu římských hrnců (zařízení, které umožňuje zasunování dopředných detektorů, co nejblíže ke svazkům urychlovače). Existuje zde bohatá zkušenost, římské hrnce jsou v rámci jiných projektů pro experimenty TOTEM a D0 vyráběny firmou Vakuum Praha. V roce 2006 jsme se zabývali modelováním akceptance tohoto detektoru. Fyzika těžkých iontů (J. Dolejší, M. Spousta) V postupu přípravy fyzikálního programu pro urychlovač LHC, speciálně pro plánované srážky s těžkými ionty, jimiž budou v první fázi ionty olova, vykrystalizovalo několik témat. Je to v první řadě stanovení relativně snadno měřitelných globálních charakteristik jako například multiplicity nabitých částic, které i přes svou jednoduchost a fundamentálnost nejsou spolehlivě teoreticky předpověditelné. Dalšími tématy jsou pozorovatelné, které byly
6
již dávno navrženy jako vhodné signály vytvoření kvark-gluonového plazmatu, jako například potlačení produkce kvarkonií (ve srovnání s extrapolací z pp srážek), modifikace jetů a další. Téma hledání jetů a stanovování jejich detailních vlastností studujeme v rámci skupiny těžkých iontů experimentu ATLAS již několik let. Navrhli jsme a na omezeném vzorku simulovaných událostí jsme vyzkoušeli alternativní algoritmus pro hledání jetů na pozadí těžkoiontové srážky, který průhledně řešil klíčový problém – odečtení pozadí), současně jsme demonstrovali viditelnost odlišnosti jetů iniciovaných u a b kvarky. V roce 2006 jsme se intenzivně zapojili do simulačních aktivit v rámci celé těžkoiontové skupiny ATLASu, do značné míry díky pobytu M. Spousty v Brookhavenské národní laboratoři(duben-květen), která významně pomohla k zintenzívnění spolupráce s americkými kolegy. Cílem prací, které budou pokračovat až do okamžiku dostupnosti reálných dat (a jistě i poté), bude studium a ladění algoritmů pro hledání jetů a stanovování jejich vlastností tak, abychom mohli z experimentu vytěžit co nejvíce. Bezprostředním úkolem je stanovení citlivosti experimentu ATLAS na předvídatelné modifikace jetů v PbPb srážce. Výsledky dosavadního studia jsou shrnuty ve zprávě a byly prezentovány na posteru na konferenci Quark Matter 2006 (http://ipnp00.troja.mff.cuni.cz/dolejsi/poster_1.pdf a http://ipnp00.troja.mff.cuni.cz/dolejsi/poster_2.pdf ). Většina komunikace skupiny těžkých iontů se odehrávala prostřednictvím VRVS konferencí, na nichž jsme vystoupili v březnu, dvakrát v květnu, říjnu, listopadu. Do problematiky patří dvě nové bakalářské práce, na nichž začali pracovat studenti v listopadu 2006.
4. Experimenty v astročásticové fyzice Řešitelský tým: FZÚ AV ČR: Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
J. Grygar, M. Prouza, J. Řídký, P. Trávníček, M. Boháčová, T. Kárová, P.Nečesal, R. Šmída,
MFF UK Vědečtí pracovníci: doktorand:
D. Nosek, L. Rob D. Nedbal
Observatoř Pierre Auger FZÚ je od roku 2001 členem mezinárodní spolupráce budující a provozující rozsáhlou síť pozemních detektorů, jejímž cílem je výzkum kosmického záření nejvyšších energií. Na tomto projektu se podílí ve čtyřech základních směrech: • výrobou a montáží zrcadel teleskopů fluorescenčního detektoru. • studiem výtěžnosti fluorescence atmosférického dusíku. • metodickými studiemi spojenými s fluorescenční technikou detekce kosmického záření a monitorování stavu atmosféry • výzkumem v oblasti astročásticové fyziky. Kromě prvního směru podporuje Centrum všechny tři další oblasti činnosti. Pro úplnost uvádíme, že v roce 2006 byla dokončena výroba zrcadlových segmentů pro posledních šest teleskopů a v prosinci proběhla instalace těchto teleskopů na pozorovací stanici Loma Amarilla. Dokončením této stanice se završila výstavba celého fluorescenčního teleskopu observatoře. Její plný provoz by měl být zahájen na konci 1. čtvrtletí 2007. Studium výtěžnosti fluorescence atmosférického dusíku. Studium výtěžnosti fluorescence atmosférického dusíku probíhá v rámci experimentu AIRFLY. V roce 2006 proběhla tři ozařování v Argonne, USA, na lineárním urychlovači
7
elektronů AWA, na Van de Graaffově urychlovači a na zdroji gama záření APS (Advanced Photon Source). Při ozařování na Van de Graaffově urychlovači byla poprvé použita nová interakční komora navrhnutá a postavená ve FZÚ. Tato komora umožňuje měření při nízkých teplotách (až minus 45o C) i při velkých intenzitách svazku, což dovoluje použít spektrometr a získat tak detailní údaje o jednotlivých emisních čárách v oblasti 300 – 400 nm. Výsledky měření prezentovala M. Boháčová na specializované konferenci [70] a tato měření představují také základ její doktorské práce, kterou obhájila 26. ledna 2007. Metodické studie spojené s fluorescenční technikou detekce kosmického záření a monitorování stavu atmosféry. V letech 2004-2005 jsme navrhli a postavili malý robotický teleskop FRAM, jehož primární funkcí je monitorování atmosféry pomocí sledování fotometrických hvězd. V roce 2005 byl teleskop po překonání dílčích hardwarových problémů začleněn do celkového systému observatoře a v roce 2006 začal produkovat údaje o průzračnosti atmosféry založené na pozorování hvězd. Tématem monitorování atmosféry se zabýval ve své disertační práci M. Prouza, kterou v dubnu 2006 úspěšně obhájil. Teleskop FRAM je napojen na systém včasného varování družic, které sledují záblesky záření gama. V lednu 2006 reagoval na signál družice SWIFT a jako jediný optický přístroj zaregistroval optický protějšek záblesku gama GRB 060117 [34]. Šlo o jeden z nejintenzivnějších optických protějšků dosud pozorovaných záblesků gama. Vyhodnocením signálů centrálně umístěného laseru registrovaných fluorescenčními teleskopy lze ověřit přesnost zaměření teleskopů s přesností na 0,05o. Podobně lze ověřit zaměření pomocí registrovaných obrazů hvězd při průchodu zorným polem teleskopů. Naše studie započaté v roce 2005 ukázaly, že obě metody dávají konzistentní výsledky. Výsledná publikace byla zaslána do tisku. V březnu 2006 byl J. Řídký zvolen koordinátorem fluorescenčního teleskopu observatoře. Tato funkce vyžaduje značnou aktivitu v oblasti monitorování registrovaných dat, kalibrace detektorů, přípravy měřících kampaní a vyhodnocování jejich efektivity. Výzkum v oblasti astročásticové fyziky. V roce 2006 kolaborace Auger stanovila limit toku fotonů v primárním kosmickém záření v oblasti energií nad 1019 eV [35]. Udaná horní mez je 16 % celkově dopadajícího záření a je to zatím nejnižší publikovaná mez. S přibývajícím množstvím detekovaných případů bude možné její další zpřesnění a stanovení této meze i při vyšší energii primárních částic. Detekce či absence fotonů s velmi vysokou energií může potvrdit nebo vyvrátit celou třídu teorií, které předpovídají rozpady supertěžkých reliktních částic. Další práce se týká sledování oblasti galaktického jádra [36]. Nebyl pozorován žádný nadbytek přilétávajících částic, což odpovídá předchozím hypotézám, že zdroje kosmického záření s velmi vysokou energií se nacházejí mimo naší Galaxii. R. Šmída zkoumal směrové korelace kosmického záření a zdroji gama záblesků. Soustavně se rovněž zabýváme problematikou interakcí elementárních částic při velmi vysokých energiích a matematickým modelováním spršek. Na téma srovnávání modelů interakcí elementárních částic a jader při energiích urychlovače LHC obhájil P. Nečesal diplomovou práci a na této problematice dále pokračuje jako doktorand. P. Trávníček pokračuje ve studiu problematiky přebytku mionů ve sprškách vytvořených kosmickým zářením [40].
Experiment HESS HESS (High Energy Stereoscopic System) je systém čtyř atmosférických zobrazovacích čerenkovských teleskopů, který byl vybudován (v rámci kolaborace 19 institucí ze tří
8
kontinentů) pro studium kosmických kvant gama s energiemi převyšujícími 100 GeV. Teleskopy HESS jsou umístěny v Namibii (Gamsberg) a jsou v rutinním provozu od září 2004. Na práci se podílí 2 pracovníci MFF UK (L. Rob a doktorand D. Nedbal). Mezi hlavní výsledky experimentu za rok 2006 [41-45] patří zejména objevy dalších zdrojů kosmického záření, studium zbytků supernov a podrobné mapování centrální oblasti naší galaxie. L.Rob a D. Nedbal se v roce 2006 podíleli na analýze dat, zejména z hlediska studia galaktického centra a temné hmoty. D.Nedbal se také zapojil do směn přímo na observatoři v Namibii. L. Rob se také podílel na přípravě realizace 2.fáze experimentu, konkrétně na návrhu optického systému pro teleskop HESS2. Oba pracovníci se zúčastnili dvou pracovních porad kolaborace (Dublin, Montpellier), kde přednesli zprávy o své činnosti.
5. Projekt mezinárodního lineárního urychlovače Řešitelský tým: FZÚ AV ČR: Vědečtí pracovníci: J. Cvach, V. Vrba, J. Zálešák Techničtí pracovníci: M. Janata, I. Polák, L. Tomášek, J.Popule MFF UK Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
Z. Doležal, Z. Kodyš P. Řezníček, Z. Drásal
Dokončili jsme vývoj kalibrační elektroniky pro prototyp scintilačního hadronového kalorimetru pro detektor ILC [46,68]. Elektronika byla vyrobena v průmyslu a instalována do 23 detekčních rovin scintilačního kalorimetru TileHcal. Prototyp byl testován ve svazku v CERN. Úkolem kalibrační elektroniky [69] je vyrábět laditelné světelné záblesky pomocí LED, které jsou podobné scintilačním zábleskům, které vytvářejí nabité částice při průchodu scintilátorem. Délka záblesku nesmí být delší než 10 ns, záblesky musí být laditelné v intenzitě světla, aby simulovaly různou multiplicitu částic a musí být konstantní v čase pro všechny LED, kterých je dvanáct v každé detekční rovině. Kalibrační elektronika je řízena počítačem. V příštím roce zahájíme dlouhodobé testy této kalibrační elektroniky a začneme s analýzou dat z cernských testů prototypu kalorimetru. Vybavíme i zbývající roviny kalorimetru kalibrační elektronikou, zúčastníme se testů v CERN v a Fermilab. Budeme se i nadále zabývat analýzou dat z testů. V oblast vývoje elektromagnetického kalorimetru bylo hlavní úsilí soustředěno na výzkum různých variant křemíkových padových detektorů zejména pro použití jako aktivních vrstev v Si-W elektromagnetickém kalorimetru. Křemíkové padové detektory vyrobené v ON Semikonductor, Rožnov pod Radhoštěm, byly použity pro výstavbu prototypu kalorimetru, který byl ozařován na svazcích v DESY a v CERN. Naši pracovníci se aktivně účastnili těchto ozařování. Naměřená data se v současné době zpracovávají. Skupina z MFF se také podílí na návrhu vertexového (DEPFET) a dráhového (SiLC) detektoru pro ILC. Z. Doležal byl zvolen koordinátorem svazkových testů křemíkového dráhového detektoru. Od října 2006 pracuje ve skupině nový doktorand (Z. Drásal) a diplomant (D. Scheirich).
6. Vývoj a testování polovodičových detektorů Řešitelský tým: FZÚ AV ČR: Vědečtí pracovníci:
V.Vrba
9
Techničtí pracovníci: MFF UK Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
L. Tomášek, J. Popule, P. Šícho Z. Doležal, Z. Kodyš P. Řezníček, Z. Drásal
V předchozích letech bylo dokončeno testování senzorů pro počáteční konfiguraci křemíkové pixelového detektoru ATLAS. V první polovině r. 2006 byla dokončena výroba a testování senzorů pro B-physics layer. Do této činnosti byli zapojeni také vysokoškolští studenti, kteří tak měli možnost se podílet se na výstavbě špičkového zařízení. V průběhu roku 2006 byly v CERN v čistých prostorách SR1 smontovány tři roviny válcové části křemíkové pixelového detektoru (viz obr.) Jedním z klíčových pracovníků je zde M.Tomášek, který prošel prakticky všemi důležitými montážními operacemi a zde uplatnil získané zkušenosti. Montážní a instalační práce budou pokračovat též v příštím roce. Skupina na MFF se věnovala vývoji, testování a budování polovodičových detektorů pro různé aplikace [77], a dále vývoji metod vyhodnocování fyzikálních výsledků získaných pomocí těchto detektorů. Pokud jde o účast na projektu ATLAS, tým laboratoře dlouhodobě pracuje na polovodičovém dráhovém detektoru SCT. P. Řezníček (školitel Z. Doležal) pokračoval ve zkoumání detekčních schopností vnitřního detektoru pro identifikaci částic Λb a Λ0 a některých vzácných rozpadů zajímavých pro B – fyziku [75-76]. Soustředil se na projevy supersymetrie pozorovatelné v takových procesech.
7. Zpracování experimentálních dat Řešitelský tým: FZÚ AV ČR: Vědečtí pracovníci: J. Chudoba, M. Lokajíček Počítačoví specialisté: L. Fiala, J. Kosina, J. Krásová, J. Švec MFF UK Počítačoví specialisté: P. Tas Cílem této aktivity je v rámci spolupráce na mezinárodních projektech EGEEII (Enabling Grids for E-sciencE) a WLCG (Worldwide LHC Computing Grid) připravit v ČR základ pro zpracování dat projektů na urychlovači LHC (tj. pro ČR projektů ATLAS, ALICE a TOTEM) a dalších projektů, které postupně přijímají technologii GRIDu pro zpracování svých dat (např. H1 a Auger). Projekty EGEEII a WLCG jsou řízené laboratoří CERN, první projekt financuje EU a projekt WLCG je projekt CERN, jehož úkolem je připravit infrastrukturu HW i SW pro všechny experimenty na urychlovači LHC. Od roku 2004 provozuje Centrum jako integrální součást svého výzkumného programu také Regionálního výpočetního centra pro fyziku částic, jež má v současnosti k disposici na 340 procesorů a 55 TB diskového prostoru a je především využíváno pro zpracování dat projektů D0 ve FNAL a k účasti na tzv. „Data Challenge“ projektů ATLAS a ALICE a v menší míře pro další přispívající experimenty (H1 a Auger). Účast v Data Challenge Data Challenge jsou určeny k postupnému vytvoření a otestování potřebné infrastruktury pro zpracování dat experimentů, v našem případě především experimentu ATLAS. Předmětem těchto aktivit jsou počítačové simulace činnosti detektorů a hromadné dlouhodobé přenosy velkých objemů dat. Postupně byl vybudován mezinárodní grid pro zpracování dat a jsou vyvíjeny potřebné softwarové komponenty pro sběr, zpracování a fyzikální analýzu dat.
10
V roce 2006 pokračovaly v rámci projektu WLCG testy hromadného přenosu dat mezi centry různé úrovně. Otestovali jsme hromadný přenos dat s TIER1 centry GRIDKA v německém Forschung Zentrum v Karlsruhe (FZK) , SARA/NIKHEF v Amsterodamu a CERN a ve všech případech dosáhli přenosové rychlosti 50 MB/s po dobu alespoň půl hodiny. Od konce roku 2006 je mezi FZÚ a FZK zřízena vyhrazená linka 1 Gb/s (zajistil CESNET, z. s. p. o.). V příštím roce budou testy mezi oběma laboratořemi pokračovat po tomto novém optickém spoji. Dále jsme v roce 2006 v Praze pro ATLAS spočítali 50 tisíc úloh s celkovým výpočetním časem odpovídajícím ekvivalentu výpočtů 30 let na jednom procesoru. Očekávaným výsledkem projektů WLCG a EGEEII je řešení zpracování dat experimentů na LHC. Vlastním výsledkem zmíněných mezinárodních projektů je vytvoření tzv. middleware – vrstvy software, která popsanou automatickou spolupráci umožňuje. Vlastní hardwarová infrastruktura není součástí těchto projektů, ale každý účastník ji musí zajistit z jiných zdrojů. Naše Regionální výpočetní centrum pro fyziku částic je uznáno a plně certifikováno jako centrum úrovně TIER-2 v gridu LCG. Vytvořili jsme tým odborníků, kteří úzce spolupracují na mezinárodních projektech a úspěšně dokázali vytvořit celou potřebnou HW a SW infrastrukturu a úspěšně ji zapojit do mezinárodního gridu. M. Lokajíček je členem „Grid Deployment Board“ (GDB), který organizuje realizaci mezinárodního gridu LCG s cílem předat v roce 2007 funkční grid experimentům na LHC, který jim umožní zpracovávat data. Nezbytným předpokladem integrace do mezinárodního gridu [65, 66] je vysokorychlostní kvalitní připojení k mezinárodním počítačovým sítím. V úzké spolupráci se sdružením CESNET, z. s. p. o., se nám podařilo zajistit, kromě standardního připojení k mezinárodní vědecké síti GEANT2 na úrovní 1 Gb/s, vysokorychlostní vyhrazené spojení mezi spolupracujícími skupinami v Praze (FZÚ, UK, ČVUT, ÚJF). Dále sdružení zajišťuje vysokorychlostní spojení do dalších zahraničních center úrovně TIER 1 – v prosinci 2005 byl uveden do provozu spoj do TIER1 centra v Taipei, v roce 2006 již zmíněný spoj do TIER1 centra GRIDKA v Karlsruhe a na další roky plánujeme spoje do CERN a Amsterodamu (TIER1 centrum v SARA bude sloužit jako záložní TIER1 centrum pro FZÚ). Pro spolupráci na zpracování dat experimentu D0 ve Fermilab, Chicago provozujeme speciální optický spoj s přenosovou rychlostí 1 Gb/s mezi Fermilab a FZÚ, který CESNET, z. s. p.o. zřídil v roce 2005. O nová řešení v oblasti výkonného počítání projevila zájem Česká televize a 20.2. 2006 byl v rámci pořadu České hlavy odvysílán příspěvek Grid – vědecký superpočítač. Český rozhlas 1 odvysílal dne 29.1. 2006 relaci Reportáže o Gridu ve FZÚ AV ČR.
8. Teorie Řešitelský tým: FZÚ AV ČR: Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
J. Chýla, J. Fischer, J. Rameš J. Hejbal, K. Kolář
MFF UK Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
J. Hořejší, A. Iorio, K. Kampf, J. Novotný K. Kladiva, M. Kolesár, M. Zdráhal
FJFI ČVUT Vědečtí pracovníci: Doktorandi:
L. Hlavatý M. Turek
V roce 2006 začali L. Hlavatý a jeho doktorand Miroslav Turek zkoumat řešení pohybových rovnic sigma modelů na zakřiveném pozadí a výpočtem tzv. dilatonových polí důležitých pro kvantování sigma modelů, které slouží jako cvičné modely pro teorii strun [49-50]. V roce 11
2007 se hodlají věnovat především transformacím okrajových podmínek řešení sigma modelů a s nimi souvisejících D-bran ve strunových teoriích. Tématiku teorie strun a extra dimenzí chceme v Centru dále systematicky rozvíjet a personálně posilovat. J. Chýla zakončil srovnání předpovědí QCD pro produkci páru kvarku b a jeho antikvarku ve foton-fotonových srážkách s nejnovějšími daty experimentu L3. V práci [51] ukázal na vážných nesouhlas existujících výpočtů s těmito daty a diskutoval možné příčiny tohoto nesouhlasu. K. Kolář vypracoval metodu jak využít volnost ve volbě tzv. faktorizačního schématu při definici distribučních funkcí partonů ve vyšších řádech QCD pro konstrukci konzistentního Monte Carlo generátoru (jako je například HERWIG) v NLO. V současné době o své metodě, jež je založena na numerické inverzní Mellinově transformaci, připravuje článek. J. Hejbal vypracoval program pro analýzu strukturních funkcí fotonů, jež je založena na započtení některých členů, které ve standardním přístupu zahrnuty nejsou. Program použil na fitování dostupných dat z LEP a v současné době dokončuje numerické výpočty a připravuje článek. J. Fischer ve spolupráci s I. Caprini rozpracoval modifikaci standardního poruchového rozvoje ve QCD, již před časem navrhli. V ní je rozvoj v mocninách vazbového parametru αs nahrazen rozvojem v systému funkcích Wn(αs), jež v sobě zahrnují základní informace o chování koeficientů poruchových řad pro vysoké řády. Tím, že tyto funkce v sobě zahrnují vedoucí (divergentní) chování zmíněných koeficientů, lze očekávat, že rozvoj ve funkcích Wn (αs) se bude při vysokých řádech chovat lépe než standardní poruchový rozvoj. V roce 2006 svou metodu aplikoval na chováním tzv. Adlerovy funkce v infračervené limitě. Výsledky, obsažené v e-printu hep-ph/0612274 a přednesené na konferenci [78], byly zaslány k publikaci. Aktivity skupiny teoretické částicové fyziky na MFF UK byly v roce 2006 soustředěny především na chirální poruchovou teorii (ChPT) interakcí mezonů a na teorii elektroslabých interakcí. Kromě toho, od října 2006 se stal novým zaměstnancem ÚČJF italský teoretik Alfredo Iorio, který se zabývá problematikou narušení symetrií a matematickými metodami teorie pole a přináší tak nová témata do výzkumného programu Centra. Tématice teorie elektroslabých interakcí se věnovali J. Hořejší, K. Kampf, doktorand M. Kladiva a diplomant T. Procházka. Byla dokončena a publikována práce o teoretických mezích pro hmoty Higgsových částic v modelu se dvěma Higgsovými dublety (THDM) [53]. Námětem diplomové práce T. Procházky je analýza přesných předpovědí SM pro rozpad Higgsova bosonu na dva fotony. Na podzim 2006 začali na tématice teorie elektroslabých interakcí pracovat 2 další diplomanti, jejichž školiteli jsou J. Hořejší a A. Iorio. Tématice chirální poruchové teorie se věnovali J. Novotný, K. Kampf, doktorandi M. Kolesár a M. Zdráhal a diplomant J. Trnka (školitel J. Novotný). K. Kampf ve spolupráci s M. Knechtem (CPT Marseille) a J. Novotným dokončili a publikovali práci [54] o Dalitzově rozpadu neutrálního pionu. Ve spolupráci s B. Moussalamem z IPN Orsay dále dokončil analýzu [55] role vektorových a skalárních resonancí v ChPT. Rozpracoval také formalismus pro popis vektorových resonancí a připravil publikaci o použití metody disperzních relací.Ve spolupráci s J. Novotným a diplomantem J. Trnkou aplikovali formalismus na produkci vektorových rezonancí v rámci chirální poruchové teorie [56]. Disertace M. Kolesára, věnovaná rozpadům a rozptylovým procesům s účastí mezonu η je těsně před dokončením.
12
Seznam výsledků činnosti Centra částicové fyziky za rok 2006 (autoři - pracovníci Centra jsou podtrženi)
A. Původní práce v recenzovaných časopisech za rok 2006 Experiment H1 1. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., MEASUREMENT AND QCD ANALYSIS OF THE DIFFRACTIVE DEEPINELASTIC SCATTERING CROSS-SECTION AT HERA. Eur.Phys.J.C48:715748,2006. 2. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., DIFFRACTIVE DEEP-INELASTIC SCATTERING WITH A LEADING PROTON AT HERA, Eur.Phys.J.C48:749-766,2006. 3. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., MEASUREMENT OF CHARM AND BEAUTY DIJET CROSS-SECTIONS IN PHOTOPRODUCTION AT HERA USING THE H1 VERTEX DETECTOR Eur.Phys.J.C47:597-610,2006. 4. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., SEARCH FOR A NARROW BARYONIC RESONANCE DECAYING TO K0S P OR K0SP IN DEEP INELASTIC SCATTERING AT HERA. Phys.Lett.B639:202-209,2006. 5. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., SEARCH FOR DOUBLY-CHARGED HIGGS BOSON PRODUCTION AT HERA. Phys.Lett.B638:432-440,2006. 6. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., DIFFRACTIVE PHOTOPRODUCTION OF RHO MESONS WITH LARGE MOMENTUM TRANSFER AT HERA. Phys.Lett.B638:422-431,2006. 7. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., PHOTOPRODUCTION OF DIJETS WITH HIGH TRANSVERSE MOMENTA AT HERA. Phys.Lett.B638:422-431,2006. 8. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., FIRST MEASUREMENT OF CHARGED CURRENT CROSS SECTIONS AT HERA WITH LONGITUDINALLY POLARISED POSITRONS. Phys.Lett.B634:173179,2006. 9. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., MEASUREMENT OF EVENT SHAPE VARIABLES IN DEEP-INELASTIC SCATTERING AT HERA Eur.Phys.J.C46:343-356,2006. 10. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., ELASTIC J/PSI PRODUCTION AT HERA. Eur.Phys.J.C46:585,2006. 11. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., FORWARD JET PRODUCTION IN DEEP INELASTIC SCATTERING AT HERA. Eur.Phys.J.C46:27-42,2006. 12. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., MEASUREMENT OF F2ccbar AND F2bbbar AT LOW Q2 AND X USING THE H1 VERTEX DETECTOR AT HERA. Eur.Phys.J.C45:23-33,2006.
13
13. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al., A DETERMINATION OF ELECTROWEAK PARAMETERS AT HERA. Phys.Lett.B632:35-42,2006. 14. Aktas, J. Cvach, P. Reimer, J. Zálešák, K. Černý, M. Nožička, A. Valkárová, J. Žáček et al. TAU LEPTON PRODUCTION IN EP COLLISIONS AT HERA, Eur. Phys. J. C 48, 699 (2006)
Experiment D0 15. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., THE UPGRADED D0 DETECTOR, Nucl. Instrum. Meth. A 565, 463-537 (2006) 16. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et SEARCH FOR THE HIGGS BOSON IN H ---> WW(*) DECAYS IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV, Phys. Rev. Lett. 96, 011801 (2006), 17. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., MEASUREMENT OF THE ISOLATED PHOTON CROSS SECTION IN P ANTIP COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV, Phys. Lett. B 639, 151-158 (2006) 18. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR PAIR PRODUCTION OF SECOND GENERATION SCALAR LEPTOQUARKS IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV, Phys. Lett. B 636, 183-190 (2006) 19. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., MEASUREMENT OF B(T ---> WB)/B(T ---> WQ) AT S**(1/2) = 1.96-TEV, Phys. Lett. B 639, 616-622 (2006) 20. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., FIRST DIRECT TWO-SIDED BOUND ON THE B0(S) OSCILLATION FREQUENCY, Phys. Rev. Lett. 97, 021802 (2006) 21. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR THE RARE DECAY B0(S)---> PHI MU+ MU- WITH THE D0 DETECTOR. Phys. Rev. D 74, 031107 (2006) 22. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR SQUARKS AND GLUINOS IN EVENTS WITH JETS AND MISSING TRANSVERSE ENERGY IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96TEV. Phys. Lett. B 638, 119-127 (2006) 23. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR EXCITED MUONS IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96- TEV. , Phys. Rev. D 73, 111102 (2006) 24. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR R-PARITY VIOLATING SUPERSYMMETRY VIA THE LL ANTI-E COUPLINGS LAMBDA(121), LAMBDA(122) OR LAMBDA(133) IN P ANTIP COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV., Phys. Lett. B 638, 441-449 (2006) 25. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR NEUTRAL HIGGS BOSONS DECAYING TO TAU PAIRS IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV., Phys. Rev. Lett. 97, 121802 (2006)
14
26. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR RESONANT SECOND GENERATION SLEPTON PRODUCTION AT THE TEVATRON. , Phys. Rev. Lett. 97, 111801 (2006) 27. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR PARTICLES DECAYING INTO A Z BOSON AND A PHOTON IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV. , Phys. Lett. B 641, 415-422 (2006) 28. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR A HEAVY RESONANCE DECAYING INTO A Z+JET FINAL STATE IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV USING THE D0 DETECTOR, Phys. Rev. D 74, 011104 (2006) 29. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR SCALAR LEPTOQUARKS IN THE ACOPLANAR JET TOPOLOGY IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV. , Phys. Lett. B 640, 230-237 (2006) 30. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR W-PRIME BOSON PRODUCTION IN THE TOP QUARK DECAY CHANNEL., Phys. Lett. B 641, 423-431 (2006) 31. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., LIMITS ON ANOMALOUS TRILINEAR GAUGE COUPLINGS FROM WW --> E+ E-, WW ---> E+- MU-+, AND WW --> MU+ MU- EVENTS FROM P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV. , Phys. Rev. D{74, 057101 (2006) 32. V.M. Abazov, V. Hubá ek, J. Kvita, A. Kup o, M. Lokají ek, K. Soustružník, V. Šimák, et al., SEARCH FOR PAIR PRODUCTION OF SCALAR BOTTOM QUARKS IN P ANTI-P COLLISIONS AT S**(1/2) = 1.96-TEV, Phys. Rev. Lett. 97, 171806 (2006)
Experiment ATLAS 33. B.Cox,... M.Taševský et al. DETECTING THE STANDARD MODEL HIGGS BOSON IN THE WW DECAY CHANNEL USING FORWARD PROTON TAGGING AT THE LHC Eur.Phys.J.C45:401-407,2006
Experimenty v astročásticové fyzice 34. Jelinek, M. Prouza, J. Řidký, J. Grygar, M. Boháčová, D. Nosek, R. Šmida, P. Trávníček et al: THE BRIGHT OPTICAL FLASH FROM GRB 060117. Astron.Astrophys.454:L119-L122,2006 35. J. Abraham, M. Prouza, J. Řidký, J. Grygar, M. Boháčová, D. Nosek, R. Šmida, P. Trávníček et al. AN UPPER LIMIT TO THE PHOTON FRACTION IN COSMIC RAYS ABOVE 10**19-EV FROM THE PIERRE AUGER OBSERVATORY, Astropart.Phys. v tisku 36. M. Aglietta, M. Prouza, J. Řidký, J. Grygar, M. Boháčová, D. Nosek, R. Šmida, P. Trávníček et al: ANISOTROPY STUDIES AROUND THE GALACTIC CENTRE AT EEV ENERGIES WITH THE AUGER OBSERVATORY, Astropart.Phys. v tisku 37. Vacek V. J. Řídký, M. Boháčová et al.: M., CHAMBER WITH CONTROLLED ATMOSPHERE FOR THE PROJECT AIRFLY. Jemná mechanika a optika 2 (2006) 5154
15
38. F. Arciprete, M. Boháčová, J. Řídký, et al.: MEASUREMENT OF THE AIR FLUORESCENCE RADIATION INDUCED BY ELECTRONS. Nucl. Phys. Proc. Suppl.150:186-189,2006 39. F. Arcipete, M. Boháčová et al.: MEASUREMENT OF THE FLUORESCENCE YIELD IN ATMOSPHERIC GASES, Czech.J.Phys.56:A361-A367, 2006 40. P. Trávníček: DETECTION OF COSMIC RAY EVENTS BY LEP EXPERIMENTS Czech.J.Phys.56:A185-A200,2006 41. F. Aharonian, D. Nedbal, L. Rob, et al.:HESS OBSERVATIONS OF THE GALACTIC CENTER REGION AND THEIR POSSIBLE DARK MATTER INTERPRETATION, Phys. Rev. Lett. 97 (2006), 221102. 42. F. Aharonian, D. Nedbal, L. Rob et al.: OBSERVATIONS OF THE CRAB NEBULA WITH HESS, Astronomy & Astrophysics 457 (2006) 899 – 915. 43. F. Aharonian, D. Nedbal, L. Rob et l.: A DETAILED SPECTRAL AND MORPHOLOGICAL STUDY OF THE GAMMA-RAY SUPERNOVA REMNANT WITH HESS, Astronomy & Astrophysics 449 (2006) 223 – 242. 44. F. Aharonian, L. Rob et al: DISCOVERY OF VERY HIGH ENERGY GAMMA RAYS FROM THE GALACTIC CENTRE RIDGE, Nature 439 (2006) 695 – 698. 45. F. Aharonian, L. Rob et al: FAST VARIABILITY OF TEV GAMMA RAYS FROM THE RADIO GALAXY M87, Science 314 (2006) 1424 – 1427.
Projekt mezinárodního lineárního urychlovače ILC 46. V. Andreev, J. Cvach, M. Janata, I. Kacl, S. Němeček, I. Polák, J. Weichert, J. Zálešák et al., A HIGH-GRANULARITY PLASTIC SCINTILLATOR TILE HADRONIC CALORIMETER WITH APD READOUT FOR A LINEAR COLLIDER DETECTOR., Nucl.Instr.Meth.A564:144-154,2006.
VÝVOJ A TESTOVÁNÍ POLOVODIČOVÝCH DETEKTORŮ 47. A.Abdesselam et al.: THE BARREL MODULES OF THE ATLAS SEMICONDUCTOR TRACKER, Nucl. Instr. and Methods A 568 (2006) 642 – 671. 48. Z. Doležal: THE ATLAS SEMICONDUCTOR TRACKER – DESIGN AND STATUS OF CONSTRUCTION, Nucl. Phys. B (Proc. Suppl.) 150 (2006) 128 – 131.
Teorie 49. L. Hlavatý, M. Turek, FLAT COORDINATES AND DILATON FIELDS FOR THREEDIMENSIONAL CONFORMAL SIGMA MODELS, J. High Energy Phys. 06 (2006) 003. 50. L. Hlavatý, J. Hýbl, M. Turek, CLASSICAL SOLUTIONS OF SIGMA MODELS IN CURVED BACKGROUNDS BY THE POISSON--LIE T-PLURALITY, [hepth/0608069], přijato do Int. J. Mod. Phys. A, 51. J. Chýla: THE IMPLICATIONS OF FINAL L3 MEASUREMENT OF Phys.Rev.D73:037501,2006.
(→
tot
b antib)
52. J. Chýla: JET AND INCLUSIVE PARTICLE PRODUCTION IN PHOTON INDUCED COLLISIONS, Acta Phys.Polon.B37:739-746,2006.
16
53. J. Hořejší, M. Kladiva: TREE-UNITARITY BOUNDS FOR THDM HIGGS MASSES REVISITED, Eur. Phys. J. C 46 (2006) 81 – 91. 54. K. Kampf, M. Knecht, J. Novotný: THE DALITZ DECAY Π0 → E + E – Γ REVISITED, Eur. Phys. J. C 46 (2006) 191 – 217. 55. K. Kampf, B. Moussalam: TESTS OF NATURALNESS OF THE COUPLING CONSTANTS IN CHPT AT ORDER P6, Eur. Phys. J. C 47 (2006) 723 – 736. 56. K. Kampf, J. Novotný, J. Trnka: ON DIFFERENT LAGRANGIAN FORMALISMS FOR VECTOR RESONANCES WITHIN CHIRAL PERTURBATION THEORY, Eur. Phys. J. C. v tisku
B. Vystoupení na konferencích 57. Kupčo: MINI-REVIEW ON SOFT DIFFRACTION, XXXIII International Conference on High Energy Physics 2006, Moscow 58. A. Kupčo : INCLUSIVE JET PRODUCTION FROM THE TEVATRON, XXXIII ICHEP, Moscow, July 26 - August 2, 2006 59. A. Kupčo : LATEST D0 QCD RESULTS, 7th RTN Workshop - The 3rd Generation as a Probe for New Physics, Prague, 2006 60. M. Taševský: SIMULATIONS OF DIFFRACTIVE HIGGS PRODUCTION, HERALHC, CERN, 8.6.2006, 61. M. Taševský: DIFFRACTIVE HIGGS PRODUCTION AT LHC Low-x workshop, Lisabon, 30.6-3.7.2006 62. Z. Hubáček : QCD RESULTS FROM D0, Workshop on Low-x , Lisbon, June/July 2006 63. M. Taševský: STUDY OF PILE-UP EFFECTS AT LHC Workshop on background to H>bb process at LHC, Ženeva, září 2006 64. L. Fiala: DATA MANAGEMENT FOR ALICE AND ATLAS AND VOCE IN THE CZECH REPUBLIC, International Conference Grid2006: "Distributed Computing and Grid-technologies in Science and Education", JINR Dubna, 25 - 29 June 2006 65. M. Lokajíček: CURRENT STATUS AND PLANS FOR CZECH GRID FOR HEP, invited lecture for ICFA-SCIC workshop on HEP Networking, Grid nad Digital Divide Issues for Global e-science, Krakov, Poland, 9 – 11 October 2006 66. J. Chýla, SCALE AMBIGUITIES IN PERTURBATIVEQCD:DO THEY MATTER AT LHC?, 3rd Vienna Central European Seminar on Quantum Field Theory, Vídeň, prosinec 2006. 67. J. Kvita : D0 ALLJETS TOP CROSS SECTION, DPF 2006, Honolulu, 2006 68. J. Cvach, CALICE SCINTILLATOR HCAL PROTOTYPE COMMISSIONING AND CALIBRATION, LCWS06, Bangalore, India, březen 2006 69. I. Polák, DEVELOPMENT OF CALIBRATION SYSTEM FOR AHCAL, ILC ECFA Symposium, Valencia, Španělsko, listopad 2006. 70. M. Boháčová: RESULTS OF AIRFLY EXPERIMENT, 4th Fluorescence workshop Floret, Pruhonice, May 17 – 20, 2006 71. J. Řídký: SURFACE DETECTOR OF PIERRE AUGER OBSERVATORY, CRIS 2006 - Ultra-High Energy Cosmic Rays: Status and Perspectives, Catania, Italie, červen 2006
17
72. K. Kampf: ON DIFFERENT LAGRANGIAN FORMALISMS FOR VECTOR RESONANCES IN CHPT, Final Euridice Meeting, Kazimierz (Polsko), srpen 2006. 73. K.Kampf: ROLE OF VECTOR RESONANCES IN THE FLAVOUR SYMMETRY BREAKING SECTOR, Euroflavour06, Barcelona, listopad 2006. 74. L. Přibyl: QUARK COMPOSITENESS IN ATLAS, 2006 LHC DAYS IN SPLIT, Split, Chorvatsko, říjen 2006 75. P. Řezníček: Λb0→Λμ+μ- RARE DECAYS AT ATLAS, Int. Conf. Flavour in the era of the LHC, CERN, únor 2006 76. P. Řezníček: LHC PROGRAM FOR VERY RARE B-DECAYS, 7th Int. Conf. on Hyperons, Charm And Beauty Hadrons BEACH2006, Lancaster, červenec 2006 77. Z. Doležal: COMPARISON OF SEMICONDUCTOR DETECTOR TESTING METHODS, 6th Int. Conf. on Radiation Effects on Semiconductor Materials Detectors and Devices, Florence, říjen 2006 78. J. Fischer: ON THE INFRARED FREEZING OF PERTURBATIVE QCD IN THE MINKOWSKIAN REGION, Mezinárodním symposiu „QCD: Facts and Prospects“, Oberwoelz, Rakousko, září 2006 79. J. Fischer: DIVERGENTNÍ ŘADY V PORUCHOVÉ TEORII, Konference Sekce matematické fyziky JČMF v Brně, 29.-30. 6. 2006)
C. Sborníky 80. J. Řídký, M. Boháčová, D. Nosek, J. Rameš, R. Šmída, P. Trávníček (editors): FROM COLLIDERS TO COSMIC RAYS. PROCEEDINGS, INTERNATIONAL CONFERENCE ON INTERCONNECTION BETWEEN HIGH ENERGY PHYSICS AND ASTROPARTICLE PHYSICS, C2CR-Prague'05, Praha, září, 2005, Czech. J. Phys. A56, Suppl. 1 (2006) A1-A367
18
