Výsledky detekčního průzkumu škodlivých organismů v ČR za rok 2007

Výsledky detekčního průzkumu škodlivých organismů v ČR za rok 2007

Zpracovali: Václav Kvičera, Jitka Nováková Oddělení analýz rizik škodlivých organismů, [email protected] Odbor ochrany proti škodlivým organismům, [email protected] SRS Praha – Ruzyně

2008

2

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................................................... 4 VIRY A VIROIDY: ................................................................................................................................................... 5 Viroid vřetenovitosti hlíz bramboru – Potato spindle tuber viroid (PSTVd) na okrasných Solanaceae ................... 5 Virus mozaiky pepina – Pepino mosaic potexvirus (PepMV) na rajčeti .................................................................... 6 Virus šarky švestky – Plum pox potyvirus (PPV) ...................................................................................................... 7 BAKTERIE: ............................................................................................................................................................... 8 Pseudomonas syringae pv. persicae (Prunier et al.) Young et al. .............................................................................. 8 Původce bakteriální spály jabloňovitých – Erwinia amylovora (Burill) Winslow et al. ............................................ 9 FYTOPLAZMY: ...................................................................................................................................................... 10 Fytoplazma evropské žloutenky peckovin – European stone fruit yellows phytoplasma (ESFY) ........................... 10 Fytoplazma chřadnutí hrušně – Pear decline phytoplasma....................................................................................... 11 Fytoplazma proliferace jabloně – Apple proliferation phytoplasma ........................................................................ 12 Fytoplazma stolburu bramboru – Potato stolbur phytoplasma ................................................................................. 13 Fytoplazma zlatého žloutnutí révy – Grapevine flavescence dorée phytoplasma (GFDP)....................................... 15 HOUBY:................................................................................................................................................................... 16 Původce antraknózy jahodníku – Colletotrichum acutatum (Simmonds) ................................................................ 16 Původce bílé rzi chryzantémové – Puccinia horiana Hennings............................................................................... 17 Původce červené sypavky borovic - Mycosphaerella pini E. Rostrup ..................................................................... 18 Původce hnědé sypavky borovic – Mycosphaerella dearnessii M. E. Barr.............................................................. 19 Původce moniliniové spály letorostů a hniloby plodů – Monilinia fructicola (Winter) Honey................................ 20 Původce náhlého odumírání dubů – Phytophthora ramorum Werres, De Cock & Man in‘t Veld........................... 21 Phytophthora kernoviae Brasier, Beales & S. A. Kirk ............................................................................................. 22 Gibberella circinata (Fusarium circinatum) Nirenberg & O’Donnell..................................................................... 23 Původce rakoviny javoru Eutypella parasitica R. W. Davidson & R. C. Lorentz ................................................... 24 Původce rakoviny kůry kaštanovníku – Cryphonectria parasitica (Murill) Barr..................................................... 25 Původce rakoviny platanu – Ceratocystis fimbriata Ellis & Halsted f. sp. platani Walter ...................................... 26 Původce rakoviny bramboru – Synchytrium endobioticum (Schilb) ........................................................................ 27 HLÍSTICE: ............................................................................................................................................................... 28 Háďátko borovicové – Bursaphelenchus xylophilus (Steiner & Buhrer) Nickle et al. ............................................. 28 Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis (Wollenweber) a háďátko světlé – Globodera pallida (Stone) .. 29 Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis (Wollenweber) a háďátko světlé – Globodera pallida (Stone) .. 29 Háďátko kolumbijské – Meloidogyne chitwoodi Golden et al. a háďátko Meloidogyne fallax Karssen .................. 30 HMYZ: ..................................................................................................................................................................... 31 Bázlivec kukuřičný – Diabrotica virgifera virgifera LeConte ................................................................................. 31 Černopáska bavlníková – Helicoverpa (= Heliothis) armigera (Hübner) ................................................................ 32 Kozlíčci rodu Anoplophora: A. glabripennis (Motschulsky), A. chinensis (Forster) ............................................... 33 Nosatec Rhynchophorus ferrugineus (Olivier) ......................................................................................................... 34 Žlabatka Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu ........................................................................................................... 35

3

Úvod V roce 2007 byly Státní rostlinolékařskou správou (SRS) provedeny detekční průzkumy zaměřené na výskyt škodlivých organismů na lesních a ovocných dřevinách, okrasných rostlinách, jahodníku, révě vinné, bramboru a dalších plodinách. Celkem bylo sledováno 32 škodlivých organismů, karanténních i nekaranténních, a to jak na území ČR dosud nezjištěných, tak již se zde vyskytujících. Tyto průzkumy až na výjimky nezahrnují běžně se vyskytující hospodářsky významné škůdce a původce chorob, které jsou sledovány v rámci tzv. monitorovacího průzkumu. V některých případech jsou do výsledků detekčního průzkumu zahrnuty i výsledky soustavné rostlinolékařské kontroly, která se provádí zejména u rizikových rostlin a komodit určených k dalšímu pěstování, jejichž pěstitelé musí být registrováni dle zákona o rostlinolékařské péči u SRS. Vyhodnocení detekčního průzkumu je zpracováno na základě podkladů poskytnutých terénními útvary SRS (obvodní oddělení, oblastní odbory). Všechny odebrané vzorky byly testovány na přítomnost škodlivého organismu v diagnostických laboratořích SRS. UPOZORNĚNÍ: Kvantitativní údaje o výskytech škodlivých organismů sledovaných v rámci detekčního průzkumu v letech 2006-2007 nelze meziročně srovnávat, neboť průzkumy nebyly prováděny jednotnou metodikou.

4

VIRY A VIROIDY: Viroid vřetenovitosti hlíz bramboru – Potato spindle tuber viroid (PSTVd) na okrasných Solanaceae Účelem detekčního průzkumu bylo prověřit, zda se PSTVd nachází na území ČR na okrasných rostlinách čeledi Solanaceae. Průzkum se prováděl na základě zjištění výskytu tohoto viroidu na rostlinách Solanum jasminoides a Brugmansia spp. v Nizozemí a dalších členských státech. PSTVd je zařazen do seznamu škodlivých organismů EU, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. V návaznosti na opatření přijatá rozhodnutím Evropské komise (2007/410/ES) byla SRS pod č.j. 008784/2007 ze dne 14.9.2007 nařízena mimořádná rostlinolékařská opatření k ochraně před zavlečením a rozšířením tohoto škodlivého organismu. K příznakům napadení PSTVd na bramboru patří vytáhlé listy, často tmavěji zabarvené než je obvyklé a mírně deformované. Vrcholky stonků mohou být výrazněji pigmentovány, vrcholové listy deformovány, u pupenů se může vyskytnout proliferace. Rostliny jsou zakrslé, hlízy drobné, protáhlé, oválné, vřetenovité, nebo činkovitého tvaru s vyčnívajícími očky, která mohou být rozmístěna po celé hlíze. Klíčení probíhá pomaleji než u zdravých hlíz. K příznakům napadení PSTVd na rajčeti patří epinastie (ohyb orgánu - řapíku vyvolaný intenzivnějším růstem jeho horní části) a deformace vrcholových listů s následnými nekrózami středních žeber listů a žloutnutí listů od střední části rostliny. Při pokročilé nákaze je celá rostlina zakrslá, vrcholové listy jsou menší a od středu odumírají. Informace o příznacích na okrasných druzích čeledi Solanaceae nejsou dostupné, obecně lze za podezřelé příznaky považovat jakékoli deformace růstu, žloutnutí a nekrózy rostlin; napadené rostliny však mohou být bez příznaků. V roce 2007 byl výskyt PSTVd v ČR zjištěn u 34 vzorků (25 podniků). Tab. 1: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu PSTVd na okrasných Solanaceae v ČR za rok 2007. počet kontrolovaných lokalit

počet odebraných vzorků

Místa Místa Místa produkce produkce produkce rostlin rostlin rostlin určených určených určených konečnému k pěstování k pěstování spotřebiteli 23

36

33

Místa produkce rostlin určených konečnému spotřebiteli 58

počet pozitivních vzorků Místa Místa produkce produkce rostlin rostlin určených určených konečnému k pěstování spotřebiteli 12

22

počet podniků s pozitivním výskytem

25

Nenapadený brambor vlevo. www.eppo.org ← Foto: Plant Protection Service, Wageningen (NL)

5

Virus mozaiky pepina – Pepino mosaic potexvirus (PepMV) na rajčeti Virus mozaiky pepina (PepMV) je považován za významný škodlivý organismus, který může ohrožovat produkci rajčat. Rozhodnutím Komise 2004/200/EC byla nařízena opatření proti zavlékání a šíření PepMV týkající se rostlin rajčete určených k pěstování. V návaznosti na toto rozhodnutí bylo v ČR vydáno opatření SRS pod č. j. 0461/04/Ř-10 ze dne 22.6.2004. PepMV napadá rostliny z čeledi Solanaceae, zejména rajče jedlé Lycopersicon lycopersicum a další hostitelské rostliny: plané druhy rajčete L. chilense, L. chmielewskii, L. parviflorum, L. peruvianum, pepino (Solanum muricatum) a některé plevele (Amaranthus spp., Malva parviflora, Nicotiana glauca, Solanum nigrum, Sonchus oleraceus). Pokusně byly infikovány i některé další druhy z čeledi Solanaceae. Virus se snadno šíří mechanicky, pouhým kontaktem s napadenými rostlinami a kontaminovanými předměty. Mezi příznaky patří žluté skvrny, které mohou být více či méně intenzivní, slabá strakatost nebo mozaika mladých listů, mezižilkové žloutnutí, někdy i puchýřovitost či deformace listů. Na starších listech se mohou vyskytnout nepravidelné chlorotické skvrny. Výskyt PepMV byl dosud prokázán pouze ojediněle u rajčat, která nepocházela z území ČR, prodávaných v obchodní síti. Až do roku 2007 nebyl tento virus v rámci detekčního průzkumu v ČR zjištěn u domácí produkce rajčete. Tab. 2: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Pepino mosaic potexvirus v ČR v roce 2007. Počet navštívených podniků

Počet provedených kontrol

Počet vzorků zaslaných do laboratoře/z toho pozitivních

Rostliny rajčete určené k pěstování (sadba i semenné porosty)

60

82

9/0

Osivo rajčete

1

1

1/0

Rostliny rajčete určené k produkci plodů

54

66

19/0

Plody rajčete nabízené k prodeji v obchodní síti

125

129

0

Ostatní hostitelé*

3

5

0

ČR celkem

143

283

29/0

*Solanum rantonetti, Solanum jasminoides

www.bspp.org.uk ↑ Foto: Tim O'Neill, UK

www.srs.cz ↑ Foto: J. Rod

6

Virus šarky švestky – Plum pox potyvirus (PPV) Nově doporučený český název choroby: virové neštovice slivoně / meruňky / broskvoně Virus šarky švestky (PPV) je karanténní organismus, zařazený do seznamu škodlivých organismů rostlin, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. PPV napadá rostliny rodu Prunus v širším pojetí. Napadení se projevuje difúzními chlorotickými skvrnami na listech, u švestky (Prunus domestica) a meruňky (Prunus armeniaca) kruhovitými, popř. nepravidelnými kresbami, tečkami, prosvětlením a lemováním žilek a deformací listů u broskvoně (Prunus persica), višně plstnaté (Prunus tomentosa) a meruňky. Na plodech meruňky a broskvoně působí vznik kruhových skvrn, které jsou někdy proláklé, u švestky dochází k deformacím a předčasnému opadu plodů. Na peckách se objevují difúzní skvrny (švestka) nebo kroužky (meruňka). Výskyt PPV byl sledován v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v ovocných školkách, detekční průzkum byl prováděn hlavně v sadech. V roce 2007 byl v ČR tento virus zaznamenán na na 53 místech. Tab. 3: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Plum pox virus v ČR za rok 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)

ostatní porosty hostitelských rostlin

počet kontrol


počet míst výskytu

počet kontrol



190

141

0

174

59

53

www.srs.cz ↔ Foto: J Rod

7

BAKTERIE: Pseudomonas syringae pv. persicae (Prunier et al.) Young et al. Jedná se o bakteriálního patogena s karanténním statutem, zařazeného do seznamu škodlivých organismů rostlin, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. P. syringae pv. persicae je agresivnější než u nás rozšířený patovar syringae (P. syringae pv. syringae van Hall – původce bakteriální korové nekrózy broskvoně, meruňky a dalších peckovin). Patovar persicae napadá broskvoně (Prunus persica) a nektarinky (Prunus persica var. nectarina). Na území ČR dosud nebyl zjištěn. Příznaky napadení jsou patrné v korovém pletivu větví a kmene, na listech a plodech. Nejnáchylnější k napadení jsou mladé stromy do stáří 5 – 6 let. Patogen proniká do letorostů listovými jizvami či v místech řezu na podzim a v zimě, později vytváří na kůře výhonů charakteristické léze, jejichž postupné rozšiřování vede po několika měsících k odumírání. Zasažená pletiva jsou hnědočervená, na kmenech jsou velké léze s ostře ohraničenými okraji. Častý je výron kleje. Na listech vyvolávají bakterie (za vlhkého jara) nekrotické skvrny o průměru 1 – 2 mm s chlorotickými prstenci na obvodu, které později vypadávají. Může dojít i k předčasnému opadu listů. Na plodech se mohou objevovat nekrotické skvrny o průměru 1 – 2 mm, často pokryté vrstvou průsvitného kleje, který poté hnědne; nekrózy jsou většinou jen povrchové. Výskyt P. syringae pv. persicae byl sledován v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v ovocných školkách a v rámci detekčního průzkumu v sadech. Tab. 4: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Pseudomonas syringae pv. persicae v ČR za rok 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)


počet kontrol



počet kontrol



48

0

0

42

2

0

www.eppo.org ↔ Foto: INRA, Angers (FR)

8

Původce bakteriální spály jabloňovitých – Erwinia amylovora (Burill) Winslow et al. Jedná se o karanténní organismus, který je zařazen do seznamu škodlivých organismů rostlin, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. Napadá rostliny z čeledi jabloňovitých (Malaceae), především hrušeň, jabloň, kdouloň a ve volné přírodě jeřáb a hloh. Příznaky napadení jsou vadnutí a odumírání květů, usychání a odumírání vegetačních vrcholů i větví, listová spála, spála plodů, spála kosterních výhonů a větví, hákovité ohýbání letorostů. Výskyt Erwinia amylovora byl sledován v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v ovocných školkách a jejich okolí. Průzkum byl dále prováděn v tzv. nárazníkových zónách v okolí školek, ze kterých je možno dodávat výpěstky hostitelských rostlin spály do specifických oblastí v rámci EU, tzv. chráněných zón, ve kterých jsou uplatňována přísnější opatření proti zavlečení a šíření E. amylovora. Průzkum se dále prováděl v sadech, přednostně na jabloních a hrušních, ve veřejné zeleni a v rozptýlené zeleni na hlozích. V roce 2007 byl výskyt E. amylovora na území ČR zaznamenán na 53 místech. Tab. 5: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Erwinia amylovora v ČR za rok 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)

nárazníkové zóny


počet kontrol


Počet míst výskytu

počet kontrol



počet kontrol



367

48

1

56

45

3

331

73

49

www.srs.cz ↑ Foto: P. Šíma, → V. Humpolíčková

9

FYTOPLAZMY: Fytoplazma evropské žloutenky peckovin – European stone fruit yellows phytoplasma (ESFY) Nově doporučený český název choroby: fytoplazmová žloutenka slivoně/meruňky/broskvoně Fytoplazma evropské žloutenky peckovin (ESFY) napadá převážně meruňku (Prunus armeniaca), méně broskvoň (Prunus persica). Ojedinělý výskyt byl dosud zjištěn u švestky domácí (Prunus domestica) a třešně (Prunus cerasus). V ČR se předpokládá značné procento stromů uvedených druhů rodu Prunus infikovaných touto fytoplazmou, které jsou bez příznaků napadení (v latentní formě). Jedním z příznaků infekce fytoplazmou ESFY je malá násada květů na infikovaných letorostech. Typickým příznakem je pak chlorotická svinutka listů a mírná až silná žloutenka, vyskytující se na jednotlivých infikovaných větvích a rychle se šířící po celé koruně. Listy předčasně opadávají, výhony vyholují a později i odumírají. Napadené stromy mohou odumřít do 1-2 let od objevení se vizuálních příznaků. Plody na napadených stromech jsou obvykle menší, dozrávají předčasně a opadávají nebo zasychají na stromě. Fytoplazma ESFY byla v ČR poprvé prokázána v roce 2002 na jižní Moravě. Průzkum byl zaměřen hlavně na sady, ovocné a okrasné školky i technické a prostorové izoláty ovocných dřevin. V roce 2007 byla fytoplazma ESFY zaznamenána na 6 místech. Tab. 6: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu European stone fruit yellows phytoplasma v ČR za rok 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)


počet kontrol



počet kontrol



138

12

0

94

10

6

www.srs.cz ↑ Foto: J. Rod, příznaky na listech

10

Fytoplazma chřadnutí hrušně – Pear decline phytoplasma Nově doporučený český název choroby: fytoplazmové chřadnutí hrušně Fytoplazma chřadnutí hrušně je karanténní organismus, který je v EU zařazen do seznamu škodlivých organismů rostlin, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. Příznaky napadení se projevují na listech, větvích i celých rostlinách. Na listech se projevuje napadení svinováním listů a chlorotickým zabarvením. Listové čepele bývají menší a na konci vegetace dochází k zavadání, červenání a nakonec hnědnutí listů. Napadené větve mají menší přírůstky, někdy vyholují nebo dochází k metlovitosti. Větve s příznaky napadení předčasně odumírají. Později odumřou i celé napadené stromy. Výskyt fytoplazmy chřadnutí hrušně byl sledován v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v ovocných školkách a v rámci detekčního průzkumu na hrušních v sadech. Průzkum se dále prováděl ve veřejné zeleni a v rozptýlené zeleni v krajině. V roce 2007 byl výskyt fytoplazmy chřadnutí hrušně na území ČR zaznamenán na 7 místech. Tab. 7: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Pear decline phytoplasma v ČR za rok 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)


počet kontrol



počet kontrol



123

7

0

96

9

7

www.eppo.org ↔ Foto: L. Giunchedi - Universita degli Studi, Bologna (IT)

11

Fytoplazma proliferace jabloně – Apple proliferation phytoplasma Nově doporučený český název choroby: fytoplazmová proliferace jabloně Fytoplazma proliferace jabloně je karanténní organismus, který je v EU zařazen do seznamu škodlivých organismů rostlin, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. Příznaky napadení jsou značně variabilní a rozdílná je i jejich intenzita. Infekce může být po dlouhou dobu latentní nebo se projevuje jen na části koruny. Mezi příznaky patří rašení postranních pupenů ve výhony, čímž se vytváří metlovitost na koncích výhonů. Listy jsou obvykle menší, palisty jsou zvětšené a mají charakter malého listu. Čepele napadených stromů jsou malé, často zakulacené a ostřeji a nepravidelně zoubkované. Dalším příznakem je prorůstání (proliferace) oček na silnějších letorostech včetně letorostů vyrůstajících ze starého dřeva. Kvetení je pozdní. Infikované zaschlé květy neopadávají. Plody jsou malé s dlouhými stopkami a špatně vybarvené. Nemocné stromy mají celkově slabší habitus a na podzim se dříve vybarvují. Výskyt fytoplazmy proliferace jabloně byl sledován v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v ovocných školkách a v rámci detekčního průzkumu na jabloních v sadech. Průzkum se dále prováděl ve veřejné zeleni a v rozptýlené zeleni v krajině. V roce 2007 byl výskyt fytoplazmy proliferace jabloně v ČR zaznamenán na 4 místech. Tab. 8: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Apple proliferation phytoplasma v ČR za rok 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)


počet kontrol



počet kontrol



165

42

0

126

5

4

www.srs.cz ↔ Foto: J. Rod

12

Fytoplazma stolburu bramboru – Potato stolbur phytoplasma Fytoplazma stolburu bramboru infikuje řadu druhů z čeledi Solanaceae i z dalších čeledí. K hlavním hospodářsky významným hostitelům patří brambor, rajče, paprika, lilek a réva vinná. Hlavním přenašečem choroby je žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus), přenos je možný i vegetativním množením a přenašečem může být i kokotice. Na bramboru se první příznaky objevují ve druhé polovině léta a projevují se barevnou změnou listů (žlutá až fialová) a jejich svinováním podél hlavní žilky. Z úžlabí listů vyrůstají výhonky a mohou se zde tvořit vzdušné hlízky se stonky. Rostliny jsou zakrslé a metlovatí. Příznaky infekce u révy jsou podobné jako u fytoplazmového zlatého žloutnutí révy. Mohou se projevit na celém keři nebo jen na některých výhonech, případně jejich částech. Šíření fytoplazmy stolburu bramboru ve vinici je pomalejší a jsou infikovány pouze jednotlivé rostliny, protože žilnatka dává přednost jiným hostitelským rostlinám než je réva vinná. K příznakům napadení patří intenzivní zbarvení listů. U bílých odrůd žlutozeleně, v okolí žilnatiny zlatožlutě a u modrých odrůd červeně až červenofialově - anthokyany. Listy jsou křehké a dochází k jejich svinování. Letorosty vyzrávají nerovnoměrně, na povrchu se objevují tmavé skvrny. Internodia letorostů mohou být zkrácená. Hrozny se nevyvíjejí a předčasně vadnou nebo zasychají. Důvodem detekčního průzkumu výskytu fytoplazmy stolburu bramboru na révě vinné je pozorovaný nárůst populace žilnatky vironosné a také zjištění, že se tato fytoplazma v některých oblastech sousedních zemí stává limitujícím faktorem rentability pěstování révy. V EU je zavlékání a šíření tohoto škodlivého organismu zakázáno, pokud se vyskytuje na rostlinách čeledi Solanaceae. Pro stolbur bramboru na révě je navržen nový český název choroby – fytoplazmové černání dřeva révy. Detekční průzkum se prováděl přednostně ve výsadbách révy vinné a v územích s prokázaným výskytem této fytoplazmy v předchozích vegetačních sezónách nebo ve vinicích s podezřením na výskyt v aktuálním roce. Současně se ve vinicích prováděl průzkum výskytu žilnatky vironosné. V roce 2007 byl výskyt fytoplazmy stolburu bramboru na révě zaznamenán na 25 místech a u zeleniny, bramboru a květin byl potvrzen u 5 vzorků. Tab. 9: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Potato stolbur phytoplasma na révě v ČR za rok 2007. vinohrady počet kontrolovaných lokalit

počet keřů s příznaky



39

40

53

25

www.srs.cz ↔ Foto: G. Červená, J. Nečekalová

13

Tab. 10: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Potato stolbur phytoplasma na zelenině, bramborách a květinách v ČR v roce 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování

65

zelenina, brambory, květiny

rajče

Počet odebraných vzorků* /z toho pozitivních*

počet kontrolovaných lokalit

43/0


Počet odebraných vzorků* /z toho pozitivních*

938

17/0

339

8 /5

brambory, zelenina

brambory, rajče

www.srs.cz ↔ Foto: Ing. L. Rašovský, Ing. Z. Vícha

14


Počet odebraných vzorků/z toho pozitivních


sklady brambor

Fytoplazma zlatého žloutnutí révy – Grapevine flavescence dorée phytoplasma (GFDP) Nově doporučený český název choroby: fytoplazmové zlaté žloutnutí révy V roce 2007 provedla SRS na území ČR detekční průzkum za účelem vymezení chráněné zóny pro fytoplazmu zlatého žloutnutí révy (GFDP). Protože výskyt GFDP nebyl v ČR v roce 2007 zjištěn, Evropská komise vymezila na území ČR chráněnou zónu pro tento škodlivý organismus, a to pro období od 1.11.2007 do 31.3. 2009. Podmínkou pro udržování chráněné zóny na území ČR je prokazování nepřítomnosti tohoto patogenu na základě každoročního úředního průzkumu. Průzkum byl zaměřen přednostně na výsadby, založené z rozmnožovacího materiálu dovezeného nebo dodaného v předcházejících letech z rizikových oblastí, v nichž je GFDP rozšířena. Jsou to zejména Francie a Itálie (kromě regionů vymezených jako chráněné zóny pro GFDP – ve Francii Champagne-Ardenne, Lorraine a Alsace, v Itálii Basilicata); vyskytuje se rovněž ve Španělsku, Portugalsku, v poslední době je hlášeno masové šíření na Balkáně (Srbsko, Slovinsko), výskyt byl zjištěn i ve Švýcarsku. Příznaky GFDP jsou podobné jako u fytoplazmy stolburu bramboru. Jistá odlišnost jednotlivých fytoplazem je v rychlosti šíření infekce. Jediným známým přenašečem GFDP je křísek révový (Scaphoideus titanus), jehož prostřednictvím se fytoplazma ve vinici rychle šíří z rostliny na rostlinu. Pokud by se ovšem GFDP dostala do vinice výsadbou infikovaného materiálu a v dané oblasti se křísek révový nevyskytuje, lze tyto fytoplazmy podle příznaků odlišit velmi těžko. Součástí detekčního průzkumu GFDP je i průzkum výskytu kříska révového, který na území ČR dosud nebyl zjištěn. Tab. 11: Rozsah a výsledky průzkumu Grapevine flavescence dorée phytoplasma v ČR za rok 2007. vinohrady počet kontrolovaných lokalit

počet keřů s příznaky



67

0

53

0

www.eppo.org ↔ Foto: Biologische Bundesanstalt (DE)

15

HOUBY: Původce antraknózy jahodníku – Colletotrichum acutatum (Simmonds) Houbový patogen Colletotrichum acutatum, který vyvolává antraknózu jahodníku, má širokou škálu hostitelů, z nichž hospodářsky nejdůležitější je jahodník (Fragaria x ananassa). Mezi příznaky se řadí nekrózy na řapících a vodnaté, propadlé, kulaté skvrny na zrajících plodech. Během 2-3 dnů skvrny na plodech hnědnou, masově se tvoří spory, které napadají další plody. Kořeny v horní části jsou na podélném řezu běložluté, vatovité, často dochází k degeneraci postranních kořenů (krysí ocasy). Šíření choroby je velmi rychlé a při objevení příznaků je plodina vážně ohrožena. Šíření C. acutatum plody jahodníku se nepovažuje za rizikové. Vzhledem k tomu, že detekční průzkumy provedené v roce 2007 v členských státech EU prokázaly poměrně značné rozšíření tohoto na území Společenství, přestává být C. acutatum z rozhodnutí Komise od roku 2008 karanténním škodlivým organismem. Výskyt C. acutatum byl sledován v porostech jahodníku určených pro produkci plodů a v množárnách jahodníku. Vzorky se odebíraly při zjištění viditelných příznaků, ale i z bezpříznakových rostlin k odhalení latentně napadených rostlin. Detekční průzkum provedený v roce 2007 na území ČR prokázal výskyt C. acutatum na 4 místech. Tab. 12: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Colletotrichum acutatum v ČR za rok 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování (množárny)

porosty hostitelských rostlin určených pro produkci plodů

počet kontrol



počet kontrol



42

84

2

44

26

2

www.srs.cz ↔ Foto: I. Širučková

16

Původce bílé rzi chryzantémové – Puccinia horiana Hennings Puccinia horiana je zařazena do seznamu škodlivých organismů EU, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. P. horiana je obligátní patogen, který škodí na chryzantémách (Dendranthema spp.). Příznaky jsou lokální, mohou se objevit na všech nadzemních částech rostliny. Napadené pletivo nekrotizuje a postupně zasychá. Na spodní straně napadeného pletiva se tvoří běložluté kupky, na květech se choroba projevuje nejčastěji nekrotickými skvrnami. Houba přežívá na mateřských rostlinách používaných k odběru řízků, které jsou společně se sazenicemi hlavním zdrojem jejího šíření. Sledování výskytu původce bílé rzi chryzantémové probíhalo v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly. Vzhledem k množství provedených kontrol v roce 2007 lze výskyt tohoto patogena považovat v ČR za ojedinělý. V ČR byl v roce 2007 zjištěn výskyt P. horiana u 2 vzorků. Tab. 13: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Puccinia horiana v ČR za rok 2007.

Počet kontrolovaných podniků/prodejen

Počet provedených kontrol

Počet vzorků zaslaných do laboratoře/z toho pozitivních

248

2292

3/2

*vývozní kontroly kamionů, hrubý odhad počtu odbavení - 2000 + 42 kontrol v podnicích/prodejnách

www.srs.cz ↑ Foto: M. Linhart

17

Původce červené sypavky borovic - Mycosphaerella pini E. Rostrup Původce červené sypavky borovic Mycosphaerella pini napadá v podmínkách ČR hlavně borovici černou (Pinus nigra) a borovici kleč (P. mugo), dále méně rozšířené okrasné druhy borovic (např. P. ponderosa, P. jeffrey, P. leucodermis) i další druhy borovic. Na smrku ztepilém (Picea abies), douglasce tisolisté (Pseudotsuga menziesii) a modřínu opadavém (Larix decidua), což jsou podle dostupných zdrojů další možné hostitelské rostliny této sypavky, nebyl dosud na našem území výskyt zjištěn. Napadány jsou především jehlice ve spodní až střední části koruny, které odumírají. Zrezivění jehlic je nejnápadnější v průběhu dubna až června. Průzkum výskytu M. pini se prováděl v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v okrasných a lesních školkách, dále také v místech prodeje, ve veřejné zeleni a lesních porostech. Výskyt M. pini byl v roce 2007 prokázán na 24 místech (z toho v 6 případech ve školkách). Tab. 14: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Mycosphaerella pini v ČR v roce 2007. veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí aj.) a zeleň ve volné krajině











lesní porosty


místa prodeje (zahradní centra, výstavy aj.)


místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)

470

191

6

71

11

2

178

33

14

104

6

2

www.srs.cz ↔ Foto: P. Kapitola

www.srs.cz ↔ Foto: J. Rod, I. Širučková

18

Původce hnědé sypavky borovic – Mycosphaerella dearnessii M. E. Barr Druhá karanténní sypavka Mycosphaerella dearnessii může napadat všechny druhy borovic (Pinus L.) a je rovněž nalézána na smrcích (smrk sivý – Picea glauca a smrk omorika – P. omorica). Symptomy infekce jsou značně proměnlivé v závislosti na hostitelské dřevině. Charakteristické je napadení jehlic spodní třetiny až dvou třetin koruny, kdy starší ročníky jehlic reziví od konců a odumírají. U silněji napadených stromů dochází k opadu všech starších ročníků jehlic. Průzkum výskytu M. dearnessii se prováděl v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v okrasných a lesních školkách, dále také v místech prodeje, ve veřejné zeleni a lesních porostech. V roce 2007 nebyl výskyt M. dearnessii na základě detekčního průzkumu v České republice zjištěn. První výskyt M. dearnessii v ČR byl zaznamenán doc. Dr. Ing. Liborem Jankovským (MZLU v Brně) na vzorku odebraném v polovině roku 2007 v NPR Červená blata, která se nachází na území okresu Jindřichův Hradec a České Budějovice.



veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí aj.) a zeleň ve volné krajině













Tab. 15: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Mycosphaerella dearnessii v ČR v roce 2007.

446

192

0

73

9

0

166

28

0

95

4

0

lesní porosty

www.invasive.org ↔ Foto: Edward L. Barnard, Florida Department of Agriculture and Consumer Services

19

Původce moniliniové spály letorostů a hniloby plodů – Monilinia fructicola (Winter) Honey M. fructicola je v Evropě nepůvodní druh, který byl místy zjištěn v několika evropských zemích. Tento patogen je zařazen do seznamu škodlivých organismů rostlin, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. M. fructicola napadá rostliny z čeledi jabloňovitých (Malaceae), zvláště broskvoň a další druhy rodu Prunus, dále hrušeň, jabloň, hloh aj. Moniliniová hniloba se projevuje hnědými skvrnami na plodech, které se postupně rozrůstají po celém povrchu plodu, později šedými porosty konidioforů a konidií nebo béžovými, často v koncentrických kruzích uspořádanými polštářky konidioforů a konidií. Černá hniloba zahrnuje celý plod, který mění i svou konzistenci – měkne. Patogen působí rovněž moniliniovou spálu květů, květenství, listů letorostů, větví, která se projevuje hnědnutím a zasycháním těchto orgánů, popřípadě klejotokem na napadených letorostech a starších větvích. Průzkum byl proveden v ovocných školkách a sadech. Vzorky k laboratornímu rozboru byly odebrány vždy při zjištění příznaků moniliniové hniloby, neboť příznaky nejsou vizuálně odlišitelné od příznaků působených běžně se vyskytujícími druhy Monilinia laxa či M. fructigena. V roce 2007 byl v ČR výskyt M. fructicola zaznamenán v rámci detekčního průzkumu na 14 lokalitách. Na rozdíl od roku 2006, kdy byl tento patogen zjištěn pouze na území Čech, prokázal průzkum v roce 2007 jeho výskyt i na Moravě. Z plodů jádrovin napadá především zralá jablka a hrušky, z plodů peckovin pak meruňky, broskve, višně, třešně, slívy a další. Tab. 16: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Monilinia fructicola v ČR za rok 2007. místa produkce rostlin určených k pěstování (školky)


počet kontrol



počet kontrol



77

5

2

148

70

12

www.apsnet.org ↑ Foto: Courtesy D.F. Ritchie (The American Phytopathological Society)

20

Původce náhlého odumírání dubů – Phytophthora ramorum Werres, De Cock & Man in‘t Veld Patogen má celou řadu hostitelských rostlin. Nejčastěji je napadán dub, kalina, pěnišník a kamélie. V Evropě je onemocnění vyvolané Phytophthora ramorum nejčastěji zjišťováno na okrasných rostlinách, především na kalinách a pěnišnících. Obecně P. ramorum nenapadá kořeny hostitelských rostlin. Příznaky způsobené druhem P. ramorum je snadné zaměnit s příznaky napadení jinými druhy rodu Phytophthora, pro přesné určení je nutný laboratorní rozbor. Detekční průzkum byl prováděn ve školkách okrasných dřevin a jejich okolí v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly, a dále pak v zahradních centrech, ve veřejné zeleni a lesních porostech. Průzkum byl prováděn na rostlinách těchto druhů: Acer spp., Aesculus spp., Castanea sativa, Calluna spp., Fagus sylvatica, Fraxinus spp., Magnolia spp., Pieris spp., Pseudotsuga menziesii, Quercus spp., Rhododendron spp., Rosa spp., Rubus spp., Salix spp., Syringa spp., Taxus spp., Viburnum spp. V návaznosti na rozhodnutí Komise 2002/757/ES bylo v ČR vydáno rozhodnutí SRS pod č. j. 006995/2007 ze dne 22.5.2007, kterým se nařizují mimořádná rostlinolékařská opatření k ochraně před zavlečením a rozšířením tohoto škodlivého organismu. V roce 2007 nebyl výskyt P. ramorum v České republice zjištěn. V roce 2003 byl zaznamenán izolovaný výskyt na kalině (Viburnum bodnantense) (Rostlinolékař 03/2004), který byl následně eradikován. Tab. 17: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Phytophthora ramorum v ČR za rok 2007. veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí aj.), a zeleň ve volné krajině











lesní porosty





359

16

0

79

5

0

207

5

0

62

3

0

www.forestryimages.org ← Foto: Joseph O'Brien → Foto: Bruce Moltzan

21

Phytophthora kernoviae Brasier, Beales & S. A. Kirk Jedná se o druh patogena, jehož výskyt byl dosud prokázán pouze ve Velké Británii a na Novém Zélandu. Z významnějších hostitelů zjištěn na buku lesním (Fagus sylvatica), na dubech (Quercus ilex a Q. rubra, Q. robur, Q. petraea, Q. cerris), dále na jasanu ztepilém (Fraxinus excelsior), kaštanovníku jedlém (Castanea sativa), bříze bělokoré (Betula pendula), jírovci maďalu (Aescullu hippocastanum), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a z jehličnanů na douglasce tisolisté (Pseudotsuga menziesii), borovici lesní (Pinus sylvestris), smrku sitce (Picea sitchensis), smrku ztepilém (Picea abies), šácholanu (Magnolia stellata), liliovníku tulipánokvětém (Liriodendron tulipifera), pěnišnících (Rhododendron sp.), brusnici borůvce (Vaccinium myrtillus), brusnici brusince (Vaccinium vitis-ideae), vřesu obecném (Calluna vulgaris), břečťanu obecném (Hedera helix), tisu červeném (Taxus baccata). Patogen se projevuje na různých hostitelích různými příznaky na listech, větvích a kmenech. Velká Británie přijala nezbytná vnitřní karanténní opatření k izolaci ohnisek a k zabránění šíření původce této nové a pro dřeviny v Evropě potenciálně závažné choroby. Průzkum v ČR byl prováděn ve školkách okrasných a lesních dřevin, v zahradních centrech a na výstavách, ve veřejné zeleni a v lesních porostech. Zkoumány byly rostliny: Acer spp., Fagus sylvatica, Liriodendron spp., Magnolia spp., Pieris formosa, Pseudotsuga spp., Quercus, Rhododendron spp., Viburnum spp. V roce 2007 nebyl výskyt P. kernoviae v ČR zjištěn. Tab. 18: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Phytophthora kernoviae v ČR za rok 2007. veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí aj.) a zeleň ve volné krajině











lesní porosty





188

12

0

35

1

0

170

5

0

47

0

0

www.forestryimages.org ↔ Foto: Forest Research

22

Gibberella circinata (Fusarium circinatum) Nirenberg & O’Donnell K hostitelům tohoto houbového patogena patří více než 30 zástupců rodu Pinus a také douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). V Evropě je výskyt této houby potvrzen ve Španělsku a Itálii. Patogen proniká do hostitelské dřeviny poraněními (především na větvích) a vyvolává rakovinu kůry. Patogen může být přenášen větrem, podkorním hmyzem, napadeným osivem nebo sadebním materiálem, popř. zdrojem infekce semenáčků může být i půda. Symptomy u semenáčků nejsou charakteristické a významně se neodlišují od padání semenáčků způsobeného jinými faktory. Na nadzemní části nejsou symptomy zpravidla patrné, dokud houba nedosáhne kořenového krčku a neobklopí kmen. V další fázi dochází ke ztrátě barvy jehličí, jeho žloutnutí a nakonec zhnědnutí. Po odloupnutí kůry kmene při povrchu půdy je možné pozorovat pletivo prosáklé pryskyřicí, které je medově-hnědě až tmavě hnědě zbarveno (tzv. smolení). V ČR představuje G. circinata určité riziko pro lesní školky (především borovice). Pro rozšíření houby G. circinata na plantážích vánočních stromků nebo v lesních porostech nejsou v ČR vhodné podmínky (je zapotřebí teplejší a vlhčí klima). V návaznosti na rozhodnutí Komise 2007/433/ES bylo v ČR vydáno rozhodnutí SRS pod č. j. 011474/2007 ze dne 14.9.2007, kterým se nařizují mimořádná rostlinolékařská opatření k ochraně před zavlečením a rozšířením tohoto škodlivého organismu. Výskyt G. circinata nebyl v ČR při průzkumech v roce 2007 zaznamenán.
















Tab. 19: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Gibberella circinata v ČR v roce 2007.

228

5

0

41

0

0

117

2

0

69

0

0

www.forestryimages.org ↔ Foto: Donald Owen

23

lesní porosty

Původce rakoviny javoru Eutypella parasitica R. W. Davidson & R. C. Lorentz Nově doporučený český název choroby: korová nekróza javoru Houba Eutypella parasitica napadá javory (Acer spp.). Ničí buňky kambia a následně se v těchto místech tvoří (obvykle na kmenu) nádory. Často se zduřeniny vytváří také kolem odumřelých pahýlů větví. Toto onemocnění může redukovat růst a působit i předčasné odumírání hostitelských dřevin. Odumřelá kůra vždy zůstává spojena s nádorem a po několika letech na ní vyrůstají rozptýleně nebo nahloučeně drobné černé plodnice. Plodnice se vytvářejí v centrech nádorů, které jsou minimálně 5 let staré. Za vlhka jsou z plodnic vystřelovány spory, které jsou přenášeny větrem na jiné stromy. Spory klíčí a infikují nové hostitele otvory v kůře, např. v místech, kde jsou pahýly větví, zbytky odumřelého dřeva, mrazové praskliny, praskliny způsobené bleskem nebo poškození vzniklá při prořezávání. V rámci mezinárodního obchodu se houba může šířit napadenými hostitelskými rostlinami, dřevem nebo kůrou. Lokálně se šíří vzduchem pomocí spor. Výskyt E. parasitica v ČR nebyl při průzkumech v roce 2007 zaznamenán.
















Tab. 20: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Eutypella parasitica v ČR v roce 2007.

78

2

0

28

2

0

150

0

0

30

0

0

www.forestryimages.org ↑ Foto: Robert L. Anderson

↑ Foto: Joseph O'Brien

24

lesní porosty

↑ Foto: Steven Katovich

Původce rakoviny kůry kaštanovníku – Cryphonectria parasitica (Murill) Barr Nově doporučený český název choroby: korová nekróza kaštanovníku Účelem detekčního průzkumu houby Cryphonectria parasitica je ověřit její nepřítomnost na území ČR. Tento patogen byl v ČR zaznamenán poprvé v roce 2002 a ve zjištěných ohniscích byl úspěšně eradikován. Dále zde byl zjištěn (a rovněž eradikován) v roce 2006 ve 2 případech ve veřejné zeleni. Od roku 2003 vykonává SRS každoročně vymezovací průzkum, na jehož základě je celé území ČR uznáno jako chráněná zóna (Směrnice Rady 2000/29/ES; Směrnice Komise 92/70/EHS) a jako oblast prostá tohoto škodlivého organismu (ve smyslu Mezinárodního standardu pro fytosanitární opatření č. 4, IPPC / FAO). Výskyt tohoto patogena je v současné době zaznamenán ve většině států Evropy. Hostitelskou rostlinou je hlavně kaštanovník (Castanea spp.) s výjimkou Castanea mollissima. Dalšími hostitelskými rostlinami jsou duby (Quercus spp.), javory (Acer spp.), škumpa orobincová (Rhus typhina), ořechovec vejčitý (Carya ovata) a Chrysolepis chrysophylla (syn. Castanopsis chrysophylla) – tento druh se pěstuje pouze ve sklenících. Houba působí odumírání kambia hostitelských rostlin. Dochází ke žloutnutí a usychání listů a větví v koruně stromů v důsledku narušení kambia ve spodní části kmene. Listy po zežloutnutí a seschnutí zůstávají na stromech. Na kmeni a na větvích se objevují rakovinné léze, kůra podélně praská a vydouvá se. Pod odloupnutou kůrou se objevuje žlutavé podhoubí. V rámci průzkumu byly kontrolovány jak solitérně rostoucí hostitelské rostliny (hlavně kaštanovník), tak i hostitelské rostliny v ostatních porostech jako jsou parky, hřbitovy, botanické zahrady, aleje, městská zeleň, a dále hostitelské rostliny v místech prodeje. V roce 2007 nebyl výskyt C. parasitica v ČR zaznamenán. Tab. 21: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Cryphonectria parasitica v ČR v roce 2007.

0

162

130

1

0

0

5

28

0

0

0

0

4

6

0

0

10

56

0

www.forestryimages.org ← Foto: Ministry of Agriculture and Regional Development Archive

25






lesní porosty

kaštanovník ostatní hostitelské* kaštanovník ostatní hostitelské* kaštanovník ostatní hostitelské* kaštanovník ostatní hostitelské* kaštanovník ostatní hostitelské*







ostatní hostitelské*

173

kaštanovník

ostatní hostitelské*

83



kaštanovník ostatní hostitelské* kaštanovník ostatní hostitelské* kaštanovník ostatní hostitelské* kaštanovník ostatní hostitelské* kaštanovník ostatní hostitelské*

kaštanovník



0

0

0

Původce rakoviny platanu – Ceratocystis fimbriata Ellis & Halsted f. sp. platani Walter Nově doporučený český název choroby: korová nekróza platanu Houba napadá kambiální zónu. V napadených pletivech je přerušen transport vody a živin. Napadené mladé stromy odumírají většinou do dvou let, starší pomaleji během více let. Rostliny rodu platan (Platanus spp.) jsou jedinými hostiteli této speciální formy, hlavní hostitelský druh je platan javorolistý (P. acerifoliata), dalšími jsou platan západní (P. occidentalis) a platan východní (P. orientalis). Detekční průzkum byl proveden prohlídkou rostlin uvedených druhů platanů. a to na soliterně rostoucích stromech, v botanických zahradách, parcích, hřbitovech, alejích apod. Na základě průzkumů provedených v roce 2007 na území ČR nebyl výskyt C. fimbriata f. sp. platani prokázán.
















Tab. 22: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Ceratocystis fimbriata f. sp. platani v ČR v roce 2007.

48

1

0

7

0

0

128

2

0

3

0

0

www.forestryimages.org →Foto: Mike Schomaker

www.forestryimages.org ←Foto: Tom Laurent

26

lesní porosty

Původce rakoviny bramboru – Synchytrium endobioticum (Schilb) Synchytrium endobioticum patří mezi karanténní organismy, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. Typickými příznaky jsou nádory různé velikosti na hlízách v blízkosti oček, na stolonech a výjimečně i na stoncích. Nádory jsou nejdříve světle zbarvené, později tmavnou a rozpadají se. Patogen dlouhodobě přetrvává v půdě, přenos je možný sadbou, zeminou na strojích nebo erozí, především však na místech s vyšší nadmořskou výškou. Detekční průzkum se prováděl za účelem sledování rozsahu výskytu a průzkumu před založením školek ovocných dřevin. Výskyt S. endobioticum byl v roce 2007 v ČR negativní u všech odebraných vzorků. Tab. 23: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Synchytrium endobioticum v ČR v roce 2007. Školky

Skleníky

Počet podniků


27

139/0

Ostatní pozemky

Počet podniků


Počet pozemků/ počet pozemků v rámci přezkušování výskytu


4

0

260/0

441/0

http://www.inspection.gc.ca ↑ Foto: USDA-APHIS-PPQ

27

HLÍSTICE: Háďátko borovicové – Bursaphelenchus xylophilus (Steiner & Buhrer) Nickle et al. Háďátko borovicové je v Evropě nepůvodní druh, který byl zavlečen do Portugalska. Je zařazeno do seznamu škodlivých organismů EU, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. Působí významné škody na borovicích, výskyt byl zaznamenán i na dalších jehličnanech. Hlavními hostitelskými rostlinami jsou : Pinus densiflora, P. thunbergii, P. nigra, P. pinaster, P. sylvestris, P. luchuensis, P. radiata, P. lambertiana, P. echinata. Prvním příznakem po napadení stromu háďátky je pokles produkce pryskyřice. Transpirace v jehlicích klesá a později ustává úplně. Je omezen transport vody a brzy se dostavují první vnější příznaky jako jsou žloutnutí a vadnutí jehlic, které vedou až k úplnému odumření stromu. Hlavními vektory tohoto háďátka jsou tesaříci rodu Monochamus. Kontroly byly prováděny v lesních porostech a rizikových lokalitách, kterými jsou místa skladování a zpracování dřeva a kůry jehličnanů. Dle níže uvedených výsledků průzkumu se v roce 2007 na území ČR B. xylophilus nevyskytoval. Tab. 24: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Bursaphelenchus xylophilus v ČR v roce 2007. počet kontrolovaných lokalit


výsledky laboratorních rozborů vzorků

les

rizikové lokality*

les

rizikové lokality*

les

rizikové lokality*

126

252

50

50

0

0

* Místa v okolí celních skladů, dřevařských podniků, místa pěstování jehličnanů apod.

www.ksda.gov www.ksda.gov/plant_protection/content/184/cid/1276

www.na.fs.fed.us www.na.fs.fed.us

28

Háďátko bramborové – Globodera rostochiensis (Wollenweber) a háďátko světlé – Globodera pallida (Stone) Cystotvorná háďátka G. rostochiensis a G. pallida jsou významnými škůdci bramboru, kteří dlouhodobě přežívají na zamořeném pozemku. Při silném napadení háďátky jsou rostliny zakrslé, krátce po vzejití dochází ke zpomalení jejich růstu. Háďátka se vyskytují často v ohniscích. Háďátko G. pallida se na území ČR vyskytuje jen ojediněle, háďátko G. rostochiensis se vyskytuje zejména u drobných pěstitelů a v raně bramborářské oblasti. Oba druhy patří do seznamu škodlivých organismů, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. Podle výsledků kontrol prováděných SRS v ČR v roce 2007 byl zaznamenán výskyt háďátka bramborového pouze při přezkušování jeho výskytu na zamořených pozemcích, nové výskyty nebyly zjištěny. Tab. 25: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Globodera rostochiensis a G. pallida v ČR v roce 2007. podniky

porosty (pozemky)

výměra (ha)

vzorky zeminy

pozitivní výskyty

pozemky určené pro množení sadby bramboru

193

384

3818

3592

0

skleníky

10

13

…………

12

0

školky

32

51

117

147

0


120

268

930

826

0

kontroly v rámci přezkušování výskytu

14

14

3

16

0

celkem

369

730

4868

4593

0

www.srs.cz ↑ Foto: V. Humpolíčková, (Globodera rostochiensis: cysty na kořenu)

29

Háďátko kolumbijské – Meloidogyne chitwoodi Golden et al. a háďátko Meloidogyne fallax Karssen Průzkum se provádí za účelem ověření nepřítomnosti výskytu Meloidogyne chitwoodi (popř. M. fallax) na území ČR. Výskyt háďátka M. chitwoodi byl potvrzen v Nizozemsku, Belgii a Německu, výskyt M. fallax v Nizozemsku, Belgii a Francii – v rámci obchodu s bramborami existuje možnost jeho zavlečení hlízami brambor na území ČR. M. chitwoodi patří do seznamu škodlivých organismů, jejichž zavlékání a šíření na území EU je zakázáno. Hostitelskými rostlinami M. chitwoodi jsou brambor, rajče, slunečnice, kukuřice. M. chitwoodi patří do skupiny kořenových hálkotvorných háďátek. V případě bramboru napadá kořeny a vytvářející se hlízy. Na nadzemních částech se při slabším napadení kořenů příznaky znatelně neprojevují, při silnějším napadení lze pozorovat celkově slabší a opožděný růst rostlin, popř. jejich vadnutí. Napadení je možno pozorovat na kořenech, kde se objevují drobné hálky, nebo na hlízách, kde je patrné značné množství drobných zduřených hrbolků. Hálky se na hlízách vytvářejí jen při teplotách nad 20oC. V době, kdy samička začne klást vajíčka, se v dužině hlíz objevují tmavé skvrny. Tento příznak se může projevit již na poli, častěji lze ale tento příznak zjistit později během skladování hlíz. Většina odrůd brambor pěstovaných v Evropě je náchylná k napadení tímto háďátkem, příznaky poškození jsou však výraznější na pozdních odrůdách bramboru s vyšším obsahem škrobu, zatímco rané odrůdy nejsou poškozovány tak silně. V roce 2007 nebyl výskyt M. chitwoodi v ČR zjištěn. Tab. 26: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Meloidogyne chitwoodi a M. fallax v ČR v roce 2007. Porosty sadbových brambor

Porosty nesadbových brambor

Sklady brambor







858

32/0

446

7/0

59

15/0

www.defra.gov.uk ↑ Foto: OSU Extension Plant Pathology Slide

↑ Foto: Department for Environment, Food and Rural Affairs

30

HMYZ: Bázlivec kukuřičný – Diabrotica virgifera virgifera LeConte Bázlivec kukuřičný pronikl do ČR v roce 2002 při přirozeném rozšiřování areálu výskytu z prvotního ohniska v Srbsku, kam byl zavlečen koncem 80. let 20. století ze Severní Ameriky. Hlavní hostitelskou rostlinou pro larvy i dospělce je kukuřice (Zea mays). Larvy se však mohou příležitostně vyvíjet na kořenech jiných trav a dospělci se mohou živit i na rostlinách z čeledí Poaceae, Fabaceae, Asteraceae, Cucurbitaceae. Hlavní škody působí larvy na kořenech kukuřice. Nejprve požírají mladé vyvíjející se kořínky, později vyžírají vnitřek kořenů a celé kořeny až po bazální uzel. Při větším výskytu larev je sežrán celý kořenový systém. Při 50% poškození kořenového systému dochází k polehnutí rostlin. Po dešti dochází obvykle k částečné regeneraci kořenového systému, rostliny se napřimují a mají charakteristicky ohnutá stébla kolenovitému vzhledu (tzv. husí krky). Dospělci poškozují listy kukuřice žírem. Ožírají také květy a mladé palice kukuřice. Bázlivec kukuřičný je zařazen do seznamu škodlivých organismů, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. V návaznosti na rozhodnutí Komise byla pro sezónu 2007 rozhodnutím SRS nařízena mimořádná rostlinolékařská opatření k ochraně proti zavlečení a rozšíření škodlivého organismu bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera Le Conte). Každoročně je vymezováno území prosté škodlivého organismu, a to na základě výsledků detekčního průzkumu SRS, prováděného pomocí sítě feromonových lapačů. Pro rok 2007 bylo toto území vymezeno na západě hranicemi státu, hraničními okresy na východě, které byly zahrnuty do tohoto území, byly to okresy České Budějovice, Tábor, Pelhřimov, Benešov, Kutná Hora, Kolín, Hradec Králové a Náchod. Vymezování území prostého bázlivce kukuřičného v ČR bude pokračovat i v následujících letech, do doby zamoření celého území České republiky přirozeným šířením tohoto škůdce. V roce 2007 bylo v ČR odchyceno celkem 7 389 samců D. virgifera. Tab. 27: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Diabrotica virgifera virgifera v ČR v roce 2007. Počty odchycených samců bázlivce kukuřičného v roce 2007 Počet Počet pozorovacích odchycených bodů samců 211 7 389

↑ Foto: J.Kiss, FAO

↑ Foto: J. Gall, archiv SRS

31

Černopáska bavlníková – Helicoverpa (= Heliothis) armigera (Hübner) Černopáska bavlníková je migrující druh, který se na území ČR objevuje v závislosti na teplotních podmínkách. Početnější výskyt lze zaznamenat v teplejších letech, kdy k nám přilétá z jižních oblastí a je schopna způsobit lokální škody zejména v porostech plodové zeleniny, kukuřice, slunečnice a ve sklenících na pelargóniích, chryzantémách a karafiátech. V chladných letech je její výskyt na našem území zanedbatelný a z hlediska hospodářských škod bezvýznamný. Černopáska bavlníková je zařazena do seznamu škodlivých organismů EU, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU s hostitelskými rostlinami rodů Dendranthema, Dianthus, Pelargonium a čeledi Solanaceae, určenými pro pěstování, jinými než semena a plody. Housenky přednostně napadají květenství a plody rostlin. Pokud květenství a plody nejsou vyvinuty, dochází k napadení vegetačního vrcholu a nejmladších listů rostlin. Detekční průzkum je zajišťován feromonovými a světelnými lapači. Optimální doba zahájení průzkumu (vyvěšení lapačů) je v průběhu měsíce května, ukončení monitoringu v měsíci září, při optimálních klimatických podmínkách pro výskyt jedinců lze ukončit monitoring v říjnu. Aktuální informace o denní letové aktivitě jsou k dispozici na webové adrese www.srs.cz/pas/mury/index.html. V roce 2007 bylo v ČR odchyceno do lapačů celkem 1 878 dospělců H. armigera. Tab. 28: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Helicoverpa armigera v ČR v roce 2007.

Počet záchytů období náletu

feromonový lapač

světelný lapač

1854

24

29.6. - 3.9.

9.7. - 29.9.

Celkový počet zachycených jedinců 1878

www.srs.cz ↔ Foto: M. Březíková

32

Kozlíčci rodu Anoplophora: A. glabripennis (Motschulsky), A. chinensis (Forster) Kozlíčci rodu Anoplophora byli zavlečeni z asijských zemí nejdříve do Severní Ameriky a později i do Evropy. Jsou to polyfágní druhy škodící na různých druzích listnatých dřevin. Anoplophora glabripennis napadá především dřeviny rodů Acer, Salix a Populus. U Anoplophora chinensis jsou to dřeviny rodů Acer, Citrus, Carpinus, Malus, Platanus, Rosa, Ulmus aj. V Evropě byla jejich přítomnost zaznamenána hlavně na dřevěném obalovém materiálu a bonsajích. V některých zemích byl již zjištěn i ohniskový průnik těchto druhů do veřejné zeleně a okolí školek. Uvedené druhy kozlíčků jsou zařazeny do seznamu škodlivých organismů, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. Detekční průzkum se prováděl zejména v městské zeleni, v okolí tržnic, v botanických zahradách a jejich okolí, letištích a jiných místech, do nichž je možné předpokládat zavlečení těchto škůdců.. Dále se v rámci rostlinolékařského dozoru kontrolovaly bonsaje hostitelských rostlin v místech prodeje. Dle výsledků průzkumu se v roce 2007 na území ČR kozlíčci rodu Anoplophora nevyskytovali. Tab. 29: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu kozlíčků rodu Anoplophora v ČR v roce 2007. veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí aj.) a zeleň ve volné krajině











lesní porosty





117

0

0

32

1

0

175

7

0

25

0

0

↑ Foto: USDA/ARS, Photogallery → Foto: M. Maspero.

33

Nosatec Rhynchophorus ferrugineus (Olivier) Účelem detekčního průzkumu nosatce Rhynchophorus ferrugineus bylo ověřit jeho nepřítomnost na území ČR. Tento druh brouka má původní rozšíření v Asii, odkud byl zavlečen do EU; v 90. letech zjištěn ve Španělsku a postupně i v dalších evropských zemích v oblasti Středomoří. V návaznosti na rozhodnutí Komise 2007/365/ES bylo v ČR vydáno rozhodnutí SRS pod č. j. 008517/2007 ze dne 30.7.2007, kterým se nařizují mimořádná rostlinolékařská opatření k ochraně před zavlečením a rozšířením tohoto škodlivého organismu. Poškození palem vzniká žírem larev ve kmeni a bázích řapíků. Napadení je obtížné zjistit v počáteční fázi, zpravidla je objeveno, až když je palma vážně poškozena. Přítomnost škůdce se projevuje těmito příznaky: otvory ve kmeni nebo v koruně, ze kterých jsou vytlačována rozežraná vlákna (to může být doprovázeno výtokem hnědé viskózní tekutiny); při přiložení ucha ke kmeni palmy můžeme slyšet chroustavý zvuk, který larvy vydávají při žíru; konečnou fází poškození je usychání listů a postupně celé koruny. V ČR existuje riziko zavlečení škůdce zejména do skleníků botanických zahrad. V roce 2007 nebyl výskyt R. ferrugineus v ČR zjištěn. Tab. 30: Rozsah průzkumu výskytu Rhynchophorus ferrugineus v ČR za rok 2007. místa prodeje (zahradní centra, výstavy aj.)

skleníky botanických zahrad aj. stanoviště s vysazenými palmami

30

21

www.jardinerey.fr ↔ Foto: DRAF/SRPV PACA, 32 Chemin Saint Lazare, 83400 Hyères.

34

Žlabatka Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu Žlabatka Dryocosmus kuriphilus je drobný hálkotvorný zástupce blanokřídlého hmyzu pocházející z Číny. Je řazena k celosvětově nejvážnějším škůdcům kaštanovníku jedlého (Castanea sativa). V mezinárodním obchodu se škůdce může šířit řezanými výhony určenými k rozmnožování a mladými rostlinami. Jakmile se D. kuriphilus jednou rozšíří, je nemožné ho eradikovat, protože v současnosti neexistují dostatečně účinné chemické přípravky a v Evropě ani účinná biologická ochrana. Působením larev, které přezimují jako larvy prvých instarů v pupenech, se na mladých výhonech vytvářejí od poloviny dubna hálky, mající 5-20 mm v průměru, zeleně nebo růžově zbarvené. Vylíhlá samice může naklást přes 100 vajíček, v některých pupenech může být i 20 až 30 vajíček. Zatímco hálky jsou snadno na rostlině zjistitelné, vajíčka a larvy prvního instaru, ukryté uvnitř pupenů, nemohou být jednoduchou vizuální prohlídkou zjištěny. Na základě rozhodnutí Komise 2006/464/ES jsou členské státy EU povinny organizovat úřední průzkum výskytu D. kuriphilus na svém území a o případném výskytu uvědomit Evropskou komisi a ostatní členské státy. Výskyt žlabatky D. kuriphilus nebyl v ČR při průzkumech v roce 2007 potvrzen. Tab. 31: Rozsah a výsledky průzkumu výskytu Dryocosmus kuriphilus v ČR v roce 2007. veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí aj.) a zeleň ve volné krajině











lesní porosty





48

0

0

15

0

0

145

0

0

9

0

0

www.unipd.it ↓ Foto: Giovanni Bosio www.invasive.org ↓ Foto: Jerry A. Payne, USDA Agricultural Research Service

35

Výsledky detekčního průzkumu škodlivých organismů v ČR za rok 2007

Recommend Documents